Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Hledat v
  • Více možností...
Najít obsah, který ...
Hledat výsledky v ...
Seriály Komoditní Manuál Psychologie obchodování
  • Interview s Thomasem Stridsmanem: mechanické strategie mi fungují velmi dobře

    Thomas Stridsman je nezávislý analytik a registrovaný poradce v obchodovování komodit (CTA), specializující se na vývoj mechanických obchodních strategií. Svým původem pochází Thomas ze Švédska, odkud se v roce 1997 přestěhoval do Chicaga. V USA si svoji publikační a přednáškovou činnosti postupně vybudoval renomé uznávaného profesionála v oblasti systémového obchodování. Kromě mnoha článků v časopisech Futures magazine a později především Active Trader je Thomas autorem dvou velmi dobrých knih zaměřených na tvorbu mechanických obchodních systémů - Trading Systems that Work, McGraw-Hill 2000, a Trading Systems and Money Management, McGraw-Hill, 2003, které podrobně odhalují matematické a statistické principy, které je třeba při budování mechanických obchodních systémů ovládnout.

    Jelikož se řada lidí na Finančnik.cz také zabývá vytvářením mechanických systémů a strategií využili jsme jedinečné příležitost pro krátký rozhovor s Thomasem a zpracovali jej do formy interview, ve kterém - jak věříme - můžete najít řadu zajímavých myšlenek k zamyšlení. Za Finančník.cz pokládal otázky Petr.

    Mnoho obchodníků se snaží vytvořit své vlastní mechanické obchodní systémy. Co byste jim doporučil do začátku? Myslíte, že s použitím programů jako je TradeStation může úspěšné obchodní strategie vytvořit pouze již zkušený obchodník nebo je vývoj mechanického obchodního systému více o znalostech z oblasti matematiky, programování a statistiky?

    Čím zkušenější obchodník je, tím lepší může podle mého názoru vytvářet systémy. Rozhodně nedoporučuji začínat kariéru obchodníka vytvářením vlastních mechanických obchodních systémů příliš brzy. Viděl jsem různé tzv. market guru a prodejce programů, kteří doporučují začít s vytvářením jednoduchých mechanických obchodních systémů s použitím prvků jako křížení klouzavých průměrů a podobně a teprve po vytvoření profitu takové systémy postupně vyvíjet do více komplexních a ziskovějších. Ovšem jediný problém je, že pokud by mechanické systémy postavené na křížení klouzavých průměrů skutečně fungovaly, pak by potřeba budování více komplexních systémů vůbec neexistovala. Odpověď je jednoduchá - systémy založené na křížení klouzavých průměrů nefungují a například většina úspěšných CTA obchoduje s mnohem komplexnějšími systémy. Je-li pak systém příliš jednoduchý pro CTA, je také jednoduchý pro začínající obchodníky. Není-li systém funkční, nefunguje bez ohledu na to, kdo jej obchoduje, protože trhy stále ještě vytvářejí pro všechny obchodníky stejné podmínky.
    Tzn. pro vytvoření dobrého mechanického systému jsou třeba tři základní předpoklady: dobré znalosti statistiky a programování (pokud si člověk nenajme programátora), ale především musí člověk disponovat dobrým kreativním myšlením a nebát se přemýšlet "jinak" než ostatní.

    Obchodoval jste Vy sám někdy trhy diskréčně, nebo jste rovnou začal s vývojem mechanických obchodních strategií?

    Mě osobně zaujaly komoditní trhy především prostřednictvím mechanických obchodních systémů, což byla v zásadě cesta, kterou jsem začal. Žádný z mých pokusů s diskréčním obchodováním, které jsem zkoušel, nevyšel. Pokud diskréčním obchodováním máme na mysli rozhodnutí aplikována člověkem coby protiklad k mechanickému rozhodování, které je možné popsat programovým kódem. V žádném případě však nejsem proti určitému stupni diskréčního obchodování aplikovaném na výstupu mechanických systémů, pokud je toto rozhodování prováděno systematicky. Pokud je něco diskréční neznamená to, že to současně nemůže být systematické. K tomuto závěru jsem dospěl po té, co jsem si uvědomil, že většina nejlepších diskréčních obchodníků má svůj systém ve skutečnosti více mechanický a systematický než si sama uvědomuje.

    Obchodujete s pomocí svých mechanických systémů sám aktivně komoditní trhy?

    V tuto chvíli ne. Jsem vytížen několika aktivitami na finančních trzích. Jeden investiční fond, jedna vzdělávací společnost ve Švédsku a moje vlastní CTA v Chicagu. Pokud obchodujete, musíte se tomu věnovat 24 hodin denně, což v tuto chvíli nemohu. Ale jakmile to bude možné a doufám, že věci se změní brzy, začnu spravovat své peníze způsobem, o kterém sám hovořím. V ideálním případě to bude v rámci investičního fondu, který jsem zmínil.

    Vytvořil jste řadu mechanických obchodních systémů. Jaký je Váš názor na životnost mechanického obchodního systému v dnešních podmínkách trhu? Jak rozpoznáte, že strategie již nefunguje?

    To je otázka za několik milionů. Pravdou je, že neexistuje jednoznačný způsob jak rozhodnout, že systém přestal fungovat. Trhy jsou v neustálém pohybu a každý systém bude v některé době fungovat velmi dobře a v jiné se mu nebude dařit. Ale skutečně říci, kdy systém přestal fungovat nemůže říci nikdo. Pokud se podíváme na běžné komerčně prodávané obchodní systémy pro obchodování amerických akciových indexů, mohli bychom dojít k závěru, že systém většinou nefunguje déle, než přibližně rok. Osobně ale věřím, že by se tyto systémy mohly následnému selhání vyhnout v případě, že by v sobě měly zahrnutou nějakou dodatečnou logiku.
    Například si při budování systému můžeme říci, že "se systém bude každých 3-6 měsíců optimalizovat a pokud budou výsledné parametry jiné než předtím, tak to není chyba, ale jeho nové nastavení". Potom je takové systémové pravidlo platné jako jakékoliv jiné pravidlo systému a to bez ohledu na skutečnost, zda-li je takové pravidlo formulováno v podobě programového kódu nebo pouze v hlavě obchodníka. Samozřejmě za předpokladu, že je s ním nakládáno jako s pravidlem. Když už hovoříme o diskréčních metodách - mám např. jednoduchý trendový filtr, který však nebylo možné mechanicky zakomponovat do systému, ale je nutné jej používat diskréčně, avšak mechanicky a systematicky. Na mé webové stránce www.thomasstridsman.us je pak možné se dočíst, zda-li filtr v současné době potvrzuje obchody generované mými systémy nebo nikoliv a nechávám na obchodnících, zda-li takovou informaci budou brát v potaz. Osobně se výsledky tohoto filtru řídím a tento filtr tak není o nic méně mechanický než jiné podmínky začleněné přímo v programovém kódu počítače.

    Nedávno jste představil svůj nový mechanický obchodní systém Chicago zaměřený na e-mini trhy. Jde o systém obchodující ve střednědobém horizontu. Vidíte nějaké rozdíly ve vytváření mechanických obchodních strategií pro střednědobé swingové obchody v porovnání s intradenním obchodováním?

    Ano i ne. Začněme s ne. Znáte-li váš trh, je práce nezbytná pro vytvoření systému pro intradenní nebo swingové obchodování v podstatě velmi podobná až na úskalí spojené např. s money-managementem. Tyto úkoly budou výrazně komplexnější a obtížnější na testování v rámci intradenních systémů. V rámci intradenního obchodování je také třeba přesněji pracovat s časem - jako např. stanovením podmínky vstupovat do trhu pouze první půlhodinu dne nebo naopak vstupovat až po uplynutí první hodiny atd.
    A odpověď pro ano: Ano existují zde obrovské rozdíly a ona klíčová formule zní "znát svůj trh". Každý obchodník musí poznat svůj trh a vyvinout si pro jeho pohyby cit. Osobně nemám cit pro intradenní pohyby. Přirovnal bych to k některým sportům, které mají více disciplin, jako například běh. Jenom proto, že běháte dobře delší vzdálenosti, nebudete dobrým sprinterem a naopak. V rámci budování obchodních systému se můžete postupně naučit vyvíjet dobré obchodní systémy pro jakýkoliv timeframe, ale je to otázka času a zájmu. Mě osobně intradenní obchodování nezajímá...

    Svůj obchodní systém Chicago doporučujete obchodovat na čtyřech trzích: e-mini SP 500, e-mini SP 400 (midcap), e-mini Russell 2000 a e-mini Nasdaq 100. Je portolio management důležitou součástí vývoje Vašich strategií, nebo byste doporučil svůj systém obchodovat i na samostatných trzích? Optimalizujete své systémy pro jednotlivé trhy?

    V případě systému Chicago jde o stejnou logiku, jednotlivě optimalizovanou pro čtyři trhy. Mám tím na mysli, že systém má různé nastavená parametrů pro jednotlivé trhy. Z mých zkušeností je toto korektní přístup pokud daný trh generuje dostatek obchodů pro vytvoření vypovídajících výsledků. Můžete o tom přemýšlet také tímto způsobem: nezáleží na tom, jestli optimalizujete všechny systémy stejným způsobem nebo jednotlivě, všechny systémy se budou pohybovat podle trhů, na které jsou nasazeny bez ohledu na to, zda-li mají stejné parametry nebo nikoliv. Proto pokud dává smysl optimalizovat systémy jednotlivě, bude takový systém s největší pravděpodobností více pasovat na daný trh než naopak. Avšak jak dobře spolu trh a systém spolupracují, bude možné říci až po uplynutí určité doby.
    Avšak portfolio management není o aplikování stejného systému se stejnými parametry na několik trhů. Portfolio management může také znamenat aplikování několika systémů na několik trhů mnoha způsoby a taková správa portfolia je stejně důležitá, ne-li důležitější, než samotná pravidla vstupu a výstupu.

    Svůj systém Chicago pronajímáte prostřednictvím systémového brokera Striker Securities. Někteří obchodníci zastávají názor, že sdílení mechanického obchodního systému mezi mnoho obchodníků může vést ke snižování výkonnosti systému, jelikož mnoho obchodníků obchoduje stejné signály. Jaké máte s touto oblastí zkušenosti?

    Nemyslím si, že by se tohoto problému měla většina obchodníků s malým účtem obávat. Předně, většina obchodníků si dříve nebo později najde svojí unikátní cestu jak systém obchodovat. Za druhé, trhy většinou dokáží vstřebat mnohem více, než si dokážete představit. Nicméně na druhou stranu znám nejméně jeden systém pro obchodování e-mini trhů, který byl tak široce obchodován, až došlo k výraznému nárůstu skluzů v plnění příkazů. Rozšíření svého systému Chicago tak plánuji velmi pečlivě monitorovat a pokud se systém stane úspěšným, tak omezit počet obchodníků, kteří jej budou mít k dispozici. Ale znovu opakuji, že malí obchodníci by se tohoto obávat neměli. Porovnejte to s částkou 1,5 miliardy dolarů, kterou jsem z části spravoval v rámci fondu Rotella Capital. V takovém případě se skluz v plnění stává velkým problémem, zejména pokud se vystupuje z pozice během volatilnějších období. Právě v Rotella Capital jsem významnou část svého času věnoval přemýšlení o podobných problémech. Ale znovu - většina trhů je dostatečně likvidních na tolik, aby zde byl prostor pro mnoho malých obchodníků sdílející stejné mechanické signály pro vstup a výstup, takže není důvod se v této oblasti jakkoliv znepokojovat.

    Máte již nějaké předcházející zkušenosti s pronájmem obchodních strategií prostřednictvím systémového brokera? Pokud ano, jaké byly výsledky?

    Ne, kromě svých knih jsem dosud nikdy nic neprodával ani nepronajímal. Většinu svého času jsem trávil jako zaměstnanec vytvářející myšlenky pro ostatní výměnou za mzdu. Tato snaha je pro ně tedy něčím úplně nový a věřím, že bude pro jak pro mě, tak pro obchodníky úspěšná.

    Děkuji za zajímavé odpovědi. Pracujete v současné době na nějakých dalších zajímavých projektech, o které byste se s čtenáři Finančníka mohl podělit?

    Samozřejmě, a že jich je. Kromě marketování mého nového obchodního systému pod svým jménem coby licencovaný CTA, je to rozjezd nové společnosti spolu s mým blízkým přítelem Maxem von Liechtenstein. Společnost se jmenuje Scandinavian Institute of Finance (Skandinávský finanční institut) a v rámci její činnosti jsme připravili sérii lekcí a seminářů, které bude možné kombinovat několika způsoby. Nejzajímavější z těchto kurzů je pětitýdenní univerzitní výuka zaměřená na mechanické obchodování, money management, vytváření portfolia a přístupu k obchodování jako businessu. Jde o výuku v rámci univerzity a jde patrně o první aktivitu tohoto typu na světě. Výuka bude probíhat dvakrát ročně ve spolupráci s mojí univerzitou v Uppsale severně od Stockholmu. Pod hlavičkou Scandinavian Institute of Finance budu také pořádat několik dalších seminářů, které se budou konat jak ve Skandinávii, Evropě i v US. Max von Liechtenstein se může pochlubit skutečně výbornými výsledky ve své práci vedoucího výzkumného pracovníka švédské brokerské společnosti, specializované na diskréční swingové obchodní strategie, inspirované Wyckoffem a dalšími obchodníky staré školy, takže prezentované informace myslím budou velmi zajímavé.
    Spolu s další skupinou lidí mám také v plánu se aktivně zapojit v novém švédském investičním fondu. Pro tento účel aktivně připravuji několik obchodních strategií pro obchodování jak amerických tak evropských akciových trhů.
    Navíc ještě spolupracuji s nejméně dvěmi společnostmi, které výsledky mé práce začleňují do svého software a mimoto se snažím nezakrnět ve svém psaní a každý měsíc se pokouším připravit nejméně jeden článek pro americký časopis Active Trader.
    A nakonec, společně s Williamem Gallwasem ze společnosti Striker Securities máme takový malý business v oblasti pokeru rozvíjející analytické myšlení. Vytvořili jsme malé "taháky" pro pokerovou hru Texas holdem, které jsem vytvořil v době, kdy jsem se hru snažil naučit. Karty jsou podrobně popsány na www.5th-street.us. Jde o unikátní malé kartičky velikosti kreditní karty pracující s kombinací barev, symbolů a rozmístění, které umožňují správné pochopení hry. Karty slouží nejen k pochopení hry, ale také k správnému výpočtu pravděpodobnosti, správné výšky sázky atd. Jak vidíte, seriozní matematiku a statistiku lze aplikovat v řadě oborů.

    Thomasi, ještě jednou děkuji za rozhovor a Váš čas.

    18.5.2006

    Petr Podhajský

    Fulltime obchodník věnující se tradingu více než 15 let. Specializace na systematické strategie obchodované na futures a akciích. Oblíbený styl obchodování - intradenní s využitím orderflow. Poslední roky pak stavba automatizovaných portfolio systémů.


    Mohlo by vás dále zajímat

    S Robertem Carverem o systematickém obchodování

    V New Yorku jsme měli nedávno možnost podrobněji vyzpovídat Roberta Carvera, mj. autora mé oblíbené knihy věnované systematickému obchodování. Především ale velmi zkušeného tradera, který má za sebou i kariéru manažera portfolia v rámci AHL, velkého systematického hedge fondu. Robert je pro mnohé studnicí inspirace také díky uveřejnění svého ziskového portfolio systému coby open source a průběžným komentářům vysvětlujícím jeho obchodní přístupy publikovaným na blogu Investment Idiocy.
    Knihu Systematic Trading: A unique new method for designing trading and investing systems jsem na Finančníkovi stručně recenzoval v tomto článku. Je to kniha, kterou bych doporučoval přečíst každému, kdo má ambice vydělávat na burze pomocí systematických obchodních systémů. Předesílám, že kniha je poměrně informačně hutná a řada publikovaných informací vyžaduje čas na pochopení. Rozhodně to není kniha formátu „rychlé zisky s minimem práce“, kterou by bylo možné přečíst a vstřebat za pár hodin.
    Na knize je nejzajímavější framework, který Rob používá pro skládání svých strategií do portfolií. Tedy prakticky se věnuje oblasti, kam zachází málokterá literatura. Na autorovi je mi velmi sympatické, že svou hlavní pozornost věnuje zejména risk managementu a celkové co nejvhodnější diverzifikaci. Samotné obchodní strategie jsou až triviálně jednoduché, a přesto funkční, jak dokazují jeho průběžné komentáře k výkonnosti systému publikované například zde .

    Robert Carver a jeho přednáška „Trading Strategies That Are Designed Not Fitted" na newyorském QuantConu.
    Byl jsem tak moc rád, že si Rob našel chvíli na rozhovor pro Finančník.cz. Při něm jsem se snažil soustředit i na otázky týkající se jeho pohledu na správný start do systematického obchodování, což je bezesporu otázka zajímavá pro mnoho našich čtenářů.
    Ale popořadě...
    Před přibližně třemi lety jste opustil práci fond manažera a začal jste se živit zhodnocením svých vlastních financí. Jak se na dané rozhodnutí díváte nyní s odstupem času?
    Ano, bylo to přibližně před 3,5 lety. A myslím, že do určité míry jsem měl docela štěstí, protože jsem začal obchodovat v polovině roku 2014 a pro mé strategie byl toto zrovna velmi dobrý rok. 2015 byl také poměrně dobrý rok, loni pak šla equity více méně do strany.
    Proč jste odešel z fondu? Mnoho lidí se snaží jít opačnou cestou.
    Pracoval jsem tam sedm let, což je poměrně dlouhá doba. Poté jsem cítil, že jsem dosáhl hodně svých cílů. Ale byla tam i řada osobních důvodů. Denně jsem strávil dvě hodiny na cestách do zaměstnání a chtěl jsem více času věnovat svým dětem, dokud jsou malé. Dalším důvodem bylo i to, že jak se v kterékoliv společnosti dostáváte na seniorské pozice, stále více času trávíte na schůzkách a méně se věnujete věcem, které vás baví. Nyní tak dělám prakticky pořád věci, které mě baví a netrávím žádný čas na schůzkách.
    Na svém blogu, ale i v diskuzi, například na elitetrader.com, jste velmi otevřený ohledně svých strategií a aktuální výkonnosti obchodovaného systému. To je pro mnoho traderů velmi inspirující. Už jen proto, že to ukazuje praktickou cestu, jak reálně změnit zaměstnání v korporaci za práci tradera. Je vaším cílem žít pouze z obchodování?
    Osobně si myslím, že je velmi těžké živit se výhradně obchodováním. Protože zde neexistuje žádná jistota měsíčních příjmů, a přesto musíme každý měsíc platit všechny účty. Pokud se tedy člověk rozhodne žít z příjmů z obchodování, je naprosto nezbytné mít dostatečnou finanční rezervu. Určitě je třeba si zodpovědět otázku, jestli dokáži přežít 3 nebo dokonce 5 let bez příjmů z tradingu. To se snad nestane, ale i podobná situace je možná. A i v takové situaci musí být člověk schopen platit své účty. Takže pro podobný krok je potřeba opravdu dostatečně velké množství úspor.
    Alternativní cestou, kterou jsem se vydal já a která bohužel vyžaduje ještě více peněz na začátku, představuje investování hodně kapitálu do aktiv, které nesou dividendy. Nebo dluhopisů. Takový příjem je dostatečně stabilní, není na něm taková volatilita jako na klasickém obchodním účtu. Čtyřikrát za rok jsem placen dividendami z akcií, které držím. Dividendy se sice mohou časem změnit, ale cashflow je mnohem méně volatilní než při obchodování. Pochopitelně ale tato cesta vyžaduje alokování poměrně velké finanční částky a sám tak obchoduji pouze část svého finančního jmění.
    Vaše kniha je o systematickém trend followingu…
    Dovolím si vás opravit. Má kniha je o systematickém obchodování a mnoho čtenářů ji charakterizuje jako knihu o trend followingu. Ve skutečnosti je kniha ale mnohem obecnější a trend following používám jako jeden z konkrétních příkladů systematického obchodování. A to hlavně z důvodu, že obecné principy trend followingu jsou všem známy, a snadno se tak o nich hovoří.
    V rámci svého obchodování používám několik metod technik analýzy trhu a trend following patří mezi jednu z nich. Dvě z nich jsou přímo podrobně popsány v knize, další jsem nedávno publikoval na svém blogu a do budoucna plánuji zveřejnit zbylé taktiky.
    Ale vždy když zveřejním své strategie, tak jsou lidé překvapeni, jak jednoduché jsou. Takže doufám, že až zveřejním zbylé strategie, tak lidé nebudou zklamaní, že nejsou vůbec složité.
    Sám jsem velkým zastáncem používání v obchodování více přístupů, které jsou z podstaty velmi jednoduché, lze jim dobře rozumět, a ty pak skládat dohromady.
    Metody popsané v knize vycházejí z trend followingu a carry trade. Můžete prozradit, jaké další principy ve svém přístupu kombinujete?
    Na svém blogu jsem nedávno popsal breakout strategii, což je další typ přístupu, který používám. Dále pracuji se strategiemi relative value. Konkrétně relative value carry strategie a také s určitou formou mean reverting relative value strategie. To znamená, že pokud například hodnota jednoho trhu klesla o určitou hodnotu vůči jinému trhu, tak mohu v daném trhu otevřít dlouhou pozici. Mám také strategie, které jsou zaměřeny na obchodování trendů v rámci celé skupiny aktiv, tedy namísto více tradičního obchodování jednotlivých trhů. A to je v zásadě vše.
    Při studiu Vaší publikované výkonnosti se nelze ubránit otázce, jak byste vnímal celý přístup v momentě, kdy byste jej spustil v jiný rok, a neměl tak dobrý start. Jaká jsou vaše kritéria například pro přehodnocení toho, zdali je přístup skutečně funkční?
    Z mého pohledu je velmi důležité začít kterýkoliv business, obchodování zejména, s velmi dobrou představou o risku, který je s danou činností spojený. Pokud se plánujete pustit do tradingu a očekáváte, že v prvním měsíci vyděláte, pak pravděpodobně sami sebe klamete. A pokud jste v situaci, kdy první měsíc musíte vydělat peníze, pak pravděpodobně děláte velkou chybu. V obchodování musíte být poměrně pesimističtí, co se výkonnosti týče. Pokud bude nakonec vyšší, je to pak příjemné překvapení.
    Při pesimistickém pohledu na výkonnost není nic špatného plánovat, že například trend following strategie bude výdělečná jeden rok ze tří. To pak znamená, že je zde třetinová šance, že po spuštění takové strategie budou následovat dva roky, kdy strategie nebude vydělávat. A samozřejmě s tímto je třeba se vyrovnat. Jak po finanční, tak psychické stránce. Tento fakt je třeba akceptovat. Protože pokud tak obchodník neučiní, existuje několik možností, co se stane. Jedna je, že to prostě vzdá. Nebo ještě horší varianta je, že začne panikařit – upravovat systém za chodu. A to není dobrý přístup, protože systému třeba nic není. Jen nejsou aktuálně vhodné podmínky v trhu, které by generovaly s jeho přístupem peníze.
    V tradingu je velmi těžké odlišit štěstí a schopnosti. To znamená, že se stejně tak těžko odlišuje špatný model od smůly. Lidé mají přitom tendenci připisovat dobré výsledky schopnostem a špatné výsledky smůle. Tento business je skutečně o přibližně z 95 % o pozitivní náhodě a 5 % o schopnostech.
    Vy tedy ve svůj systém věříte, protože je složen z jednoduchých principů, kterým rozumíte. Ale přesto, máte připravená nějaká pravidla risk managementu, podle kterých byste svůj systém zastavil v momentě, kdy by se mu opravdu nedařilo?
    Co můžete dělat, je nejprve studovat své backtesty a statistické údaje, které z nich vycházejí. Pokud se podívám na svůj backtest, tak zde vidím existující 10% možnost, že strategie projde 50% drawdownem. Pokud tak skutečně dojde na 50% drawdown v živém obchodování, tak vím, že statisticky je to něco, co se může stát. Pokud se to stane nyní, je to prostě smůla. Pokud se to stane znovu příští rok, pak bych byl možná znepokojen.
    Při zkoumání výkonnosti systému je potřeba začít s realistickým pohledem na to, co se může stát a s jakou pravděpodobností. Pokud budete zkoumat systémy z pohledu potřeby vydělat každý měsíc, tak budete mít velmi rychle pocit, že je v systému něco špatně.
    Ale jistě, pokud by se výkon systému odvíjel výrazně hůře než v backtestu, tak ano, bylo by potřeba si říct, že někde je něco opravdu špatně. Protože pokud systém vykazuje na 40 letech historie výkonnost v určitých parametrech a nyní by byl mimo ně, mohlo se stát, že nastala nějaká fundamentální změna nebo byla udělána nějaká chyba například při vytváření kódu systému.
    Mnoho začínajících obchodníků má jistě zkušenost, že vytvořili systémy, které historicky vykazují krásné rostoucí equity křivky, ale od momentu spuštění šlo vše jen směrem dolů. Řada jich tak řeší otázku pokračování v dané strategii patrně velmi intenzivně. Jistě to tedy záleží i na typu obchodovaného systému?
    Obecně řečeno – čím rychleji budete obchodovat, tím lepší by vaše výkonnost měla být. A rychleji byste tak měli být schopni identifikovat, že je něco špatně. Sám obchoduji systémy, které drží pozici průměrně přibližně měsíc. Výkonnost tak odpovídá zvolené frekvenci obchodování.
    Pokud někdo obchoduje s velmi rychlou frekvencí, řekněme intradenně – jako většina retailových obchodníků, pak je pravda, že byste měli případnou chybu systému objevit poměrně rychle. K tomu je potřeba ještě říci, že většina retailových obchodníků obchoduje patrně příliš rychle, protože podceňují dopad nákladů na obchod. Mají navíc nerealistické očekávání v otázce, kolik lze vydělat před odečtením nákladů, které pak navíc bývají mnohem větší, než jaké odhadují.
    Sám jsem poměrně zkušený trader a mám dobrou představu o nákladech spojených s finančními trhy a vím, že většinu svých systémů nebudu spouštět s rychlejší frekvencí obchodování, než řekněme s týdenní průměrnou dobou držení pozice.
    Je pravda, že řada nových obchodníků má velmi často pocit, že dokáží obchodovat lépe a s menšími ztrátami než ostatní…
    To je téma, o kterém hodně píši ve své knize a ve které silně věřím. Odbornou terminologií se mu říká behaviorální předsudky (pozn. redakce – tendence myšlení, díky nimž může docházet k chybným úsudkům). Mezi hlavní patří tendence lidí přeceňovat své schopnosti vůči schopnostem ostatních. Pokud se například lidí v nějaké skupině zeptám, jestli řídí lépe než průměrný řidič ve skupině, pak 9 z 10 ti odpoví, že řídí lépe než průměrný řidič ve skupině. Což je samozřejmě matematicky nemožné. Stejné je to s obchodníky. Pokud se zeptáte, jestli dokáží obchodovat lépe než průměrný obchodník, tak 9 z 10 pravděpodobně odpoví, že lépe. To pak znamená, že 4 lidé z 10 klamou sami sebe.
    Je patrné, že diverzifikace je pro Vás velmi důležitá. Nejen v samotném obchodním systému (který je na diverzifikaci postavený), ale i v celkové správě Vašich dalších financí. Ostatně jste již zmínil, že část kapitálu máte v akciích a bondech. Jakým způsobem alokaci u vašeho kapitálu řídíte?
    Základní myšlenka, se kterou pracuji, je přemýšlet o tom, co lze ve finančních trzích predikovat, a co nikoliv. Při posuzování množství financí, které alokuji do jednotlivých aktiv pak přemýšlím o třech faktorech – jak riskantní daná třída je, jak korelují s ostatními finančními nástroji a jak odhaduji jejich budoucí relativní výkonnost.
    A jak ukazuje moje zkušenost, tak risk se dá dobře odhadovat. Pokud bylo něco riskantní v minulosti, patrně to bude pokračovat do budoucnosti. Proto například ve své knize doporučuji používat nedávnou hodnotu risku daného trhu pro position sizing.
    Korelace se dá také docela dobře odhadovat. Je například velmi pravděpodobné, že americké 10leté a 5leté dluhopisy budou více korelovat, než americké 10leté dluhopisy a akcie.
    To, co se jen velmi těžko odhaduje, je relativní výkonnost trhu. Je to prakticky nemožné. Takže nakonec nejvíce při alokacích posuzuji, jak spolu jednotlivá aktiva korelují a jaký je s nimi spojený risk. Podle toho pak alokuji své finance. Protože například dluhopisy jsou méně riskantní než akcie, měli byste pravděpodobně mít část kapitálu v bondech. To jsou základní myšlenky, o kterých hodně píši ve své druhé připravované knize.
    Jaké procentuální zhodnocení očekáváte u svého obchodního portfolia?
    Nemám představu. Své futures obchodování porovnávám vůči patřičným indexům. Obchodování UK akcií porovnávám s UK akciovým indexem. Své portfolio dluhopisů, akcií a ETFs porovnávám s Vanguard fondy, které mají podobné rozložení jako moje portfolio.
    Tedy svoji výkonnost posuzuji relativně vůči příslušným benchmarkům. Nemám ale žádné očekávání, jestli příští rok vydělám 20 % obchodováním a podobně. Jak už jsem řekl, predikovat výkonnost je velmi, velmi těžké. A například již zmíněná přílišná sebedůvěra lidí ve své schopnosti vede k přehnaným představám o výdělcích, při kterých pak přestávají myslet na risk.
    Začínající tradeři ale často potřebují určitá vodítka, a to i na poli výkonnosti. Doporučil byste jim porovnávat své výsledky s benchmarky?
    Benchmarky jsou užitečné pro porovnání s určitým standardem. Trader pak může snáze identifikovat, jestli je jeho výkonnost dobrá nebo není. Výkonnost se hodnotí snáze, než když žádný benchmark nemáte. Ale záleží, jakým způsobem obchodujete. Pro některé styly obchodování neexistují benchmarky. Pokud ovšem například váš styl tradingu není podobný jako například styl některého hedge fondu, se kterým pak můžete výkonnost porovnávat. Tak to dělám i já. Vím, že existují hedge fondy, které dělají podobné obchody jako já, takže když studuji jejich výkonnost, mám možnost dobrého porovnání se svými výsledky.
    Ale samozřejmě řada začínajících obchodníků může mít problém zvolit si vůbec relevantní benchmark. Velmi dobrá praxe tak může být použít stránku https://www.hedgefundresearch.com/family-indices/hfri, kde je k dispozici 50 různých benchmarků pro hedge fondy, které si můžete stáhnout do Excelu a studovat, jak si jednotlivé benchmarky vedly v posledních letech. A dávat si podobné výkonnosti do souvislosti s vlastním stylem obchodování. A to i z pohledu risku, o kterém třeba jako začínající trader nemusíte mít ještě tak úplně realistickou představu.
    Řada retailových obchodníků se nebude chtít spokojit s výkonností na úrovni benchmarku hedge fondu. Existují z Vaší zkušenosti obchodníci, kteří dokáží podobné benchmarky dlouhodobě výrazně překonávat?
    Určitě existuje pár nezávislých obchodníků, kteří vytvářejí zhodnocení, které by člověk očekával při čtení různých článků na internetu. Také je třeba chápat, že i mezi výkonnostmi hedge fondů jsou velké rozdíly. Firmy založené na HFT mají velmi dobré výsledky.
    Ve světě existuje ohromné množství nezávislých obchodníků. Je možné, že ti nejlepší vydělávají více než nejlepší hedge fondy? Ano, určitě je to možné. Znamená to ale, že by si člověk měl o sobě myslet, že to bude právě on? Realisticky – pokud cílíte na výkonnost průměrného fondu, tak je to dobrá výchozí pozice. Průměrní obchodníci ale vesměs prodělávají peníze. Především proto, že mají se svým obchodováním spojené příliš vysoké náklady a používají při obchodování příliš vysokou páku. Průměrný hedge fond neztrácí peníze. Pokud tedy dokážete dlouhodobě obchodovat v režimu, kdy neztrácíte peníze, jste lepší než průměrný obchodník. Pokud máte dlouhodobou výkonnost průměrného hedge fondu, pak patří podle mého názoru patrně k 10 % nejlepších nezávislých traderů.
    Dnes je mezi retailovými obchodníky velmi moderní používat systémy optimalizované například na jednotlivé trhy a timeframy. Ve své knize jste k podobným přístupům velmi konzervativní. Používáte sám ve svých přístupech optimalizace?
    Používám optimalizace velmi omezeným způsobem. Používám jen ty optimalizační techniky, kterým rozumím. Myslím, že je nebezpečné používat techniky, kterým člověk pořádně nerozumí. Pokud zapnete nějaký software na generování systémů na základě strojového učení nebo genetické optimalizace a nemáte PhD ze statistiky, je to podobné, jako dát pětiletému dítěti střelnou zbraň. Jde o velmi nebezpečnou zbraň v rukou někoho, kdo neví, jak s ní zacházet. S podobnými nástroji je velmi jednoduché udělat chybu. Je to jako řídit auto velmi, velmi rychle.
    Sám se považuji za poměrně zkušeného v oblasti statistických metod, ale stále používám nástroje, které jsou jednoduché a srozumitelné. Vím, že je dokáži použít správně.
    Používají systematické fondy typu AHL podobné strategie?
    Teprve velmi nedávno v nich začaly vznikat výzkumné skupiny zaměřené na strojové učení. Nevím, co přesně dělají, protože ve fondu už nepracuji, ale myslím, že to stále není hlavní část jejich businessu. Byl bych překvapen, pokud by poměr používání podobných přístupů byl v současné době vyšší, než řekněme 5 %. Ale nezapomínejme na to, že zde hovoříme o lidech, kteří skutečně vědí, co dělají a jsou velmi chytří.
    Jaké trhy a přístupy byste tedy doporučil retailovým obchodníkům disponujícím účtem například 100 tisíc USD?
    Záleží to na řadě faktorů. Futures, které obchoduji, jsou levnější na obchodování než akcie. Ale protože jsou riskantnější, je potřeba k jejich obchodování více znalostí a zkušeností. Proto bych na začátek patrně doporučil obchodovat spíše akcie. U těch je nevýhoda, že je potřeba držet pozice déle. Možná i měsíce, ale určitě týdny. Určitě déle než při klasickém intradenním obchodování, které retailové obchodníky nejvíce přitahuje.
    Jde tedy více o úroveň kapitálu nebo zkušenosti?
    Ve futures lze kapitál využít určitě lépe než v akciích. Jakmile bude obchodník rozumět základům position sizingu, řízení rizika, práce se stop-lossy, pak lze se 100 tisíci dolary jednoduše obchodovat 5 nebo 6 futures trhů. Což je dostatečné množství pro diverzifikaci. A v takovém případě by mělo být možné vydělat více peněz, než pokud by někdo se stejným kapitálem obchodoval například evropské akcie.
    Začátečník by měl pak určitě začít obchodovat s co nejjednodušším systémem. Například jedním momentum systémem obchodovaném na jediném futures trhu. Samozřejmě jen s adekvátní malou částí kapitálu – možná 20 % kapitálu tak, aby člověk získal jistotu, že ví, co dělá. To obchodovat pár měsíců, sledovat, jak funguje position sizing, risk management, exekuce atd. Postupně si pak systém začít obchodovat na dalších několika trzích, a teprve poté bych přidával další timeframe (tedy jinou rychlost obchodů), a teprve potom bych přidával další systémy pro diverzifikaci (například carry trade). Toto vše může jednoduše určitě zabrat několik let, pokud člověk začíná z nuly.
    Děkuji moc za rozhovor.

    Andreas Clenow: Štěstí nepřijde samo, je třeba mu jít naproti

    V rámci newyorského QuantConu jsme využili příležitost a vyzpovídali Andrease Clenowa. Úspěšného tradera a především managera středně velkého švýcarského fondu. Ten spravuje devítimístný kapitál z části s pomocí modelů, které Andreas otevřeně popsal ve svých dvou publikovaných knihách zaměřených jak na obchodování futures, tak akcií.

       Andreas Clenow  Knihy Andresa Clenowa patří k mým oblíbeným. Už jen z důvodu, že se věnují základním a dlouhodobě funkčním principům burzovního obchodování – trend followingu ve futures (kniha Following the Trend, diversified Managed Futures Trading, kterou jsem recenzoval zde) a momentum obchodování akcií (Stocks on the Move: Beating the Market with Hedge Fund Momentum Strategies, kterou jsem na Finančníkovi několikrát zmínil).
    Andreas může jako trader poskytnout mnoho inspirace. Pochází z malého švédského farmářského městečka a sám se postupně vypracoval k řízení vlastního fondu spravujícího ve Švýcarsku devítimístný kapitál. Z části pomocí systematických systémů využívajících principy popsané v jeho knihách. Jsem tak moc rád, že jsem měl možnost se s Andreasem nedávno potkat v New Yorku a popovídat si o jeho náhledu na obchodování. Přesto, že jak sám Andreas říká, jeho nejmenší účet se kterým kdy obchodoval futures, byl cca 35 milonů dolarů. Je tak zřejmé, že jeho pohled na některé aspekty tradingu je zcela jiný než pohled běžného retailového obchodníka. Což je ale myslím na celém rozhovoru právě velmi zajímavé a inspirující.
    Dobrý den Andreasi, pojďme rovnou k otázkám o obchodování. Vaše první kniha byla zaměřena na trend following. Vím také, že spravujete svůj vlastní fond. Používáte v něm strategie popisované v knize?
    Pochopitelně, že bych nikdy nepopisoval naprosto přesně způsob, jakým obchoduji. Neznamená to, že by strategie, které používám byly horší nebo lepší. Cíleně jsem ale v knize popisoval modely, které mohou být snadno vysvětlené a fungují dobře jako učební pomůcky. Snažím se také být ve výkladu velmi realistický a zodpovědný. Neříkám – zde jsou modely, které vám vydělají miliony. Raději říkám – toto jsou principy, ze kterých se můžete dobře učit. Jde o realistický náhled na to, jak náš business skutečně funguje včetně vysvětlení, proč tomu tak je.
    Realita je navíc taková, že každý bude pracovat s trochu jinými pravidly a systémy. Výraznou část profitů lze ale zachytit s velmi jednoduchými nástroji a přístupy. Všem profesionálům je toto zřejmé – ostatně kolika cestami lze provádět trend following? Jde prostě o to jen nějak zachytit trendy. Rozdíly tak nevytvářejí pravidla systémů jako spíše různé alokace kapitálu a použitý timeframe.
    Ve svém fondu používáte tedy trend followingové strategie?
    Fond, který spravuji je střední velikosti a uzavřený. Spravujeme v něm kapitál mnoha různými způsoby. Jsme hodně diverzifikovaní – od obchodování až po realitní činnost. Systematické obchodování je jen jedna ze základních součástí, byť jde o oblast, která je mi blízká a ze které pocházím. A v rámci této části máme několik účtů, na kterých obchodujeme právě trend following strategie v nejčistší podobě.
    Jaké výsledky lze očekávat od trend following strategií?
    Je zřejmé, že ryzí trend following je závislý na trendech. Má tak období, kdy se mu daří velmi dobře a pak i delší období stagnací. Určitě je tak dobré zaměřit se na kombinaci různých modelů a timeframe. Co je realisticky očekávatelný výsledek? V minulosti to bylo cca 15-20 % ročně. Řekl bych, že není realistické mířit na průměrné výsledky vyšší než 20 % ročně. Když mi někdo povídá o dlouhodobých průměrných zhodnoceních 30, 50 nebo 100 %, tak to nemohu brát vážně.
    Realisticky – pokud dokážete dlouhodobě průměrně hodnotit kapitál 15-18 % ročně, tak jste jedni z těch nejlepších portfolio managerů. Pokud dosahujete dlouhodobě sharpe ratio 0,85-0,95, tak jste velmi, velmi dobří. Dlouhodobé sharpe ratio 2 je řekněme možné, ale velmi nepravděpodobné. Dlouhodobé sharpe ratio 4-5 je pouhá iluze. Samozřejmě, můžete mít krátkodobě velmi vysoké sharpe ratio. V praxi to ale znamená, že vaše strategie má tzv. negativní skew. Přirovnal bych to ke sbírání drobáků před parním válcem. Většinu času budete mít krásně vysokou úspěšnost, minimální drawdowny až do dne, kdy vás válec přejede. Podobné strategie mají vysoké sharpe ratio, ale to netrvá věčně.
    Můj náhled je v rozporu s tím, co je běžně prezentováno „veřejnosti“ ve smyslu zhodnocení, která jsou možná. Ale realita taková není. Občas mi lidé posílají dlouhodobé backtesty strategií s průměrnou roční ziskovostí 50 % a drawdownem 5 %. V takovém případě jsou možná se 100% jistotou jen tři vysvětlení:
    - Jsou to výsledky začátečníků, kteří dělají nevědomky chyby.
    - Je to cílený podvod od samého začátku.
    - Jde o setkání s někým disponujícím tak výjimečnými schopnostmi, že se dosud na zemi ještě neobjevily.
    Nejpravděpodobnější vysvětlení tak je, že jde o výsledky někoho, kdo udělal ve vývoji strategie nějakou chybu. Jedna z těch možností to ale musí být.
    Ve svých knihách a článcích se snažím co nejlépe vysvětlit, co je v tomto businessu realistické. Pokud se nikomu ještě prokazatelně opravdu dlouhodobě nedařilo hodnotit větší peníze o více než 30 % ročně, tak nerozumím tomu, že si tolik lidí myslí, že může mít výrazně lepší výsledky.
    Naprosto souhlasím. Nicméně problém mnoha lidí je, že nemají příliš vysoké účty a mají ideu, že z daných prostředků dokáží vyžít.
    To je otázka velmi blízká tématu, o kterém jsem hovořil na QuantConu. Moje hlavní myšlenka je taková, že sen fulltime tradingu s malým kapitálem mi nedává smysl. Obchodníci v takovém případě čelí hned několika problémům. Předně – výdělky budou generovat jen z kapitálu, se kterým obchodují. Průběžně tak musí brát kapitál ze svého účtu. Za prvé tak přicházejí o ohromnou výhodu složeného úročení. Co je ale důležitější – pokud je člověk závislý na příjmech z tradingu, musí více riskovat, protože daný příjem potřebuje. Řekněme, že obchodujete s kapitálem 100K USD a první rok vyděláte dobrých 40 %. To je velmi dobrý výsledek, ale samozřejmě každý občas může dosáhnout podobného zhodnocení (ale nikoliv jako dlouhodobý průměr pochopitelně). To tedy znamená zisk 40K USD. Nevím, ve většině zemí se s podobným ročním příjmem žít nedá. Rozhodně ne zde v New Yorku nebo v Zurichu. Ale řekněme, že budete žít na místě, kde podobný zisk stačí. A omlouvám se – sám bydlím ve velmi drahém městě, je pravděpodobné, že v České republice bude podobná částka pro život dostatečná. Pointa je nicméně následující – jelikož jste si daných 40K USD z účtu vybrali, budete mít na účtu příští rok zase původních 100K USD. A tento rok třeba ztratíte 20 %. Nejen, že jste tak nic nevydělali, ale váš účet je nyní 80K USD, a pro dosažení nějakých rozumných příjmů tak budete muset riskovat ještě více než s původním kapitálem.
    Jaký je tedy v tradingu z Vašeho pohledu smysluplný přístup?
    Co říkám je, že je lepší vzít původních 100K USD a přidat k nim další peníze jiných lidí. Mířit na nižší volatilitu účtu. To znamená sice nižší zhodnocení, ale také nižší drawdowny. Taková výkonnost se mnohem lépe prodává a získává se na ní další kapitál. Jde také o výrazně zodpovědnější přístup k obchodování. Obchodník tak rázem získává stabilní příjem prostřednictvím procentuálního poplatku, který se běžně za správu peněz účtuje. Mizí tak potřeba vydělávat peníze za každou cenu, což vede ke zmíněnému neadekvátnímu riskování. Právě honba za vysokými zhodnoceními je to, co tradery zabíjí.
    Máte nějaká konkrétní doporučení pro obchodníky, kteří hledají další kapitál ke správě?
    V prví řadě je pro to skutečně třeba začít něco dělat. Štěstí nepřichází samo, je třeba mu jít naproti. Pokud obchodník sedí jen doma a obchoduje si svůj malý účet, tak ho pochopitelně nikdo s nabídkou velkého kapitálu neosloví.
    Ale předtím, než se rozhodnete případně oslovovat subjekty, které by vám potenciálně mohly poskytnout kapitál ke správě, je třeba si udělat důkladnou přípravu [pozn. redakce: kromě studia příslušného právního rámce, který je v každé zemi jiný a pochopitelně jsme jej na rozhovoru neřešili]
    V prvním kroku je třeba se skutečně ujistit, že strategie je realistická. Investoři nechtějí vidět strategie se sharpe ratio 15. Každý má ztráty. Vítejte do reality a zapomeňte na romantické knihy o obchodování, které jste možná četli.
    Každá investovatelná strategie musí být vysvětlitelná. Většina retailových obchodníků má představu, že se systémy pronajímají jako naprosté black boxy. Tak už to dnes vůbec nefunguje. Nemůžete přijít za potenciálním klientem a říct mu „vytvořil jsem geniální strategii, ale nemohu vám o ní nic povědět – jen se podívejte na výsledky“. Takto to některým správcům kapitálu procházelo před 20 nebo 30 lety. Dnes to tak nefunguje. Pokud dnes nedokážete vysvětlit odkud se ve vaší strategii reálně berou zisky, jaký tržní princip stojí za rostoucí equity, pravděpodobně nemá systém žádnou prediktivní hodnotu. A dnešní investoři toto vědí a nikdo do vás nebude investovat peníze, pokud nevíte, co děláte a proč.
    Musíte tedy dobře chápat to, co obchodujete. A s velkou pravděpodobností vaše strategie, ať je jakákoliv, patrně nebude unikátní. Lidé toto nechtějí slyšet. Ale většina systémů je variací něčeho, což již bylo vytvořeno dříve (snad lepší variací). Je tak potřeba identifikovat, co je tak skutečný základ, který obchodujete (a pokud to nedokážete, je to problém). Najděte další obchodníky, kteří obchodují podobným stylem jako vaše strategie a studujte jejich výkonnost a způsob, jak nabírají investiční kapitál. Studujte jejich marketingové materiály, z toho se lze mnohému naučit.
    Pro mnoho obchodníků je myšlenka správy většího kapitálu hodně vzdálená. Určitě se s tím setkáváte při komunikaci se čtenáři Vašich knih. Jaké jsou Vaše rady pro běžné retailové obchodníky, kteří by se chtěli naplno živit správou kapitálu a systematickým obchodováním?
    Krok číslo jedna je upravit své myšlení. Začněte přemýšlet o vyšších cílech. Jistě, můžete říct, že to nejde. A samozřejmě, že se to pak v takovém případě nestane, protože jste celý koncept již zavrhli na samém začátku. Podívejte se na to z jiného pohledu. Sám jsem z malého farmářského městečka ve Švédsku. Co dnes dělám? Řídím v Zurichu fond spravující středně velký kapitál. A rozhodně nemohu říct, že bych byl nejlepší na světě. Jsem dostatečně dobrý? Pravděpodobně. Stejně tak ale spousta dalších lidí. Skutečně jde hlavně o myšlení. Můžete se vzdát dopředu a žít jen se svými výmluvami. Taková typická je například „nevím, jak najít investora“. To ale neví nikdo. Je jednoduše potřeba někde začít. Ale pochopitelně je důležité vyhnout se zcela chybným cestám, protože ty mohou člověka zbytečně popálit.
    Podívejte se na to z mé pozice, kdy mě hodně lidí oslovuje kvůli kapitálu, který by nám rádi spravovali. Přitom krok, kterým začnou je, že mě požádají o propojení na Linkedin. Pár lidí mě pak začne spamovat nějakými svými informacemi. A z toho nikdy žádný vztah nevznikne. Váš cíl by neměl být prodávat, ale nejprve navázat s profesionály kontakt a konverzaci. A samozřejmě nejrozumnější je obracet se zprvu například na bonitní kontakty ve svém okolí, se kterými je možnost navázání kontaktu a získání jejich důvěry vyšší.
    Vaše knihy jsou o systematickém obchodování, tedy s použitím algoritmů. Jaké technologie pro vytváření systémů používáte a považujete se za programátora?
    Nemám v oblasti programování žádné formální vzdělání, ale nějakou formou se mu věnuji prakticky od svých deseti let. Pokud porovnáte mé kódy s prací profesionálních programátorů, budou vypadat směšně. Ale ano, považuji se za pragmatického programátora, který umí svým kódem vyřešit to, co potřebuje. Nicméně určitě se nepovažuji za profesionálního programátora.
    Můj pohled je takový, že pokud se chcete věnovat systematickému obchodování, musíte se naučit programovat. Donedávna jsem doporučoval lidem bez znalosti programování, aby se učili C#. Poslední dobou jsem ale svůj pohled přehodnotil a dnes bych doporučil: Pokud nemáte dobrý důvod učit se konkrétní programovací jazyk, naučte se Python. Sám jsem jej začal v poslední době také naplno využívat a plánuji migrovat naše interní řešení psané v C# právě do Pythonu, kde se řada úkolů řeší opravdu jednoduše. Mimochodem, v tomto příspěvku na svém blogu jsem připravil i Python verzi kódu ze své knihy Stock On The Move určenou pro platformu Quantopian. Tu vnímám jako velmi dobrý nástroj pro retail obchodníky už jen z principu, že je zde vše zadarmo, a to včetně dat.
    A pokud to není příliš interní otázka. Jaký software používáte pro řízení systematických strategií v rámci svého fondu?
    V tuto chvíli používáme hodně upravený Right Edge. Ten jsme zvolili z důvodu, že je hodně modifikovatelný. Verze se kterou pracujeme se dnes opravdu hodně liší od RightEdge, který je standardně prodáván.
    Vaše druhá kniha se týká momenta při obchodování akcií. Věnujete se této strategii také v rámci svého fondu?
    Ano, obchodujeme různé strategie a momentum k nim určitě patří. Ostatně jde o jeden z mála tržních principů, na kterém se všichni shodnou, že funguje a generuje peníze.
    Vraťme se na závěr našeho rozhovoru k možnostem běžných traderů, kteří třeba zatím nedisponují velkým kapitálem. A také ani zkušenostmi a výsledky. Co byste jim doporučil?
    S menším kapitálem bych se určitě věnoval akciím, které jej tolik nevyžadují. A evropští obchodníci mají ohromnou výhodu ve využívání CFDs, se kterými lze obchodovat i zlomky hodnoty futures kontraktů. Samozřejmě, že v této oblasti musíte být extrémně opatrní a udělat si odpovídající výzkum, abyste neskončili u špatného brokera. Je navíc třeba chápat, že s brokery je možné vyjednávat a je bezpochyby, že obchodovat podobné produkty je nutné s opravdu dobře nastavenými podmínkami u seriózního brokera.
    Sám jsem coby „hobby projekt“ zkoušel obchodovat svůj diverzifikovaný futures trend following model právě s použitím CFDs na účtu s 20 000 dolary. A vše fungovalo poměrně dobře, takže jde určitě o potenciální cestu pro obchodníky s menším kapitálem.
    Plus systém popisovaný v knize Stock on the Move je obchodovaný na akciích, kde je možné začít také s menším kapitálem.
    Dalo by se Vaše doporučení shrnout i tak, že pokud nemáte zatím pro obchodování opravdu dostatečný kapitál a zkušeností, začněte s nějakou variací trend followingu a momentum strategií na levnějších trzích typu akcie a CFDs? Vytvářejte si postupně kredibilitu, výsledky a postupně získávejte důvěru potenciálních investorů a zvyšujte tak svůj kapitál?
    Ano určitě. Moje první rada je: Neprodělejte své peníze. Obchodujte s cílem co nejmenší volatility na svém účtu. Mnoho začínajících obchodníků bude mít velké ztráty. Většina si to samozřejmě nemyslí, ale realita taková je. Pokud se vám za určité krátké období daří dosahovat velmi dobrých výsledků, měli byste být opatrní. Protože buď jste se stali za velmi krátkou dobu jedni z nejlepších obchodníků světa, nebo jste prostě měli štěstí. Neustále se ujišťujte, že reálně zvládnete inkasovat ztráty, které ke každé strategii patří. Z dlouhodobého pohledu mohou drawdowny dosahovat 2-3násobku průměrného ročního zhodnocení. Vím, že jde o další fakt, který lidé nechtějí slyšet, ale počítejte s takovou alternativou ve svém risk managementu. Plánujte zůstat v businessu po dlouhou dobu, nesnažte se vydělat hodně za krátkou dobu. Na to jsou vyšší šance v Las Vegas.
    Celý business tradingu je o stabilních a dlouhodobých výsledcích. Pokud skutečně dokážete se škálovatelnou strategií vytvářet dlouhodobě každoročně 15% zhodnocení s přiměřenou volatilitou, tak dlouhodobě můžete vydělávat miliony dolarů. Pochopitelně s využitím adekvátního kapitálu, který ale za podobnými výsledky přijde.
    Děkuji moc za rozhovor.

    12 statečných: Hedge Fund Traders

    Již jsme si představili 12 největších obchodníků současnosti, obchodujících čistě a jen na svůj vlastní účet. V oblasti tradingu však naleznete ještě druhou skupinu obchodníků, tak zvaní „Hedge Fund Traders“. Pojďme si dnes představit blíže i tyto obchodníky.
    Kdo jsou vlastně „Hedge Funds Traders“? Jsou to obchodníci, kteří spravují peníze druhých. Jsou to vlastně obchodníci, kteří mají své soukromé „podílové fondy“, do kterých vstoupí gigantickými penězi bohatí i méně bohatí lidé a tyto peníze jsou pak Hedge Funds Tradery spravovány a „rozmnožovány“. Hedge Funds obchodníci tedy často spravují miliardy dolarů. S takovými obrovskými penězi jim stačí poměrně „skromné“ výsledky z pohledu procentuálního vyjádření, aby mohly být jejich příjmy astronomické. Jejich obchodní strategie jsou přizpůsobeny tak obrovskému množství peněz a jejich příjmy jsou určité procento z celkového zisku fondu. Často si tito obchodníci nechávají pro sebe i kolem 1/3 veškerých vydělaných peněz, což v přepočtu může znamenat i stovky milionů dolarů za rok. Tito lidé nejsou žádné celebrity jako například Bill Gates a proto se o nich příliš nemluví. Vlastně se o nich ani příliš neví. Přesto jsou to jedni z nejbohatších lidí na celé planetě a jejich společnostem se často říká „makroekonomické subjekty“.
    Stevie Cohen
    Město: Stamford, Connecticut
    Firma: SAC Capital Advisors
    Věk: 48
    Přibližný roční příjem fondu: 600-650 milionů USD
    Absolutní mistr v oblasti správy peněz. Jeho společnost existuje již 14tým rokem a prakticky bez přestávky dosahuje pozoruhodných výsledků. Jelikož si je vědom svého úspěchu, nechává si platit dokonce 50% veškerých vydělaných peněz. Většinu peněz investuje do umění. Je obřím milovníkem umění, majitelem několika soukromých galerií a mecenášem galerií po celém světě. Obrovské množství peněz věnuje každý rok na charitu.
    James Simons
    Město: East Setauket, New York
    Firma: Renaissance Technologies Corp.
    Věk: 67
    Přibližný roční příjem fondu: $500-$550 milionů USD
    Původně profesor matematiky na Berkeley. O jeho životě se příliš neví. Za války ve Vietnamu byl velmi aktivním odpůrcem této války. Pro své obchodování bohatě využívá matematiku, dokonce i oblast kvantové teorie. Jeho podíl 35% ze zisku mu přinese do kapsy stovky milionů USD.
    Paul Tudor Jones II
    Město: Greenwich, Connecticut
    Firma: Tudor Investment Corp.
    Věk: 50
    Přibližný roční příjem fondu: $500-$550 milionů USD
    Začínal jako pitový obchodník s bavlnou na burze NYCE. Za celých 20 let existence fondu neměl jediný ztrátový rok. Je znám celou řadu extravagancí: založil nadaci pod názvem Robin Hood, miluje sport, vlastní lovecký ranč v Zimbabwe. Safari a lov jsou jeho největší vášní.
    Eddie Lampert
    Město: Greenwich, Connecticut
    Firma: ESL Partners
    Věk: 42
    Přibližný roční příjem fondu: $450-$500 milionů USD
    Svůj fond založil v roce 1988. Jeho metody správy peněz jsou považovány za tradiční až konzervativní, přesto dosahuje nadprůměrných výsledků. Rád dává své bohatství na obdiv, což se mu nevyplatilo v roce 2003, kdy byl unesen a 30 hodin zadržován jako rukojmí vyděračů v jistém motelu.
    Bruce Kovner
    Město: New York
    Firma: Caxton Associates
    Věk: 60
    Přibližný roční příjem fondu: $300-$350 milionů USD
    Začínal jako řidič taxi v USA. Velmi dlouho žil na hranici minimálního živobytí. Později začal obchodovat komodity. Zprvu s malými částkami, postupně si však vedl lépe a lépe, až se z něho stal elitní obchodník komodity soyabeans. Později své obchodní zájmy zaměřil na komoditní trh s energiemi, což byl i hlavní trh, ve kterém spravoval po mnoho let finanční prostředky svých klientů. Původně začínal s 20ti procenty z celkového zisku z fondu, pro ohromný úspěch si však již za krátko mohl dovolit požadovat 30%. Dnes je v zaslouženém důchodu.
    James Pallotta
    Měso: Boston
    Firma: Tudor Investment Corp.
    Věk: 46
    Přibližný roční příjem fondu: 200-250 milionů USD
    V roce 2004, kdy drtivá většina obchodníků ztrácela, dokázal vykázat zhodnocení 18%. Momentálně spravuje kolem 6 miliard USD. Majoritní doménou jeho fondu jsou komoditní trhy.
    Stanley Druckenmiller
    Město: New York
    Firma: Duquesne Capital Management
    Věk: 51
    Přibližný roční příjem fondu: 150-200 milionů USD
    Blízký přítel a spolupracovník Georga Sorose. Je považován za velmi agresivního obchodníka. Rovněž spravuje částku kolem 6 miliard USD. Jeho obchodní techniky jsou často považovány za vysoce rizikové. Přesto se mu evidentně bohatě vyplácejí.
    Jeffrey Gendell
    Město: Greenwich, Connecticut
    Firma: Tontine Partners
    Věk: 45
    Přibližný roční příjem fondu: 150-200 milionů USD
    V jednom z nejhorších let, kdy nejlepší obchodníci dokázali zhodnocení maximálně 40%, dokázal svůj fond o velikosti 1 miliarda USD zhodnotit o více jak 100%. V roce 2003 dokonce zhodnotil peníze o 153% (většina „běžných“ fondů byla v té době vděčna za zhodnocení alespoň 10%). Jeho doménou jsou komoditní energetické trhy.
    Richard Perry
    Město: New York
    Firma: Perry Capital
    Věk: 50
    Přibližný roční příjem fondu: 150-200 milionů USD
    Ve svém fondu spravuje částku kolem 11 miliard USD. Jeho společnost má kanceláře v New Yorku, Londýně a Hong Kongu. Zaměřuje se na „okrajovější“ trhy.
    John Arnold
    Město: Houston
    Firma: Centaurus Energy
    Věk: 31
    Přibližný roční příjem fondu: 150-200 milionů USD
    Specialista na energetické trhy kdysi spravoval gigantické prostředky společnosti Enron. Jeho nejlepší rok byl v roce 2002, kdy dokázal svému fondu vydělat 800 milionů USD. Patří mezi jedny z nejmladších multi-milionářů světa.
    Louis Bacon
    Město: New York
    Firma: Moore Capital Management
    Věk: 48
    Přibližný roční příjem fondu: 150-200 milionů USD
    Jeho fond spravuje přibližně 7 miliard USD. Hlavní doménou fondu je trh S&P 500. V roce 2003 a 2004, kdy většina fondů vykazovala červená čísla, dokázal zhodnotit peníze o desítky procent.
    Richard Chilton
    Město: Stamford, Connecticut, and New York
    Firma: Chilton Investment Company
    Věk: 46
    Přibližný roční příjem fondu: 100-150 milionů USD
    Fond existuje od roku 1992 a od té doby vykazuje relativně stabilní roční výkonnost kolem 20%. Richard je spoluzakladatelem nadace Robin Hood a sám této nadaci poskytuje desítky milionů dolarů ročně.
×
×
  • Vytvořit...

Důležitá informace

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy.