Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Komunita:
Diskuze Sledované příspěvky Žebříčky

Žebříčky

  1. petr

    petr

    Administrators


    • Bodů

      27

    • Počet příspěvků

      5 538


  2. 4fx

    4fx

    Members


    • Bodů

      11

    • Počet příspěvků

      3 385


  3. K_Pavel

    K_Pavel

    Members


    • Bodů

      11

    • Počet příspěvků

      1 054


  4. fena

    fena

    Members


    • Bodů

      2

    • Počet příspěvků

      6


Oblíbený obsah

Zobrazuji obsah s nejvyšší reputací od 26.10.2022 ve všech rubrikách.

  1. Po více než dvaceti letech každodenního obchodování jsem se mimo jiné naučil, že nejjistěji se vydělává s co nejjednoduššími taktikami. Současně je ale třeba si občas na profity počkat. Svůj trading jsem zásadním způsobem změnil přibližně před rokem a půl, kdy jsem veškerou svou činnost v trzích nasměroval skrz svůj nově založený fond k plně mechanickým strategiím, jejichž obchodování je časově nenáročné a automatizovatelné. Důvěru v tento zásadní krok mi poskytovala jednak praxe, kterou jsem měl s trhy za sebou, podrobné testy nasazovaných strategií a také zkoumání prokazatelné výkonnosti obchodníků, kteří šli tímto směrem (plná automatizace) déle než já. U nich jsem viděl, že lze dosahovat solidních profitů s výrazně nižší časovou náročností, než kterou jsem trhům dříve sám věnoval. Inspirace je v tradingu ohromná síla. Je ji ale současně potřeba vynakládat směrem, který je realizovatelný. Sám tak posledních několik let zkoumám jen výsledky, které pocházejí z brokerských platforem a jsou tvořeny ideálně mechanickým obchodováním, které je replikovatelné. A ideálně, pokud lze z výsledků vytušit, jakým způsobem obchodník obchoduje. Obchodníků, kteří mě v minulosti při přechodu na plně mechanické obchodování inspirovali, je celá řada. Jedním z nich je australský trader Nick Radge, který zrovna nedávno publikoval aktualizovanou výkonnost svého mechanického portfolia na na svém Twitteru: Zdroj: Twitter Nicka Radgeho Screenshot ukazuje růst jeho účtu o 200 % za poslední necelé tři roky (modrá linka) v situaci, kdy trh S&P 500 (zelená linka) rostl o 20 %. Podobná čísla se mi pochopitelně vždy líbila. Zejména proto, že jsem tušil, že je za nimi plně automatizované obchodování, které „funguje samo“ bez výrazné časové náročnosti. Dnes mám podobné equity křivky rád o to více, že se často podobají těm, které sám od svého obchodování očekávám a se kterými mohu své obchodování porovnávat. Konkrétně Nick měl podle svých tweetů na účtu nasazených pět systematických strategií. A bez ohledu na to, že netuším, s jakými konkrétními strategiemi Nick obchoduje, z jeho Twitteru a webu je patrné, že obchoduje velmi podobné jednoduché portfolio, které jsem si sám postavil – swingovou long/short mean reversion strategii (kterou velmi podrobně popisuji v bezplatném doprovodném kurzu dostupném ke knize Od myšlenky k reálným obchodům), intradenní long/short mean reversion strategii (jejíž stavbu jsem popisoval na finwin.cz, kde stále v reálném čase publikuji své obchody) a nějakou formu obchodování momenta (patrně podobná strategie jako SMO PRO ze swingového workshopu). Jak je možné, že s podobně jednoduchými strategiemi lze dosahovat tak vysokého zhodnocení? Důvodem je hlavně sdílení kapitálu v rámci portfolia. Strategie většinou neobchodují ve stejný čas, a stejný kapitál lze tak u více strategií sdílet, což výrazně zvyšuje výkonnost. Dobře to vidím na svém vlastním portfoliu, které dnes obchoduji a které se do určité míry jistě bude podobat tomu, co obchoduje Nick. Sám mám aktuálně v portfoliu 8 strategií, kde každé alokuji 20 % kapitálu portfolia. Teoretické výsledky portfolia od začátku roku 2020 vypadají takto: Srovnám-li výsledky s časovým oknem publikovaných Nickových výsledků, vidím na svých testech celkový zisk 70 % při drawdownu -6,88 %. Startovací kapitál 500 000 dolarů je hypotetický, na živém účtu obchoduji s jinou částkou. Uvedený graf představuje backtest. Portfolio obchoduji živě od druhé poloviny minulého roku a na svém velkém účtu jsem jej spouštěl postupně a z počátku častěji měnil váhy systémů. Přesto mají mé živé výsledky tvar equity křivky velmi podobné té z backtestu. Co je podstatné – při 20% alokaci do jednotlivých strategií dostávám následující využití kapitálu v čase: Prakticky neustále obchoduji bez využití marginu a kapitál je využíván přibližně z poloviny. To je u mě nyní naprosto OK, neboť obchodování není jen o strategiích. Průběžně řeším automatizaci obchodování, ladím technologické workflow a jelikož obchoduji s již nemalými penězi, chci být opatrný. Ovšem při pohledu na Nickovo portfolio mě pochopitelně napadá – mají mé aktuální strategie stejný potenciál? Pro ověření stačí, když v portfoliu zvýším alokaci každé strategii na 50 % a hned vidím výsledky: Ve stejném časovém okně, jako jsou výsledky Nicka, získávám prakticky shodné zhodnocení: 188 % u mě při 15% drawdownu. Takto vypadá využití kapitálu: Portfolio je pořád naprosto dobře obchodovatelné. A to i na retailovém účtu, protože dvě strategie obchodují pouze intradenně, a mohou tak využívat extra 4x margin pro intradenní pozice. Mé portfolio navíc těží z portfolio marginu, kde bych měl pro dané pozice naprosto dostatečný prostor. Takový, že by váhy šly posouvat ještě výše. Závěrem Síla jednoduchosti tradingu mě dokáže stále mile překvapit a je to koncept, který doporučuji každému, kdo chce v trzích vydělávat. Různé obchodní systémy se pochopitelně liší mnoha detaily a krátkodobě budou poskytovat odlišné výsledky. Ovšem z pohledu několika tisíc obchodů (jako že na výše uvedených křivkách podobný počet obchodů je) se nuance stávají nepodstatnými. Krásně je to vidět na výše uvedených příkladech, kde se obchodují různé systémy s jen podobnými charakteristikami a výsledky jsou přitom dost podobné. Dnes proto upřednostňuji co nejjednodušší systémy. Když vyvíjím nový systém, chci v něm vidět co nejméně podmínek a proměnných. Na letošní výkonnosti mnoha obchodníků je vidět určitá stagnace – patrné je to i na equity křivce Nicka. Procházení podobným obdobím není nic vzrušujícího, pro začátečníky může být podobné období i demotivující. Opět je tak důležité, pokud můžete svoji výkonnost porovnávat s dalšími zkušenými tradery, kteří obchodují podobně, ale s jinými systémy. Mě osobně aktuálně nastavené portfolio utvrzuje v tom, že má skutečně velký potenciál, ale vše chce v trzích svůj čas. Osobně nyní zvažuji zvýšení vah systému v portfoliu tak, abych o trochu více využil jeho potenciál.
    7 bodů
  2. Mé hlavní systematické portfolio krátkodobých strategií funguje v trzích de facto autonomně, což mi dává možnost zaměřovat svou pozornost na dlouhodobější diskreční obchody. V nich aktuálně vnímám ohromné příležitosti, v tuto chvíli stále do shortu. Na sociálních sítích jsem minulý týden sledoval určité nadšení z možných plánů amerického FEDu na snížení agresivity zvyšování úrokových sazeb a z toho plynoucího možného růstu akciových trhů. Osobně se ale u trhů přikláním k výrazně vyšší pravděpodobnost dalšího poklesu. A to i kdyby FED přestal sazby zvyšovat. Jako hlavní důvod pro další pokles amerických akcií vnímám očekávané horší hospodářské výsledky společností. Ty snižují valuaci firem, nižší EPS pak vede k nižším cenám. Aktuální odhadované EPS S&P 500 na rok 2023 je 237 a postupně klesá: Očekávám, že EPS S&P 500 bude dál klesat s postupným vyhlašováním hospodářských výsledků. Silný tlak na další pokles indexů vnímám jak v nerostoucím odhadu EPS S&P 500, tak v rychlosti změny nákladů na kapitál, které společnosti nyní mají. Přičemž právě snižování nákladů na kapitál bylo to, co pohánělo v minulé dekádě hodnotu trhů výše. Takto vypadá vývoj výnosů BBB korporátních bodů od roku 2000 – na podzim loňského roku to bylo pod 2,5 %, nyní jsme na 6,52 %. Změna je to skutečně obrovská: Existují různé modely valuace firem vycházející z různých ekonomických a makro dat. U těch, co sleduji, vesměs vychází potenciál pro další pokles indexů o cca 20 % z nedávných low – tedy někam k ceně 280 v SPY: A z toho vychází můj rámcový plán. V rámci svého investičního portfolia vyčkávám s otevíráním hlavních dlouhých pozic. Trhy postupně shortuji. Jednak takticky skrz například short v Eurostoxx dividend futures popisovaný v minulém článku a jednak čekám i na technickou příležitost pro přímé shorty indexů. V SPY zatím vyčkávám na příležitost pro short někde v naznačené oblasti 400. Pokud zvažujete investice do akcií, byl bych nyní extrémně opatrný. Je možné, že v rámci medvědího trhu uvidíme nyní nějaké ostřejší korekce vzhůru (například k mé vyhlédnuté oblasti 400 v SPY), ale pokud FED nějak opravdu zásadně nezmění svůj pohled na inflaci, tak vnímám jako vysoce pravděpodobné, že se v dalších měsících SPY podívá pod 300.
    4 bodů
  3. Světové trhy jsou stále nejistější, inflace na maximech, konec války na Ukrajině v nedohlednu. O to důležitější je aktivněji přemýšlet, jak naložit s úsporami a kam směřovat hlavní pozornost v tradingu. Zde je můj aktuální rámcový plán včetně pozic, které nyní otevírám. Zhodnocování a vydělávání peněz na finančních trzích dělím do dvou skupin – aktivního tradingu a dlouhodobého investování. Aktivní trading dnes provozuji v mechanické podobě. Zaměřuji se na obchodování mixu strategií v portfoliích. A jsem přesvědčený, že význam aktivního tradingu se bude postupně zvyšovat. Doby, kdy stačilo držet SPY a vydělávat nadstandardní výnosy, se podle mého názoru hned tak nevrátí. Mé mechanické portfolio letos rozhodně pasivní držení indexu výrazně překonává, byť equity křivka se motá lehce pod nulou. Je to hlavně proto, že rok jsem začínal s portfoliem strategií zaměřených především na nákup akcií. Strategie nakupující akcie tak buď nemají letos žádné signály, nebo jsou ve ztrátě (hlavně ty mean reversion na dlouhou stranu). Mean reversion short vydělávají, ovšem spíš tak, že kompenzují dlouhou stranu. Mimochodem takto aktuálně vypadá equity křivka mean reversion short obchodované na mém velkém účtu (toto je teoretická výkonnost, ovšem live statistiky shortů mám letos obdobně dobré): Letos krátkodobé shortování skrz mean reversion strategie funguje opravdu velmi dobře. Byť bych si samozřejmě dokázal v rámci svého systematického tradingu představit letos celkově větší zisky, jsem s celým systematickým portfoliem spokojený. Kvalita strategií se z mého pohledu vždy projeví v krizi. A pokud portfolio postavené z větší části na krátkodobém nakupování akcií letos výrazně neztrácí, je to pro mě velmi dobré znamení. Postupně navíc přidávám do portfolia strategie, které vydělávají i na momentu. Viz popis vytváření momentum breakout strategií, o kterém jsem psal v posledním článku. V systematickém obchodování tak žádné zásadní změny nedělám a spíše se postupnými kroky posouvám vpřed. Jsem spokojený s tím, že letos portfolio výrazně neztrácí přesto, že jsem v něm měl většinu strategií nakupujících slabé akcie (mean reversion). Uvidíme, jak se vyvine konec letošního roku. V historii jsem zažil i období, kdy se většina ročních zisků vytvořila v průběhu jednoho či dvou měsíců. Své mechanické portfolio mám tedy stále postavené hlavně na mean reversion strategiích. Ty do velkého detailu popisuji v knize Od myšlenky k reálným obchodům. Zejména v bonusovém kurzu, který je ke knize bezplatně k dispozici a kde detailně popisuji pravidla mean reversion strategie (výše uvedená strategie, kterou obchoduji živě na svém účtu se od té popisované v bonusovém kurzu liší jen minimálně). Pokud systematické portfolio shrnu: mean reversion strategiím letošní kontext trhů z logiky věci úplně nesvědčí, na druhou stranu nevygenerovaly žádnou zásadní ztrátu a s přehledem překonávají index. O to větší očekávání od nich mám pro další období, kdy se trhy stabilizují. Co se celkových trhů týče V květnu jsem v analýze psal, že u SPX očekávám minimální pokles k 50% retracementu od covidových low a že tento pokles představuje ohromnou příležitost pro vytváření dlouhodobých akciových pozic. V minulém týdnu jsme se k avizovanému 50% retracementu v SPX podívali: Osobně v trhu očekávám ještě další pokles minimálně o dalších cca 16 až 20 %. Tj. k hodnotám pod 3 000 v SPX. V tuto chvíli tak v rámci investičního portfolia držím většinu peněz v dolarech. Od jara jsem postupně nějaké pozice otevíral, nicméně stále mám větší část portfolia v hotovosti. Držím hlavně defenzivní dividendové tituly. Zejména akcie ze zdravotnictví, bank a akcie spojené s energetikou. Pozici vytvářím i v jednom technologickém titulu, který by mohl v budoucnosti zazářit. Ovšem pozici se snažím jistit sázkou na pokles u jiných technologických titulů. I tyto své obchody sdílím ve větší míře v Trading Roomu, kde jsem komentoval i svůj „technologický hedge“. Konkrétně držím PUT opce na strike 145 v Apple (expirace začátkem roku 2023). Ty jsem otevíral 12.8., nyní jsou již v penězích a generují v portfoliu nezanedbatelný příjem (na který se dívám hlavně jako na hedge technologických titulů). Tedy v rámci investic se snažím vstupovat zejména do amerických defenzivních dividendových titulů, jejichž cena se mi jeví atraktivní a které plánuji držet dlouhodobě. Na druhou stranu ale vnímám ještě potenciál trhu klesat a hledám způsoby, jak se zajišťovat. Jeden ze zajímavých způsobů hedge, který jsem otevíral tento pátek, se mi jeví skrz shortování evropských dividendových futures. Přímé shortování akciových indexů (nebo další nakupování PUT opcí) vnímám v současné době jako poměrně riskantní. Akciové trhy jsou nyní dost přeprodané a extrémně závislé na rétorice FEDu. Stačí třeba jen drobná zmínka o záměru nesnižovat dál výrazně úrokové sazby nebo o plánu nákupu dluhopisů (který již spustila britská centrální banka) a rázem zde budeme mít výrazný růst. Případný budoucí profit z krátké pozice se může kdykoliv velmi rychle vypařit. Osobně tak shortuji evropské dividendové futures (Eurostoxx 2023 dividend futures). Jsou to futures, které nereagují na růst nebo pokles ceny trhu, ale na změnu ve vyplácení dividend. Konkrétně těch v indexu Eurostoxx. Dividendy v Evropě hodně korelují s výnosy. A snižující se výnosy při blížícím se vyhlašování hospodářských výsledků bude podle mého názoru to, co bude tlačit na cenu níže. V tuto chvíli odráží Eurostoxx dividend futures pro rok 2023 pokles dividend oproti roku 2022 o cca 6 %: Osobně očekávám, že pokles bude pro rok 2023 výrazně vyšší. Všichni si na vlastní kůži prožíváme v Evropě situaci s energiemi a sám situaci v evropských podnicích příliš optimisticky nevnímám. Červená linka z grafu Interactive Brokers tak zobrazuje úroveň, ze které jsem v Eurostoxx 2023 dividend futures short. Short bude tedy vydělávat v momentě, kdy evropské firmy začnou ohlašovat snižující se hospodářské výsledky a snižující se dividendy. Dobré z mého pohledu je to, že tento short může vydělávat i v situaci, kdy cena akcií začne růst (například kvůli rozhodnutí centrálních bank skončit se zvyšováním sazeb). Samozřejmě short v Eurostoxx dividend futures může prodělat. A to za předpokladu, že evropské firmy začnou vyhlašovat velmi dobré hospodářské výsledky a zvyšující se dividendy. Tato situace mi ale přijde výrazně méně pravděpodobná, než že ohlašované výsledky začnou být s nastupující zimou stále horší. Pokud jste zapojeni v Trading Roomu, tak technickou stránku věci (kontrakty, stop-loss atd.) diskutuji v této pracovní poznámce Trading Room, kde je tradičně možné k tématu i diskutovat. Celkové shrnutí V rámci svého systematické portfolia (moje hlavní činnost) obchoduji stále převážně mean reversion strategie ve spojení s long swingovými strategiemi v akciích. Aktuální vývoj v trzích mě utvrzuje v tom, že sázka na portfolia krátkodobých strategií je velmi perspektivní. Z pohledu dlouhodobých investic čekám s hlavní alokací peněz další pokles trhů. Zatím jsem investoval (menší část kapitálu) hlavně do defenzivních amerických dividendových titulů. Portfolio zajišťuji. Aktuální největší zajištění realizuji přes short Eurostoxx dividend futures.
    1 bod
  4. Pro vydělávání v trzích potřebujeme spolehlivý obchodní systém. Zde jsou tipy, jak systémy vytvářet včetně konkrétní ukázky mého způsobu. Vytvářet obchodní systémy lze v zásadě dvěma cestami – rozvinutím základní obecně fungující myšlenky (idea first), nebo pomocí dataminingu. V případě dataminingu prohledávají specializované softwary pomocí genetických algoritmů nejrůznější kombinace indikátorů/price action a z toho vytvářejí obchodní plány. Osobně jsem vůči této cestě dnes velmi skeptický a vnímám ji jako výhodnou spíše pro vývojáře platforem, kteří mají dobře propagovatelný produkt. Bohužel o co jednodušší je pomocí dataminingu systém vyvinout, o to náročnější je profitabilně jej obchodovat v živých trzích. Sám jsem příznivec vytváření jednoduchých systémů z jednoduchých myšlenek (idea first cesta). Jak se k systému cestou idea first dostat? Při vytváření systémů se snažím nejprve najít obecně fungující princip a ten rozvinout. Pochopitelně to vyžaduje již určitou orientaci v trzích a přehled, který člověk postupně získává praxí. Jako podstatné proto vnímám začít v trzích co nejdříve živě systematicky obchodovat. Pochopitelně s malým riskem, protože z počátku je potřeba se připravit na to, že věci nebudou fungovat úplně ideálně. Doporučuji začít s akciemi, kde lze solidně kontrolovat risk i u velmi malých účtů. Právě každodenní praxe aplikovaná týdny a měsíce do trhů začne generovat nápady, jak trading posouvat a co by mohlo dobře fungovat. Úplně na začátku, když obchodník „nemá nic“, je možné na Finančníkovi vyjít ze strategií vyučovaných ve Swingovém workshopu nebo těch, které obchoduji v Trading Room. Obecně fungujících principů existuje celá řada. Poslední roky jsem se věnoval například mean reversion v akciích, který popisuji v knize Od myšlenky k reálným obchodům. Když budete testovat jen úplně holé podmínky mean reversion na denních grafech akcií, dostanete dlouhodobě pozitivní výsledky. Na jiných trzích dobře fungují breakouty. Například v akciových indexech. V těch jsem v poslední době pracoval na breakout strategiích a opět jsem začal tím, že jsem hledal nějaký princip, který si dlouhodobě drží edge a dává mi logický smysl. S tím, že pokud takový princip najdu, mohu do něj časovat vstupy skrz breakout silné S/R úrovně a zvyšovat výkonnost systému na obchodovatelnou úroveň. Příkladem mohou být situace, kdy akciové indexy otevřou růstovým gapem. Tedy otevřou výše, než uzavřely předchozí den. Otevírací mezera (gap) je způsobena zájmem nakupujících v noční seanci. Dávalo by mi poměrně smysl, pokud by takový zájem přerostl v rostoucí den, do kterého by bylo zajímavé vstupovat pomocí breakoutů. Základní ideu pak zkoumám samostatně – bez sledování komisí, stop-lossů nebo dodatečných filtrů. Vesměs jde v Amibrokeru o ultra jednoduchý kód. Takto mohou vypadat výsledky testu. Konkrétně na futures kontraktech na akciové indexy NQ, YM a ES, kdy bychom vstupovali na open v případě otevření růstovým gapem a vystupovali na konci obchodního dne. Jde o backtest za posledních cca 10 let: Samozřejmě nejde o obchodovatelný systém, ale o zkoumanou tendenci. Vidím, že na ohromném vzorku obchodů (více než 5 000 obchodů) měly trhy tendenci v případě růstového gapu uzavřít výše v 55 % případech. A i bez použití stop-lossu a nějakého jemného časování se RRR blíží 1:1. Princip dále zkoumám na dalších indexech, individuálních akciích a například s obrácenou logikou – mají akcie otevírané s klesajícím gapem tendenci klesat? Pokud se základní tendence ověří jako silná (tu výše popsanou jako silnou vnímám), rozvinu ji do jednoduchého obchodního systému. Velmi často stačí přidat nějaký velmi jednoduchý filtr, stop-loss a pochopitelně časování vstupu (v tomto případě breakout silné S/R úrovně). Zde je třeba zdůraznit, že bohužel jednoduché systémy nevznikají snadno. Sám si rozděluji data na tzv. in sample (IS), na kterých různé filtry testuji. Například u indexů používám pro intradenní systémy roky 2018–2019. Pak mám out-of sample data (OOS), na kterých ověřuji, zda systémy fungují i na neviděných datech. Mohou to být například roky 2020–2021. V grafech procházím jednotlivé dny s otevíracím gapem a přemýšlím, jaké principy mohou mít vliv na to, jestli trh uzavře výše či nikoliv. Nebývá to proces na jedno odpoledne. O principu mohu přemýšlet třeba týdny a nové myšlenky opět přicházejí hlavně z živého obchodování. Třeba i jiných strategií. Například se mi otevře pozice v mean reversion systému, která ztratí. Dívám se, jak vypadal její intradenní průběh a opačnou logiku vstupu testuji například do breakoutu. Pokud jsem s výsledky systému na mých IS/OOS datech spokojený, testuji je na dalších datech, která mám v záloze a která vůbec nepoužívám k vývoji strategií. Na těch chci vidět, že výsledky mají podobnou tendenci, jako na datech, kde probíhal vývoj. Nečekám, že získám perfektní equity křivku, ale strategie by měla i na neviděných datech vydělávat. Z výše popsaného idea first principu vznikla například strategie, kterou nyní nasazuji k prvotnímu obchodování. Její equity křivka zahrnující i data nepoužitá při vývoji strategie vypadá takto: Výsledky backtestu s komisemi. Bez použití reinvestování. Strategie má jen jediný nastavitelný parametr (násobek volatility pro vstup do breakoutu ve směru gapu) a jednu jednoduchou price action podmínku. A co více – strategie obchoduje pravidla do longu i do shortu: Takovou strategii začínám obchodovat s malým účtem živě. Live trading preferuji před paper tradingem proto, že mohu současně vyhodnocovat plnění a skluzy. A pokud strategii přiřadím nějaké malé procento účtu, reálně nemohu příliš ztratit. Pokud to shrnu, tak u strategií je pro mě důležité: Mít je postavené na ultra jednoduchém základu, kterému rozumím a který má sám o sobě edge. Mj. je to důležité proto, že tento základ mohu kdykoliv testovat samostatně a sledovat, jestli „edge stále funguje“. To je velmi důležité v době, kdy bude strategie v drawdownu. Mít systém založený na co nejméně filtrech a parametrech. Ve výše popsaném systému je jediný parametr – násobek ATR sloužící pro výběr breakout úrovně. Pochopitelně chci vidět, že systém funguje s různými násobky. Pokud stejnou logiku mohu použití pro long a short vstupy, o to lépe. Backtestované výsledky musí mít dostatek prostoru pro očekávanou horší výkonnost v budoucnosti. Pochopitelně testuji výsledky po odečtení komisí a očekávaném skluzu v plnění. Strategii se nesnažím pilovat k perfektní historické výkonnosti. Neočekávám ani, že bude perfektně fungovat v budoucnosti – stačí mi, když vydělá v přiměřeném časovém horizontu. Pochopitelně, že ji budu obchodovat v portfoliu dalších strategií, kde není úplně podstatné, jak vypadá krátkodobá výkonnost jednotlivých systémů (viz poslední článek Proč obchoduji krátkodobé strategie?). Skutečně asi to nejdůležitější, co bych ve vývoji strategií doporučil, je důraz na jednoduchost a testování systémů v portfoliích. Pokud si sestavíte portfolio z několika podobných jednoduchých principů, strategie budou mít rozumné backtesty v minulosti a minimum parametrů, je skutečně vysoce pravděpodobné, že v přiměřeně dlouhém horizontu budete na burze vydělávat. Důležité je také chápat, že strategie sama o sobě nemusí generovat enormní zhodnocení. Podstatné je sledovat zhodnocení ve vztahu k risku a využití kapitálu. Většina krátkodobých strategií (zejména ve futures) využívá kapitál minimálně a v portfoliu je tak možné sdílet jeden kapitál mezi mnoha strategiemi.
    1 bod
×
×
  • Vytvořit...