Studujeme intradenní systémy - breakout první korekce

Čas od času se v našem diskuzním fóru objevují popisy zajímavých a funkčních obchodních systémů nebo myšlenek. Zajímavé je přitom sledovat počáteční nadšení ostatních traderů, kteří se na myšlenku vrhnou coby na „spásu“, aby se po několika týdnech přesunuli k jinému „svatému grálu“ a pořád se tak pohybovali v „bludném kruhu“. Přitom by často stačilo přístup studovat trochu do hloubky a vydržet u něj alespoň několik měsíců. Konkrétním příkladem může být systém „prolomení první korekce“, který byl v diskuzi žhavým tématem před několika málo měsíci.

K určitému zamyšlení jsem si dnes tedy vybral obchodní sytém diskutovaný ve vláknu Diskuze k aktuálnímu dění na trzích. Jde o jednoduchou myšlenku jediného obchodu denně založeného na prolomení první korekce po začátku obchodování.

Přístup ve fóru představil obchodník Pavel K, který rozvinul původní diskuzi na velmi podobné téma založenou traderem s nickem focus. Oběma patří můj dík a uznání za iniciování velmi plodné diskuze (a samozřejmě všem ostatním, kteří se zde podělili o své výsledky a screeny).

Konkrétní pravidla obchodního systému vyčtete z uvedené diskuze. Důvod, proč jsem si pro dnešní článek vybral právě tento systém je skutečnost, že přístup je natolik jednoduchý a „mechanický“, že není problém jej v základní podobě naprogramovat do TradeStation a diskutovat tak systém velmi věcně.

Tradeři mají tendenci naskakovat do systémů v době, kdy se systému daří až podezřele dobře a nejsou připraveni na drawdown

Systém proražení první korekce na trhu TF (e-mini Russell 2000) se začal v uvedeném vlákně diskutovat přibližně začátkem záři 2008. Několik obchodníků se pustilo do velmi pečlivého backtestu chování systému a hledání optimálních nastavení stop-lossu a profit-targetu, jehož výsledkem byla podobná equity:

Equity zcela mechanické podoby systému v období 1.1.2009-30.9.2009 na trhu TF. Systém je testován se SL 120 USD, PT 380 USD a posunu na B/E při otevřeném profitu 210 USD (tyto konkrétní výsledky pocházejí z velmi pěkného a pečlivého backtestu tradera yax, v diskuzi jsou k dispozici i jiná nastavení). Pozn.: ve vláknu naleznete filtry, které equity křivku ještě vylepšovaly, na ukázce je čistě mechanická podoba systému bez filtrů. Za sledované období nadělil systém profit 10 000 dolarů, úspěšnost sice jen 32%, ale díky vysokému RRR je průměrný zisk na obchod přes 59 USD (vše bez komisí a skluzu – hovoříme zde skutečně jen konceptu, nikoliv hotovém AOS), nejhorší drawdown 1000 USD. Výsledky jsou na mechanické intradenní obchodování slušné.

Co však v takovém případě stojí za pozornost je vývoj výsledků systému – equity křivka roste skoro exponencionálně vzhůru a zejména poslední sledované měsíce se systému daří až „příliš dobře“. Podobné tendence se v tradingu opakují stále dokola – systému se daří obzvlášť dobře (a přitáhne k sobě spoustu obchodníků), načež s největší pravděpodobností přijde určitá „korekce“, kdy většina obchodníků ztratí se systémem nervy a opustí jej předtím, než se systému začne dařit.

Situace, kterou jsem sám v minulosti zažil několikrát se zcela učebnicově opakovala i zde a právě určité zamyšlení nad tímto „fenoménem“ je myslím na místě.

Ukázka výsledků stále stejného systému z pohledu obchodování od 1.10.2009 do dnešního dne (25.11.2009). „Ze dne na den“ se jakoby změnila charakteristika systému. V rámci posledních 38 obchodů byla úspěšnost jen 13,16%, systém by vygeneroval drawdown 1780 USD a byl celkově v červených číslech.

Je až neuvěřitelné, jak rychle se může equity křivky „zlomit“, jen chvíli poté, co systém začneme obchodovat „live“. Zažil jsem to v minulosti několikrát a zde je několik mých postřehů:

Čím mechaničtější přístup, tím je bohužel větší riziko přeoptimalizace, tj. „naštelování“ našeho obchodního vzorce na historická data. V tomto případě jsou optimalizovány parametry SL, PT a posunu na B/E. Přitom čím méně „fixních“ proměnných, tím lépe. Pochopitelně, že je snadné hodnotit systém zpětně, ale pro inspiraci zde uvádím, jak by se systému aktuálně vedlo s vypuštěním posouvání na B/E (tj. systém by skončil buď na PT nebo SL, případně na konci obchodního dne):

Situace v případě, že neposouváme stop-loss na B/E. Drawdown 1640 USD, konečný výsledek -560 USD, úspěšnost 21% (tj. podstatně menší ztráta než při používání posouvání stop-lossu na B/E).

Podíváme-li se přitom na výsledky od začátku roku, tak je průběh skoro stejný, jako s parametrem posunu na B/E (DD se zvětšil z 1000 na 1440 USD):

Při mechanickém přístupu je dobré testovat co nejdelší historii. Bohužel již několikrát jsem měl možnost testovat systémy, které fungovaly určitou dobu (např. posledních několik měsíců), aby zcela propadly, pokud bychom je obchodovali např. před rokem. Sám tak vždy myšlenky testuji na co nejdelším vzorku dat, čím mechaničtější přístup, tím delší období. Zde je ukázka, jak by si systém (verze bez posouvání SL na B/E) vedl od roku 2005 do dnešního dne (25.11.2009):

Na grafu je vidět, že systému se s daným nastavením daří především poslední roky (přibližně od polovičky grafu (kolem obchodu 600), což představuje začátek roku 2008. Pozitivní je, že i s daným fixním nastavením nemá strategie vysloveně negativní období, ale pochopitelně, že v první polovině grafu bychom v období stagnace peníze ztráceli a strategie by nebyla reálně obchodovatelná.

Vidím-li podobný historický vývoj strategie, je třeba si pokládat otázky typu – čím se liší trhy v době, kdy strategie stagnovala vs. kdy strategie pěkně vydělávala? Bez odpovědi na danou otázku nikdy nebudeme vědět, zda-li aktuální drawdown (který v principu není z pohledu delší historie nijak výjimečný) je jen nutným vydechnutím po mohutném růstu, nebo se potenciálně vrací období stagnace strategie. Jinými slovy nepoznáme, zda-li strategii dál obchodovat, nebo již nikoliv.

Dnešní článek pochopitelně nepřináší na tuto otázku žádnou konkrétní odpověď, ale věřím, že pro ostatní může přinést řadu podnětů k zamyšlení a diskuzi. V tomto konkrétním příkladu si myslím, že prezentovaná obchodní myšlenka má v sobě robustní edge, který je však třeba hlouběji rozvíjet. Buď směrem diskréčního obchodování, nebo i takto „mechanicky“. V tom případě vnímám největší úskalí ve fixním nastavení výstupů, které nereflektuje aktuální volatilitu a cenu trhů a má tak jen „omezenou životnost“. Setká-li se dnešní téma s dostatečným ohlasem a plodnými myšlenkami, můžeme se v příštím článku podívat na některé tipy jak si nastavit systém tak, aby více reflektoval aktuální stav trhů a podívat se, jak by se změny promítly do výsledků systému.