„Tajemství“ úspěchu v daytradingu I

Často dostávám od nováčků dotazy na téma, co „dělají“ zkušenější obchodníci jinak, aby se odlišili od ztrácející masy. V dnešním článku se pokusím jednu důležitou oblastí popsat včetně konkrétních ukázek z trhů.

Jednou ze zásadních výhod intradenního obchodníka je skutečnost, že si může vybrat, kdy do trhu vstoupí a kdy zůstane zcela stranou. Pochopitelně, že je to myšleno v rámci připraveného obchodního plánu, nikoliv pouze intuitivně či podle nálady. Spousta začínajících obchodníků se snaží s intradenními trhy bojovat pomocí mechanického vyhledávání jednoduchých patternů – ať již na indikátorech, nebo ceně. Patterny mohou být fajn pro pomoc v orientaci v cenových grafech, ale mnohem více záleží na celkovém kontextu, ve kterém se odehrávají.

Určitě tomu tedy není tak, že by se v trzích vydělávaly peníze každý den stále stejně snadno (nebo obtížně chcete-li). Přitom spousta diskréčních intradenních obchodníků se snaží obchodovat skoro mechanicky s často vizuálně jednoduchým patternem bez toho, aniž by přemýšlela, v jakém kontextu se daný pattern vytváří. Každému trochu zkušenějšímu obchodníkovi je přitom zřejmé, že výrazně snadněji se vydělávají peníze v trzích, které se hýbou. Z velké míry tedy platí, že:

V intradenním obchodování se vše točí kolem volatility.

Intradenní obchodník se musí naučit vyhodnocovat aktuální volatilitu. Jsou-li trhy příliš mrtvé, je principálně těžké vydělávat a často zbytečné se o to pokoušet. Trhy nemají jednoznačný směr, žádné momentum a často dělají mikrorotace vysoké tak akorát na to, aby zasahovaly běžné stop-lossy retail obchodníků. Navíc v období s nízkou volatilitou vládnou v trzích především nejrůznější HFT automaty, které si doslova pohrávají s lehkovážnými amatéry vstupující na close úseček.
Je proto důležité vnímat, jak intenzivně se aktuálně trhy obchodují a vstupovat jen v období, kdy jsou v trzích příležitosti. Základním měřítkem volatility může být například indikátor ATR či trh VIX. Osobně se nejvíce orientuji podle cenových úseček, ale i podle vyhlašování různých fundamentálních reportů. V grafu mimo jiné sleduji, zdali jsou těla cenových úseček stále nižší a hodně se překrývají. Pak je zřejmé, že v trhu začíná být nízká volatilita a nemusí se mi vyplatit riskovat peníze. Naopak pokud se v trhu zvyšuje volatilita, může být právě toto vhodný okamžik pro trochu agresivnější obchodování.

Pojďme se podívat na čistě hypotetické obchodní situace s použitím grafů trhu e-mini Russell 2000 ze dne 20. a 21. 5. 2013. V obou dnech trh nejprve rostl a následně začal klesat. Z pohledu jednoduchých patternů (na ceně nebo na indikátoru) by obchodník mohl vnímat v obou trzích prakticky podobné příležitosti. Z mého pohledu se však tyto dva dny výrazně liší svojí volatilitou, a tudíž obchodovatelností.

Podívejme se nejprve na 20. 5. 2013. Vidíme, že trh v místě volatilní úsečky rozhýbal patrně nějaký fundament. TF měl sílu vytvořit výraznou volatilní úsečku, prorazit low nejbližšího swingu a uzavřít pod touto oblastí. Po volatilní klesající úsečce byla vidět snaha nakupujících zvednout cenu zpět výše, ovšem bez úspěchu. Rostoucí úsečka, kterou jsem v grafu označil číslem 2, byla výrazně nižší než volatilní klesající úsečka. Z jednoduchého pohledu na cenový graf tak můžeme vnímat jednak zvyšující se volatilitu a současně velký náznak aktuální nerovnováhy nabídky/poptávky, kdy v trhu momentálně vítězí agresivita prodávajících. Máme-li v našem obchodním systému patterny pro vstup do shortu, pak právě toto může být vhodný kontext pro jejich aplikování.

Porovnejme si nyní předchozí graf s podobnou situací následující den – 21. 5. 2013. Trh opět nejprve pomalu rostl a následně bylo zřejmé jeho vyčerpání. Graf vytvořil náznak poklesu, ovšem při velmi nízké volatilitě a bez zjevné převahy prodávajících. Viz následující screenshot:

Na něm vidíme, že se trh také rozhodl v jednu chvíli prorazit S/R úroveň vytvořenou dnem posledního swingu. Ovšem bez náznaku zvyšující se volatility. Úsečka prorážející swing je prakticky stejně vysoká, jako jiné předcházející úsečky. Navíc ihned po proražení low swingu je v trhu vidět citelná síla kupujících vrátit cenu zpět do aktuálně obchodované vyvážené oblasti.

Přestože tak oba screenshoty obsahují potenciálně podobné možné short vstupy „na flipu“ po proražení low posledního swingu, sami vidíte, že se výrazně liší právě díky jiné volatilitě. Ta je na prvním grafu vyvolaná aktuální nerovnováhou nabídky/poptávky, což je prostředí, ve kterém je snazší a ziskovější podobný pattern obchodovat. V obchodním plánu je tak třeba pamatovat vždy nejen na definici základní podoby patternu, ale i kontext, ve kterém jej budeme chtít obchodovat.

S tím se úzce pojí i skutečnost, že v nízké volatilitě budeme mít vesměs méně obchodů. A to je další bod, ve kterém mnoho začínajících obchodníků chybuje. Začínající obchodníci chtějí s jedním kontraktem dosahovat vysokých profitů ať se děje, co se děje. A to je pochopitelně velmi špatně. Cílem intradenního obchodníka by nemělo být vydělat co nejvíce na jeden kontrakt za měsíc, ale naučit se obchodovat co nejstabilněji. Zajímavé příjmy v tradingu vždy přicházejí s multipozicemi, které se ale dají bezpečně obchodovat až při rozumné stabilitě obchodních výsledků. Pak i při obchodování například deseti kontraktů v e-mini Russellu jsou již příjmy velmi zajímavé i v období s celkovou nižší volatilitou a méně obchodními příležitostmi. Cítíte ten paradox? V tradingu opravdu nejvíc dostáváme zaplaceno za to, že zůstáváme stranou a čekáme na tu správnou příležitost, která – zejména v období nižší volatility – nemusí přicházet každý den.