Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Komunita:
Hledat v
  • Více možností...
Najít obsah, který ...
Hledat výsledky v ...
Diskuze Sledované příspěvky Žebříčky

Žebříčky


Oblíbený obsah

Zobrazuji obsah s nejvyšší reputací od 15.6.2020 v: Články

  1. 1 bod
    Před dvěma měsíci jsem na Finančníkovi popisoval breakout strategii vhodnou pro menší účty obchodující akcie s nižší volatilitou. Strategii jsem v popisované podobě spustil live a zde je první várka zkušeností. V tomto článku jsem komentoval, proč může být obchodování s nižší likviditou zajímavé pro obchodníky s menším účtem a proč to může vést k nadstandardním výnosům. Pokud nechcete číst celý původní článek, zde kopíruji to hlavní: V případě malých účtů může být zajímavé se u swingových breakout přístupů zaměřit na levnější akcie s nižší likviditou. Ty nemohou obchodovat větší hráči, protože v nich reálně nelze otevírat větší pozice, a lze tak v této oblasti nalézt často velmi zajímavé příležitosti. A de facto je to jedna z mála oblastí tradingu, kde malý kapitál představuje konkurenční výhodu (takže je škoda ji nevyužít). Ve svých portfolio přístupech dnes již pracuji s větším kapitálem, a více se tak orientuji na likvidnější trhy. Přišlo mi ale zajímavé strategii zkusit spustit s malým kapitálem na živém účtu a v praxi zjistit, jak je to především s kvalitou plnění. Strategii jsem nazval Micro Breakout, protože je zaměřena na malé akciové tituly. V zásadě nakupuji akcie, které proráží roční cenové maximum a pozice řídím pomocí ATR trailing stop-lossu ve vzdálenosti 3,5* ATR za 14 dnů. Systém sleduje všechny akcie obchodované na US burzách, co mám v databázi, tj. nezaměřuje se na akcie z vybraných indexů. Hlavním kritériem pro výběr akcie k obchodování je nižší denní volume. Nechci zde uvádět konkrétní parametry všech filtrů, protože systém je opravdu jednoduchý a je zřejmé, že při stejných vstupech stovek lidí ve stejný okamžik do shodných akcií už by mohlo dojít k ovlivnění plnění. Rámcově ale Micro Breakout obchoduje akcie s průměrným denním volume do stovek tisíc obchodů. Strategii jsem zatím spustil v testovacím režimu. Přidělil jsem jí kapitál 10 000 dolarů. Strategie může používat dostupnou páku a kapitál dělím do potenciálně 25 obchodů. Tedy každému obchodu v tuto chvíli přiřazuji kapitál 800 dolarů. Mým cílem bylo pracovat s větším množstvím vstupů právě proto, abych co nejdříve otestoval plnění obchodů. Zpětně se zatím zdá až 25 současně otevřených pozic jako zbytečně velké členění kapitálu, protože signálů po 2 měsících, i přes hodně rostoucí trhy, není tolik, a mnoho kapitálu je tak zbytečně nevyužito. A jaké jsou zkušenosti s plněním? Systém přirozeně v této fázi obchoduji ručně, abych získával co nejvyšší zpětnou vazbu. Pro vstupy používám limitní příkazy a testuji také adaptivní exekuční IB algoritmy. A musím říct, že v této oblasti jsem zatím nenarazil na problém. Plnění v řádech stovek kusů akcií probíhá bez problémů. A jak breakouty vypadají? Některé méně likvidní tituly se opravdu umí hýbat. Aktuálně mám například otevřenou pozici v tickeru EMX, kde systém otevíral při breakoutu pozici 24.6. Já vstupuji příkazy následující den při otevření trhů, tedy 25.6 a od té doby trh solidně vyrazil vzhůru: A celková výkonnost? Živě jsem systém spustil 29.4.2020. V aktuálním kontextu vydělává pochopitelně většina přístupů nakupujících akcie, takže není překvapením, že i Micro Breakout je v zisku. Co mě ale zajímá nejvíce, je porovnání výkonnosti a korelací s ostatními systémy. Pro většinu obchodníků na Finančníkovi bude patrně nejzajímavější porovnání se systémy Monday Buyer a Mopull Limit ze swingového workshopu. V tomto porovnání Micro Breakout (červená linka) zatím za výsledky ostatních strategií hojně obchodovaných na Finančníkovi pokulhává. Nicméně na druhou stranu byla průměrná expozice kapitálu v tomto systému jen 8,1 % –výrazně méně než například u Monday Buyer. Z mého pohledu jsou zajímavé i korelace zmíněných přístupů: Je patrné, že zatím systémy prakticky nekorelují – a to přesto, že všechny akcie nakupují a trhy rostou. Z tohoto pohledu se zatím jeví obchodování breakoutu na akciích s nižší likviditou jako zajímavý doplněk akciového portfolia. Mimochodem – nemohu si odpustit spojení všech tří systémů do jediné equity křivky, která opět demonstruje sílu diverzifikace směrem ke stabilitě výkonnosti: A když jsme v tom srovnávání. Zde je srovnání zmíněných systémů s indexem S&P 500 (v podobě nákupu SPY – zobrazeno šedivou křivkou): Je vidět, že Monday Buyer a Mopull Limit měly v dané periodě výkonnost dost podobnou jako index, ale při nižší volatilitě (risku), což je upřímně to, co mě zajímá. Micro Breakout si jde trochu svojí cestou, ale zase je třeba pamatovat na to, že v tuto dobu využíval jen 8,1% kapitálu. Rozhodně se mi líbí nízká korelace mezi strategiemi a indexem. Po dvou měsících živého obchodování jsem tak hlavně spokojen, že jsem nenarazil na žádná zásadní překvapení v plnění. Zatím mám v plánu jet systém ve stejném režimu několik dalších měsíců a uvidíme, jestli jej pak zapracuji do hlavního portfolia. Rozhodně se mi ale jeví, že obchodování breakoutů na akciích s nižší volatilitou stojí u malých účtů za pozornost. Pokud hledáte technickou asistenci v diskutované oblasti, tak zde jsou důležité odkazy: Kompletní otevřené kódy strategií Monday Buyer a Mopull Limit jsou k dispozici v archivu swingového workshopu. Jak postavit systém typu Micro Breakout jsem včetně kódů ukazoval v tomto tutoriálu v rámci skupiny TechLab. Jak konkrétně spojovat a analyzovat výkonnosti systémů v rámci portfolia jsem popisoval v tomto tutoriálu TechLabu.
  2. 1 bod
    Otázka, kterou dostávám pravidelně několikrát do měsíce, aktuálně mi ji poslal Jiří. A aby odpověď měla šanci pomoci i ostatním, publikuji ji takto veřejně. Jiří mi napsal: Mám dotaz. Vím, že na takové dotazy odpovídáte asi hodně a pořád dokola, ale chci se zeptat. Jsem váš fanoušek na financnik.cz, četl jsem vaše články, a dokonce absolvoval vaše kurzy, kdy jste je ještě organizoval s Tomášem. Byly to kurzy z roku 2011. Koupil jsem u vás i knihy. To vše jsem tehdy studoval, ale byl jsem v té době student. Potom jsem si dal odmlku, práce, podnikání, rodina. Teď se chci zeptat, všechno se mění, i u vás se už hodně mění, Tomáš už u Finančníka není, a i váš směr obchodování se změnil. Prosím Vás, chci se zeptat, jak a s čím byste Vy dnes začal? Jelikož podnikám a mám rodinu, tak s časem to není moc veselé. O co mi jde. Chci si trhy osahat a vyzkoušet, ale ne na intradenním principu. A taky nejsem žádný velký střelec, peníze jsem si vydělal poctivou prací a nerad bych o ně hned přišel :-D. Samozřejmě chápu, že pak člověk nemůže očekávat nějaké obrovské zhodnocení. Spíš mi jde o to, že mám našetřené nějaké peníze a rád bych je nějak zhodnotil a hledám způsob obchodování, který by nebyl až tak náročný na čas, a i přímo úměrné riziko tomu. Vím, že za vším je zpočátku hodně práce, ale spíš se chci zeptat, který směr a případné začátky byste mi doporučil pro studium Vy. Věřím, že člověk si potom najde svou cestu. Bohužel na podobné dotazy neexistuje jednoznačná odpověď, protože každý máme jiné preference, zdroje, cíle a možnosti. Nicméně zde je souhrn myšlenek, které mě k tématu napadají. Nejprve krátce ke změnám, které se před několika lety odehrály v mém vlastním obchodování. Vlastně šlo jen o jedinou zásadní změnu, na kterou se pak vázalo vše ostatní. Tou bylo rozhodnutí o přechodu na automatizované obchodování. Důvody by vydaly na samostatnou knihu a na Finančníkovi jsem jim průběžně věnoval dost prostoru. Ve zkratce to byla kombinace potřeby více volného času (klíčovým zlomem bylo narození dcery) a vyššího důrazu na efektivitu práce. Více než dříve jsem začal pozorovat, že mé zdraví zde nebude věčně a věk 40+ let není totéž jako 25, z čehož také plynulo rozhodnutí trávit před monitory méně času a co nejvíce opakujících činností nechat na počítači. Z pohledu samotného tradingu jsem si postupem času začal výrazně uvědomovat, jak důležitá je široká diverzifikace mezi trhy a různé obchodní systémy (dnes jsem přesvědčený, že diverzifikace je ten nejzásadnější edge, který můžeme využít). Jenže ruční obchodování více trhů a více systémů vede k ještě větší práci a časové náročnosti, kterou jsem se rozhodl odbourat. To vše vyústilo v rozhodnutí obchodovat již pouze automatizovaně. A samozřejmě tomu člověk musí přizpůsobit strategie. Už jen proto, že například zautomatizování rychlého intradenního obchodování orderflow by vyžadovalo mnohem náročnější programování, než které jsem byl ochotný a schopný se učit. Odpověď na otázku „Jak bych začínal dnes?“ pak samozřejmě vychází z mých životních zkušeností a bodu, ve kterém se sám nacházím. Přestože celý proces přechodu na čistě automatizované obchodování nebyl jednoduchý, zpětně své rozhodnutí vnímám jako jedno z těch nejlepších, co jsem kdy udělal. Pokud bych dnes s tradingem začínal, určitě bych šel systematickou cestou. Tedy obchodoval bych jen takové obchodní plány, které umím mechanicky otestovat. Už jen proto, že si člověk otevírá cestu k plně automatickému obchodování, se kterým ale samozřejmě není nutné hned začínat. Systematické strategie je možné obchodovat ručně. Jejich podstata je ale v tom, že vše je možné precizně otestovat dopředu a při samotném obchodování jen zadáváme příkazy bez nějakého hlubšího přemýšlení (které ve stresových situacích riskování peněz stejně vesměs k zlepšení situace nevede). Systematické obchodování je bohužel z počátku náročnější, protože je třeba ovládnout základní nástroje pro analýzu dat. Toto byla i pro mě ohromná výzva, protože před přechodem na automatizované obchodování jsem neuměl skriptovat/programovat vůbec nic. Ani makro v Excelu. Dnes si vše programuji v Pythonu a k tomu používám Amibroker. Zpětně vidím, že proniknutí do tohoto světa na potřebnou úroveň je především o překonání úplných začátků, které jsou nejtěžší a člověk vlastně neví „odkud začít“. Potom už se učení zrychluje. Reálně je možné začít nástroje využívat za cca 6 měsíců (u neprogramátorů jako jsem byl já) a tuto časovou investici mohu jen doporučit. Chápu, že pro mnoho aspirujících traderů nepůsobí potřeba učit se skriptovat/programovat jako zajímavá cesta. Zejména v konkurenci diskréčního obchodování, kde to ze spousty promostránek vypadá, že stačí zapnout grafy a začít vydělávat klikáním a vlastním úsudkem. Jenže jak už mnoho začátečníků poznalo, dnes tato cesta jen velmi, velmi zřídka vede k úspěchu – už jen proto, že nejčastěji propagované strategie nemají vůbec reálný edge, což si ale začátečník bez zkušeností a know-how datové analýzy nemůže ani ověřit. Diskréční obchodování lze pokořit, ale reálně to vyžaduje roky velmi tvrdé práce (a tisíce hodin před monitory). Z tohoto pohledu mi dnes jednoznačně studium skriptování/programování přijde výrazně jednodušší a perspektivnější. Co se stylu obchodování týče, určitě bych začal u pomalejších strategií držící pozice dny, spíše týdny. Důvodem jsou hlavně náklady obchodování. Ty jsou při zvolené frekvenci obchodování prakticky fixní (platíme za vstup/výstup a slip) a musíme je platit i v případě, že strategie nevydělává tolik, kolik jsme si představovali, že bude (přecenění výkonnosti je jedna z nejčastějších chyb začínajících traderů). Většina obchodníků tak u rychlejších strategií bývá ráda, když je nakonec „na nule“. U pomalejších strategií tvoří náklady menší část potenciálních výnosů a je zde výrazně větší prostor pro chybovost a špatný odhad. Coby začínající trader bych se co nejméně koncentroval na studium a testování časování vstupů. Spíše bych z počátku co nejvíce využíval základní „trvalé“ principy generující v trzích peníze – mezi hlavní patří tzv. risk premium, kdy jsme odměňováni za držení určitých aktiv. Příkladem může být držení například bondů nebo akcií, které budou z dlouhodobého pohledu růst. Ale pochopitelně s riskem hlubokých propadů, který můžeme aktivním tradingem řídit. Sám se nejvíce zaměřuji na oblast korelací a volatility. Například zde jsem ukazoval, jak i velmi pasivní držení trhů díky risk premiu, řízení korelací a volatility vytváří velmi zajímavé výsledky. Aktivnějším traderům bude patrně vyhovovat do dlouhodobého edge v podobě risk premia vstupy aktivněji časovat – s menším účtem a riskem to může být přístup v podobě nákupu akcií na základě technických signálů (s větším účtem lze totéž dělat ve futures). Příkladem mohou být systémy Monday Buyer a Mopull limit, které obchoduji – viz popis Důležitou diverzifikaci přináší obchodování již dvou systémů. Samozřejmě otázkou zůstává, jak se do takového bodu dostat. Tedy bodu, kdy budeme mít hotové systematické strategie a ty obchodovat. Určitě mohu jen doporučit využívat internet a maximálně testovat vše, co vás napadne. Na druhou stranu vím, že zejména pro začínající obchodníky může být takový start až příliš informačně náročný. Proto lze na Finančníkoví jít cestou, kterou jsem sám „prošlapal“. Ta se začínající obchodníky snaží dovést k bodu, ve kterém jsem já. Vnímám ji takto: Základní kurz seznamuje se základními principy systematického obchodování. Obchodníci, kteří chtějí jít po cestě systematického obchodování se většinou účastní workshopu swingového obchodování. Zde předávám v otevřené podobě čtyři své strategie (včetně výše zmíněnch Monday Buyer a Mopull limit), které sám obchoduji a vyučuji, jak se strategie skriptují. Chápu, že pro mnoho traderů je to „španělská vesnice“, proto je z počátku možné strategie prostě vzít a začít je určitým způsobem s minimálním kapitálem používat a učit se za chodu. Postupně je možné je automatizovat – řada obchodníků na Finančníkovi vychází z řešení našeho autotraderu. Je potřeba chápat, že s předanými strategiemi cesta nekončí, ale začíná. Rozchozením prvních systematických strategií by měl trader získat motivaci pracovat na dané oblasti dál – k automatizovaným strategiím přidávat další, pracovat na řízení risku a portfolia (i proto na Finačníkovi vznikl TechLab, který zaručuje, že i méně zkušení nezůstanou na problematiku další práce se skriptováním sami). Pokud to shrnu – jak bych dnes začal? Určitě bych se snažil rozchodit nějakou pomalejší systematickou strategii (určitě swingovou) s co nejmenším riskem (proto patrně v akciích nebo futures mikro kontraktech). Tím člověk získá praktickou motivaci pronikat do problematiky hlouběji. Následně bych se snažil naučit skriptovat některý z dostupných jazyků a věnoval pozornost vytváření a řízení portfolií dalších strategií. Každopádně extrémně důležitou součástí startu v tradingu by měl být realistický plán, kam chce člověk směřovat a jak by měl jeho život vypadat například za 10 let. Protože seriózní trading není snadný a je třeba mu věnovat nemalou energii, píli a vytrvalost. Pokud jej budete dělat jako koníček, tak může bavit, ale bude to stát dost peněz. Určitě je třeba počítat s tím, že jakékoliv reálné výsledky práce se budou projevovat až za pár let studia, a je proto extrémně důležité promyslet, do čeho budeme svoji pozornost investovat.
  3. 1 bod
    Z dnešní zvýšené volatility nejvíce profitují breakout systémy. Tedy takové, které vstoupí do pozice v momentě, kdy se cena rozjede a systémy se snaží v pohybu zůstat co nejdéle. Sám takové využívám ve swingové i intradenní podobě. Swingové breakout obchody Pokud s tradingem začínáte, nebo nejste zatím vůbec profitabilní, je určitě výhodnější začít se swingovými přístupy držící pozice delší dobu (několik dnů nebo týdnů). Byť to na první pohled tak nemusí vypadat, jejich vytvoření je opravdu výrazně jednodušší a následné obchodování psychologicky méně náročné než intradenní obchodování. V případě malých účtů může být zajímavé se u swingových breakout přístupů zaměřit na levnější akcie s nižší likviditou. Ty nemohou obchodovat větší hráči, protože v nich reálně nelze otevírat větší pozice, a lze tak v této oblasti nalézt často velmi zajímavé příležitosti. A de facto je to jedna z mála oblastí tradingu, kde malý kapitál představuje konkurenční výhodu (takže je škoda ji nevyužít). Swingové breakout strategie přitom nemusí být nijak komplikované. Konzervativně se stačí zaměřit na dlouhodobé cenové maximum (například poslední rok) a do pozice vstupovat v momentě překonání této hranice. Strategie pak pracuje se základním stop-lossem (ten je zasažen, pokud trh po průlomu nepokračuje) a posouvaným (trailing) stop-lossem, jehož cílem je z pohybu dostat co nejvíce. Obchod tak může vypadat například takto: Při obchodování akcií bych určitě začal se strategiemi, které breakouty pouze nakupují. V aktuální chvíli se tak připravuje mnoho zajímavých příležitostí, pokud trhy budou dále růst. Přičemž samozřejmě není potřeba čekat na průlom ročního high a lze agresivněji používat i kratší intervaly. A pokud trhy růst nebudou, tak to zase znamená, že strategie nebudou generovat žádné ztráty a kapitál můžeme využít jiným způsobem. Pro inspiraci – takto vypadá equity křivka popisovaného přístupu aplikovaného na akcie, které mám v databázi (včetně delistovaných). Jde o více než 20 000 titulů, z nichž systém vybírá ty s nižší likviditou (ale stále obchodovatelné a s cenou nad 1 dolar). Systém drží max. 40 pozic současně a každé přiřazuje 5 % kapitálu. Od roku 1995 obsahuje test velmi slušných 10 564 obchodů: Křivka je to samozřejmě ilustrační, právě proto, že do malých akcií nelze umisťovat stále vyšší kapitál. Nelze plánovat například takto dlouhodobé navyšování pozic. Na křivce je ale vidět, že edge funguje skutečně dlouhodobě. Zajímavější může být pohled na obchody od roku 2018, pokud bychom začali s kapitálem 10 000 dolarů a vstupovali/vystupovali na otevírací ceně další den po generovaném signálu (abychom si tak mohli připravit například limitní příkazy atd.). Při započítání komisí z Interactive Brokers bychom stále dosahovali ročního zhodnocení přes 50 % při poměrně nízkém drawdownu. V praxi toto zhodnocení bude snížené o různé skluzy v plnění, na které je třeba se při obchodování akcií s nižší likviditou připravit, nicméně stále je zde z mé zkušenosti dost prostoru pro profit. Lze přitom očekávat, že se blíží doba, kdy se menší akcie mohou opět dostávat ke svým dlouhodobým maximům, a strategie tak opět začne generovat zajímavé zisky. Bude dobré ji mít připravenou v arzenálu (v případě práce s menšími účty). Jak konkrétně strategii připravit? Sám používám Amibroker, a pokud jste absolvovali swingový workshop, měli byste být schopni využít předávané know-how a strategii obměnou poskytovaných kódů připravit. Případně jsem do TechLabu připravil v pátek nový tutoriál obsahující i kompletní kostru systému velmi podobného výše screenshotovanému. Intradenní breakout obchody V intradenních trzích volatilita jednoznačně nahrává breakoutům volatility. Podrobně se o nich můžete na Finančníkovi dočíst v článku Intradenní breakout volatility. Strategie nejčastěji spočívá v tom, že trh nakoupíme/prodáme v okamžiku, kdy se vychýlil o určitou hodnotu od otevírací ceny (například definovanou násobkem indikátoru ATR) a pozici držíme do konce obchodního dne. Nejzajímavější výsledky bývají na akciových indexech a energiích. Jak se podobný systém může chovat na akciovém indexu e-mini S&P 500 jsem popisoval nedávno v článku +93 % za 3 měsíce – breakout systém na ES. Je zajímavé si uvědomit, že tento systém nebyl nijak na aktuální volatilitu optimalizován – naopak byl vytvořen již před několika lety. Za poslední měsíc si přitom připsal další nemalé zisky dané hlavně tím, že se trhy nyní hýbou. Takto vypadá další vývoj aplikovaný na mikro S&P 500 – kontrakt, který je 10x menší než e-mini S&P 500, a lze jej tak obchodovat s menším kapitálem: U mikro S&P 500 je ale dobré mít na paměti, že jakmile současná volatilita opadne, již určitě nebude možné generovat podobná zhodnocení. Jak podobný systém vytvořit? V TechLabu naleznete můj kompletní tutoriál na Intradenní breakout strategie v Amibrokeru včetně kódů pro Amibroker. Ale je určitě potřeba počítat s tím, že vývoj intradenní strategie je násobně náročnější než vývoj swingové strategie. Pokud jste se účastnili posledního Trading Fora, tak ostatně víte, že si v této oblasti dnes pomáhám pomocí GSB generátoru strategií, což není levná záležitost (a tedy určená pro malé účty), ale opět pro ilustraci. 25. února jsem pro programátora, se kterým pracujeme na systému portfolio exekucí ID obchodů, vytvořil v e-mini S&P 500 tři intradenní breakout strategie. Ty využívaly data jen do poloviny roku 2019 a od 25.2.2020 jsou tedy již 100% „out of sample“ a předané do TradeStation platformy. Takto si přitom vedly od konce února všechny tři dohromady: Všechny strategie přitom obchodují long i short, a dokáží tak profitovat ať trhy rostou nebo klesají – podstatná je v nich právě zvýšená volatilita: Závěr Aktuální zvýšená volatilita přináší mnoho příležitostí, které v posledních letech v trzích nebyly. Breakout strategie jsou nyní žhavější než jindy. A jestli se zaměřit na intradenní nebo swingové příležitosti? Pokud bych začínal a disponoval malým účtem (pár tisíc až desítek tisíc dolarů), zaměřil bych se spíše na swingové obchodování – například právě v méně likvidních akciích. Intradenní futures trhy nabízejí také mnoho zajímavého, ale strategie je třeba obchodovat v portfoliích. A i v případě využití mikro kontraktů to už vyžaduje dostatečný kapitál a rozhodně vyšší náročnost spojenou s vytvářením strategií. Ale jak vidíte na uvedených příkladech, i ta se vyplácí.
  4. 1 bod
    Představte si, že dostanete 25 dolarů a zcela seriózní nabídku – 30 minut můžete házet „panna/orel“ pomocí virtuální mince na jednoduchém počítačovém programu s upravenou pravděpodobností. Panna bude padat v 60 % případech. Můžete sázet, jak rychle chcete, na konci 30 minut dostanete vyplacenu vaši výhru v reálných dolarech omezenou na 250 dolarů. Tedy vaším cílem je dostáhnout minimálně právě na tento zisk. Sázet můžete libovolnou část účtu, který má na začátku hodnotu 25 dolarů, výhra se rovná sázce. Přesně tento experiment popisují ve studii Rational Decision-Making Under Uncertainty: Observed Betting Patterns on a Biased Coin manažer fondu Victor Haghani a profesor Richard Dewey. Zdálo by se, že dosáhnout na cílovou částku 250 dolarů při daných pravděpodobnostech je velmi jednoduché, což je také pravda. Důležité je ale zvolit správný position sizing – tedy zapřemýšlet nad řízením rizika. Vsázet co nejvíce, ale současně tak, abychom při dané pravděpodobnosti 60 % neohrozili náš účet. Ale současně tak, abychom něco vydělali – přeci jen naším cílem je několik set procentní zhodnocení a u takového nemůžeme zase vsázet příliš málo, protože na cíl nedosáhneme. Zkuste se na chvíli ve čtení článku zastavit a přemýšlet, jakou strategii sázek byste zvolili? Bohužel většina obchodníků nedokáže vydělat ani v takto jasně definovaném prostředí. Svědčí o tom i závěry citované studie, která byla zaměřena na finančně gramotné studenty univerzity a autoři zjistili, že: 28 % účastníků i přes jasné definované výhodné pravděpodobnosti přišlo o celý počáteční vklad. 51 % účastníků nezrušilo účet, ale ani nedosáhlo na maximální výhru. Průměrný stav účtu této skupiny byl jen 75 dolarů. Celá 1/3 účastníků skončila při experimentu s méně penězi, než s kolika začala. Tedy se ztrátou. A jen 21 % účastníků dosáhlo na maximální výhru 250 dolarů. Přemýšlejme o tomto ještě chvíli. V prostředí se zaručenou pravděpodobností úspěchu 60 % prakticky zvítězilo jen 21 % účastníků, přestože statisticky mělo šanci na vítězství 95 % obchodníků. Tedy za předpokladu, že by vsázeli mezi 10-20 % účtu. Jenomže lidé se v případě práce s penězi nechovají racionálně. I studie zmiňuje, že lidé měnili v průběhu hry zcela neracionálně velikost sázek. Většina ztrácejících obchodníků například měnila risk management podle určitých patternů chování mince. Například zvyšovala částky poté, co vícekrát za sebou padl orel a to přesto, že výsledky hodů mincí byly náhodné. Jaká byla optimální strategie sázek? Ideální bylo riskovat 20 % aktuálního stavu účtu. Matematicky k tomuto číslu lze dojít s využitím vzorce Kelly, významného matematika Johna Kellyho, jehož práce představuje základ pro řízení risku mnoha dnešních velkých traderů. Velikost pozice je pak definována jako 2 × p – 1, kde p je pravděpodobnost zisku. V našem případě byla pravděpodobnost zisku 60 % a tedy výpočet je následující: 2 × 0,6 – 1 = 0,2. V citované studii jsou uvedené další matematické podrobnosti – včetně toho, kolik bylo možné za 30 minut vyhrát, pokud by nebyl stanoven maximální limit 250 dolarů (a ano, jsou to při dané pravděpodobnosti neuvěřitelná čísla). Co si z výše uvedeného vzít pro trading? Množství obchodníků se neustále honí za ideálními vstupy a výstupy. Jak se ale i mě samotnému mnohokrát potvrdilo, stejně jako ve výše uvedené studii – ani s výdělečným obchodním systémem většina obchodníků nevydělá. Dnes citovaný příklad to krásně ilustruje. Konstantní a zaručená 60% pravděpodobnost s poměrem risk/zisk 1:1 (a bez placení komisí) je něco, co v obchodování mít nikdy nebudeme. A stejně 1/3 účastníků v experimentu peníze ztratila. Ještě se divíte, že většina obchodníků ztrácí v reálných trzích, kde jsou pravděpodobnosti výrazně nižší a mnohem proměnlivější? Jak už jsem na Finančníkovi psal mnohokrát – naše hlava není jednoduše stavěná na to, aby dělala rychlá racionální rozhodnutí týkající se peněz. Zejména pokud rozhodnutí ovlivňují, kolik peněz můžeme následně vydělat nebo ztratit. Přitom ale tato rozhodnutí mají zásadní dopad na finální výsledek. Mé vlastní řešení uvedeného problému byla co nejvyšší systematizace všeho, co v obchodování dělám. Protože jsem zjistil, že čím méně rozhodnutí musím v prostředí nejistoty živých trhů provádět, tím racionálněji se chovám a dosahuji lepších výsledků. Občas diskutuji s některými tradery na téma, že při čistě diskréčnějším obchodování lze vydělávat více než při aplikování mechanických vstupních pravidel. Teoreticky to může být pravda. Jenže potíž je v tom, že náš mozek není stroj. A jak jsem se snažil ukázat v dnešním článku – reálné výdělky jsou výsledkem řízení obchodované pozice, a tudíž podstupovaného risku. Nikoliv samotných vstupů/výstupů. I když tak budeme mít na začátku mechanický systém s nižší výkonností, nad kterým ale budeme schopni precizně propočítat a bez problémů provádět správný position sizing, dlouhodobý výsledek bude s vysokou pravděpodobností překonávat vše, co budeme dělat v trzích pocitově.
  5. 1 bod
    Přibližně před rokem jsem popisoval nasazení intradenního systému, který po spuštění inkasoval ztrátu za ztrátou. Nyní má za sebou už reprezentativnější vzorek 100 obchodů a tento rok generuje zisk za ziskem. Myslím, že princip dlouhodobého vydělávání na burze nelze demonstrovat lépe. První popis nasazení systému naleznete v článku Očekávání vs. realita obchodování. Jak se připravit? V něm jsem popisoval, že přestože při obchodování vždy podvědomě doufáme v to nejlepší, musíme se připravit na realitu. Která může vypadat třeba tak jako u mého systému. Přestože má systém super historické výsledky a obchodovaný edge dává smysl, po nasazení live se mu příliš nedařilo. Od spuštění prakticky ztrácel. A nejen v rámci první série cca 13 obchodů popisovaných v článku. Systému se nedařilo ještě několik měsíců. Equity křivka se započítanými komisemi a skluzem (tick na vstupu i výstupu) vypadala do poloviny roku 2019 takto: Ten pohled vůbec není hezký. Zejména, pokud takový systém obchodujete jako nováček (třeba jste si jej koupili nebo pronajali), bez porozumění dlouhodobých pravděpodobností a podkapitalizovaně. Například s typickým účtem 10 000 USD, který se pro e-mini ES běžně doporučuje. V tom případě nyní čelíte drawdownu cca 45 % a ohromné nejistotě, jestli metoda funguje. Pokud jste tak již neučinili, pravděpodobně systém přestanete obchodovat. Přitom jak jsem ukazoval v nedávném vysílání zaměřeném na popis cesty tradera – dlouhodobým pravděpodobnostem nelze poručit, aby plynuly v konstantním složení. Máte-li systém s průměrným ziskem 150 USD/obchod, tak to neznamená, že tento zisk se bude dostavovat v každém jediném obchodě. Jde o dlouhodobý průměr. V praxi to znamená, že může přijít nejprve hodně ztrát a následně hodně zisků. Průměr se formuje za delší období – např. 100 obchodů. Sám dnes přemýšlím u strategií v horizontu let. Je tedy vždy extrémně důležité nastavit strategii správný risk management (například přidělený kapitál) a zejména obchodovat systémy v portfoliích. Protože pak nebudeme mít tendence vypínat to, co „vypadá, že nefunguje“ a necháme vyvinout dlouhodobé pravděpodobnosti. A jak vypadá tento sytém po přibližně 100 obchodech? Takto: Systém pookřál se zvýšenou volatilitou (ještě, aby ne – jde o tzv. breakout volatility), a pokud bychom snesli loňský 45% drawdown, tak bychom letos inkasovali za první tři měsíce skoro 100% zhodnocení (po komisích a skluzech 93%): A tradičně – pokud se na equity systému podíváme z dlouhodobého pohledu, pak onen dramatický úvod na začátku roku 2019 vlastně vůbec tak dramaticky nevypadá: Co uvedené demonstruje? Základním bodem pro zvládnutí úspěšného obchodování je rozumět dlouhodobým pravděpodobnostem a zejména tomu, jakou volatilitu můžeme ve výsledcích obchodování očekávat. Uvedený 45% drawdown na hypotetickém desetitisícovém účtu je statisticky zcela očekávatelný – byť to tak z dlouhodobého backtestu vůbec nemusí vypadat. Strategie je potřeba obchodovat v portfoliích. Protože jen tak se dají rozumně přestát období, kdy se strategii nedaří (a taková období budou mít všechny strategie). Například nyní, ve zvýšené volatilitě plné dramatických poklesů akciových indexů, mi samozřejmě nevydělávají swingové systémy nakupující akcie (které ale mají krásně vyděláno z předcházející let). Příliš mě to ale nestresuje, protože žně mají například právě breakout systémy těžící z vysoké volatility. Volatilita strategie musí odpovídat velikosti účtu. Například popisovanou strategii v ES sám neobchoduji s alokací 10 000 USD, ale výrazně vyšší. Zde je extrémně důležité rozumět metrikám typu sharpe ratio. Viz Vyhodnocování obchodních systémů z pohledu dostupných metrik. Skutečně výnosy generujeme podstupovaným riskem a ten je třeba řídit. Jistě, pak nebudeme dosahovat zhodnocení 100 % za pár měsíců, ale budeme schopni strategie obchodovat dlouhodobě. Při obchodování strategií se musíme pídit po dlouhodobých risk profilech systémů a dobře rozumět tomu, co zvládneme obchodovat a co nikoliv. To, co v tradingu můžeme kontrovat, je risk. Pokud ten budeme mít rozumný, tak se výnosy dostaví. Spousta obchodníků naskakuje do systémů jen proto, že se jim daří poslední dobou. Třeba zrovna tak, jako mému ES systému. A pak jsou překvapeni, že jim takový systém třeba i vymaže účet. Proto jsem přesvědčený, že je lepší začít s pomalejšími swingovými systémy, které vyučuji např. ve workshopu swingového obchodování, zocelit psychiku a skutečně akceptovat všechny principy tradingu. A teprve následně se vrhat do agresivnějších a rychlejších přístupů. Intradenní breakout systémy mají jednoznačně místo v našem arzenálu strategií, ale jak vidíte, dokáže to být jízda. Na druhou stranu jde o strategie, které dobře dokáží vytěžit období s vysokou volatilitou, které není pro akciová portfolia nejpříznivější.
  6. 1 bod
    Úspěšné profitování na trzích je skutečně jen a pouze o dlouhodobém a systematickém vytěžování drobnějších pravděpodobností ve spojení s důslednou kontrolou risku. Nezbytným minimem je tak ověření, že obchodované pravděpodobnosti fungují. Bohužel v trzích nebudeme mít nikdy jistotu, jak se budou věci vyvíjet do budoucnosti. Můžeme si však ověřit, jakým způsobem vše fungovalo v minulosti. A věřit, že testované pravděpodobnosti se budou alespoň částečně opakovat i v budoucnu. Základem profitabilního obchodování je proto tzv. historický backtest. Při něm aplikujeme sledované principy na historická data a vyhodnocujeme nejrůznější metriky testované strategie. Když jsem s testováním trhů začínal, backtestoval jsem strategie ručně. Jednoduše jsem si zobrazil historický graf, procházel jej úsečku za úsečkou a hledal předem definované vstupní a výstupní situace. To ale bylo před několika desítkami let (neskutečné, jak čas letí). Ruční backtest je samozřejmě možný i dnes, ale maximálně jej nedoporučuji. Především je časově velmi náročný. Vesměs tak budeme backtestovat méně historie a určitě méně trhů. Ruční backtest bývá také velmi nepřesný. Naše mysl se bude zaměřovat hlavně na nejvíce viditelné ziskové situace a přehlédne mnoho ztrátových situací. V dnešní době jednoznačně doporučuji backtestovat pomocí specializovaných programů. Do těch nadefinujeme parametry strategie a velmi rychle máme k dispozici podrobné historické statistiky. Mnoho začínajících obchodníků se počítačovým backtestům brání. Odrazuje je nutnost pochopit pro ně nové principy ovládání příslušných programů, což určitě vyžaduje určitý nezbytný čas a samostudium. Současně také bývají po prvních počítačových backtestech rozmrzelí ze získaných výsledků. Testy jim často ukáží, že testované přístupy nejsou na historických datech výdělečné nebo vydělávají málo. A obchodníci mívají pocit, že ručně by dokázali situace zobchodovat mnohem lépe. Což je vesměs velmi naivní. Zejména pokud s obchodováním začínáte. Časovou investici do studia počítačového backtestu jednoznačně doporučuji. Budete z ní těžit celou svoji obchodní kariéru. A pochopitelně to neznamená, že byste museli obchodovat automatizovaně. Počítačový backtest můžete použít i k získání jen základních dlouhodobě fungujících pravděpodobností, které následně můžete obchodovat ručně s využitím vlastního zvážení obchodovaných situací. A co je nejdůležitější. Jakmile se jednou pustíte do plně systematických backtestů s použitím počítačů, budou se časem vaše výsledky jen zlepšovat tak, jak se budete posouvat ve znalosti používaných nástrojů. Jaký software pro backtest používat? Zde neexistuje jedna správná odpověď. Řešení dnes existuje opravdu hodně a vybere si každý. Doporučuji zvolit hlavně takový software, který má aktivní komunitu uživatelů, je hodně univerzální a není příliš drahý. Sám dnes používám nejvíce programy TradeStation (pro intradenní obchodování), Amibroker (pro swingové a portfolio systémy) a bezplatný programovací jazyk Python. Začnete-li s Amibrokerem, myslím, že nesáhnete vedle. Program sice není zdarma, ale je velmi flexibilní. S vašimi rostoucími nároky na testované funkce budete objevovat stále další a další možnosti tohoto softwaru, který je opravdu dobře postavený. Ale pochopitelně není to svatý grál. Jako žádný software. Z počátku je určitě dobré vyzkoušet i další programy, abyste sami poznali, který vám bude vyhovovat nejvíce. Pojďme si ukázat, jak na první backtest s Amibrokerem, abyste měli konkrétní návod, od kterého se odrazit. Program je možné instalovat ve zkušební verzi z adresy https://www.amibroker.com/download.html. Pro základní backtest je program plně funkční, hlavním omezením je skutečnost, že data nejdou ukládat do databáze. Po prvním spuštění se v programu zobrazí graf akcie AA, jejíž data jsou spolu s několika dalšími v programu k dispozici k testování: Na této akcii si můžeme ukázat, že programový backtest není vůbec komplikovaný. Zvolte v horním menu File > New > Formula a zobrazí se tzv. AFL Formula Editor. AFL je zkratka pro skriptovací jazyk, ve kterém se v Amibrokeru popisují testované situace. Řekněme, že se rozhodneme otestovat edge popisovaný v rámci seriálu. Tedy držení pozice přes noc. Například budeme chtít otevřít pozici na klesajícím dnu (tedy uzavírací cena trhu je nižší než otevírací) a vstoupit následující den při otevření trhu. V Amibrokeru pro to můžeme použít následující kód: Buy = C<O; BuyPrice = Close; Sell = False; SellPrice = Open; ApplyStop( stopTypeNBar, stopModeBars, 1 ); Funkce Buy definuje podmínku, při které pozici otevíráme (zde klesající úsečku). BuyPrice pak vstupní cenu (zde uzavírací cena trhu). Sell definuje podmínku výstupu. V naší ukázce nemáme tuto podmínku aktivovanou, protože pro výstup používáme tzv. časový stop-loss – výstup za určitý počet úseček. V našem případě druhý den, kdy pozici ukončujeme na otevírací ceně. Tu máme definovanou pomocí proměnné SellPrice. Následně v editoru klikněte na tlačítko Analysis: Kód se přenese do hlavního okna, kde se ujistěte, že budete backtestovat vybraný trh (Apply to nastavené na Current). A následně klikněte na tlačítko Backtest (1): Jakmile test dojede, můžete si výsledky backtestu zobrazit kliknutím na ikonku Report (2). Okamžitě byste měli mít k dispozici statistiky této testované situace na několika stech obchodech. A současně hotový první backtest. Gratuluji! Vidíte, že systematický backtest s pomocí softwaru není nic nepřekonatelného. Nejdůležitější je nezastavit se před první překážkou a po kouskách se snažit posouvat dále. Co vám na začátku bude připadat nepochopitelné, budete za pár měsíců vnímat jako velmi triviální. Velkým pomocníkem vám bude manuál Amibrokeru, ve kterém jsou na adrese https://www.amibroker.com/guide/ popsány všechny funkce, se kterými lze v programu pracovat. Chcete-li na začátku asistenci s ovládnutím programu pomocí konkrétních tutoriálů v češtině, pak na Finančníkovi nepřehlédněte kurz základů práce s Amibrokerem na adrese financnik.cz/go/amibroker. A skutečně – není podstatné s jakým programem budete pracovat a kde se jej naučíte ovládat. Důležité je zejména začít a každý den se snažit posunout kupředu. V našem seriálu už jsme si ukázali několik zajímavých situací, které doporučuji, abyste si sami zkusili programově otestovat. Budete u toho muset vyřešit spoustu drobných úkolů a výzev, ale to je právě to, co vás bude jednoznačně posouvat kupředu k systematickým profitům. A pokud si nebudete vědět rady, zkuste napsat na petr@financnik.cz a bude-li na téma více podobných dotazů, pokusím se odpovědi zpracovat do některého z dalších článků.
  7. 1 bod
    Hledáte-li systematickou cestu diverzifikace přes nižší timeframe, pak breakout volatility představuje dlouhodobě přítomný edge v mnoha trzích. Hodně obchodníků má mylnou představu, že profitabilní přístup musí být komplexní. Pravdou je, že v trzích fungují jak komplexní, tak jednoduché přístupy. A zejména typické retailové strategie mívají pak z dlouhodobého pohledu velmi podobné výkonnosti bez ohledu na to, jak komplexní je samotná obchodní logika. Z mých zkušeností je jednoznačně lepší pracovat s jednoduššími principy. Snáze se u nich chápe logika, s jakou vstupují do trhů a výsledky se jednodušeji interpretují. Třeba i s ohledem na charakter trhu, ve kterém se bude strategii dařit a ve kterém nikoliv. Jeden z jednoduchých, a přitom dlouhodobě funkčních principů, je breakout volatility. Funguje v mnoha trzích. Pokud s ním začínáte, tak bych se určitě nejprve orientoval na akciové indexy. V těch se dají strategie tohoto typu postavit opravdu snadno. Systémy vycházejí z jednoduchého principu – pokud se trh vychýlí nad určitou běžnou vzdálenost, je to možná z důvodu, že do trhu vstoupil zásadní fundament a cena bude silným trendem pokračovat dále: Nákres je ilustrační, ale dobře vystihuje podstatu obchodu. Běžnou volatilitu pohybu můžeme například počítat pomocí ATR a hodnotu přičítat/odečítat od close předešlého dne. Dostaneme úrovně, po jejichž překonání vstoupíme do dlouhé nebo krátké pozice. Systém obchoduje momentum, takže v obchodu chceme být co nejdéle. Jako výstup se nejčastěji používají různé typy posouvaného stop-lossu. Pokud budete vytvářet intradenní systém v akciových indexech, tak určitě stačí systém stavět tak, že budete pracovat s fixním stop-lossem a vystupovat v době uzavření trhu (např. 22:15 našeho času). Pochopitelně výše uvedené představuje hrubou kostru přístupu, kterou je dobré ještě doladit. Patrně budete chtít přidat podmínku kontextu (tj. kdy podobný obchod vyhledávat), časovou podmínku (kdy konkrétně do obchodu vstupovat) a konkrétní definici vstupní oblasti. Ale jak jsem již uvedl – pamatujte na to, že v jednoduchosti je síla. Z hodně dlouhodobého pohledu budou mít funkční systémy tohoto typu nakonec velmi podobné výsledky (při standardizovaném risku). Mé osobní tipy k obchodování intradenních breakoutů volatility Velmi důležité je uvědomit si, že tyto systémy vydělávají především na zachycení méně pravděpodobných pohybů. Určitě to nejsou pohyby, které v trzích vidíte každý den/týden. Systém čeká na situaci, kdy se trhy silně rozjedou z důvodu nějaké zásadní fundamentální zprávy nebo třeba paniky. Spousta vstupů tak bude generovat malé ztráty. Jednou za čas ale přijde pohyb, který tyto ztráty pokryje, a ještě vygeneruje pěkný zisk. Dobře je to vidět na výsledcích z minulého týdne jednoho mého intradenního systému breakoutu volatility pracujícího na trhu ES, který obchoduji u Striker: Systém nyní ve zvýšené volatilitě obchodoval aktivněji. Za posledních devět obchodních dnů vidíme šest vstupů. Dva short a čtyři long. Většinou jde o menší zisky/ztráty. Ale obchod číslo 3 představuje přesně typ dne, na který systém čeká – e-mini ES trendovalo od otevření do close a systém realizoval zisk přes 1 700 USD/kontrakt. To už je slušné. Právě vzhledem k povaze zisků a ztrát je u podobných přístupů extrémně důležité obchodovat je plně systematicky. Nechcete jeden den vynechat, abyste přišli právě o podobný trend. Sám tyto přístupy obchoduji plně automatizovaně. Jako důležité vnímám obchodovat systémy současně long i short. V akciových indexech mám navíc na short stranu dlouhodobě lepší výsledky (vyšší průměrný obchod). Protože pokud trhy začnou padat, bývá takový pohyb opravdu výrazný až do konce seance. Přirozeně pak podobné systémy tvoří vhodnou diverzifikaci pro mé swingové systémy na akciích (které obchoduji vesměs do longu). Na výše uvedeném screenshotu je vidět, že systém šel v klesajících trzích do shortu (obchody 1, 2) a následně začal obchodovat do longu (obchody 3,4,5,6). Podstatné je u tohoto typu systémů nechat obchodu dostatečně volný prostor. Jakmile se dá trh do pohybu, chcete v něm vydržet co nejdéle. Vesměs to vyžaduje vyšší stop-loss. V trhu ES to je tak 800 USD/kontrakt a výše. A určitě se může stát, že stop-loss bude zasažen i několikrát v průběhu měsíce a je potřeba s touto variantou počítat v risk managementu. Jelikož budou podobné systémy vždy alespoň částečně optimalizované (většinou využívají určité nastavení indikátorů), je z mé zkušenosti potřeba obchodovat je alespoň v malých portfoliích (ideálně s trochu jinými nastaveními indikátorů, timeframe, trhů). Rozkládá se tím riziko a zvyšuje šance, že systém zobchoduje typy dnů, na které čekáme. To je pochopitelně nevýhoda pro malé účty. Dobré ale je, že dnes lze strategie obchodovat přes mikro kontrakty s 10x nižší náročností na risk a kapitál. Vhodnou diverzifikaci tak lze dosáhnout i na malém účtu. S podobnými přístupy budete vystupovat kolem uzavíracího času burzy. Bohužel stejně jako ohromné množství dalších obchodníků. Připravte se tak na horší plnění. Systémy tak musí mít solidní průměrný obchod (sám vyžaduji v ES alespoň 200 dolarů na obchod). A časem můžete pochopitelně systémy vylepšovat tím, že budete pracovat na dalších typech exekucí, které vám budou skluz snižovat. Co se timeframe týče, začněte spíše na vyšších barech. Sám pracuji nejčastěji s půlhodinovými úsečkami. Nešel bych pod patnáctiminutový timeframe. Závěrem Hodně obchodníků se u podobných strategií spálí jen díky tomu, že jsou na daný typ strategie silně podkapitalizovaní. Nelze pracovat se stop-lossem 1 000 USD a účtem 5 000 USD. Nespoléhejte se na to, že naleznete krásnou historickou equity křivku backtestu, se kterou lze přístup obchodovat s vysokou úspěšností a malým stop-lossem. Tyto přístupy vyžadují vyšší stop-loss a patřičnou diverzifikaci. Naštěstí s mikro účty toto už není problém ani na menších účtech. Také se připravte na to, že breakout strategie občas vstoupí do pozice „v nejhorší možný okamžik“. Z principu strategie vstupují do longu na vysokých cenách a občas se těsně po vstupu trh otočí, aby šel k základnímu stop-lossu. Toto je opět realita. Zisky přístupu přicházejí z dlouhodobých pravděpodobností. Strategie bývají delší dobu v drawdownu, ale dříve nebo později se najednou v trhu zvedne volatilita a trhy začnou být v občasném delším trendu. A to jsou momenty, kdy strategie začnou odměňovat. Je jen potřeba trpělivě čekat v trzích…
×
×
  • Vytvořit...

Důležitá informace

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy.