Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Hledat v
  • Více možností...
Najít obsah, který ...
Hledat výsledky v ...
Seriály Komoditní Manuál Psychologie obchodování
  • Obchodujeme Elliottovy vlny III. (příklady obchodů)

    V předchozích dvou dílech jsme si uvedli nejzákladnější poučky Elliottovy teorie vln. V tomto pokračování se podíváme na příklad praktického využití teorie.

    Naše ukázka se bude týkat březnové kukuřice 2006 (komoditní futures, burza CBOT). Připomeňme si stručně, jak se trh kukuřice vyvíjel. Od července 2005 až do 9. prosince cena vytrvale klesala. V prosinci dosáhla minima na hodnotě 199'4. Večer 2. ledna 2006 jsme na grafu mohli vidět následující obrázek.

    Nemusíme být vůbec žádní odborníci na Elliottovy vlny, abychom si všimli, že zotavení, které je na obrázku zvýrazněno trendovým kanálkem, tvoří velmi zřetelnou pětivlnovou strukturu. Podívejme se, co nám naše základní teoretické vybavení o této situaci říká.

    Schematicky jsou vlny zobrazeny na tomto obrázku. Toto zotavení je vlnou, která jde proti dosavadnímu hlavnímu trendu. Obecně se uvádí, že v takovém případě jde o korektivní vlnu. Je-li to pravda, znamená to, že trh ještě nedosáhl svého minima a dříve nebo později klesne pod úroveň 199'4. Z tohoto důvodu to budeme považovat za medvědí variantu.

    Medvědí varianta

    Každá korekce ovšem musí mít obecně tři vlny, ale my jich máme pět! Co to tedy znamená? Podívejme se opět do teorie a připomeňme si fraktální strukturu vln.

    Na obrázku máme korektivní vlnu v medvědím trhu. Obecně je třívlnová, ale podrozděluje se na 5+3+5 vln, jak vidíme v dolní části obrázku.

    Pokud na grafu vidíme pět vln, prakticky jediné možné vysvětelní pro naši medvědí variantu je, že máme teprve první ze tří korektivních vln. Označíme si tedy naše vlny.

    Vidíme že korekce ještě není dokončena. Teorie nám ale dobře popisuje, jak by se měla dál vyvíjet. Zatím známe pouze nejčastější korektivní vzor cikcak, a tak budeme vycházet z jeho pravidel a směrnic. Po vlně (A), která má vnitřní pětivlnovou strukturu, vždy následuje vlna (B), vnitřně třívlnová. Po ní přijde opět pětivlnová struktura vlny (C), která korekci dokončí. Vlna (B) v cikcaku dělá retracement nejvýše 62%. Vlna (C) je obvykle nejméně stejně dlouhá jako vlna (A). Už teď si můžeme do obrázku doplnit nejpravděpodobnější předpověď medvědího trhu!

    Zelená linie na obrázku ukazuje teoreticky nejpravděpodobnější vývoj na trhu kukuřice, pokud je naše medvědí alternativa správná.

    Býčí varianta

    Většina fundamentálních analytiků by asi měla k naší medvědí variantě výhrady. Podívejme se tedy, jestli není nějaká jiná možnost vývoje trhu. Každý trend jednou skončí a s tím samozřejmě počítá i Elliottova teorie vln. Je dosti dobře možné, že počátkem prosince došlo ke změně střednědobého trendu. Znamenalo by to, že hlavní trend teď již směřuje vzhůru. A co na to naše teorie?

    Začali jsme tím, že jsme na grafu našli pět vln směrem vzhůru. Jsme-li již v býčím trendu, je těchto pět vln podvlnou takového trendu, jak ukazuje obrázek. Jediný vlnový vzor trendu, který dosud známe je impuls. Je také vzorem nejčastějším, a tak budeme vycházet z jeho pravidel a směrnic. Jak by tedy vypadalo označení našich prvních vln pro impuls?

    Vidíme, že jediný rozdíl oproti naší medvědí variantě je ten, že vlna (A) je nahrazena vlnou (1). Co nám říkají pravidla a směrnice? Vlna (2) nemůže být delší než vlna (1) a nesmí přesáhnout její začátek. Kdo zná Fibonacciho retracementy ví, že vůbec nejčastějším je 62%. Třetí vlna (3) mívá největší sílu a délku. Takže jak vypadá býčí předpověď trhu?

    Zelená čára zde ukazuje nejpravděpodobnější vývoj v býčím trhu. Po korektivní vlně (2) následuje silná hnací vlna (3), která se nám již nevejde na obrázek.

    Aplikujeme-li teorii impulsu na větší časový úsek, může se trh vyvíjet jako na obrázku. Existují i alternativy s ještě výraznějším předpokládaným růstem, říká se jim prodloužené vlny, ale to zatím přesahuje naše základní teoretické vybavení.

    Porovnání obou variant

    Vraťme se k oběma našim variantám pravděpodobného vývoje trhu. Když porovnáme oba grafy předpokládaného vývoje pro medvědí i býčí trh, zjistíme extrémně zajímavou skutečnost. Ačkoli jde ve větším měřítku o zcela opačné směry trhu, po nějakou dobu je nejpravděpodobnější průběh vln zcela shodný! Takový souběh alternativních předpovědí trhů není příliš častý, ale o to je důležitější pro naše obchodování. Pravděpodobnost omylu je v tomto případě velmi malá a každý obchodník, používající Elliottovy vlny, zajásá a bez váhání připraví své obchody.

    První obchod

    Budeme obchodovat korektivní vlnu (2) resp. (B), u kterých očekáváme zcela shodný průběh. Do trhu bychom vstoupili hned po potvrzeném obratu směrem dolů, což by mohlo být někde okolo ceny 218. Naším cílem by byl 62% retracement na ceně 208. Ochranný stop příkaz bychom umístili těsně nad vrchol vlny (1) resp. (A). Máme tedy předpokládaný zisk $500 na kontrakt při riziku zhruba $200, a to je obchod, který už je zajímavý.

    Druhý obchod

    Další obchod se zaměří na vlnu (C) medvědí varianty. Měla by začít někde na 62% retracementu, tedy okolo ceny $208. Cílem vlny, která bývá nejméně stejně dlouhá jako vlna (A), je hodnota okolo 230. Tento cíl je nutno upřesnit podle toho, kde skončí vlna (B). Obchod má potenciál zisku $1100.

    Třetí obchod

    Je býčí variantou druhého obchodu. Vstupní cena je shodná na 208, jako začátku vlny (3). Cíl vlny (3) budeme očekávat poblíž ceny 240. Můžeme dosáhnout zisku okolo $1600. Při plánování tohoto obchodu je třeba vzít v úvahu blížící se expiraci březnového kontraktu, protože bude časově delší.

    Jak se vyvíjel trh

    O každé analýze můžeme sáhodlouze diskutovat a mít na ni různorodé názory, nicméně jediným soudcem její správnosti je budoucí vývoj trhu. Přesuneme se v čase do 23. ledna 2006 a podíváme se na graf kukuřice.

    S uspokojením můžme konstatovat, že trh skutečně udělal třívlnovou korektivní vlnu směrem dolů, tak jak jsme předpokládali.

    Výsledek prvního obchodu

    Pokud jsme vstoupili do krátké pozice podle prvního scénáře na ceně okolo 218, mohli jsme vystoupit na ceně 206 a získat tak zcela reálný zisk $600 na kontrakt. Domnívám se, že jde o slušný výsledek, přihlédneme-li k tomu, že jsme zatím absolvovali jen dvě lekce Elliottovy teorie vln!

    Posuneme se opět v čase o něco dále do 6. února 2006. Situaci na trhu vidíme na následujícím obrázku.

    Vidíme, že naše analýza byla i nadále úspěšná. Trh se po korektivní vlně (2) nebo (B) otočil vzhůru, tak jak jsme očekávali a dosáhl lokálního maxima na ceně 227'4.

    Výsledek druhého obchodu

    Protože trh udělal hlubší korekci až na cenu 203'4, mohli jsme vstoupit do dlouhé pozice na ceně 206. Také bylo nutno posunout cíl našeho obchodu, který je založen na medvědí variantě. Má-li být vlna (C) nejméně stejně tak dlouhá jako vlna (A), cíl bude na hodnotě 225. Pokud bychom na ní umístili limitní prodejní příkaz, dosáhli bychom zisku $950 a tím vystoupili těsně pod krátkodobým vrcholem, což je velmi zdařilé zvládnutí obchodu.

    Průběh třetího obchodu

    Pro vstup do třetí varianty z našich obchodů platí to samé, co jsme uvedli pro druhý obchod. Tedy vstup na ceně 206 a předpokládaný cíl posunut na hodnotu zhruba 238. Ochranný stop příkaz bychom posunuli na hodnotu 215 a uzamkli tak průběžný zisk ve výši $450.

    Tento článek jsem dopsal 9. února 2006 a sám jsem zvědav, jak se náš trh s kukuřicí bude dále vyvíjet. Podíváme-li se na vývoj na trhu pšenice ve stejném období, zjistíme, že jsou na něm Elliottovy fraktály ještě zřetelnější.

    Shrnutí příkladu

    Všimněme si, že jsme používali pojem "pravděpodobný vývoj trhu". Celá teorie je založena na hledání nejpravděpodobnější varianty, se kterou dále pracujeme. Je ale velmi dobré mít v záloze alternativní, méně pravděpodobné varianty pro případ, že trh naši nejlepší variantu vyloučí. Také je nutné, nemít při analyzování trhu předem pevně zformovaný názor na jeho vývoj. Mohlo by nám to zabránit ve vytoření správné analýzy.

    Po absolvování dvou lekcí Elliottovy teorie vln, kdy jsme si vysvětlili pouze filozofický základ teorie a probrali dva z více než deseti vlnových vzorů, jsme mohli realizovat tři úspěšné obchody ze tří, které měly minimální riziko a velmi solidní profit. Analýza byla velmi jednoduchá, nepotřebovali jsme ani dlouhodobější historický rozbor trhu, což bývá obvyklý postup.

    Na druhou stranu je jasné, že zdaleka ne všechny situace na trzích jsou tak snadno analyzovatelné, jako náš školní příklad. Také bude třeba dobře se naučit celou Elliottovu teorii vln a dlouhodobě se cvičit v jejím používání. Pak budeme schopni analyzovat a obchodovat trhy s nebývalými úspěchy.

    Závěrem bych rád zdůraznil, že jsme při analýze a plánování obchodů použili výhradně poučky Elliottovy teorie vln a záměrně vyloučili jakékoli další zdroje informací, ať již objektivní nebo subjektivní, i když se jich nabízela celá řada. To potvrzuje velkou praktickou užitečnost této teorie a ukazuje na její značnou objektivitu. S velkým předstihem jsme mohli velmi přesně naplánovat vstupy a výstupy z trhu, což žádná jiná analytická metoda neumožňuje.

    Osobně si již vůbec nedovedu představit, že bych úspěšně analyzoval trhy bez použití Elliottovy teorie vln.

    2.3.2006

    Petr Obešlo


×

Důležitá informace

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy.