Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Archiv článků Psychologie obchodování Jak na obchodní plán Mé obchodní strategie
  • Technická analýza pro nováčky 9: Volatilita

    Když se tak nad tím zamýšlím, možná je volatilita něco, čím jsem měl tento seriál přímo začít. Volatilita je totiž svým způsobem alfou-omegou, volatilita je prakticky všechno. Na druhou stranu, vše má svůj čas a ke všemu je třeba dojít postupně. Takže dnes se konečně k tomuto tématu také dostáváme.

    Oč kráčí

    Jak jsem již naznačil, volatilita je vlastně tak trochu klíčem ke všemu. Přežít v trzích dlouhodobě je totiž otázkou právě toho, jak jsme připraveni na změny volatility, jak se s takovými změnami dokážeme vypořádat. A změny v trzích, to jsou převážně změny volatility.

    Základní myšlenka nutnosti sledování je vcelku jasná a jednoduchá:

    • V trzích, které se právě příliš nehýbou, je nesmysl očekávat vysoké profity (například skrze vzdálené profit targety).
    • A naopak – v trzích, které se právě hýbou, je nesmysl trvat jen na minimálních profitech (a zároveň pracovat s příliš blízkými stop-lossy).

    Celá záležitost je pak ještě kapánek komplikovanější o skutečnost, že někteří tradeři dokáží dodržovat konzistentní výkon pouze v určitých typech volatility, ale při jakémkoliv větším výkyvu může jejich výkon výrazně klesnout, proto při sledování volatility nejde jen o ryze technický přístup, ale také o určité osobní preference a osobní aspekty obchodního stylu.

    Jak volatilitu měřit

    Existuje celá škála způsobů, jak volatilitu měřit, mimo jiné záleží také na tom, jaký konkrétně druh grafu používáme. Nicméně nejzákladnější a zároveň nejuniverzálnější nástroj se jmenuje ATR (Average True Range) a minimálně pro začátek si s ním na dlouhou dobu vystačíte.

    Definicí indikátoru ATR se dnes zabývat nebudu – kdo chce, nechť si najde potřebné vzorečky na internetu. Pro mě je podstatné jednak chápat interpretaci a jednak rozumět tomu, jakým způsobem mohu ATR využít pro vlastní obchodování. V základu jde však o to, že indikátor měří a porovnává různé vzdálenosti mezi úsečkami v grafu a vytváří z nich průměr – který nám následně dává přehled o celkové volatilitě trhu.

    Podobu indikátoru ATR pak můžete vidět pro ukázku níže:

    TA-9-ATR-1.jpg

    Žlutá křivka ve spodní části grafu ukazuje, jak se průměrně mění volatilita v průběhu celého dne: Zatímco na počátku měla blíže k hodnotě 2 (tj. v trhu e-mini Russell 2000 se jedná o 2 plné body neboli 200 USD průměrné volatility na kontrakt), v době oběda nám klesla volatilita až na úroveň 0.7 – tj. třetinová volatilita proti té v době otevření! Volatilita se tedy může měnit poměrně zásadně a jenom pro zajímavost – během dne většinou dosahuje právě podoby písmene "U", tj. je vyšší na začátku, klesá kolem poloviny dne a probouzí se opět ke konci obchodní seance. Zde jeden obrázek z několika mých naprosto vyčerpávajících studií na téma volatility, který ukazuje generalizované chování volatility v průběhu obchodního dne na trhu e-mini Russell 2000 za posledních 10 let.

    TA-9-ATR-2.jpg

    Jak volatilitu využívat

    Existuje celý vesmír způsobů a možností, jak volatilitu využívat. Pointa je ale vždy stejná: Vaše výstupy a ochranné stop-lossy by měly umět korespondovat s volatilitou trhu, ideálně se volatilitě samy adaptovat a přizpůsobovat – což už je ale značně pokročilejší záležitost.

    Využití volatility pak strmě narůstá s našimi dovednosti a také s naším účtem. Možnosti využití volatility s jediným kontraktem (tj. v samotném začátku) jsou vcelku omezující, avšak při obchodování s větším množství kontraktů už nabízejí úplně jiné možnosti – například škálovat velikost naší pozice právě skrze aktuální volatilitu nebo dle volatility měnit naší expozici atd. Právě proto, že využití volatility může být v budoucnu dost zásadní, je důležité, aby koncept volatility chápal začínající trader už ve svých začátcích a učil se pomalu a postupně s volatilitou více pracovat a více jí rozumět.

    Dobrý základ pro nováčky: volatilní zóny

    Takže, začněme tím naprosto nejjednodušším – a tím jsou volatilní zóny.

    V podstatě jde v naprostém začátku naučit se lépe rozumět a chápat to, jak se můj obchodní přístup chová v různých rozmezích trhu. Než přejdete ke komplexnějším a pokročilejším technikám, začněte jednoduše tak, že si vezmete celý svůj backtest, ke každému vstupu si dopíšete, jaká byla hodnota ATR v momentě vstupu, a následně si rozsah volatility rozdělíte na 3 části (zóny). Pak budete studovat, jak se váš systém chová v jednotlivých zónách volatility (neboli v různých fázích trhu).

    Pokusím se trochu vysvětlit na jednoduchém příkladu. Na obrázku níže vidíte volatilitu na 15minutovém grafu za období zhruba 1 měsíce:

    TA-9-ATR-3.jpg

    Nyní, hodnoty ATR ukazují za toto období následující rozsah:

    Min. volatilita: 0.9 bodu

    Max. volatilita: 5.4 bodu

    Rozsah volatility: 4.5 bodu

    Rozdělíme si tedy tento rozsah na 3 samostatné zóny:

    Zóna 1: 0.9 – 2.4

    Zóna 2: 2.4 – 3.9

    Zóna 3: 3.9 – 5.4

    A poté jednoduše ke každému obchodu v našem obchodním deníku dopíšeme hodnotu ATR na vstupu – a až budeme hotovi, v Excelu si rozdělíme všechny výsledné obchody dle toho, do jaké zóny volatility spadají, a koukneme se na jednotlivé parametry systému dle volatility – tj. jejich ziskovost, procentuální úspěšnost, průměrný zisk na obchod atd.

    Samozřejmě, obrázek výše jen pro demonstraci obsahuje jen jediný měsíc dat, vy toto však provedete na co největším vzorku backtestových dat, tj. v rámci daytradingu minimálně 1 rok, ideálně ještě více.

    Tím se dozvíte mnoho zajímavých věcí, například také to, jaká volatilita sedí vašemu obchodnímu přístupu více, jaká méně nebo v jaké volatilitě případně raději ani neobchodovat! Zóny si pak můžete rozdělit na více jak 3 části, ale zase tolik bych to nepřeháněl, myslím, že cokoliv mezi 3–5 zónami volatility je tak akorát.

    Stop-loss a profit target

    Nováčci nezřídka pracují v začátku s fixními stop-lossy a profit targety, což je naprosto v pořádku, stále to považuji z různých důvodů za velmi rozumný způsob v začátku (dokonce i můj rozsáhlý průzkum v AOS ukázal, že fixní hodnoty SL a PT z dlouhodobého pohledu nejsou špatnou volbou, tedy alespoň do momentu, než začneme chtít výrazně sofistikovaněji pracovat na risk managementu a celkovém řízení počtu pozic).

    Problém s technikou fixních SL a PT je však skutečnost, že není příliš přizpůsobivá volatilitě (řešením mohou být SL a PT jako ATR násobky, ale to je jednak technika trochu pokročilejší, jednak má také svá úskalí). Proto i zde pro začátek mohou pomoci zóny volatility: Můžeme si optimalizovat hodnoty SL a PT právě na různé rozsahy volatility a do každého obchodu vstupovat s trochu jiným SL a PT – dle toho, v jaké volatilitě se trh právě nachází. I přesto, že je to vcelku jednoduchý přístup, může v začátku pomoci poměrně zajímavě zlepšit obchodování a adaptabilitu našeho obchodního přístupu na různou volatilitu trhů, přitom stále s využitím velmi jednoduchých a základních prvků technické analýzy. Je ale třeba pracovat s dostatečným vzorkem backtestových dat – abychom měli k dispozici co nejširší rozsah volatility – a v případě nových max. a min. hodnot volatility v našem obchodování adekvátně reagovat a aktualizovat k tomu i naše zóny a hodnoty SL a PT.

    16.3.2014

    Tomáš Nesnídal


    Zaměřte se na to, co přináší reálné výsledky.

    Nakopněte své obchodování
    k systematickým profitům

    (program pro začínající obchodníky, kteří se chtějí dostat ke stabilnímu obchodování bez časové náročnosti)

    Začínáme 30. 1. 2024.

    Nově s vytvořením a popisem všech pravidel mechanické obchodní strategie, ve které mám sám aktuálně otevřený profit +224 121 Kč!

    >> Workshop profitabilního obchodování od A do Z

    Další články na toto téma

    Volatilita

    Volatilita vypovídá o risku. V tradingu je práce s riskem klíčová, a proto je důležité naučit se měřit a vyhodnocovat volatilitu.
    Technicky jde o statistický pojem vypočítaný jako míra rozptylu výnosů určitého trhu, indexu nebo třeba obchodního systému. Volatilita tak vyjadřuje, jak velké jsou výkyvy cen aktiva kolem střední ceny.
    Například když akciový trh po delší dobu roste a klesá o více než jedno procento denně, jedná se o volatilní trh. Ve většině případů platí, že čím vyšší je volatilita, tím rizikovější je cenný papír. Naopak nižší volatilita znamená, že hodnota cenného papíru dramaticky nekolísá a bývá stabilnější.
    Můžeme ji používat také pro vyjádření rozkolísanosti našich obchodních výsledků a z toho odvodit, s jakým riskem obchodujeme. Viz anualizovaná průměrná volatilita.

    Jak konkrétně se volatilita počítá?
    Volatilita se většinou počítá pomocí směrodatné odchylky. Volatilita je pak mírou rozptylu ohraničeného určitým časovým obdobím. Můžeme tedy vykazovat například denní volatilitu, týdenní, nebo měsíční volatilitu.
    Abychom volatilitu standardizovali, je v tradingu užitečné uvažovat o volatilitě jako o anualizované směrodatné odchylce.
    Tu vypočítáme tak, že jednoduše vezmeme směrodatnou odchylku denních procentuálních změn trhu nebo obchodního systému a vynásobíme ji druhou odmocninou počtu daných období.
    Příklad analýzy risku skrz výpočet volatility obchodního systému
    Představte si, že naše výsledky obchodování budou mít standardní odchylku denních výnosů 2 %. Abychom získali anualizovanou průměrnou volatilitu, vynásobíme tuto hodnotu kořenem z počtu obchodních dnů v roce (předpokládejme 252 dnů), což nám dá: 2 % krát odmocnina z 252 ≈ 31,68 %. To nám říká, že můžeme očekávat, že obchodní výsledky takového systému mohou  v průběhu roku kolísat o zhruba 31,68 % kolem svého průměru. Pokud náš obchodní systém průměrně vydělává 20 % ročně, můžeme očekávat výsledky v pásmu ztráta -11,68 % až zisk +51,68 %. To je poměrně široký rozptyl a pro většinu obchodníků bude lepší začít obchodovat s nižší volatilitou a konzistentnějšími výsledky.
    Skrz anualizovanou volatilitu můžeme posuzovat i risk držení jednotlivých trhů.
    U držení akcií můžeme risk posuzovat i podle dalšího měření volatility. A to v podobě indexu volatility VIX.
    Jak využít volatilitu
    Volatilita je v určité podobě podstatná pro naprostou většinu obchodníků.
    Obchodníci a investoři pracující s akciemi sledují volatilitu akciových trhů. Ta se nejčastěji analyzuje pomocí indexu volatility VIX, což je index sestavovaný burzou Chicago Board Options Exchange (CBOE), který odráží očekávanou volatilitu na americkém trhu S&P 500 v horizontu cca 30 dnů. Pokud je v trzích strach z poklesu cen, VIX index letí vzhůru. Pokud akciové trhy poklidně rostou, bývá VIX index nízký. Volatilitu tak lze používat jako indikátor pro zajištění portfolií.
    Například VIX na hodnotě 20 říká, že trh očekává, že hodnota akcií v indexu S&P 500 se bude v průběhu následujícího roku pohybovat v rozmezí +/-20 % a to s pravděpodobností 68 %.
    Jak jsme již zmínili, systematičtí obchodníci sledují volatilitu výnosů v rámci svého portfolia. Příliš vysoká volatilita povede k příliš vysokým drawdownům. Pokud se ty dostanou za rozumnou mez, obchodníci začínají jednat ve stresu a neracionálně, což vede ke ztrátám. Volatilitu portfolia lze přitom dobře kontrolovat přes money management.
    Volatilita představuje také dobrý nástroj pro aktivní trading. Můžeme ji jak prodávat, tak nakupovat.
    Volatilita jako nástroj pro zajištění portfolia
    Typickým příkladem zajištění portfolia pracujícího s dlouhými pozicemi v akciích, je sledování akcelerace indexu VIX. Akceleraci VIX je možné měřit různými nástroji technické analýzy. Můžeme například sledovat poměr ceny indexu vůči jeho krátkodobému klouzavému průměru. Jakmile se poměr začne zvyšovat, značí tento stav rostoucí strach obchodníků z dalšího vývoje trhu a možné propady. Držíme-li dlouhé pozice - ať již coby investici či například v long swingových strategiích, hrozí takovým pozicím vyšší ztráty. Ty lze kompenzovat například nakoupením některého ETF, které je z volatility odvozeno. Například VIXY (ProShares VIX Short-Term Futures ETF). Pokud volatilita v trzích skutečně začne prudce růst, dlouhé akciové pozice mohou ztrácet, ale pozice ve VIXY bude vydělávat. Pochopitelně je potřeba podobný přístup podrobně backtestovat a zvolit mj. adekvátní position sizing.
    Ukázka indikátoru "VIX akcelerace", počítaného jako uzavírací hodnota VIX/klouzavý průměr VIX za posledních 20 dnů. Indikátor je zobrazen pod cenovým grafem trhu SPY (ETF následující index S&P 500).

    Volatilita coby nástroj pro trading
    Profitovat lze na volatilitě jako takové.  Zejména proto, že volatilita má tendenci vracet se z extrémních hodnot zpět k průměru. Pokud v trhu vypukne chaos, index VIX vyletí vzhůru. S ním celá řada finančních instrumentů, které jsou od volatility odvozeny - lze obchodovat nejrůznější ETF cílící na volatilitu počítanou z různě vzdálených opcí, lze obchodovat futures kontrakty a opce. Shortování volatility je tak hodně často citovaný způsob, jak obchodovat s extrémně vysokou úspěšností. Ovšem s ohromným riskem toho, že jednou volatilita vylétne do výšin, ve kterých nikdy nebyla, a obchodníci využívající páku skončí s margin callem. Taková situace nastala v produktech volatility naposledy relativně nedávno - v únoru 2018 (viz Lekce z aktuálních trhů (propady v indexech únor/2018). Shortování volatility je opravdu velmi riskantní a určitě to není přístup vhodný pro začínající tradery.
    Nicméně nástroje volatility nabízejí mnoho příležitostí, jak vytvářet obchodní strategie. V nich pak můžeme volatilitu nakupovat, prodávat nebo logiku práce s volatilitou používat pro obchodování akcií. Jednou z unikátních vlastností, kterou lze skrz volatilitu analyzovat, je strach v trzích s různým výhledem. Použít lze futures kontrakty VIX nebo indexy volatility. Například poměr indexu VIX (počítaného z 30denní implicitní volatility opcí) vůči indexu VIX3M (počítaného z 3 měsíční implicitní volatility opcí) poskytuje indikátor, který bude mít hodnotu 1 v momentě, kdy obchodníci vnímají vysoké riziko propadů akciových trhů v delším časovém horizontu (a nejde tak o náhlou paniku).
    Takto indikátor VIX/VIX3M vypadá v porovnání s trhem SPY (ETF následující index S&P 500.

    Všimněte si, jak indikátor složený z indexů volatility sledující různé časové horizonty vytváří jiné obchodní příležitosti než výše uvedený indikátor "VIX akcelarace" počítaný pouze z ceny samotného indexu VIX.
     
     
     

    Jak se měří volatilita?

    Zmiňujete, že v obchodování je dobré měřit volatilitu. Jaké nástroje používáte?

    Práce s grafy pro nováčky: Jaké nástroje a indikátory jsem shledal jako účinné a neúčinné

    Nováčci mají dnes jednu zásadní nevýhodu: Existuje dnes tolik různých nástrojů technické analýzy, tolik indikátorů, že je téměř nemožné se vůbec rozhodnout, co si vybrat. Pokusím se tedy dnes stručně popsat, co jsem já sám shledal za svou obchodní kariéru jako zajímavé, nebo naopak nezajímavé.
    Základní nástroje technické analýzy
    Supporty a resistence. I když je sám příliš nepoužívám (jsou spíše parketou Petra), jsou jedním ze základních, velmi důležitých a funkčních nástrojů technické analýzy. Umožňují nám plánovat obchody, nebo alespoň jejich části do budoucna a říkají nám skutečně mnoho o struktuře trhu. Ať už je váš obchodní styl jakýkoliv, S/R úrovně jsou něco, co byste měli ovládat. I pokud je nebudete v budoucnu vyloženě používat, v řadě případů se může čtení S/R úrovní hodit například pro plánování posunu SL nebo plánování výstupu části kontraktů.
    Swingy. Pro mě osobně alfa-omega pro čtení struktury trhu, jak jsem psal v minulém článku. Neumím si představit práci s grafy bez swingů, protože ty mně řeknou téměř vše potřebné o směru trhu a také o oblastech jeho nerozhodnosti. Stejně jako S/R úrovně i čtení swingů chce trochu citu a praxe, ale později se může hodit pro téměř jakýkoliv obchodní styl. Ne vyloženě pro časování vstupů a výstupů, ale především pro určení aktuální struktury trhu a trendu a dle toho získání lepšího pohledu na to, zda vůbec na nějakou obchodní příležitost právě vyčkávat - a jakým směrem.
    Pivoty. Nikdy jsem v nich nenašel nic, co by mně dalo nějakou smysluplnou informaci nebo mně pomohlo. Jedinou výjimkou jsou FinWin Pivoty, které ale využívám v podstatě pro trh e-mini Russell 2000 jako jednu z metod výstupů. Jinak si myslím, že pokud si nakreslíte do trhu S/R úrovně, dají vám solidnější a funkčnější základ.
    Volume. Abych se přiznal, sám jsem ve volume nikdy nenašel žádné hlubší využití. Tím neříkám, že zde není - jen osobně jsem nenašel ani v diskréčním obchodování FinWin ani v AOS obchodování nic, co by mně dalo skrze volume nějakou výhodu a vylepšilo mé obchodování. Oproti tomu Petr skrze volume a orderflow dokáže číst řadu zajímavých informací, které v jeho obchodním stylu FIMS pomáhají, jsou to však již pokročilejší záležitosti. Myslím si tedy, že rámcově se bez hlubší znalosti volume v začátcích každý obejde, později záleží už na profilování osobního obchodního stylu, při kterém nástavba skrze volume informace může být pro jistý okruh obchodníků již užitečná a nápomocná.
    Fibonacciho retracementy. Za jediný opravdu validní retracement považuji 50% retracement, který hojně používám a tvoří nedílnou součást systému FinWin. Ostatní Fibonacciho úrovně mně nikdy žádný extra benefit nepřinesly a opět myslím, že zakreslení S/R úrovní a orientace ve struktuře swingů jsou spolehlivějším ukazatelem. Vím, že někteří obchodníci používají různé Fibonacciho úrovně například pro výstupy, což si myslím, že rámcově není špatný přístup, ale řekl bych, že je asi tak na úrovni jakékoliv jiné běžné výstupní techniky. Neurazí, ale ani ničím výrazně nepřekvapí. Toť jsou mé zkušenosti a závěry (proto také krom 50% retracementu vůbec nepoužívám).
    Indikátory
    Klouzavé průměry. Opět se jedná v oblasti indikátorů o to naprosto nejzákladnější a dle mého názoru to naprosto nejlepší. Já sám zbožňuji klouzavé průměry všeho druhu. Používám je jako téměř základní prvek diskréčního obchodování FinWin (EMA34 a EMA204), ale i řada mých AOS využívá různé druhy klouzavých průměrů, ať už pro vstupy, tak i pro řízení výstupů a posouvání stop-lossu. Nejraději mám SMA, EMA a (K)AMA, ale nepohrdnu jakýmkoliv typem klouzavého průměru 🙂 Využití je obrovské a troufám si říci, že i s pouhými klouzavými průměry + čtením struktury trhu se dá postavit skvělý obchodní systém.
    Momentum indikátory. Obecně mám opět momentum indikátory rád, a to všech typů. Mé oblíbené je samozřejmě CCI, které je opět základem systému FinWin - ovšem POZOR, někteří lidé se mylně domnívají, že CCI a FinWin patterny jsou u systému FinWin to nejdůležitější, není to však pravda. Naprostý základ je struktura trhu, to je opět alfa-omega, FinWin patterny a CCI už jen slouží k jemnému časování (více v našem on-line semináři Daytrading od A do Z). A ono to tak nějak platí obecně. Struktura je základ, pak teprve přicházejí na řadu vstupy. Proto vstup na základě faktu, že "A překříží B" je poměrně naivní přístup, vždy záleží v prvé řadě na celkovém kontextu trhu.
    Oscilátory. Zkušenosti s oscilátory mám tak na půl. Existují zajímavá využití například pro výstupy nebo divergence. Takže zde už spíše záleží na typu obchodníka a jeho celkovém obchodním stylu, směru a pojetí. V zásadě oscilátory vůbec nepoužívám a zcela se bez nich obejdu. Ale vím, že pracovat se s nimi rozumně dá.
    Křivky. Různé druhy "Bands" (Bollinger Bands, Keltner Channel atd.) se mně spíše neosvědčily. Opět se dá nalézt několik zajímavých funkčních přístupů, ale zrovna tak si myslím, že v začátcích je to něco, bez čeho se trader vcelku bez problémů obejde. Pokud nějaké rozumné využití křivek máte a používáte, je to určitě super, pokud jste s křivkami do styku zatím nepřišli, určitě začněte spíše se základní strukturou trhů, nějakým klouzavým průměrem a případně nějakým momentum indikátorem (nebo oscilátorem).
    Závěr
    Závěrem bych ještě rád dodal, že hlavní je držet si věci jednoduché a příliš je nekomplikovat. I s jednoduchými nástroji se dá postavit kvalitní strategie, podstatný je pak ale převážně money management a psychika tradera.
×
×
  • Vytvořit...