Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Komunita:
Hledat v
  • Více možností...
Najít obsah, který ...
Hledat výsledky v ...
Diskuze Sledované příspěvky Žebříčky

Žebříčky

Oblíbený obsah

Zobrazuji obsah s nejvyšší reputací od 28.12.2016 v: Články

  1. Tento článek si na Finančníka odkládám zejména pro vlastní budoucí referenci. Jde o krok, který z pohledu mého obchodování vnímám jako silný milník a tak věřím, že se k tématu budu v budoucnu ještě hodně krát vracet. Správu externího kapitálu jsem v minulosti nikdy dělat nechtěl a věřte mi, že i na Finančníkovi jsem odmítl ohromné množství poptávek na toto téma. Důvodů, proč nespravovat externí kapitál bylo několik. Mezi ten nejhlavnější patřila obava z dopadu na moji psychiku, kdy při diskrečním obchodování je ohromný rozdíl, jestli obchodník obchoduje svůj kapitál nebo třeba násobně vyšší cizí částky. V druhé řadě potom averze zodpovídat se cizím lidem z drawdownů, kterými si všechny strategie procházejí. Sám vnímám schopnost překonávat drawdowny jako jednu z důležitých „edge“, kterou jsem se za dvacetiletou praxi naučil. Ale také vím, že nezkušení obchodníci/investoři vidí vždy na začátku jen zisk a při 10% drawdownu přestávají spát, občas snad i dýchat a následovat své obchodní plány přestávají v ten nejhorší moment. Těsně předtím, než se strategie otočí. Ve svém okolí jsem zažil několik obchodníků, kteří výše uvedené podcenili a jejich kariéra traderů s externím kapitálem netrvala dlouho. Prostě kombinace toho, že obchodník sám bojuje se svojí psychikou (díky správě podstatně vyššího kapitálu, než na který byl zvyklý) s tím, že na vás přecházejí intenzivní emoce, strach a nejistota investorů, jejichž peníze riskujete, je smrtící. Co se změnilo a proč jsem se rozhodl v roce 2021 private equity fond založit? Především dnes vše obchoduji jen systematicky, pomocí čistě mechanických strategií. Přípravu plánu „jak vydělat v trzích peníze“ dělám zcela nezávisle na čase, kdy se příkazy do trhu zadávají a kdy na mě mohou „psychologicky“ trhy působit. Výsledky jsem se naučil vnímat skrz procenta a reálně vidím, že jsem schopen pracovat s mnohem, mnohem vyšším kapitálem než dříve. Velkou roli na tom bezesporu má diverzifikace, kterou vnímám skoro jako svatý grál a rozhodně jako silný edge (viz Edge jménem diverzifikace). I diskrečně se lze pochopitelně diverzifikovat, ale má to své limity. S mechanickými strategiemi není problém mít v portfoliu taktiky, které obchodují jen někdy (třeba v silných propadech trhů), ale obchodník se může spolehnout na to, že strategie budou obchodovat, když to bude třeba (a nebudou si vymýšlet obchody v období, kdy žádné signály nebudou, byť to budou třeba dlouhé měsíce). Krásnou, byť zjednodušenou, ukázku diverzifikace demonstruje i portfolio, které jsem komentoval v jednom ze svých Youtube videí, konkrétně v 1000 dolarů za den a ukázka, jak budu postupovat dál. V něm jsem vysvětloval, že veřejně diskutovanou strategii Finwin kombinuji na účtu s pomalejší variantou mean reversion a momentum strategií. Protože Finwin 2021, která v rámci živě komentovaných obchodů (na finwin.cz je popsán jak obchodovaný princip, tak v reálném čase publikuji vstupy) měla raketový nástup, bude mít své drawdowny stejně jako každá reálně obchodovaná strategie. A to se přesně nyní děje. Finwin měl nyní několik ztrátových dnů, ale v rámci diskutované kombinace systému equity křivka prakticky stále tvoří nové vrcholy (equity křivky představují výstupy z mého živého obchodování, nikoliv ze simulací): Diverzifikované portfolio více systémů je z mého pohledu v tradingu extrémně důležité. Už jen z pohledu psychiky, kdy vždy bývá v portfoliu složka, která aktuálně vydělává. Obchodování diverzifikovaných portfolií, které mi umožnila automatizace toho co dělám, mi výrazně pomohlo ulehčit mé psychice a zvládat obchodovat čím dál vyšší kapitál. A co obavy z dopadu psychiky investorů? Nad tímto jsem přemýšlel dlouho. Můj plán je neotevírat se příliš velkému množství investorů a cizím už vůbec ne. V zásadě chci spravovat peníze rodiny, plus nejužších přátel s trochu vyššími účty, kde řada z nich jsou mými spolupracovníky, plus několika málo dalších přátel, kteří mají zájem zhodnocovat část svého ultra velkého majetku. Největší synergii a smysl mi dává možnost pracovat s kapitálem přátel/spolupracovníků. Ti totiž velmi často stojí za dílčími částmi mého úspěchu, třeba tím, že mi pomáhají některé věci naprogramovat. Ale obchodování komplexního systematického portfolia už pro ně samotné může být poměrně náročný úkol. Ať již po stránce know-how nebo z pohledu kapitálu, kdy výrazně vyšší kapitál umožní pracovat s ještě více diverzifikovaným portfoliem. Možností spravovat peníze v privátním fondu, o jehož fungování mají velmi mnoho informací (protože často diskutujeme vše, co sám obchoduji) je z mého pohledu win:win scénář. Díky ohromnému množství informací, které při procesu vývoje portfolia se všemi sdílím, věřím, že takový typ investorů bude i více chápat například období drawdownů, kterými si každé, i diverzifikované, portfolio bude procházet. Proč nyní? Kromě důvodů popisovaných výše je myslím bezpochyby zřejmé, že řada lidí nyní řeší více než kdy dříve otázky, jak ochránit hodnotu svého majetku a úspor. Přitom většina běžně používaných investorských aktiv jsou na svých cenových maximech. To neznamená, že ceny nemohou růst dále (u řady aktiv pravděpodobně budou), ovšem mohou i výrazně spadnout. Z mého pohledu je tak nejzaručenější šance, jak co nejstabilněji v době nejistoty majetek rozšiřovat, právě forma diverzifikace do aktivněji obchodujících strategií. Některé budou těžit třeba z růstu určitých trhů, jiné z možných silných propadů. Co plánuji obchodovat? Základem budou strategie, které obchoduji nyní. Mnoho věcí vychází z know-how swingového workshopu, které pochopitelně stále posouvám dál (MR3000 vychází z Mopull Limit atd). Tedy ze strategií obchodujících akcie, ve kterých mám automatizaci dotaženou nejdále. Dalším plánem je dotáhnout diverzifikace do futures, kde je pro mě ohromnou inspirací Robert Carver (viz AOS vydělávající vyšší desítky procent zadarmo ke stažení na internetu?). Plnohodnotné obchodování více futures trhů současně vyžaduje nicméně kapitál v řádech vyšších stovek tisíc dolarů, což jsou přesně parametry, pro které řada mých přátel může využít zmíněný fond. A co nezbytné papírování? Ano, nezbytné papírování spojené s příslušnou legislativou byl upřímně vždy také jeden z důvodů, proč jsem se do vytvoření privátního fondu nikdy nehrnul. Při představě dalších a dalších formulářů, hledání správných daňových a účetních cest, mě vždy přepadne neuvěřitelná míra prokrastinace a bezesporu i toto byl jeden z důvodů, proč jsem tuto cestu nikdy neprorážel. Ale vnímám, že nyní jsou celkové konstelace nastavené k tomu, abych se pustil do práce i tímto směrem. Právní kancelář, nezbytné dokumenty k ČNB, nastavení účetnictví, investorské smlouvy, příprava na výkazy k ČNB atd. Všechno jsem už postupně dal do pohybu a věřím, že se mi proces podaří dotáhnout až do konce. Určitě o něm budu na Finančníkovi alespoň rámcově pro motivaci ostatních informovat. Mimochodem. Vždy mě dokáže překvapit, jak ohromnou komunitu si Finančník za léta fungování vytvořil. V posledních týdnech třeba při pohledu do subjektů spravující peníze registrovaných u ČNB, kde jsem nacházel mnoho jmen, se kterými jsem měl možnost na Finančníkovi spolupracovat. A kteří mě nyní dokázali nasměrovat - v tomto ohledu patří dík zejména Jonášovi M. a Petrovi Ž ,kterým s jejich fondem přeji také hodně úspěchů!
    26 bodů
  2. Téma, které na první pohled vypadá, že nemá s úspěchem v trzích nic společného. Přesto na něm závisí mnoho. Jak si nastavit řád, abychom se v tradingu mohli dlouhodobě posouvat produktivně kupředu? Důvod, proč mnoho začátečníků v trzích neuspěje spočívá určitě také v tom, že drtivá většina lidí není schopna systematicky pracovat na dlouhodobých cílech. A není se čemu divit. Není to vůbec jednoduché. Čas od času se mne někdo zeptá, jak zvládám všechny své aktivity a jak se dokáži dlouhodobě motivovat k tomu, abych se neustále posouval kupředu? Upřímně řečeno, dlouho jsem nad tím ani nepřemýšlel. Nikdy jsem reálně nepracoval pro žádného šéfa a odjakživa mi přišlo přirozené prostě realizovat vlastní nápady a prostě pracovat na čem bylo třeba. Nicméně s přibývajícím věkem a pohodlností jsem sám začal vnímat, že bez určitého řádu mi efektivita práce postupně klesá a den může uplynout ani nevím jak. Zejména v tradingu, kde je před námi vždy nekonečně možností na čem pracovat a nikdy nebudeme reálně hotovi. Vždy bude kam se dál posouvat. Hodně si uvědomuji, že pro začínající tradery toto může být velmi demotivující. Postavit si například robustní profitabilní portfolio vyžaduje zvládnout mnoho oblastí. Pochopit trhy, celý ekosystém burzy, najít funkční nástroje, osvojit si skriptování platforem, ovládnout přemýšlení v pravděpodobnostech atd. Není toho málo a vůbec se nedivím, že většina začátečníků rezignuje a vydá se tou nejhorší možnou cestou – bez nějakého složitého plánování klikají do trhu a doufají, že zisky „nějak přijdou“. Bohužel trading je výhradně o systematické práci. Ta není moc zábavná sama o sobě. V obchodování jde ještě ke všemu o běh na dlouhou trať. Zisk v obchodování tak závisí nejen na obchodních strategiích, ale také na našich vlastních mechanismech, které nám pomáhají pracovat efektivně a s tak říkajíc „tahem na branku“. Věřím, že každému může fungovat trochu něco jiného. Mohu se ale podělit s tím, co funguje mně. Dnes v takovém hrubém náčrtu a pokud bude zájem, mohu se dalšími články věnovat tématu podrobněji. Opravdu vnímám, že způsob, jakým pracujeme, se velmi podepisuje na výsledcích, kterých dosahujeme a celkovém vnímání kvality našeho života. První extrémně důležitou částí úspěšného zvládnutí práce na tradingu (a de facto čehokoliv) je stanovení cílů. Sám si větší cíle stanovuji přibližně na rok. Mám je napsané ve svém diáři a jde o cíle, při jejichž splnění vím, že budu mít daný rok úspěšný. V případě tradingu nejde striktně o finanční cíle – tj. vydělat XXX dolarů/rok. Ale spíše o realizaci a dokončení kroků, které by k ziskům měly vést, budou-li mi trhy nakloněny – například vytvoření určitého nového typu portfolia atd. Jakmile vím, kam mířím, jsem schopen cíle rozkládat do dílčích kroků. Dokáži si dělat hrubé měsíční plány, kde zhruba potřebuji být. Průběžně revidovat progres, z hrubých plánů vytvářet konkrétní týdenní a denní úkoly, na kterých pracuji. Velmi se mi osvědčilo si dílčí plány zapisovat. Snadněji lze pak konfrontovat realitu s představami a cestu i cíle korigovat. Pak samozřejmě přichází ta nejméně zábavná část. Samotná práce na drobných úkolech, které je třeba dotáhnout, aby se člověk posunul o krok dopředu. Tedy blíže k cíli. V mém případě to mohou být stovky testů různých strategií, psaní nových kódů, revize kódů v týmu, neustále zkoumání grafů trhů, práce na exekučních platformách, přemýšlení o dalších perspektivních směrech k diverzifikaci, posouvání spravovaných portfolií atd. A do toho mnoho dalších rutin – psaní článků podobných tomuto, výuka obchodníků, příprava konference nebo třeba aktuální práce na nové knize. Jak to vše vměstnat do rozumně dlouhého dne, kde zbude čas na rodinu, sport a odpočinek? Osobně se mi osvědčilo pracovat v určitých intenzivních blocích, které mám dopředu rozplánované (a plán vychází z výše zmíněných dlouhodobých cílů). Je pro mě extrémně důležité vědět, že připravenou práci mohu zvládnout například za hodinu. Práce, která mě zabíjí je taková, která se může táhnout celý den s vidinou, že ji ani nedokončím. To jsem měl vždy pocit, že je vlastně jedno, jestli se do práce pustím, nebo jestli se budu „chvíli“ věnovat nějaké mnohem příjemnější prokrastinaci. To, že mě vyhovují kratší intenzivní intervaly práce, jsem si patrně nejdříve uvědomil ve sportu. Nikdy jsem se mu moc nevěnoval a kdykoliv jsem začal chodit do posilovny, moc dlouho jsem u toho nevydržel. Změnou pro mě byl až Crossfit, což je velmi všestranný sport, jehož základem jsou intenzivní intervalové tréningy. Pokud má člověk na nějaký úkol například 15-20 minut, smysly se upnou k jeho splnění. Není zde příliš prostor pro přemýšlení o nepodstatnostech. Mozek se navíc dá jednoduše přesvědčit, že se tato doba dá „přežít“. Podobný „intervalový“ přístup se mi postupně osvědčil i při práci. Ráno si pro den naplánuji bloky práce po cca 30 minutách. V každém bloku se věnuji jediné činnosti. Velmi intenzivně, nepřemýšlím o ničem jiném. Po uplynutí bloku vím, že s prací skončím a budu mít přestávku. Pak se věnuji další činnosti. Patrně nejblíže má tento styl práce k technice pomodoro. Pokud hledáte cestu, jak se organizovat, tak mohu podobný přístup jen doporučit. U mě to vedlo k výrazně nižší prokrastinaci (protože mysl ví, že na konci bloku bude přestávka a teď je potřeba se koncentrovat. Navíc půlhodina je tak akorát dlouhá doba, při které není problém hluboce se koncentrovat). Dále jsem získal dobrý způsob, jak zpětně kontrolovat, kolik času vynakládám jaké aktivitě. Jistě, zkoušel jsem v průběhu let různé aplikace na měření času, ale dlouhodobě jsem nebyl schopen je opravdu používat. Dnes vnímám svůj pracovní den po půlhodinových blocích (pro mě 1P = Petrova půlhodina). Za týden/měsíc jasně vidím, kolik „P“ jsem strávil na kterém projektu a kam jsem se v něm posunul. Mohu snadněji revidovat své cesty a cíle. Deadline v podobně „P“ bloku mě také naučil toho za půlhodinu udělat mnohem více než dříve. Velmi rychle jsem si uvědomil, jak čas letí a že každý den má jen omezený počet „P“ bloků mého vlastního života. Jak vidíte, téma je to skutečně velmi důležité a zajímavé. A dalo by se o něm psát ještě mnohem, mnohem podrobněji. Nicméně pomalu uplynula jednotka 3P, kterou mám na podobný článek vyhrazený. A tak nezbývá než se zeptat – praktikujete sami nějakou formu time managementu, která vás dokáže motivovat a udržet efektivně pracovat na dlouhodobých úkolech? Podělte se v této diskuzi.
    14 bodů
  3. Jsou chvíle, kdy na nás grafy působí, že se trhy řítí do nejhorší krize všech dob. A i s našimi systémy, které si v dané chvíli procházejí drawdowny. Jednu takovou prožívá mnoho traderů právě nyní. Koncem února 2020, kdy trhy začaly panicky reagovat na zprávy o šířícím se koronaviru. SPY ještě v polovině minulého týdne atakovalo nová maxima, aby během několika málo dnů ztratilo v jeden okamžik více než 15 % své hodnoty. Pokud stejně jako já obchodujete v portfoliu také systémy držící dlouhé swingové pozice v akciích, pak samozřejmě podobný pokles indexů vesměs vyvolá i pokles výkonnosti systémů a drawdown. Možná až takový, že přemýšlíte o tom, jestli raději systémy nevypnout proto, že pokles může pokračovat a vy byste tak ochránili alespoň zbývající kapitál. Samozřejmě, že v hloubi duše mívám občas podobné myšlenky. Ale dvacet let v trzích mě naučilo, že trhy se často chovají jinak, než bych si přál. Vím, že neumím předvídat nepředvídatelné a to, co obchoduji, jsou pravděpodobnosti. Pokud dnes své systémy vypnu a příští týden přijde nejhorší pokles na burze za posledních 100 let, budu se cítit jako vítěz. Pokud ale nastane zotavení trhů, přijdu o poměrně dost peněz a budu litovat, že jsem na systémy sahal. Krátkodobý výsledek impulzivní reakce může být jakýkoliv, z dlouhodobého pohledu však jakákoliv akce naruší dlouhodobé pravděpodobnosti, se kterými generuji své profity. Je dobré si uvědomit, že s penězi v trzích prožíváme často situace mnohem dramatičtěji, než když jen zpětně studujeme stejně hluboké poklesy na historických grafech. Ostatně podívejme se na aktuální trhy z pohledu měsíčních grafů: Pro lepší orientaci jsem do grafu vložil i indikátor Bollinger bands zobrazující druhou standardní odchylku od průměrné ceny. Tedy oblasti, ve které je zcela běžné, že se trh pohybuje. A sami vidíme, že aktuální pokles představuje spíše návrat k „průměrné ceně“ poté, co trh opravdu dlouhodobě rostl. Jinými slovy – pokud bychom stejnou situaci studovali na historických grafech, například při přípravě našeho systému, patrně bychom ji ani nezaregistrovali. Přitom reálné prožívání daného pohybu je úplně jiná káva. Proč to tak je? V reálných trzích na nás působí dynamika pohybu. Poklesy trhů bývají rychlé. Mimochodem – tento byl opravdu extrémně rychlý, ovšem na Finančníkovi průběžně píši o tom, že rychlost padajících trhů se postupem času zvyšuje (zprávy se šíří rychleji, obchoduje se rychleji, mnoho obchodů je automatizovaných a roboti reagují na vysoké pohyby atd.). Navíc si pokles trhů spojujeme se zprávami, které kolují kolem nás. A mnoho z nich má stále poplašnější a paničtější charakter. V době psaní těchto slov sám trávím tradičně zimu na Lanzarote, kde si život plyne svým slunečným tempem. Ale také na mě pochopitelně působí zprávy, jak v Čechách lidé údajně vykupují obchody a připravují se na konec světa. Toto vše ovlivňuje a nahlodává naši psychiku a vede k myšlenkám, jestli raději obchodování aktivních systémů nepřerušit. Jenže dvacet let v trzích mě naučilo, že rozhodnutí, která děláme ve strachu a panice, jsou ta nejhorší. Jedním z hlavních důvodů, proč jsem postupně přešel na systematické obchodování je právě to, že mi dovoluje následovat připravený obchodní plán a podobné improvizace neřešit (protože vím, že v důsledku mi přinesou stejně jen ztráty). Všechny mé obchodované systémy samozřejmě obsahují otestované prvky risk managementu a coby trader je potřebuji jen následovat. Ovšem na druhou stranu je pravda, že mé portfolio aktuálně nijak nekrvácí, byť jsem v akciích přišel o část letošních zisků (pochopitelně). A to je další extrémně důležitá část celé skládačky. Pokud se s některou svou strategií cítíte v drawdownu extrémně nepohodlně, patrně ji obchodujete příliš agresivně s ohledem na svůj účet nebo zkušenosti. Nezkušení obchodníci mají bohužel tendence risk podceňovat. Snaží se maximalizovat výnosy například s použitím co nejvyšší páky a mají pocit, že risk je neohrozí. V okamžiku, kdy přijde první reálný drawdown (který ani nemusí přesahovat drawdowny z backtestů) se ale zaleknou a strategie přestanou obchodovat. Pokud se ocitnete v situaci plné pochyb o tom, jestli strategii obchodovat dál s ohledem na určité turbulentní období v trzích, doporučuji zrevidovat kapitálovou expozici, s jakou strategii obchodujete. Dost jsem se tomu věnoval ve webináři, který jsem pořádal minulý týden. Všechny obchodní systémy mají určité základní charakteristiky výnosu a risku, které předurčují jejich pravděpodobnosti budoucího vývoje – tj. kromě všeho i drawdowny, které musíme podstoupit (a nezapomínejme na to, že největší drawdown strategie je ten, který nás ještě čeká). A strategie je potřeba obchodovat s takovým riskem, který dokážeme akceptovat. Pokud obchodujete v akciích, sníží se expozice snadno – obchodujte třeba jen polovinu pozic. To, že vám bude na účtu zbývat nevyužitý kapitál vůbec nevadí. Klíčem úspěšného obchodování je hlavně vytrvale následovat obchodované metody a získat možnost vydělávat na dlouhodobých pravděpodobnostech. K tomu je ale nutné překonat onen nebytný základní bod – nepochybovat o obchodní metodě v prvním okamžiku, kdy se dostane do drawdownu. A proto je nutné obchodovat metodu s riskem, který je adekvátní našemu účtu a psychice. Jakmile postoupíte v tradingu přes tento první nezbytný základ, naučíte se zbývající kapitál využívat dalšími způsoby. Budete s ním pracovat s využitím u dalších, nízcekorelujících, strategií, a tím se dostávat ke stabilnějším výsledkům. To vám pak dovolí zvyšovat páku, tentokrát již v pravý čas a přestát i období podobná těm, která si prožíváme v době psaní těchto řádků.
    13 bodů
  4. Úspěšné obchodování je především o implementaci často obecně známých obchodních výhod a zejména skutečně systematickém řízení risku. Jak lze známé výhody využívat? Jednou z mých oblíbených je přehnaná reakce obchodníků na specifické události. Událostí může být cokoliv. Například vyhlášení finančního reportu – podívejte se například na výsledky tendence vycházející z FOMC dnů. Řada retailových strategií je postavena na obchodování v období vyhlašování earnings, kdy se v akciových trzích zvyšuje volatilita (a dají se tak například zajímavě vypisovat opce) a kdy mají trhy tendence reverzovat. Mnoho podobných výhod vychází z faktu, že obchodníci přehnaně reagují na specifické události. Je to pochopitelně spojeno s naší psychikou – hlava nás například nutí uzavírat pozice poté, co se dostanou do rychlé ztráty, byť třeba ještě nebyl zasažen stop-loss. Sami to jistě znáte ze své obchodní praxe. Představte si, že máte v intradenním obchodování stop-loss nastaven na 300 dolarů. Pozici řídíte ručně, když najednou trh během pár vteřin prudce klesne blízko vašeho stop-lossu a pozice bude v otevřené ztrátě například -250 dolarů. Hodně obchodníků v takový moment pozici uzavře. Oproti situaci, kdy by trh dorazil do stejné oblasti pomalu. Rychlost je jeden z faktorů, který je v tradingu klíčový. A rychlé pohyby způsobují v trzích nejčastěji různé reporty a zprávy. Pro vytváření obchodních systémů využívajících podobných výhod není bezpodmínečně nutné analyzovat fundamentální zprávy. Stačí se jen zamýšlet nad situacemi, které budou z pohledu psychiky tvořit u mnoha obchodníků tlaky na unáhlené reakce. Zde je jeden příklad. Ten nepředstavuje hotový obchodní systém, ale může vás k řadě funkčních řešení dovést. Nemalý edge existuje v držení pozice přes noc v akciových trzích v momentě, kdy se jim v průběhu dne příliš nedařilo. Na konci takových dnů totiž řada obchodníků „raději vystoupí“, čímž ještě dále tlačí cenu níže – což může být vhodný okamžik pro náš krátkodobý vstup. Pro příklad si vezměme akcie indexu Nasdaq 100, kde budeme: Nakupovat každý den 5 trhů, kterým se nejméně dařilo (tj. jejich zhodnocení daný den v indexu patřilo k 5 nejnižším). Pozici ukončíme následný den na open. A zde je pro ilustraci equity křivka, která nepracuje s reinvestováním – tj. celou dobu se otevírají akcie s fixním kapitálem (při testu je zohledněna skladba indexu v historii): Zde je pak příklad typického testovaného obchodu: Už ze samotného pohledu na graf reagovali obchodníci v akcii SBUX 24.1.2019 na nějakou silnější událost. Trh vytvořil nestandardně velký pohyb a vůči ostatním akciím v indexu Nasdaq 100 uzavřel jako jeden z 5 nejslabších. Systém vstupoval na close takového dne a držel do open následujícího dne, který byl dokonce až nad high vstupní úsečky. Testy můžeme provést i na akciích dalších indexů. Takto vypadá stejná situace na akciích S&P500: A zde je edge testován na větším počtu akcií z širšího indexu Russell 3000: Na první pohled je vidět, že v trzích existuje popsaný edge ve velmi trvalé podobě. Ale abychom mohli na výhodě vydělávat, je potřeba ji dotáhnout. Výše uvedené ukázky jsou jen výchozím bodem – už jen proto, že neobsahují komise, které výkonnost snižují. Ale možností, jak edge převést do konkrétní podoby, je celá řada. Lze se zaměřit na zkoumání povahy oslabení – například jeho velikosti vůči běžnému chování trhů. Určitě je vhodné zapojit do přemýšlení trochu širší kontext. Lze pracovat s komplexnějšími intermarket filtry nebo se zaměřit na trhy s určitou likviditou atd. Dobré je ale nezapomínat jaký edge využíváme a proč funguje. A zejména si věci nekomplikovat nad rámec toho, co je nezbytné a hlavně se zaměřit na implementaci. Pro úspěšný trading stačí zkombinovat jen několik podobných výhod.
    13 bodů
  5. Poslední týdny trávím spoustu času posouváním prací na fondu. Zde je první souhrnný update, kam jsem se zatím posunul z pohledu používaných strategií a jaké jsou mé další plány. K samotnému rozhodnutí rozjet fond jsem dostal patrně nejvíce e-mailových reakcí od založení Finančníka. Řada z vás se zajímá jak na to, jiní zjišťují možnosti správy peněz atd. Pro mě samotného je to pochopitelně velký krok. Do určité míry zde vidím paralelu se vzdělávacími kurzy, které mi vždy poskytovaly určitý bič na promýšlení strategií do detailů a jemných nuancí. U fondu pracuji sice s podobnými strategiemi jako na svém osobním účtu, ale práce s externím kapitálem mě nutí mnohem více promýšlet a dotahovat detaily například řízení portfolia. Vše tak postupuje dopředu jen velmi pomalu. Na druhou stranu dobrou zprávou je, že fond již reálně funguje a obchoduje. V prvotní chvíli jsem se rozhodl zaměřit na systematické strategie pracující s americkými akciemi a ETF. Jelikož ve fondu plánuji hodnotit i většinu svého vlastního kapitálu, hlavní důraz kladu na co nejvyšší stabilitu výnosů a co nejnižší drawdowny. Byť za cenu nižších výnosů. Způsob, jak dosáhnout co nejvyšší stability, je pochopitelně diverzifikace. Fond jsem začal obchodovat s osmi strategiemi (kde obchodování jedné ještě ladím po technické stránce), které mají velmi nízké korelace. A to jak výnosů, tak především drawdownů. Historický backtest korelace drawdownů vypadá takto: Nejvyšší korelace v drawdownech s akciovým indexem S&P 500 (reprezentovaným tickerem SPY) mají strategie MicroBreakout a MR3000L, které obě nakupují akcie a drží alespoň několik dnů. Což je logické – pokud začnou akciové trhy celkově padat, budou ztrácet všechny strategie, které nějakým způsobem akcie drží. To je i důvod, proč ve fondu nemám zatím další strategie, které americké akcie drží. U všech testovaných jsem měl sice nízkou korelaci výnosů, ale vysokou korelaci v drawdownech. Dobré je, že při intradenním nákupu akcií v podobě strategie FinWin, kterou v portfoliu fondu obchoduji také, korelace v drawdownech není (viz řádek Finwin_long). V portfoliu fondu tak mám nyní: Dvě strategie, které nakupují americké akcie a drží je alespoň několik dnů (MicroBreakout a MR3000L). Dvě strategie, které nakupují americké akcie a drží je maximálně 12 hodin (Finwin_long a STARL). Strategii, která shortuje americké akcie a drží pozice několik dnů (MR3000S). Strategii, která shortuje americké akcie na intradenní bázi (Finwin_short). Strategii obchodující volatilitu (vxTradeLow, vxTradeHigh). Všechny strategie jsou samozřejmě plně mechanické a automatizované. Velkou technickou výzvou pro mě bylo zajistit, abych strategie byl schopen obchodovat coby portfolio a mohl reagovat na poměrně časté změny kapitálu. Na konci každého kalendářního měsíce fond oceňuji a přidávám/odebírám kapitál podle toho, jak ve fondu proudí externí kapitál. Vyřešeno to mám tak, že celé portfolio obchoduji jako jeden systém, který má na začátku definován vstup v podobě aktuální výše kapitálu. Jednotlivé strategie mají svůj position sizing definován procentuálním poměrem kapitálu celého portfolia. Pokud se změní velikost kapitálu fondu například o deset milionů korun, všechny strategie budou okamžitě další den pracovat s adekvátně většími pozicemi. Otevřené pozice mám uloženy v databázi, což zajišťuje, že jsou uzavírány pozice vždy ve velikosti, ve které byly původně otevřeny. Všechny strategie v celém portfoliu v reálném čase také „vědí“ o ostatních strategiích. A pozice v určité akcii tak nemůže být otevřena v několika strategiích současně (tento princip už mám zahrnut i v backtestu). Velkou otázkou pochopitelně je, jak velký podíl kapitálu přidělit jednotlivým strategiím v portfoliu. Nyní to dělám tak, že posuzuji individuálně historickou volatilitu strategií, kterou normalizuji. Tj. chci, aby všechny strategie měly v portfoliu podobnou volatilitu. Velmi jednoduše to lze udělat například přes posuzování denních procentuálních výkyvů zisků a ztrát strategie s tím, že nastavím position sizing a kapitál strategie tak, aby nejvyšší denní historické procentuální zisky/ztráty strategie byly na úrovni x % kapitálu. Nebo lze použít standardní odchylky výnosů, což je metrika, se kterou sám pracuji. Nesleduji tedy maximální drawdowny strategií, protože ty jsou vždy výsledkem určité náhody a jde jen o jedno jediné číslo (tedy statisticky nerelevantní informaci). Jde mi více o to, aby ztráty v jedné strategii nebyly nějak zásadní vůči velikosti celého portfolia. Všechny strategie by tak měly mít dlouhodobou podobnou průměrnou volatilitu. V podobný přístup mám velkou důvěru, ale vede k tomu, že máme-li málo strategií, nemusí být využit všechen kapitál. A to je přesně situace, ve kterém jsem nyní. S velmi konzervativně nastavenou volatilitou strategií má historický backtest portfolia drawdown pouze 3,85 %, ovšem úplně nejvyšší souběžná intradenní expozice portfolia byla jen 23 %. Tedy většinu času není do obchodování zapojeno více než 75 % kapitálu. To samozřejmě vede k nižším možným výdělkům. Nicméně historický backtest první verze portfolia nasazené ve fondu indikuje průměrnou možnou roční výkonnost 16 %. Při maximálním drawdownu 3,85 % a nejvyšším využití kapitálu 23 % je to za mě velmi dobré a líbí se mi stabilita výnosů, tvořená za posledních cca 11 let 12 711 obchody – ohromným vzorkem. Takto vypadá equity křivka celého portfolia (historický backtest zahrnující poplatky): Ale je pochopitelně na čem pracovat. Můj cíl je samozřejmě zužitkovat i zbývající volný kapitál fondu. Nicméně nechci to dělat na úkor vyšší volatility jednotlivých strategií (což by vedlo sice k vyšším výnosům, ale také k vyšším drawdownům), ale pomocí dalších nekorelujících strategií. Pracuji na strategiích s využitím opcí, futures a mimo evropských akciích. Ale každý, kdo strategie kdy vyvíjel jistě rozumí tomu, že vývoj a testování chce čas. Ten mimochodem potřebuji i proto, abych u stávajících strategií ověřoval třeba to, jak velké pozice jsem schopen do trhu umisťovat a možná tak v budoucnu některým strategiím v portfolií váhu přeci jen trochu zvedl. Další verze portfolia by tak měly být především komplexnější co se počtu různých strategiích týče. Rozhodně o vývoji budu dál na Finančníkovi reportovat.
    12 bodů
  6. Co když rok 2021 může být v tradingu ten nejlepší, který jste kdy zažili? Určitě to jde. Dosažení zásadních cílů je totiž možná snadnější, než si často dokážeme představit. Přiznávám, že jsem hodně vděčný za možnosti, které mi můj životní a pracovní styl umožňuje. Když jsem se před lety rozhodl k přechodu na plně automatizované obchodování, bylo pochopitelné, že přede mnou stojí řada výzev a mnoho frustrací z potřeby učit se a překonávat mnoho nového. Ale už poslední roky jsem vnímal ohromný posun vpřed a zejména s loňským rokem jsem byl náramně spokojený. Nebyl to pro mě rok, kdy bych v trzích vydělal nejvíce. Hlavně díky skutečnosti, že přeci jen potřebuji čas, abych získal důvěru automatizovaně obchodovat čím dál větší kapitál a svá portfolia řízená agresivnějšími modely zvyšuji jen postupně. Nicméně to byl rok, který mě ohromně posílil v důvěře v to, co dělám. Systémy si prošly volatilitou roku 2020 a vesměs vydělaly s rozumným drawdownem. To mi dává ohromnou důvěru obchodovat je v roce 2021 spolu s dodatečnými strategiemi, s větším kapitálem a agresivnějším strategiím přidělovat v portfoliu vyšší váhu. Rok 2020 byl z pohledu tradingu dobrý. A věřím, že 2021 může být ještě lepší. Co dělám proto, aby byl následující rok ten nejlepší ze všech? Minulost by měla posílit Abych se mohl posunout dopředu, je třeba reflektovat minulost. Přelom roku je pro mě tradičním bodem rekapitulace. Snažím se na pár týdnů oprostit od pracovní a obchodní rutiny. Přemýšlím nejen o tom, co se třeba úplně nepodařilo. Ale také o tom, kde jsem uspěl. Mnoho lidí se koncentruje v mysli spíše na neúspěchy. Upřímná oslava úspěchů ale posiluje důvěru v to, co se mi může podařit příští rok. V okolí svých tradingových známých vnímám, že řadě z nich se podařilo ve zvýšené volatilitě roku 2020 vytvořit v krátkodobých obchodech i bez páky zhodnocení přes 100 % ročně. Sám jsem zdaleka tak úspěšný nebyl, byť svůj výsledek v řádech nižšího dvouciferného růstu automatizovaného portfolia považuji za úspěch. Hlavně s ohledem na podstoupený drawdown, který jsem měl v portfoliu několikanásobně nižší než obchodníci držící dlouhodobé akciové pozice. Přičemž porovnání risku/výnosu svého portfolia vůči indexům bylo vždy jednou z hlavních metrik, kterou používám. Vlastně to bylo hlavní kritérium, kterému jsem podřizoval stavbu portfolia. Automatizaci se přeci jen věnuji kratší dobu než předchozímu diskrečnímu obchodování a důvěru ve správu většího kapitálu přes „automaty“ jsem potřeboval získávat postupně. A v takové fázi je podle mě důležité především „moc neztratit“ než „extrémně vydělat“. V tomto ohledu jsem se svými výsledky velmi spokojený. Nejvíce mě těší, kolik nových zkušeností a schopností jsem získal při vývoji svých automatizačních a analytických řešeních. Jak jsem na Finančníkovi psal již mnohokrát, ještě ve svých 40 letech jsem byl absolutní neprogramátor, který si neuměl v Excelu vytvořit ani pokročilé makro. A i když ve středním věku už není úplně snadné učit se věci úplně od začátku (už jen kvůli časové vytíženosti), přesto dnes dokáži v Pythonu programovat skripty, které mi samy obchodují a připravují vše, co v tradingu potřebuji. Nebyla to lehká cesta a rozhodně se dnes nepovažuji za programátora. Ale jednoznačně vidím svůj progres a hlavně to, kolik času mi nyní mé nově nabyté schopnosti dokáží ušetřit. Byť na začátku jsem se musel prakticky na rok zastavit, abych pronikl do úplně nové oblasti práce s daty a skriptovacím jazykem, dnes své řešení vnímám jako určitou „továrnu na peníze“, kde výkonnost zvyšuji nikoliv tím, že bych vymýšlel neustále nové obchodní přístupy, ale tím, že třeba vylepšuji exekuce nebo analyzuji/upravuji váhy na úrovni portfolia. Samozřejmě je možné automatizovaně obchodovat bez znalostí programování a vše lze řešit outsourcováním práce zkušených programátorů. Sám s několika také spolupracuji, nicméně flexibilitu, kterou jsem získal vlastními schopnostmi analyzovat a obchodovat ohromné množství dat, považuji za opravdu velmi významný posun. Má řešení posílají prakticky každý den do trhů desítky obchodních příkazů a vše už přesáhlo mez, kterou bych byl dříve schopný obchodovat diskrečně. Tím, že jde z drtivé většiny o můj vlastní kód, jsem schopen i velmi flexibilně testovat nové myšlenky. Celý proces samotného obchodování je pro mě přitom dnes záležitostí doslova půl hodiny, kdy průběžně kontroluji, co se v trzích děje a jestli vše funguje, jak má. V tomto směru jsem se svým pokrokem v roce 2020 opravdu hodně spokojený, protože vnímám, že v roce 2021 mám na čem stavět a na co navazovat. V roce 2021 bych samozřejmě chtěl své obchodování posunout i z pohledu výkonnosti a velké příležitosti vidím ve zrychlení strategií. Pochopitelně stále v intencích plně automatizovaných systémů. Skvělé je, že u řady strategií není potřeba vymýšlet nějaké nové přístupy. Stačí jen změnit timeframe a třeba upravit výstupy. Z Mopull limit je pak rázem intradenní Mopull limit s jinou distribucí zisků a ztrát. Pokud spolupracujeme blíže, pak jste porovnání korelací takových strategií mohli vidět ve vláknu aktuálních výkonností strategií Techlabu. Nicméně rychlejší obchodování je náročnější – jak z pohledu exekucí, tak z pohledu hlídání nákladů. Tedy vše má svůj čas a pokud začínáte, věnoval bych z počátku pozornost pomalejším přístupům. A co bych poradil, pokud se obchodování věnujete již nějaký čas a neměli jste loňský rok ziskový? Pokuste se v roce 2021 zaměřit na systematické následování dobře otestovaných obchodních plánů. Začal bych jednoznačně u pomalejších swingových strategií. Patrně kombinaci momenta a mean reversion. Nemiřte z počátku vysoko. Každé procento výnosů při rozumném risku se počítá. I kdybyste za rok vydělali jen pár procent při nízkém drawdownu, tak si jistě umíte představit, že na začátku roku 2022 budete v úplně jiné pozici, než jste nyní a máte pro další rok reálně na čem stavět. Budete-li hledat na Finančníkovi asistenci, tak doporučuji workshop swingového obchodování, ve kterém se obchodníci učí swingové strategie od A-Z. A ano, i v loňském roce bylo obchodované mechanické swingové portfolio v zisku. Dosáhnout lze jen stanovené cíle Do nového roku je dobré si připomenout, že v životě se jen těžko dá posunout vpřed, pokud nemáme žádné cíle. Přelom roku je tradiční období novoročních předsevzetí. A já dodávám – pokud mají mít předsevzetí a cíle váhu, sepište si je! A věnujte jejich přípravě náležitou pozornost. Čím specifičtější a měřitelnější vaše cíle budou, tím větší je šance na jejich splnění. Rád si dávám cíle, které mě donutí vystoupit z komfortní zóny a umožní mi skutečně se někam posunout. V tradingu však pozor na nereálné cíle. Vždy je dobré rámovat naše plány alespoň rámcovou realitou. Je hezké přemýšlet v rovině „mohu dosáhnout čehokoliv“, ale pokud si dáte za cíl uběhnout maraton pod dvě hodiny, pak je již nyní zřejmé, že vás následující rok nemůže dovést k uspokojení. Mnoho lidí si však přímo libuje v podobných (a často mnohem ambicióznějších a zcela nereálných) cílech. Pokud nejste zatím ziskoví, tak doporučuji rozchodit například tři strategie tak, abyste je živě obchodovali s menším kapitálem. Důležité je především dobře nastavit risk, abyste moc neztratili a systematicky pokračovat dopředu. Garantuji vám, že pokud váš rok 2021 proběhne v tomto duchu, tak to bude ve vaší kariéře ohromný skok kupředu bez ohledu na konkrétní zisk. Posouvání krok za krokem Mít plán a motivaci k dosažení velkých cílů ale nestačí. Je třeba pustit se skutečně do práce. Hodně mi pomáhá rozdělit si velké úkoly na malé dílčí a jednodušší kroky, u kterých mohu snáze vnímat progres a udržovat si motivaci. Razím heslo, že je lepší dělat něco nyní, než čekat na budoucí perfektní stav věcí. U velmi komplexních řešení v tradingu tak například raději spustím z větší části hotové řešení do trhu s malým kapitálem, než abych roky piloval celek do naprosto bezchybné a perfektní podoby a vlastně se k realizaci nikdy nedostal. Při práci na zrychlení svých strategií tak například plánuji použít vlastní autotrader, který bude obchodovat menší pozice. Je mi dopředu jasné, že proces se neobejde bez problémů a chyb. Ale také vím, že vše nedokáži dopředu promyslet tak, abych práci mohl hned zadat profesionálnímu programátorovi. Mým plánem je obchodovat i méně dokonalé rychlejší strategie s nedokonalými exekucemi a naučit se, jak to dělat lépe a věci vylepšovat. Protože splnění každého snu/vize vyžaduje, abych se posouval od vyřešení jedné drobnosti k druhé. Při postupu po podobných drobných krůčcích se mi nejednou potvrdilo, že dosažení zásadních cílů je nakonec snadnější, než si často dokážeme představit. Přeji vám, aby rok 2021 byl pro vás ten nejlepší ze všech.
    12 bodů
  7. Slovo dalo slovo a pro jednoho ze svých významných klientů připravuji kompletní systém pro správu větších peněz v komoditních trzích. A jelikož to bude bezesporu zajímavá cesta, rozhodl jsem se ji na Finančníkovi dokumentovat a svými myšlenkami pomoci těm, kteří obchodování na úrovni portfolia také řeší. Věřím, že se postupně dostaneme až k reálným obchodům. K nim ale povede ještě poměrně náročná cesta. Tu dnes teprve začínáme. Nejprve malý úvod. S narůstající nejistotou v akciových trzích je pro stále více větších investorů a traderů zajímavé diverzifikovat se do jiných trhů. Jedny z nejzajímavějších jsou futures, které mají s akciemi velmi nízké korelace. Tato oblast lákala i jednoho z dlouholetých čtenářů Finančníka, kterému jsem s úspěchem pomáhal vytvářet systematické portfolio obchodující akciové trhy. Obchodník v trzích pracuje s nadstandardně velkými objemy peněz a jeho cílem je především co nejvyšší diverzifikace. Postupně jsme se tak domluvili, že připravím portfolio řešení i pro futures trhy. Oblast je to zajímavá i pro mě samotného. A vlastně jsem celý projekt uvítal jako příležitost konečně dotáhnout své vlastní dílčí projekty řízení risku na úrovni portfolia, kterým jsem poslední roky věnoval mnoho času (ale které mám bohužel často stále ve formě spíše jednotlivých nástrojů než jednoho celistvého řešení). A tak vznikl projekt FinFolio – řešení na úrovni hedgového fondu, které bude automaticky obchodovat řadu nekorelujících strategií na mnoha nekorelujících trzích. Proč jsem se rozhodl o vývoji psát na Finančníkovi? Tak především proto, že projekt zabírá veškerý můj aktuální čas a tradičně píši o tom, co sám v trzích řeším. Je mi jasné, že svojí komplexností jde o projekt, který nemusí oslovit každého (na druhou stranu proto zde máme na Finančníkovi základní kurz a swingový workshop podávající informace ve srozumitelné podobně i začínajícím a středně pokročilým traderům), ale také vím, že je zde řada pokročilých traderů řešící podobné téma. A byť určitě nepůjdu v každém bodu popisu mé práce do naprostého detailu, z vlastní zkušenosti vím, jak inspirující mohou být jen rámcové myšlenky a pohled na postup někoho jiného. V neposlední řadě bude jistě pro mnoho lidí zajímavé sledovat, jestli se mi podaří dojít do konce a s jakým výsledkem. Co je tedy ve zkratce cílem projektu? Vytvoření portfolio řešení, které: Bude obchodovat neomezený počet futures trhů (případně dalších trhů nabízejících dostatečnou volatilitu, jako jsou kryptoměny). Řešení musí jednoduše zvládnout přibírat „za běhu“ nové trhy a aplikovat na ně používané strategie. Umožní volně přidávat nové vstupní/výstupní taktiky (dílčí obchodní systémy). Bude všechny strategie obchodovat jak na dlouhou, tak krátkou stranu. Bude průběžně řídit risk na základě aktuálních korelací obchodovaných systémů, trhů samotných a aktuální volatility. Bude vše obchodovat automaticky (začneme u Interactive Brokers). Bude mít šanci reálné dlouhodobé výkonnosti 1–1.5 sharpe ratio. Celý projekt mám rozdělený do několika modulů, které budou vypadat zhruba následovně: Základní koncepty, se kterými na projektu pracuji: Použité strategie budou vycházet ze základních „idea first“ principů (breakout, mean reversion, carry) a nebudu je optimalizovat (ani pro jednotlivé trhy). V zásadě použiji přístupy, které jsem kdysi sdílel v kurzu Vytváříme AOS: Od myšlenky k automatizovaným profitům. Tedy, že obchoduji současně různé nekorelující variace stejného obchodního systému, aniž bych se na základě historické výkonnosti snažil vybrat tu, která v minulosti nejvíce vydělávala (protože jsem absolutním zastáncem toho, že v trzích nelze vybrat výhodnou strategii jen na základě její historické výkonnosti). Minimálně ze začátku bude projekt stavět na swingových obchodech. Intradenní strategie jsou lákavé svou hypotetickou výkonností, v rámci portfolií obchodovaných na více trzích ale bývá při vyšší frekvenci obchodování problém se skluzy v plnění, které v důsledku reálnou výkonnost hodně ovlivňují. Swingové obchodování je v tomto ohledu „sázka na vyšší jistotu“, neboť se obchoduje s mnohem nižší frekvencí a méně nás toho může v praxi zaskočit. Prioritou bude obchodovat co nejvíce možných trhů, protože jsem přesvědčený, že nejdostupnější svatý grál v tradingu je diverzifikace přes nekorelující trhy. Bohužel toto v praxi vyžaduje více kapitálu, který limituje, jak hodně se můžeme diverzifikovat. Jednotlivé dílčí systémy na stejném trhu nebudou obchodovat samostatně. Od toho bude v projektu „signální modul“, který bude signály agregovat do jednoho finálního signálu. Řekněme, že například budou na Trh 1 puštěny strategie Breakout1, Breakout2 a MeanReversion1 (pracující na různých timeframe). Všechny tři strategie budou chtít být v pozici – Breakout strategie v dlouhé a MeanReversion v krátké. Výsledkem bude vážený průměr jednotlivých signálů (například long s menší pozicí). Toto vnímám jako podstatné, protože se v důsledku ušetří ohromné množství komisí a skluzů v plnění, než kdybychom do všech strategií vstupovali samostatně (a v tradingu se opravdu každý dolar počítá, byť vím, že mnoho traderů toto zásadně podceňuje). Velkou pozornost chci věnovat modulu Portfolio risk kontroler. Pokud jsem se za 20 let tradingu něco naučil, tak je fakt, že trhy mají vždy něco, čím nás mohou překvapit (mimochodem – četli jste už tyto zprávy, jak díky chybě v platformě brokera, která nepočítala se zápornou cenou ropy, začal daytrader den se 70 tisíc dolary a skončil se záporný zůstatkem 9 milionů dolarů?). Cílem kontroleru bude snižovat pozice v případě, že se v trzích bude dít něco nezvyklého – například se výrazně změní běžné korelace (což je mimochodem něco, co se stalo letos v akciích s nástupem koronaviru). To je tedy hrubý nástřel projektu, na kterém aktuálně pracuji. Mým rámcovým cílem je využít jak zkušenosti, tak především hotové dílčí nástroje a začít s prvními živými obchody na podzim letošního roku. O postupu na projektu budu na Finančníkovi průběžně informovat.
    12 bodů
  8. Po prvních neúspěších s vlastním tradingem zkouší řada obchodníků na burze vydělat cestou pronájmu cizích strategií. Na co si dát ohromný pozor, abyste neprodělali i zde? Základní myšlenka pronájmu cizích obchodních strategií zní lákavě. Využijeme know-how někoho zkušenějšího, jehož obchodování budeme za určitý poplatek následovat. Ceny za pronájem jedné strategie se pohybují v rámci desítek až stovek dolarů měsíčně, což je často částka, kterou jinak samostatní obchodníci platí za software a data. Z tohoto pohledu se tak pronájem strategie může jevit jako dobrá cesta. Bohužel z mé zkušenosti většina obchodníků touto cestou nevydělá. Proč tomu tak je? Základní problém vidím ve faktu, že pro úspěšné obchodování cizích strategií bychom měli tradingu rozumět pomalu úplně stejně jako při obchodování vlastních strategií. Pronájem strategií je tvrdý business a jako v celém tradingu se ani zde bohužel nehraje v bílých rukavičkách. Naopak. Nepoučený začátečník má vysoké šance, že narazí spíše na neseriózní nabídku než na dobrý deal. Stejně jako je tomu při výběru brokerů, edukátorů, softwarů atd. Je třeba si uvědomit, že když někdo pronajímá strategie, tak to neznamená, že je zkušený. Velmi často jde o asertivní začátečníky, kteří prostě nemají zábrany nabídnout své výtvory ostatním. Ostatně velmi často mohou nabízet své strategie anonymně nebo pod vymyšleným nickem. Jakmile se strategie propadne do hlubokého drawdownu, svůj účet si zruší a obratem začnou nabízet jinou strategii pod jiným jménem. Bohužel toto se děje i pod hlavičkou velkých společností, které pronájem strategií za poplatek zprostředkovávají. Možná si říkáte, že obranou je vybírat takové strategie, kterým se již delší dobu v trzích daří. Jenže potíž je v tom, že bez hluboké a detailní znalosti obchodovaných principů nikdy nebudeme vědět, jestli obchodník prostě jen neměl štěstí a zatím se mu nevyhýbala černá labuť. Některé obchodní principy fungují skutečně tak, že roky můžete obchodovat s vysokou úspěšností, aby trh následně vymazal nashromážděné profity během jediného dne. Podrobně jsem se tomuto věnovat v článku Krach účtu i přes 83% úspěšnost strategie. Jak to? Určitě je tak dobré pronajímat si strategie od obchodníků, kteří nevystupují anonymně a můžeme snáze ověřit jejich odbornost a zkušenosti. Co nejvíce je potřeba se zajímat o risk management strategie. Jak je risk řízen? Je používán stop-loss? V historickém backtestu strategie je dobré sledovat výkonnost strategie v době výraznějších turbulencí trhů, které strategie obchoduje. Ale bohužel toto již začíná vyžadovat odborné znalosti, které jsem zmínil v úvodu článku. Zdaleka největší úskalí, na které budete při hledání strategií k pronájmu narážet, je ovšem otázka přehnaně optimistického očekávání. Pronajímatelé/prodávající strategií se vždy budou snažit vykreslovat své produkty tak, aby byly komerčně lákavé pro nejtypičtější klienty – začínající tradery. Ti vesměs chtějí vydělat co nejvíce a příliš se nestarají o risk. Vždy sáhnou po strategiích s vyšší výkonností a pronajímatelé se tak předhánějí v tom, jak vysokou jim nabídnou. Samozřejmě za cenu zvyšování risku. Na burze skutečně neexistuje způsob, jak vydělávat hodně bez toho, aniž bychom hodně riskovali. Pokud by šlo dlouhodobě vydělávat 100 % p.a. s riskem maximálně 10–15 % drawdownu, tak by nejlepší hedgové fondy světa nevydělávali v řádech nižších desítek procent ročně. V tomto ohledu je opravdu třeba odhodit růžové brýle a přemýšlet. Podívejme se například na poměrně dobře vypadají strategii FUTURES CME-NYMEX nabízenou na collective2.com: Strategie je obchodovaná devět měsíců a za tuto dobu vytvořil autor zhodnocení 138 %. Signály ze strategie je možné následovat za 400 dolarů měsíčně. 138 % za 9 měsíců zní fantasticky. Jenže je potřeba se dívat na risk. Jen za dobu obchodování prošla strategie drawdownem 36,4 %. Tedy účet pokles o třetinu. To pro řadu obchodníků může znít jako risk, který jsou ochotní akceptovat. Jenže takový pokles určitě nebude do budoucna maximální. Jak je možné vyčíst ze statistik publikovaných na stránce s popisem systému, autor používá různou páku – od průměrné pětinásobné až k 41:1 v době zvýšené volatility, kdy se v trzích hodně exponoval (a hodně vydělal, což se ale do budoucna nemusí vždy podařit). Bez podrobnějších znalostí dlouhodobější výkonnosti lze maximální drawdown jen těžko odhadovat. Z mé zkušenosti může mít ale podobně nastavený money management nejvyšší drawdown i 70 %. Protože právě podstupovaný vysoký risk umí generovat vysoké výnosy. Doporučený kapitál pro strategii je 120 000 dolarů. A teď si představte, že podobnou strategii začnete s podobným kapitálem obchodovat jako jedinou na svém účtu, budete očekávat zhodnocení 100 %, ale místo toho se dostaví 50% drawdown. Absolutní většina obchodníků v takový moment obchodování strategie ukončí, aby uchránila „alespoň zbytek kapitálu“. A vsadím se, že by tak učinil i autor strategie, pokud by ji obchodoval živě. Jenže on ji s největší pravděpodobností obchoduje jen na paper účtu. Konkrétně u collective2.com se to pozná tak, že nemá vyplněnou kolonku „Trade own-system certification“: A samozřejmě paper účet snese jakýkoliv drawdown. Strategie FUTURES CME-NYMEX ale nemusí být špatná. Problém je v nastaveném risk managementu. Pro drtivou většinu obchodníků by bylo výhodnější ji obchodovat s mnohem nižší pákou, tedy s mnohem vyšším účtem. Což by vedlo k nižšímu risku, ale také i k nižším výnosům. Bohužel na problém s neadekvátně vysokou pákou budete narážet snad u všech poskytovatelů signálů. Jednou z velmi známých společností zprostředkovávajících pronájem strategií je společnost Striker.com. Na jejich stránkách můžete získat seznam „nejlepších strategií“ např. za uplynulý rok, kde jsou strategie řazené podle zhodnocení. Tedy podle toho, kolik vydělaly vůči doporučenému kapitálu. Druhá nejlepší strategie (s nejvyšší výkonností za poslední rok) v kategorii do 10 000 dolarů je například nyní strategie se jménem Dafne ES: Za rok 2020 vytvořila po odečtení všech poplatků zisk 6 648 dolarů, což je při doporučeném kapitálu 5 000 dolarů více než 100% zhodnocení, které strategii dostalo na první příčky v přehledech. Co už nemusí být začínajícímu obchodníkovi tak zřejmé je, že risk při podobné kapitalizaci je enormní. Svědčí o tom i fakt, že strategie si jen letos prošla drawdownem 6 889 dolarů, a pokud by obchodník začal s doporučeným kapitálem v nesprávný čas, doslova by účet vymazal: Opět to neznamená, že by strategie nebyla dobrá. Jen je pro její rozumné obchodování potřeba mnohem vyšší kapitál (tipl bych si blíže k 50 000 dolarům), který sníží procentuální zhodnocení na úroveň, která je v oboru běžná, ale často nezajímavá pro nepříliš zorientované začínající tradery. Jak si tedy pronajímat strategie a neprodělat na tom peníze? Klíčem je použitá páka. Z počátku je dobré obchodovat s minimální pákou a tedy neexponovat do obchodů příliš vysokou část kapitálu. Je potřeba připravit se na skutečnost, že většina strategií funguje se sharpe ratio 1 až sharpe ratio 2. Velmi zjednodušeně to znamená, že očekávatelný nejvyšší drawdown je někde na úrovni 50–100 % ročních výnosů. Tedy že pokud strategie vydělá 10 000 dolarů za rok, můžeme nejvyšší drawdown očekávat zhruba na této úrovni (dobře je to vidět na screenshotu z výkonnosti strategie Dafne ES, kde to přesně vychází v daných mezích). Pokud se strategie obchoduje jen pár let, je možné, že strategie jsou zatím „vychýlené“ ve prospěch výnosů, je ale velmi pravděpodobné, že toto se časem „srovná“. Očekávatelnému drawdownu je třeba přizpůsobit velikost kapitálu. Méně zkušeným obchodníkům bych doporučil nastavit kapitál tak, aby byl očekávatelný drawdown do cca 15 %. Zejména pokud obchodujete cizí strategie, bude důvěra v propady mnohem nižší, než když obchodujete sami a víte, co přesně děláte. Jako vždy lze výsledky vylepšovat stavbou portfolií. Při použití futures se připravte na to, že budete potřebovat vyšší kapitál a je nutné pracovat velmi opatrně s korelacemi systémů. U řady historických backtestů můžeme narazit na nízkou korelaci, aby se tyto v reálném obchodování sblížily. Vesměs je tak potřeba přemýšlet o obchodovaných logikách a spojovat k sobě ty, které by z principu měly přinášet diverzifikované výsledky. Bohužel to vše opět vede k tomu, že výhodu mají zkušenější obchodníci. Tradeři, kteří již více rozumí risku, dokážou pracovat s přiměřenými očekáváními a chápou principy, se kterými se v trzích vydělává. Začínajícím obchodníkům bych tak o to více doporučil nejdříve pracovat v trhu s relativně bezpečnějšími taktikami například pomocí obchodování akcií bez páky a teprve po získání praxe s živým obchodováním přemýšlet o diverzifikaci pronájmem strategií obchodujících např. agresivnější futures.
    11 bodů
  9. Obchodování je velmi komplexní svět, ve kterém lze ztratit mnoho iluzí, peněz a času. Sám jsem si prošel mnoha slepými a krkolomnými cestami. Řadu věcí šlo dělat lépe a efektivněji, s některými jsem měl štěstí hned v začátku. Jak bych začal s tradingem dnes, kdy mohu zohlednit své dlouholeté obchodní zkušenosti? On-line obchodování láká mnoho nových, potenciálních obchodníků. A nemusí jít jen o tradiční burzovní instrumenty typu akcie, komodity či měny. Dnes moderní kryptoměny pochopitelně podléhají podobným principům finančních spekulací. Samozřejmě existuje mnoho cest, jak v obchodování zvítězit. Ale bohužel násobně více možností, jak nevyhrát. Je nezvratným faktem, že většina začátečníků v trzích peníze nevydělá. A když nějaké vydělají, tak to rozhodně není tím snadným stylem, který si představovali na začátku. Správný start je tak opravdu velmi, velmi důležitý. A pokud začínáte, maximálně doporučuji přemýšlet o cestách, kterými se budete vydávat. Je hrozně jednoduché nechat se vést davem a reklamními „masírkami“. Tyto cesty ale k úspěchu nevedou. Jak bych dnes začínal já? Maximální důraz bych od počátku kladl na obchodování portfolií. Většina obchodníků začíná s obchodováním jediného trhu, jediného timeframe a jediného systému. Má to svoji logiku ve stylu: začnu jednoduše a „komplexnější“ nástroje přidám později. Podobný přístup bohužel svádí k tomu, že se obchodníci často snaží najít v trzích logiku, která tam není. Obchodování je o dlouhodobých pravděpodobnostech. Pokud budete studovat přílišné detaily jediného trhu a snažit se v něm „perfektně orientovat“, budete se v nich snažit objevit něco, co tam nikdy nebude. Sledování jednoho trhu a přístupu je paradoxně také velmi náročné psychicky. Často je třeba dlouho čekat, až se bude opakovat obchodovaná situace, je třeba hodně trhy testovat a chápat, jak se mění. A dokázat se změnám přizpůsobit. Mnoho obchodníků zaměřujících se na jediný přístup a trh dává své neúspěchy za příčinu vlastní psychice. Většinou ale jen bojují ve špatné bitvě. Snaží se ovlivnit něco, co nejde – například, aby jeden trh a systém trvale spolupracovaly k jejich spokojenosti. Extrémně důležité je dát si pozor nesklouznout do kategorie začátečníků zakládajících na fórech diskuzní vlákna typu „Fulltime trading úspěšným intradenním obchodováním jednoduchého price action patternu na e-mini S&P 500“, kam se každý den snaží dávat své „tipy“ odkud kam cena půjde. Nepoznal jsem osobně nikdy žádného dlouhodobě úspěšného tradera, který by se tímto způsobem dlouhodobě živil. Přesto jde většina nováčků podobným směrem. Při obchodování více trhů a systémů začne obchodník věnovat důraz úplně jiným hodnotám. Začne skutečně řídit risk na základě dlouhodobých pravděpodobností a chápat, že pro reálné vydělávání peněz nejsou potřeba perfektní systémy. Stačí i ty „průměrné“. Paradoxně může obchodník najednou dosahovat stabilnějších obchodních výsledků, protože v průběhu času „vždy něco funguje“. Každý začátečník má tendence hledat pro svou práci „perfektní a 100% nástroje“. Rozdíl ale je, jestli svoji pozornost zaměří k pilování vstupů a výstupů jediného systémů nebo tuto pozornost věnuje práci na řízení celého portfolia. Rozdíl ve výsledku je z mé zkušenosti propastný. Jistě, na začátku si můžete říct: „Nemám ani jeden funkční systém, jak mohu začít obchodovat portfolio s více systémy?“. Ale jde skutečně jen o hledání a celkovém přístupu k trhům. Vytvoření dostatečně dobrých obchodních systémů není tak složité. Paradoxně je to mnohem jednoduší než vytvoření jednoho „perfektního“ systému. Zaměřoval bych se čistě na systematické (mechanické) strategie. Víte, že jsem opravdu hodně let obchodoval diskréčně a nemohu říct, že je to špatná cesta. Hodně jsem skrz ni získal. Ale má své limity. Největší jsou spojené s tím, že diskréční obchodování vyžaduje hodně času a psychického nasazení. Z počátku to nevadí, ale časem si člověk uvědomí, že je to velmi limitující faktor. Zpětně si dnes mnohem více uvědomuji, že systematické strategie jsou mnohem lepší „investicí do budoucna“. Jakmile totiž rozjedete určité workflow, se kterým strategie vytváříte, je vše mnohem méně časově náročné než diskréční obchodování. Snáze se vytvářejí portfolia, v případě změny trhů se lze rychle přizpůsobit. U diskréčního obchodování trvá osvojení obchodních přístupů měsíce a roky, aby šlo získané know-how používat jen do doby, než se trhy změní. Co výše uvedené znamená v praxi? Jednoznačně bych se od začátku zaměřoval na definování obchodovaných podmínek do mechanických pravidel. Nejlépe v nějakém skriptovacím jazyce, který umožní podmínky věrohodně otestovat na historických datech. Ano, může to být z počátku náročnější, protože je třeba se více naučit různé softwary a bohužel obchodník rychleji čelí „nerůžové“ realitě trhů, ale investice se vyplatí. Raději ještě jednou zopakuji – nemám nic proti diskréčnímu obchodování. Jen v dnešních rychle se měnících trzích vnímám zpětně jako mnohem lepší časovou a psychickou investici studium systematických strategií. Sám bych dnes tak už rovnou začal tímto směrem. Začal bych na vyšších timeframe. Tedy stejně jako kdysi, kdy jsem začínal s pozičním obchodováním spreadů. Intradenní obchodování je fajn, ale vyžaduje mnohem více, než začátečník dokáže akceptovat. Platí to i v systematických strategiích. Začínal bych tradičně na denním timeframe a obchodoval swingově. Rozumné mi přijde začít s akciemi umožňujícími obchodovat s malým kapitálem a minimálním riskem na obchod. Jakmile zvládnete rozjet tímto směrem první portfolio, pustil bych se do dalších směrů. Určitě je pak možné obchodování zrychloval směrem k intradennímu obchodování futures. Po úspěšném live tradingu swingového akciového portfolia už byste měli mít dostatek zkušeností pro pochopení principů, kterým budete čelit a prostředků, které budete potřebovat. Trading opravdu nemusí být složitý. Je ale třeba překonat ego, které velí vydělávat díky vlastní chytrosti (schopnosti predikovat trh). A také překonat určitý přirozený odpor k systematické práci, která reálně vede k ziskům. Ty nespočívají v predikování trhů, ale v systematickém podstupování řízeného risku, za které inkasujeme profity.
    11 bodů
  10. Pokud jste klienty Interactive Brokers (nebo TradeStation Global, která účty otevírá u Interactive Brokers), patrně jste v posledních dnech také dostali výzvu k odsouhlasení převodu účtu do některé z nově vzniklých společností licencovaných v EU. V případě střední Evropy konkrétně do Interactive Brokers Central Europe Zrt. (“IBCE”). K převodu dochází z pochopitelných právních důvodů. Velká Británie opouští finálně EU a původní IBUK (pobočka Interactive Brokers registrovaná právě ve Velké Británii) přichází o možnost fungovat na EU trhu. Převod klientů do EU společností avizovalo Interactive Brokers již delší dobu. Dlouho se zmiňovala irská pobočka, nakonec IB založilo v EU tři společnosti – v Irsku, Lucembursku a Maďarsku. A právě Maďarsko představuje centrálu pro střední Evropu a podle všeho jsou všechny účty z našeho regionu přesouvány právě tam. Co konkrétně to pro nás, coby klienty, znamená? Převod není povinný. Ale podle všech informací to vypadá, že na účtech, které zůstanou v UK nebude možné otevírat nové obchody. Pouze uzavírat ty již otevřené. Aktivním obchodníkům tak patrně nezbude, než s převodem souhlasit. Co se změní? Z pohledu větších účtů je nejvýraznější změna pojištění vkladů. V IB UK byla aktiva pojištěna až do výše 500 000 USD (s různými výjimkami – např. hotovost byla pojištěna do 250 000 USD). V maďarské pobočce jsou vklady pojištěny 100 % do výše milionu forintů (cca 2 800 euro) a v hodnotě 90 % do výše 100 000 euro. U větších účtů tak určitě pojištění může hrát roli v rozhodování, zdali část kapitálu nepřesunout jinam atd. Na druhou stranu je dobré mít na paměti, že Interactive Brokers je velmi silná společnost, klientské účty jsou segregovány a v případě krachů podobných společností nezmizí vesměs všechen kapitál, ale velká část ho bývá dohledána a vrácena klientům. Dobrou zprávou je na druhou stranu možnost převodu pro obchodníky s malými účty do 25 000 dolarů, neboť podle všech informací padá omezení daytradingu akcií (dodržování pravidla pattern daytrader). Z mého pohledu je jedině škoda, že si IB vybralo za evropskou pobočku právě Maďarsko, které nemá, alespoň v mých očích, v současné době úplně nejlepší reputaci. Nicméně stále jde o součást EU a její právní systém. A podle všech zpráv to vypadá, že není možné si volně vybrat jinou IB pobočku (nehledě na skutečnost, že v jiných EU destinacích má IB ještě výrazně nižší pojištění vkladů). Sám jsem tak s převodem úplně nespěchal, ale v nejbližších dnech se ho chystám potvrdit. Pokud budete mít k převodu nějaké dotazy, můžeme je diskutovat v Techlabu v tomto vláknu věnovaném TWS.
    10 bodů
  11. Rok 2018 byl na Finančníkovi ve znamení swingového obchodování. Občas dostávám dotazy, proč se ve výuce nevěnuji i dalším stylům obchodování. Odpověď je jednoduchá – komunikace ohledně swingového obchodování mi reálně zabírá veškerý čas, který mám na Finančníka vyčleněný. Jak řada z vás ví, výuku jsem letos dělal trochu jinak a v mnohem intenzivnějším formátu. Zde je pět bodů, ve kterých mě výuka utvrdila. Pojďme popořadě. Jedna z výhod, kterou mi Finančník.cz za léta fungování poskytuje, je sledovat myšlení a vývoj ohromného množství obchodníků. Mohl jsem pozorovat mnoho typických cest, kterými se ubírají začínající obchodníci a porovnávat to s výsledky, které v průběhu času dosáhli. A jedno musím připustit hned na začátku – nikdy by mě nenapadlo, jak podobné cesty v konečném důsledky bývají a s jak podobnými myšlenkovými procesy lidé vesměs bojují. Bohužel mnohokrát se mi potvrdilo, že v tradingu se začínající obchodníci hodně nechávají strhnout nereálnými očekáváními, které je dovedou k nefunkčním a vyčerpávajícím cestám, na které nemají účet, psychiku ani zkušenosti. Na druhou stranu se není čemu divit. Trading může být dost osamělý business, kdy člověk v pohodlí svého mikrosvěta za klávesnicí počítače po měsících tvrdé práce často ztratí představu o smysluplnosti svého počínání. Už jen proto, že nám náš vlastní mozek začne vytvářet důvody pro to, co děláme (na toto téma čtu mimochodem nyní novou zajímavou knihu Záhada rozumu). Za dobu fungování Finančníka jsem měl možnost být v kontaktu s mnoha obchodníky, kteří vydělali hodně peněz. A musím přiznat, že postupem času bylo stále patrnější, že statisticky se to většímu množství lidí daří přes různé mechaničtější přístupy. Bylo zajímavé sledovat, jak z krátkodobého pohledu jsou diskréční obchodníci schopni často vydělat více, ale z dlouhodobého systematičtí obchodníci vítězí. Navíc nejen ve finanční rovině, ale také v rovině produktivity, kdy mnoho aktivit lze automatizovat. A právě ve fázi uvědomění výše uvedeného jsem se postupně před lety začal logicky také přeorientovávat směrem k více mechanickému obchodování. Nejprve hodně pomalu a v pozadí, později doslova na plný plyn s podporou několika přátel programátorů. Proces to z počátku vůbec nebyl jednoduchý a pamatuji si, že vše šlo nejdříve velmi pomalu. Dnes mohu říct, že bych rozhodně neměnil a celá transformace mi poskytla neuvěřitelné benefity – hlavně v oblasti volného času, ale také v možnosti efektivně obchodovat mnohem více přístupů najednou. A to dnes vnímám jako jeden ze základních pilířů diverzifikace, tolik potřebné v dnešním nejistém světě. Ale to už odbíhám. Každopádně jako reakci na mou vlastní spokojenost s cestou systematického obchodování, jsem tuším v roce 2017 začal vysílat bezplatné webináře na téma efektivity v tradingu, které měly neuvěřitelný ohlas. Jednoznačně adresovaly téma, které hodně z vás vnímá jako důležité. A logicky se tak zrodila otázka – jak celý proces přechodu na systematické obchodování co nejlépe předat? Především, když jsem si uvědomoval, že v systematickém obchodování spočívá největší objem práce v nezáživné přípravě (backtesty, stavba sytému atd.). Toto bývá hlavně pro začínající obchodníky dost nestravitelné, protože hledají v trzích okamžitou akci. Navíc člověk ani při nejlepší vůli nemůže ve formě otevřených kódů nikdy předat úplně vše, na čem pracuje. A přesto je potřeba otevřené kódy nejen předávat, ale také podrobně vysvětlovat jejich aplikace a cesty, jak je posouvat dále. A v neposlední řadě je zde otázka kapitálu. Absolutním základem systematického obchodování je vydržet přístupy obchodovat dlouhodobě. To ale znamená riskovat přiměřeně a to s malými účty opravdu nejde při obchodování futures (komodit), které mnoho začátečníků upřednostňuje z důvodu vysoké páky. Po dlouhém přemýšlení tak nakonec loni vznikl workshop swingového obchodování. Workshop proto, že hlavní vize byla určitá kontinuální výuka, ve které jsem si vytyčil cíl – co nejvíc obchodníků rozhýbat k tomu, aby se hlavně pustili do práce. Aby začali hlouběji objevovat výhody mechanických testů, a zejména konečně začali obchodovat systematicky. Byť s minimálním kapitálem, kde ale ztráty nebudou ovlivňovat psychiku, a umožní jim tak začít reálně přijímat pravděpodobnosti v potřebném dlouhodobém horizontu. Z důvodu nižšího risku byla výuka zaměřena na akcie, ve kterých může rozumně obchodovat každý, kdo má alespoň tisíc dolarů na otevření účtu. Při vyhlašování kurzu, na začátku zimy 2018, jsem byl upřímně trochu nejistý, jestli si tato cesta tradingu najde na Finančníkovi dostatečný počet zájemců. Objem přípravy v systematickém obchodování je vyšší než u diskréčního obchodování, kde stačí klikat myší. Je potřeba investovat čas do překonání základních výzev se skriptováním testů, přemýšlení na úrovní portfolia a při obchodování akcií s žádnou nebo minimální pákou nelze u malých účtů očekávat žádné závratné výdělky. Je to ale samozřejmě velmi dobrá (a podle mě nejlepší možná) investice do budoucna. To samozřejmě vím já, ale co ostatní? Nakonec mě realita naprosto přesvědčila, že mé obavy byly liché – jediného workshopu se zúčastnilo přes 400 obchodníků, se kterými jsme průběžně pracovali na implementaci několika strategií. Celý program se skládal z různých fází. Základní vize byla nejprve předat know-how. Následně poskytovat základní obchodní signály pro paper trading a pomoci všem pochopit a implementovat na svých počítačích poskytnuté otevřené kódy pro vlastní obchodování a přechod na live trading. Práce bylo opravdu hodně. S velkým očekáváním (a také trochou nervozity) jsem pak před přibližně dvěma týdny e-mailem kontaktoval každého z účastníků a zjišťoval zpětnou vazbu. Čekal jsem, že mi řada obchodníků napíše, že byli s výukou spokojeni (přeci jen jsem do všeho dal opravdu hodně času a práce), ale že raději zůstanou například u akčnějšího intradenního obchodování. Místo toho jsem dostal skoro 100 opravdu velmi podrobných e-mailů vesměs popisujících, jak mechanické swingové obchodování je přesně cesta, která vám sedla (abych byl přesný, tak dva z vás psali, že jim více sedne diskréční rozhodování, což je naprosto v pořádku). To je opravdu extrémně vysoká úroveň zpětné vazby a ještě jednou všem za e-maily děkuji (osobně jsem odpověděl na všechny poslané dotazy, pokud vám e-mail nedorazil, přepošlete mi jej prosím znovu). A jaké obecnější závěry lze ze zpětných vazeb vyvodit? Pozor na „chamtivost“. V dlouhodobých backtestech vidíme, že věci krásně fungují a máme tendence podceňovat risk. Někteří z vás mi psali, že jste začali s příliš vysokou pákou (nebo příliš vysokou pozicí vůči své psychice), abyste strategie museli měnit hned po prvním drawdownu, a dosáhli tak nakonec horších výsledků, než jsou u původní strategie. Skutečně na začátku tradingu ignorujte velikost profitů. Důležité je hlavně pracovat s co nejnižším riskem, rozjet obchodování na systematické bázi (tj. obchodovat alespoň rok podle pravidel), stabilizovat psychiku, a teprve následně si pozice zvyšovat. Pozor na subjektivní dojmy. Někteří z vás si pro live trading z celého portfolia vybrali pouze short strategii, protože na začátku roku akciové trhy „vypadaly, že nemohou již dál růst a přijde ohromný sešup“. Nakonec byla short strategie lehce ve ztrátě, na rozdíl od long strategií. V systematickém obchodování je nejlepší nechat všechny subjektivní dojmy stranou a jen prostě obchodovat podle plánu. Nakonec je to i psychicky nejvíce osvobozující. S mechanizací postupně. Systematické obchodování není třeba dělat plně automatizovaně. Příkazy je možné zadávat ručně (jednou denně) na základě analýz ze softwaru. A je to podle mě dobrý start. Někteří jste mi psali, že jste se ještě nedostali k implementaci autotraderu, ale to je naprosto v pořádku (a možná i lepší). Z počátku se mi osvědčilo exekvovat strategie ručně, protože člověk je s trhy v užším kontaktu a může přijít na další zajímavá vylepšení systémů. Trading je běh na delší trať. Není nutné zvládnout vše během pár měsíců. Důležité je postupně se posouvat dopředu – každý měsíc být o trochu dál. Pozor na mechanické přejímání práce jiných. Většina z vás využila poskytnuté kódy systémů a použila je do vlastního obchodování. To je fajn pro start. Nicméně by zde práce neměla končit. Trading je velmi dynamický a konkurenční obor a sami byste se měli snažit systémy posouvat dopředu. To již nebývá o nějakých závratných inovacích. Často stačí jen nepatrně upravit logiku vstupu, výstupu nebo kontextového filtru a toto je oblast, o které doporučuji konstantě přemýšlet. Poskytnuté kódy jsou ve workshopu hlavně proto, aby bylo na čem stavět dále. Naučte se strategie správně vyhodnocovat. Úspěch je v tradingu relativní. Každý jej může posuzovat jinak. Začátečníka uspokojí jen vysoký výnos s minimálním riskem (což reálně není dlouhodobě dosažitelné). Pokročilejší obchodník chápe, že úspěchem je to, že strategie funguje v nějakých parametrech očekávání – například v porovnání s indexem či jinými strategiemi. Způsob, jakým o vlastních výsledcích přemýšlíme, tak hodně předurčuje, jak úspěšní obchodníci jsme (což poté vede k posilování psychiky a tak k lepšímu tradingu). V každém případě mě opravdu hodně těší, že ze zpětných vazeb bylo jednoznačně vidět, jak velký smysl vám systematické swingové obchodování dává a jak moc vás workshop posunul v live tradingu. Největším důkazem je pro mě fakt, že se vás více než 1/3 přihlásila do opakování workshopu. Moc se těším na to, že příští rok posuneme praxi zase o kousek dál.
    10 bodů
  12. Přestože jednoduché obchodování základního edge popsaného v minulém článku by v dlouhodobém horizontu patrně přineslo zisky samo o sobě, nepředstavuje popsaná výhoda ještě obchodní systém. Už jen proto, že zisky jsou poměrně malé v porovnání s riskem, který bychom pro jejich získání podstupovali. Aby bylo možné myšlenku reálně obchodovat, je potřeba ji posunout do kompletního obchodního systému. Obchodní systém představuje soubor pravidel, která popisují, jak budeme danou myšlenku obchodovat. Tj. jak přesně budeme vstupovat a vystupovat, abychom měli co nejvyšší šanci vydělat a současně mohli rozumně kontrolovat risk. Zjednodušeně bychom si práci na obchodním systému mohli rozdělit do následujících bloků: Definování základní obchodované výhody (v našem případě noční sezónnosti v akciových indexech popisované v minulém díle). Jemné definování vstupních podmínek. Přestože jsme viděli, že dlouhodobě vydělává vstup do všech nočních seancí rostoucích trhů, budeme si chtít vybírat jen takové situace, které historicky vedou k rozumně vysokým profitům. Definování výstupních pravidel. Risk management obchodu. Kolik kapitálu budeme riskovat na jeden obchod? Budeme risk v obchodu omezovat tzv. stop-lossem? Na jaké úrovni? Money-management celého systému, který nám odpoví, s jakým celkovým kapitálem budeme systém obchodovat. Ověření robustnosti vytvořeného systému. Způsob provádění obchodů. Jak konkrétně budeme příkazy zadávat? Ručně, automaticky, typy příkazů atd. Průběžné ověřování robustnosti systému. Každý systém může přestat pracovat a my se musíme průběžně ujišťovat, že „nejedeme na mrtvém koni“. Je toho skutečně dost, co musíme v rámci obchodovatelného přístupu promyslet. Na druhou stranu budeme riskovat v trzích naše tvrdě vydělané peníze, takže patřičná příprava je na místě. Jen bláhoví začátečníci se vrhají do trhů bezhlavě a narychlo. Dlouhodobě robustní a ziskové obchodování se vytváří jednoznačně přes dobře připravený a propracovaný obchodní plán. V našem seriálu se postupně k jednotlivým blokům dostaneme. Pojďme na to ale postupně. Základní obchodovanou výhodu jsme si představili minule. Dnes se pojďme podívat na definování vstupních a výstupních podmínek. Začněme výstupními podmínkami, protože ty si můžeme nastavit, hlavně z počátku, velmi jednoduché. Jak jsme si ukázali minule, pozici budeme chtít uzavřít při otevření trhů v den následující po našem vstupu. Určitě budeme chtít na výstupech později ještě pracovat. Například budeme pilovat čas výstupu – mně osobně se osvědčuje v podobných případech vystupovat například minutu či dvě před samotným otevřením trhů (obchody provádím pomocí komoditních kontraktů, které se obchodují prakticky nonstop). Později můžeme do systému dodělat i nějakou jemnější logiku výstupu z trhů na základě chování ceny v průběhu noční seance. Ale pro začátek pracujme s výstupem za otevírací cenu. Obecně se mi podobná počáteční fixace některých částí obchodního systému velmi osvědčila. Běžně například vyvíjím systémy s určitými vyzkoušenými výstupy, abych mohl co nejdříve začít backtestovat samotné vstupy. Co se vstupních situací týče. Už jsme si otestovali, že budeme chtít vstupovat při uzavření trhů. Opět nechme v tuto chvíli stranou, jak konkrétně to budeme technicky dělat. V backtestu můžeme pro začátek počítat za vstupní cenu tu cenu, na které trh daný den uzavřel. Můžeme se tak naplno soustředit na základní otázku – kdy vstupovat, aby byly profity největší a risk nejmenší? Prakticky jediný nástroj, který nám dá na danou otázku odpověď, je historický backtest. Na historických datech bychom měli zkoumat různé situace v trhu a vyhodnocovat, jak se po nich choval trh v noční seanci. Například se podívejme na dvě zcela hypotetické situace: a) Nakupujeme close klesajícího dne, který uzavřel pod low předchozího dne b) Nakupujeme close růstového dne, který uzavřel nad high předchozího dne. Otestuji-li historii trhu SPY, pak získám následující údaje: Počet obchodů Úspěšnost Průměrný ziskový obchod vůči stavu účtu Průměrný ztrátový obchod vůči stavu účtu Celkový zisk Max. drawdown Close<Předcházející Low a klesající den 1301 59,03 % 0,43 % - 0,50 % 245,13 % - 27,76 % Close>Předcházející High a rostoucí den 1677 43,83 % 0,35 % - 0,32 % - 59,93 % - 74,74 % Test proběhl na trhu SPY v období 1.1.1994 – 1.1.2019. Použit byl hypotetický startovací kapitál 10 000 USD, 50% margin a plná expozice účtu v každém obchodu. Komise brokera Interactive Brokers započítány. Jak vidíte, obě situace vedou ke zcela odlišným výsledkům. V momentě, kdy trh v průběhu dne rostl a nakonec uzavřel nad maximální cenou předcházejícího dne, existuje výrazně nižší pravděpodobnost dalšího růstu trhu v noční seanci (jen 43,83 %). Dlouhodobé obchodování této situace by bylo výrazně ztrátové. Na druhou stranu v momentě, kdy akciový index klesá a uzavře níže, než byla nejnižší cena včerejšího dne, existuje solidní šance (59,03 %), že noční seance poroste. Dlouhodobé obchodování této situace by bylo profitabilní. Velmi tedy záleží, které dny budeme obchody otevírat. Náš cíl bude najít takové vstupní podmínky, které povedou k co nejvyšší ziskovosti a nejnižšímu risku. Čísla mohou být určitě mnohem lepší než na výše uvedeném velmi triviálním příkladu. Samozřejmě se ale nabízí zásadní otázka: Budou se historické pravděpodobnosti opakovat i v budoucnosti? Pokud vás otázka také hned napadla, jste jednoznačně na dobré cestě stát se profitabilními tradery. Určitá zdravá skepse je v tradingu absolutně nezbytná. A bohužel, není žádná záruka, že se historická výkonnost bude opakovat i v budoucnosti. Současně však nemáme k dispozici příliš mnoho jiných možností, od kterých se v obchodování odrazit. Je tak třeba: Pracovat s testováním historie tak, abychom se maximálně vyhnuli tzv. přeoptimalizaci. Tedy nalezení řešení, které perfektně popíše minulost, ale nebude robustní v budoucnosti. Pracovat s dostatečným vzorkem dat. Čím více historických obchodů, tím větší šance, že naše výsledky budou opakovatelné i v budoucnosti. Určitě je dobré vyhodnocovat alespoň stovky obchodů. Desítky obchodů nepředstavují dostatečný vzorek. Použít statistické nástroje, které nám usnadní identifikovat robustnost vytvářeného systému. Při finálním obchodování systému používat přístupy, které nám pomohou identifikovat odchylky v chování systému a možnou situaci, kdy systém přestat obchodovat. Vidíte, že témat máme před sebou hodně a postupně si je v seriálu probereme podrobněji.
    10 bodů
  13. Nedávno se na mě obrátil trader Roman s dotazem, který se týkal tipů při vytváření obchodních systémů, které mají šanci dlouhodobě generovat peníze. Jelikož odpověď nelze shrnout do pár vět, odpovídám formou článku, ve kterém shrnu tipy i pro ostatní. Romanův dotaz: Už nějakou dobu se snažím o tvorbu vlastního systému, abych se přesvědčil, že jsem schopný sestavit něco vlastního, co bude fungovat minimálně na historických datech a nebudu muset spoléhat pouze na Vámi prezentované systémy. Vybral jsem si pro toto Bollingerova pásma, aby to byl nástroj, který má v sobě nějakou smysluplnou počáteční myšlenku a neobjevoval se ve Vámi prezentovaných systémech. Šel jsem cestou tvorby přes "in sample", "out sample" na jednom indexu, a ještě si nechal data na testování před a po zvoleném testovacím období. Provedl jsem velkou spoustu testů, ale pokaždé mi ten systém zhavaroval v nějaké fázi testování. Hodně přemýšlím o diverzifikaci, jednak díky Vašim článkům, a taky i dvěma knihám od Roberta Carvera, které jste prezentoval na Finančníkovi a které jsem si prostudoval. Proto jsem začal přemýšlet a zkoumat trochu odlišnou cestu. Vzal jsem jednoduchý systém s minimem volitelných parametrů a začal provádět backtesty v určitém rozsahu parametrů na celém vzorku dat bez rozlišení "in sample" a "out sample" a na šesti indexech (OEX, NDX, SPX, RUI, RUT, RUA). Sledoval jsem funkčnost tohoto systému jednak v rozsahu parametrů, a taky na uvedených indexech. Následně jsem z celého souboru systémů vybral určitý počet systémů na základě CAR, RAR, jejichž equity křivky vykazovaly odlišnosti a zkoumal korelace těchto systémů a na základě těchto korelací poskládat několik stejných systémů s různými parametry a na různých indexech dohromady a prozkoumal výslednou equity křivku. K tomuto procesu jsem dospěl po předešlých nezdarech, když jsem se snažil vyvinout systém na "in sample" a "out sample" datech. Taky mě k tomu dovedla myšlenka, že by se tímto dala omezit přeoptimalizace. Co si o takovém postupu myslíte? Zkoušel jste někdy podobný postup? Vím, že jasnou odpověď dostanu pouze testováním takového systému, přesto by mě zajímal Váš názor, případně připomínky, v čem by takový postup mohl mít své slabé stránky. Téma vytváření obchodních systémů není jednoduché, protože neexistuje nějaký jeden mustr, podle kterého postupovat. Nicméně jsou určité body, které sám považuji za absolutní základ toho, abych měl důvěru pustit systémy na živý účet. V první řadě je potřeba nejprve opravdu kriticky přemýšlet o edge, který chceme obchodovat. Důležité je přijmout skutečnost, že 90 % informací, které jsou k dispozici na internetu ohledně tradingu nefungují a nedávají smysl. S použitím optimalizace parametrů pro vstup a výstup nalezneme při využití kteréhokoliv přístupu systémy, které generují hezké výkonnostní křivky na historických grafech, ale mívají nulovou šanci vydělávat do budoucna. Typicky pokud se někdo rozhodne stavět například intradenní systém s využitím klasických indikátorů na pětiminutových forexových grafech, je šance na dlouhodobý pozitivní výsledek skutečně nulová. A přitom mnoho traderů touto cestou jde a snaží se najít způsob, jak takto vytvořený systém „validovat“ – poznat, jestli má šanci fungovat do budoucna. A to přitom nejde. Šanci na budoucí úspěch systému nejvíce ovlivňuje princip, na kterém systém stavíme s tím, že ostatními komponenty jako je risk management a position sizing můžeme systém zlepšit nebo zhoršit. Opravdu se tak vyplatí nejprve co nejdetailněji studovat základní obchodovaný edge. V první fázi jen v těch nejhrubších obrysech tak, abychom zkoumání neovlivňovali dalšími prvky obchodního systému. Například u zmíněných bollingerových pásem by mě zajímalo, jestli existuje závislost vzdáleností ceny od bollingerova pásma a budoucími výnosy. Protože pokud takovou závislost nenaleznu, nemá smysl na myšlence stavět obchodní systém. Zní to logicky, ale běžně tomuto věnuje pozornost jen opravdu mizivá část traderů. Konkrétní cesta, jak závislost zkoumat, může být použití korelačních grafů. Podrobný tutoriál, jak postupovat od základních dat až po zobrazení korelačního grafu jsem minulý týden publikoval zde do TechLabu. Zkoumání základního edge podobným způsobem má i tu výhodu, že do budoucna přesně víme, na jakém principu bude náš systém vydělávat. Korelační graf zkoumající závislost mezi krátkodobou korekcí a budoucími výnosy. Podrobněji se tématu věnuji v tomto tutoriálu TechLabu. Pokud mám nalezený funkční základní edge, mohu jej zkusit přeměnit do obchodního systému. Osobně používám in sample/out of sample periody, ale je dobré je nepřeceňovat. Jak jsem na Finančníkovi již několikrát ukazoval, pár let vývoje systému (zejména swingového) neobsahuje dostatek dat, abychom jej mohli nějak zásadně statisticky vyhodnocovat. Tedy to, že se systému nedaří v out of sample neznamená, že se mu nemůže dařit při živém obchodování a naopak. V out of sample periodách sleduji spíše charakter výkonnosti. Zejména nechci vidět, aby se po konci in-sample výkonnostní křivka „prudce zlomila“, protože to indikuje přeoptimalizaci. Dokáži si nicméně představit vývoj systému i na všech datech. Varoval bych ale při vývoji a vyhodnocování systému před sledováním historické equity křivky. Je lepší sledovat jen číselné ukazatele – sharpe ratio, volatilitu, frekvenci obchodů, průměrný obchod atd. A robustnost testovat pomocí monte carlo simulací. Osobně bych nevybíral systémy na základě vzhledu jejich historických equity křivek. Obchodování variací jednoho systémů s různými parametry je z mé zkušenosti dobrá myšlenka. V praxi je ji třeba zasadit do kontextu velikosti obchodního účtu. Protože čím více systémy rozdrobíme, tím více mohou představovat zátěž komise. V každém případě je klíčem k úspěchu následné portfolio. Pokud v něm budete obchodovat více systémů s dobrým základním edge (viz výše) a kontrolovat u nich korelaci a risk, tak s velkou pravděpodobností v budoucnu vyděláte. Pořád je třeba mít na paměti, že i kvalitní systém může mít prodělečný rok. Není tedy možné se zabývat otázkou, jak vybrat takové systémy, které budou jenom vydělávat. Je potřeba přemýšlet o tom, jak poskládat systémy využívající alespoň trochu různé obchodní logiky. Pokud vám tedy vyzkoumaný systém dává smysl z pohledu základního edge, je dobré zauvažovat o nasazení do portfolia. Veškerá „kouzla“ se v tradingu skutečně dějí na jeho úrovni. Tady je ukázka, jak konkrétně uvažuji. Řekněme, že budu mít informace vycházející hlavně z Finančníka. Mohu si poskládat portfolio: Kde: Monday Buyer, vyučovaný ve swingovém workshopu, by měl vydělávat delším držením méně volatilních kvalitních akcií poté, co si projdou korekcí (určitá forma mean reversion systému). Mopull Limit, také vyučovaný ve swingovém workshopu, spekuluje na intradenní oslabení v korekci po průrazu dlouhodobých cenových maxim (mean reversion). Micro Breakout, popisovaný rámcově zde, vychází z následování růstového momenta u akcií s nižší likviditou (trend following). Minimální dynamické portfolio, popisované rámcově zde, drží portfolio základních aktiv - akcie, zlato, dluhopisy (trend following). Tedy každý systém obchoduje v akciích trochu jiný edge a osobně jsem absolutně přesvědčený, že všechny edge najednou fungovat nepřestanou. Naopak se doplňují, o čem svědčí i historická křivka celého portfolia (výsledky po komisích a bez dividend, které výkonnost ještě reálně zvyšují): Vidím, že portfolio má historicky sharpe ratio 1.69 a nejvyšší drawdown 12,87 %. Jelikož mám současně důvěru v obchodované základní edge jednotlivých systémů, tak bych se nebál jej obchodovat živě a třeba použít u některých systémů páku pro zvýšení výkonnosti (díky nízkému drawdownu je to možné). Jako že všechny zmíněné systémy živě na svých účtech obchoduji. OK, ale jak portfolio rozvíjet dál? Tady přichází důležitá skutečnost. Z mé zkušenosti nemá smysl zkoušet hledat další podobné systémy. Například nějaký jiný nákup korekce v akciích, které už obchoduji v podobě Monday Buyer a Mopull Limit. I když použiji třeba jinou vstupní logiku a jiné indikátory, budou pořád obchodovat stejný edge, a tudíž nepůjde o reálnou diverzifikaci. Portfolio je dobré posouvat o strategie využívající jiné edge. I když zůstaneme jen v akciích, tak existuje stále hodně přístupů, ve kterých systémy vyvíjet – sám mám ještě systémy obchodující sezónnost, systémy inkasující prémium z vypisovaných opcí a pracuji na systémech využívajících vyhlašování ekonomických reportů. Velmi důležité je tedy především nesnažit se při vývoji systémů hledat svatý grál. Je dobré přemýšlet o principech, které v trzích fungují dlouhodobě a systémy stavět hlavně tak, abychom řídili risk. Co nejdříve se pak dostat do fáze obchodování portfolií systémů postavených na různých edge, kde platí, že čím více systémů budeme obchodovat, tím méně nás bude trápit to, že občas vyvineme systém, který v budoucnu nebude generovat peníze tak, jak to indikoval v historickém backtestu. Pomohl vám článek? Sdílejte prosím jeho anotaci publikovanou na této naší facebokové stránce.
    9 bodů
  14. Obchodování futures kontraktů má mnoho zajímavých výhod, kvůli kterým je obchoduje ohromné množství traderů. Pro nejmenší účty mohou však ty nejzajímavější být často až příliš agresivní a riskantní. Přitom většina obchodníků začíná právě s malými účty. Burzy se toto snaží reflektovat přes komoditní mikro kontrakty. Ty však dost často skomírají na nezájmu obchodníků. Jaká je situace u nedávno zavedených komoditních mikro kontraktů na akciové indexy? Komoditní kontrakty na akciové indexy patří z mého pohledu k těm nejzajímavějším trhům, které určitě stojí za to obchodovat. Jak intradenně, tak pozičně. Nejčastěji se na americké burze obchodují e-mini S&P 500 (ES), e-mini Nasdaq 100 (NQ), e-mini Dow (YM) a e-mini Russell 2000 (RTY, dříve TF). Přestože kontrakty mají ve svém názvu označení „mini“, úplně malé kontrakty to nejsou. Velmi často dokáží udělat i během několika minut pohyb odpovídající několika stům dolarům. Tomu odpovídá i risk, který je třeba podstoupit – u velmi rychlých obchodů bude stop-loss minimálně desítky dolarů. U pozičního obchodování jsou to spíše vyšší stovky dolarů, případně hodnoty přes tisíc dolarů na kontrakt. A to už nejsou částky akceptovatelné pro malé účty. Což je škoda, protože právě třeba swingové obchodování (kdy se drží pozice několik dnů) je v akciových indexech jednou ze snazších cest k vytváření profitů. Velmi dobrou zprávou tak bylo nedávné zavedení tzv. mikro kontraktů na akciové indexy. Obchodují se čtyři – micro e-mini S&P (MES), micro e-mini Nasdaq 100 (MNQ), micro e-mini Russell 2000 (M2K) a micro e-mini Dow (MYM). Mikro kontrakty jsou 10x menší než e-mini kontrakty. Což jednoduše řečeno znamená, že tam, kde je na e-mini potřeba stop-loss 100 dolarů, je na micro e-mini kontraktu potřeba stop-loss 10 dolarů. Pochopitelně, že i zisky jsou 10x menší. Nicméně zejména z počátku tradingu by mělo jít především o řízení risku, o rozjetí diverzifikovaných strategií, o zažití tradingu jako businessu – a v tomto mohou mikro kontrakty odvést velmi dobrou službu. Tedy za předpokladu, že jejich obchodování bude rozumně zpoplatněno a také, že v trzích bude dostatečné volume. Co se poplatků týče. Zde naštěstí byla burza a brokeři poměrně rozumní a mikro kontrakty se obchodují za výrazně nižší komise než e-mini kontrakty. Nejsou sice 10x menší než běžné komise, ale jsou výrazně nižší a mikro kontrakty se s nimi dají rozumně obchodovat (konkrétní výše se liší broker od brokera). A velmi dobrá zpráva je, že mikro kontrakty jsou již dnes dobře obchodovatelné i z pohledu objemů obchodů. Podívejte se na srovnání poslední seance v micro e-mini Nasdaq (MNQ) vs. běžný e-mini Dow (YM – běžně obchodovaný i intradenně). Volume je prakticky totožné: To je velmi dobrá zpráva. Tady je pohled na klasický e-mini ES (nahoře) a micro e-mini ES (dole). Klasický ES má 10x větší objemy, což ale znamená, že micro e-mini ES už je také velmi dobře obchodovatelný: Každopádně pokud uvažujete o obchodování futures s menšími účty, pak micro kontrakty na akciové indexy jsou dnes jednoznačně velmi zajímavými produkty, na které bych se zaměřil. Perfektní mohou být i pro první automatizované strategie. Právě na akciových indexech se automatizované strategie vytvářejí nejjednodušeji a s 10x nižším stop-lossem není problém spustit více strategií najednou i na menším účtu. A jakmile si ověříte funkčnost strategie, můžete zvážit přechod na e-mini kontrakty. V souvislosti s tématem článku může být zajímavá také informace z minulého týdne, že u TradeStation Global je nyní možné otevřít účet od 1 000 USD. To je opravdu malý kapitál, nicméně pro základní trénování různých strategií například na akciích nebo nově micro e-mini kontraktech dostatečný. Účet je otevíraný u Interactive Brokers s tím, že obchodník může bezplatně využívat platformu TradeStation, což jsou řešení, se kterými sám pracuji a považuji je za velmi dobré (podrobněji viz Brokeři pro malý účet [od 1 000 USD]). Úspěšné obchodování je zejména o praxi. Co nejdříve je potřeba začít skutečně pravidelně obchodovat s opravdovými penězi (pochopitelně na základě funkčního a otestovaného obchodního plánu), z počátku ideálně s co nejnižším riskem (abyste si zbytečně nepošramotili psychiku hned v počátku obchodní kariéry). Na Finančníkovi proto poslední roky doporučuji začít swingově obchodovat akcie, nicméně micro e-mini kontrakty mohou být v tomto ohledu také dobrou volbou. Třeba už jen kvůli short strategiím, které se rozhodně lépe provádějí s futures než s akciemi.
    9 bodů
  15. Hledáte-li systematickou cestu diverzifikace přes nižší timeframe, pak breakout volatility představuje dlouhodobě přítomný edge v mnoha trzích. Hodně obchodníků má mylnou představu, že profitabilní přístup musí být komplexní. Pravdou je, že v trzích fungují jak komplexní, tak jednoduché přístupy. A zejména typické retailové strategie mívají pak z dlouhodobého pohledu velmi podobné výkonnosti bez ohledu na to, jak komplexní je samotná obchodní logika. Z mých zkušeností je jednoznačně lepší pracovat s jednoduššími principy. Snáze se u nich chápe logika, s jakou vstupují do trhů a výsledky se jednodušeji interpretují. Třeba i s ohledem na charakter trhu, ve kterém se bude strategii dařit a ve kterém nikoliv. Jeden z jednoduchých, a přitom dlouhodobě funkčních principů, je breakout volatility. Funguje v mnoha trzích. Pokud s ním začínáte, tak bych se určitě nejprve orientoval na akciové indexy. V těch se dají strategie tohoto typu postavit opravdu snadno. Systémy vycházejí z jednoduchého principu – pokud se trh vychýlí nad určitou běžnou vzdálenost, je to možná z důvodu, že do trhu vstoupil zásadní fundament a cena bude silným trendem pokračovat dále: Nákres je ilustrační, ale dobře vystihuje podstatu obchodu. Běžnou volatilitu pohybu můžeme například počítat pomocí ATR a hodnotu přičítat/odečítat od close předešlého dne. Dostaneme úrovně, po jejichž překonání vstoupíme do dlouhé nebo krátké pozice. Systém obchoduje momentum, takže v obchodu chceme být co nejdéle. Jako výstup se nejčastěji používají různé typy posouvaného stop-lossu. Pokud budete vytvářet intradenní systém v akciových indexech, tak určitě stačí systém stavět tak, že budete pracovat s fixním stop-lossem a vystupovat v době uzavření trhu (např. 22:15 našeho času). Pochopitelně výše uvedené představuje hrubou kostru přístupu, kterou je dobré ještě doladit. Patrně budete chtít přidat podmínku kontextu (tj. kdy podobný obchod vyhledávat), časovou podmínku (kdy konkrétně do obchodu vstupovat) a konkrétní definici vstupní oblasti. Ale jak jsem již uvedl – pamatujte na to, že v jednoduchosti je síla. Z hodně dlouhodobého pohledu budou mít funkční systémy tohoto typu nakonec velmi podobné výsledky (při standardizovaném risku). Mé osobní tipy k obchodování intradenních breakoutů volatility Velmi důležité je uvědomit si, že tyto systémy vydělávají především na zachycení méně pravděpodobných pohybů. Určitě to nejsou pohyby, které v trzích vidíte každý den/týden. Systém čeká na situaci, kdy se trhy silně rozjedou z důvodu nějaké zásadní fundamentální zprávy nebo třeba paniky. Spousta vstupů tak bude generovat malé ztráty. Jednou za čas ale přijde pohyb, který tyto ztráty pokryje, a ještě vygeneruje pěkný zisk. Dobře je to vidět na výsledcích z minulého týdne jednoho mého intradenního systému breakoutu volatility pracujícího na trhu ES, který obchoduji u Striker: Systém nyní ve zvýšené volatilitě obchodoval aktivněji. Za posledních devět obchodních dnů vidíme šest vstupů. Dva short a čtyři long. Většinou jde o menší zisky/ztráty. Ale obchod číslo 3 představuje přesně typ dne, na který systém čeká – e-mini ES trendovalo od otevření do close a systém realizoval zisk přes 1 700 USD/kontrakt. To už je slušné. Právě vzhledem k povaze zisků a ztrát je u podobných přístupů extrémně důležité obchodovat je plně systematicky. Nechcete jeden den vynechat, abyste přišli právě o podobný trend. Sám tyto přístupy obchoduji plně automatizovaně. Jako důležité vnímám obchodovat systémy současně long i short. V akciových indexech mám navíc na short stranu dlouhodobě lepší výsledky (vyšší průměrný obchod). Protože pokud trhy začnou padat, bývá takový pohyb opravdu výrazný až do konce seance. Přirozeně pak podobné systémy tvoří vhodnou diverzifikaci pro mé swingové systémy na akciích (které obchoduji vesměs do longu). Na výše uvedeném screenshotu je vidět, že systém šel v klesajících trzích do shortu (obchody 1, 2) a následně začal obchodovat do longu (obchody 3,4,5,6). Podstatné je u tohoto typu systémů nechat obchodu dostatečně volný prostor. Jakmile se dá trh do pohybu, chcete v něm vydržet co nejdéle. Vesměs to vyžaduje vyšší stop-loss. V trhu ES to je tak 800 USD/kontrakt a výše. A určitě se může stát, že stop-loss bude zasažen i několikrát v průběhu měsíce a je potřeba s touto variantou počítat v risk managementu. Jelikož budou podobné systémy vždy alespoň částečně optimalizované (většinou využívají určité nastavení indikátorů), je z mé zkušenosti potřeba obchodovat je alespoň v malých portfoliích (ideálně s trochu jinými nastaveními indikátorů, timeframe, trhů). Rozkládá se tím riziko a zvyšuje šance, že systém zobchoduje typy dnů, na které čekáme. To je pochopitelně nevýhoda pro malé účty. Dobré ale je, že dnes lze strategie obchodovat přes mikro kontrakty s 10x nižší náročností na risk a kapitál. Vhodnou diverzifikaci tak lze dosáhnout i na malém účtu. S podobnými přístupy budete vystupovat kolem uzavíracího času burzy. Bohužel stejně jako ohromné množství dalších obchodníků. Připravte se tak na horší plnění. Systémy tak musí mít solidní průměrný obchod (sám vyžaduji v ES alespoň 200 dolarů na obchod). A časem můžete pochopitelně systémy vylepšovat tím, že budete pracovat na dalších typech exekucí, které vám budou skluz snižovat. Co se timeframe týče, začněte spíše na vyšších barech. Sám pracuji nejčastěji s půlhodinovými úsečkami. Nešel bych pod patnáctiminutový timeframe. Závěrem Hodně obchodníků se u podobných strategií spálí jen díky tomu, že jsou na daný typ strategie silně podkapitalizovaní. Nelze pracovat se stop-lossem 1 000 USD a účtem 5 000 USD. Nespoléhejte se na to, že naleznete krásnou historickou equity křivku backtestu, se kterou lze přístup obchodovat s vysokou úspěšností a malým stop-lossem. Tyto přístupy vyžadují vyšší stop-loss a patřičnou diverzifikaci. Naštěstí s mikro účty toto už není problém ani na menších účtech. Také se připravte na to, že breakout strategie občas vstoupí do pozice „v nejhorší možný okamžik“. Z principu strategie vstupují do longu na vysokých cenách a občas se těsně po vstupu trh otočí, aby šel k základnímu stop-lossu. Toto je opět realita. Zisky přístupu přicházejí z dlouhodobých pravděpodobností. Strategie bývají delší dobu v drawdownu, ale dříve nebo později se najednou v trhu zvedne volatilita a trhy začnou být v občasném delším trendu. A to jsou momenty, kdy strategie začnou odměňovat. Je jen potřeba trpělivě čekat v trzích…
    9 bodů
  16. Obchodování více strategií najednou je prakticky jediný reálný „svatý grál“, který v tradingu skoro automaticky zaručuje lepší výsledky. Určitě je tak cestou, kterou bych doporučil každému. Pravdou nicméně je, že více strategií může na účtu znamenat menší chaos. I s několika málo strategiemi můžeme mít na účtu otevřeno množství trhů, u kterých není snadné poznat, ke kterým se vztahují strategiím. A může být složité třeba i zkontrolovat, jestli nám na účtu nepřebývá neuzavřená pozice. Naskýtá se tak otázka, jestli není lepší obchodovat každou strategii na samostatném účtu zvlášť. Osobně si to dnes nemyslím. V průběhu času jsem zkoušel obě cesty (tedy obchodovat s oddělenými podúčty vs. obchodovat vše na jednom účtu) a dnes obchoduji všechny strategie na jediném účtu (resp. účtů mám více, ale na každém obchoduji několik strategií najednou). Hlavní důvody jsou dva: Jednak byrokracie, kdy u Interactive Brokers, kde mám své účty, znamená podúčet prakticky nově založený účet. Zejména však udržování hotovostní rezervy. Druhý bod je podstatnější, a proto jej trochu rozvinu. Ve svých portfoliích obchoduji zejména akcie. Ty často pracují s marginem, který se ale v průběhu času liší. Zejména u akcií, které shortuji. U těch se běžně obchoduje s využitím 50 % vlastního kapitálu, některé akcie ale vyžadují 100 % a občas i více procent vlastního kapitálu. Informaci o marginech lze získávat z IB před otevřením pozice, je to ale další kontrola navíc. Plus se marginy mohou změnit i v momentě, kdy jsem v otevřené pozici. Abych nedostal margin call, udržuji na účtu hotovostní rezervu. Pokud bych měl strategie na zvláštním účtu, musel bych rezervu udržovat na každém účtu zvlášť. Udržovat jednu rezervu společnou pro všechny obchodované strategie je mnohem efektivnější. Navíc ve spojení s faktem, že řada strategií v mém portfoliu sdílí společný kapitál. Pokud bych dnes spouštěl obchodování portfolia systematických strategií, určitě bych je jel na jednom účtu. Další otázkou je, jak si zajistit přehled o tom, která pozice patří do které strategie. U Interactive Brokers pro to používám identifikátor Order Reference. Jde o parametr, který lze zadat s každým obchodem a podle kterého pak můžeme příkazy přiřadit jednotlivým strategiím. Identifikátor je třeba zadávat do příkazu předtím, než jej odešleme. Například je to možné v Order Ticket v záložce Misc: Na uvedeném screenshotu je ukázka, jak bych si označil příkaz patřící do strategie jménem „Strategie1“. Pokud si pak vypíši jednotlivá plnění, mohu si Order Reference zobrazit jako samostatný sloupec. Takto například vypadají mé páteční obchody na účtu fondu: Ve sloupci Order Ref je jasně patrné, k jaké strategii se pozice váží. Sám si plnění průběžně ukládám do databáze a vytvářím si z nich obchodní deníky, ve kterých mohu snadno generovat výkonnostní křivky za jednotlivé strategie. Analýzy jednotlivých systémů lze bohužel dělat jen z exportovaných dat. Ve webovém rozhraní Interactive Brokers, kde lze analyzovat výkonnost portfolia, se nedá Order Reference použít. Nicméně pro pravidelný export dat z Ineractive Brokers lze použít i tvz. Flex Queries – dotazy na jejich API, které lze provádět bez zalogování do systému. Data tak lze automaticky stahovat a ukládat do databáze nebo nějakého csv archivu s pomocí tradičního časovače Windows. Což je přesně způsob, jak to dělám já.
    8 bodů
  17. Jeden z prvotních úkolů, které má před sebou každý obchodník, je získat funkční obchodní plán – obchodní strategii, kterou budeme následovat. Jak získávám inspiraci a vytvářím plány dnes já? Proces vytváření obchodních strategií je pochopitelně tím snazší, čím více zkušeností máme. To, co na začátku vypadá jako extrémně náročný proces, se postupně začne jevit jako ta méně významná část tradingu. Zde jsou mé tipy, pokud se v této oblasti potřebujete pohnout vpřed. Základem úspěšného obchodování je především přijmutí reality, ve které se coby tradeři pohybujeme. Mj. je to fakt, že neexistuje svatý grál. Každá strategie má své slabé a silné chvilky. Důležité je řídit risk, protože jestli přijde zrovna období ztrát nebo zisků je ovlivněno náhodou, se kterou nic neuděláme. V případě vytváření systémů se tak sám řídím následujícími pravidly: Hledám „dostatečně dobrou strategii“, nikoliv perfektní. Podrobněji viz Jak vytvořit dokonalý obchodní systém?. Líbí se mi spíše jednodušší systémy. Takové není třeba ani příliš optimalizovat. Obchodované myšlence potřebuji rozumět. Mj. proto, že se mi systémy lépe obchodují v jejich drawdownech. Příliš nesleduji risk profil jednotlivé strategie, ale přemýšlím o výkonnosti a risk profilu celého obchodovaného portfolia několika strategií. Stabilitu obchodování přináší jednoznačně až úroveň portfolia. Strategie začnu poměrně brzy v určité základní podobě obchodovat s menším kapitálem živě, což v průběhu času vede k mnoha dalším nápadům, jak základní myšlenky posouvat dále. A kde získávám inspiraci pro nové strategie? Vesměs sleduji, co s úspěchem obchodují ostatní. Zaměřuji se na obchodníky publikující výsledky systematických strategií, sleduji, co obchodují za trhy, jak přibližně vstupují, vystupují a jaké mají výsledky. Mnoho obchodníků strategie komentuje na svých blozích. Mimochodem – blogy, které sleduji, si publikuji na stránky crackingmarkets.com, kde můžete také najít zdroje, které sám sleduji (stránka je v trvalém beta stádiu, ale můžete na ni nalézt spoustu inspirace). Samozřejmě dále zkoumám výsledky strategií např. na striker.com nebo collective2.com Důležité je rozumět tomu, že od funkční myšlenky obchodního plánu k reálné implementaci může být zejména z počátku náročná cesta. Protože pokud by bylo obchodování jednoduché, uspěl by v něm každý. Přitom naprostý opak je pravdou – drtivá většina začínajících retailových obchodníků hledá jednoduchá řešení a peníze prodělá. Sám dnes všechny obchodní plány obchoduji v plně mechanické podobě. Tedy všechny obchodní myšlenky převádím do 100% systematických pravidel, které mohu otestovat na historických datech a následně obchodovat mechanicky (jen zadávám ručně signály na základně instrukcí počítače) nebo automatizovaně. Tuto cestu bych zpětně doporučil každému začátečníkovi, protože jakmile je hotová práce na implementaci strategie, samotné obchodování čas nezabírá a můžeme svou pozornost plně přesunout k vývoji dalších strategií (a jak jsme si řekli – konzistentní obchodování je záležitostí portfolií systémů). Nicméně rozchodit mechanické strategie od myšlenky k realizaci je z počátku náročná výzva a člověk musí vydržet. Příkladem může být například Mean reversion strategie (obchodování návratu ceny k běžné hodnotě), kterou jsem na Finančníkovi popisoval v minulém článku. Sám tuto strategii dnes v jen nepatrně obměněné podobě obchoduji na živém účtu (říkám jí MR3000 a patrně ji budu v budoucnu v článcích zmiňovat) a jelikož jsem v minulém článku publikoval prakticky všechny podmínky strategie, jde jen o úsilí vše konkrétně implementovat. A takto přesně postupuji na svém účtu. Naleznu podobné tipy, jako publikuji na Finančníkovi a pracuji na jejich implementaci. Coby naprostému neprogramátorovi mně rozchození první portfolio strategie trvalo asi rok a půl Samozřejmě ne každodenní práce, ale řekněme soustavného zkoumání odkud vše uchopit (což byl mimochodem impulz pro vytvoření workshopu swingového obchodování, kde touto oblastí obchodníky provádím s osobní asistencí, aby nemuseli procházet podobnou frustrací). Dnes mi trvá proces od myšlenky k implementaci strategie spíše týdny. A jaká je tedy má hlavní rada v případě vytváření strategií? Nebojte se inspirovat od ostatních. Důležité je ale nezkoumat individuální strategie, ale raději portfolia. Například alespoň dvě strategie, které se určitým způsobem doplňují. Podívejme se opět na mean reversion strategii z minulého článku. Ta se de facto skládá ze dvou samostatných systémů – long strategie a short strategie. Jejich chování vidíme na backtestu v podobě zelené a červené linky: Pokud bych zprvu testoval jen long strategii jako samostatný systém, patrně bych systém nikdy nenasadil živě, protože strategie má příliš dlouhé a hluboké drawdowny. Spolu se short strategií ale vzniká systém, který je již příjemně obchodovatelný (jeho equity křivku představuje na screenshotu šedá plocha). Stejné je to s ostatními principy. Velmi dobře fungují strategie nakupující různé korekce v akciových indexech. Ovšem strategie mohou mít docela hluboké drawdowny, které vás patrně odradí od jejich obchodování. Stačí ale zkusit současně strategii kombinovat se strategií obchodující volatilitu nebo dluhopisy a rázem získáme úplně jiný obrázek. Zvládnutí komplexnější implementace (například v podobě vyhodnocování několika strategií najednou) je zprvu náročnější, ale je to proces, do kterého se vyplatí čas investovat.
    8 bodů
  18. Situace s daty nebyla nikdy úplně jednoduchá. Burzy si je chránily a bylo jen velmi málo zdrojů, kde byla data k dispozici. Bohužel často jen v denních timeframe. Poslední roky se situace naštěstí výrazně mění. Jedním z bezplatných zdrojů dat, které v současné době využívám, je Alpha Vantage. Alpha Vantage naleznete na https://www.alphavantage.co. Jde o službu nabízející skrz své API různá bezplatná data. Z mého pohledu jsou nejzajímavější data akcií, které se zde nabízejí i v intradenních a nezpožděných formátech. Dále na Alpha Vantage naleznete fx data, kryptoměny a předpočítané indikátory. Data jsou k dispozici zdarma v rozsahu 5 dotazů za minutu nebo 500 dotazů za den. S tím se dá už solidně pracovat. Případně je možné si připlatit za prémiové plány umožňující stahovat více dat. Alpha Vantage je příkladem služby, která je zajímavá a nabízí zdarma až překvapivě rozsáhlé a kvalitní služby. Na druhou stranu o ní naleznete minimum informací, a tak je třeba počítat i s tím, že podobná služba může jednou rychle skončit nebo se nějak transformovat (na druhou stranu funguje již několik let). To však nevnímám jako příliš zásadní, protože data jsou čerpána přes API a pokud přestanou fungovat, je možné se rychle přeorientovat na jinou službu. API znamená programové rozhraní aplikace. Tedy určité popsané rozhraní, na které můžeme posílat své dotazy a systém vrací odpovědi (v našem případě data). Jak tedy dostat data například z Alpha Vantage řekněme do Amibrokeru nebo jiného programu? Pokud výrobce nepřidá konkrétní službu do svého programu (jako že třeba Amibroker nativně Alpha Vantage nepodporuje), musíme si pomoci sami. A není to příliš složité. Sám na tyto účely používám programovací jazyk Python. Pro ten existuje již hotový wrapper: https://github.com/RomelTorres/alpha_vantage A jelikož dnes již řada obchodníků na Finančníkovi také s Pythonem pracuje, zde je krátký postup, jak data získávat. Nejprve si nainstalujte alpha vantage wrapper příkazem: pip install alpha_vantage Zaregistrujte se na stránce Alpha Vantage a se získaným klíčem můžete například takto stáhnout dvacetiletou historii dat trhu SPY do txt souboru: from alpha_vantage.timeseries import TimeSeries ts = TimeSeries(key='VAS_API_KLIC', output_format="pandas") data, meta_data = ts.get_daily_adjusted(symbol='SPY', outputsize='full') data.to_csv('spy.txt') V datech jsou také informace o dividendách a splitech: Textový soubor pak jednoduše naimportujete do Amibrokeru přes File > Import ASCII Pochopitelně, že python soubor lze spouštět automaticky například přes plánovač úloh. Stahovat lze také najednou více tickerů (stačí do souboru udělat jednoduchou smyčku). A soubory do Amibrokeru je také možné importovat automaticky přes zabudovaný plánovač. Nebo lze data používat pro rychlé prototypování nápadů v Jupyter Notebooku (na to je nejvíce používám sám). Toto funguje spolehlivě a především opravdu extrémně jednoduše.
    8 bodů
  19. Na Finančníkovi se snažím ostatní co nejvíce inspirovat pomocí vlastní praxe. Poslední měsíce vše zašlo tak daleko, že několik desítek obchodníků má zde v rámci služby Trading Room dopředu přístup k mým plánovaným obchodům, obchodním nástrojům typu automatizovaný finwin trader a pochopitelně výstupům z obchodní platformy zobrazující plnění, komise atd. Ve skupině obchoduji portfolio, jehož komentované nastavení může být přínosné pro všechny obchodníky, kteří jdou podobným směrem a přemýšlejí, jak si systematicky profitabilní trading poskládat. V rámci Trading Roomu obchoduji tři systémy: Krátkodobý mean reversion systém MR3000 držící pozice maximálně 5 dnů. Systém obchoduje long i short a vstupuje proti výraznějším denním pohybům v akciích indexu Russell 3000. Systém podrobněji popisuji zde. Intradenní mean reversion systém Finwin držící pozice pouze v průběhu denní seance. Systém obchoduje long i short. Otevřené pozice jsou ukončovány vždy na konci obchodního dne. Systém obchoduje akcie indexu Russell 3000 a kontroluji, aby nebyly obchodovány stejné pozice jako v rámci MR3000. Systém jsem velmi podrobně popsal na finwin.cz. Aktuální výsledky jsem samostatně naposledy komentoval zde. Trendfollowing systém MicroBreakout držící méně likvidní akcie. Vybírány jsou libovolné akcie obchodované na amerických burzách. Systém vstupuje do akcií tvořících nová high a drží je, dokud je v trhu rostoucí momentum. Může tak být v pozicích týdny nebo i několik měsíců. Popis systému můžete najít přes tento článek. Strategie mají historicky poměrně nízkou korelaci a jejich obchodování v rámci portfolia vedlo historicky ke snižování celkového drawdownu. Na této stránce je prezentován backtest, který sám používám pro finální obchodování. Samotný backtest má několik specifik a limitů, kterým je potřeba porozumět před zkoumáním samotných čísel: Zobrazen je backtest od 1.1.2015 do 15.8.2021. Mám k dispozici i delší testy, nicméně výsledky zejména intradenní strategie Finwin jsou až příliš optimistické (dříve bylo intradenní obchodování snazší). Proto sám pracuji s více aktuálním obdobím. Zejména short strategie nemusí mít backtest zcela věrohodný. V softwaru nelze simulovat dostupnost akcií pro short, takže v reálu by některé obchody nebylo možné uskutečnit. Intradenní strategie testuji s využitím pouze denních dat. Na nich nelze poznat, které signály by byly vyplněny jako první (u Finwinu sleduji až 50 signálů, ale zobchoduji pouze prvních 5 na long a 5 na short). V rámci backtestu proto používám náhodné pořadí u plnění – každý backtest bude trochu jiný. Ovšem ve finále se liší jen detaily equity křivek, díky množství obchodů jsou finální výsledky velmi podobné. Výsledky strategie MicroBreakout v portfoliu testu nepochází z Amibrokeru a equity křivka se od té z Amibrokeru (jehož signály používám v Trading Roomu) nepatrně liší. Je to způsobeno tím, že každý software počítá trochu jinak indikátory, nepatrně jinak například zaokrouhlí některé výpočty atd. Výsledky testu jsou s komisemi (vyššími než sám platím – v testu počítám minimálně 1 dolar/pozici, případně 5 centů/akcii, pokud je částka vyšší než 1 dolar). Výsledky testů jsou bez reinvestování kapitálu – po celou dobu testu se pracuje pouze s počátečním stavem účtu. V praxi průběžně kapitál reinvestuji. U limitních příkazů je v testu vyžadováno, aby cena prošla limitní cenou o hodnotě 0.001 * Close trhu. Nestačí tedy, aby se limit ceny jen dotkl. V praxi se tak občas dostanu do profitabilního obchodu, který backtest nezachytí. Zejména short obchody nejsou v testu tříděné na fundamentální filtry, které v praxi používám. Hlavně poslední dobou filtry hodně pomáhají v obchodování shortů. Osobně tak backtest považuji za solidně věrohodný, byť jako vždy – v praxi očekávám horší výsledky zhodnocení a vyšší risk (vyšší drawdown). Backtest s výše uvedenými podmínkami vypadá pro celé portfolio následovně: Pro porovnání je zobrazen i výsledek držení trhu SPY (ten pracuje s reinvestováním, kdy pozice je měněna po dividendách). Výsledky držení SPY pochopitelně nejsou zahrnuty do výsledků portfolia zobrazených ve sloupci „Combined“. Použité váhy pro jednotlivé systémy jsou: 33,3 % MR3000 33,3 % Finwin 33,3 % Microbreakout V testu byl použit počáteční kapitál 60 000 USD, což je částka, se kterou jsem začínal účet v rámci Trading Roomu. Každý systém tak vytváří pozice z částky 20 000 USD, což odpovídá i tomu, jak generuji v rámci Trading Roomu signály (kromě strategie MicroBreakout, která v Trading Roomu pracuje s reinvestováním). Systémy MR3000 a Finwin používají pro výpočet signálů dvojnásobnou páku. Velikost pozice MR3000L, kde obchodujeme max. 5 obchodů na long stranu, tak vychází z kapitálu 20 000 dolarů děleno 5 pozicemi – v Trading Roomu otevírám pozice o velikosti 4 000 dolarů na akcii. Hledáte cestu, jak se dostat ke konzistentním profitům? Rádi byste i v aktuálním kontextu obchodovali stabilně a bez emocí? Určitě si přečtěte novou knihu Od myšlenky k reálným obchodům Implementujte již od samotného začátku své praxe důležité systematické procesy a správné myšlení, které výrazně zvyšuje šance na stabilně profitabilní obchodování. Inspirujte se, jak trading dělat jinak a lépe. 1/3 kapitálu pro jednotlivé strategie se mi jeví jako reálně optimální nastavení portfolia. Z výsledků je patrné, že nejvíce risku je pojeno se strategií MR3000S (drawdown až 50 %), ovšem v rámci celku jsem ochotný s takovým výsledkem fungovat. Základní parametry testu celého portfolia – průměrné roční zhodnocení 37 % při maximálním drawdownu 10,75 %. Toto by měla být jedna z nejdůležitějších lekcí každého tradera. Spojováním nekorelujících strategií získáváme mnohem stabilnější obchodní výsledky. Podle mého názoru by každý měl obchodovat portfolio alespoň o několika strategiích – nejlépe tak různorodých, jako je to ukázáno v rámci Trading Room portfolia. Současně to znamená, že z portfolia není vhodné si vybírat „jen něco“, ale je potřeba jej obchodovat jako celek. Podrobnější pohled na risk portfolia Při pohledu na měsíční zisky/ztráty je zřejmé, že není nic neobvyklého, pokud má portfolio dva po sobě jdoucí ztrátové měsíce: Jako při jakémkoliv tradingu je proto potřeba toto přijmout jako fakt a není možné pochybovat například po dvou, třech týdnech, kdy systémy negenerují nové high. V praxi jen těžko budete ale hledat přístupy, které fungují každý měsíc/týden. Z mé zkušenosti je proto lepší přijmout realitu a naučit se s ní fungovat. Samotný drawdown portfolia osciluje mezi 5 až 10 %: Nyní je strategie v drawdownu, nicméně díky dodatečným fundamentálním filtrům používaných při živém obchodování mám živé portfolio na cca 60 % zobrazené hodnoty drawdownu. V každém případě sám používám období drawdownu pro navyšování kapitálu. Obecně je určitě lepší spouštět strategie, když jsou v drawdownu, než když se obchodují na novém high. Je ale třeba se připravit na to, že drawdowny nemusí být hned překonány. Zde je zobrazeno období (svislá osa zobrazuje počet dnů v drawdownu), které na úrovní portfolia trvá pro překonání drawdownu: Běžně je to cca měsíc, nicméně např. na začátku roku 2019 trval drawdown cca 4 měsíce. V případě „smůly“ se tak může reálně stát, že podobné portfolio spustím na novém účtu a 4 měsíce budu ve ztrátě. Opět naprostá realita obchodování. A to jde o výsledky pouze z jediného backtestu. V praxi používám k odhadu risku Monte carlo analýzy, které indikují, že za sledované období lze realisticky očekávat drawdown až cca 15 %. Ovšem celkově se Monte carlo výsledky jeví u Trading Room portfolia dost stabilně. Zde je 5 nejlepších a 5 nejhorších portfolio equity křivek: Důležité pro mě je, že jednotlivé systémy mají v případě drawdownů nízkou korelaci: Pokud jeden systém prodělává, je velmi pravděpodobné, že jiný alespoň trochu vydělá. Což mně osobně velmi pomáhá psychicky a v rámci portfolia se snažím systémy stavět právě i tak, abych měl výsledky co možná nejstabilnější. V každém případě je ale podstatné vždy obchodovat jen s takovými částkami, se kterými dokážete drawdown ustát. Sám kromě účtu v rámci Trading Roomu (dnes cca 70 000 dolarů, kde exekuce sdílím v rámci skupiny) obchoduji i podstatně vyšší účty v rámci svého fondu, u kterého používám podobné strategie. Ovšem ke zvládnutí drawdownů s vyšším kapitálem jsem se musel propracovat praxí. Dnes vnímám, že každé překonání trochu většího drawdownu (5-10 %) mi pomáhá v navýšení kapitálu a získání další důvěry v to, co dělám. Jsme tak opět u toho, že v tradingu je nejdůležitější praxe – obchodovat, obchodovat a obchodovat. Do začátku bych tak určitě začal obchodovat s nižším kapitálem – například 10 000 dolarů a soustředil se především na systematičnost a překonávání drawdownů. 15% drawdown v případě účtu 10 000 dolarů je 1 500 dolarů, což je něco, co by měl zvládnout překonat i začínající trader. Samozřejmě v případě nižšího kapitálu budou výsledky obchodování jakéhokoliv portfolia horší proto, že některé pozice není možné otevřít (akcie jsou příliš drahé) a především komise již ukrojí příliš velký podíl na zisku. Ale pokud přepočítám portfolio v rámci Trading Roomu na kapitál 10 000 dolarů, stejně je vidět, že i s tak nízkou částkou lze operovat, učit se a posouvat se kupředu. Portfolio obchodované s kapitálem 10 000 dolarů: A jakmile si psychika jen trochu zvykne, lze navýšit kapitál například na 20 000 dolarů, kde jsou výsledky již podstatně lepší: 31 % průměrného zhodnocení při 11% drawdownu s počátečním kapitálem 20 000 dolarů už se příliš neliší od výsledků, které backtest indikuje u podstatně vyššího kapitálu. Shrnutí Historické backtesty rozhodně nezaručující budoucí zisky, nicméně demonstrují určité hranice, ve kterých můžeme očekávat risk a zisk. Živá výkonnost reportovaná v Trading Roomu velmi podobně kopíruje výsledky pro rok 2021 zobrazené v druhé tabulce. Samozřejmě s faktem, že Finwin jsme pomocí autotraderu začali ve skupině obchodovat až od začátku srpna. Osobně mám tak k obchodovanému portfoliu solidní důvěru. Pokud však následujete moji práci, je potřeba: Přizpůsobit risk vlastní psychice. Vnímat „investiční horizont“ stejně jako já – tedy na úrovni měsíců, kdy by portfolio mělo překonat i případné hlubší drawdowny.
    7 bodů
  20. Za dvě desetiletí, co dělám trading, jsem v průběhu času přehodnotil některé ze svých pohledů a dnes bych věci dělal od počátku trochu jinak. Určitě mezi ně patří paper trading – tedy trénování obchodování na demo účtu. Tradičně se v obchodování doporučuje strategie nejprve paper tradovat – obchodovat na demo účtu bez riskování živých peněz. Důvody jsou především dva: Dobře zvládnout technickou stránku obchodování (zadávání příkazů atd.). Ověřit si, že strategie funguje. Bod 1) je bezesporu důležitý a není dobré jej podceňovat. Pokud s tradingem začínáte, určitě je potřeba si nejprve technicky vše vyzkoušet na demoúčtu. Je potřeba se seznámit s tím, jak se pozice otevírají, jak uzavírají, kde najdeme přehled otevřených pozic a jak si zkontrolovat, že nemáme otevřenou žádnou další pozici, než kterou chceme. Ovládání brokerské platformy je nicméně jen trochu náročnější než práce s on-line bankovním účtem a jsem přesvědčený, že ji průměrně technicky zdatný člověk pochopí za velmi krátkou dobu. Z tohoto pohledu tak stačí paper tradovat opravdu jen pár obchodů. Na bod 2), tedy ověření, že strategie funguje, jsem v průběhu času výrazně změnil názor. Za roky živého obchodování jsem poznal, že výkonnost jednotlivých strategií se projeví skutečně dlouhodobě. I velmi dobrá strategie může mít třeba rok stagnace výkonnosti a na druhou stranu i velmi špatné strategii se může rok dařit. Pokud se budeme snažit najít dobrou strategii způsobem, že budeme čekat, až se jí začne dařit v rámci paper tradingu a pak ji teprve nasadíme „na živo“, vesměs to povede spíše k horším výsledkům. Protože po období zisků často přichází nezbytné drawdowny. Jestli má šance strategie fungovat do budoucna ovlivníme ve stádiu jejího vývoje a backtestování. Potom je třeba ji nastavit přiměřený risk management a další vývoj z pohledu několika let prostě nelze ovlivnit. Proto je tak důležité také obchodovat strategie v portfoliích. Některým se bude dařit lépe, jiným hůře. Občas hovořím s obchodníky, kteří roky paper tradují a logicky se nikam neposouvají. Pokud máte trading jako koníčka, tak i takový paper trading může být zábavný. Nicméně pokud chcete v trzích reálně vydělávat, tak toto skutečně není správná cesta. Základem úspěchu v obchodování je především obchodovat. A je tak potřeba obchodovat živě. Samozřejmě ale tak, aby člověk neohrozil svůj účet. Bohužel hodně začátečníků se pouští do těch nejagresivnějších obchodů s pákou, které vedou k finančním i psychologickým škodám. Takto živě není dobré začít. Ovšem lze začít obchodovat bez páky a tak, abychom v případě nejhoršího vývoje strategie ztratili třeba 5-15 % účtu. Samozřejmě u podobného risk managementu nelze očekávat rychlé zbohatnutí, ale na rozdíl od paper obchodování to může reálně peníze vydělat a především se trader reálně učí. Každý live trader vám přitom potvrdí, že i risk malých peněz má na psychiku úplně jiný vliv, než obchodování na demu. A přitom kultivování našeho myšlení je to, na čem je zpočátku potřeba pracovat nejvíce. V případě prvního živého obchodování pak doporučuji od začátku přemýšlet celkově v procentech, nikoliv v penězích. Můžete pak lépe pracovat s tím, že jste ochotni akceptovat určitý procentuální drawdown a oproti tomu by strategie mohla generovat určité procentuální zhodnocení. Maximálně pak doporučuji obchodovat více strategií najednou a od začátku věnovat co největší pozornost jejich skládání do portfolií. Dříve vás to dovede k tomu nejdůležitějšímu, co v obchodování je – dlouhodobé řízení risku na úrovni portfolia. Například nyní asistuji jednomu z traderů se startem do živého obchodování. Obchodník začal s nepatrně upravenou strategií Monday Buyer po absolvování posledního swingového workshopu pořádaného letos na jaře. Té se od spuštění vede krásně. Modrá křivka je výkonnost strategie, šedá benchmark v podobě S&P 500: Jak vidíte, graf hned reportuje procentuální zhodnocení (strategie vydělala za poslední 3 měsíce cca 19 %). Trader se tak nekoncentrujte na konkrétní částku, se kterou pracuje. A je jedno, jestli jde o malý nebo velký účet. Současně s Monday Buyer obchoduje trader strategii breakoutu méně likvidních akcií: A nyní si začátkem srpna přibral do obchodování Mopull limit opět ze swingového workshopu. Ta hned v prvních obchodech zrealizovala ztrátu, a je tak po startu v malém drawdownu: Hned minulý týden jsme tak začali řešit, jestli strategie neobchoduje s příliš vysokou volatilitou nebo příliš vysokým zastoupení v portfoliu. A to jsou přesně situace, které v rámci začátku obchodování musí každý trader zažívat se živými penězi. Na demoúčtu na vás podobné situace nebudou jakkoliv působit. V rámci živého obchodování sledujete, jaké ztráty na vás jak působí a více přemýšlíte i o tom, kterým strategiím věříte více a kterým méně. Nikoliv na základě historické výkonnosti, ale na základě toho, na jakém principu obchodují. To pak vede k tomu, jaké váhy jsou přiřazené kterým strategiím. Například u výše uvedeného miniportfolia v tuto chvíli pracujeme s poměry 43 % kapitálu pro Monday buyer, 43 % pro Mopull limit a zbytek pro Micro Breakout. Strategií je ještě poměrně málo, a proto mají jednotlivé systémy v portfoliu docela vysoké váhy. Cílem je posunout portfolio ještě o několik strategií dále a pak navyšovat kapitál. Do té doby ale trader získá obchodováním malého kapitálu neuvěřitelné množství zkušeností bez ohledu na to, jestli portfolio skončí v zisku nebo ve ztrátě. Což upřímně z krátkodobého pohledu nikdy nemůžeme vědět. Ono se stačí podívat na historický backtest celého portfolia s uvedenými vahami: Backtest má krásně rostoucí křivku. Výkonnost překonává benchmark (index S&P 500) a má výrazně nižší volatilitu (což je to, co by nás mělo zajímat). Historické sharpe ratio po odečtení komisí je na úrovni 1,67. Z mého pohledu jednoznačně solidní cesta, jak se do obchodování pustit a těžko hledat výrazně lepší. Přesto, když se podíváme na tabulku pěti hlavních drawdownů, tak vidíme, že trvaly několik měsíců a 12% drawdown v roce 2007 byl dokonce skoro dva roky: Pokud bychom tak například letos po startu byli s tímto jednoduchým portfoliem několik měsíců v drawdownu třeba 10 %, je to úplně v pořádku. Přitom pokud by obchodník v daném období portfolio jen paper tradoval, patrně by na živé obchodování nikdy nepřešel, protože by z tohoto pohledu přístup vypadal „nefunkčně“ – v paper tradingu ztrácel peníze. Jiný obchodník by mohl portfolio paper tradovat na podzim roku 2019, aby přešel na živé obchodování například v únoru 2020 přesně předtím, než portfolio zrealizovalo zatím nejvyšší drawdown 15,4 %. Vsadím se, že i takový by portfolio přestal obchodovat, protože by prodělávalo, přitom na paper účtu realizoval jenom krásné profity. Krátkodobá historická výkonnost jednoduše nemá souvislost s krátkodobou budoucí výkonností. Výkonnost strategie za posledních pár měsíců nám neříká nic o tom, jak se strategii bude dařit v dalších následujících pár měsících. Podstatné je řídit risk – tedy abychom na úrovni našeho účtu obchodujícího více strategií najednou realizovali jen takovou volatilitu (drawdowny), kterou si můžeme dovolit akceptovat (hlavně mentálně). A toto skutečně řídit lze a je dobré začít postupně. Nejprve projít v živém obchodování např. drawdownem 5 %, pak trochu zvýšit expozici/páku, připravit se na vyšší risk atd. Ovšem, aby trader svou psychiku posouval, musí opravdu obchodovat živě. Roky paper tradingu vás v tomto nikam neposunou.
    7 bodů
  21. Na swingovém workshopu jsme si nadefinovali automatizovatelné systematické miniportfolio swingově obchodující akcie. Jak si vede po roce obchodování a jaké poučení nám přinesla koronavirová situace? Ve facebookové diskuzi jsem po zveřejnění minulého článku Micro Breakout dva měsíce po spuštění dostal žádost o publikování dalších výsledků. Ty u Micro Breakoutu zatím nemám, protože jde o novou strategii. Nicméně zajímavý pohled nabízí miniportfolio definované na swingovém workshopu. Na něm jsme si v minulém roce složili miniportfolio z dlouhodobě vyučovaných tří swingových strategií. Dvě strategie v něm akcie nakupují (Monday Buyer a Mopull Limit) a jedna akcie shortuje (Fast Short). Jak si vedlo miniportfolio za poslední rok (od 1.7.2019 do 24.7.2020)? Tedy i v průběhu propadu způsobené koronavirem? Pojďme si nejprve nadefinovat, co je vůbec cílem systematického obchodování. V případě swingového obchodování akcií je to z mého pohledu vydělávat více než index při nižším risku. Pro posuzování výkonností strategií používám tedy benchmarky. Je pochopitelné, že pokud ve swingových strategiích nakupuji akcie, tak v době celkových propadů trhů tyto strategie budou mít také drawdown. Cílím ale na to, abych tento risk dokázal kontrolovat a byl tak hluboký, abych stále mohl rozumně spát. Risk v rámci obchodování kontroluji především position sizingem a skládáním strategií do portfolií. V rámci workshopu swingového obchodování používáme v miniportfoliu tři strategie. To určitě není mnoho, ale cílem workshopu je především předat know-how, jak strategie vytvářet, testovat, vyhodnocovat a obchodovat. Navíc jsou předávané v plně otevřené podobě a obsah výuky tak musí mít určité meze. I tak je ale na třech strategiích vidět, jakou sílu diverzifikace prostřednictvím portfolií má. Takto vypadal backtest jednotlivých strategií, obchodovaných v poměrech vyučovaných na workshopu, po započítání komisí: A takto celé portfolio v porovnání k držení S&P 500: Zde v řeči čísel: Sharpe ratio 0,84 i v tak turbulentní době je z mého pohledu velmi dobrý výsledek. Je potřeba mít na paměti, že pohyb vyvolaný koronavirem byl především nestandardně rychlý, a to nejprve dolu, aby okamžitě následoval reverz směrem vzhůru. Pomalejším swingovým strategiím podobné změny trendů určitě nesvědčí. Dobře je to vidět na výkonnosti short strategie Fast short, která se aktivovala poklesem trhů, začala vydělávat, aby po rychlém obratu celých trhů směrem vzhůru své profity zase odevzdala zpět. Toto je ale realita trhů, se kterou musíme počítat, a proto je tak nutné se v obchodování diverzifikovat (viz Edge jménem diverzifikace, Důležitou diverzifikaci přináší obchodování již dvou systémů). Věřte mi – můžete buď strávit roky hledáním jedné perfektní strategie, nebo velmi rychle začít profitabilně obchodovat tak, že vytváříte jednoduché, nekorelující systémy, a ty obchodujete v rámci portfolií. A třeba automatizovaně tak, jak to s pomocí autotraderu dělá na Finančníkovi řada obchodníků i s výše uvedenými strategiemi. Pochopitelně, že trading by neměl končit u výše uvedených tří strategií. Je to základ vyučovaný na jednom z našich kurzů, ale sami vidíte, že již tento princip začíná plnit svoji úlohu. Celé portfolio překonalo index při výrazně nižším propadu (kdy risk především sami kontrolujeme). Mimochodem – pokud jste s miniportfoliem obchodovali přes turbulentní doby s malými pozicemi živě a neodklonili jste se od základního plánu, tak vám gratuluji. Protože toto je přesně základ úspěšného obchodování. Definovat strategie, řídit risk a držet se plánu. A samozřejmě, že zejména podobné turbulentní doby posouvají obchodníky dopředu. Sám jsem byl například trochu překvapený rychlostí, s jakou trhy padaly a posunul jsem risk management zase o kus dál. Dnes většina mých swingových strategií rebalancuje otevřené pozice v případě, že se v trhu začnou dít příliš divoké pohyby (jde o princip popisovaný v TechLab tutoriálu řízení risku pomocí škálování pozice). Pomáhá to jak výkonnosti, ale především psychice. Psychice tím, že pokud trhy začnou „bláznit“, tak vím, že se budou v systémech pozice zmenšovat, a tím se mi automaticky snižuje podstupované riziko. Koronavirová situace tedy opět ukázala, že v tradingu je důležité především: Držet se plánu. Nikdy nevíme, co nám trhy nadělí. Diverzifikovat se. V portfoliu je dobré obchodovat co nejvíce méně korelujících strategií. Nikdy nevíme, které strategii se zrovna bude dařit a které nikoliv. Mít vše nastavené tak, abychom mohli v době nejistoty dobře spát a nemuseli přemýšlet, že strategie vypneme. Vesměs je to otázka používané expozice kapitálu do trhu. Řízení risku je klíčové. K profitům se dostaneme jen tak, že překonáme drawdowny. Není potřeba obchodovat s komplikovanými přístupy. Klíčem určujícím finální výkonnost je skladba a diverzifikace portfolia.
    7 bodů
  22. Řada lidí využívá trhy k dlouhodobému zhodnocování svých úspor. Což je bezesporu zajímavé i pro aktivní tradery, neboť investiční příležitosti bývají často konzervativnější než aktivní trading a risk je dobré diverzifikovat, jak jen to je možné. Do čeho investovat nyní? Hlavní podnět k článku jsem získal z e-mailové diskuze na základě zmínky a backtestu investičního portfolia, který jsem publikoval v mých pracovních poznámkách. Ty doplňuji na závěr každého pondělního newsletteru. Investovat lze v trzích do nejrůznějších aktiv. Co si ale vybrat zrovna nyní a třeba v momentě, kdy se zatím v možnostech člověk příliš neorientuje? Možná uvažujete o zlatu, o kterém se hodně hovoří. Nebo třeba nějakých alternativních kryptoměnách atd. Bohužel potíž s investicemi na základě „zaručených tipů“ a zpráv z médií je ta, že vesměs vycházejí z nedávného „booomu“ v daném trhu. A čím více se o daném trhu mluví, tím větší je šance, že růst je u konce, přijde korekce, a člověk tak nakoupí na samém vrcholu. A co si budeme povídat. Nikdo nemá křišťálovou kouli a nikdo neví, jak budou trhy vypadat za rok či dva. Rozumný přístup spočívá z mého pohledu v rozložení kapitálu do různých trhů. Ideálně těch, u kterých máme historickou evidenci, že mají tendenci růst – například akcie, různé dluhopisy, reality. A použít můžeme samozřejmě i trhy, u kterých si subjektivně myslíme, že za pár let budou výrazně výše – pro mnoho lidí to mohou být například kryptoměny. Na moderních finančních trzích je skvělé, že expozici do různých typů trhů můžeme dnes poměrně levně zařídit přes nákup jednoho produktu – často se používají tzv. ETF (Exchange traded funds), které se obchodují jako akcie. Detailnější popis viz článek Trhy podrobněji: ETFs. Lze si tak snadno postavit investiční portfolio, které bude exponované právě například v akciích, dluhopisech nebo realitách. Dobré je postupovat systematicky. V mém případě to znamená především: Standardizovat volatilitu jednotlivých držených aktiv. V praxi jde o to, že trhy se pohybují různě rychle, a proto v dravějších trzích chci mít méně kapitálu a v konzervativních více. Například dluhopisy se pohybují vůči kryptoměnám jako šnek vůči tryskáči. Pokud budu chtít mít vyvážené portfolio skládající se, čistě teoreticky, z dluhopisů a kryptoměn, tak budu určitě chtít mít v portfoliu výrazně více dluhopisů než kryptoměn. Protože pokud bych za půlku kapitálu nakoupil kryptoměny a za půlku dluhopisy, tak samozřejmě portfolio budou ovládat kryptoměny a kapitál bude plně závislý na jejich pohybu (tedy půjde spíše o spekulace v kryptoměnách, než vytváření stabilního portfolia). Sledovat korelaci jednotlivých držených trhů. Cílem je nekoncentrovat portfolio do titulů, které spolu silně korelují. Portfolia mohou mít mnoho podob. Pro ilustraci si pojďme ukázat, jak vše vypadá na takovém velmi zjednodušeném příkladu, kdy budeme pracovat s americkými akciemi (SPY), dlouhodobými americkými dluhopisy (TLT) a zlatem (GLD). Poznámka: Trhy SPY, TLT a GLD jsou ETF obchodované na amerických trzích, které v současné době není z důvodu regulace možné v EU obchodovat. Viz článek PRIIPs KID, aneb proč nejdou u IB nyní obchodovat některá ETF. To ale tolik nevadí, protože dnes již existuje mnoho silně korelujících ETF, které obchodovat lze (sám například obchoduji ETF na LSE). Americké tituly ale mívají delší historii, proto s nimi pracuji v backtestech (a i v tomto článku). Jak jsou na tom SPY, TLT a GLD s volatilitou? Následující graf zobrazuje denní změnu cen v jednotlivých trzích: Na první pohled je vidět, že nejvolatilnější jsou akcie (SPY), ale i zlato umí být volatilní (GLD). A pochopitelně, že volatilita se mění v průběhu času. Ve svých portfoliích tak dělám to, že: Průběžně počítám volatilitu trhů za určité období (například za 60 dnů). Každý měsíc upravuji portfolio tak, abych měl risk vyvážený. Na ukázkovém zjednodušeném portfoliu SPY, TLT a GLD by to znamenalo, že bych nyní například pracoval s následujícími váhami: 37 % portfolia bych měl alokováno do dluhopisů (TLT), 31 % do zlata (GLD) a 32 % do akcií (SPY). A takto pro ilustraci vypadá výsledek portfolia od konce roku 2004, kdy se jen každý měsíc mění počet shares v jednotlivých třech trzích na základě jejich historické volatility: Jde o hrubý měsíční backtest, ale na první pohled je myslím patrná solidní robustnost. Ta vychází z toho, že použité trhy příliš nekorelují, a tak když padá jeden z nich (například akcie), jiný roste (například bondy). TIP: Sám pracuji s více trhy (různé typy bondů, další akciové trhy mimo US, reality) a pak je dobré průběžně sledovat i korelaci jednotlivých titulů a váhy silně korelujících trhů nějakým způsobem „penalizovat“. Na výše uvedeném způsobu systematického investování mám rád nejraději to, že: Neobsahuje žádná pravidla vstupů a výstupů. Nemá se tak „co rozbít“ a „přestat fungovat“. Mohu jednoduše přidat další trh. Například se rozhodnu, že chci své portfolio obohatit i o kryptoměny. Řekněme, že zvážím zařazení bitcoinu. Ten se dá obchodovat přímo na kryptoburzách, pro zjednodušení do výpočtu vah použiji ETF trh s označením GBTC. Pochopitelně, že GBTC je oproti akciím, dluhopisu a zlatu ultra volatilní. Bude mu tak patřit jen výrazně menší kapitál, konkrétně 4,5 % účtu: Tato alokace se bude měnit každý měsíc, a pokud se bude vývoj bitcoinu uklidňovat, bude se zvyšovat. Příjemné je, že podobná část účtu nabízí solidní diverzifikaci i z pohledu korelací: Raději ale ještě jednou upřesňuji, že uvedené tituly zde uvádím pouze jako příklad. Sám pracuji s více rozkročeným portfoliem, které ale skládám stejným způsobem, který jsem zde uvedl. Abych na závěr odpověděl na otázku položenou v nadpisu. Je čas investovat do zlata, bondů, bitcoinu nebo stále spíše do akcií? Bez křišťálové koule z mých zkušeností vyplývá, že nejlepší je neustále se diverzifikovat do všech hlavních trhů, které mají dlouhodobě tendenci růst. Vždy si vezmu z růstu alespoň trochu a můj risk je výrazně omezenější než při sázce na jediný trh.
    7 bodů
  23. Mnoho retailových obchodníků vzhlíží k úspěšným traderům, kterým se podařilo v trzích vydělat pohádkové jmění. A že takové tradery nacházíme i v dnešní době (ostatně máme je i v Čechách – viz RSJ). Vesměs ale přehlížejí jeden zásadní element jejich úspěchu. Moderní úspěšní obchodníci nevytváří své bohatství pouze sezením před počítači a vymýšlením systémů nebo sledováním grafů. Velmi často se jejich hlavní úspěch odvíjí od řízení spolupráce s ostatními lidmi. Rozsah spolupráce pochopitelně záleží na tom, s jak velkými penězi člověk pracuje. Ale zmínky o významu spolupráce s ostatními naleznete prakticky v každém rozhovoru s někým, kdo v našem oboru dosáhl podstatného úspěchu (inspirativní je v tomto ohledu i relativně nové interview Jima Simonse, zakladatele legendárního fondu Renaissance Technologies, byť pochopitelně jde z retailového pohledu o „úplně jinou ligu“). Bohužel realitou, kterou jsem za léta vydávání Finančníka vysledoval je fakt, že většina začínajících obchodníků má pocit, že si úspěch v obchodování vybudují pěkně sami. Vlastním „klikáním myší“ bez závislosti na někom jiném. Profity pak hledají úplně špatným směrem. Většinou s pocitem, že by obchodování mělo být jednodušší než podnikání, a tudíž se nechtějí zatěžovat ani příliš systematickou prací. Hodně obchodníků tak věnuje neuvěřitelnou energii například sledování grafů a diskréčnímu vyhledávání cenových patternů. Toto se děje stále dokola, i když by člověk řekl, že v dnešní době už bude situace jiná než třeba před deseti lety. Ale považte sami – v drobnějším testu „Jaký jste typ tradera“ nám například minulý týden 85 % traderů odpovědělo, že by raději investovalo čas do „průběžného sledování grafů“ a jen 8 % obchodníků do „studia programování“. Není divu, že jen cca 10 % obchodníků v trzích uspěje. Co to má společného se spoluprací s ostatními zmíněné na začátku článku? Bohužel jde u uzavřený kruh. Obchodníci, kteří se snaží prorazit diskréčním sledováním grafů, investují veškerý svůj čas do něčeho, co se velmi špatně sdílí. Jsou na všechno sami a po čase bývají z obchodování unavení a demotivovaní. Jejich peníze navíc často odtékají k úspěšným obchodníkům, kteří staví své rozhodnutí na systematických taktikách, dokáží práci delegovat na jiné a pak těžit ze syntézy práce mnoha dalších traderů. Uzavírání se v samotě jen se svým počítačem a grafy má pro tradery ještě jedno ohromné riziko. Zmiňoval jsem jej v posledním newsletteru. Náš rozum nefunguje tak, že by sloužil k hledání té nejlepší možné reakce v konkrétní situaci. Mnohem spíše nám pomáhá obhajovat instinktivní a podvědomá rozhodnutí. Velmi často tak býváme zaujati ve prospěch toho, co už známe (hezky je to popisované v nové knize Záhada rozumu). A to může být v případě individuálních obchodníků, uzavřených jen u svých obrazovek, opravdu velmi nebezpečné. Tito obchodníci postupně ztrácí realistickou zpětnou vazbu a často dělají věci, které z nezávislého pohledu nedávají smysl. Jejich mozek jim ale radí, že jsou na dobré cestě a již „velmi blízko cíli“. Věřte mi, lidí v podobných situacích potkávám opravdu hodně. Právě proto, že tato past vychází z přirozeného nastavení mozků nás všech. Jak z této pasti ven? Základní cesta, která se mi vždy bohatě osvědčila, je průběžná komunikace o tom, co dělám s někým dalším. Tedy určitá alespoň minimální týmová spolupráce. Už jen takto jednoduchá věc jako srozumitelné vysvětlení mých plánů a cest jinému člověku, dokáže neuvěřitelně pomoci. Často si člověk uvědomí, že co říká nahlas najednou „nedává tak úplně smysl“ nebo že ani svůj plán není schopen podrobně popsat a reálně tak nedává smysl na něm stavět business. Jakmile začnete své obchodování konzultovat s někým dalším, vesměs to také povede k tomu, že budete více obchodovat podle systematických pravidel, která půjdou jednoznačně popsat. A zde je pak již krůček k tomu, abyste začali těžit ze spolupráce s někým dalším a trading zefektivnili. V tradingu je vše opravdu hodně provázané a velmi záleží, za jaký konec se věci vezmou. Nalezení nějakého „parťáka“ je z mého pohledu opravdu základem. A znovu opakuji. Většina úspěšných obchodníků v dnešní době vydělává peníze mj. proto, že dokáží využívat sílu spolupráce s ostatními. A zde se pochopitelně otevírá otázka „jak na to?“. Protože většina lidí (a já nebyl výjimkou) z počátku ve svém okolí nemívá nikoho, kdo by se věnoval podobné činnosti. Odpovědí je otevřená komunikace. Jakmile člověk začne otevřeně popisovat co dělá – ať již kamarádům nebo třeba ve formě blogu či dnes na různých sociálních sítích, tak si pomalu začne vytvářet síť lidí, ze kterých postupem času mohou vzniknout úzcí spolupracovníci. Pokud už máte za sebou zvládnuté základy, pak ohromnou akcelerací mohou být účasti na konferencích. Nejlépe ve formě přednášejícího. Když sám hovořím na některé konferenci, tak si mě velmi často vyhledají posluchači, kteří jsou na stejné vlně a se kterými se občas podaří navázat dlouhodobější spolupráci. Mimochodem – na Finančníkovi mám možná prostor ještě pro jedno zajímavé téma na listopadové konferenci Trading Forum, což je pochopitelně mega příležitost ke zviditelnění. Pokud jste ve svém stylu obchodování úspěšní a měli byste zájem vystoupit, napište na petr@financnik.cz Pokud s tradingem začínáte, tak se samozřejmě hledají kontakty nejhůře. Ale stále platí to samé – je potřeba aktivně komunikovat. Nebát se ukazovat co děláte (facebook, diskuzní fóra atd). Dobré je hovořit o cílech a cestách se zkušenějšími obchodníky a pozorně sledovat jejich reakce. Pokud máte pocit, že vám nikdo nerozumí, bývá dobré se zamyslet nad tím, jestli skutečně jdu tou správnou cestou. A jako vždy platí, že základem úspěchu je vůbec začít. Uvědomit si, že bych v obchodování neměl být sám a uzavírat se do svých myšlenek. Že potřebuji najít spolupracovníky, bez kterých se jen těžko budu efektivně posouvat dopředu. A že dlouhodobé pokusy o obchodování bez reálné zpětné vazby od ostatních mohou vést k tomu, že nebudu sám schopen věrohodně posoudit realističnost mých vlastních kroků. Poznámka pod čarou Když už jsem nakousl téma konference, tak upozorňuji, že Trading Forum je již pomalu naplněné a začátkem září ukončíme prodej za early bird vstupné. Zvažujete-li účast, tak nyní je nejvhodnější čas si vstupenku pořídit. Navíc pokud jdete cestou systematických strategií, tak dobrá zpráva je, že letos bude na akci opravdu hodně účastníků věnujících se swingovému obchodování. Může to tak být opět jedna z příležitostí, jak v oboru navázat kontakty. Sám plánuji dvě přednášky. V jedné podrobně demonstruji své aktuální zkušenosti s automatizovaným vytvářením intradenních obchodních systémů. Do toho jsem poslední cca 2 roky investoval opravdu hodně peněz a času a myslím, že přednáška bude velmi zajímavá (budu ukazovat co používám, jak jsou tvořeny finální systémy, jaké jsou úskalí aplikace do praxe, jaké jsou výsledky atd). V druhé chci pak shrnout tipy pro intradenní obchodování orderflow. Jde sice o diskréční způsob obchodování, ale jeden z mála, který mi v intradenním obchodování dává smysl. Sám se sice dnes věnuji více automatizaci, ale z průzkumů vidím, že hodně obchodníků se o intradenní obchodování zajímá. Na přednášce bych tak rád předal to nejdůležitější, co jsem se za roky intradenního obchodování naučil. A samozřejmě vždy platí, že na Trading Foru budu otevřený všem diskuzím a vytváření osobních vazeb. Byť se to tak nemusí na první pohled zdát, ty jsou opravdu v obchodování velmi důležité. A je to hlavní důvod, proč do akcí typu Trading Forum tolik investuji. Budu rád, když se svojí účastí také přidáte.
    7 bodů
  24. V běžném životě má většina z nás jasno o rámcových parametrech světa, ve kterém se snažíme něčeho dosáhnout. V tradingu to bývá u hodně obchodníků zcela naopak. Pokud hledáte novou práci, jistě si dokážete přibližně srovnat nabízenou mzdu s ostatními lidmi pracujícími na podobné pozici. Dokážete hned odhadnout, co je příliš nízká a co je velmi dobrá nabídka. Většina rozumných lidí dokáže zbystřit v momentě, kdy by byla nabídka až příliš dobrá, protože všichni víme, že každá mince má dvě strany. Pokud aktivně sportujete a zajímá vás srovnání s ostatními, také se jistě velmi rychle zorientujete v tom, co je vůbec možné. Ale i v tom, co je pro vás ještě dosažitelné a tedy „s kým se srovnávat“. Nebudete poslouchat „řeči v hospodě“, jak je jednoduché zaběhnout maraton pod dvě a půl hodiny, ale budete patrně sledovat nějaké dobré sportovce ve své kategorii a reálně se porovnávat s nimi. Když jsem si před delší dobou dělal takový malý průzkum mezi běžnými obchodníky, byl jsem šokovaný, že většina obchodníků v tradingu žádné srovnání nepoužívá. Hlavní motivací bývá „vydělávat hodně“, nejlépe s „co nejmenším kapitálem“. A když už se s něčím poměřují, tak je to spíše chytání se různých výkřiků v diskuzních fórech, kde anonymní diskutující občas píší, jak je jednoduché vydělávat neuvěřitelná hodnocení na základě toho, že se jim povedlo dobře zobchodovat několik posledních obchodů (tedy doslova „hospodské řeči“). Poměřování se s relevantními cíli je přitom v tradingu velmi důležité. A to hned z několika důvodů: Každá strategie má lepší a horší období. V horších obdobích (kdy prochází drawdowny) je dobré mít co nejvíce relevantních srovnání. Ta nám pomohou přestát časy, kdy prostě trhy nejsou našemu stylu obchodování nakloněny. Používání věrohodných benchmarků (cílů, se kterými se porovnáváme) vede k přiměřeným očekáváním. Jednoduše se zaměřujeme na cíle, které jsou dosažitelné. Pracujeme-li s přiměřenými očekáváními a máme-li obchodování stabilizované, je možné věci posouvat pomalu kupředu, a tak se zlepšovat. Jakoukoliv změnu systému máme navíc s čím srovnávat. Jaké benchmarky používat? Zde je pole opravdu široké. Důležité je hlavně srovnávat porovnatelné. Určitě bych začal u tržních indexů. Pokud obchodujete v nějaké formě akciové indexy nebo akcie, je dobré sledovat výkonnost indexů typu S&P 500. Dále sám rád srovnávám své strategie s výkonností různých fondů a veřejně auditovanými strategiemi. Zde bývá trochu problém v tom, že veřejně publikované strategie nemívají často příliš dlouhou historii a celý proces již vyžaduje vyšší porozumění tomu, co lze v trzích očekávat. Začal bych určitě s použitím adekvátních tržních indexů. Vím, že pro řadu obchodníků je to něco, „co jim nestojí za pozornost“, na druhou stranu hodně fondům se nepodaří překonat výkonnost indexů. Takže rozhodně nejde o nějakou „příliš nízkou laťku“. Hlavně nikdy nezapomínejte na Přehlížený svatý grál traderů – složené úročení. Co na benchmarcích sledovat? U benchmarků mě zajímá jejich výkonnost za sledované období (v porovnání s výkonností mých strategií), ale především porovnávám risk profil. Ten lze posuzovat různě (sám mám nejraději standardizovanou roční volatilitu), ale nejsrozumitelnější bude pro většinu obchodníků klasický drawdown. Naším cílem by mělo být vydělávat více při porovnatelném risku. Porovnatelný risk je přitom základní klíč, přes který je potřeba k benchmarkům přistupovat. Pokud moje strategie vytvoří roční zisk 50 % při drawdownu 60 % a index 15 % při drawdownu 7 %, tak se určitě nedá říci, že mé obchodování index překonalo. Pojďme se podívat, jak konkrétně srovnání s benchmarkem může vypadat. Zde je screenshot jedné mé swingové strategie (černá linka) s benchmarkem (šedá linka reprezentující nákup SPY – defacto indexu S&P 500): Strategie swingově nakupuje akcie a dlouhodobě se jí daří index překonávat. Poslední cca rok a půl jsou nicméně akciové trhy pod Trumpovým vedením hodně divoké. Ve spodní částí screenshotu je vidět, že SPY si od počátku roku 2018 prošlo drawdownem 20 %. Strategie měla drawdown poloviční. Řízení risku je pro mě klíčové a z tohoto pohledu vidím, že strategie obsahuje účinné mechanismy, které v případě krizí dokáží zastavit obchodování, a chránit tak kapitál. Na druhou stranu v horní části screenshotu vidím, že ke dni pořizování screenshotu index vydělal trochu více. Současně ale měla moje strategie v trhu mnohem menší expozici (obchodovala jen občas, kdežto index je v trhu zainvestován neustále). Což mi ve spojení s dalšími parametry risku poskytuje zpětnou vazbu, že strategie funguje stále solidně. Tím pochopitelně neříkám, že jsem z výsledků za uvedenou dobu nadšený. Ale do hodnocení strategie vnáším nezbytnou systematičnost a na první pohled také vidím, proč se strategii nedařilo tolik jako v předchozích letech. A co je důležité – v klidu mohu pracovat na dalších drobných úpravách přístupu, které mohou vést k budoucím lepším výsledkům. Třeba tak, že podobné strategie v určitých ohledech obchoduji s opcemi nabízejícími vyšší páku, a tudíž i vyšší výsledky. Přitom se ale mohu opřít o výsledky základního mechanického modelu, jehož robustnost mi potvrzuje právě třeba uvedené srovnání s benchmarkem v podobě výkonnosti indexu S&P 500.
    7 bodů
  25. V mých posledních zápiscích jsem zmínil snímek The Hummingbird Project spolu se zamyšlením, že byť jde o fikci, přeci jen je dobré si řadu principů připomínat v kontextu vlastního tradingu. Dostal jsem k článku docela dost reakcí, a proto téma dnes trochu rozvedu. Pro ty z vás, kteří si toho zatím třeba ještě nevšimli. Každé pondělí rozesílám e-mail s upozorněním na nový článek a poslední dobou do něj přikládám vždy také své osobní zápisky. Nejčastěji jsou o tom, na čem pracuji a co mě v trzích aktuálně nejvíce zaujalo. Tyto informace publikuji pouze formou e-mailových zápisků. Je to z důvodu, že jde o aktuální postřehy, u kterých uvítám případnou okamžitou interakci. To je velký rozdíl od článků publikovaných na webu, které jsou trvale dostupné v archivu. Současně chci také potvrdit, že e-maily rozesílám skutečně sám a odpovědi mi dochází přímo do e-mailové schránky. Pokud máte chuť poznámku okomentovat nebo třeba využít některého pracovního tématu (stejně jako jsem nedávno získal řadu „dobrovolníků“ pro testování systematických opčních strategií, byť ne všechny jsem ještě dokázal uspokojit), tak určitě na e-maily reagujte. A pokud vám zápisky nechodí, stačí se přihlásit tímto formulářem: https://www.financnik.cz/forum/newsletter/ A teď již k samotnému dnešnímu článku. Máte-li rádi filmy týkající se tradingu, pak nepřehlédněte nový snímek The Hummingbird Project. Film sleduje příběh lidí, kteří se pokoušejí postavit přímé optické spojení mezi burzou v Kansasu a New Jersey, a získat tak nejrychlejší linku pro vysokorychlostní obchodování. Film je čistou fikcí a není postaven na reálných událostech. Přesto si myslím, že solidně nastiňuje důležité reálie tradingu. Především to, že čím rychleji se dnes obchoduje, tím vyšší náklady musí být obchodník připraven obětovat. A nedělám si iluze, že náklady mohou být často skutečně astronomické stejně jako ve filmu. A v reálu se za ně získává "jen nepatrná výhoda" typu zrychlení o milisekundu. Která na druhou stranu může v dobře využitém kontextu znamenat ohromné zisky. Co fikce není je fakt, že dnešní trading má, zejména na té nejrychlejší úrovni, charakter aktivit popisovaných ve filmu. Koncentrovaný kapitál a mozky vytváří hlavně na Wall Street neuvěřitelnou sílu, které je dobré z pozice retailového obchodníka nepřicházet do cesty. Přičemž zejména za poslední roky se vše stává v trzích více a více intenzivnější. Také určitě platí, že nic není stálé. I při těch nejvyšších investicích se stane, že časem přijde někdo třeba s efektivnějším řešením a co fungovalo, najednou nedává smysl. Obchodník musí být na změnu neustále připraven a pořád se adaptovat. Na retailové úrovni neinvestujeme žádné astronomické částky do infrastruktury, ale snažíme se vydělávat na různých neefektivitách trhu. A zde je opět dobré si uvědomit, že na druhé straně oceánu jsou celé týmy, které dělají totéž, ale s mnohem, mnohem vyšším nasazením a z našeho pohledu neomezenými prostředky. To určitě neznamená, že běžný obchodník nemá v tradingu šanci. Jen by měl opravdu pečlivě zvažovat bitevní pole, na kterém stojí. Co je naší výhodou? Například to, že nepotřebujeme do obchodu umisťovat příliš vysoký kapitál. Pokud někdo zaměstnává hodně lidí ve výzkumu, je přirozené, že se mu náklady vrátí jen tak, že bude výsledky obchodovat opravdu ve velkém. A také třeba to, že coby individuální obchodníci bychom měli být schopni akceptovat vyšší volatilitu účtu než například fondy. Protože akceptace risku je jedna z důležitých veličin, za které jsme v tradingu placeni. Na druhou stranu je dobré si neustále připomínat, že je naivní si myslet, že se naučíme „skvělou kombinaci price action patternů“, se kterou půjde vydělávat v různých hlavních trzích desítky procent ročně při minimálním risku a nikdo na Wall Street na to ještě nepřišel. Každopádně The Hummingbird Project do určité míry připomíná, proti jakým silám v tradingu můžeme čelit a že je potřeba neustále přemýšlet nejen o obchodních strategiích, ale také o celkovém pohledu, se kterým k tradingu přistupujeme. A trhy se opravdu neustále mění. Co fungovalo třeba na nízkém timeframe před deseti lety, už dnes zdaleka není tak efektivní. (Což je mimochodem i jeden z důvodů, proč se v tradingu orientuji na vyšší timeframe než dříve).
    7 bodů
  26. Úspěšné profitování na trzích je skutečně jen a pouze o dlouhodobém a systematickém vytěžování drobnějších pravděpodobností ve spojení s důslednou kontrolou risku. Nezbytným minimem je tak ověření, že obchodované pravděpodobnosti fungují. Bohužel v trzích nebudeme mít nikdy jistotu, jak se budou věci vyvíjet do budoucnosti. Můžeme si však ověřit, jakým způsobem vše fungovalo v minulosti. A věřit, že testované pravděpodobnosti se budou alespoň částečně opakovat i v budoucnu. Základem profitabilního obchodování je proto tzv. historický backtest. Při něm aplikujeme sledované principy na historická data a vyhodnocujeme nejrůznější metriky testované strategie. Když jsem s testováním trhů začínal, backtestoval jsem strategie ručně. Jednoduše jsem si zobrazil historický graf, procházel jej úsečku za úsečkou a hledal předem definované vstupní a výstupní situace. To ale bylo před několika desítkami let (neskutečné, jak čas letí). Ruční backtest je samozřejmě možný i dnes, ale maximálně jej nedoporučuji. Především je časově velmi náročný. Vesměs tak budeme backtestovat méně historie a určitě méně trhů. Ruční backtest bývá také velmi nepřesný. Naše mysl se bude zaměřovat hlavně na nejvíce viditelné ziskové situace a přehlédne mnoho ztrátových situací. V dnešní době jednoznačně doporučuji backtestovat pomocí specializovaných programů. Do těch nadefinujeme parametry strategie a velmi rychle máme k dispozici podrobné historické statistiky. Mnoho začínajících obchodníků se počítačovým backtestům brání. Odrazuje je nutnost pochopit pro ně nové principy ovládání příslušných programů, což určitě vyžaduje určitý nezbytný čas a samostudium. Současně také bývají po prvních počítačových backtestech rozmrzelí ze získaných výsledků. Testy jim často ukáží, že testované přístupy nejsou na historických datech výdělečné nebo vydělávají málo. A obchodníci mívají pocit, že ručně by dokázali situace zobchodovat mnohem lépe. Což je vesměs velmi naivní. Zejména pokud s obchodováním začínáte. Časovou investici do studia počítačového backtestu jednoznačně doporučuji. Budete z ní těžit celou svoji obchodní kariéru. A pochopitelně to neznamená, že byste museli obchodovat automatizovaně. Počítačový backtest můžete použít i k získání jen základních dlouhodobě fungujících pravděpodobností, které následně můžete obchodovat ručně s využitím vlastního zvážení obchodovaných situací. A co je nejdůležitější. Jakmile se jednou pustíte do plně systematických backtestů s použitím počítačů, budou se časem vaše výsledky jen zlepšovat tak, jak se budete posouvat ve znalosti používaných nástrojů. Jaký software pro backtest používat? Zde neexistuje jedna správná odpověď. Řešení dnes existuje opravdu hodně a vybere si každý. Doporučuji zvolit hlavně takový software, který má aktivní komunitu uživatelů, je hodně univerzální a není příliš drahý. Sám dnes používám nejvíce programy TradeStation (pro intradenní obchodování), Amibroker (pro swingové a portfolio systémy) a bezplatný programovací jazyk Python. Začnete-li s Amibrokerem, myslím, že nesáhnete vedle. Program sice není zdarma, ale je velmi flexibilní. S vašimi rostoucími nároky na testované funkce budete objevovat stále další a další možnosti tohoto softwaru, který je opravdu dobře postavený. Ale pochopitelně není to svatý grál. Jako žádný software. Z počátku je určitě dobré vyzkoušet i další programy, abyste sami poznali, který vám bude vyhovovat nejvíce. Pojďme si ukázat, jak na první backtest s Amibrokerem, abyste měli konkrétní návod, od kterého se odrazit. Program je možné instalovat ve zkušební verzi z adresy https://www.amibroker.com/download.html. Pro základní backtest je program plně funkční, hlavním omezením je skutečnost, že data nejdou ukládat do databáze. Po prvním spuštění se v programu zobrazí graf akcie AA, jejíž data jsou spolu s několika dalšími v programu k dispozici k testování: Na této akcii si můžeme ukázat, že programový backtest není vůbec komplikovaný. Zvolte v horním menu File > New > Formula a zobrazí se tzv. AFL Formula Editor. AFL je zkratka pro skriptovací jazyk, ve kterém se v Amibrokeru popisují testované situace. Řekněme, že se rozhodneme otestovat edge popisovaný v rámci seriálu. Tedy držení pozice přes noc. Například budeme chtít otevřít pozici na klesajícím dnu (tedy uzavírací cena trhu je nižší než otevírací) a vstoupit následující den při otevření trhu. V Amibrokeru pro to můžeme použít následující kód: Buy = C<O; BuyPrice = Close; Sell = False; SellPrice = Open; ApplyStop( stopTypeNBar, stopModeBars, 1 ); Funkce Buy definuje podmínku, při které pozici otevíráme (zde klesající úsečku). BuyPrice pak vstupní cenu (zde uzavírací cena trhu). Sell definuje podmínku výstupu. V naší ukázce nemáme tuto podmínku aktivovanou, protože pro výstup používáme tzv. časový stop-loss – výstup za určitý počet úseček. V našem případě druhý den, kdy pozici ukončujeme na otevírací ceně. Tu máme definovanou pomocí proměnné SellPrice. Následně v editoru klikněte na tlačítko Analysis: Kód se přenese do hlavního okna, kde se ujistěte, že budete backtestovat vybraný trh (Apply to nastavené na Current). A následně klikněte na tlačítko Backtest (1): Jakmile test dojede, můžete si výsledky backtestu zobrazit kliknutím na ikonku Report (2). Okamžitě byste měli mít k dispozici statistiky této testované situace na několika stech obchodech. A současně hotový první backtest. Gratuluji! Vidíte, že systematický backtest s pomocí softwaru není nic nepřekonatelného. Nejdůležitější je nezastavit se před první překážkou a po kouskách se snažit posouvat dále. Co vám na začátku bude připadat nepochopitelné, budete za pár měsíců vnímat jako velmi triviální. Velkým pomocníkem vám bude manuál Amibrokeru, ve kterém jsou na adrese https://www.amibroker.com/guide/ popsány všechny funkce, se kterými lze v programu pracovat. Chcete-li na začátku asistenci s ovládnutím programu pomocí konkrétních tutoriálů v češtině, pak na Finančníkovi nepřehlédněte kurz základů práce s Amibrokerem na adrese financnik.cz/go/amibroker. A skutečně – není podstatné s jakým programem budete pracovat a kde se jej naučíte ovládat. Důležité je zejména začít a každý den se snažit posunout kupředu. V našem seriálu už jsme si ukázali několik zajímavých situací, které doporučuji, abyste si sami zkusili programově otestovat. Budete u toho muset vyřešit spoustu drobných úkolů a výzev, ale to je právě to, co vás bude jednoznačně posouvat kupředu k systematickým profitům. A pokud si nebudete vědět rady, zkuste napsat na petr@financnik.cz a bude-li na téma více podobných dotazů, pokusím se odpovědi zpracovat do některého z dalších článků.
    7 bodů
  27. Knihy ze série Market Wizards přinášejí inspiraci v podobě příběhů ostatních traderů. Jack Schwager se v minulosti zaměřoval především na velká jména ze světa obchodování nebo třeba na úspěšné manažery hedgových fondů. V poslední novince Unknown Market Wizards popisuje příběhy obchodníků, kteří vyrostli z malých účtů a jejichž jména vesměs nikdo nezná. Různých podobných příběhů nalezneme na internetu spousty, ty z pera Jacka Schwagera mají ale jednu důležitou charakteristiku – popisované výkonnosti jsou ověřené. Mimo jiné i tím, že Jack stojí za službou fundseeder.com, která monitoruje účty mnoha obchodníků, kteří službě povolí přístup ke svému účtu (sám toto mám také povoleno a o službě plánuji v budoucnu napsat recenzi). Výkonnost obchodníků je tak monitorována bez možnosti jejich zásahů – informace se čerpají přímo od brokera. Příběhy obchodníků s dlouhodobě ověřenou výkonností jsou bezesporu něco, co je extrémně motivační a inspirační. Přiznávám, že sám jsem knihu přečetl jedním dechem a jednoznačně ji doporučuji. Naleznete v ní příběhy následujících obchodníků: Čerstvého absolventa vysoké školy, který začal s účtem 2 500 dolarů a v následujících 17 letech z trhů získal více než 50 milionů dolarů. Bývalého manažera reklamní agentury, který za svoji 27letou kariéru komoditního tradera dosáhl průměrného ročního zhodnocení 58 %. Akciového obchodníka kombinujícího fundamentální a technikou analýzu, který svůj původní účet o velikosti 83 tisíc dolarů přeměnil do 21 milionů dolarů. Komoditního obchodníka, který za svojí 13letou kariéru dosáhl průměrného ročního zhodnocení 337 %, kdy jeho nejvyšší drawdown byl 10 %. Portýra z České republiky daytradujícího akcie, který svojí výkonností překonává 99 % hedgových fondů. Komoditního obchodníka, který dvakrát vydělal a ztratil půl milionu dolarů předtím, než se stal na následujících 20 let konzistentním obchodníkem. Bývalého amerického vojáka, který díky svému automatizovanému řešení dosahuje 10 let výjimečného poměru risku/zisku. Dalšího komoditního obchodníka s ověřenou roční výkonností 280 % při nejvyšším měsíčním drawdownu 11 %. Hudebníka, který si vytvořil vlastní software, aby s ním posledních 20 let vytvářel průměrné roční zhodnocení 20 %. Tenisového hráče, který skoro deset let dosahuje ročního průměrného zhodnocení 298 %. Akciového obchodníka kombinujícího dlouhodobé držení akcie s krátkodobými obchody dosahujícího trojnásobného zhodnocení než index S&P 500. Všechny příběhy jsou publikovány formou rozhovorů, ve kterých jsou velmi otevřeně popisovány přístupy, se kterými jednotliví obchodníci obchodují. Samotnou knihu si můžete v angličtině koupit na Amazonu zde. V elektronické podobě stojí kniha 15,34 dolarů a rozhodně stojí za to. Pokud vás téma zajímá, doporučuji nepřehlédnout rozhovor Patrika Boylea, který vedl s Jackem Schwagerem na této youtube stránce.
    6 bodů
  28. Konferenci Trading Forum máme úspěšně za sebou. Jaká byla? Zde jsou mé postřehy spolu s fotografiemi zachycujícími průběh akce. Co je Trading Forum a proč jej pořádáme? Trading Forum je konference „běžných“ obchodníků. Jejím cílem je poskytnout inspiraci a ukázat, jak principy diskutované na Finančníkovi fungují různým obchodníkům v praxi. Nejde tedy o kurz či školení, kde by se probírala nějaká konkrétní látka s cílem předat ji účastníkům od A do Z. Ale o setkání traderů, kde se prezentují různé dílčí zkušenosti z praxe, a především je zde ohromný prostor pro vzájemnou komunikaci, sdílení zkušeností a předávání kontaktů. Jak mezi přednášejícími, tak mezi účastníky. Vím, že podobný formát akce je pro mnoho obchodníků pracujících z domova nový a neví úplně, co od něj čekat. Na první pohled se totiž zdá, že důležitější je investovat čas a peníze spíše do studia technických detailů obchodování, a tudíž se účastnit spíše praktických kurzů. Nicméně většina traderů, kteří se dostanou přes základní „honbu za nepodstatnými informacemi“, mi jistě dá za pravdu, jak významnou roli hraje i v tradingu sociální rozměr. Obchodování totiž není o nějakých unikátních informacích, s jejichž pomocí by bylo možné generovat ohromná zhodnocení. Profitabilní obchodování „z domova“ je tradiční business, k jehož zvládnutí je třeba hodně trpělivosti a postupná integrace mnoha dovedností. K tomu velmi pomáhá průběžný kontakt s podobně zaměřenými tradery a sledování, co a jak reálně dělají. To lze samozřejmě dělat i ve virtuálním prostředí internetu, kde se však velmi těžko rozlišuje, co je a co není pravda (a v době ohromného nástupu fakenews toto bude ještě horší). Myslím, že i na Finančníkovi si tak stále více obchodníků uvědomuje sílu osobních kontaktů a komunikace. Ostatně na letošní Trading Forum se přihlásilo přibližně 350 obchodníků, což je již velmi úctyhodné číslo. Konferenci jsme pořádali opět v zázemí luxusního hotelu Grandior v centru Prahy. Vše probíhalo v centrálním sále s několika projekcemi, prostor pro vzájemné diskuze byl v předsálí. Zde jsme letos připravili „meeting pointy“ zaměřené na jednotlivé styly obchodování. Spolu s výměnnou kontaktů před samotnou konferencí v uzavřené diskuzi na Finančníkovi toto jednoznačně letos vedlo k dalšímu posunu v komunikaci mezi jednotlivými tradery. Věřím, že se i vám podařilo navázat kontakty, které vás výrazně posunou v dalším obchodování. Samotný program konference byl letos složen z přednášek sedmi prezentujících. Kromě mé přednášky šlo o šest obchodníků z Česka nebo Slovenska, kteří si prošli kdysi stejnou cestu základů jako všichni ostatní. A dnes většinou spravují větší účty a trading patří k jejich hlavní obživě. Jeden z nejvyšších ohlasů měla podle hodnocení přednáška Petra Komínka o možnostech pronájmu strategií. S Petrem jsem na Finančníkovi dělal rozhovor před několika lety (přečíst si jej můžete v článku Petr K. – cesta k automatizovanému hodnocení 57 % p.a. pomocí NinjaTraderu [rozhovor]). Na Trading Foru pak Petr ukázal, kam se v tradingu posunul. Prezentoval auditované výsledky svých futures portfolií, které pronajímá u Strikeru. A především zkušenosti, kolik lze pronájmy vydělávat. Petr Komínek diskutuje výkonnost portfolií, které pronajímá. Ale to jsem v programu trochu předběhl. Den začal přednáškou Davida Monoszona. Ten mj. popisoval, jak jeho obchodování intradenních futures hodně posunuly mikro futures kontrakty, které jsou nyní na burze k dispozici. David Monoszon a tipy pro risk management s použitím mikro kontraktů. Ty představují skutečně revoluci v tom, jak je možné obchodovat i s malými účty. Veškerý risk je 10x nižší než na klasických e-mini trzích, a i obchodník s malým účtem si tak může dovolit obchodovat s multikontrakty a řídit obchody přes pokročilejší taktiky trade managementu. Z důvodu menších účtů sahá hodně obchodníků také po mimoburzovních instrumentech. Tomuto světu se na Finančníkovi moc nevěnujeme (protože sám obchoduji jen burzovní trhy), a bylo tak fajn, že nám tento svět přiblížil Petr Kouba. Ten ukázal, jak obchoduje široké portfolio intraweek strategií (otevíraných od pondělí od pátku) právě s pomocí CFD strategií. Petr Kouba popisoval rozdíly dvou světů - obchodníků CFD a futures. Pro obchodníky pracující s akciemi byla jistě zajímavá přednáška Martina Lembáka. Ten vysvětloval, jak konkrétně obchoduje trend followingové přístupy s pomocí opcí. A opět nechyběly výpisy z účtů a výsledky, aby si každý mohl udělat představu, co podobný přístup představuje v praxi. Martin Lembák demonstroval, jak konkrétně obchoduje na svém účtu trend followingové strategie s pomocí opcí. Cílem Trading Fora bylo ukázat, jak pracují s kapitálem zkušení obchodníci. Společným jmenovatelem tak byla zejména diverzifikace a portfolia, protože málokdo se zaměřujeme na jedinou strategii a trh. Jak skládat portfolia ukazoval Marek Chrastina, který také pronajímá systémy přes Striker, a mohl tak v přednášce vycházet z konkrétních auditovaných výsledků. Marek Chrastina patřil k přednášejícím, kteří své portfolio strategie pronajímají. Na prezentacích pozvaných traderů bylo patrné, že mnoho obchodníků i na Finančníkovi se v obchodování posouvá ke správě stále většího kapitálu. A často začínají uvažovat o správě externího kapitálu. Jaké jsou možnosti a limity v ČR ukazoval Jaroslav Rozehnal. Ten dělal v této oblasti velmi intenzivní výzkum a názorně ukázal, že prostředí v ČR nemusí být pro podobné aktivity nejideálnější, neexistují zde úplně jednoduché cesty a v případě většího kapitálu může být výhodnější využít některých okolních zemí. Jaroslav Rozehnal se pohybuje zejména na poli institucionálních investic. V celém dnu se hovořilo o profesionálním tradingu, ke kterému nezbytně patří portfolia. Tedy obchodování více přístupů. Ale jak se k nim dostat? Své praktické poznatky jsem nakonec prezentoval v závěrečné přednášce zaměřené na možnosti automaticky vytvářených strategií. Jak jsem ukazoval, proces není úplně jednoduchý (ve stylu, že by šlo zapnout notebook a za pár hodin generovat profity), ale jde to. Dobré je ale připravit se na všechna pro i proti, která jsou s procesem spojena a která jsem v přednášce popisoval. Petr Podhajský a tipy, jak a s jakými výsledky vytvářet strategie autonomní cestou. A nejlepší část na konec – párty! Je to neuvěřitelné, ale Finančník letos slaví 15 let od prvního publikovaného článku. Moc nás těší vaše přízeň a bylo neskutečně fajn tuto příležitost i společně po konferenci oslavit a popovídat si, jak Finančník ovlivnil vaše obchodní začátky a kam jste se posunuli. Finančník je tu s vámi již 15 let. Děkujeme za vaši přízeň. Katka Tvrdková (organizace kurzů) a Petr Podhajský (Finančník.cz). Na závěr bych moc rád poděkoval všem za ohromné množství pozitivních ohlasů, které jsme k akci získali. Vzhledem k náročnosti organizace není sice v našich silách dělat konferenci každý rok, ale věřím, že se v budoucnu opět na Trading Foru potkáme. Ohromné díky patří i prezentujícím traderům, kteří se podělili o své těžce nabité zkušenosti. Všem účastníkům připomínám, že nahrávky prezentací (a kopie powerpointů) jsou k dispozici zde v archivu.
    6 bodů
  29. Často se říká, že bez práce nejsou koláče. Tedy, že bez odvedené práce nepřichází příjmy. V mnoha profesích to tak je, v tradingu to ale úplně neplatí. Což je na něm skvělé, ale zároveň pro mnoho lidí neuchopitelné. Nechápou, že přes všechnu odvedenou dřinu se peníze nedostavují. A že jiní jsou velmi nadstandardně placeni, aniž „by něco uměli“. Čím déle obchodování dělám, tím více vidím, že je to podnikání jako kterékoliv jiné. Tedy ve smyslu, že je k němu potřeba přistupovat koncepčně a s jasnou vizí. Je přirozené, že mnoho lidí neumí podnikat. A bohužel už i z tohoto důvodu se jim nedaří ani v obchodování. Je obecně známé, že většina obchodníků nakonec nevydělá. Kolik lidí ale uspěje v podnikání? Z části jistě závisí na zemi a oboru, ale myslím, že například tato americká statistika bude docela vypovídající. Ta říká, že v USA ve sledovaném období: 80 % malých businessů v USA přežilo 1. rok fungování. 70 % malých businessů v USA přežilo 2. rok fungování. 50 % malých businessů v USA přežilo 5. rok fungování. Jen 30 % malých businessů v USA přežilo 10. rok fungování. Má osobní zkušenost s vývojem traderů je velmi podobná. Většina jich přežije první rok v trzích, hodně jich přežije druhý rok v trzích. Ale pak začnou postupně odpadat a dlouhodobě jich vydělává jen malá část. Stejně, jako přežije malých firem. Proč tomu tak je? Protože je jednoduché se pro něco nadchnout a dělat to rok nebo dva. Mnohem náročnější je postavit něco, co bude fungovat i za 5 nebo 10 let. Proč? Protože jakýkoliv běh na dlouhou trať musí mít mj. skutečně smysluplnou náplň a jasné směřování. Většinou i kvalitní tým lidí, protože jediný člověk málokdy zůstane motivovaný – to platí jak pro podnikání, tak pro trading. Rozumná náplň a jasné směřování k promyšleným cílům je to, co chybí jak neúspěšným podnikatelům, tak neúspěšným traderům. Znamená to, že neúspěšní podnikatelé nebo neúspěšní tradeři pracují méně a proto neuspějí? Většinou naopak. Většina z nás se jistě v minulosti podívala párkrát na Ano šéfe!, kde jsme mohli nahlédnout do businessu lidí, kteří se snažili prorazit v pohostinství a nedařilo se jim. Velmi často šlo o lidi, kteří pracovali prakticky nonstop. Většinu práce si dělali sami, byli unavení, zadlužení a demotivovaní. Bohužel jejich podniky tomu odpovídaly, a tak se pohybovali ve smrtelné spirále stále blíže k tomu, aby své podniky zavřeli a do konce života spláceli nadělané dluhy. Podobné příběhy lze nalézt ve všech oborech. A samozřejmě i v tradingu. Hrozně moc neúspěšných obchodníků pracuje na dosažení svých snů opravdu tvrdě. Osobně znám řadu lidí, kteří na obchodování pracují třeba 6-8 hodin denně po dobu několika let. A často se nikam neposunuli, což bývá neuvěřitelně frustrující. Přitom, když se s nimi bavím o nějakých trochu dlouhodobějších vizích a plánech, tak velmi často dojdeme k tomu, že žádné nemají. Prostě jen chtějí „trading konečně pokořit“. Rozhodli se, že musí vše zlomit, a nakonec se například ty „odrazy od S/R úrovní“ naučit obchodovat. To vše bez jakékoliv vize realistických finančních očekávání. Prostě jen „makají“ stejně jako podnikatelé-kuchaři šmudlající svá jídla z prášku, kteří doufají, že se najednou něco změní a na jejich jídlo se začnou stát fronty. Bohužel nezmění. V podnikání a tradingu často úspěch úplně nezáleží na tom, kolik tvrdé práce a času jsme všemu věnovali. Je potřeba věci dělat především chytře a, jak jsem řekl, s určitou vizí. Naštěstí v tradingu máme, například oproti gastro podnikání, tu ohromnou výhodu, že se můžeme kdykoliv zastavit a začít třeba věci dělat trochu jinak. Netlačí nás nájmy prostor ani platy zaměstnanců. To je ohromný benefit! Jestli tak máte pocit, že tradingu obětujete opravdu hodně času a nikde to není vidět, skutečně se vyplatí vzít si chvilku volno a vše zrevidovat. Máte opravdu vše nastavené tak, že tvoříte dlouhodobý business, nebo jste se jen pro obchodování nadchli a lovíte myší „dobré trajdy“?
    6 bodů
  30. Jak vytvořit funkční obchodní systém? Pojďme si v sérii článků společně jeden postavit. Od nalezení obchodovatelné myšlenky až k reálným obchodům. Než začneme vytvářet obchodní systém, měli bychom mít základní myšlenku, jaký typ obchodního systému plánujeme vytvořit. Intradenní systém držící pozice max. pár hodin? Krátkodobý swingový systém obchodující pozice v horizontu max. dnů? Dlouhodobější obchodní systém? V principu platí, že čím rychlejší systém budeme mít, tím více můžeme vydělat. Ale s přibývající rychlostí systému bude vše výrazně náročnější na technologie a zkušenosti s vyhodnocováním robustnosti a průběžnou adaptací měnícím se trhům. Jako nejrozumnější mi přijde začít stavět systémy s použitím denních grafů. Už jen proto, že data jsou k dispozici běžně zdarma a pro jejich zpracování nám stačí často jednoduché nástroje typu Microsoft Excel. Odkud začít při stavbě obchodního systému? Nejlépe od nějaké základní hrubé výhody, která je v trzích přítomna dlouhodobě. Spoustu jich lze nalézt v různých akademických studiích, ale také vlastním testováním trhů na základě jejich průběžného pozorování. My se zaměříme na běžně obchodované americké akciové indexy. Jde o trhy, na kterých se dají vytvářet profitabilní strategie poměrně snadno. Současně jde o hodně obchodovatelné trhy a není problém do nich umístit prakticky jakékoliv množství kontraktů (z pohledu retailových traderů). Jedna z mých oblíbených cest, jak v trhu najít základní výhodu, je studium sezónnosti. Určitého základního vzorce chování ceny, který se opakuje v průběhu času. Sezónnost může být dlouhodobá – například v podobě měsíční tendence trhu růst nebo oslabovat v určité roční období. Ale i výrazně krátkodobější. Například denní tendence (viz například článek Pravidelné profity pomocí sezónnosti popisující zajímavou sezónnost ve zlatě). Nebo i krátkodobější. Některé trhy se opakovatelným způsobem chovají stejně v určité hodiny. Krátkodobá sezónnost, na kterou se zaměříme v našem seriálu, vychází z rozdílného chování akciových trhů v denní vs. noční seancí. Denní seance amerických akciových indexů odpovídá době, kdy jsou v USA otevřeny akciové burzy. Tedy 15:30 – 22:00 českého času (kromě dvou krátkých období, kdy se v USA a Evropě mění jindy letní/zimní čas). Noční seance představuje zbylá část dne. Akciové trhy jsou zavřeny a indexy se obchodují jen prostřednictvím odvozených kontraktů jako jsou například futures (komoditní kontrakty). Většina obchodníků má správnou obecnou představu o dlouhodobé růstové tendenci v akciových indexech (s občasnými velkými propady v průběhu krizí). Odehrává se ale hlavní růst v denní nebo noční seanci? To jsou přesně ony základní myšlenky, které byste měli sami testovat a které vás dovedou k vytváření obchodních plánů. Otestování podobné myšlenky je velmi jednoduché. Lze použít data z Yahoo a například MS Excel. Nebo ještě lépe specializovaný software typu NinjaTrader, TradeStation nebo v mém případě Amibroker. V těch je daný test otázkou doslova několika málo minut. Pro test použiji data trhu SPY, což je ETF (prakticky akcie fondu) silně korelující s indexem S&P 500. Data trhu se dají snadno stáhnout například na Finance Yahoo - https://finance.yahoo.com/quote/SPY/ (záložka Historical Data > Download Data). Pozn.: Tento trh se aktuálně nedá obchodovat u evropských brokerů kvůli regulaci EU, což ale v tuto chvíli nevadí. Finální systém budeme moci obchodovat několika alternativními způsoby. Denní vs. noční seance Noční seance je u amerických akciových indexů obchodníky spíše přehlížena (zejména těmi, kteří jdou s davem). Jak ale vypadá hypotetický scénář, kdy bychom drželi SPY přes den, vs. situace, kdy bychom drželi trh přes noc? To vše v případě rostoucího kontextu trhu, který vyjádříme jako situaci, kdy trh uzavírá nad svým dlouhodobým klouzavým průměrem 200. Tedy testujeme dvě základní období trhu: a) Nakupujeme SPY za otevírací cenu a prodáváme stejný den za uzavírací cenu. b) Nakupujeme SPY za uzavírací cenu a prodáváme následující den za otevírací cenu. To vše v kontextu, kdy je uzavírací cena trhu výše než klouzavý průměr z uzavíracích cen za posledních 200 úseček. Takto vypadá backtest situace a) – obchodování denní seance v období 1.1.2000 – 19.4.2019: A takto backtest situace b) – obchodování noční seance v období 1.1.2000 – 19.4.2019: Na první pohled je vidět ohromný rozdíl ve výkonnosti a jednoznačný závěr – dlouhodobý růst akciového indexu S&P 500 probíhá především v noční seanci. Sezónnost si můžeme ověřit i na starších datech, která mám v Amibrokeru k dispozici, konkrétně od roku 1994: Takto vypadá backtest situace a) – obchodování denní seance v období 14.6.1994 – 19.4.2019: Takto vypadá backtest situace b) – obchodování noční seance v období 14.6.1994 – 19.4.2019: Jak je vidět, popisovaná sezónnost je opravdu výrazná. Na maximální historii vidíme výrazně vyšší počet ziskových obchodů oproti ztrátám (53,72 % vs. 46,28 %) při vyšším průměrném ziskovém obchodu, než je průměrná ztráta. To je určitě solidní základní edge, který se můžeme pokusit rozvinout do konkrétního obchodního přístupu. Tomu se budeme na Finančníkovi věnovat v dalších článcích. Do té doby ale doporučuji, abyste se sami pokusili o využití popisovaného principu přemýšlet a nápady testovat. Protože právě podobná praxe je to, co posouvá tradery kupředu.
    6 bodů
  31. Akcie patří mezi jedny z nejdostupnějších trhů pro stavbu a obchodování systematických strategií. Jednak z pohledu kapitálu, kdy lze akcie nakupovat prakticky od pár dolarů a mj. také z pohledu dostupnosti dat, která jsou na internetu často k dispozici zdarma. Pozor však na problematiku delistovaných akcií. Pro stavbu swingových strategií stačí mít k dispozici historická denní data. Ta jsou na rozdíl například od intradenních dat běžně na internetu ke stažení, byť zdroje se v průběhu času mění. Osobně nejvíce používám barchart.com, řada obchodníků pracuje s historickými daty z Yahoo atd. Bezplatná denní akciová data mohou mít různou kvalitu, ale obecně jsou poměrně dobře použitelná. Pokud je budete používat pro stavbu systematických strategií, je ale třeba počítat s jedním zásadním zkreslením. Nezapomínejte na to, že skupina obchodovatelných akcií se v průběhu času mění – už jen tím, že firmy krachují, různě se spojují a navzájem kupují. Při stavbě akciových strategií bychom tak měli pracovat s určitým univerzálním klíčem, „jak vybrat obchodované akcie v příslušném čase v historii“. Bohužel nelze vzít například nejsilnější dnešní společnosti typu Amazon, Facebook a Apple a snažit se na jejich historických datech vybudovat obchodní systém. Proč? Protože v určitém bodu historie nebyly tyto společnosti ještě tak známé a pokud byste se zaměřili na „nejsilnější společnosti v daném čase“, vybrali byste si úplně jiné firmy… V angličtině se tomuto zkreslení říká Survivorship bias, česky klam přeživších. Jde o klam, kdy naši mysl výrazněji zaměřujeme na ty, kteří přežili určitý selektivní proces a vůbec nepracujeme s těmi, kteří procesem neprošli. Portfolio obchodovaných trhů bychom tak měli vždy zkoumat z odpovídajícího času v historii, kdy bychom takové obchodovali. Profesionální obchodníci například definují svůj obchodovaný soubor akciových trhů tak, že za obchodované trhy považují všechny akcie, které se v daný den historie obchodovaly s určitým objemem. To vyžaduje zahrnout do rozhodovacího procesu jeden podstatný faktor – tzv. delistované akcie. Tedy akcie, které se obchodovaly v minulosti a dnes již na burze neexistují. Za příklad si můžeme vzít společnost Enron, která ještě v roce 2001 patřila k největším americkým společnostem, aby vzápětí zkrachovala. V roce 2001 by tak většina obchodníků Enron zahrnula do svých portfolií. Pokud budete stahovat data z Yahoo dnes, tak na historii této společnosti nenarazíte. S problematikou úzce souvisí i skladba akciových indexů, které se velmi často používají coby určité základní skupiny pro obchodování akcií. Například obchodujeme „akcie z indexu S&P 500”. Jenže samozřejmě ani indexy nejsou v čase stejné. Indexy se počítají různě, ale velmi zjednodušeně můžeme říci, že se mění tak, jak společnosti získávají a ztrácí svoji velikost a důležitost. Pokud budeme testovat strategii jen na dnešních komponentech, například indexu S&P 500, tak opět podléháme klamu přeživších. Jak hodně to vadí? Zde je konkrétní příklad. Testuji akcie indexu S&P 500 s jednoduchým algoritmem. Nakupuji akcie, které klesající úsečkou uzavřely pod svým 20denním klouzavým průměrem a pozici uzavírám, když akcie rostoucí úsečkou uzavírají nad 20denním průměrem. Otevřeno je max. 20 pozic najednou. Pokud tento triviální a čistě ukázkový model aplikuji na dnešní složení indexu S&P 500, získám následující equity křivku: Pokud použiji survivorship bias free databázi zohledňující každý den v historii složení indexu (a obchodující tak i delistované akcie), získám následující equity křivku: Aniž bych musel zacházet do nějakých detailů výkonnosti, je na první pohled myslím jasné, jak velký rozdíl může v testování být. Zohlednění klamu přeživších vždy povede k horším, a tak realističtějším výsledkům. U některých systémů nemusí být rozdíl tak zásadní, u některých bude ohromný. Myslím, že je tak zřejmé, že pro seriózní testování je dobré pracovat se survivorship bias free databázemi. Naštěstí to dnes už není tak složité jak dříve. Jak konkrétně na to, vám ukáži v tutoriálu, který plánuji publikovat na Finančníkovi za týden.
    6 bodů
  32. Řada pohybů se na trzích opakuje z důvodu sezónních tendencí. Jak na takové tendenci vydělat si ukážeme na konkrétním příkladu obchodního systému v trhu se zlatem. Sezónnost znamená, že se něco mění podle sezón. Například topné palivo bude zdražovat v období zimy a zlevňovat v létě. Sezónní vlivy se hodně projevují v komoditách a společnostech, které s nimi pracují. Ale najdeme je i v řadě různých dalších trhů. Sezóna pak nemusí představovat jen sledování ročních období. Sezónnost můžeme nalézat i v mnohem krátkodobějších periodách – například dnech nebo i jejich částech. Sezónnost je jeden z velmi silných principů, které je možné pro obchodování používat. Sám jsem na burze začínal s komoditními kalendářními spready, představujícími rozdíl cen mezi vybranými kontrakty komodit. Zde jsem pracoval prakticky výhradně se sezónností. Postupně jsem se sezónností začal pracovat hlavně jako s jedním z kontextových filtrů. Například čekám na sezónní tendence ve sledovaném trhu a do této tendence pak aplikuji vstup v podobě jemnější technické analýzy (například vstup po breakoutu). Příkladem konkrétní velmi zajímavé a silné tendence může být páteční zhodnocení zlata. Podívejte se, jak vypadá hypotetický sezónní obchod v GLD (ETF sledující zlato), kdy trh nakupujeme ve čtvrtek večer a prodáváme o den později, tedy v pátek večer: Pravděpodobnosti tohoto obchodu hrají výrazně v náš prospěch: Obchod je ziskový v 57,45 %. RRR obchodu je navíc pozitivní. Na základě této sezónnosti je zřejmé, že zlato má tendenci v pátek posilovat. Využití takové tendence může mít mnoho podob – lze ji obchodovat samostatně, ale patrně ještě lépe v kombinaci s jemnějším časováním. Vstupovat je možné jak v akciích, tak komoditách nebo opcích. Fundamentální důvody sezónnosti U podobných sezónních tendencí je dobré zkoumat, jestli mají určitou fundamentální logiku, která povede k jejich fungování v budoucnosti. V případě růstu zlata (a dalších drahých kovů) před víkendem vychází tendence ze závěrů studie, která sledovala zajišťování akciových obchodníků nákupem drahých kovů právě před víkendem. To samo o sobě není pro mě úplně nejsilnější fundamentální faktor, ale určitá logika v daném pohybu je. Pro mě dostatečná, abych podobnou sezónnost použil jako kontextový filtr. O to víc nyní, kdy ji sleduji již delší dobu. Jak sezónnosti získávat? Nejrobustnější je testovat sezónnosti, které mají skutečný fundamentální základ vyčtený z odborné literatury. Těch budeme mít omezený počet. Nakonec tak nezbude, než sáhnout po různých formách dataminingu, kde sezónnosti hledáme algoritmy v historických datech a jejich fundamentální racionalitu se pokusíme ověřit zpětně. V případě dataminingu je ale potřeba velkou pozornost věnovat striktnímu ověřování sezónnosti na datech nepoužitých při dataminingu a také využívání jen těch sezónností, které vycházejí z nějaké vyšší logiky. Takové pak dokáží být velmi dobrými stavebními kameny obchodních strategií.
    6 bodů
  33. Ve fondu nyní aktivně obchoduji první čtyři měsíce. S ohledem na šílenství s celkovou ekonomikou a inflací jsem opravu rád, že jsem se do této cesty pustil. Krátkodobé systematické strategie vnímám v aktuálním prostředí jako solidní cestu, jak kapitál spravovat s přiměřeným riskem a nízkou časovou náročností. Zde je report posledního vývoje. Ve fondu nyní obchoduji strategie, které jsem popisoval v prvním reportu (stále kromě strategie STARL, kterou jsem zatím na účet nenasadil. Místo ní je ve fondu Monday Buyer z workshopu). I cíle fondu jsou stále stejné: Obchodovat plně automatizovaně a systematicky. Obchodovat long i short. Než bude více strategií, tak obchodovat opatrně s cílem ročního zhodnocení v pásmu 15 až 30 % (popisoval jsem v druhém reportu). Zhodnocení se může zdát v kontextu aktuálního vývoje indexů typu S&P 500 nízké, protože jej lze „snadno“ dosáhnout v posledních měsících i pouhým pasivním držením indexu. Fond by měl ale nabídnout výnosy, které nebudou s indexy úzce korelovat. Už jen proto, aby měl šanci vydělávat i v době, kdy budou indexy padat. Proto ostatně aktivně obchoduje i do shortu (cca 1/3 všech obchodů byla do shortu). V případě krátkodobých obchodů navíc vnímám velkou výhodou v možnosti aktivnějšího reinvestování kapitálu a později i zvyšování páky s více současně obchodovanými strategiemi. Což je to, co mám v plánu. Mimochodem – forma fondu, kterou jsem zvolil, je ideální i v tom, že fond může obchodovat i velmi rychle (nemusí pozice nikam reportovat), což bezesporu nabízí konkurenční výhodu oproti regulovaným subjektům. I to je důvod, proč se snažím tuto výhodu využít a zaměřovat se na krátkodobé strategie. Na druhou stranu jsem z principu konzervativní obchodník, a tak například jen pomalu zapojuji do akce kapitál, který mám k dispozici. Takto vypadá rozložení jednotlivých aktiv, se kterými pracuji: Zelená plocha jsou volné peníze, modrá pozice držené v akciích a ETF. Na první pohled je vidět, že ještě před měsícem jsem pracoval jen s cca 50% kapitálem a většina ho ležela na účtu. Poslední dobou jsem postupně začal risk zvyšovat a kapitál začal využívat více. Ovšem stále vesměs obchoduji bez páky, naopak mám na účtu velké rezervy. Zde vnímám ohromný rozdíl od mnoha začínajících traderů, kteří od startu exponují i bez dostatečných zkušeností kapitál na maximum a snadno a rychle se dostávají do problémů a velkých drawdownů. Pochopitelně, že nevyužitý kapitál by mohl vydělávat a mohl bych profitovat více. Sám ale situaci vnímám tak, že pořád je kam se posouvat. Z pohledu správy většího kapitálu je pro mě podstatné: Jestli je volatilita výnosů ve stanovených mezích – tedy jestli v důsledku equity neprochází nějakými vysokými drawdowny. Což neprochází. Jestli výkonnost nějak rámcově koresponduje s backtestem, a tudíž orientačními cíli. V tuto chvíli cílím na roční výkonnost 15-30 % při aktuální volatilitě výkonnosti. Tedy průměrně řekněme cca 22 %. Aktivněji obchoduji ve fondu cca 4 měsíce, jen jednoduchou matematikou bych měl mít nyní dosaženo cca 7,5 % (22 / 3). Což se daří – viz níže. Poznámka: V praxi reálně můžeme cílit jen na volatilitu výnosů – tedy risk. Je reálné obchodovat tak, abychom měli například drawdown nejvíce 10 %. Není ale možné „mít za cíl vydělat určitou částku“. Tedy cílit na výnosy. Protože výnosy přicházejí na základě dlouhodobých pravděpodobností bez toho, aniž bychom krátkodobé výsledky nějak aktivně ovlivňovali. Průměrné roční zhodnocení 22 % tak může snadno představovat situaci, kdy jeden rok vyděláme 30 % a druhý 15 %. Nikdy přitom dopředu nevíme, co přesně nás čeká. Ostatně i proto mám ve fondu „investiční horizont“ tři roky. Toto se vztahuje i na retailové obchodování, kde můžeme pracovat s vyšším riskem a třeba dosahovat vyšších zhodnocení, ale ta je také třeba vnímat v delším horizontu, neboť se budou v průběhu času „průměrovat“. Každopádně ve fondu mám nyní zrealizované zhodnocení cca 9 %, což úplně odpovídá mým plánům. Takto vypadá equity křivka přímo z Interactive Brokers: Zhodnocení se navíc zvyšuje s tím, jak aktivněji fond obchoduje, což vnímám jako pozitivní směr. Co jsou mé aktuální postřehy, které vám mohou také pomoci: Větší výzva je pro mě rebalancování strategií s novým kapitálem. Ten přichází do fondu vždy na začátku měsíce (jsou to ty velké skoky v zeleném grafu „cash“ publikovaném výše). Ve fondu obchoduji strategie, které vesměs popisuji na Finančníkovi (a buď je vyučuji ve workshopu, nebo obchoduji v Trading Room). U strategií, které drží pozice déle (hlavně MicroBreakout), musím pozice dokupovat, což výkonnost strategie snižuje (pozice dokupuji za vyšší ceny, často blízko vyčerpání trendu). To mě dále tlačí k tomu, abych podobné strategie ve fondu neobchodoval a naopak pracoval na dalších krátkodobých. Pokud budete spravovat externí kapitál, určitě si ohlídejte, abyste na začátku nepřijali příliš mnoho externích peněz. Já jsem byl v tomto naštěstí velmi konzervativní a zpětně vidím, jak dobře jsem udělal. Každý nový milion ve správě je znát. Když dnes otevřu IB, občas se leknu, jak vysoký profit nebo ztrátu vidím u otevřené pozice. Ale jen proto, že systémy obchodují se stále vyšším kapitálem, na který je třeba si zvyknout. S vyšším kapitálem vzrůstá tlak na řešení detailů, což ubírá čas. Na svých soukromých účtech jsem například úplně neřešil zajišťování měn, ve fondu mám pozice průběžně zajištěné (řešení popíši ve výuce stavby portfolia aktuálního workshopu swingového obchodování), protože výkyvy equity způsobené kurzovými rozdíly byly již příliš vysoké. Každopádně je skvělé vidět, že know-how, které si zde na Finančníkovi sdílíme, je využitelné jak v běžném retailovém obchodování, tak v profesionální sféře správy peněz. V době, kdy se odhadovaná inflace pohybuje kolem 7 % vnímám systematické obchodní strategie i coby nástroj použitelný k tomu, aby naše úspory neujídal čas. Na to stačí konzervativnější a pomalejší strategie typu Monday Buyer, kterou mj. popisuji v poslední knize Od myšlenky k reálným obchodům, kde můžete načerpat hodně inspirace (ke knize je dostupný i doprovodný bezplatný kurz, ve kterém předávám plně otevřená pravidla mean reversion systémů, které mj. používám i ve fondu).
    5 bodů
  34. Práce na zrychlování strategií, kterou jsem si naplánoval pro rok 2021, postupuje solidně kupředu. Mimo jiné i z důvodu, že jsem vše nakonec pojal veřejně. Na svém Youtube kanálu jsem připravil již několik videí, jak postupuji v momentě, kdy se chci dostat od myšlenky k reálným obchodům. Koncem minulého týdne jsem pak publikoval video popisující kompletní obchodní plán, který budu následující týdny obchodovat: Odkaz na video: https://youtu.be/UBC3mKBIoJ8 Pokud vás trading zajímá, rozhodně video doporučuji ke shlédnutí. Velmi otevřeně v něm ukazuji, jaké základní myšlenky jsem pro plán použil, jak nyní zcela mechanický plán vypadá, co zhruba očekávám za výsledky a také jak vypadaly první obchody, které jsem na základě plánu zobchodoval. Videa dál plánuji dělat v podobné otevřeném duchu. Pokud vás videa zaujala, mám na vás jedinou prosbu. Klikněte u mého kanálu na Odebírat, ať se postupně videa na Youtube více zviditelní a také ať nepřijdete o další aktualizace které plánuji: Mým cílem je ukázat, jaké cesty dnes v tradingu reálně fungují a jak by měl i začínající trader postupovat, aby se k profitům dopracoval. V dalších videích proto plánuji například ukázat: Jak konkrétně v běžném retailovém programu postavit tzv. skener a udělat si přípravu pro obchodování. Jak s jednoduchými nástroji intradenně sledovat denní signály. Jak obchody vyhodnocovat, na co se zaměřovat. Jak si nastavit hlavu, abychom s přístupem měli šanci vydělat. Jak zprovoznit veřejné živé reportování otevíraných pozic, abyste měli referenci, jak obchodování postupuje v reálném čase. Jak udělat řadu ukázek a komentářů z živého obchodování. A mnoho dalších. Pokud vás téma zajímá, tak prosím na Youtube klikněte na Odebírat, ať mám sám i zpětnou vazbu, že je o dané téma na Finančníkovi zájem.
    5 bodů
  35. Začnete-li podrobně studovat cenové grafy prakticky kterýchkoliv finančních trhů, brzy si jistě všimnete jednoho velmi univerzálního fenoménu. Po výrazných a rychlých pohybech často přichází alespoň krátkodobý protipohyb. Podívejme se na příklad nedávného chování akcie GOOG: Na denních grafech je v bodech 1 a 4 vidět, že trh rychle klesl pod klouzavý průměr, aby se cena následný den opět obrátila vzhůru. A na druhou stranu v bodech 2 a 3 trh až příliš rychle vyrazil vzhůru, aby po výrazné rostoucí volatilní úsečce přišel prudký obrat a cena se vrátila zpět ke klouzavému průměru. Vybrané body jsou samozřejmě jen diskréční ukázkou, v grafu bychom mohli diskutovat o množství dalších oblastí. Ale pointa je snad zřejmá. Po rychlých, nadstandardně velkých pohybech, mají trhy tendence tyto pohyby korigovat. Důvodů je řada. Volatilní pohyb je většinou způsoben určitou přehnanou reakcí obchodníků – například na fundamentální zprávu nebo na samotný rozjíždějící se trh, kdy řada traderů naskakuje do pohybu jen proto, aby jim cena neutekla. Po vyčerpání příkazů ženoucích trh jedním směrem mnoho obchodníků ukončuje obchody a inkasuje zisk – což v praxi znamená tlak na směrování ceny opačným směrem. A k těmto obchodníkům se přidávají i nové objednávky krátkodobých traderů, kteří si tipují, že cena bude mít tendence vrátit se do oblasti „běžné ceny“. Tito obchodníci obchodují strategie, kterým se v angličtině říká Mean reversion. Strategie obchodující návrat ceny k běžné hodnotě. Strategie jsou to poměrně jednoduché a určitě je dobré jim v tradingu věnovat pozornost. S menšími účty je lze obchodovat např. na akciích (níže uvedený příklad pracuje s účtem 10 000 dolarů). Jak konkrétně může taková strategie vypadat? Můžeme vybírat akcie z určitého indexu. Rád mám například Russell 3000 obsahující opravdu hodně akcií. Počkáme si na akcie, které jsou v uptrendu (obchodují se nad svým dlouhodobým průměrem o periodě 200). V případě akcie z indexu Russellu 3000 je lepší orientovat se na trochu dražší a likvidnější akcie (např. s cenou alespoň 40 dolarů a průměrným denním volume 500 000 shares, které jsem použil pro níže publikovaný backtest). Hlavní princip strategií návratu k běžné hodnotě spočívá ve schopnosti identifikovat výrazný pohyb, po kterém budeme vsázet na reverz ceny. Triviální podmínka takové situace může být definována tak, že akcie udělá denní pohyb (rozdíl open a close) alespoň 5 %. Všechny akcie, které daný den udělaly více než 5% pohyb seřadíme právě podle velikosti tohoto pohybu. Použijeme absolutní hodnotu, abychom mohli strategii obchodovat na dlouhou i krátkou stranu. U maximálně 5 trhů (v případě našeho konkrétního příkladu) s nejvyšším pohybem za předcházející den zkusíme zadat do trhu limitní příkaz na nákup/prodej „se slevou“ o velikosti 0,5 x ATR(5). Tedy polovičního denního rozpětí za posledních pět dnů. Takto může vypadat například long obchod: Tesla vytvořila 23.9.2020 volatilní 10% pokles (den označený růžovou linkou). Pokles patřil k top 5 z indexu Russell 3000. Následující den zadáme vstupní příkaz „Close cena 23.9.2020 – 0,5 x ATR(5)“. Tedy pokusíme se trh nakoupit se slevou pod uzavírací cenou volatilního dne. V tomto příkladu to vychází na hodnotu 360,65. Vystupovat můžeme různými taktikami. Rád používám profit target (v případu použit 5 %), výstup například na první rostoucí úsečce (v případě nákupu) a časový stop-loss (kdy je pozice ukončena v následujících několika dnech, pokud nedojde k jinému výstupu – reverzní obchody by měly být rychlé). Pro short platí vše stejně, jen v obráceném směru. Zde je příklad obchodu na akcii MLM: 29.10.2020 trh vytvořil 6,05% volatilní růst. Další den systém vystavil příkaz na limitní short prodej na ceně „Close cena dne 29.10.2020 + 0,5 x ATR(5)“, konkrétně šlo o úroveň 268,93, na které bychom byli vyplněni. Výstup byl za pár dnů opět na profit targetu. Pochopitelně, že systém nemá jen ziskové, ale také ztrátové obchody. Prostě jsou dny, kdy se cena po volatilní úsečce neobrátí. Takto by nedávno vypadala situace v akcii SPT: V trhu bychom ze shortu vystoupili na prvním klesajícím dni, který by byl ale výše než náš vstup. A tedy bychom realizovali ztrátu. Úspěšná Mean reversion strategie by nicméně měla mít poměrně vysokou úspěšnost. Pojďme se tedy podívat na backtest našich pravidel: Zelená křivka zobrazuje obchody na dlouhou stranu, červená na krátkou stranu. Šedá je pak celé „portfolio“. Ve výsledcích jsou započítány komise pro Interactive brokers. A výsledky vůbec nejsou špatné. Průměrné roční zhodnocení je na úrovni 23,05 % při nejvyšším drawdownu 17,89 %. Tedy každé z maximálně 5 pozic je přiřazeno 20 % aktuálního kapitálu. Sharpe ratio celého systému je 1,52 a úspěšnost 63 %. Celkový backtest obsahuje velmi reprezentativní vzorek 5 250 obchodů. A pochopitelně, že Mean reversion systémy lze dále posouvat. Diskutovaná ukázka obsahuje velmi triviální podmínky vstupu a výstupu. Ale už i tak je vidět, že: Obchodování návratu ceny k běžné hodnotě lze funkčně provádět i s jednoduchými pravidly. Strategii se daří zejména v období vyšší volatility v trzích (dobře se jí dařilo například v letošním roce 2020). Může být zajímavé obchodovat long i short stranu, protože celková křivka je výrazně vyhlazenější. Jsou období, kdy se daří spíše prodejům a období, kdy se více daří nákupům. Mean reversion strategie lze jednoduše stavět plně mechanicky, a postupně je tak automatizovat. Líbí se vám uvedený koncept, ale plně nerozumíte probíraným pojmům? Na Finančníkovi doporučujeme kurz Základů obchodování, který se věnuje základům stavby Mean reversion strategie a jejímu zasazení do kontextu zvládnutí základů obchodování. Máte-li zvládnuté základy, ale bojujete s technickým provedením, pak doporučujeme Workshop swingového obchodování. Ten obsahuje otevřené kódy několika strategií, které sami obchodujeme. Na jejich příkladech si krok za krokem postavíte pod osobním vedením zkušených obchodníků konkrétní swingové miniportfolio a začnete jej obchodovat v trzích. Potřebujete inspiraci nebo občasnou technickou radu se stavbou mechanických strategií? Pak je zde pro vás skupina TechLab.
    5 bodů
  36. V každé praxi se člověk posouvá a hledá cesty, jak dělat věci lépe a efektivněji. V tomto videu ukáži jak obchoduji dnes a shrnu, kam jsem se za poslední roky posunul. Ve videu používám jeden ze svých obchodních účtů u Interactive Brokers. Postupně ukazuji, jak dnes analyzuji obchody a sleduji je jak přímo v obchodní platformě, tak pomocí indikátorů, které jsou pro mě důležité hlavně z pohledu řízení celkového risku. Ve videu ukazuji hned několik obchodovaných systémů, se kterými pracuji plně mechanicky. Tedy následuji dlouhodobě otestované pravděpodobnosti. Pokud hledáte inspiraci jak na podobné systémy, tak právě pro vás jsem připravil na 25.9.2020 webinář, kde budu předávat popis 7 mých obchodních systémů. Na bezplatné vysílání se můžete registrovat na této adrese (obsah bude dostupný pouze pro registrované).
    5 bodů
  37. V současné době, kdy se zvyšuje inflace, dostávám stále více dotazů s prosbou, jak začít hodnotit kapitál na burze tak, aby se zabránilo ztrátě jeho hodnoty. Bohužel bez dlouhodobých znalostí a zkušeností není snadné na burze vydělávat peníze s aktivnějšími přístupy. Dobrou zprávou ale je, že konzervativní strategie zas tak složité být nemusí a základní postupy už jsem na Finančníkovi popisoval. Z mého pohledu by konzervativní strategie neměla mít žádné komponenty, které mohou přestat fungovat – tedy neměla by se pokoušet „hádat směr“ dalšího vývoje trhu, což je velmi nejistá disciplína. Jak konkrétně může takový přístup fungovat, jsem popisoval v článku Je čas investovat do zlata, bondů, bitcoinu nebo stále spíše do akcií?. De facto jde o strategii, která investuje do různých aktiv (akcie, dluhopisy, zlato, nemovitosti a třeba i kryptoměny) a jen se stará o to, aby byl kapitál rovnoměrně rozložen zejména z pohledu volatility. Čím volatilnější (více se hýbající) aktivum je, tím menší váhu v portfoliu dostává. Osobně ještě sleduji korelace – pokud spolu některá aktiva příliš korelují, váhu jim snižuji. V článku Je čas investovat do zlata, bondů, bitcoinu nebo stále spíše do akcií? jsem ukazoval výsledky velmi jednoduchého portfolia sledujícího pouhé tři trhy (SPY – akciový index, TLT – dluhopisy, GLD – zlato). A jelikož byl článek publikován na podzim roku 2019, je určitě zajímavé se podívat, jak se strategie vyvíjela do dnešního dne – tedy i přes turbulence způsobené koronavirem: Na screenshotu je zelenou křivkou označená část equity křivky odpovídající vývoji strategie po jejím publikování v posledním článku. Zde je toto období zobrazené v samostatném grafu (měsíční měřítko): Za sledované období vytvořila strategie zisk přibližně 23 % bez použití páky. Jakže je portfolio vytvářeno? Systém pracuje s třemi trhy – SPY, TLT a GLD a každý měsíc jim přiděluje váhy na základě volatility a vzájemné korelace. Například aktuální měsíc jsou váhy tyto: 40 % portfolia je alokováno do zlata, 25 % do S&P 500 a 34,5 % do dluhopisů. Proč podobné systémy fungují a fungovat budou? Využívají principu tzv. risk premia. Trhy typu akciové indexy a dluhopisy trvale rostou proto, že investoři jsou odměňováni za risk spojený s držením daného trhu. V rámci strategie je pak risk limitován diverzifikací – ideálně bychom měli mít v portfoliu zastoupení takových trhů, aby se v různých ekonomických cyklech dařilo alespoň části portfolia. Kombinace SPY, TLT a GLD je tak jen určitý základ, ale sami vidíte, jak dobře vše funguje. Pokud v trzích hledáte cestu, jak hodnotit úspory bez aktivního obchodování, tak toto určitě může být dobrá cesta. Strategie přitom lze určitě vytvořit i jen s použitím Excelu. Začít můžete tak, že z finance.yahoo stáhnete data zmiňovaných trhů, s pomocí směrodatné odchylky popíšete jejich volatilitu a následně vytvoříte portfolio tak, aby byly volatility trhů vyrovnané.
    5 bodů
  38. Úspěšné obchodování je o přijmutí poměrně vysoké míry neurčitosti a chaosu v trzích. Většinu méně zkušených obchodníků takové prostředí zaskočí. Snaží se pátrat po jednoduchých přístupech, které by jednoznačně dokázaly pomoci v nejistotě s orientací a stabilními příjmy. Výsledkem ale bývá spíše ztráta peněz, důvěry a celková frustrace z toho, že v trzích nic nefunguje. Přitom trading má být údajně jednoduchý. Jak je možné, že někomu může stabilně trading vůbec fungovat? Možná si také právě pokládáte podobné otázky. Stručná odpověď je ta, že obchodníci, kteří dlouhodobě vydělávají, vesměs kombinují různé jednodušší metody a skrze diverzifikaci se dostávají ke stabilním příjmům i v tak nejistém prostředí, jako jsou finanční trhy. Co konkrétně to znamená, jak to funguje a jak vše konkrétně aplikovat do prostředí běžného tradingu budu vyučovat na bezplatném webináři pořádaném 25.2.2020. Stačí se nyní tedy REGISTROVAT a v úterý 25.2. si nezapomenout vysílání otevřít. Ve vysílání budu pracovat s nástroji, které jsem na Finančníkovi nikdy neukazoval. Pomocí řady simulací a příkladů z reálného obchodováni si předvedeme, jak ohromně silný nástroj diverzifikace v rukou tradera představuje a jak nám pomáhá kontrolovat podstupovaný risk. Především ve spojení s vyhodnocováním volatility obchodovaných přístupů. Webinář jsem stavěl s cílem, aby pro mnoho méně zkušených obchodníků představoval potřebný „aha moment“, se kterým můžete zcela změnit náhled na trhy. Bude přínosem jak pro začínající, tak pokročilé obchodníky. A aby byla výuka co nejpraktičtější, bude poprvé obsahovat prezentaci Cesty tradera. „Manuálu“, do kterého jsem vložil své dvě dekády zkušeností s trhy, abych pomohl ostatním strukturovat cestu ke zvládnutí stabilního profitování do jednoznačných a zvládnutelných bloků. Ukáži, jak bych z pohledu svých zkušeností doporučil dnes při studiu trhů postupovat. Na závěr webináře pak poskytnu celý manuál Cesta tradera k bezplatnému stažení. Webinář bude mít cca 90 minut a bude k dispozici 25.2.2020 od 8:00 do 24:00 v podobě předem nahraného vysílání. Sledování webináře tak můžete přizpůsobit svému vlastnímu časovému harmonogramu. Vysílání bude přístupné pouze předem registrovaným účastníkům, a to v průběhu zmíněného času. Doporučuji se proto registrovat na webinář ještě dnes a poznamenat si 25.2.2020 do kalendáře. V den vysílání dostanete e-mailem adresu, na které bude možné od 8:00 do 24:00 webinář shlédnout.
    5 bodů
  39. Hledáte-li stabilitu ve svém obchodování, patrně jste již také přišli na to, že jen těžko se dá dobře diverzifikovat „podobnými systémy“. Chce to pracovat nejlépe s různými logikami a zcela odlišnými „edge“. Jeden z takových je párové obchodování akcií, které letos znovu přidávám do svého portfolia. V dnešním článku shrnuji, proč je tato oblast pro mne zajímavá. Stručný popis párového obchodování V párovém obchodování (kterému se říká občas i statistická arbitráž) obchodujeme relativní změnu ceny dvou akcií. Nejčastěji takových, které mají hlubší fundamentální vztah. Ceny takových akcií se pohybují podobně. V obchodování pak můžeme spekulovat na situace, kdy se ceny sledovaných trhů příliš „rozejdou“. Velmi často se totiž poměr cen obou trhů po čase zase srovná, a celá situace tak může představovat zajímavou obchodní příležitost. Příkladem může být například pár KIM-WRI, který patřil k mým oblíbeným již před více než 10 lety, kdy jsme na téma párového obchodování měli na Finančníkovi i kurz (na kterém jsem tento pár ukazoval ve svém portfoliu). Jde o akcie dvou realitních investičních společností Kimco Realty a Weingarten Realty. Obě společnosti se pohybují na stejném segmentu trhu a působí na ně velmi podobné fundamentální vlivy. Poměr cen obou společností by se tak s vysokou pravděpodobností mohl udržovat v určitém poměrně konzistentním vztahu. Pár (vytvořený podílem cen KIM/WRI) si můžeme zobrazovat graficky: Černá linka je samotná close cena páru (podíl KIM/WRI násobím ještě 100, abych nemusel pracovat s příliš malými čísly). Následně jsem do grafu doplnil i další nástroje, se kterými pracuji. Červené obálky představují indikátor Bollinger bands (s periodou 20,2). Zelená linka pak jednoduchý klouzavý průměr také s periodou 20. Obchodování páru je pak velmi jednoduché. V okamžiku, kdy se cena vychýlí mimo druhou standardní odchylku (obchoduje se mimo Bollinger bands pásma), pár shortujeme (pokud se vychýlil nad pásmo) nebo nakupujeme (pokud se vychýlil pod pásmo). Obchod ukončuji v momentě, kdy se pár vrátí ke klouzavému průměru. Existují i další různé způsoby, jak cenu páru počítat a sofistikovaněji stavět logiku obchodního systému. Ale upřímně - toto již zásadní rozdíly ve výsledcích nedělá. Pointa párového obchodování je jinde (a dostanu se k ní níže). Na první pohled tak vidíte, že párové obchodování je z principu opravu jednoduché. Pokud zbacktestuji výše zformulovanou logiku na páru KIM-WRI, dostanu následující equity křivku: Ta sama o sobě není nějak závratná, ale demonstruje, že obchodování daného principu má edge i v dlouhodobém OOS. Metoda generuje peníze. Přitom stačí už jen velmi málo, aby věci začaly být opravdu zajímavé. Dané „kouzlo“, jak asi tušíte, spočívá v diverzifikaci – obchodování více párů najednou. Takto pro ilustraci vypadá hrubý backtest mého aktuálně obchodového portfolia, kde pracuji současně s 10 páry. Na portfolio páru aplikuji úplně stejný kód, který je popsán výše. Systém tak obchoduje na dlouhou i krátkou stranu a obchody jsou na obě strany velmi pěkně vyrovnány: Výsledná equity křivka vytváří větší množství velmi stabilních výsledků (systém obchoduje s vysokou úspěšností 76 % a RRR blízko 1:1). Není divu, že velmi zajímavě vypadá risk i z pohledu monte carlo analýzy: Šance, že systém bude vydělávat peníze i nadále, jsou zde opravdu vysoké. Pokud párové obchodování shrnu, tak základní charakteristiky, které mi na daném stylu přijdou velmi atraktivní jsou následující: Samotný obchodní princip (plně popsaný výše), je velmi jednoduchý a srozumitelný. Obchodní logiku jakkoliv neoptimalizuji. Na všechny páry je aplikována stejně. Strategie neobchoduje „predikce časových řad“, ale vztahy mezi dvěma akciemi, které lze předpovídat s mnohem vyšší pravděpodobností a robustností. Strategie je tzv. market neutrální. Ve svém přístupu neaplikuji žádné globální filtry na býčí či medvědí trhy. Vztahy mezi jednotlivými akciemi fungují stále stejně (maximálně jsou pohyby volatilnější). Z uvedených principů mi párové obchody vždy přišly zajímavé. Jak už jsem i zmínil – řada z vás pamatuje informace, které jsme na Finančníkovi sdíleli před 10 lety. Přesto jsem sám nikdy nealokoval v portfoliu párům více kapitálu, což letos plánuji změnit. Proč jsem se párům nevěnoval v posledních letech více? Aneb, kde je reálná „pointa“ párového obchodování? Největším důvodem jsou náročnější exekuce, pokud je děláme ručně. Přeci jen pokud člověk obchoduje 10 párů, je to 20 akcií. Obchodů je poměrně hodně a skoro každý den se tak „něco děje“. Páry je také nejlepší obchodovat na konci dne, např. pomocí MOC příkazů, kdy se dostávají nejlepší plnění v rámci uzavíracích aukcí. To už je při ručním obchodování poměrně otročina a v evropský večer již u počítače sedět nechci. A tak jsem pozornost věnoval v tradingu více jiným směrům. Poslední roky se ale naplno věnuji nejrůznějším automatizacím, a tak automatizované exekuce párů již pro mě nejsou problém. Ostatně i řada absolventů swingového workshopu dnes na Finančníkovi zadává denně automatizovaně více příkazů, než je potřeba u párového portfolia, jen u systému Mopull limit a jistě by mi potvrdila, že to technologicky problém není (a vzhledem k automatizaci není třeba s tímto trávit žádný čas). Tím, že jsem se sám posunul v oblasti automatizací exekucí, se pro mě najednou stávají vysoce atraktivní přístupy, které jsem dříve právě pro tento důvod neupřednostňoval. A také druhý hlavní důvod se točí kolem technologií a skriptování. Součástí systému párového obchodování je i výběr párů, které budeme obchodovat. Toto, jednoduše řečeno, představuje testování různých vazeb mezi akciemi, zkoumání korelací a kointegrací. A výběru párů, které mají historicky tendenci „vracet se k průměrné hodnotě“. Tedy zásadně se nerozcházet. A jak už to bohužel bývá, běžné retailové programy určené pro trading nejsou na podobné sofistikovanější operace vůbec dělané. Před lety jsem to řešil vlastním systémem, který mi pomohl dát dohromady programátor používající tradiční, spíše webové technologie (PHP atd.). Systém do určité míry fungoval, ale nebyl jsem příliš schopen jej rozšiřovat o nové nápady a taktiky. Ohromný zlom pro mě přišel až se studiem Pythonu (viz například můj tři roky článek Petrovy postřehy z cesty k algoritmickým strategiím). U něj jsem pochopil, že vše, co v tradingu potřebuji, lze často v Pythonu vytvořit pomocí pár řádků kódu. U párů toto není výjimkou – ostatně viz základní workflow v Pythonu, které má řada z vás k dispozici z mé přednášky na QuantExpu. V té době jsem se začal k párům vracet vyzbrojen především potřebnými technickými znalostmi. Shrnutí Dnešním článkem jsem chtěl především poukázat na zajímavý směr, který stojí za zkoumání pro všechny, kteří hledají další způsoby diverzifikace. Na výše uvedených příkladech můžete sami vidět základní charakteristiky tohoto stylu obchodování. Otestovat si jeden pár typu KIM-WRI pak není problém ani v běžných obchodních platformách. Sami pak můžete zkoušet testovat další páry a posouvat se v této oblasti vpřed. Pokud hledáte technickou inspiraci, „jak konkrétně na to“, tak jsem pro všechny účastníky uzavřené skupiny TechLabu připravil videotutoriál Párové obchody v Amibrokeru obsahující všechny potřebné kódy a popisující, jak se v Amibrokeru dostat od samotné akcie k backtestu párového portfolia.
    5 bodů
  40. Silným tématem posledního Trading Fora bylo obchodování (a také pronajímání) portfolií obchodních systémů. To je totiž jedna z nejsnazších cest, jak dosahovat v obchodování stabilních profitů. Zde je konkrétní ukázka, jak obchodování více systémů výrazně ovlivňuje celkový výsledek našeho úsilí. Problém většiny nevydělávajících obchodníků je v tom, že se snaží najít „svatý grál“. Jediný přístup, s jehož pomocí budou konzistentně vydělávat. Potíž je ale v tom, že se v trzích nedá nic „s jistotou“ předvídat. Vše funguje jen na dlouhodobých pravděpodobnostech. To ale také znamená, že z krátkodobého pohledu (což může být v trzích doba i několika měsíců, u pomalejších systémů třeba i několik let) můžeme obchodovat systém, který je funkční, ale zrovna prodělává. Toto se stává zcela běžně. Krásný příklad jsem dokumentoval na Finančníkovi letos. Viz ztrátový průběh breakout strategie popsané na začátku roku a následný pohled na nová high, která jsem ukazoval ve screenshotu zde (poslední screenshot na stránce). Toto úskalí bohužel mnoho traderů nedokáže překonat. Znovu a znovu se po prvních drawdownech pouští do obchodování nových přístupů a staré zahazují. Doufají, že tentokrát jim vše vyjde lépe. Třeba proto, že při vývoji nového systému získali krásnou historickou equity křivku, která ale díky přeoptimalizaci nemá šanci nabídnout stejnou charakteristiku do budoucna. Řešení je přitom snadné. Obchodovat více systémů najednou. Ideálně takových, které spolu příliš nekorelují. A je jedno, jestli je obchodujete ručně nebo automatizovaně. Toto platí univerzálně. Na Trading Foru jsem ukazoval jednu z cest, jak systémy vyvíjím pomocí automatizovaného workflow s využitím GSB. V rámci přednášky jsem pak demonstroval OOS průběhy několika takto vytvořených systémů. Zde nebudu duplikovat výklad (ten si účastníci mohou přehrát v archivu ) – z dnešního pohledu jde čistě jen o výklad principu obchodování portfolia (konkrétní zobrazované systémy sám neobchoduji). Všechny systémy mají krásné historické equity křivky (byly vytvořeny automatizovaně). Mají ale rozdílné vývoje křivek po jejich vytvoření (tedy řekněme v živém obchodování). Jde o systémy obchodované na různých trzích, což většinou vede alespoň k částečné diverzifikaci. Systému obchodujícímu trh e-mini S&P 500 se dařilo velmi dobře. Takový vývoj si pochopitelně každý přál u všech systémů: V případě trhu e-mini Nasdaq zažil systém krásný start následovaný poměrně velkým propadem. Zisk nakonec byl, ale pokud by se trader zaměřoval jen na tento jediný systém, tak by bylo jeho následování náročné: V plynu (Natural Gas) systém vydělal, nicméně hlavně na několika málo obchodech v momentech, kdy se v trhu zvýšila volatilita (systém obchoduje breakouty): První systém obchodovaný na ropě měl krásný historický backtest, nicméně v živých trzích šel spíše do strany: Druhý systém na ropě prošel dokonce velkým drawdownem: Poslední z diskutovaných systémů v soje šel prakticky jen do strany: Výše jsou ukázky typických průběhů obchodních systémů po nasazení. Někdy vyděláváme krásně, jindy to skřípe a jindy systém generuje ztráty. Bohužel dopředu nikdy nevíme, jak bude budoucnost konkrétně vypadat. Pokud bychom obchodovali výše uvedené portfolio šesti systémů, možná si řeknete, že bychom mohli zůstat jen u obchodování systému na ES, kterému se v poslední době dařilo nejlépe. Ale garantuji vám, že například v příštím roce tento může jít do drawdownu (po silné ziskové sérii to tak i bývá) a vystřelí jiný systém, který jsme vyřadili. Řešení? V rozumné míře obchodovat více přístupů najednou. Tedy portfolio. Podívejte se, jak by vypadala výkonnost jednoduchého portfolia vytvořeného z výše uvedených šesti systémů za poslední diskutovaný rok (kde bychom v každém systému obchodovali 1 kontrakt): Rázem bychom získali „meta systém“ generující profity větší polovinu měsíců v roce. Roční zhodnocení kapitálu činí 42 % při 21% drawdownu z vloženého kapitálu. To jsou velmi dobré výsledky na to, jak hrozně vypadaly jednotlivé equity křivky. Započítány jsou přitom všechny poplatky i očekávané skluzy v plnění (2 ticky v trhu na každý obchod). Toto je skutečně velmi důležitá lekce. Svatý grál v tradingu člověk nikdy nenajde v jednotlivostech. Je potřeba se přenést přes to, že ne vše dokážeme v obchodování předvídat a ovlivnit. A že systémy mají dobré a horší období. A že je třeba vše řídit na „vyšší úrovni“ – tedy na úrovni portfolia kombinujícího více výhod dohromady. Pochopitelně není třeba využívat hned futures vyžadující vyšší kapitál. Portfolia lze dělat i v levnějších trzích, třeba typu ETF nebo akcie. Volba trhů není tak důležitá. Podstatný je posun v myšlení, kdy se nezaměřujeme na jednotlivosti, ale na řízení, obchodování a rozvoj celku.
    5 bodů
  41. U mnoha neúspěšných obchodníků lze vnímat silný společný faktor – přeceňování obchodního štěstí nad reálnými schopnostmi a možnostmi. Chováte se také podle tohoto vzorce? Z krátkodobého pohledu bezesporu závisí výsledek obchodování z určité míry na obchodním štěstí. Pokud jsme ve správný okamžik na správném místě, mohou nás trhy velmi štědře odměnit i bez ohledu na naše reálné přičinění. Nedávno jsem například s jedním traderem diskutoval jeho, z mého pohledu dost přeoptimalizovanou, mechanickou strategii pro nákup akciových indexů. Začal ji obchodovat v roce 2017 a dosahoval velmi nadstandardních výsledků. Bohužel pak přišel rok 2018, kdy se charakter akciových trhů výrazně změnil a jeho strategie začala prodělávat. Z pohledu psychologie obchodování toto bývá velký problém. Období nadstandardního úspěchu, byť založené na štěstí, u traderů vytváří silnou důvěru ve vlastní schopnosti a hodně zvyšuje ego. Obchodník má pocit, že již plně pochopil podstatu trhů a pro peníze si může přijít de facto kdykoliv. Zvrat ve výsledcích po podobném dobrém období často vede k mnoha nežádoucím jevům. Negativnímu myšlení, ale také ke zvýšené agresivitě obchodování – a to i v mechanických systémech (jejich přepisování, rychlé nasazování dalších metod atd). V diskrečním (ručním) obchodování toto bývá ještě mnohem intenzivnější. V intradenních trzích znám tradery, kteří obchodují týden či dva s vyšší úspěšností a hned se cítí jako mistři tradingu. Jsou přesvědčeni, že si podobnou výkonnost dokáží udržet dlouhodobě. Vždyť přeci již dokáží „číst trhy“. Podobná euforie trvá vždy jen velmi omezenou dobu, kdy se najednou na čas vytratí z diskuzí a sociálních sítí. Štěstí je opustilo. Přišla série ztrát, ve které často ztratili vše, co vydělali (a většinou i trochu více). Poznáváte se v tomto vzorci chování? Pak mám pro vás bohužel špatnou zprávu. Pokud nezvládnete změnit své myšlení a přístup k trhům, budete se v podobných vlnách pohybovat klidně ještě mnoho let. Budou to období frustrace a zmaru, kdy budete mít průběžně pocity „že už to umíte“, aby vás trhy vzápětí přesvědčily, že realita je úplně jinde. Štěstí v trzích je určitý „bonus“. Nejde jej replikovat. Nejde na něj cílit. Můžeme se mu otevřít tím, že budeme v trzích přítomni. Mít přiměřená očekávání a dobrý risk management. U mnoha typů strategií se pak může stát, že budeme v obchodovat zrovna v době, kdy nám hvězdy byly nakloněny a vyděláme více, než je běžné. Ale je nutné rozumět tomu, že tato doba jednou skončí. A že nadstandardní výsledek nebyl ovlivněn naší genialitou, ale určitým obchodním štěstím. Jak z popsaného vzorce chování ven? Základem jsou přiměřená očekávání. Hodně se tomu věnuji v první lekci základního kurzu. Budete-li mířit na zhodnocení, která se dlouhodobě nikomu dosahovat nepodařila, tak logicky nikdy nemůžete uspět. Budete se chytat nejrůznějších zmínek ve fórech a sociálních sítí neúspěšných obchodníků zmiňujících svá krátkodobá období šťastného obchodování (předtím, než se opět tiše propadnou do velkých ztrát) a snažit se obchodovat podobně. Čemuž budou přesně odpovídat výsledky. Predikovat chování trhů je velmi nejisté a funguje jen s určitou pravděpodobností. Nejde se to „naučit lépe“. Můžete mít štěstí a několikrát za sebou odhadnout v intradenních trzích odražení trhů od S/R úrovně. Neznamená to ale, že jste v sobě našli takové schopnosti, které ostatní nemají. Bylo to štěstí, na kterém nelze stavět trading. Čím dříve toto přijmete, tím dříve se můžete posunout dále. Máte-li přiměřená očekávání a chápete-li, že obchodování funguje jen s určitou dlouhodobou pravděpodobností, jste na dobré cestě. Ale je třeba výsledky reálně a upřímně vnímat z adekvátně dlouhodobého pohledu. Měsíce, často i déle. Samozřejmě, že v obchodování nakonec peníze vydělají naše schopnosti. Ty ale paradoxně málo souvisí se schopností čtení trhů. Schopnosti je třeba směřovat hlavně do implementací obchodovaných modelů. Tedy abychom co nejsystematičtěji dokázali vyhodnocovat risk, obchodovali dobře otestované systémy, zajistili exekuce podle plánů atd. Platí to univerzálně – bez ohledu na to, jestli obchodujete ručně, poloautomaticky či plně mechanicky. Vím, že k podobným poznáním si řada obchodníků musí dojít sama. Na druhou stranu cílem Finančníka je ukazovat cestu a inspiraci. Z pohledu psychologie obchodování je důležité přemýšlet nad tím, kam vůbec míříme naši mysl a energii. Je to do oblastí, které reálně můžeme ovlivnit? Zde je pro inspiraci můj aktuální pohled na burzovní obchodování: Prioritou je jednoduchost a robustnost obchodované myšlenky. Není cílem získávat krásné výsledky v backtestu přeoptimalizovaných strategií, ale obchodovat edge, který v trhu přetrvává. Dobré výsledky jednotlivých strategií jsou většinou dostatečné. Podstatné je jednoduché a robustní myšlenky obchodovat systematicky a dlouhodobě. Odměna přichází v tradingu na úrovni portfolií. Svou hlavní pozornost a schopnosti směřuji právě sem. Spojením i slabších jednotlivých systémů vznikají často robustní řešení. Jak jste na tom vy? Kam směřujete v tradingu svoji pozornost? Do oblastí, kterou můžete ovlivnit, nebo tam, kde nadstandardní výsledky přicházejí jen se štěstím, které ale neovlivníme? To je otázka, nad kterou je dobré se zamýšlet.
    5 bodů
  42. Trading je o práci s kapitálem. Čím je ho více, tím snazší a výdělečnější business trading je. Jak jej ale získat, pokud je vlastních prostředků málo? Je možné, že právě vás původně zlákaly reklamy forexových brokerů, že s tradingem je možné začít třeba se 100 dolary a postupně se jen z takové částky vypracovat ve fulltime obchodníka. Postupně jste ale jistě zjistili, že takto svět tradingu nefunguje a že je třeba na to jít jinak. Peníze se v tradingu generují především z „otáčení“ dalších peněz. Znalosti pomáhají k tomu, abychom dokázali kapitál uchránit a třeba trochu více rozšířit. Bohužel ale není reálné dlouhodobě vydělávat stovky procent ročně, což je přesně to, co je potřeba, aby bylo možné z výsledků obchodování malého kapitálu pohodlně žít. Cesta je jediná – pracovat s větším kapitálem. Naštěstí toto není vůbec neprůstřelná cesta. Je to ale do určité míry běh na delší trať, při kterém je potřeba na cíli průběžně pracovat. Protože externí kapitál nepřijde sám o sobě. Bohužel čím dál častěji se mi stává, že se mi ozývají tradeři, kterým se podařilo za pár měsíců vytvořit diskréčně zhodnocení například 50-100 % a mají pocit, že obchodování přišli na kloub. Ptají se mě, zdali bych jim nebo někdo z mého okolí neposkytl kapitál. Takto ale věci reálně nefungují. Žádný rozumně uvažující investor nebude investovat kapitál na základě výsledků pár měsíců diskréčního obchodování. Zejména pokud byly výsledky podobně nadstandardně dobré. Logicky to otevírá otázky, do jaké míry byly výsledky dosaženy se štěstím a jaký se s nim pojí reálný risk drawdownů. Ze své stávající praxe pro získání kapitálu pro obchodování znám následující možnosti: Pronájem obchodních signálů Máte-li stabilní výsledky alespoň za pár měsíců, je možné se pokusit oslovit typicky další retailové obchodníky, kteří rádi kopírují obchodníky, kterým se aktuálně daří (což osobně nedoporučuji a nevnímám jako potenciálně dobrou cestu zhodnocování peněz). Z pohledu tradera může být ale taková poptávka zajímavým způsobem, jak si přijít třeba i na pár tisíc dolarů měsíčně. Obchodníci na Finančníkovi nejvíce pronajímají své strategie přes striker.com, případně collective2.com. Služeb existuje mnohem více a budu rád, pokud mi napíšete o dalších, se kterými máte praktické zkušenosti. Strategie je většinou třeba obchodovat na vlastním účtu, ale třeba u collecive2 to není potřeba – řada obchodníků zde nabízí i systémy, které sama živě neobchoduje. Osobně bych do podobných pochopitelně nikdy žádné peníze nedal, ale očividně se najde mnoho lidí, kterým toto nevadí. Za jednoho předplatitele lze získat i desítky dolarů měsíčně a reálně lze mít na uvedených službách stovky předplatitelů. Licencování modelů fondům a velkým obchodníkům Máte-li s obchodováním více zkušeností, může být zajímavé vyvíjet strategie například pro „otevřené fondy“ typu quantconnect.com (podobných služeb opět existuje několik). Přes jejich market place si modely licencují již větší hráči, u kterých je výrazně větší šance, že budou dlouhodobými předplatiteli – neobchodují jednotlivé strategie, ale široké mixy portfolií. Obecně existuje řada služeb, kde můžete prezentovat výsledky svého obchodování a oslovovat tak investory. Zajímavě působí například fundseeder.com. Správa externího kapitálu Poměrně snadno lze rozšiřovat kapitál také správou externího kapitálu, kdy v dnešní době existuje ohromné množství lidí hledajících způsoby, jak chránit peníze před inflací. Pro získání takového kapitálu je ale potřeba pracovat na vlastní důvěryhodnosti. Pochopitelně jednak prostřednictvím vytváření historické výkonnosti a třeba i pomocí publikování textů např. na blogu. Důležité je také chápat, že typický investor hledá především co největší stabilitu a „jistotu“, dá-li se toto slovo ve spojení s obchodováním použít. Jsem absolutně přesvědčený, že mnohem vyšší šanci na získání většího kapitálu má obchodník generující roční zisk 10 % při max. drawdownu 7% než ten, který krátkodobě vytvořil zhodnocení 100 %. Správu externího kapitálu je pochopitelně potřeba dělat v souladu se zákony. V České republice jdou obchodníci nejčastěji cestou „minifondu“ podle §15 ZISIF (zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech). Prakticky jde o běžné společnosti (většinou s ručením omezeným) zaregistrovaných u ČNB. Prop firmy Velmi lákavou cestou pro začínající obchodníky je tzv. proprietární trading – obchodování s penězi firmy, pro kterou obchodník pracuje. Většinou s určitou předem domluvenou dělbou zisku. Tedy pokud trader vydělá peníze, část profitu si nechá firma. Pokud peníze ztratí, jde risk za firmou. To je samozřejmě velmi líbivá propozice, ale reálně není snadné se do opravdové prop firmy dostat. Toho využila spousta podnikatelů, kteří nabízí pseudo alternativy nejčastěji vycházející z modelu – nejprve zaplať, splň náročné podmínky výkonnosti v simulovaném obchodování a následně ti umožníme obchodovat náš kapitál, ale jen pokud udržíš extrémně dobrou výkonnost, jinak končíš. Ohromné množství lidí tak pravidelně platí stovky dolarů za obchodní simulátory, snaží se zde dosáhnout často dlouhodobě nedosažitelné výkonnosti a z mého pohledu naivně doufají, že jednou stejným stylem budou moci spravovat trochu větší kapitál poskytnutý firmou. Ve světě je v této oblasti nejznámější topsteptrader.com, dnes ale existuje u různých firem snad stovka variací stejného modelu. Jakou cestou bych se pro získání kapitálu pro obchodování vydal dnes já? Obchodování bych postavil na jednoduchých systematických strategiích. Vždy je snazší najít investory pro vysvětlitelné strategie založené na logických principech než pro přeoptimalizované strategie, které vypadly z nějakého optimalizačního softwaru. Výhodou systematických strategií je navíc možnost automatizovaného backtestu a pokročilých analýz historických výsledků, což je vždy benefit. Strategie bych rok až dva obchodoval na živém účtu s malým kapitálem. Účet bych si propojil se službami typu fundseeder.com pro získávání ověřené historie obchodování. Od začátku obchodování bych pracoval na zvyšování svého kreditu např. publikováním na internetu, do odborného tisku atd. Následně bych zvážil například příjem externího kapitálu skrz ZISIF. S delší ověřenou historií např. prostřednictvím fundseeder.com by neměl být problém kapitál získávat. Tento článek (možná sérii) plánuji v budoucnu aktualizovat na základě zkušeností dalších traderů. Máte zkušenosti se získáváním kapitálu pro obchodování využitím vašeho know-how v podobě pronájmu strategií, licencování fondům, správy externího kapitálu? Napište mi je prosím na petr@financnik.cz.
    4 bodů
  43. Před dvěma měsíci jsem na Finančníkovi popisoval breakout strategii vhodnou pro menší účty obchodující akcie s nižší volatilitou. Strategii jsem v popisované podobě spustil live a zde je první várka zkušeností. V tomto článku jsem komentoval, proč může být obchodování s nižší likviditou zajímavé pro obchodníky s menším účtem a proč to může vést k nadstandardním výnosům. Pokud nechcete číst celý původní článek, zde kopíruji to hlavní: V případě malých účtů může být zajímavé se u swingových breakout přístupů zaměřit na levnější akcie s nižší likviditou. Ty nemohou obchodovat větší hráči, protože v nich reálně nelze otevírat větší pozice, a lze tak v této oblasti nalézt často velmi zajímavé příležitosti. A de facto je to jedna z mála oblastí tradingu, kde malý kapitál představuje konkurenční výhodu (takže je škoda ji nevyužít). Ve svých portfolio přístupech dnes již pracuji s větším kapitálem, a více se tak orientuji na likvidnější trhy. Přišlo mi ale zajímavé strategii zkusit spustit s malým kapitálem na živém účtu a v praxi zjistit, jak je to především s kvalitou plnění. Strategii jsem nazval Micro Breakout, protože je zaměřena na malé akciové tituly. V zásadě nakupuji akcie, které proráží roční cenové maximum a pozice řídím pomocí ATR trailing stop-lossu ve vzdálenosti 3,5* ATR za 14 dnů. Systém sleduje všechny akcie obchodované na US burzách, co mám v databázi, tj. nezaměřuje se na akcie z vybraných indexů. Hlavním kritériem pro výběr akcie k obchodování je nižší denní volume. Nechci zde uvádět konkrétní parametry všech filtrů, protože systém je opravdu jednoduchý a je zřejmé, že při stejných vstupech stovek lidí ve stejný okamžik do shodných akcií už by mohlo dojít k ovlivnění plnění. Rámcově ale Micro Breakout obchoduje akcie s průměrným denním volume do stovek tisíc obchodů. Strategii jsem zatím spustil v testovacím režimu. Přidělil jsem jí kapitál 10 000 dolarů. Strategie může používat dostupnou páku a kapitál dělím do potenciálně 25 obchodů. Tedy každému obchodu v tuto chvíli přiřazuji kapitál 800 dolarů. Mým cílem bylo pracovat s větším množstvím vstupů právě proto, abych co nejdříve otestoval plnění obchodů. Zpětně se zatím zdá až 25 současně otevřených pozic jako zbytečně velké členění kapitálu, protože signálů po 2 měsících, i přes hodně rostoucí trhy, není tolik, a mnoho kapitálu je tak zbytečně nevyužito. A jaké jsou zkušenosti s plněním? Systém přirozeně v této fázi obchoduji ručně, abych získával co nejvyšší zpětnou vazbu. Pro vstupy používám limitní příkazy a testuji také adaptivní exekuční IB algoritmy. A musím říct, že v této oblasti jsem zatím nenarazil na problém. Plnění v řádech stovek kusů akcií probíhá bez problémů. A jak breakouty vypadají? Některé méně likvidní tituly se opravdu umí hýbat. Aktuálně mám například otevřenou pozici v tickeru EMX, kde systém otevíral při breakoutu pozici 24.6. Já vstupuji příkazy následující den při otevření trhů, tedy 25.6 a od té doby trh solidně vyrazil vzhůru: A celková výkonnost? Živě jsem systém spustil 29.4.2020. V aktuálním kontextu vydělává pochopitelně většina přístupů nakupujících akcie, takže není překvapením, že i Micro Breakout je v zisku. Co mě ale zajímá nejvíce, je porovnání výkonnosti a korelací s ostatními systémy. Pro většinu obchodníků na Finančníkovi bude patrně nejzajímavější porovnání se systémy Monday Buyer a Mopull Limit ze swingového workshopu. V tomto porovnání Micro Breakout (červená linka) zatím za výsledky ostatních strategií hojně obchodovaných na Finančníkovi pokulhává. Nicméně na druhou stranu byla průměrná expozice kapitálu v tomto systému jen 8,1 % –výrazně méně než například u Monday Buyer. Z mého pohledu jsou zajímavé i korelace zmíněných přístupů: Je patrné, že zatím systémy prakticky nekorelují – a to přesto, že všechny akcie nakupují a trhy rostou. Z tohoto pohledu se zatím jeví obchodování breakoutu na akciích s nižší likviditou jako zajímavý doplněk akciového portfolia. Mimochodem – nemohu si odpustit spojení všech tří systémů do jediné equity křivky, která opět demonstruje sílu diverzifikace směrem ke stabilitě výkonnosti: A když jsme v tom srovnávání. Zde je srovnání zmíněných systémů s indexem S&P 500 (v podobě nákupu SPY – zobrazeno šedivou křivkou): Je vidět, že Monday Buyer a Mopull Limit měly v dané periodě výkonnost dost podobnou jako index, ale při nižší volatilitě (risku), což je upřímně to, co mě zajímá. Micro Breakout si jde trochu svojí cestou, ale zase je třeba pamatovat na to, že v tuto dobu využíval jen 8,1% kapitálu. Rozhodně se mi líbí nízká korelace mezi strategiemi a indexem. Po dvou měsících živého obchodování jsem tak hlavně spokojen, že jsem nenarazil na žádná zásadní překvapení v plnění. Zatím mám v plánu jet systém ve stejném režimu několik dalších měsíců a uvidíme, jestli jej pak zapracuji do hlavního portfolia. Rozhodně se mi ale jeví, že obchodování breakoutů na akciích s nižší volatilitou stojí u malých účtů za pozornost. Pokud hledáte technickou asistenci v diskutované oblasti, tak zde jsou důležité odkazy: Kompletní otevřené kódy strategií Monday Buyer a Mopull Limit jsou k dispozici v archivu swingového workshopu. Jak postavit systém typu Micro Breakout jsem včetně kódů ukazoval v tomto tutoriálu v rámci skupiny TechLab. Jak konkrétně spojovat a analyzovat výkonnosti systémů v rámci portfolia jsem popisoval v tomto tutoriálu TechLabu.
    4 bodů
  44. Mnoho neúspěšných obchodníků se honí za snem vypilovat jeden obchodní systém tak, že s ním budou vydělávat na každodenní bázi. Jak takový vytvořit? Přiznávám, že nadpis článku byl tentokrát trochu návnada, abych přitáhl vaši pozornost. Burzovní obchodování může být extrémně vděčné a reálně dělá z lidí milionáře a miliardáře. Současně ale není jednoduché. Především proto, že vítězí ti, kteří dokáží vsázet proti většině a mít pravdu. Už z tohoto principu neexistuje nějaký jeden jednoduchý nástroj, kterým by bylo možné den za dnem z trhů získávat peníze. Protože kdyby takový existoval, začala by jej postupně využívat většina obchodníků a takový by logicky hned přestal fungovat. Nenamlouvejte si, že k vítězství v obchodování vede cesta přes nějaký zázračný nástroj nebo techniku. Pokud různé běžně diskutované nástroje vydělávájí, všechny operují ve více méně podobném režimu. S dobře nastaveným risk managementem dokáží vytvořit přiměřené zhodnocení, ke kterému ale patří i občasné nemalé propady na účtu a dlouhá období čekání na nová maxima stavu účtu. Jedinou reálnou cestou, jak příjmy z obchodování stabilizovat a snižovat při tom risk, je diverzifikace, kterou průběžně na Finančníkovi zmiňuji (naposledy v tomto článku obsahujícím odkaz i na zajímavé video). To znamená současné obchodování více přístupů, jejichž výsledky spolu nekorelují. V praxi toto bývá nejčastěji dosaženo přes obchodování různých technik na různých trzích a různých časových rámcích. Toto je jediný svatý grál obchodování, který jsem kdy v trzích objevil. Přitom jej v praxi využívá určitě výrazná menšina běžných traderů. Proč? Nejčastějším důvodem je snaha „dotáhnout nejprve do dokonalého stavu“ jednu strategii, a teprve pak pracovat na dalších strategiích a budovat portfolio. Jenže tento přístup má jeden základní háček, na kterém si vyláme zuby většina začátečníků. Dokonalost v tradingu neexistuje. Vždy pracujeme jen s pravděpodobnostmi. A také i to, jestli naše metoda bude v budoucnu fungovat, představuje jen určitou sázku, která může, ale také nemusí vyjít. Nenechte se ošálit dokonalými equity křivkami z backtestů, kterých lze dosáhnout nejrůznějšími optimalizacemi. Zde jednoznačně platí, že čím dokonaleji výsledky vypadají na historických datech, tím vyšší šance je, že systém nebude fungovat v budoucnu. Většina retailových obchodníků se tak k budování portfolia nikdy nedostane. Jednoduše proto, že se jim nezdají dost dobré výsledky jejich hlavní obchodované strategie a snaží se je vylepšit nad to, co je reálné. A v tomto kolečku dokáží strávit neuvěřitelné množství let. Představte si ale, že na úspěch na burze půjdete opačnou cestou. Přijmete fakt, že jediným reálným svatým grálem je v tradingu diverzifikace. Rozhodnete se od začátku zaměřit svůj cíl na obchodování diverzifikovaného portfolia. Gratuluji! V takovém případě jste okamžitě výrazně zvýšili šance na svůj úspěch. A navíc jste vyřešili nezodpověditelnou otázku „jak vytvořit dokonalou strategii“. Jakmile se zaměříte na práci s portfolii, zjistíte, že pro vydělávání peněz nám stačí „dostatečně dobré strategie“. Třeba i takové, které bychom nikdy neobchodovali samostatně, protože občas mají delší období stagnace nebo hlubší propady. Tedy chování, které je třeba u strategií očekávat. Nicméně při obchodování spolu s dalšími nekorelujícími strategiemi můžeme najednou v celku získávat velmi zajímavé výsledky. Ukázku, jak vše může fungovat v praxi, můžete nalézt v tomto článku: https://www.financnik.cz/clanky/praxe/portfolia-coby-cesta-k-vyssi-pravdepodobnosti-uspechu-r1843/. Toto je opravdu velmi silný koncept. Nicméně jeho uvedení do reálného obchodování není triviální (což v tradingu není nic). Začínající obchodník musí zvládnout celou řadu nových dovedností a často diametrálně změnit své myšlení a práci s emocemi. Proto je naprosto nezbytné postupovat po jednotlivých krocích. Osobně se mi osvědčila následující cesta: zapomenout z počátku na potřebu vydělávání peněz a soustředit se více na stavbu strategií a jejich dlouhodobé a systematické obchodování s nízkým riskem – tj. ideálně bez páky (ve stylu „hlavně začít“ – viz postupy vysvětlované v základním kurzu). U začínajících obchodníků je nejdůležitější hlavně trénovat hlavu na fakt, že předvídat další vývoj ceny je extrémně těžké a není to základ profesionálního profitování v trzích. Postupně pak přidávat systémy a vytvářet portfolia. A jakmile si hlava zvykne, zvyšovat páku a kapitál. Naprosto důležité je ale hlavně začít. Možná, že právě začátek roku je pro to ideální příležitost. Minimálně o tématu přemýšlet a třeba rozběhnout reálné systematické obchodování nějakého „dostatečně dobrého systému“ s malým kapitálem (např. pár stovek dolarů) a v průběhu 2020 systém pozorovat a přemýšlet třeba nad dalšími, kterými byste jej doplnili.
    4 bodů
  45. Úspěšnost obchodovaného systému poměřuje většina začínajících obchodníků skrz vydělané peníze zobrazené v historických obchodech, tj. nejčastěji v backtestu. To však není zdaleka optimální přístup. Jaké nejběžnější metriky máme k dispozici a na které se zaměřovat? Jakmile se pustíme do systematické práce na obchodních strategiích, získáme k dispozici mnoho statistických ukazatelů o jejich historické výkonnosti. A je jedno, jestli pocházejí z ručně vytvářeného backtestu analyzovaného pomocí Excelu, nebo z automatizovaného backtestu. Přehled může vypadat jako ten publikovaný na obrázku: Jde o report historické výkonnosti testované intradenní strategie a na první pohled máme k dispozici spoustu informací (a to ještě na screenshotu nejsou zobrazeny všechny). Není divu, že začínající obchodníky mohou podobné statistiky vystrašit a raději se jimi příliš nezabývají. Dobrou zprávou je, že pro vyhodnocování systémů nepotřebujeme sledovat všechny publikované informace. Je ale potřeba si vybrat ty nejrelevantnější, což bohužel většina obchodníků nedělá. Pojďme si projít postupně nejběžnější metriky a popsat si, jak je interpretovat. Důležité je začít u počtu obchodů. Pro jakékoliv analýzy potřebujeme dostatečně reprezentativní vzorek dat. Minimálně bychom měli pracovat se sto obchody. V případě intradenních strategií ale rád analyzuji systémy, které mají nejméně několik set obchodů. Na publikovaném screenshotu je vidět, že daná strategie má 723 historických obchodů (365 na dlouhou a 358 na krátkou stranu), což je již solidní počet. Jinými slovy – pokud máme k dispozici jen několik málo desítek obchodů, tak nemá smysl se ani snažit je nějak statisticky analyzovat. Hodně začínajících obchodníků upírá pozornost k procentuální úspěšnosti obchodů. Ta udává poměr ziskových a ztrátových obchodů. Na první pohled se zdá, že čím vyšší úspěšnost, tím lépe. Vždyť co může být lepšího, než obchodovat například s 80% úspěšností. Ta přeci znamená, že z deseti obchodů budeme mít průměrně osm zisků a jen dvě ztráty. Bohužel ale úspěšnost obchodů zisky nezaručí. V praxi totiž záleží na tom, jak velké budou průměrné zisky a jak velké průměrné ztráty. Vesměs platí, že systémy s vysokou úspěšností mívají ohromné množství malých zisků a občasné velké ztráty. Procentuální úspěšnost tak v důsledku nepředstavuje moc důležitý údaj. V praxi je dobré nezacházet v úspěšnosti do extrémů. Sám nejraději obchoduji systémy s úspěšností někde kolem 40 – 70 %. Ale jak jsem uvedl – konkrétní úspěšnost nemá souvislost s tím, kolik budeme vydělávat. Spíše se pojí s různými obchodními styly. V některých obchodujeme aktivněji pro častější menší profity, a tudíž vyšší úspěšnost (a musíme se tedy připravit na občasnou vyšší ztrátu), v jiných obchodujeme pro větší, ale méně časté zisky (a musíme se tak připravit na dlouhé série období, kdy systémy nebudou vydělávat). Studujeme-li procentuální úspěšnost, je potřeba se ještě dívat na velikosti průměrného risku vůči průměrnému zisku. Tyto tři hodnoty nám již dokáží poskytnout určitou představu, kolik vyděláme. Ovšem stále je to spíše jen orientační popis cesty, jak se dostaneme ke konkrétnímu zisku vycházejícímu v daném systému. Mnohem důležitější jsou pro mne informace týkající se risk profilu strategie. Pro jeho sledování používám nejvíce tzv. sharpe ratio. Pokud jste se zatím ve světě obchodování příliš nepohybovali, patrně jste o něm vůbec neslyšeli. A je tak dobré, že jste se o něm dozvěděli již nyní. Až s překvapením sleduji, kolik obchodníků, často již riskujících reálné peníze v trzích, nemá o významu této metriky ani potuchy. Často je to proto, že jim přijde příliš vědecký už samotný název (který se moc často nepřekládá do češtiny, byť se občas používá označení sharpeho poměr) a z principu používají metriky, které jim přijdou srozumitelnější, byť nemají příliš vypovídající hodnotu – jako třeba výše uvedená procentuální úspěšnost. Síla sharpe ratia je v tom, že posuzuje výkonnost strategie v kontextu dosaženého risku. Konkrétně tak, že ve výpočtu zohledňuje historickou volatilitu strategie. Tedy to, jak hodně kolísal stav účtu strategie v průběhu roku. Představte si strategii A, která dosáhne zhodnocení 30 %, v průběhu roku bude ale účet strategie běžně lítat nahoru a dolu o 50 %. Oproti tomu můžeme posuzovat strategii, která dosáhla stejného zhodnocení, ale s mnohem nižší volatilitou – účet strategie například běžně lítal jen o 15 %. Strategie B bude mít mnohem vyšší sharpe ratio než strategie A. Sharpe ratio tedy do velké míry vypovídá o stabilitě obchodních výsledků strategie, což je jeden z hlavních parametrů, který by nás měl v obchodování zajímat. Konkrétní výpočet sharpe ratio není důležitý, neboť jej většina programů dělá za nás (byť některé to dělají zvláštně a je dobré se vždy zajímat, jak konkrétně je výpočet prováděn – viz poznámka na konci článku). Pokud se chcete ponořit v pochopení této metriky trochu hlouběji, zde je stručný popis výpočtu. Počítáme-li denní sharpe ratio, použijeme průměrné denní zhodnocení a vydělíme jej standardní odchylkou denních zhodnocení. Hodnotu anualizujeme tak, že výsledek vynásobíme odmocninou z 252 (protože rok má přibližně 252 obchodních dnů). Občas se pracuje s trochu přesnějším výpočtem, který místo dosahovaného absolutního průměrného zhodnocení používá dosažené zhodnocení mínus běžná úroková míra dluhopisů. Sharpe ratio se také často používá na měsíčních datech. Tuto metriku používám zejména při posuzování systémů v portfoliích, kdy mě zajímá nejenom průměrné měsíční zhodnocení systémů, ale také jejich volatilita. A o tom přesně sharpe ratio vypovídá. Výše uvedený způsob výpočtu jsem uvedl skutečně jen pro ty obchodníky, kteří chtějí metrice lépe porozumět. Z počátku stačí používat samotný výstup metriky. U sharpe ratio platí, že čím vyšší číslo je, tím lepší. Nicméně pokud je číslo až moc vysoké, je velmi pravděpodobné, že naše testy nejsou příliš realistické a jsou přeoptimalizované. Sám mám rád, když se sharpe ratio dlouhodobých výsledků pohybuje přibližně v rozmezí 0,9 a 2,5. Pokud tedy zbacktestuji systém a ten má velmi hezké zhodnocení, ale sharpe ratio 0,3 tak jej obchodovat nebudu. Jednoduše proto, že cesta k dosažení výsledků bude velmi kostrbatá (volatilní). Samozřejmě existují i další ukazatele, které u statistik obchodů sleduji. Důležitá je hodnota průměrného obchodu. Číslo by mělo být dostatečně vysoké na to, aby schovalo různé chyby a zejména skryté náklady obchodování. Ty se projevují skluzy v plnění. V reálném světě nebudeme obchodovat za ceny, které nám vycházejí v testech. Často například vystoupíme z pozice o trochu hůře než nám ukazuje logika systému na statistických datech. Průměrný obchod musí být dostatečně velký na to, abychom podobné extra náklady na obchod dokázali vstřebat a stále vydělat. Velmi důležitým parametrem je drawdown. O tom jsem podrobně psal v článku Drawdown v obchodování. Drawdown představuje pokles kapitálu strategie od nejvyššího stavu našeho účtu. V reálném obchodování jsme v nějakém drawdownu prakticky neustále, neboť žádná strategie netvoří neustálé nové přírůstky účtu, ale prochází i sériemi ztrát. Při posuzování drawdownu nás ale vesměs zajímají největší drawdowny. Byť vždy platí, že nejvyšší drawdown strategie je ten, který nás teprve čeká. Ve svých analýzách sleduji pět historicky nejvyšších drawdownů. A to jak z pohledu jejich procentuální hodnoty, tak délky trvání. Drawdown 50 % o délce 260 obchodních dnů například znamená, že obchodní účet dané strategie spadl ze svých maxim v určitém okamžiku na polovinu a trvalo více než rok, než systém začal tvořit nová maxima. Pokud analyzujeme historickou výkonnost systému před jeho nasazením do živého obchodování, tak tato informace také znamená, že po spuštění strategie můžeme přijít o polovinu peněz, strategie bude rok prodělávat a to vše bude v intencích historicky zbacktestovaných pravděpodobností. Drawdown tak představuje velmi důležité vodítko obchodovatelnosti strategie. Sám se snažím obchodovat strategie s očekávaným drawdownem do přibližně 30 %. Zde je dobré připomenout, že historická výkonnost se nikdy nebude zcela přesně opakovat v budoucnu a u všech parametrů musíme počítat s možnými odchylkami. Podrobněji jsem na toto téma psal v článku Nejistota a trading. Výše uvedené parametry představují ty nejzákladnější, které sám při posuzování obchodních systémů používám. Nejprve se tedy podívám, jestli statistiky dávají smysl z pohledu počtu obchodů, letmo shlédnu také průměrnou velikost obchodu. Dále se zajímám o hodnotu drawdownu a především o stabilitu obchodního systému interpretovanou pomocí sharpe ratio. Pokud vypadá vše nadějně, zajímám se samozřejmě i o další, podpůrné parametry. Zajímá mě průměrné roční zhodnocení, a to zejména ve vztahu k expozici kapitálu (tedy jak často byl obchodní kapitál umístěn do trhu). Zejména u pozičních systémů zkoumám průměrný počet dnů v pozici. Do živého obchodování se snažím upřednostňovat ty systémy, které držely pozici kratší dobu. V neposlední řadě je vhodné podívat se i na nejvyšší velikosti ztrát a zisků. Není moc dobré, pokud byl některý z pěti nejvyšších drawdownů způsoben jediným obchodem a stejně tak nejsem rád, pokud byla výrazná část ročního profitu vytvořena jediným ziskem. Výkonnost systémů lze posuzovat s použitím dalších různých metrik. Nicméně pokud začnete s výše uvedeným výčtem, tak budete mít jednoznačně základní potřeby velmi dobře pokryté. TIP: Pracujete-li s Amibrokerem, tak při vyhodnocování sharpe ratia narazíte na to, že hodnoty jsou u některých systémů nezvykle nízké. Je to z důvodu, že Amibroker počítá sharpe ratio z obchodů a nikoliv stavu účtu (equity). Sám tak v Amibrokeru počítám denní i měsíční sharpe ratio pomocí CBT právě z equity systémů a ve svých analýzách se orientuji pomocí takto získaných hodnot. Pokud jste zapojeni do skupiny "technické asistence", tak v průběhu týdne publikuji do TechLabu video tutoriál, jak konkrétně si podobný kód v Amibrokeru nastavit.
    4 bodů
  46. V roce 2018 jsme na Finančníkovi poprvé začali zdarma vyučovat stavbu obchodního systému. Do detailů v ní popisuji obchodní systém obchodování korekcí, kterému říkám Mopull. Jak se principu dařilo v průběhu roku 2019? Uspět v obchodování vyžaduje několik zásadních ingrediencí: Obchodovat otestovaný obchodní plán s pravděpodobnostmi dlouhodobě hrajícími v náš prospěch. Zejména na začátku bychom měli navíc dobře rozumět logice obchodního plánu, která by měla být jednoduchá a dlouhodobě funkční. Obchodovat s riskem, který si skutečně můžeme dovolit akceptovat. To znamená, abychom se reálně dokázali dostat přes nezbytné ztráty bez toho, aniž bychom se v noci budili hrůzou a systém nakonec vypnuli v nejhorší možný okamžik – těsně předtím, než se začne šplhat k novým ziskům. Obchodovat systematicky a dlouhodobě. Tj. přijmout pravidla systému, a pokud se neděje nic mimo plán, tak systém následovat. Výše uvedené principy jsem již dvakrát vysvětloval zcela otevřeně a zdarma ve výukové sérii, ve které jsme si stavěli systém Mopull. Jde o systém, který obchoduje korekce do momenta. Myšlenka systému je velmi jednoduchá. Stručně se dá popsat takto: Hledáme trhy, které trendují. Počkáme, až se cena pokusí prorazit dlouhodobou silnou S/R úroveň. Na té spousta obchodníků vybírá své profity a trh má tendenci krátkodobě poklesnout. V tomto poklesu nakupujeme. Se slušnou pravděpodobností se trh pokusí znovu podívat směrem k S/R úrovni. Takto vypadal jeden z posledních obchodů: Mopull obchoduje akcie na denním timeframe. Denní timeframe proto, že jde o tzv. swingovou strategii držící pozici několik dnů. Tyto bývají robustnější než intradenní systémy. Navíc pomalejší obchodování méně svádí k impulzivnímu přeobchodování – problému, kterému čelí většina začínajících obchodníků. Akcie proto, že v nich není vysoká páka a je možné je obchodovat s minimálním kapitálem. Mopull lze obchodovat s kapitálem od 2 000 dolarů. Sám obchoduji Mopull ve vylepšené variantě Mopull limit. Ta představuje jeden ze systémů vyučovaných na workshopu swingového obchodování, kde se věnuji jak strategiím, tak konkrétní technické implementaci. Tedy tak, aby systémy dokázal reálně každý obchodovat v trzích (řada obchodníků na Finančníkovi již má navíc Mopull limit dnes plně zautomatizovaný pomocí autotraderu). Na workshopu jsem poprvé strategii vyučoval na konci roku 2018. Jak si strategie vedla zatím letos? Equity křivka po odečtení komisí vypadá takto: A co je ještě důležitější. Systém obchodoval s následujícím průběhem drawdownu: Celkově sharpe ratio 1,61! s drawdownem 3 %. To vše v kontextu Trumpových tweatů, které v akciových indexech vytvářejí občas pěkné turbulence. Systém přitom obchodoval s úspěšností 72,84 %. Exponovanost kapitálu byla jen 6,28 %. Je jasné, že podobné výsledky neuspokojí naivní začátečníky hledající v trzích pravidelné profity stovky procent ročně. Nicméně věřím, že seriózním obchodníkům ukazují cestu. Protože jakmile máte jednou podobně funkční systém, stane se několik extrémně důležitých věcí: Hlava si začne zvykat na to, jak obchodování reálně funguje. Tedy že se skládají zisky a ztráty překonávající drawdowny. Začnete přemýšlet, jak přístupy posouvat dál. Každý systém lze nepatrně vylepšovat a každé procento zisku navíc se počítá. Můžete postupně navyšovat účet a obchodovaný princip přesunout například do futures. Zde se s vyšší pákou dají vytvářet vyšší zhodnocení (ale také s vyšším riskem). Možná zjistíte jako já, že podobné přístupy lze plně automatizovat a začnete podobných systémů obchodovat více najednou bez toho, aniž byste se s jednotlivými obchody museli stresovat. Reálně získáte obchodováním časovou i finanční svobodu. V tradingu je opravdu důležité začít co nejdříve s aplikací systematických pravidel do reálných trhů. Pokud jste ještě nezačali a účastnili jste se letošního bezplatného vysílání s popsanými pravidly Mopullu, pusťte se do práce. A pokud nevíte, jak konkrétně na to, může vám pomoci náš kurz výuky práce v Amibrokeru, kde podobné systémy vytvářím. A ještě perlička na závěr. Občas dostanu e-mailem dotaz na vývoj strategie, kterou jsem popisoval v článku Očekávání vs. realita obchodování. Jak se připravit? Popravdě šlo nakonec o jednu z nejslabších strategií, kterou jsem letos obchodoval. A přesto se nakonec po pár měsících výkonnost probudila i v tomto systému a strategie opět tvoří nová high: Ale abych se nových profitů dočkal, musel jsem „přetrpět“ drawdown. Ten je někdy menší, jindy větší. Jak konkrétně bude velký nikdo dopředu neví. Klíčové je ale obchodovat jen takové strategie, kde jsme opravdu připraveni na nejhorší. Osobně jsem tak přesvědčený, že je lepší nejprve zocelit psychiku na systémech typu Mopull využívající nižší páku, a teprve pak „přidávat pod kotel“. Intradenní strategie popisovaná v předchozím odstavci byla vytvořená autonomním workflow (tedy vytvořil ji automaticky počítač) a obchoduje futures. Pro zkušenější obchodníky to tedy může být pomyslný další krok k obchodování s vyšší pákou. O tom, jaké mám s tímto způsobem vytváření systémů zkušenosti (a jak konkrétně systémy vytvářím), budu povídat na naší konferenci Trading forum, která je již tuto sobotu. Kapacita je naplněna a myslím, že akce bude opravdu stát zato. Těším se na všechna osobní setkání.
    4 bodů
  47. Swingové strategie držící pozici několik dnů patří aktuálně mezi mé oblíbené. Risk spojený s držením pozice přes noc se snažím minimalizovat zejména obchodováním více různých trhů najednou. Další zajímavou možností je využití opcí. Opce představují pokročilejší finanční nástroj. Zejména proto, že na jejich cenu působí více faktorů a opční obchodování může být poměrně komplexní. Z pohledu dnešního článku použijme ten nejjednodušší opční obchod: Nákup call opce. Tato pozice nám dává možnost otevřít dlouhou pozici v daném trhu za předem dohodnutou cenu (podrobněji o opcích viz seriál Začínáme s opcemi). Pokud nakoupíme call opci, budeme v zásadě vydělávat v momentě, kdy trh roste. Současně máme ale naprosto limitovaný risk – ztratit můžeme jen tolik, kolik jsme za opci zaplatili. Nikdy ani o trochu více. Na druhou stranu jsme limitováni časem, protože každá opce má určitou životnost, po které kontrakt expiruje (skončí). Expiraci opcí si však můžeme sami zvolit. Jistě vás tak napadne možnost nakoupit opci s delší dobou expirace a použít ji pro zobchodování krátkodobého swingového obchodu. Fungovat to může například takto. Řekněme, že bychom nakupovali akciový index S&P 500 prostřednictvím trhu SPY vždy, když vytvoří korekci. Tu můžeme vyjádřit například pomocí indikátoru RSI. Konkrétně podmínky, že RSI(4)<20. Kvůli absolutnímu zjednodušení řekněme, že bychom pak nakoupenou pozici drželi 10 dnů. Nakupovali bychom tak podobné situace: Vidíme, že trh se často po vstupu obrátil, občas šel ještě poměrně kus cesty proti nám. Nicméně z dlouhodobého pohledu jsou výsledky i tak velmi zajímavé. Takto vypadá equity křivka zobchodované situace v období 2008-2019 (nakupovali bychom 100 shares SPY). Není divu, že podobné systémy obchoduje po světě mnoho obchodníků. Otázkou ale je, jak u podobného obchodu řídit risk. Jednou z jednoduchých možností je použít klasický stop-loss. Jenže ten u podobných systémů většinou nefunguje nejlépe. Co tedy například nákup opce? Ty mají v dané situaci několik zásadních výhod: Risk je naprosto limitován zaplacenou cenou opce. Trh může klesnout opravdu hluboko, a pokud se pak vrátí zpět vzhůru, stále vyděláme. Opce v sobě mají zabudovanou páku. Situaci je možné obchodovat s mnohem menším kapitálem než při nákupu například akcií. Zde je ukázka výsledků, kdy bychom místo otevření dlouhé pozice v SPY nakoupili call opci s dobou expirace vzdálenou nejméně 25 dnů. Opci bychom nakupovali „v penězích“ tak, aby rozklad časové hodnoty nešel příliš proti našim plánům. Výše uvedený backtest je orientační, ale je v něm vidět mnoho podstatných tendencí. Vidíme, že equity křivka má podobný směr. Vydělali bychom o trochu méně, ale jelikož můžeme použít mnohem menší kapitál, výsledné zhodnocení prostředků pak může být i vyšší než v případě nákupu akcie. Podstatné ale je, že v případě použití opce máme risk naprosto pod kontrolou – pokud by nastala nějaká černá labuť, ztratíme v obchodu maximálně tolik, kolik nás stála opce. Vše výše uvedené neznamená, že swingově se vyplatí obchodovat pouze s opcemi. Opce mají mnoho specifik. Nelze je použít vždy, obchodují se často s horším plněním, čelíme rozkladu časového prémia, hůře se automatizují atd. Mohou být ale zajímavou cestou, jak dále rozšiřovat swingová portfolia a pilovat jejich risk. Zejména pokud pracujete se systematicky zbacktestovanými systémy, vyplatí se zkoumat, jak by situace vypadala s použitím opce. U těch lze přitom vymýšlet různé další typy obchodů (můžeme je vypisovat, pracovat s různými spready atd).
    4 bodů
  48. Pojďme se v našem seriálu posunout k praxi. Pro většinu obchodníků to představuje první testování určitého konkrétního plánu. Tedy minimálně zahrnující jasné vstupy a výstupy. My si později ukážeme, že se v našem přístupu nebudeme fixovat na jedinou vstupní situaci. Už jen proto, abychom měli systém více všestranný a obchodující s vyšší frekvencí. Ukážeme si také, že naše vstupy můžeme vytvářet na základě různých logik, a ty následně kombinovat dohromady – což opět povede k vyšší robustnosti. Mj. budeme postupně pracovat s cenovými patterny, indikátory, volatilitou, intermarket analýzou, sezónností a market internals. Ale pojďme postupně. Dnes se bez většího vysvětlování zaměříme na využití indikátoru Bollinger Bands. Jednoduše proto, abychom získali konkrétní příklad, se kterým můžeme začít pracovat. Bollinger bands statisticky definuje pásma, ve kterých cena osciluje okolo průměrné ceny. Dá se předpokládat, že na hranách těchto pásem mohou obchodníci přehnaně reagovat – například prodávat, pokud cena příliš poklesne nebo agresivně nakupovat, pokud cena roste až k hornímu pásmu bollinger bands. Takové chování by pak mohlo být kompenzováno v noční seanci. Ukázka aplikovaného indikátoru Bollinger bands na trh SPY v programu Amibroker. Konkrétní vstupní situace může vypadat takto: LONG: Trh uzavře pod včerejším denním Low a současně pod spodní linkou indikátoru BB s parametry 14 a 1,5. Současně je trh nad svým dlouhodobým klouzavým průměrem s periodou 200. V případě programu Amibroker, který sám nejvíce pro podobné testy používám, můžeme danou situaci popsat následovně: C<Ref(L,-1) AND C<BBandBot( C, 14, 1.5) AND C>MA(C,200); SHORT: Trh uzavře nad včerejším denním High a současně nad horní linkou indikátoru BB s parametry 14 a 1,5. Současně je trh pod svým dlouhodobým klouzavým průměrem s periodou 200. V případě programu Amibroker můžeme danou situaci popsat následovně: C>Ref(H,-1) AND C>BBandTop( C, 14, 1.5) AND C<MA(C,200); Long obchod znamená, že na close denní úsečky trh nakupujeme a pozici držíme do otevření trhu následující den. Short obchod znamená, že na close denní úsečky trh prodáváme (shortujeme) a pozici držíme do otevření trhu následující den. Systém už v této fázi obchoduje na dlouhou i krátkou stranu, což je přístup, který u takto krátkodobých systémů doporučuji. Minimálně je to cesta k vyšší robustnosti. Co se týče uvedených kódů popisujících vstupní situace, jde o skriptovací jazyk programu Amibroker. S jeho pomocí lze jednoznačně popsat obchodované situace, které se občas zdlouhavě popisují běžnými větami. Programování v Amibrokeru není při vytváření systému vůbec potřeba. Můžete použít jiný program nebo třeba testovat situace ručně. Aby byl ale výklad co nejjednoznačnější, tak jsem jej doplnil právě i hotovými podmínkami skriptovacího jazyka. Sami nakonec vidíte, že definování příslušných situací není vlastně vůbec složité. Ohromnou výhodou definování systému skripty je možnost myšlenku otestovat na velkém množství dat během pár vteřin. Takto vypadá náš backtest aplikovaný na trh SPY v období 1.1.1994 – 1.1.2019: Systém obchoduje na long i short stranu. Celkem bylo provedeno 335 obchodů s úspěšností 65,67 %. K dispozici máme i podrobné statistiky: Určitě se vám nyní honí hlavou – jak dobré jsou dané výsledky? Kolik jsem mohl vydělat na svém konkrétním účtu? Ale brzděte prosím tyto myšlenky. Jsme opravdu zatím na úplném začátku! Předně – v tuto chvíli testujeme zatím jedinou vstupní situaci, přes kterou jsme vstoupili do 335 pozic v průběhu 24 let. Tedy obchodovali jsme průměrnou frekvencí jen lehce přes obchod za měsíc. A v tu dobu náš kapitál pracoval vždy jen přes noc… Přesto systém vytvořil skoro poloviční zhodnocení, jako kdybychom drželi celou dobu nakoupený samotný index, ale při podstatně nižším risku. Rozhodně je to velmi povzbudivý start, který nám ukazuje další směr – je potřeba zejména zapracovat na zvýšení frekvence obchodování.
    4 bodů
  49. Každý trader chce v trzích vydělat peníze. Jakmile se ale do obchodování pustí, zjistí, že vše není tak jednoduché, jak to může vypadat z pohledu backtestu nebo papertradingu. Dostaví se nejistota z prvních ztrát a patrně i chuť strategie měnit nebo zahodit. Trading je náročný už jen proto, že často uděláme vše dobře a stejně můžeme ztrácet peníze. Alespoň krátkodobě. Na ztráty přitom většina začínajících obchodníků není vůbec připravena. Jednak je přirozeně považují za určitou „prohru“ a samozřejmě klidu nepřidá, že jim většinou rychle ukrajují část těžce naspořených úspor. Začínajícím traderům se jen těžko vysvětluje, že obchodování je o dlouhodobých pravděpodobnostech. Z krátkodobého pohledu může vše často vypadat doslova bláznivě. Úspěch v obchodování pak spočívá zejména v tom, dokázat přístupy obchodovat dlouhodobě. Zde je jeden konkrétní příklad z poslední doby. Do intradenního portfolia jsem nasadil mechanický systém, jehož výsledky jsou dlouhodobě stabilní. Systém obchoduje momentum na dlouhou i krátkou stranu v akciovém indexu e-mini S&P 500. Krátce po nasazení vypadají obchody systému následovně: Snad by se dalo říct, že hůř obchodovat ani nelze. Ať systém vstoupil long nebo short, vždy to bylo na prakticky nejhorším možném místě, těsně předtím, než se trh obrátil. Tomu odpovídá i krátkodobá equity křivka: Po spuštění se systém velmi rychle propadl ke ztrátě přibližně 3 000 USD na jediný kontrakt (výsledky jsou v živém obchodování ještě o trochu horší díky komisím a skluzům v plnění). Představte si, že s obchodováním začínáte. Máte typický účet 5 000-10 000 USD a dostanete se do podobné situace. To je samozřejmě velmi psychicky náročné. Ještě jste nic nevydělali a už vám z účtu zmizela třeba polovina úspor. Přitom vůbec netušíte, jestli propad skončil nebo bude pokračovat. Jestli je obchodovaná výhoda v trhu ještě přítomná, případně jestli tam vůbec někdy byla (tj. jestli váš backtest nebyl od začátku například přeoptimalizovaný). Hodně obchodníků v podobné situaci hodí ručník do ringu a strategii přestane obchodovat. Buď trading zabalí, nebo se pokusí najít jiný přístup. U kterého se situace ale může kdykoliv opakovat. Toto je bohužel realita tradingu. To, že strategie vykazuje nyní ztráty a dělá „divné obchody“, je prostě dané tím, že pár obchodů nic neznamená. Sám mám tento konkrétní přístup zbacktestovaný od roku 2000. V tomto období strategie zobchodovala 740 obchodů s průměrným ziskem 133 USD (včetně komisí a skluzu) na obchod. Strategie je založena na obchodování momenta. Aktuálně se ES obchoduje v pásmu, které neproráží. To znamená pro danou strategii ztráty. Pokud se podívám do historie backtestu na přehled zisků a ztrát po jednotlivých kalendářních měsících, vidím, že občasné podobné ztrátové měsíce nejsou výjimkou: Oproti tomu jsou v historii ale také občasné silně ziskové měsíce, které přijdou v momentě, kdy se trhy dají do směrového pohybu. Abych takové inkasoval také v budoucnosti, je potřeba hlavně být se strategií v trhu. A tedy i přijímal ztráty, které k ní patří. Podobnou řečí hovoří i celkový drawdown. Strategie si sice nyní prochází maximálním drawdownem, ale ten zatím nijak nevybočuje z čísel, která jsem získal z backtestu: Co se dá tedy v podobné situaci dělat? Jak strategii vylepšit? Pro úspěch v obchodování je opravdu potřeba rozumět tomu, že podobný průběh je naprostá realita obchodování. Po spuštění jakékoliv strategie přichází období, ve kterém může krátkodobě hrát roli určité štěstí/smůla. Někdy equity strategie vyrazí po spuštění prudce vzhůru a systém vydělá třeba desítky procent během velmi krátké doby. Jindy se nejprve dostaví hluboký drawdown. Toto se nedá ovlivnit. Vše, co můžeme pro úspěch strategie udělat se odehrává již ve fázi její přípravy. Je potřeba mít důvěru ve způsob, jakým strategii vytváříme a testujeme. Je dobré mít dopředu nastavený rámec pro řízení rizika. Vědět, kdy strategii vypneme a do té doby do ní nezasahovat. Viz například Kdy vyřadit ztrácející intradenní strategii? Je potřeba pracovat s adekvátním kapitálem. Samozřejmě je rozdíl, pokud podobný drawdown nastane na velmi malém účtu nebo pokud se odehrává na větším kapitálu. Velmi pomáhá začít strategie obchodovat v portfoliích. Těžko toto více zdůraznit. Obchodování 3-4 méně korelujících strategií je paradoxně mnohem méně riskantní než obchodování jediného systému. Pro dražší trhy typu futures je potřeba mít už zocelenou hlavu. Pokud vás ztráta pár tisíc dolarů může rozhodit, opravdu doporučuji začít se swingovým obchodováním akcií. Třeba tak, jak si to ukazujeme v základním kurzu. V obchodování musíte být relaxovaní a nestresovat se z každé ztráty. Tato schopnost přichází praxí. Je lepší naučit se obchodovat nejprve tak, že ztrácíte jednotky dolarů (což v akciích není problém, je možné je obchodovat od jednoho kusu) a postupně risk zvyšujete. Nejhorší, co může začínající obchodník udělat, je vrhnout se do příliš dravých trhů/systémů jen proto, že vnímá možné zisky, ale podceňuje risk. Výsledkem takové psychické a finanční nepřipravenosti jsou pak jen zbytečné ztráty. Doufejte v to nejlepší, ale vždy se připravujte na to nejhorší.
    4 bodů
  50. Velmi zásadní otázka, kterou si pokládá každý, kdo se do obchodování jednou pustí. Pojďme si ukázat jednoduchou taktiku, kterou aplikuji na rychlé a dynamické intradenní trhy. Funkčnost zejména systematických (mechanických) intradenních strategií je časově omezena. Jen naivní obchodník si může myslet, že v trzích nalezne „perpetuum mobile“, které nasadí a bude mu vydělávat trvale peníze. Jakmile se v trzích objeví určitá neefektivita, kterou využíváme pro naše profity, je jen otázkou času, než ji obchodníci „vyčerpají“. Toto je realita tradingu, kterou je potřeba akceptovat. U diskréčního obchodování se může trader postupně adaptovat na měnící se trhy. U systematických strategií je, zejména na nízkých timeframe, potřeba framework vyhodnocování výkonnosti. Takový, který nám umožní v případě vyprchávající výkonnosti jednat – strategii například reoptimalizovat nebo nahradit. Taktik sledováni výkonnosti strategií v živém obchodování používám hned několik. Jedna z jednodušších, ale funkčních, může spočívat v porovnání základních metrik živého obchodování s těmi, které máme otestované. Přičemž platí, že bychom se vždy měli maximálně snažit porovnávat metriky živého obchodování s výsledky tzv. out-of-sample testování sytému. Jedna z metrik, kterou používám, je samotný průměrný obchod. Pokud věříme, že je náš backtest relevantní, pak s pomocí průměrného obchodu můžeme dělat určité „predikce“, jak by se systému mělo dařit v budoucnu. Při velikosti průměrného obchodu +100 USD můžeme například předpokládat, že v ideálním světě budeme mít na účtu po 100 obchodech výdělek 10 000 USD. Pochopitelně, že realita není nikdy takto jednoduchá. Velikost průměrného obchodu se bude v průběhu času měnit. Pokud je ale náš systém robustní, neměla by být realita z pohledu většího množství obchodů „úplně mimo“. Na popis rozumné odchylky si můžeme vzít na pomoc statistiku a vytvořit si pásma v oblasti první a druhé standardní odchylky, kde bychom očekávali výsledek našeho systému v závislosti na uplynulém čase. Pojďme se podívat na příklad. Toto je equity křivka systému, jehož vývoj proběhl ke konci roku 2017. Od této doby jsou výsledky generovány trhem bez jakékoliv optimalizace nebo úprav systému: Na konci equity křivky je vidět, jak se pomalu zplošťuje. A nabízí se tak otázka – funguje systém stále ještě v očekávaných parametrech? Jednu z odpovědí mi poskytuje následující graf: Modrá linka představuje lineární predikci průměrného obchodu. Jednoduše spočítám průměrný obchod za určité období v historii (většinou na cca 2 roky posledního vývoje) a zobrazím si „ideální equity křivku“. Zelené a červené obálky kolem této křivky pak představují první a druhou standardní odchylku. Vesměs se mi pak potvrzuje, že funkční systémy oscilují právě v oblasti mezi druhými standardními odchylkami predikce. Na uvedeném příkladu je pak zřejmé, že systému se stále daří velmi, velmi dobře. De facto lépe, než v backtestu a aktuální pohyb do strany je naprosto v normě. Na výsledky strategie je třeba vždy nahlížet z dostatečně dlouhodobého pohledu a z takového je vývoj naprosto perfektní. V systému jsem připraven i na drawdown, protože je zcela v pořádku, aby se equity křivka podívala i ke spodní hraně pásma vyznačeného červenými standardními odchylkami. Daný postup má mnoho praktických nuancí. Určitě je dobré okno predikce například posouvat tak, jak běží čas – tj. je třeba si definovat, na jak dlouho „predikci“ vytváříme a jak dlouhou historii používáme. Také se mi osvědčilo jej používat spíše na rychlejší intradenní systémy než pomalejší swingové strategie. Co se týče konkrétní aplikace, tak výpočty jdou jistě vytvářet například v Excelu nebo jiném tabulkovém editoru. Publikované screenshoty ale pocházejí z naší vlastní aplikace pro řízení a vyhodnocování risku, ve které je mým cílem postupně sledovat a analyzovat metriky všech obchodovaných systémů přes různé brokery. V této oblasti se mi daří poměrně velký posun a jak jsem uvedl již několikrát – vnímám ji ve svém obchodování jako prioritu. Často je možné obchodovat i jednoduché principy a mnohem důležitější, než samotné vstupy, jsou pak odpovědi na otázky, jaké systémy kombinovat v portfoliích a samozřejmě, kdy systém vyřadit nebo mu v portfoliu přiřadit nižší váhu...
    4 bodů
×
×
  • Vytvořit...

Důležitá informace

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy.