Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Archiv článků Psychologie obchodování Jak na obchodní plán Mé obchodní strategie
  • Tipy pro lepší porozumění trhům – používáme Depth of market

    Začínající obchodníci velmi často tíhnou k ultra jednoduchým řešením, se kterými doufají, že vydělají peníze. Sám mám pochopitelně rád v tradingu jednoduchost, ale je otázka, kde ji hledat. Jak víte, mé řešení vychází ze sledování orderflow – tedy samotných vztahů mezi nakupujícími a prodávajícími. A v této oblasti není dobré ignorovat DOM – depth of market (česky hloubka trhu).

    Problematice DOMu a orderflow obecně se podrobně věnuji ve FIMS kurzech, neboť na principech vycházejících ze sledování toku objednávek ve specifických oblastech a situacích je postaven celý můj obchodní přístup. Nicméně, i když budete obchodovat jinými způsoby, doporučuji DOM úplně ze souvislostí nevypouštět. Proč? Protože veškeré tržní pohyby vycházejí jen a pouze z interakce mezi nakupujícími a prodávajícími. A DOM (zkratka pro Depth of market) je takovou první branou, kde můžeme stav nabídky a poptávky sledovat.

    Co je DOM v úplné zkratce? Je to přehled o vyčkávajících limitních nákupních a prodejních příkazech na burze. Tyto limitní příkazy vystavují nejrůznější instituce, market makeři, ale i běžní obchodníci. Vyčkávající limitní příkazy se párují s market příkazy, které na burzu posílají méně trpěliví obchodníci, a právě síla jedné nebo druhé strany určuje to, zdali se cena bude v daném trhu hýbat nahoru, nebo dolů (nebo vůbec). Pochopitelně, že limitní příkazy, které nebyly ještě na burze exekuovány, je možné zrušit, takže čísla, která vidíme v DOM, se průběžně dost mění. Ovšem přesto nám poskytují stále alespoň nějaký obrázek o stavu nabídky a poptávky. A bez tohoto obrázku se obchody časují jemně velmi špatně. Proč? Protože nemáme představu o sílách, které jsou potřeba k tomu, aby se trh pohnul nahoru nebo dolů. Podívejte se například na následující screenshot z trhu NQ 30. 3. 2015, kdy tento článek připravuji:

    DOM2015_1.jpg

    V modrém sloupci, zobrazující vyčkávající limitní nákupní příkazy, vidíme čísla typu 31, 44, 42 atd. Tato čísla představují orientační množství vyčkávajících nákupních limitních příkazů, se kterými se párují prodejní market příkazy. Čísla se mění (tak, jak obchodníci posílají nové limitní příkazy a ruší staré), ale v zásadě máme představu, že například výrazně více než 50 prodejních příkazů by mělo cenu poslat trochu dolů, neboť takové množství příkazů již „vyzobe“ vyčkávající limitní příkazy. Aha! Začínáme mít tedy určitou představu o silách, které v trhu působí a to je samozřejmě ten nejúčinnější způsob, jak časovat vstupy.

    Trhy opravdu fungují v zásadě takto:

    DOM_pretahovana.jpg
    (c)depositphotos.com/Krisdog

    Je to určitá „přetahovaná“ mezi nakupujícími a prodávajícími. V reálném obchodování pochopitelně nikdy nevíme úplně přesně, kdo stojí na které straně, ale právě s pomocí DOMu a Numbers barů jsme schopni vyhodnocovat, kdy jsou síly vyrovnané a kdy naopak jedna strana vítězí. Nebo kdy na jedné straně tahá hodně obchodníků, ale stále nemůže lano přetáhnout na svoji stranu (a pohnout tak s cenou) – toto jsou z mého pohledu jednoduché principy, na kterých rád stavím své FIMS strategie.

    Další princip, který spoustě obchodníkům uniká je to, že v intradenních trzích se jen velmi těžko vydělává, pokud jsou síly „v normálu“ – to je období, kdy stroje bez slitování požírají stop-lossy naivních obchodníků. FIMS obchodování je hodně postavené na obchodování nějakých anomálií a ty opět můžeme sledovat mj. i v DOMu.

    Podívejte se na celou videoukázku pondělního vstupu z pohledu DOMu. Uvidíte, jak po mém vstupu najednou v DOMu vidím výrazně vyšší číslo – kolem 250:

    DOM2015_2.jpg

    To je informace, kterou v cenovém grafu nevidím, přesto sami tušíte, že taková anomálie patrně signalizuje úplně jiný stav, než když v DOMu tak výrazné číslo není.

    Tento článek ale není o konkrétních vstupech, byť na videu opět můžete vidět, jak exekuce do aktuální změny nabídky/poptávky vede velmi často k momentu, který mně pomáhá s vysokou úspěšností inkasovat první target a pohodlně pak řídit zbytek pozice.

    Je to připomenutí faktu, že pokud zejména v intradenním obchodování sledujete pouze cenové grafy, připravujete se o cenné informace o dění na té nejdůležitější úrovni vytvářející v trhu tlaky, které v důsledku obchodujeme zcela všichni.

    Nastavení DOMu v Sierra Chart tak, jak ho používám já, popisuji v článku Sierra Chart a Depth Of Market (DOM).

    1.4.2015

    Petr Podhajský

    Fulltime obchodník věnující se tradingu více než 20 let. Specializace na systematické strategie obchodované na futures a akciích. Oblíbený styl obchodování: stavba automatizovaných portfolio systémů, které využívá i v alternativním fondu, který spravuje.


    Zaměřte se na to, co přináší reálné výsledky.

    Nakopněte své obchodování
    k systematickým profitům

    (program pro začínající obchodníky, kteří se chtějí dostat ke stabilnímu obchodování bez časové náročnosti)

    Začínáme 30. 1. 2024.

    Nově s vytvořením a popisem všech pravidel mechanické obchodní strategie, ve které mám sám aktuálně otevřený profit +224 121 Kč!

    >> Workshop profitabilního obchodování od A do Z

    Další články na toto téma

    Jak na dobré výstupy – lekce z FIMS

    V pondělním článku Technická analýza pro nováčky 6: Jak plánovat výstupy? připravil Tomáš důležité informace o základním plánování výstupů v intradenním obchodování. V tomto článku téma rozvedu z pohledu mé praxe se systémem FIMS.
    Jednoznačně se mohu podepsat pod význam občasných větších profitů – tedy obchodů s pozitivním RRR. Právě podobné situace jsou ty, které posouvají náš účet tím správným směrem.
    Osobně neobchoduji v rámci FIMS s fixním RRR. Tedy že bych například do obchodu vstupoval se stop-lossem 100 dolarů a očekával zisk 200 dolarů. S takovým přístupem je možné v tradingu začínat, kdy se každý začínající trader musí posouvat postupně a nesnažit se zvládnout všechny disciplíny obchodování najednou. Časem je však třeba začít rozumět tomu, že trhy jsou „jen“ o chování davu nakupujících a prodávajících, kteří mají pokaždé trochu jinou dynamiku, a tudíž jednotlivé vstupy vyžadují trochu jiný ideální risk a nabízejí jiný potenciál.
    Obchodování s hlavním momentem je tak jeden z velmi silných přístupů, se kterými řídím své pozice a výstupy. Jak ukazuji na kurzu, ale hodně i ve veřejně dostupných článcích a videích na Finančníkovi, své pozice řídím na základě orderflow. To je téma poměrně komplexní, ale v zásadě se vše odvíjí od jednoduché logiky. Do trhu vstupuji s očekáváním určité reakce. Například nástup nakupujících, kteří začnou tlačit cenu vzhůru. Pokud vstoupím long, ovšem nakupující se neobjeví – pozici opouštím. Například s malým ziskem, B/E či s malou ztrátou. Pochopitelně, že občas inkasuji ztrátu na základním stop-lossu, ale snažím se, aby těchto situací nebylo příliš.
    RRR tak pro mě nepředstavuje fixní proměnnou, ale dynamickou za určité období. Zpětně chci vidět, že obchoduji pro větší průměrný zisk, než je má průměrná ztráta.
    A jak dosahovat větších profitů v trzích, ve kterých nikdy nevím, co bude v následující minutě? Snažím se držet ziskových pozic, co to jen jde. Tedy dokud v trhu vnímám momentum. To se mi vesměs daří jen pokud dobře vstoupím.
    Vstupy a výstupy jsou velmi propojené. Nelze špatně vstupovat a myslet si, že budeme vydělávat. Zde jsou základní tipy, které ze své praxe mohu k výstupům doporučit:
    Dobrá lokalita vstupu je základ
    Proto si v rámci FIMS děláme přípravy. Chceme vstupovat jen do míst nabízející vysokou pravděpodobnost, že se k našemu vstupu připojí další obchodníci. Pro orientaci v trhu používejte různé referenční body a čím více se jich na určité ceně shoduje, tím sebevědomější pak můžeme být v řízení pozice.
    Pokročilejší aplikace spočívá v aplikování různého position sizingu u situací, které nemají vysokou frekvenci, ale zato nabízejí vysokou pravděpodobnost.
    Například v rámci FIMS mentoringu ukazuji své živé vstupy na trzích NQ/YM. Sám obchoduji i další trhy s různým position sizingem, ale pro potřeby výukových ukázek a videí vesměs jedu v trzích NQ/YM s pozicí 4 kontraktů, které již nabízejí solidní prostor pro demonstrace řízení pozice. V prvním prosincovém týdnu 2013, na jehož konci tento článek připravuji, jsem měl jediné dva obchody s dvojnásobnou pozicí (8 kontraktů). Oba zároveň představovaly vstupy do nejzajímavějšího momenta (v rámci toho, co trhy aktuálně nabízejí).
    Proč jsem zvednul pozici zrovna u těchto jediných dvou vstupů? Z pohledu obchodního plánu jsem vstupoval ve velmi dobré lokalitě nabízející pro mě solidní potenciál momenta. A to přesto, že jeden vstup byl reverzní a druhý trendový.
    Spolu s dobrou lokalitou vstupu je pro mne důležitá samotná vstupní cena. Opět se může zdát, že pár ticků na vstupu nemá žádnou souvislost s velikostí targetů, osobně však nemám tuto zkušenost. Pokud se mi podaří dobře vstoupit (například blízko high/low swingů), mám mnohem lepší možnosti v řízení pozice. Vesměs vyberu část pozice na prvním targetu a mohu si dovolit přitáhnout stop-loss a stále dát pozici dostatek prostoru. Mám tak výrazně vyšší šanci, že se obchod dostane ke vzdálenějším targetům.
    Daní za toto je fakt, že mi některé vstupy utečou. Musím říct, že toto mě však v daytradingu netrápí, neboť zajímavých obchodních příležitostí mám většinu seancí dostatek.

    S ohledem na vstup blízko horní hrany konsolidace si mohu dovolit likvidovat první target (zde 2 kontrakty) v oblasti odpovídající cca RRR 1:1 předtím, než se trh případně odrazí od hrany konsolidace zpět vzhůru. Zároveň si poskytuji solidní prostor pro případné vzdálenější targety po proražení konsolidace. Vzdálenější targety mám v trhu jen "odložené". V průběhu života obchodu s nimi dále pracuji – nevystupuji na fixních targetech.

    Nakonec jsem pozici likvidoval takto postupně s tím, že poslední část pozice jsem trailoval, což je opět dobrý způsob, jak dosáhnout na co nejvzdálenější targety.
    Poslední základní nástroj, který mně velmi pomáhá počkat si na vzdálenější targety, je analýza orderflow. A to opět zejména v oblasti vstupu, kde je sledování obchodu nejkritičtější. Zasahování vzdálenějších targetů je otázkou pravděpodobností. Trhy se jednoduše buď dostatečně rozjedou, či nikoliv. To jestli se rozejdou, bude záležet na tom, zdali se k pohybu přidá dostatek dalších obchodníků a kde jim jiní obchodníci vstoupí do cesty. Tedy nic, co bychom sami dokázali ovlivnit. Z mého pohledu je tak klíčová bitva především v oblasti vstupu. První targety ukončuji poměrně brzy (přibližně ve stejné vzdálenosti, co mám svůj bezpečnostní fixní stop-loss) a pak nechávám do hry vstupovat dlouhodobé pravděpodobnosti. Ty jsou ovšem napojeny na edge, který obchodujeme – nezapomeňte, že trhy se jednoduše „samy nerozjedou“. Vždy je potřeba palivo v podobě agresivních nákupů (pro růst) nebo agresivních prodejů (pro pokles) a tato orderflow s vyšší pravděpodobností přicházejí v místech, které je logické pro obchodníky zadávající své příkazy. Proto je z mé zkušenosti tak důležité začít vzdálenější targety jemně plánovat od správného místa, kde do trhu vstupujeme.

    Co je obchodní systém FIMS?

    Jelikož čas od času dostávám otázky týkající se mého přístupu pro intradenní obchodování, připravil jsem souhrnný článek vysvětlující základní principy obchodního systému včetně ukázky typických obchodů.
    FIMS znamená zkratku pro Finančník InterMarket Systém. Jde o obchodní systém určený pro obchodování intradenních trhů. Sám jej aplikuji především na akciové indexy, ale mám již studenty, kteří s ním profitují na dalších trzích (například Bund a Euro).
    Je důležité zdůraznit, že jde o systém pro diskréční obchodování. Nejde o přístup založený na mechanickém vyhledávání patternů v trhu, který by šlo jednoduše zmechanizovat. Základem přístupu je porozumění aktuálnímu charakteru trhu a vyhledávání obchodních příležitostí vycházejících ze změny nabídky/poptávky v místech, kde existuje velká pravděpodobnost odmítnutí ceny (tudíž vznik obchodovatelného momenta).
    Nástroje, které FIMS používá
    FIMS nepoužívá žádné klasické matematické indikátory odvozené z ceny (ať již klouzavé průměry, či indikátory typu MACD, CCI atd.). Pracuje jen s cenovými grafy a volume. Z tohoto pohledu je systém velmi univerzální a lze jej používat ve většině běžných programů pro technickou analýzu. V rámci systému nepoužívám žádné proprietární nástroje.
    Pro zkoumání charakteru trhu používám vyšší timeframe (většinou 30 minut a výše). Vstupuji na timeframu 2-5 minut podle aktuální volatility.
    Princip fungování obchodního systému FIMS
    V rámci obchodování nejprve identifikuji hlavní charakter trhu (většinou s použitím vyššího timeframu) a následně vyhledávám oblasti, ve kterých existuje vysoká šance, že na ně bude v budoucnu trh reagovat (bude docházet ke změně nabídky/poptávky). Spolu s analýzou charakteru trhu tak získávám informace typu: kde chci obchodovat, jakým směrem (long/short) plánuji dané oblasti obchodovat a kam chci mířit své profit targety.
    Identifikace historických S/R oblasti je věc jedna, druhá je naučit se rozpoznávat, kdy do pozice vstoupit na základě aktuální aktivity v daném trhu. Pro to používá FIMS dvě základní taktiky:
    - Vyhledávání příležitostí s využitím intermarket analýzy (sledování vztahů mezi několika silně korelujícími trhy).
    - Vstup na základě potvrzení skrz aktuální změnu nabídky/poptávky. Toto v rámci FIMS sledujeme na tzv. footprintech nebo skrz speciální cenové pattterny.
    Typy vstupů
    S FIMS lze obchodovat jak tzv. reversals, tak trendově. Pod reversals jsou myšleny vstupy proti mírnému momentu (tj. na high/low swingů). Nejde však o protitrendové obchody, neboť cílem FIMS není obchodovat proti silnému trendu.
    Ukázkovým obchodem může být například tento vstup short v trhu e-mini Russell 2000, který jsem obchodoval v pátek 9. 8. 2013:

    U tohoto patternu mě například těšilo, že ačkoliv já jej obchodoval v TF, tak mí studenti v rámci mentoringu vnímali realtime situaci pro short v trhu NQ (kde byl vstup také validní).
    Typickou ukázkou trendového vstupu je situace, kterou jsem obchodoval v YM 2. 8. 2013:

    Opět jde o obchod, který se stejnou exekucí vnímali další obchodníci, kteří FIMS obchodují a sdílejí se mnou své výsledky.
    V rámci FIMS tedy nevstupuji na tzv. breakoutech.
    Pro výstupy používám buď tzv. volatility profit target, případně klasický profit target umísťovaný podle S/R úrovní. Obecně obchoduji pro pozitivní RRR (tj. mé průměrné zisky jsou vyšší než průměrné ztráty).
    Jaký používá FIMS risk management?
    Každý obchod v rámci FIMS má svůj stop-loss. Ten se liší podle obchodovaného trhu a volatility v oblasti vstupu. V levnějších trzích typu YM pracuji aktuálně se stop-lossem kolem 50 USD / kontrakt. Obchodovat lze tak i s malými účty od cca 5 000 USD, kde stop-loss 50 USD / kontrakt představuje dostatečně konzervativní risk 1 % z celkového kapitálu.
    Dosahují všichni obchodníci FIMS stejných výsledků?
    Znovu raději zopakuji, že FIMS není mechanický systém. Jde o přístup, kterým pomáhám ostatním porozumět principům nabídky/poptávky a naučit se konkrétně časovat vstupy skrz velmi jasná pravidla. Ovšem současně všechny obchodníky učím, že každý musí do svého tradingu zapojit trade management zohledňující jak jeho toleranci k risku, tak velikost účtu. Výsledky jednotlivých obchodníků se určitě liší už jen z těchto pohledů (obchodníci s menšími účty musí čekat s vyšší trpělivostí na situace vyžadující menší risk atd.). Pochopitelně, že se liší výsledky obchodníků i podle jejich zkušenosti, se kterou dokáží nabídku/poptávku v trhu analyzovat.
    Obchodované trhy
    Osobně obchoduji FIMS na běžných akciových indexech. Především jde o trhy TF, ES, NQ a YM. V rámci výuky ukazuji obchodování na levnějších trzích NQ a YM, které jsou pro tento přístup velmi vhodné.
    Funguje FIMS na forexu?
    S tím nemám bohužel žádnou zkušenost, ovšem vím, že někteří studenti dělají analýzu na měnách na futures a exekuce následně na forexu. Tímto způsobem pak lze určitě forex obchodovat i skrz FIMS.
    Je intermarket analýzy povinná složka FIMS?
    Z mého pohledu ano. Osobně považuji interpretaci aktuální aktivity trhu z pohledu několika ostatních, silně korelujících trhů za jeden z edge, se kterým pracuji.
    Současně bych však rád upozornil, že například vyhledávání intermarket divergencí tvoří jen menší část celého obchodního systému. Už jsem komunikoval s mnoha obchodníky, kteří se snažili mechanicky vyhledávat a obchodovat v trhu divergence a nebyli moc úspěšní. V rámci FIMS se velmi věnuji analýze nabídky/poptávky v oblasti vstupu a zejména v aktuální době nižší volatility mám do vstupů zapojenou i taktiku využívající změnu volatility v oblasti vstupu.
    Jak se FIMS liší od FinWinu?
    Je to koncepčně zcela něco jiného. FIMS je univerzálnější systém vycházející z analýzy nabídky/poptávky v aktuálním prostředí obchodovaných trhů. Časování vstupů skrz „patterny“ představuje až finální krok v rámci systému. Větší důraz než na vstupní patterny je kladen na studium charakteru trhu a trade management.
    Komu mohu FIMS doporučit?
    Osobně se mi osvědčilo učit FIMS obchodníky, kteří si již prošli základním kolečkem hledání svatého grálu – univerzálního a jednoduchého systému, který bude fungovat za každých podmínek. FIMS oceňují obchodníci, kteří chtějí pochopit souvislosti v trzích a na těch pak budovat svůj edge.

    Hloubka trhu

    Hloubka trhu (Market Depth) je termín, který se vztahuje k schopnosti trhu absorbovat velké objednávky bez významného dopadu na cenu finančního instrumentu. Tento koncept je nezbytný pro pochopení jakékoli profesionální obchodní strategie, neboť odráží likviditu a schopnost trhu reagovat na příkazy k nákupu nebo prodeji.
    Hloubka trhu může být vizualizována pomocí takzvaného "Level 2" obchodního softwaru, který zobrazuje seznam nabídek k nákupu (bid) a nabídek k prodeji (ask) s příslušným množstvím obchodovaných jednotek. Zde lze vidět nejen nejlepší dostupné ceny, ale i další ceny, na kterých jsou trhoví účastníci ochotni obchodovat, a objemy, které jsou při těchto cenách k dispozici.

    Na screenshotu je vidět hloubka trhu v premarketu u akcie SQ. Aktuálně lze akcii koupit za cenu 52 (ask cena). Na této ceně vyčkává cca 700 limitních prodejních příkazů (pravý blok Ask). Pokud bychom nakupovali za tuto cenu i několik set kusů akcie, patrně bychom byli vyplněni za ask cenu.
    Profesionální trader musí hloubku trhu neustále sledovat, aby mohl pochopit, jaké jsou možnosti pro vstup nebo výstup z pozice. Větší počet příkazů obvykle naznačuje silnější úroveň podpory nebo odporu, protože pro průlom skrze tuto cenu je potřeba větší objem obchodů. Například, pokud je na určité cenové úrovni vidět významné množství bidů, může to naznačovat silnou podporu, jelikož jsou obchodníci připraveni nakupovat za tuto cenu.
    Hloubka trhu je také indikátorem volatility. Trhy s nízkou hloubkou jsou náchylnější k prudkým cenovým výkyvům, protože menší objednávky mohou mít významnější dopad na celkovou tržní cenu. Na druhou stranu, trhy s vysokou hloubkou mají tendenci být stabilnější, jelikož velké objednávky nemění cenu tak drasticky.
    Pro tradera, který se specializuje na strategie jako je scalping nebo daytrading, je znalost hloubky trhu kritická. Scalper hledá malé cenové rozdíly mezi bid a ask a snaží se z toho vytěžit zisk prováděním rychlých obchodů. Hloubka trhu mu umožňuje určit, zda existují dostatečné objemy k udržení těchto malých cenových rozdílů a zda je schopný rychle uzavřít své pozice.
    Ve světě algoritmického obchodování mohou obchodní algoritmy využívat informace o hloubce trhu k optimalizaci časování a velikosti obchodních příkazů. Pokud algoritmus identifikuje, že hloubka trhu je mělká, může se rozhodnout rozdělit velké objednávky na menší, aby omezil dopad na trh a potenciální skluz.
    O praktickém využití hloubky trhu v tradingu si můžete přečíst v článku Základy nabídky/poptávky – jak se hýbou trhy?
×
×
  • Vytvořit...