15. Stop-loss

V posledním dotazníku hodně z vás uvedlo, že nejaktuálnější téma v tradingu je pro vás „jak na stop-lossy“. A je pravda, že bohužel mnoho obchodníků pracuje se stop-lossy špatně, a je to jeden z důvodů, proč tolik obchodníků prodělává.
   Foto (c)depositphotos.com   Stop-loss představuje automatický příkaz, který ukončí otevřenou pozici v ještě přijatelné ztrátě. Co je přijatelná ztráta záleží na řadě faktorů – například frekvenci obchodování, dlouhodobé pravděpodobnosti úspěšnosti obchodovaného systému atd. Vesměs by to ale mělo být jen pár procent účtu. Čím rychleji obchodujeme, tím by se procento mělo snižovat. U dlouhodobějších obchodů s vyšší pravděpodobností úspěchu může být nepatrně vyšší. Sám například u intradenního obchodování riskuji na obchod pod 1 % účtu, u pozičních obchodů to může být několik procent.
Většina krátkodobých obchodníků zmiňované pravidlo risk managementu v trzích aplikuje. Bohužel se snaží ale risk management přizpůsobit potřebám svého účtu, nikoliv trhu.
Mohu mít například účet 3 000 USD. Podle pouček v knihách se rozhodnu riskovat například 1 % účtu na obchod. Tedy 30 USD. V tomto risku by měly být zahrnuty i komise a skluz v plnění. Dotud je vše v pořádku. Problém nastává v okamžiku, když si většina obchodníků s malými účty vybere příliš drahý trh – nejčastěji nějaký s pákovým efektem. A třeba v komoditách (i těch intradenních) je fixní stop-loss na úrovni 30 USD vesměs hrozně málo. Zejména pro začínající tradery.
Obchodníci se pak dostávají do smrtelné spirály. Snaží se obchodovat tak, aby se „vešli“ do zvoleného stop-lossu. Hledají, jak vylepšit vstupy a zvýšit pravděpodobnosti obchodování. Přitom to, co dělají špatně je, že mají od začátku stanovený nepřiměřeně malý stop-loss. A to může reálně ovlivnit to, jestli daný systém vydělává nebo prodělává.  Jak to? Představte si, že jej bude obchodovat jiný obchodník s účtem 30 000 USD. Bude také riskovat 1 % na obchod. Takový stop-loss ale rázem může být funkční, protože poskytne obchodu dostatečný prostor.
S malými stop-lossy se ztrátoví obchodníci dostávají ještě do jedné velmi problematické situace, kterou jsem na Finančníkovi již mnohokrát popisoval. Jelikož na základním stop-lossu vystupují velmi často, berou jej jako rovnocennou formu ukončení obchodu.
A to se moc nevyplácí – při výstupu na stop-lossu se coby obchodníci dostáváme do velmi nepříjemné situace. Než se pustím do podrobnějšího popisu, tak jen uvedu, že v celém článku budu pro zjednodušení uvažovat jedinou formu obchodu – na dlouhou stranu. Tedy že jsme nakoupili, čekáme, že cena poroste a na tomto pohybu vyděláme. Samozřejmě pro short stranu platí vše stejně, jen s použitím obrácených příkazů. Proč není z mého pohledu ukončení obchodu na stop-lossu nejvýhodnější:
Stop-loss je prakticky časovaný market příkaz. V našem případě SELL. Pokud je náš stop-loss zasažen, pak trh klesal. Pravděpodobně s nějakým momentem, do kterého my prodáváme marketem – v takové situaci je velká pravděpodobnost, že dostaneme skluz v plnění, což zejména v intradenních futures trzích už může znamenat docela nezanedbatelné částky. Především při malém stop-lossu. Trhy se pohybují vesměs prostřednictvím menších rotací. Při výstupu na prodejním stop-lossu budeme velmi často prodávat do poklesu trhu, který se hned poté „nadechne“ a mohli bychom vystoupit lépe. Co je tedy řešením – nepoužívat stop-loss?
To určitě ne. V prvé řadě bych se ale snažil rozlišovat výstup ve ztrátě a výstup na stop-lossu. Sám vnímám stop-loss jako určitou krizovou záležitost – záchrannou brzdu, jejíž použití je zde pro případ nějaké extrémní situace, která nenastává příliš často a ve které prostě pozici ukončím i za méně výhodných podmínek. Zkuste v rámci backtestu nejprve hledat přístupy, kdy nebudete používat fixní stop-loss. Definujte jen pravidla výstupu ze ztrátové pozice. Jsou průměrné ztráty z takového systému na váš účet příliš vysoké? Pravděpodobně pak budete muset najít jinou strategii, nebo levnější trh (ve futures lze dnes zvažovat mikro kontrakty).
O krizovém stop-lossu přemýšlejte tedy jako o nejzazší variantě ukončení pozice. Takový stop-loss lze do strategie dodat až úplně naposledy (můžeme například vysledovat průměrnou hodnotu MAE a stop-loss použít na nějaké krajní úrovní).
Konkrétní aplikace práce se stop-lossem samozřejmě záleží na obchodovaném stylu a timeframe. Ale přemýšlejte o tom – běžný retailový obchodník striktně vystupuje na malém stop-lossu. Často nastaveném přesně tak, aby se do něj trh trefil svými mikrorotacemi. Tedy trh je velmi efektivní v zasahování těchto stop-lossů a obchodníci velmi efektivní v inkasování ztrát.
Na druhé straně jsou profit targety – u těch mají obchodníci úplně jiné emoce (euforie) a tak je posouvají daleko – mimo běžné mikrorotace trhů. A tak se velmi často odehrává scénář, kdy je obchodník v trochu malém profitu, aby pak skončil na blízkém stop-lossu. To v diskréčním obchodování u mnoha traderů vede k tomu, že se snaží o to více natahovat targety, aby trh ještě častěji zasahoval stop-loss.
Obchodníci tak inkasují sice malé ztráty – 1-2 % velikosti svého účtu, ale pravidelně. A i to může vést k poměrně rychlému vymazání účtu.
O tématu by se toho dalo napsat opravdu hodně. Pokud máte mnoho malých ztrát a váš účet se spíše potápí, zde jsem připravil alespoň základní body k přemýšlení:
Při používání vzdálenějších stop-lossů se budeme častěji s pozicí pohybovat v otevřené ztrátě. To určitě nikoho netěší, ale psychicky to lze natrénovat. Je ale určitě lepší začít u pomalejších obchodů a nižší páky. Výstupy obchodů ve ztrátě by měly být prováděny co nejmechaničtěji. Protože u ztrátových obchodů máme coby obchodníci nejvíc zkreslenou mysl. Může jít o velmi jednoduchá pravidla typu „Trh klesl o x bodů od mého vstupu, vystupuji na close první rostoucí úsečky atd.“. Samozřejmě čím rychleji obchodujete, tím menší prostor pro nějaké rozhodování je. Bohužel hrozně moc začátečníků se pouští do těch nejrychlejších obchodů s nejvyšší pákou. Kde jim s použitím malého účtu „nezbývá“ nic jiného, než použít stop-loss pár ticků od vstupu, a stát se tak potravou pro celý řetězec. Určitě existují přístupy pro obchodování s malým stop-lossem. Hlavně pokud vstupujete do protipohybu trhů – který už je tak částečně vyčerpaný, a pokud v takové situaci obchodujete pro adekvátně malé targety (kdy si trh jde de facto pro stop-lossy obchodníků na druhé straně našeho obchodu). Ale když se o něco podobného pokoušíte a nevychází to, pravděpodobně na to nemáte psychiku a opět doporučuji začít obchodovat trochu pomaleji. V této oblasti se tedy nedá poskytnout úplně univerzální rada. Nicméně pokud obchodujete live nějakou dobu a nedaří se vám, zkuste analyzovat své výstupy. Vystupujete ve ztrátě často na nějakém blízkém stop-lossu? Pak toto bude jedna z příčin neúspěchu. Otestujte si, jak by se vám vedlo s nějakou jinou logikou výstupu tak, abyste mohli i v případě špatně se vyvíjejícího obchodu vystoupit jinak než na krizovém stop-lossu. Jsou vaše obchody příliš rychlé na nějaké analýzy? Pak zpomalte. Zvyšte timeframe a snižte páku (pokud na vyšší timeframe nemáte účet).

Stop-loss je naprostý základ dlouhodobě úspěšného tradingu. Riziko je to jediné, co můžeme v trzích kontrolovat, a stop-loss je nástroj, jak tuto kontrolu reálně aplikovat. Správné umístění stop-lossu je občas vcelku solidní věda, ale je třeba začít alespoň s něčím rozumným a smysluplným. Pojďme si tedy dnes povědět, jak se pustit do umísťování stop-lossu a ukázat si alespoň tři jednoduché, základní metody.
Nesprávně položená otázka
A hned úvodem se pustím do tématu trochu netradičně. Ona otázka: "Kam umístit stop-loss?" totiž není tak úplně správně položena, respektive je tak trochu nekompletní. Správně by otázka měla znít: "Kam umístit stop-loss a zároveň nepřekročit maximální risk stanovený na jeden obchod?"
Každý obchodník by totiž měl začít tím, že si stanoví konkrétní maximální procento účtu, které bude na každý obchod riskovat (většinou od 0,5 do 3 %) a toto číslo nikdy nepřekročit. Tento základní krok je také naprostým základem money managementu a nejdůležitějším základem úspěšného obchodování – stačí si dohledat starší články na téma money managementu. Svým způsobem by se dalo říci, že stop-loss bychom mohli klidně umísťovat skutečně jen dle riskovaného procenta a nedělat z toho větší vědu. My jsme však v seriálu o technické analýze a technická analýza nám může nezřídka napovídat, že je možná škoda umísťovat do trhu zbytečně velký stop-loss, když nám určité formace říkají, že se dá riskovat i méně. A právě proto tedy o umístění stop-lossu do trhu přemýšlíme – aby vhledem k technické analýze a tomu, co se právě v trhu děje, nebyl příliš malý ani příliš velký, aby byl v souladu s maximální námi povolenou riskovanou částkou na obchod (vyjádřenou jako procento z účtu) a abychom zbytečně nevstupovali jen s jedním kontraktem tam, kde nám případná kombinace malého stop-lossu a až několikanásobně vyššího námi maximálně povoleného limitu nabízí množství kontraktů mnohem vyšší.
Takže, pojďme na to.
Swing
Za nejuniverzálnější metodu umísťování stop-lossu bych asi zvolil swingy. Myslím, že umísťovat stop-loss nad/pod swingy je technika, kterou nikdy nic nezkazíme a která bude mít vždy v technické analýze značný význam. Tato technika je jednoduchá, univerzální, zároveň aplikovatelná na všech časových rámcích i trzích. Nevýhodou může občas být přílišná velikost stop-lossu při umístění právě pod/nad swing, nicméně z pohledu technické analýzy mají swingy značný význam a tak si z pohledu technické analýzy příliš lepší metodu umísťování pro začátečníky představit nedovedu.
Pojďme na jednoduchý příklad.
Nezbytnou a velmi důležitou součástí mého přístupu obchodování systému FinWin jsou odrazy od EMA34. Zkusme tedy nyní bez CCI jen pro příklad nasimulovat několik vstupů do trendu právě v podobě odrazu od EMA34 a zakreslit si, kam přesně bychom pod tyto long obchody umístili základní stop-loss:

Umístění bych dle vkusu vybíral 1–3 ticky pod swing a v rozjetém trendu využil swingy i k posunům stop-lossu. Pokud velikost od vašeho vstupu ke stop-lossu vyjádřena v USD je menší než vámi povolený maximální risk vašeho účtu, můžete zvážit i vstup s více kontrakty. Příklad: Obchodujeme s účtem 5 000 USD a riskujeme max. 2 % na obchod, což je 100 USD. Pokud by byla vzdálenost od vstupu ke stop-lossu 50 USD, není důvod nevstoupit do trhu se dvěma kontrakty.
Další výhodou této techniky je, že je takzvaně "marked-based", tj. vaše stop-lossy jsou skutečně umístěny dle toho, co právě dělá trh a kde má své důležité úrovně.
Analýza MAE
Druhá metoda, kterou mohu vřele doporučit nováčkům v tradingu, se nazývá MAE (Maximum Adverse Excursion) a je to technika již trochu komplexnější, vyžaduje i trochu práce v Excelu. Je to ale má oblíbená technika, kterou jsem používal nesmírně dlouho a používám v řadě případů dodnes. Z mého pohledu je to technika spolehlivá, odzkoušená, i když oproti swingům má tu nevýhodu, že již není market-based. Spíše než na aktuální situaci v trhu reaguje na statistické analýzy minulosti. Výhodou naopak je, že pokud najdeme náš "optimální" stop-loss, můžeme ho nastavit do naší obchodní platformy a stop-loss už se zadá při vstupu do trhu automaticky sám – nemusíme tudíž nic umísťovat ručně.
Co je tedy MAE?
Je to největší protipohyb, který vaše pozice provedla za dobu své "existence. Na obrázku vidíme příklad, kdy bychom vstoupili short do trhu TF na ceně 1065.70. Než se trh rozjel naším směrem, udělal největší protipohyb hned na další svíčce, a to na cenu 1067.10. Celkový protipohyb tedy představuje 1.4 bodu, tj. 1.4 x 100 = 140 USD. MAE tohoto konkrétního obchodu je tedy 140 USD.
Pointa analýzy MAE pak je, že v rámci backtestu zanalyzujeme MAE všech našich testovaných obchodů a koukneme se, jaké MAE bylo u všech našich obchodů nejčastější. Dle toho pak najdeme optimální velikost našeho stop-lossu, tj. takovou, která odráží nejčastější protipohyby trhu v rámci našeho systému. Takový stop-loss pak budeme používat (případně jiný na stranu long a jiný na stranu short).
Pro kompletní postup analýzy MAE v tomto článku bohužel není prostor, doporučuji tedy případně prohledat starší články..
Výhoda této techniky také je, že v řadě případů jsou stop-lossy na základě optimalizace MAE menší než při použití swingů (záleží ale na řadě okolností).

Klouzavý průměr / PSAR
Poslední zajímavou technikou pro začínající obchodníky může být využití některého z klouzavých průměrů nebo indikátoru PSAR (Parabolic SAR). I když v obou těchto případech už se jedná o trochu náročnější techniky, neboť musíme otestovat několik různých typů nastavení period, než najdeme tu správnou.
Pro klouzavé průměry pak můžeme udělat drobný "trik". Pro obchody short budeme používat klouzavý průměr z hodnot HIGH (nikoliv close) a pro obchody long budeme používat klouzavý průměr z hodnot LOW. Existují také různé typy klouzavých průměrů a i v tomto ohledu se vyplatí trochu experimentovat a otestovat případně více variant (třeba tak, že do našeho testovacího Excelu si přidáme řadu sloupců s různými periodami klouzavého průměru / PSAR a zapíšeme při vstupu hodnotu každého z nich; později pak v Excelu zanalyzujeme, které z nastavení by bylo v kombinaci s našimi vstupy nejvhodnější).
Na obrázku je příklad použití indikátoru PSAR, který existuje v každém solidnějším analytickém programu. Nevýhoda je, že na můj vkus občas mohou být stop-lossy s PSAR trochu velké. Záleží ale opět na stavení a stylu obchodování s tímto indikátorem. Osobně jsem doposud tento indikátor v praxi nikdy nevyužil, ale například s klouzavými průměry jsem prováděl řadu experimentů v rámci AOS a potenciál zde vidím. Tj. pro koumavější nováčky v tradingu určitě i klouzavé průměry a PSAR jsou věci, které mohou být zajímavé.

 
Závěr
Dnešní tři tipy jsou tedy jednoduché metody, se kterými se dá začít – a se kterými si navíc docela možná vystačíte i velmi dlouho.
Základem je ovšem jako vždy backtest a konzistence. Je nutné si definovat v rámci umístění základního stop-lossu konkrétní pravidla a ta s konzistencí zbacktestovat, abychom viděli, co od dané techniky můžeme očekávat. Navíc jak už jsem psal na začátku, nikdy nesmíme porušit naše pravidlo maximální riskované částky našeho účtu. Pokud by byl stop-loss větší, než námi povolený maximální risk vyjádřený jako procento účtu, je lepší nevzít obchod raději vůbec.

Každý trader by měl přemýšlet o krizových situacích. Ty sice nemusí nikdy nastat, ale když se přihodí, je třeba přesně vědět, jak se zachovat a jakým problémům můžeme čelit. Jednou z věcí, ve které by měl mít on-line trader jasno, je situace, kdy nám vypadne internet, zatímco jsme v otevřené pozici.
Jak patrně většina čtenářů Finančníka ví, bydlím momentálně na Lanzarote. Život na ostrově uprostřed Atlantiku má své neoddiskutovatelné kouzlo, jednou z daní je kvalita internetového připojení. To je sice běžně pro intradenní obchodování zcela dostačující (obchoduji stále timeframe 1-2 minuty na trhu emini Russell 2000), bohužel jsou dny, kdy dochází k drobným mikrovýpadkům, například na pár desítek vteřin. Takový výpadek může být samozřejmě velmi nepříjemný (především po psychické stránce), proto jsem se na téma rozhodl upozornit formou tohoto článku a ukázat na řešení, o kterých je dobré přemýšlet před tím, než nás výpadek postihne.
Pokud člověk s tradingem začíná, měl by vždy přemýšlet o krizových situacích. Výpadek internetového spojení v okamžiku, kdy máme otevřenou krátkodobou pozici (intradenní obchodování) jistě do takové kategorie patří. Každý trader by si měl umět odpověď minimálně na následující otázky:
Jsou mé stop-lossy v případě přerušení internetového spojení stále na svém místě? Pokud používám profit target – zruší se příkaz v případě zasažení stop-lossu? Pokud vstupuji do trhu limitním příkazem – jak jsem připraven na situaci, kdy spadne spojení v okamžiku, kdy ještě nejsem vyplněn? Jak se co nejrychleji připojím ke svému účtu, abych vyřešil případné problémy? Pojďme si na jednotlivé otázky odpovědět společně v obecné rovině, neboť u každého brokera může být situace trochu jiná a každý trader si tak musí zjistit, jak přesně vypadá situace u řešení, které používá! Článek se vztahuje k burzovnímu obchodování (komodity, akcie).
Kde jsou drženy mé stop-lossy?
Zcela zásadní otázka. Je stop-loss držen na burze, na serveru brokera, nebo na mém počítači? V této otázce je třeba mít 100% jasno a bohužel jsou v praxi možné všechny tři možnosti. Nejhorší je pochopitelně možnost, kdy je stop-loss držen pouze v obchodní platformě na mém počítači. Pokud se přeruší internetové spojení, nebude tak zcela logicky stop-loss uplatněn! U většiny používaných brokerů toto naštěstí není běžné řešení, ale stejně bych vždy doporučoval ověřit, jak se věci mají s tím, že je třeba se dotazovat na konkrétní trhy, které obchoduji a konkrétní typy příkazů, které používám. Některé burzy například nepodporují určité typy příkazů, a takové příkazy jsou pak simulovány servery brokera (pokud je má), nebo bohužel jen samotnou obchodní platformou (tj. příkazy jsou drženy jen na našem počítači).
Zda-li jsou příkazy drženy přímo na burze, nebo na serveru brokera už v zásadě nehraje roli za předpokladu, že využíváme nějakou renomovanou společnost. V případě, že je stop-loss držen na serveru brokera nebo přímo na burze nevadí, když se přeruší spojení mezi obchodní platformou a brokerem. Stop-loss je stále aktivní.
Jak je to s vazbou stop-loss vs. profit target?
Otázka, která již napadne málokterého obchodníka. Stop-loss a profit target by měly být tzv. one cancels other příkazy. Je-li zasažen jeden, druhý by se měl zrušit automaticky. Pokud se druhý nezruší, stává se z něj logicky vstupní příkaz. Vysvětlím podrobněji. Řekněme, že jsme v krátké pozici (tj. prodali jsme komoditu nebo akcii), pod aktuální cenu máme zadaný nákupní limitní příkaz (profit target) a nad aktuální cenou nákupní stop příkaz (stop-loss). Pokud jde trh naším směrem a zasáhne profit target, je třeba, aby se nákupní stop příkaz (původní stop-loss) zrušil. Pokud se nezruší a trhy začnou růst, otevře se nám po dosažení úrovně stop příkazu dlouhá pozice. Pokud se toto odehraje navíc bez naší přítomnosti, k nové pozici nebude logicky zadán žádný ochranný stop-loss příkaz.
Je tedy velmi důležité vědět, zda-li tzv. OCO vazba mezi stop-lossem a profit targetem je zachována i v případě výpadku internetu. Bohužel toto dnes vůbec není samozřejmé, spíše naopak. Jako záložního brokera používám například Mirus Futures, kterého jsem si zřídil kvůli Zen-Fire datům. U tohoto brokera – a mnoha dalších – je OCO vazba držena pouze v obchodní platformě (NinjaTrader). Pokud dojde k výpadku internetu, přestává být OCO vazba funkční. Toto samozřejmě není tragédie, pokud trader pracuje se spolehlivým internetem, ale je hlavně potřeba být na toto připraven. Osobně již delší dobu obchoduji výhradně přes Interactive Brokers, kde je OCO vazba zachována i v případě zavření platformy nebo přerušení internetu. Nemám konkrétní přehled, jak je to s dalšími brokery. Jistě bude existovat celá řada dalších brokerů, kteří OCO vazbu drží na svých serverech, stejně tak ale existuje celá řada brokerů, kteří toto dělají jen v rámci počítače tradera. Jde tedy o velmi důležitou informaci, kterou by si každý trader měl zjistit s ohledem na své řešení.
Jak vstupovat s limitem, abych neskončil v pozici bez stop-lossu?
Stop-loss a profit target jsou generovány obchodní platformou v okamžiku, kdy tato získá potvrzení o vstupu do pozice. Vstupuji-li příkazem typu market, probíhá toto v podstatě okamžitě. V platformě (např. NinjaTrader) kliknu na tlačítko prodej/nákup příkazem market, obratem jsem vyplněný a během zlomku času má tuto informaci k dispozici NinjaTrader, který vygeneruje stop-loss a profit target s příslušnou OCO vazbou. Riziko, že se přeruší internet mezi exekucí a odesláním příkazů do trhu je v tomto případě myslím zcela zanedbatelné.
Ovšem, co když trader používá vstup limitním příkazem? V takovém případě zadáme příkaz (např. prodej příkazem limit) a můžeme čekat někdy i minuty, než se cena vrátí k příkazu a dojde k jeho vyplnění. V tomto případě je třeba pamatovat na skutečnost, že limitní příkaz je na burze, ale stop-loss vygeneruje platforma až v okamžiku, kdy dojde k potvrzení vstupu do pozice. Pokud by mezitím došlo k přerušení internetového spojení, stop-loss se nevygeneruje.
Osobně v tomto případě postupuji na „nejistém“ internetu následovně. Zadám v programu NinjaTrader samotný vstupní limitní příkaz a současně hned zadávám do trhu ochranný stop příkaz. V případě vstupu do krátké pozice by situace vypadala následovně:

Stop příkaz nemůže být vyplněn bez toho, aniž bych vstoupil na limitu do krátké pozice. Výpadek internetového připojení před vyplněním limitního příkazu nevadí, protože na serveru brokera už je dopředu zadán i ochranný stop příkaz. Pozn.: pokud se rozhodnete s podobným stylem tradingu experimentovat, určitě si toto nejprve procvičte na demoúčtu. Přístup má svá specifika – pokud bych např. zadal profit target, tak je třeba jej zadávat ručně až po vstupu do pozice a takový příkaz např. nebude mít OCO vazbu. Také je třeba se přesvědčit, že na vstupním limitním příkazu nejsou „navěšeny“ další automatické příkazy, protože ty už v tomto případě nepotřebujeme.
Mám záložní plán?
A samozřejmě v každém případě bychom měli mít pro případ nějakých zásadních problémů vždy připravený záložní plán. Tj. například kde se připojit k jinému internetu (přes notebook, telefon) a zkontrolovat situaci, případně na jaké telefonní číslo zavolat na hot-line brokera (vyžaduje-li to situace) a vyřešit vše osobně (toto jsem naštěstí zatím nikdy v intradenním obchodování nepotřeboval).