Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Komunita:
Hledat v
  • Více možností...
Najít obsah, který ...
Hledat výsledky v ...
Diskuze Sledované příspěvky Žebříčky

Žebříčky


Oblíbený obsah

Zobrazuji obsah s nejvyšší reputací od 28.12.2016 ve všech rubrikách.

  1. 12 bodů
    Úspěšné obchodování je především o implementaci často obecně známých obchodních výhod a zejména skutečně systematickém řízení risku. Jak lze známé výhody využívat? Jednou z mých oblíbených je přehnaná reakce obchodníků na specifické události. Událostí může být cokoliv. Například vyhlášení finančního reportu – podívejte se například na výsledky tendence vycházející z FOMC dnů. Řada retailových strategií je postavena na obchodování v období vyhlašování earnings, kdy se v akciových trzích zvyšuje volatilita (a dají se tak například zajímavě vypisovat opce) a kdy mají trhy tendence reverzovat. Mnoho podobných výhod vychází z faktu, že obchodníci přehnaně reagují na specifické události. Je to pochopitelně spojeno s naší psychikou – hlava nás například nutí uzavírat pozice poté, co se dostanou do rychlé ztráty, byť třeba ještě nebyl zasažen stop-loss. Sami to jistě znáte ze své obchodní praxe. Představte si, že máte v intradenním obchodování stop-loss nastaven na 300 dolarů. Pozici řídíte ručně, když najednou trh během pár vteřin prudce klesne blízko vašeho stop-lossu a pozice bude v otevřené ztrátě například -250 dolarů. Hodně obchodníků v takový moment pozici uzavře. Oproti situaci, kdy by trh dorazil do stejné oblasti pomalu. Rychlost je jeden z faktorů, který je v tradingu klíčový. A rychlé pohyby způsobují v trzích nejčastěji různé reporty a zprávy. Pro vytváření obchodních systémů využívajících podobných výhod není bezpodmínečně nutné analyzovat fundamentální zprávy. Stačí se jen zamýšlet nad situacemi, které budou z pohledu psychiky tvořit u mnoha obchodníků tlaky na unáhlené reakce. Zde je jeden příklad. Ten nepředstavuje hotový obchodní systém, ale může vás k řadě funkčních řešení dovést. Nemalý edge existuje v držení pozice přes noc v akciových trzích v momentě, kdy se jim v průběhu dne příliš nedařilo. Na konci takových dnů totiž řada obchodníků „raději vystoupí“, čímž ještě dále tlačí cenu níže – což může být vhodný okamžik pro náš krátkodobý vstup. Pro příklad si vezměme akcie indexu Nasdaq 100, kde budeme: Nakupovat každý den 5 trhů, kterým se nejméně dařilo (tj. jejich zhodnocení daný den v indexu patřilo k 5 nejnižším). Pozici ukončíme následný den na open. A zde je pro ilustraci equity křivka, která nepracuje s reinvestováním – tj. celou dobu se otevírají akcie s fixním kapitálem (při testu je zohledněna skladba indexu v historii): Zde je pak příklad typického testovaného obchodu: Už ze samotného pohledu na graf reagovali obchodníci v akcii SBUX 24.1.2019 na nějakou silnější událost. Trh vytvořil nestandardně velký pohyb a vůči ostatním akciím v indexu Nasdaq 100 uzavřel jako jeden z 5 nejslabších. Systém vstupoval na close takového dne a držel do open následujícího dne, který byl dokonce až nad high vstupní úsečky. Testy můžeme provést i na akciích dalších indexů. Takto vypadá stejná situace na akciích S&P500: A zde je edge testován na větším počtu akcií z širšího indexu Russell 3000: Na první pohled je vidět, že v trzích existuje popsaný edge ve velmi trvalé podobě. Ale abychom mohli na výhodě vydělávat, je potřeba ji dotáhnout. Výše uvedené ukázky jsou jen výchozím bodem – už jen proto, že neobsahují komise, které výkonnost snižují. Ale možností, jak edge převést do konkrétní podoby, je celá řada. Lze se zaměřit na zkoumání povahy oslabení – například jeho velikosti vůči běžnému chování trhů. Určitě je vhodné zapojit do přemýšlení trochu širší kontext. Lze pracovat s komplexnějšími intermarket filtry nebo se zaměřit na trhy s určitou likviditou atd. Dobré je ale nezapomínat jaký edge využíváme a proč funguje. A zejména si věci nekomplikovat nad rámec toho, co je nezbytné a hlavně se zaměřit na implementaci. Pro úspěšný trading stačí zkombinovat jen několik podobných výhod.
  2. 10 bodů
    Shodou okolností se posledních dobou zaobírám podobnými otázkami a docházím ke stejným závěrům. Mám rád tento postřeh ze sedmdesátých let: Ještě více to platí dnes. Se všemi sociálními sítěmi a nonstop publicistikou, která předstírá, že je zpravodajství, může být člověk v jednom kole celý den, aniž by se vlastně cokoli dozvěděl, nebo cokoli udělal. Osobně jsem se televize a rádia zbavil úplně již před lety, facebook jsem zrušil loni. Na twitteru sleduji pár traderů a na youtube jsem objevil skvělé tutoriály na Python, takže jsem z těchto služeb jen osekal balast. Známí a rodina se na mě dívají jako na úplného exota. Čili jsem omezil i rozhovory s takovými lidmi na neškodné small talks o počasí, pletení košíků, tahu ptáků apod... Co se týče druhého tématu o osobnosti. Lidi si o sobě sami sobě vypráví příběhy a ty vytváří pak obraz jejich Já. Člověk pak neobchoduje, on je trader; nemá slušné děti, je skvělý otec rodiny; neumí opravit auto, je šikovný s auty; chytrý, bohatý, dobře vypadající atd. Pointa je snad zřejmá. Možná to začíná už v dětství, když s jedničkou přijdeme za maminkou a ona nás pochválí, jací jsme chytří, nebo nás v případě nezdaru pokárá, že přeci nechceme být takoví hlupáci jako ti ostatní a zničit si život. Přijde mi, že si tohle neseme až do dospělosti - když pak přijde nějaká situace, která je v kontradikci k obrazu, který jsme si o sobě vytvořili, odpovědí je pocit ohrožení, podvědomý strach, že de facto přijdeme o část toho, co jsme. Projevuje se to úzkostí, možná i panikou, někdo to vytěsní, vyhýbá se realitě. Možná zoufale hledáme sebepotvrzení v ostatních, tu maminčinu pochvalu, dalo by se říct. Lepší je se na věci dívat konkrétně bez soudů o sobě samém. Povedlo se mi toto. Toto se mi nepovedlo. Dělám to a to (ne jsem to a to). Své "ego", na kterém si často zakládáme, ve skutečnosti nepotřebujeme, je překážkou k jakékoli změně. Nemusíme vynášet soudy o sobě samých, nemusíme nutně soudit ani každičkou věc kolem sebe. Domnívám se, že to je důvod, proč většina lidí končí neúspěchem, nebo se "zkamení tam, kde zrovna stojí". Ne, že bych s tím taky neměl velké problémy...
  3. 9 bodů
    Obchodování je velmi komplexní svět, ve kterém lze ztratit mnoho iluzí, peněz a času. Sám jsem si prošel mnoha slepými a krkolomnými cestami. Řadu věcí šlo dělat lépe a efektivněji, s některými jsem měl štěstí hned v začátku. Jak bych začal s tradingem dnes, kdy mohu zohlednit své dlouholeté obchodní zkušenosti? On-line obchodování láká mnoho nových, potenciálních obchodníků. A nemusí jít jen o tradiční burzovní instrumenty typu akcie, komodity či měny. Dnes moderní kryptoměny pochopitelně podléhají podobným principům finančních spekulací. Samozřejmě existuje mnoho cest, jak v obchodování zvítězit. Ale bohužel násobně více možností, jak nevyhrát. Je nezvratným faktem, že většina začátečníků v trzích peníze nevydělá. A když nějaké vydělají, tak to rozhodně není tím snadným stylem, který si představovali na začátku. Správný start je tak opravdu velmi, velmi důležitý. A pokud začínáte, maximálně doporučuji přemýšlet o cestách, kterými se budete vydávat. Je hrozně jednoduché nechat se vést davem a reklamními „masírkami“. Tyto cesty ale k úspěchu nevedou. Jak bych dnes začínal já? Maximální důraz bych od počátku kladl na obchodování portfolií. Většina obchodníků začíná s obchodováním jediného trhu, jediného timeframe a jediného systému. Má to svoji logiku ve stylu: začnu jednoduše a „komplexnější“ nástroje přidám později. Podobný přístup bohužel svádí k tomu, že se obchodníci často snaží najít v trzích logiku, která tam není. Obchodování je o dlouhodobých pravděpodobnostech. Pokud budete studovat přílišné detaily jediného trhu a snažit se v něm „perfektně orientovat“, budete se v nich snažit objevit něco, co tam nikdy nebude. Sledování jednoho trhu a přístupu je paradoxně také velmi náročné psychicky. Často je třeba dlouho čekat, až se bude opakovat obchodovaná situace, je třeba hodně trhy testovat a chápat, jak se mění. A dokázat se změnám přizpůsobit. Mnoho obchodníků zaměřujících se na jediný přístup a trh dává své neúspěchy za příčinu vlastní psychice. Většinou ale jen bojují ve špatné bitvě. Snaží se ovlivnit něco, co nejde – například, aby jeden trh a systém trvale spolupracovaly k jejich spokojenosti. Extrémně důležité je dát si pozor nesklouznout do kategorie začátečníků zakládajících na fórech diskuzní vlákna typu „Fulltime trading úspěšným intradenním obchodováním jednoduchého price action patternu na e-mini S&P 500“, kam se každý den snaží dávat své „tipy“ odkud kam cena půjde. Nepoznal jsem osobně nikdy žádného dlouhodobě úspěšného tradera, který by se tímto způsobem dlouhodobě živil. Přesto jde většina nováčků podobným směrem. Při obchodování více trhů a systémů začne obchodník věnovat důraz úplně jiným hodnotám. Začne skutečně řídit risk na základě dlouhodobých pravděpodobností a chápat, že pro reálné vydělávání peněz nejsou potřeba perfektní systémy. Stačí i ty „průměrné“. Paradoxně může obchodník najednou dosahovat stabilnějších obchodních výsledků, protože v průběhu času „vždy něco funguje“. Každý začátečník má tendence hledat pro svou práci „perfektní a 100% nástroje“. Rozdíl ale je, jestli svoji pozornost zaměří k pilování vstupů a výstupů jediného systémů nebo tuto pozornost věnuje práci na řízení celého portfolia. Rozdíl ve výsledku je z mé zkušenosti propastný. Jistě, na začátku si můžete říct: „Nemám ani jeden funkční systém, jak mohu začít obchodovat portfolio s více systémy?“. Ale jde skutečně jen o hledání a celkovém přístupu k trhům. Vytvoření dostatečně dobrých obchodních systémů není tak složité. Paradoxně je to mnohem jednoduší než vytvoření jednoho „perfektního“ systému. Zaměřoval bych se čistě na systematické (mechanické) strategie. Víte, že jsem opravdu hodně let obchodoval diskréčně a nemohu říct, že je to špatná cesta. Hodně jsem skrz ni získal. Ale má své limity. Největší jsou spojené s tím, že diskréční obchodování vyžaduje hodně času a psychického nasazení. Z počátku to nevadí, ale časem si člověk uvědomí, že je to velmi limitující faktor. Zpětně si dnes mnohem více uvědomuji, že systematické strategie jsou mnohem lepší „investicí do budoucna“. Jakmile totiž rozjedete určité workflow, se kterým strategie vytváříte, je vše mnohem méně časově náročné než diskréční obchodování. Snáze se vytvářejí portfolia, v případě změny trhů se lze rychle přizpůsobit. U diskréčního obchodování trvá osvojení obchodních přístupů měsíce a roky, aby šlo získané know-how používat jen do doby, než se trhy změní. Co výše uvedené znamená v praxi? Jednoznačně bych se od začátku zaměřoval na definování obchodovaných podmínek do mechanických pravidel. Nejlépe v nějakém skriptovacím jazyce, který umožní podmínky věrohodně otestovat na historických datech. Ano, může to být z počátku náročnější, protože je třeba se více naučit různé softwary a bohužel obchodník rychleji čelí „nerůžové“ realitě trhů, ale investice se vyplatí. Raději ještě jednou zopakuji – nemám nic proti diskréčnímu obchodování. Jen v dnešních rychle se měnících trzích vnímám zpětně jako mnohem lepší časovou a psychickou investici studium systematických strategií. Sám bych dnes tak už rovnou začal tímto směrem. Začal bych na vyšších timeframe. Tedy stejně jako kdysi, kdy jsem začínal s pozičním obchodováním spreadů. Intradenní obchodování je fajn, ale vyžaduje mnohem více, než začátečník dokáže akceptovat. Platí to i v systematických strategiích. Začínal bych tradičně na denním timeframe a obchodoval swingově. Rozumné mi přijde začít s akciemi umožňujícími obchodovat s malým kapitálem a minimálním riskem na obchod. Jakmile zvládnete rozjet tímto směrem první portfolio, pustil bych se do dalších směrů. Určitě je pak možné obchodování zrychloval směrem k intradennímu obchodování futures. Po úspěšném live tradingu swingového akciového portfolia už byste měli mít dostatek zkušeností pro pochopení principů, kterým budete čelit a prostředků, které budete potřebovat. Trading opravdu nemusí být složitý. Je ale třeba překonat ego, které velí vydělávat díky vlastní chytrosti (schopnosti predikovat trh). A také překonat určitý přirozený odpor k systematické práci, která reálně vede k ziskům. Ty nespočívají v predikování trhů, ale v systematickém podstupování řízeného risku, za které inkasujeme profity.
  4. 6 bodů
    Akcie patří mezi jedny z nejdostupnějších trhů pro stavbu a obchodování systematických strategií. Jednak z pohledu kapitálu, kdy lze akcie nakupovat prakticky od pár dolarů a mj. také z pohledu dostupnosti dat, která jsou na internetu často k dispozici zdarma. Pozor však na problematiku delistovaných akcií. Pro stavbu swingových strategií stačí mít k dispozici historická denní data. Ta jsou na rozdíl například od intradenních dat běžně na internetu ke stažení, byť zdroje se v průběhu času mění. Osobně nejvíce používám barchart.com, řada obchodníků pracuje s historickými daty z Yahoo atd. Bezplatná denní akciová data mohou mít různou kvalitu, ale obecně jsou poměrně dobře použitelná. Pokud je budete používat pro stavbu systematických strategií, je ale třeba počítat s jedním zásadním zkreslením. Nezapomínejte na to, že skupina obchodovatelných akcií se v průběhu času mění – už jen tím, že firmy krachují, různě se spojují a navzájem kupují. Při stavbě akciových strategií bychom tak měli pracovat s určitým univerzálním klíčem, „jak vybrat obchodované akcie v příslušném čase v historii“. Bohužel nelze vzít například nejsilnější dnešní společnosti typu Amazon, Facebook a Apple a snažit se na jejich historických datech vybudovat obchodní systém. Proč? Protože v určitém bodu historie nebyly tyto společnosti ještě tak známé a pokud byste se zaměřili na „nejsilnější společnosti v daném čase“, vybrali byste si úplně jiné firmy… V angličtině se tomuto zkreslení říká Survivorship bias, česky klam přeživších. Jde o klam, kdy naši mysl výrazněji zaměřujeme na ty, kteří přežili určitý selektivní proces a vůbec nepracujeme s těmi, kteří procesem neprošli. Portfolio obchodovaných trhů bychom tak měli vždy zkoumat z odpovídajícího času v historii, kdy bychom takové obchodovali. Profesionální obchodníci například definují svůj obchodovaný soubor akciových trhů tak, že za obchodované trhy považují všechny akcie, které se v daný den historie obchodovaly s určitým objemem. To vyžaduje zahrnout do rozhodovacího procesu jeden podstatný faktor – tzv. delistované akcie. Tedy akcie, které se obchodovaly v minulosti a dnes již na burze neexistují. Za příklad si můžeme vzít společnost Enron, která ještě v roce 2001 patřila k největším americkým společnostem, aby vzápětí zkrachovala. V roce 2001 by tak většina obchodníků Enron zahrnula do svých portfolií. Pokud budete stahovat data z Yahoo dnes, tak na historii této společnosti nenarazíte. S problematikou úzce souvisí i skladba akciových indexů, které se velmi často používají coby určité základní skupiny pro obchodování akcií. Například obchodujeme „akcie z indexu S&P 500”. Jenže samozřejmě ani indexy nejsou v čase stejné. Indexy se počítají různě, ale velmi zjednodušeně můžeme říci, že se mění tak, jak společnosti získávají a ztrácí svoji velikost a důležitost. Pokud budeme testovat strategii jen na dnešních komponentech, například indexu S&P 500, tak opět podléháme klamu přeživších. Jak hodně to vadí? Zde je konkrétní příklad. Testuji akcie indexu S&P 500 s jednoduchým algoritmem. Nakupuji akcie, které klesající úsečkou uzavřely pod svým 20denním klouzavým průměrem a pozici uzavírám, když akcie rostoucí úsečkou uzavírají nad 20denním průměrem. Otevřeno je max. 20 pozic najednou. Pokud tento triviální a čistě ukázkový model aplikuji na dnešní složení indexu S&P 500, získám následující equity křivku: Pokud použiji survivorship bias free databázi zohledňující každý den v historii složení indexu (a obchodující tak i delistované akcie), získám následující equity křivku: Aniž bych musel zacházet do nějakých detailů výkonnosti, je na první pohled myslím jasné, jak velký rozdíl může v testování být. Zohlednění klamu přeživších vždy povede k horším, a tak realističtějším výsledkům. U některých systémů nemusí být rozdíl tak zásadní, u některých bude ohromný. Myslím, že je tak zřejmé, že pro seriózní testování je dobré pracovat se survivorship bias free databázemi. Naštěstí to dnes už není tak složité jak dříve. Jak konkrétně na to, vám ukáži v tutoriálu, který plánuji publikovat na Finančníkovi za týden.
  5. 6 bodů
    Řada pohybů se na trzích opakuje z důvodu sezónních tendencí. Jak na takové tendenci vydělat si ukážeme na konkrétním příkladu obchodního systému v trhu se zlatem. Sezónnost znamená, že se něco mění podle sezón. Například topné palivo bude zdražovat v období zimy a zlevňovat v létě. Sezónní vlivy se hodně projevují v komoditách a společnostech, které s nimi pracují. Ale najdeme je i v řadě různých dalších trhů. Sezóna pak nemusí představovat jen sledování ročních období. Sezónnost můžeme nalézat i v mnohem krátkodobějších periodách – například dnech nebo i jejich částech. Sezónnost je jeden z velmi silných principů, které je možné pro obchodování používat. Sám jsem na burze začínal s komoditními kalendářními spready, představujícími rozdíl cen mezi vybranými kontrakty komodit. Zde jsem pracoval prakticky výhradně se sezónností. Postupně jsem se sezónností začal pracovat hlavně jako s jedním z kontextových filtrů. Například čekám na sezónní tendence ve sledovaném trhu a do této tendence pak aplikuji vstup v podobě jemnější technické analýzy (například vstup po breakoutu). Příkladem konkrétní velmi zajímavé a silné tendence může být páteční zhodnocení zlata. Podívejte se, jak vypadá hypotetický sezónní obchod v GLD (ETF sledující zlato), kdy trh nakupujeme ve čtvrtek večer a prodáváme o den později, tedy v pátek večer: Pravděpodobnosti tohoto obchodu hrají výrazně v náš prospěch: Obchod je ziskový v 57,45 %. RRR obchodu je navíc pozitivní. Na základě této sezónnosti je zřejmé, že zlato má tendenci v pátek posilovat. Využití takové tendence může mít mnoho podob – lze ji obchodovat samostatně, ale patrně ještě lépe v kombinaci s jemnějším časováním. Vstupovat je možné jak v akciích, tak komoditách nebo opcích. Fundamentální důvody sezónnosti U podobných sezónních tendencí je dobré zkoumat, jestli mají určitou fundamentální logiku, která povede k jejich fungování v budoucnosti. V případě růstu zlata (a dalších drahých kovů) před víkendem vychází tendence ze závěrů studie, která sledovala zajišťování akciových obchodníků nákupem drahých kovů právě před víkendem. To samo o sobě není pro mě úplně nejsilnější fundamentální faktor, ale určitá logika v daném pohybu je. Pro mě dostatečná, abych podobnou sezónnost použil jako kontextový filtr. O to víc nyní, kdy ji sleduji již delší dobu. Jak sezónnosti získávat? Nejrobustnější je testovat sezónnosti, které mají skutečný fundamentální základ vyčtený z odborné literatury. Těch budeme mít omezený počet. Nakonec tak nezbude, než sáhnout po různých formách dataminingu, kde sezónnosti hledáme algoritmy v historických datech a jejich fundamentální racionalitu se pokusíme ověřit zpětně. V případě dataminingu je ale potřeba velkou pozornost věnovat striktnímu ověřování sezónnosti na datech nepoužitých při dataminingu a také využívání jen těch sezónností, které vycházejí z nějaké vyšší logiky. Takové pak dokáží být velmi dobrými stavebními kameny obchodních strategií.
  6. 6 bodů
    Poslední dobou začínám hodně vnímat fakt, že naše mysl je primárně ovlivněna naší fyziologií. Pokud-li chceme zlepšit naší mysl, měli bychom tedy v první řadě zapracovat na fyziologii a zlepšení mysli přijde automaticky samo. Vezmu příklad, mám-li klidovou tepovou frekvenci 70 BPM a nebo 50 BPM, tak v první případě se tělo nachází ve větší stresové zátěži než ve druhém případě. S nižší mírou stresu je tedy naše mysl schopna lépe pracovat protože náš mozek není tolik zatěžován. Pokud-li budu pokračovat, tak nedávno jsem na webu narazil na zajímavé video, které rozebírá jakým způsobem nás ovlivňuje třeba něco tak prostého jako je dýchání. Už jenom tím že kvalitně dýchám, tak můžu přepnout své tělo ze stavu stres do stavu relaxace. Tělo co je dlouhodobě ve stresu všeobecně odmítá jakýkoliv posun směrem k lepšímu, takže i mysl stagnuje. Video je zde Alan Watkins - "Being Brilliant Every Single Day" - TEDx Portsmouth. Protože dýchání je naše fyziologie, tak je to ten nejsnazší způsob jak posunout naší mysl kupředu, a to nejlepší, je to zadarmo :o) A v neposlední řadě, a asi to nejpodstatnější, naší mysl ovlivňuje naše aktuální nálada, kterou zase ovlivňuje stav hormonů kolující v našem těle. Je dobré trochu znát i tuto problematiku a vědět že naše tělo produkuje hormony štěstí (serotonin, endorfin), taktéž stresový hormon (kortizol). Trader, který má vysokou hladinu serotoninu a nízkou hladinu kortizolu má rozhodně větší šanci na úspěch než trader, který tomu má přesně naopak. Proto bychom se měli snažit trvale snižovat stres a pracovat na našem "štěstí". A je jedno, jestli toho docílíme vycházkami v přírodě, meditací, sportováním, jógou, tancem, adrenalinovými aktivitami. Prostě i naše štěstí má fyziologický podklad a je důležité na něm trvale pracovat. Já jsem nedávno narazil na Wim Hofovu metodu a jsem z ní nesmírně nadšený. Tato metoda v jednoduchosti kombinuje dechové cvičení s otužováním. Dechovým cvičením dochází právě k vyplavování serotoninu, dopaminu do těla, při otužování se zdokonaluje dýchání, zlepšuje se kardiovaskulární soustava, takže ve výsledku dochází ke snížení klidové tepové frekvence, zlepšuje se imunita těla, takže shrnuto dochází ke komplexnímu zlepšení fyziologie těla. Otužováním se taktéž vystavujeme mimo komfortní zónu, což naší mysl taktéž jednoznačně posiluje. Shrnuto, po tom co jsem začal aplikovat dýchání a otužování mi přijde, že jsem daleko více rezistentní vůči negací tohoto světa a nemusím se jim nakonec ani cíleně vyhýbat, protože již na mě nemají žádný vliv.
  7. 5 bodů
    U mnoha neúspěšných obchodníků lze vnímat silný společný faktor – přeceňování obchodního štěstí nad reálnými schopnostmi a možnostmi. Chováte se také podle tohoto vzorce? Z krátkodobého pohledu bezesporu závisí výsledek obchodování z určité míry na obchodním štěstí. Pokud jsme ve správný okamžik na správném místě, mohou nás trhy velmi štědře odměnit i bez ohledu na naše reálné přičinění. Nedávno jsem například s jedním traderem diskutoval jeho, z mého pohledu dost přeoptimalizovanou, mechanickou strategii pro nákup akciových indexů. Začal ji obchodovat v roce 2017 a dosahoval velmi nadstandardních výsledků. Bohužel pak přišel rok 2018, kdy se charakter akciových trhů výrazně změnil a jeho strategie začala prodělávat. Z pohledu psychologie obchodování toto bývá velký problém. Období nadstandardního úspěchu, byť založené na štěstí, u traderů vytváří silnou důvěru ve vlastní schopnosti a hodně zvyšuje ego. Obchodník má pocit, že již plně pochopil podstatu trhů a pro peníze si může přijít de facto kdykoliv. Zvrat ve výsledcích po podobném dobrém období často vede k mnoha nežádoucím jevům. Negativnímu myšlení, ale také ke zvýšené agresivitě obchodování – a to i v mechanických systémech (jejich přepisování, rychlé nasazování dalších metod atd). V diskrečním (ručním) obchodování toto bývá ještě mnohem intenzivnější. V intradenních trzích znám tradery, kteří obchodují týden či dva s vyšší úspěšností a hned se cítí jako mistři tradingu. Jsou přesvědčeni, že si podobnou výkonnost dokáží udržet dlouhodobě. Vždyť přeci již dokáží „číst trhy“. Podobná euforie trvá vždy jen velmi omezenou dobu, kdy se najednou na čas vytratí z diskuzí a sociálních sítí. Štěstí je opustilo. Přišla série ztrát, ve které často ztratili vše, co vydělali (a většinou i trochu více). Poznáváte se v tomto vzorci chování? Pak mám pro vás bohužel špatnou zprávu. Pokud nezvládnete změnit své myšlení a přístup k trhům, budete se v podobných vlnách pohybovat klidně ještě mnoho let. Budou to období frustrace a zmaru, kdy budete mít průběžně pocity „že už to umíte“, aby vás trhy vzápětí přesvědčily, že realita je úplně jinde. Štěstí v trzích je určitý „bonus“. Nejde jej replikovat. Nejde na něj cílit. Můžeme se mu otevřít tím, že budeme v trzích přítomni. Mít přiměřená očekávání a dobrý risk management. U mnoha typů strategií se pak může stát, že budeme v obchodovat zrovna v době, kdy nám hvězdy byly nakloněny a vyděláme více, než je běžné. Ale je nutné rozumět tomu, že tato doba jednou skončí. A že nadstandardní výsledek nebyl ovlivněn naší genialitou, ale určitým obchodním štěstím. Jak z popsaného vzorce chování ven? Základem jsou přiměřená očekávání. Hodně se tomu věnuji v první lekci základního kurzu. Budete-li mířit na zhodnocení, která se dlouhodobě nikomu dosahovat nepodařila, tak logicky nikdy nemůžete uspět. Budete se chytat nejrůznějších zmínek ve fórech a sociálních sítí neúspěšných obchodníků zmiňujících svá krátkodobá období šťastného obchodování (předtím, než se opět tiše propadnou do velkých ztrát) a snažit se obchodovat podobně. Čemuž budou přesně odpovídat výsledky. Predikovat chování trhů je velmi nejisté a funguje jen s určitou pravděpodobností. Nejde se to „naučit lépe“. Můžete mít štěstí a několikrát za sebou odhadnout v intradenních trzích odražení trhů od S/R úrovně. Neznamená to ale, že jste v sobě našli takové schopnosti, které ostatní nemají. Bylo to štěstí, na kterém nelze stavět trading. Čím dříve toto přijmete, tím dříve se můžete posunout dále. Máte-li přiměřená očekávání a chápete-li, že obchodování funguje jen s určitou dlouhodobou pravděpodobností, jste na dobré cestě. Ale je třeba výsledky reálně a upřímně vnímat z adekvátně dlouhodobého pohledu. Měsíce, často i déle. Samozřejmě, že v obchodování nakonec peníze vydělají naše schopnosti. Ty ale paradoxně málo souvisí se schopností čtení trhů. Schopnosti je třeba směřovat hlavně do implementací obchodovaných modelů. Tedy abychom co nejsystematičtěji dokázali vyhodnocovat risk, obchodovali dobře otestované systémy, zajistili exekuce podle plánů atd. Platí to univerzálně – bez ohledu na to, jestli obchodujete ručně, poloautomaticky či plně mechanicky. Vím, že k podobným poznáním si řada obchodníků musí dojít sama. Na druhou stranu cílem Finančníka je ukazovat cestu a inspiraci. Z pohledu psychologie obchodování je důležité přemýšlet nad tím, kam vůbec míříme naši mysl a energii. Je to do oblastí, které reálně můžeme ovlivnit? Zde je pro inspiraci můj aktuální pohled na burzovní obchodování: Prioritou je jednoduchost a robustnost obchodované myšlenky. Není cílem získávat krásné výsledky v backtestu přeoptimalizovaných strategií, ale obchodovat edge, který v trhu přetrvává. Dobré výsledky jednotlivých strategií jsou většinou dostatečné. Podstatné je jednoduché a robustní myšlenky obchodovat systematicky a dlouhodobě. Odměna přichází v tradingu na úrovni portfolií. Svou hlavní pozornost a schopnosti směřuji právě sem. Spojením i slabších jednotlivých systémů vznikají často robustní řešení. Jak jste na tom vy? Kam směřujete v tradingu svoji pozornost? Do oblastí, kterou můžete ovlivnit, nebo tam, kde nadstandardní výsledky přicházejí jen se štěstím, které ale neovlivníme? To je otázka, nad kterou je dobré se zamýšlet.
  8. 5 bodů
    Poznámky a komentáře k novému redakčnímu systému a designu, který nasazujeme v průběhu ledna 2019. Na Finančníkovi jsme museli předělat prakticky vše, co se staralo o publikování informací. První verze strukturování obsahu tak není zcela finální a na dotažení serveru budeme pracovat ještě následující měsíce. Oceníme tak vaše komentáře a připomínky, které se pokusíme do vzhledu a funkčnosti serveru zapracovat (bude-li to v našich silách).
  9. 5 bodů
    Zdravím, po delší době jsem zavítal na finančník a zjistil jsem, že se tu v diskuzích (alespoň v těch otevřených) skoro nic neděje. Navíc mám v poslední době v intradenním obchodování menší krizi disciplíny a soustředěností. Pouze swingově bych ale zatím obchodovat nechtěl. Vždy mě to bavilo a myslím si, že potřebuji trochu interakce. Zkusím tedy zase trochu oživit stojaté vody a budu se snažit zde každý den ukazovat svoje intradenní obchody. Jak obchoduji: Diskrečně. Swingově forex a intradenně NQ, YM, CL a NG od 15.00 - 17.30. Základní kostra tradingu: Na 30 min grafu sleduji aktuální situaci a vytipuji si silná místa pro vstup. Na 5 min grafu provádím samotný vstup podle aktuální Price Action. Více bude jasné na základě vstupů. Základní trade management: Vstupní RRR 1:1. Vše se ale dále odvíjí od tržní situace. V 95% případů nechytnu plný stop-loss. V mnoha případech vystupuji s částí pozice později. Když už to s diskrecí přeženu, vždy se vrátím zpátky k původnímu RRR 1:1 s tím, že pracuji pouze na straně ztráty - stoploss je variabilní, zatímco profit target je pevný. To je pro začátek vše. Od zítra začínáme. Pěkný den, Pavel
  10. 5 bodů
    Vždycky jsem hledal v čem se liší moje vstupy a výstupy od těch, kteří v trzích konsistentně vydělávají. Velmi často jsem vstupoval přesně do stejných situací, (asi se stejnou myšlenkou) ale vstup (či výstup) byl o pár vteřin dříve či později, což velmi často místo PT znamenalo SL. Pak obvykle po 1-2 neúspěšných obchodech člověk obchoduje úplně jinak než po těch, které by vyšly. Osobně si myslím, že tohle je ta věc, která odlišuje v tradingu konsistentně úspěšné od neúspěšných. T.N. na tomto serveru kdysi citoval jakéhosi kvantového fyzika slovy "Ve všem co děláte, očekávejte odpor". Já tenhle odpor cítím při svých vstupech a výstupech v podobě emoce, která vede k tomu, že na chvilku zaváhám a vstup mi buď uteče, nebo ho realizuji za nedobrou cenu (byť je to přesně stejný obchod jaký realizuje ten, kdo je konsistentně úspěšný). Mark Douglas píše, že konsistentně úspěšný trader je schopen přecházet mezi vstupy a výstupy (ať již z povedených či neúspěšných obchodů) bez jakékoliv emoce. Bez mrknutí oka vstoupí okamžitě, když dostane signál a když vidí, že vstoupil špatně uzná ihned svoji chybu a vystoupí. Tohle nedokážu, vždy se ve mně emoce perou, vidím pak trh ne z nadhledu a objektivně (jako ho vidím konsistentně úspěšný trader), ale z pohledu subjektivního, tedy prismatem toho co vidět chci a chyby se začnou kupit. Není nezajímavé, že ti, kteří se dostali do výše popsaného levelu jsou schopni obvykle obchodovat indtradenně nebo swingově, mohou obchodovat opce či spready či různé obchodní systémy a obvykle ve všem vydělávají. Ti ostatní se maximálně dostanou na nulu. Ten rozdíl je nepochybně v hlavě. Otřepaná fráze říká, že 70% úspěchu je v psychice, 25% v money managementu a 5% ve všem ostatním. Ale při výuce tradingu se většina začínajích ze 70% zabývá tím "vším ostatním", v lepším případě 25% money managementem a sem tam někdo psychikou. To je určitě v pořádku protože techniku a "všechno ostatní" se člověk musí naučit a zvládnout na co nejrutinnější úrovni, je to zásadní podmínka, bez které nemůže postoupit k money managementu (proto se tímto zabývá 70% začátečníků). Když se člověk propracuje k money managementu, jeho pochopení je určitě snažší než technika, ale ouha, je ho třeba přijmout, je ho třeba akceptovat, důvěřovat v něj - to už je mnohem individuálnější a těžší cesta. Člověk musí něco změnit sám v sobě. No a poslední součástí je psychika. Samozřejmě, že ledacos o psychice v obchodování si člověk musí přečíst, aby věděl o čem je řeč, ale pak všechny tyto věci bezpodmínečně musí zakomponovat do své osobnosti, musí v sobě potlačit ego a zde selže většina z nás. Díky tradingu jsem se dostal k psychologii pojetí duše, ducha, těla a hmoty, k východní filozofii, k budhismu, ke kvantové fyzice k tomu, co je vlastně myšlení a vnímání, co jsou emoce a jak fungují, k tomu jakým způsobem naše vnímání je filtrováno smysly a jak ovlivňuje a tvoří náš vnitřní svět a do jaké míry si ho tvoříme sami, k hermetickým zákonům, k úplně jinému pojetí světa, než jak jsem ho vnímal před 3 lety, kdy jsem se s tradingem poprvé setkal. Nevím, zda se někdy stanu konzistentně výdělečným traderem (byť jsem o tom bytostně přesvědčen), ale již dnes vím, že trading mě neskutučně v životě posunul. Začal jsem opět něco hledat, zkoušet klást si otázky a získávat odpovědi. Dostal jsem se v životě do úplně jiného levelu.
×

Důležitá informace

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy.