Proč machři nejsou „machři“

Prvních několik příspěvků bych rád ještě věnoval naší nedávné cestě do USA. Tedy, nejvíce pak setkání s opravdu velkými tradery, kteří mají za sebou již desítky let zkušeností. Co se mně na takových lidech líbilo nejvíce?
Asi to, že jsou to opravdoví „machři“ a přitom vůbec „nemachrují“. Víte, co myslím. Po většinu času byste si jich nevšimli. Vypadají skromně, jednají skromně, mluví klidně, rozvážně a potichu. Vypadají jako kdokoliv z nás a nikdy byste neřekli, že jejich konta obsahují částky, o kterých se může ostatním jenom zdát.

Mockrát jsem o tom přemýšlel a mockrát se s tím setkal. Nejlepší, nejchytřejší a nejbohatší lidé, jaké jsem kdy potkal, byli machři ve svém oboru, ale nikdy nevystupovali jako „machři“. Možná právě to je dělalo mimořádně bohatými – duchovně i materiálně. K podobným lidem cítím nesmírnou úctu a preferuji jednu základní myšlenku: nejdůležitější součást každého úspěchu je pokora.
Pokud ve svém životě potkám člověka s plnou pusou velkých řečí, pak jen mávnu rukou a moc si od takového setkání neslibuji. Pokud však potkám tichého, nenápadného člověka, avšak s energií a aurou kolem sebe a jiskrou v očích, zbystřím zrak a jsem na pozoru... Nezřídka se největší věci skrývají tam, kde to nejméně čekáme.

Často jsou nenápadní a "jedni z davu". Přesto v mnohém mimořádní.

Diskutovat k tématu článku můžete zde

Tomáš

Zpět na zápisník