Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Archiv článků Psychologie obchodování Jak na obchodní plán Mé obchodní strategie
  • Má smysl intradenně obchodovat v nízké volatilitě?

    Tato otázka mě nedávno zaujala v našem diskuzním fóru a myslím, že odpověď opět poskytuje dobrá vodítka pro profitabilitu v burzovním obchodování.

    Předně je třeba upozornit, že pod pojmem „nízká volatilita“ si může každý představit něco jiného.

    Patrně nejběžněji se pod tímto pojmem rozumí aktuální charakter trhu. Nízká volatilita pak především znamená menší denní obchodní rozpětí, jinak řečeno – trhy jsou „líné“. Ano, aktuálně je například v akciových indexech poměrně nízká volatilita, daná tím, že se trhy pomalu sunou vzhůru, ale to by rozhodně nemělo bránit ve vytváření profitů. Jde o charakter trhu, se kterým lze pracovat. Samozřejmě, že bychom měli k trhům přistupovat jinak než v období s vysokou volatilitou.

    Důležité je rozumět tomu, že volatilita v trzích přichází ruku v ruce s důležitými ekonomickými cykly a je tak zcela ve hvězdách, kdy se volatilita v trzích změní – může to být brzy, ale může to být také třeba za několik let. V intradenním obchodování nedává z mého pohledu smysl čekat na období s lepší volatilitou – je třeba pracovat s tím, co je. Vyšší volatilita bývá pro intradenní obchodování jednodušší, ale i ve stávající volatilitě jsou profity k dispozici. Opravdu je však třeba přizpůsobovat strategie tomu, čím trhy procházejí. Nemá smysl snažit se mechanicky obchodovat strategie s parametry z let, kdy se trhy hodně hýbaly. Porovnejte si minimálně výšky základních rotací trhu a přizpůsobte změně svůj trade management.

    Druhý pohled na volatilitu může být přes chování trhů v průběhu seance.

    Pro vydělávání peněz v intradenních trzích potřebujeme pohyb. Ten vzniká v trzích v okamžicích, kdy to v nich žije – kdy můžeme sledovat větší zapojení obchodníků, vytvářející v trzích tlaky v nabídce a poptávce, ze kterých vznikají obchodovatelné pohyby. Volume (objemy obchodů) jsou palivem pro pohyb trhů.

    Pokud v trhu nejsou objemy, začne se obchodovat do strany (chopovat). Což většinou odrazuje další obchodníky a vznikají pásma, která jsou velmi nebezpečná. Těmto pásmům je jednoznačně dobré se vyhnout i v případě, že můžeme dostat nějaký „technický signál“ typu intermarket divergence ve FIMS. Jistě, trhy se z chopu nakonec rozjedou, ale směr udávají budoucí obchodníci, kteří se do obchodování zapojí. A jestli to budou spíše agresivní nakupující, nebo agresivní prodávající je ve hvězdách. Vstupy v oblasti chopu a nízké intradenní volatility mají proto výrazně menší pravděpodobnost úspěchu.

    Podívejme se na konkrétní ukázku z trhů, konkrétně použiji trh ES, který má tendenci chopovat více než jiné trhy. Do grafu je vložena vizualizace orderflow vycházející z FIMS analýzy numbers barů. Ta automaticky zobrazuje místa, kde byly do trhu solidně zapojeni nakupující (modrá šipka) nebo prodávající. Sami se můžete přesvědčit, že se trh ES (graf z 6. 6. 2014) hýbal právě v oblastech většího zapojení prodávajících nebo nakupujících:

    volatilita-chop1_n.png

    Podívejme se na graf ES z pondělí tohoto týdne – tedy 9. 6. 2014:

    volatilita-chop2_n.png

    V oblasti A můžeme dostávat různé technické signály, ale trh zde chopuje, protože v něm nejsou dostatečně zapojeni nakupující ani prodávající – trh se pohybuje při nízké volatilitě do strany. Toto je velmi nebezpečné prostředí.

    Následně se ke kormidlu dostávající nakupující a trh se dává do pohybu (logicky roste). Jakmile se do akce zapojí prodávající, trh začne klesat. Pohybuje se, protože jsou ve hře obchodníci, kteří trh rozpohybují. V podobném prostředí můžeme generovat profity. V rámci FIMS pak máme nejraději situace, kdy dojde ke změně nabídky/poptávky – například jako v oblasti 1 a 2. Střetnou se dvě síly, kdy výsledkem je s vysokou pravděpodobností nějaký pohyb. Pokud jsme coby obchodníci váhaví a o vstupu uvažujeme až v oblasti „B“, je opět příliš pozdě – obchodníci nejsou v nižší volatilitě v trhu přítomní a trh se obchoduje do strany – do doby, než se do něj zapojí výraznější tradeři (zde agresivní nakupující).

    Závěr?

    Zejména při celkově nižší volatilitě je z mého pohledu nutné výraznou pozornost věnovat objemům obchodů, které za úsečkami stojí. Bez této informace se v intradenních trzích můžeme ocitnout v pozici, kdy jdou trhy několik hodin do strany v menším kanálu, ze kterého mohou vyrazit libovolným směrem (a nebo jej nemusí v rámci dané seance opustit vůbec).

    Tradiční technická analýza může nabízet solidní nástroje, stejně tak, jako nám mohou poskytovat vodítka například cenové formace. Nicméně vždy záleží na tom, při jakých objemech se daná informace formuje. Pozor by si na to měli dát zejména obchodníci pracující s matematickými indikátory. Ty poskytuji vizuálně snadno interpretovatelné vstupy nezohledňující však objemy, které stojí za vytvářenou price action. A jak jsem se snažil připomenout v tomto článku – jsou to právě objemy nakupujících a prodávajících, které vytvářejí pohyby.

    Odpovím-li na otázku z nadpisu dnešního článku, pak v nízké volatilitě má určitě smysl obchodovat, ale je potřeba vstupovat jen v období, kdy jsou do akce zapojeni v dostatečném množství také jiní obchodníci.

    11.6.2014

    Petr Podhajský

    Fulltime obchodník věnující se tradingu více než 20 let. Specializace na systematické strategie obchodované na futures a akciích. Oblíbený styl obchodování: stavba automatizovaných portfolio systémů, které využívá i v alternativním fondu, který spravuje.


    Zaměřte se na to, co přináší reálné výsledky.

    Nakopněte své obchodování
    k systematickým profitům

    (program pro začínající obchodníky, kteří se chtějí dostat ke stabilnímu obchodování bez časové náročnosti)

    Začínáme 30. 1. 2024.

    Nově s vytvořením a popisem všech pravidel mechanické obchodní strategie, ve které mám sám aktuálně otevřený profit +224 121 Kč!

    >> Workshop profitabilního obchodování od A do Z

    Další články na toto téma

    Volatilita

    Volatilita vypovídá o risku. V tradingu je práce s riskem klíčová, a proto je důležité naučit se měřit a vyhodnocovat volatilitu.
    Technicky jde o statistický pojem vypočítaný jako míra rozptylu výnosů určitého trhu, indexu nebo třeba obchodního systému. Volatilita tak vyjadřuje, jak velké jsou výkyvy cen aktiva kolem střední ceny.
    Například když akciový trh po delší dobu roste a klesá o více než jedno procento denně, jedná se o volatilní trh. Ve většině případů platí, že čím vyšší je volatilita, tím rizikovější je cenný papír. Naopak nižší volatilita znamená, že hodnota cenného papíru dramaticky nekolísá a bývá stabilnější.
    Můžeme ji používat také pro vyjádření rozkolísanosti našich obchodních výsledků a z toho odvodit, s jakým riskem obchodujeme. Viz anualizovaná průměrná volatilita.

    Jak konkrétně se volatilita počítá?
    Volatilita se většinou počítá pomocí směrodatné odchylky. Volatilita je pak mírou rozptylu ohraničeného určitým časovým obdobím. Můžeme tedy vykazovat například denní volatilitu, týdenní, nebo měsíční volatilitu.
    Abychom volatilitu standardizovali, je v tradingu užitečné uvažovat o volatilitě jako o anualizované směrodatné odchylce.
    Tu vypočítáme tak, že jednoduše vezmeme směrodatnou odchylku denních procentuálních změn trhu nebo obchodního systému a vynásobíme ji druhou odmocninou počtu daných období.
    Příklad analýzy risku skrz výpočet volatility obchodního systému
    Představte si, že naše výsledky obchodování budou mít standardní odchylku denních výnosů 2 %. Abychom získali anualizovanou průměrnou volatilitu, vynásobíme tuto hodnotu kořenem z počtu obchodních dnů v roce (předpokládejme 252 dnů), což nám dá: 2 % krát odmocnina z 252 ≈ 31,68 %. To nám říká, že můžeme očekávat, že obchodní výsledky takového systému mohou  v průběhu roku kolísat o zhruba 31,68 % kolem svého průměru. Pokud náš obchodní systém průměrně vydělává 20 % ročně, můžeme očekávat výsledky v pásmu ztráta -11,68 % až zisk +51,68 %. To je poměrně široký rozptyl a pro většinu obchodníků bude lepší začít obchodovat s nižší volatilitou a konzistentnějšími výsledky.
    Skrz anualizovanou volatilitu můžeme posuzovat i risk držení jednotlivých trhů.
    U držení akcií můžeme risk posuzovat i podle dalšího měření volatility. A to v podobě indexu volatility VIX.
    Jak využít volatilitu
    Volatilita je v určité podobě podstatná pro naprostou většinu obchodníků.
    Obchodníci a investoři pracující s akciemi sledují volatilitu akciových trhů. Ta se nejčastěji analyzuje pomocí indexu volatility VIX, což je index sestavovaný burzou Chicago Board Options Exchange (CBOE), který odráží očekávanou volatilitu na americkém trhu S&P 500 v horizontu cca 30 dnů. Pokud je v trzích strach z poklesu cen, VIX index letí vzhůru. Pokud akciové trhy poklidně rostou, bývá VIX index nízký. Volatilitu tak lze používat jako indikátor pro zajištění portfolií.
    Například VIX na hodnotě 20 říká, že trh očekává, že hodnota akcií v indexu S&P 500 se bude v průběhu následujícího roku pohybovat v rozmezí +/-20 % a to s pravděpodobností 68 %.
    Jak jsme již zmínili, systematičtí obchodníci sledují volatilitu výnosů v rámci svého portfolia. Příliš vysoká volatilita povede k příliš vysokým drawdownům. Pokud se ty dostanou za rozumnou mez, obchodníci začínají jednat ve stresu a neracionálně, což vede ke ztrátám. Volatilitu portfolia lze přitom dobře kontrolovat přes money management.
    Volatilita představuje také dobrý nástroj pro aktivní trading. Můžeme ji jak prodávat, tak nakupovat.
    Volatilita jako nástroj pro zajištění portfolia
    Typickým příkladem zajištění portfolia pracujícího s dlouhými pozicemi v akciích, je sledování akcelerace indexu VIX. Akceleraci VIX je možné měřit různými nástroji technické analýzy. Můžeme například sledovat poměr ceny indexu vůči jeho krátkodobému klouzavému průměru. Jakmile se poměr začne zvyšovat, značí tento stav rostoucí strach obchodníků z dalšího vývoje trhu a možné propady. Držíme-li dlouhé pozice - ať již coby investici či například v long swingových strategiích, hrozí takovým pozicím vyšší ztráty. Ty lze kompenzovat například nakoupením některého ETF, které je z volatility odvozeno. Například VIXY (ProShares VIX Short-Term Futures ETF). Pokud volatilita v trzích skutečně začne prudce růst, dlouhé akciové pozice mohou ztrácet, ale pozice ve VIXY bude vydělávat. Pochopitelně je potřeba podobný přístup podrobně backtestovat a zvolit mj. adekvátní position sizing.
    Ukázka indikátoru "VIX akcelerace", počítaného jako uzavírací hodnota VIX/klouzavý průměr VIX za posledních 20 dnů. Indikátor je zobrazen pod cenovým grafem trhu SPY (ETF následující index S&P 500).

    Volatilita coby nástroj pro trading
    Profitovat lze na volatilitě jako takové.  Zejména proto, že volatilita má tendenci vracet se z extrémních hodnot zpět k průměru. Pokud v trhu vypukne chaos, index VIX vyletí vzhůru. S ním celá řada finančních instrumentů, které jsou od volatility odvozeny - lze obchodovat nejrůznější ETF cílící na volatilitu počítanou z různě vzdálených opcí, lze obchodovat futures kontrakty a opce. Shortování volatility je tak hodně často citovaný způsob, jak obchodovat s extrémně vysokou úspěšností. Ovšem s ohromným riskem toho, že jednou volatilita vylétne do výšin, ve kterých nikdy nebyla, a obchodníci využívající páku skončí s margin callem. Taková situace nastala v produktech volatility naposledy relativně nedávno - v únoru 2018 (viz Lekce z aktuálních trhů (propady v indexech únor/2018). Shortování volatility je opravdu velmi riskantní a určitě to není přístup vhodný pro začínající tradery.
    Nicméně nástroje volatility nabízejí mnoho příležitostí, jak vytvářet obchodní strategie. V nich pak můžeme volatilitu nakupovat, prodávat nebo logiku práce s volatilitou používat pro obchodování akcií. Jednou z unikátních vlastností, kterou lze skrz volatilitu analyzovat, je strach v trzích s různým výhledem. Použít lze futures kontrakty VIX nebo indexy volatility. Například poměr indexu VIX (počítaného z 30denní implicitní volatility opcí) vůči indexu VIX3M (počítaného z 3 měsíční implicitní volatility opcí) poskytuje indikátor, který bude mít hodnotu 1 v momentě, kdy obchodníci vnímají vysoké riziko propadů akciových trhů v delším časovém horizontu (a nejde tak o náhlou paniku).
    Takto indikátor VIX/VIX3M vypadá v porovnání s trhem SPY (ETF následující index S&P 500.

    Všimněte si, jak indikátor složený z indexů volatility sledující různé časové horizonty vytváří jiné obchodní příležitosti než výše uvedený indikátor "VIX akcelarace" počítaný pouze z ceny samotného indexu VIX.
     
     
     

    Jak se měří volatilita?

    Zmiňujete, že v obchodování je dobré měřit volatilitu. Jaké nástroje používáte?

    Jak profitovat ve dnech s nízkou volatilitou

    Mnoho obchodníků to určitě zná moc dobře: Pokud je v trhu volatilita, není tak těžké vydělávat. Ale pokud volatilita náhle zmizí - příležitostí rázně ubude a realizovat nějaký zajímavější profit se zdá téměř nemožné. Jak na to?
    Touto otázkou se trápím už delší dobu. Převážně mé automatické intradenní breakout strategie vydělávají skvěle, když trhy trendují a je v nich volatilita, ale jak volatilita opadne, je to již celkově horší. Mým zájmem přitom samozřejmě je generovat profity pokud možno každý měsíc, nezávisle na volatilitě. Proto jsem strávil mnoho času a přemýšlení nad tím, jak tento problém vyřešit. Jinými slovy, jak se diversifikovat pro nízkou volatilitu - a hovořím zde převážně z pohledu ryze automatického obchodování (samozřejmě, že jeden ze způsobů diverisifikace může být například přidání obchodování strategií IronCondor, kterým se nejlépe daří často v době, kdy se trhy příliš nehýbou a jsou tak dalším možným způsobem ochrany proti nízké volatilitě - ale to není technika, která by šla na 100% zmechanizovat, alespoň dle mých představ a v rámci mých cílů mít portfolio 100% řízené počítačem). Vytvořil jsem tedy sérii různých studií, které mně pomohly najít odpověď, jaké kroky vytvořit k vyřešení tohoto problému - a o jednu z těchto studií se s vámi podělím v tomto článku.
    Cílem studie bylo ověřit si, zda má smysl zabývat se obchodováním indexů také na úrovni swingového obchodování. To znamená, zda by v trzích s nízkou volatilitou pomohlo, pokud bych v rámci svých AOS některé pozice držel přes noc, nebo dokonce několik dnů, nebo pokud bych vytvořil samostatnou swingovou strategii, kterou bych přidal do portfolia. Ve studii jsem přitom nepracoval s žádným konkrétním systémem - zajímaly mě pouze obecné tendence. Pokud by se takové potvrdily, pak by to mohlo znamenat, že prodloužit výstup pozice v nízké volatilitě stále může přinést rozumné profity i v trzích s nízkou volatilitou.
    Postup vytvoření studie
    Ke studii jsem použil denní data trhu e-mini Russell 2000 a program Excel.
    Nejprve jsem izoloval všechny dny, kdy trh udělal velmi malé denní rozpětí (od Low k High). Rozdělil jsem si tyto dny od velikosti 3.4 (denní rozpětí od Low k High pouze 340 USD) k velikosti 7.2 (denní rozpětí od Low k High o velikosti 720 USD). Tím jsem vlastně izoloval dny s nízkou volatilitou, přičemž denní rozpětí H-L u trhu emini Russell 2000 na úrovni mezi 300-500 USD vnímám jako skutečně nízkou volatilitu, takže můj zájem je soustředit se převážně na tuto oblast.
    Jako další jsem nechal Excel vyhledat veškeré růstové dny, které po těchto dnech následovaly. Úvaha zde byla jednoduchá: Řada mých breakout AOS strategií je zaměřená na obchodování pouze na dlouhou stranu, proto mě zajímalo, jak velký průměrný pohyb nastane po nízké volatilitě.
    Jako další jsem simuloval u těchto růstových dnů výstup ve stejný den, kdy došlo ke vstupu (v grafu označen jako "dnešní range") a dále výstup o 1, 2 a 3 dny později. Neřešil jsem zde nic jiného, než výstup na Close dne o X-dnů později, tj. v tento moment mě nezajímalo, jaký průběh trh dělal v rámci těchto 1-3 dnů. Jedná se pouze o základní studii s obecnými tendencemi.
    Vše jsem pak nechal zobrazit v podobě následujícího grafu.

    Nyní, co nám tento graf říká?
    Osa X je velikost rozpětí předešlého dne (od Low k High) neboli včerejší volatilita. Máme zde tedy včerejší rozpětí od velikostí 340 až 720 USD (3.4 až 7.2 bodů u trhu e-mini Russell 2000).
    Osa Y je konkrétní hodnota pro průměrnou velikost všech rostoucích dnů (Close větší než Open), které po těchto dnech následovaly.
    Samotný graf nám pak ukazuje, jak velký pohyb vzhůru bychom v průměru zobchodovali, pokud bychom při každý ze včerejších volatilit zobchodovali následující růstové dny s výstupem ve stejný den, nebo o 1-3 dny později.
    Výsledky grafu jsou vcelku jednoznačné a doslova na nás křičí: Pokud byla včera velmi nízká volatilita a dnes vznikne pohyb vzhůru, bude zřejmě také velmi málo volatilní. Pokud však opozdíme výstup o 1-3 dny, může být pohyb výrazně větší.
    Takže pokud by například byla včerejší volatilita vyjádřená jako rozdíl mezi Low a High o velikost 340 USD a dnes nastal pohyb vzhůru (Close uzavře výše, než Open), měl by tento pohyb v průměru velikost 200 USD (měřeno od Open k Close) - viz tmavě modrá čára v grafu. Všimněte si také, jak se úměrně zvyšuje průměrné rozpětí v případě, že se zvyšuje včerejší volatilita. Pokud včerejší volatilita byla 720 USD, dnešní růst může mít v průměru už zhruba 320 USD (měřeno od Open k Close).
    Oproti tomu, pokud bychom vystupovali o 1–3 dny později, pak při velmi nízké volatilitě výrazně roste velikost průměrného pohybu vzhůru. Zatímco u včerejší volatility na úrovni 340 USD by dnešní růst měl v průměru pouze 200 USD, v případě držení pozice další 3 dny by byl průměrný růst už kolem 700 USD! Toto výrazné zlepšení se pak projevuje pouze do určité volatility včerejšího dne - zhruba do 450 USD.
    Takže jednoduše řečeno se dá interpretovat celá studie následovně: Pokud včerejší den přinesl velmi nízkou volatilitu (v rozpětí 340 - 450 USD), pak v případně dnešního růstu můžeme očekávat také malou volatilitu, tudíž malý profit (pokud vůbec nějaký). Pokud však stejný růstový den prodloužíme o 1-3 dny, potenciál možného zisku razantně povyroste a my tak můžeme teoreticky i v trzích s velmi nízkou volatilitou inkasovat zajímavý profit. Pokud však včerejší den vykázal již běžnou volatilitu, rozdíly se smazávají, resp. nejsou už tak znatelné, a tudíž můžeme nadále naše pozice držet pouze do uzavření stejného dne, kdy jsme pozici otevřeli.
    Závěr
    Studie mně osobně tedy přinesla velmi jasný směr pro další práci, kterou bude implementace a testování "prodloužených" výstupních technik v rámci mých systémů pro dny, kdy měly trhy velmi nízkou volatilitu. Pokud v takových dnech budu držet pozice o několik dnů déle, je zde předpoklad, že bych i v nízké volatilitě měl generovat rozumné profity. Samozřejmě, součástí studie zatím není žádné praktické řešení, jako například jak chránit pozici přes noc atd. Studie jenom ukazuje další možný směr a na praktických aspektech na základě této studie nyní pracuji. Podobných studií na různá témata jsem udělal v posledních měsících celou řadu a nyní se na jejich základě snažím posunout svůj trading AOS do další úrovně, abych naplnil své obchodní cíle.
    Zrovna tak se ze studie výše nabízí otázka, co takhle obchodovat swingově celé portfolio akcií. Tj. krom mého AOS obchodování zaměřeného na indexy a pár dalších trhů obchodovat také swingově velké portfolio akcií. S touto myšlenkou jsem si chvilku pohrával a seriózně o ní rozmýšlel. Když jsem si však udělal detailnější analýzu, poměrně rychle jsem ji zase zavrhnul. Důvodů je celá řada - od technických (není příliš platforem, které umí obchodovat celé portfolio akcií), přes ryze pragmatické (čím více instrumentů současně obchoduji, tím větší šance, že se něco pokazí a tím také pro mě náročnější vše sledovat), přes různá možná rizika (už vím z párového obchodování, že akcie občas mohou mít split, nečekaně veliký gap atd. a zatímco u statických arbitráží se to dá v rámci rozumného množství párů ještě uhlídat, tak u stovek akcií to může být už noční můra) až po finanční (data na velké množství akcií něco stojí, obzvláště pokud chceme současně streamovat třeba celý index Russell 2000, není to vůbec tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá). Zkrátka a dobře, i když vím, že tato cesta má určitě zajímavý potenciál, není to cesta pro mě.
    Přiznám se také, že i když mým cílem je portfolio na 100% řízené počítačem, jednu strategii si stále ponechávám naprosto diskréční, a zřejmě tomu tak i (minimálně ještě nějaký čas) zůstane, a tou jsou komoditní spready. Zdá se totiž, že těm je volatilita vcelku ukradená a překvapivě dobře tato technika funguje jako možná diversifikace k prakticky jakémukoliv obchodování, převážně tomu intradennímu. Je to totiž možnost, jak se od indexů diversifikovat mezi různé komodity a především logika spreadů je zcela jiná než běžný daytrading, proto dosahujeme diversifikace také složením zcela rozdílných obchodních přístupů.
    Každopádně, udělat z daytradingového obchodu skrze změnu výstupu obchod swingový se zdá velmi rozumný přístup v trzích s nízkou volatilitou.
×
×
  • Vytvořit...