Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Komunita:
Hledat v
  • Více možností...
Najít obsah, který ...
Hledat výsledky v ...
Diskuze Sledované příspěvky Žebříčky

Diskuze k článku: Dva silné triky, jak se pohnout vpřed


Doporučené příspěvky

  • Odpovědí 38
  • Vytvořeno
  • Poslední

Nejaktivnější diskutující

To ZOLLINO:
Já si také myslím že tento článek je lidi kteří nechtějí tradovat, ti co tradovat chtějí toto číst ani nemusejí.

Ale moc nesouhlasím s tvým názorem okolo těch backtestů, pokud máš koncept, gróó obchodního systému, tak se podle mě není třeba ptát "Ako interpretovat backtesty" atd.

Link to comment
Sdílet pomocí služby

Výborný článek. Tyto praktiky, jak se donutit k práci, mám mnohonásobně ověřené a skutečně fungují. Přišel jsem na ně mimoděk a nikdy sem si je ani nepojmenoval, ale konkrétně s backtestem mi hodně pomohly. Podobné články od Tomáše se mi opravdu líbí a vyhovuje mi jeho myšlenkový styl, chválím (tu)
Tomáš

Link to comment
Sdílet pomocí služby

Zdravím všechny, také mám s dokopáváním se k různým věcem problém, ale tradingu se to nikdy netýkalo. Nejsem sice nijak líný, ale často si říkám, že vše má svůj čas a opravdu se nehoním.
V tradingu to mám přesně naopak. Od doby co jsem začal s prvnímy backtesty, potom s živým obchodováním, tak mám prostě pocit, že to dělat musím, jako kdyby mě k tomu něco nutilo. Vedu si deník, pocitový deník, to co mám v Onenote a Excelu mám založeno i v šanonech, mám šanon na nápady, návrhy....... Je to tak, že když se opravdu rozhodnete a zcela tomu a sobě věříte, tak je ve vás síla, která vás prostě nutí dělat vše pro to, abyste svého cíle dosáhli.
Podvědomí neví co je dobré a co ne. Pro podvědomí je dobré to, čemu uvěříte a poslechne, poslušně vás tam dovede. Proto pozor na to, co berete jako fakt a hotovou věc, čemu věříte, čím se necháte ovlivnit. Nikdy nevíte, kdy podvědomí ovlivní vaše chování tak, aby vás dostalo k cíli.

Link to comment
Sdílet pomocí služby

Taketo "nenapadne" clanky su podla mna uplnou nevyhnutnostou, do zivota kazdeho uspesneho a cielavedomeho cloveka.

Mna len vzdy potesi, ked po precitani podpobnych clankov mozem s cistym svedomim povedat, ze sa dlhodobejsie riadim tym, co autor chcel napsiat. Zaplavi ma vzdy taky pocit, ze kracam po tej ceste tak, ako kracat mam :)

S pozdravom

Salama

Link to comment
Sdílet pomocí služby

Tenhle pristup, ze clovek nic nedela 80% je docela zajimavy. Tento paradox je znam uz celkem dlouha leta v trochu jine obmene, resp. uvadi se 80/20 a rika se, ze 80% prace, clovek udela za 20% casu a dal ze zbylych 20% prace trva udelat 80% casu. Z toho vyplyva, ze clovek, aby byl efektivni nemusi byt perfekcionista, protoze jinak se z nej stane ''JAPONEC", ktery bude delat od rana do noci.

Link to comment
Sdílet pomocí služby

Nad prolomením lenosti jsem už přemítal mnohokrát. Zřejmě je to nějaká základní vlastnost našeho světa - vesmíru. Věci se nemohou dít jen tak samovolně, to by tu vzniknul brzo asi chaos. Potrebují se vytvořit zakladní podmínky a dále je uvést do pohybu prvním impulzem. Stejně jako když chcete něco zapálit nebo spustit chemickou reakci.

Do práce na PC musím často podstoupit nejdřív takový malý rituál. Dám si kafe nebo panáka, trošku se rozcvičím a protáhnu, protože pohyb zvyšuje mozkovou činnost a pak už to tolik nebolí ...

Link to comment
Sdílet pomocí služby

Díky Tomáši, musím říct, že se na každý nový článek nesmírně těším a vždy si ho rád přečtu. Tento mě při pondělku v práci natolik nakopl, že jsem za odpoledne vyřídil právě několik takových věcí, které jsem již dlouho odkládal.

O podobné technice jak se přimět k vykonání dlouho odkládané činnosti jsem nedávno četl v jednom článku, kde byla shrnuta takto (cituji):

Chcete jít běhat a ne a ne se odhodlat? Vždyť se přece nemusíte nutit do toho uběhnout deset kilometrů. Stačí se dokopat k tomu, že obujete boty a vyjdete před dům. Tam už nepůjde neběhat. Do hodiny sportování se takto vmanipulujete během třiceti sekund.

Skutečně jde o to udělat sebemenší první krůček, a pak další. Hned promýšlet celou činnost od začátku až do konce vede často skutečně k demotivaci a odkládání.

Petr

Link to comment
Sdílet pomocí služby

Zdravím,
1) no ano, tak přesně to je ... vida, nejsem sám, kdo se dokopává - a v mém případě třeba i k věcem, které mi vlastně nevadí, ale ta bariéra přestat o tom přemýšlet a jít to dělat je silná
2) druhý návod - pro mne - lepší než první ... o dost
3) příklad u metody číslo 1: podezřívám Tomáše z provokace (to je tedy challenge, jít si udělat dobrý plátek masa :))

Zdravím a ať se dál daří !

CW (tu)

Link to comment
Sdílet pomocí služby

To: ZOLLINO

Absolutne zbytocny clanok pre ludi co vedia co chcu. Pripada mi to ako motivacny clanok pre deti v zakladnej skole... Ale ked vravite ze to pomaha, OK. Skorej mi to pripada ako agitacny clanok, nie ako motivacny.
[ital] [/ital]
Naporosto s tebou souhlasím.

Co se týká tvé poznámky o backtestech, tak osobně jsem nesmírně vděčný za všechny informace a podněty, které jsou na finančníkovi. Nicméně asi máš namysli hlubší podstatu jednotlivých "překážek", na které posléze (např. po přečtení podnětného článku) narážíme a které jsou již komplikovanějšího rázu. Nabízí se tedy fórum, ale upřímně málo kdy najdete tu odpověď co hledáte. V tuto chvíli by asi nebyla od věci faktická diskuse s někým, kdo řeší stejný problém třeba i mimo rámec fóra. Pakliže by byla diskuse plodná, pak nevidím důvod proč výsledky nezveřejnit. Ale víme všichni jak je to v tradingu s kontakty a komunikací...

Machi7 ;)

Link to comment
Sdílet pomocí služby

Zdravím, jeden můj osobní příběh :-) Kdysi dávno jsem se krásného letního dne rozhodl, že půjdu běhat. Ačkoli jsem nebyl v běhu nijak trénovaný, prostě jsem měl tak nějak náladu si jít zaběhat. Vzal jsem tedy svého tehdejšího psa ( německý ovčák) a jen tak jsem vyrazil, aniž bych měl přesně jasný cíl kam až chci doběhnout. Cestou jsem narazil na křižovatku, která vedla do hooodně dlouhých serpentín do hoooodně velkého a dlouhého kopce. Já si řekl, že poběžím tak do max 4 serpetíny a pak že se pomalu vrátím... Když jsem tak běžel a byl jsem u čtvrté serpetíny, tak jsem si řekl: no nejsem zas až tak unavený, tak doběhnu jen k další serpentíně a pak se pomalu vrátím -to už budu určitě ze silama v koncích. Doběhl jsem tedy k další serpentíně , ale jak na potvoru jsem se pořád necítil nijak zvlášť unavený.. tak jsem si řekl no tak ještě k té další serpentíně , ale pak už se určitě! vrátím. No takto to bylo pořád dokola s tím, že jsem se u každé doběhnuté serpetíny přesvědčoval, že ta další bude už ta stoprocentně poslední:-). Nějak jsem se zapomněl soustředit na to kde asi tak jsem a najednou jsem užasle koukal, že jsem až na vrcholu toho obrovského kopce, kde byla už jen rozhledna a já, v okolí byl jen les a krásný výhled do širokého okolí. Nejen , že jsem na to užasle koukal, ale ten krásný pocit bych přál každému zažít . Vydržel jsem tam nějakou chvíli plný endorfinů :-) a pak jsem se pomalu vrátil abych moc " nevychladnul". Také jsem si tam uvědomil, že kdybych si hned na začátku řekl, "tu obrovskou vzdálenost a to ještě do stálého kopce vyběhnu v jednom kuse" tak si můžu na 1000% garantovat , že u čtvrté serpetíny zhodnotím svoje síly tak, že prostě už dál nemůžu a určitě bych nedoběhl až tam. Tato zkušenost mi dala obrovské poznání do života a to takové, že : "Slon se nedá sníst na posezení , ale po kouskách určitě ano :-) jo a druhou zkušenost: že sportovat se určitě vyplatí - už jen kvůli těm endorfinům :-) PS. při návratu domů, můj pes asi tak 20 minut pil a pak půl dne jen ležel a ani se nehnul ...asi byl moc uběhanej :-))

Link to comment
Sdílet pomocí služby


×
×
  • Vytvořit...

Důležitá informace

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy.