Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Hledat v
  • Více možností...
Najít obsah, který ...
Hledat výsledky v ...
Seriály Komoditní Manuál Psychologie obchodování
  • O stop-lossech, potenciálu a řízení rizika v tradingu

    Trading je o vyhledávání příležitostí s adekvátním potenciálem a řízením risku. Řada neúspěšných obchodníků však řízení risku pojímá často až příliš rigidně a paradoxně je právě „řízení risku“ stojí nemalé profity.

    Nejprve ke stop-lossům obecně

    Každý vstup by měl mít jasný plán, kdy jej ukončíme – ať již v profitu, nebo ve ztrátě. Asi nejméně flexibilní jsou výstupy stanovené fixními targety a stop-lossy. Tedy ve smyslu, že obchodujeme na základě historických statistik s tím, že buď inkasujeme určitý profit, například 300 dolarů, nebo ztrátu (stop-loss), například 100 dolarů. Tato forma řízení risku je poměrně rozšířená, ale upřímně podle mého názoru není příliš dobrá. Resp. je dobrá v počáteční fázi studia trhů a například tréninku vstupů, nikoliv pro reálné a stabilní profity.

    Důvodem je především fakt, že tento typ fixního trade managementu je extrémně neflexibilní a trhy jsou přitom dost dynamické. Pokud hledáte jednoduchý, ale alespoň trochu dynamičtější trade managementem, pak bych se díval po nějakém fixním trade managementu navázaném na volatilitu. Například násobek indikátoru ATR (average true range), který přizpůsobí používaný stop-loss a target aktuální volatilitě.

    Ani dynamické fixní stop-lossy však nejsou z mého pohledu pro trading úplně ideální. Zde jsou hlavní důvody, které mě k tomto závěru vedou:

    - Jakékoliv fixní stop-lossy (a targety) vycházející z historických statistik budou extrémně náchylné na přeoptimalizaci. Tedy nalezení parametrů vytvářejících dobré historické equity křivky, které však nebudou v budoucnu fungovat (protože postrádají logiku vycházející z trhů). Opět – neříkám, že jde o zcela špatnou techniku, ale její určení vidím spíše v simulovaném trénování některých dílčích taktik obchodování.

    - Zejména optimalizované stop-lossy používají obchodníci velmi malé. Pak stačí, aby po vstupu udělal trh „šum“ o dva ticky větší, než bylo běžné v backtestu, a z potenciálního zisku je ztráta.

    - Obchodníci používající malý stop-loss mají pocit „ochrany“ a vrhají se do nejrůznějších situací, mj. na základě dojmu, že prakticky nic neriskují. Jenže právě skrz větší počet menších ztrát ve spojení s komisemi se účet ztrácí nejčastěji!

    - V trzích (a v těch intradenních především) se z pochopitelných důvodů nedají najít příliš robustní strategie, které by fungovaly s jednoduše nastavitelnými fixními parametry, protože takový edge by byl velmi rychle rozebrán všemi automaty. Obchodníci hledající ten správný poměr fixních parametrů tak často balancují na hraně hledání svatého grálu, kde se v rámci mantry udržení fixních parametrů trade managementu často věnují studiu nepodstatností a přeoptimalizovaných řešení. Opět opakuji – pro určité fáze studia trhu vnímám fixní trade management jako dobrou pomůcku, nikoliv však pro pokročilý reálný trading.

    V praxi ale skutečně jako největší problém vidím používání příliš malých fixních stop-lossů, navíc ve spojení s nepříliš dobrými vstupy. A není jistě příliš velkým tajemství, že podobným způsobem se v trhu pohybuje většina retailových obchodníků, na jejichž příkazy je tak připraveno množství nejrůznějších algoritmů předpovídajících jejich chování a umístění příkazů.

    Jak tedy na stop-lossy?

    Osobně vnímám stop-loss ve dvou rovinách. Jednak jako záchrannou brzdu, která mě automaticky dostane z obchodu v momentě, kdy dojde například k výpadku internetu. Tady pochopitelně hodně záleží na tom, s jakým instrumentem pracujeme. Pokud obchoduji pozičněji akcie bez větší páky, pak mě podobná ochrana příliš nezajímá. V intradenním obchodování futures, kde pracuji s vysokou pákou, ale ochranu určitě chci mít. Jde ale o vzdálenější stop-loss, který nerad používám pro samotný výstup z pozice. Spíše jde o ochranu, abych jedním obchodem nevymazal příliš velkou část profitu v momentě, kdy se stane něco nenadálého (technický výpadek, přehlédnutý report atd.).

    Z druhého pohledu vnímám stop-loss jako prosté ukončení pozice jinde než na targetu. Nejčastěji někde v menší ztrátě poté, co se trh nerozjede mým směrem (ale ještě není tak hluboko ve ztrátě, aby zasáhl můj vzdálenější stop-loss). Tento princip vnímám zejména v intradenním obchodování jako hodně klíčový – traderům totiž umožňuje nechat obchodu prostor, ale současně ukončovat obchody s průměrnou menší ztrátou. Jde určitě o pokročilejší techniku, kterou nelze aplikovat okamžitě, ale určitě je dobré od začátku studia tradingu trhy sledovat a snažit se identifikovat principy vedoucí k ziskovému nebo ztrátovému obchodu. Osobně k tomu v rámci FIMS používám analýzu aktivity ostatních obchodníků – orderflow a volume. Pokud například vstoupím do dlouhé pozice a vnímám velkou snahu retailových obchodníků nakupovat, a trh přesto neroste, vím, že nemá smysl v takové pozici zůstávat a ukončím ji předtím, než se trh podívá k jejich stop-lossům. Tedy pozici neukončuji na fixní ztrátě vycházející z historických statistik ale na základě stavu trhu.

    22.7.2015

    Petr Podhajský

    Fulltime obchodník věnující se tradingu více než 15 let. Specializace na systematické strategie obchodované na futures a akciích. Oblíbený styl obchodování - intradenní s využitím orderflow. Poslední roky pak stavba automatizovaných portfolio systémů.


×
×
  • Vytvořit...

Důležitá informace

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy.