Prohledat Finančník.cz

Preferujete malé stop-lossy, ale současně nechcete být vyhazováni na malých korekcích trhů? Láká vás dosahovat vyššího ročního zhodnocení? Podívejte se, jak může vaše intradenní obchody posunout exekuce na opčním trhu. Obsah: Hledání edge day trading strategie Stavba day trading systému na nalezených pravděpodobnostech Limity běžného stop-lossu v praxi Alternativní risk management s využitím 0TDE opcí V Trading Room se poslední týdny intenzivně věnujeme vývoji breakout strategií pro intradenní obchodování indexů tak, aby jimi všichni zapojení obchodníci mohli obohatit své převážně momentum a mean reversion portfolio. Práce to není málo, ale úsilí začíná přinášet ovoce. Začali jsme obecným hledáním silných edge, na kterých lze stavět jednoduché systémy. Hledání edge day trading strategie Pro hledání edge používáme Google Colab, skrz který jsem nasdílel „edge finder“. Prostředí, ve kterém sám hledám obecné tržní tendence zvyšující šance na situace, které budou vyhovovat zamýšlenému obchodnímu systému. V případě strategií obchodujících intradenní breakout to jsou například silné trendové dny. Myšlenky zkoumáme bez konkrétních vstupů, jen z pohledu pravděpodobností určitého price action kontextu. Podobný přístup vnímám jako důležitý proto, abychom hned na začátku stavby systému nepreferovali přeoptimalizované kombinace vstupních a výstupních podmínek. V edge finderu hledáme jen obecné tendence. Má určitá kombinace kontextu vliv na to, jak se bude trh vyvíjet následující den? Pokud ano, vidíme například výrazně zvýšenou pravděpodobnost výskytu trendového dne vůči běžnému průměrnému dni. Jeden z vyhlídnutých edge vypadá například takto: Sledovaný kontext vede k výrazně zvýšené pravděpodobnosti, že následující den dojte k trendovému dni. Přesně to, co potřebujeme pro kvalitní breakout systém. V Trading Room můžete edge finder stahovat v tomto postu: https://www.financnik.cz/forum/topic/5064-hledani-edge/?do=findComment&comment=319033 (link bude fungovat jen do doby, než breakout edge dozkoumáme, pak se vrhneme na další oblasti a toto vlákno bude staženo). Nalezení silného kontextu pro breakout systémy je z mé zkušenosti klíčové. Samotný breakout je triviální a bude mít pravděpodobně nějakou podobnou formu: S tím, že breakout pásma počítaná pomocí ATR (nebo jiného způsobu výpočtu volatility) se nemusí časovat z otevírací ceny, ale třeba z ceny po určité době obchodování. Osobně jej ale časuji právě z otevírací ceny tak, abych mohl využívat své workflow vývoje intradenních systémů. Pokud bychom ale takový breakout obchodovali úplně každý den, nebude přístup funkční. Obchodů bude hrozně moc a průměrná velikost zisku příliš nízká na to, aby pokryla komise. Je tak potřeba breakout časovat do vybraného kontextu. V Trading Room jsme ve vláknu hledání edge identifikovaly dva takové silné kontexty. Stavba day trading systému na nalezených pravděpodobnostech Jakmile máme kontext, přichází na řadu stavba konkrétního obchodního systému. Intradenní systémy testuji sám nejčastěji v TradeStation, byť vše pak obchoduji skrz svůj autotrader v Interactive Brokers. A takto může vypadat skoro hotový systém, jehož kód vychází z nalezeného kontextu a který naleznete v podobě otevřeného kódu v Trading Room zde. Jde o aplikaci breakout logiky na trh S&P 500 skrz ETF SPY. V praxi sice tento ticker většina obchodníků využívat nebude, protože jej v EU není možné obchodovat na retailových účtech, ale v Trading Room máme k dispozici portfolio tester pracující s akciemi, a proto testujeme strategie na ETF. Následné obchodování systému s využitím e-mini futures vypadá velmi podobně, plus navíc plánujeme breakouty obchodovat skrz opce – viz dále). Zobrazená výkonnostní křivka zahrnuje běžné komise a obchody jsou prováděny long i short. Navíc princip funguje na všechny další běžné indexy a trhy jako ropa a zlato. Limity běžného stop-lossu v praxi Nalezený edge mě osobně motivoval natolik, že jsem si systém trochu upravil a nasadil skrz svůj autotrader živě. Pochopitelně s menším riskem, abych myšlenku nejprve určitou dobu v trzích testoval. Konkrétně jsem tomuto edge alokoval 300 dolarů na stop/loss a obchoduji několik akciových indexů. Tedy pracuji s riskem, který je vhodný i pro menší účty. A takto dopadl hned první obchodní den systému (obchody jsem prováděl na ETF typu SPY, QQQ a DIA proto, že je to jednodušší pro můj současný autotrader a coby profesionální obchodník mám k těmto trhům přístup). V první obchodní den systému jsem ve čtvrtek 4. 4. 2024 chytl v S&P 500 plný stop-loss (aby se následně trh otočil a pádil směrem původního breakoutu), v Nasdaq 100 (ticker QQQ) byl pak zisk 1 933 dolarů a v Dow Jones (DIA) byl zisk 2 084 dolarů. Nestává se mi to často, ale zde se tedy spuštění vysloveně povedlo. Jednak proto, že jsem vydělal trochu peněz, shortováním akcií jsem si zajistil své dlouhé pozice v momentum strategiích, dále proto, že ztrátový obchod vysloveně nahrál k tomu, kam plánuji v Trading Room systém posouvat – k exekucím skrz 0TDE opce. Ztrátový obchod vypadal totiž přesně tak, jako to potěší nejméně – S&P 500 doklesal k úrovni pro breakout short a systém vstoupil do krátké pozice. Těsně poté se trh obrátil a dostoupal k hranici stop-lossu. Ten zasáhl, chvíli šel do strany a pak přišel sešup, ve kterém by pozice vydělala pěkný peníz: Příliš přitom nezáleží na tom, kde je stop-loss umístěný. Podobné situace se budou stávat vždy. Alternativní risk management s využitím 0TDE opcí Existuje lepší cesta risk managementu při day tradingu? Ano a dokonce velmi elegantní. V Trading Room pracujeme na řešení, kdy budeme podobné situace obchodovat skrz 0TDE opce. Podrobně jsem se jim věnoval v článku Opce – jak je obchodovat systematicky. V něm jsem ukazoval, jak mohou vypadat samostatné opční strategie (např. mechanické výpisy opčních spreadů). Těm se také plánuji věnovat, ale 0TDE opce můžeme využít i pro směrové obchody. Konkrétní opční pozice budu ještě v Trading Room zkoumat, ale začít můžeme i nákupem samotných opcí. Call pro long breakout a Put pro short breakout. Na myšlenku mě přivedl trader Petr Komínek, který breakouty obchoduje již mnoho let (mj. je prezentoval i na našich konferencích). Co se stane, když místo 300 dolarového stop-lossu použiji například ATM opce v hodnotě 3 % účtu, který má počáteční kapitál 10 000 dolarů? U obchodů riskuji stejně (300 dolarů na 10 000 účet), ovšem opce má tu výhodu, že její platnost nekončí zasažením stop-lossu. 0TDE opce vyprší až na konci dne. V našem případě obchodu SPY by tak pozice realizovala krásný zisk bez ohledu na ten dočasný růst trhu (a SPY opce lze obchodovat i na malých retailových účtech v EU). Jak by vypadal konkrétní dlouhodobější výsledek systému? Na odpověď můžeme povolat backtester a zde je výsledek. Pokud bych obchodoval breakout systém na trzích SPY a QQQ, long i short, tak od poloviny roku 2022, kdy se 0TDE opce začaly naplno obchodovat, by můj účet vypadal následovně (komise 1 USD na obchod započítány, graf je v logaritmickém měřítku): Počáteční účet 10 000 dolarů by byl za necelé dva roky na úrovni 82 833 dolarů! To je nárůst o 728,33 %! A pokud máte větší účet a můžete si dovolit obchodovat SPX opce, pak je zhodnocení ještě zajímavější. Risk je přitom stále naprosto jasně definován – 3 % na obchod. Při nákupu opcí je risk zcela jednoznačný. Riskujeme vždy přesně tolik, kolik za opci zaplatíme a nikdy nemůžeme ztratit více. Tato propozice se mi velmi líbí, už jen proto, že automatizace nákupu jednoduché opce je triviální. Byť věřím, že se nám v rámci dalšího testování může podařit vstupní logiku skrz opční kombinace ještě vylepšit. Pokud s breakout strategiemi pracujete, pak rozhodně doporučuji možnost exekucí skrz 0TDE opce otestovat. A pokud vás intradenní breakout strategie lákají, pak doporučuji se nyní zapojit do Trading Room, kde zkoumání této oblasti získává právě nyní na síle. V nejbližších týdnech: Budeme dál ladit samotný breakout systém a budu asistovat v dotazech pro dotažení šablony, kterou jsem poskytl. Pustíme se do výkladu opcí a ukáži, jak systémy s 0TDE opcemi backtestovat. Vytvořím jednoduchý Python autotrader, který bude umět automatizovaně obchodovat breakout signál skrz opce obchodované u Interactive Brokers a budu jej sdílet v otevřené podobě. A to vše mimo běžného provozu, který v Trading Room probíhá (viz Jak se na Finančníkovi naučit obchodování na burze – update 2024). Upozornění: vývoj breakout strategie neprobíhá formou kurzu, ale formou postupných zápisků publikovaných jednou za týden až dva. Do Trading Room se můžete přihlásit na adrese https://tri.financnik.cz/tradingroom.

S tím, jak postupně do svého automatizovaného portfolia nasazuji i intradenní systémy, jsem si pro sebe definoval určité „workflow“, s nímž systémy tvořím. Zde jsou tipy, které mohou pomoci i vám. Obsah článku: Jak na intradenní obchodní systémy? Vývoj systémů na denních datech Intradenní stop-lossy na denních datech Prototypování systémů vs. jemné testování Ukázka workflow Závěr K příspěvku mě dovedl tento dotaz v Trading Room: Jak na intradenní obchodní systémy? Předně žádná cesta v rámci intradenního obchodování nebude bez práce. Tedy samozřejmě kromě té, kdy si koupíte nějaký zázračný software, kde vám po stisknutí tlačítka začne sám připravovat zaručeně robustní AOS. Sám na podobné zázraky nevěřím, a tak nezbývá než investovat čas do ručního testování různých nápadů, ze kterých následně tvořím reálné „idea first“ obchodní systémy. Potíž s intradenními systémy je především v tom, že pracujeme s ohromným množstvím dat. Bez ohledu na zvolený software je vše výrazně pomalejší, náročnější na hardware a do velké míry i na know-how. S jemnými intradenními daty lze vymýšlet násobně více taktik než na denních datech, což s sebou přináší i výrazně vyšší riziko přeoptimalizace, chyb v kódech či v následném automatizovaném obchodování. Osobně se mi tak osvědčilo vyvíjet intradenní systémy na denních datech. Vývoj systémů na denních datech Denní data obsahují informace o otevírací a uzavírací ceně, denní minimální ceně a denní maximální ceně. S denními daty se proto pracuje velmi efektivně – za rok máme přibližně 250 úseček. Pracovat pak lze v programech, jejichž ovládání známe ze swingového obchodování (např. Amibroker). Ovšem jak na denních datech vyvíjet intradenní systémy? Tím, že nevidíme „dovnitř“ denních úseček, tak pochopitelně můžeme vyvíjet jen určité typy intradenních systémů. Například jednoduché breakout či mean reversion systémy vycházející z denní otevírací ceny či jiného fixního bodu denních grafů. Nemůžeme tak například vytvářet obchodní systém obchodující průlom např. 5minutového otevírací rozpětí popisovaného v článku Jak na první daytrading autotrader [včetně funkční strategie a kódu]. Z mé zkušenosti to ale tolik nevadí. Protože i jen na denních datech lze najít mnoho funkčních intradenních přístupů (sám jsem takto dříve vyvinul Finwin, který dnes obchoduji řadu let). Intradenní stop-lossy na denních datech Největším úskalím při vývoji intradenních obchodních systémů na denních datech jsou stop-lossy. Na denních datech nevidíme „dovnitř“ úseček a jen těžko se odhaduje, jestli byla u obchodu dříve zasažena úroveň stop-lossu, vstupu či výstupu. Osobně tak začínám s vývojem strategií s velmi vzdáleným, nebo žádným stop-lossem. Ve svých systémech často pracuji s indikátorem ATR a jedním z typických příkladů vzdáleného stop-lossu je 1xATR. Takový už bývá spolehlivě identifikovatelný i na denních grafech. Ve svých testech tak chci nacházet strategie, které relativně stabilně fungují i s velkými stop-lossy. A teprve až takovou strategii objevím, otestuji ji na intradenních datech. Prototypování systémů vs. jemné testování Svou práci tak můžu rozdělit do dvou základních kroků: Prototypování systému na denních datech Finální backtest hotového prototypu na intradenních datech Pokud jste vývoj intradenního systému nikdy nezkoušeli, možná nevidíte v rozdělení práce do zmíněných bodů žádný zásadní benefit. Pro mě tam rozdíl je – především v efektivitě. Nejsem programátor a s jakýmkoliv skriptováním bojuji. A skriptování na intradenních datech je pro mě násobně náročnější než na denních. Při hledání nových obchodních přístupů testuji průběžně řadu různých myšlenek. Mohu například zkoumat signály vycházející z korelace či divergencí trhů, sezonality, market internals a podobně. Podobné testy mám na denních grafech hotové velmi rychle. A pokud vypadá nějaká myšlenka nadějně, tak teprve potom věnuji pozornost přípravě intradenního kódu, pro který nejčastěji používám TradeStation či Python. V momentě, kdy vím, co přesně potřebuji naskriptovat, už to nemusí být tolik složité. Ve finálních testech s intradenními daty navíc první backtesty provádím se vzdáleným stop-lossem podobně, jako jsem to dělal ve fázi prototypování. A logicky bych měl dostávat podobné výsledky, čímž si ověřuji funkčnost svých kódů. Ukázka workflow Na denních datech testuji různé myšlenky. Jedním z dobrých směrů může být například intradenní breakout na akciovém indexu. Např. Nasdaq 100. Breakout systém má v principu jednoduchou konstrukci. Vezmeme nějaký počáteční bod – např. denní open, poslední close, nejvyšší high za posledních x dnů a podobně, přidáme k bodu určitou vzdálenost (sám rád pracuji s násobkem ATR), a pokud trh tuto úroveň překoná, zaznamenáme long breakout a držíme pozici do dosažení profitargetu či do konce dne. Pokud se trh obrátí, vystoupíme na stop-lossu. Jak jsem zmínil, u prototypů podobných systémů na denních grafech používám vzdálený stop-loss (např. 1xATR). Testy na uvedené úrovni jsou např. v Amibrokeru velmi jednoduché s tím, že do popsané kostry systému budete chtít zakomponovat pravděpodobně ještě nějaký „filtr“. Bez toho nebude systém reálně obchodovatelný. A takto může vypadat výsledek prototypu: Pro ilustraci jsem zobrazil equity křivku prototypu „long intradenní breakout v Nasdaq 100“ vytvořenou pouze z denních úseček (modrá barva) vs. finální backtest s využitím intradenních dat (oranžová barva). Equity křivky nejsou úplně stejné zejména proto, že v tomto případě intradenní backtest probíhal v Pythonu, kde se mi trochu jinak počítá ATR než v Amibrokeru. Podobné detaily nejsou z mé zkušenosti podstatné, protože ve finálním živém obchodování se do procesu živého obchodování na burze stejně dostává určitý prvek náhody. Ale to podstatné je jistě patrné – prototyp se vzdáleným stop-lossem (1xATR) odpovídá finálnímu intradennímu backtestu. Funguje to samozřejmě i na delší historii dat: Finální myšlenku pak už ladím v samotném intradenním backtesteru. Zde zejména testuji jemnější práci s bližšími stop-lossy. Protože ty z mé zkušenosti nelze na denních datech používat – vedou k příliš optimistickým závěrům. Dobře je to patrné na tomto screenshotu: Zde jsem v prototypu na denních datech snížil stop-loss na 0,4x ATR (modrá linka) a následně provedl stejný backtest na intradenních datech (oranžová linka). Je zde patrné, že pokud bychom malý stop-loss použily už v prototypu pracujícím s denními daty, budou naše závěry z backtestu příliš optimistické. Závěr Dnešní tip ukazuje, že pokud budete určitý typ intradenních systémů prototypovat na denních datech, můžete se poměrně dobře na výsledky spolehnout za předpokladu, že budete pracovat se vzdálenějšími stop-lossy (např. 1xATR). Pokud se tak chcete do vývoje intradenních systému pustit, můžete začít právě na denních datech. A teprve až budete mít hotový funkční prototyp (jakože najít obchodní systém trvá určitě týdny až měsíce), pak už není zas takový problém konkrétní jednu finální myšlenku převést do příslušného intradenního backtesteru (např. s použitím TradeStation). Jinými slovy – není třeba se od počátku stresovat z potřeby ovládnutí dalšího softwaru. Ale je možné začít na stejném softwaru, který používáte pro analýzy denních grafů a teprve, až budete mít jasnou představu o potenciálním intradenním obchodním systému (podloženou funkčním prototypem) tak řešit, jak systém finálně otestovat na intradenních datech.

Jednou z populárních cest tradingu je obchodování s kryptoměnami. Na Finančníkovi věnujeme praxi s kryptoměnami spíše menší pozornost především proto, že jde o neregulované prostředí, ve kterém zatím nemáme důvěru obchodovat vyšší kapitál tak, jak to děláme na regulovaných burzách, kde obchodujeme zejména akcie a futures. Nicméně s menším kapitálem mohou být kryptoměny bezesporu zajímavým způsobem, jak dále využít sdílené know-how systematického obchodování, kterému se Finančník věnuje. Obsah článku: Porozumění základům obchodování s kryptoměnami Co je kryptoměna? Typy kryptoměn Kryptoměnové burzy Kryptoměny a risk Styly a strategie obchodování kryptoměn Portfolio kryptoměn Data kryptoměn pro backtest Trendové obchodování kryptoměn (trend following) Pravidla pro LONG trend following krypto strategii Pravidla pro SHORT trend following krypto strategii Pravidla pro Money management strategie Ukázkový obchod trend following krypto strategie Backtest trend following krypto strategie Shrnutí trend following krypto strategie Daytrading kryptoměn s pomocí breakoutů Ano, na kryptoměnách fungují v tradingu stejné principy, které aplikujeme na libovolné další trhy. Tedy obchodování systematických obchodních systémů, které diverzifikujeme v rámci portfolia. Systematické modely lze navíc v jakémkoliv trhu poměrně snadno automatizovat, a pokud tak profitujete se systematickým tradingem v akciích, futures nebo forexu, není aplikace know-how do oblasti kryptoměn a jejich live trading ani příliš časově náročné. Systematický přístup k obchodování s kryptoměnami je podle mého názoru dobrou cestou, jak bojovat v kryptoměnách o profity a zároveň zmírnit rizika ve vysoce nepředvídatelném prostředí digitálních měn. Porozumění základům obchodování s kryptoměnami Než se do obchodování s kryptoměnami pustíme, je nezbytné pochopit základní pojmy, které tvoří páteř trhu s digitálními měnami. Co je kryptoměna? Kryptoměna je digitální nebo virtuální měna, která využívá k zabezpečení kryptografii a funguje na decentralizovaném systému využívajícím technologii blockchain. Blockchain je technologie, která umožňuje ukládání a přenos dat v zabezpečené, transparentní a decentralizované formě. Můžeme si jej představit jako řetěz bloků (odtud název "blockchain"), kde každý blok obsahuje skupinu transakcí. Tyto bloky jsou navzájem kryptograficky spojeny a každý následující blok obsahuje informaci (tzv. hash) o předchozím bloku, čímž vytváří nerozbitný řetěz. Jednou z klíčových vlastností blockchainu je to, že data jsou distribuována napříč sítí mnoha počítačů, což ztěžuje jejich manipulaci nebo hacknutí. Kryptoměnový trh není regulován, denně vznikají a zanikají různé měny. Trh s měnami funguje 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a je přístupný po celém světě. Přehled hlavních kryptoměn je k dispozici například na https://coinmarketcap.com/. Mezi kryptoměny s nejvyšší kapitalizací patří „tradiční“ kryptoměny jako je Bitcoin (BTC) a Ethereum (ETH). Typy kryptoměn Kryptoměny se od svého vzniku výrazně diverzifikovaly, což vedlo k vzniku různých typů. Pro účely tradingu nás nejvíce zajímají platební kryptoměny. Byly navrženy primárně pro platební transakce. Tyto kryptoměny slouží jako prostředek směny a forma digitální hotovosti pro peer-to-peer transakce. Tyto kryptoměny fungují na blockchainu určeném výhradně pro danou měnu, bez podpory pro smart kontrakty nebo decentralizované aplikace. Typicky mají omezenou nabídku, což vede k potenciálnímu nárůstu hodnoty s poklesem dostupného množství. Příklady: Bitcoin, Litecoin, Monero, Dogecoin, Bitcoin Cash. Ve světě kryptoměn se hovoří často o tokenech (užitkových tokenech). S klasickými měnami (coins) se pojem hodně zaměňuje, v zásadě by mělo být hlavní rozlišovací charakteristikou, že jde kryptografická aktiva běžící na cizích blockchainech. Tokeny často poskytují funkčnost v rámci specifického ekosystému. Na rozdíl od platebních kryptoměn, nemá mnoho užitkových tokenů omezenou nabídku, což vede k potenciálnímu snížení hodnoty v průběhu času. Typů kryptoměn existuje více, ale v rámci tohoto přehledu musíme uvést tzv. stablecoiny. Ty jsou vázány na fiat měny, nejčastěji americký dolar nebo euro. Při tradingu se využívají stablecoiny k tomu, abychom mohli rychle a efektivně kryptoměny obchodovat. Pokud chceme obchodovat například pozice v Bitcoin (BTC), budeme to dělat přes pár BTC/USDT. USDT je stablecoin vázaný na dolar. V praxi tak nejprve musíme směnit fiat dolary např. do USDT a s těmi pak obchodovat další kryptoměny. Což pochopitelně přináší jeden z nemalých risků do aktivního obchodování kryptoměn. Přestože stablecoiny mají stabilitu ve svém jménu a bývají dlouhou dobu stabilní (tj. pohybují se stejně jako např. americký dolar, pokud jsou vázány na tuto měnu), nejsou stablecoiny regulovány vládami a mohou krachnout (což už se stalo několikrát, např. takto dopadl hojně využívaný TerraUSD). Kryptoměnové burzy Trading kryptoměn je třeba provádět přes kryptoměnové burzy. Jde o soukromé společnosti, které poskytují potřebné nástroje, API, platební brány a podobně. Jak to k mladým oborům patří, kryptoměnovým burzám se nevyhýbají divoké příběhy, které občas končí náhlým krachem. A to včetně těch největších. Viz například bankrot burzy FTX na podzim roku 2022. U výběru kryptoměnové burzy je tedy na místě obvyklá ostražitost, ale stejně zde vždy bude hrozit poměrně vysoké riziko, že nepřijdeme v tradingu kryptoměn o peníze díky špatné strategii, ale díky krachu burzy. Sám drobně obchoduji skrz Binance, ale ani té se nevyhýbají poslední dobou skandály (její CEO byl např. nedávno odsouzen za praní špinavých peněz). Kryptoměny a risk Trading kryptoměn je jednoznačně výrazně riskantnější než trading regulovaných trhů (akcie, komodity) nebo tradičních měnových trhů (forex). Kromě risku plynoucího ze samotných strategií je potřeba počítat s tím, že ze dne na den může skončit obchodovaná kryptoměna, skončit burza, na které máme peníze, skončit stablecoin, do kterého potřebujeme mít převedené fiat dolary, abychom mohli kryptoměny obchodovat. S tímto riskem musíme při tradingu kryptoměn počítat a zohledňovat jej při posuzování výkonnosti a risk profilu strategií. Nelze vedle sebe dát strategii obchodovanou na portfoliu futures s výnosem např. 20 % ročně a strategii obchodovanou na portfoliu kryptoměn s výkonností např. 80 % ročně a jednoznačně říct, že je výhodnější peníze investovat pouze do portfolia kryptoměn. Ano, strategie zde bude vydělávat více, ale s reálným riskem, že jednoho dne můžeme přijít o vše. Sám tak hlavní rodinné úspory zhodnocuji tradingem na regulovaných burzách (akcie, komodity), kde je riziko krachu burzy násobně nižší a kryptoměny obchoduji jen s malým kapitálem, který jsem připraven kdykoliv ztratit. Styly a strategie obchodování kryptoměn Kryptoměny lze obchodovat stejnými metodami jako kterékoliv jiné trhy. Můžeme je obchodovat ručně nebo mechanicky. Někteří tradeři dávají přednost krátkodobým obchodním metodám, jako je daytrading nebo swingové obchodování, kdy se zaměřují na malé a časté zisky, zatímco jiní mohou zvolit dlouhodobé strategie, jako je poziční obchodování. Každý styl využívá jiné strategie a nástroje. Osobně mi jako všude nejvíce funguje mechanické obchodování, které mohu automatizovat (a netrávit s ním pak čas) a především kombinace různých strategií a přístupů do diverzifikovaných portfolií. Tuto stránku mám v plánu postupně aktualizovat o další systematické přístupy. Začít chci se strategií obchodování s trendem a intradenními breakout obchody, které už jsem na Finančníkovi dříve popisoval. Portfolio kryptoměn Při tradingu kryptoměn bych volil při výběru trhů stejný přístup, jako to dělám na tradičních regulovaných trzích. Nesnažil bych se vyvíjet a obchodovat strategii na jediném trhu, zaměřuji se na obchodování více trhů najednou – portfolio kryptoměn. Jak vybrat trhy do portfolia? Nejlépe nějakou systematickou cestou. Můžeme na to jít například přes kapitalizaci. Jednou z mých oblíbených taktik je vybrat si 10 trhů s nejvyšší kapitalizací na https://coinmarketcap.com/. V trzích přeskakuji stablecoiny. Pokud budeme historické backtesty provádět na portfoliu vybraném podle dnešní kapitalizace, budou naše výsledky podléhat zkreslení vycházejícímu z klamu přeživších. Nicméně pokud budeme vyhodnocovat výsledky z posledních let, nebude zkreslení nějak zásadní. Aktuální portfolio se tak může skládat z následujících kryptoměn (v abecedním pořadí): ADA , AVAX, BNB, BTC, DOGE, DOT, ETH, MATIC, SOL, XRP. Data kryptoměn pro backtest U kryptoměnových dat je potřeba brát v úvahu, že historické ceny se mohou na jednotlivých burzách lišit. Osobně testuji na datech z burzy Binance, na které také obchoduji. Historické ceny lze zde stahovat jednoduše pomocí API a pak například importovat do Amibrokeru. Pro stahování denních dat výše uvedených 10 tickerů používám následující jednoduchý Python kód: import pandas as pd from binance.client import Client api_key = 'XXXX' api_secret = 'XXXX' client = Client(api_key, api_secret) symbols = ["MATICUSDT","DOTUSDT","DOGEUSDT","AVAXUSDT","XRPUSDT","BNBUSDT","SOLUSDT","ETHUSDT","BTCUSDT","ADAUSDT"] for symbol in symbols: print (f"symbol: {symbol}") interval = "1d" Client.KLINE_INTERVAL_1DAY klines = client.get_historical_klines(symbol, interval, "1 Jan,2018") data = pd.DataFrame(klines) data.columns = ["open_time", "open", "high", "low", "close", "volume", "close_time", "qav", "num_trades", "taker_base_vol", "taker_quote_vol", "ignore"] data['open_time'] = pd.to_datetime(data['open_time'], unit='ms').dt.strftime('%Y-%m-%d') data = data[['open_time', 'open', 'high', 'low', 'close', 'volume']] data.columns = ['Date', 'Open', 'High', 'Low', 'Close', 'Volume'] data.to_csv('data/'+symbol + '.csv', index=False, header=True) Skript vyžaduje knihovnu Pandas a Binance. Je určen pro stahování dat z burzy Binance. Zde musíte mít účet, ve kterém si vytvoříte API klíč. Ten vygeneruje samotný API klíč a API secret, které vložte místo "XXXX" v kódu. Data se budou ukládat do podadresáře "data", který je třeba ručně vytvořit. Trendové obchodování kryptoměn (trend following) Trend following je jednou z nejrobustnějších systematických taktik, která funguje na všech trzích. Rozhodně tak stojí za to otestovat přístupy také na kryptoměnách. Takto mohou vypadat pravidla pro jednoduchý long/short trend following kryptoměnový systém: Pravidla pro LONG trend following krypto strategii Vstup do longu na breakout nejvyšší ceny za posledních 20 dnů. Stop-loss na nejnižší ceně za posledních 10 dnů. Pravidla pro SHORT trend following krypto strategii Vstup do shortu na breakout nejnižší ceny za posledních 20 dnů. Stop-loss na nejvyšší ceně za posledních 10 dnů. Pravidla pro Money management strategie Otevíráme pozice ve výše zmíněných 10 kryptoměnách. Každé pozici přiřadíme 10 % účtu. Ukázkový obchod trend following krypto strategie V trhu tedy sledujeme dva základní indikátory pro breakout vstup – jeden vykreslovaný z maximálních cen za 20 úseček pro vstup long a druhý vykreslovaný z minimálních cen za 20 úseček pro vstup short. Jakmile máme otevřenou pozici, sledujeme tzv. posouvaný stop-loss. Ten je počítán z nejnižší ceny za posledních 10 úseček při long pozici, resp. nejvyšší ceny za posledních 10 úseček při short pozici. Konkrétní obchod může vypadat tak jako v následující situaci v Bitcoinu (ticker BTCUSDT). Poslední vstup byl 16.10.2023 do longu, neboť úsečka prorazila předchozí maximální cenu za 20 dnů. Do obchodu bychom alokovali 10 % kapitálu. Obchod bude otevřen tak dlouho, dokud cena neprorazí oranžovou linku. Ta je počítána jako nejnižší cena za posledních 10 dnů. V době pořízení screenshotu by tak byla long pozice v BTCUSDT stále otevřená a prodejní stop příkaz na úrovni oranžové linky: Backtest trend following krypto strategie Takto jasně definovaný obchodní systém lze samozřejmě jednoznačně zbacktestovat. Zde je výkonnostní křivka reprezentující historické obchody za období 1.1.2018 – 27.12.2023 při počátečním vkladu 10 000 dolarů: Backtest indikuje 673 provedených obchodů a roční zhodnocení 123,11 % při max. drawdownu -38,22 %. Z 10 000 dolarů investovaných na začátku roku 2018 bychom měli na konci roku 2023 teoretických 1 125 776 dolarů. To je celkové zhodnocení +11 157 % za 5 let. Upozornění – backtest nezahrnuje poplatky z obchodů, které jsou na různých burzách účtovány různě (nicméně při běžných poplatcích Binance, které jsou 0,1 % z hodnoty obchodu, jsou výsledky stále impozantní. Po aplikaci komisí je zhodnocení +9 741 % za 5 let). Opravdu úctyhodný výsledek, u kterého bych se navíc neobával, že strategie „přestane fungovat“. Protože použitá pravidla jsou extrémně jednoduchá a vychází z jednoduchých taktik, které se na trzích používají dlouhé desítky let (jde de facto o zjednodušení turtle systému popisovaného v článku věnovanému trendovému obchodování). Strategie navíc velmi dobře funguje i při jiných kombinacích použitých proměnných pro výpočet breakoutů a stop-lossů. Na přístupu mi dále přijde výhodné, že kryptoměny obchoduje nejen do longu, ale také do shortu. A byť byla většina profitů vygenerována skrz long stranu, short strana byla výdělečná a dokáže celé portfolio stabilizovat v dobách silných výprodejů a krachů. Ovšem jako u kterékoliv jiné trend following strategie, je potřeba se připravit na silnější a slabší období. Nicméně ve sledovaném období strategie vydělávala od roku 2018 každý rok. Takto vypadá její distribuce ročních a měsíčních zisků/ztrát: Shrnutí trend following krypto strategie Stejně jako na dalších trzích, představuje trend following jeden ze základních přístupů, který by neměl chybět v žádném portfoliu. A jak je vidět, i na kryptoměnách se mu daří velmi solidně. Pokud tak máte podobný systém rozjetý na akciích nebo futures, je možné využít API např. u Binance a diverzifikovat se stejným přístupem i do krypto světa. Daytrading kryptoměn s pomocí breakoutů Portfolio je i v kryptoměnách možné diverzifikovat pomocí rychlejších strategií. Na Finančníkovi jsme konkrétní jednoduchý systém popisovali v článku Systematické obchodování breakoutů na kryptoměnách. Takto vypadá aktualizovaná výkonnostní křivka popisovaného jednoduchého daytrading breakoutu aplikovaná na výše diskutované portfolio 10 kryptoměn k 28.12.2023: Daytrading strategie vydělává méně než swingový trend following, ale také má menší průměrnou alokaci kapitálu (ten zůstává většinu času volný). Ideální je tak vyjít například z obou popisovaných principů a začít vytvářet systematické portfolio složené z různých strategií tak, jako to děláme v akciových trzích (viz Portfolio – význam pro profitabilitu a diverzifikaci rizika).

V článku Jak na první daytrading autotrader jsme si popsali pravidla obchodního plánu intradenního breakoutu strategie pro intradenní obchodování akciových indexů. Článek obsahoval i hotový kód pro mechanické intradenní breakout strategie a jediné, co chybělo, bylo dotažení money managementu. Na to se zaměříme dnes. Obsah článku: Co je money management a risk management? Řízení rizik při intradenním obchodování breakoutů Position sizing podle volatility Jaké trhy pro intradenní breakout strategie? Futures kontrakty pro intradenní obchodování (komodity) ETF a CFD pro menší účty Intradenní obchodování a snižování risku nižší volatilitou Diverzifikace strategie na více trzích Intradenní breakout AOS strategie – shrnutí Co je money management a risk management? Money management a risk management jsou dvě základní komponenty, které jsou pro úspěšný trading nezbytné a představují různé, ale vzájemně se doplňující aspekty správy obchodního kapitálu. Money management se zaměřuje na celkové řízení kapitálu a jeho alokaci mezi různé investiční příležitosti, v našem případě mezi různé obchodní systémy. To zahrnuje strategie pro určení velikosti pozic, vah systémů, diverzifikaci obchodů z pohledů korelací trhů, délky držení pozice a podobně. Na druhé straně, risk management se více soustředí na identifikaci, analýzu a minimalizaci rizik spojených s jednotlivými obchody nebo tržními podmínkami. Jde například o proces nastavení stop-loss příkazů, sledování volatility a podobně. Oba přístupy nám pomáhají chránit kapitál a současně rozumně riskovat proto, abychom mohli realizovat v trhu ziskové obchody. Strategie bez zasazení do kontextu money managementu a bez správného definování risk managementu nedává smysl. Což si ukážeme na příkladu obchodního plánu představeného v minulém článku. Řízení rizik při intradenním obchodování breakoutů Intradenní breakout systémy obchodují průlom určité historické cenové úrovně. Systém diskutovaný v minulém článku obchoduje průlom velmi krátkého pětiminutového otevíracího rozpětí. Každý průlom může vést k trendovému pohybu, nebo může jít o falešné proražení, kdy se cena vrátí zpět odkud přišla, a breakout pozice bude v tu chvíli prodělávat. Úspěšné obchodování breakoutů spočívá v tom, že budeme limitovat ztráty a ziskové pozice necháme růst. Breakout strategie mívají nižší pravděpodobnost úspěchu, ale pozitivní poměr risku a zisku (tzv. RRR). Tedy cílem je inkasovat více menších ztrát a občas větší profit. K intradenním breakout strategiím proto patří stop-lossy. Strategie z minulého článku umisťuje stop-loss na druhou stranu otevíracího rozpětí. Ovšem finanční vyjádření takového stop-lossu se bude měnit podle zvoleného trhu a podle jeho aktuální volatility. Pokud bude strategie obchodovat konstantně například 1 kontrakt trhu Micro e-mini Nasdaq 100 (MNQ) a stop-loss budeme umisťovat na druhou stranu otevíracího pětiminutového rozpětí, může to znamenat, že podle velikosti první úsečky bude někdy stop-loss třeba jen několik dolarů a jindy ve vysoké volatilitě například stovky dolarů. Mnohem lepší je risk normalizovat. Používat pro obchodování takový počet kontraktů, aby náš dolarový risk byl na obchod pořád více méně stejný. Pokud je volatilita nízká a otevírací rozpětí malé, použijeme více kontraktů. Pokud je volatilita vysoká a otevírací rozpětí vysoké, budeme obchodovat s menším počtem kontraktů. Na první pohled se to nemusí zdát jako zásadní věc, ale má to ohromný dopad na celkovou profitabilitu. Podrobně jsem již o normalizaci risku psal před lety na Finančníkovi v článku Praktické tipy z money managementu – síla normalizace risku v ID obchodování. Znovu si to můžeme demonstrovat na mechanickém backtestu diskutovaných pravidlech obchodního plánu intradenního breakoutu. Takto vypadá mechanický backtest pravidel z minulého článku na futures trhu Micro e-mini Nasdaq 100 s použitím jediného kontraktu: A takto vypadá stejný systém, pokud budu v každém obchodu riskovat fixních 500 dolarů: Rozdíl je patrný na první pohled – jak ve vzhledu výkonnostní křivky, tak v absolutním výnosu (výsledky neobsahují komise). Position sizing podle volatility Normalizování risku je snadné. Vezmeme vzdálenost stop-lossu v bodech pro daný obchod, vynásobíme jej hodnotou bodu obchodovaného trhu. Výsledným číslem vydělíme částku, kterou chceme na obchod riskovat. Příklad ztrátového obchodu v MNQ 9.11.2023: Otevírací rozpětí podle definovaného plánu bylo 15419,25 – 15385,75 = 33,5. Jeden bod v Micro e-mini Nasdaq 100 má hodnotu 2 dolary. Konečný počet kontraktů pak při risku 500 dolarů na obchod vypočítáme jako 500 / (33,5 * 2) = 7 kontraktů (číslo zaokrouhlujeme vždy dolů na celé kontrakty). Jaké trhy pro intradenní breakout strategie? Studie citovaná v minulém článku výslovně zmiňuje akciový index Nasdaq 100. A z mé zkušenosti jsou akciové indexy pro intradenní breakouty nejvhodnější. Z diskuzí s ostatními tradery vím, že mnoho obchodníků má pocit, že když bude něco fungovat na akciovém indexu, bude to fungovat na individuálních akciích. Ale není tomu tak. Akciové indexy mají jinou charakteristiku pohybů a je mnohem snazší na nich funkční breakout strategii nalézt. Osobně podobnou breakout strategii obchoduji na akciovém indexu Nasdaq 100 a S&P 500. Jaký konkrétní produkt pro obchodování indexů použít, bude vycházet právě z money managementu. Tedy z toho, jaký produkt si můžete dovolit s ohledem na velikost vašeho účtu. Preferencí by měly být co nejlikvidnější a především co nejlevněji obchodované produkty z pohledu poplatků a spreadu. Vybírat lze mezi futures, ETF a CFD. Futures kontrakty pro intradenní obchodování (komodity) Jsou pro intradenní obchodování breakoutů na indexech patrně nejvhodnější. Trhy jako Nasdaq 100 nebo S&P 500 lze obchodovat pomocí několika futures derivátů, přičemž pro menší účty lze použít i zmiňované mikro kontrakty. I tak je ale dobré si spočítat, jak velký účet budeme potřebovat, abychom mohli flexibilně pracovat s různým počtem pozic v různé volatilitě. Určitě je důležité riskovat na obchod dostatečně vysokou částku, abyste si ve zvýšené volatilitě mohli dovolit obchodovat alespoň jeden kontrakt. Pokud byste riskovali 500 dolarů na obchod, jako ve výše uvedeném příkladu, pak je potřeba zvážit především jaké procento účtu těchto 500 dolarů představuje. Tedy kolik ztratíme v jediném obchodě. Jako rozumné se mi jeví pracovat s částkou maximálně 2 %. Tedy riskovat 2 % účtu na jeden obchod (osobně riskuji mnohem méně). Jednoduchou matematikou pak vychází, že potřebný účet by měl mít velikost 25 000 dolarů. Při podobném money managementu by neměl být problém ani s marginy. Margin bývá u jednoho futures mikro kontraktu několik set dolarů. ETF a CFD pro menší účty Pro menší účty bych použil buď ETF, nebo CFD. ETF jako QQQ (kopíruje Nasdaq 100) nebo SPY (kopíruje S&P 500) se mi jeví jako ideální, neboť věrně kopírují pohyb indexu, lze je obchodovat jako akcie a mají vysokou likviditu (a tudíž mají malý spread). Viz co je etf. Můžeme je tak nakupovat od 1 share, velmi dobře strategii škálovat s ohledem na volatilitu a pracovat s opravdu malými účty. Jak je vidět na mém screenshotu, co jsem dával na profil Finančníka na síť X, své breakout obchody nyní dělám právě s použitím trhů QQQ, SPY. Důvodem pro mě není velikost účtu, ale především co nejlineárnější škálování pozic s ohledem na volatilitu a také to, že vše obchoduji automatizovaně a můj autotrader je více přizpůsoben na akcie. Bohužel díky regulacím EU je třeba mít pro obchodování většiny amerických ETF status profesionála a na běžném retailovém účtu tyto tickery obchodovat nepůjdou. Zbývají pak ještě CFD kontrakty, které lze obchodovat u různých brokerů za různých podmínek. Sám obchoduji CFD pouze Interactive Brokers a pouze na měnách (používám je na účtu k zajištění kurzových rozdílů). U Interactive Brokers lze obchodovat CFD s tickery IBUS500 a IBUST100, které kopírují S&P 500 a Nasdaq 100. Při krátkodobém držení pozic by měly být komise u menších pozic 1 dolar (tedy 2 dolary nákup/prodej) (viz https://www.interactivebrokers.ie/en/pricing/commissions-cfd-index.php). V případě CFD by pak podobně jako u ETF bylo možné obchodovat bez páky a o to menší obchodní účet může být. Intradenní obchodování a snižování risku nižší volatilitou Snižovat nároky na kapitál lze i volbou trhů. Breakouty obecně fungují dobře na volatilních trzích, jako je například právě zmiňovaný Nasdaq 100. Volatilita trhu ale s sebou prostě nese určité nároky na minimální kapitál. Pokud vám výpočty podle výše publikovaného návodu budou vycházet stále příliš vysoké, můžete zkusit strategii stavět na méně volatilním trhu. Příkladem je akciový index S&P 500 skrz Micro e-mini futures MES. Když backtestuji stejnou logiku, jako jsem použil výše na Nasdaq 100, dostanu při risku 200 dolarů na obchod následující výkonnostní křivku: Je vidět, že zde strategie v principu funguje také a z mé zkušenosti je potřeba na tento trh výrazně menší risk než v případě obchodování Nasdaqu. Diverzifikace strategie na více trzích V případě, že máte dostatečně vysoký účet, lze strategii obchodovat i na více trzích. Tak to přesně dělám v rámci portfolia já. Obchoduji intradenní breakout na Nasdaqu 100 a S&P 500. Poslední breakout obchod v těchto trzích jsem měl v pátek 10.11.2023 a včetně screenshotu z brokerské platformy jsem jej publikoval na svém profilu Finančník sítě X, kam dávám poslední dobou komentáře ke svému systematickému obchodování. Breakouty obchoduji na vzdálenějších úrovních, než je pětiminutové rozpětí. A velmi často se tak stává, že breakout nastává jen v jednom z trhů. V pátek byl breakout výrazně dříve na Nasdaq 100. A tak přestože v obou trzích (Nasdaq 100 i S&P 500) riskuji stejně (používám diskutované normalizovaný risk), vydělal breakout na Nasdaqu výrazně více. V Nasdaqu byl zisk po 3,5 hodinách v pozici +1 448,98 USD/obchod, v S&P 500 + 900,59 USD/obchod. Rozhodně obchodování stejné strategie na podobných akciových indexech určitý stupeň diverzifikace přináší a mohu jej doporučit ke studiu. Intradenní breakout AOS strategie – shrnutí Ve dvou článcích jsme si ukázali konkrétní edge, který v trhu existuje a který můžete zařadit do svého portfolia. Zmiňovanou studii bych ale v každém případě vzal jen jako základ, ze kterého se můžete odrazit. Osobně se mi zdá například stop-loss umístěný podle pětiminutového otevíracího rozpětí jako velmi blízký a sám pracuji se vzdálenějšími hodnotami vycházejícími tradičně z výpočtu ATR. Dnes jsme si ukázali, že u strategie je třeba dobře propočítat money management. Je to jednoznačně klíčové téma, protože strategie bude obchodovat s nižší úspěšnosti (ale vyšším RRR), a pokud budete pracovat s neadekvátně vysokým riskem, může strategie nakonec skončit se ztrátami i když v principu představuje breakout všeobecně velmi robustně fungující princip. V minulém článku sdílím i hotový kód pro testování strategie určený pro TradeStation, což je patrně nejjednodušší cesta, jak s podobným typem strategií začít pracovat. Sám strategie obchoduji skrz svůj autotrader v Interactive Brokers, ale s jeho stavbou jsem strávil nemálo času a stále má své limity (a jak už jsem uvedl, i to je důvod, proč pozice obchoduji skrz ETF a ne skrz futures).

V dnešním světě tradingu existuje mnoho strategií, ale jedna z nich stojí nad ostatními svou efektivitou a jednoduchostí – trendové obchodování. V tomto článku si vysvětlíme, proč jsou trendy tak zásadní pro úspěch na trhu a proč by trendové obchodování nemělo chybět ve vašem portfoliu strategií. Obsah článku: Úvod do trend followingu Základní pravidla trend followingu Proč jsou trendové pohyby důležité? Historie trendového obchodování Malé stop-lossy a otevření se profitům Indikátory pro trendové obchodování Obchodování trend following strategií Trhy pro trend following Praktický příklad trend following strategie na akciích Vylepšení trend following strategie Shrnutí strategií obchodujících s trendem Úvod do trend followingu Trend following obchodování je, zjednodušeně řečeno, obchodní přístup využívající historické ceny pro rozhodování o nákupu a prodeji do směru pohybu trhu. Příznivci trend followingu nakupují na trzích, které rostou a prodávají (shortují) na trzích, které klesají. „Trend“ určuje směr obchodu. Klíčem obchodování s trendem je definování trendu. V tomto směru existují dva základní styly: Obchodování podle trendu založeného na momentu. Vstupy jsou založeny na porovnání aktuální ceny trhu s jeho historickými cenami. Obchodování podle trendu založeného na relativní síle. Vstupy jsou založeny na porovnání ceny trhu s jinými trhy. Základní pravidla trend followingu Každý styl obchodování trendu má své nuance a specifika, opírá se ale o stejná fundamentální pravidla: 1) Následovat trend. 2) Rychle ukončovat ztrátové obchody na relativně malých stop-lossech. 3) Zisky nechat růst do doby, dokud trend neskončí. Tyto tři principy jsou základním stavebním kamenem všech úspěšných trend following strategií. Nejde o to předvídat, kam se trh vydá, ale spíše reagovat na jeho změny. Cílem je využít v náš prospěch velkých a výrazných pohybů trhů. Pochopitelně nevíme, kdy takové přijdou, a je tak třeba otevírat se mnoha příležitostem, a pokud se trend nedostaví, tak obchod ukončit s malou ztrátou. Proč jsou trendové pohyby důležité? Trendy jsou klíčové, protože tvoří základ všech zisků na trhu. Označují dominantní směr, kterým se trh v určitém časovém rámci pohybuje. Jakmile začínající obchodník přežije počáteční experimentování v trzích, mělo by být jeho základním cílem vydělávat peníze. A nejprimitivnějším způsobem, jak toho dosáhnout, je obchodovat v souladu se směrem, kterým se trh ubírá. Tedy podle trendu. Historie trendového obchodování Trend following není v tradingu žádnou novinkou. O to zajímavější tento princip je, protože jde o obchodní strategii ověřenou časem a mnoha různými fázemi trhů. První zmínka o trendovém obchodování se patrně vztahuje k anglickému ekonomovi a politikovi Davidu Ricardovi (1772 – 1823), který formuloval tři zlatá pravidla pro úspěšné trendové obchodování: nikdy neodmítejte obchodní příležitost, kterou dostanete, omezujte ztráty a nechte zisky růst. Pravidla, která definují trend following i dnes – po 200 letech. V 19. století se objevili další klíčoví hráči jako Pat Hearne, známý americký gambler a burzovní spekulant, který pravděpodobně vytvořil první systematickou strategii trendového obchodování. Významným příspěvkem k rozvoji trendového obchodování byla také práce Charlese Dowa, spoluzakladatele a prvního editora The Wall Street Journal, který je považován za otce technické analýzy. Dowova teorie zaměřující se na identifikaci trendů a definující býčí a medvědí trhy na základě vyšších maxim a nižších minim, se stala základním kamenem technické analýzy. Jesse Livermore, jeden z nejslavnějších burzovních spekulantů své doby, se proslavil vytvořením a ztrátou několika milionových majetků, z nichž některé získal během krachu v roce 1929. Jeho přístup k trendovému obchodování, který zahrnoval prodej ztrátových pozic a držení ziskových, je dodnes považován za klíčový pro úspěšné obchodování. Další důležitou postavou byl Nicholas Darvas, profesionální tanečník a akciový obchodník, který ve 50. letech 20. století vytvořil strategii Darvas Box, jednoduchou breakout strategii sledující trend. Richard Wyckoff, broker a newsletterový spisovatel na Wall Street, se zaměřoval na obchodování silných akcií v rámci býčích trendů a slabých akcií v medvědích trendech, což bylo v souladu s myšlenkou relativní síly. V 20. století se trendové obchodování dále rozvíjelo a získávalo na popularitě. Robert Edwards a John Magee ve své knize "Technical Analysis of Stock Trends" popularizovali tradiční technické patterny pro definici trendu a cenových obratů (kniha se prodává dodnes). Harold Gartley v knize "Profits in the Stock Market" představil 'mechanické' obchodování na základě Dowovy toerie, zatímco Richard Donchian, obchodník s komoditami a futures, založil v roce 1949 první veřejný fond zaměřený na systematické obchodování futures. Trendové obchodování bylo dále popularizováno v 80. letech 20. století díky jednomu z nejzajímavějších experimentů v historii obchodování, známého jako "Turtles". Tento experiment popsaný v knize Way of the Turtle byl výtvorem slavného dua obchodníků Richarda Dennise a Williama Eckhardta, kteří chtěli dokázat, že úspěšní obchodníci mohou být "vycvičeni" stejně, jako želvy v Singapuru jsou vycvičeny k závodění. Dennis a Eckhardt vybrali skupinu lidí různých profesí a vzdělání, většinou bez předchozích zkušeností s obchodováním, a naučili je jednoduchým, ale efektivním trendovým obchodním strategiím. Tyto strategie zahrnovaly sledování dlouhodobých trendů na komoditních a finančních trzích, správné řízení rizika a disciplínu v obchodování podle stanovených pravidel. Experiment "Turtles" skončil úspěchem, když tato skupina nováčků v průběhu několika let vydělala miliony dolarů, čímž potvrdila tezi Dennise a Eckhardta, že obchodování lze naučit a že systematické sledování trendů může být vysoce ziskové. Historie tradingu je na první pohled plná mnoha inspirativních příkladů, kdy následování trendů přineslo obchodníkům ohromné bohatství. Trend following přitom funguje dnes podobně jako dříve a nabízí stále zajímavé příležitosti ke zhodnocování peněz. Malé stop-lossy a otevření se profitům Tradiční ekonomické modely často vycházejí z předpokladu, že ceny aktiv jsou normálně distribuovány, což znamená, že většina cenových pohybů se soustřeďuje kolem střední hodnoty s méně častými extrémními výchylkami. Tento jev bývá znázorněn pomocí grafu zvaného bell curve nebo Gaussova křivka. Avšak realita finančních trhů často odhaluje, že ceny se neřídí striktně normální distribucí. Místo toho pozorujeme jev známý jako "fat tails" (česky těžké chvosty), který ukazuje, že extrémní cenové výchylky jsou pravděpodobnější, než by naznačovala normální distribuce. Tento fakt zvyšuje riziko nečekaných tržních událostí, jako jsou finanční krize, války, pandemie a podobně. Těžké chvosty mohou v tradingu pracovat v náš prospěch i neprospěch. Záleží, jakým směrem je otevřena naše pozice a jakým se vydá trh. Ukázka distribuce měsíčních zhodnocení v trhu S&P 500 (skrz ETF SPY). Tvar distribuce naznačuje, že nejčastěji se měsíční zhodnocení pohybuje v lehce pozitivních hodnotách. Distribuce má ale jasný levý těžký chvost – výrazně ztrátové měsíce. Obchodování s trendem díky taktice malých stop-lossů „ořezává“ ztráty vycházející z těžkých chvostů. Strategie neinkasují velké ztráty. Otevírají se však inkasování běžným profitům a také možným pozitivním pohybům z oblasti těžkých chvostů – tedy extrémním profitabilním pohybům, které mohou v některých pozicích nastat. Indikátory pro trendové obchodování Obchodní systémy pro trend following bývají jednoduché. Nejčastěji se pracuje s cenovým momentem a systémy vstupují buď na základě křížení klouzavým průměrů s různou periodou, nebo po průrazu cenového maxima (pro long pozici) či minima (pro short pozici). Ukázka kompletního nastavení grafu pro trend following systém Turtles. Na grafu jsou zobrazeny maximální ceny za posledních 20 dnů (modrá linka), minimální ceny za posledních 20 dnů (červená linka) a systém vstupuje po jejich průrazu. Tečkované linky představují úrovně pro posouvané stop-losssy – minimální cenu za posledních 10 dnů pro stop-loss v dlouhé pozici, maximální cenu za posledních 10 dnů pro stop-loss v krátké pozici. Graf je zobrazen v programu Amibroker, data pocházejí od Norgate Data. Obchodování trend following strategií Strategie lze obchodovat ručně či automatizovaně. Klíčová je systematičnost. Obchodník nesmí vynechávat žádné obchodní příležitosti, protože nikdy neví, který obchod bude ten, co chytí výrazný zisk. Trendové obchody mají nižší úspěšnost – nejčastěji v rozmezí 30-40 %, ale výrazně pozitivní RRR. Inkasujeme malé ztráty a občas velký zisk. Z krátkodobého pohledu (třeba i několika let) se může občas zdát, že trend following nefunguje. Protože všechny trhy obchodované v portfoliu jdou spíše do strany. Ale v drtivé většině trhů čas od času výrazný trend přijde a jako celek mají strategie obchodování s trendem navrch nad dalšími typy obchodování a investování. Takto vypadají historické výsledky jednoduché Turtles strategie, jejíž pravidla jsou známy již desítky let, aplikované na 24 futures trhů: Trend following strategie jsou náročné nikoliv z pohledu know-how, ale psychiky a money managementu. Je potřeba si vše nastavit tak, abychom zvolené portfolio byly schopni následovat dlouhodobě a to i v průběhu drawdownů. Většinou se obchodům alokuje relativně malá část účtu, aby časté ztráty nebyly likvidační jak z pohledu psychiky, tak z pohledu peněz. Trhy pro trend following Trendové obchodování funguje na všech trzích. Nejčastěji se o něm hovoří ve spojení s futures, ale dobře jej lze aplikovat na měny, akcie a třeba i kryptoměny. Praktický příklad trend following strategie na akciích Ukázkovou výkonnost trend following strategie na futures jsme si ukázali výše. Pojďme si udělat jednoduchý test na akciích. Z logiky věci bude trend following lépe fungovat na akciích, které se více hýbou. Můžeme vyjít např. z akcií indexu Russell 3000 (testování s historickými konstituenty indexu). Strategie obchoduje pouze na dlouhou stranu, vstupuje do max. 10 pozic, každé přidělí 10 % kapitálu. Vstupuje do akcií s momentem pro průrazu maximální ceny za posledních 20 dnů a vystupuje při ztrátě momenta, nebo při průrazu low za posledních 20 dnů. Zde jsou historické výsledky: Výkonnost trend followingové strategie (zelená linka) na akciích z indexu Russell 3000 je porovnána se samotným indexem Russell 3000 (šedá linka). Běžné poplatky za obchod jsou započítány. Graf je zobrazen v logaritmickém měřítku. A co akcie, které nejsou tak výbušné? Například z indexu S&P 500? Zde je backtest se 100% shodnými pravidly: Zelená křivka je trend following strategie aplikovaná na akcie indexu S&P 500, šedá samotný index S&P 500. Podobnou tendenci dostaneme při práci i s dalšími indexy. Trend following dobře dokládá, proč dělám trading. Z mého pohledu jsou podobné strategie lepší než pasivní investování jak z pohledu absolutních profitů, tak z pohledu řízení risku. Vylepšení trend following strategie Samotné strategie obchodování s trendem by měly z mého pohledu zůstat co nejjednodušší. Čím více se budeme případně snažit vstupy filtrovat, tím vyšší šance, že zmeškáme „ten“ ziskový obchod, na který čekáme. Nejvýhodnější cesta vylepšování trend following strategií se mi jeví skrz kombinaci s mean reversion strategiemi v rámci portfolia strategií. Což je přesně to, co dělám na svém účtu. V dnešním bezplatném newsletteru s lekcemi z živých trhů jsem rozesílal komentované video s náhledem do mé TWS platformy u Interactive Brokers se všemi mými aktuálně otevřenými pozicemi. Komentoval jsem průběh středeční seance 6.12.2023, kdy trhy klesaly. Na účtu mám otevřené pozice v několika trend following strategiích a řadě mean reversion strategií. Přestože dlouhé trend following pozice ztrácely, vydělaly jak short mean reversion pozice, tak short krátkodobý trend following. Shrnutí strategií obchodujících s trendem Trend following je jedna z nejistějších cest, jak v trzích dlouhodobě vydělávat. Osobně jej na svém účtu obchoduji v několika strategiích. Strategie SMO NDX otevírá pozice na základě relativní síly akcií vůči dalším akciím v Indexu Nasdaq 100. MicroBreakout obchoduje klasické momentum definované průrazem maximální ceny za sledované období. Obě strategie sdílím v Trading Room. Krátkodobý trend following obchoduji skrz intradenní obchodování. Konkrétně breakouty ceny v akciových indexech. Hlavní úskalí trend following spočívá v hlavě, tedy psychologii obchodování. Strategie budou vydělávat, jen pokud trhy trendují a coby tradeři musíme na dané období trpělivě čekat. A inkasovat drobné ztráty, které budou vykompenzovány až v momentě, kdy se dají trhy do pohybu. Toto se nedá nijak obejít. Pokud začneme do strategií přidávat nejrůznější filtry, s velkou pravděpodobností docílíme jen toho, že strategie v budoucnu vynechají potřebné nejsilnější pohyby. Sám tak obchoduji strategie v co nejjednodušší podobě. Výkonnost portfolia se pak snažím zvyšovat a vyhlazovat diverzifikací - dalšími strategiemi v portfoliu. Zejména short mean revesion strategiemi.

Stovky procent zhodnocení ročně s mechanickými strategiemi? I taková čísla indikují výsledky mých aktuálních průzkumů obchodování pomocí relativně nových 0TDE opcí. Ostatně podívejte se na diskutované strategie a jejich výsledky sami. Obsah článku: Co je to opce? Nákup call opce Nákup put opce Opční spready Opce v diverzifikovaných portfoliích 0TDE opce Backtestování opčních strategií 0DTE kalendářní spread 0TDE Iron Condor 0TDE výpis put opce (se vzdálenou ochrannou) 0TDE mechanické opční portfolio Zhodnocení stovek procent ročně? Můj akční plán s 0TDE portfoliem Systematické obchodování opcí – shrnutí Co je to opce? Opce jsou druhem derivátu, který dává kupujícím těchto kontraktů (držitelům opcí) právo (ale ne povinnost) koupit nebo prodat podkladové aktivum za stanovenou cenu v určitém čase v budoucnosti. Za toto právo kupující opcí platí částku nazývanou prémie, kterou platí vypisovatelům opcí. Pokud jsou tržní podmínky pro držitele opcí nevýhodné, nechají opci propadnout a právo opci uplatnit nevyužijí. Tím si zajistí, že potenciální ztráty z držení opce nebudou vyšší než zaplacená cena opce. Na druhé straně, pokud se trh pohne správným směrem, může se držitel opce rozhodnout opční kontrakt využít (uplatnit), čímž se mu otevře smluvená pozice v určeném trhu na stanovené ceně (tu určuje tzv. strike cena opce). Podrobněji se mechanice opčního obchodování na Finančníkovi věnujeme v seriálu Začínáme s opcemi. V tomto článku si pojďme nejprve shrnout ty největší základy a především si ukázat, jak lze opce využít pro mechanická diverzifikovaná portfolia, jejichž obchodování se na Finančníkovi věnujeme. Opce lze obchodovat na nejrůznější trhy a existují jen dvě. Call opce a Put opce. Coby tradeři můžeme pak opce nakupovat nebo vypisovat. Nákup call opce Obchodování s opcemi mohou využít ti, kteří chtějí spekulovat s limitovaným riskem na vývoj směru trhu. Pokud se domníváte, že cena aktiva rychle poroste, můžete koupit call opci a použít pro to méně kapitálu, než je samotná hodnota aktiva. Jediným vašim riskem pak bude zaplacená cena opce. Předpokládejme, že tipujete růst akcií Tesly (TSLA), která se v době článku obchoduje na úrovni 193,57 a jejíž cena se začíná zvedat. Pro směrový pohyb byste mohli nakoupit samotnou akcii, ale např. za 100 akcií byste zaplatili 19 357 dolarů. To je dost peněz. Navíc pokud by akcie začala padat, bude pozice adekvátně ztrácet. Nebo lze nakoupit call opci. Např. na cenu 210, která se v době psaní článku obchoduje za cenu 3,6 dolarů. Opce se v případě akcií obchodují automaticky na 100 shares, takže bychom za ni zaplatili 360 dolarů. Taková pozice nám dává právo vstoupit do dlouhé pozice 100 shares v akcii TSLA na ceně 210. Pokud se tak jednou ráno probudíte a cena Tesly bude na ceně 260, uplatníte akcii, čímž se vám na účtu otevře dlouhá pozice Tesly za cenu 210. Obratem můžete akcie prodat za 260, přičemž zisk z profitu je 260 – 210 = 50 * 100 = 5 000 dolarů (minus cena zaplacená za opci). To vše při investici 360 dolarů. V čem je háček? V čase. Opce mají limitovanou platnost. Ta je specifikována při jejich nákupu. Konkrétně výše jmenovaná vyprší za 27 dnů. Můžete si pochopitelně pořídit i opce s výrazně delší platností, ty jsou ale výrazně dražší. Šance, že se za 27 dnů Tesla pohne na cenu 260, je z pohledu historických pravděpodobností nízká. Výrazně vyšší šanci na profit má tak ten, kdo opci vypsal (tj. prodal vám ji). Tomu zůstane plná cena opce (zaplacených 360 dolarů), pokud se akcie bude v době expirace obchodovat za cenu nižší než 210. Nákup put opce Pokud vsázíte na budoucí pokles trhu, lze použít put opci. Řekněme, že byste na výše uvedeném příkladu akcie Tesly vsázeli spíše na její další pokles. Akcii byste mohli shortovat, nebo byste mohli nakoupit put opci. Například na strike cenu 170. Za tu s dobou platností 27 dnů byste dnes zaplatili 147 dolarů. A pokud se bude Tesla za 27 dnů skutečně obchodovat výrazně pod cenou 170, pak solidně vyděláte. Na druhé straně put opce je opět ten, kdo ji vypsal (což může být i retailový obchodník). Svých 170 dolarů inkasuje v případě, že se Tesla bude za 27 dnů obchodovat nad cenou 170. Pokud bude cena níže, otevře se mu na účtu long pozice v Tesla za cenu 170 (a držiteli put opce short pozice ze 170). Opční spready Kouzlo opcí spočívá hlavně v možnosti jejich kombinací do tzv. opčních spreadů. Například pokud vypisujeme opce, budeme většinu času vydělávat, protože opce vesměs expirují jako bezcenné. Ovšem občas přijde výrazný a neočekávaný pohyb, který obchodníkům s tzv. nahými výpisy občas vymaže účet. Nic nám ale nebrání vypsat opci a současně nakoupit levnější vzdálenější ochrannou opci. To je princip jednoduchého vertikálního spreadu. Opce lze přitom kombinovat mnoha způsoby. Můžeme kombinovat různé strike ceny, expirace a podobně. Opce v diverzifikovaných portfoliích Zejména principy spojené s vypisování opcí mohou v portfoliích zajistit výraznou diverzifikaci, protože výdělky přicházejí v úplně jiné dny než v rámci směrových strategiích s využitím akcií či futures. Zajímavý je ale i risk profil směrových opčních strategií. Kdy lze s pákou spekulovat například na breakout v ETF nebo akcii, ovšem s absolutně limitovaným riskem. Opce toho skutečně mohou nabídnout hodně, ovšem za cenu, že práce s nimi je výrazně komplexnější. A to především pokud stejně jako já chcete i s opčními strategiemi dělat trading automatizovaně (tedy pomocí tvz. AOS). 0TDE opce Proč současná doba nahrává systematickým opčním strategiím? Odpovědí jsou 0TDE opce. Jde o relativně nový typ opce s jednodenní platností. Tyto opce se začaly naplno obchodovat v polovině roku 2022 a zejména na akciovém indexu S&P 500 zažívají doslova boom. CBOE udává, že 0TDE opce představují poloviční objem opcí obchodovaných na SPX. S každodenní expirací opcí pak coby systematičtí obchodníci získáváme extrémně lukrativní obchodní nástroj poskytující dostatečný počet obchodních příležitostí i pro systematické mechanické strategie. S 0TDE opcemi se dají dělat například jednoduché intradenní obchody typu mechanický výpis vertikálního spreadu v polovině obchodní seance, kdy inkasujeme opční prémium, pokud se S&P 500 nepohne o určité procento a podobně. Podobné strategie se velmi dobře doplňují například s breakout strategiemi. Velmi zjednodušeně řečeno v akciovém indexu daný den buď vydělá breakout strategie (pokud se trhy rozjedou), nebo opční výpis (pokud se trhy nerozjedou). S 0TDE se stává jednodušší i mechanické obchodování a zejména testování opčních strategií. V zásadě nám odpadá jeden opční rozměr – datum expirace (konec platnosti opce). Každý den máme pro obchodování/testovaní jasně daný jeden opční kontrakt, případně lze jednoduše pracovat s kontraktem vypsaným další den. Backtestování opčních strategií Nutno říci, že i přes zjednodušení v podobě zaměření na 0TDE opce není backtestování mechanických opčních strategií triviální. Samozřejmě potřebujeme kvalitní intradenní historická opční data, která již naštěstí dnes nejsou nedostatkovým zbožím. Dobrým zdrojem je polygon.io, kde pro testování stačí data za 29 dolarů měsíčně. Ta nabízí sice jen 2 roky historie, ovšem 0TDE opce se právě obchodují přibližně dva roky a delší historie tak není potřeba. Ale pochopitelně i s historickými daty jsou backtesty pro neprogramátory, jako jsem já, velkou výzvou. A upřímně právě mé technické limity jsou důvodem, proč se mechanickým obchodováním opcí prokousávám sám tak pomalu. Nicméně poslední týdny jsem se v této oblasti solidně pohnul dopředu a minimálně mám k dispozici způsoby, jak mechanické opční strategie spolehlivě testovat (s využitím kvalitních jednominutových intradenních dat). A mohu se tak podělit o několik základních backtestů, které by měly demonstrovat, proč může být tato oblast zajímavá. Pro test jsem vybral několik tradičních opčních strategií obchodovaných ale v intradenní podobě. Článek je už tak dost dlouhý, takže jednotlivé strategie nebudu vysvětlovat dopodrobna. Vždy jde o určitou standardní kombinaci výpisu opce (inkasujeme prémium) a nákupu opce (limitujeme risk). Pozice jsou drženy maximálně jeden den (nejsou drženy přes noc). 0DTE kalendářní spread Strategie drží pozici jen prvních 30 minut denně. Vypisuje call opci v 0DTE kontraktu s deltou 50 a nakupuje stejnou opci v opčním kontraktu s expirací další den. Backtest je prováděn s účtem 20 000 dolarů při alokaci 20 % kapitálu max. a otevíráním nejvýše 10 kalendářních spreadů v SPX. Obchod každý den kromě pátku, backtest 1. 5. 2022 – 4. 2. 2024. Komise 1 USD/opci: V backtestu proběhlo 343 obchodů, maximální ztráta -409 dolarů/spread, maximální zisk 466 dolarů/spread. Úspěšnost 69,7 %. Drawdown -11,2 %. 0TDE Iron Condor Výpis tradičního Iron condora (IC) tak, jak jsme jej na Finančníkovi obchodovali roky. Tentokrát s tím rozdílem, že vypisujeme IC na začátku dne a držíme jej pouze v průběhu seance (nedržíme přes noc). Profit target 45 % inkasovaného prémia, stop-loss 100 % inkasovaného prémia. Backtest s účtem 20 000 dolarů při alokaci 100 % kapitálu max. a otevírání nejvýše 2 Iron Condorů v SPX. Obchod každý den při splnění určité podmínky chování VIXu, backtest 1. 5. 2022 – 4. 2. 2024. Komise 1 USD/opci: V backtestu proběhlo 209 obchodů, maximální ztráta -1 608 dolarů/spread, maximální zisk 1 332 dolarů/spread. Úspěšnost 75,6 %. Drawdown -18,6 %. 0TDE výpis put opce (se vzdálenou ochrannou) Jak by vypadalo obchodování jednoduchého výpisu PUT opce? Může vyjít ze simulace, kdy bychom každé ráno vypisovali v SPX PUT opci s deltou 45 a nakupovali hodně vzdálené ochranné put opce. Put opce bychom vypisovali v momentě, kdy S&P 500 gapne dolů, a tudíž by v trhu bylo zajímavé prémium. Pozici bychom drželi celý den, případně do zasažení profit targetu 50 % nebo stop-lossu 200 % inkasovaného prémia. Backtest s účtem 20 000 dolarů při alokaci 100 % kapitálu max. a otevírání nejvýše 1 short put opce v SPX. Backtest 1. 5. 2022 – 4. 2. 2024. Komise 1 USD/opci: V backtestu proběhlo 57 obchodů, maximální ztráta -2 694 dolarů/spread, maximální zisk 1 156 dolarů/spread. Úspěšnost 94,7 %. Drawdown -10,2 %. 0TDE mechanické opční portfolio Jako u jiných systematických strategií je mým cílem obchodovat i mechanické opční strategie v portfoliu. V něm se většinou jednotlivé strategie doplňují a celková výkonnost je mnohem uhlazenější než na úrovni jednotlivých strategií. Zde je pro ukázku simulace portfolia složeného z výše uvedených strategií. Portfolio vychází ze startovacího kapitálu 20 000 USD a každé výše uvedené strategii přiřazuje váhu 1/3. Komise jsou započítány: Za necelé dva roky portfolio vytvořilo z původního kapitálu 20 000 dolarů profit 146 803 dolarů, tedy zhodnocení 734 %. A to při drawdownu - 7,5 %. Zhodnocení stovek procent ročně? Lze očekávat od podobného portfolia výkonnost stovky procent v dalších letech? Osobně jsem v tomto ohledu velmi konzervativní a podobná očekávání nemám. Ale i když bude zhodnocení násobě horší, jeví se mi diskutovaná alfa jako opravdu zajímavá. Navíc na myšlenku backtestů mechanického testování 0TDE mě navedl kamarád trader, který loni s podobnými strategiemi zhodnocení nad 200 % dosáhl, byť s vyšším drawdownem. Kombinace přesných mechanických backtestů, zkušenost jiných obchodníků s live tradingem stejného přístupu, plus logika vytvářených profitů (diskutované opční strategie zde existují velmi dlouho, novátorské je pouze jejich přenesení na nový typ produktu), mě osobně motivuje věnovat této oblasti aktuálně vysokou pozornost. Ale samozřejmě je potřeba vnímat i určitá úskalí. Především 0TDE jsou zde necelé dva roky a na tuto dobu máme omezené backtesty. Snadno lze sklouznout k určité přeoptimalizaci vytvářených principů. Osobně se proto snažím aplikovat do obchodního plánu spíše jednodušší myšlenky, které dlouhodobě fungují i na tradičních opčních kontraktech (na kterých je dokáži otestovat). Také lze očekávat, že tento přístup bude fungovat více nyní než např. za 5 let. Každý podobný výrazný edge má tendenci časem z trhů mizet. Můj akční plán s 0TDE portfoliem Osobně 0TDE portfolio zatím živě neobchoduji, protože jsem dosud neuvěřitelné množství času a energie trávil nad stavbou obchodních plánů a jejich mechanickým testováním. Tuto fázi mám nyní hotovou. Nutno říci, že testy ukázaly na další zajímavé taktiky, které jsou nad rámec tohoto článku – kromě již diskutovaného obchodování na začátku dne vypadá velmi zajímavě obchodování spreadů na konci obchodního dne. Což opět dává velký smysl, neboť 0TDE na konci obchodního dne expirují a rozklad časového prémia se s každým momentem blížící se expirace zrychluje. Mým plánem je nyní zaměřit se na exekuce. Ty se dají dělat ručně (jako kterékoliv běžné obchody), ale mým cílem je mít toto portfolio plně automatizované. To bude opět trochu výzva, nicméně ib_insync knihovna, kterou na Finančníkovi pro autotrading používáme, má i podporu opčních spreadů, tak věřím, že toto nebude nepřekonatelné. V mezidobí plánuji rámcově portfolio papertradovat, případně obchodovat na levných trzích typu SPY (opční obchody lze dělat na SPY i z EU, na rozdíl od přímého nákupu podkladu v případě opcí žádná omezení neexistují. Na trzích typu SPY lze tak podobné strategie testovat i s několika stovkami až menšími tisíci dolarů). A jelikož jsem stále ve stádiu intenzivního zkoumání a testování možných přístupů, ve kterém platí více hlav více ví, rozhodl jsem se v Trading Room založit vlákno 0TDE mechanické strategie, ve kterém budu publikovat své backtesty, komentovat přesná pravidla strategií (včetně těch na obchodování konce seancí), publikovat výpisy konkrétních zobchodovaných opcí, plus jsem připraven skrz své backtestovací workflow pro vás otestovat jakoukoliv vaši myšlenku. Systematické obchodování opcí – shrnutí Coby systematický trader jsem neustále na cestě hledání zajímavých způsobů, jak rozšířit své portfolio o další diverzifikovaný zdroj příjmů. Zajímavé jsou bezpochyby systematicky obchodované kryptoměny, kterým se ale z důvodů popisovaných v linkovaném článku vyhýbám. 0TDE opční strategie se reálně mohou systematickým kryptoměnovým strategiím vyrovnat a přitom jde o regulované burzovní prostředí. Z tohoto pohledu tak osobně vidím danou oblast pro své živé účty jako velmi perspektivní a doufám, že za pár měsíců zde budu moci reportovat již své první živé výsledky obchodování 0TDE opčních strategií.

Z našeho bezplatného on-line kurzu Vyděláváme na burzovních trzích, který se zaměřuje na vysvětlení principů krátkodobých obchodů v akciových trzích, jsem tento týden dostal hned několik dotazů, jestli lze podobně obchodovat komodity. Akcie a futures kontrakty (komodity) mají sice drobná vlastní specifika, v zásadě jde ale o technicky velmi podobně obchodovatelné trhy. Systematické strategie, se kterými na Finančníkovi pracujeme, lze aplikovat jak na akcie, tak na futures. Některé strategie (například breakouty na akciových indexech) sám obchoduji s použitím akcií (resp. ETF, což je zjednodušeně řečeno akcie kopírující nějaký segment trhu či index) i využitím futures. Akcie se dají obchodovat s poměrně malou pákou. Při intradenním obchodování musíme mít u brokera alespoň 25 % hodnoty nakoupených akcií. Futures kontrakty (komodity) pracují s vysokou pákou. Pro kontrolu kontraktu o vysoké finanční hodnotě nám broker blokuje jen nepatrný margin. S komoditami tak lze na první pohled dělat teoreticky s malým kapitálem mnohem vyšší zhodnocení. Ale upřímně tomu tak není. Přílišné využívání vysoké páky vede matematicky k vysoké pravděpodobnosti neúspěchu (podrobněji to rozebírám v knize Od myšlenky k reálným obchodům). Rozumné obchodování futures kontraktů tak vyžaduje na startu mnohem vyšší kapitál než obchodování akcií. Což je mimo jiné i důvod, proč se na Finančníkovi více věnujeme právě systematickému obchodování akciových trhů. Pojďme si to ukázat na příkladu. Použiji akciový index S&P 500, který všichni známe a na kterém se dobře obchodují například různé intradenní breakout strategie. Index jako takový obchodovat napřímo nelze. Musíme použít buď futures kontrakt, opce nebo ETF (akcie). Nejmenší futures kontrakt pro obchodování S&P 500 je micro S&P 500 (zkratka MES), kde jeden bod má hodnotu 5 USD. Tj. tento kontrakt je 10x menší, než e-mini S&P 500 (zkratka ES), který mnoho začínajících traderů zkouší používat na malém účtu. Aktuálně se MES obchoduje za cenu cca 4 280. Jeden kontrakt má tak hodnotu 21 400 USD. Pro intradenní obchodování u Interactive Brokers stačí margin cca 900 USD – tedy na účtu nám stačí cca tisíc dolarů, abychom mohli otevřít kontrakt v hodnotě 21 400 USD. Samozřejmě lákavá propozice pro začínajícího obchodníka. Protože pokud trh povyroste o 1 % - tj. z 4 280 na 4 322,80, vydělali bychom na účtu 42,80 * 5 = 214 USD, pokud bychom měli na účtu původně tisíc dolarů, jde o zhodnocení 21,4 %, třeba za hodinu práce! (protože pohyb o 1 % v S&P 500 není vůbec neobvyklý). Denní graf trh S&P 500 s vyjádřenými procentuálními denními pohyby (High-Low). Trh se běžně hýbe o 1 % denně a více. Ale samozřejmě každá mince má dvě strany – v tomto případě je druhou stranou risk. Ten budeme chtít u aktivnějších strategií kontrolovat stop-lossem. Je otázkou, jak vysoký musí být. Někdo může tvrdit, že v trzích typu S&P 500 stačí stop-loss „pár ticků“. Podle mě to v dnešních trzích reálné není. Sám využívám většinou stop-lossy na základě volatility – čím vyšší volatilita, tím vyšší stop-loss. Například pracuji se stop-lossy typu 0,5*ATR (polovina běžného rozkmitu trhu). Pro zjednodušení článku řekněme, že stop-loss budeme odvozovat z procentuálního pohybu trhu a budeme pracovat s 0,5 % pohybu trhu. Při MES ceně 4 280 a stop-lossu 0,5 % bychom riskovali 21,4 bodu. Jeden bod má v MES hodnotu 5 dolarů, celkový risk je tedy 107 dolarů. A zde se dostáváme k tomu, že tolik nezáleží na tom, jak velkou páku nám broker dovolí využít. Ale jak vysoký risk je rozumný vůči stavu našeho účtu. Jak velký účet potřebujeme pro to, aby pro nás ztráta 107 USD byla přijatelná? Osobně u intradenních breakout strategií risku cca 0,2 % kapitálu na obchod, tj. sám bych potřeboval mít na účtu 53 500 dolarů (to může vypadat na první pohled jako vysoká částka na jeden kontrakt, ale pointa mého obchodování spočívá v tom, že kapitál využívá najednou více strategií obchodujících např. v jiném čase). Dokáži si představit hodně agresivní obchodníky, kteří budou riskovat 2 % na obchod, pak je potřeba na účtu 5 350 USD. To už je z mého pohledu pro intradenní obchodování extrémní risk, ale budiž. Tedy pro otevření obchodu nejmenšího obchodu v S&P 500 skrz futures potřebujeme 5 350 USD. Ovšem co se stane, pokud ztratíme například pětkrát po sobě naší hypotetickou částku 107 dolarů? Stav účtu by byl 4815 a další obchod s riskem 107 USD již představuje risk 2,2 % účtu. Jistě tušíte, kam mířím – s malý účtem ve futures nemáme skoro žádné možnosti v reálné škálovatelnosti kontraktů. Nemůžeme obchodovat 0,5 kontraktů MES. Musíme obchodovat jeden nebo dva atd. Alternativou může být obchodování akcií. V případě S&P 500 (ticker SPY) se aktuálně nabízí za cenu 423,50 USD/akcii. Opět bychom riskovali stejný stop-loss 0,5 % a tedy pohyb 2,12 bodů. Aby byl risk srovnatelný s výpočtem MES, tedy risk ve výši 107 dolarů na obchod odpovídající 0,5 % trhu S&P 500, mohli bychom otevřít 50 shares tickeru SPY. Hodnota nakoupených akcií by byla 50 * 423,50 = 21 175 USD. Což je stále objem, který technicky půjde u Interactive Brokers intradenně s kapitálem 5 350 USD otevřít (pro intradenní obchodování akcií je poskytována čtyřnásobná páka). A jsme v zásadě u hlavního rozdílu práce s akciemi vs. futures u malých účtů. Tam, kde si obchodníci mohou dovolit otevřít 1 MES kontrakt, mohou pracovat s 50 shares v ETF (akcii). A práce s 50 shares, je z pohledu risk managementu, mnohem, mnohem flexibilnější. Při poklesu účtu mohu shares snižovat – obchodovat 49, 48 nebo 47 akcií. Při růstu účtu mohu pozice o drobné jednotky zvyšovat. Tento princip o to více vynikne při práci v portfoliích (tj. obchodování více trhů najednou), což je z mého pohledu základ úspěšného burzovního obchodování. Pokud s trhy začínáte, je z mé zkušenosti rozumnější dívat se kvůli efektivnějšímu risk managementu spíše na akciové trhy. Tak, jak to na Finančníkovi děláme. P.S.: V článku jsem použil pro obchodování S&P 500 ticker SPY, který je v EU regulován a běžní retailoví obchodníci jej nemohou obchodovat. Nicméně vysvětlovaný princip je univerzální – jde o to, že s pozicemi v akciích je možné kapitál efektivněji dělit do menších dílků, rozkládat riziko do více systémů a riskovat stále přiměřenou část kapitálu.

Při obchodování na burze můžeme pracovat s různými statistickými výhodami. Jednou z nich může být i IPO, kdy se akcie poprvé dostávají na burzu. Obsah článku: Co je IPO? Kolik je IPO za rok? Proč se o IPO z pohledu tradingu zajímat? Obchodování IPO Tendence pohybů akcií po IPO SPAC vs. tradiční IPO Identifikace SPAC v historických grafech Obchodní plán vycházející z IPO Backtest mechanické IPO strategie Mechanické obchodování IPO – shrnutí Co je IPO? "IPO" je zkratka pro "Initial Public Offering" a označuje první veřejnou nabídku akcií společnosti na burze. Tento proces je klíčovým momentem pro mnoho soukromých společností, protože znamená jejich vstup na veřejný akciový trh a nabídnutí svých akcií široké veřejnosti. Před IPO je společnost obvykle vlastněna zakladateli, ranými investory, jako jsou venture kapitalisté, a možná malým počtem privátních investorů. IPO umožňuje společnosti získat kapitál od široké veřejnosti prostřednictvím prodeje akcií a současně poskytuje raným investorům a zakladatelům možnost zhodnotit část své investice. Kolik je IPO za rok? Jde o stovky ročně. Pokud analyzujeme IPO na americké burze, kde otevírací cena první den uvedení na burzu byla vyšší než 5 USD a objem prvního dne obchodování minimálně 10 000 akcií, pak vidíme, že běžný počet IPO posledních let se pohyboval kolem 200 až 300. Extrémní byl rok 2021, kdy těchto IPO bylo přes 500: Historická data ukazují, že počet IPO obecně výrazně klesá v době poklesů trhů. V loňském roce 2022 bylo IPO celkem 87, letos zatím jen 57. Proč se o IPO z pohledu tradingu zajímat? Coby tradeři obecně vyděláváme především na neefektivitách trhů. Ty se často odehrávají v dobách, kdy v trzích panují emoce. Což uvedení nové společnosti na veřejně obchodovaný trh často představuje. O společnostech vstupujících na trh se hodně hovoří a především není známá jejich tržní cena. Ta se teprve bude tvořit. Obchodování IPO IPO lze obchodovat jednak tak, že se účastníme samotného úpisu. Při vstupu na burzu je na základě poradců a investičních bank stanovena cena, za kterou se akcie upisují. Za tuto cenu lze nakupovat akcie u brokerů, kteří IPO umožňují obchodovat. Řada obchodníků akcie nakupuje právě v IPO a vydělává na tzv. fenoménu IPO pop – rozdílu mezi první otevírací cenou akcie na burze a cenou, za kterou byla akcie upsaná. Řada akcií na základě zájmu investorů otevře výše, než za kterou byly primárně upsány. Nasdaq ve svých statistikách udává, že průměrný IPO pop v roce 2020 byl 38 %. IPO lze obchodovat ale i tak, že akcie nakupujeme až poté, co se začnou obchodovat na burze. Což je cesta, která se dá dělat systematicky s běžnými nástroji, které máme všichni k dispozici. Oproti etablovaným akciím můžeme coby tradeři těžit ze zvýšené volatility a již zmíněného prostého faktu, že trh teprve hledá férovou tržní cenu dané společnosti. To se promítá do toho, že některé tituly mohou po svém IPO dosáhnout ohromného zhodnocení. Zde je graf nejvyšších zhodnocení akcií za 40 obchodních dnů od první otevírací ceny: Vidíme, že každý rok, včetně let 2022–2023 se našly tituly, které během 40 dnů po IPO uzavřely o několik set procent výše, než za jakou cenu začalo na burze jejich obchodování. To jsou bezesporu zajímavé obchodní příležitosti. Tendence pohybů akcií po IPO Výše uvedený graf by mohl naznačovat, že akcie mají po IPO tendenci růst. Obecně tomu ale tak nebývá (výše publikovaný graf ukazuje maxima). Takto vypadají průměrná zhodnocení za 40 obchodních dnů od první otevírací ceny po IPO: Zejména v kontextu celkového klesajícího trhu akcie po IPO průměrně klesaly. A některé opravdu výrazně. Takto vypadá nejnižší zhodnocení akcií po IPO za 40 dnů od první otevírací ceny: Akcie tedy umí v relativně krátké době po IPO vytvořit jak ohromný zisk, tak ohromnou ztrátu. To je paradoxně přesně prostředí, které pro aktivní trading potřebujeme. Vesměs vyděláváme hlavně na volatilitě, kdy se obchodované trhy hýbou. SPAC IPO vs. tradiční IPO IPO v grafu poznáme tak, že v daný den začíná cenový denní graf daného tickeru. Budete-li grafy testovat a například na IPO stavět obchodní systém, je potřeba mít na paměti druhý možný způsob, jak se společnosti dostávají na burzu. Může jít o výše popsané tradiční IPO, ale i o tzv. SPAC (Special Purpose Acquisition Company). SPAC IPO a tradiční IPO jsou dva rozdílné přístupy, jak společnost může vstoupit na veřejný akciový trh. Zatímco oba procesy mají stejný konečný cíl – získat kapitál od veřejných investorů a obchodovat na burze – způsob, jakým k tomu dosáhnou, se značně liší. SPAC, někdy označovaný jako „blank check company“, je entita vytvořená výhradně za účelem akvizice jedné nebo více nejmenovaných podniků. Společnost se na burzu dostane tak, že skupina investorů nebo sponzorů vytvoří novou společnost (SPAC) a uvede ji na burzu. Přičemž investoři kupují akcie bez znalosti, jaká konkrétní akvizice bude provedena. Jde skutečně o prázdnou společnost, kdy se teprve později hledá firma, u které SPAC provede akvizici. Jakmile je cílová společnost identifikována (často měsíce až několik let), akcionáři SPAC hlasují o schválení akvizice. Po schválení se cílová společnost stává veřejně obchodovanou společností prostřednictvím fúze se SPAC. Ohromný boom ve SPAC IPO byl v letech 2020–2021. Často šlo o několik set IPO ročně (SPAC IPO nejsou součástí výše publikovaného grafu počtu IPO za rok). Rozlišovat mezi tradičním IPO a SPAC IPO je při analýze grafů velmi důležité. Cena SPAC IPO zpočátku nemá souvislost s akvizovanou společností. Identifikace SPAC v historických grafech SPAC můžeme v historických grafech identifikovat například pomocí Norgate Dat (je potřeba alespoň platinum tarif). Takto vypadá jednoduchý indikátor, kterým si do grafu vykresluji, jestli byla společnost SPAC: #include_once "Formulas\Norgate Data\Norgate Data Functions.afl" blankcheckcompany = NorgateBlankCheckCompanyTimeSeries(); Plot(blankcheckcompany,"SPAC",colorBlack,styleHistogram); Screenshot z Amibrokeru zobrazuje cenový vývoj healthcare společnosti Clover Health Investments (CLOV): Ta vstoupila na burzu v roce 2021 prostřednictvím SPAC IPO. Vývoj grafu v roce 2020 (kde na spodním indikátorů vidíme čárky) se netýkala společnosti CLOV, ale investičního nástroje (prázdné společnosti), která byla uvedena na burzu, ale ještě se nevědělo, se kterou společností se spojí. Obchodní plán vycházející z IPO V případě systematického obchodování IPO se tedy budeme chtít zaměřit na nové společnosti (existuje v grafu jen několik úseček), které nejsou SPAC. Patrně budeme chtít tyto společnosti nakupovat (shortování akcií se mi jeví v této fázi jako hodně riskantní, nehledě na to, že shorty nemusí být vůbec k dispozici). Můžeme zkusit nakupovat společnosti, které vykazují určité momentum a volatilitu. A pro řízení risku použít stop-loss a profit-target v rozumném risk:reward poměru. Pozice budeme tedy držet swingově. Takto může vypadat rámcový plán: Vstupní podmínky: Akcie se obchoduje mezi 5.–10. obchodním dnem po IPO. Normalizovaná volatilita (ATR5/C) je vyšší než 0,05. Akcie má momentum. Poslední uzavírací cena je vyšší než nejvyšší předchozí uzavírací cena za posledních 5 dnů. Současně je poslední uzavírací cena vyšší než uzavírací cena prvního dne na burze. Akcie se obchoduje alespoň za 5 dolarů (nechceme obchodovat tzv. penny stocks). O akcii je zájem. Nejnižší denní objem obchodů od uvedení na burzu je 50 000. Risk management: Stop-loss 5 % od vstupu. Profit target 30 % od vstupu. Časový stop-loss 40 dnů (nechceme vázat kapitál extrémně dlouho, pokud se cena akcie nebude hýbat). Obchodované trhy: Všechny tradiční IPO na US trzích. Kapitál dělím do 3 dílů, každé pozici přiřazuji 33 % kapitálu. Pokud by bylo jeden den více signálů, obchoduji ty, které mají od IPO vyšší zhodnocení. Backtest mechanické IPO strategie Backtest podobného ukázkového přístupu rozhodně naznačuje, že v této oblasti bude zajímavý edge. Historicky by strategie dosahovala zhodnocení 32,6 % p.a. při drawdownu -22,28 %. Z kapitálu 10 000 USD bychom za posledních deset let vytvořili 198 520 USD (po odečtení komisí). Průměrný obchod vychází na +2,64 %, sharpe ratio na 1,19. Velmi dobré je také nízké využití kapitálu. Ten by byl průměrně využit jen z 34,82 % a podobná strategie by se tak mohla hodit do obchodování systematického portfolia, ve kterém sdílíme kapitál mezi strategiemi a dosahuje vyšších zhodnocení. Zde jsou graficky zobrazené výsledky backtestů. Graf vývoje stavu účtu strategie (zelená křivka) vs. benchmark S&P 500 (šedá linka). Logaritmické měřítko: Graf vývoje stavu účtu strategie (zelená křivka) vs. benchmark S&P 500 (šedá linka). Běžné měřítko: Graf procentuálního využití kapitálu strategie: Mechanické obchodování IPO – shrnutí Jednoduchá ukázková strategie ukazuje, že v mechanickém obchodování IPO může být zajímavý edge. I velmi jednoduchá pravidla strategie vykazují stabilní růst equity křivky. A to i v letech 2022–2023, kdy akciové trhy padaly. Je to dáno zvoleným risk managementem. Ztráty jsou limitovány 5% stop-lossem, zisky pak strategie inkasuje poté, co akcie vzroste po IPO o 30 %. Zisk je tak 6x vyšší než ztráta a systém si může dovolit obchodovat s nižší úspěšností a čekat na ty akcie, které po IPO vystřelí.

Jedno ze základních pravidel úspěšného burzovního obchodování říká – nakup levně, prodej draho. Pojďme si ukázat, jak konkrétně může vypadat obchodní systém vycházející z tohoto principu. Včetně popisu mechanických pravidel a zpřístupnění on-line backtesteru, ve kterém si můžete pravidla sami otestovat. Obsah článku: Co znamená nakupovat krátkodobé poklesy? Co je to "pokles" na akciovém trhu? Jakou výhodu přináší nakupování po poklesu? Obchodní plán nakupování akcií do poklesu Vstupní pravidla obchodního plánu Výstupní pravidla obchodního plánu Konkrétní příklad obchodu dle publikovaného obchodního plánu Nakupování po poklesu akcií vs. buy and hold Vyšší výkonnost při nižším využití kapitálu Další kombinace parametrů – vyzkoušejte bezplatný backtester Co znamená nakupovat krátkodobé poklesy? Anglicky se tomuto přístupu říká „buy the dip“ a princip vychází z myšlenky, že v akciových trzích dochází velmi často po krátkodobých poklesech k oživení cen a novému růstu. Obchodní příležitosti mohou být tím zajímavější, čím rychlejší a dramatičtější pokles je. Protože při poklesu ceny akcií obvykle nejslabší investoři začnou své akcie prodávat (nebo se jim aktivují příliš blízko zadané stop-lossy), což pokles ceny ještě umocňuje. Jakmile se situace uklidní, vstupují často do trhů noví nakupující a cena může mít tendenci stoupat. Co je to "pokles" na akciovém trhu? Pokles na akciovém trhu můžeme definovat jako krátkodobé snížení ceny akcie na její jinak růstové trajektorii. Pro nákup krátkodobých poklesů tak obecně chceme vidět, že cena akcie dlouhodobě roste a v rámci růstu došlo ke krátkodobému cenovému poklesu. Na Finančníkovi jsme systematičtí obchodníci, takže si budeme podobná pravidla chtít popsat naprosto jednoznačně. Pro účely systematického tradingu lze pokles definovat například tak, že se akcie obchoduje nad svým dlouhodobým cenovým průměrem (běžně počítaným jako průměr za 200 obchodních dnů) a současně se její cena snížila během jedné obchodní seance o více než 3 %. Graf akcie TSLA s vyznačeným dlouhodobým klouzavým průměrem (zelená linka) počítaným za posledních 200 obchodních dnů (MA200). Zelené šipky zobrazují dny, kdy byla uzavírací cena nižší o více než 3 % než předchozí uzavírací cena. Pokud pracujete s programem Amibroker, můžete si podobný graf zobrazit s pomocí následujícího kódu: shape1 = IIf(ROC(C,1)<-3 AND C>MA(C,200),1,0) * shapeUpTriangle; PlotShapes( shape1, colorGreen, 0, Low, -33); (pokud byste rádi podobné grafy vytvářeli, ale nevíte jak sdílený kód aplikovat, doporučuji účastnit se minikurzů v rámci TechLabu). Jakou výhodu přináší nakupování po poklesu? Pokud se podrobněji zaměříme na pohyby prakticky libovolného trhu, pak brzy zjistíme, že se trhy pohybují v určitých „vlnkách“. Nákupem na dnu vlnky pak můžeme dosáhnout lepší vstupní ceny, než pokud nakupujeme na vrcholu vlnky. Takto si můžeme pohyby trhu zobrazit ve zmíněné akcii Tesly: Je ale potřeba zdůraznit, že ne každý nákup do poklesu nás dovede k lepší vstupní ceně. Pochopitelně nikdy nemáme záruku, že cena nebude klesat dál. Každá akcie může klesnout třeba až k nule a jakékoliv obchody je třeba dělat s dobře nastaveným money managementem. Nicméně bankrot akcie pohybující se nad MA200 není příliš pravděpodobný. Pravděpodobnější je scénář, že nákupem do poklesu získáme dlouhou pozici za příznivou cenu. Ovšem příznivá vstupní cena neznamená automaticky profit. Ten se realizuje až výstupem a tedy skrz kompletní obchodní plán. Obchodní plán nakupování akcií do poklesu Nákupy po poklesu akcií mohou mít různou formu. Někteří obchodníci podobným vstupem otevírají svá dlouhodobá portfolia, jiní vydělávají na očekávaných krátkodobých pohybech. To je náš příklad. Jedna z taktik, kterou v trzích dělám, vypadá zhruba následovně: Vstupní pravidla obchodního plánu Sleduji akcie v určitém akciovém indexu. Pro konkrétní příklad použijme Nasdaq 100. Sleduji, které akcie se pohybují nad MA 200 a čekám, až některá akcie klesne za jeden den o více než 3 %. To je tzv. signální úsečka (č.1 na níže uvedeném screenshotu). Následující den zadám limitní vstupní příkaz pod uzavírací cenu signální úsečky. Většinou o velikosti určitého násobku ATR. ATR zjednodušeně řečeno říká, jaký je průměrný denní rozkmit. 0,9 * ATR5 tak např. reprezentuje skoro plnohodnotný průměrný denní rozsah za posledních 5 dnů. Do podobné vzdálenosti zadám limitní vstupní nákupní příkaz. Jinými slovy po výrazném poklesu se snažím nakoupit ještě s výraznou slevou. Výstupní pravidla obchodního plánu Takto se budu snažit vstoupit do určitého daného maximálního množství současně otevřených pozic. Například deset. Výstupy mívají časový stop-loss (např. pozici chci držet max. 10 dnů), price action výstupní podmínku (například výstup, když úsečka uzavírá nad nejvyšší cenou předchozí den) a třeba limitní profit target (např. pohyb o určitý násobek ATR od poslední uzavírací ceny). Konkrétní příklad obchodu dle publikovaného obchodního plánu Konkrétní obchod může vypadat jako tento na screenshotu: Bod 1 představuje signální úsečku – trh poklesl o více než 3 % od předchozí uzavírací ceny. Následující den (úsečka 2) zadávám limitní nákupní příkaz do vzdálenosti 0,9*ATR5 od uzavírací ceny úsečky 1. Na úsečce 3 je zasažen výstupní profit target signál počítaný z hodnot 0,5*ATR5. Pokud bych měl profit target vzdálenější, vystupoval by systém na úsečce 4, protože ta uzavírá výše, než byla maximální cena předcházející úsečky. Podobné obchody opakuje systém stále dokola ve všech akciích indexu Nasdaq 100 (maximálně má otevřeno 10 pozic). Nakupování po poklesu akcií vs. buy and hold Jaká je výhoda podobného přístup oproti klasickému držení akcií nebo indexu? Stručně nám na to odpoví backtest. Modrá křivka představuje výkonnost zmíněného jednoduchého systému nákupu „dipu“, šedá linka reprezentuje pro porovnání výkonnost indexu Nasdaq 100. O jednotlivých metrikách backtestu bych zde mohl psát hodiny. Pro zachování stručnosti se zaměřme jen na ty nejjednodušší. V řádku označeném 1 je vidět, že systém vydělal historicky výrazně více, než případné držení indexu: 18,8 % ročního zhodnocení vs. 13,31 %. Což vedlo pochopitelně k výrazně odlišnému absolutnímu zisku. Investovaných 20 000 dolarů by v rámci systému přineslo 3 057 987 dolarů, v indexu 831 074 dolarů (řádek označený 3). Systém vydělal výrazně více i přesto, že v praxi bychom museli výnosy systému danit (v případě pasivního držení indexu nikoliv). Ještě podstatnější než absolutní výnosy je pro mě důležitý drawdown (řádek označený 2). V indexu bychom si prošli drawdownem –82,90 %, systém měl drawdown –22,55 %. Z pohledu výnos/drawdown je jednoznačné, kdo je vítězem a proč se systematickému obchodování věnujeme. Vyšší výkonnost při nižším využití kapitálu Srovnání dalších parametrů si můžete projít ve výše publikované tabulce. Upozornil bych ale ještě na řádek označený 4 – průměrně vytížení kapitálu systémem. V případě indexu bychom měli zainvestovaný veškerý kapitál. V případě diskutovaného systému „nákupu se slevou“ je vytíženost kapitálu 13,9 %. To znamená, že 80 % kapitálu u podobného systému nevydělávalo – leželo by na účtu (a i přesto jsou výsledky mnohem lepší než při držení indexu). V praxi se tak nabízí zapojení dalších systémů do portfolia. Což je přesně to, co na Finančníkovi děláme. Mohu obchodovat například podobný systém nákupu po poklesu a současně jiný systém, který bude krátkodobě akcie shortovat. Oba systémy budou vyžívat stejný kapitál a o to vyšší bude výsledná výkonnost. Podrobně tento princip rozvádíme v článku Portfolio – význam pro profitabilitu a diverzifikaci rizika. Další kombinace parametrů – vyzkoušejte bezplatný backtester Možná, že začínáte být ze systematických mechanických strategií (a jejich portfolií) podobně nadšeni, jako jsme my. A nedivím se. Možností, jak zajímavě zhodnocovat kapitál, je zde skutečně mnoho. Vše lze navíc jednoznačně testovat a vyhodnocovat. Pokud zatím nemáte s historickými backtesty zkušenosti, můžete vyzkoušet prostředí, se kterým sám pracuji. Na stránku https://backtester.financnik.cz/zakladni-korekce jsme připravili jednoduché rozhraní, ve kterém si můžete otestovat různé variace popisovaného systému. Můžete sledovat, jaký dopad mají na výsledky jiné parametry zvolených násobků ATR, podmínky signální úsečky nebo množství současně otevíraných pozic. Backtester je v tuto chvíli otevřený všem traderům na Finančník.cz. Hotové reporty posílá v PDF formátu na e-mail, který se nemusíte bát do formuláře zadat. E-maily v tomto formuláři nejsou nikde uchovány ani použity pro jiný účel, než jednorázové zaslání reportu. P.S: V pravidelné pondělní lekci z živých trhů jsem komentoval svůj živý obchod, který mám v době psaní článku právě otevřený podle obchodního systému, který je velmi podobný tomu, který zde diskutujeme.

Obsah článku: Co je intradenní obchodování (daytrading)? Kde získat funkční obchodní plán? Co je intradenní breakout otevíracího rozpětí? Pravidla obchodního plánu intradenního breakoutu Jak strategii mechanicky otestovat? Hotový kód mechanické intradenní breakout strategie Automatizovaný daytrading - shrnutí Daytrading může být hodně výdělečný. Zde je konkrétní plán, jak bych začal. A to včetně kódu strategie, kterou je možné pustit do trhu jako autotrader. Co je intradenní obchodování (daytrading)? Intradenní obchodování je styl tradingu, kdy pozice držíme jen přes den (tj. nikoliv přes noční seanci). Výhodou je, že coby obchodníci můžeme jít spát s čistou hlavou, je možné pracovat s vyšší pákou (brokeři mají pro intradenní držení pozic vesměs jiné požadavky na kapitál než pro pozice držené přes noc) a kapitál na účtu může pracovat s vyšší frekvencí, a tudíž více vydělávat. Na druhou stranu je intradenní obchodování velmi náročné. Zejména diskreční, kdy obchodníci velmi často sklouzávají k tomu, že obchodují nikoliv dlouhodobé pravděpodobnosti, ale subjektivní „predikce“ toho, kam se trh vydá. A to nefunguje. Intradenní obchodování je těžký boj i z pohledu nákladů. U pozic trvajících hodiny nebo minuty budeme z principu dosahovat průměrně nižších výdělků na jeden obchod, ale komise platíme brokerům stejně jako u kteréhokoliv jiného obchodu. Často se tak může stát, že poplatky spolykají všechny těžce vydělané peníze. Zejména, pokud bude obchodník provádět mnoho ultrarychlých obchodů denně. Přesto má intradenní obchodování potenciál. Vidím jej zejména v momentě, kdy strategie automatizujeme a obchodujeme spíše s nižší frekvencí – například jeden intradenní obchod v trhu denně s dobou trvání spíše hodiny, než minuty. Osobně intradenně obchoduji jak mean reversion, tak breakout strategii na akciových indexech. Intradenní strategie tvoří menší část mého portfolia, které je dále složené především z mechanických swingových a dlouhodobějších rotačních strategií. Nicméně komplexnější portfolia vyžadují přiměřeně vysoký kapitál a pro řadu obchodníků tak může být zajímavé začít s daytradingem, kde jsou požadavky na kapitál nejmenší. Pojďme si proto ukázat možnou cestou, jak konkrétně začít, pokud zatím žádnou AOS strategii ani systém pro autotrading nemáte. Kde získat funkční obchodní plán? Moje osvědčená cesta je inspirovat se tím, co funguje ostatním. To jde pochopitelně tím lépe, čím více zkušeností člověk má. Při stavbě úplně prvních systémů bych vyšel z těch nejvíce diskutovaných principů, které fungují dlouhodobě. Například na Finančníkovi roky diskutujeme intradenní breakouty v akciových indexech. V případě daytradingu je to určitě dobrý začátek. Na internetu lze najít i funkční obchodní plány. Například v různých akademických studiích, které jsou volně dostupné. Jde o ohromné množství dat, naštěstí ale existují služby, které je procházejí, katalogizují a popisované edge backtestují. Patrně nejlepší je quantpedia.com. Tu se svým týmem připravuje Radovan Vojtko, který v nedávném rozhovoru v newsletteru Quantopian zmínil například studii: Může být day trading skutečně profitabilní? Adresa ke stažení: https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=4416622 Ta backtestuje jednoduchý breakout otevírací rozpětí na 5minutovém grafu akciového indexu Nasdaq 100 v letech 2016 až 2023 a došla k závěru, že s použitím páky a intradenního obchodování breakoutů bylo možné ve sledovaném období dosáhnout přibližně 10x vyššího zhodnocení než při držení samotného indexu. Breakouty na indexech nevymizí a s podobným principem bych se tak nebál začít v malém obchodovat. Pochopitelně je třeba akceptovat, že systémy se široce veřejně diskutovanými pravidly patrně mohou časem degradovat a úplně bych se na ně nespoléhal s většími účty. Ale odněkud je třeba začít a zkušenosti získané živým obchodováním vám budou postupně přinášet inspiraci k tomu, jak plány posouvat dál. Sám například obchoduji intradenní breakout také ve velmi triviální podobě, ale s určitou nuancí, která věřím, že může přinášet dodatečnou obchodní výhodu. Na tu bych ale bez předchozí praxe v trzích patrně nepřišel. Co je intradenní breakout otevíracího rozpětí? Za otevírací rozpětí se považuje maximální a minimální cena sledovaného intervalu trhu po jeho otevření. V případě zmíněné studie „Může být day trading skutečně profitabilní“ jde o prvních pět minut obchodování. Pokud si zobrazíme trh skrz pětiminutový graf, pak otevírací rozpětí představují High a Low první úsečky. V grafu jsem situaci zobrazil šrafovanou linkou: Americké akciové indexy otevírají v USA ve stejnou dobu jako akcie. Obchodují se tedy od 8:30 centrálního časového pásma (CT), což většinu roku odpovídá českému času 15:30 (kromě několika málo týdnů, kdy je čas posunut o hodinu díky změně letního a zimního času, která neprobíhá v USA a Evropě stejně). Šrafované linky odpovídají High (horní linka) a Low (spodní linka) první pětiminutové úsečky, což je otevírací rozpětí vycházející ze studie (existují i další principy pracující například s delším časem pro výpočet otevíracího rozpětí). Pravidla obchodního plánu intradenního breakoutu Studie definuje zcela mechanický obchodní plán, který je možné shrnout do následujících kroků: Čekáme na uzavření první pětiminutové úsečky. Pokud je první pětiminutová úsečka rostoucí (Close > Open), pak na otevírací ceně druhé úsečky otevíráme long pozici. Pokud je první pětiminutová úsečka klesající (Close < Open), pak na otevírací ceně druhé úsečky otevíráme short pozici. Stop-loss strategie umisťuje na úroveň low otevíracího rozpětí (první pětiminutové úsečky) v případě long pozice, resp. na úroveň high otevíracího rozpětí v případě short pozice. Profit target se umisťuje na úroveň 10násobku riskované částky (tj. rozsahu vstup – stop-loss). Strategie vystupuje buď na stop-lossu, profit targetu, nebo na konci obchodního dne. Obchodovaným trhem diskutovaným ve studii je americký index Nasdaq 100. Konkrétně skrz ETF s názvem QQQ, které index následuje. V EU díky regulaci není možné tento ticker na běžných retailových účtech obchodovat, a tak nejbližší rozumnou volbou budou futures mikrokontrakty MNQ. Ty mají hodnotu bodu 2 USD. Backtest strategie intradenního breakoutu s využitím trhu QQQ vypadá podle studie následovně: Zdroj: https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=4416622 Černá linka je výkonnost strategie (long a short dohromady). Červená linka benchmark pro porovnání s držením QQQ (de facto držení indexu). Dobré je, že ve studii jsou zahrnuty i výsledky od začátku roku 2022, kdy trhy začaly klesat a dobře to dokresluje, jaké výhody nám poskytují krátkodobé long/short strategie. Černá equity křivka roste bez ohledu na to, že index samotný převážně klesá. Jak strategii mechanicky otestovat? Jelikož máme strategii definovanou naprosto mechanicky, byla by hloupost testovat a obchodovat ji ručně. Pochopitelně existuje celá řada způsobů, jak podobné strategie backtestovat a obchodovat plně automatizovaně. Sám například používám python skripty napojené na Interactive Brokers. Na začátku je ale určitě dobré začít co nejjednodušeji. Z mé zkušenosti lze podobné systémy velmi snadno obchodovat u TradeStation. Ta integruje vše, co člověk potřebuje. Prostředí pro backtest, data a současně funguje jako autotrader. Perfektní je, že u TradeStation lze přepínat mezi simulovaným a živým obchodováním a v obou prostředích fungují zcela stejné skripty. Začal bych tedy tak, že skript pustím na simulovaný účet, budu jej sledovat, a pokud budu s chováním systému spokojený, přepnu se na živý účet a budu mít svůj první intradenní autotrader. Hotový kód mechanické intradenní breakout strategie Konkrétní skript není součástí studie. Nicméně převést uvedená pravidla do mechanického kódu EasyLanguage není těžké. Zde je strategie v podobě, kterou stačí jen překopírovat do TradeStation: Vars: BuyPrice(0),ShortPrice(0), ShortRiskAmount(0), ShortStopLevel(0),ShortTargegLevel(0),LongStopLevel(0),LongRiskAmount(0),LongTargetLevel(0); If Time = 0835 and C>O and MarketPosition = 0 then begin Buy ("LongOR") next bar market; BuyPrice = Close; LongStopLevel = L; LongRiskAmount = BuyPrice - LongStopLevel; LongTargetLevel = BuyPrice + (10* LongRiskAmount); end; If MarketPosition = 1 then begin Sell ("ORL SL") next bar at LongStopLevel stop; Sell ("ORL PT") next bar at LongTargetLevel limit; end; If Time >= 1500 and MarketPosition > 0 then Sell ("ORL TimeStop") next bar at market; If Time = 0835 and C<O and MarketPosition = 0 then begin Sellshort ("ShortOR") next bar market; ShortPrice = Close; ShortStopLevel = H; ShortRiskAmount = ShortStopLevel - ShortPrice; ShortTargegLevel = ShortPrice - (10* ShortRiskAmount); end; If MarketPosition = -1 then begin Buytocover ("ORS SL") next bar at ShortRiskAmount stop; Buytocover ("ORS PT") next bar at ShortTargegLevel limit; end; If Time >= 1500 and MarketPosition = -1 then Buytocover ("ORS TimeStop") next bar at market; Pokud s TradeStation začínáte, můžete se podívat na dříve publikovaný seriál, který ukazuje, jak s TradeStation pracovat. Ale není to složité. Otevřeme graf s příslušným trhem (např. MNQ.D pro denní data mikro futures indexu Nasdaq 100), otevřeme EasyLanguage editor – vložíme skript, aplikujeme jej na graf a můžeme backtest případně rovnou autotraderovat. Ano, výše uvedený skript je v zásadě vše, co potřebujeme proto, aby TradeStation obchodovala intradenní breakout (kód ale publikuji výhradně pro studijní účely, sám bych jej případně spouštěl v simulaci a sledoval, jestli skutečně vše funguje, jak má). Automatizovaný daytrading - shrnutí Backtest i s použitým kódem vypadá velmi perspektivně – ostatně přesně, jak naznačuje studie. Jediný zásadní rozdíl ve výsledcích je v position sizingu. V našem kódu pro zjednodušení pracujeme s jedním kontraktem, což může být kontraproduktivní. Absolutní výše risku bude hodně záležet na aktuální volatilitě trhu a je výhodnější volatilitu tzv. normalizovat, aby byl absolutní risk stále stejný. Na druhou stranu práce s konstantním jediným kontraktem má také výhody. Například tu, že nám stačí velmi malý účet. Například u TradeStation je potřeba pro otevření mikro kontraktu MNQ.D jen cca 460 dolarů. Tedy strategii lze obchodovat s účtem cca 800–1000 dolarů. A to není pro začátek vůbec špatné. Plus je třeba nezapomínat na to, že máme mnoho možností, jak strategii posouvat dál. Můžeme zkusit testovat jiné periody breakoutů, další trhy (strategie dobře funguje i na mikro futures indexu S&P 500) a určitě je dobré otestovat zmíněnou normalizaci volatility. Líbí se vám toto téma? Prosím sdílejte odkaz článku, který jsme publikovali na náš X (https://twitter.com/financnik) a Facebook (https://www.facebook.com/financnikcz) účet. V případě zájmu mohu pokračovat v rozvinutí myšlenky do dalších testů a třeba i více komplexnějších přístupů. Breakout trading a řízení rizik [komodity vs ETF vs CFD] V pokračování článku se zaměříme na Breakout trading a řízení rizik [komodity vs ETF vs CFD].

V posledním dotazníku hodně z vás uvedlo, že nejaktuálnější téma v tradingu je pro vás „jak na stop-lossy“. A je pravda, že bohužel mnoho obchodníků pracuje se stop-lossy špatně, a je to jeden z důvodů, proč tolik obchodníků prodělává. Foto (c)depositphotos.com Stop-loss představuje automatický příkaz, který ukončí otevřenou pozici v ještě přijatelné ztrátě. Co je přijatelná ztráta záleží na řadě faktorů – například frekvenci obchodování, dlouhodobé pravděpodobnosti úspěšnosti obchodovaného systému atd. Vesměs by to ale mělo být jen pár procent účtu. Čím rychleji obchodujeme, tím by se procento mělo snižovat. U dlouhodobějších obchodů s vyšší pravděpodobností úspěchu může být nepatrně vyšší. Sám například u intradenního obchodování riskuji na obchod pod 1 % účtu, u pozičních obchodů to může být několik procent. Většina krátkodobých obchodníků zmiňované pravidlo risk managementu v trzích aplikuje. Bohužel se snaží ale risk management přizpůsobit potřebám svého účtu, nikoliv trhu. Mohu mít například účet 3 000 USD. Podle pouček v knihách se rozhodnu riskovat například 1 % účtu na obchod. Tedy 30 USD. V tomto risku by měly být zahrnuty i komise a skluz v plnění. Dotud je vše v pořádku. Problém nastává v okamžiku, když si většina obchodníků s malými účty vybere příliš drahý trh – nejčastěji nějaký s pákovým efektem. A třeba v komoditách (i těch intradenních) je fixní stop-loss na úrovni 30 USD vesměs hrozně málo. Zejména pro začínající tradery. Obchodníci se pak dostávají do smrtelné spirály. Snaží se obchodovat tak, aby se „vešli“ do zvoleného stop-lossu. Hledají, jak vylepšit vstupy a zvýšit pravděpodobnosti obchodování. Přitom to, co dělají špatně je, že mají od začátku stanovený nepřiměřeně malý stop-loss. A to může reálně ovlivnit to, jestli daný systém vydělává nebo prodělává. Jak to? Představte si, že jej bude obchodovat jiný obchodník s účtem 30 000 USD. Bude také riskovat 1 % na obchod. Takový stop-loss ale rázem může být funkční, protože poskytne obchodu dostatečný prostor. S malými stop-lossy se ztrátoví obchodníci dostávají ještě do jedné velmi problematické situace, kterou jsem na Finančníkovi již mnohokrát popisoval. Jelikož na základním stop-lossu vystupují velmi často, berou jej jako rovnocennou formu ukončení obchodu. A to se moc nevyplácí – při výstupu na stop-lossu se coby obchodníci dostáváme do velmi nepříjemné situace. Než se pustím do podrobnějšího popisu, tak jen uvedu, že v celém článku budu pro zjednodušení uvažovat jedinou formu obchodu – na dlouhou stranu. Tedy že jsme nakoupili, čekáme, že cena poroste a na tomto pohybu vyděláme. Samozřejmě pro short stranu platí vše stejně, jen s použitím obrácených příkazů. Proč není z mého pohledu ukončení obchodu na stop-lossu nejvýhodnější: Stop-loss je prakticky časovaný market příkaz. V našem případě SELL. Pokud je náš stop-loss zasažen, pak trh klesal. Pravděpodobně s nějakým momentem, do kterého my prodáváme marketem – v takové situaci je velká pravděpodobnost, že dostaneme skluz v plnění, což zejména v intradenních futures trzích už může znamenat docela nezanedbatelné částky. Především při malém stop-lossu. Trhy se pohybují vesměs prostřednictvím menších rotací. Při výstupu na prodejním stop-lossu budeme velmi často prodávat do poklesu trhu, který se hned poté „nadechne“ a mohli bychom vystoupit lépe. Co je tedy řešením – nepoužívat stop-loss? To určitě ne. V prvé řadě bych se ale snažil rozlišovat výstup ve ztrátě a výstup na stop-lossu. Sám vnímám stop-loss jako určitou krizovou záležitost – záchrannou brzdu, jejíž použití je zde pro případ nějaké extrémní situace, která nenastává příliš často a ve které prostě pozici ukončím i za méně výhodných podmínek. Zkuste v rámci backtestu nejprve hledat přístupy, kdy nebudete používat fixní stop-loss. Definujte jen pravidla výstupu ze ztrátové pozice. Jsou průměrné ztráty z takového systému na váš účet příliš vysoké? Pravděpodobně pak budete muset najít jinou strategii, nebo levnější trh (ve futures lze dnes zvažovat mikro kontrakty). O krizovém stop-lossu přemýšlejte tedy jako o nejzazší variantě ukončení pozice. Takový stop-loss lze do strategie dodat až úplně naposledy (můžeme například vysledovat průměrnou hodnotu MAE a stop-loss použít na nějaké krajní úrovní). Konkrétní aplikace práce se stop-lossem samozřejmě záleží na obchodovaném stylu a timeframe. Ale přemýšlejte o tom – běžný retailový obchodník striktně vystupuje na malém stop-lossu. Často nastaveném přesně tak, aby se do něj trh trefil svými mikrorotacemi. Tedy trh je velmi efektivní v zasahování těchto stop-lossů a obchodníci velmi efektivní v inkasování ztrát. Na druhé straně jsou profit targety – u těch mají obchodníci úplně jiné emoce (euforie) a tak je posouvají daleko – mimo běžné mikrorotace trhů. A tak se velmi často odehrává scénář, kdy je obchodník v trochu malém profitu, aby pak skončil na blízkém stop-lossu. To v diskréčním obchodování u mnoha traderů vede k tomu, že se snaží o to více natahovat targety, aby trh ještě častěji zasahoval stop-loss. Obchodníci tak inkasují sice malé ztráty – 1-2 % velikosti svého účtu, ale pravidelně. A i to může vést k poměrně rychlému vymazání účtu. O tématu by se toho dalo napsat opravdu hodně. Pokud máte mnoho malých ztrát a váš účet se spíše potápí, zde jsem připravil alespoň základní body k přemýšlení: Při používání vzdálenějších stop-lossů se budeme častěji s pozicí pohybovat v otevřené ztrátě. To určitě nikoho netěší, ale psychicky to lze natrénovat. Je ale určitě lepší začít u pomalejších obchodů a nižší páky. Výstupy obchodů ve ztrátě by měly být prováděny co nejmechaničtěji. Protože u ztrátových obchodů máme coby obchodníci nejvíc zkreslenou mysl. Může jít o velmi jednoduchá pravidla typu „Trh klesl o x bodů od mého vstupu, vystupuji na close první rostoucí úsečky atd.“. Samozřejmě čím rychleji obchodujete, tím menší prostor pro nějaké rozhodování je. Bohužel hrozně moc začátečníků se pouští do těch nejrychlejších obchodů s nejvyšší pákou. Kde jim s použitím malého účtu „nezbývá“ nic jiného, než použít stop-loss pár ticků od vstupu, a stát se tak potravou pro celý řetězec. Určitě existují přístupy pro obchodování s malým stop-lossem. Hlavně pokud vstupujete do protipohybu trhů – který už je tak částečně vyčerpaný, a pokud v takové situaci obchodujete pro adekvátně malé targety (kdy si trh jde de facto pro stop-lossy obchodníků na druhé straně našeho obchodu). Ale když se o něco podobného pokoušíte a nevychází to, pravděpodobně na to nemáte psychiku a opět doporučuji začít obchodovat trochu pomaleji. V této oblasti se tedy nedá poskytnout úplně univerzální rada. Nicméně pokud obchodujete live nějakou dobu a nedaří se vám, zkuste analyzovat své výstupy. Vystupujete ve ztrátě často na nějakém blízkém stop-lossu? Pak toto bude jedna z příčin neúspěchu. Otestujte si, jak by se vám vedlo s nějakou jinou logikou výstupu tak, abyste mohli i v případě špatně se vyvíjejícího obchodu vystoupit jinak než na krizovém stop-lossu. Jsou vaše obchody příliš rychlé na nějaké analýzy? Pak zpomalte. Zvyšte timeframe a snižte páku (pokud na vyšší timeframe nemáte účet).