Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Hledat v
  • Více možností...
Najít obsah, který ...
Hledat výsledky v ...

petr

Administrators
  • Počet příspěvků

    4 038
  • Registrace

  • Poslední návštěva

  • Vítězných dnů

    59

petr naposledy vyhrál/-a dne May 19

petr měl nejvíce oceňované příspěvky!

Komunitní reputace

1 070 Excelentní

Více o petr

  • Hodnost
    Advanced Member

Autoři

  • Jméno autora
    Petr Podhajský

Poslední návštěvnící profilu

Seznam posledních návštěvníků profilu je vypnut a není zobrazován.

  1. Chceme-li získat vyšší frekvenci obchodů a nesnižovat časový timerame, musíme přijít s dalšími obchodovatelnými situacemi. Naštěstí to není takový problém. Existují určitě desítky až stovky silnějších vstupních situací, které lze do našeho systému zapojit. Jak na nové situace přicházet? V seriálu vám představím základní šablony, se kterými sám pracuji a se kterými se vám budou trhy zkoumat jednodušeji. Faktem ale zůstává, že hlavním zdrojem vaší inspirace by měly být trhy samotné. Je například možné hledat v historických grafech nejprve dny, kdy trhy vytvořily v noční seanci výraznější pohyb a následně se snažit pojmenovat kontext, který podobnému pohybu předcházel. Velmi důležité je ale při podobném testování historických souvislostí dodržovat základní principy robustního testování. Jeden z nejdůležitějších spočívá v rozdělení dat na část využívanou pro testování a část používanou pro následné ověřování nalezených principů. Nalézt krásně fungující systémy na známých datech není vůbec žádný problém. De facto můžeme zkoušet různá nastavení nástrojů, indikátorů a cenových patternů a hned vidíme, co a jak v historii fungovalo. Tímto způsobem ale nacházíme pouze situace, které fungovaly v minulosti. A některé se nemusí vůbec v budoucnosti už vůbec nikdy opakovat. Představte si například situaci, kdy provozujete luxusní obchod s vínem a snažíte se vyhodnotit, kteří zákazníci vám přinášejí nejvyšší zisky. Třeba proto, abyste se jim v budoucnu mohli více věnovat a jejich náklonnost podpořit exkluzivnějším dárkem. Rozhodnete se tak zanalyzovat nejvyšší historické prodeje v závislosti na vzhledu zákazníka. Máte například kamerové záběry svých prostor a zjistíte, že naprosto největší tržby přinesly klienti, kteří vstoupili do prodejny s bílou taškou. Nejnižší tržby pak generovaly klientky, které měli velké náušnice. Jsou podobná data relevantní i pro budoucnost? Patrně ne. Na historických datech můžeme najít různé náhodné vzorce, které ale byly skutečně jen to – prostě náhoda. Abychom měli co nejvyšší šanci oddělit náhodu od opakovatelných vzorců, je potřeba myslet alespoň na následující body: Zkoumaná situace by měla dávat logický smysl. Potřebujeme dostatečný vzorek dat – ideálně sto a více testovaných situací. Sledovaná pravděpodobnost by se měla projevit i na tzv. „nepoužitých datech“. Hledání historických pravděpodobností je tak nutné provádět jen na části dat, která máme k dispozici (říká se jim InSample data – používá se zkratka IS). Zbylou část dat si necháváme na ověření funkčnosti myšlenky (těmto datům se říká OutOfSample data – používá se zkratka OOS). Jak konkrétně dělit data na IS a OOS záleží z části na preferenci obchodníka a testovaných principech. Osobně se snažím, abych měl v OOS šanci získat dostatečně vysoký vzorek dat. Také je ale velmi důležité přemýšlet o charakteru testovaného trhu. Nedává úplný smysl vytvářet strategii ve velmi volatilním období a následně se ji snažit ověřovat v tichém období. Ze začátku si tak můžeme rozdělit data například na 60 % InSample a 40 % OutOfSample. Řekněme, že máte k dispozici 10 let, z čehož 6 použijete na vytváření strategie a 4 na finální otestování robustnosti na nepoužitých datech. Postupem času je ale dobré i o této oblasti přemýšlet hlouběji a zkoumat i méně tradiční přístupy. Nikdo například netvrdí, že IS a OOS bloky musí být jen dva. Sám rád dnes dělím data do jemnějších bloků. Například mohu střídat IS/OOS bloky po 1 roku. V případě 10 let historie tak získám sekvenci: IS (1 rok) – OOS (1 rok) – IS (1 rok) – OOS (1 rok) - IS (1 rok) – OOS (1 rok) – IS (1 rok) – OOS (1 rok) – IS (1 rok) – OOS (1 rok) Technicky je takový test trochu náročnější, současně mi ale poskytuje výrazně vyšší šance, že půjde o relevantnější test. OOS perioda bude mít patrně mnohem podobnější celkový kontext k IS než v případě, že je mezi nimi delší období. V tradingu je potřeba domýšlet detaily. Na druhou stranu je ale potřeba odněkud začít. Z počátku tak určitě stačí začít v případě IS/OOS pracovat s tradičním rozdělením například 60 % InSample a 40 % OutOfSample a teprve postupem času se posunout dál. Nezapomínejte ale na to, že OOS data by měla být skutečně nepoužitá při stavbě strategií. To znamená, že bychom je v ideálním případě měli pro otestování systému vyvinutém na IS použít pouze jednou. Běžnou chybou obchodníků je, že naleznou určitou funkční kombinaci systému na IS datech, hned se přepnou na OOS data, zjistí že parametry nejsou optimální, a tak celý proces opakují – upraví systém na IS datech atd. Tím se ale z OOS dat stávají IS data a vytvořený systém nelze považovat za skutečně ověřený na historických datech.
  2. V průběhu neděle bude probíhat plánovaný upgrade serveru, který bude z větší části dne nedostupný. Omlouváme se předem všem za komplikace.
  3. Pojďme se v našem seriálu posunout k praxi. Pro většinu obchodníků to představuje první testování určitého konkrétního plánu. Tedy minimálně zahrnující jasné vstupy a výstupy. My si později ukážeme, že se v našem přístupu nebudeme fixovat na jedinou vstupní situaci. Už jen proto, abychom měli systém více všestranný a obchodující s vyšší frekvencí. Ukážeme si také, že naše vstupy můžeme vytvářet na základě různých logik, a ty následně kombinovat dohromady – což opět povede k vyšší robustnosti. Mj. budeme postupně pracovat s cenovými patterny, indikátory, volatilitou, intermarket analýzou, sezónností a market internals. Ale pojďme postupně. Dnes se bez většího vysvětlování zaměříme na využití indikátoru Bollinger Bands. Jednoduše proto, abychom získali konkrétní příklad, se kterým můžeme začít pracovat. Bollinger bands statisticky definuje pásma, ve kterých cena osciluje okolo průměrné ceny. Dá se předpokládat, že na hranách těchto pásem mohou obchodníci přehnaně reagovat – například prodávat, pokud cena příliš poklesne nebo agresivně nakupovat, pokud cena roste až k hornímu pásmu bollinger bands. Takové chování by pak mohlo být kompenzováno v noční seanci. Ukázka aplikovaného indikátoru Bollinger bands na trh SPY v programu Amibroker. Konkrétní vstupní situace může vypadat takto: LONG: Trh uzavře pod včerejším denním Low a současně pod spodní linkou indikátoru BB s parametry 14 a 1,5. Současně je trh nad svým dlouhodobým klouzavým průměrem s periodou 200. V případě programu Amibroker, který sám nejvíce pro podobné testy používám, můžeme danou situaci popsat následovně: C<Ref(L,-1) AND C<BBandBot( C, 14, 1.5) AND C>MA(C,200); SHORT: Trh uzavře nad včerejším denním High a současně nad horní linkou indikátoru BB s parametry 14 a 1,5. Současně je trh pod svým dlouhodobým klouzavým průměrem s periodou 200. V případě programu Amibroker můžeme danou situaci popsat následovně: C>Ref(H,-1) AND C>BBandTop( C, 14, 1.5) AND C<MA(C,200); Long obchod znamená, že na close denní úsečky trh nakupujeme a pozici držíme do otevření trhu následující den. Short obchod znamená, že na close denní úsečky trh prodáváme (shortujeme) a pozici držíme do otevření trhu následující den. Systém už v této fázi obchoduje na dlouhou i krátkou stranu, což je přístup, který u takto krátkodobých systémů doporučuji. Minimálně je to cesta k vyšší robustnosti. Co se týče uvedených kódů popisujících vstupní situace, jde o skriptovací jazyk programu Amibroker. S jeho pomocí lze jednoznačně popsat obchodované situace, které se občas zdlouhavě popisují běžnými větami. Programování v Amibrokeru není při vytváření systému vůbec potřeba. Můžete použít jiný program nebo třeba testovat situace ručně. Aby byl ale výklad co nejjednoznačnější, tak jsem jej doplnil právě i hotovými podmínkami skriptovacího jazyka. Sami nakonec vidíte, že definování příslušných situací není vlastně vůbec složité. Ohromnou výhodou definování systému skripty je možnost myšlenku otestovat na velkém množství dat během pár vteřin. Takto vypadá náš backtest aplikovaný na trh SPY v období 1.1.1994 – 1.1.2019: Systém obchoduje na long i short stranu. Celkem bylo provedeno 335 obchodů s úspěšností 65,67 %. K dispozici máme i podrobné statistiky: Určitě se vám nyní honí hlavou – jak dobré jsou dané výsledky? Kolik jsem mohl vydělat na svém konkrétním účtu? Ale brzděte prosím tyto myšlenky. Jsme opravdu zatím na úplném začátku! Předně – v tuto chvíli testujeme zatím jedinou vstupní situaci, přes kterou jsme vstoupili do 335 pozic v průběhu 24 let. Tedy obchodovali jsme průměrnou frekvencí jen lehce přes obchod za měsíc. A v tu dobu náš kapitál pracoval vždy jen přes noc… Přesto systém vytvořil skoro poloviční zhodnocení, jako kdybychom drželi celou dobu nakoupený samotný index, ale při podstatně nižším risku. Rozhodně je to velmi povzbudivý start, který nám ukazuje další směr – je potřeba zejména zapracovat na zvýšení frekvence obchodování.
  4. petr

    Mikro kontrakty na akciové indexy

    Od května 2019 je možné u řady brokerů obchodovat nové futures mikro kontrakty na akciové indexy. Viz https://www.financnik.cz/aktuality/nove-e-mini-mikro-kontrakty-r12/
  5. petr

    Nové e-mini mikro kontrakty

    Od května je možné u řady brokerů obchodovat nové futures mikro kontrakty na akciové indexy. Kontrakty mají 10x menší tick než klasický e-mini. Tedy například mikro S&P 500 má tick o hodnotě 1,25 USD. Podstatně menší jsou i komise. Zde je přehled specifikací a také tickery, pod kterými kontrakt naleznete například v Interactive Brokers: V IB tedy mikro kontrakt e-mini S&P 500 naleznete pod tickerem MES (a vyberte futures). Likvidita je již dnes poměrně zajímavá: Zkušenosti a diskuzi směřujte na Finančníkovi do tohoto diskuzního vlákna.
  6. petr

    Time management tradera

    Téma, které na první pohled vypadá, že nemá s úspěchem v trzích nic společného. Přesto na něm závisí mnoho. Jak si nastavit řád, abychom se v tradingu mohli dlouhodobě posouvat produktivně kupředu? Důvod, proč mnoho začátečníků v trzích neuspěje spočívá určitě také v tom, že drtivá většina lidí není schopna systematicky pracovat na dlouhodobých cílech. A není se čemu divit. Není to vůbec jednoduché. Čas od času se mne někdo zeptá, jak zvládám všechny své aktivity a jak se dokáži dlouhodobě motivovat k tomu, abych se neustále posouval kupředu? Upřímně řečeno, dlouho jsem nad tím ani nepřemýšlel. Nikdy jsem reálně nepracoval pro žádného šéfa a odjakživa mi přišlo přirozené prostě realizovat vlastní nápady a prostě pracovat na čem bylo třeba. Nicméně s přibývajícím věkem a pohodlností jsem sám začal vnímat, že bez určitého řádu mi efektivita práce postupně klesá a den může uplynout ani nevím jak. Zejména v tradingu, kde je před námi vždy nekonečně možností na čem pracovat a nikdy nebudeme reálně hotovi. Vždy bude kam se dál posouvat. Hodně si uvědomuji, že pro začínající tradery toto může být velmi demotivující. Postavit si například robustní profitabilní portfolio vyžaduje zvládnout mnoho oblastí. Pochopit trhy, celý ekosystém burzy, najít funkční nástroje, osvojit si skriptování platforem, ovládnout přemýšlení v pravděpodobnostech atd. Není toho málo a vůbec se nedivím, že většina začátečníků rezignuje a vydá se tou nejhorší možnou cestou – bez nějakého složitého plánování klikají do trhu a doufají, že zisky „nějak přijdou“. Bohužel trading je výhradně o systematické práci. Ta není moc zábavná sama o sobě. V obchodování jde ještě ke všemu o běh na dlouhou trať. Zisk v obchodování tak závisí nejen na obchodních strategiích, ale také na našich vlastních mechanismech, které nám pomáhají pracovat efektivně a s tak říkajíc „tahem na branku“. Věřím, že každému může fungovat trochu něco jiného. Mohu se ale podělit s tím, co funguje mně. Dnes v takovém hrubém náčrtu a pokud bude zájem, mohu se dalšími články věnovat tématu podrobněji. Opravdu vnímám, že způsob, jakým pracujeme, se velmi podepisuje na výsledcích, kterých dosahujeme a celkovém vnímání kvality našeho života. První extrémně důležitou částí úspěšného zvládnutí práce na tradingu (a de facto čehokoliv) je stanovení cílů. Sám si větší cíle stanovuji přibližně na rok. Mám je napsané ve svém diáři a jde o cíle, při jejichž splnění vím, že budu mít daný rok úspěšný. V případě tradingu nejde striktně o finanční cíle – tj. vydělat XXX dolarů/rok. Ale spíše o realizaci a dokončení kroků, které by k ziskům měly vést, budou-li mi trhy nakloněny – například vytvoření určitého nového typu portfolia atd. Jakmile vím, kam mířím, jsem schopen cíle rozkládat do dílčích kroků. Dokáži si dělat hrubé měsíční plány, kde zhruba potřebuji být. Průběžně revidovat progres, z hrubých plánů vytvářet konkrétní týdenní a denní úkoly, na kterých pracuji. Velmi se mi osvědčilo si dílčí plány zapisovat. Snadněji lze pak konfrontovat realitu s představami a cestu i cíle korigovat. Pak samozřejmě přichází ta nejméně zábavná část. Samotná práce na drobných úkolech, které je třeba dotáhnout, aby se člověk posunul o krok dopředu. Tedy blíže k cíli. V mém případě to mohou být stovky testů různých strategií, psaní nových kódů, revize kódů v týmu, neustále zkoumání grafů trhů, práce na exekučních platformách, přemýšlení o dalších perspektivních směrech k diverzifikaci, posouvání spravovaných portfolií atd. A do toho mnoho dalších rutin – psaní článků podobných tomuto, výuka obchodníků, příprava konference nebo třeba aktuální práce na nové knize. Jak to vše vměstnat do rozumně dlouhého dne, kde zbude čas na rodinu, sport a odpočinek? Osobně se mi osvědčilo pracovat v určitých intenzivních blocích, které mám dopředu rozplánované (a plán vychází z výše zmíněných dlouhodobých cílů). Je pro mě extrémně důležité vědět, že připravenou práci mohu zvládnout například za hodinu. Práce, která mě zabíjí je taková, která se může táhnout celý den s vidinou, že ji ani nedokončím. To jsem měl vždy pocit, že je vlastně jedno, jestli se do práce pustím, nebo jestli se budu „chvíli“ věnovat nějaké mnohem příjemnější prokrastinaci. To, že mě vyhovují kratší intenzivní intervaly práce, jsem si patrně nejdříve uvědomil ve sportu. Nikdy jsem se mu moc nevěnoval a kdykoliv jsem začal chodit do posilovny, moc dlouho jsem u toho nevydržel. Změnou pro mě byl až Crossfit, což je velmi všestranný sport, jehož základem jsou intenzivní intervalové tréningy. Pokud má člověk na nějaký úkol například 15-20 minut, smysly se upnou k jeho splnění. Není zde příliš prostor pro přemýšlení o nepodstatnostech. Mozek se navíc dá jednoduše přesvědčit, že se tato doba dá „přežít“. Podobný „intervalový“ přístup se mi postupně osvědčil i při práci. Ráno si pro den naplánuji bloky práce po cca 30 minutách. V každém bloku se věnuji jediné činnosti. Velmi intenzivně, nepřemýšlím o ničem jiném. Po uplynutí bloku vím, že s prací skončím a budu mít přestávku. Pak se věnuji další činnosti. Patrně nejblíže má tento styl práce k technice pomodoro. Pokud hledáte cestu, jak se organizovat, tak mohu podobný přístup jen doporučit. U mě to vedlo k výrazně nižší prokrastinaci (protože mysl ví, že na konci bloku bude přestávka a teď je potřeba se koncentrovat. Navíc půlhodina je tak akorát dlouhá doba, při které není problém hluboce se koncentrovat). Dále jsem získal dobrý způsob, jak zpětně kontrolovat, kolik času vynakládám jaké aktivitě. Jistě, zkoušel jsem v průběhu let různé aplikace na měření času, ale dlouhodobě jsem nebyl schopen je opravdu používat. Dnes vnímám svůj pracovní den po půlhodinových blocích (pro mě 1P = Petrova půlhodina). Za týden/měsíc jasně vidím, kolik „P“ jsem strávil na kterém projektu a kam jsem se v něm posunul. Mohu snadněji revidovat své cesty a cíle. Deadline v podobně „P“ bloku mě také naučil toho za půlhodinu udělat mnohem více než dříve. Velmi rychle jsem si uvědomil, jak čas letí a že každý den má jen omezený počet „P“ bloků mého vlastního života. Jak vidíte, téma je to skutečně velmi důležité a zajímavé. A dalo by se o něm psát ještě mnohem, mnohem podrobněji. Nicméně pomalu uplynula jednotka 3P, kterou mám na podobný článek vyhrazený. A tak nezbývá než se zeptat – praktikujete sami nějakou formu time managementu, která vás dokáže motivovat a udržet efektivně pracovat na dlouhodobých úkolech? Podělte se v této diskuzi.
  7. Prostor pro diskuzi k článku https://www.financnik.cz/clanky/praxe/time-management-tradera-r1813/
  8. Pokud si založíte účet u TradeStation Global budete mít další, nezávislý účet u IB. Na tom můžete obchodovat i napřímo (nebo s libovolným dalším software napojitelným na IB).
  9. Přestože jednoduché obchodování základního edge popsaného v minulém článku by v dlouhodobém horizontu patrně přineslo zisky samo o sobě, nepředstavuje popsaná výhoda ještě obchodní systém. Už jen proto, že zisky jsou poměrně malé v porovnání s riskem, který bychom pro jejich získání podstupovali. Aby bylo možné myšlenku reálně obchodovat, je potřeba ji posunout do kompletního obchodního systému. Obchodní systém představuje soubor pravidel, která popisují, jak budeme danou myšlenku obchodovat. Tj. jak přesně budeme vstupovat a vystupovat, abychom měli co nejvyšší šanci vydělat a současně mohli rozumně kontrolovat risk. Zjednodušeně bychom si práci na obchodním systému mohli rozdělit do následujících bloků: Definování základní obchodované výhody (v našem případě noční sezónnosti v akciových indexech popisované v minulém díle). Jemné definování vstupních podmínek. Přestože jsme viděli, že dlouhodobě vydělává vstup do všech nočních seancí rostoucích trhů, budeme si chtít vybírat jen takové situace, které historicky vedou k rozumně vysokým profitům. Definování výstupních pravidel. Risk management obchodu. Kolik kapitálu budeme riskovat na jeden obchod? Budeme risk v obchodu omezovat tzv. stop-lossem? Na jaké úrovni? Money-management celého systému, který nám odpoví, s jakým celkovým kapitálem budeme systém obchodovat. Ověření robustnosti vytvořeného systému. Způsob provádění obchodů. Jak konkrétně budeme příkazy zadávat? Ručně, automaticky, typy příkazů atd. Průběžné ověřování robustnosti systému. Každý systém může přestat pracovat a my se musíme průběžně ujišťovat, že „nejedeme na mrtvém koni“. Je toho skutečně dost, co musíme v rámci obchodovatelného přístupu promyslet. Na druhou stranu budeme riskovat v trzích naše tvrdě vydělané peníze, takže patřičná příprava je na místě. Jen bláhoví začátečníci se vrhají do trhů bezhlavě a narychlo. Dlouhodobě robustní a ziskové obchodování se vytváří jednoznačně přes dobře připravený a propracovaný obchodní plán. V našem seriálu se postupně k jednotlivým blokům dostaneme. Pojďme na to ale postupně. Základní obchodovanou výhodu jsme si představili minule. Dnes se pojďme podívat na definování vstupních a výstupních podmínek. Začněme výstupními podmínkami, protože ty si můžeme nastavit, hlavně z počátku, velmi jednoduché. Jak jsme si ukázali minule, pozici budeme chtít uzavřít při otevření trhů v den následující po našem vstupu. Určitě budeme chtít na výstupech později ještě pracovat. Například budeme pilovat čas výstupu – mně osobně se osvědčuje v podobných případech vystupovat například minutu či dvě před samotným otevřením trhů (obchody provádím pomocí komoditních kontraktů, které se obchodují prakticky nonstop). Později můžeme do systému dodělat i nějakou jemnější logiku výstupu z trhů na základě chování ceny v průběhu noční seance. Ale pro začátek pracujme s výstupem za otevírací cenu. Obecně se mi podobná počáteční fixace některých částí obchodního systému velmi osvědčila. Běžně například vyvíjím systémy s určitými vyzkoušenými výstupy, abych mohl co nejdříve začít backtestovat samotné vstupy. Co se vstupních situací týče. Už jsme si otestovali, že budeme chtít vstupovat při uzavření trhů. Opět nechme v tuto chvíli stranou, jak konkrétně to budeme technicky dělat. V backtestu můžeme pro začátek počítat za vstupní cenu tu cenu, na které trh daný den uzavřel. Můžeme se tak naplno soustředit na základní otázku – kdy vstupovat, aby byly profity největší a risk nejmenší? Prakticky jediný nástroj, který nám dá na danou otázku odpověď, je historický backtest. Na historických datech bychom měli zkoumat různé situace v trhu a vyhodnocovat, jak se po nich choval trh v noční seanci. Například se podívejme na dvě zcela hypotetické situace: a) Nakupujeme close klesajícího dne, který uzavřel pod low předchozího dne b) Nakupujeme close růstového dne, který uzavřel nad high předchozího dne. Otestuji-li historii trhu SPY, pak získám následující údaje: Počet obchodů Úspěšnost Průměrný ziskový obchod vůči stavu účtu Průměrný ztrátový obchod vůči stavu účtu Celkový zisk Max. drawdown Close<Předcházející Low a klesající den 1301 59,03 % 0,43 % - 0,50 % 245,13 % - 27,76 % Close>Předcházející High a rostoucí den 1677 43,83 % 0,35 % - 0,32 % - 59,93 % - 74,74 % Test proběhl na trhu SPY v období 1.1.1994 – 1.1.2019. Použit byl hypotetický startovací kapitál 10 000 USD, 50% margin a plná expozice účtu v každém obchodu. Komise brokera Interactive Brokers započítány. Jak vidíte, obě situace vedou ke zcela odlišným výsledkům. V momentě, kdy trh v průběhu dne rostl a nakonec uzavřel nad maximální cenou předcházejícího dne, existuje výrazně nižší pravděpodobnost dalšího růstu trhu v noční seanci (jen 43,83 %). Dlouhodobé obchodování této situace by bylo výrazně ztrátové. Na druhou stranu v momentě, kdy akciový index klesá a uzavře níže, než byla nejnižší cena včerejšího dne, existuje solidní šance (59,03 %), že noční seance poroste. Dlouhodobé obchodování této situace by bylo profitabilní. Velmi tedy záleží, které dny budeme obchody otevírat. Náš cíl bude najít takové vstupní podmínky, které povedou k co nejvyšší ziskovosti a nejnižšímu risku. Čísla mohou být určitě mnohem lepší než na výše uvedeném velmi triviálním příkladu. Samozřejmě se ale nabízí zásadní otázka: Budou se historické pravděpodobnosti opakovat i v budoucnosti? Pokud vás otázka také hned napadla, jste jednoznačně na dobré cestě stát se profitabilními tradery. Určitá zdravá skepse je v tradingu absolutně nezbytná. A bohužel, není žádná záruka, že se historická výkonnost bude opakovat i v budoucnosti. Současně však nemáme k dispozici příliš mnoho jiných možností, od kterých se v obchodování odrazit. Je tak třeba: Pracovat s testováním historie tak, abychom se maximálně vyhnuli tzv. přeoptimalizaci. Tedy nalezení řešení, které perfektně popíše minulost, ale nebude robustní v budoucnosti. Pracovat s dostatečným vzorkem dat. Čím více historických obchodů, tím větší šance, že naše výsledky budou opakovatelné i v budoucnosti. Určitě je dobré vyhodnocovat alespoň stovky obchodů. Desítky obchodů nepředstavují dostatečný vzorek. Použít statistické nástroje, které nám usnadní identifikovat robustnost vytvářeného systému. Při finálním obchodování systému používat přístupy, které nám pomohou identifikovat odchylky v chování systému a možnou situaci, kdy systém přestat obchodovat. Vidíte, že témat máme před sebou hodně a postupně si je v seriálu probereme podrobněji.
  10. Jak vytvořit funkční obchodní systém? Pojďme si v sérii článků společně jeden postavit. Od nalezení obchodovatelné myšlenky až k reálným obchodům. Než začneme vytvářet obchodní systém, měli bychom mít základní myšlenku, jaký typ obchodního systému plánujeme vytvořit. Intradenní systém držící pozice max. pár hodin? Krátkodobý swingový systém obchodující pozice v horizontu max. dnů? Dlouhodobější obchodní systém? V principu platí, že čím rychlejší systém budeme mít, tím více můžeme vydělat. Ale s přibývající rychlostí systému bude vše výrazně náročnější na technologie a zkušenosti s vyhodnocováním robustnosti a průběžnou adaptací měnícím se trhům. Jako nejrozumnější mi přijde začít stavět systémy s použitím denních grafů. Už jen proto, že data jsou k dispozici běžně zdarma a pro jejich zpracování nám stačí často jednoduché nástroje typu Microsoft Excel. Odkud začít při stavbě obchodního systému? Nejlépe od nějaké základní hrubé výhody, která je v trzích přítomna dlouhodobě. Spoustu jich lze nalézt v různých akademických studiích, ale také vlastním testováním trhů na základě jejich průběžného pozorování. My se zaměříme na běžně obchodované americké akciové indexy. Jde o trhy, na kterých se dají vytvářet profitabilní strategie poměrně snadno. Současně jde o hodně obchodovatelné trhy a není problém do nich umístit prakticky jakékoliv množství kontraktů (z pohledu retailových traderů). Jedna z mých oblíbených cest, jak v trhu najít základní výhodu, je studium sezónnosti. Určitého základního vzorce chování ceny, který se opakuje v průběhu času. Sezónnost může být dlouhodobá – například v podobě měsíční tendence trhu růst nebo oslabovat v určité roční období. Ale i výrazně krátkodobější. Například denní tendence (viz například článek Pravidelné profity pomocí sezónnosti popisující zajímavou sezónnost ve zlatě). Nebo i krátkodobější. Některé trhy se opakovatelným způsobem chovají stejně v určité hodiny. Krátkodobá sezónnost, na kterou se zaměříme v našem seriálu, vychází z rozdílného chování akciových trhů v denní vs. noční seancí. Denní seance amerických akciových indexů odpovídá době, kdy jsou v USA otevřeny akciové burzy. Tedy 15:30 – 22:00 českého času (kromě dvou krátkých období, kdy se v USA a Evropě mění jindy letní/zimní čas). Noční seance představuje zbylá část dne. Akciové trhy jsou zavřeny a indexy se obchodují jen prostřednictvím odvozených kontraktů jako jsou například futures (komoditní kontrakty). Většina obchodníků má správnou obecnou představu o dlouhodobé růstové tendenci v akciových indexech (s občasnými velkými propady v průběhu krizí). Odehrává se ale hlavní růst v denní nebo noční seanci? To jsou přesně ony základní myšlenky, které byste měli sami testovat a které vás dovedou k vytváření obchodních plánů. Otestování podobné myšlenky je velmi jednoduché. Lze použít data z Yahoo a například MS Excel. Nebo ještě lépe specializovaný software typu NinjaTrader, TradeStation nebo v mém případě Amibroker. V těch je daný test otázkou doslova několika málo minut. Pro test použiji data trhu SPY, což je ETF (prakticky akcie fondu) silně korelující s indexem S&P 500. Data trhu se dají snadno stáhnout například na Finance Yahoo - https://finance.yahoo.com/quote/SPY/ (záložka Historical Data > Download Data). Pozn.: Tento trh se aktuálně nedá obchodovat u evropských brokerů kvůli regulaci EU, což ale v tuto chvíli nevadí. Finální systém budeme moci obchodovat několika alternativními způsoby. Denní vs. noční seance Noční seance je u amerických akciových indexů obchodníky spíše přehlížena (zejména těmi, kteří jdou s davem). Jak ale vypadá hypotetický scénář, kdy bychom drželi SPY přes den, vs. situace, kdy bychom drželi trh přes noc? To vše v případě rostoucího kontextu trhu, který vyjádříme jako situaci, kdy trh uzavírá nad svým dlouhodobým klouzavým průměrem 200. Tedy testujeme dvě základní období trhu: a) Nakupujeme SPY za otevírací cenu a prodáváme stejný den za uzavírací cenu. b) Nakupujeme SPY za uzavírací cenu a prodáváme následující den za otevírací cenu. To vše v kontextu, kdy je uzavírací cena trhu výše než klouzavý průměr z uzavíracích cen za posledních 200 úseček. Takto vypadá backtest situace a) – obchodování denní seance v období 1.1.2000 – 19.4.2019: A takto backtest situace b) – obchodování noční seance v období 1.1.2000 – 19.4.2019: Na první pohled je vidět ohromný rozdíl ve výkonnosti a jednoznačný závěr – dlouhodobý růst akciového indexu S&P 500 probíhá především v noční seanci. Sezónnost si můžeme ověřit i na starších datech, která mám v Amibrokeru k dispozici, konkrétně od roku 1994: Takto vypadá backtest situace a) – obchodování denní seance v období 14.6.1994 – 19.4.2019: Takto vypadá backtest situace b) – obchodování noční seance v období 14.6.1994 – 19.4.2019: Jak je vidět, popisovaná sezónnost je opravdu výrazná. Na maximální historii vidíme výrazně vyšší počet ziskových obchodů oproti ztrátám (53,72 % vs. 46,28 %) při vyšším průměrném ziskovém obchodu, než je průměrná ztráta. To je určitě solidní základní edge, který se můžeme pokusit rozvinout do konkrétního obchodního přístupu. Tomu se budeme na Finančníkovi věnovat v dalších článcích. Do té doby ale doporučuji, abyste se sami pokusili o využití popisovaného principu přemýšlet a nápady testovat. Protože právě podobná praxe je to, co posouvá tradery kupředu.
  11. petr

    Jak bych dnes začal s tradingem?

    Obchodování je velmi komplexní svět, ve kterém lze ztratit mnoho iluzí, peněz a času. Sám jsem si prošel mnoha slepými a krkolomnými cestami. Řadu věcí šlo dělat lépe a efektivněji, s některými jsem měl štěstí hned v začátku. Jak bych začal s tradingem dnes, kdy mohu zohlednit své dlouholeté obchodní zkušenosti? On-line obchodování láká mnoho nových, potenciálních obchodníků. A nemusí jít jen o tradiční burzovní instrumenty typu akcie, komodity či měny. Dnes moderní kryptoměny pochopitelně podléhají podobným principům finančních spekulací. Samozřejmě existuje mnoho cest, jak v obchodování zvítězit. Ale bohužel násobně více možností, jak nevyhrát. Je nezvratným faktem, že většina začátečníků v trzích peníze nevydělá. A když nějaké vydělají, tak to rozhodně není tím snadným stylem, který si představovali na začátku. Správný start je tak opravdu velmi, velmi důležitý. A pokud začínáte, maximálně doporučuji přemýšlet o cestách, kterými se budete vydávat. Je hrozně jednoduché nechat se vést davem a reklamními „masírkami“. Tyto cesty ale k úspěchu nevedou. Jak bych dnes začínal já? Maximální důraz bych od počátku kladl na obchodování portfolií. Většina obchodníků začíná s obchodováním jediného trhu, jediného timeframe a jediného systému. Má to svoji logiku ve stylu: začnu jednoduše a „komplexnější“ nástroje přidám později. Podobný přístup bohužel svádí k tomu, že se obchodníci často snaží najít v trzích logiku, která tam není. Obchodování je o dlouhodobých pravděpodobnostech. Pokud budete studovat přílišné detaily jediného trhu a snažit se v něm „perfektně orientovat“, budete se v nich snažit objevit něco, co tam nikdy nebude. Sledování jednoho trhu a přístupu je paradoxně také velmi náročné psychicky. Často je třeba dlouho čekat, až se bude opakovat obchodovaná situace, je třeba hodně trhy testovat a chápat, jak se mění. A dokázat se změnám přizpůsobit. Mnoho obchodníků zaměřujících se na jediný přístup a trh dává své neúspěchy za příčinu vlastní psychice. Většinou ale jen bojují ve špatné bitvě. Snaží se ovlivnit něco, co nejde – například, aby jeden trh a systém trvale spolupracovaly k jejich spokojenosti. Extrémně důležité je dát si pozor nesklouznout do kategorie začátečníků zakládajících na fórech diskuzní vlákna typu „Fulltime trading úspěšným intradenním obchodováním jednoduchého price action patternu na e-mini S&P 500“, kam se každý den snaží dávat své „tipy“ odkud kam cena půjde. Nepoznal jsem osobně nikdy žádného dlouhodobě úspěšného tradera, který by se tímto způsobem dlouhodobě živil. Přesto jde většina nováčků podobným směrem. Při obchodování více trhů a systémů začne obchodník věnovat důraz úplně jiným hodnotám. Začne skutečně řídit risk na základě dlouhodobých pravděpodobností a chápat, že pro reálné vydělávání peněz nejsou potřeba perfektní systémy. Stačí i ty „průměrné“. Paradoxně může obchodník najednou dosahovat stabilnějších obchodních výsledků, protože v průběhu času „vždy něco funguje“. Každý začátečník má tendence hledat pro svou práci „perfektní a 100% nástroje“. Rozdíl ale je, jestli svoji pozornost zaměří k pilování vstupů a výstupů jediného systémů nebo tuto pozornost věnuje práci na řízení celého portfolia. Rozdíl ve výsledku je z mé zkušenosti propastný. Jistě, na začátku si můžete říct: „Nemám ani jeden funkční systém, jak mohu začít obchodovat portfolio s více systémy?“. Ale jde skutečně jen o hledání a celkovém přístupu k trhům. Vytvoření dostatečně dobrých obchodních systémů není tak složité. Paradoxně je to mnohem jednoduší než vytvoření jednoho „perfektního“ systému. Zaměřoval bych se čistě na systematické (mechanické) strategie. Víte, že jsem opravdu hodně let obchodoval diskréčně a nemohu říct, že je to špatná cesta. Hodně jsem skrz ni získal. Ale má své limity. Největší jsou spojené s tím, že diskréční obchodování vyžaduje hodně času a psychického nasazení. Z počátku to nevadí, ale časem si člověk uvědomí, že je to velmi limitující faktor. Zpětně si dnes mnohem více uvědomuji, že systematické strategie jsou mnohem lepší „investicí do budoucna“. Jakmile totiž rozjedete určité workflow, se kterým strategie vytváříte, je vše mnohem méně časově náročné než diskréční obchodování. Snáze se vytvářejí portfolia, v případě změny trhů se lze rychle přizpůsobit. U diskréčního obchodování trvá osvojení obchodních přístupů měsíce a roky, aby šlo získané know-how používat jen do doby, než se trhy změní. Co výše uvedené znamená v praxi? Jednoznačně bych se od začátku zaměřoval na definování obchodovaných podmínek do mechanických pravidel. Nejlépe v nějakém skriptovacím jazyce, který umožní podmínky věrohodně otestovat na historických datech. Ano, může to být z počátku náročnější, protože je třeba se více naučit různé softwary a bohužel obchodník rychleji čelí „nerůžové“ realitě trhů, ale investice se vyplatí. Raději ještě jednou zopakuji – nemám nic proti diskréčnímu obchodování. Jen v dnešních rychle se měnících trzích vnímám zpětně jako mnohem lepší časovou a psychickou investici studium systematických strategií. Sám bych dnes tak už rovnou začal tímto směrem. Začal bych na vyšších timeframe. Tedy stejně jako kdysi, kdy jsem začínal s pozičním obchodováním spreadů. Intradenní obchodování je fajn, ale vyžaduje mnohem více, než začátečník dokáže akceptovat. Platí to i v systematických strategiích. Začínal bych tradičně na denním timeframe a obchodoval swingově. Rozumné mi přijde začít s akciemi umožňujícími obchodovat s malým kapitálem a minimálním riskem na obchod. Jakmile zvládnete rozjet tímto směrem první portfolio, pustil bych se do dalších směrů. Určitě je pak možné obchodování zrychloval směrem k intradennímu obchodování futures. Po úspěšném live tradingu swingového akciového portfolia už byste měli mít dostatek zkušeností pro pochopení principů, kterým budete čelit a prostředků, které budete potřebovat. Trading opravdu nemusí být složitý. Je ale třeba překonat ego, které velí vydělávat díky vlastní chytrosti (schopnosti predikovat trh). A také překonat určitý přirozený odpor k systematické práci, která reálně vede k ziskům. Ty nespočívají v predikování trhů, ale v systematickém podstupování řízeného risku, za které inkasujeme profity.
  12. Já jsem při tom původním vysílání avizoval, že se akce nebude v nejbližší době opakovat. Rád bych se dostal k tomu udělat nové vysílání na podzim. Mám myslím opravdu spoustu zajímavých taktik, kterými lze swingové obchodování posouvat dopředu. Petr
  13. Je mi potěšením vám oznámit, že letos se opět můžete těšit na velké setkání systematických obchodníků – na konferenci Trading Forum. Raději si tak již s předstihem poznamenejte do kalendáře datum 9.11.2019. Letošní program bude plně zaměřen na retailové systematické obchodní přístupy. Tedy strategie zajímavé pro běžné obchodníky. Akce bude především pro české a slovenské tradery. Zorganizovat velké setkání traderů s kvalitním programem vyžaduje hodně organizačního úsilí, ale i na posledním QuantExpo bylo jasně vidět, že vydaná energie za to stojí. Atmosféra mezinárodní konference QuantExpo, kterou jsme v Praze pořádali v roce 2017. Jsem moc rád za aktivní komunitu, která se kolem Finančníka vytvořila, a tak jsme se i letos rozhodli s týmem věnovat této oblasti energii a kvalitní odborné setkání opět uspořádat. Již nyní tedy na inspirativním obsahu intenzivně pracujeme. Pokud patříte mezi úspěšné obchodníky, můžete se navíc na obsahu akce také podílet. V tradingu toho lze mnoho vyřešit elektronickou cestou. Ale osobní kontakt je osobní kontakt. Pro mě samotného to byly a jsou právě různé zahraniční konference a setkání, které silně ovlivnily a dále ovlivňují můj vývoj coby tradera. Zejména díky velmi neformálním rozhovorům s podobně smýšlejícími lidmi, kterou se mi často podařilo rozvinout do plodné spolupráce. O co půjde? Primárně je konference určena traderům pohybujícím se kolem serveru Finančník.cz. Ti jednak obchodují podobnými styly a současně mohou v osobních setkáních navázat na komunikaci, kterou vedou v různých částech diskuzního fóra. Samozřejmě, že z programu Trading Fora si odnesete mnoho podnětů i v případě, že Finančníka nesledujete. Především proto, že celý program bude zaměřen na praxi. A to zejména v systematických strategiích – tedy takových, které jsou jasně backtestovatelné, opakovatelné a lze je automatizovat. Cílem obsahové části Trading Fora bude ukázat co funguje ostatním traderům, s jakými nástroji pracují a jakých dosahují výsledků. Naším záměrem je nastavit celý program tak, aby se zde prezentovalo se svými zkušenostmi více obchodníků a účastníci tak mohli získat co nejvíce inspirace a nových poznatků. Věřím, že konference tak opět nabídne program, který bude velmi atraktivní. Jeho konkrétní podobu budeme dávat dohromady ještě přibližně do léta a aktualizované informace budete nacházet jak na Finančníkovi, tak na webu tradingforum.cz Už nyní je jasné, že zde budou bloky na témata: Swingové strategie v akciích. Zkušenosti s pronájmy vlastních strategií (kolik se dá očekávat klientů, jak fluktuují atd.). Intradenní mechanické strategie. Vytváření portfolií (téma, které plánuji pro akci zpracovat sám). Ovšem stále je prostor otevřen i pro zprostředkování dalších praktických zkušeností. Což je hlavní důvod dnešního článku. Chcete na akci vystoupit? Rádi zprostředkujeme na konferenci zkušenosti dalších obchodníků, kteří úspěšně systematicky obchodují a mají zájem se na akci podělit o znalosti a zviditelnit se. Máte-li zájem na konferenci vystoupit, pošlete stručný návrh přednášky na petr@financnik.cz. Velkou šanci na akceptaci mají témata spojená s tím, co vám poslední roky v trzích funguje, jakých výsledků rámcově dosahujete atd. Kdy se přihlásit? Zvažujete-li zúčastnit se akce coby účastníci, pak se již dnes můžete registrovat na www.tradingforum.cz. Na přihlášení na akci je určitě ještě dost času. Nicméně kapacita sálu je omezena 400 účastníky. To se může zdát jako hodně míst, ale je to méně židlí, než kolik bylo účastníků na posledním podzimním workshopu swingového obchodování. Komunita Finančníka je už poměrně veliká. Rozhodně tak doporučuji nečekat s registrací na poslední chvíli. Navíc do konce srpna je vstup nabízen za sníženou „early bird“ cenu. Už dnes se těším na mnoho inspirujících osobních setkání.
  14. Každý trader chce v trzích vydělat peníze. Jakmile se ale do obchodování pustí, zjistí, že vše není tak jednoduché, jak to může vypadat z pohledu backtestu nebo papertradingu. Dostaví se nejistota z prvních ztrát a patrně i chuť strategie měnit nebo zahodit. Trading je náročný už jen proto, že často uděláme vše dobře a stejně můžeme ztrácet peníze. Alespoň krátkodobě. Na ztráty přitom většina začínajících obchodníků není vůbec připravena. Jednak je přirozeně považují za určitou „prohru“ a samozřejmě klidu nepřidá, že jim většinou rychle ukrajují část těžce naspořených úspor. Začínajícím traderům se jen těžko vysvětluje, že obchodování je o dlouhodobých pravděpodobnostech. Z krátkodobého pohledu může vše často vypadat doslova bláznivě. Úspěch v obchodování pak spočívá zejména v tom, dokázat přístupy obchodovat dlouhodobě. Zde je jeden konkrétní příklad z poslední doby. Do intradenního portfolia jsem nasadil mechanický systém, jehož výsledky jsou dlouhodobě stabilní. Systém obchoduje momentum na dlouhou i krátkou stranu v akciovém indexu e-mini S&P 500. Krátce po nasazení vypadají obchody systému následovně: Snad by se dalo říct, že hůř obchodovat ani nelze. Ať systém vstoupil long nebo short, vždy to bylo na prakticky nejhorším možném místě, těsně předtím, než se trh obrátil. Tomu odpovídá i krátkodobá equity křivka: Po spuštění se systém velmi rychle propadl ke ztrátě přibližně 3 000 USD na jediný kontrakt (výsledky jsou v živém obchodování ještě o trochu horší díky komisím a skluzům v plnění). Představte si, že s obchodováním začínáte. Máte typický účet 5 000-10 000 USD a dostanete se do podobné situace. To je samozřejmě velmi psychicky náročné. Ještě jste nic nevydělali a už vám z účtu zmizela třeba polovina úspor. Přitom vůbec netušíte, jestli propad skončil nebo bude pokračovat. Jestli je obchodovaná výhoda v trhu ještě přítomná, případně jestli tam vůbec někdy byla (tj. jestli váš backtest nebyl od začátku například přeoptimalizovaný). Hodně obchodníků v podobné situaci hodí ručník do ringu a strategii přestane obchodovat. Buď trading zabalí, nebo se pokusí najít jiný přístup. U kterého se situace ale může kdykoliv opakovat. Toto je bohužel realita tradingu. To, že strategie vykazuje nyní ztráty a dělá „divné obchody“, je prostě dané tím, že pár obchodů nic neznamená. Sám mám tento konkrétní přístup zbacktestovaný od roku 2000. V tomto období strategie zobchodovala 740 obchodů s průměrným ziskem 133 USD (včetně komisí a skluzu) na obchod. Strategie je založena na obchodování momenta. Aktuálně se ES obchoduje v pásmu, které neproráží. To znamená pro danou strategii ztráty. Pokud se podívám do historie backtestu na přehled zisků a ztrát po jednotlivých kalendářních měsících, vidím, že občasné podobné ztrátové měsíce nejsou výjimkou: Oproti tomu jsou v historii ale také občasné silně ziskové měsíce, které přijdou v momentě, kdy se trhy dají do směrového pohybu. Abych takové inkasoval také v budoucnosti, je potřeba hlavně být se strategií v trhu. A tedy i přijímal ztráty, které k ní patří. Podobnou řečí hovoří i celkový drawdown. Strategie si sice nyní prochází maximálním drawdownem, ale ten zatím nijak nevybočuje z čísel, která jsem získal z backtestu: Co se dá tedy v podobné situaci dělat? Jak strategii vylepšit? Pro úspěch v obchodování je opravdu potřeba rozumět tomu, že podobný průběh je naprostá realita obchodování. Po spuštění jakékoliv strategie přichází období, ve kterém může krátkodobě hrát roli určité štěstí/smůla. Někdy equity strategie vyrazí po spuštění prudce vzhůru a systém vydělá třeba desítky procent během velmi krátké doby. Jindy se nejprve dostaví hluboký drawdown. Toto se nedá ovlivnit. Vše, co můžeme pro úspěch strategie udělat se odehrává již ve fázi její přípravy. Je potřeba mít důvěru ve způsob, jakým strategii vytváříme a testujeme. Je dobré mít dopředu nastavený rámec pro řízení rizika. Vědět, kdy strategii vypneme a do té doby do ní nezasahovat. Viz například Kdy vyřadit ztrácející intradenní strategii? Je potřeba pracovat s adekvátním kapitálem. Samozřejmě je rozdíl, pokud podobný drawdown nastane na velmi malém účtu nebo pokud se odehrává na větším kapitálu. Velmi pomáhá začít strategie obchodovat v portfoliích. Těžko toto více zdůraznit. Obchodování 3-4 méně korelujících strategií je paradoxně mnohem méně riskantní než obchodování jediného systému. Pro dražší trhy typu futures je potřeba mít už zocelenou hlavu. Pokud vás ztráta pár tisíc dolarů může rozhodit, opravdu doporučuji začít se swingovým obchodováním akcií. Třeba tak, jak si to ukazujeme v základním kurzu. V obchodování musíte být relaxovaní a nestresovat se z každé ztráty. Tato schopnost přichází praxí. Je lepší naučit se obchodovat nejprve tak, že ztrácíte jednotky dolarů (což v akciích není problém, je možné je obchodovat od jednoho kusu) a postupně risk zvyšujete. Nejhorší, co může začínající obchodník udělat, je vrhnout se do příliš dravých trhů/systémů jen proto, že vnímá možné zisky, ale podceňuje risk. Výsledkem takové psychické a finanční nepřipravenosti jsou pak jen zbytečné ztráty. Doufejte v to nejlepší, ale vždy se připravujte na to nejhorší.
  15. petr

    Spolupráce na TradeStation kódech

    Hledám pro průběžnou spolupráci programátora zkušeného s prací v TradeStation. Mj. bych rád spolupracoval na drobných úpravách mých živě obchodovaných strategií, které tak budu v rámci spolupráce sdílet. V případě zájmu pište na petr@financnik.cz
×

Důležitá informace

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy.