Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Komunita:
Hledat v
  • Více možností...
Najít obsah, který ...
Hledat výsledky v ...
Diskuze Sledované příspěvky Žebříčky

Žebříčky


Oblíbený obsah

Zobrazuji obsah s nejvyšší reputací od 28.12.2016 ve všech rubrikách.

  1. 14 bodů
    Téma, které na první pohled vypadá, že nemá s úspěchem v trzích nic společného. Přesto na něm závisí mnoho. Jak si nastavit řád, abychom se v tradingu mohli dlouhodobě posouvat produktivně kupředu? Důvod, proč mnoho začátečníků v trzích neuspěje spočívá určitě také v tom, že drtivá většina lidí není schopna systematicky pracovat na dlouhodobých cílech. A není se čemu divit. Není to vůbec jednoduché. Čas od času se mne někdo zeptá, jak zvládám všechny své aktivity a jak se dokáži dlouhodobě motivovat k tomu, abych se neustále posouval kupředu? Upřímně řečeno, dlouho jsem nad tím ani nepřemýšlel. Nikdy jsem reálně nepracoval pro žádného šéfa a odjakživa mi přišlo přirozené prostě realizovat vlastní nápady a prostě pracovat na čem bylo třeba. Nicméně s přibývajícím věkem a pohodlností jsem sám začal vnímat, že bez určitého řádu mi efektivita práce postupně klesá a den může uplynout ani nevím jak. Zejména v tradingu, kde je před námi vždy nekonečně možností na čem pracovat a nikdy nebudeme reálně hotovi. Vždy bude kam se dál posouvat. Hodně si uvědomuji, že pro začínající tradery toto může být velmi demotivující. Postavit si například robustní profitabilní portfolio vyžaduje zvládnout mnoho oblastí. Pochopit trhy, celý ekosystém burzy, najít funkční nástroje, osvojit si skriptování platforem, ovládnout přemýšlení v pravděpodobnostech atd. Není toho málo a vůbec se nedivím, že většina začátečníků rezignuje a vydá se tou nejhorší možnou cestou – bez nějakého složitého plánování klikají do trhu a doufají, že zisky „nějak přijdou“. Bohužel trading je výhradně o systematické práci. Ta není moc zábavná sama o sobě. V obchodování jde ještě ke všemu o běh na dlouhou trať. Zisk v obchodování tak závisí nejen na obchodních strategiích, ale také na našich vlastních mechanismech, které nám pomáhají pracovat efektivně a s tak říkajíc „tahem na branku“. Věřím, že každému může fungovat trochu něco jiného. Mohu se ale podělit s tím, co funguje mně. Dnes v takovém hrubém náčrtu a pokud bude zájem, mohu se dalšími články věnovat tématu podrobněji. Opravdu vnímám, že způsob, jakým pracujeme, se velmi podepisuje na výsledcích, kterých dosahujeme a celkovém vnímání kvality našeho života. První extrémně důležitou částí úspěšného zvládnutí práce na tradingu (a de facto čehokoliv) je stanovení cílů. Sám si větší cíle stanovuji přibližně na rok. Mám je napsané ve svém diáři a jde o cíle, při jejichž splnění vím, že budu mít daný rok úspěšný. V případě tradingu nejde striktně o finanční cíle – tj. vydělat XXX dolarů/rok. Ale spíše o realizaci a dokončení kroků, které by k ziskům měly vést, budou-li mi trhy nakloněny – například vytvoření určitého nového typu portfolia atd. Jakmile vím, kam mířím, jsem schopen cíle rozkládat do dílčích kroků. Dokáži si dělat hrubé měsíční plány, kde zhruba potřebuji být. Průběžně revidovat progres, z hrubých plánů vytvářet konkrétní týdenní a denní úkoly, na kterých pracuji. Velmi se mi osvědčilo si dílčí plány zapisovat. Snadněji lze pak konfrontovat realitu s představami a cestu i cíle korigovat. Pak samozřejmě přichází ta nejméně zábavná část. Samotná práce na drobných úkolech, které je třeba dotáhnout, aby se člověk posunul o krok dopředu. Tedy blíže k cíli. V mém případě to mohou být stovky testů různých strategií, psaní nových kódů, revize kódů v týmu, neustále zkoumání grafů trhů, práce na exekučních platformách, přemýšlení o dalších perspektivních směrech k diverzifikaci, posouvání spravovaných portfolií atd. A do toho mnoho dalších rutin – psaní článků podobných tomuto, výuka obchodníků, příprava konference nebo třeba aktuální práce na nové knize. Jak to vše vměstnat do rozumně dlouhého dne, kde zbude čas na rodinu, sport a odpočinek? Osobně se mi osvědčilo pracovat v určitých intenzivních blocích, které mám dopředu rozplánované (a plán vychází z výše zmíněných dlouhodobých cílů). Je pro mě extrémně důležité vědět, že připravenou práci mohu zvládnout například za hodinu. Práce, která mě zabíjí je taková, která se může táhnout celý den s vidinou, že ji ani nedokončím. To jsem měl vždy pocit, že je vlastně jedno, jestli se do práce pustím, nebo jestli se budu „chvíli“ věnovat nějaké mnohem příjemnější prokrastinaci. To, že mě vyhovují kratší intenzivní intervaly práce, jsem si patrně nejdříve uvědomil ve sportu. Nikdy jsem se mu moc nevěnoval a kdykoliv jsem začal chodit do posilovny, moc dlouho jsem u toho nevydržel. Změnou pro mě byl až Crossfit, což je velmi všestranný sport, jehož základem jsou intenzivní intervalové tréningy. Pokud má člověk na nějaký úkol například 15-20 minut, smysly se upnou k jeho splnění. Není zde příliš prostor pro přemýšlení o nepodstatnostech. Mozek se navíc dá jednoduše přesvědčit, že se tato doba dá „přežít“. Podobný „intervalový“ přístup se mi postupně osvědčil i při práci. Ráno si pro den naplánuji bloky práce po cca 30 minutách. V každém bloku se věnuji jediné činnosti. Velmi intenzivně, nepřemýšlím o ničem jiném. Po uplynutí bloku vím, že s prací skončím a budu mít přestávku. Pak se věnuji další činnosti. Patrně nejblíže má tento styl práce k technice pomodoro. Pokud hledáte cestu, jak se organizovat, tak mohu podobný přístup jen doporučit. U mě to vedlo k výrazně nižší prokrastinaci (protože mysl ví, že na konci bloku bude přestávka a teď je potřeba se koncentrovat. Navíc půlhodina je tak akorát dlouhá doba, při které není problém hluboce se koncentrovat). Dále jsem získal dobrý způsob, jak zpětně kontrolovat, kolik času vynakládám jaké aktivitě. Jistě, zkoušel jsem v průběhu let různé aplikace na měření času, ale dlouhodobě jsem nebyl schopen je opravdu používat. Dnes vnímám svůj pracovní den po půlhodinových blocích (pro mě 1P = Petrova půlhodina). Za týden/měsíc jasně vidím, kolik „P“ jsem strávil na kterém projektu a kam jsem se v něm posunul. Mohu snadněji revidovat své cesty a cíle. Deadline v podobně „P“ bloku mě také naučil toho za půlhodinu udělat mnohem více než dříve. Velmi rychle jsem si uvědomil, jak čas letí a že každý den má jen omezený počet „P“ bloků mého vlastního života. Jak vidíte, téma je to skutečně velmi důležité a zajímavé. A dalo by se o něm psát ještě mnohem, mnohem podrobněji. Nicméně pomalu uplynula jednotka 3P, kterou mám na podobný článek vyhrazený. A tak nezbývá než se zeptat – praktikujete sami nějakou formu time managementu, která vás dokáže motivovat a udržet efektivně pracovat na dlouhodobých úkolech? Podělte se v této diskuzi.
  2. 12 bodů
    Úspěšné obchodování je především o implementaci často obecně známých obchodních výhod a zejména skutečně systematickém řízení risku. Jak lze známé výhody využívat? Jednou z mých oblíbených je přehnaná reakce obchodníků na specifické události. Událostí může být cokoliv. Například vyhlášení finančního reportu – podívejte se například na výsledky tendence vycházející z FOMC dnů. Řada retailových strategií je postavena na obchodování v období vyhlašování earnings, kdy se v akciových trzích zvyšuje volatilita (a dají se tak například zajímavě vypisovat opce) a kdy mají trhy tendence reverzovat. Mnoho podobných výhod vychází z faktu, že obchodníci přehnaně reagují na specifické události. Je to pochopitelně spojeno s naší psychikou – hlava nás například nutí uzavírat pozice poté, co se dostanou do rychlé ztráty, byť třeba ještě nebyl zasažen stop-loss. Sami to jistě znáte ze své obchodní praxe. Představte si, že máte v intradenním obchodování stop-loss nastaven na 300 dolarů. Pozici řídíte ručně, když najednou trh během pár vteřin prudce klesne blízko vašeho stop-lossu a pozice bude v otevřené ztrátě například -250 dolarů. Hodně obchodníků v takový moment pozici uzavře. Oproti situaci, kdy by trh dorazil do stejné oblasti pomalu. Rychlost je jeden z faktorů, který je v tradingu klíčový. A rychlé pohyby způsobují v trzích nejčastěji různé reporty a zprávy. Pro vytváření obchodních systémů využívajících podobných výhod není bezpodmínečně nutné analyzovat fundamentální zprávy. Stačí se jen zamýšlet nad situacemi, které budou z pohledu psychiky tvořit u mnoha obchodníků tlaky na unáhlené reakce. Zde je jeden příklad. Ten nepředstavuje hotový obchodní systém, ale může vás k řadě funkčních řešení dovést. Nemalý edge existuje v držení pozice přes noc v akciových trzích v momentě, kdy se jim v průběhu dne příliš nedařilo. Na konci takových dnů totiž řada obchodníků „raději vystoupí“, čímž ještě dále tlačí cenu níže – což může být vhodný okamžik pro náš krátkodobý vstup. Pro příklad si vezměme akcie indexu Nasdaq 100, kde budeme: Nakupovat každý den 5 trhů, kterým se nejméně dařilo (tj. jejich zhodnocení daný den v indexu patřilo k 5 nejnižším). Pozici ukončíme následný den na open. A zde je pro ilustraci equity křivka, která nepracuje s reinvestováním – tj. celou dobu se otevírají akcie s fixním kapitálem (při testu je zohledněna skladba indexu v historii): Zde je pak příklad typického testovaného obchodu: Už ze samotného pohledu na graf reagovali obchodníci v akcii SBUX 24.1.2019 na nějakou silnější událost. Trh vytvořil nestandardně velký pohyb a vůči ostatním akciím v indexu Nasdaq 100 uzavřel jako jeden z 5 nejslabších. Systém vstupoval na close takového dne a držel do open následujícího dne, který byl dokonce až nad high vstupní úsečky. Testy můžeme provést i na akciích dalších indexů. Takto vypadá stejná situace na akciích S&P500: A zde je edge testován na větším počtu akcií z širšího indexu Russell 3000: Na první pohled je vidět, že v trzích existuje popsaný edge ve velmi trvalé podobě. Ale abychom mohli na výhodě vydělávat, je potřeba ji dotáhnout. Výše uvedené ukázky jsou jen výchozím bodem – už jen proto, že neobsahují komise, které výkonnost snižují. Ale možností, jak edge převést do konkrétní podoby, je celá řada. Lze se zaměřit na zkoumání povahy oslabení – například jeho velikosti vůči běžnému chování trhů. Určitě je vhodné zapojit do přemýšlení trochu širší kontext. Lze pracovat s komplexnějšími intermarket filtry nebo se zaměřit na trhy s určitou likviditou atd. Dobré je ale nezapomínat jaký edge využíváme a proč funguje. A zejména si věci nekomplikovat nad rámec toho, co je nezbytné a hlavně se zaměřit na implementaci. Pro úspěšný trading stačí zkombinovat jen několik podobných výhod.
  3. 11 bodů
    Obchodování je velmi komplexní svět, ve kterém lze ztratit mnoho iluzí, peněz a času. Sám jsem si prošel mnoha slepými a krkolomnými cestami. Řadu věcí šlo dělat lépe a efektivněji, s některými jsem měl štěstí hned v začátku. Jak bych začal s tradingem dnes, kdy mohu zohlednit své dlouholeté obchodní zkušenosti? On-line obchodování láká mnoho nových, potenciálních obchodníků. A nemusí jít jen o tradiční burzovní instrumenty typu akcie, komodity či měny. Dnes moderní kryptoměny pochopitelně podléhají podobným principům finančních spekulací. Samozřejmě existuje mnoho cest, jak v obchodování zvítězit. Ale bohužel násobně více možností, jak nevyhrát. Je nezvratným faktem, že většina začátečníků v trzích peníze nevydělá. A když nějaké vydělají, tak to rozhodně není tím snadným stylem, který si představovali na začátku. Správný start je tak opravdu velmi, velmi důležitý. A pokud začínáte, maximálně doporučuji přemýšlet o cestách, kterými se budete vydávat. Je hrozně jednoduché nechat se vést davem a reklamními „masírkami“. Tyto cesty ale k úspěchu nevedou. Jak bych dnes začínal já? Maximální důraz bych od počátku kladl na obchodování portfolií. Většina obchodníků začíná s obchodováním jediného trhu, jediného timeframe a jediného systému. Má to svoji logiku ve stylu: začnu jednoduše a „komplexnější“ nástroje přidám později. Podobný přístup bohužel svádí k tomu, že se obchodníci často snaží najít v trzích logiku, která tam není. Obchodování je o dlouhodobých pravděpodobnostech. Pokud budete studovat přílišné detaily jediného trhu a snažit se v něm „perfektně orientovat“, budete se v nich snažit objevit něco, co tam nikdy nebude. Sledování jednoho trhu a přístupu je paradoxně také velmi náročné psychicky. Často je třeba dlouho čekat, až se bude opakovat obchodovaná situace, je třeba hodně trhy testovat a chápat, jak se mění. A dokázat se změnám přizpůsobit. Mnoho obchodníků zaměřujících se na jediný přístup a trh dává své neúspěchy za příčinu vlastní psychice. Většinou ale jen bojují ve špatné bitvě. Snaží se ovlivnit něco, co nejde – například, aby jeden trh a systém trvale spolupracovaly k jejich spokojenosti. Extrémně důležité je dát si pozor nesklouznout do kategorie začátečníků zakládajících na fórech diskuzní vlákna typu „Fulltime trading úspěšným intradenním obchodováním jednoduchého price action patternu na e-mini S&P 500“, kam se každý den snaží dávat své „tipy“ odkud kam cena půjde. Nepoznal jsem osobně nikdy žádného dlouhodobě úspěšného tradera, který by se tímto způsobem dlouhodobě živil. Přesto jde většina nováčků podobným směrem. Při obchodování více trhů a systémů začne obchodník věnovat důraz úplně jiným hodnotám. Začne skutečně řídit risk na základě dlouhodobých pravděpodobností a chápat, že pro reálné vydělávání peněz nejsou potřeba perfektní systémy. Stačí i ty „průměrné“. Paradoxně může obchodník najednou dosahovat stabilnějších obchodních výsledků, protože v průběhu času „vždy něco funguje“. Každý začátečník má tendence hledat pro svou práci „perfektní a 100% nástroje“. Rozdíl ale je, jestli svoji pozornost zaměří k pilování vstupů a výstupů jediného systémů nebo tuto pozornost věnuje práci na řízení celého portfolia. Rozdíl ve výsledku je z mé zkušenosti propastný. Jistě, na začátku si můžete říct: „Nemám ani jeden funkční systém, jak mohu začít obchodovat portfolio s více systémy?“. Ale jde skutečně jen o hledání a celkovém přístupu k trhům. Vytvoření dostatečně dobrých obchodních systémů není tak složité. Paradoxně je to mnohem jednoduší než vytvoření jednoho „perfektního“ systému. Zaměřoval bych se čistě na systematické (mechanické) strategie. Víte, že jsem opravdu hodně let obchodoval diskréčně a nemohu říct, že je to špatná cesta. Hodně jsem skrz ni získal. Ale má své limity. Největší jsou spojené s tím, že diskréční obchodování vyžaduje hodně času a psychického nasazení. Z počátku to nevadí, ale časem si člověk uvědomí, že je to velmi limitující faktor. Zpětně si dnes mnohem více uvědomuji, že systematické strategie jsou mnohem lepší „investicí do budoucna“. Jakmile totiž rozjedete určité workflow, se kterým strategie vytváříte, je vše mnohem méně časově náročné než diskréční obchodování. Snáze se vytvářejí portfolia, v případě změny trhů se lze rychle přizpůsobit. U diskréčního obchodování trvá osvojení obchodních přístupů měsíce a roky, aby šlo získané know-how používat jen do doby, než se trhy změní. Co výše uvedené znamená v praxi? Jednoznačně bych se od začátku zaměřoval na definování obchodovaných podmínek do mechanických pravidel. Nejlépe v nějakém skriptovacím jazyce, který umožní podmínky věrohodně otestovat na historických datech. Ano, může to být z počátku náročnější, protože je třeba se více naučit různé softwary a bohužel obchodník rychleji čelí „nerůžové“ realitě trhů, ale investice se vyplatí. Raději ještě jednou zopakuji – nemám nic proti diskréčnímu obchodování. Jen v dnešních rychle se měnících trzích vnímám zpětně jako mnohem lepší časovou a psychickou investici studium systematických strategií. Sám bych dnes tak už rovnou začal tímto směrem. Začal bych na vyšších timeframe. Tedy stejně jako kdysi, kdy jsem začínal s pozičním obchodováním spreadů. Intradenní obchodování je fajn, ale vyžaduje mnohem více, než začátečník dokáže akceptovat. Platí to i v systematických strategiích. Začínal bych tradičně na denním timeframe a obchodoval swingově. Rozumné mi přijde začít s akciemi umožňujícími obchodovat s malým kapitálem a minimálním riskem na obchod. Jakmile zvládnete rozjet tímto směrem první portfolio, pustil bych se do dalších směrů. Určitě je pak možné obchodování zrychloval směrem k intradennímu obchodování futures. Po úspěšném live tradingu swingového akciového portfolia už byste měli mít dostatek zkušeností pro pochopení principů, kterým budete čelit a prostředků, které budete potřebovat. Trading opravdu nemusí být složitý. Je ale třeba překonat ego, které velí vydělávat díky vlastní chytrosti (schopnosti predikovat trh). A také překonat určitý přirozený odpor k systematické práci, která reálně vede k ziskům. Ty nespočívají v predikování trhů, ale v systematickém podstupování řízeného risku, za které inkasujeme profity.
  4. 10 bodů
    Shodou okolností se posledních dobou zaobírám podobnými otázkami a docházím ke stejným závěrům. Mám rád tento postřeh ze sedmdesátých let: Ještě více to platí dnes. Se všemi sociálními sítěmi a nonstop publicistikou, která předstírá, že je zpravodajství, může být člověk v jednom kole celý den, aniž by se vlastně cokoli dozvěděl, nebo cokoli udělal. Osobně jsem se televize a rádia zbavil úplně již před lety, facebook jsem zrušil loni. Na twitteru sleduji pár traderů a na youtube jsem objevil skvělé tutoriály na Python, takže jsem z těchto služeb jen osekal balast. Známí a rodina se na mě dívají jako na úplného exota. Čili jsem omezil i rozhovory s takovými lidmi na neškodné small talks o počasí, pletení košíků, tahu ptáků apod... Co se týče druhého tématu o osobnosti. Lidi si o sobě sami sobě vypráví příběhy a ty vytváří pak obraz jejich Já. Člověk pak neobchoduje, on je trader; nemá slušné děti, je skvělý otec rodiny; neumí opravit auto, je šikovný s auty; chytrý, bohatý, dobře vypadající atd. Pointa je snad zřejmá. Možná to začíná už v dětství, když s jedničkou přijdeme za maminkou a ona nás pochválí, jací jsme chytří, nebo nás v případě nezdaru pokárá, že přeci nechceme být takoví hlupáci jako ti ostatní a zničit si život. Přijde mi, že si tohle neseme až do dospělosti - když pak přijde nějaká situace, která je v kontradikci k obrazu, který jsme si o sobě vytvořili, odpovědí je pocit ohrožení, podvědomý strach, že de facto přijdeme o část toho, co jsme. Projevuje se to úzkostí, možná i panikou, někdo to vytěsní, vyhýbá se realitě. Možná zoufale hledáme sebepotvrzení v ostatních, tu maminčinu pochvalu, dalo by se říct. Lepší je se na věci dívat konkrétně bez soudů o sobě samém. Povedlo se mi toto. Toto se mi nepovedlo. Dělám to a to (ne jsem to a to). Své "ego", na kterém si často zakládáme, ve skutečnosti nepotřebujeme, je překážkou k jakékoli změně. Nemusíme vynášet soudy o sobě samých, nemusíme nutně soudit ani každičkou věc kolem sebe. Domnívám se, že to je důvod, proč většina lidí končí neúspěchem, nebo se "zkamení tam, kde zrovna stojí". Ne, že bych s tím taky neměl velké problémy...
  5. 9 bodů
    Přestože jednoduché obchodování základního edge popsaného v minulém článku by v dlouhodobém horizontu patrně přineslo zisky samo o sobě, nepředstavuje popsaná výhoda ještě obchodní systém. Už jen proto, že zisky jsou poměrně malé v porovnání s riskem, který bychom pro jejich získání podstupovali. Aby bylo možné myšlenku reálně obchodovat, je potřeba ji posunout do kompletního obchodního systému. Obchodní systém představuje soubor pravidel, která popisují, jak budeme danou myšlenku obchodovat. Tj. jak přesně budeme vstupovat a vystupovat, abychom měli co nejvyšší šanci vydělat a současně mohli rozumně kontrolovat risk. Zjednodušeně bychom si práci na obchodním systému mohli rozdělit do následujících bloků: Definování základní obchodované výhody (v našem případě noční sezónnosti v akciových indexech popisované v minulém díle). Jemné definování vstupních podmínek. Přestože jsme viděli, že dlouhodobě vydělává vstup do všech nočních seancí rostoucích trhů, budeme si chtít vybírat jen takové situace, které historicky vedou k rozumně vysokým profitům. Definování výstupních pravidel. Risk management obchodu. Kolik kapitálu budeme riskovat na jeden obchod? Budeme risk v obchodu omezovat tzv. stop-lossem? Na jaké úrovni? Money-management celého systému, který nám odpoví, s jakým celkovým kapitálem budeme systém obchodovat. Ověření robustnosti vytvořeného systému. Způsob provádění obchodů. Jak konkrétně budeme příkazy zadávat? Ručně, automaticky, typy příkazů atd. Průběžné ověřování robustnosti systému. Každý systém může přestat pracovat a my se musíme průběžně ujišťovat, že „nejedeme na mrtvém koni“. Je toho skutečně dost, co musíme v rámci obchodovatelného přístupu promyslet. Na druhou stranu budeme riskovat v trzích naše tvrdě vydělané peníze, takže patřičná příprava je na místě. Jen bláhoví začátečníci se vrhají do trhů bezhlavě a narychlo. Dlouhodobě robustní a ziskové obchodování se vytváří jednoznačně přes dobře připravený a propracovaný obchodní plán. V našem seriálu se postupně k jednotlivým blokům dostaneme. Pojďme na to ale postupně. Základní obchodovanou výhodu jsme si představili minule. Dnes se pojďme podívat na definování vstupních a výstupních podmínek. Začněme výstupními podmínkami, protože ty si můžeme nastavit, hlavně z počátku, velmi jednoduché. Jak jsme si ukázali minule, pozici budeme chtít uzavřít při otevření trhů v den následující po našem vstupu. Určitě budeme chtít na výstupech později ještě pracovat. Například budeme pilovat čas výstupu – mně osobně se osvědčuje v podobných případech vystupovat například minutu či dvě před samotným otevřením trhů (obchody provádím pomocí komoditních kontraktů, které se obchodují prakticky nonstop). Později můžeme do systému dodělat i nějakou jemnější logiku výstupu z trhů na základě chování ceny v průběhu noční seance. Ale pro začátek pracujme s výstupem za otevírací cenu. Obecně se mi podobná počáteční fixace některých částí obchodního systému velmi osvědčila. Běžně například vyvíjím systémy s určitými vyzkoušenými výstupy, abych mohl co nejdříve začít backtestovat samotné vstupy. Co se vstupních situací týče. Už jsme si otestovali, že budeme chtít vstupovat při uzavření trhů. Opět nechme v tuto chvíli stranou, jak konkrétně to budeme technicky dělat. V backtestu můžeme pro začátek počítat za vstupní cenu tu cenu, na které trh daný den uzavřel. Můžeme se tak naplno soustředit na základní otázku – kdy vstupovat, aby byly profity největší a risk nejmenší? Prakticky jediný nástroj, který nám dá na danou otázku odpověď, je historický backtest. Na historických datech bychom měli zkoumat různé situace v trhu a vyhodnocovat, jak se po nich choval trh v noční seanci. Například se podívejme na dvě zcela hypotetické situace: a) Nakupujeme close klesajícího dne, který uzavřel pod low předchozího dne b) Nakupujeme close růstového dne, který uzavřel nad high předchozího dne. Otestuji-li historii trhu SPY, pak získám následující údaje: Počet obchodů Úspěšnost Průměrný ziskový obchod vůči stavu účtu Průměrný ztrátový obchod vůči stavu účtu Celkový zisk Max. drawdown Close<Předcházející Low a klesající den 1301 59,03 % 0,43 % - 0,50 % 245,13 % - 27,76 % Close>Předcházející High a rostoucí den 1677 43,83 % 0,35 % - 0,32 % - 59,93 % - 74,74 % Test proběhl na trhu SPY v období 1.1.1994 – 1.1.2019. Použit byl hypotetický startovací kapitál 10 000 USD, 50% margin a plná expozice účtu v každém obchodu. Komise brokera Interactive Brokers započítány. Jak vidíte, obě situace vedou ke zcela odlišným výsledkům. V momentě, kdy trh v průběhu dne rostl a nakonec uzavřel nad maximální cenou předcházejícího dne, existuje výrazně nižší pravděpodobnost dalšího růstu trhu v noční seanci (jen 43,83 %). Dlouhodobé obchodování této situace by bylo výrazně ztrátové. Na druhou stranu v momentě, kdy akciový index klesá a uzavře níže, než byla nejnižší cena včerejšího dne, existuje solidní šance (59,03 %), že noční seance poroste. Dlouhodobé obchodování této situace by bylo profitabilní. Velmi tedy záleží, které dny budeme obchody otevírat. Náš cíl bude najít takové vstupní podmínky, které povedou k co nejvyšší ziskovosti a nejnižšímu risku. Čísla mohou být určitě mnohem lepší než na výše uvedeném velmi triviálním příkladu. Samozřejmě se ale nabízí zásadní otázka: Budou se historické pravděpodobnosti opakovat i v budoucnosti? Pokud vás otázka také hned napadla, jste jednoznačně na dobré cestě stát se profitabilními tradery. Určitá zdravá skepse je v tradingu absolutně nezbytná. A bohužel, není žádná záruka, že se historická výkonnost bude opakovat i v budoucnosti. Současně však nemáme k dispozici příliš mnoho jiných možností, od kterých se v obchodování odrazit. Je tak třeba: Pracovat s testováním historie tak, abychom se maximálně vyhnuli tzv. přeoptimalizaci. Tedy nalezení řešení, které perfektně popíše minulost, ale nebude robustní v budoucnosti. Pracovat s dostatečným vzorkem dat. Čím více historických obchodů, tím větší šance, že naše výsledky budou opakovatelné i v budoucnosti. Určitě je dobré vyhodnocovat alespoň stovky obchodů. Desítky obchodů nepředstavují dostatečný vzorek. Použít statistické nástroje, které nám usnadní identifikovat robustnost vytvářeného systému. Při finálním obchodování systému používat přístupy, které nám pomohou identifikovat odchylky v chování systému a možnou situaci, kdy systém přestat obchodovat. Vidíte, že témat máme před sebou hodně a postupně si je v seriálu probereme podrobněji.
  6. 8 bodů
    Hledáte-li systematickou cestu diverzifikace přes nižší timeframe, pak breakout volatility představuje dlouhodobě přítomný edge v mnoha trzích. Hodně obchodníků má mylnou představu, že profitabilní přístup musí být komplexní. Pravdou je, že v trzích fungují jak komplexní, tak jednoduché přístupy. A zejména typické retailové strategie mívají pak z dlouhodobého pohledu velmi podobné výkonnosti bez ohledu na to, jak komplexní je samotná obchodní logika. Z mých zkušeností je jednoznačně lepší pracovat s jednoduššími principy. Snáze se u nich chápe logika, s jakou vstupují do trhů a výsledky se jednodušeji interpretují. Třeba i s ohledem na charakter trhu, ve kterém se bude strategii dařit a ve kterém nikoliv. Jeden z jednoduchých, a přitom dlouhodobě funkčních principů, je breakout volatility. Funguje v mnoha trzích. Pokud s ním začínáte, tak bych se určitě nejprve orientoval na akciové indexy. V těch se dají strategie tohoto typu postavit opravdu snadno. Systémy vycházejí z jednoduchého principu – pokud se trh vychýlí nad určitou běžnou vzdálenost, je to možná z důvodu, že do trhu vstoupil zásadní fundament a cena bude silným trendem pokračovat dále: Nákres je ilustrační, ale dobře vystihuje podstatu obchodu. Běžnou volatilitu pohybu můžeme například počítat pomocí ATR a hodnotu přičítat/odečítat od close předešlého dne. Dostaneme úrovně, po jejichž překonání vstoupíme do dlouhé nebo krátké pozice. Systém obchoduje momentum, takže v obchodu chceme být co nejdéle. Jako výstup se nejčastěji používají různé typy posouvaného stop-lossu. Pokud budete vytvářet intradenní systém v akciových indexech, tak určitě stačí systém stavět tak, že budete pracovat s fixním stop-lossem a vystupovat v době uzavření trhu (např. 22:15 našeho času). Pochopitelně výše uvedené představuje hrubou kostru přístupu, kterou je dobré ještě doladit. Patrně budete chtít přidat podmínku kontextu (tj. kdy podobný obchod vyhledávat), časovou podmínku (kdy konkrétně do obchodu vstupovat) a konkrétní definici vstupní oblasti. Ale jak jsem již uvedl – pamatujte na to, že v jednoduchosti je síla. Z hodně dlouhodobého pohledu budou mít funkční systémy tohoto typu nakonec velmi podobné výsledky (při standardizovaném risku). Mé osobní tipy k obchodování intradenních breakoutů volatility Velmi důležité je uvědomit si, že tyto systémy vydělávají především na zachycení méně pravděpodobných pohybů. Určitě to nejsou pohyby, které v trzích vidíte každý den/týden. Systém čeká na situaci, kdy se trhy silně rozjedou z důvodu nějaké zásadní fundamentální zprávy nebo třeba paniky. Spousta vstupů tak bude generovat malé ztráty. Jednou za čas ale přijde pohyb, který tyto ztráty pokryje, a ještě vygeneruje pěkný zisk. Dobře je to vidět na výsledcích z minulého týdne jednoho mého intradenního systému breakoutu volatility pracujícího na trhu ES, který obchoduji u Striker: Systém nyní ve zvýšené volatilitě obchodoval aktivněji. Za posledních devět obchodních dnů vidíme šest vstupů. Dva short a čtyři long. Většinou jde o menší zisky/ztráty. Ale obchod číslo 3 představuje přesně typ dne, na který systém čeká – e-mini ES trendovalo od otevření do close a systém realizoval zisk přes 1 700 USD/kontrakt. To už je slušné. Právě vzhledem k povaze zisků a ztrát je u podobných přístupů extrémně důležité obchodovat je plně systematicky. Nechcete jeden den vynechat, abyste přišli právě o podobný trend. Sám tyto přístupy obchoduji plně automatizovaně. Jako důležité vnímám obchodovat systémy současně long i short. V akciových indexech mám navíc na short stranu dlouhodobě lepší výsledky (vyšší průměrný obchod). Protože pokud trhy začnou padat, bývá takový pohyb opravdu výrazný až do konce seance. Přirozeně pak podobné systémy tvoří vhodnou diverzifikaci pro mé swingové systémy na akciích (které obchoduji vesměs do longu). Na výše uvedeném screenshotu je vidět, že systém šel v klesajících trzích do shortu (obchody 1, 2) a následně začal obchodovat do longu (obchody 3,4,5,6). Podstatné je u tohoto typu systémů nechat obchodu dostatečně volný prostor. Jakmile se dá trh do pohybu, chcete v něm vydržet co nejdéle. Vesměs to vyžaduje vyšší stop-loss. V trhu ES to je tak 800 USD/kontrakt a výše. A určitě se může stát, že stop-loss bude zasažen i několikrát v průběhu měsíce a je potřeba s touto variantou počítat v risk managementu. Jelikož budou podobné systémy vždy alespoň částečně optimalizované (většinou využívají určité nastavení indikátorů), je z mé zkušenosti potřeba obchodovat je alespoň v malých portfoliích (ideálně s trochu jinými nastaveními indikátorů, timeframe, trhů). Rozkládá se tím riziko a zvyšuje šance, že systém zobchoduje typy dnů, na které čekáme. To je pochopitelně nevýhoda pro malé účty. Dobré ale je, že dnes lze strategie obchodovat přes mikro kontrakty s 10x nižší náročností na risk a kapitál. Vhodnou diverzifikaci tak lze dosáhnout i na malém účtu. S podobnými přístupy budete vystupovat kolem uzavíracího času burzy. Bohužel stejně jako ohromné množství dalších obchodníků. Připravte se tak na horší plnění. Systémy tak musí mít solidní průměrný obchod (sám vyžaduji v ES alespoň 200 dolarů na obchod). A časem můžete pochopitelně systémy vylepšovat tím, že budete pracovat na dalších typech exekucí, které vám budou skluz snižovat. Co se timeframe týče, začněte spíše na vyšších barech. Sám pracuji nejčastěji s půlhodinovými úsečkami. Nešel bych pod patnáctiminutový timeframe. Závěrem Hodně obchodníků se u podobných strategií spálí jen díky tomu, že jsou na daný typ strategie silně podkapitalizovaní. Nelze pracovat se stop-lossem 1 000 USD a účtem 5 000 USD. Nespoléhejte se na to, že naleznete krásnou historickou equity křivku backtestu, se kterou lze přístup obchodovat s vysokou úspěšností a malým stop-lossem. Tyto přístupy vyžadují vyšší stop-loss a patřičnou diverzifikaci. Naštěstí s mikro účty toto už není problém ani na menších účtech. Také se připravte na to, že breakout strategie občas vstoupí do pozice „v nejhorší možný okamžik“. Z principu strategie vstupují do longu na vysokých cenách a občas se těsně po vstupu trh otočí, aby šel k základnímu stop-lossu. Toto je opět realita. Zisky přístupu přicházejí z dlouhodobých pravděpodobností. Strategie bývají delší dobu v drawdownu, ale dříve nebo později se najednou v trhu zvedne volatilita a trhy začnou být v občasném delším trendu. A to jsou momenty, kdy strategie začnou odměňovat. Je jen potřeba trpělivě čekat v trzích…
  7. 6 bodů
    Jak vytvořit funkční obchodní systém? Pojďme si v sérii článků společně jeden postavit. Od nalezení obchodovatelné myšlenky až k reálným obchodům. Než začneme vytvářet obchodní systém, měli bychom mít základní myšlenku, jaký typ obchodního systému plánujeme vytvořit. Intradenní systém držící pozice max. pár hodin? Krátkodobý swingový systém obchodující pozice v horizontu max. dnů? Dlouhodobější obchodní systém? V principu platí, že čím rychlejší systém budeme mít, tím více můžeme vydělat. Ale s přibývající rychlostí systému bude vše výrazně náročnější na technologie a zkušenosti s vyhodnocováním robustnosti a průběžnou adaptací měnícím se trhům. Jako nejrozumnější mi přijde začít stavět systémy s použitím denních grafů. Už jen proto, že data jsou k dispozici běžně zdarma a pro jejich zpracování nám stačí často jednoduché nástroje typu Microsoft Excel. Odkud začít při stavbě obchodního systému? Nejlépe od nějaké základní hrubé výhody, která je v trzích přítomna dlouhodobě. Spoustu jich lze nalézt v různých akademických studiích, ale také vlastním testováním trhů na základě jejich průběžného pozorování. My se zaměříme na běžně obchodované americké akciové indexy. Jde o trhy, na kterých se dají vytvářet profitabilní strategie poměrně snadno. Současně jde o hodně obchodovatelné trhy a není problém do nich umístit prakticky jakékoliv množství kontraktů (z pohledu retailových traderů). Jedna z mých oblíbených cest, jak v trhu najít základní výhodu, je studium sezónnosti. Určitého základního vzorce chování ceny, který se opakuje v průběhu času. Sezónnost může být dlouhodobá – například v podobě měsíční tendence trhu růst nebo oslabovat v určité roční období. Ale i výrazně krátkodobější. Například denní tendence (viz například článek Pravidelné profity pomocí sezónnosti popisující zajímavou sezónnost ve zlatě). Nebo i krátkodobější. Některé trhy se opakovatelným způsobem chovají stejně v určité hodiny. Krátkodobá sezónnost, na kterou se zaměříme v našem seriálu, vychází z rozdílného chování akciových trhů v denní vs. noční seancí. Denní seance amerických akciových indexů odpovídá době, kdy jsou v USA otevřeny akciové burzy. Tedy 15:30 – 22:00 českého času (kromě dvou krátkých období, kdy se v USA a Evropě mění jindy letní/zimní čas). Noční seance představuje zbylá část dne. Akciové trhy jsou zavřeny a indexy se obchodují jen prostřednictvím odvozených kontraktů jako jsou například futures (komoditní kontrakty). Většina obchodníků má správnou obecnou představu o dlouhodobé růstové tendenci v akciových indexech (s občasnými velkými propady v průběhu krizí). Odehrává se ale hlavní růst v denní nebo noční seanci? To jsou přesně ony základní myšlenky, které byste měli sami testovat a které vás dovedou k vytváření obchodních plánů. Otestování podobné myšlenky je velmi jednoduché. Lze použít data z Yahoo a například MS Excel. Nebo ještě lépe specializovaný software typu NinjaTrader, TradeStation nebo v mém případě Amibroker. V těch je daný test otázkou doslova několika málo minut. Pro test použiji data trhu SPY, což je ETF (prakticky akcie fondu) silně korelující s indexem S&P 500. Data trhu se dají snadno stáhnout například na Finance Yahoo - https://finance.yahoo.com/quote/SPY/ (záložka Historical Data > Download Data). Pozn.: Tento trh se aktuálně nedá obchodovat u evropských brokerů kvůli regulaci EU, což ale v tuto chvíli nevadí. Finální systém budeme moci obchodovat několika alternativními způsoby. Denní vs. noční seance Noční seance je u amerických akciových indexů obchodníky spíše přehlížena (zejména těmi, kteří jdou s davem). Jak ale vypadá hypotetický scénář, kdy bychom drželi SPY přes den, vs. situace, kdy bychom drželi trh přes noc? To vše v případě rostoucího kontextu trhu, který vyjádříme jako situaci, kdy trh uzavírá nad svým dlouhodobým klouzavým průměrem 200. Tedy testujeme dvě základní období trhu: a) Nakupujeme SPY za otevírací cenu a prodáváme stejný den za uzavírací cenu. b) Nakupujeme SPY za uzavírací cenu a prodáváme následující den za otevírací cenu. To vše v kontextu, kdy je uzavírací cena trhu výše než klouzavý průměr z uzavíracích cen za posledních 200 úseček. Takto vypadá backtest situace a) – obchodování denní seance v období 1.1.2000 – 19.4.2019: A takto backtest situace b) – obchodování noční seance v období 1.1.2000 – 19.4.2019: Na první pohled je vidět ohromný rozdíl ve výkonnosti a jednoznačný závěr – dlouhodobý růst akciového indexu S&P 500 probíhá především v noční seanci. Sezónnost si můžeme ověřit i na starších datech, která mám v Amibrokeru k dispozici, konkrétně od roku 1994: Takto vypadá backtest situace a) – obchodování denní seance v období 14.6.1994 – 19.4.2019: Takto vypadá backtest situace b) – obchodování noční seance v období 14.6.1994 – 19.4.2019: Jak je vidět, popisovaná sezónnost je opravdu výrazná. Na maximální historii vidíme výrazně vyšší počet ziskových obchodů oproti ztrátám (53,72 % vs. 46,28 %) při vyšším průměrném ziskovém obchodu, než je průměrná ztráta. To je určitě solidní základní edge, který se můžeme pokusit rozvinout do konkrétního obchodního přístupu. Tomu se budeme na Finančníkovi věnovat v dalších článcích. Do té doby ale doporučuji, abyste se sami pokusili o využití popisovaného principu přemýšlet a nápady testovat. Protože právě podobná praxe je to, co posouvá tradery kupředu.
  8. 6 bodů
    Akcie patří mezi jedny z nejdostupnějších trhů pro stavbu a obchodování systematických strategií. Jednak z pohledu kapitálu, kdy lze akcie nakupovat prakticky od pár dolarů a mj. také z pohledu dostupnosti dat, která jsou na internetu často k dispozici zdarma. Pozor však na problematiku delistovaných akcií. Pro stavbu swingových strategií stačí mít k dispozici historická denní data. Ta jsou na rozdíl například od intradenních dat běžně na internetu ke stažení, byť zdroje se v průběhu času mění. Osobně nejvíce používám barchart.com, řada obchodníků pracuje s historickými daty z Yahoo atd. Bezplatná denní akciová data mohou mít různou kvalitu, ale obecně jsou poměrně dobře použitelná. Pokud je budete používat pro stavbu systematických strategií, je ale třeba počítat s jedním zásadním zkreslením. Nezapomínejte na to, že skupina obchodovatelných akcií se v průběhu času mění – už jen tím, že firmy krachují, různě se spojují a navzájem kupují. Při stavbě akciových strategií bychom tak měli pracovat s určitým univerzálním klíčem, „jak vybrat obchodované akcie v příslušném čase v historii“. Bohužel nelze vzít například nejsilnější dnešní společnosti typu Amazon, Facebook a Apple a snažit se na jejich historických datech vybudovat obchodní systém. Proč? Protože v určitém bodu historie nebyly tyto společnosti ještě tak známé a pokud byste se zaměřili na „nejsilnější společnosti v daném čase“, vybrali byste si úplně jiné firmy… V angličtině se tomuto zkreslení říká Survivorship bias, česky klam přeživších. Jde o klam, kdy naši mysl výrazněji zaměřujeme na ty, kteří přežili určitý selektivní proces a vůbec nepracujeme s těmi, kteří procesem neprošli. Portfolio obchodovaných trhů bychom tak měli vždy zkoumat z odpovídajícího času v historii, kdy bychom takové obchodovali. Profesionální obchodníci například definují svůj obchodovaný soubor akciových trhů tak, že za obchodované trhy považují všechny akcie, které se v daný den historie obchodovaly s určitým objemem. To vyžaduje zahrnout do rozhodovacího procesu jeden podstatný faktor – tzv. delistované akcie. Tedy akcie, které se obchodovaly v minulosti a dnes již na burze neexistují. Za příklad si můžeme vzít společnost Enron, která ještě v roce 2001 patřila k největším americkým společnostem, aby vzápětí zkrachovala. V roce 2001 by tak většina obchodníků Enron zahrnula do svých portfolií. Pokud budete stahovat data z Yahoo dnes, tak na historii této společnosti nenarazíte. S problematikou úzce souvisí i skladba akciových indexů, které se velmi často používají coby určité základní skupiny pro obchodování akcií. Například obchodujeme „akcie z indexu S&P 500”. Jenže samozřejmě ani indexy nejsou v čase stejné. Indexy se počítají různě, ale velmi zjednodušeně můžeme říci, že se mění tak, jak společnosti získávají a ztrácí svoji velikost a důležitost. Pokud budeme testovat strategii jen na dnešních komponentech, například indexu S&P 500, tak opět podléháme klamu přeživších. Jak hodně to vadí? Zde je konkrétní příklad. Testuji akcie indexu S&P 500 s jednoduchým algoritmem. Nakupuji akcie, které klesající úsečkou uzavřely pod svým 20denním klouzavým průměrem a pozici uzavírám, když akcie rostoucí úsečkou uzavírají nad 20denním průměrem. Otevřeno je max. 20 pozic najednou. Pokud tento triviální a čistě ukázkový model aplikuji na dnešní složení indexu S&P 500, získám následující equity křivku: Pokud použiji survivorship bias free databázi zohledňující každý den v historii složení indexu (a obchodující tak i delistované akcie), získám následující equity křivku: Aniž bych musel zacházet do nějakých detailů výkonnosti, je na první pohled myslím jasné, jak velký rozdíl může v testování být. Zohlednění klamu přeživších vždy povede k horším, a tak realističtějším výsledkům. U některých systémů nemusí být rozdíl tak zásadní, u některých bude ohromný. Myslím, že je tak zřejmé, že pro seriózní testování je dobré pracovat se survivorship bias free databázemi. Naštěstí to dnes už není tak složité jak dříve. Jak konkrétně na to, vám ukáži v tutoriálu, který plánuji publikovat na Finančníkovi za týden.
  9. 6 bodů
    Řada pohybů se na trzích opakuje z důvodu sezónních tendencí. Jak na takové tendenci vydělat si ukážeme na konkrétním příkladu obchodního systému v trhu se zlatem. Sezónnost znamená, že se něco mění podle sezón. Například topné palivo bude zdražovat v období zimy a zlevňovat v létě. Sezónní vlivy se hodně projevují v komoditách a společnostech, které s nimi pracují. Ale najdeme je i v řadě různých dalších trhů. Sezóna pak nemusí představovat jen sledování ročních období. Sezónnost můžeme nalézat i v mnohem krátkodobějších periodách – například dnech nebo i jejich částech. Sezónnost je jeden z velmi silných principů, které je možné pro obchodování používat. Sám jsem na burze začínal s komoditními kalendářními spready, představujícími rozdíl cen mezi vybranými kontrakty komodit. Zde jsem pracoval prakticky výhradně se sezónností. Postupně jsem se sezónností začal pracovat hlavně jako s jedním z kontextových filtrů. Například čekám na sezónní tendence ve sledovaném trhu a do této tendence pak aplikuji vstup v podobě jemnější technické analýzy (například vstup po breakoutu). Příkladem konkrétní velmi zajímavé a silné tendence může být páteční zhodnocení zlata. Podívejte se, jak vypadá hypotetický sezónní obchod v GLD (ETF sledující zlato), kdy trh nakupujeme ve čtvrtek večer a prodáváme o den později, tedy v pátek večer: Pravděpodobnosti tohoto obchodu hrají výrazně v náš prospěch: Obchod je ziskový v 57,45 %. RRR obchodu je navíc pozitivní. Na základě této sezónnosti je zřejmé, že zlato má tendenci v pátek posilovat. Využití takové tendence může mít mnoho podob – lze ji obchodovat samostatně, ale patrně ještě lépe v kombinaci s jemnějším časováním. Vstupovat je možné jak v akciích, tak komoditách nebo opcích. Fundamentální důvody sezónnosti U podobných sezónních tendencí je dobré zkoumat, jestli mají určitou fundamentální logiku, která povede k jejich fungování v budoucnosti. V případě růstu zlata (a dalších drahých kovů) před víkendem vychází tendence ze závěrů studie, která sledovala zajišťování akciových obchodníků nákupem drahých kovů právě před víkendem. To samo o sobě není pro mě úplně nejsilnější fundamentální faktor, ale určitá logika v daném pohybu je. Pro mě dostatečná, abych podobnou sezónnost použil jako kontextový filtr. O to víc nyní, kdy ji sleduji již delší dobu. Jak sezónnosti získávat? Nejrobustnější je testovat sezónnosti, které mají skutečný fundamentální základ vyčtený z odborné literatury. Těch budeme mít omezený počet. Nakonec tak nezbude, než sáhnout po různých formách dataminingu, kde sezónnosti hledáme algoritmy v historických datech a jejich fundamentální racionalitu se pokusíme ověřit zpětně. V případě dataminingu je ale potřeba velkou pozornost věnovat striktnímu ověřování sezónnosti na datech nepoužitých při dataminingu a také využívání jen těch sezónností, které vycházejí z nějaké vyšší logiky. Takové pak dokáží být velmi dobrými stavebními kameny obchodních strategií.
  10. 6 bodů
    Poznámky a komentáře k novému redakčnímu systému a designu, který nasazujeme v průběhu ledna 2019. Na Finančníkovi jsme museli předělat prakticky vše, co se staralo o publikování informací. První verze strukturování obsahu tak není zcela finální a na dotažení serveru budeme pracovat ještě následující měsíce. Oceníme tak vaše komentáře a připomínky, které se pokusíme do vzhledu a funkčnosti serveru zapracovat (bude-li to v našich silách).
  11. 6 bodů
    Poslední dobou začínám hodně vnímat fakt, že naše mysl je primárně ovlivněna naší fyziologií. Pokud-li chceme zlepšit naší mysl, měli bychom tedy v první řadě zapracovat na fyziologii a zlepšení mysli přijde automaticky samo. Vezmu příklad, mám-li klidovou tepovou frekvenci 70 BPM a nebo 50 BPM, tak v první případě se tělo nachází ve větší stresové zátěži než ve druhém případě. S nižší mírou stresu je tedy naše mysl schopna lépe pracovat protože náš mozek není tolik zatěžován. Pokud-li budu pokračovat, tak nedávno jsem na webu narazil na zajímavé video, které rozebírá jakým způsobem nás ovlivňuje třeba něco tak prostého jako je dýchání. Už jenom tím že kvalitně dýchám, tak můžu přepnout své tělo ze stavu stres do stavu relaxace. Tělo co je dlouhodobě ve stresu všeobecně odmítá jakýkoliv posun směrem k lepšímu, takže i mysl stagnuje. Video je zde Alan Watkins - "Being Brilliant Every Single Day" - TEDx Portsmouth. Protože dýchání je naše fyziologie, tak je to ten nejsnazší způsob jak posunout naší mysl kupředu, a to nejlepší, je to zadarmo :o) A v neposlední řadě, a asi to nejpodstatnější, naší mysl ovlivňuje naše aktuální nálada, kterou zase ovlivňuje stav hormonů kolující v našem těle. Je dobré trochu znát i tuto problematiku a vědět že naše tělo produkuje hormony štěstí (serotonin, endorfin), taktéž stresový hormon (kortizol). Trader, který má vysokou hladinu serotoninu a nízkou hladinu kortizolu má rozhodně větší šanci na úspěch než trader, který tomu má přesně naopak. Proto bychom se měli snažit trvale snižovat stres a pracovat na našem "štěstí". A je jedno, jestli toho docílíme vycházkami v přírodě, meditací, sportováním, jógou, tancem, adrenalinovými aktivitami. Prostě i naše štěstí má fyziologický podklad a je důležité na něm trvale pracovat. Já jsem nedávno narazil na Wim Hofovu metodu a jsem z ní nesmírně nadšený. Tato metoda v jednoduchosti kombinuje dechové cvičení s otužováním. Dechovým cvičením dochází právě k vyplavování serotoninu, dopaminu do těla, při otužování se zdokonaluje dýchání, zlepšuje se kardiovaskulární soustava, takže ve výsledku dochází ke snížení klidové tepové frekvence, zlepšuje se imunita těla, takže shrnuto dochází ke komplexnímu zlepšení fyziologie těla. Otužováním se taktéž vystavujeme mimo komfortní zónu, což naší mysl taktéž jednoznačně posiluje. Shrnuto, po tom co jsem začal aplikovat dýchání a otužování mi přijde, že jsem daleko více rezistentní vůči negací tohoto světa a nemusím se jim nakonec ani cíleně vyhýbat, protože již na mě nemají žádný vliv.
  12. 5 bodů
    U mnoha neúspěšných obchodníků lze vnímat silný společný faktor – přeceňování obchodního štěstí nad reálnými schopnostmi a možnostmi. Chováte se také podle tohoto vzorce? Z krátkodobého pohledu bezesporu závisí výsledek obchodování z určité míry na obchodním štěstí. Pokud jsme ve správný okamžik na správném místě, mohou nás trhy velmi štědře odměnit i bez ohledu na naše reálné přičinění. Nedávno jsem například s jedním traderem diskutoval jeho, z mého pohledu dost přeoptimalizovanou, mechanickou strategii pro nákup akciových indexů. Začal ji obchodovat v roce 2017 a dosahoval velmi nadstandardních výsledků. Bohužel pak přišel rok 2018, kdy se charakter akciových trhů výrazně změnil a jeho strategie začala prodělávat. Z pohledu psychologie obchodování toto bývá velký problém. Období nadstandardního úspěchu, byť založené na štěstí, u traderů vytváří silnou důvěru ve vlastní schopnosti a hodně zvyšuje ego. Obchodník má pocit, že již plně pochopil podstatu trhů a pro peníze si může přijít de facto kdykoliv. Zvrat ve výsledcích po podobném dobrém období často vede k mnoha nežádoucím jevům. Negativnímu myšlení, ale také ke zvýšené agresivitě obchodování – a to i v mechanických systémech (jejich přepisování, rychlé nasazování dalších metod atd). V diskrečním (ručním) obchodování toto bývá ještě mnohem intenzivnější. V intradenních trzích znám tradery, kteří obchodují týden či dva s vyšší úspěšností a hned se cítí jako mistři tradingu. Jsou přesvědčeni, že si podobnou výkonnost dokáží udržet dlouhodobě. Vždyť přeci již dokáží „číst trhy“. Podobná euforie trvá vždy jen velmi omezenou dobu, kdy se najednou na čas vytratí z diskuzí a sociálních sítí. Štěstí je opustilo. Přišla série ztrát, ve které často ztratili vše, co vydělali (a většinou i trochu více). Poznáváte se v tomto vzorci chování? Pak mám pro vás bohužel špatnou zprávu. Pokud nezvládnete změnit své myšlení a přístup k trhům, budete se v podobných vlnách pohybovat klidně ještě mnoho let. Budou to období frustrace a zmaru, kdy budete mít průběžně pocity „že už to umíte“, aby vás trhy vzápětí přesvědčily, že realita je úplně jinde. Štěstí v trzích je určitý „bonus“. Nejde jej replikovat. Nejde na něj cílit. Můžeme se mu otevřít tím, že budeme v trzích přítomni. Mít přiměřená očekávání a dobrý risk management. U mnoha typů strategií se pak může stát, že budeme v obchodovat zrovna v době, kdy nám hvězdy byly nakloněny a vyděláme více, než je běžné. Ale je nutné rozumět tomu, že tato doba jednou skončí. A že nadstandardní výsledek nebyl ovlivněn naší genialitou, ale určitým obchodním štěstím. Jak z popsaného vzorce chování ven? Základem jsou přiměřená očekávání. Hodně se tomu věnuji v první lekci základního kurzu. Budete-li mířit na zhodnocení, která se dlouhodobě nikomu dosahovat nepodařila, tak logicky nikdy nemůžete uspět. Budete se chytat nejrůznějších zmínek ve fórech a sociálních sítí neúspěšných obchodníků zmiňujících svá krátkodobá období šťastného obchodování (předtím, než se opět tiše propadnou do velkých ztrát) a snažit se obchodovat podobně. Čemuž budou přesně odpovídat výsledky. Predikovat chování trhů je velmi nejisté a funguje jen s určitou pravděpodobností. Nejde se to „naučit lépe“. Můžete mít štěstí a několikrát za sebou odhadnout v intradenních trzích odražení trhů od S/R úrovně. Neznamená to ale, že jste v sobě našli takové schopnosti, které ostatní nemají. Bylo to štěstí, na kterém nelze stavět trading. Čím dříve toto přijmete, tím dříve se můžete posunout dále. Máte-li přiměřená očekávání a chápete-li, že obchodování funguje jen s určitou dlouhodobou pravděpodobností, jste na dobré cestě. Ale je třeba výsledky reálně a upřímně vnímat z adekvátně dlouhodobého pohledu. Měsíce, často i déle. Samozřejmě, že v obchodování nakonec peníze vydělají naše schopnosti. Ty ale paradoxně málo souvisí se schopností čtení trhů. Schopnosti je třeba směřovat hlavně do implementací obchodovaných modelů. Tedy abychom co nejsystematičtěji dokázali vyhodnocovat risk, obchodovali dobře otestované systémy, zajistili exekuce podle plánů atd. Platí to univerzálně – bez ohledu na to, jestli obchodujete ručně, poloautomaticky či plně mechanicky. Vím, že k podobným poznáním si řada obchodníků musí dojít sama. Na druhou stranu cílem Finančníka je ukazovat cestu a inspiraci. Z pohledu psychologie obchodování je důležité přemýšlet nad tím, kam vůbec míříme naši mysl a energii. Je to do oblastí, které reálně můžeme ovlivnit? Zde je pro inspiraci můj aktuální pohled na burzovní obchodování: Prioritou je jednoduchost a robustnost obchodované myšlenky. Není cílem získávat krásné výsledky v backtestu přeoptimalizovaných strategií, ale obchodovat edge, který v trhu přetrvává. Dobré výsledky jednotlivých strategií jsou většinou dostatečné. Podstatné je jednoduché a robustní myšlenky obchodovat systematicky a dlouhodobě. Odměna přichází v tradingu na úrovni portfolií. Svou hlavní pozornost a schopnosti směřuji právě sem. Spojením i slabších jednotlivých systémů vznikají často robustní řešení. Jak jste na tom vy? Kam směřujete v tradingu svoji pozornost? Do oblastí, kterou můžete ovlivnit, nebo tam, kde nadstandardní výsledky přicházejí jen se štěstím, které ale neovlivníme? To je otázka, nad kterou je dobré se zamýšlet.
  13. 5 bodů
    Zdravím, po delší době jsem zavítal na finančník a zjistil jsem, že se tu v diskuzích (alespoň v těch otevřených) skoro nic neděje. Navíc mám v poslední době v intradenním obchodování menší krizi disciplíny a soustředěností. Pouze swingově bych ale zatím obchodovat nechtěl. Vždy mě to bavilo a myslím si, že potřebuji trochu interakce. Zkusím tedy zase trochu oživit stojaté vody a budu se snažit zde každý den ukazovat svoje intradenní obchody. Jak obchoduji: Diskrečně. Swingově forex a intradenně NQ, YM, CL a NG od 15.00 - 17.30. Základní kostra tradingu: Na 30 min grafu sleduji aktuální situaci a vytipuji si silná místa pro vstup. Na 5 min grafu provádím samotný vstup podle aktuální Price Action. Více bude jasné na základě vstupů. Základní trade management: Vstupní RRR 1:1. Vše se ale dále odvíjí od tržní situace. V 95% případů nechytnu plný stop-loss. V mnoha případech vystupuji s částí pozice později. Když už to s diskrecí přeženu, vždy se vrátím zpátky k původnímu RRR 1:1 s tím, že pracuji pouze na straně ztráty - stoploss je variabilní, zatímco profit target je pevný. To je pro začátek vše. Od zítra začínáme. Pěkný den, Pavel
  14. 5 bodů
    Vždycky jsem hledal v čem se liší moje vstupy a výstupy od těch, kteří v trzích konsistentně vydělávají. Velmi často jsem vstupoval přesně do stejných situací, (asi se stejnou myšlenkou) ale vstup (či výstup) byl o pár vteřin dříve či později, což velmi často místo PT znamenalo SL. Pak obvykle po 1-2 neúspěšných obchodech člověk obchoduje úplně jinak než po těch, které by vyšly. Osobně si myslím, že tohle je ta věc, která odlišuje v tradingu konsistentně úspěšné od neúspěšných. T.N. na tomto serveru kdysi citoval jakéhosi kvantového fyzika slovy "Ve všem co děláte, očekávejte odpor". Já tenhle odpor cítím při svých vstupech a výstupech v podobě emoce, která vede k tomu, že na chvilku zaváhám a vstup mi buď uteče, nebo ho realizuji za nedobrou cenu (byť je to přesně stejný obchod jaký realizuje ten, kdo je konsistentně úspěšný). Mark Douglas píše, že konsistentně úspěšný trader je schopen přecházet mezi vstupy a výstupy (ať již z povedených či neúspěšných obchodů) bez jakékoliv emoce. Bez mrknutí oka vstoupí okamžitě, když dostane signál a když vidí, že vstoupil špatně uzná ihned svoji chybu a vystoupí. Tohle nedokážu, vždy se ve mně emoce perou, vidím pak trh ne z nadhledu a objektivně (jako ho vidím konsistentně úspěšný trader), ale z pohledu subjektivního, tedy prismatem toho co vidět chci a chyby se začnou kupit. Není nezajímavé, že ti, kteří se dostali do výše popsaného levelu jsou schopni obvykle obchodovat indtradenně nebo swingově, mohou obchodovat opce či spready či různé obchodní systémy a obvykle ve všem vydělávají. Ti ostatní se maximálně dostanou na nulu. Ten rozdíl je nepochybně v hlavě. Otřepaná fráze říká, že 70% úspěchu je v psychice, 25% v money managementu a 5% ve všem ostatním. Ale při výuce tradingu se většina začínajích ze 70% zabývá tím "vším ostatním", v lepším případě 25% money managementem a sem tam někdo psychikou. To je určitě v pořádku protože techniku a "všechno ostatní" se člověk musí naučit a zvládnout na co nejrutinnější úrovni, je to zásadní podmínka, bez které nemůže postoupit k money managementu (proto se tímto zabývá 70% začátečníků). Když se člověk propracuje k money managementu, jeho pochopení je určitě snažší než technika, ale ouha, je ho třeba přijmout, je ho třeba akceptovat, důvěřovat v něj - to už je mnohem individuálnější a těžší cesta. Člověk musí něco změnit sám v sobě. No a poslední součástí je psychika. Samozřejmě, že ledacos o psychice v obchodování si člověk musí přečíst, aby věděl o čem je řeč, ale pak všechny tyto věci bezpodmínečně musí zakomponovat do své osobnosti, musí v sobě potlačit ego a zde selže většina z nás. Díky tradingu jsem se dostal k psychologii pojetí duše, ducha, těla a hmoty, k východní filozofii, k budhismu, ke kvantové fyzice k tomu, co je vlastně myšlení a vnímání, co jsou emoce a jak fungují, k tomu jakým způsobem naše vnímání je filtrováno smysly a jak ovlivňuje a tvoří náš vnitřní svět a do jaké míry si ho tvoříme sami, k hermetickým zákonům, k úplně jinému pojetí světa, než jak jsem ho vnímal před 3 lety, kdy jsem se s tradingem poprvé setkal. Nevím, zda se někdy stanu konzistentně výdělečným traderem (byť jsem o tom bytostně přesvědčen), ale již dnes vím, že trading mě neskutučně v životě posunul. Začal jsem opět něco hledat, zkoušet klást si otázky a získávat odpovědi. Dostal jsem se v životě do úplně jiného levelu.
  15. 4 bodů
    Vypilovat jediný obchodní přístup nebo se v trzích raději více rozkročit? Jedno z nejdůležitějších témat, které je třeba vyřešit, aby se mohly dostavit konzistentní profity. Obchodování opravdu nemusí být přehnaně komplikované a těžké. Mnoha obchodníkům ale dlouho trvá přijmout skutečnou realitu trhu. Tou je především fakt, že v trzích neexistují snadné peníze bez risku. Neexistuje a nelze se naučit nějaký „jednoduchý pattern“, kterým by se dalo v trzích trvale vydělávat a tahat z trhů peníze jako z bankomatu. Nejde to už z principu. Klasický krátkodobý trading, jak si jej představuje většina retailových obchodníků, spočívá v nalezení a využití určité výhody (edge) nad jinými obchodníky. Zjednodušeně řečeno to znamená, že pokud na nějaké situaci generujeme zisk, někdo jiný přijímá ztrátu. V anglickém světě naleznete pro tento typ obchodování běžně název „alfa obchodování“. Generování tzv. alfy představuje právě vytváření zisků nad rámec toho, co poskytují trhy sami o sobě. Systémy a patterny vedoucí ke generování „alfy“, tedy pracující s určitou výhodou, jednoznačně existují. A z krátkodobého pohledu je jich poměrně dost. Prakticky s každým nástrojem technické analýzy lze vytvořit funkční systém mající určitý edge. Ten bude mít ale omezenou životnost. Velmi často proto, že je navázán na určitou celkovou situaci v trhu (například volatilita vycházející z určité politické situace atd.). A především proto, že pokud by byl robustnější, dříve či později jej začnou objevovat další a další obchodníci a edge svými obchody doslova vyzmizíkují. Mnoho obchodníků hledající svatý grál je proto uvězněno v trvalém kruhu. Hledají fungující jednoduché „alfa“ výhody, které ale v trzích nejsou. Jsou frustrovaní tím, že jedno období funguje dobře jeden systém využívající třeba reverzní patterny, v jiném období fungují spíše trendové přístupy a podobně. Důležité je zdůraznit, že v trzích se vydělává i dalšími principy. V nich zjednodušeně řečeno můj zisk neznamená automaticky ztrátu jiného obchodníka. Příkladem může být držení nějaké akcie poskytující dividendy, držení měn nebo výpisy opcí. Tam coby obchodníci vyděláváme především na tom, že jsme placeni za risk vycházející z držení daného instrumentu. A jsme-li placeni za risk, je třeba se reálně připravit na to, že risk v dané situaci je a dříve nebo později mu budeme čelit (toto bývá pro mnoho obchodníků složité akceptovat, protože reálně se risk může projevit třeba až po mnoho letech vydělávání s daným přístupem, kdy už je obchodník v daném stylu velmi sebevědomý a neopatrný – viz například článek Pozor na černé labutě). Hodně obchodníků si bohužel myslí, že dokáže charakteristiku daného stylu obchodování nějak přelstít – tj. například „vyfiltruje“ indikátory situace, kdy v trhu hrozí risk, a tím se mu vyhne. To je však naivní. Vesměs jakýkoliv běžný obchodní přístup tak bude mít svá dobrá a špatná období. Jejich charakter se bude dost lišit podle toho, o jaký typ obchodování jde. Toto jsem se v trhu naučil já: Je potřeba přijmout skutečnou povahu obchodovaných strategií. Například vypisování opcí bude generovat menší zisky s vysokou úspěšností a občasnou větší ztrátou. Reverzní strategie obchodující pro menší profity podobně. U trendových obchodů budu mít zase nižší úspěšnost, tj. hodně ztrát a občasné větší profity. Jakákoliv „alfa“ strategie pracující s edge dříve nebo později o svůj edge přijde a je potřeba se neustále adaptovat. Strategie generující profity z držení trhů v sobě mají odpovídající risk (z něhož plyne má odměna). Je potřeba počítat s tím, že čas od času se dostaví situace, kdy risku budu přímo čelit. Současně je v trzích potřeba trpělivost a dlouhodobě přístupy obchodovat v neměnné podobě, aby se edge projevil. Ve všech přístupech musím být tak připraven procházet nejen ziskovými, ale i ztrátovými obdobími. Jedinou rozumnou cestou, jak dosahovat stability, je přístupy kombinovat. Snažit se je skládat na účtu tak, aby se doplňovaly. Je dobré maximálně rozkládat risk – například pokud obchoduji strategii s optimalizovanými parametry, často obchoduji několik verzí s různými parametry (nevsázím všechny peníze na jednu sadu optimalizovaných parametrů, neboť netuším, které parametry budou nejlépe fungovat do budoucna). Hlavní pozornost u „alfa“ strategií směřuji na celkovou správu portfolia (jednotlivé strategie by neměly mít příliš velkou váhu v portfoliu, pokud se strategiím nedaří, tak je vyřazuji atd.). Pokud nejste o diverzifikaci přes různé strategie úplně přesvědčeni, tak přemýšlejte o následujícím: každá strategie (automatická, diskréční) bude v reálném obchodování procházet jednou vyššími drawdowny, než jsme měli natestováno. Je to mj. proto, že v testech jsme vesměs optimističtí (už jen z důvodu, že systémy s opravdu vysokými drawdowny vyřadíme hned poté, co statistiky uvidíme). Musíme být proto připraveni vyšší drawdowny na živém účtu překonat, protože jen tak se dostaví případné další profity. Současně ale čelíme nejistotě – trhy se mění, edge je v trhu velmi nestálý (přičemž s nástupem různých metod „umělé inteligence“ se vše neskutečně zrychluje) a nikdy nevíme, jestli strategie edge ještě má. Budeme-li mít jedinou strategii, může se stát, že jednoduše odevzdáme ve výrazném drawdownu do trhu zpět veškeré profity. Jistě, můžete doufat, že v trhu objevíte trvalý edge, metodu s dlouhodobě nadstandardním poměrem odměny/risku nebo v sobě výjimečnou schopnost, jak tak říkajíc „nejvíce ztrácející obchody filtrovat“. Ale mnohem realističtější je přijmout fakt, že toto není v lidských silách a připravit se na dlouhá období možného propadu jedné strategie. A takové se reálně mnohem lépe překonávají tím, že se v trhu „rozkročím“ přes více nekorelujících principů a strategií. Což pochopitelně nemusí být nějak zásadně komplexní. Už jen dvě nekorelující strategie vycházející z různých tržních principů (klidně diskréčně obchodované) představují diverzifikaci.
  16. 4 bodů
    Mně se to hodně líbí. A Sierra Chart je na to skvěle připravena, pokud chci sledovat ES/NQ/YM OrderFlow a NumbersBary, ale exekuovat E-micro (MES/MNQ/MYM), v Chart Settings vlevo dole si vyplním symbol ES, ale jako Trade and Current Quote Symbol MES. Pozor na DOM, abych viděl DOM ESka a ne MES, musím zaškrtnout Use As Trade Only Symbol. Ještě ne úplně dobře funguje Sim a obchodování z takto nastaveného grafu -> vyplní obchod pouze, pokud je příkaz zadán nebo změněn na aktuální ceně. V Live to ale funguje tak, jak má.
  17. 4 bodů
    za mě perfektní možnost jak začít dělat AOS na indexy případně obchodovat indexy pozičně s menším účtem. Na intraday je to podlě mě nesmysl. Pokud potřebuju 6 nebo 7 ticků jen abych pokryl komise ... na NQ mi stačí jeden tick, na DAXu mi z ticku zbyde ještě na poplatky na další 2 trejdy :-)
  18. 4 bodů
    Každý trader chce v trzích vydělat peníze. Jakmile se ale do obchodování pustí, zjistí, že vše není tak jednoduché, jak to může vypadat z pohledu backtestu nebo papertradingu. Dostaví se nejistota z prvních ztrát a patrně i chuť strategie měnit nebo zahodit. Trading je náročný už jen proto, že často uděláme vše dobře a stejně můžeme ztrácet peníze. Alespoň krátkodobě. Na ztráty přitom většina začínajících obchodníků není vůbec připravena. Jednak je přirozeně považují za určitou „prohru“ a samozřejmě klidu nepřidá, že jim většinou rychle ukrajují část těžce naspořených úspor. Začínajícím traderům se jen těžko vysvětluje, že obchodování je o dlouhodobých pravděpodobnostech. Z krátkodobého pohledu může vše často vypadat doslova bláznivě. Úspěch v obchodování pak spočívá zejména v tom, dokázat přístupy obchodovat dlouhodobě. Zde je jeden konkrétní příklad z poslední doby. Do intradenního portfolia jsem nasadil mechanický systém, jehož výsledky jsou dlouhodobě stabilní. Systém obchoduje momentum na dlouhou i krátkou stranu v akciovém indexu e-mini S&P 500. Krátce po nasazení vypadají obchody systému následovně: Snad by se dalo říct, že hůř obchodovat ani nelze. Ať systém vstoupil long nebo short, vždy to bylo na prakticky nejhorším možném místě, těsně předtím, než se trh obrátil. Tomu odpovídá i krátkodobá equity křivka: Po spuštění se systém velmi rychle propadl ke ztrátě přibližně 3 000 USD na jediný kontrakt (výsledky jsou v živém obchodování ještě o trochu horší díky komisím a skluzům v plnění). Představte si, že s obchodováním začínáte. Máte typický účet 5 000-10 000 USD a dostanete se do podobné situace. To je samozřejmě velmi psychicky náročné. Ještě jste nic nevydělali a už vám z účtu zmizela třeba polovina úspor. Přitom vůbec netušíte, jestli propad skončil nebo bude pokračovat. Jestli je obchodovaná výhoda v trhu ještě přítomná, případně jestli tam vůbec někdy byla (tj. jestli váš backtest nebyl od začátku například přeoptimalizovaný). Hodně obchodníků v podobné situaci hodí ručník do ringu a strategii přestane obchodovat. Buď trading zabalí, nebo se pokusí najít jiný přístup. U kterého se situace ale může kdykoliv opakovat. Toto je bohužel realita tradingu. To, že strategie vykazuje nyní ztráty a dělá „divné obchody“, je prostě dané tím, že pár obchodů nic neznamená. Sám mám tento konkrétní přístup zbacktestovaný od roku 2000. V tomto období strategie zobchodovala 740 obchodů s průměrným ziskem 133 USD (včetně komisí a skluzu) na obchod. Strategie je založena na obchodování momenta. Aktuálně se ES obchoduje v pásmu, které neproráží. To znamená pro danou strategii ztráty. Pokud se podívám do historie backtestu na přehled zisků a ztrát po jednotlivých kalendářních měsících, vidím, že občasné podobné ztrátové měsíce nejsou výjimkou: Oproti tomu jsou v historii ale také občasné silně ziskové měsíce, které přijdou v momentě, kdy se trhy dají do směrového pohybu. Abych takové inkasoval také v budoucnosti, je potřeba hlavně být se strategií v trhu. A tedy i přijímal ztráty, které k ní patří. Podobnou řečí hovoří i celkový drawdown. Strategie si sice nyní prochází maximálním drawdownem, ale ten zatím nijak nevybočuje z čísel, která jsem získal z backtestu: Co se dá tedy v podobné situaci dělat? Jak strategii vylepšit? Pro úspěch v obchodování je opravdu potřeba rozumět tomu, že podobný průběh je naprostá realita obchodování. Po spuštění jakékoliv strategie přichází období, ve kterém může krátkodobě hrát roli určité štěstí/smůla. Někdy equity strategie vyrazí po spuštění prudce vzhůru a systém vydělá třeba desítky procent během velmi krátké doby. Jindy se nejprve dostaví hluboký drawdown. Toto se nedá ovlivnit. Vše, co můžeme pro úspěch strategie udělat se odehrává již ve fázi její přípravy. Je potřeba mít důvěru ve způsob, jakým strategii vytváříme a testujeme. Je dobré mít dopředu nastavený rámec pro řízení rizika. Vědět, kdy strategii vypneme a do té doby do ní nezasahovat. Viz například Kdy vyřadit ztrácející intradenní strategii? Je potřeba pracovat s adekvátním kapitálem. Samozřejmě je rozdíl, pokud podobný drawdown nastane na velmi malém účtu nebo pokud se odehrává na větším kapitálu. Velmi pomáhá začít strategie obchodovat v portfoliích. Těžko toto více zdůraznit. Obchodování 3-4 méně korelujících strategií je paradoxně mnohem méně riskantní než obchodování jediného systému. Pro dražší trhy typu futures je potřeba mít už zocelenou hlavu. Pokud vás ztráta pár tisíc dolarů může rozhodit, opravdu doporučuji začít se swingovým obchodováním akcií. Třeba tak, jak si to ukazujeme v základním kurzu. V obchodování musíte být relaxovaní a nestresovat se z každé ztráty. Tato schopnost přichází praxí. Je lepší naučit se obchodovat nejprve tak, že ztrácíte jednotky dolarů (což v akciích není problém, je možné je obchodovat od jednoho kusu) a postupně risk zvyšujete. Nejhorší, co může začínající obchodník udělat, je vrhnout se do příliš dravých trhů/systémů jen proto, že vnímá možné zisky, ale podceňuje risk. Výsledkem takové psychické a finanční nepřipravenosti jsou pak jen zbytečné ztráty. Doufejte v to nejlepší, ale vždy se připravujte na to nejhorší.
  19. 4 bodů
    To Krakra2. Proc by financnik nemohl nekdy napsat o hedge funds? Vzdyt je to taky trading. Nepisou tady prece o jidle nebo dietach. Vsechny clanky co jsem cetl na financnik.cz jsou relevantni tradingu a ze vseho si muzete neco vzit pro sebe. Kdyz se mi nekdy nejaky ten clanek nelibi, jdu dal a vyuziji volny cas na cteni neceho co me naplnuje. To co tady pise financnik.cz je vec financnika.cz. Krakra2, jste svobodny zalozit si lepsi tradingovou stranku a konkurovat. Happy Trading vsem.
×
×
  • Vytvořit...

Důležitá informace

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy.