Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Hledat v
  • Více možností...
Najít obsah, který ...
Hledat výsledky v ...

petr

Administrators
  • Počet příspěvků

    4 339
  • Registrace

  • Vítězných dnů

    155

petr naposledy vyhrál/-a dne January 20

petr měl nejvíce oceňované příspěvky!

Komunitní reputace

1 321 Excelentní

Více o petr

  • Hodnost
    Advanced Member

Autoři

  • Jméno autora
    Petr Podhajský
  • O autorovi
    Fulltime obchodník věnující se tradingu více než 15 let. Specializace na systematické strategie obchodované na futures a akciích. Oblíbený styl obchodování - intradenní s využitím orderflow. Poslední roky pak stavba automatizovaných portfolio systémů.

Poslední návštěvnící profilu

Seznam posledních návštěvníků profilu je vypnut a není zobrazován.

  1. Mnoho neúspěšných obchodníků se honí za snem vypilovat jeden obchodní systém tak, že s ním budou vydělávat na každodenní bázi. Jak takový vytvořit? Přiznávám, že nadpis článku byl tentokrát trochu návnada, abych přitáhl vaši pozornost. Burzovní obchodování může být extrémně vděčné a reálně dělá z lidí milionáře a miliardáře. Současně ale není jednoduché. Především proto, že vítězí ti, kteří dokáží vsázet proti většině a mít pravdu. Už z tohoto principu neexistuje nějaký jeden jednoduchý nástroj, kterým by bylo možné den za dnem z trhů získávat peníze. Protože kdyby takový existoval, začala by jej postupně využívat většina obchodníků a takový by logicky hned přestal fungovat. Nenamlouvejte si, že k vítězství v obchodování vede cesta přes nějaký zázračný nástroj nebo techniku. Pokud různé běžně diskutované nástroje vydělávájí, všechny operují ve více méně podobném režimu. S dobře nastaveným risk managementem dokáží vytvořit přiměřené zhodnocení, ke kterému ale patří i občasné nemalé propady na účtu a dlouhá období čekání na nová maxima stavu účtu. Jedinou reálnou cestou, jak příjmy z obchodování stabilizovat a snižovat při tom risk, je diverzifikace, kterou průběžně na Finančníkovi zmiňuji (naposledy v tomto článku obsahujícím odkaz i na zajímavé video). To znamená současné obchodování více přístupů, jejichž výsledky spolu nekorelují. V praxi toto bývá nejčastěji dosaženo přes obchodování různých technik na různých trzích a různých časových rámcích. Toto je jediný svatý grál obchodování, který jsem kdy v trzích objevil. Přitom jej v praxi využívá určitě výrazná menšina běžných traderů. Proč? Nejčastějším důvodem je snaha „dotáhnout nejprve do dokonalého stavu“ jednu strategii, a teprve pak pracovat na dalších strategiích a budovat portfolio. Jenže tento přístup má jeden základní háček, na kterém si vyláme zuby většina začátečníků. Dokonalost v tradingu neexistuje. Vždy pracujeme jen s pravděpodobnostmi. A také i to, jestli naše metoda bude v budoucnu fungovat, představuje jen určitou sázku, která může, ale také nemusí vyjít. Nenechte se ošálit dokonalými equity křivkami z backtestů, kterých lze dosáhnout nejrůznějšími optimalizacemi. Zde jednoznačně platí, že čím dokonaleji výsledky vypadají na historických datech, tím vyšší šance je, že systém nebude fungovat v budoucnu. Většina retailových obchodníků se tak k budování portfolia nikdy nedostane. Jednoduše proto, že se jim nezdají dost dobré výsledky jejich hlavní obchodované strategie a snaží se je vylepšit nad to, co je reálné. A v tomto kolečku dokáží strávit neuvěřitelné množství let. Představte si ale, že na úspěch na burze půjdete opačnou cestou. Přijmete fakt, že jediným reálným svatým grálem je v tradingu diverzifikace. Rozhodnete se od začátku zaměřit svůj cíl na obchodování diverzifikovaného portfolia. Gratuluji! V takovém případě jste okamžitě výrazně zvýšili šance na svůj úspěch. A navíc jste vyřešili nezodpověditelnou otázku „jak vytvořit dokonalou strategii“. Jakmile se zaměříte na práci s portfolii, zjistíte, že pro vydělávání peněz nám stačí „dostatečně dobré strategie“. Třeba i takové, které bychom nikdy neobchodovali samostatně, protože občas mají delší období stagnace nebo hlubší propady. Tedy chování, které je třeba u strategií očekávat. Nicméně při obchodování spolu s dalšími nekorelujícími strategiemi můžeme najednou v celku získávat velmi zajímavé výsledky. Ukázku, jak vše může fungovat v praxi, můžete nalézt v tomto článku: https://www.financnik.cz/clanky/praxe/portfolia-coby-cesta-k-vyssi-pravdepodobnosti-uspechu-r1843/. Toto je opravdu velmi silný koncept. Nicméně jeho uvedení do reálného obchodování není triviální (což v tradingu není nic). Začínající obchodník musí zvládnout celou řadu nových dovedností a často diametrálně změnit své myšlení a práci s emocemi. Proto je naprosto nezbytné postupovat po jednotlivých krocích. Osobně se mi osvědčila následující cesta: zapomenout z počátku na potřebu vydělávání peněz a soustředit se více na stavbu strategií a jejich dlouhodobé a systematické obchodování s nízkým riskem – tj. ideálně bez páky (ve stylu „hlavně začít“ – viz postupy vysvětlované v základním kurzu). U začínajících obchodníků je nejdůležitější hlavně trénovat hlavu na fakt, že předvídat další vývoj ceny je extrémně těžké a není to základ profesionálního profitování v trzích. Postupně pak přidávat systémy a vytvářet portfolia. A jakmile si hlava zvykne, zvyšovat páku a kapitál. Naprosto důležité je ale hlavně začít. Možná, že právě začátek roku je pro to ideální příležitost. Minimálně o tématu přemýšlet a třeba rozběhnout reálné systematické obchodování nějakého „dostatečně dobrého systému“ s malým kapitálem (např. pár stovek dolarů) a v průběhu 2020 systém pozorovat a přemýšlet třeba nad dalšími, kterými byste jej doplnili.
  2. Přes vánoční svátky se podařilo dokončit krátké video představující atmosféru na posledním ročníku Trading Fora. Největší tuzemské konference zaměřené na systematické a algoritmické obchodování. A jak akce vypadala? Podívejte se sami: Je skvělé vnímat, jak se celá komunita kolem Finančníka posouvá dopředu a jak daleko mnoho z vás již došlo. Důkazem toho byly mj. právě přednášky na Trading Foru, kdy řada z přednášejících právě kdysi na Finančníkovi začínala. Ještě jednou všem moc děkuji za účast a perfektní atmosféru – jak přednášejícím, tak i všem účastníkům. A moc se těším, že se v budoucnu potkáme na některém z dalších běhů akce.
  3. Cílem dnešního tutoriálu bude zobrazit v backtestu strategie X nejvyšších drawdownů. Tedy nejen největší, který je v Amibrokeru automaticky zobrazován. Sám nejčastěji pracuji se zobrazením 5 nejvyšších drawdownů a výsledek vypadá podobným způsobem: Tutoriál naleznete zde: https://www.financnik.cz/forum/topic/4775-archiv-tutorialu/?do=findComment&comment=305659
  4. Posledních 10 let přineslo, zejména v akciových trzích, období prakticky nepřetržitého růstu. Co můžeme očekávat v dalších letech a jak se na vývoj připravit? Vítejte v novém roce 2020, který pro nás tradery otevírá i novou dekádu očekávání vývoje trhů. Budou jako posledních 10 let? Nebo spíše jako 10 let v období před 2010? To pochopitelně absolutně nikdo neví. Dobré je ale podívat se na to, jak se od sebe lišily jen poslední dvě dekády vývoje v akciových indexech a připomenout si, že trhy jsou ze své podstaty velmi dynamické a zítřek se může velmi lišit od toho, jak svět známe dnes. A tedy, že i kterákoliv strategie fungující posledních 10 let najednou může svoji výkonnost zcela změnit. Takto vypadal vývoj akciového indexu S&P 500 v období 2010-2020: SPY posílilo o skoro 250 %. Ovšem když se podíváme na stejný trh v předcházející dekádě 2000-2010, vidíme zcela jiný obrázek: SPY se celou dekádu pohybovalo s ohromnou volatilitou prakticky do strany a celkově ztratilo přibližně 10 %. Znamená to, že po vysoce trendujícím období 2010-2020 přijde opět fáze propadů a stagnací? Určitě je to možné. Už jen proto, že trhy mají tendence „vracet se k běžné hodnotě“. Nicméně co opravdu přijde, neví skutečně nikdo. Ostatně mnoho obchodníků předvídalo krach akciových trhů minimálně posledních pět let a jak sami vidíte, trhy mezitím dělaly stále nová a nová maxima a na dlouhých pozicích v akciích se vydělávalo snad nejsnadněji ze všech trhů. Na co se tedy v nové dekádě připravit? Hlavně na to, že stát se může cokoliv. Trhy mohou růst, padat i se pohybovat do strany. To vše s různou volatilitou. Tuto pravdu jistě podvědomě tuší mnoho obchodníků, většina jich ale stejně doufá, že naleznou jeden univerzální přístup, který bude fungovat vždy a za každých okolností. Důraz na diverzifikaci Osobně čelím nejistotě trhů diverzifikací. Tedy obchodování co nejvíce nekorelujících strategií najednou, což je z mého pohledu jediný „Svatý grál“, který máme coby tradeři k dispozici. Mimochodem tento „Svatý grál“ hezky popisuje v tomto videu Ray Dalio, jeden z nejbohatších lidí světa, který své bohatství získal založením a řízením dnes jednoho z největších světových hedgových fondů Bridgewater Associates. Ve videu ukazuje tento graf: Ten krásně vizualizuje, jak obchodování více strategií s nižší korelací vede k celkově vyšší stabilitě výsledků. Dobrá zpráva přitom je, že strategií nemusí být v portfoliu tolik – na první pohled je patrné, jak ohromnou diverzifikaci dělá již 6-8 obchodovaných strategií. Důraz na jednoduché myšlenky Hovoříme-li o diverzifikaci, je dobré promýšlet, co reálně k diverzifikaci vede. Není to obchodování několika prakticky stejných systémů s jinými parametry. Ale spíše rozkročení přes různé přístupy, které mají fundamentální důvody nízké korelace. Osobně tak v nové dekádě plánuji dále rozšiřovat portfolio o další obchodní přístupy vycházející z jednoduchých principů. Letos je mým cílem například dotáhnout do portfolia automatizované taktiky párového obchodování, kterým svědčí období zvýšené volatility, kterého bychom se mohli v blízké budoucnosti dočkat. Trader v dekádě 2020-2030 Ať již pracujete coby obchodníci s jakýmikoliv systémy a taktikami, je myslím neoddiskutovatelné, že nová dekáda bude klást na tradery stále vyšší požadavky na schopnost pracovat s daty a zpracovávat trhy algoritmickými způsoby. Opravdu si dnes nedokáži představit potřebnou diverzifikaci a adaptaci jen tím, že bych si například do grafů zakresloval trendové linky nebo ručně zpracovával informace z price action. Pokud se v této oblasti zatím neorientujete, doporučil bych pozornost zaměřit právě tímto směrem. Hledáte-li konkrétní inspiraci, jak začít a rozvíjet se na Finančníkovi, tak jednoznačně začněte 10ti týdenním základním kurzem, který vás základy systematického obchodování provede. Pro pokročilejší obchodníky je pak určen hlavní výukový program v podobě swingového workshopu. A pro všechny, kteří hledají podporu v oblasti skriptování a algoritmických principů zpracování dat pak skupina TechLab. Každopádně doufám, že vám i v další dekádě bude Finančník přínosným partnerem a společně se nám dokáže z trhů získávat vše, co si přejeme.
  5. @atari - už to vypadá, že datum je publikováno správně.
  6. @atari datum se doplňuje automaticky. U vašeho screenshotu je "odesláno", což znamená, že to bylo právě publikováno. S odstupem času se údaj změní na datum. Funkcionalita je dána systémem, který pro diskuzi používáme.
  7. Máme tu opět Vánoce a konec roku – a i Finančník.cz by vám rád popřál co nejklidnější svátky a hodně štěstí v roce nastávajícím! Dovolte, abychom vám poděkovali za to, že jste i v roce 2019 zůstávali s námi a byli věrni našemu serveru. Opět jsme se po celý rok snažili dávat vám to nejlepší a dělit se o naše neustále rostoucí zkušenosti a dovednosti z trhů a těší nás, že náš server vám i nadále pomáhá. A to po celých 15 let, které jsme letos společně oslavili. Dovolte také, abychom vám popřáli štědré Vánoce a velmi úspěšný rok 2020. Buďte pro příští rok optimističtí a soustřeďte se hlavně na to pozitivní. Nebojte se na sobě pracovat a chtít od života mnohem více. A pamatujte: Trhy tady byly, jsou a budou. Příležitosti jsou každý den – a doufáme, že brzy už i pro vás. Připravený obchodník nezná krize, ale jen příležitosti. Využijte také volný čas během svátků k odpočinku a naberte maximum sil pro příští rok. Přejeme všem jen to nejlepší a upřímně držíme palce. Ohlásíme se opět v pondělí 13. ledna 2020. Děkujeme, za tým serveru Finančník.cz Petr a Katka
  8. petr

    Výpočet sharpe ratio v Amibrokeru

    Amibroker počítá sharpe ratio poměrně nestandardně - tj. z obchodů, nikoliv z equity křivky. V tutoriálu si ukážeme, jak toto obejít. S použitím funkce AddCustomMetric si následně přidáme standardně vypočítané sharpe ratio mezi ostatní parametry, které nám Amibroker reportuje. Tutoriál a kód naleznete zde.
  9. Úspěšnost obchodovaného systému poměřuje většina začínajících obchodníků skrz vydělané peníze zobrazené v historických obchodech, tj. nejčastěji v backtestu. To však není zdaleka optimální přístup. Jaké nejběžnější metriky máme k dispozici a na které se zaměřovat? Jakmile se pustíme do systematické práce na obchodních strategiích, získáme k dispozici mnoho statistických ukazatelů o jejich historické výkonnosti. A je jedno, jestli pocházejí z ručně vytvářeného backtestu analyzovaného pomocí Excelu, nebo z automatizovaného backtestu. Přehled může vypadat jako ten publikovaný na obrázku: Jde o report historické výkonnosti testované intradenní strategie a na první pohled máme k dispozici spoustu informací (a to ještě na screenshotu nejsou zobrazeny všechny). Není divu, že začínající obchodníky mohou podobné statistiky vystrašit a raději se jimi příliš nezabývají. Dobrou zprávou je, že pro vyhodnocování systémů nepotřebujeme sledovat všechny publikované informace. Je ale potřeba si vybrat ty nejrelevantnější, což bohužel většina obchodníků nedělá. Pojďme si projít postupně nejběžnější metriky a popsat si, jak je interpretovat. Důležité je začít u počtu obchodů. Pro jakékoliv analýzy potřebujeme dostatečně reprezentativní vzorek dat. Minimálně bychom měli pracovat se sto obchody. V případě intradenních strategií ale rád analyzuji systémy, které mají nejméně několik set obchodů. Na publikovaném screenshotu je vidět, že daná strategie má 723 historických obchodů (365 na dlouhou a 358 na krátkou stranu), což je již solidní počet. Jinými slovy – pokud máme k dispozici jen několik málo desítek obchodů, tak nemá smysl se ani snažit je nějak statisticky analyzovat. Hodně začínajících obchodníků upírá pozornost k procentuální úspěšnosti obchodů. Ta udává poměr ziskových a ztrátových obchodů. Na první pohled se zdá, že čím vyšší úspěšnost, tím lépe. Vždyť co může být lepšího, než obchodovat například s 80% úspěšností. Ta přeci znamená, že z deseti obchodů budeme mít průměrně osm zisků a jen dvě ztráty. Bohužel ale úspěšnost obchodů zisky nezaručí. V praxi totiž záleží na tom, jak velké budou průměrné zisky a jak velké průměrné ztráty. Vesměs platí, že systémy s vysokou úspěšností mívají ohromné množství malých zisků a občasné velké ztráty. Procentuální úspěšnost tak v důsledku nepředstavuje moc důležitý údaj. V praxi je dobré nezacházet v úspěšnosti do extrémů. Sám nejraději obchoduji systémy s úspěšností někde kolem 40 – 70 %. Ale jak jsem uvedl – konkrétní úspěšnost nemá souvislost s tím, kolik budeme vydělávat. Spíše se pojí s různými obchodními styly. V některých obchodujeme aktivněji pro častější menší profity, a tudíž vyšší úspěšnost (a musíme se tedy připravit na občasnou vyšší ztrátu), v jiných obchodujeme pro větší, ale méně časté zisky (a musíme se tak připravit na dlouhé série období, kdy systémy nebudou vydělávat). Studujeme-li procentuální úspěšnost, je potřeba se ještě dívat na velikosti průměrného risku vůči průměrnému zisku. Tyto tři hodnoty nám již dokáží poskytnout určitou představu, kolik vyděláme. Ovšem stále je to spíše jen orientační popis cesty, jak se dostaneme ke konkrétnímu zisku vycházejícímu v daném systému. Mnohem důležitější jsou pro mne informace týkající se risk profilu strategie. Pro jeho sledování používám nejvíce tzv. sharpe ratio. Pokud jste se zatím ve světě obchodování příliš nepohybovali, patrně jste o něm vůbec neslyšeli. A je tak dobré, že jste se o něm dozvěděli již nyní. Až s překvapením sleduji, kolik obchodníků, často již riskujících reálné peníze v trzích, nemá o významu této metriky ani potuchy. Často je to proto, že jim přijde příliš vědecký už samotný název (který se moc často nepřekládá do češtiny, byť se občas používá označení sharpeho poměr) a z principu používají metriky, které jim přijdou srozumitelnější, byť nemají příliš vypovídající hodnotu – jako třeba výše uvedená procentuální úspěšnost. Síla sharpe ratia je v tom, že posuzuje výkonnost strategie v kontextu dosaženého risku. Konkrétně tak, že ve výpočtu zohledňuje historickou volatilitu strategie. Tedy to, jak hodně kolísal stav účtu strategie v průběhu roku. Představte si strategii A, která dosáhne zhodnocení 30 %, v průběhu roku bude ale účet strategie běžně lítat nahoru a dolu o 50 %. Oproti tomu můžeme posuzovat strategii, která dosáhla stejného zhodnocení, ale s mnohem nižší volatilitou – účet strategie například běžně lítal jen o 15 %. Strategie B bude mít mnohem vyšší sharpe ratio než strategie A. Sharpe ratio tedy do velké míry vypovídá o stabilitě obchodních výsledků strategie, což je jeden z hlavních parametrů, který by nás měl v obchodování zajímat. Konkrétní výpočet sharpe ratio není důležitý, neboť jej většina programů dělá za nás (byť některé to dělají zvláštně a je dobré se vždy zajímat, jak konkrétně je výpočet prováděn – viz poznámka na konci článku). Pokud se chcete ponořit v pochopení této metriky trochu hlouběji, zde je stručný popis výpočtu. Počítáme-li denní sharpe ratio, použijeme průměrné denní zhodnocení a vydělíme jej standardní odchylkou denních zhodnocení. Hodnotu anualizujeme tak, že výsledek vynásobíme odmocninou z 252 (protože rok má přibližně 252 obchodních dnů). Občas se pracuje s trochu přesnějším výpočtem, který místo dosahovaného absolutního průměrného zhodnocení používá dosažené zhodnocení mínus běžná úroková míra dluhopisů. Sharpe ratio se také často používá na měsíčních datech. Tuto metriku používám zejména při posuzování systémů v portfoliích, kdy mě zajímá nejenom průměrné měsíční zhodnocení systémů, ale také jejich volatilita. A o tom přesně sharpe ratio vypovídá. Výše uvedený způsob výpočtu jsem uvedl skutečně jen pro ty obchodníky, kteří chtějí metrice lépe porozumět. Z počátku stačí používat samotný výstup metriky. U sharpe ratio platí, že čím vyšší číslo je, tím lepší. Nicméně pokud je číslo až moc vysoké, je velmi pravděpodobné, že naše testy nejsou příliš realistické a jsou přeoptimalizované. Sám mám rád, když se sharpe ratio dlouhodobých výsledků pohybuje přibližně v rozmezí 0,9 a 2,5. Pokud tedy zbacktestuji systém a ten má velmi hezké zhodnocení, ale sharpe ratio 0,3 tak jej obchodovat nebudu. Jednoduše proto, že cesta k dosažení výsledků bude velmi kostrbatá (volatilní). Samozřejmě existují i další ukazatele, které u statistik obchodů sleduji. Důležitá je hodnota průměrného obchodu. Číslo by mělo být dostatečně vysoké na to, aby schovalo různé chyby a zejména skryté náklady obchodování. Ty se projevují skluzy v plnění. V reálném světě nebudeme obchodovat za ceny, které nám vycházejí v testech. Často například vystoupíme z pozice o trochu hůře než nám ukazuje logika systému na statistických datech. Průměrný obchod musí být dostatečně velký na to, abychom podobné extra náklady na obchod dokázali vstřebat a stále vydělat. Velmi důležitým parametrem je drawdown. O tom jsem podrobně psal v článku Drawdown v obchodování. Drawdown představuje pokles kapitálu strategie od nejvyššího stavu našeho účtu. V reálném obchodování jsme v nějakém drawdownu prakticky neustále, neboť žádná strategie netvoří neustálé nové přírůstky účtu, ale prochází i sériemi ztrát. Při posuzování drawdownu nás ale vesměs zajímají největší drawdowny. Byť vždy platí, že nejvyšší drawdown strategie je ten, který nás teprve čeká. Ve svých analýzách sleduji pět historicky nejvyšších drawdownů. A to jak z pohledu jejich procentuální hodnoty, tak délky trvání. Drawdown 50 % o délce 260 obchodních dnů například znamená, že obchodní účet dané strategie spadl ze svých maxim v určitém okamžiku na polovinu a trvalo více než rok, než systém začal tvořit nová maxima. Pokud analyzujeme historickou výkonnost systému před jeho nasazením do živého obchodování, tak tato informace také znamená, že po spuštění strategie můžeme přijít o polovinu peněz, strategie bude rok prodělávat a to vše bude v intencích historicky zbacktestovaných pravděpodobností. Drawdown tak představuje velmi důležité vodítko obchodovatelnosti strategie. Sám se snažím obchodovat strategie s očekávaným drawdownem do přibližně 30 %. Zde je dobré připomenout, že historická výkonnost se nikdy nebude zcela přesně opakovat v budoucnu a u všech parametrů musíme počítat s možnými odchylkami. Podrobněji jsem na toto téma psal v článku Nejistota a trading. Výše uvedené parametry představují ty nejzákladnější, které sám při posuzování obchodních systémů používám. Nejprve se tedy podívám, jestli statistiky dávají smysl z pohledu počtu obchodů, letmo shlédnu také průměrnou velikost obchodu. Dále se zajímám o hodnotu drawdownu a především o stabilitu obchodního systému interpretovanou pomocí sharpe ratio. Pokud vypadá vše nadějně, zajímám se samozřejmě i o další, podpůrné parametry. Zajímá mě průměrné roční zhodnocení, a to zejména ve vztahu k expozici kapitálu (tedy jak často byl obchodní kapitál umístěn do trhu). Zejména u pozičních systémů zkoumám průměrný počet dnů v pozici. Do živého obchodování se snažím upřednostňovat ty systémy, které držely pozici kratší dobu. V neposlední řadě je vhodné podívat se i na nejvyšší velikosti ztrát a zisků. Není moc dobré, pokud byl některý z pěti nejvyšších drawdownů způsoben jediným obchodem a stejně tak nejsem rád, pokud byla výrazná část ročního profitu vytvořena jediným ziskem. Výkonnost systémů lze posuzovat s použitím dalších různých metrik. Nicméně pokud začnete s výše uvedeným výčtem, tak budete mít jednoznačně základní potřeby velmi dobře pokryté. TIP: Pracujete-li s Amibrokerem, tak při vyhodnocování sharpe ratia narazíte na to, že hodnoty jsou u některých systémů nezvykle nízké. Je to z důvodu, že Amibroker počítá sharpe ratio z obchodů a nikoliv stavu účtu (equity). Sám tak v Amibrokeru počítám denní i měsíční sharpe ratio pomocí CBT právě z equity systémů a ve svých analýzách se orientuji pomocí takto získaných hodnot. Pokud jste zapojeni do skupiny "technické asistence", tak v průběhu týdne publikuji do TechLabu video tutoriál, jak konkrétně si podobný kód v Amibrokeru nastavit.
  10. Na vánoční svátky jsme pro vás zpracovali do nového videa velmi úspěšné téma - jak konkrétně překonat ztrátu a postavit si trading jako business. Celkem 33 minut, které vás mohou posunout do ziskového tradingu. Video je k dispozici zde.
  11. V nedávném tutoriálu jsme si ukázali, jak vytvořit v Amibrokeru pomocí CBT indikátor zobrazující počet nově otevíraných pozic v jednotlivé dny. Dnes pokročíme a ukážeme si, jak vytvořit lepší indikátor zobrazující celkový počet otevřených pozic v jednotlivé obchodní dny. Pracovat budeme se systémem Mopull limit a indikátor je tak možné využít například pro získání lepší představy využitelnosti kapitálu. V tutoriálu si také podrobněji popíšeme funkce BarIndex() a Lookup(). Videotutoriál a kód naleznete zde.
  12. Tipy jak pracuji s Explorer. Kombinace skenů s dávkami generující přehledy do csv na disk. Videotutoriál naleznete zde.
  13. Silným tématem posledního Trading Fora bylo obchodování (a také pronajímání) portfolií obchodních systémů. To je totiž jedna z nejsnazších cest, jak dosahovat v obchodování stabilních profitů. Zde je konkrétní ukázka, jak obchodování více systémů výrazně ovlivňuje celkový výsledek našeho úsilí. Problém většiny nevydělávajících obchodníků je v tom, že se snaží najít „svatý grál“. Jediný přístup, s jehož pomocí budou konzistentně vydělávat. Potíž je ale v tom, že se v trzích nedá nic „s jistotou“ předvídat. Vše funguje jen na dlouhodobých pravděpodobnostech. To ale také znamená, že z krátkodobého pohledu (což může být v trzích doba i několika měsíců, u pomalejších systémů třeba i několik let) můžeme obchodovat systém, který je funkční, ale zrovna prodělává. Toto se stává zcela běžně. Krásný příklad jsem dokumentoval na Finančníkovi letos. Viz ztrátový průběh breakout strategie popsané na začátku roku a následný pohled na nová high, která jsem ukazoval ve screenshotu zde (poslední screenshot na stránce). Toto úskalí bohužel mnoho traderů nedokáže překonat. Znovu a znovu se po prvních drawdownech pouští do obchodování nových přístupů a staré zahazují. Doufají, že tentokrát jim vše vyjde lépe. Třeba proto, že při vývoji nového systému získali krásnou historickou equity křivku, která ale díky přeoptimalizaci nemá šanci nabídnout stejnou charakteristiku do budoucna. Řešení je přitom snadné. Obchodovat více systémů najednou. Ideálně takových, které spolu příliš nekorelují. A je jedno, jestli je obchodujete ručně nebo automatizovaně. Toto platí univerzálně. Na Trading Foru jsem ukazoval jednu z cest, jak systémy vyvíjím pomocí automatizovaného workflow s využitím GSB. V rámci přednášky jsem pak demonstroval OOS průběhy několika takto vytvořených systémů. Zde nebudu duplikovat výklad (ten si účastníci mohou přehrát v archivu ) – z dnešního pohledu jde čistě jen o výklad principu obchodování portfolia (konkrétní zobrazované systémy sám neobchoduji). Všechny systémy mají krásné historické equity křivky (byly vytvořeny automatizovaně). Mají ale rozdílné vývoje křivek po jejich vytvoření (tedy řekněme v živém obchodování). Jde o systémy obchodované na různých trzích, což většinou vede alespoň k částečné diverzifikaci. Systému obchodujícímu trh e-mini S&P 500 se dařilo velmi dobře. Takový vývoj si pochopitelně každý přál u všech systémů: V případě trhu e-mini Nasdaq zažil systém krásný start následovaný poměrně velkým propadem. Zisk nakonec byl, ale pokud by se trader zaměřoval jen na tento jediný systém, tak by bylo jeho následování náročné: V plynu (Natural Gas) systém vydělal, nicméně hlavně na několika málo obchodech v momentech, kdy se v trhu zvýšila volatilita (systém obchoduje breakouty): První systém obchodovaný na ropě měl krásný historický backtest, nicméně v živých trzích šel spíše do strany: Druhý systém na ropě prošel dokonce velkým drawdownem: Poslední z diskutovaných systémů v soje šel prakticky jen do strany: Výše jsou ukázky typických průběhů obchodních systémů po nasazení. Někdy vyděláváme krásně, jindy to skřípe a jindy systém generuje ztráty. Bohužel dopředu nikdy nevíme, jak bude budoucnost konkrétně vypadat. Pokud bychom obchodovali výše uvedené portfolio šesti systémů, možná si řeknete, že bychom mohli zůstat jen u obchodování systému na ES, kterému se v poslední době dařilo nejlépe. Ale garantuji vám, že například v příštím roce tento může jít do drawdownu (po silné ziskové sérii to tak i bývá) a vystřelí jiný systém, který jsme vyřadili. Řešení? V rozumné míře obchodovat více přístupů najednou. Tedy portfolio. Podívejte se, jak by vypadala výkonnost jednoduchého portfolia vytvořeného z výše uvedených šesti systémů za poslední diskutovaný rok (kde bychom v každém systému obchodovali 1 kontrakt): Rázem bychom získali „meta systém“ generující profity větší polovinu měsíců v roce. Roční zhodnocení kapitálu činí 42 % při 21% drawdownu z vloženého kapitálu. To jsou velmi dobré výsledky na to, jak hrozně vypadaly jednotlivé equity křivky. Započítány jsou přitom všechny poplatky i očekávané skluzy v plnění (2 ticky v trhu na každý obchod). Toto je skutečně velmi důležitá lekce. Svatý grál v tradingu člověk nikdy nenajde v jednotlivostech. Je potřeba se přenést přes to, že ne vše dokážeme v obchodování předvídat a ovlivnit. A že systémy mají dobré a horší období. A že je třeba vše řídit na „vyšší úrovni“ – tedy na úrovni portfolia kombinujícího více výhod dohromady. Pochopitelně není třeba využívat hned futures vyžadující vyšší kapitál. Portfolia lze dělat i v levnějších trzích, třeba typu ETF nebo akcie. Volba trhů není tak důležitá. Podstatný je posun v myšlení, kdy se nezaměřujeme na jednotlivosti, ale na řízení, obchodování a rozvoj celku.
  14. Řada obchodníků řeší způsob, jak získat při obchodování co nejvíce času a předat práci počítači. Zde je popis našeho řešení, které je poměrně jednoduché a současně solidně modulární. Automatizace obchodování v zásadě není složitá. Existuje řada programů, do kterých stačí nadefinovat podmínky obchodního systému a program sám umí příkazy předávat na burzu. Mezi nejznámější patří patrně TradeStation, NinjaTrader, SierraChart a další. Limity nicméně bývají v tom, že jednoduchost mizí v okamžiku, kdy začneme obchodovat portfolia obchodních systémů. Na to nebývají běžné retailové programy stavěné, a pokud je technicky možné funkcionalitu zvládnout, vyžaduje to již dost programování. Jak řeším automatizaci portfolio obchodování? V případě pomalejších swingových strategií (které neobchoduji intradenně) používám jednoduché Python kódy, které načítají obchodní příkazy z csv souborů. Získávám tak řešení, které není závislé na jediném softwaru, neboť obchodní příkazy mohu generovat řadou nástrojů. Nicméně dnes používám pro generování seznamu příkazů nejčastěji Amibroker. Jak konkrétně na podobné řešení? Základem řešení je API brokera. Sám používám IB API provozované pod TradeStation Global. API je rozhraní poskytované brokerem, se kterým je možné programově komunikovat. Ovšem řešit vše vlastním kódem není zas tak úplně jednoduché. Naštěstí existují hotové frameworky, se kterými jde práce mnohem snáze. Osobně používám ib_insync pracující v Pythonu, který v obchodování hodně používám. Mimochodem studium Pythonu vnímám zpětně jako jedno z nejlepších rozhodnutí, které jsem udělal. Coby totálního neprogramátora, který si neuměl vytvořit ani makro v Excelu, mě to sice stálo pár měsíců úsilí, ale dnes mi tento jazyk šetří v tradingu čas neuvěřitelně. Vytvořit pomocí ib_insync jednoduchý autotrader je pak skutečně jednoduché. Na triviální odesílání příkazů stačí pár řádků kódu, byť pochopitelně nad pokročilým autotraderem je třeba strávit mnohem více času, neboť patrně budete chtít obchody logovat do databáze atd. Schematicky vypadá autotrader takto: Python skript spouštím automaticky pomocí plánovače úloh. Ráno před začátkem obchodní seance si skript načte csv soubory s obchodními příkazy (včetně stop-lossů a profit targetů) a zadá je do API brokera. Večer ještě soubor používám pro uzavírání pozic (hodně systémů ukončuje obchodní pozice na close dne). Samotné csv soubory lze vytvářet nejrůznějšími cestami (mohu si takto připravovat i ruční příkazy). Dnes nejčastěji používám tzv. dávky v Amibrokeru. Jde o způsob, jak automaticky projet připravené obchodní systémy a například vygenerovat signály do textových souborů. Proč si myslím, že může být zajímavé se pustit do algoritmického obchodování touto cestou? Podobná automatizace je relativně bezpečná na testování a následné obchodování. Přenos příkazů do IB nemusí probíhat automatizovaně, ale dávky lze spouštět ručně a dohlížet přitom na to, co se reálně na obchodním účtu děje. Pro mě samotného byla práce na řešení i způsob, jak se konkrétně učit pracovat s Pythonem a řešit praktické výzvy. Dnes pak hlavní benefit vnímám v tom, že není problém mezi csv a autotrader vkládat další vrstvu kódu, která se stará o řízení celého portfolia. Mohu například kontrolovat korelace mezi otevíranými systémy a například některé signály neotevírat. Sám toto dělám opět pomocí Pythonu a kódy opět nemusí být složité. Pokud se v programování alespoň minimálně orientujete, tak rozhodně doporučuji ib_insync vyzkoušet (nebo jiný framework). Jestli si na vlastní řešení netroufnete, můžete na Finančníkovi využít workshop základů automatizace, který občas vyhlašujeme. Navazuje na něj technická skupina TechLab, kde průběžně pracujeme na různých technických tématech spojených s tradingem a mj. postupně rozvíjíme jak Python, tak i samotný autotrader.
  15. V tomto tutoriálu se budeme věnovat vytvoření tzv. korelační matice. Přehledu korelací našich systémů jak s dalšími systémy, tak s vybranými indexy. Výsledkem práce bude podobný výstup: Tabulka ukazuje denní korelace systémů a indexů za zvolenou periodu. Zeleně zvýrazněné jsou kombinace s vysokou pozitivní korekací. Videotutoriál a kompletní AFL kód naleznete v tomto příspěvku.
×
×
  • Vytvořit...

Důležitá informace

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy.