Hlavní přehled
Přehled je automaticky aktualizován.
- Poslední týden
-
Otázka, kterou dostávám pravidelně několikrát do měsíce, aktuálně mi ji poslal Jiří. A aby odpověď měla šanci pomoci i ostatním, publikuji ji takto veřejně. Jiří mi napsal: Mám dotaz. Vím, že na takové dotazy odpovídáte asi hodně a pořád dokola, ale chci se zeptat. Jsem váš fanoušek na financnik.cz, četl jsem vaše články, a dokonce absolvoval vaše kurzy, kdy jste je ještě organizoval s Tomášem. Byly to kurzy z roku 2011. Koupil jsem u vás i knihy. To vše jsem tehdy studoval, ale byl jsem v té době student. Potom jsem si dal odmlku, práce, podnikání, rodina. Teď se chci zeptat, všechno se mění, i u vás se už hodně mění, Tomáš už u Finančníka není, a i váš směr obchodování se změnil. Prosím Vás, chci se zeptat, jak a s čím byste Vy dnes začal? Jelikož podnikám a mám rodinu, tak s časem to není moc veselé. O co mi jde. Chci si trhy osahat a vyzkoušet, ale ne na intradenním principu. A taky nejsem žádný velký střelec, peníze jsem si vydělal poctivou prací a nerad bych o ně hned přišel :-D. Samozřejmě chápu, že pak člověk nemůže očekávat nějaké obrovské zhodnocení. Spíš mi jde o to, že mám našetřené nějaké peníze a rád bych je nějak zhodnotil a hledám způsob obchodování, který by nebyl až tak náročný na čas, a i přímo úměrné riziko tomu. Vím, že za vším je zpočátku hodně práce, ale spíš se chci zeptat, který směr a případné začátky byste mi doporučil pro studium Vy. Věřím, že člověk si potom najde svou cestu. Bohužel na podobné dotazy neexistuje jednoznačná odpověď, protože každý máme jiné preference, zdroje, cíle a možnosti. Nicméně zde je souhrn myšlenek, které mě k tématu napadají. Nejprve krátce ke změnám, které se před několika lety odehrály v mém vlastním obchodování. Vlastně šlo jen o jedinou zásadní změnu, na kterou se pak vázalo vše ostatní. Tou bylo rozhodnutí o přechodu na automatizované obchodování. Důvody by vydaly na samostatnou knihu a na Finančníkovi jsem jim průběžně věnoval dost prostoru. Ve zkratce to byla kombinace potřeby více volného času (klíčovým zlomem bylo narození dcery) a vyššího důrazu na efektivitu práce. Více než dříve jsem začal pozorovat, že mé zdraví zde nebude věčně a věk 40+ let není totéž jako 25, z čehož také plynulo rozhodnutí trávit před monitory méně času a co nejvíce opakujících činností nechat na počítači. Z pohledu samotného tradingu jsem si postupem času začal výrazně uvědomovat, jak důležitá je široká diverzifikace mezi trhy a různé obchodní systémy (dnes jsem přesvědčený, že diverzifikace je ten nejzásadnější edge, který můžeme využít). Jenže ruční obchodování více trhů a více systémů vede k ještě větší práci a časové náročnosti, kterou jsem se rozhodl odbourat. To vše vyústilo v rozhodnutí obchodovat již pouze automatizovaně. A samozřejmě tomu člověk musí přizpůsobit strategie. Už jen proto, že například zautomatizování rychlého intradenního obchodování orderflow by vyžadovalo mnohem náročnější programování, než které jsem byl ochotný a schopný se učit. Odpověď na otázku „Jak bych začínal dnes?“ pak samozřejmě vychází z mých životních zkušeností a bodu, ve kterém se sám nacházím. Přestože celý proces přechodu na čistě automatizované obchodování nebyl jednoduchý, zpětně své rozhodnutí vnímám jako jedno z těch nejlepších, co jsem kdy udělal. Pokud bych dnes s tradingem začínal, určitě bych šel systematickou cestou. Tedy obchodoval bych jen takové obchodní plány, které umím mechanicky otestovat. Už jen proto, že si člověk otevírá cestu k plně automatickému obchodování, se kterým ale samozřejmě není nutné hned začínat. Systematické strategie je možné obchodovat ručně. Jejich podstata je ale v tom, že vše je možné precizně otestovat dopředu a při samotném obchodování jen zadáváme příkazy bez nějakého hlubšího přemýšlení (které ve stresových situacích riskování peněz stejně vesměs k zlepšení situace nevede). Systematické obchodování je bohužel z počátku náročnější, protože je třeba ovládnout základní nástroje pro analýzu dat. Toto byla i pro mě ohromná výzva, protože před přechodem na automatizované obchodování jsem neuměl skriptovat/programovat vůbec nic. Ani makro v Excelu. Dnes si vše programuji v Pythonu a k tomu používám Amibroker. Zpětně vidím, že proniknutí do tohoto světa na potřebnou úroveň je především o překonání úplných začátků, které jsou nejtěžší a člověk vlastně neví „odkud začít“. Potom už se učení zrychluje. Reálně je možné začít nástroje využívat za cca 6 měsíců (u neprogramátorů jako jsem byl já) a tuto časovou investici mohu jen doporučit. Chápu, že pro mnoho aspirujících traderů nepůsobí potřeba učit se skriptovat/programovat jako zajímavá cesta. Zejména v konkurenci diskréčního obchodování, kde to ze spousty promostránek vypadá, že stačí zapnout grafy a začít vydělávat klikáním a vlastním úsudkem. Jenže jak už mnoho začátečníků poznalo, dnes tato cesta jen velmi, velmi zřídka vede k úspěchu – už jen proto, že nejčastěji propagované strategie nemají vůbec reálný edge, což si ale začátečník bez zkušeností a know-how datové analýzy nemůže ani ověřit. Diskréční obchodování lze pokořit, ale reálně to vyžaduje roky velmi tvrdé práce (a tisíce hodin před monitory). Z tohoto pohledu mi dnes jednoznačně studium skriptování/programování přijde výrazně jednodušší a perspektivnější. Co se stylu obchodování týče, určitě bych začal u pomalejších strategií držící pozice dny, spíše týdny. Důvodem jsou hlavně náklady obchodování. Ty jsou při zvolené frekvenci obchodování prakticky fixní (platíme za vstup/výstup a slip) a musíme je platit i v případě, že strategie nevydělává tolik, kolik jsme si představovali, že bude (přecenění výkonnosti je jedna z nejčastějších chyb začínajících traderů). Většina obchodníků tak u rychlejších strategií bývá ráda, když je nakonec „na nule“. U pomalejších strategií tvoří náklady menší část potenciálních výnosů a je zde výrazně větší prostor pro chybovost a špatný odhad. Coby začínající trader bych se co nejméně koncentroval na studium a testování časování vstupů. Spíše bych z počátku co nejvíce využíval základní „trvalé“ principy generující v trzích peníze – mezi hlavní patří tzv. risk premium, kdy jsme odměňováni za držení určitých aktiv. Příkladem může být držení například bondů nebo akcií, které budou z dlouhodobého pohledu růst. Ale pochopitelně s riskem hlubokých propadů, který můžeme aktivním tradingem řídit. Sám se nejvíce zaměřuji na oblast korelací a volatility. Například zde jsem ukazoval, jak i velmi pasivní držení trhů díky risk premiu, řízení korelací a volatility vytváří velmi zajímavé výsledky. Aktivnějším traderům bude patrně vyhovovat do dlouhodobého edge v podobě risk premia vstupy aktivněji časovat – s menším účtem a riskem to může být přístup v podobě nákupu akcií na základě technických signálů (s větším účtem lze totéž dělat ve futures). Příkladem mohou být systémy Monday Buyer a Mopull limit, které obchoduji – viz popis Důležitou diverzifikaci přináší obchodování již dvou systémů. Samozřejmě otázkou zůstává, jak se do takového bodu dostat. Tedy bodu, kdy budeme mít hotové systematické strategie a ty obchodovat. Určitě mohu jen doporučit využívat internet a maximálně testovat vše, co vás napadne. Na druhou stranu vím, že zejména pro začínající obchodníky může být takový start až příliš informačně náročný. Proto lze na Finančníkoví jít cestou, kterou jsem sám „prošlapal“. Ta se začínající obchodníky snaží dovést k bodu, ve kterém jsem já. Vnímám ji takto: Základní kurz seznamuje se základními principy systematického obchodování. Obchodníci, kteří chtějí jít po cestě systematického obchodování se většinou účastní workshopu swingového obchodování. Zde předávám v otevřené podobě čtyři své strategie (včetně výše zmíněnch Monday Buyer a Mopull limit), které sám obchoduji a vyučuji, jak se strategie skriptují. Chápu, že pro mnoho traderů je to „španělská vesnice“, proto je z počátku možné strategie prostě vzít a začít je určitým způsobem s minimálním kapitálem používat a učit se za chodu. Postupně je možné je automatizovat – řada obchodníků na Finančníkovi vychází z řešení našeho autotraderu. Je potřeba chápat, že s předanými strategiemi cesta nekončí, ale začíná. Rozchozením prvních systematických strategií by měl trader získat motivaci pracovat na dané oblasti dál – k automatizovaným strategiím přidávat další, pracovat na řízení risku a portfolia (i proto na Finačníkovi vznikl TechLab, který zaručuje, že i méně zkušení nezůstanou na problematiku další práce se skriptováním sami). Pokud to shrnu – jak bych dnes začal? Určitě bych se snažil rozchodit nějakou pomalejší systematickou strategii (určitě swingovou) s co nejmenším riskem (proto patrně v akciích nebo futures mikro kontraktech). Tím člověk získá praktickou motivaci pronikat do problematiky hlouběji. Následně bych se snažil naučit skriptovat některý z dostupných jazyků a věnoval pozornost vytváření a řízení portfolií dalších strategií. Každopádně extrémně důležitou součástí startu v tradingu by měl být realistický plán, kam chce člověk směřovat a jak by měl jeho život vypadat například za 10 let. Protože seriózní trading není snadný a je třeba mu věnovat nemalou energii, píli a vytrvalost. Pokud jej budete dělat jako koníček, tak může bavit, ale bude to stát dost peněz. Určitě je třeba počítat s tím, že jakékoliv reálné výsledky práce se budou projevovat až za pár let studia, a je proto extrémně důležité promyslet, do čeho budeme svoji pozornost investovat. -
V Techlabu se často věnujeme práci s Custom backtesterem, který nám v rámci Amibrokeru umožňuje provádět uživatelské backtesty. Jedná se však o pokročilejší přístup, který může působit trochu složitě a ve výsledku od používání odradit. V dnešním tutoriálu se podíváme na CBT z pozice úplného začátečníka, pokusím se ukázat, jak jsem začínal já, co vnímám jako důležité a principy, které mi pomáhají jeho funkci pochopit. Video naleznete v TechLabu zde. - Dříve
-
Slovo dalo slovo a pro jednoho ze svých významných klientů připravuji kompletní systém pro správu větších peněz v komoditních trzích. A jelikož to bude bezesporu zajímavá cesta, rozhodl jsem se ji na Finančníkovi dokumentovat a svými myšlenkami pomoci těm, kteří obchodování na úrovni portfolia také řeší. Věřím, že se postupně dostaneme až k reálným obchodům. K nim ale povede ještě poměrně náročná cesta. Tu dnes teprve začínáme. Nejprve malý úvod. S narůstající nejistotou v akciových trzích je pro stále více větších investorů a traderů zajímavé diverzifikovat se do jiných trhů. Jedny z nejzajímavějších jsou futures, které mají s akciemi velmi nízké korelace. Tato oblast lákala i jednoho z dlouholetých čtenářů Finančníka, kterému jsem s úspěchem pomáhal vytvářet systematické portfolio obchodující akciové trhy. Obchodník v trzích pracuje s nadstandardně velkými objemy peněz a jeho cílem je především co nejvyšší diverzifikace. Postupně jsme se tak domluvili, že připravím portfolio řešení i pro futures trhy. Oblast je to zajímavá i pro mě samotného. A vlastně jsem celý projekt uvítal jako příležitost konečně dotáhnout své vlastní dílčí projekty řízení risku na úrovni portfolia, kterým jsem poslední roky věnoval mnoho času (ale které mám bohužel často stále ve formě spíše jednotlivých nástrojů než jednoho celistvého řešení). A tak vznikl projekt FinFolio – řešení na úrovni hedgového fondu, které bude automaticky obchodovat řadu nekorelujících strategií na mnoha nekorelujících trzích. Proč jsem se rozhodl o vývoji psát na Finančníkovi? Tak především proto, že projekt zabírá veškerý můj aktuální čas a tradičně píši o tom, co sám v trzích řeším. Je mi jasné, že svojí komplexností jde o projekt, který nemusí oslovit každého (na druhou stranu proto zde máme na Finančníkovi základní kurz a swingový workshop podávající informace ve srozumitelné podobně i začínajícím a středně pokročilým traderům), ale také vím, že je zde řada pokročilých traderů řešící podobné téma. A byť určitě nepůjdu v každém bodu popisu mé práce do naprostého detailu, z vlastní zkušenosti vím, jak inspirující mohou být jen rámcové myšlenky a pohled na postup někoho jiného. V neposlední řadě bude jistě pro mnoho lidí zajímavé sledovat, jestli se mi podaří dojít do konce a s jakým výsledkem. Co je tedy ve zkratce cílem projektu? Vytvoření portfolio řešení, které: Bude obchodovat neomezený počet futures trhů (případně dalších trhů nabízejících dostatečnou volatilitu, jako jsou kryptoměny). Řešení musí jednoduše zvládnout přibírat „za běhu“ nové trhy a aplikovat na ně používané strategie. Umožní volně přidávat nové vstupní/výstupní taktiky (dílčí obchodní systémy). Bude všechny strategie obchodovat jak na dlouhou, tak krátkou stranu. Bude průběžně řídit risk na základě aktuálních korelací obchodovaných systémů, trhů samotných a aktuální volatility. Bude vše obchodovat automaticky (začneme u Interactive Brokers). Bude mít šanci reálné dlouhodobé výkonnosti 1–1.5 sharpe ratio. Celý projekt mám rozdělený do několika modulů, které budou vypadat zhruba následovně: Základní koncepty, se kterými na projektu pracuji: Použité strategie budou vycházet ze základních „idea first“ principů (breakout, mean reversion, carry) a nebudu je optimalizovat (ani pro jednotlivé trhy). V zásadě použiji přístupy, které jsem kdysi sdílel v kurzu Vytváříme AOS: Od myšlenky k automatizovaným profitům. Tedy, že obchoduji současně různé nekorelující variace stejného obchodního systému, aniž bych se na základě historické výkonnosti snažil vybrat tu, která v minulosti nejvíce vydělávala (protože jsem absolutním zastáncem toho, že v trzích nelze vybrat výhodnou strategii jen na základě její historické výkonnosti). Minimálně ze začátku bude projekt stavět na swingových obchodech. Intradenní strategie jsou lákavé svou hypotetickou výkonností, v rámci portfolií obchodovaných na více trzích ale bývá při vyšší frekvenci obchodování problém se skluzy v plnění, které v důsledku reálnou výkonnost hodně ovlivňují. Swingové obchodování je v tomto ohledu „sázka na vyšší jistotu“, neboť se obchoduje s mnohem nižší frekvencí a méně nás toho může v praxi zaskočit. Prioritou bude obchodovat co nejvíce možných trhů, protože jsem přesvědčený, že nejdostupnější svatý grál v tradingu je diverzifikace přes nekorelující trhy. Bohužel toto v praxi vyžaduje více kapitálu, který limituje, jak hodně se můžeme diverzifikovat. Jednotlivé dílčí systémy na stejném trhu nebudou obchodovat samostatně. Od toho bude v projektu „signální modul“, který bude signály agregovat do jednoho finálního signálu. Řekněme, že například budou na Trh 1 puštěny strategie Breakout1, Breakout2 a MeanReversion1 (pracující na různých timeframe). Všechny tři strategie budou chtít být v pozici – Breakout strategie v dlouhé a MeanReversion v krátké. Výsledkem bude vážený průměr jednotlivých signálů (například long s menší pozicí). Toto vnímám jako podstatné, protože se v důsledku ušetří ohromné množství komisí a skluzů v plnění, než kdybychom do všech strategií vstupovali samostatně (a v tradingu se opravdu každý dolar počítá, byť vím, že mnoho traderů toto zásadně podceňuje). Velkou pozornost chci věnovat modulu Portfolio risk kontroler. Pokud jsem se za 20 let tradingu něco naučil, tak je fakt, že trhy mají vždy něco, čím nás mohou překvapit (mimochodem – četli jste už tyto zprávy, jak díky chybě v platformě brokera, která nepočítala se zápornou cenou ropy, začal daytrader den se 70 tisíc dolary a skončil se záporný zůstatkem 9 milionů dolarů?). Cílem kontroleru bude snižovat pozice v případě, že se v trzích bude dít něco nezvyklého – například se výrazně změní běžné korelace (což je mimochodem něco, co se stalo letos v akciích s nástupem koronaviru). To je tedy hrubý nástřel projektu, na kterém aktuálně pracuji. Mým rámcovým cílem je využít jak zkušenosti, tak především hotové dílčí nástroje a začít s prvními živými obchody na podzim letošního roku. O postupu na projektu budu na Finančníkovi průběžně informovat. -
V dnešním tutoriálu si ukážeme, jak nastavit typickou vizuální kontrolu strategie prostřednictvím zobrazení fixního a posouvaného stop-lossu přímo do grafu. Tutorial naleznete zde. -
Při vývoji komplexnější aplikace, je žádoucí začlenit do kódu sledování průběhu skriptu, v dnešním tutoriálu si ukážeme několik možností jak s logy pracovat. Video zároveň popisuje princip přesměrování obsahu konzoly příkazového řádku do logu, které zmiňuje trader Unlimited ve svém článku věnovaném VPS. Video naleznete v TechLabu zde -
Z dnešní zvýšené volatility nejvíce profitují breakout systémy. Tedy takové, které vstoupí do pozice v momentě, kdy se cena rozjede a systémy se snaží v pohybu zůstat co nejdéle. Sám takové využívám ve swingové i intradenní podobě. Swingové breakout obchody Pokud s tradingem začínáte, nebo nejste zatím vůbec profitabilní, je určitě výhodnější začít se swingovými přístupy držící pozice delší dobu (několik dnů nebo týdnů). Byť to na první pohled tak nemusí vypadat, jejich vytvoření je opravdu výrazně jednodušší a následné obchodování psychologicky méně náročné než intradenní obchodování. V případě malých účtů může být zajímavé se u swingových breakout přístupů zaměřit na levnější akcie s nižší likviditou. Ty nemohou obchodovat větší hráči, protože v nich reálně nelze otevírat větší pozice, a lze tak v této oblasti nalézt často velmi zajímavé příležitosti. A de facto je to jedna z mála oblastí tradingu, kde malý kapitál představuje konkurenční výhodu (takže je škoda ji nevyužít). Swingové breakout strategie přitom nemusí být nijak komplikované. Konzervativně se stačí zaměřit na dlouhodobé cenové maximum (například poslední rok) a do pozice vstupovat v momentě překonání této hranice. Strategie pak pracuje se základním stop-lossem (ten je zasažen, pokud trh po průlomu nepokračuje) a posouvaným (trailing) stop-lossem, jehož cílem je z pohybu dostat co nejvíce. Obchod tak může vypadat například takto: Při obchodování akcií bych určitě začal se strategiemi, které breakouty pouze nakupují. V aktuální chvíli se tak připravuje mnoho zajímavých příležitostí, pokud trhy budou dále růst. Přičemž samozřejmě není potřeba čekat na průlom ročního high a lze agresivněji používat i kratší intervaly. A pokud trhy růst nebudou, tak to zase znamená, že strategie nebudou generovat žádné ztráty a kapitál můžeme využít jiným způsobem. Pro inspiraci – takto vypadá equity křivka popisovaného přístupu aplikovaného na akcie, které mám v databázi (včetně delistovaných). Jde o více než 20 000 titulů, z nichž systém vybírá ty s nižší likviditou (ale stále obchodovatelné a s cenou nad 1 dolar). Systém drží max. 40 pozic současně a každé přiřazuje 5 % kapitálu. Od roku 1995 obsahuje test velmi slušných 10 564 obchodů: Křivka je to samozřejmě ilustrační, právě proto, že do malých akcií nelze umisťovat stále vyšší kapitál. Nelze plánovat například takto dlouhodobé navyšování pozic. Na křivce je ale vidět, že edge funguje skutečně dlouhodobě. Zajímavější může být pohled na obchody od roku 2018, pokud bychom začali s kapitálem 10 000 dolarů a vstupovali/vystupovali na otevírací ceně další den po generovaném signálu (abychom si tak mohli připravit například limitní příkazy atd.). Při započítání komisí z Interactive Brokers bychom stále dosahovali ročního zhodnocení přes 50 % při poměrně nízkém drawdownu. V praxi toto zhodnocení bude snížené o různé skluzy v plnění, na které je třeba se při obchodování akcií s nižší likviditou připravit, nicméně stále je zde z mé zkušenosti dost prostoru pro profit. Lze přitom očekávat, že se blíží doba, kdy se menší akcie mohou opět dostávat ke svým dlouhodobým maximům, a strategie tak opět začne generovat zajímavé zisky. Bude dobré ji mít připravenou v arzenálu (v případě práce s menšími účty). Jak konkrétně strategii připravit? Sám používám Amibroker, a pokud jste absolvovali swingový workshop, měli byste být schopni využít předávané know-how a strategii obměnou poskytovaných kódů připravit. Případně jsem do TechLabu připravil v pátek nový tutoriál obsahující i kompletní kostru systému velmi podobného výše screenshotovanému. Intradenní breakout obchody V intradenních trzích volatilita jednoznačně nahrává breakoutům volatility. Podrobně se o nich můžete na Finančníkovi dočíst v článku Intradenní breakout volatility. Strategie nejčastěji spočívá v tom, že trh nakoupíme/prodáme v okamžiku, kdy se vychýlil o určitou hodnotu od otevírací ceny (například definovanou násobkem indikátoru ATR) a pozici držíme do konce obchodního dne. Nejzajímavější výsledky bývají na akciových indexech a energiích. Jak se podobný systém může chovat na akciovém indexu e-mini S&P 500 jsem popisoval nedávno v článku +93 % za 3 měsíce – breakout systém na ES. Je zajímavé si uvědomit, že tento systém nebyl nijak na aktuální volatilitu optimalizován – naopak byl vytvořen již před několika lety. Za poslední měsíc si přitom připsal další nemalé zisky dané hlavně tím, že se trhy nyní hýbou. Takto vypadá další vývoj aplikovaný na mikro S&P 500 – kontrakt, který je 10x menší než e-mini S&P 500, a lze jej tak obchodovat s menším kapitálem: U mikro S&P 500 je ale dobré mít na paměti, že jakmile současná volatilita opadne, již určitě nebude možné generovat podobná zhodnocení. Jak podobný systém vytvořit? V TechLabu naleznete můj kompletní tutoriál na Intradenní breakout strategie v Amibrokeru včetně kódů pro Amibroker. Ale je určitě potřeba počítat s tím, že vývoj intradenní strategie je násobně náročnější než vývoj swingové strategie. Pokud jste se účastnili posledního Trading Fora, tak ostatně víte, že si v této oblasti dnes pomáhám pomocí GSB generátoru strategií, což není levná záležitost (a tedy určená pro malé účty), ale opět pro ilustraci. 25. února jsem pro programátora, se kterým pracujeme na systému portfolio exekucí ID obchodů, vytvořil v e-mini S&P 500 tři intradenní breakout strategie. Ty využívaly data jen do poloviny roku 2019 a od 25.2.2020 jsou tedy již 100% „out of sample“ a předané do TradeStation platformy. Takto si přitom vedly od konce února všechny tři dohromady: Všechny strategie přitom obchodují long i short, a dokáží tak profitovat ať trhy rostou nebo klesají – podstatná je v nich právě zvýšená volatilita: Závěr Aktuální zvýšená volatilita přináší mnoho příležitostí, které v posledních letech v trzích nebyly. Breakout strategie jsou nyní žhavější než jindy. A jestli se zaměřit na intradenní nebo swingové příležitosti? Pokud bych začínal a disponoval malým účtem (pár tisíc až desítek tisíc dolarů), zaměřil bych se spíše na swingové obchodování – například právě v méně likvidních akciích. Intradenní futures trhy nabízejí také mnoho zajímavého, ale strategie je třeba obchodovat v portfoliích. A i v případě využití mikro kontraktů to už vyžaduje dostatečný kapitál a rozhodně vyšší náročnost spojenou s vytvářením strategií. Ale jak vidíte na uvedených příkladech, i ta se vyplácí. -
Síla Amibrokeru je mj. v rychlosti. Ta je dosahována skriptováním pomocí vektorů. To však u některých logik může být komplikované – zejména pro začínající obchodníky. V takovém případě tak lze sáhnout po práci se smyčkami. Ty mohou kód zpomalovat, ale na druhou stranu se v nich snadněji dosáhne cíle. V dnešním tutoriálu si ukážeme, jak se smyčkami pracovat v kontextu přípravy trendového breakout vstupu. Tutoriál naleznete v Techlabu na této adrese. -
Představte si, že dostanete 25 dolarů a zcela seriózní nabídku – 30 minut můžete házet „panna/orel“ pomocí virtuální mince na jednoduchém počítačovém programu s upravenou pravděpodobností. Panna bude padat v 60 % případech. Můžete sázet, jak rychle chcete, na konci 30 minut dostanete vyplacenu vaši výhru v reálných dolarech omezenou na 250 dolarů. Tedy vaším cílem je dostáhnout minimálně právě na tento zisk. Sázet můžete libovolnou část účtu, který má na začátku hodnotu 25 dolarů, výhra se rovná sázce. Přesně tento experiment popisují ve studii Rational Decision-Making Under Uncertainty: Observed Betting Patterns on a Biased Coin manažer fondu Victor Haghani a profesor Richard Dewey. Zdálo by se, že dosáhnout na cílovou částku 250 dolarů při daných pravděpodobnostech je velmi jednoduché, což je také pravda. Důležité je ale zvolit správný position sizing – tedy zapřemýšlet nad řízením rizika. Vsázet co nejvíce, ale současně tak, abychom při dané pravděpodobnosti 60 % neohrozili náš účet. Ale současně tak, abychom něco vydělali – přeci jen naším cílem je několik set procentní zhodnocení a u takového nemůžeme zase vsázet příliš málo, protože na cíl nedosáhneme. Zkuste se na chvíli ve čtení článku zastavit a přemýšlet, jakou strategii sázek byste zvolili? Bohužel většina obchodníků nedokáže vydělat ani v takto jasně definovaném prostředí. Svědčí o tom i závěry citované studie, která byla zaměřena na finančně gramotné studenty univerzity a autoři zjistili, že: 28 % účastníků i přes jasné definované výhodné pravděpodobnosti přišlo o celý počáteční vklad. 51 % účastníků nezrušilo účet, ale ani nedosáhlo na maximální výhru. Průměrný stav účtu této skupiny byl jen 75 dolarů. Celá 1/3 účastníků skončila při experimentu s méně penězi, než s kolika začala. Tedy se ztrátou. A jen 21 % účastníků dosáhlo na maximální výhru 250 dolarů. Přemýšlejme o tomto ještě chvíli. V prostředí se zaručenou pravděpodobností úspěchu 60 % prakticky zvítězilo jen 21 % účastníků, přestože statisticky mělo šanci na vítězství 95 % obchodníků. Tedy za předpokladu, že by vsázeli mezi 10-20 % účtu. Jenomže lidé se v případě práce s penězi nechovají racionálně. I studie zmiňuje, že lidé měnili v průběhu hry zcela neracionálně velikost sázek. Většina ztrácejících obchodníků například měnila risk management podle určitých patternů chování mince. Například zvyšovala částky poté, co vícekrát za sebou padl orel a to přesto, že výsledky hodů mincí byly náhodné. Jaká byla optimální strategie sázek? Ideální bylo riskovat 20 % aktuálního stavu účtu. Matematicky k tomuto číslu lze dojít s využitím vzorce Kelly, významného matematika Johna Kellyho, jehož práce představuje základ pro řízení risku mnoha dnešních velkých traderů. Velikost pozice je pak definována jako 2 × p – 1, kde p je pravděpodobnost zisku. V našem případě byla pravděpodobnost zisku 60 % a tedy výpočet je následující: 2 × 0,6 – 1 = 0,2. V citované studii jsou uvedené další matematické podrobnosti – včetně toho, kolik bylo možné za 30 minut vyhrát, pokud by nebyl stanoven maximální limit 250 dolarů (a ano, jsou to při dané pravděpodobnosti neuvěřitelná čísla). Co si z výše uvedeného vzít pro trading? Množství obchodníků se neustále honí za ideálními vstupy a výstupy. Jak se ale i mě samotnému mnohokrát potvrdilo, stejně jako ve výše uvedené studii – ani s výdělečným obchodním systémem většina obchodníků nevydělá. Dnes citovaný příklad to krásně ilustruje. Konstantní a zaručená 60% pravděpodobnost s poměrem risk/zisk 1:1 (a bez placení komisí) je něco, co v obchodování mít nikdy nebudeme. A stejně 1/3 účastníků v experimentu peníze ztratila. Ještě se divíte, že většina obchodníků ztrácí v reálných trzích, kde jsou pravděpodobnosti výrazně nižší a mnohem proměnlivější? Jak už jsem na Finančníkovi psal mnohokrát – naše hlava není jednoduše stavěná na to, aby dělala rychlá racionální rozhodnutí týkající se peněz. Zejména pokud rozhodnutí ovlivňují, kolik peněz můžeme následně vydělat nebo ztratit. Přitom ale tato rozhodnutí mají zásadní dopad na finální výsledek. Mé vlastní řešení uvedeného problému byla co nejvyšší systematizace všeho, co v obchodování dělám. Protože jsem zjistil, že čím méně rozhodnutí musím v prostředí nejistoty živých trhů provádět, tím racionálněji se chovám a dosahuji lepších výsledků. Občas diskutuji s některými tradery na téma, že při čistě diskréčnějším obchodování lze vydělávat více než při aplikování mechanických vstupních pravidel. Teoreticky to může být pravda. Jenže potíž je v tom, že náš mozek není stroj. A jak jsem se snažil ukázat v dnešním článku – reálné výdělky jsou výsledkem řízení obchodované pozice, a tudíž podstupovaného risku. Nikoliv samotných vstupů/výstupů. I když tak budeme mít na začátku mechanický systém s nižší výkonností, nad kterým ale budeme schopni precizně propočítat a bez problémů provádět správný position sizing, dlouhodobý výsledek bude s vysokou pravděpodobností překonávat vše, co budeme dělat v trzích pocitově. -
Ošetření vyjímek patří mezi důležité úkony během vývoje programu, oč se jedná, vysvětlím v dnešním tutoriálu. Video obsahuje také ukázku, jak můžeme ověřit, zda je aktivní API komunikace s IB. Video naleznete v TechLabu zde -
Na základě požadavku tradera Marty86 přináším podrobnější návod, jak v Amibrokeru vytvořit intradenní backtest. Pokud budou ke kódu nejasnosti, publikujte je prosím do vlákna Amibroker a příště mohu tutoriál upřesnit. Příklad je postaven na tzv. breakoutu volatility. Princip strategie je jednoduchý. Kolem stávající ceny definujeme určitý běžný rozsah volatility a trh nakupujeme/prodáváme v momentě kdy překoná horní/spodní pásmo. Vyděláváme v momentě, kdy trh pokračuje ve směru průlomu. Tutoriál naleznete zde. -
Jednou z prvních otázek, na kterou si musí začínající obchodník odpovědět, je co obchodovat. Preferovat bychom měli co nejlevnější trhy na obchodování a současně dostupné pro náš obchodní účet. Pro pomalejší swingové obchodování, které je z mé zkušenosti pro začínající tradery nejvhodnější, se z levnějších burzovních trhů nabízejí zejména akcie nebo ETF. U ETF ale bohužel platí, že americké tituly nelze s menšími účty v EU díky její regulaci obchodovat a evropské ETF jsou pak vesměs výrazně dražší na obchodování. Jako jedna z nejrozumnějších voleb pro start obchodování se tak jeví americké akcie. Zbývá ale otázka – zaměřit se na jednu akcii, několik málo titulů nebo nějakou větší skupinu? Jeden z běžných pohledů na toto téma může být začít obchodovat jediný trh, specializovat se na něj, získat pro něj cit, a teprve potom si přidávat do obchodovaného portfolia další trhy. Musím se přiznat, že v počátku své kariéry profesionálního obchodníka jsem měl na věc podobný pohled, který jsem však v průběhu doby výrazně přehodnotil. Obchodování jen jediného trhu není zdaleka optimální a u většiny obchodníků to vede k situacím zbytečně způsobujícím ztráty. Jedním z důvodů je ten, že obchodování jednoho trhu svádí technické obchodníky k tendenci „subjektivně předvídat vývoj ceny“. Vnímají, že trh dělá něco, co již v minulosti zažili a trh by se mohl zachovat podle jejich očekávání. Takové přesvědčení bývá velmi silné a často vede k porušení jemných pravidel obchodních plánů. Jednoduše se obchodníci snaží „známou“ situaci obchodovat agresivněji, protože „ví“, jak trh zareaguje. Asi nemusím příliš podrobně rozepisovat, že podobné chování v trzích dlouhodobě generuje ztráty. Budeme obchodovat jen naše pocity a dojmy, které nevycházejí ani z dostatečného statistického vzorku dat. Jednoduše řečeno – naše mysl si vzpomene na jednu, dvě podobné situace z minulosti, kdy trh vypadal podobně jako nyní a bude z toho vyhodnocovat obecné, velmi silné závěry. A věřte mi, mozek je v tomto ohledu specialista. Jednou z jeho základních vlastností je podporovat nás v našem vlastním úsudku, což je přesně to, co se pro trading v podobné situaci vůbec nehodí. Dalším úskalím při obchodování jediného trhu je frekvence obchodů. Budeme-li čekat na swingové obchody vycházející z denních grafů, můžeme se připravit spíše na maximálně několik signálů za měsíc (a spíše méně). To je pochopitelně zejména pro začínající obchodníky málo. A tak bude jejich přirozenou tendencí obchodování slabších situací, případně snižování timeframe a přechod na intradenní obchody. Místo zaměření se na jediný trh je tak lepší obchodovat více trhů najednou. Můžeme se soustředit jen na nejsilnější situace vycházející například z denní struktury trhu a zároveň budeme mít díky současné analýze více trhů k dispozici větší množství obchodních signálů. U futures kontraktů toto bohužel vede k potřebě větších obchodních účtů, neboť se musíme připravit na situace, kdy budeme obchodovat více obchodních příležitostí najednou. U akcií lze ale obchodovat i velmi malé pozice, a je tak možné obchodovat více trhů i s opravdu malým kapitálem. V případě akcií je navíc současné obchodování více trhů najednou vhodné i z pohledu řízení risku. Jednotlivé akcie mívají tendence silně reagovat na fundamentální zprávy. Není výjimečné, když se přes noc cena titulu hýbne o deset a více procent jedním nebo druhým směrem (např. po vyhlášení ekonomických výsledků firmy). Sám tak obchoduji v systému nejméně 5 různých akciových titulů, většinou ale více. Pokud jedna z držených pozic divoce poskočí, nemá to na celý účet příliš zásadní vliv. Jak si vybrat skupinu akcií k obchodování? Tituly si pochopitelně můžeme vybrat úplně sami třeba podle toho, které akcie jsou nám sympatické. Ovšem v takovém případě se s nejvyšší pravděpodobností dopustíte jednoho z „hříchů“ přeoptimalizace – tzv. klamu přeživších. Ten spočívá v tom, že si do portfolia budeme logicky vybírat jen trhy, kterým se dařilo – například dlouhodobě rostly. V takovém případě je zřejmé, že i jakýkoliv backtest strategie bude velmi ovlivněn už jen tím, jaké trhy jsme vybrali. Přitom do budoucna není zaručeno, že dnes úspěšným titulům se bude dařit stejně i nadále. Výběr skupiny akcií k obchodování je tak lepší provádět podle určitého systematického klíče, podle kterého jsme schopni kdykoliv v čase přesně definovat trhy, které obchodujeme. Sám pro tyto účely používám složení akciových indexů typu S&P 500, S&P 100, Dow Jones, Nasdaq 100 a podobně. Akciové indexy představují koše akcií sestavované podle jasně daných kritérií. Například Dow Jones Industrial Average je vypočítán z cen akcií 30 velkých společností obchodovaných na amerických akciových burzách. Index je sestavován pod zkratkou DJIA již od roku 1896 a máme tak mj. i velké množství dat k testování. Je potřeba dát si ale pozor na to, že společnosti se v indexech mění. Konkrétně u DJIA ale nejsou změny tak časté. Podle Wikipedie se index změnil od svého založení 54krát. Za posledních 10 let bylo změn 6. Pokud budeme testovat strategie na 30 akciích z indexu DJIA i ručně, dá se to zvládat i včetně toho, že budeme sledovat, které tituly byly skutečně v indexu v daný den zahrnuty. Složení indexů lze nalézt na mnoha stránkách – například finviz.com sekce screener, kde si vybereme index = DJIA. U větších indexů typu S&P 500, který obsahuje přibližně 500 akcií, už je pak lepší použít některé z dostupných programových řešení. Je vůbec možné ručně obchodovat například cenové patterny na několika set akciích současně? Vlastně to není vůbec tak náročné, jak to může znít. Je třeba mít na paměti, že v případě pomalejšího swingového obchodování se na jednotlivých trzích objeví silné vstupní situace jen jednou za čas. Potřebujeme tak mít k dispozici jen řešení, které sleduje všechny potřebné akcie a upozorní nás na momenty, které jsou důležité (například formující se vstupní signál). Takovým řešením se říká skenery (anglicky screener). Pro swingové obchodování akcií je naleznete zdarma na řadě webů – např. již zmíněný finviz.com, oblíbený je tradingview.com atd. Na těchto webech si lze snadno a zdarma vyhledávat akcie splňující určitá obecnější pravidla – například nastavení technických indikátorů. Obchodujeme-li mechanický plán, existuje navíc mnoho softwarů, ve kterých si můžeme naskriptovat přímo konkrétní podmínky našeho obchodního plánu. A to je způsob, jak swingově sám obchoduji. Řekněme, že sleduji situaci průlomu high swingu pro breakout vstup. Danou situaci obchodního plánu si popíši pomocí mechanických pravidel a převedu do skriptu. Každý den ráno pak skript spustím třeba i na několik set trhů a software mě sám upozorní na konkrétní akcie, kde se vstupní pattern nachází. Pak už stačí zadat příkaz do obchodní platformy. Tímto způsobem tak mohu obchodovat silné situace odehrávající se na denních grafech trhu třeba jen několikrát do roka a současně mám k dispozici dostatečný počet signálů potřebný pro adekvátní využití pracovního kapitálu. -
V dnešním videu se podíváme na způsoby, jakými můžeme získat přehledy o provedených obchodech u IB. Také si ukážeme jak vytvářet uživatelské reporty v klientském portále a nakonec si řekneme na co je třeba dát pozor při načítání obchodů přes API. Uvedený postup pak můžeme naopak využít pro doplnění chybějících obchodů do deníku v případě nečekaného výpadku úlohy, která to v našem workflow řeší. Video naleznete v TechLabu zde -
Pro strategie nakupující akcie může být výhodný tzv. hedging - zajištění prodejem pozice v indexu. Jak takový přístup otestovat, si ukážeme v dnešním tutoriálu. Tutoriál naleznete zde. -
Rychlé propady akciových indexů se pochopitelně promítly i do výsledků řady obchodních strategií. Nakolik pomůže, pokud bychom obchodovali strategii zajištěně? Tj. při otevírání dlouhých pozic v akciích bychom pozice jistili prodejem indexu? V tradingu je úžasné, že samotnou strategií vesměs obchodování jen začíná. Konečné výsledky jsou do velké míry ovlivněny především tím, jaký money management na jednotlivé vstupní a výstupní logiky aplikujeme. Tedy jak s pomocí velikosti pozice ovlivňujeme celkový risk profil strategie. V minulém článku Klíčová role money managementu na cestě k úspěchu v tradingu jsme si ukázali jeden možný přístup řízení risku. Dnes se chci podívat na další, který se ještě více blíží oblastem, ve které sám vnímám největší svatý grál – zajišťování pomocí long/short diverzifikace v rámci portfolia. Řekněme, že budeme obchodovat některou z tradičních reverzních strategií nakupující akcie. Ty spočívají v tom, že nakupujeme trhy po výrazném krátkodobém poklesu a držíme je pár dnů do doby, než se jejich cena vrátí do běžné hodnoty. Tedy princip využívající neefektivitu trhu vznikající díky krátkodobé panice – obchodníci se často iracionálně zbavují pozic, které proti nim prudce klesnou. Reverzní strategie fungují dobře a dlouhodobě. Slabé chvilky mají ale v momentě, kdy prudce poklesne celý trh (jako například nyní v reakci na koronavirus). Cena slabé akcie se nevrací k běžné hodnotě, ale dál klesá s celým trhem a strategie se propadá do drawdownu. Takto to může vypadat konkrétně. Jde o hypotetickou strategii nakupující bez páky 5 pozic v akciovém indexu SP100: Strategie dlouhodobě krásně vydělává, ale pochopitelně rychlé propady celého trhu se promítají do drawdownů. Bez použití páky se drawdowny u podobných strategií vesměs pohybují v aktuálním kontextu kolem 30 %: Jak by vypadaly výsledky, pokud bychom strategii obchodovali se zajištěním? Tedy na každých 1 000 dolarů otevřených v dlouhé akciové pozici bychom otevřeli short pozici v akciovém indexu v hodnotě stejných 1 000 dolarů? Pokud má naše strategie dlouhodobý edge, měla by i se zajištěním vydělávat (protože by měla bez hedge index překonávat). Jaké ale budou konkrétní výsledky napoví až konkrétní backtest. Ten jsem provedl za vás a výsledky jsou tyto: Výnosová křivka podle předpokladu nemá tak hluboké propady, protože když prodělává samotná strategie nakupující akcie, vydělává short pozice v indexu. Z tohoto pohledu vypadá podobný hedge (zajištění) jako dobrý nápad. Bohužel každá ochrana v trhu stojí peníze. A stejné je to se zajištěním pomocí indexu. Je potřeba si uvědomit, že zajištění je v trhu permanentně a v dobách růstu indexu „ztrácí peníze“. Prostě stejně, jako klasické pojištění – to nás stojí spoustu peněz a využijeme jej jen ve výjimečných případech. Konkrétně se výkonnost strategie snížila s využitím zajištění z ročního zhodnocení 20,15 % (bez páky) na 14,24 %. Současně se nám ale o polovinu snížil historický drawdown. Vyplatí se tak obchodovat reverzní strategie se zajištěním pomocí indexu? Na uvedeném příkladu je vidět, že to nemusí být špatný nápad. Hodně bude záležet i na konkrétních strategiích a doporučuji s principem experimentovat. Je možné testovat i to, že nezajišťujeme plnou pozici, ale jen částečnou atd. Samozřejmě v praxi hedging přináší další výzvy například v technické implementaci. Otevíráme další extra pozice a z pohledu EU traderů musíme řešit i to, jakým trhem se zajistit. Protože klasické americké ETF nemusí být na malých účtech k dispozici. Použít jdou ale například mikrokontrakty na akciové indexy, což je prakticky řešení, které sám používám. Hedge nevytvářím úplně mechanický, ale zajišťuji se pomocí strategií – viz +93 % za 3 měsíce – breakout systém na ES, kdy v této výjimečně volatilní době velmi dobře fungují trendové obchody (i do shortu). A díky možnosti využívat mikrokontrakty lze podobné strategie jemně škálovat tak, aby se vhodně doplňovaly se zbytkem portfolia. Je ale pochopitelné, že vše chce v obchodování svůj čas a je dobré postupovat krok za krokem. Pro mnoho obchodníků tak může být výhodné jistit se v trzích zcela mechanicky – třeba short pozicí v indexu nebo nakoupením put opce. Ale vždy je dobré si konkrétní dopad hedgingu na strategii nasimulovat. Třeba tak, jak jsem to udělal v tomto článku. K praktické stránce: Výše uvedené simulace jsem připravil v Amibrokeru pomocí low level CBT. V něm lze sledovat například velikost otevíraných pozic a podle toho upravovat velikost potřebného zajištění v indexu. Není to ale úplně triviální. A tak pro všechny, kdo chtějí s principem experimentovat a chtějí ušetřit dny, které jsem se skriptem sám strávil, připravím do archivu návodů Techlabu v tomto týdnu tutoriál včetně kompletního kódu, se kterým můžete hned začít pracovat bez potřeby vlastního programování. -
Video popisuje práci s textovými soubory v Pythonu, od načtení obsahu až po editaci obsahu. Jednotlivé postupy jsou doplněné praktickými ukázkami. Zároveň je připojena ukázka implementace řešení pro automatizaci úpravy názvu tickerů v csv souboru s obchodními signály. Video naleznete v TechLabu zde -
Tutoriál ukazuje, jak v Amibrokeru testovat techniky pokročilého money managementu. Konkrétně si ukážeme dynamické řízení otevíraných pozic na základě aktuálního drawdownu. Tutoriál naleznete zde. -
Většina obchodníků zaměřuje svoji pozornost především na logiku vstupů a výstupů. Peníze se však při obchodování tvoří z nemalé části prostřednictvím money managementu. V současných turbulentních časech může být ideální příležitost se na tuto oblast více zaměřit. Co tvoří základ úspěšného obchodování? Mnoho obchodníků odpoví, že kvalitní vstupy a výstupy. Tedy řekněme logika obchodních signálů. A následně se může diskuze svést na to, jestli se signály přesněji vytvářejí přes price action, oscilátory, klouzavé průměry nebo třeba volume profily. Jenže obchodní signály jsou jen částí úspěšného obchodování. V zásadě nám říkají, KDE vstoupit a vystoupit. Druhou částí je money management, který nám diktujte, KOLIK v daném obchodu riskovat. Jakou váhu mají obě složky v obchodování? Dnes jednoznačně vnímám, že mnohem klíčovější je money management. Právě ten totiž nejvíce ovlivňuje, kolik peněz ve finále vyděláme nebo ztratíme. Podívejte se na následující příklad. Tato equity křivka pochází z mého swingového systému nakupujícího akcie v korekci. Systém obchoduje jednou týdně a silný propad trhů v poslední době pochopitelně vedl k drawdownu: Ukázková equity křivka vychází z velmi jednoduchého money managementu. Systém otevírá maximálně 8 pozic a každé je přiřazen kapitál odpovídající 1/8 stavu účtu (12,5 %). Systém tedy obchoduje bez páky a jen alokuje peníze na účtu do maximálně 8 současně otevřených obchodů. Po odečtení komisí vychází roční výnos na 9,61 %. Výsledky můžeme srovnat s druhou equity křivkou: U té vidíme podstatně vyšší výnos (16,26 %) a podstatně nižší aktuální drawdown. Přitom jde o úplně stejný systém otevírající úplně stejné obchody. Co se liší, je velikost otevíraných obchodů. Tu řídí money management modul, který: Obchodům přiděluje kapitál o velikosti 6-25 % aktuálního stavu účtu podle toho, jak se systému dařilo v posledním měsíci (Pokud trhy spolupracují, systém využívá margin. Pokud trhy nespolupracují, pak mu kapitál omezuji.). Penalizuje obchodování v drawdownu. Pokud se například systém dostane do 5% drawdownu, money management modul mu přidělí poloviční kapitál. Stejné vstupy, a přesto tak odlišná celková výkonnost. Money management je opravdu extrémně silná taktika, kterou hodně obchodníků podceňuje. V tradingu pochopitelně nelze zvládnout vše najednou a dává smysl začít s jednoduchými typy money managementu. Ale jen co si základy systematické práce se strategiemi osvojíte, je dobré se samotnými vstupy a výstupy již tolik času netrávit a pozornost věnovat právě oblasti celkového money managementu. Aktuální trhy přitom paradoxně nabízejí perfektní příležitost podívat se na obchodování z jiného pohledu a na money managementu zapracovat. Proč? Současné pohyby bezesporu dovedly mnoho traderů k tomu, aby zastavili obchodování svých systémů v momentě, kdy již nemohli unést další prohlubování drawdownů. Přitom tuší, že je to přirozeně špatně, protože bez konzistentního obchodování a překonávání propadů equity křivek se nikdo nemá šanci k dlouhodobým profitům dostat. Živý kontakt s drawdowny tak může pomoci nastavit si takový money management, který vám příště pomůže další krizí projít bez potíží. A třeba s podstatně vyšším kapitálem. Moje zkušenost je taková, že se v případě money managementu vyplatí soustředit nejen na co nejvyšší výnosy, ale právě i na ochranu před hlubokými propady kapitálu. A to především z pohledu únosnosti obchodování strategie s ohledem na naši psychiku. Protože ta je klíčová. Pokud nedokážeme systematicky obchodovat strategie v době drawdownů, nikdy na trzích neuspějeme. Takové ochranné mechanismy sice mohou způsobit, že vyděláme méně než bez nich, ale poskytují ohromnou psychologickou úlevu. Například v momentě, kdy systém v drawdownu snižuje expozici na polovinu (a při dalším propadu třeba na další polovinu). V době, kdy se systému daří si oproti tomu můžeme dovolit více riskovat. Sám věnuji studiu a aplikování money managementu na úrovni portfolia poslední roky ohromnou pozornost a bohužel to není technicky úplně jednoduchá věc (a stále nejsem tam, kde bych si přál být). Nicméně jednodušší taktiky na úrovni samotných systémů lze velmi snadno aplikovat pomocí pár řádků kódů. A jednoznačně s tímto doporučuji experimentovat. P.S: Jelikož je toto téma opravdu velmi aktuální, tak konkrétní základ, jak je možné penalizovat systémy v drawdownu v Amibrokeru, ukáži v pravidelném tutoriálu tento týden v TechLabu. -
Ve videu představíme Google Colab a ukážeme proč je dobré si tento projekt přinejmenším prohlédnout a získat tak představu o jeho možnostech. Tento tutoriál obsahuje postup připojení ke službě a základní popis prostředí. Zároveň je zde praktická ukázka práce s kódem pro zobrazení obsahu textového souboru a následného exportu výsledného skriptu. Video naleznete v TechLabu zde -
Přibližně před rokem jsem popisoval nasazení intradenního systému, který po spuštění inkasoval ztrátu za ztrátou. Nyní má za sebou už reprezentativnější vzorek 100 obchodů a tento rok generuje zisk za ziskem. Myslím, že princip dlouhodobého vydělávání na burze nelze demonstrovat lépe. První popis nasazení systému naleznete v článku Očekávání vs. realita obchodování. Jak se připravit? V něm jsem popisoval, že přestože při obchodování vždy podvědomě doufáme v to nejlepší, musíme se připravit na realitu. Která může vypadat třeba tak jako u mého systému. Přestože má systém super historické výsledky a obchodovaný edge dává smysl, po nasazení live se mu příliš nedařilo. Od spuštění prakticky ztrácel. A nejen v rámci první série cca 13 obchodů popisovaných v článku. Systému se nedařilo ještě několik měsíců. Equity křivka se započítanými komisemi a skluzem (tick na vstupu i výstupu) vypadala do poloviny roku 2019 takto: Ten pohled vůbec není hezký. Zejména, pokud takový systém obchodujete jako nováček (třeba jste si jej koupili nebo pronajali), bez porozumění dlouhodobých pravděpodobností a podkapitalizovaně. Například s typickým účtem 10 000 USD, který se pro e-mini ES běžně doporučuje. V tom případě nyní čelíte drawdownu cca 45 % a ohromné nejistotě, jestli metoda funguje. Pokud jste tak již neučinili, pravděpodobně systém přestanete obchodovat. Přitom jak jsem ukazoval v nedávném vysílání zaměřeném na popis cesty tradera – dlouhodobým pravděpodobnostem nelze poručit, aby plynuly v konstantním složení. Máte-li systém s průměrným ziskem 150 USD/obchod, tak to neznamená, že tento zisk se bude dostavovat v každém jediném obchodě. Jde o dlouhodobý průměr. V praxi to znamená, že může přijít nejprve hodně ztrát a následně hodně zisků. Průměr se formuje za delší období – např. 100 obchodů. Sám dnes přemýšlím u strategií v horizontu let. Je tedy vždy extrémně důležité nastavit strategii správný risk management (například přidělený kapitál) a zejména obchodovat systémy v portfoliích. Protože pak nebudeme mít tendence vypínat to, co „vypadá, že nefunguje“ a necháme vyvinout dlouhodobé pravděpodobnosti. A jak vypadá tento sytém po přibližně 100 obchodech? Takto: Systém pookřál se zvýšenou volatilitou (ještě, aby ne – jde o tzv. breakout volatility), a pokud bychom snesli loňský 45% drawdown, tak bychom letos inkasovali za první tři měsíce skoro 100% zhodnocení (po komisích a skluzech 93%): A tradičně – pokud se na equity systému podíváme z dlouhodobého pohledu, pak onen dramatický úvod na začátku roku 2019 vlastně vůbec tak dramaticky nevypadá: Co uvedené demonstruje? Základním bodem pro zvládnutí úspěšného obchodování je rozumět dlouhodobým pravděpodobnostem a zejména tomu, jakou volatilitu můžeme ve výsledcích obchodování očekávat. Uvedený 45% drawdown na hypotetickém desetitisícovém účtu je statisticky zcela očekávatelný – byť to tak z dlouhodobého backtestu vůbec nemusí vypadat. Strategie je potřeba obchodovat v portfoliích. Protože jen tak se dají rozumně přestát období, kdy se strategii nedaří (a taková období budou mít všechny strategie). Například nyní, ve zvýšené volatilitě plné dramatických poklesů akciových indexů, mi samozřejmě nevydělávají swingové systémy nakupující akcie (které ale mají krásně vyděláno z předcházející let). Příliš mě to ale nestresuje, protože žně mají například právě breakout systémy těžící z vysoké volatility. Volatilita strategie musí odpovídat velikosti účtu. Například popisovanou strategii v ES sám neobchoduji s alokací 10 000 USD, ale výrazně vyšší. Zde je extrémně důležité rozumět metrikám typu sharpe ratio. Viz Vyhodnocování obchodních systémů z pohledu dostupných metrik. Skutečně výnosy generujeme podstupovaným riskem a ten je třeba řídit. Jistě, pak nebudeme dosahovat zhodnocení 100 % za pár měsíců, ale budeme schopni strategie obchodovat dlouhodobě. Při obchodování strategií se musíme pídit po dlouhodobých risk profilech systémů a dobře rozumět tomu, co zvládneme obchodovat a co nikoliv. To, co v tradingu můžeme kontrovat, je risk. Pokud ten budeme mít rozumný, tak se výnosy dostaví. Spousta obchodníků naskakuje do systémů jen proto, že se jim daří poslední dobou. Třeba zrovna tak, jako mému ES systému. A pak jsou překvapeni, že jim takový systém třeba i vymaže účet. Proto jsem přesvědčený, že je lepší začít s pomalejšími swingovými systémy, které vyučuji např. ve workshopu swingového obchodování, zocelit psychiku a skutečně akceptovat všechny principy tradingu. A teprve následně se vrhat do agresivnějších a rychlejších přístupů. Intradenní breakout systémy mají jednoznačně místo v našem arzenálu strategií, ale jak vidíte, dokáže to být jízda. Na druhou stranu jde o strategie, které dobře dokáží vytěžit období s vysokou volatilitou, které není pro akciová portfolia nejpříznivější. -
Mnoho analýz výsledků obchodování provádím v Jupyter notebooku. Snadno se tak může vytvořit například tzv. pravděpodobnostní kužel (Probability Cone), na který se dotazoval nedávno Vasek69. Abych mohl v Jupyter notebooku výsledky analyzovat, musím je nejprve z Amibrokeru vyexportovat. To lze mnoha způsoby. Dnes si ukážeme, jak to dělám automaticky pomocí speciálně vytvořené funkce. Tu stačí jednou vložit do kódu a csv soubor budete mít aktuální vždy, když provedete backtest (což se může hodit i při použití dávek). Tutoriál naleznete zde. -
Omlouváme se za dočasnou nefunkčnost možnosti stažení PDF dokumentu s popisem systému FBLL v rámci seriálu Profitabilní obchodování A-Z. Link je nyní funkční. Viz https://www.financnik.cz/clanky/serialy/profitabilni-obchodovani-a-z/profitabilni-obchodovani-a-z-obchodni-system-ke-stazeni-r1661/
-
Jsou chvíle, kdy na nás grafy působí, že se trhy řítí do nejhorší krize všech dob. A i s našimi systémy, které si v dané chvíli procházejí drawdowny. Jednu takovou prožívá mnoho traderů právě nyní. Koncem února 2020, kdy trhy začaly panicky reagovat na zprávy o šířícím se koronaviru. SPY ještě v polovině minulého týdne atakovalo nová maxima, aby během několika málo dnů ztratilo v jeden okamžik více než 15 % své hodnoty. Pokud stejně jako já obchodujete v portfoliu také systémy držící dlouhé swingové pozice v akciích, pak samozřejmě podobný pokles indexů vesměs vyvolá i pokles výkonnosti systémů a drawdown. Možná až takový, že přemýšlíte o tom, jestli raději systémy nevypnout proto, že pokles může pokračovat a vy byste tak ochránili alespoň zbývající kapitál. Samozřejmě, že v hloubi duše mívám občas podobné myšlenky. Ale dvacet let v trzích mě naučilo, že trhy se často chovají jinak, než bych si přál. Vím, že neumím předvídat nepředvídatelné a to, co obchoduji, jsou pravděpodobnosti. Pokud dnes své systémy vypnu a příští týden přijde nejhorší pokles na burze za posledních 100 let, budu se cítit jako vítěz. Pokud ale nastane zotavení trhů, přijdu o poměrně dost peněz a budu litovat, že jsem na systémy sahal. Krátkodobý výsledek impulzivní reakce může být jakýkoliv, z dlouhodobého pohledu však jakákoliv akce naruší dlouhodobé pravděpodobnosti, se kterými generuji své profity. Je dobré si uvědomit, že s penězi v trzích prožíváme často situace mnohem dramatičtěji, než když jen zpětně studujeme stejně hluboké poklesy na historických grafech. Ostatně podívejme se na aktuální trhy z pohledu měsíčních grafů: Pro lepší orientaci jsem do grafu vložil i indikátor Bollinger bands zobrazující druhou standardní odchylku od průměrné ceny. Tedy oblasti, ve které je zcela běžné, že se trh pohybuje. A sami vidíme, že aktuální pokles představuje spíše návrat k „průměrné ceně“ poté, co trh opravdu dlouhodobě rostl. Jinými slovy – pokud bychom stejnou situaci studovali na historických grafech, například při přípravě našeho systému, patrně bychom ji ani nezaregistrovali. Přitom reálné prožívání daného pohybu je úplně jiná káva. Proč to tak je? V reálných trzích na nás působí dynamika pohybu. Poklesy trhů bývají rychlé. Mimochodem – tento byl opravdu extrémně rychlý, ovšem na Finančníkovi průběžně píši o tom, že rychlost padajících trhů se postupem času zvyšuje (zprávy se šíří rychleji, obchoduje se rychleji, mnoho obchodů je automatizovaných a roboti reagují na vysoké pohyby atd.). Navíc si pokles trhů spojujeme se zprávami, které kolují kolem nás. A mnoho z nich má stále poplašnější a paničtější charakter. V době psaní těchto slov sám trávím tradičně zimu na Lanzarote, kde si život plyne svým slunečným tempem. Ale také na mě pochopitelně působí zprávy, jak v Čechách lidé údajně vykupují obchody a připravují se na konec světa. Toto vše ovlivňuje a nahlodává naši psychiku a vede k myšlenkám, jestli raději obchodování aktivních systémů nepřerušit. Jenže dvacet let v trzích mě naučilo, že rozhodnutí, která děláme ve strachu a panice, jsou ta nejhorší. Jedním z hlavních důvodů, proč jsem postupně přešel na systematické obchodování je právě to, že mi dovoluje následovat připravený obchodní plán a podobné improvizace neřešit (protože vím, že v důsledku mi přinesou stejně jen ztráty). Všechny mé obchodované systémy samozřejmě obsahují otestované prvky risk managementu a coby trader je potřebuji jen následovat. Ovšem na druhou stranu je pravda, že mé portfolio aktuálně nijak nekrvácí, byť jsem v akciích přišel o část letošních zisků (pochopitelně). A to je další extrémně důležitá část celé skládačky. Pokud se s některou svou strategií cítíte v drawdownu extrémně nepohodlně, patrně ji obchodujete příliš agresivně s ohledem na svůj účet nebo zkušenosti. Nezkušení obchodníci mají bohužel tendence risk podceňovat. Snaží se maximalizovat výnosy například s použitím co nejvyšší páky a mají pocit, že risk je neohrozí. V okamžiku, kdy přijde první reálný drawdown (který ani nemusí přesahovat drawdowny z backtestů) se ale zaleknou a strategie přestanou obchodovat. Pokud se ocitnete v situaci plné pochyb o tom, jestli strategii obchodovat dál s ohledem na určité turbulentní období v trzích, doporučuji zrevidovat kapitálovou expozici, s jakou strategii obchodujete. Dost jsem se tomu věnoval ve webináři, který jsem pořádal minulý týden. Všechny obchodní systémy mají určité základní charakteristiky výnosu a risku, které předurčují jejich pravděpodobnosti budoucího vývoje – tj. kromě všeho i drawdowny, které musíme podstoupit (a nezapomínejme na to, že největší drawdown strategie je ten, který nás ještě čeká). A strategie je potřeba obchodovat s takovým riskem, který dokážeme akceptovat. Pokud obchodujete v akciích, sníží se expozice snadno – obchodujte třeba jen polovinu pozic. To, že vám bude na účtu zbývat nevyužitý kapitál vůbec nevadí. Klíčem úspěšného obchodování je hlavně vytrvale následovat obchodované metody a získat možnost vydělávat na dlouhodobých pravděpodobnostech. K tomu je ale nutné překonat onen nebytný základní bod – nepochybovat o obchodní metodě v prvním okamžiku, kdy se dostane do drawdownu. A proto je nutné obchodovat metodu s riskem, který je adekvátní našemu účtu a psychice. Jakmile postoupíte v tradingu přes tento první nezbytný základ, naučíte se zbývající kapitál využívat dalšími způsoby. Budete s ním pracovat s využitím u dalších, nízcekorelujících, strategií, a tím se dostávat ke stabilnějším výsledkům. To vám pak dovolí zvyšovat páku, tentokrát již v pravý čas a přestát i období podobná těm, která si prožíváme v době psaní těchto řádků. -
Ve vlákně určeném pro doplňky k Autotraderu poskytl trader s nickem @Unlimited vlastní skript, který používá pro generování vstupních signálů. Dnešní video je praktickou ukázkou jak tento doplněk zapojit do našeho automatizovaného systému. Skript ale ve své podstatě není určen pouze pro uživatele Autotraderu, může být používán i samostatně za účelem automatizace přípravy vstupních signálů. Video naleznete v TechLabu zde -
"Petře, objevil jsem systém, který obchoduje s více než 80% pravděpodobností úspěchu“ psal mi před časem obchodník Karel a pokračoval „Jeho majitel přes rok prokazatelně s touto úspěšností obchoduje a je ochotný mě celý systém za nemalý poplatek naučit.. Může být na takové nabídce nějaký háček?“. Může a Karel se, i přes mé varování, o háčku přesvědčil za několik měsíců sám. Bohužel i tím, že zbytečně vyhodil peníze jak za samotný systém, tak za ztráty několika tisíc dolarů, které mu systém vygeneroval. A jelikož toto není vůbec ojedinělá situace, pojďme si nyní vysvětlit, proč některé metriky v tradingu vůbec nic neznamenají. A pojďme na to přes další příklad z praxe. Jde o jiný systém, než který si koupil Karel. Podstata je ale velmi podobná. Systém vytvořil a pronajímal (za nemalé peníze – 350 USD/měsíc) na serveru collective2.com trader Brian. V prosinci 2019 jej v tamní diskuzi propagoval podobnými příspěvky: Tedy ve smyslu „Můj systém BR FUTURES krásně vydělává – zobchodoval již 42 obchodů s 88% úspěšností“. V únoru 2020 ale systém vygeneroval za jediný měsíc ztrátu 134 % a celý účet najednou skončil v hlubokém záporu. Tedy pokud by někdo systém následoval, musel by reálně brokerovi ještě poslat na účet peníze pokrývající vygenerovanou ztrátu. A to i přesto, že za celou dobu fungování systém obchodoval s úspěšností 83,60 %. Tedy 44 z celkového počtu 55 obchodů skončilo v zisku. A přesto je výsledkem brutální ztráta: Jak je to možné? Jednoduše proto, že některé metriky v obchodování nemají sami o sobě žádnou vypovídající schopnost. Jsou to například výnosy (tj. kolik strategie vydělala) nebo právě zmíněná úspěšnost obchodování. Vše je vždy třeba posuzovat v kontextu risku. Strategie BR FUTURES s riskem pracovala velmi nešťastně. Její autor používal naivní risk management v podobě tzv. ředění ztrátových obchodů. Taktika spočívá v tom, že pokud se otevřený obchod dostane do ztráty, otevře se nová pozice na „lepší ceně“. Tím se nám zlepšuje průměrná vstupní cena a následně stačí, aby trh poskočil jen trochu našim původně směrem a výsledným obchodem je zisk. Pokud trh jde stále proti naší pozici, otevírá se další obchod na ještě „lepší“ ceně, průměrná vstupní cena se opět posouvá blíže aktuální ceně trhu a čeká se na moment, kdy bude možné celou pozici uzavřít v zisku. Problém podobných přístupů je ale ten, že fungují do doby, než jednou fungovat přestanou. Prostě přijde tak vysoký protipohyb, že na účtu už není dostatek prostředků, abychom mohli pozici dál „ředit“. A to je přesně to, co se stalo u systému BR FUTURES. Tomu stačilo v trhu jen opravdu malý pokles, aby vyzmizíkoval celý účet (a díky použitému pákovému efektu jej dostal do záporu). Možná se usmíváte, že byste nikdy podobnou chybu neudělali a takto riskantně neobchodovali. Bohužel ale opravdu hodně traderů si podobné systémy pronajímá nebo kupuje, protože některé mohou fungovat i delší dobu a pouze na základě historických statistik vypadá vše růžově. Tedy pokud se člověk nezačne pídit po detailních principech použitého risk managementu – což je bohužel většinou mimo možnosti běžných začínajících a méně zkušených obchodníků. Podobné příběhy jako výše uvedené se tak opakují stále dokola. A to i na úrovni fondů řízenými údajně zkušenými obchodníky – viz příběh Jamese Cordiera a jeho 290 klientů, kterým spravoval peníze. Ti přitom patřili do skupiny bohatších investorů – minimálně do jeho správy svěřovali 500 000 USD. Během jediného dne pak přišli o úplně celý zůstatek účtu a byli nuceni brokerovi uhradit ohromné dlužné částky na pokrytí marginu. Některé metriky typu úspěšnost nebo historické výnosy skutečně nemají sami o sobě absolutně žádnou vypovídající schopnost. Na výše uvedeném příkladu vidíte, že můžete mít systém s úspěšností 83 % a stejně velmi rychle přijít na burze o celý účet. Klíčem je poměřovat vše v kontextu risku. Jak to dnes dělám já budu ukazovat v zítřejším bezplatném vysílání. Do něj jsem připravil více než 90 minut výkladu hodně orientovaného právě na téma risku a jeho vyhodnocování tak, abychom s vyšší pravděpodobností byli schopni dosáhnout stabilních výsledků bez překvapení popisovaných v dnešním článku. A opravdu doporučuji se vysílání zúčastnit – nebudu zde hovořit o jednoduchých metrikách typu risk/reward ratio. Ukáži příklady mnohem propracovanějšího přístupu. Registrovat se je možné ještě dnes pomocí tohoto formuláře. Vysílání bude probíhat jen v průběhu 25.2. a nebude k dispozici později. -
Jak jsem slíbil v předcházejícím příspěvku - pro rozšíření výuky přikládám záznam mé přednášky na QuantExpo 2017 týkající se párového obchodování a Pythonu. Prostřednictvím Jupyter Notebooku demonstruji, jak je možné si vytvořit základ jednoduchého workflow: Video naleznete zde.
