Začínáme obchodovat III

V předešlých částech tohoto seriálu jsme si položili řadu obecných otázek, které by si měl každý začátečník zodpovědět než se pustí do skutečného obchodování. Řekli jsme si, že tyto otázky pomáhají ujasnit si řadu faktorů, které nám mohou později lépe pomoci se stavbou vlastního obchodního systému. V dnešním díle se již konečně podíváme na to, jak tedy se stavbou obchodního systému začít.

Skutečností zůstává, že stavba obchodního systému není ve své podstatě nic složitého. Celý proces by měl být co nejjednodušší - čím jednodušší náš systém je, tím větší šanci máme, že nám bude v budoucnu fungovat. Lidé se často domnívají, že mít úspěšný obchodní systém je alfa-omega úspěšného obchodování. Pravdou zůstává, že obchodní systém je pouze část úspěchu. Pokud nebudeme mít vůli vydržet s naším systémem i během série ztrát a nedokážeme obchodovat disciplinovaně, žádný systém na světě nás neochrání před ztrátami. Proto si dobře pamatujte:

Na celém světě neexistuje takový obchodní systém, který by nenaděloval ztráty. Každý obchodní systém může mít období celé série ztrát, dokonce i celé ztrátové týdny a měsíce. Proto není možné zvažovat efektivnost systémů z krátkodobého horizontu - vždy je podstatné hledět na úspěšnost z dlouhodobého pohledu. Můžete mít celé měsíce ztrát, ale na konci roku být ve výrazném profitu.

Toto mějte vždy na paměti - ať už budete budovat obchodní systém na základě tohoto seriálu nebo na základě čehokoliv jiného. Pokud budete mít vždy na paměti, že jsou ztráty přirozenou, nedílnou součástí, a že žádný systém nedokáže ve sto procentech úspěšně obchodovat každý velký trend a pohyb, který se kdy vyskytne, bude se vám stavět vlastní systém o poznání lépe.

Co by měl obchodní systém obsahovat?

Jak jsme si již řekli, obchodní systém není, resp. by nemělo být, nic složitého. Po pravdě řečeno, každý systém na světě se skládá pouze z několika základních komponentů. Těmi jsou:

1) vstupní strategie

2) metoda umisťování a posouvání stop-lossu

3) strategie výstupu z obchodů (profit-taking)

4) money-management a position-sizing

Drtivá většina obchodníků se domnívá, že naprosto nejpodstatnější je bod 1 - vstupní strategie. Opět však zůstává pravdou, že bod 1 je ve skutečnosti nejméně důležitý ze všech. K tomu však až v některém z příštích dílů. Jelikož je chtě-nechtě vstupní strategie první bod, kterým bychom se měli začít při budování obchodního systému zabývat, pojďme se dnes podívat na tento bod trochu blíže.

Vstupní strategie

Jak vůbec o vstupních strategiích uvažovat? Řada lidí o vstupních strategiích uvažuje jako o zázračných ukazatelích, které nám říkají, jakým směrem trh půjde zítra. Pravdou však zůstává, že nikdo na celé planetě neví, co trh zítra udělá. Trhy jsou prostředí řízené příliš mnoha neovlivnitelnými faktory a předvídat budoucí pohyb s jistotou zkrátka a dobře není možné. Přesto však potřebujeme nějaké metody, jak do trhů vstupovat. Co ve skutečnosti potřebujeme je tedy PRAVDĚPODOBNOST budoucího směru. Pokud máme vstupní úroveň, která má pravděpodobnosti úspěšnosti alespoň 51 %, pak už nám to stačí s použitím vhodného money-managementu k tomu, abychom mohli profitovat.

Co trhy na tomto světě existují a obchodníci se v nich snaží vydělat jmění, snaží se celé zástupy hledat nejrůznější a nejnemožnější způsoby pravděpodobnosti. Od jednoduchých patternů a indikátorů až po složité matematické vzorce nebo třeba konstelace planet. Je bez pochyb, že určitou (zajímavou) pravděpodobnost úspěšnosti může dávat jakákoliv technika, proto není divu, že obchodníci dokáži profitovat skutečně i na „šarlatánských“ přístupech - pokud mají zajímavou pravděpodobnost, používají správný money-management a pevnou disciplínu.
Pro naše účely však zůstaneme u těch nejběžnějších a nejzákladnějších způsobů hledání pravděpodobnosti ohledně budoucího vývoje směru trhů a na základě nich i budeme tvořit naši vstupní strategii. Takže, jaké nástroje máme k dispozici? Ve své podstatě to jsou:

•  indikátory
•  patterny a další vizuální formace
•  klouzavé průměry a breakouty (průlomy)

Pojďme si tedy blíže popsat každý z těchto přístupů hledání vstupní úrovně naší obchodní strategie.

VSTUPNÍ STRATEGIE S POUŽITÍM INDIKÁTORÚ

Indikátorů existuje bezpočet a skutečně dokáže s jejich používáním profitovat celé hejno obchodníků. Indikátory nadělují dle nastavení celé řady signálů - samozřejmě ne všechny je zapotřebí brát v potaz. Indikátory však mohou být i velkým nebezpečím pro každého, kdo neví jak je používat. Kde tedy může být „zakopán pes“?
V rámci používání indikátorů se drtivá většina začátečníků dopouští stále stejné, zcela zásadní chyby: Snahy kombinovat více indikátorů a používat celou řadu indikátorů současně.

Co je na takovém přístupu špatné? Zkrátka a dobře skutečnost, že veškeré indikátory pracují pouze s jedinou proměnnou - a tou je aktuální cena dané komodity. Samozřejmě, každý indikátor ukazuje něco jiného, ale každý též používá stejný základ - a tím je právě (aktuální) cena komodity. Pokud tedy používáme příliš mnoho indikátorů zároveň, ve skutečnosti si pravděpodobnost nezvyšujeme, pouze celou věc příliš komplikujeme mnoha pohledy na jednu a tu samou věc.
Je to podobné, jako byste například chtěli pokořit světový rekord v rychlostní jízdě na motocyklu. Pro svůj úspěch byste zvažovali zřejmě celou řadu faktorů: Sílu a směr větru, povrch vozovky, teplotu vozovky a třeba i aktuální teplotu vzduchu. Každý z těchto faktorů je zcela jiný, a proto dohromady mohou tyto faktory dát nějaký smysluplný obrázek. Pokud byste však místo těchto faktorů používali pouze jeden - například sílu větru - a ten byste měřili 4 různými přístroji (přičemž každý by ukazoval něco trochu jiného) - zvýšily by se vaše šance na úspěch? O tom silně pochybuji. Dívat se 4 pohledy na jednu jedinou věc není totéž, jako hledět na 4 různé věci 4 různými pohledy. Z tohoto důvodu tedy není rozumné stavět vstupní strategii na kombinaci nejrůznějších indikátorů - nyní snad již každý rozumí proč.
Pokud jste si tedy v rámci otázek v minulých částech seriálu ujasnili, že by mohly vaší povaze vyhovovat právě indikátory, jakožto jeden z nástrojů analýzy a vstupních (popř. i výstupních) signálů, pak si pamatujte následující:

1) snažte se nekombinovat více jak 2 indikátory; navíc, pokud už budete takové kombinovat, pak by to měly být indikátory nepříliš sobě podobné. Například není rozumné kombinovat RSI a Stochastics - jedná se o velmi podobné indikátory. Daleko rozumnější je naučit se kombinovat a správně používat například ADX (average directional index) indikátor a třeba právě RSI. Jelikož obecně platí, že RSI i Stochastics fungují nejlépe v nepříliš trendujících trzích, proč tedy nevyužít indikátor, který nám trend určitým způsobem měří (ADX)?

2) jako pevný základ si vyberte pouze 1 indikátor (druhý by měl být spíše doplňkový) a ten se snažte poznat, prozkoumat a pochopit ze všech stran; udělejte si například představu o tom, v jakých podmínkách (trend, volatilita) funguje nejlépe, v jakých trzích a s jakým nastavením apod. Příliš si však celou záležitost nezkomplikujte - pamatujte, základní vstupní strategie by měla být jasná a jednoduchá.

3) indikátor testujte s důrazem na trh a časový horizont obchodování, který v budoucnu plánujete (a který jste si zvolili v odpovědích na otázky z předešlých dílů seriálu); nicméně pamatujte, že opravdu robustní vstupní strategie by měla přijatelně fungovat i v jiných trzích a v jiném časovém rozpětí (na 5 minutových grafech stejně jako na denních grafech).

Pokud budete budovat svou vstupní strategii s těmito třemi pravidly, máte vysokou pravděpodobnost, že se vám podaří najít skutečně efektivní způsob vyhledávání vstupních úrovní do trhů.

O dalších způsobech vstupní strategie si povíme v příštím díle seriálu.

P.S.
Pokud někdo z vás používá jako vstupní strategie indikátory, prosíme, podělte se o své poznatky a zkušenosti ve speciálně založeném vláknu v našem diskusním fóru.

Diskutovat k tématu článku můžete zde

Tomáš