Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Archiv článků Psychologie obchodování Jak na obchodní plán Mé obchodní strategie
  • Cesta do hlubin psychologie obchodování XI - programy podvědomí

    Jelikož se v našem diskusním fóru objevuje stále více příspěvků svědčících o prvních zkušenostech s psychologií obchodování, rád bych dnes po delší době opět navázal na náš seriál na téma psychologie obchodování. Zkusme se dnes na příčiny našich možných nezdarů podívat trochu do hloubky a z trochu jiného úhlu než doposud.

    Psychologie obchodování je jedna z nejvíce fascinujících a nejméně pochopených oblastí. Psychologie obchodování je sondou do duší nás samotných. Stejně tak, jako musíme sondovat do historie komoditních grafů, je třeba uskutečnit i určité sebepoznání. Úspěšné obchodování vyžaduje kontrolu a disciplínu a ta může přijít pouze a jen pokud své já známe a ovládáme stejně dobře jako náš obchodní systém.
    Minulé dva týdny jsem strávil úžasným, nepopsatelným způsobem na prohřátých plážích a v barvitých uličkách slunného jihu Portugalska. Velmi jsem o psychologii obchodování přemýšlel a krom vlastních mentálních cvičení i hledal způsob, jak co nejlépe vyjádřit skutečný důvod, proč je psychologie obchodování pro mnohé natolik složitá. Zde je tedy několik mých prvotních závěrů. Jelikož se jedná o širší záležitost, dnes uvádím pouze část – příště případně navážu.

    Člověk je jako počítač, jehož program se vyvíjí od prvního dne narození.

    psychologie9.gifAniž bychom si to uvědomovali, naše chování je ve skutečnosti naprogramované. I když si na vědomé úrovni myslíme, že se chováme tak, jak sami chceme, je toto pravda pouze z části. Ve skutečnosti je naše chování ovlivňováno silně zarytými „programy“ v našem podvědomí (podvědomím jsme se již zabývali několikrát ve starších kapitolách tohoto seriálu), které nás často nutí chovat se určitým způsobem, aniž bychom si to plně uvědomovali. Stačí vzít malý příklad. Řekněme, že pocházíte z křesťanské rodiny a odmalička jste vedeni svým okolím k víře v Boha. Ať tedy chcete nebo ne, do vaší mysli je „vprogramováno“ mnoho „pravd“, které vás nutí chovat se v určitých situacích určitým způsobem. Například chodit každé Vánoce na Štědrý den do kostela. Jedněm to může připadat jako nesmyslný nápad – co pohledávat uprostřed zimy ve velmi studeném kamenném kostele, kde vám od nohou mrznou i kosti a kde dvě hodiny posloucháte něco, co vás příliš nezajímá. Pro druhé zase může být Vánoční chození do kostela určitou povinností nebo řekněme „slušností“, která staví bokem veškeré racionální úvahy o zimě a zajímavosti farářova výkladu a podvědomě nám říká, že taková věc je správná a že nám pomáhá být lepšími lidmi. Netroufám si soudit, zda-li ano nebo ne, to mi nepřísluší. Bezpečně však vím, že je toto pouze jednou z ukázek toho, jak řada našeho chování může být v podvědomí naprogramována mnoha nejrůznějšími vlivy v naší výchově a prostředím, ve kterém se dlouhodobě pohybujeme. Ještě jednou podotýkám – je to pouze příklad, není to žádný osobní postoj k tomu, zda-li je špatné nebo dobré mít v podvědomí naprogramováno, že chodit na Vánoce do kostela je správné.

    Nyní když se zamyslíme nad tím, co vše je nám odmalička naším okolím, našimi rodiči, učiteli ve škole, médii a já nevím kým vším ještě dlouhodobě „programováno“, pak řada z nás pravděpodobně dojde k následujícímu seznamu:

    Choďte do školy a dobře se učte. Dobré vzdělání vám zajistí dobrou práci.

    Najděte si dobou a slušně placenou práci. Ta vám zajistí budoucnost.

    Chodit do práce je správné.

    Neriskujte. Žijte bezpečně.

    Peníze kazí charakter.

    Abychom vydělali mnoho peněz, musíme tvrdě pracovat.

    Pravděpodobně každý musí souhlasit, že toto jsou hodnoty, které jsou nám do hlavy vlévány již od útlého věku a které – ať chceme nebo ne, nevědomky řídí náš život. Jelikož máme tyto „pravdy“ v sobě hluboce zakořeněné, domníváme se, že žít dle nich je správné a že s těmito pravidly bude náš život bezpečný a kvalitní. Cítíme se ohrožení kdykoliv, když některé z těchto pravidel příliš nenaplňujeme nebo se nám takové nedaří naplnit. Naše chování jede v rámci „programu“, který do nás okolí příliš dlouhou dobu vkládalo.

    Nyní se ale pojďme kouknout na trochu jiná pravidla – a sice na pravidla spekulativního businessu. Základní pravidla by mohla znít zhruba následovně:

    Zapomeňte na to, že by jste kdy byli zaměstnanci nějaké firmy.

    Chodit do práce je nesmysl. Život je příliš krátký na to, abychom jej proseděli v kanceláři.

    Riskujte. Hrát život bezpečně je nesmysl, na kterém nikdy nezbohatnete.

    Peníze jsou skvělá věc. Můžete si za ně koupit spoustu věcí. Můžete mít svobodu a dělat si co chcete.

    Můžeme vydělat milióny a přitom nepracovat více jak pár desítek minut denně.

    Nyní se vsadím, že čtení těchto „nových“ pravidel v mnohých z vás vyvolalo určité protichůdné pocity nebo vás dokonce pobouřilo. Toto je pouze dalším důkazem toho, že naše mysl je příliš naprogramována na jeden určitý druh programu a příliš neschopna přijmout program jiný. A právě zde se rodí problémy v psychologii našeho obchodování.

    Pokud nás jeden program, který je do nás vléván dlouhá léta, nutí dělat jednu věc, pak pro nás může být příliš obtížné začít se chovat dle jiného programu. Výsledkem pak je naše snaha spekulovat tak, jako by to bylo dle „nového“ programu, ale přitom naše podvědomí je stále řízeno „starým“ programem. Naše nové já říká na vědomé úrovni „vezmi obchod a zariskuj – kdo neriskuje, nezíská“. Ale naše podvědomí, příliš dlouhou dobu programované konkrétním programem nám v obchodu zabrání, aniž bychom si přesně dokázali vysvětlit proč. Přitom důvod je jednoduchý – program podvědomí říká, že „riskovat je špatné“ a proto nás podvědomě donutí obchod neudělat. V ten moment přestáváme být disciplinovanými a konsistentními obchodníky a začínáme ztrácet.

    Jak z takovéhoto kruhu ven? Jedná se o proces, který pro mnohé může být zcela nemyslitelný. Jedná se totiž o proces, u kterého musíme „vymazat“ náš starý program a „vložit“ program nový. Takový proces trvá minimálně několik měsíců, u někoho i několik let. Avšak pouze správný program v naší hlavě nás může naučit být opravdu dobrými a bohatými tradery.

    Pokud by se někdo rozhodnul na tuto nesnadnou cestu „nového programu podvědomí“ vydat, pak by měl začít „odbouráváním“ starého programu. Jak? Například tak, že se začne dívat na staré „zažité pravdy“ novýma očima:

    Choďte do školy a dobře se učte. Dobré vzdělání vám zajistí dobrou práci.
    Mám mnoho přátel s neuvěřitelným vzděláním. Jedna má známá má dva doktoráty. Jiná má známá má dvě vysoké školy. Obě vydělávají kolem 25 tisíc korun měsíčně. Jiná má známá dokázala současně vystudovat vysokou školu ekonomickou a práva. Navíc hovoří plynně 4 jazyky. Dnes pracuje za cca 40 tisíc korun měsíčně.
    Můj kamarád vystudoval medicínu. Další léta pracoval na nejrůznějších atestacích, praxích a já nevím čím vším ještě. Dnes pracuje v nemocnici za 24 800 kč měsíčně.
    Můj známý v USA absolvoval pouze obyčejnou střední školu. Dnes vydělává v komoditách více jak 250 000 USD ročně.
    Řekněte mi prosím někdo, kde je ukrytá ona záhadná spojitost „dobré vzdělání = slušně placená práce“. Já jí nikde nevidím. A to se vážně snažím. Dobré vzdělání nám dobře placenou práci (většinou) nezajistí.

    Najděte si dobou a slušně placenou práci. Ta vám zajistí budoucnost.
    Vaše práce zajistí budoucnost pouze státu a možná vaší firmě. Stát miluje zaměstnance. Z jejich výplaty si zcela legálně bere třetinu až polovinu a to ještě dříve, než uvidí peníze samotní zaměstnanci. Čím více zaměstnaných, tím větší jistota pro stát.
    Vaše firma má ráda dobré zaměstnance. Čím více jí vyděláváte, tím více vás platí. Avšak existuje zde slušný nepoměr. Pokud firmě vyděláváte 50 tisíc měsíčně, bude vám platit řekněme 20 tisíc měsíčně. Pokud budete dřít, ve firmě trávit celé dny, večery a víkendy a firmě budete vydělávat 200 tisíc měsíčně, bude vám firma platit možná 50 tisíc měsíčně. Dost malá satisfakce na to, že za vás bohatnou jiní.
    Stát a firma se mají za vaší práci skvěle. Ten, kdo vydělá nejméně, jste vy.
    Nemluvě o tom, že vám práce žádnou budoucnost nezajistí. Firma může kdykoliv zkrachovat. Nebo se objeví někdo mladší a lepší než vy a výpověď nenechá na sebe dlouho čekat. Dokonce ani státní zaměstnanci nemají svojí budoucnost příliš jistou. Trendy propouštění se začínají projevovat i ve státních sférách.

    Obchodovat komodity je také nejisté. Ale alespoň v nich můžete zbohatnout. Jako průměrný zaměstnanec nikdy nezbohatnete. Neznám nikoho, kdo by jako zaměstnanec zbohatnul. Vy snad ano? Zaměstnání i komodity jsou dvě nejistoty. Každá však nabízí zcela odlišné světy.

    Chodit do práce je správné.
    Pro stát a vaší firmu. Oba na tom bohatnou. Kdo na tom tratí jste vy a vaše rodina. I obchodníci musí „chodit do práce“. Například já – jakožto intradenní obchodník – trávím u počítače 7 hodin denně. Avšak pracuji jen a jen pro sebe a navíc v pohodlí a teple domova, se svými blízkými kolem sebe. Bez šéfa a dotěrných podřízených.
    Jeden nemusí chodit do práce k tomu, aby si vydělával na živobytí.

    Neriskujte. Žijte bezpečně.
    A pomáhejte tak bohatnout druhým. Pocit bezpečí je skvělý business. Bohatnou na něm pojišťovny, banky a mnoho jiných. Na druhou stranu – vážně si myslíte, že nějaké bezpečí existuje? Vaše banka může zkrachovat každým dnem. Známe to. Vaše podílové listy vás připraví o veškerý zisk na poplatcích. Vaše pojistka za vyplavený byt nemusí být uznána, protože jste přehlídli malou klauzuli miniaturním písmem napsanou dole na pojistné smlouvě. Nic na světě není bezpečné. Žít bezpečně je iluze, kterou si draze kupujeme.
    Bez risku není výhry. Kolikrát jste museli riskovat schůzku nebo rande s nejistým výsledkem, než jste našli toho pravého partnera / partnerku? Kdo chce žít bezpečně, nikdy se nedočká bohatství. Tečka.

    Peníze kazí charakter.
    Nezní náhodou skutečná pravda „nedostatek peněz kazí charakter“? Proč se lidé dopouštějí podvodů, lží a vražd? Protože mají dostatek peněz, nebo protože mají nedostatek peněz? Vsadím se, že pokud bychom se pokusili obě kategorie vyjádřit procentuálně, bylo by daleko více závažných prohřešků na straně těch, kteří mají peněz nedostatek, než na straně těch, kteří jich mají dostatek.

    Abychom vydělali mnoho peněz, musíme tvrdě pracovat.
    Před mnoha lety jsem byl natolik naivní, že jsem se tímto nesmyslem snažil řídit. S kamarádkou jsme rozjeli vlastní firmu, na které jsme dřeli 18 hodin denně. Vydělali jsme mnoho peněz? Jeden rok jsme si každý vydělali téměř dva miliony. Jenomže předchozí 2 roky jsme vydělali pár desítek tisíc korun. Podtrženo sečteno - mnoho tvrdé práce a velmi, velmi průměrné výsledky.
    Můj táta pracuje velmi tvrdě. Od rána do večera. Někdy i víkendy. Jeho plat ale jeho práci ani zdaleka neodpovídá.
    Vážně nevím, kde se vzalo heslo „tvrdá práce = více peněz“. Většina milionářů, co jsem kdy poznal, tráví čas na golfu, u moře nebo s rodinou. Jejich život je velmi vzdálený od tvrdé práce. Přesto na jejich účty teče každý rok mnoho peněz.

    Toto je tedy nabídka možného nového pohledu na určité zažité „pravdy“. Prosím, nechápejte mě špatně. Nerad bych, aby tento článek někoho pobouřil nebo mu dal mylný pocit, že se zde snažím říkat, jak špatně žijeme naše životy nebo snad někoho někam „manipulovat“. Ony zažité „pravdy“ jsou velmi důležité pro fungování ekonomiky, společnosti, světa. Jelikož zde existují mnoho let, bude na nich bezesporu i mnoho dobrého. Co jsem se však zde pokusil říci je, že povolání spekulanta vyžaduje jiné „pravdy“. Pro úspěšné spekulování potřebujeme nový program. Takový, který nebude v konfliktu s naším tradingem a nebude nás zbytečně brzdit od obchodů. Je na každém, zda-li bude ochotný a schopný ten starý „vymazat“ a „nainstalovat“ nový. Je to nelehký úkol. Ale stojí za to.


    Tomáš Nesnídal


    Psychologie obchodování

    Další články na toto téma

    Psychologie obchodování XVII: okolní vlivy

    I dnešní díl psychologie obchodování napsal pro finančníka spolupracovník žijící v USA, dlouholetý obchodník John Nowak.
    Zdravím všechny obchodníky v ČR a SR. V dnešním díle seriálu psychologie obchodování bych rád napsal něco o tak zvaných okolních vlivech a jejich nebezpečí.
    Okolní vlivy
    Pokud něco v mé vlastní obchodní kariéře bylo v počátcích skutečně náročné, pak to byl obrovský „tlak“ nejrůznějších vlivů všude kolem mě, díky kterým bylo velmi těžké držet soustředěnost a pozornost na jednu jedinou věc. Toto neustálé rozptylování pozornosti a soustředěnosti mě v průběhu kariéry stálo zbytečně mnoho peněz a především pak času. Později jsem pochopil, že s podobným problémem se v začátcích musí vyrovnat snad každý, kdo to myslí s tradingem opravdu vážně.
    Jak poznamenaly okolní vlivy mě samotného a co vlastně pojem „okolní vlivy“ znamená? Začnu trochu obšírněji.
    V době, kdy jsem začínal obchodovat, přicházel v USA, kde jsem v té době již nějakou dobu žil, první boom v oblasti AOS a v oblasti propracovaných back-testingových platforem, jako například TradeStation. V té době jsem vyvíjel jednu z prvních vlastních obchodních strategií. Jednalo se o strategii obchodování s trendem, na které jsem později vydělal mnoho peněz a kterou s úspěchem používám pro svůj trading dodnes. Strategii říkám pracovně „pro-trend“ a její základní elementy jsou postavené na velmi jednoduchých, ba až banálních, přesto velmi dobře funkčních principech. V době vzniku pro-trendu jsem byl nejvíce hrdý právě na jednoduchost strategie a velmi dobré výsledky paper-tradingu i back-testingu, které jsem v té době dělal ručně, den po dni, týden po týdnu, měsíc po měsíci.
    Když mně v té době ukázal blízký přítel platformu TradeStation, byl jsem logicky tímto úžasným nástrojem doslova unesen. Okamžitě jsem požádal přítele o backtest svého „pro-trendu“, o to více jsem byl potěšený, když i zde jsem viděl skvělé výsledky. Bohužel jsem však nezůstal zdaleka jen u tohoto. Ohromen možnostmi programu TradeStation jsem krůček po krůčku začal nabývat dojmu, že můj systém je možná až zbytečně příliš jednoduchý. Tento první krok „odklonu“ od mého původního záměru a obchodního plánu se však postupem času zhoršoval. S boomem software přicházel prakticky každý den do obchodnické komunity i nějaký nový indikátor, nový ukazatel, nový technický vynález, apod. Jakožto člověk, který se v pokoře sklání před možnostmi dnešní výpočetní techniky, jsem došel k přesvědčení, že zkrátka a dobře musím tyto nástroje a indikátory poznat úplně všechny. A tak jsem každý den dychtivě pídil po nejnovějších vynálezech, sám si pořídil TS, za drahé peníze najal programátora a věnoval prakticky veškerý čas všemu, co na co jsem jen narazil.
    Ten rok jsem nevydělal jediný dolar. Ba dokonce, ten rok jsem utratil téměř sto tisíc dolarů za programátora, software, nejrůznější doplňky, knihy, časopisy a nevím co vše ještě. Má hlava praskala. Měl jsem pocit, že po roce dřiny a ohromné částce utracených peněz, vím ještě méně než na začátku. Byl jsem frustrovaný a cítil se hrozně.
    Někdy stačí skutečně málo...
    V té době jsem četl i nejrůznější studie a v jedné z nich narazil na zajímavé zjištění, že jedním z častých důvodů ztráty peněz v komoditách bývá přílišná důvěra v rady svého brokera. Samozřejmě, nechci tím jakkoliv znevažovat práci brokerů a i mně v začátcích můj broker naučil mnoho nového. Problém je ale v tom, že broker má spoustu klientů a nemůže si dovolit luxus zajímat se o obchodní strategie a její detaily každičkého jednotlivého klienta. Broker tedy může celé řadě klientů svými radami nevědomky kolikrát více uškodit než prospět. Pokud jste například krátkodobý obchodník a dostanete signál long, může dostat broker ve stejný den informaci, že trh půjde dlouhodobě short. Proto vám broker při otevírání pozice oznámí, že nejnovější analýzy potvrzují směr short, avšak už vám neřekne, že z dlouhodobého pohledu. Touto informací jste však natolik zasažení, že začnete váhat, nakonec se rozhodnete obchod nerealizovat a o pár hodin smutně hledíte, jak cena roste a roste a roste. Bez vás. Tomuto já osobně říkám okolní vliv a zcela nechtěnému jeho propadnutí. I když máte svůj vlastní systém, své vlastní analýzy a jste přesvědčeni o tom, co děláte, velmi slabý okolní vliv může způsobit, že náhle chtě-nechtě sejdete ze své vlastní cesty, sjedete z vlastních kolejí a později zjistíte, že jste vlastně nechtěně na úplně jiné trati, než jste chtěli být. Poté začnete být sami na sebe naštvaní, jak jste mohli něco takového dopustit, jak jste mohli své pracně získané a nabyté studie a analýzy, nad kterými jste strávili třeba i stovky hodin, hodit do koše během jediného okamžiku kvůli pár vteřinovému „okolnímu vlivu“, který právě není zrovna v souladu s vaším přesvědčením, nebo který vás ze všech stran nahlodává, že to, co právě víte a umíte, možná není moc a že by bylo třeba vědět a znát více.
    Samozřejmě, po roce práce a utracené většině úspor, jsem i já konečně pochopil, jak snadno jsem se nechal zlákat „okolním vlivem“ a sešel z cesty, po které jsem kráčel a kterou jsem budoval déle jak dva roky. Hype a boom ohledně software a TradeStation mě natolik uchvátil, že jsem během vteřiny zapomněl na celou svou tvrdou práci, na po milimetrech vyvíjenou strategii pro-trendů, vše v mžiku hodil do koše a začal se zabývat něčím úplně jiným. Tomuto procesu jsem pak propadnul natolik, že jsem v podstatě už vůbec nevyvíjel systémy, ale jenom hledal nejžhavější novinky a poznatky (samozřejmě šlo o podvědomé hledání „svatého grálu“). Díky bohu, že jsem se probral.
    V jediný okamžik jsem se všeho zase zbavil. Program TS jsem strčil i s počítačem do skříně, programátora propustil, knihy odnesl do sklepa a vrátil jsem se ke svému jednoduchému, ba až stupidně prostému pro-trendu. Následující rok jsem vydělal svých sto tisíc dolarů zpět plus mnohem více. Celý rok jsem však dokázal mít zavřené uši a oči vůči všem těm „super-indikátorům“ a „extra-systémům“, které vznikaly, zanikaly, některé přežívaly, některé vydělávaly, jiné ne.
    Co je pointou?
    Pointou tohoto příběhu samozřejmě není rada, abyste nekupovali knihy, software a netestovali na TS a podobných platformách. Všechny tyto nástroje jsou úžasné a veškerého času ani peněz nelituji. Mnohé jsem poznal, mnoho se dozvěděl, mnoho se naučil. Pointou tohoto příběhu je ale důrazné varování před okolními vlivy. Během vaší cesty za úspěšným tradingem bude vaše sebedůvěra a víra v to, co umíte, co máte a co dokážete neustále „podrývána“ prakticky všude kolem. Neustále budete narážet na to, že většina traderů nemusí souhlasit s tím, co si myslíte vy, že vám různí tradeři budou ukazovat věci a „hračičky“, o kterých vám budou tvrdit, že se bez nich nedá obchodovat. Budete se stále setkávat s novými a novými věcmi, indikátory, patterny, obchodními systémy. Samozřejmě je skvělé být neustále informovaný a neustále se učit něčemu novému. Nikdy však nedopusťte, aby vás tyto okolní vlivy až příliš snadno vykolejily z cesty, po které se pohybujete vpřed již řadu týdnů, měsíců nebo dokonce let. Vaše sebedůvěra a důvěra v to, co děláte, musí být vždy silnější. Pokud nedokážete mít silné přesvědčení v to, co děláte, a necháte se příliš snadno rozhodit jenom kvůli tomu, že broker má jiný názor na věc nebo trader vedle vás obchoduje systém 300x složitější než vy, pak nemáte dostatek pevné vůle a sebedůvěry k úspěšnému tradingu. V tradingu máme každý svou vlastní cestu a té je třeba se držet. Pokud vám funguje, nehleďte kolem a neposlouchejte okolí. Respektive jejich poznatky vnímejte, berte v potaz, ale nenechte se jimi znervózňovat nebo rozptylovat. Dobrý trader se mimo jiné pozná tak, že dokáže držet pozici na základě signálu vlastního systému long i v momentě, kdy je třeba i celý zbytek short. Vždy obchodujte jen a jen sami za sebe, svojí vlastní hlavou. Je mnohem výhodnější obchodovat třeba i stupidní systém, který ale funguje a vydělává, než neustále živit svůj mozek pochybnostmi vzniklými okolními vlivy, těmto vlivům propadat a trávit příliš mnoho času zkoušením a zkoumáním toho, co dělají druzí. Zkoumání toho, co dělají a co si myslí druzí, vám peníze ve většině případů nevydělá. Obchodování toho, co jste si pracně vybudovali, vyzkoušeli a vyladili vy sami, většinou ano.

    Psychologie obchodování XVIII: je možné výjimečně porušovat pravidla?

    O nutnosti a nezbytnosti obchodního plánu a jeho důrazného dodržování jsme v seriálu psychologie obchodování již psali mnohokrát. Přesto každý obchodník postupem času začne mít pocit, zda-li by nebylo lepší řídit se přeci jenom více „pocity“ než přesnými pravidly. Pojďme se dnes na tuto záležitost podívat trochu blíže.
    Dodržování obchodního plánu může pro mnohé vypadat v počátcích jako nuda a zbytečnost. Někteří lidé mají ve svém životě obecně problémy dodržovat dlouhodobě jakákoliv pravidla a pro takové je samozřejmě pevné dodržování obchodního plánu ještě náročnější. Jiní obchodníci mají zase často pocit, že reagovat podle toho, „co jim říká trh“, je mnohem lepší, přínosnější a zábavnější, než slepě exekuovat signály obchodního systému.
    Asi nejlépe mohou k tomuto tématu referovat vlastními bohatými zkušenostmi. Osobně jsem přesně ten „nejméně vhodný“ případ k dodržování pravidel: od dětství jsem spíše povaha svobodomyšlenkářského zaměření, ve kterém příliš prostoru pro fixní pravidla není. Mám rád, když mohu věci dělat často více „pocitem“ než hlavou – což plyne z mého silně umělecky zaměřeného jádra. A bytostně nesnáším stereotyp. Ve svých začátcích jsem se tedy snažil k obchodování přistupovat přesně tak, jak by se od takové povahy očekávalo: dlouhé hodiny a dny jsem pozoroval trhy a zkoušel na ně reagovat vlastně jen pocitově, bez racionálnějších základů. Výsledek byl jednoznačný – dlouhodobé, nekompromisní ztráty v obrovském měřítku.
    Mé obchodování nemělo řád, bylo impulsivní, ale co více – nemělo koncept. A pokud nemáme koncept, nemůžeme očekávat žádný konkrétní směr, vedoucí pokud možno k profitům. Jelikož jsem skutečně velmi toužil v obchodování uspět, musel jsem, chtě nechtě, opustit „pocitový přístup“ a začít se zabývat tradingem v maximálně možné seriózní míře. Začal jsem studovat nejenom obchodní systémy, ale převážně statisticky prokazatelné formace a „fakta“ opakující se v trzích se solidní stabilností, money-management a veškeré další potřebné komponenty. Postavil jsem si svůj první obchodní systém a začal obchodovat koncepčně, podle pevných pravidel. Nebudu se tajit tím, že i tak byly začátky těžké, ale úspěchy se – světe div se – pomalu dostavovat začaly. Věděl jsem tedy, že jsem na dobré cestě.
    Nicméně, má myšlenka zapojení citů a pocitů do obchodování mě zcela neopustila. I když jsem již věděl, že s pevnými pravidly je možné vydělávat v trzích nezanedbatelné peníze na relativně konstantní bázi, cítil jsem, že na své pocity by člověk též občas měl spoléhat. Jsem člověk, který na své pocity často dá (většinou s velmi dobrými výsledky), a jsem chtěl své dobré zkušenosti se spolehlivostí mých pocitů využít i v trzích (toto je pravděpodobně i důvod, proč jsem nikdy nepřitíhnul k AOS). Co jsem tedy začal dělat – i když jsem i nadále obchodoval čistě mechanicky, začal jsem si zapisovat, kdykoliv jsem měl tendenci udělat něco jen „pocitově“. Chtěl jsem si udělat přesný přehled na to, zda-li by mé čisté pocity byly profitabilní, nebo spíše ztrátové.
    Co jsem zjistil, bylo velmi zajímavé. Předně jsem došel k závěru, že se velmi často pocity z trhu míchají s emocemi jiného rázu. Že mám často tendenci zaměňovat pocit z trhu za impulsivní reakce a že je toto velmi náročné oddělovat. Přesto jsem po dlouhých studiích došel k závěru, že na některé situace je skutečně pro mě osobně rozumnější reagovat více na základě pocitu než na základě plánu. Jedná se sice o velmi, velmi řídké situace, ale jsou to právě ty situace, kdy si dovolím malinko porušit pravidla svého plánu a zareagovat jinak, než by se od plánu vyžadovalo. I když se jedná spíše o pocitové momenty, které se tudíž špatně popisují a vystihují na racionální bázi, přesto bych se o tyto unikátní momenty rád podělil, a možná tak trochu inspiroval ostatní obchodníky. Zde tedy uvádím momenty, ve kterých čas od času reaguji více na základě pocitu než obchodního plánu:
    Příliš volatilní vstupní úsečky
    Pokud dostanu vstupní signál a zároveň vidím, že je úsečka extrémně volatilní, posoudím celodenní vývoj dne. Pokud vidím, že se celý den doposud obchodoval v uzavřeném, ne příliš velkém rozpětí, že trhu vládnou během dne více skalpeři než běžní ID tradeři a že už během dne udělal trh třeba i více volatilních úseček, které byly ve skutečnosti jen „falešnými“ signály, pak nechám rozhodnout své pocity, zda-li obchod vzít či nikoliv.
    Silně rozjetý trh v mém směru
    Pokud je trh silně rozjetý v mém směru a já jsem ve značném otevřeném profitu, mám tendence z trhu „vyždímat“ maximum. Proto v momentě, kdy dostávám signál k výstupu, avšak cítím z trhu stále ještě solidní vůli v rozjetém trendu pokračovat, mohu se na základě pocitu rozhodnout pouze přitáhnout SL a dále v obchodě setrvat.
    Silný breakout
    Pokud se mně rýsuje signál ke vstupu do pozice, avšak signál není ještě zcela uspokojivě zformovaný a neměl bych takový zatím ještě brát, mohu přesto občas udělat výjimku, pokud vidím, že trh právě udělal výrazný breakout, ze kterého skutečně existuje vysoká pravděpodobnost pokračování v započatém směru. Primárně však musím mít dobrý pocit z celkové situace, tj. jasně etablovaného trendu a trhu pod nadvládou „běžných“ obchodníků, nikoliv skalperů.
    Nečekané prudké rozjetí trhu opačným směrem
    Jedná se o situaci, jejíž zvládnutí chce již poměrně velikou sebedůvěru ve vlastní pocity. Jedná se totiž o situaci, kdy dojde k naprostému porušení všech pravidel. Této situaci říkám „náhlé prudké rozjetí trhu opačným směrem“. Situace se děje velmi zřídka a v drtivé většině za ní stojí fundamentální události. I když fundamenty naprosto nesleduji, ty podstatné nelze v trzích nerozpoznat. Pokud například přijde informace o teroristickém útoku v Londýně, trhy se „utrhnou“ a začnou prudce klesat dolů, bez ohledu na cokoliv jiného. V takový moment, i kdyby mi všechny signály ukazovaly long, já však viděl prudké otočení dolů a „utržený“ trh, neváhal bych na základě pocitu do trhu vstoupit na stranu short.
    Toť jsou tedy výjimky, u kterých jsem vypozoroval, že je tu a tam občas přínosné pravidla porušit. Přesto ještě jednou upozorňuji, že porušování pravidel by mělo být skutečně pouze a jen výjimečnou záležitostí, aplikovanou v minimálních případech. Stále zůstává prioritou dodržovat bezezbytku obchodní plán v maximální možné míře. Doposud jsem nepoznal obchodníka, který by dokázal dlouhodobě profitovat bez obchodního plánu. Obchodní plán je základ – a pokud se naučíte obchodní plán bezezbytku dodržovat, můžete se i naučit rozpoznávat momenty, kdy jej lze výjimečně porušovat. Opačně to bohužel nefunguje.

    5 kroků jak snížit v intradenním obchodování impulsivní chování

    Jedním z častých problémů z oblasti psychologie obchodování intradenních obchodníků bývá impulsivní jednání. Pojďme se dnes na tento nepříjemný fenomén podívat trochu blíže a odhalit si pár užitěčných rad a tipů, jak se pokusit impulsivní chování v intradenním obchodování snížit na minimum.
    Impulsivní jednání se projevuje u obchodníků celou řadou způsobů, nejčasteji unáhlenými vstupy do obchodů zcela mimo obchodní plán, nebo stejně unáhlenými výstupy. Impulsivní chování je v podstatě určitý "zkrat", kdy v daný okamžik jako by nám náš mozek zatemněl a ve mžiku nás přinutil udělat cosi zcela nechtěného a neplánovaného. Důvodů, proč mozek takové věci dělá je celá řada, o tom ale až někdy příště - dnes si řekněme, jak se dá impulsivní chování snížit na minimu.
    1. zvyšte svůj time-frame
    Jednou z velmi častých příčin impulsivního chování bývá špatná volba obchodovaného time-frame v začátcích. Obecně platí, že za spouštěč impulsivních podnětů stojí zvýšená hladina stresu. Tu velmi výrazně podporuje rychlost trhu: pokud obchodujeme příliš rychlý time-frame, náš vnitřní stres bude s rychlostí trhu přirozeně vzrůstat a impulsivní jednání bude podstatně pravděpodobnější. Pokud začínáte, měli byste začít s timeframe 3 nebo 5 minut a zkoušet se vyhýbat alternativním grafům jako tickový, volume nebo range-bar. Tyto alternativní grafy vyžadují podstatně zvýšenou disciplinu a soustředěnost. Obecně například 5 minutový graf sice přináší nutnost vyšších stop-lossů, avšak jeho rychlost snižuje pravděpodobnost impulsivního chování. Pokud vám činí problém i vyšší time-frame, může stát za zváženou přechod na swingové obchodování.
    2. dělejte si před otevřením trhů "briefing"
    Další z věcí, která snižuje impulsivní chování, je předem jasně stanovená definice toho, co budeme po otevření trhů dělat. Pokud si před otevřením vytvoříme v hlavě (a na papíře) přesné scénáře pro jednotlivé možné situace, budeme spíše jednat v rámci připraveného plánu, než jednat impulsivně. Začátek dne bývá nejnáročnější, protože jednak chvíli trvá, než se naladíme na vlnu trhů a jednak trhy mohou být v úvodu velmi rychlé, proto je co exaktní příprava před otevřením trhů nutná.
    Má příprava čítá několik scénářů možného vývoje po otevření (vyplnění gapu, rychlý průlom opening-range atd.) a ke každému scénáři pak popis patternu FinWin, který bych rád viděl co nejdříve v rámci jakéhokoliv z mých scénářů. Je to svým způsobem určité "předvídání" toho, jaký pattern by mohl v rámci jednotlivých scénářu přijít - což se samozřejmě zdaleka ne vždy naplní, avšak tento krok mně výrazně pomůže být v začátku připravenější a sníží tak pravděpodobnost nečekané reakce mimo obchodní plán.
    3. naučte se odstupovat od monitoru
    Jak už jsem zmínil, hlavní příčinou impulsivního jednání je zvýšiná hladina stresu.
    Jeden z nejlepších způsobů jak snížit hladinu stresu, je pravidelně během obchodní seance odstupovat od monitoru. Pokud například vidíte, že se trh právě výrazně zrychlil, lepší než se začít strachovat, že nám něco unikne, je odstoupit dva kroky od monitoru a pozorovat trhy z povzdálí, bez nutkání reagovat na situaci v trhu mimo náš obchodní plán. Odstup od obrazovky vám dá ještě jednu výhodu - celkově objektivnější pohled na aktuální trh, což je velmi důležité. Můžete si to představit tak, že zkrátka a dobře jako by na moment uděláte zoom out a podíváte se na grafy z trochu většího odstupu.
    Pravidelné odstupování od obrazovky vám dá dobý "oddech". Netřeba se vzdalovat příliš, stále je dobré na obrazovku vidět, neztratit celkově s trhem propojení, ale pokud možno být dále od počítačové myši a vyvarovat se tak nechtěným reakcím. Mé oblíbené je během dne několikrát odstoupit 2-3 metry od monitoru a zkoušet si při občasném pohledu na grafy puttování, k obrazovce se pak vrátit až v momentě, kdy vidím, že se začíná rýsovat potenciálně zajímavá situace (tj. signál mého systému FinWin).
    4. naučte se jednoduchá dechová cvičení
    Jednoduchá dechová cvičení na snížení momentálního stresu mohou být, a většinou bývají, velmi účinná. Trader by měl neustále sledovat vlastní vnitřní pochody a vybudovat si určitý vnitřní "teploměr" na měření aktuální hladiny stresu. V případě zaznamenávání zvýšení je třeba okamžitě začit aplikovat cokoliv, co vám pomůže stres snížit.
    Dechová cvičení obecně udělají v tomto ohledu dobrou službu. Tj. jednoduše začít zhluboka dýchat a snažit se zrychlený puls ve svém těle dostat zpět do normálu - a tím i dostat do normálu svůj stres. Jedná se možná o zdánlivě "banální" záležitost, avšak často velmi účinnou.
    5. sledujte co nejméně rozptylujících elementů
    Můj názor je, že čím více elementů kolem sebe při tradingu sledujete, tím snadněji se dostanete do momentu nesoustředěnosti a zvýšeného stresu.
    Pro mnohé začínající obchodníky je nejlepší vypnout veškeré další zroje informací, od televize až po internetové chaty a diskuse. Jakékoliv sledování dalších zrojů jednak snadněji zpochybní obchodníka v rámci jeho vlastního plánu a jednak snadněji přivede do stresové situace, která může spustit impulsivní reakce. Nemyslím si, že je dobrý nápad konzultovat každý svůj aktuální obchod s X lidma kolem sebe nebo po internetu. Osobně toto neděláme ani s Petrem. Je velmi jednoduché zvýšit si hladinu stresu tím, že jste právě long a dva jiní tradeři kolem vás vám právě oznámí, že jsou short. Skutečně taková informace nechá vaši hladinu stresu na stejné úrovni?
    Tolik tedy několik málo typů, které vám snad pomohou snížit impulsivní reakce a umožní tak lépe se držet obchodního plánu.
×
×
  • Vytvořit...