Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Hledat v
  • Více možností...
Najít obsah, který ...
Hledat výsledky v ...

methosdareios

Members
  • Počet příspěvků

    174
  • Registrace

  • Poslední návštěva

  • Vítězných dnů

    11

methosdareios naposledy vyhrál/-a dne April 25

methosdareios měl nejvíce oceňované příspěvky!

Komunitní reputace

88 Excelentní

1 Sledující

Více o methosdareios

  • Hodnost
    Advanced Member

Poslední návštěvnící profilu

Seznam posledních návštěvníků profilu je vypnut a není zobrazován.

  1. O tom to právě je. Každý přístup má své výhody a nevýhody. Záleží na tom co je člověk zač a co je pro jeho osobnost vhodnější. AOS swingové strategie psychicky a časově nenáročné, FIMS psychicky a časově velmi náročný. Co se týká kapitálu tak je to přibližně jak píšete. Mě to při výpočtech vycházelo na 30 000$ FIMS a 140 000$ základního kapitálu u swingových strategií. Co se týká AOS swingových strategií, tak se to dá vylepšit když má člověk 3 druhy systémů se společným kapitálem (pro long, short a když jde trh do strany). Vždy jeden z nich pojede (druhé dva v tu dobu stojí) a dohromady dají hezkou equity křivku. FIMS v sobě obsahuje long a short systémy a pokud se trh převaluje do strany, tak stojíte mimo trh.
  2. Intradenní obchodování je především extrémně psychicky náročné. Pro začínajícího tradera je to hotový očistec. Šance jsou tam opravdu velmi nízké pro začátečníka. Každý obchodník se časem vyvíjí (mění své názory) a já jsem toho názoru, že kdyby měl Petr Podhajský možnost cestovat zpátky v čase na počátek založení finančníka, tak by začal jako první vyučovat swingové obchody (kvůli jejich psychické a časové nenáročnosti) a nikoliv intradenní FinWin futures. Proto je podle mne (Petr Podhajský se vyvinul do další fáze) tento článek výrazně odlišný od dřívějších z dávné doby. To je můj názor. Já jsem od roku 2013 začal obchodovat na burze a to FinWin futures YM, NQ a ES. Systém FinWin mě přestal defakto fungovat před asi 2 lety, protože se trhy radikálně změnily. Navíc to bylo extrémně psychicky i časově náročné. Z toho důvodu v současné době také jen minimálně obchoduji FIMS a soustřeďuji se na swingové strategie.
  3. Pokud vím, tak oba měli i svá podnikání když začali obchodovat na burze. Měli tedy i další příjmy a díky těmto příjmům mohli vše co vydělali ponechat na účtu. Nebylo to tak, že by hned obchodovali fulltime. Teprve po určitém počtu let a velikosti účtu přešli na fulltime. Oba začali ve stejnou dobu se stejným (společně vytvořeným) systémem. Četl jsem také všechny tři knihy co vydali a v nich je to tak také popsáno. Petr Podhajský se jen snaží vysvětlit, že nelze obchodovat fulltime stylem, že vše co vyděláš dáš na své životní náklady a zůstane ti opět jen základ. Tím by ti vůbec nerostl účet. Obchodník musí mít takovou velikost účtu aby mu po zaplacení celoročních životních nákladů zbyla ještě určitá částka navíc. Například máš účet 100 000 $ a zhodnotíš ho za rok na 150 000 $. Asi 20 000 $ použiješ na celoroční náklady a zůstane ti 130 000 $. S tím se může tvůj kapitál dále rozrůstat a nebo budeš mít rezervu na další a třeba moc mizerný rok. Pokud ovšem máš opravdu jen těch 10 000$, tak opravdu je takřka nulová šance, že se s tím můžeš dlouhodobě uživit na fulltime. Prostě s 10 000$ musíš jet na částečný úvazek a mít i jiné příjmy.
  4. Já osobně jdu do možnosti Professional Edition: $339, protože umožňuje instalaci 64b verze, podporu až 32 Multi-thread (záleží kolik máš procesorových jader) a další možnosti, které jsou navíc oproti standard verzi. Těch pár dolarů navíc mi za to stojí.
  5. Děkuji za tyto neuvěřitelně informačně obsažné webináře. Posunulo mě to o velký kus dopředu a popravdě i doslova zahltilo neskutečným množstvím informací. Bohužel budu muset nejspíše ukončit intradenní obchodování (nebo výrazně omezit), protože je to velký žrout času. Čas není nafukovací (den má 24 hodin) a já ho potřebuji také na učení. To co jsem pochopil a přijal za své již v kurzu „On-line kurz Základy profitabilního obchodování v 10 týdnech“ se nyní jen potvrdilo. Dlouhodobé strategie nejsou tak sexy, ale jsou z dlouhodobého hlediska správnou cestou vpřed. Potřebuji mít prostě rozumně vyváženou spotřebu času na učení se nových věcí a na obchodování. Další věcí je, že se budu muset přesunout ze SierraChart na Amibroker, protože dělání backtestů v SierraChart je opravdu zoufalá záležitost a scannery na S&P500 jsou sice v pohodě, ovšem ca Russell3000 je to už docela nevhodné. V každém případě děkuji moc za další výrazný posun v myšlení směrem k profitabilnímu obchodníkovi.
  6. Všem přeji příjemné prožití Vánočních svátků a vše nejlepší do nového roku.
  7. Velmi dobře napsáno. Ty paralely jsou jasně vidět. Trading je opravdu tvrdý boj a uspět lze jen poznáním svých slabých a silných stránek. Poznat je a změnit ku prospěchu věci.
  8. Opravdu je to velmi poučné video. Je zde velmi srozumitelně popsána myšlenka fungování swingů. Já osobně mám problém s určováním druhého ramene swingu a vždy váhám mezi jednou či dvěma po sobě klesajícími svícemi. Občas mě stačí jedna ale většinou raději čekám na druhou a teprve poté vstupuji na [bold]close[/bold] té druhé do obchodu.
  9. Tak toto je přesně tím co potřebuji (obchoduji live YM 3min). Už nějakou dobu mám docela problém s měnící se volatilitou a jejímu přizpůsobení se. Měl jsem už delší dobu téměř shodnou myšlenku ale nějak se mě ji nedařilo dokončit. Tento článek mě umožní to doladit. Děkuji moc. ;)
  10. Je to pro mne opravdu velmi inspirativní video. Mám velkou ztrátu sluchu od svých 21 let a né vždy je pro mne život lehký. Takovéto inspirace jsou pro mne vždy balzámem na duši.
  11. DaveF, možná jsi měl tu školu dodělat. Já nedokončil strojní průmyslovku v posledním ročníku, přičemž jsem už dělal maturitu (písemnou část). No nebylo to kvůli tradingu, ale kvůli ehm zamilovanosti do hezkého stvořeníčka. Nicméně po vojně o pár let později jsem opět usedl do lavice a maturitu jsem si udělal. Věděl jsem proč. Je vhodné mít zázemí (placenou práci), když tvrdě narazím. Teď se nějaký čas učím samostudiem anglický jazyk a vyjíždím si jednou ročně na měsíc intenzivního studia angličtiny do GB, Austrálie.... Totéž u mě platí i u studiu obchodování s komoditami. Učím se podle pár knížek, platím si SierruChart (data) a backtestuji. Kapitál už dávno mám. No chci říci toto. Je mnohem jednodušší ze začátku obchodovat s komoditami při zaměstnání. Zvolil jsi velmi obtížnou cestu a vsadil jsi hodně. Problém je v tom aby jsi neriskoval příliš. Doufám, že se ve skutečnosti nesnažíš (podvědomě) o obchodování jen proto aby jsi své rodině dokázal, že TY nejsi "zkrachovalec". To by byla cesta do pekel. Přeji ti aby ti obchodování vyšlo, ale ten tvůj příspěvek mě trochu vede k obavám, že to spíše děláš kvůli rodině.
  12. Rozhodl jsem se přispět do diskuse. Spousta lidí pěje chválu na SSD disky, jenže ty jsou zde teprve krátkou dobu na rozdíl od HDD, které zde jsou desítky let. Nejdříve trocha teorie: Pevné disky mají partition (oddíly), na kterých je souborový systém. Na každém oddílu může být jen jeden souborový systém. Pokud máte HDD rozdělen na dva oddíly, tak na jednom může být souborový systém pro Windows a na druhém třeba pro Linux. Informace v souborovém systému se dělí na metadata a data. Metadata - popisují pouze strukturu systému souborů a doplňující informace jako velikost jednotlivých souborů, čas poslední změny souborů, vlastník souborů, přístupová práva atd. Data – to je vlastní obsah jednotlivých souborů. Takže souborové systémy: Definují způsob vytváření, ukládání a přístupu k souborům a adresářům. Také hlídají volné místo atd. Každý operační systém (Windows, Linux/Unix, MacOS) má svůj vlastní souborový systém, které se od sebe navzájem trochu odlišují. Např. Max. délkou velikosti souboru, automatické komprese, šifrováním atd. Windows mají FAT16, FAT32, NTFS, exFAT (pro přenosné flash disky), Linux/Unix mají Ext2, Ext3, ReiserFS, XFS, JFS…. MAcOS má HFSplus (má ho iMac, MacBook a je i v přehrávači iPod) [bold]Při práci s klasickými HDD disky: [/bold] Klasický HDD má pole soustředných kružnic (stopy) a každá ze stop je rozdělena na sektory a ze sektorů se skládají clustery, které jsou od minimální velikosti 512b. Menší clustery umožní efektivněji využít prostor disku, větší clustery naopak zrychlují práci s diskem za cenu horšího využití prostoru. Díky neustálému nahrávání a mazání vzniká fragmentace, což znamená, že jeden soubor je rozsekán na části a rozmístěn na mnoha místech pevného disku. Tím pádem zpomaluje rychlost čtení a zápisu. Proto se dělá defragmentace HDD. Faktem je, že díky způsobu zápisu a čtení z HDD za sebou zanecháváme mnoho stop, na plotnách zůstávají fragmenty souborů a jednoduché smazání či „naformátování“ disků nedokáže data skutečně smazat. Informace je tak možné velmi úspěšně obnovit. Takže když omylem smažeme soubor a vysypeme koš, tak na HDD ty informace zůstanou, protože ve skutečnosti se soubor nesmaže dokud se data fyzicky nepřepíší jiným souborem! Pokud chci data bezpečně smazat, aby je nikdo neodhalil, tak musím daná místa (jednotlivé clustery, na kterých byl zapsán daný soubor) několikrát střídavě přepsat samými jedničkami a posléze samými nulami. Tím jsou data bezpečně smazána a nikdo je neobnoví. Z těchto důvodů mám klasický HDD rozdělený na 2 části. C: má cca 20GB pouze pro systém (Windows) a vše ostatní dávám na D: cca 60GB. Systém má totiž ve zvyku pořád zapisovat dočasné soubory a nenávratně by mohl přepsat mnou omylem smazaný soubor. Na D: mám mnohem větší šanci, že přežije bez úhony (po nechtěném smazání). C: u mě má souborový systém FAT32 (2na32 max. velikost jednoho souboru je tedy cca 4GB), D: má souborový systém NTFS (2na64 max. velikost jednoho souboru je … no mnohem větší a závisí na systému, jak velký zvládne). [bold]Při práci s SSD disky:[/bold] SSD disk, na rozdíl od klasického magnetického disku, data zapisuje do paměťových bloků ve flash čipech. Tyto bloky jsou výrazně větší než sektory u HDD a je možné do nich zapisovat jen ve chvíli, kdy jsou prázdné. Pokud už v daném bloku nějaká data jsou, je třeba jej celý přečíst, v mezi paměti SSD disku modifikovat, celý blok smazat a poté znovu zapsat. Trvá to docela dlouho a výkon disku je tedy v tu dobu mnohem menší. U nového SSD to nepoznáte, protože ten automaticky využívá volné bloky k zápisu nových informací, aby rozložil zátěž na jednotlivé čipy (kvůli max. množství přepisu, které není moc velké= krátká životnost SSD disků). Postupně dochází k zaplňování všech buněk nějakými daty a v určitý okamžik musí disk začít přepisovat starší bloky novějšími daty a sníží se výkon. Stará se o to příkaz TRIM, který slouží k informování disku o volném prostoru, fyzické mazání starých dat atd. Ve volném čase tedy pracuje= způsobuje dost velké zatížení procesoru. Bohužel způsobuje opravdu fyzické smazání dat. Zatímco na magnetickém disku sektory zůstávají a jsou přepisovány až někdy v budoucnu, SSD disk smazání vždy doopravdy provede a data jsou nadobro ztracena. Mému známéhu se stalo, že 32GB SSD disk byl omylem zformátován (rychloformátování) a během 1-2 minut byla všechna data natrvalo v háji (u HDD by to šlo zachránit). Závěrem. SSD disky mají sice řadu dobrých vlastností, ovšem i stinné stránky. U SSD disků se musíte připravit na to, že o data můžete přijít natrvalo a to velkou rychlostí, způsobují dost velké zatížení procesorů (v případě fyzického mazání velkého množství starých souborů) a životnost SSD disků je rozhodně mnohem kratší než u HDD.
  13. No já používám něco jiného. Na učení se čehokoliv nového využívám jednoduchou metodu založenou na počátečním nadšení s tím, že to počáteční nadšení časem vyprchá. První tři dny se učím 4x tolik co považuji za denní minimum. Další tři dny 2x tolik a poté pokračuji svým předem stanoveným závazně daným ([ital]na papíře přesně sepsaným a mnou podepsaným[/ital]) denním minimem. Metodu pozvolného přidávání aplikuji až když po dobu jednoho měsíce vzorně dodržuji své denní minimum.
×
×
  • Vytvořit...

Důležitá informace

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy.