Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Komunita:
Hledat v
  • Více možností...
Najít obsah, který ...
Hledat výsledky v ...
Diskuze Sledované příspěvky Žebříčky

Žebříčky

  1. petr

    petr

    Administrators


    • Bodů

      24

    • Počet příspěvků

      5 361


  2. 4fx

    4fx

    Members_1


    • Bodů

      12

    • Počet příspěvků

      3 248


  3. petr85

    petr85

    Members_1


    • Bodů

      8

    • Počet příspěvků

      58


  4. Pepe2000

    Pepe2000

    Members_1


    • Bodů

      5

    • Počet příspěvků

      978


Oblíbený obsah

Zobrazuji obsah s nejvyšší reputací od 1.6.2022 ve všech rubrikách.

  1. Poslední dobou nebyl problém nalézt i u drahých akcií situace, kdy ráno otevřely výrazným gapem (otevírací cena byla mnohem nižší než včerejší uzavírací cena). Vyplatí se podobné akcie nakupovat? Třeba jen na krátkodobou spekulaci? Podobné myšlenky testuji dnes na co nejširším množství dat. Nejčastěji používám všechny (i delistované) akcie obchodované na amerických burzách. Vesměs začnu tím, že zkusím popsat testovanou situaci v co nejjednodušší podobě a na in sample datech zkusit simulovaně zobchodovat všechny výskyty. Pro odpověď na výše uvedenou otázku jsem konkrétně situaci specifikoval následovně: Akcie se obchodovala na americké burze. Její close cena je vyšší než průměrná close cena za 100 dnů, tj. C>MA(C,100). Akcie otevře níže, než bylo včerejší low, od kterého ještě odečtu průměrný denní range - ATR(5). Výstup na konci obchodního dne. Při obchodování každého signálu, alokaci 1 % kapitálu do obchodu, ignorování marginové politiky brokera (tj. otevíral bych všechny signály) a ignorování komisí, bychom za období 2012–2020 dostali podobný obrázek: Takový vůbec nevypadá špatně. Nicméně základní otázkou u podobných testů vždy je, jestli by dané situace byly vůbec obchodovatelné. Hodně technických situací nabízí teoreticky edge právě proto, že jej nebylo možné zobchodovat (v trhu chybělo volume). Pro porozumění dopadu likvidity na ziskovost si mohu jednotlivé obchody rozdělit do skupin podle toho, jak likviditní byla obchodovaná akcie v momentě vstupu: Na svislé ose je průměrná velikost obchodu (stále bez komisí a bez skluzů). Jednotlivé sloupce pak představují skupiny akcií rozdělené do 20 dílků podle svého volume. Ve sloupci zcela vlevo je 5 % akcií s nejvyšším volume. Ve sloupci vpravo je 5 % akcií se zcela nejnižším volume. A tendence je zde bohužel zcela jednoznačná – regresní linka strmě roste vpravo vzhůru a dokládá, že čím nižší volume, tím vyšší byl zisk. To bude v praxi znamenat, že největší profity by na širokém backtestu byly realizovány na akciích s velmi nízkou likviditou. A zde bychom patrně dostávaly tak vysoké skluzy v plnění, že by strategie nebyla vůbec obchodovatelná. Mě pro testy zajímají hlavně likvidní akcie. Takto vypadá backtest akcií, jejichž volume patřilo v den před vstupem mezi 10 % nejvyšších (na horním histogramu by šlo o první dva levé sloupce). Tento test již obsahuje komise (jako u Interactive Brokers) a realistický skluz v plnění o velikosti 0,01 % vstupní ceny: A zde je pro ukázku stejný test na maximálním vzorku dat, který mám k dispozici. V rámci testu tedy sleduji všechny akcie, které byly obchodovány na US burzách. Každý den je srovnán podle volume (používám neupravené volume z daného obchodního dne), použiji jen akcie, jejichž volume spadá do 10 % nejlikvidnějších titulů daný den. Otevírám všechny signály, každému přiřazuji 1 % kapitálu (bez ohledu na marginovou politiku brokera – jde mi jen o tendence). Do výsledků jsou zahrnuty komise a skluzy v plnění: Shrnutí Akcie, které otevřou výrazným gapem podle předcházející low možná představují vizuálně lákavou nákupní obchodní příležitost, nicméně zejména u likvidních titulů nepředstavují jejich nákupy dlouhodobě ziskovou záležitost. Současně test také ukazuje, jak významný dopad má na vyhodnocování obchodované situace volume. Vždy je třeba u sledovaných patternů zkoumat, zdali byly obchodované objemy tak vysoké, aby bylo možné daný obchod skutečně realizovat.
    10 bodů
  2. V tradingu je dobré věnovat pozornost detailům. Dříve jsem například vystupoval na konci dne market příkazy zadávanými přibližně minutu před koncem obchodování. Dnes používám MOC příkazy. Pojďme si ukázat proč. V minulém článku jsme si ukázali, že u mnoha strategií se vyplatí uzavírat pozice na konci obchodního dne. To lze prakticky dělat mnoha způsoby. Jedním je poslat na burzu příkaz Market On Close (MOC), který se však musí odeslat s určitým předstihem před koncem obchodní seance a pak již nelze měnit. Alternativním způsobem může být výstup skriptem například minutu před uzavřením burzy. Představují tyto dva způsoby finanční rozdíl? Můžeme to otestovat. Příkaz MOC zařadí naši pozici do tzv. uzavírací aukce. Výsledkem je plnění, které v grafech vidíme jako oficiální „Close“ cenu. Pokud budeme vystupovat například minutu před uzavřením trhu, budeme nejspíše prodávat za bid a nakupovat za ask. Pochopitelně záleží také na velikosti pozice. Pokud bychom obchodovali větší pozici, můžeme v rámci MOC uzavírací cenu ovlivnit. Stejně tak nemusíme být schopni nakoupit za aktuální ask. Předpokládejme ale, že pracujeme s menší pozicí, kterou by bylo možné bez problémů exekvovat za běžnou bid/ask cenu. Pro test vyjdu z mé swingové mean reversion strategie obchodované v Trading Roomu. Ke všem výstupům stáhnu z databáze bid/ask ceny minutu před koncem obchodování. Nejprve testuji long stranu mean reversion strategie. Například 25.5.2022 bych uzavíral long pozici v SMCI. Close cena byla 48,77. Bid/ask ceny minutu před koncem seance vypadaly pro ticker následovně: Pro test použiji hodnotu bid price co nejblíže času 15:59 (USA čas), tedy 48,79. V tomto případě bych tedy uzavřel pozici příkazem typu market odeslaném minutu před koncem obchodování za lepší cenu (48,79), než pokud bych vystupoval příkazem typu MOC (48,77). Projdu-li všechny long pozice strategie od roku 2019 a zobrazím-li příslušnou equity křivku, dostanu následující graf: Modrá linka představuje výkonost při výstupech marketem minutu před koncem obchodování. Oranžová výstupy příkazem MOC (komise nejsou v tomto srovnání zahrnuty, ve srovnání také nejsou zahrnuty delistované akcie, u kterých nemám k dispozici bid/ask ceny). Takto vychází srovnání, pokud bych pozici uzavíral 20 vteřin před koncem obchodní seance: Opět jednoznačně vítězí výstup pomocí MOC příkazu. Rozdíly na jednotlivých obchodech nejsou extrémní, ale na 300 obchodech se výkonnost odlišuje již o více než 1 000 dolarů. A to rozhodně není málo. Stejným způsobem mohu zkoumat short obchody. Ty mohu opět ukončovat buď MOC, nebo pro porovnání market příkazem poslaným na burzu minutu před koncem obchodní seance. V tomto případě budeme pozici ukončovat za ask cenu. Jeden z posledních obchodů byl podle testu short v trhu STNG. S použitím MOC by byl výstup za cenu 35,19. Historické bid/ask ceny vypadají takto: S poměrně velkou jistotou lze říci, že bychom pozici mohli ukončit za cenu 35,18. Tedy o cent lépe než v případě MOC. Takto pak vypadá srovnání na delší historii: Opět je patrné, že MOC výstupy (oranžová linka) vychází lépe. Pozn.: výkonnost je opět orientační a vychází z backtestu strategie. V živém obchodování nelze všechny shorty exekvovat a u některých nevstupuji z důvodu fundamentálních filtrů. Smyslem grafu je pouze porovnat plnění. Dnešní srovnání jednoznačně ukazuje, že výstupy s použitím MOC příkazů vycházejí dlouhodobě lépe, než když budeme vystupovat z pozic marketem např. minutu před uzavřením trhů.
    7 bodů
  3. V Trading Roomu jsem dostal zajímavý dotaz: „Nebylo by výhodnější nechat ztrátovým swingovým pozicím prostor přes noc a uzavírat je až další den?". Osobně hledám odpovědi na podobné otázky v testech. V rámci Trading Roomu obchoduji tři swingové systémy – mean reversion long, mean reversion short a trendový microbreakout. Všechny výstupy dnes provádím příkazem MOC (Market on Close) při uzavření burzy. Samozřejmě ne vždy jde o ziskové obchody. Výstupní signál může být i v momentě, kdy je pozice ztrátová (například na časovém stop-lossu nebo v momentě, kdy se „trh vrací k běžné hodnotě“, ale pozice je stále ve ztrátě). Dotaz zněl, jestli by portfoliu pomohlo ztrátové pozice neuzavírat na close dne, ale podržet je přes noc. Zde je srovnání: Černá křivka je aktuální podoba swingové části portfolia obchodovaného v Trading Roomu (výstupy na close), šedá alternativní portfolio, kdy by se ztrátové výstupy držely přes noc a uzavíraly při otevření burzy MOO (Market on Open). Na první pohled je patrné, že uzavírání pomocí MOC poskytuje lepší výsledky. Studium jednotlivých systémů ukázalo, že největší rozdíly vytváří long swingová mean reversion MR3000L: Modrá linka představuje MR3000L v obchodované podobě (výstup na MOC), šedá alternativní způsob výstupu – ziskové pozice uzavírány MOC, ztrátové druhý den MOO. Z grafu je patrné, že zejména letos přinášelo držení ztrátových pozic přes noc ještě větší ztráty. Sám dnes ukončuji všechny krátkodobé systémy při uzavření burzy. Dlouhodobě mi vychází, že jde o nejziskovější způsob výstupu.
    1 bod
×
×
  • Vytvořit...