Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Hledat v
  • Více možností...
Najít obsah, který ...
Hledat výsledky v ...
Seriály Komoditní Manuál Psychologie obchodování
  • Zkušenosti se scale-in vstupy

    Jednou z pokročilejších taktik řízení pozice je možnost postupných vstupů do otevíraných obchodů – tzv. scale-in vstupy. Jde o taktiku, která může pomoci obchodní přístupy vylepšit, ale při nerozvážném použití dokáže rychle ohrozit účet obchodníka.

    Scale-in představuje taktiku, kdy trader obchoduje s více kontrakty, které však neotevírá na jedné ceně, ale pozici otevírá postupně na různých cenách. V češtině se částečně používá pro podobou strategii slovo „přikupování“, které se ale váže především pro long obchodování akcií. V klasickém tradingu lze postupně vstupovat pochopitelně jak do krátké, tak do dlouhé pozice.

    Scale-in používají někteří obchodníci u všech typů obchodování – od pozičních přes swingové až po intradenní. Hlavním důvodem je fakt, že skrz scale-in nemusí být obchodník zcela přesný v odhadu vstupní ceny a pokud jde trh proti němu, může si dalším vstupem vylepšit průměrnou vstupní cenu.

    Pojďme si principy scale-in vstupu vysvětlit na konkrétním příkladu. Řekněme, že intradenní obchodník bude obchodovat trh e-mini S&P 500 a vstupoval by na ceně 1458 představující předchozí silnější S/R úroveň. Pracoval by s velmi běžným stop-lossem 2 body (100 USD) a své výstupy má plánované s RRR 1:2. Stop-loss by tedy měl na ceně 1456 a profit target na ceně 1462. Jak už se tak stává, příliš malý stop-loss může obchodníka vyhodit z pozice i v případě, že celkově dobře vyhodnotí situaci, ale trh prostě ještě vytvoří protipohyb, který zasáhne stop-loss.

    Řešením by mohl být vyšší stop-loss – například 4 body. Ovšem pro RRR 1:2 by již obchodník musel jít pro target 8 bodů, což je například v ES již hodně veliký pohyb, jehož zobchodování již není tak pravděpodobné jako například 4bodový pohyb.

    V případě scale-in vstupu může být taktika následující – první vstup na ceně 1458, stop-loss 4 body. Druhý vstup na ceně 1456, stop-loss 2 body. Pokud by obchodník vstoupil na obou cenách, jeho průměrná vstupní cena bude na úrovni 1457 a jeho průměrná ztráta na kontrakt v případě zasažení stop-lossu 3 body/kontrakt. Při RRR 1:2 by pak svůj profit target mohl umístit na cenu 1463 (průměrných 6 bodů/kontrakt).

    Na příkladu je vidět, že s pomocí scale-in vstupů získává obchodník flexibilitu, jak danou situaci obchodovat. Flexibilita je přitom mnohem větší, než jsme si uvedli v daném příkladu, neboť obchodník pochopitelně může i výstupy časovat postupně, může do jednotlivých vstupů jít s různě velikými pozicemi a podobně. Výše uvedený příklad jsem připravil skutečně pro tu nejzákladnější demonstraci popisovaného přístupu.

    Je tedy použití scale-in vstupu vždy výhodou? Základní úskalí tohoto principu spočívá ve skutečnosti, že je potřeba jej aplikovat ve spojení s jasným a striktním money managementem. Rozhodně neznamená, že pozdější vstup by měl automaticky vyšší pravděpodobnost úspěchu (to bychom přeci mohli čekat vždy jen na tento typ vstupu) a je absolutně nezbytné počítat s tím, že i scale-in vstup může skončit ztrátou. Ta pak stále musí představovat rozumnou část našeho účtu stejně, jako pokud obchodujeme taktikou all-in. V intradenním obchodování riskuji na celou pozici většinou maximálně 1 % své účtu. Pokud pracuji se scale-in vstupy vždy mám tedy naplánováno:

    - Kolik maximálních scale-in vstupů si mohu dovolit (například dva)
    - Kolik procent účtu mohu riskovat na každém scale-in vstupu (například 0,5 % účtu)
    - Jaká je má maximální možná ztráta z celého obchodu (například 1 % účtu)

    Podobně jako se smrtelný Martingale může pro neznalé tvářit jako svatý grál v případě position sizingu, tak i scale-in strategie dokáží v rámci různých backtestů občas vypadat jako něco, co zaručeně „vydělá rychle miliony“. Pokud totiž budeme strategii zkoumat na trzích, které se alespoň trochu hýbou v pravidelných swinzích, pak je velká pravděpodobnost, že při dostatečném počtu scale-in vstupů a rozumných výstupech budeme mít za zkoumané období drtivou většinou obchodů ziskových. Stejně jako u martingale je ovšem podobné myšlení (především při obchodování na páku) velmi nebezpečné. Postupné otevírání pozic bez striktního money managementu přivede obchodníka dříve nebo později do situace, kdy se „na trhu stalo něco neobvyklého“ a v jednom obchodě najednou riskuje výrazně více, než by si kdy přál, v horším případě dostane margin call.

    Při aplikaci rozumného money managementu se ale ze scale-in vstupů stává běžný nástroj pro řízení pozice, který má jasná pozitiva, ale i negativa. Mezi největší mínusy patří skutečnost, že nikdy přesně nevíme, s jak velkou pozicí nakonec zobchodujeme případný ziskový obchod. Trh se jednoduše může otočit hned po prvním vstupu a my tak „nejlepší obchod týdne“ můžeme nakonec zobchodovat jen s 1/3 celkově zamýšlené pozice (pokud bychom do pozice vstupovali na třikrát). Ztráty ale v principu inkasujeme na plném stop-lossu všech postupně otevíraných kontraktů.

    Zkoumaní scale-in vstupů jsem se věnoval v minulosti velmi intenzivně. Dělal jsem jak mnoho ručních testů, tak i několik automatizovaných studií především z pohledu intradennního obchodování akciových indexů. Závěry zejména z automatizovaných testů například scale-in vstupů v trzích typu e-mini S&P 500 jednoznačně ukazují, že scale-in vstup poskytuje určitou dodatečnou výhodu nad jednorázovým vstupem na jedné ceně. V případě budování AOS tak jde o přístup, nad kterým je dobré uvažovat (což zde již uváděl i Tomáš, který scale-in u svých AOS také využívá).

    V diskréčním intradenním obchodování mně ale vyhovuje více vstupování „all-in“. Tj. otevírání všech kontraktů na jedné ceně. Jde ale spíše o otázku určité osobní preference a především obchodního stylu. Čím menší pohyby obchodník v trhu obchoduje, tím je podle mé zkušenosti důležitější se koncentrovat na výstupy a příliš proměnných (například různé úrovně vstupů, různě úrovně výstupů) už mi diskréční trading moc komplikuje. Nakonec když vstoupím v místě, které se ukáže jako nesprávné, vždy mohu pozici uzavřít a otevřít později nový obchod.

    Nicméně čím větší pohyby obchodník obchoduje, tím větší důležitost mohou scale-in vstupy mít. Například pro obchodníky budující dlouhodobé poziční akciové portfolio jde o velmi přirozený způsob otevírání jednotlivých titulů.

    Začínajícím intradenním obchodníkům bych nicméně doporučil zaměřovat se spíše na studování výstupů a vstupovat na jedné ceně. Zejména obchodujete-li s menším účtem, pak scale-in jednoznačně není ten úplně nejvhodnější přístup. Určitě bych doporučil nejprve se naučit profitabilně obchodovat skrz jednorázový vstup (all-in) na jedné ceně, zvládnout risk management v této jednoduší podobě a teprve později případně zapojovat podobné pokročilejší taktiky.

    Při budování AOS je dobré scale-in vstupy studovat, ale vždy v souladu s rozumným risk managementem. Ten by měl být v tradingu jednoznačně alfa omegou. Hluboce řetězené scale-in vstupy v intradenním obchodování mohou sice vypadat dobře z pohledu hypotetických backtestů, ale nikdy nesmíme zapomínat na to, že trhy si vždy v budoucnu naleznout okamžik, kterým nás dokáží překvapit. A jediné, co tak můžeme v trzích kontrolovat, je náš risk v daném obchodě.

    23.1.2013

    Petr Podhajský

    Fulltime obchodník věnující se tradingu více než 15 let. Specializace na systematické strategie obchodované na futures a akciích. Oblíbený styl obchodování - intradenní s využitím orderflow. Poslední roky pak stavba automatizovaných portfolio systémů.


×
×
  • Vytvořit...

Důležitá informace

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy.