Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Archiv článků Psychologie obchodování Jak na obchodní plán Mé obchodní strategie
  • Automatizace daytradingových strategií a AOS v kostce od A do Z

    V minulých týdnech jsem dostal mnoho dotazů na téma automatizovaného daytradingu (AOS). S čím počítat? Pro koho skutečně tento směr je a pro koho určitě není? Jak je to vše náročné technicky? Jak se kapitalizovat? Pokusil jsem se sestavit bližší přehled v tomto článku, a odpovědět tak na většinu dotazů.

    Výhody a nevýhody AOS - s čím reálně počítat

      

    aos-faq.jpg

    Foto (c)depositphotos.com/Yermek 

    Největší výhodou jsou bez pochyb časová flexibilita a efektivnější zvládání psychologických aspektů tradingu. Automatizovaný trading je ideální pro kohokoliv, kdo se necítí nebo ho nebaví pravidelné „vysedávání“ před počítačovou obrazovkou a sledování grafů.

    Jakákoliv automatizovaná strategie může v podstatě běžet na vašem vlastním domácím počítači, serveru apod. Můžete navíc využívat možnost vzdáleného připojení k počítači (takzvaná RDP - Remote Desktop funkce ve Windows), takže se můžete kdykoliv připojit z mobilu/tabletu a sledovat své pozice, ať už jste kdekoliv.

    Automatizovaný trading dále může výrazně pomoci s psychologickými aspekty obchodování. Avšak pozor - nikoliv kompletně!

    Určitě můžete radikálně snížit problém porušování obchodního plánu. Vstupy i výstupy za vás exekvuje počítač, není zde žádný prostor pro osobní váhání nebo „tipování“. Počítač ví dle daného kódu naprosto přesně, kdy má vstoupit nebo vystoupit. Vše je dáno, žádné emoce. V tomto ohledu je dnes má chybovost absolutně nulová.

    To ovšem neznamená, že ztrátové dny nebo drawdowny „bolí“ méně. V tomto ohledu je jedno, jaký styl obchodujete - tlak ze ztrátových dnů a drawdownů je samozřejmě stále stejně nepříjemný. Přesto je však psychologická úleva (a samozřejmě i časová) v tomto směru značná.

    Nevýhody automatizovaného tradingu jsou určitá nutnost projít si počátečními technickými kroky, zvládnout několik technických aspektů, které se k automatizovanému tradingu váží. Dále pak nutnost pracovat s větším stop-lossem než u diskréčního daytradingu (takže jeho zasažení pochopitelně bolí více než u menších stop-lossů, na které jsou diskréční daytradeři zvyklí) a připravit se na potřebu větší kapitalizace. I když ta je velmi individuální - znám tradery, kteří se vypracovali v automatickém obchodování i z pár jednotek tisíc USD. Obecně ale se 2-3 tisíci USD nemá moc smysl s AOS začínat.

    Náročnost AOS - pro koho skutečně jsou a pro koho skutečně nejsou

    Náročnost samotného obchodování je (resp. může být jako v mém případě) prakticky nulová.

    Například veškeré mé automatické strategie běží dnes pod neustálým dohledem mého brokera Martina Lembáka. To znamená, že sám se nestarám vůbec o nic. Dokonce ani nekontroluji pravidelně své statementy. Nepotřebuji vůbec sledovat trhy. Za několik let jsem v tento způsob získal natolik velikou důvěru, že jen jednou za pár týdnů (a když cestuji tak i měsíců) překontroluji své statementy, kouknu se, jak equity od té doby (ideálně, ale ne vždy) povyrostla a samotným procesem tradingu se prakticky vůbec netrápím. V tomto ohledu jsou AOS nenahraditelné - prakticky nepotřebujete vidět žádné grafy, žádné trhy, ani o svém tradingu téměř vědět, a přesto můžete efektivně fungovat (samozřejmě, je i řada AOS traderů, kterým naopak vyhovuje své pozice sledovat - přístup je zde značně individuální).

    Vývoj strategií je něco trochu jiného.

    Je zde nutnost zvládnout určité technické kroky a následně mít trpělivost, než přijdete se zajímavou strategií. Najít robustní AOS strategii není dnes snadné. Vyžaduje to čas a trpělivost (většinu času za vás obstará počítač, avšak i tak je potřeba developmentu věnovat pozornost). Výhoda je, že tato část je časově flexibilní - nejste vázáni na konkrétní časové rozpětí během dne.

    Náročnost vývoje AOS představuje určité výzvy. Proto sám rád říkám, že vývoj AOS je pro lidi, kteří mají výzvy rádi, které baví něco stavět, budovat, vytvářet, testovat, porovnávat a uvádět v provoz. Z tohoto pohledu tedy nejsou určitě AOS pro každého. Mnoho klientů mého VIP AOS Turbo kurzu jsou většinou akční, tvořiví lidé. Jsou to lidé, ke kterým mám hluboký respekt, protože většina z těch, co jsem měl možnost na svých živých AOS kurzech potkat, jsou lidé s odvahou, kuráží a radostí pracovat na sobě i na svém tradingu. Jsou to často i pro mě inspirativní lidé, kteří to sami již někam dopracovali, něco již dokázali vytvořit a vybudovat (a velmi jim děkuji za to, že mně dali svoji důvěru a stali se mými klienty, velmi si toho vážím a jsem za tuto důvěru a i inspiraci pro moji další práci upřímně velmi vděčný). A jsou to definitivně lidé, kteří mají rádi výzvy a umí je překonávat.

    Myslím si, že AOS není pro nikoho, kdo nemá rád výzvy a jejich překonávání nebo kdo čeká okamžité výsledky bez práce. Většina AOS traderů, co znám, žije už pro proces samotný. Hledí na AOS jako na stavbu dlouholetého byznysu, někteří moji studenti už dnes mají a řídí i vlastní, menší investiční AOS fondy. To vše je v tomto směru obchodování důležité.

    A pokud nemáte rádi počítače, má smysl se do AOS pouštět jen pod jedinou podmínkou - že si k sobě najdete někoho, kdo počítače rád má (což občas moji studenti dělají).

    Kapitalizace - a pár tipů, jak na to

    V řadě mých studentů je hodně takových, kteří nedisponují žádnými značnými finančními prostředky. Jsou to lidé se zaměstnáním, trochu lepšími platy, rodinami, nemalými měsíčními náklady.

    Vcelku mě zaujalo, když jsem zjistil, že pracují s docela velkými portfolii AOS, což samozřejmě již vyžaduje rozumnější kapitalizaci (u některých taková byla i v řádech desítek tisíc USD). Proto jsem se pídil, jakým způsobem tito studenti dali dohromady až takovýto kapitál a prakticky vždy jsem dostal stejnou odpověď: Několik lidí, občas i přímo AOS obchodníků, se spojilo.

    Toto z mého pohledu dává naprostou logiku (navíc je možné dnes u brokera založit takzvaný „join account“, kdy každý vloží svoji část prostředků a má ji zároveň určitým způsobem pod kontrolou - na detaily je však třeba se zeptat přímo u daného brokera, sám tuto službu nevyužívám). Sdílení lidských zdrojů je něco, co mně v posledních dvou letech umožnilo neuvěřitelný leverage mé vlastní práce na tradingu - až do úrovně založení vlastního hedge fondu. Jinými slovy: Více lidí = rychlejší postup práce + větší kapitalizace + větší portfolio = rychlejší úspěch.

    Mezi studenty jsem pak narazil na celou řadu případů:

    Někteří se ponořili do vývoje AOS, následně šli prezentovat výsledky své práce lidem v okolí, které by mohlo zajímat podílet se investičně a dali dohromady (nemalý) kapitál.

    Jiní dali dohromady prostředky v rámci rodinných příslušníků, které také možnosti tradingu zajímaly.

    A jak jsem již zmínil, někteří si přímo založili vlastní, malý, soukromý investiční fond (resp. soukromou investiční firmu).

    Sám jsem pak zažil na jednom ze seminářů pána, který z nedostatku času nabídl kapitál za spolupráci přímo na místě.

    Kapitálu je všude kolem dost. Vidím to dnes a denně. Na světě nikdy nebylo více peněz a tak málo příležitostí k potenciálně zajímavým výnosům. Kde je vůle, je i cesta. I proto jsou AOS pro lidi s odvahou a vizí - což dokazují mé překvapivě kladné zkušenosti z toho, kde všude a jak AOS obchodníci dokázali dát dohromady nemalý kapitál i mimo vlastní zdroje. Je třeba vidět příležitosti, ne překážky. Je třeba být otevřený možnostem, ne se uzavírat ze strachu. Kdo je na (veliké) peníze připravený, k tomu si vždy cestu najdou. Kdo je připravený jen na malé peníze, zůstane jen ve svém mikrosvětě. Kdo má k penězům předsudky, těžko kdy zbohatne.

    Běžný software používaný při AOS

    Moji studenti používají většinou TradeStation, MultiCharts nebo NinjaTrader.

    S jiným SW jsem se prakticky nesetkal.

    Sám jsem začínal s TradeStation. Ze začátku mě to trochu děsilo, ale postupnými krůčky jsem program vcelku zvládl.

    Dnes spolupracuji se dvěma elitními programátory. Ve sdílení lidských zdrojů a dovedností (a následném sdílení případných profitů) jsem našel větší potenciál i větší smysl.

    I tak se ale domnívám, že i software může zvládnout každý, kdo bude mít vůli. Mezi mými studenty jsou lidé napříč všemi úrovněmi vzdělání a poradili si všichni.

    Odkud se do toho pustit

    Nejprve si zvažte z výše popsaného, zda skutečně splňujete profil pro obchodníka AOS. Zda výhody AOS jsou to, co hledáte, zda nevýhody dokážete akceptovat. Zda jste člověk, co chce něco tvořit, budovat, posouvat se dále, někam mířit, kráčet a má dlouhodobější (a případně i větší) vizi - ne pouze představu, že nebude muset nic moc dělat a peníze se posypou. A zda máte rádi výzvy.

    Pokud ano, samozřejmě si neodpustím zde doporučit začít mým vlastním kompletním, online programem. Nejde jen o ucelené, kompletní, prověřené know-how, ale také o komunitu naprosto skvělých lidí, kteří již sami vytvořili vlastní strategie a podělili se o ně v rámci VIP AOS klubu (který dnes čítá již 43 strategií a každý týden přibývají další). Jejich práce a úsilí jsou velikou inspirací, ze které je radost čerpat.

    A pokud jste navíc lidé, kteří dokáží pracovat s dlouhodobější vizí a představou postupného budování, pak pro vás bude investice naprosto zanedbatelná. Budete z ní moci v příštích letech opakovaně těžit a nadále na ní stavět. Sám jsem po pár letech dosáhl posunu od svého prvního jednoduchého AOS, který mimochodem obchoduji dodnes, až po ambiciózní investiční fond. Meze se zde nekladou.

    A pokud preferujete jinou variantu, pak na Finančníkovi existuje již celá řada bezplatných článků, jak a odkud se do AOS pustit.

    17.2.2016

    Tomáš Nesnídal


    Zaměřte se na to, co přináší reálné výsledky.

    Nakopněte své obchodování
    k systematickým profitům

    (program pro začínající obchodníky, kteří se chtějí dostat ke stabilnímu obchodování bez časové náročnosti)

    Začínáme 30. 1. 2024.

    Nově s vytvořením a popisem všech pravidel mechanické obchodní strategie, ve které mám sám aktuálně otevřený profit +224 121 Kč!

    >> Workshop profitabilního obchodování od A do Z

    Další články na toto téma

    Mé workflow vývoje intradenních systémů

    S tím, jak postupně do svého automatizovaného portfolia nasazuji i intradenní systémy, jsem si pro sebe definoval určité „workflow“, s nímž systémy tvořím. Zde jsou tipy, které mohou pomoci i vám.
    Obsah článku:
    Jak na intradenní obchodní systémy? Vývoj systémů na denních datech Intradenní stop-lossy na denních datech Prototypování systémů vs. jemné testování Ukázka workflow Závěr K příspěvku mě dovedl tento dotaz v Trading Room:

    Jak na intradenní obchodní systémy?
    Předně žádná cesta v rámci intradenního obchodování nebude bez práce. Tedy samozřejmě kromě té, kdy si koupíte nějaký zázračný software, kde vám po stisknutí tlačítka začne sám připravovat zaručeně robustní AOS.
    Sám na podobné zázraky nevěřím, a tak nezbývá než investovat čas do ručního testování různých nápadů, ze kterých následně tvořím reálné „idea first“ obchodní systémy.
    Potíž s intradenními systémy je především v tom, že pracujeme s ohromným množstvím dat. Bez ohledu na zvolený software je vše výrazně pomalejší, náročnější na hardware a do velké míry i na know-how. S jemnými intradenními daty lze vymýšlet násobně více taktik než na denních datech, což s sebou přináší i výrazně vyšší riziko přeoptimalizace, chyb v kódech či v následném automatizovaném obchodování.
    Osobně se mi tak osvědčilo vyvíjet intradenní systémy na denních datech.
    Vývoj systémů na denních datech
    Denní data obsahují informace o otevírací a uzavírací ceně, denní minimální ceně a denní maximální ceně. S denními daty se proto pracuje velmi efektivně – za rok máme přibližně 250 úseček. Pracovat pak lze v programech, jejichž ovládání známe ze swingového obchodování (např. Amibroker).
    Ovšem jak na denních datech vyvíjet intradenní systémy? Tím, že nevidíme „dovnitř“ denních úseček, tak pochopitelně můžeme vyvíjet jen určité typy intradenních systémů. Například jednoduché breakout či mean reversion systémy vycházející z denní otevírací ceny či jiného fixního bodu denních grafů.
    Nemůžeme tak například vytvářet obchodní systém obchodující průlom např. 5minutového otevírací rozpětí popisovaného v článku Jak na první daytrading autotrader [včetně funkční strategie a kódu]. Z mé zkušenosti to ale tolik nevadí. Protože i jen na denních datech lze najít mnoho funkčních intradenních přístupů (sám jsem takto dříve vyvinul Finwin, který dnes obchoduji řadu let).
    Intradenní stop-lossy na denních datech
    Největším úskalím při vývoji intradenních obchodních systémů na denních datech jsou stop-lossy. Na denních datech nevidíme „dovnitř“ úseček a jen těžko se odhaduje, jestli byla u obchodu dříve zasažena úroveň stop-lossu, vstupu či výstupu.
    Osobně tak začínám s vývojem strategií s velmi vzdáleným, nebo žádným stop-lossem. Ve svých systémech často pracuji s indikátorem ATR a jedním z typických příkladů vzdáleného stop-lossu je 1xATR. Takový už bývá spolehlivě identifikovatelný i na denních grafech.
    Ve svých testech tak chci nacházet strategie, které relativně stabilně fungují i s velkými stop-lossy. A teprve až takovou strategii objevím, otestuji ji na intradenních datech.
    Prototypování systémů vs. jemné testování
    Svou práci tak můžu rozdělit do dvou základních kroků:
    Prototypování systému na denních datech Finální backtest hotového prototypu na intradenních datech Pokud jste vývoj intradenního systému nikdy nezkoušeli, možná nevidíte v rozdělení práce do zmíněných bodů žádný zásadní benefit.
    Pro mě tam rozdíl je – především v efektivitě. Nejsem programátor a s jakýmkoliv skriptováním bojuji. A skriptování na intradenních datech je pro mě násobně náročnější než na denních. Při hledání nových obchodních přístupů testuji průběžně řadu různých myšlenek. Mohu například zkoumat signály vycházející z korelace či divergencí trhů, sezonality, market internals a podobně. Podobné testy mám na denních grafech hotové velmi rychle.
    A pokud vypadá nějaká myšlenka nadějně, tak teprve potom věnuji pozornost přípravě intradenního kódu, pro který nejčastěji používám TradeStation či Python.  V momentě, kdy vím, co přesně potřebuji naskriptovat, už to nemusí být tolik složité.
    Ve finálních testech s intradenními daty navíc první backtesty provádím se vzdáleným stop-lossem podobně, jako jsem to dělal ve fázi prototypování. A logicky bych měl dostávat podobné výsledky, čímž si ověřuji funkčnost svých kódů.
    Ukázka workflow
    Na denních datech testuji různé myšlenky. Jedním z dobrých směrů může být například intradenní breakout na akciovém indexu. Např. Nasdaq 100. Breakout systém má v principu jednoduchou konstrukci. Vezmeme nějaký počáteční bod – např. denní open, poslední close, nejvyšší high za posledních x dnů a podobně, přidáme k bodu určitou vzdálenost (sám rád pracuji s násobkem ATR), a pokud trh tuto úroveň překoná, zaznamenáme long breakout a držíme pozici do dosažení profitargetu či do konce dne. Pokud se trh obrátí, vystoupíme na stop-lossu. Jak jsem zmínil, u prototypů podobných systémů na denních grafech používám vzdálený stop-loss (např. 1xATR).
    Testy na uvedené úrovni jsou např. v Amibrokeru velmi jednoduché s tím, že do popsané kostry systému budete chtít zakomponovat pravděpodobně ještě nějaký „filtr“. Bez toho nebude systém reálně obchodovatelný.
    A takto může vypadat výsledek prototypu:

    Pro ilustraci jsem zobrazil equity křivku prototypu „long intradenní breakout v Nasdaq 100“ vytvořenou pouze z denních úseček (modrá barva) vs. finální backtest s využitím intradenních dat (oranžová barva). 
    Equity křivky nejsou úplně stejné zejména proto, že v tomto případě intradenní backtest probíhal v Pythonu, kde se mi trochu jinak počítá ATR než v Amibrokeru. Podobné detaily nejsou z mé zkušenosti podstatné, protože ve finálním živém obchodování se do procesu živého obchodování na burze stejně dostává určitý prvek náhody.
    Ale to podstatné je jistě patrné – prototyp se vzdáleným stop-lossem (1xATR) odpovídá finálnímu intradennímu backtestu.
    Funguje to samozřejmě i na delší historii dat:

    Finální myšlenku pak už ladím v samotném intradenním backtesteru. Zde zejména testuji jemnější práci s bližšími stop-lossy. Protože ty z mé zkušenosti nelze na denních datech používat – vedou k příliš optimistickým závěrům.
    Dobře je to patrné na tomto screenshotu:

    Zde jsem v prototypu na denních datech snížil stop-loss na 0,4x ATR (modrá linka) a následně provedl stejný backtest na intradenních datech (oranžová linka). Je zde patrné, že pokud bychom malý stop-loss použily už v prototypu pracujícím s denními daty, budou naše závěry z backtestu příliš optimistické.
    Závěr
    Dnešní tip ukazuje, že pokud budete určitý typ intradenních systémů prototypovat na denních datech, můžete se poměrně dobře na výsledky spolehnout za předpokladu, že budete pracovat se vzdálenějšími stop-lossy (např. 1xATR).
    Pokud se tak chcete do vývoje intradenních systému pustit, můžete začít právě na denních datech. A teprve až budete mít hotový funkční prototyp (jakože najít obchodní systém trvá určitě týdny až měsíce), pak už není zas takový problém konkrétní jednu finální myšlenku převést do příslušného intradenního backtesteru (např. s použitím TradeStation).
    Jinými slovy – není třeba se od počátku stresovat z potřeby ovládnutí dalšího softwaru. Ale je možné začít na stejném softwaru, který používáte pro analýzy denních grafů a teprve, až budete mít jasnou představu o potenciálním intradenním obchodním systému (podloženou funkčním prototypem) tak řešit, jak systém finálně otestovat na intradenních datech.

    Zkušenosti s vývojem jednoduchého, ale profitabilního AOS – cesta tradera Mirka

    Po čase se vrátíme opět ke zkušenostem traderů, kteří dokázali proměnit touhu po úspěchu až do konkrétního profitabilního tradingu. V článku naleznete zkušenosti tradera, diskutujícím pod nickem Mirek77, který se s ostatními pravidelně dělí o zkušenosti s více než 1,5 lety ostrého provozu svého poměrně jednoduchého AOS na forexu, založeného na známých patternech Larryho Williamse.
    Článek je rozdělen do dvou dílů. Pokračovaní naleznete na Finančníkovi za týden.
    Mirku, můžete stručně představit svůj vývoj z pohledu tradera? Jak dlouho se tradingu věnujete, jaké cesty jste zkoušel a jak dlouho vám trvalo, než jste objevil svoji cestu profitabilního obchodování?
    Tradingem jsem se začal zabývat asi před třemi lety. Když jsem hledal způsoby, jak se naučit seriózně investovat, narazil jsem na pojem „trading“ jako takový a především na váš server Finančník.cz. Necelý rok jsem jen studoval, hledal inspiraci a cestu, jak nejlépe celou tuto problematiku pojmout. Zúčastnil jsem se vašeho spreadového workshopu, což mě opět posunulo hodně kupředu. Nicméně u spreadů jsem nezůstal, jako vhodnější se mi jevil Forex díky nižší kapitálové náročnosti a velké podobnosti s futures. Když jsem objevil platformu MetaTrader a možnost používat automatické strategie, tak jsem, zřejmě jako každý nováček, vyzkoušel snad všechny Expert Advisors (EA), co se daly sehnat. Výsledky byly samozřejmě naprosto nepoužitelné. Byl jsem z toho docela zdrcený.
    Na druhou stranu jsem ale věděl, že existují tradeři (např. Woodie), kteří profitabilní jsou. Dal jsem si tedy závazek, že do toho budu „bušit“, dokud bude potřeba. Studoval jsem tudíž kódy strategií a přístupy jejich autorů, četl knihy o tradingu a osobním rozvoji a úspěchy se pomaličku začaly dostavovat. Výsledky backtestů už nebyly katastrofální, pouze velice špatné. V průběhu studia dále špatné, nic moc, „nalej-vylej“, později i nějaká naděje na zisk. Zjistil jsem, že nemá cenu se honit za spoustou obchodů na nízkých timeframes, že denní a hodinové grafy mi dělají mnohem lepší službu, dosáhnout na nich dobrých výsledků je mnohem, mnohem jednodušší. Jak jsem se dozvídal nové věci, hned jsem se je snažil naprogramovat a otestovat.
    Zde bych rád podotknul, že programátorem jsem se nenarodil, ale musel jsem postupně zjistit (např. na fórech), jak nejlépe jednotlivé části strategie vyřešit technicky a vychytat hodně chyb (především vlastních). Postupem času přestávalo být udržitelné, abych měl pro každou strategii vlastní kód. Vytvořil jsem tedy univerzální EA a zavedl parametry pro výběr vstupů, výstupů, řízení pozice a filtry signálů. Sady (sety) těchto parametrů ve spojení s kódem samotným tvoří jednotlivé strategie systému All2Gather.
    Když už byly mé kódy na slušné úrovni, bylo třeba řešit overfitting. Výsledky backtestů vypadaly výborně, ale na nezávislém vzorku dat strategie prodělávala. S těžkým srdcem jsem musel „zahodit“ většinu svých tak pracně (pře)optimalizovaných vstupů a snažil jsem se o co nejmenší počet faktorů, které strategii mohou ovlivňovat. Tehdy mi hodně pomohlo studium přístupu a patternů Larryho Williamse.
    Zároveň jsem zkusil použít určité procento průměrné volatility trhu pro stanovení velikosti StopLossu, Profit Targetu a Trailing SL. Dále jsem zjistil, že je potřeba hledat takové oblasti nastavení parametrů strategií, kde i při jejich mírné změně nedochází k velkému zhoršení výsledků. Toto je samozřejmě časově náročné, ale MetaTrader mi umožnil udělat takových backtestů tisíce. Ověřil jsem si, že i v tradingu vede správná cesta přes spoustu neúspěchů a malých pokroků.
    Většina začínajících obchodníků má pocit, že svůj přístup musí postavit na nějakém velmi jemném a „tajném“ edge, nejlépe koupeném za velké peníze. Vy jste svůj plně automatizovaný systém založil na patternech Larryho Wiliamse, které jsou všem k dispozici v jeho knihách. Do jaké míry používáte pro vstup patterny v jejich základní podobě?
    Jsem silným zastáncem price action. Po této stránce mi patterny Larryho Williamse velmi vyhovují. Pokusím se tedy stručně popsat ty, se kterými dosahuji nejlepších výsledků.
    Reverzní den (Reversal day)
    Jak píše Larry ve své knize „Kompletní průvodce obchodováním komodit [1]” na straně 190: “Co když ale trh zavře níže než předchozího dne a zároveň níže než byla jeho otevírací cena?”... Jedná se podle něj o jeden z nejsilnějších býčích patternů.

    Open a Close jsou na Forexu dost relativní hodnoty, můj broker neobchoduje pouze přes víkend. Musel jsem si jej pro Forex tedy trochu upravit, protože jsem dostával příliš mnoho falešných signálů. Moje pravidlo pro nákup je následující:

    Místo Open a Close používám hodnoty Low z předchozích dvou dnů. Druhá část pravidla se snaží o vstup v souladu s trendem.
    Pravidlo pro prodej je opačné, s využitím hodnot High.
    Obvykle požaduji, aby byl vstupní signál potvrzen určitou „Tolerancí“ – cena se ještě musí pohnout ve směru zamýšleného obchodu. Vystupuji na prvním profitabilním Open (Bailout Exit), na základním StopLossu či ProfitTargetu.
    Ukázka vstupů na základě tohoto patternu:

    Léčka specialistů (Specialist’s Trap)
    Tento pattern jsem objevil v knize “Dlouhodobá tajemství krátkodobých obchodů”.
    Vezměme maximální a minimální cenu za předchozích 20 dnů. Pokud půjde cena pod toto rozpětí, situace se nazývá “range breakout”. Nazvěme čárku, která udělala tento breakout “čárka B”. Pokud druhá až sedmá čárka (já používám pouze třetí) po čárce B překročí High čárky B, jedná se o nákupní signál. Prodejní signál funguje opačně.
    Selhání “range breakout” je tedy originální Williamsovo pravidlo, x-tá čárka, při které selhání nastane, už však můj přídavný filtr či optimalizace.
    Vystupuji opět na prvním profitabilním Open (Bailout Exit), na základním StopLossu či ProfitTargetu.
    Breakout volatility (Volatility Breakout)
    Tento pattern označuje Larry Williams jako svůj vůbec nejsilnější.
    50% včerejšího range (High – Low) se přičte k dnešnímu Open. Pokud cena překročí tuto hodnotu, strategie vstoupí do dlouhé pozice. Analogicky pro prodejní signál - tatáž hodnota se odečte od dnešního Open. Pokud cena klesne pod tuto hodnotu, strategie vstoupí do krátké pozice.
    Stop Loss se nastaví taktéž na 50% včerejšího range (tj. teoreticky na hodnotu dnešního Open).
    Strategie vystupuje z pozice buď na tomto základním StopLossu nebo na prvním profitabilním Open, resp. až v 7h ráno – moje pojetí Bailout Exit.
    50% range je výchozí hodnota. Pro jednotlivé trhy je možno ji mírně upravit (např. na EURUSD funguje dobře 60% pro vstup a 40% pro StopLoss).
    Ukázka vstupů na základě tohoto patternu:

    Všechny zmíněné strategie obchoduji na denním timeframe.
    Pro filtrování vstupů dále používám Larryho koncept TDW (Trade Day of Week) – např. pro pattern Reverzní den na GBPUSD jsou to pondělí, úterý a pátek.
    Pro příklad - skutečná equity křivka strategie „Reverzní den“ od začátku obchodování:

    Předpokládám, že hlavní své know-how vidíte tedy nikoliv ve vstupu, ale v řízení pozice, risku, money-managementu a diverzifikaci. Můžete se s ostatními podělit o základní poznatky, které jste v této oblasti v souvislosti s obchodováním svého systému získal?
    Rozhodně. Nesnažím se hledat nějaké hodně velké „edge“, které by správně predikovalo směr trhu. Snažím se mnoho maličkých „edge“ spojit do jednoho systému. Začal jsem být úspěšný, když jsem pochopil, že nemám šanci uhodnout, kudy se trh v danou chvíli vydá. Naprosto nekompromisně musím dodržovat svůj systém a nechat se „volně unášet“ v rámci nastavených mantinelů.
    Nutnost použít základní StopLoss při vstupu do každé pozice, myslím, nemusím rozebírat.
    Pro řízení pozice používám u dvou ze čtyř strategií Trailing StopLoss (posun SL pod předchozí Low nebo nad předchozí High).
    Velice se mi rovněž osvědčil Williamsův Bailout, tj. výstup na prvním profitabilním Open. Jelikož můj broker umožňuje obchodování od 7h ráno, aplikuji ho v tuto dobu.
    Co se týká řízení rizika, pro každou pozici riskuji fixní procento zůstatku na účtu. Podle průměrné volatility stanovím velikost základního StopLossu a podle nastaveného rizika spočítám maximální počet lotů, které mohu v danou chvíli otevřít.
    Snažím se pravidla svých strategií co nejvíce zobecnit a relativizovat. Některé parametry sice nastavuji fixně, v dlouhodobém měřítku a v kombinaci s ostatními faktory to však není na závadu.
    Když při vývoji strategie váhám, pro kterou kombinaci parametrů se rozhodnout, preferuji tu, která dělá raději méně obchodů, abych se zbytečně nevystavoval riziku zůstávání v trhu. Ve chvíli, kdy mé „edge“ ztrácejí svůj potenciál, nezůstávám v trhu déle, než je nutné.
    Sleduji, jestli je strategie úspěšná díky náhodě (pár velmi ziskových obchodů za testované období) nebo zda zisku dosahuje pravidelně. Vyhýbám se přístupům s nízkým Risk-Reward Ratio. Strategie, které mají obrovský StopLoss, maličký ProfitTaking a tím vysokou úspěšnost, jsem už dávno opustil.
    Portfolio strategií se snažím sestavovat tak, aby výsledky obchodů jednotlivých strategií byly mezi sebou pokud možno aspoň trochu negativně korelované. Při sestavování strategií nehledám kombinaci, která maximalizuje zisk, spíše přihlížím k ukazatelům jako Sharpe Ratio, Sortino Ratio, standardní odchylce, zešikmení a špičatosti rozdělení výsledků obchodů, případně k dalším robustním metrikám.
    Pokračování rozhovoru naleznete na Finančníkovi v článku https://www.financnik.cz/clanky/serialy/live-trading/zkusenosti-s-vyvojem-jednoducheho-ale-profitabilniho-aos---cesta-tradera-mirka-dokonceni-r984/.

    Jak na dobré výstupy – lekce z FIMS

    V pondělním článku Technická analýza pro nováčky 6: Jak plánovat výstupy? připravil Tomáš důležité informace o základním plánování výstupů v intradenním obchodování. V tomto článku téma rozvedu z pohledu mé praxe se systémem FIMS.
    Jednoznačně se mohu podepsat pod význam občasných větších profitů – tedy obchodů s pozitivním RRR. Právě podobné situace jsou ty, které posouvají náš účet tím správným směrem.
    Osobně neobchoduji v rámci FIMS s fixním RRR. Tedy že bych například do obchodu vstupoval se stop-lossem 100 dolarů a očekával zisk 200 dolarů. S takovým přístupem je možné v tradingu začínat, kdy se každý začínající trader musí posouvat postupně a nesnažit se zvládnout všechny disciplíny obchodování najednou. Časem je však třeba začít rozumět tomu, že trhy jsou „jen“ o chování davu nakupujících a prodávajících, kteří mají pokaždé trochu jinou dynamiku, a tudíž jednotlivé vstupy vyžadují trochu jiný ideální risk a nabízejí jiný potenciál.
    Obchodování s hlavním momentem je tak jeden z velmi silných přístupů, se kterými řídím své pozice a výstupy. Jak ukazuji na kurzu, ale hodně i ve veřejně dostupných článcích a videích na Finančníkovi, své pozice řídím na základě orderflow. To je téma poměrně komplexní, ale v zásadě se vše odvíjí od jednoduché logiky. Do trhu vstupuji s očekáváním určité reakce. Například nástup nakupujících, kteří začnou tlačit cenu vzhůru. Pokud vstoupím long, ovšem nakupující se neobjeví – pozici opouštím. Například s malým ziskem, B/E či s malou ztrátou. Pochopitelně, že občas inkasuji ztrátu na základním stop-lossu, ale snažím se, aby těchto situací nebylo příliš.
    RRR tak pro mě nepředstavuje fixní proměnnou, ale dynamickou za určité období. Zpětně chci vidět, že obchoduji pro větší průměrný zisk, než je má průměrná ztráta.
    A jak dosahovat větších profitů v trzích, ve kterých nikdy nevím, co bude v následující minutě? Snažím se držet ziskových pozic, co to jen jde. Tedy dokud v trhu vnímám momentum. To se mi vesměs daří jen pokud dobře vstoupím.
    Vstupy a výstupy jsou velmi propojené. Nelze špatně vstupovat a myslet si, že budeme vydělávat. Zde jsou základní tipy, které ze své praxe mohu k výstupům doporučit:
    Dobrá lokalita vstupu je základ
    Proto si v rámci FIMS děláme přípravy. Chceme vstupovat jen do míst nabízející vysokou pravděpodobnost, že se k našemu vstupu připojí další obchodníci. Pro orientaci v trhu používejte různé referenční body a čím více se jich na určité ceně shoduje, tím sebevědomější pak můžeme být v řízení pozice.
    Pokročilejší aplikace spočívá v aplikování různého position sizingu u situací, které nemají vysokou frekvenci, ale zato nabízejí vysokou pravděpodobnost.
    Například v rámci FIMS mentoringu ukazuji své živé vstupy na trzích NQ/YM. Sám obchoduji i další trhy s různým position sizingem, ale pro potřeby výukových ukázek a videí vesměs jedu v trzích NQ/YM s pozicí 4 kontraktů, které již nabízejí solidní prostor pro demonstrace řízení pozice. V prvním prosincovém týdnu 2013, na jehož konci tento článek připravuji, jsem měl jediné dva obchody s dvojnásobnou pozicí (8 kontraktů). Oba zároveň představovaly vstupy do nejzajímavějšího momenta (v rámci toho, co trhy aktuálně nabízejí).
    Proč jsem zvednul pozici zrovna u těchto jediných dvou vstupů? Z pohledu obchodního plánu jsem vstupoval ve velmi dobré lokalitě nabízející pro mě solidní potenciál momenta. A to přesto, že jeden vstup byl reverzní a druhý trendový.
    Spolu s dobrou lokalitou vstupu je pro mne důležitá samotná vstupní cena. Opět se může zdát, že pár ticků na vstupu nemá žádnou souvislost s velikostí targetů, osobně však nemám tuto zkušenost. Pokud se mi podaří dobře vstoupit (například blízko high/low swingů), mám mnohem lepší možnosti v řízení pozice. Vesměs vyberu část pozice na prvním targetu a mohu si dovolit přitáhnout stop-loss a stále dát pozici dostatek prostoru. Mám tak výrazně vyšší šanci, že se obchod dostane ke vzdálenějším targetům.
    Daní za toto je fakt, že mi některé vstupy utečou. Musím říct, že toto mě však v daytradingu netrápí, neboť zajímavých obchodních příležitostí mám většinu seancí dostatek.

    S ohledem na vstup blízko horní hrany konsolidace si mohu dovolit likvidovat první target (zde 2 kontrakty) v oblasti odpovídající cca RRR 1:1 předtím, než se trh případně odrazí od hrany konsolidace zpět vzhůru. Zároveň si poskytuji solidní prostor pro případné vzdálenější targety po proražení konsolidace. Vzdálenější targety mám v trhu jen "odložené". V průběhu života obchodu s nimi dále pracuji – nevystupuji na fixních targetech.

    Nakonec jsem pozici likvidoval takto postupně s tím, že poslední část pozice jsem trailoval, což je opět dobrý způsob, jak dosáhnout na co nejvzdálenější targety.
    Poslední základní nástroj, který mně velmi pomáhá počkat si na vzdálenější targety, je analýza orderflow. A to opět zejména v oblasti vstupu, kde je sledování obchodu nejkritičtější. Zasahování vzdálenějších targetů je otázkou pravděpodobností. Trhy se jednoduše buď dostatečně rozjedou, či nikoliv. To jestli se rozejdou, bude záležet na tom, zdali se k pohybu přidá dostatek dalších obchodníků a kde jim jiní obchodníci vstoupí do cesty. Tedy nic, co bychom sami dokázali ovlivnit. Z mého pohledu je tak klíčová bitva především v oblasti vstupu. První targety ukončuji poměrně brzy (přibližně ve stejné vzdálenosti, co mám svůj bezpečnostní fixní stop-loss) a pak nechávám do hry vstupovat dlouhodobé pravděpodobnosti. Ty jsou ovšem napojeny na edge, který obchodujeme – nezapomeňte, že trhy se jednoduše „samy nerozjedou“. Vždy je potřeba palivo v podobě agresivních nákupů (pro růst) nebo agresivních prodejů (pro pokles) a tato orderflow s vyšší pravděpodobností přicházejí v místech, které je logické pro obchodníky zadávající své příkazy. Proto je z mé zkušenosti tak důležité začít vzdálenější targety jemně plánovat od správného místa, kde do trhu vstupujeme.
×
×
  • Vytvořit...