Hlavní přehled

V článku Day trading breakoutů s 0TDE opcemi – extra páka s limitovaným riskem jsem ukazoval, jakým směrem se ubírám při vývoji systému obchodujícího intradenní breakouty na akciových indexech, které budou probíhat skrz exekuce 0TDE opce. Motivace pro můj trading je zřejmá: Toto je backtestovaná equity křivka breakout systému obchodujícího opce na dvou trzích QQQ/SPY. V minulém článku jsme si ukazovali, že počáteční účet 10 000 dolarů by byl za necelé dva roky na úrovni 82 833 dolarů! To je brutálního zhodnocení o 728,33 % a něco, z čehož si chci určitě část ukousnout i na svých účtech. Zde je update k progresu: V Trading Room jsem postupně ladil základní logiku breakout systému, která bude vycházet ze silné a jasně obhajitelné „idea first“ myšlenky. To se nám myslím povedlo a TradeStation kódy k hlavnímu modelu, ze kterého vycházím, naleznete v Trading Room zde. Model jsem osobně nasadil na svůj živý účet, ve kterém nyní riskuji počátečních 300 dolarů/obchod. Minule jsem ukazoval výpisy z IB s prvními výsledky, další obchody následují – viz níže. Breakout model obchoduji zatím na akciích (QQQ, SPY, DIA atd.), protože je to pro mě nejjednodušší – vzal jsem náš autotrader a prostě do něj přidal další strategii. Samozřejmě, že model by bylo možné exekvovat s futures. Nechtěl jsem ale zbytečně podstupovat úpravy a testování autotraderu, protože mým cílem je obchodovat model s 0TDE opcemi. Máme hotovou první verzi python opčního autotraderu! Autotrader v plně otevřené podobě budu v Trading Room sdílet na konci příštího týdne. Zatím jde o první verzi, se kterou koncept osahávám a budeme jej dotahovat dál. Mám jej v tuto chvíli nasazen na paper účtu a obchoduji ETF SPY. A získávám tak první srovnání mezi exekucemi akcie vs. 0TDE. Takto vypadala například situace včera, ze které je myslím jasně patrné, proč je pro mě tento směr zajímavý: V trhu S&P 500 breakout model indikoval včera 16. 4. 2024 cca 30 minut po otevření volatility breakout na úrovni cca 512,88. Na živém účtu jsem vstup zobchodoval skrz akcie SPY. Riskuji podle volatility 300 dolarů, a autotrader proto shortoval 135 shares. Bez využití marginu tak šlo o investici cca 69 050 USD (v praxi mi IB zablokovalo cca 17 tisíc dolarů – byl využit intradenní margin). Na demo účtu nakoupil v okamžiku breakoutu autotrader 0TDE PUT opci na strike cenu 513 a při stejném risku 300 dolarů na obchod nakoupil 2 opce, každou za cenu 1,54 USD. Na účtu bylo zablokováno 300 dolarů, více nebylo pro obchod třeba. Obchod nemohl ztratit více. A podívejte se, jak dopadl obchod večer. Nejprve výsledky z živého obchodování (kde exekuce probíhala pomocí ETF - breakout systém má Order Ref ETFBRK1_S): Na živém účtu mi breakout model skrz short SPY vydělal 1 105,60 dolarů. Na paper účtu stejný obchod skrz nákup 0TDE PUT opce vydělal 1 248,31 dolarů: V obou obchodech jsem riskoval 300 dolarů. Ovšem skrz opce byl tento risk ještě zajímavý v tom, že jsem nemusel použít žádný pevný SL – pokud by trh šel proti mně, opce by expirovala bezcenná. V obchodu skrz akcii jsem měl vázáno s marginem cca 17 000 dolarů a získal 1 105,60 dolarů, v paper obchodu skrz opci jsem měl vázáno 300 dolarů a získal 1 248,31 dolarů. Tedy zhodnocení 316 % zisk na obchodu. Poznámka – zisk 316 % na obchod je třeba pochopitelně brát s rezervou. Rozumnější je zhodnocení vztahovat k výši účtu. Ten by mohl být například 10 000 dolarů, abychom si mohli rozumně dovolit celých 300 dolarů na obchod ztratit. A i tak šlo o zhodnocení +12,5 % účtu během jednoho obchodu. V každém případě představují exekuce skrz 0TDE opce myslím velmi zajímavou cestu, jak účet hodnotit. A myslím, že už jsem velmi blízko, abychom několikaměsíční vývoj a bádání v oblasti 0TDE opcí začali hodnotit na živém účtu. Tady je taktický plán pro nejbližší období: Osobně začnu 0TDE opce sám autotraderem exekvovat v nejbližších dnech živě na účtu s 10 000 dolary tak, abych mohl v Trading Room dokumentovat zkušenosti s live tradingem v prostředí, které je podobné tomu, se kterým pracuje běžný obchodník. O víkendu publikuji do Trading Room minikurz shrnující práci s opcemi a návodem, jak 0TDE opce backtestuji. Měli bychom se tak všichni sladit v základních znalostech práce s opcemi. Příští týden publikuji do Trading Room svou aktuální verzi Python 0TDE opčního autotraderu, abyste mohli také začít provádět první testy. A ještě k nejčastějšímu dotazu, jestli plánuji vytvořit na toto téma komplexní kurz: Netuším, ale spíše ne. Práce na kurzu je obrovská a 80 % času člověk přitom vydává zbytečně (editace videí atd.). Tento čas mi přijde rozumnější investovat do vývoje strategií. Proto sdílím know-how v Trading Room ve formě pracovních zápisků a kódů, kde mají všichni šanci pokládat dotazy a posouvat se společně. Jakmile téma dotáhneme do produkční fáze, patrně se vrhnu na vylepšování dalších způsobů tradingu a breakouty 0TDE přenechám autotraderům bez toho, aniž bych se dokola vracel k základům. Ideální čas pro naskočení do společného studia systematického obchodování 0TDE opcí je tak v Trading Room nyní. Přihlásit se můžete zde: https://tri.financnik.cz/tradingroom

Preferujete malé stop-lossy, ale současně nechcete být vyhazováni na malých korekcích trhů? Láká vás dosahovat vyššího ročního zhodnocení? Podívejte se, jak může vaše intradenní obchody posunout exekuce na opčním trhu. Obsah: Hledání edge day trading strategie Stavba day trading systému na nalezených pravděpodobnostech Limity běžného stop-lossu v praxi Alternativní risk management s využitím 0TDE opcí V Trading Room se poslední týdny intenzivně věnujeme vývoji breakout strategií pro intradenní obchodování indexů tak, aby jimi všichni zapojení obchodníci mohli obohatit své převážně momentum a mean reversion portfolio. Práce to není málo, ale úsilí začíná přinášet ovoce. Začali jsme obecným hledáním silných edge, na kterých lze stavět jednoduché systémy. Hledání edge day trading strategie Pro hledání edge používáme Google Colab, skrz který jsem nasdílel „edge finder“. Prostředí, ve kterém sám hledám obecné tržní tendence zvyšující šance na situace, které budou vyhovovat zamýšlenému obchodnímu systému. V případě strategií obchodujících intradenní breakout to jsou například silné trendové dny. Myšlenky zkoumáme bez konkrétních vstupů, jen z pohledu pravděpodobností určitého price action kontextu. Podobný přístup vnímám jako důležitý proto, abychom hned na začátku stavby systému nepreferovali přeoptimalizované kombinace vstupních a výstupních podmínek. V edge finderu hledáme jen obecné tendence. Má určitá kombinace kontextu vliv na to, jak se bude trh vyvíjet následující den? Pokud ano, vidíme například výrazně zvýšenou pravděpodobnost výskytu trendového dne vůči běžnému průměrnému dni. Jeden z vyhlídnutých edge vypadá například takto: Sledovaný kontext vede k výrazně zvýšené pravděpodobnosti, že následující den dojte k trendovému dni. Přesně to, co potřebujeme pro kvalitní breakout systém. V Trading Room můžete edge finder stahovat v tomto postu: https://www.financnik.cz/forum/topic/5064-hledani-edge/?do=findComment&comment=319033 (link bude fungovat jen do doby, než breakout edge dozkoumáme, pak se vrhneme na další oblasti a toto vlákno bude staženo). Nalezení silného kontextu pro breakout systémy je z mé zkušenosti klíčové. Samotný breakout je triviální a bude mít pravděpodobně nějakou podobnou formu: S tím, že breakout pásma počítaná pomocí ATR (nebo jiného způsobu výpočtu volatility) se nemusí časovat z otevírací ceny, ale třeba z ceny po určité době obchodování. Osobně jej ale časuji právě z otevírací ceny tak, abych mohl využívat své workflow vývoje intradenních systémů. Pokud bychom ale takový breakout obchodovali úplně každý den, nebude přístup funkční. Obchodů bude hrozně moc a průměrná velikost zisku příliš nízká na to, aby pokryla komise. Je tak potřeba breakout časovat do vybraného kontextu. V Trading Room jsme ve vláknu hledání edge identifikovaly dva takové silné kontexty. Stavba day trading systému na nalezených pravděpodobnostech Jakmile máme kontext, přichází na řadu stavba konkrétního obchodního systému. Intradenní systémy testuji sám nejčastěji v TradeStation, byť vše pak obchoduji skrz svůj autotrader v Interactive Brokers. A takto může vypadat skoro hotový systém, jehož kód vychází z nalezeného kontextu a který naleznete v podobě otevřeného kódu v Trading Room zde. Jde o aplikaci breakout logiky na trh S&P 500 skrz ETF SPY. V praxi sice tento ticker většina obchodníků využívat nebude, protože jej v EU není možné obchodovat na retailových účtech, ale v Trading Room máme k dispozici portfolio tester pracující s akciemi, a proto testujeme strategie na ETF. Následné obchodování systému s využitím e-mini futures vypadá velmi podobně, plus navíc plánujeme breakouty obchodovat skrz opce – viz dále). Zobrazená výkonnostní křivka zahrnuje běžné komise a obchody jsou prováděny long i short. Navíc princip funguje na všechny další běžné indexy a trhy jako ropa a zlato. Limity běžného stop-lossu v praxi Nalezený edge mě osobně motivoval natolik, že jsem si systém trochu upravil a nasadil skrz svůj autotrader živě. Pochopitelně s menším riskem, abych myšlenku nejprve určitou dobu v trzích testoval. Konkrétně jsem tomuto edge alokoval 300 dolarů na stop/loss a obchoduji několik akciových indexů. Tedy pracuji s riskem, který je vhodný i pro menší účty. A takto dopadl hned první obchodní den systému (obchody jsem prováděl na ETF typu SPY, QQQ a DIA proto, že je to jednodušší pro můj současný autotrader a coby profesionální obchodník mám k těmto trhům přístup). V první obchodní den systému jsem ve čtvrtek 4. 4. 2024 chytl v S&P 500 plný stop-loss (aby se následně trh otočil a pádil směrem původního breakoutu), v Nasdaq 100 (ticker QQQ) byl pak zisk 1 933 dolarů a v Dow Jones (DIA) byl zisk 2 084 dolarů. Nestává se mi to často, ale zde se tedy spuštění vysloveně povedlo. Jednak proto, že jsem vydělal trochu peněz, shortováním akcií jsem si zajistil své dlouhé pozice v momentum strategiích, dále proto, že ztrátový obchod vysloveně nahrál k tomu, kam plánuji v Trading Room systém posouvat – k exekucím skrz 0TDE opce. Ztrátový obchod vypadal totiž přesně tak, jako to potěší nejméně – S&P 500 doklesal k úrovni pro breakout short a systém vstoupil do krátké pozice. Těsně poté se trh obrátil a dostoupal k hranici stop-lossu. Ten zasáhl, chvíli šel do strany a pak přišel sešup, ve kterém by pozice vydělala pěkný peníz: Příliš přitom nezáleží na tom, kde je stop-loss umístěný. Podobné situace se budou stávat vždy. Alternativní risk management s využitím 0TDE opcí Existuje lepší cesta risk managementu při day tradingu? Ano a dokonce velmi elegantní. V Trading Room pracujeme na řešení, kdy budeme podobné situace obchodovat skrz 0TDE opce. Podrobně jsem se jim věnoval v článku Opce – jak je obchodovat systematicky. V něm jsem ukazoval, jak mohou vypadat samostatné opční strategie (např. mechanické výpisy opčních spreadů). Těm se také plánuji věnovat, ale 0TDE opce můžeme využít i pro směrové obchody. Konkrétní opční pozice budu ještě v Trading Room zkoumat, ale začít můžeme i nákupem samotných opcí. Call pro long breakout a Put pro short breakout. Na myšlenku mě přivedl trader Petr Komínek, který breakouty obchoduje již mnoho let (mj. je prezentoval i na našich konferencích). Co se stane, když místo 300 dolarového stop-lossu použiji například ATM opce v hodnotě 3 % účtu, který má počáteční kapitál 10 000 dolarů? U obchodů riskuji stejně (300 dolarů na 10 000 účet), ovšem opce má tu výhodu, že její platnost nekončí zasažením stop-lossu. 0TDE opce vyprší až na konci dne. V našem případě obchodu SPY by tak pozice realizovala krásný zisk bez ohledu na ten dočasný růst trhu (a SPY opce lze obchodovat i na malých retailových účtech v EU). Jak by vypadal konkrétní dlouhodobější výsledek systému? Na odpověď můžeme povolat backtester a zde je výsledek. Pokud bych obchodoval breakout systém na trzích SPY a QQQ, long i short, tak od poloviny roku 2022, kdy se 0TDE opce začaly naplno obchodovat, by můj účet vypadal následovně (komise 1 USD na obchod započítány, graf je v logaritmickém měřítku): Počáteční účet 10 000 dolarů by byl za necelé dva roky na úrovni 82 833 dolarů! To je nárůst o 728,33 %! A pokud máte větší účet a můžete si dovolit obchodovat SPX opce, pak je zhodnocení ještě zajímavější. Risk je přitom stále naprosto jasně definován – 3 % na obchod. Při nákupu opcí je risk zcela jednoznačný. Riskujeme vždy přesně tolik, kolik za opci zaplatíme a nikdy nemůžeme ztratit více. Tato propozice se mi velmi líbí, už jen proto, že automatizace nákupu jednoduché opce je triviální. Byť věřím, že se nám v rámci dalšího testování může podařit vstupní logiku skrz opční kombinace ještě vylepšit. Pokud s breakout strategiemi pracujete, pak rozhodně doporučuji možnost exekucí skrz 0TDE opce otestovat. A pokud vás intradenní breakout strategie lákají, pak doporučuji se nyní zapojit do Trading Room, kde zkoumání této oblasti získává právě nyní na síle. V nejbližších týdnech: Budeme dál ladit samotný breakout systém a budu asistovat v dotazech pro dotažení šablony, kterou jsem poskytl. Pustíme se do výkladu opcí a ukáži, jak systémy s 0TDE opcemi backtestovat. Vytvořím jednoduchý Python autotrader, který bude umět automatizovaně obchodovat breakout signál skrz opce obchodované u Interactive Brokers a budu jej sdílet v otevřené podobě. A to vše mimo běžného provozu, který v Trading Room probíhá (viz Jak se na Finančníkovi naučit obchodování na burze – update 2024). Upozornění: vývoj breakout strategie neprobíhá formou kurzu, ale formou postupných zápisků publikovaných jednou za týden až dva. Do Trading Room se můžete přihlásit na adrese https://tri.financnik.cz/tradingroom.

To nejpodstatnější se v posledních letech děje na Finančníkovi nikoliv na homepage, ale v uzavřených skupinách. Ty máme na Finančníkovi dvě a zejména Trading Room prochází poslední měsíce solidním rozvojem. Zde je aktuální update toho, co můžete získat. Vše důležité se na Finančníkovi aktuálně soustředí do skupin Trading Room a TechLab. Trading Room se před lety rodil jako cesta pro optimální způsob průběžného předávání komplexnějšího a dynamického know-how, jakým burzovní obchodování je. Pokud jste jen trochu zkušenějšími obchodníky s praxí v živém obchodování, tak víte, že v tradingu neexistuje nic permanentního, co by se dalo snadno naučit a trvale s tím dolovat peníze z trhů. Trhy se vyvíjí a mění. A přizpůsobovat se musí i naše taktiky a myšlení. Základ Trading Roomu vždy vycházel ze zprostředkování ostatním, co aktuálně v trzích sám dělám. Ukazovat, co mi funguje a co méně; vysvětlovat, na čem pracuji; co budu aktuálně obchodovat; jak řeším situace vycházející z otevřených pozic a podobně. Dostat tak ostatní do reálné praxe tradingu, se kterým se lze skutečně živit tak, jak to sám dělám skrz svůj alternativní fond zaměřený na mechanické obchodování portfolio strategií. Dá se cenná praxe mechanického obchodování reálně sdílet a je pro to vůbec důvod? Sám jsem si tuto otázku při zakládání Trading Roomu pokládal a skupinu rozjížděl velmi opatrně (včetně toho, že do ní byl dlouho pro nové obchodníky omezený přístup). Postupně se mi ale ukázalo, že podobná skupina neposouvá nejen účastníky, ale i mě samotného. Vznikla struktura, která mě přirozeně vede k tomu, abych systematicky zpracovával vše, co dělám, průběžně vyhodnocoval výkonnosti jednotlivých strategií a informace byl schopen srozumitelně prezentovat ostatním. A věřte mi, mezi tím, kdy si člověk nadivoko provádí různé backtesty a tím, kdy systematicky analyzuje určitou oblast tak, aby byl schopen smysluplně závěry předávat ostatním, je ohromný rozdíl. Nakonec se tak z Trading Roomu vyvinul na Finančníkovi hlavní kanál, ve kterém dnes pracuji. A protože je hodně skrytý za paywallem, stojí myslím za to udělat update, jak se skupina vyvíjí a kam směřuje v roce 2024. Primárním cílem Trading Roomu je naplňovat premisu, se kterým vznikl - umožnit začínajícím traderům začít rovnou pracovat tak, jak pracuji s více než 20letou praxí sám. Nehledat v trzích neexistující svaté grály, ale rovnou začít obchodovat portfolia systematických strategií a učit se z praxe. A to bez investic do dat, softwaru a know-how. Investic, které by měly přicházet později až v okamžiku, kdy člověk rozumí tomu, co v trhu vlastně reálně plánuje dělat a co skutečně potřebuje. V Trading Roomu je tak pro účastníky k dispozici aktuální záznam Workshopu profitabilního obchodování vysvětlující potřebné základy. Dále v dashboardu skupiny sdílím signály strategií, z nichž část sám živě obchoduji. V oblasti swingových strategií jsou to tyto: Jde o swingové strategie pracující s různými principy – trend following, breakout, mean reversion. Long a short. U všech strategií jsou dopředu k dispozici signály vstupů a výstupů. Pointou sdílených strategií je mít v trzích něco, s čím můžete začít pracovat na tom, co je podstatné – systematičnost a diverzifikace. Na screenshotu vidíte hypotetickou letošní výkonnost strategií. Hypotetickou proto, že ne vše obchoduji živě a ne vše obchoduji podle těch nejjednodušších pravidel - což je mimochodem i předmětem Trading Roomu. Ukazovat, jak funguje reálná praxe tradingu a jak můžeme k mechanickému obchodování přistupovat. Postupně se nám v Trading Roomu podařilo vybudovat dashboard, ve kterém je možné dynamicky vytvářet a analyzovat portfolia strategií: Mimochodem - nově bude možné uploadovat do analyzátoru vlastní data z jiných backtesterů, jako je například Amibroker. Portfolia strategií jsou pro reálný trading nesmírně důležitá. Umožňují rozkládat risk a zvyšovat šanci na úspěch. Je to alfa a omega toho, co dělám. Portfolia jdou pochopitelně napojit i na Autotrader, který sdílíme v TechLabu (viz dále) a ucelit tak celkové systematické trading worfklow. Obchodníci, kteří proniknou do swingových strategií, se mohou v Trading Roomu začít posouvat i do intradenních strategií. Ve skupině sdílím intradenní mean reversion strategii Finwin a to včetně python skriptů, které sám používám pro autotrading. Skripty sdílím ve zcela otevřené podobě, aby si je pokročilejší obchodníci mohli osvojit a upravit pro své užití (nedávno např. proběhla v Trading Roomu zmínka o praxi obchodování kanadských akcií s využitím skriptu, což je něco, co jsem sám ještě ani nezkoumal). Výše popsané jsou řekněme základy systematického obchodování. Zájemcům poskytují startovací „balíček“, se kterým mohou trhy uchopit stejně, jako to dělám sám. A třeba papertradovat signály, které sám obchoduji a tím postupně do reálného tradingu pronikat. Za startovacím balíčkem je pak již individuální práce. Bez té se v tradingu nepohnete. Sám se průběžně v trzích také posouvám. Už jen proto, že se trhy mění, příležitosti zanikají a objevují se nové. Postupně tak v Trading Roomu začínám sdílet i „výuku obchodních strategií“. Uvozovky jsem použil schválně, protože mým cílem je spíše vedení pracovních skupin než příprava kurzů s detailními powerpoint prezentacemi a dokonale editovanými videi. Nechci trávit desítky hodin na přípravě kurzů, ve kterých člověk dává větší důraz na formu než obsah. Chci efektivně sdílet aktuální informace obchodníkům, které zajímají. Takovým, co se ptají a mají chuť dotahovat prezentované rámce. Vše začalo výukou rotačních strategií. V Trading Room dashboardu jde o strategii s označením NDX SMO, kterou obchoduji i na svém větším účtu a jak vidíte na výše publikovaném přehledu teoretické výkonnosti (výkonnosti pocházejí z kontinuální simulace, u NDX SMO se ale hodně blíží reálným výsledkům), strategii se letos daří nadmíru dobře. Takto je pak možné si v Trading Room dashboardu prohlédnout detailnější průběhy výkonností: A jelikož si myslím, že podobná strategie je dobrou součástí většiny systematických portfolií, proběhla v únoru/březnu výuka, kde jsem vysvětloval všechna pravidla a poskytl i cloudový backtester, ve kterém si každý mohl naskriptovat a ověřit své vlastní nuance. Raději hned dodávám – všechny výuky obchodních strategií v Trading Roomu jsou dostupné vždy jen aktuálním účastníkům, není budován archiv, který by byl přístupný zpětně. Tedy v tuto chvíli již není výuka rotační strategie pro nově přihlášené k dispozici. Ale jsou další výuky. Mým cílem je letos v Trading Roomu postupně probrat následující okruhy: Hledání edge pro intradenní breakout strategie (výuka je již spuštěná, o víkendu jsem publikoval první Colab notebook spolu s video lekcí, ve kterém ukazuji, jak ke hledání obchodovatelných pravděpodobností přistupuji). Přetavení edge do obchodovatelného intradenního breakout systému. Ukážeme si, jak vytvořit a obchodovat intradenní breakout systém. U ukázky vyjdeme z pravidel systému, který jsem sám spustil do trhů. Jeho equity křivka např. na indexu Nasdaq 100 vypadá takto: Systém má již solidní vzorek dat (stovky obchodů, kdy stejná logika funguje i na dalších trzích) a přestože nejde o žádný svatý grál, jde opět o solidně funkční princip, od kterého je možné se odrazit. V Trading Roomu budu sdílet kompletní kódy systému pro TradeStation a ukážeme si, jak lze v tomto prostředí podobné systémy obchodovat bez znalosti programování. Osobně ale tyto systémy obchoduji ve svých Python autotraderech, kde v této oblasti určitě mohou v případě zájmu také poskytnout tipy „jak na to“. Intradenním breakout strategiím se v Trading Roomu nyní věnuji mj. i proto, že jimi chci položit základ pro výuku systematického opčního obchodování. To je něco, čemu se sám intenzivně věnuji a co bych rád implementoval do svého livetradingu (v tuto chvíli žádné strategie tohoto typu v portfoliu nemám). Můj plán je použít signály intradenní breakout strategie v akciových indexech pro obchodování 0TDE opcí. Důvod je vyšší využití páky (tedy vyšší výnosy) s možností lepší kontroly risku (místo stop-lossu natvrdo umístěného v trhu skrz STP příkaz lze použít například zajišťovací opci. V případě směrového pohybu je pak možné inkasovat profit i přesto, že trh mohl například několikrát projít úrovní stop-lossu). V rámci výuky opčního obchodování plánuji informačně pokrýt základy opcí (výuka bude dávat smysl i pro ty obchodníky, kteří s opcemi nikdy nepracovali), ukázat jak konkrétně backtestovat 0TDE opční strategie, strategie implementovat na breakout signály, vše systematicky zbacktestovat a poskytnout základní python framework pro odesílání opčních obchodů do TWS. Průběžně pak plánuji využít novou funkcionalitu sdíleného portfolio analyzátoru umožňujícího importovat výsledky vlastních backtestů a vysvětlovat podstatné principy portfolio diverzifikace vznikající z kombinací systémů obchodujících různé timeframe, trhy a principy. Výše uvedené oblasti plánuji v Trading Roomu pokrýt do konce roku 2024. Mým cílem je připravovat lekce cca dvakrát za měsíc, občas rychleji, občas pomaleji. Pokud účast v Trading Roomu zvažujete, tak skutečně mějte na paměti, že nejde o hotový kurz. Jde o pracovní skupinu, ve které sdílím postupy, na kterých sám často pracuji v reálném čase. Výuka je skutečně spíše bonusem skupiny, ve které navíc platí, že čím více se budete ptát a sami se zapojíte, tím více se dozvíte. V Trading Roomu se tedy věnujeme nejrůznějším aspektům know-how spojeným s praxí systematického obchodování. Vše se maximálně snažím uzpůsobit tomu, aby k aplikaci probíraného know-how nebylo nutné žádné specifické technické know-how, investice do dat a softwaru. Trading Room je zaměřen čistě na trading samotný. V mých možnostech není poskytovat technickou podporu všem, kteří se chtějí osamostatnit, začít na plno vyvíjet své vlastní strategie a trading automatizovat. Proto v rámci Finančníka vznikl TechLab. Jde o druhou skupinu, která je více zaměřena na technické aspekty obchodování. Vede ji Bogdan, který má velké zkušenosti s poskytováním technické podpory. TechLab je místo, kde vám Bogdan poradí, pokud se zaseknete na technikáliích. Ale i místo, ve kterém vytváříme technické minikurzy s cílem poskytnout všem nezbytné znalosti např. pro rozvoj informací z Trading Roomu. Zde naleznete Harmonogram minikurzů TechLabu pro rok 2024. V tomto týdnu například Bogdan spouští přepracovaný minikurz na vytváření obchodního deníku s využitím Pythonu a TWS. Jde o ideální způsob, jak posunout dál základy Pythonu a naučit se s jeho využitím zpracovávat informace o realizovaných obchodech z Interactive Brokers. V TechLabu je možné získat také otevřené Python kódy Autotraderu, se kterým mnoho traderů na Finančníkovi systematické strategie obchoduje. Shrnutí Vše co na Finančníkovi děláme se točí okolo časově efektivního automatizovaného obchodování diverzifikovaných portfolií různých strategií. Samozřejmě takových, které lze využívat nejen pro vlastní kapitál, ale i pro stavbu struktur pro zhodnocování externího kapitálu (což je upřímně cesta, ve které vidím v tradingu nejvyšší potenciál). Jako v kterémkoliv vysoce konkurenčním businessu, i v naší branži neexistuje jediná věc, kterou je třeba dělat dobře, aby člověk uspěl. Pro úspěch je potřeba kontinuální vyvážený rozvoj kompletu know-how. Know-how, které navíc nelze úplně mechanicky předávat. Lze inspirovat, „nakopnout“, poskytovat zpětnou vazbu, ale pro úspěch si každý musí odpracovat své. Na Finančníkovi se tak postupně vzdělávání profiluje do dvou základních skupin, ve kterých jsou informace sdílené: Trading Room (zaměřeno na trading taktiky) a TechLab (zaměřeno na podporu při řešení technických výzev). Ani jedna skupina nemá zcela 100% formálně zpracovaný obsah do podoby kurzu s jasným začátkem a koncem, jejich cílem je ale za přijatelný poplatek poskytovat průběžnou inspiraci, asistenci a především radu, kdykoliv je třeba.

V rámci automatizovaného obchodního deníku používáme skript fills.py ke stažení záznamů o provedených obchodech. Připravil jsem novou verzi tohoto skriptu a v dnešním tutoriálu představím změny a také postup instalace. Video naleznete v TechLabu zde.

S tím, jak postupně do svého automatizovaného portfolia nasazuji i intradenní systémy, jsem si pro sebe definoval určité „workflow“, s nímž systémy tvořím. Zde jsou tipy, které mohou pomoci i vám. Obsah článku: Jak na intradenní obchodní systémy? Vývoj systémů na denních datech Intradenní stop-lossy na denních datech Prototypování systémů vs. jemné testování Ukázka workflow Závěr K příspěvku mě dovedl tento dotaz v Trading Room: Jak na intradenní obchodní systémy? Předně žádná cesta v rámci intradenního obchodování nebude bez práce. Tedy samozřejmě kromě té, kdy si koupíte nějaký zázračný software, kde vám po stisknutí tlačítka začne sám připravovat zaručeně robustní AOS. Sám na podobné zázraky nevěřím, a tak nezbývá než investovat čas do ručního testování různých nápadů, ze kterých následně tvořím reálné „idea first“ obchodní systémy. Potíž s intradenními systémy je především v tom, že pracujeme s ohromným množstvím dat. Bez ohledu na zvolený software je vše výrazně pomalejší, náročnější na hardware a do velké míry i na know-how. S jemnými intradenními daty lze vymýšlet násobně více taktik než na denních datech, což s sebou přináší i výrazně vyšší riziko přeoptimalizace, chyb v kódech či v následném automatizovaném obchodování. Osobně se mi tak osvědčilo vyvíjet intradenní systémy na denních datech. Vývoj systémů na denních datech Denní data obsahují informace o otevírací a uzavírací ceně, denní minimální ceně a denní maximální ceně. S denními daty se proto pracuje velmi efektivně – za rok máme přibližně 250 úseček. Pracovat pak lze v programech, jejichž ovládání známe ze swingového obchodování (např. Amibroker). Ovšem jak na denních datech vyvíjet intradenní systémy? Tím, že nevidíme „dovnitř“ denních úseček, tak pochopitelně můžeme vyvíjet jen určité typy intradenních systémů. Například jednoduché breakout či mean reversion systémy vycházející z denní otevírací ceny či jiného fixního bodu denních grafů. Nemůžeme tak například vytvářet obchodní systém obchodující průlom např. 5minutového otevírací rozpětí popisovaného v článku Jak na první daytrading autotrader [včetně funkční strategie a kódu]. Z mé zkušenosti to ale tolik nevadí. Protože i jen na denních datech lze najít mnoho funkčních intradenních přístupů (sám jsem takto dříve vyvinul Finwin, který dnes obchoduji řadu let). Intradenní stop-lossy na denních datech Největším úskalím při vývoji intradenních obchodních systémů na denních datech jsou stop-lossy. Na denních datech nevidíme „dovnitř“ úseček a jen těžko se odhaduje, jestli byla u obchodu dříve zasažena úroveň stop-lossu, vstupu či výstupu. Osobně tak začínám s vývojem strategií s velmi vzdáleným, nebo žádným stop-lossem. Ve svých systémech často pracuji s indikátorem ATR a jedním z typických příkladů vzdáleného stop-lossu je 1xATR. Takový už bývá spolehlivě identifikovatelný i na denních grafech. Ve svých testech tak chci nacházet strategie, které relativně stabilně fungují i s velkými stop-lossy. A teprve až takovou strategii objevím, otestuji ji na intradenních datech. Prototypování systémů vs. jemné testování Svou práci tak můžu rozdělit do dvou základních kroků: Prototypování systému na denních datech Finální backtest hotového prototypu na intradenních datech Pokud jste vývoj intradenního systému nikdy nezkoušeli, možná nevidíte v rozdělení práce do zmíněných bodů žádný zásadní benefit. Pro mě tam rozdíl je – především v efektivitě. Nejsem programátor a s jakýmkoliv skriptováním bojuji. A skriptování na intradenních datech je pro mě násobně náročnější než na denních. Při hledání nových obchodních přístupů testuji průběžně řadu různých myšlenek. Mohu například zkoumat signály vycházející z korelace či divergencí trhů, sezonality, market internals a podobně. Podobné testy mám na denních grafech hotové velmi rychle. A pokud vypadá nějaká myšlenka nadějně, tak teprve potom věnuji pozornost přípravě intradenního kódu, pro který nejčastěji používám TradeStation či Python. V momentě, kdy vím, co přesně potřebuji naskriptovat, už to nemusí být tolik složité. Ve finálních testech s intradenními daty navíc první backtesty provádím se vzdáleným stop-lossem podobně, jako jsem to dělal ve fázi prototypování. A logicky bych měl dostávat podobné výsledky, čímž si ověřuji funkčnost svých kódů. Ukázka workflow Na denních datech testuji různé myšlenky. Jedním z dobrých směrů může být například intradenní breakout na akciovém indexu. Např. Nasdaq 100. Breakout systém má v principu jednoduchou konstrukci. Vezmeme nějaký počáteční bod – např. denní open, poslední close, nejvyšší high za posledních x dnů a podobně, přidáme k bodu určitou vzdálenost (sám rád pracuji s násobkem ATR), a pokud trh tuto úroveň překoná, zaznamenáme long breakout a držíme pozici do dosažení profitargetu či do konce dne. Pokud se trh obrátí, vystoupíme na stop-lossu. Jak jsem zmínil, u prototypů podobných systémů na denních grafech používám vzdálený stop-loss (např. 1xATR). Testy na uvedené úrovni jsou např. v Amibrokeru velmi jednoduché s tím, že do popsané kostry systému budete chtít zakomponovat pravděpodobně ještě nějaký „filtr“. Bez toho nebude systém reálně obchodovatelný. A takto může vypadat výsledek prototypu: Pro ilustraci jsem zobrazil equity křivku prototypu „long intradenní breakout v Nasdaq 100“ vytvořenou pouze z denních úseček (modrá barva) vs. finální backtest s využitím intradenních dat (oranžová barva). Equity křivky nejsou úplně stejné zejména proto, že v tomto případě intradenní backtest probíhal v Pythonu, kde se mi trochu jinak počítá ATR než v Amibrokeru. Podobné detaily nejsou z mé zkušenosti podstatné, protože ve finálním živém obchodování se do procesu živého obchodování na burze stejně dostává určitý prvek náhody. Ale to podstatné je jistě patrné – prototyp se vzdáleným stop-lossem (1xATR) odpovídá finálnímu intradennímu backtestu. Funguje to samozřejmě i na delší historii dat: Finální myšlenku pak už ladím v samotném intradenním backtesteru. Zde zejména testuji jemnější práci s bližšími stop-lossy. Protože ty z mé zkušenosti nelze na denních datech používat – vedou k příliš optimistickým závěrům. Dobře je to patrné na tomto screenshotu: Zde jsem v prototypu na denních datech snížil stop-loss na 0,4x ATR (modrá linka) a následně provedl stejný backtest na intradenních datech (oranžová linka). Je zde patrné, že pokud bychom malý stop-loss použily už v prototypu pracujícím s denními daty, budou naše závěry z backtestu příliš optimistické. Závěr Dnešní tip ukazuje, že pokud budete určitý typ intradenních systémů prototypovat na denních datech, můžete se poměrně dobře na výsledky spolehnout za předpokladu, že budete pracovat se vzdálenějšími stop-lossy (např. 1xATR). Pokud se tak chcete do vývoje intradenních systému pustit, můžete začít právě na denních datech. A teprve až budete mít hotový funkční prototyp (jakože najít obchodní systém trvá určitě týdny až měsíce), pak už není zas takový problém konkrétní jednu finální myšlenku převést do příslušného intradenního backtesteru (např. s použitím TradeStation). Jinými slovy – není třeba se od počátku stresovat z potřeby ovládnutí dalšího softwaru. Ale je možné začít na stejném softwaru, který používáte pro analýzy denních grafů a teprve, až budete mít jasnou představu o potenciálním intradenním obchodním systému (podloženou funkčním prototypem) tak řešit, jak systém finálně otestovat na intradenních datech.

Stovky procent zhodnocení ročně s mechanickými strategiemi? I taková čísla indikují výsledky mých aktuálních průzkumů obchodování pomocí relativně nových 0TDE opcí. Ostatně podívejte se na diskutované strategie a jejich výsledky sami. Obsah článku: Co je to opce? Nákup call opce Nákup put opce Opční spready Opce v diverzifikovaných portfoliích 0TDE opce Backtestování opčních strategií 0DTE kalendářní spread 0TDE Iron Condor 0TDE výpis put opce (se vzdálenou ochrannou) 0TDE mechanické opční portfolio Zhodnocení stovek procent ročně? Můj akční plán s 0TDE portfoliem Systematické obchodování opcí – shrnutí Co je to opce? Opce jsou druhem derivátu, který dává kupujícím těchto kontraktů (držitelům opcí) právo (ale ne povinnost) koupit nebo prodat podkladové aktivum za stanovenou cenu v určitém čase v budoucnosti. Za toto právo kupující opcí platí částku nazývanou prémie, kterou platí vypisovatelům opcí. Pokud jsou tržní podmínky pro držitele opcí nevýhodné, nechají opci propadnout a právo opci uplatnit nevyužijí. Tím si zajistí, že potenciální ztráty z držení opce nebudou vyšší než zaplacená cena opce. Na druhé straně, pokud se trh pohne správným směrem, může se držitel opce rozhodnout opční kontrakt využít (uplatnit), čímž se mu otevře smluvená pozice v určeném trhu na stanovené ceně (tu určuje tzv. strike cena opce). Podrobněji se mechanice opčního obchodování na Finančníkovi věnujeme v seriálu Začínáme s opcemi. V tomto článku si pojďme nejprve shrnout ty největší základy a především si ukázat, jak lze opce využít pro mechanická diverzifikovaná portfolia, jejichž obchodování se na Finančníkovi věnujeme. Opce lze obchodovat na nejrůznější trhy a existují jen dvě. Call opce a Put opce. Coby tradeři můžeme pak opce nakupovat nebo vypisovat. Nákup call opce Obchodování s opcemi mohou využít ti, kteří chtějí spekulovat s limitovaným riskem na vývoj směru trhu. Pokud se domníváte, že cena aktiva rychle poroste, můžete koupit call opci a použít pro to méně kapitálu, než je samotná hodnota aktiva. Jediným vašim riskem pak bude zaplacená cena opce. Předpokládejme, že tipujete růst akcií Tesly (TSLA), která se v době článku obchoduje na úrovni 193,57 a jejíž cena se začíná zvedat. Pro směrový pohyb byste mohli nakoupit samotnou akcii, ale např. za 100 akcií byste zaplatili 19 357 dolarů. To je dost peněz. Navíc pokud by akcie začala padat, bude pozice adekvátně ztrácet. Nebo lze nakoupit call opci. Např. na cenu 210, která se v době psaní článku obchoduje za cenu 3,6 dolarů. Opce se v případě akcií obchodují automaticky na 100 shares, takže bychom za ni zaplatili 360 dolarů. Taková pozice nám dává právo vstoupit do dlouhé pozice 100 shares v akcii TSLA na ceně 210. Pokud se tak jednou ráno probudíte a cena Tesly bude na ceně 260, uplatníte akcii, čímž se vám na účtu otevře dlouhá pozice Tesly za cenu 210. Obratem můžete akcie prodat za 260, přičemž zisk z profitu je 260 – 210 = 50 * 100 = 5 000 dolarů (minus cena zaplacená za opci). To vše při investici 360 dolarů. V čem je háček? V čase. Opce mají limitovanou platnost. Ta je specifikována při jejich nákupu. Konkrétně výše jmenovaná vyprší za 27 dnů. Můžete si pochopitelně pořídit i opce s výrazně delší platností, ty jsou ale výrazně dražší. Šance, že se za 27 dnů Tesla pohne na cenu 260, je z pohledu historických pravděpodobností nízká. Výrazně vyšší šanci na profit má tak ten, kdo opci vypsal (tj. prodal vám ji). Tomu zůstane plná cena opce (zaplacených 360 dolarů), pokud se akcie bude v době expirace obchodovat za cenu nižší než 210. Nákup put opce Pokud vsázíte na budoucí pokles trhu, lze použít put opci. Řekněme, že byste na výše uvedeném příkladu akcie Tesly vsázeli spíše na její další pokles. Akcii byste mohli shortovat, nebo byste mohli nakoupit put opci. Například na strike cenu 170. Za tu s dobou platností 27 dnů byste dnes zaplatili 147 dolarů. A pokud se bude Tesla za 27 dnů skutečně obchodovat výrazně pod cenou 170, pak solidně vyděláte. Na druhé straně put opce je opět ten, kdo ji vypsal (což může být i retailový obchodník). Svých 170 dolarů inkasuje v případě, že se Tesla bude za 27 dnů obchodovat nad cenou 170. Pokud bude cena níže, otevře se mu na účtu long pozice v Tesla za cenu 170 (a držiteli put opce short pozice ze 170). Opční spready Kouzlo opcí spočívá hlavně v možnosti jejich kombinací do tzv. opčních spreadů. Například pokud vypisujeme opce, budeme většinu času vydělávat, protože opce vesměs expirují jako bezcenné. Ovšem občas přijde výrazný a neočekávaný pohyb, který obchodníkům s tzv. nahými výpisy občas vymaže účet. Nic nám ale nebrání vypsat opci a současně nakoupit levnější vzdálenější ochrannou opci. To je princip jednoduchého vertikálního spreadu. Opce lze přitom kombinovat mnoha způsoby. Můžeme kombinovat různé strike ceny, expirace a podobně. Opce v diverzifikovaných portfoliích Zejména principy spojené s vypisování opcí mohou v portfoliích zajistit výraznou diverzifikaci, protože výdělky přicházejí v úplně jiné dny než v rámci směrových strategiích s využitím akcií či futures. Zajímavý je ale i risk profil směrových opčních strategií. Kdy lze s pákou spekulovat například na breakout v ETF nebo akcii, ovšem s absolutně limitovaným riskem. Opce toho skutečně mohou nabídnout hodně, ovšem za cenu, že práce s nimi je výrazně komplexnější. A to především pokud stejně jako já chcete i s opčními strategiemi dělat trading automatizovaně (tedy pomocí tvz. AOS). 0TDE opce Proč současná doba nahrává systematickým opčním strategiím? Odpovědí jsou 0TDE opce. Jde o relativně nový typ opce s jednodenní platností. Tyto opce se začaly naplno obchodovat v polovině roku 2022 a zejména na akciovém indexu S&P 500 zažívají doslova boom. CBOE udává, že 0TDE opce představují poloviční objem opcí obchodovaných na SPX. S každodenní expirací opcí pak coby systematičtí obchodníci získáváme extrémně lukrativní obchodní nástroj poskytující dostatečný počet obchodních příležitostí i pro systematické mechanické strategie. S 0TDE opcemi se dají dělat například jednoduché intradenní obchody typu mechanický výpis vertikálního spreadu v polovině obchodní seance, kdy inkasujeme opční prémium, pokud se S&P 500 nepohne o určité procento a podobně. Podobné strategie se velmi dobře doplňují například s breakout strategiemi. Velmi zjednodušeně řečeno v akciovém indexu daný den buď vydělá breakout strategie (pokud se trhy rozjedou), nebo opční výpis (pokud se trhy nerozjedou). S 0TDE se stává jednodušší i mechanické obchodování a zejména testování opčních strategií. V zásadě nám odpadá jeden opční rozměr – datum expirace (konec platnosti opce). Každý den máme pro obchodování/testovaní jasně daný jeden opční kontrakt, případně lze jednoduše pracovat s kontraktem vypsaným další den. Backtestování opčních strategií Nutno říci, že i přes zjednodušení v podobě zaměření na 0TDE opce není backtestování mechanických opčních strategií triviální. Samozřejmě potřebujeme kvalitní intradenní historická opční data, která již naštěstí dnes nejsou nedostatkovým zbožím. Dobrým zdrojem je polygon.io, kde pro testování stačí data za 29 dolarů měsíčně. Ta nabízí sice jen 2 roky historie, ovšem 0TDE opce se právě obchodují přibližně dva roky a delší historie tak není potřeba. Ale pochopitelně i s historickými daty jsou backtesty pro neprogramátory, jako jsem já, velkou výzvou. A upřímně právě mé technické limity jsou důvodem, proč se mechanickým obchodováním opcí prokousávám sám tak pomalu. Nicméně poslední týdny jsem se v této oblasti solidně pohnul dopředu a minimálně mám k dispozici způsoby, jak mechanické opční strategie spolehlivě testovat (s využitím kvalitních jednominutových intradenních dat). A mohu se tak podělit o několik základních backtestů, které by měly demonstrovat, proč může být tato oblast zajímavá. Pro test jsem vybral několik tradičních opčních strategií obchodovaných ale v intradenní podobě. Článek je už tak dost dlouhý, takže jednotlivé strategie nebudu vysvětlovat dopodrobna. Vždy jde o určitou standardní kombinaci výpisu opce (inkasujeme prémium) a nákupu opce (limitujeme risk). Pozice jsou drženy maximálně jeden den (nejsou drženy přes noc). 0DTE kalendářní spread Strategie drží pozici jen prvních 30 minut denně. Vypisuje call opci v 0DTE kontraktu s deltou 50 a nakupuje stejnou opci v opčním kontraktu s expirací další den. Backtest je prováděn s účtem 20 000 dolarů při alokaci 20 % kapitálu max. a otevíráním nejvýše 10 kalendářních spreadů v SPX. Obchod každý den kromě pátku, backtest 1. 5. 2022 – 4. 2. 2024. Komise 1 USD/opci: V backtestu proběhlo 343 obchodů, maximální ztráta -409 dolarů/spread, maximální zisk 466 dolarů/spread. Úspěšnost 69,7 %. Drawdown -11,2 %. 0TDE Iron Condor Výpis tradičního Iron condora (IC) tak, jak jsme jej na Finančníkovi obchodovali roky. Tentokrát s tím rozdílem, že vypisujeme IC na začátku dne a držíme jej pouze v průběhu seance (nedržíme přes noc). Profit target 45 % inkasovaného prémia, stop-loss 100 % inkasovaného prémia. Backtest s účtem 20 000 dolarů při alokaci 100 % kapitálu max. a otevírání nejvýše 2 Iron Condorů v SPX. Obchod každý den při splnění určité podmínky chování VIXu, backtest 1. 5. 2022 – 4. 2. 2024. Komise 1 USD/opci: V backtestu proběhlo 209 obchodů, maximální ztráta -1 608 dolarů/spread, maximální zisk 1 332 dolarů/spread. Úspěšnost 75,6 %. Drawdown -18,6 %. 0TDE výpis put opce (se vzdálenou ochrannou) Jak by vypadalo obchodování jednoduchého výpisu PUT opce? Může vyjít ze simulace, kdy bychom každé ráno vypisovali v SPX PUT opci s deltou 45 a nakupovali hodně vzdálené ochranné put opce. Put opce bychom vypisovali v momentě, kdy S&P 500 gapne dolů, a tudíž by v trhu bylo zajímavé prémium. Pozici bychom drželi celý den, případně do zasažení profit targetu 50 % nebo stop-lossu 200 % inkasovaného prémia. Backtest s účtem 20 000 dolarů při alokaci 100 % kapitálu max. a otevírání nejvýše 1 short put opce v SPX. Backtest 1. 5. 2022 – 4. 2. 2024. Komise 1 USD/opci: V backtestu proběhlo 57 obchodů, maximální ztráta -2 694 dolarů/spread, maximální zisk 1 156 dolarů/spread. Úspěšnost 94,7 %. Drawdown -10,2 %. 0TDE mechanické opční portfolio Jako u jiných systematických strategií je mým cílem obchodovat i mechanické opční strategie v portfoliu. V něm se většinou jednotlivé strategie doplňují a celková výkonnost je mnohem uhlazenější než na úrovni jednotlivých strategií. Zde je pro ukázku simulace portfolia složeného z výše uvedených strategií. Portfolio vychází ze startovacího kapitálu 20 000 USD a každé výše uvedené strategii přiřazuje váhu 1/3. Komise jsou započítány: Za necelé dva roky portfolio vytvořilo z původního kapitálu 20 000 dolarů profit 146 803 dolarů, tedy zhodnocení 734 %. A to při drawdownu - 7,5 %. Zhodnocení stovek procent ročně? Lze očekávat od podobného portfolia výkonnost stovky procent v dalších letech? Osobně jsem v tomto ohledu velmi konzervativní a podobná očekávání nemám. Ale i když bude zhodnocení násobě horší, jeví se mi diskutovaná alfa jako opravdu zajímavá. Navíc na myšlenku backtestů mechanického testování 0TDE mě navedl kamarád trader, který loni s podobnými strategiemi zhodnocení nad 200 % dosáhl, byť s vyšším drawdownem. Kombinace přesných mechanických backtestů, zkušenost jiných obchodníků s live tradingem stejného přístupu, plus logika vytvářených profitů (diskutované opční strategie zde existují velmi dlouho, novátorské je pouze jejich přenesení na nový typ produktu), mě osobně motivuje věnovat této oblasti aktuálně vysokou pozornost. Ale samozřejmě je potřeba vnímat i určitá úskalí. Především 0TDE jsou zde necelé dva roky a na tuto dobu máme omezené backtesty. Snadno lze sklouznout k určité přeoptimalizaci vytvářených principů. Osobně se proto snažím aplikovat do obchodního plánu spíše jednodušší myšlenky, které dlouhodobě fungují i na tradičních opčních kontraktech (na kterých je dokáži otestovat). Také lze očekávat, že tento přístup bude fungovat více nyní než např. za 5 let. Každý podobný výrazný edge má tendenci časem z trhů mizet. Můj akční plán s 0TDE portfoliem Osobně 0TDE portfolio zatím živě neobchoduji, protože jsem dosud neuvěřitelné množství času a energie trávil nad stavbou obchodních plánů a jejich mechanickým testováním. Tuto fázi mám nyní hotovou. Nutno říci, že testy ukázaly na další zajímavé taktiky, které jsou nad rámec tohoto článku – kromě již diskutovaného obchodování na začátku dne vypadá velmi zajímavě obchodování spreadů na konci obchodního dne. Což opět dává velký smysl, neboť 0TDE na konci obchodního dne expirují a rozklad časového prémia se s každým momentem blížící se expirace zrychluje. Mým plánem je nyní zaměřit se na exekuce. Ty se dají dělat ručně (jako kterékoliv běžné obchody), ale mým cílem je mít toto portfolio plně automatizované. To bude opět trochu výzva, nicméně ib_insync knihovna, kterou na Finančníkovi pro autotrading používáme, má i podporu opčních spreadů, tak věřím, že toto nebude nepřekonatelné. V mezidobí plánuji rámcově portfolio papertradovat, případně obchodovat na levných trzích typu SPY (opční obchody lze dělat na SPY i z EU, na rozdíl od přímého nákupu podkladu v případě opcí žádná omezení neexistují. Na trzích typu SPY lze tak podobné strategie testovat i s několika stovkami až menšími tisíci dolarů). A jelikož jsem stále ve stádiu intenzivního zkoumání a testování možných přístupů, ve kterém platí více hlav více ví, rozhodl jsem se v Trading Room založit vlákno 0TDE mechanické strategie, ve kterém budu publikovat své backtesty, komentovat přesná pravidla strategií (včetně těch na obchodování konce seancí), publikovat výpisy konkrétních zobchodovaných opcí, plus jsem připraven skrz své backtestovací workflow pro vás otestovat jakoukoliv vaši myšlenku. Systematické obchodování opcí – shrnutí Coby systematický trader jsem neustále na cestě hledání zajímavých způsobů, jak rozšířit své portfolio o další diverzifikovaný zdroj příjmů. Zajímavé jsou bezpochyby systematicky obchodované kryptoměny, kterým se ale z důvodů popisovaných v linkovaném článku vyhýbám. 0TDE opční strategie se reálně mohou systematickým kryptoměnovým strategiím vyrovnat a přitom jde o regulované burzovní prostředí. Z tohoto pohledu tak osobně vidím danou oblast pro své živé účty jako velmi perspektivní a doufám, že za pár měsíců zde budu moci reportovat již své první živé výsledky obchodování 0TDE opčních strategií.

Rotační momentum strategie jsou zajímavé jak pro obchodníky s většími účty, tak i pro začínající tradery a obchodníky s malými účty, kterým umožňují vydělávat bez nutnosti stavět komplexní a potenciálně přeoptimalizované obchodní systémy. Pojďme si ukázat, jak se vytvářejí a co od nich očekávat. Obsah článku: Co je to rotační momentum strategie Obchodování momenta Sektorové rotační momentum ETF strategie Sektorové rotační ETF strategie ve zkratce Sektorové rotační strategie pro začínající obchodníky s malými účty Jak konkrétně na sektorové rotační momentum ETF strategie? Obchodované sektory Frekvence rebalancování Logika vyhodnocování momenta Celkový risk management Rotační momentum strategie na individuálních akciích Rotační momentum strategie na akciích Nasdaq 100 Zapojení strategie do systematických portfolií Výuka stavby rotační strategie + backtester Co je to rotační momentum strategie Rotační momentum strategie přesouvají obchodní kapitál mezi sektory či jednotlivými akciemi podle toho, kterým se aktuálně daří. Obchodování momenta Obchodování tzv. momenta představuje jeden z nejsilnějších přístupů tradingu. Jde jednoduše řečeno o nastupování do silného započatého pohybu s využitím pravděpodobnosti, že pohyb bude ještě nějakou dobu pokračovat. Momentum se obchoduje na různých trzích a timeframe. Typickým reprezentantem momentum strategie je například tzv. trend following, na který se tradičně zaměřuje mnoho fondů zejména v komoditách. Velcí obchodníci často spekulují na vyšších timeframe prakticky ve všech trzích na průrazy dlouhodobých high a low, a pokud se trh skutečně rozjede, snaží se v obchodu vydržet co nejdéle. Strategie mají typicky velmi nízkou úspěšnost, ale vysoký průměrný obchod (tzv. risk reward ratio). Ziskových obchodů bývá málo, ale když je obchodník dokáže zobchodovat, zaplatí takový obchod mnoho ztrát a ještě pěkný zisk zbude. Trend following strategie nejsou složité a fungují proto, že řada trhů prostě prochází ze základních principů dlouhými trendy. Navíc některé trhy – jako například akcie – z fundamentálních důvodů dlouhodobě rostou, a i tuto skutečnost lze pochopitelně do strategií zakomponovat. Nevýhodou strategií typu trend following je potřeba většího kapitálu a automatizace. Obchodník by měl co nejvíce eliminovat možnost, že zmešká nějaký signál například proto, že již nemá kapitál na otevření pozice v daném trhu nebo proto, že si signálu „nevšiml“. Postupem času tak začalo mnoho retailových obchodníků pracovat s alternativními přístupy, které využívají podobné principy jako zmíněné trend following strategie, ale nejsou náročné na kapitál ani automatizaci. Sektorové rotační mometum ETF strategie Jedním z alternativních způsobů jednoduchého následování trendů je ve využití tzv. sektorových ETF (Exchange Trading Funds). Zjednodušeně řečeno jde o akcie fondů sledujících hodnotu například určité komodity nebo tržního segmentu. ETF se pak dají obchodovat skutečně coby akcie – lze je kupovat od jednoho kusu a pracovat s opravdu malým kapitálem. Teoreticky by tak jistě šlo postavit tradiční trend following strategie následující jednotlivé komoditní trhy čistě s využitím ETF. Ale to už se opět dostáváme do poměrně komplikované oblasti pracující s mnoha desítkami titulů, kde v případě ETF je třeba u méně obchodovaných titulů sledovat i další faktory, jako je likvidita. Ne všechny komodity je navíc možné reálně přes ETF obchodovat. Proč se ale omezovat jen na komodity, když v případě ETF máme k dispozici nástroje obchodující prakticky cokoliv? Existují například ETF sledující celé tržní segmenty – kromě zmíněných komodit také trhy, jako jsou dluhopisy, zahraniční akcie, stav realitního trhu, bitcoin atd. Tímto způsobem vznikly rotační momentum strategie, prostřednictvím kterých se obchodníci snaží jednoduše diverzifikovat kapitál do sektorů, které jsou aktuálně v nejlepší kondici a kde lze očekávat další růst (rotační strategie tyto sektory vesměs nakupují, neshortují je). Sektorové rotační ETF strategie ve zkratce Strategie vychází z definování koše ETF, který z pohledu obchodníka vyjadřuje co nejefektivnější diverzifikaci „v dobrých a špatných časech ekonomiky“. Například tradičně lze předpokládat růst dluhopisů v momentě, kdy se nedaří akciím. Velmi jednoduché portfolio se tak může skládat z ETF reprezentujících americký akciový trh (často se pracuje s titulem SPY následujícím index S&P 500) a ETF reprezentujících dluhopisy (například titul TLT sledující americké státní dluhopisy se splatností delší než 20 let). Logika rotační strategie pak spočívá v tom, že sledujeme, kterému trhu se za určité zpětné období daří a do toho alokujeme kapitál. V extrémně jednoduché zmíněné podobě by tak obchodník například jednou za měsíc analyzoval trhy. Pokud akciový index S&P 500 rostl více než dluhopisy, alokoval by kapitál do trhu SPY. Pokud akciový index klesal a dluhopisy rostly, alokoval by kapitál do TLT. Své portfolio tedy obchodník v určité pravidelnosti rebalancuje a kapitál alokuje podle pravidel strategie do připravených ETF. V průběhu času tak kapitál rotuje mezi různými ETF vykazujícími nejvyšší momentum, čímž jsme se dostali k jádru rotační momentum strategie. V praxi jsou rotační strategie komplexnější než náš jednoduchý příklad. Obchodník se v rámci svého plánu musí rozhodnout pro konkrétní podobu složení koše obchodovaných trhů, frekvenci rebalancování, taktiku vyhodnocování momenta a způsobu alokování kapitálu (kolik trhů obchodovat najednou atd.) Sektorové rotační strategie pro začínající obchodníky s malými účty Sektorové rotační strategie patří jednoznačně mezi pomalejší poziční strategie. Pracují s nimi nejčastěji obchodníci spravující větší účty a dlouhodobé úspory, u kterých by jinak patrně přemýšleli o pasivním zhodnocení například prostřednictvím nákupů indexů a akcií. Mají tak rotační strategie smysl pro malé a začínající obchodníky? Jednoznačně. Nikoliv z pohledu možných ohromných výnosů, ale z důvodu pochopení širších tržních souvislostí. Strategie pracuje s různými sektorovými ETF jako jsou akciové indexy, drahé kovy, energie, úrokové míry a přirozeně pomáhá v pochopení důležitých vztahů mezi různými sektory finančního světa. Typický začínající obchodník hledá v trhu akci a zaměřuje se na jednodušší taktiky vyhledávání různých patternů v jednom trhu, nejčastěji na nižším timeframe. Nakonec nevydělá už jen proto, že mu uniká pointa finančního světa jako celku či do trhu nasadil přeoptimalizovanou obchodní strategii. Nejúčinnější cesta získávání skutečných zkušeností s trhy je skrz živé obchodování. Reálné držení otevřené pozice přitahuje pozornost obchodníka a zvyšuje jeho motivaci o dané pozici a trzích přemýšlet více do hloubky. Extrémně důležitý je ale pochopitelně přiměřený risk management. Příliš vysoké pozice vyvolávají nežádoucí stres a nutkání je upravovat/uzavírat. Příliš malé pozice nemusí mít na obchodníkovu mysl žádný vliv. Rotační momentum strategie představují de facto poziční obchodování. Obchodník má většinu času otevřenou pozici. Současně se ale řídí plně systematickými pravidly, které je možné dlouhodobě testovat a případně automatizovat. Nicméně rotační strategie jsou velmi nenáročné i při ručním řízení. Vyžadují prakticky několik minut měsíčně. Z tohoto pohledu představují i zajímavou možnost reálného obchodování pro obchodníky, kteří mají minimum času, chtějí ale obchodovat systematicky a nechtějí pozice pouze pasivně držet. Jak konkrétně na sektorové rotační momentum ETF strategie? Pro úspěšné obchodování rotačních momentum strategií musí obchodník otestovat a nastavit následující základní komponenty systému: Obchodované sektory Tedy co obchodujeme. Jak jsem již uvedl. Základní podoba by mohla být například akciový index a dluhopisy, ale patrně budete chtít obchodovat širší koš. Na druhou stranu nic se nemá přehánět. Sám obchoduji koše o velikosti do cca 10 titulů. Doporučuji vybírat zástupce sektorů typu: americké akcie, světové akcie, drahé kovy, energie, dluhopisy, bitcoin atd. Frekvence rebalancování Princip rotačních momentum strategií je jednoduchý. Obchodník sleduje s určitou frekvencí historickou výkonnost trhů v portfoliu a přelévá kapitál do těch trhů, kterým se daří (tomu se říká rebalancování). Základní otázkou tak je, jak často rebalancovat. Doporučuji na začátku jít pomalejší cestou a rebalancovat jednou za měsíc. Logika vyhodnocování momenta Rotační strategie mohou být jednoduché, ale i poměrně komplexní. Záleží na samotné obchodní logice, se kterou se vyhodnocuje momentum sledovaných trhů. Toto je mozek samotné strategie spočívající v setřídění obchodovaného koše v momentě rebalancování podle našeho zvoleného klíče – použít lze například některý z momentum indikátorů. Celkový risk management Rotační strategie alokují do zvolených sektorů nejčastěji celý vyhrazený kapitál, a to po dobu, než dojde k rebalancování. Obchodník musí tedy při stavbě strategie přemýšlet o tom, do kolika sektorů najednou kapitál alokovat, aby byl co nejvíce diverzifikovaný i v rámci období jednoho rebalancování. Při menších portfoliích o přibližně 10 sektorech testy ukazují, že nejvhodnější je alokovat kapitál strategie do několika málo sektorů najednou. Tedy nevybírat pouze jeden sektor s nejvyšším momentem, ale například tři sektory s nejvyšším momentem, do kterých je kapitál rozdělen rovnoměrně. Rotační momentum strategie na individuálních akciích Výše jsme diskutovali princip, kdy se rotační strategie zaměřuje na různé ekonomické sektory, pro které využívá ETF. To je validní přístup, ale pro rotační momentum strategie lze využít i individuální akcie. Taková strategie je pak agresivnější a dokáže více vydělat. Jak může rotační momentum strategie s využitím akcií vydělat? Můžeme například obchodní kapitál rozdělit do 10 dílků a alokovat jej každý měsíc do 10 nejvíce rostoucích akcií některého akciového indexu. Akciový index je sám o sobě už určitá „meta strategie“. Podle jasně daných pravidel se do něj vybírají ty nejvýkonnější akcie s určitými parametry. Pokud pak budeme držet jen ty nejvíce rostoucí akcie z daného indexu, máme dobrou šanci, že náš přístup bude tradiční pasivní držení indexu překonávat. A často překonává. Rotační momentum strategie na akciích Nasdaq 100 Sám obchoduji rotační strategii na akciích indexu Nasdaq 100. Zde se s nástupem AI naplno v roce 2023 ukázala síla přístupu. Jelikož strategie drží vždy několik nejsilnějších akcií indexu, dokázala zachytit momentum v těch aktuálně nejžhavějších technologických titulech a pěkně vydělat (viz screenshoty otevřených pozic, které jsem poslední dobou sdílel v lekcích z živých trhů). Rotační strategie s využitím akcií drží zvolený počet akcií z vybraného indexu a ve stanovenou dobu kapitál rebalancuje mezi akcie, které mají aktuálně nejvyšší momentum. Stejně jako u obchodování ETF rotační strategie, má strategie několik komponent: Frekvenci rebalancování - jak často měníme držené akcie. Logika vyhodnocování momenta – klíč rotační strategie. Různé vzorce vyhodnocující momentum vedoucí k různým výsledkům. Osobně upřednostňuji co nejjednodušší přístupy. Risk management – akcie nejen rostou, ale ty technologické umí i rychle padat. Proto by rotační strategie měla myslet na to, kdy neobchodovat, nebo kdy snižovat u držených pozic alokaci. Takto vypadá equity křivka a drawdown u strategie popisovaného typu, kterou mám ve svém systematickém portfoliu pod názvem SMO NDX (jde o screenshot z platformy Trading Room, kde u strategie sdílím své signály): Zapojení strategie do systematických portfolií Rotační strategie mám rád proto, že jsou jednoduché a tudíž robustní. Základní principy je ale potřeba nastavit správně, aby v nich nebylo mnoho proměnných, díky kterým by systémy mohly přestat v budoucnu fungovat. Na druhou stranu je potřeba počítat s tím, že rotační strategie váží kapitál. Z mého zkušenosti je proto dobré je obchodovat jako součást portfolia. Přidělit jim část kapitálu, se kterou pak budeme zachytávat dlouhodobější růstové trendy v trzích. A se zbytkem kapitálu pracovat aktivněji – například skrz mean reversion strategie. Výuka stavby rotační strategie + backtester Rotační strategie by v systematickém portfoliu chybět neměly. Pokud se chcete naučit strategii postavit a otestovat, doporučuji účast v aktuálním běhu Workshopu profitabilního obchodování od A do Z, kde se problematice budeme věnovat v rámci bonusové lekce . Součástí výuky bude i přístup do mého backtesteru, kde si budete moci otestovat jak vyučovaná pravidla, tak libovolné další myšlenky (backtester lze skriptovat a běží na mých datech – není třeba do dat investovat). Výslednou strategii je pak možné obchodovat např. s využitím Excelu. A samozřejmě tradičně se ve workshopu budeme věnovat zapojení strategií do portfolií. Probíráme jak teorii, tak praxi, kdy je možné využít náš cloudový portfolio backtester a sledovat, jak zvolené strategie fungují dohromady v diverzifikovaném portfoliu.

Jedno ze základních pravidel úspěšného burzovního obchodování říká – nakup levně, prodej draho. Pojďme si ukázat, jak konkrétně může vypadat obchodní systém vycházející z tohoto principu. Včetně popisu mechanických pravidel a zpřístupnění on-line backtesteru, ve kterém si můžete pravidla sami otestovat. Obsah článku: Co znamená nakupovat krátkodobé poklesy? Co je to "pokles" na akciovém trhu? Jakou výhodu přináší nakupování po poklesu? Obchodní plán nakupování akcií do poklesu Vstupní pravidla obchodního plánu Výstupní pravidla obchodního plánu Konkrétní příklad obchodu dle publikovaného obchodního plánu Nakupování po poklesu akcií vs. buy and hold Vyšší výkonnost při nižším využití kapitálu Další kombinace parametrů – vyzkoušejte bezplatný backtester Co znamená nakupovat krátkodobé poklesy? Anglicky se tomuto přístupu říká „buy the dip“ a princip vychází z myšlenky, že v akciových trzích dochází velmi často po krátkodobých poklesech k oživení cen a novému růstu. Obchodní příležitosti mohou být tím zajímavější, čím rychlejší a dramatičtější pokles je. Protože při poklesu ceny akcií obvykle nejslabší investoři začnou své akcie prodávat (nebo se jim aktivují příliš blízko zadané stop-lossy), což pokles ceny ještě umocňuje. Jakmile se situace uklidní, vstupují často do trhů noví nakupující a cena může mít tendenci stoupat. Co je to "pokles" na akciovém trhu? Pokles na akciovém trhu můžeme definovat jako krátkodobé snížení ceny akcie na její jinak růstové trajektorii. Pro nákup krátkodobých poklesů tak obecně chceme vidět, že cena akcie dlouhodobě roste a v rámci růstu došlo ke krátkodobému cenovému poklesu. Na Finančníkovi jsme systematičtí obchodníci, takže si budeme podobná pravidla chtít popsat naprosto jednoznačně. Pro účely systematického tradingu lze pokles definovat například tak, že se akcie obchoduje nad svým dlouhodobým cenovým průměrem (běžně počítaným jako průměr za 200 obchodních dnů) a současně se její cena snížila během jedné obchodní seance o více než 3 %. Graf akcie TSLA s vyznačeným dlouhodobým klouzavým průměrem (zelená linka) počítaným za posledních 200 obchodních dnů (MA200). Zelené šipky zobrazují dny, kdy byla uzavírací cena nižší o více než 3 % než předchozí uzavírací cena. Pokud pracujete s programem Amibroker, můžete si podobný graf zobrazit s pomocí následujícího kódu: shape1 = IIf(ROC(C,1)<-3 AND C>MA(C,200),1,0) * shapeUpTriangle; PlotShapes( shape1, colorGreen, 0, Low, -33); (pokud byste rádi podobné grafy vytvářeli, ale nevíte jak sdílený kód aplikovat, doporučuji účastnit se minikurzů v rámci TechLabu). Jakou výhodu přináší nakupování po poklesu? Pokud se podrobněji zaměříme na pohyby prakticky libovolného trhu, pak brzy zjistíme, že se trhy pohybují v určitých „vlnkách“. Nákupem na dnu vlnky pak můžeme dosáhnout lepší vstupní ceny, než pokud nakupujeme na vrcholu vlnky. Takto si můžeme pohyby trhu zobrazit ve zmíněné akcii Tesly: Je ale potřeba zdůraznit, že ne každý nákup do poklesu nás dovede k lepší vstupní ceně. Pochopitelně nikdy nemáme záruku, že cena nebude klesat dál. Každá akcie může klesnout třeba až k nule a jakékoliv obchody je třeba dělat s dobře nastaveným money managementem. Nicméně bankrot akcie pohybující se nad MA200 není příliš pravděpodobný. Pravděpodobnější je scénář, že nákupem do poklesu získáme dlouhou pozici za příznivou cenu. Ovšem příznivá vstupní cena neznamená automaticky profit. Ten se realizuje až výstupem a tedy skrz kompletní obchodní plán. Obchodní plán nakupování akcií do poklesu Nákupy po poklesu akcií mohou mít různou formu. Někteří obchodníci podobným vstupem otevírají svá dlouhodobá portfolia, jiní vydělávají na očekávaných krátkodobých pohybech. To je náš příklad. Jedna z taktik, kterou v trzích dělám, vypadá zhruba následovně: Vstupní pravidla obchodního plánu Sleduji akcie v určitém akciovém indexu. Pro konkrétní příklad použijme Nasdaq 100. Sleduji, které akcie se pohybují nad MA 200 a čekám, až některá akcie klesne za jeden den o více než 3 %. To je tzv. signální úsečka (č.1 na níže uvedeném screenshotu). Následující den zadám limitní vstupní příkaz pod uzavírací cenu signální úsečky. Většinou o velikosti určitého násobku ATR. ATR zjednodušeně řečeno říká, jaký je průměrný denní rozkmit. 0,9 * ATR5 tak např. reprezentuje skoro plnohodnotný průměrný denní rozsah za posledních 5 dnů. Do podobné vzdálenosti zadám limitní vstupní nákupní příkaz. Jinými slovy po výrazném poklesu se snažím nakoupit ještě s výraznou slevou. Výstupní pravidla obchodního plánu Takto se budu snažit vstoupit do určitého daného maximálního množství současně otevřených pozic. Například deset. Výstupy mívají časový stop-loss (např. pozici chci držet max. 10 dnů), price action výstupní podmínku (například výstup, když úsečka uzavírá nad nejvyšší cenou předchozí den) a třeba limitní profit target (např. pohyb o určitý násobek ATR od poslední uzavírací ceny). Konkrétní příklad obchodu dle publikovaného obchodního plánu Konkrétní obchod může vypadat jako tento na screenshotu: Bod 1 představuje signální úsečku – trh poklesl o více než 3 % od předchozí uzavírací ceny. Následující den (úsečka 2) zadávám limitní nákupní příkaz do vzdálenosti 0,9*ATR5 od uzavírací ceny úsečky 1. Na úsečce 3 je zasažen výstupní profit target signál počítaný z hodnot 0,5*ATR5. Pokud bych měl profit target vzdálenější, vystupoval by systém na úsečce 4, protože ta uzavírá výše, než byla maximální cena předcházející úsečky. Podobné obchody opakuje systém stále dokola ve všech akciích indexu Nasdaq 100 (maximálně má otevřeno 10 pozic). Nakupování po poklesu akcií vs. buy and hold Jaká je výhoda podobného přístup oproti klasickému držení akcií nebo indexu? Stručně nám na to odpoví backtest. Modrá křivka představuje výkonnost zmíněného jednoduchého systému nákupu „dipu“, šedá linka reprezentuje pro porovnání výkonnost indexu Nasdaq 100. O jednotlivých metrikách backtestu bych zde mohl psát hodiny. Pro zachování stručnosti se zaměřme jen na ty nejjednodušší. V řádku označeném 1 je vidět, že systém vydělal historicky výrazně více, než případné držení indexu: 18,8 % ročního zhodnocení vs. 13,31 %. Což vedlo pochopitelně k výrazně odlišnému absolutnímu zisku. Investovaných 20 000 dolarů by v rámci systému přineslo 3 057 987 dolarů, v indexu 831 074 dolarů (řádek označený 3). Systém vydělal výrazně více i přesto, že v praxi bychom museli výnosy systému danit (v případě pasivního držení indexu nikoliv). Ještě podstatnější než absolutní výnosy je pro mě důležitý drawdown (řádek označený 2). V indexu bychom si prošli drawdownem –82,90 %, systém měl drawdown –22,55 %. Z pohledu výnos/drawdown je jednoznačné, kdo je vítězem a proč se systematickému obchodování věnujeme. Vyšší výkonnost při nižším využití kapitálu Srovnání dalších parametrů si můžete projít ve výše publikované tabulce. Upozornil bych ale ještě na řádek označený 4 – průměrně vytížení kapitálu systémem. V případě indexu bychom měli zainvestovaný veškerý kapitál. V případě diskutovaného systému „nákupu se slevou“ je vytíženost kapitálu 13,9 %. To znamená, že 80 % kapitálu u podobného systému nevydělávalo – leželo by na účtu (a i přesto jsou výsledky mnohem lepší než při držení indexu). V praxi se tak nabízí zapojení dalších systémů do portfolia. Což je přesně to, co na Finančníkovi děláme. Mohu obchodovat například podobný systém nákupu po poklesu a současně jiný systém, který bude krátkodobě akcie shortovat. Oba systémy budou vyžívat stejný kapitál a o to vyšší bude výsledná výkonnost. Podrobně tento princip rozvádíme v článku Portfolio – význam pro profitabilitu a diverzifikaci rizika. Další kombinace parametrů – vyzkoušejte bezplatný backtester Možná, že začínáte být ze systematických mechanických strategií (a jejich portfolií) podobně nadšeni, jako jsme my. A nedivím se. Možností, jak zajímavě zhodnocovat kapitál, je zde skutečně mnoho. Vše lze navíc jednoznačně testovat a vyhodnocovat. Pokud zatím nemáte s historickými backtesty zkušenosti, můžete vyzkoušet prostředí, se kterým sám pracuji. Na stránku https://backtester.financnik.cz/zakladni-korekce jsme připravili jednoduché rozhraní, ve kterém si můžete otestovat různé variace popisovaného systému. Můžete sledovat, jaký dopad mají na výsledky jiné parametry zvolených násobků ATR, podmínky signální úsečky nebo množství současně otevíraných pozic. Backtester je v tuto chvíli otevřený všem traderům na Finančník.cz. Hotové reporty posílá v PDF formátu na e-mail, který se nemusíte bát do formuláře zadat. E-maily v tomto formuláři nejsou nikde uchovány ani použity pro jiný účel, než jednorázové zaslání reportu. P.S: V pravidelné pondělní lekci z živých trhů jsem komentoval svůj živý obchod, který mám v době psaní článku právě otevřený podle obchodního systému, který je velmi podobný tomu, který zde diskutujeme.

Po dlouhém očekávání dala americká Komise pro cenné papíry (SEC) zelenou spuštění obchodování ETF založených na spotové ceně Bitcoinu. Od 11. ledna 2024 se začalo obchodovat 11 různých spotových bitcoinových ETF, které poskytují rozmanitou škálu příležitostí jak v oblasti investic, tak z našeho pohledu především v oblasti tradingu. Zavedení těchto nových ETF představuje zásadní změnu pro tradery, kteří chtějí získat expozici vůči Bitcoinu prostřednictvím regulovaných burzovních struktur a bez nutnosti obchodovat Bitcoin skrz stablecoiny. Co jsou ETF na spotový Bitcoin? Spotový bitcoinový ETF je typ burzovně obchodovaného fondu, který investuje přímo do skutečného Bitcoinu. Na rozdíl od již existujících ETF založených na futures kontraktech (např. BITO), investuje spotový bitcoinový ETF přímo do Bitcoinů coby podkladového aktiva, nikoliv do derivátů založených na jejich cenách. ETF sledující spotovou cenu Bitcoinu by tak měly poměrně přesně následovat cenu Bitcoinu podobně, jako třeba ETF s tickerem SPY sleduje cenu akciového indexu S&P 500. Jinými slovy bude možné Bitcoin obchodovat podobně jako akcie. Jak fungují ETFs na spotový Bitcoin? ETF je prakticky fond, který nakupuje a prodává Bitcoiny prostřednictvím kryptoměnových burz. Bitcoiny pak ETF drží ve správcovských peněženkách a offline úložištích. ETF vydává akcie tak, aby jejich množství odpovídalo množství Bitcoinů, které drží. Akcie těchto ETF by měly reflektovat aktuální cenu Bitcoinu a jsou běžně obchodovatelné na akciových burzách stejně jako jakékoliv jiné ETF a akcie. Cílem ETF je tedy co nejvěrněji sledovat cenu spotové ceny Bitcoinu s tím, že v rámci ETF dochází průběžně k rebalancování držených Bitcoinů jejich nákupem a prodejem. GBTC - největší ETF na spotový Bitcoin Aktuálně největší schválený ETF sledující spotový Bitcoin je Grayscale Bitcoin Trust (GBTC). V tuto chvíli drží podle všeho přes 620 000 Bitconů (začátek roku 2024). Jak je možné, že GBTC drží tolik Bitcoinů, když bylo coby ETF schváleno teprve minulý týden? Protože GBTC se obchoduje již delší dobu, ovšem dříve to nebylo oficiální ETF, ale „trust“, de facto společnost držící Bitcoiny. Coby „trust“ měl GBTC výrazné omezení při následování hodnoty Bitcoinu a dlouhodobě byl trust obchodován se značným diskontem vůči hodnotě držených Bitcoinů. Řada obchodníků pak GBTC nakupovala i jako sázku právě na to, že se podaří trust jednou převést na ETF, kdy by se měla srovnat cena obchodovaných akcií s tržní hodnotou držených aktiv (a diskont tak zmizet). GBTC tedy Bitcoiny akumuloval již delší dobu. Mimochodem – na Finančníkovi jsme sázku na zalistování GBTC coby ETF a využití výrazného diskontu prováděli také. V Trading Room jsem avizoval nákupy GBTC na konci roku 2022 a dnes tento ETF tvoří jeden z hlavních zisků mého investičního portfolia (spolu se sázkou na energie skrz VIST, kterou jsem v Trading Room v době nákupu zmiňoval také). V GBTC mám zhodnocení solidních 209 %: Navíc stejně jako u kterékoliv jiné akcie platí, že po tříletém držení se ze zisku neplatí daň z příjmu. Což je mimochodem podle mého názoru jeden z docela pádných důvodů, proč bude řada investorů do podobných ETF investovat (u kryptoměn podobné osvobození neplatí). Nicméně je dobré mít na paměti, že jako v případě jakýchkoliv dalších ETF se správcům ETF platí poplatek. U GBTC to byly ročně 2 %, nyní to kleslo na 1,5 %. Což je stále poměrně dost. Například u tradičního SPY sledujícího S&P 500 je poplatek 0,09 %. Dlouhodobá týdenní cena GBTC Další ETF na spotový Bitcoin Jak bylo zmíněno, začátkem roku 2024 povolila SEC vznik hned několika ETFs na spotový trh. Mezi další patří například: 21Shares Bitcoin ETP (ABTCUSD), ARK 21Shares Bitcoin ETF (ARKB), Bitwise Bitcoin ETF (BITB), Valkyrie Bitcoin ETF (BRRR), Invesco Galaxy Bitcoin ETF (BTCO), WisdomTree Bitcoin ETF (BTCW), Franklin Bitcoin ETF (EZBC), Fidelity Wise Origin Bitcoin ETF (FBTC), VanEck Bitcoin Trust ETF (HODL), iShares Bitcoin ETF (IBIT). Nicméně všechny jsou podstatně menší než GBTC. Například evropský ABTCUSD spravuje lehce přes 12 000 Bitcoinů. Z pohledu tradingu lze tak očekávat, že nejlikvidnější bude GBTC. Na druhou stranu některé nové ETF mají výrazně nižší náklady na správu. ETF na spotový Bitcoin a trading Schválení nových ETF ze strany regulačních orgánů znamená jednoznačně především významnou změnu postoje regulátorů směrem ke kryptoměnám. Ty coby nové trhy nabízejí spoustu příležitostí i v systematickém tradingu (viz Kryptoměny – Jak je obchodovat systematicky a vydělávat na růstu i propadu?), ale také s vysokou mírou risku. Risk vychází nejen z volatility kryptoměn (kterou umíme v tradingu kontrolovat), ale především z možných systémových krachů burz, stablecoinů a podobně. Každé podobné propojení kryptoměn s burzovním regulovaným světem přináší trochu více jistot. Sám systematicky kryptoměny neobchoduji právě kvůli zmíněným rizikům. Nicméně reálně si nyní dokáži představit, že trading GBTC zapojím do portfolia svého alternativního fondu. Protože jak jsme si ukazovali v článku o systematickém obchodování kryptoměn, např. trend following na nich funguje velmi dobře. Je samozřejmě otázkou, jak to bude s obchodováním GBTC na retailových účtech u Interactive Brokers. Bohužel lze očekávat podobná omezení jako u jiných amerických ETF, tedy že pro jejich obchodování je třeba mít status „profesionála“, což ale na druhou stranu pro seriózní tradery není nijak zásadně nepřekonatelný krok. Shrnutí - výhody a nevýhody ETFs na spotový Bitcoin Výhody V ETF na spotový Bitcoin vidím pro investování a trading tyto zásadní výhody: Pohodlí obchodování: Nové ETF umožňují přímou a rychlou expozici do Bitcoinu z amerických dolarů stejně, jako se obchodují libovolné jiné akcie. Nepotřebujeme speciální burzy, nepotřebujeme stablecoiny pro trading. Při držení ETF nepotřebujeme krypto peněženky a podobně. Dohled regulátorů: Přestože regulátoři určitě neohlídají vše a podvody se dějí i pod jejich dohledem, regulace přináší do obchodování průhlednější standardy a transparentnost. Daňové výhody: Držení ETF je v českém prostředí osvobozeno od daně z příjmu poté, co je aktivum drženo více než 3 roky. ETF tak i přes jejich poplatky mohou být výhodné pro investory, kteří drží kryptoměny dlouhodobě. Nevýhody Bezpečnostní hrozby: Koncentrace bitcoinů v ETF bude bezesporu přitahovat pozornost hackerů. A přestože správci ETF jistě této oblasti věnují velkou pozornost, nedělám si naděje, že dříve nebo později dojde k různým bezpečnostním incidentům. Pokud by z ETF byly Bitcoiny ukradeny/vyvedeny, pak to samozřejmě dramaticky ovlivní cenu daného trhu. Vyvíjející se regulace: Celé odvětví kryptoměn se z pohledu regulátorů dynamicky vyvíjí. Nikdo neví, co nás čeká za pár měsíců, natož za pár let. Regulátoři mohou implementovat různá nová pravidla, která mohou atraktivitu bitcoinových ETF zásadně ovlivnit. Zaměření pouze na Bitcoin: V tradingu kryptoměn je zajímavá diverzifikace mezi další různé kryptoměny. Tu zatím není možné skrz ETF dosahovat, protože ty jsou stavěny zatím pouze na Bitcoinu. Odchylky ve sledování ceny: ETF na spotový Bitcoin by měly reflektovat reálnou hodnotu Bitcoinu. Z důvodu rebalancování ETF fondů a různých limitů likvidity lze očekávat, že ETF bude mít od hodnot Bitcoinů různé odchylky. Jak přesně vše bude fungovat, ukáže až čas. Poplatky za správu: Při delším držení ETF se začnou projevovat nemalé poplatky za správu. Ty jsou vyšší než u tradičních ETF na akciové indexy a je potřeba je brát v potaz.

V tutoriálu ukazuji, jak používám v TWS příkazy, které se sami zruší nebo aktivují po určitém čase bez toho, aniž bych se musel spoléhat na funkčnost externích skriptů. Celý tutoriál naleznete v TechLabu zde.

V tutoriálu si ukážeme základní principy komunikace s MetaTraderem pomocí Pythonu, konkrétně operace pro práci s účtem a také jakým způsobem lze do trhu odesílat příkazy. Video naleznete v TechLabu zde.