Dobrý den. Jmenuji se John Nowak a již několik desetiletí žiji, jakožto syn emigrantů, v USA. Zde se mimo jiné živím komoditním obchodováním. Komoditám se věnuji též již několik desetiletí a obchodování je mojí největší vášní i hlavním zdrojem příjmů. Jelikož se znám již hezkou řádku let s Petrem i Tomášem a tomuto serveru velmi fandím, pokusím se tu a tam též, s pomocí Petra a Tomáše, přispět svojí troškou. Rozhodnul jsem se začít s psychologií obchodování, neboť psychologii považuji za nejdůležitější aspekt obchodování. Navážu tedy na skvělý seriál a v dnešním díle psychologie obchodování zkusím napsat něco více o dovednosti umět si počkat na správný obchod. Počkat si nejenom na obchod, který zcela odpovídá našim vstupním pravidlům, ale i na takový obchod, který zároveň při konfrontaci s naším postupně získávaným citem pro trhy nevzbuzuje žádné odpory.

Jednoduchá technika vizualizace

Jak krotit netrpělivost a naučit se čekat – a to třeba v případě intradenního obchodování i několik dnů? To je zajisté zapeklitá otázka. Pocit, že „musíme“ obchodovat, je kolikrát silnější a často tedy obchodujeme i za takových podmínek, kdy nám trhy nejsou zrovna ideálně nakloněny. Jak začít být selektivnější a nehnat se do každého obchodu za každou cenu? Odpovědí může být jednoduchá technika vizualizace, při které si představujeme namísto obchodování něco jiného, co nás však též nutí být vysoce selektivní. Můžete si sami vymyslet celou řadu vizualizací – fantazii se meze nekladou. Vizualizace, kterou vám dnes nabízím já, se nazývá „ostrov“.

Vizualizace ostrova

Má vizualizace je poměrně jednoduchá. Představte si, že trh je jeden obrovský oceán. Můžete se v něm pohybovat zcela svobodně – přesně tak, jako v komoditních trzích. Představme si, že v oceánu ani nežijí žádní nebezpeční tvorové, takže dokud jsme ve vodě, jsme v bezpečí – voda je v daný moment naše nejbezpečnější místo.

Oceán je dále pokrytý tisíci a miliony nejrůznějších ostrůvků, nejrůznějších velikostí. Přičemž každý ostrůvek pro nás znamená veliké lákadlo: u každého ostrůvku totiž existuje šance, že na takovém najdeme skutečný ráj a blahobyt. Krásné palmy, samé dobré exotické ovoce, písečné pláže a třeba i ženy – zkrátka a dobře, cokoliv si jen dokážete představit pod pojmem „ráj“.
Problém však je v tom, že dokud nevylezeme z vody a nevstoupíme na některý z ostrůvků, nevíme předem, zda-li na něm ráj najdeme. Ba co je ještě horší – pouze 40 procent všech ostrovů obsahuje to, co nazýváme ráj! Zbylých 60 procent ostrovů je spíše než rájem peklem – žijí na nich zlí a nebezpeční tvorové, kteří nám mohou velmi, velmi ublížit. Jak jsme ale již řekli – nikdy nevíme, který ostrůvek je ten s rájem a který ten se zkázou, takže pokud chceme vyhledávat ráj, nezbývá nám nic jiného, než riskovat a jednotlivé ostrůvky osobně navštěvovat.

Samozřejmě – ti bystřejší z vás již poznali, že slovo „ostrůvky“ nahrazuje slovo „obchody“. Stejně jako ostrůvky i obchody mohou mít podobu ráje (pokud přinesou sladký zisk), nebo pekla (pokud přinesou bolestivou ztrátu). A stejně jako v případě ostrůvků je bohužel velmi často na naší straně pravděpodobnost, že více obchodů bude ztrátových, méně obchodů ziskových (útěchou nám může být pouze to, že ty ziskové přinášejí většinou díky dobře postavenému money-managementu zisky podstatně, podstatně vyšší než ztráty – proto můžeme celkově profitovat).

Když tedy víme, kolik záludných ostrůvků kolem sebe máme, jak se začneme v moři chovat? Polezeme bezmyšlenkovitě na každý ostrov, který uvidíme před sebou? V žádném případě!

Daleko pravděpodobněji než vlezeme na jakýkoliv ostrov, budeme takový důkladně zkoumat. Budeme si ho chtít prohlédnout ze všech stran, ze všech úhlů, zvážit každičký detail. Budeme vyhledávat byť jen sebemenší náznak nebezpečí, protože než na nějaký ostrůvek vstoupíme, budeme chtít mít skutečně co nejsilnější pocit, že je vše správně – resp. že nebezpeční na nás doslova „nekřičí“. Teprve poté na ostrov vstoupíme. Kéž by se takto chovali i obchodníci!

Obchodníci, zejména pak nováčci, bohužel velmi často rozmýšlejí a jednají velmi neopatrně. Jejich vidina ráje je tak silná, že už by nejraději nějakého dosáhli, a tak bezmyšlenkovitě vstupují na každičký ostrov, který jen uvidí před sebou. Ani je nenapadne zkoušet si ostrovy vybírat – podstatné je, že když se nějaký ostrov před nimi objeví, mohou okamžitě „zkusit své štěstí“ a na ostrov vstoupit. Není pak divu, že nováčci bývají tak často bolestivě „pokousáni“!
V tradingu platí totéž, co v případě s ostrovem. Každý obchod, který uvidíme, sice nabízí potenciál k tomu, že by mohl být právě tím ziskovým (nebo-li mohl by být rájem), avšak většina obchodů dokáže zkušenému traderovi signalizovat už z dálky „pozor, zde není vše jak má být!. Zkušení tradeři totiž vědí, že nemusí a vlastně by ve svém vlastním zájmu ani v žádném případě neměli na žádný ostrov vstupovat okamžitě, když se takový před nimi objeví, ale že se vyplatí nejprve „prozkoumat terén“. V případě obchodů je s trochou pozornosti možné vyčíst řadu „detailů“, které nám prozradí více ještě dříve, než na ostrov (nebo-li do obchodu) vstoupíme. Například: neukazuje nám volume nebezpečně nízkou likviditu? Není v blízkosti naší potenciální vstupní úrovně příliš mnoho S/R úrovní, které by mohly cenu zabrzdit a otočit příliš brzy proti nám? Potvrzuje nám náš obchod i jiný druh analýzy – například trendové čáry, intermarket analýza nebo aktuální volume? Potvrzuje se mi můj obchod i na vyšším nebo nižším time-frame? Je trend na mé straně? A tak dále, a tak dále. Možností, jak „potvrzovat“ obchody, je celá řada a s trochou píle, cviku a zkušeností jich sami brzy mnoho vypozorujete.

Samozřejmě, není třeba mít příliš mnoho „potvrzovacích indikátorů“ – příliš mnoho jich nás bude spíše mást, než nám pomáhat. Přesto je dobré si vypěstovat určité návyky nechat si naše obchody buďto potvrzovat nebo vyvracet ještě nějakým dalším prvkem technické analýzy (já osobně posuzuji okolní S/R úrovně, hledím na rozdílné time-frame a beru v úvahu i volume). Pokud se naučíte takto uvažovat, postupem času budete čím dál tím méně vstupovat na nebezpečné ostrovy. Samozřejmě, tu a tam se vám stane, že nakonec nevstoupíte ani na ostrov, který se nakonec proti všem vašim „kontra-indikacím“ ukázal, že přeci jenom rájem je, ale je to pořád méně bolestivé, než vstupovat příliš často do „pekla“.

Zvažování každého ostrovu je tedy oněch 20–30 procent subjektivního rozhodování, které bývá součástí většiny obchodních plánů (obchodování by mělo být alespoň ze 70–80 procent zcela mechanické, pouze drobný prostor by měl být ponechán subjektivnímu rozhodnutí, a to převážně z pohledu kdy signály do pozice nebrat, nebo kdy signál vzít se zvýšenou opatrností a s přísnějšími pravidly managementu samotného průběhu obchodu). Srovnání s ostrovy je jednoduchá technika vizualizace, kterou si vžijte do paměti (můžete si vymyslet i jinou podobnou techniku) a kdykoliv dostanete signál ke vstupu do pozice, ještě než jej vezmete, vzpomeňte si na ostrov a položte si následující otázky:

Vypadá tento ostrov (obchod) skutečně bezpečně?
Nevidím kolem sebe nějaké náznaky výrazného nebezpečí?
Nebude lepší počkat si na další ostrov, který by mohl vypadat již navenek o poznání lépe?
Neměl bych být při vstupu na tento ostrov mnohem opatrnější než jindy a zvážit např. rychlejší výstup z pozice, pokud se obchod nebude co nejdříve ubírat správným směrem?

Pokud budete chtít začít stabilně dosahovat zisky, bude naprosto nezbytné začít tímto směrem přemýšlet. Dokonce by měl váš obchodní plán postupem času obsahovat víc pravidel kdy neobchodovat (nevstupovat na ostrov), než kdy obchodovat. A to je naprosto v pořádku. Dokud nebudeme vysoce selektivní, nenaučíme se „odfiltrovat“ celou řadu špatných obchodů a i když budeme schopni vytvářet třeba i značné zisky, většinou o takové dříve či později přijdeme právě díky tomu, že zcela zbytečně projdeme přílišnou sérií ztrátových obchodů.

Téměř každý den vídám dokola stále totéž. Grafy nováčků v podobě, ve které by se nevyznal kolikrát ani sám Albert Einstein. Grafy nováčků, které jsou tak komplikované a „zatížené“ takovou mírou indikátorů a studií, že není možné ani najít v celé té směsici základní graf s cenami. S trochou nadsázky by se dalo říci, že grafy nováčků vypadají občas i takto:

Je však toliko složitosti a komplikovanosti skutečně zapotřebí? Chápu, že množství nástrojů technické analýzy, které je dnes k dispozici, svádí často k přesvědčení, že více použitých nástrojů = komplexnější posouzení trhu, přesnější analýza a větší pravděpodobnost úspěšnosti. Nenechte se však takovým pocitem zbytečně zlákat. Skutečnost je taková, že větší počet nástrojů TA je spíše ke škodě. Řada nástrojů TA si totiž spíše protiřečí, než se doplňuje, a tak obchodník využívající celé škály nástrojů TA má své rozhodování spíše ztížené než zjednodušené. Veliký počet nástrojů TA zde není proto, abychom používali všechny, ale abychom si vybrali takový, který se nám líbí a který nám vyhovuje. Potřeba zatěžovat naše obchodování přemírou prvků TA není otázka hledání „lepšího systému“, ale spíše otázka mylné potřeby eliminovat z obchodování riziko. Problém používání přemíry nástrojů TA, které následně vede spíše ke škodě než k užitku, pramení čistě a jen z psychologických základů uvnitř nás. Pokud se chceme naučit dělat si obchodování jednoduché, flexibilní a profitabilní, je třeba si tuto skutečnost uvědomit a plně ji přijmout.

Vše plyne z tendence eliminovat riziko

Naše myšlení je vlivem nejrůznějších okolních vlivů naučené na něco, co bohužel příliš nefunguje v obchodování na trzích. Naše mysl je již od mládí pod vlivem společnosti, rodičů, zaměstnavatelů a já nevím koho všeho ještě učeno eliminovat riziko. „Riziko je nežádoucí, a tak se považuje za správné jakékoliv riziko eliminovat“, dalo by se obecně říci. Eliminace rizika je něco, co se snažíme dělat v podnikání ale i v rodinném životě. Snažíme se eliminovat riziko kdykoliv děláme jakýkoliv důležitý krok v našich zaměstnáních. Snažíme se eliminovat rizika, když přemýšlíme, kam uložit své peníze a kde si koupit takové či jiné zboží. Snažíme se eliminovat rizika, když si vybíráme svého obchodního nebo životního partnera. Riziko, riziko, riziko... Děsí nás a čím více dokážeme riziko zmenšit, tím lépe se cítíme. Riziko nás děsí často dokonce až do takové míry, že děláme vše proto, abychom jakékoliv riziko zcela vypustili. I když si to kolikrát neuvědomujeme, eliminace rizika je tedy díky mnoha životním zkušenostem v našem podvědomí natolik pevně a hluboce zaryté, že se jedná již o poměrně automatický vzor chování. Kamkoliv přijdeme a cokoliv děláme, naše podvědomí nás zcela nenápadně směřuje vždy podobným směrem: eliminovat riziko.

Problém takovéhoto zažitého vzoru chování začíná však velmi seriózně narážet při snaze úspěšně obchodovat na komoditních, akciových nebo forex trzích. Proč? Protože v jakékoliv branži na světě obecně platí: čím více chceme získat, tím více musíme riskovat. A v trzích to platí dvojnásob. Takovéto pravidlo se pak dá převést i opačným směrem: pokud se snažíme eliminovat naše riziko na nulu, pak i naše výdělky budou rovny nule.
To tedy znamená, že pokud chceme v trzích vydělávat, musíme začít dělat něco, na co jsme doposud nebyli připraveni – a tím je potřeba naučit se zcela přijímat riziko. A to je něco, s čím se v počátcích málokdo hodlá smířit, a tak je poměrně běžné padnout do začarovaného kruhu sebeklamu že „riziko v případě obchodování na trzích eliminovat lze.“

Jedním ze způsobů, jak se většina nováčků tedy snaží eliminovat nebo alespoň snížit riziko v trzích, je právě tendence používat co nejvíce nástrojů technické analýzy za účelem zdánlivé „lepší kontroly nad trhy“, a tím „zmírnění možného rizika“. V běžném životě skutečně platí, že čím více dostaneme danou věc pod kontrolu, tím více riziko snižujeme. V trzích však bohužel tato souvztažnost neplatí. Trhy jsou vysoce iracionální prostředí a trhy nikdy a jakkoliv pod kontrolu dostat nelze. Pocit, že trhy „kontrolujeme“ díky množství indikátorů, je tedy zcela mylný, falešný a vysoce kontraproduktivní. Více nástrojů TA skutečně nezvyšuje naši kontrolu nad situací a už vůbec neeliminuje nebo nesnižuje náš risk v daném obchodě. Více nástrojů TA naopak pouze zhoršuje naše rozhodování, dělá danou obchodní situaci mnohem složitější a pouze potvrzuje skutečnost, že trhy není možné jakkoliv kontrolovat nebo snad dokonce ovládat.

Jak se pozná profesionální obchodník?

Profesionální obchodník již tuto skutečnost dávno pochopil. Profesionální obchodník se tedy nesnaží ovládat trhy, ale raději sebe. Profesionální obchodník ví, že riziko bude v trzích vždy stejné, bez rozdílu kolik nástrojů TA právě používá. Pro profesionálního obchodníka je tedy podstatné nikoliv „mít trhy pod kontrolou“, ale raději nalézat a posouvat vlastní limity v tom, kam až sahá jeho samotná tolerance rizika a v takových mezích pak vytvářet obchodní strategie. Díky tomu se pak snaží profesionální obchodník dělat své obchodování maximálně jednoduché a co nejméně si komplikovat vlastní obchodní rozhodnutí.

Většina z vás by byla překvapena, jak vypadají grafy nejúspěšnějších obchodníků.

Tak například toto je graf obchodníka zmiňovaného na stránkách www.woodiescciclub.com, který vydělal na jediném klouzavém průměru, který právě vidíte na grafu, doslova mega-miliony.

Toto je zase graf jiného obchodníka – našeho známého, který obchoduje pouze a jen s pomocí dvou klouzavých průměrů.

A toto je graf Larryho Williamse, který používá pro své obchodování pouze a jen sérii nejrůznějších patternů.

Všimněte si, co mají tyto grafy společného. Naprostá jednoduchost, nekomplikovanost, minimum informací. Většina nejúspěšnějších obchodníků světa vám ukáže podobné grafy. Prosté, jednoduché, pouze s tolika informacemi, které skutečně potřebují.

V jednoduchosti je síla

Jak je možné, že na takto jednoduchých grafech někdo vydělává miliony dolarů každý rok? Poměrně jednoduše. Za těmito grafy stojí precizní money-management, dostatečná sebedůvěra a naprostá schopnost přijmou risk. A samozřejmě – schopnost s vědomím rizika obchodovat, a to i v těžkých časech, kdy se příliš nedaří.

Více nástrojů z vás lepší obchodníky neudělá. Pokud nedokážete profitovat s jedním, dvěma, maximálně třemi nástroji TA, už vůbec to nedokážete s pěti, deseti a více. Pokud se chcete naučit úspěšně obchodovat, potřebujete nejprve plně akceptovat existenci a nezbytnost rizika v komoditním obchodování. Pak už vám stačí pouze jeden jediný nástroj nebo indikátor, takový co nejlépe poznat, dostatečně pro takový získat cit, aplikovat vhodný money-management a můžete začít úspěšně obchodovat. Úspěšné obchodování je jednoduché. Pokusme se to tedy pochopit co nejdříve a zkrátit si tak cestu za profity alespoň o pár měsíců. A nekomplikujme si cestu falešným pocitem, že lze dostat trhy pod kontrolu a že je to možné pomocí většího množství nástrojů technické analýzy.

O tom, že reálnému obchodování by měla předcházet řádná příprava v podobě dostatečně dlouhého a kvalitního papírového trénování (paper-tradingu), jsme zde již psali mnohokrát. Ti z vás, kteří si tedy tuto radu vzali k srdci, pravděpodobně začali s jasným cílem: z nuly se co nejdříve dostat ve svých papírových výsledcích do (stabilního) plusu.
Samozřejmě, na takovém přístupu není vůbec nic špatného. Přístup, který vám však chci nabídnout v dnešním článku, je dle mého názoru a zkušeností o krůček efektivnější a lépe vás připraví na skutečnou realitu trhů. Co je tedy moje rada, jak začít papírově obchodovat?

ZAČNĚTE S PAPÍROVOU ZTRÁTOU.

A to z mnoha důvodů.

1) V reálném obchodování máte vysokou pravděpodobnost, že i kdybyste měli sebedokonalejší systém, prvních několik obchodů pro vás bude znamenat značnou psychickou zátěž. Je naprosto přirozené, že 90 procent nováčků během svých prvních obchodů ztratí nějaké peníze a není na tom nic špatného – psychologii skutečných trhů je třeba si zažít na vlastní kůži se vším všudy. Co to však znamená, je skutečnost, že více-méně nebudete tedy začínat z „nuly“, ale z mínusu. Za krátko se dostanete do reálného (většinou mírného) mínusu, a tak se z vaší priority „udělat co nejdříve z nuly nějaký zisk“ stane rázem priorita „dostat se z mínusu zpět na nulu“. Z tohoto důvodu je tedy mnohem lepší si v začátku vytvořit fiktivní účet např. −2000 USD a dát si za cíl dokázat se s takovým účtem dostat co nejdříve na nulu. Takovýto přístup v papírovém tréninku je totiž mnohem blíže realitě! Teprve až se dokážete papírově dostat z mínusu na nulu, je čas začít přemýšlet o tom, jak se z nuly dostat ke ziskům.

2) Budete se možná divit, ale dostávat se z mínusu na nulu může mít výrazné psychologické pozitivní stránky. Jde o to, že pokud začínáme s nulou a náhodou se nám v začátcích povede prvních pár obchodů, jako nezkušenému nováčkovi se nám velmi lehce stane, že upadnete do určité „pozitivní euforie“, a začnete být neopatrní a neuvážení. Jelikož jsme už vydělali nějaké peníze, víte, že teď už „obchodujete za peníze někoho jiného“, a proto vás peníze, které můžete v obchodě případně ztratit, už „tolik nepálí“.
Pokud však začínáme se ztrátou, chceme své ztracené peníze vydělat zpět, a tak se snažíme vybírat skutečně ty nejlepší obchody, abychom pokud možno neztratili ještě více a raději „dorovnali naši ztrátu“. Snažíme se být opatrnější a obezřetnější.
Samozřejmě, ne každému může takový koncept fungovat, z dlouhodobé zkušenosti však vím, že pro mnohé je právě mnohem lepší výzvou dokázat dostat účet z mínusu na nulu, než dokázat udělat z nuly nějaké ty zisky.

3) Mnoho nováčků je z prvních ztrát velmi, velmi stresováno. Nejsme na něco takového zvyklí, a tak se prvními ztrátami až příliš zbytečně trápíme. Pokud však začneme papírově trénovat z pozice ztráty, vědomě i podvědomě se daleko lépe připravujeme na to, že jsou ztráty přirozenou součástí obchodování. Malovat si vše pozitivně je sice moc hezké, avšak v obchodování ne moc plodné. Namalovat si nejprve naše obchodování v temnějších barvách, a pak se postupně snažit propracovat k pestřejším barvám, je mnohem smysluplnější přístup z pohledu reality trhů a principu obchodování.

4) Než začneme stabilně dlouhodobě profitovat, se bohužel většině obchodníků stane ještě několikrát, že z již docela slušně vypracovaného účtu padneme zpět na nulu a lehce do mínusu. Proto začít již od samého začátku trénovat „umění vypracovat se ze ztrát na nulu“ může znamenat v budoucnu výrazné ulehčení takových situací. Vypracovávat se z mínusu na nulu se stane pro mnohé téměř „sport“, pomalu začnou takovou věc dělat již s lehkostí a samozřejmě od takového bodu bude mnohem jednodušší začít pak tvořit pravidelné a dlouhodobé zisky.

Celý tento přístup bych asi nejlépe shrnul slovy:

Pokud na sportovním klání na dráze 1000 m vyběhne 10 sprinterů a dva z nich ztratí dech a zůstanou daleko za ostatními, který z nich má větší šanci dostat se zase do čela závodu? Ten, který již několikrát v minulosti dokázal náskok ostatních doběhnout a ví, že to není nic nemožného, nebo ten, kdo si vždy plánoval, jak bude zcela vpředu před ostatními a náhle se ocitl v situaci, o které nikdy ani na moment neuvažoval?
Odpověď je myslím naprosto jednoznačná.

Zkuste tedy začít trénovat s mínusem a dát si za úkol vytvořit z mínusu nulu. Pokud to dokážete na papíře, budete mnohem lépe připraveni do obchodního reálu!

Jedna z velmi častých chyb, kterou děláme v našem procesu učení se jak úspěšně obchodovat na komoditních trzích, spočívá v tom, že se zkrátka a dobře „učíme špatně“. Opět se jedná o hluboce zarytý vzor chování v našem podvědomí, o kterém často nemáme vědomou páru a o kterém by nás často ani nenapadlo, že v případě trhů může být do jisté míry kontraproduktivní. Pojďme ale vše vzít popořadě.

V rámci našeho školského systému bohužel „učení“ rovná se memorování. Určitě si všichni pamatujeme, že od základní až po vysokou školu bylo ve většině případech nejdůležitější ze všeho danou látku správně „našprtat“, tj. zapamatovat si pár pouček, pak vše slepě odříkat od tabule, a tím jsme si vždy zajistili známku, která bohatě uspokojila nás i naše rodiče. Tento model „učení se“ pak často i pokračuje v běžném životě. V řadě přijímacích testů na pracovní místo opět stačí slepě odříkat namemorované věty. V televizních soutěžích můžeme vyhrát miliony pouze tím, že si něco pamatujeme lépe než ostatní. Svět kolem nás je plný „pouček a teorií“ a synonymem „chytrý“ bývá často „ten, kdo si více pamatuje“. Ze základní školy často vyjdeme s tunou zbytečných pouček v hlavě, avšak bez základních znalostí o tom, jak efektivně bojovat v běžném životě.

Tento „syndrom memorování“ se pak bohužel přenáší i do všech ostatních sfér našeho života. Jelikož jsme jako děti byli vychováváni způsobem, že chytří jsme tím, že si pouze někde něco přečteme a zapamatujeme, často se pak domníváme, že si někde něco přečíst a případně to trochu pochopit, nám stačí k tomu, abychom byli v dané věci „vzdělaní“. Mnoho lidí pak dochází k závěru, že „přečíst si a zapamatovat si“ = „chápat a umět“. Někteří se naštěstí dostanou o krok dále a pochopí, že se nestačí danou látku naučit a zapamatovat, ale že je ještě třeba danou věc chápat. Bohužel ale zde opět velké množství lidí končí ve víře, že nic dalšího již není potřeba. Nikdy nám totiž nikdo bohužel neřekl, že naše dovednosti mohou dostat naprosto nový rozměr tím, že kromě racionálního přemýšlení také zapojíme to, čemu se říká CIT a KREATIVITA.

Lidský mozek se skládá ze dvou částí (určitě každý z vás už nějaký obrázek nebo model mozku viděl, takže si dvě poloviny mozku dobře pamatujete). Jedna část zabezpečuje – řečeno velmi zjednodušeně – „racionální myšlenkové procesy“. Tato část mozku je bohužel mnohem více využívaná než druhá část mozku – která zabezpečuje věci iracionálního rázu – tj. kreativitu a určitý „cit“. Pokud máme dvě poloviny mozku, není trochu škoda využívat pouze jednu jedinou?

Lidé se často domnívají, že k trhům stačí čistě racionální přístup. Že se stačí něco „namemorovat“, případně danou věc „pochopit“ a můžeme začít profitovat. Bohužel to není tak jednoduché. Jednak pochopit trhy z čistě racionálního pohledu lze pouze jediným způsobem – a to tak, že se trhy chovají jak samy chtějí, bez jakéhokoliv racionálního základu. Trhy jsou totiž ovládány emocemi davů a chování davů se nikdy nedá se 100% určitostí předvídat. Lidé se pak často domnívají, že k vydělávání milionů stačí „nastudovat“ nějaký indikátor, který nám pokud možno s vysokou přesností řekne, kam trh půjde zítra – a už vše půjde samo. Nováčci často chápou proces obchodování jako čistě mechanický proces, kde stačí stisknout tlačítko myši když A+B=C. Lidé často chtějí od trhů jednoznačnost a nechápou skutečnost, že v prostředí, které se chová čistě iracionálně, na základě chování davů, není možné žádnou jednoznačnost hledat. A kde není jednoznačnost, a tudíž selhává racionální uvažování, je třeba zapojit CIT.

Koukněte se například na letadla a piloty. Letadlo obsahuje počítač s přesně naprogramovaným letem, což bychom mohli přirovnat k čistě mechanickému, racionálnímu obchodování. Většinu letu pilot vlastně ani nepilotuje – vše za něj dělá počítač. Proč je pak tedy pilot jedna z nejlépe placených profesí na světě? Proč pak piloti vůbec existují? Zkrátka a dobře, protože pilot má určité zkušenosti a cit. Protože pokud se něco „pokazí“, počítač nikdy neodhadne situaci tak dobře jako zkušený pilot na základě svého léty vypracovaného citu a zkušeností. Totéž platí v trzích. Pouze s tím rozdílem, že v trzích se něco „kazí“ prakticky pořád. Také počasí potřebné pro let můžeme alespoň trochu slušněji předvídat, ale trhy už tak slušně bohužel ne. Pokud tedy potřebuje v případě bouřky a podobných situací ovládat letadlo pilot, který má pro takové situace cit – proč se domníváme, že je v rámci obchodování důležitější racionální uvažování než cit?

Pokud se domníváme, že k profitování v trzích nám stačí „namemorovat“ a ideálně i pochopit pár indikátorů a formací, pak zřejmě příliš peněz nevyděláme. Protože jakmile se s takovýmto přístupem „vzneseme do oblak“ a při první příležitosti se letadlo (trhy) začnou chovat jinak, než jsme se domnívali, jsme ztraceni a pravděpodobně začneme prodělávat. Za daleko, daleko užitečnější, než studovat do hloubky jednotlivé indikátory tedy považuji potřebu naučit se jen nezaujatě pozorovat trhy a učit se pomalu získávat pro ně cit. Velmi často nováčkům říkáme: „Pozorujte trhy, buďte k nim otevření a pozitivně naladění a získáte to nejcennější ze všeho – cit.“ Bohužel lidé nechtějí slyšet takové rady. Nikdy jim nikdo neřekl, že jenom otevřeným pozorováním se dá naučit více a lépe, než když budeme někde něco do hloubky „biflovat“ a hledat jednoznačné odpovědi. Kéž by byl svět tak jednoduchý. Rozhodně by zde chodilo mnohem více milionářů.

Poslední věcí pak je i studium psychologie obchodování. Zde se opět většina domnívá, že přečíst si někde něco o psychologii obchodování a říci si: „Fajn, tomu rozumím, to chápu!“ stačí k tomu, abychom již se správnou psychologií obchodovali. Jenomže tak to není. Dokud to, co si přečteme, co „namemorujeme“ a co pochopíme neucítíme hluboko ve svém nitru, pokud to neucítíme v každé tkáni svého těla, pak jsem opět jenom něco „namemorovali“, ale nemáme ani páru o tom, jak toho využít v praxi.

Mnoho úspěšných obchodníků říká, že je nejdůležitější věcí být k trhům otevřený a zůstat „pozitivní“. S tím nezbývá než souhlasit. Otevřenost znamená, že jsme schopní a ochotní respektovat, že i pouhým pozorováním se dá mnoho naučit. Otevřenost znamená, že nemusí existovat pouze a jen jednoznačné odpovědi, že nemusí být vše jen černé a bílé. Otevřenost znamená, že se naše Já naučí naladit na rytmus trhu a být pak s trhem v takové harmonii, že se naše profity mohou blížit prakticky neomezené částce.
Není to nemožné a vlastně ani těžké. Pouze se nám to zdá divné, protože jsme nikdy o něčem takovém neslyšeli a protože máme zafixováno, že jediný správný způsob učení je ten, který do nás ve škole nalévali celá léta. Úspěšní a bohatí lidé však myslí jinak.

Zkuste méně studovat indikátory a méně přemýšlet nad trhy. A raději zkuste trhy více pozorovat. Jen tak nezaujatě, každý den. Každý den pozorujte co trh udělal – bez soudů a závěrů. Buďte otevření. Věřte tomu, že i pouhým pozorováním se dá mnoho,mnoho naučit. Nehledejte jednoznačné odpovědi. Pokud budete pár měsíců trhy jenom nezaujatě pozorovat, každý den hledět na to, co nového trh udělal, každý den hledět na celkový obrázek bez konkrétních závěrů, pak se jednoho dne přistihnete, že chcete nakupovat, aniž by jste věděli proč – ale že prostě „víte“, že zítra je velká pravděpodobnost, že trh půjde nahoru. To začne hovořit váš cit. Samozřejmě, i nadále studujte racionální aspekty obchodování – technickou analýzu i její nástroje. To vše se vám bude rozhodně hodit. Nezapomínejte však na to, že svět není černobílý a že pouze racionální přístup k trhům z nás milionáře neudělá. Jak už jsem řekl, úspěšní a bohatí myslí jinak a vždy jsou otevření všemu novému.

Téma, kterého se chci dnes dotknout a opět jej přenést do trochu jiného světla, než na které jsme zvyklí, je téma riziko versus trhy. Jednou ze zažitých „pravd“ široce se šířících jako lavina mezi masami lidí je pořekadlo, že obchodovat na trzích je extrémně riskantní. I když si to opět příliš neuvědomujeme, tato „pravda“ je velice hluboce zakořeněná v našem podvědomí a opět může nepřímo ovlivňovat naše obchodování. Pojďme se však blíže podívat na to, jestli jsou trhy skutečně tak riskantní, jak se říká.

Riziko v obchodování na finančních trzích spočívá, dle většiny, v tom, že

a) můžeme v trzích ztratit peníze;
b) nikdy nevíme, co se stane, takže vstupujeme do velké nejistoty.

Velmi hezké. Většina bohužel není schopna ponořit se do problému hlouběji. Skutečnost je totiž taková, že spekulování na finančních trzích je naprosto stejně riskantní jako cokoliv jiného v životě.

Jistý můj známý vlastní menší reklamní agenturu. Jeho hlavní náplní je účastnit se velké řady tendrů, nebo-li výběrových řízení na nejrůznější kampaně. Se svým známým jsme se nedávno bavili o tom, co kdo děláme. Když jsem mu popsal svou práci spekulanta, ťukal se na hlavu a říkal, že jsem totální blázen. Když jsem se zeptal na jeho profesi blíže já, začal mi povídat o tom, jak vlastně jeho tendry fungují.
Obvykle je obesláno 5 agentur, většinou však i více – řekněme do 8. Tyto obeslané agentury pak pracují na klientově zadání a tvoří jim návrhy strategií a kreativního zpracování. Je to proces, který zabere vždy zhruba několik týdnů a kterého se účastní určitá skupina lidí – řekněme 4-6. Někteří z nich jsou zaměstnanci agentury, někteří z nich jsou externí spolupracovníci. Náklady na jeden tender se tedy pohybují v řádu desetitisíc a někdy až statisíc korun.
Pojďme si to tedy shrnout: pravděpodobnost úspěšnosti výhry je cca 15-20 %. Každý tender stojí desetitisíce až statisíce, které platí jen a jen agentura. Kvůli tendru skupina lidí tráví v agentuře dny, noci a víkendy. A teď to nejlepší – zhruba 20% klientů v budoucnu nakonec vůbec za případný vyhraný tender vůbec nezaplatí, nebo se z nich peníze tahají celé roky.
Na druhou stranu, mé obchody mi nabízejí poměrně stabilní pravděpodobnost 45 %. Můj risk je předem definovaný a pohybuje se v řádu stovek až tisíců korun. Na svých obchodech pracuji maximálně 7 hodin denně a nikdy ne o víkendu. Pokud můj obchod vyjde, své peníze VŽDY dostanu okamžitě.
Když jsem svého známého vyslechnul, musel jsem se na čelo ťukat já.

Pojďme však dále.
Mnoho lidí žije v naprosto mylné iluzi, že když žijí své životy podle „pravidel většiny“, pak moc neriskují, žijí své životy bezpečně a nemůže se jim nic stát. Mnoho lidí je o konceptu svého bezpečného života natolik pevně přesvědčeno, že nikdy nechtějí ani koutkem ucha slyšet slova jako „trhy“ a „spekulace“, ale přitom s klidným svědomím jdou a udělají tak obrovský riskantní krok, až mě chlupy stávají hrůzou na pokožce. Jaký krok? Třeba takový, že si vezmou půjčku na byt.
Většina lidí si asi neuvědomuje, že půjčka na byt je kolikrát mnohem rizikovější investice, než spekulace na trzích. Pokud si vezmu 2 miliony korun úvěr na byt na dobu 20 let, mohou být mé následky jednou doslova katastrofální. Předně, jakmile přestanu splácet svůj byt, banka mi jej zabaví a NIKDY mi již nevrátí mé zaplacené peníze. Mnoho lidí se domnívá, že nic takového se jim stát nemůže. Skutečně mi není jasné, jak si někdo může být jistý svojí budoucností za 20 let. Já si nejsem jistý v případě svých obchodů ani tím, co bude za 5 minut, až trh zobrazí další úsečku na mém 5 minutovém grafu. Co bude za 20 let neví NIKDO. Už za pouhých pár měsíců vůbec nemusí existovat firma, ve které právě lidé s úvěrem na krku pracují. Kdykoliv může přijít nenadálá ekonomická situace, která způsobí mohutné propouštění ve všech oblastech nebo obří inflaci. Historie je plná obdobných případů a podobné případy se s jistotou opakují. V průběhu 20 let bude vše vypadat úplně jinak a já nevidím jediný důvod si myslet, že budu schopen třeba i za 10 let splácet svůj úvěr. Když se kouknu na všechna pro a proti, nemohu si pomoci, ale spíše vidím šance, že o svůj byt i se všemi penězi přijdu, než ne.
Abych neplácal do vzduchu. Jistý můj známý pracuje v nadnárodní bance. I když se o tom příliš nemluví a jedná se o „skrytou pravdu“, skutečností je, že některé banky vydělávají gigantické peníze nikoliv na poplatcích a úrocích za úvěry, ale na tom, že inkasují tu a tam pár set tisíc až miliónů za byt nebo dům, který později zabaví a prodají znovu. Toto je miliardový business. Navíc s politováním naprosto legální. Lidé však nechtějí slyšet jak riskantní je byt nebo dům na hypotéku. Lidé raději chtějí věřit krásným reklamám plným usměvavých lidí se střechou nad hlavou a sebeklamu o tom, že není důvod, proč by i za 20 let neměli mít své momentálně jisté a dobře placené zaměstnání. Skvělá iluze, na které profitují banky, stát a na které více často než se může zdát ztrácejí obyčejní lidé.
Co je v porovnáním s tímto riskovat pár babek v trzích, navíc když mám dlouhodobě pravděpodobnost na své straně a výsledek svého riskantního počínání znám mnohem dříve, než za 20 let.

Můžeme však jít ještě dále v tom, jak mnoho riskujeme v našich životech s šancemi menšími než v trzích a považujeme to za zcela správné.
Například snaha dostat se na vysokou školu. Na mnohých školách se hlásí několik tisíc studentů a počet přijatých bývá kolem 100 uchazečů. Šance 10 %. Naše snaha dostat se na školu však stojí mnoho peněz, času i úsilí. Skripta. Kurzy. Doučování. A já nevím co vše ještě. Samozřejmě, že je nutné podobná rizika podstupovat. Co však chci ukázat je, jak slepě věříme, že jsou trhy abnormálně riskantní, přičemž v nich máme mnohokrát vyšší šance, než v jiných oblastech života.

Naprosto samostatnou kapitolou je pak skutečně sféra podnikání. Kdykoliv někomu řeknu, že v trzích 80 % lidí dlouhodobě neuspěje, mají mě všichni za blázna. Když jim řeknu, že dlouhodobá studie ukazuje, že více jak 80% podnikání nevydrží déle jak 5 let, jen tiše mlčí.

Mnoho mých známých má za sebou už tolik různých podnikání, až se jednomu srdce svírá. Lidé slepě věří povídačkám o tom, jak mnozí ztratili v trzích celé své jmění. Žijí v demagogické utopii, že takto se v trzích končí. Já neznám nikoho, kdo by nechal v trzích celé své jmění. Znám lidi, kteří prodělali mnoho peněz, ale nikoho, kdo by přišel o celé své jmění. Zato znám mnoho lidí kolem sebe, kterým zkrachovala firma, nyní mají zablokované účty, dluží dodavatelům, státu a všude kolem kam se podívají. Nervy mají na dranc, život v troskách a žádnou perspektivu před sebou. Zdá se, že takovéto případy jsou pro masu naprosto v pořádku. Ale běda, pokud někdo řekne, že chce spekulovat na finančních trzích. Taková věc je zapovězená a může jednoho stát celé jmění!

Kousek od domu kde bydlím koupil před 3 lety jistý muž cukrárnu. Za vybavení a rekonstrukci zaplatil 3 miliony korun. Cukrárna mu nejede. Každý měsíc jí dotuje až 10 000 korunami. Přesto stále podniká ve slepé víře, že zlé časy pominou. Docházejí mu peníze, nestačí splácet úvěry a brzy skončí. Osobně jsem nikdy neměl rok, ve kterém bych v trzích ztrácel 10 000 korun každý měsíc. I kdybych chtěl, tak s trochou rozumu a přípravy neztratím v trzích tolik peněz a tak rychle jako tento muž.

Minulý týden jsem viděl v televizi reportáž o tom, jak o těžbu lesů bojuje na jeden tendr přes 20 společností. Šance méně jak 5 procent, obrovské náklady na lobby, projekty, apod. Tak mizerné šance mám v trzích málokdy.

Dalším případem je podnikání v zemědělství. Oset několik hektarů plochy, a pak čekat, jaké bude počasí, zda-li bude dost pršet, zda-li nepřijde útok škůdců, zda-li bude dostatečná poptávka na trhu – to vše považuji za stejně riskantní, jako spekulaci na finančních trzích. Jediný rozdíl je, že pokud mi nevyjde podnikání v zemědělství, můžu brečet před dveřma naší vlády a nesmyslně se domáhat kompenzací. Pokud prodělám ve spekulacích, asi mi nikdo žádnou kompenzaci nedá.

Samostatnou kapitolou lidského života jsou pak různé vsázky, sportky, apod. Mít šance jedna ku několika miliónům a přesto bezhlavě vyhodit peníze za nějaký „tiket“ – to skutečně považuji za vrchol neuváženosti.

Nevím kde vznikla demagogie že obchodovat na finančních trzích je abnormálně rizikové. Každopádně jsme to slyšeli tolikrát, že naše podvědomí tuto „pravdu“ chtě-nechtě přijalo a nyní blokuje řadu našich obchodů a naší cestu za úspěchem.

Ať se dívám na trhy jak se dívám, můj pohled je jednoznačný: spekulace na finančních trzích není o nic více riskantní, než jakýkoliv jiný business na světě a dokonce i jako mnoho počínání v našich životech. Finanční spekulace vám navíc často nabízejí i mnohem větší šance k úspěchu. Nečekám, že tento názor bude sdílet většina. Jsem však pevně přesvědčený, že je na mém názoru veliký kus pravdy.

Začněte se zbavovat pocitu, že je obchodování na trzích abnormálně rizikové. Dejte volný průchod svému podvědomí a nedovolte mu, aby blokovalo vaše snahy dostat se v cestě za úspěchem o pořádný krok dále.

Psychologie obchodování je jedna z nejvíce fascinujících a nejméně pochopených oblastí. Psychologie obchodování je sondou do duší nás samotných. Stejně tak, jako musíme sondovat do historie komoditních grafů, je třeba uskutečnit i určité sebepoznání. Úspěšné obchodování vyžaduje kontrolu a disciplínu a ta může přijít pouze a jen pokud své já známe a ovládáme stejně dobře jako náš obchodní systém.
Minulé dva týdny jsem strávil úžasným, nepopsatelným způsobem na prohřátých plážích a v barvitých uličkách slunného jihu Portugalska. Velmi jsem o psychologii obchodování přemýšlel a krom vlastních mentálních cvičení i hledal způsob, jak co nejlépe vyjádřit skutečný důvod, proč je psychologie obchodování pro mnohé natolik složitá. Zde je tedy několik mých prvotních závěrů. Jelikož se jedná o širší záležitost, dnes uvádím pouze část – příště případně navážu.

Člověk je jako počítač, jehož program se vyvíjí od prvního dne narození.

Aniž bychom si to uvědomovali, naše chování je ve skutečnosti naprogramované. I když si na vědomé úrovni myslíme, že se chováme tak, jak sami chceme, je toto pravda pouze z části. Ve skutečnosti je naše chování ovlivňováno silně zarytými „programy“ v našem podvědomí (podvědomím jsme se již zabývali několikrát ve starších kapitolách tohoto seriálu), které nás často nutí chovat se určitým způsobem, aniž bychom si to plně uvědomovali. Stačí vzít malý příklad. Řekněme, že pocházíte z křesťanské rodiny a odmalička jste vedeni svým okolím k víře v Boha. Ať tedy chcete nebo ne, do vaší mysli je „vprogramováno“ mnoho „pravd“, které vás nutí chovat se v určitých situacích určitým způsobem. Například chodit každé Vánoce na Štědrý den do kostela. Jedněm to může připadat jako nesmyslný nápad – co pohledávat uprostřed zimy ve velmi studeném kamenném kostele, kde vám od nohou mrznou i kosti a kde dvě hodiny posloucháte něco, co vás příliš nezajímá. Pro druhé zase může být Vánoční chození do kostela určitou povinností nebo řekněme „slušností“, která staví bokem veškeré racionální úvahy o zimě a zajímavosti farářova výkladu a podvědomě nám říká, že taková věc je správná a že nám pomáhá být lepšími lidmi. Netroufám si soudit, zda-li ano nebo ne, to mi nepřísluší. Bezpečně však vím, že je toto pouze jednou z ukázek toho, jak řada našeho chování může být v podvědomí naprogramována mnoha nejrůznějšími vlivy v naší výchově a prostředím, ve kterém se dlouhodobě pohybujeme. Ještě jednou podotýkám – je to pouze příklad, není to žádný osobní postoj k tomu, zda-li je špatné nebo dobré mít v podvědomí naprogramováno, že chodit na Vánoce do kostela je správné.

Nyní když se zamyslíme nad tím, co vše je nám odmalička naším okolím, našimi rodiči, učiteli ve škole, médii a já nevím kým vším ještě dlouhodobě „programováno“, pak řada z nás pravděpodobně dojde k následujícímu seznamu:

Choďte do školy a dobře se učte. Dobré vzdělání vám zajistí dobrou práci.

Najděte si dobou a slušně placenou práci. Ta vám zajistí budoucnost.

Chodit do práce je správné.

Neriskujte. Žijte bezpečně.

Peníze kazí charakter.

Abychom vydělali mnoho peněz, musíme tvrdě pracovat.

Pravděpodobně každý musí souhlasit, že toto jsou hodnoty, které jsou nám do hlavy vlévány již od útlého věku a které – ať chceme nebo ne, nevědomky řídí náš život. Jelikož máme tyto „pravdy“ v sobě hluboce zakořeněné, domníváme se, že žít dle nich je správné a že s těmito pravidly bude náš život bezpečný a kvalitní. Cítíme se ohrožení kdykoliv, když některé z těchto pravidel příliš nenaplňujeme nebo se nám takové nedaří naplnit. Naše chování jede v rámci „programu“, který do nás okolí příliš dlouhou dobu vkládalo.

Nyní se ale pojďme kouknout na trochu jiná pravidla – a sice na pravidla spekulativního businessu. Základní pravidla by mohla znít zhruba následovně:

Zapomeňte na to, že by jste kdy byli zaměstnanci nějaké firmy.

Chodit do práce je nesmysl. Život je příliš krátký na to, abychom jej proseděli v kanceláři.

Riskujte. Hrát život bezpečně je nesmysl, na kterém nikdy nezbohatnete.

Peníze jsou skvělá věc. Můžete si za ně koupit spoustu věcí. Můžete mít svobodu a dělat si co chcete.

Můžeme vydělat milióny a přitom nepracovat více jak pár desítek minut denně.

Nyní se vsadím, že čtení těchto „nových“ pravidel v mnohých z vás vyvolalo určité protichůdné pocity nebo vás dokonce pobouřilo. Toto je pouze dalším důkazem toho, že naše mysl je příliš naprogramována na jeden určitý druh programu a příliš neschopna přijmout program jiný. A právě zde se rodí problémy v psychologii našeho obchodování.

Pokud nás jeden program, který je do nás vléván dlouhá léta, nutí dělat jednu věc, pak pro nás může být příliš obtížné začít se chovat dle jiného programu. Výsledkem pak je naše snaha spekulovat tak, jako by to bylo dle „nového“ programu, ale přitom naše podvědomí je stále řízeno „starým“ programem. Naše nové já říká na vědomé úrovni „vezmi obchod a zariskuj – kdo neriskuje, nezíská“. Ale naše podvědomí, příliš dlouhou dobu programované konkrétním programem nám v obchodu zabrání, aniž bychom si přesně dokázali vysvětlit proč. Přitom důvod je jednoduchý – program podvědomí říká, že „riskovat je špatné“ a proto nás podvědomě donutí obchod neudělat. V ten moment přestáváme být disciplinovanými a konsistentními obchodníky a začínáme ztrácet.

Jak z takovéhoto kruhu ven? Jedná se o proces, který pro mnohé může být zcela nemyslitelný. Jedná se totiž o proces, u kterého musíme „vymazat“ náš starý program a „vložit“ program nový. Takový proces trvá minimálně několik měsíců, u někoho i několik let. Avšak pouze správný program v naší hlavě nás může naučit být opravdu dobrými a bohatými tradery.

Pokud by se někdo rozhodnul na tuto nesnadnou cestu „nového programu podvědomí“ vydat, pak by měl začít „odbouráváním“ starého programu. Jak? Například tak, že se začne dívat na staré „zažité pravdy“ novýma očima:

Choďte do školy a dobře se učte. Dobré vzdělání vám zajistí dobrou práci.
Mám mnoho přátel s neuvěřitelným vzděláním. Jedna má známá má dva doktoráty. Jiná má známá má dvě vysoké školy. Obě vydělávají kolem 25 tisíc korun měsíčně. Jiná má známá dokázala současně vystudovat vysokou školu ekonomickou a práva. Navíc hovoří plynně 4 jazyky. Dnes pracuje za cca 40 tisíc korun měsíčně.
Můj kamarád vystudoval medicínu. Další léta pracoval na nejrůznějších atestacích, praxích a já nevím čím vším ještě. Dnes pracuje v nemocnici za 24 800 kč měsíčně.
Můj známý v USA absolvoval pouze obyčejnou střední školu. Dnes vydělává v komoditách více jak 250 000 USD ročně.
Řekněte mi prosím někdo, kde je ukrytá ona záhadná spojitost „dobré vzdělání = slušně placená práce“. Já jí nikde nevidím. A to se vážně snažím. Dobré vzdělání nám dobře placenou práci (většinou) nezajistí.

Najděte si dobou a slušně placenou práci. Ta vám zajistí budoucnost.
Vaše práce zajistí budoucnost pouze státu a možná vaší firmě. Stát miluje zaměstnance. Z jejich výplaty si zcela legálně bere třetinu až polovinu a to ještě dříve, než uvidí peníze samotní zaměstnanci. Čím více zaměstnaných, tím větší jistota pro stát.
Vaše firma má ráda dobré zaměstnance. Čím více jí vyděláváte, tím více vás platí. Avšak existuje zde slušný nepoměr. Pokud firmě vyděláváte 50 tisíc měsíčně, bude vám platit řekněme 20 tisíc měsíčně. Pokud budete dřít, ve firmě trávit celé dny, večery a víkendy a firmě budete vydělávat 200 tisíc měsíčně, bude vám firma platit možná 50 tisíc měsíčně. Dost malá satisfakce na to, že za vás bohatnou jiní.
Stát a firma se mají za vaší práci skvěle. Ten, kdo vydělá nejméně, jste vy.
Nemluvě o tom, že vám práce žádnou budoucnost nezajistí. Firma může kdykoliv zkrachovat. Nebo se objeví někdo mladší a lepší než vy a výpověď nenechá na sebe dlouho čekat. Dokonce ani státní zaměstnanci nemají svojí budoucnost příliš jistou. Trendy propouštění se začínají projevovat i ve státních sférách.

Obchodovat komodity je také nejisté. Ale alespoň v nich můžete zbohatnout. Jako průměrný zaměstnanec nikdy nezbohatnete. Neznám nikoho, kdo by jako zaměstnanec zbohatnul. Vy snad ano? Zaměstnání i komodity jsou dvě nejistoty. Každá však nabízí zcela odlišné světy.

Chodit do práce je správné.
Pro stát a vaší firmu. Oba na tom bohatnou. Kdo na tom tratí jste vy a vaše rodina. I obchodníci musí „chodit do práce“. Například já – jakožto intradenní obchodník – trávím u počítače 7 hodin denně. Avšak pracuji jen a jen pro sebe a navíc v pohodlí a teple domova, se svými blízkými kolem sebe. Bez šéfa a dotěrných podřízených.
Jeden nemusí chodit do práce k tomu, aby si vydělával na živobytí.

Neriskujte. Žijte bezpečně.
A pomáhejte tak bohatnout druhým. Pocit bezpečí je skvělý business. Bohatnou na něm pojišťovny, banky a mnoho jiných. Na druhou stranu – vážně si myslíte, že nějaké bezpečí existuje? Vaše banka může zkrachovat každým dnem. Známe to. Vaše podílové listy vás připraví o veškerý zisk na poplatcích. Vaše pojistka za vyplavený byt nemusí být uznána, protože jste přehlídli malou klauzuli miniaturním písmem napsanou dole na pojistné smlouvě. Nic na světě není bezpečné. Žít bezpečně je iluze, kterou si draze kupujeme.
Bez risku není výhry. Kolikrát jste museli riskovat schůzku nebo rande s nejistým výsledkem, než jste našli toho pravého partnera / partnerku? Kdo chce žít bezpečně, nikdy se nedočká bohatství. Tečka.

Peníze kazí charakter.
Nezní náhodou skutečná pravda „nedostatek peněz kazí charakter“? Proč se lidé dopouštějí podvodů, lží a vražd? Protože mají dostatek peněz, nebo protože mají nedostatek peněz? Vsadím se, že pokud bychom se pokusili obě kategorie vyjádřit procentuálně, bylo by daleko více závažných prohřešků na straně těch, kteří mají peněz nedostatek, než na straně těch, kteří jich mají dostatek.

Abychom vydělali mnoho peněz, musíme tvrdě pracovat.
Před mnoha lety jsem byl natolik naivní, že jsem se tímto nesmyslem snažil řídit. S kamarádkou jsme rozjeli vlastní firmu, na které jsme dřeli 18 hodin denně. Vydělali jsme mnoho peněz? Jeden rok jsme si každý vydělali téměř dva miliony. Jenomže předchozí 2 roky jsme vydělali pár desítek tisíc korun. Podtrženo sečteno - mnoho tvrdé práce a velmi, velmi průměrné výsledky.
Můj táta pracuje velmi tvrdě. Od rána do večera. Někdy i víkendy. Jeho plat ale jeho práci ani zdaleka neodpovídá.
Vážně nevím, kde se vzalo heslo „tvrdá práce = více peněz“. Většina milionářů, co jsem kdy poznal, tráví čas na golfu, u moře nebo s rodinou. Jejich život je velmi vzdálený od tvrdé práce. Přesto na jejich účty teče každý rok mnoho peněz.

Toto je tedy nabídka možného nového pohledu na určité zažité „pravdy“. Prosím, nechápejte mě špatně. Nerad bych, aby tento článek někoho pobouřil nebo mu dal mylný pocit, že se zde snažím říkat, jak špatně žijeme naše životy nebo snad někoho někam „manipulovat“. Ony zažité „pravdy“ jsou velmi důležité pro fungování ekonomiky, společnosti, světa. Jelikož zde existují mnoho let, bude na nich bezesporu i mnoho dobrého. Co jsem se však zde pokusil říci je, že povolání spekulanta vyžaduje jiné „pravdy“. Pro úspěšné spekulování potřebujeme nový program. Takový, který nebude v konfliktu s naším tradingem a nebude nás zbytečně brzdit od obchodů. Je na každém, zda-li bude ochotný a schopný ten starý „vymazat“ a „nainstalovat“ nový. Je to nelehký úkol. Ale stojí za to.

Ztráty jsou nedílnou součástí úspěšného obchodníka. Kolikrát jste už toto slyšeli? Určitě mnohokrát. Ztráty je zkrátka a dobře nutné chápat jako přirozenou součást obchodování, a jakákoliv snaha vyhnout se ztrátám povede nutně vždy pouze k nekonečné frustraci. Se ztrátami je třeba počítat již od samého začátku - o tom není pochyb. Pokud však dokážeme dodržovat správná pravidla money-managamentu, můžeme vydělávat i v případě většího počtu ztrátových obchodů než ziskových.

Pojďme se však podívat na ztráty i z trochu jiného úhlu. Co skutečně riskujeme neschopností přijímat ztráty?

Nepřijímání ztrát - dvojnásobné ztráty

Neschopnost přijmout ztrátu může vést u mnoha obchodníků až do té míry, že díky neschopnosti a neochotě přijmout ztrátu setrvá obchodník ve ztrátové pozici v naivní víře, že se obchod přeci „musí jednou obrátit“. Skutečně mě nestačí udivovat, kolik obchodníků je schopno takto uvažovat. NIKDY a NIKDE není psáno, že se trh skutečně otočí, a tak čekání na „otočku, která přeci musí přijít“, stálo mnoho obchodníků s takovýmto uvažováním celé jmění. Takže setrvávat v pozici déle, než nám káže náš předem definovaný a do trhu posazený stop-loss, je naprosto jistá ztráta, vedoucí do finančních pekel. Tečka.

Pojďme se však podívat na další negativní efekt neschopnosti přijímat ztráty. Tomuto efektu já říkám „druhá ztráta“. Čím nám tato druhá ztráta vznikne?
Řada obchodníků je po každém ztrátovém obchodě natolik „ochromena“, že mají velké problémy vzít další obchod. A zde vidím mnohem větší nebezpečí a mnohem větší riziko, než tu a tam inkasovat pár stovek ztrát přesně definovaných stop-lossem. Jak mi rozhodně mnozí z vás z vlastní zkušenosti potvrdí, jako by tomu strýček Naschválníček chtěl, další obchod - přesně ten, který jsme díky našemu „ochromení“ z minulé ztráty nevzali - bývá velmi často jako naschvál ziskový, a to dokonce velmi ziskový. Jenomže my v takovém obchodě zrovna nejsme, a tak vlastně zažíváme další ztrátu. Nejedná se sice o ztrátu v pravém slova smyslu, ale koukněte na ten rozdíl: po prvním ztrátovém obchodě jsme řekněme -200. Ve druhém obchodě, který byl ziskový, a který jsme nevzali, jsme mohli vydělat řekněme 600 USD. Celkově bychom tedy byli ve zisku 400 USD. Jenomže my jsme stále ve ztrátě -200 USD. Z tohoto pohledu vidím ochromení ze ztráty až do té podoby, že nevezmeme další obchod jako zcela zásadní a velmi vážný problém z pohledu obchodníkova účtu.

Jak tedy na to?

Samozřejmě, snadno se říká „je třeba vzít hned následující obchod po každé ztrátě“. Ono to tak jednoduché není - kdo ví o čem mluvím, rozhodně potvrdí. Přesto je však možné psychologicky „zmírnit“ dopad ztrát. Jak? Jednoduše tak, že budeme každý svůj obchod již dopředu plánovat jako ztrátu. Zní vám to nesmyslně?

Z psychologického hlediska je toto pravděpodobně nejlogičtější krok, jaký obchodník může udělat. Nechci zde příliš zabředávat do hloubky psychologie, ale neschopnost vzít další obchod vzniká díky něčemu, čemu se říká neurotický konflikt. Tyto neurotické konflikty pak v naší hlavě vznikají vždy na základě určitých nenaplněných představ; rozhodně to znáte: kdykoliv si něco představujete a ono se stane něco úplně jiného, než jste si představovali, jste z toho přinejmenším rozladění. Jste rozladění proto, že ve vaší hlavě právě probíhá neurotický konflikt. Takovýto neurotický konflikt pak může trvat i delší dobu - někdy dokonce i léta - a „majiteli“ takovéhoto neurotického konfliktu natropit celou řadu problémů. V případě obchodníka - neurotický konflikt většinou trvá minimálně do dalšího obchodu, a tak díky neurotickému konfliktu prožíváme určité „rozladění“, které nás „blokuje“ ve snaze vzít další obchod.
Abych se to pokusil popsat ještě jednodušeji: určitě mi potvrdíte, že většinou když se rozhodnete vstoupit do nějakého obchodu, již si obchod dopředu představujete jít vašim plánovaným směrem, ideálně až k vámi vysoce zvolenému targetu. Jenomže obchod se jako na potvoru otočí, a vyhodí vás se ztrátou. Co se stane? V naší mysli vznikne neurotický konflikt. Naše představy nebyly naplněny, a tak zažíváme stav určitého „ochromení mysli“, který nás „blokuje“ ve snaze vzít další obchod.

Nyní se ale zkusme na celý proces podívat z druhé strany. Řekněme, že už od začátku plánujeme obchod jako jasně ztrátový. Zkrátka a dobře počítáme s tím, že obchod se nepovede, bude to ztráta a my tuto ztrátu už nyní dopředu odepisujeme. Co se stane v naší hlavě v momentě, kdy skutečně ztrátu zažijeme? Nemělo by se stát prakticky nic. Naše mysl neprožívá žádný neurotický konflikt, neboť se děje něco, na co jsme byli připraveni. Tudíž nejsme jakkoliv ochromeni pro další obchod a můžeme s klidem pokračovat dále.
A pokud se obchod povede a vydělá nám peníze? Správně bychom i zde měli hovořit o neurotickém konfliktu - vždyť jsme plánovali ztrátu a zažili zisk. Jenomže v tomto případě se jedná o neurotický konflikt v podobě velmi příjemného a milého překvapení, které nás asi jenom těžko dokáže rozladit a zabránit nám vzít další obchod.

Tolik tedy můj dnešní tip, jak se lépe vypořádávat se ztrátami. Plánujte své obchody již dopředu jako ztrátové - a uvidíte, že se vám z psychologického pohledu bude obchodovat o poznání lépe. Minimálně už vás nebudou ztráty připravovat o další možné profity.

P.S.

Jak jste se naučili vypořádávat se ztrátami? Podělte se v diskusním fóru v tomto vlákně.

Je bez debat, že měnit plán během samotného obchodování tu a tam nutí snad každého. Jedna věc je obchod si naplánovat, druhá věc je hledět na každodenní nebo intradenní průběhy trhů a pociťovat frustraci s každou vteřinou, kdy jde trh proti našemu zamýšlenému směru, nebo dokonce kdy se přibližuje příliš blízko našemu stop-lossu. Přesto je dodržování plánu jednou z nejkritičtějších věcí úspěšného tradingu.

Proč vůbec obchodní plán dodržovat?

Zkrátka a dobře, protože váš obchodní plán vzniknul na základě poctivého a dlouhého výzkumu v historii dat nebo na historických grafech. Protože váš plán jste tvořili řadu týdnů, nebo spíše měsíců. Váš plán vzniknul ve vysoce racionálních podmínkách a každá věc ve vašem plánu má (nebo by alespoň měla mít) naprosto konkrétní důvod a význam. Nyní si položme otázku - je skutečně nezbytné kvůli emocím změnit v jediné vteřině to, co jste budovali a testovali celé měsíce? V žádném případě! Pokud jste svůj plán dostatečně otestovali, není jediný důvod podléhat našim emocím. Emoce jsou však příliš zrádná věc a tak se pojďme podívat alespoň na některé možnosti, jak se je naučit krotit v případě dodržování obchodního plánu.

Jak na to?

Osobně mohu doporučit 3 způsoby, jak na své psychologii pracovat výrazně ve prospěch dodržování obchodního plánu. Všechny 3 způsoby mám sám vyzkušené a sám jsem na nich na této u většiny lidí přirozené slabině pracoval. A samozřejmě - neustále je důležité si být vědom toho, že ztráty jsou naprosto nedílnou součástí obchodování a že můžeme mít klidně i více ztrát než zisků a přesto být dlouhodobě výrazně profitabilní!

1) Je třeba získat v obchodní plán patřičnou důvěru

Příliš velká část obchodníků se příliš rychle žene do samostatného obchodování, bez dostatečného a tolik potřebného papírového tréningu. Jak si takoví obchodníci mohou myslet, že dokáží uspět v reálném prostředí trhů, když to ještě nedokázali ani na papíře?
Pokud se vám již podařilo dát dohromady alespoň trochu smysluplnou strategii (a nemusí taková pro začátek vydělávat žádné převratné částky, vždy je dobré začínat s co nejskromnějšími cíli), pak jí testujte tak dlouho, dokud v ní nezískáte absolutní důvěru. Osobně jsem své první strategie testoval na papíře třeba i půl roku. Každý nový obchod jsem si pečlivě analyzoval, grafy vytisknul a založil do speciálního obchodního deníku. Když jsem pak se strategií začínal obchodovat v reálu, měl jsem v ní již dostatečnou důvěru k tomu, abych dokázal plán dodržet (i když to byl často velmi tvrdý vnitřní souboj - ale od jistého okamžiku jsem nikdy svůj plán v průběhu obchodu již neměnil). Velmi mi napomohly i mé pečlivě lepené grafy papírových obchodů do obchodního denníku. Kdykoliv se trh obrátil proti mně, pohlédnul jsem do svého deníku s papírovými obchody a našel několik příkladů, kdy se trh choval podobně. Téměř vždy jsem zjistil, že na takových občasných pohybech proti mně nebylo v mých papírových obchodech nic neobvyklého a to mi dodalo sebedůvěru v trhu zůstat. I kdybych nakonec skončil se ztrátou, věděl jsem, že mám ještě stále 70% šanci, že trh nakonec bude pokračovat správným směrem.
Nepodceňujte sílu papírového obchodování a obchodního deníku. Pokud chcete zdolávat své emoce, musíte se naučit budovat důvěru ve své obchody. Bez toho se nikdy nehnete dál.

2) Zkuste si alespoň pro začátek sehnat brokera, který bude obchodní plán dodržovat za vás

Toto bylo další z řešeních, které jsme s Petrem nalezli po našich výrazných prvotních nezdarech a které s oblibou používáme dodnes - obzvláště v rámci spreadových obchodů. Zkrátka a dobře, najděte si brokera, kterému vysvětlíte svůj obchodní systém a nechte ho, ať obchod udělá za vás. Pouze mu zašlete přesné instrukce ohledně umístění a posouvání SL, ohledně výstupu z trhu ven a ohledně toho, co má dělat v nenadálých situacích. Toto je způsob, který funguje velmi dobře. Osobně jsem v začátcích, kdykoliv jsem věděl, že jsem v trhu, odešel pryč od počítače, abych již nemusel trhy více sledovat. Věděl jsem, že se mi o mé obchody broker postará a že kdyby se cokoliv stalo, okamžitě by mi telefonoval. Jen tak mimochodem, KAŽDÝ byste měl podobné služby od svého FS brokera žádat. Veškerý tento servis nám náš broker prováděl za standardních 35 USD/RT.
Tento způsob eliminuje řadu vašich emocí, protože nebudete muset sedět u počítače a tudíž nebudete i žádné emoce zažívat. Samozřejmě je dobré používat tento způsob pouze pro začátek. Postupem času budete stejně muset sami své já krotit i v případě, že budete sedět u grafu a trhy pozorovat. Budete mít už ale větší důvěru v to, že vaše obchody fungují - v případě, že se dodrží obchodní plán.

3) Trénujte dodržování plánu na naprostých maličkostech

Mnoho lidí (mnou počínaje) jsou jedinci, kteří příliš nechtějí a neumí žít v přesných pravidlech, kteří mají svobodné smýšlení a nebo kteří jsou zkrátka a dobře jen nepořádní. Na tom není nic špatného, pouze v rámci tradingu bude třeba takové chování malinko modifikovat. Za každou cenu bude třeba se naučit dodržovat alespoň jednoduchá pravidla (t.j. náš obchodní plán).
Takovou věc lze však poměrně snadno trénovat. Prostě si jen vymezte nějakou věc a naplánujte si, že od zítřka jí budete pravidelně dodržovat. Může to být naprostá maličkost. Například si řekněte, že každé ráno když vylezete z postele, uděláte 10 dřepů. Taková věc vám zabere 2 minuty, ale naučí vás dodržovat něco, co jste si naplánovali. Zkuste si postupem času takových drobností naplánovat více, klidně 3-4. A takové naplánované maličkosti DLOUHODOBĚ dodržujte. Myslím tím skutečně alespoň několik měsíců. A jak vám toto pomůže v obchodování? Zkrátka a dobře získáte sebedůvěru v tom, že když si něco naplánujete, dokážete to i dodržovat. Vaše obchodní plány se vám pak budou dodržovat zase o malinko lépe.

Závěrem

Budovat správnou psychologii pro obchodování je věc nelehká. Ani tak není složitá v samotných krocích, jako spíše ve faktu, že každý krůček vyžaduje svůj čas a efektivní psychologie obchodování se buduje skutečně po kouskách. Na druhou stranu - není důvod nevěnovat pár měsíců vylepšování naších psychologických vlastností, když máme před sebou vidinu lepšího životního stylu. Když jste chtěli dosáhnout lepšího postavení v zaměstnání, lepšího platu, lepších zakázek nebo čehokoliv jiného, vždy jste museli v určité oblasti na sobě trošičku zapracovat. V případě tradingu není důvod, aby tomu bylo jinak.

Je až s podivem, jak nezodpovědně se k obchodování převážná většina obchodníků staví. Mnoho lehkovážných rozhodnutí, kroků a celkové přesvědčení, že k vydělávání milionů stačí tu a tam „kliknout myší“, jsou pouze část nezodpovědných přístupů, jaké jsou v tradingu dnes a denně k vidění.

Samozřejmě, popsat hluboce a srozumitelně, co vlastně zodpovědnost v rámci tradingu znamená, je vzhledem k abstraktnosti pojmu „zodpovědnost“ nelehké. Při psaní tohoto článku jsem tudíž velmi dlouho uvažoval, jak vůbec zodpovědnost v rámci tradingu co nejlépe popsat. Nakonec jsem se rozhodnul zhruba pro následující specifikaci:

„Nezodpovědné obchodování je takové, kdy si plně, upřímně a hluboce uvnitř sebe nejsme schopni uvědomit veškeré následky i důvody našeho tradingu. Nezodpovědné obchodování je takové, kdy si plně neuvědomujeme, že náš trading je zcela seriózní záležitost, při které máme zodpovědnost k sobě i k našim blízkým, kteří jsou nebo budou v budoucnu na příjmech z našich obchodů do určité míry závislí. Nezodpovědné obchodování je takové, kdy nejsme schopni a připraveni plně přijmout veškeré následky našeho obchodování.“

Proč být zodpovědný?

I když mohou výše uvedené řádky znít tak trochu jako „moralizování“, není radno zodpovědnost jakkoliv podceňovat. Pokud si člověk plně neuvědomí zodpovědnost za své počínání a veškeré možné důsledky, jeho počínání bude vždy o poznání lehkovážnější. A lehkovážné počínání může být v tradingu velmi bolestné.
Psychologie člověka je však i v ohledu zodpovědnosti velmi zrádná. Mnoho obchodníků se domnívá respektive si nalhává, že jejich přístup k obchodování zodpovědný je. Je velmi snadné přesvědčit sám sebe o tom, že mé počínání je plně zodpovědné, není však již tak snadné cítit plné přesvědčení o zodpovědnosti svého počínání uvnitř sebe.
Dalším skvělým „benefitem“ přijetí plné zodpovědnosti za naše obchodování je fakt, že obchodník zcela si uvědomující zodpovědnost za své obchodování oplývá daleko větší disciplínou. Zodpovědnost k vysoké disciplinovanosti svou podstatou doslova nutí - a vysoce disciplinovaný obchodník je většinou s velmi vysokou pravděpodobností ziskový obchodník.
Pracovat tedy na co nejvyšším přijmutí zodpovědnosti v tradingu je skvělý způsob, jak získat obrovskou výhodu před ostatními obchodníky. Jak ale se zodpovědností začít?

Postupné přijímání zodpovědnosti

Přijímání plné zodpovědnosti za naše obchodování je v první řadě proces relativně dlouhodobý. Samotnému mě trvalo dosažení „potřebné“ úrovně mnoho měsíců a stálo nemalé úsilí. Z dnešního pohledu si však čím dál tím více uvědomuji, jak výrazně může přijetí zodpovědnosti za naše obchodování pomoci být lepší trader, a proto je zodpovědnost jednou z hlavních vlastností, které si u sebe neustále „hlídám“.
Hledání a uvědomování si zodpovědnosti je vysoce individuální záležitost a u každého zřejmě bude proces trochu jiný. Mnoho lidí navíc již ví ze svého podnikání nebo zaměstnání, co vůbec slovo „zodpovědnost“ obnáší. Pro takové jedince je zřejmě proces uvědomování si zodpovědnosti v rámci obchodování relativně samozřejmá záležitost a tito jedinci zřejmě již příliš práce na sobě samotných nepotřebují. V mém případě však byla záležitost dosti rozdílná - jakožto člověk částečně uměleckého založení a svobodomyslného myšlení byl pro mě pojem „zodpovědnost“ velmi náročný a potřeboval jsem v tomto ohledu mnoho práce na sobě samotném.
Konec však povídání - zde již přináším několik tipů a rad, jak začít pracovat na přijetí vlastní zodpovědnosti za obchodování.

Krok 1
Přesvědčte sami sebe, že trading bude v budoucnu jedním z hlavních příjmů vašeho rodinného rozpočtu. Skutečně však pracujte na takovém sebe-přesvědčení do důrazné hloubky. Představujte si, jak takový život bude vypadat. Nemyslím však ležení na pláži. Představujte si, jak bude váš život „profesionálního“ tradera vypadat z čistě pracovního pohledu. Jak a od kdy do kdy budete analyzovat trhy. Kdy budete mít na trading vyčleněné „pracovní“ hodiny. Jak budete zvládat měsíce, kdy nic nevyděláte. Jak budete zvládat měsíce, kdy vyděláte ohromnou spoustu peněz. Jak a kolik budete ze zisků čerpat pro rodinné výdaje a kolik dávat bokem na „špatné“ měsíce. Představujte si každičký detail. Zkuste se uvnitř své hlavy co nejvíce přesvědčit o tom, že vás bude trading živit. Pokuste se však vyvarovat co nejvíce „nalhávání si“, buďte maximálně realističtí a na základě veškerých současných zkušeností a poznatků si svůj život tradera formujte v hlavě. Samozřejmě, s průběhem času, jak budete sbírat nové a nové zkušenosti a poznatky, se bude vize vás jakožto „profesionálního“ tradera různě měnit. To je naprosto v pořádku. Zásadní je být neustále přesvědčený, že bude trading jedním z hlavních příjmů vaší domácnosti a mít takovou vizi v hlavě co nejvíce uskutečněnou. Pamatujte, co si představíte přesvědčivě a reálně ve vaší mysli, to se s vysokou pravděpodobností jednou naplní.
Tento krok je třeba aplikovat dlouhodobě. Pokud však budete na tomto kroku pracovat, postupně se budete s představou „profesionálního“ obchodníka natolik sžívat, že vám potřeba zodpovědnosti začne sama „vyplouvat“ na povrch.

Krok 2
Začněte být zodpovědní v co nejvíce oblastech vašeho života. Toto je skvělý způsob, jak se zodpovědnosti učit. Snažte se svědomitě a zodpovědně dělat i jiné úkoly. Ať už v práci, nebo v rámci rodiny. Zodpovědnost je třeba pěstovat tréningem - a toto je jeden ze skvělých způsobů, jak se neustále učit a psychicky připravovat na úspěšný trading. Opět, pamatujte, že se jedná o dlouhodobý proces.

Krok 3
Pokud umíte anglicky, snažte se co nejvíce číst knihy úspěšných traderů (například skvělou knihu Market Wizards) a při čtení příběhů úspěšných se soustřeďte na jejich postoj k zodpovědnosti. Toto je skvělá inspirace, jak si důležitost zodpovědnosti co nejvíce uvědomovat.

Krok 4
Před každým obchodem se sami zeptejte: „je ode mě dostatečně zodpovědné brát právě tento obchod?“ Pokud se začnete dívat na obchodování tímto pohledem, již brzy zjistíte jednu úžasnou věc: podvědomě začnete brát obchody skutečně jen s vysokou pravděpodobností úspěchu. Vaše zodpovědnost vás pomalu ale jistě přestane pouštět do obchodů nemasných-neslaných. Jakožto zodpovědný jedinec budete brát pouze obchody, které pro vás neznamenají přílišné ohrožení vašeho kapitálu. S takovým přístupem pak začnete zároveň zdokonalovat i trpělivost - další velmi důležitou vlastnost pro úspěšné obchodování.

Závěrem

Budování psychologických kvalit pro úspěšný trading je mnohem důležitější a mnohem náročnější, než budovat obchodní systémy. Přesto pouze hrstka lidí věnuje budování psychologických kvalit potřebný čas. Pokud jste nováček, pak se neděste - klidně se nadále vypořádávejte s „menšími“ problémy - vaše chuť a vůle vítězit v trzích vás k potřebě budování psychologických kvalit postupně dovede později. Pokud jste obchodník již trochu pokročilejší, vážně zapřemýšlejte, do jaké míry se z pohledu zodpovědnosti k vašemu obchodování stavíte. V oblasti psychologie obchodování je neustále co zlepšovat, a i malá a velmi nepatrná postupná zlepšení mohou z dlouhodobějšího pohledu vést k výrazně lepším výsledkům v obchodování. Věřte mi. Sám jsem si tím prošel. Stejně jako mnoho dalších, kteří se kdy rozhodli v tradingu uspět.

Není od věci, že i obchodník Larry Williams popisuje ve svých knihách velmi často soustředěnost jako jednu z hlavních vlastností potřebných k úspěchu. Pravděpodobně se jedná o vlastnost, o které bychom uvažovali ze všeho nejméně, je však nepopíratelnou skutečností, že soustředěný člověk dokáže podat kolikrát až neuvěřitelné výsledky. Vždyť například i slavní a úspěšní sportovci řadí vysokou koncentraci a soustředěnost na přední příčku svých priorit v boji o medaile a zaručeně koncentraci a soustředěnosti věnují stejně píle, jako fyzickému tréningu.

Soustředěnost vs. trading

Nedávná debata s již zmíněnými ztrácejícími obchodníky se nesla v duchu jednoho jednoznačného rysu všech zúčastněných: neustálé sledování příliš mnoha trhů najednou, příliš mnoha indikátorů najednou a přílišného těkání od jednoho trhu či indikátoru ke druhému.

Velmi nerad bych se někoho dotknul, ale těkavý přístup je často povrchní způsob jak přistupovat k věcem a problémům. Je velmi jednoduché opustit něco, co se nám v daný moment zdá jakožto nefunkční a jít okamžitě hledat a zkoušet něco jiného. Co se ale namísto těkání zkusit se na daný indikátor zaměřit hlouběji a vytěžit z něho „maximum“? Co raději napnout svoji soustředěnost na maximum?

Osobně mohu říci, že soustředit se pouze na jednu jedinou věc skutečně FUNGUJE. I mé obchodování bylo v začátcích velmi chaotické, čím více jsem se však začínal soustředit pouze na jednu jedinou věc, tím větší pokroky jsem dosahoval.

A nejenom v minulosti. Stejné zkušenosti využívám dodnes. V nedávné době jsem například v diskusi na našem serveru narazil na systém Woodie CCI. Samozřejmě, jelikož jsem v oblasti obchodování neustále velmi zvídavý a miluji učit se čemukoliv novému, nedalo mi tento systém ihned „neprověřit“.
První několikatero přečtení systému mi vtisklo do hlavy 8 patternů systému Woodie CCI, které když jsem si jenom tak pro zkoušku začal testovat, nadělovaly jednu ztrátu za druhou.
Opustil jsem tedy 7 z těchto 8 patternů a začal se soustředit POUZE a jen na jediný. Výsledek?
S plnou soustředěností jsem doslova během pád dnů tento jediný pattern vypiloval do podoby, kdy funguje s 80% úspěšností.

Toto je pouze jeden z mnoha názorných případů toho, jak je koncentrace a soustředěnost důležitá.
Pokud dokážete překročit svůj stín roztěkanosti a soustředit se hluboce na jednu jedinou věc, jediný indikátor, nebo jediný pattern - vaše úspěšnost rapidně povyroste. Mohu vám to garantovat!

Jak tedy začít? Zcela jednoduše. Rozhodně už nyní máte vybraný alespoň jediný trh, který je vám malinko sympatičtější, než ostatní trhy. A zrovna tak věřím, že již nyní má každý vybraný pattern nebo indikátor, kterému fandí tak trochu více, než ostatním.
Zkuste se tedy na nějakou dobu - řekněme na měsíc - zaměřit pouze a jen na tento trh a tento pattern. Já vím, zní to jako rada co se „snadno řekne a nesnadno aplikuje“. Lepší radu však pro vás nemám. Kdybych měl, věřte mi, že bych se podělil. Přesto, jeden jediný měsíc ve vašem životě příliš neznamená. Proto měsíc jedinému trhu a jediným přístupem obětujte a v rámci takového měsíce se pokuste poznat trh i pattern/indikátor co nejhlouběji dokážete. A myslím tím skutečně co nejhlouběji! Zkoumejte a testujte cokoliv vás napadne, avšak soustřeďte se pouze a jen na jediný trh a jediný pattern/indikátor.

Rozdělujte věci na drobné kousky

Soustředěnost se však netýká pouze osvojení si některého indikátoru, patternů, rovnic money-managementu, apod.
Soustředěnost je třeba věnovat i jednotlivým malým kousíčkům každičkého obchodního systému. Příliš často se setkávám s tím, že obchodník v jeden jediný okamžik při vyvíjení vlastního obchodního systému řeší otázku vstupů, systém umisťování SL, systém posouvání SL a systém výstupů. To je příliš mnoho problémů k řešení současně!
Pokud chcete mít systém skutečně maximálně funkční, po základní stavbě jeho kontur se začněte soustředit na jednotlivé detaily samostatně.
Zkuste se například týden soustředit POUZE na problém zvýšení pravděpodobnosti úspěšnosti vstupních formací.
Další týden věnujte soustředěnost na otázku umisťování základního SL. Nic jiného daný týden neřešte - pouze a jen nejefektivnější způsob umisťování SL.
A třetí týden se zkuste koncentrovat jen a jen na nejefektivnější způsob vystupování trhů.

Samozřejmě, vše můžete testovat jak v rámci back-testingu, tak v rámci papírových nebo živých obchodů. Na tom nezáleží. Podstatné je - zkuste se jeden jediný týden plně věnovat s plnou soustředěností jedné jediné věci v rámci vašeho obchodování - a vaše šance na úspěch dostanou nový rozměr. Zkuste si schválně zalovit v paměti a vzpomenout si, kdy jste se kdy ve svém životě soustředili pouze a jen na jednu věc a jakých výsledků jste s takovou soustředěností dosáhli! A pokud to funguje v běžném životě - věřte mi, že to bude fungovat i v tradingu!

Vím, že dnešní článek není příliš „how to krok po kroku“. Přesto je tento článek jednou z největších a nejpřínosnějších lekcí, o jakou se s vámi dokáži podělit.

Pravděpodobně v každém alespoň trochu serióznějším zdroji informací zabývajícím se tradingem se dočtete, že k úspěšnému zvládnutí trhů je třeba zvládnout nejprve sebe samotného. Pod tímto pojmem je možné si představit prakticky cokoliv a obzvláště pro nováčky může být poměrně náročné pochopit, co se vůbec za tímto pojmem skrývá. Skutečností zůstává, že obchodování je ve skutečnosti vysoce mentální proces - a právě na zvládnutí mentálního procesu závisí naše obchodní výsledky. Pokud vybudujeme vlastní obchodní systém, musíme být schopni brát vstupní a výstupní signály bez váhání - do trhů i z trhů vstupovat a vystupovat s naprostou samozřejmostí, bez sebemenšího zaváhání. Něco takového vyžaduje vysokou disciplínu a krom pochopení a zvládnutí vědomí a podvědomí též i zvládání vlastních emocí.

Emoce nemůžeme eliminovat, můžeme je však do jisté míry ovládat

Pokud hovoříme o našich emocích jakožto „nepříteli“ obchodování, je nutno podotknout, že se jedná o nepřítele, kterého není možné eliminovat. Každý člověk je (díkybohu) tvor plný nejrůznějších pocitů, citů a emocí a chtít být člověkem bez emocí je nemožné a samozřejmě i nelidské. Přesto však, pokud chceme úspěšně obchodovat, musíme se naše emoce naučit alespoň v maximální možné míře ovládat.

Ovládat emoce je ve skutečnosti mnohem jednodušší, než se může na první pohled zdát. Vše, co je potřeba udělat, je naučit se uvědomovat si své vlastní nejrůznější pocity. Emoce řídí většinu našeho chování, většinu našich činů během dne. Emoce jsou naší přirozenou součástí a to natolik „zarytou“, že jsme naučeni naše emoce příliš nevnímat a neanalyzovat, ale pouze je nechat „plynout na povrch“. Samozřejmě, na tom opět není nic špatného - pokud se však naučíme jednotlivé emoce vnímat, pozorovat a rozeznávat, můžeme dosáhnout i drastického zlepšení v disciplinovanosti obchodování. Emoce pro nás začnou být tajemnou neznámou a jejich vnímání i postupné ovládání nám obchodování výrazně zjednoduší. Jak tedy na to?

Chceme-li zvládat vlastní emoce, musíme se je naučit rozeznávat

V první fázi začněte pozorovat sami sebe - začněte pozorovat své chování. Vše, co o sobě nového zjistíte, začněte zapisovat. Pokud budete dělat tento proces skutečně poctivě, budete překvapeni, co vše se o sobě dozvíte! Založte si speciální „studijní deník vlastní osobnosti“. Takový deník vám postupně odkryje mnoho nového o vaší osobnosti. I pokud si myslíte, že svou osobnost dokonale znáte, můžete mi věřit, že i přesto budete překvapeni, co vše nového o sobě ještě nevíte!
Co vše by měl takový deník obsahovat?

POCITY
Zapisujte si jakékoliv pocity, které jste kdykoliv na sobě zaznamenali. Například:

„Dnes jsem postřehnul chvění po celém těle.“

nebo

„Dnes jsem vybuchnul vzteky a byl z toho rozrušený ještě 2 hodiny“.

PŘÍČINA MÝCH POCITÚ
Dále si poznamenávejte, co s největší pravděpodobností vaše pocity způsobilo. Například:

„Byl jsem nervózní z toho, že jsem měl mít pohovor se svým šéfem.“

nebo

„Rozčílil mě můj bratr, protože opět nesplnil své dnešní povinnosti.“

STUPEŇ POCITÚ
Udělejte si určité „bodování“ vašich pocitů. Můžete použít například známkování jako ve škole - od 1 do 5. Číslo 1 znamená, že se jednalo o pocity poměrně mírné, číslo 5 pak znamená, že pocity s vámi skutečně „zamávaly“.

CO MNĚ TYTO POCITY ŘÍKAJÍ O MNĚ SAMOTNÉM
Toto je pravděpodobně nejdůležitější kolonka ve vašem „pocitovém deníku“. Pečlivě si zapisujte, co o sobě zjistíte. Například:

„Zdá se, že i když jsem si to doposud nepřipouštěl, bývám nervózní z pracovních pohovorů.“

nebo

„Jsem výbušný kdykoliv můj bratr neudělá co měl.

Jak nám toto pomůže?

Předně, naučíme se své pocity blíže rozpoznávat a vnímat. Tím, že se naučíme rozeznávat a vnímat své pocity, začneme daleko více vnímat sebe samotné a tak své já pomalu daleko lépe ovládat. Pamatujte, není možné dostat pod kontrolu to, co pořádně neznáme. Proto se nebojte poznat své emoce co nejvíce. Postupem času by jste měli získat určitý „seznam“ situací, které ve vás vzbuzují nejrůznější emoce. Nyní je tedy potřeba vybrat emoce s nejhoršími známkami a na těchto začít pomalu pracovat tak, aby tyto emoce nebyly toliko bouřlivé, abychom je dokázali dostat více pod kontrolu (snížit známku na co nejlepší). Pamatujte, že i když si to neuvědomujeme, emoce velmi výrazně ovlivňují naše obchodování. Pokud například víte, že po hádce s bratrem ve vás vše „vře“ ještě 2 hodiny, pak ať vás ani nenapadne během těchto dvou hodin obchodovat! Jak tedy začít své bouřlivé emoce dostávat pod kontrolu? U každé z vybraných „kritických“ emocí si zapište následující:

PROČ JSOU MÉ EMOCE V DANÝCH SITUACÍCH TAK SILNÉ?

Skutečně se upřímně zamyslete a napište si vše, co vás napadne. Vaše spontánní myšlenky mohou vypadat například následovně:

„Kdykoliv mám jít k šéfovi jsem tolik nervózní proto, protože se bojím, že mě šéf bude kritizovat.“

nebo

„Můj bratr mě tak rozčiluje proto, protože je nedůsledný. A jelikož já důsledný jsem, nerozumím tomu, proč nemůže být i můj bratr - když jsme jedna krev.“

Své myšlenky pište klidně, uvolněně, nechte je plynout jak vám samy půjdou z nitra. Příliš o nich nepřemýšlejte, skutečně zapisujte cokoliv, co vám právě půjde spontánně „na jazyk“. Pokud budete mít napsané příčiny svých nejsilnějších emocí, zkuste si napsat následující:

CO UDĚLÁM PRO TO, ABYCH TYTO EMOCE ZMÍRNIL?

Zde bude potřeba trochu upřímného zapřemýšlení, potlačení vlastního ega a i experimentování. Vaše nápady mohou vypadat zhruba následovně:

„Začnu se smiřovat s tím, že kritika patří k šéfově práci. Bude to těžké, ale na druhou stranu - kdybych já byl šéfem, též bych kritizoval. Zkusím tedy kritiku od lidí kolem sebe po malých kouskách přijímat. Například zkusím zítra poprosit některé blízké, aby mně upřímně řekli kritiku na některou z mých prací. Pokud se naučím po kouskách přijímat kritiku od blízkých, nebude problém přijímat kritiku od šéfa - a tak se brzy zbavím svých pocitů obav kdykoliv před tím, než mě šéf zavolá k sobě.“

nebo

„Asi se budu muset smířit s tím, že je bratr nedůsledný. Je fakt, že sourozenci jsou většinou rozdílní. Můj kolega například má sestru, která je též povahou velmi odlišná. Možná bude lepší než si dělat hlavu s tím, že je bratr úplně jiný než já, zkusit se pořádně zapřemýšlet, v čem všem vlastně můj bratr je ještě jiný. Najít různé odlišnosti může být zajímavé a možná pokud najdu daleko více rozdílností, nebude mě už tak rozčilovat jeho nedůslednost. A jelikož se s bratrem vidím každý den, a minimálně každý druhý den mě rozčílí, budu během týdne mnohem méně rozčílený a bude se mně lépe a klidněji soustředit na mé obchody.“

Pište opět cokoliv, co vám přijde spontánně na srdce - spontánní myšlenky bývají v těchto záležitostech většinou nejlepší.
Pokud naleznete nápady, jak se naučit některé vaše emoce eliminovat nebo zmírnit, pak přistupte k nejdůležitějšímu kroku a to APLIKACE V PRAXI.

Zkrátka a dobře, vše, co jste si napsali, začněte aplikovat a opět si dělat pravidelné poznámky o svých pocitech a emocích - jak se v dané situaci zlepšují, zda-li registrujete nějakou změnu.

Naleznete-li sílu a odhodlání se do tohoto nelehkého úkolu pustit, uvidíte, jak výrazně začnete už po krátké době ovládat své já, co nového se o sobě dozvíte a jak bude pro vás postupem času mnohem a mnohem snadnější přistupovat k obchodům s klidem a vyrovnaností a budovat skálopevnou disciplínu ve vašem obchodování. Pamatujte si, pokud nebudete vyrovnaná osobnost, nikdy nebude vyrovnané ani vaše obchodování. Naše obchody jsou zrcadlem nás samotných a naše obchody budou vždy takové, jací jsme my sami.
Mě osobně trvalo léta, než jsem byl schopen něco takového přijmout a začít brát proces sebepoznávání a lepšího ovládání svých emocí vážně. V tomto procesu pokračuji dodnes a budu v něm pokračovat celý život. Pokud se však k tomuto procesu odhodláte a budete jej dělat poctivě, již za pár měsíců můžete pocítit dramatické zlepšení v ovládání svého já. A to je nejlepší krok jak začít dramaticky zlepšovat i své obchodování.

Pokud jste se navíc po přečtení minulého dílu zamysleli nad tím, proč se nám často nedaří exekuovat naše vstupní signály, resp. proč nám strach velmi často neumožňuje vstupovat do obchodů, pak si ti chytřejší z vás již zajisté vydedukovali, že i toto může být důvodem vzájemného konfliktu našeho vědomí a podvědomí. Toto je jeden z mnoha příkladů, kdy nám disharmonie našeho vědomí a podvědomí přináší neefektivnost v našem obchodování. Pojďme se na tento případ podívat trochu blíže.

Proč nás podvědomí brzdí

Podvědomí se dá přirovnat k obrovskému počítači, které se samo programuje po celý náš život. Čím se programuje? Vším, co kolem nás vidíme, vnímáme, vším, co je nám už odmalička „naléváno do hlavy“. Tento počítač pak na základě „programů“, které jsou do tohoto „počítače“ celý život „vlévány“, ovlivňuje naše chování. Obecně se dá říci, že čím déle a častěji je nám takový program do hlavy „naléván“, tím více se takový stává „pravdou“ pro nás samotné a ovlivňuje tak veškeré naše chování.

Jedním z nejčastějších programů, který nám je již odmala vléván do hlavy, a tudíž do našeho počítače jménem „podvědomí“, je i program s názvem „dělat chyby je špatné“. Každý si zajisté pamatuje na bezpočet momentů, kdy byl potrestán za své chyby. Chybovali jsme ve škole, byli jsme „odměňováni“ špatnými známkami a za ty pak následně doma „odměňováni“ nejrůznějšími tresty. Chybovali jsme v práci a byli jsme „odměňováni“ pokáráním, sníženým platem, nebo dokonce vyhazovem. „Chybovat je špatné“ - toto je jeden z nejsilnějších programů zarytých v našich podvědomích. Co je důsledkem takové „programování“ již odnepaměti? Skutečnost, že naše podvědomí není připraveno na obchodování, ve kterém jsou ztráty, nebo-li „chyby“ přirozenou součástí úspěchu.

Myšlení tradera je nám nepřirozené

Není divu, že je tolik těžké vyhrát nad vlastní psychikou a naučit se překonat strach z obchodování. V každém momentě, kdy vstupujeme do obchodu, vědomě víme, že můžeme ztratit naše peníze, což je obecně vnímáno jako „chybování“. Zkušenější obchodníci si sice uvědomují, že ztráty jsou přirozenou součástí obchodování, ale většinou pouze na vědomé úrovni. Otázkou však zůstává, zda-li je na něco takového „naprogramované“ i naše podvědomí. To z velké většiny díky hlubokému naprogramování o „špatnosti chybovat“ jakékoliv chyby nepřijímá a tak nás neustále brzdí v exekuci signálů a vstupování do trhu. Naše podvědomí je v rozporu s naším vědomím. Naše podvědomí má hluboce naprogramováno „chybovat je špatné“ a proto se nás snaží automaticky ochraňovat od všeho, co by mohlo „chyby a selhání“ přinést. Pokud tedy chceme vstoupit do obchodu a náhle nás něco zbrzdí, ruka se nám zasekne a my nejsme schopni odeslat příkaz brokerovi - pak je to důsledek našeho podvědomí, které má za úkol chránit nás od možného chybování. Tak bylo naše podvědomí programováno celý život a tak není divu, že i v obchodování dokáže naše chování takto výrazně ovlivňovat. Myslet jako trader je pro naše podvědomí nepřirozené.

Nejde o to být „chytřejší“, jde o to být „připravenější“

Řada obchodníků si myslí, že vítězit v trzích je úměrné obchodníkově inteligenci. Nespočet obchodníků se naivně a mylně domnívá, že úspěch v obchodování je důsledkem vysoké inteligence a že je možné trhy „přechytračit“. Takové myšlení je zcela mylné. Pro úspěšné obchodování jsou podstatné pouze dva aspekty:

1) naprosto přijmout na vědomé úrovni skutečnost, že jsou ztráty nedílnou součástí úspěšného obchodování;
2) naprosto přijmout tuto skutečnost i na úrovni podvědomé, nebo-li „přeprogramovat“ naše podvědomí.

Samozřejmě, tento proces musí být postupný - tzn. je třeba začít na vědomé úrovni a až později přejít k úrovní podvědomé.

Jak „naprogramovat“ vědomou úroveň (vědomí)

Naučit se respektovat skutečnost, že jsou ztráty nedílnou součástí úspěšného obchodování, je na vědomé úrovni poměrně snadné. Jak? Jedním ze způsobů je například vzít jakýkoliv systém a ten otestovat na několika rozsáhlých vzorcích dat. Pokud i přes rozsáhlé množství ztrát končí ve výsledku profity, pak musí být každému jasné, že profitovat v konečném důsledku lze i se ztrátami. Není od věci zajímat se trochu o statistiku a nejrůznější pravděpodobnosti. Obchodování je hra s pravděpodobnostmi na vysoké úrovni a pokud dokážeme vyhledávat vysoké pravděpodobnosti, v rámci takových vstupovat do obchodů a vystupovat s malými ztrátami pokud se naše pravděpodobnost nepotvrdí nebo se zisky pokud se taková potvrdí a dokážeme z ní vytěžit maximum, pak budeme v konečném výsledku profitovat, nehledě na to, kolikrát naše pravděpodobnost „nevyšla“ a my vystoupili se ztrátou. Správná kombinace technické analýzy a money-managementu vždy dokáže přinášet profity i s celou řadou ztrátových obchodů - a to je ten nejlepší způsob, jak přesvědčit své vědomé (racionální) já, že vydělávat lze i se ztrátami a že „chybovat není v obchodování špatné“.

Naprogramovat správně naše vědomí je poměrně snadná záležitost a každý by měl takovou dokázat. Další krok je však mnohem náročnější - přesvědčit o „správnosti chybovat“ i naše protichůdně naprogramované podvědomí. O tom si však povíme více až v dalším díle.

Zcela začátkem si však připomeňme, co vůbec podvědomí vlastně je. Podvědomí je určité centrum v našem mozku shromažďující nejrůznější zkušenosti a na základě těch ovlivňovat naše aktuální jednání; podvědomí je určitý filtr. Kdykoliv děláme jakoukoliv činnost, aniž bychom si to plně uvědomovali, tato činnost je do velké míry řízena naším podvědomím. Často tedy děláme činy, které jsou řízeny našim mozkem spíše automaticky, právě na úrovni podvědomí.

Podvědomí je pak filtr, který má za úkol být i určitým ochráncem. Řekli jsme si, že pokud například spadneme z koně a poraníme se, naše podvědomí tuto událost zaznamená a až v budoucnu budeme chtít na koně znovu nasednou, ucítíme celou řadu emocí, které nám budou bránit v tom, abychom na koně opět nasedli. Naše vnitřní „zablokování“ v rámci snahy opět nasednout na koně je důsledkem dokonalé práce našeho podvědomí.

Podvědomí má však ještě jeden veliký rozměr, který jsme si doposud neřekli a o kterém si více povíme právě nyní.

Aniž si to uvědomujeme, často ve skutečnosti chceme něco jiného, než si myslíme

Nedává vám to logiku? Nedivím se. Velká většina jedinců, kteří o funkci vědomí a podvědomí v našem mozku nikdy neslyšela, má ze začátku princip tohoto fenoménu pochopit a přijmout. Přesto existuje nepopiratelná skutečnost, že jsme velmi často otroky svého podvědomí a svých podvědomích přání více, než si dokážeme připustit.

Tak například, nedávno jsem se dostal do debaty se svým dlouholetým známým, který mně velmi obšírně vyprávěl o tom, jak ho nebaví jeho současné zaměstnání. Povídal mi celé hodiny co je v zaměstnaní špatné, jak mizerně ho firma platí, jak ho firma nedoceňuje, jak by se svými kvalitami mohl dělat práci 3x lépe placenou. Pečlivě jsem si jeho slova vyslechnul a jako nestranný pozorovatel jsem mu musel dát ve velké většině všeho co povídal zapravdu. Tento muž pracuje jako programátor, mluví plynně anglicky a za své zkušenosti skutečně příliš dobře odměňován není, obzvláště vezmeme-li v potaz, že se jedná o vysoce žádanou profesi. Zeptal jsem se ho tedy na rovinu, proč již z práce dávno neodešel a nenašel si zaměstnání lepší a výnosnější. Známý mi odpověděl, že to udělá, že se k tomu právě definitivně rozhodnul, že odejít definitivně CHCE.

Když jsme se sešli znovu po několika měsících, těšil jsem se, že již ke změně zaměstnání došlo a jak nadšeně mi bude tento dlouholetý přítel povídat jak úžasné zaměstnání si nyní se svými zkušenostmi a praxí našel. Jaký však omyl! Za těch několik měsíců se nic nezměnilo - známý stále setrvával ve své špatně placené práci, kterou upřímně nenáviděl. A to i přes to, že již před několika měsíci upřímně CHTĚL z práce odejít!

Zaskočen touto událostí, začali jsme se o problému bavit více. Čím více jsme se bavili, tím více začaly na povrch vycházet skutečnosti, o kterých neměl ani jeden z nás při první debatě ponětí. Po dlouhé debatě jsme došli k závěru, že situace je trochu jiná. Ve skutečnosti se mému známému v práci docela líbí, pouze má pocit, že za svou práci není adekvátně odměňován. To co ve skutečnosti chce, není odejít z práce, ale dostat přidáno! Jelikož se však známý z předešlých podobných zkušeností bál odmítnutí své žádosti o zvýšení platu, raději začal tvrdit, že chce z práce odejít. Vidíte? Jaký názorný rozpor mezi vědomím a podvědomím! Zatím co vědomí tvrdí, že chcete změnit zaměstnání, podvědomí vám v tomto brání, protože „ví“, že ve skutečnosti chcete něco jiného, co však díky špatným zkušenostem z minulosti nedokážete realizovat. V konečném důsledku pak začnete chtít na vědomé úrovni něco, co ve skutečnosti není pravdivé přání, ale pouze důsledek „zablokovaného“ podvědomí!

Kdybychom se známým nezačali tuto debatu, pravděpodobně by si skutečnost o svém podvědomém přání uvědomil až za dlouhou dobu, nebo možná nikdy, ze zaměstnání by možná skutečně odešel a po chvilce byl docela možná opět nespokojený. Jelikož jsme však nalezli „jádro pudla“, podpořil jsem známého v žádosti o vyšší plat dodáním kuráže, ten o zvýšení platu požádal hned druhý den a dnes je velmi spokojeným a adekvátně placeným zaměstnancem v práci, která ho ve skutečnosti baví!

Jak se toto týká tradingu?

I když mi tomu možná mnozí z vás nebudou chtít věřit, budou to považovat za nesmysl a nebudou se těmito články dále zabývat, skutečnost je taková, že mnoho lidí ve skutečnosti vydělávat v obchodování nechce! Tedy, možná že ano na vědomé úrovni, ale nikoliv na podvědomé. A pokud je vědomí a podvědomí ve vzájemném konfliktu - je velmi těžké dosáhnout cíle. Abych se však opět dotknul konkrétního příběhu.

V jedné z mnoha knih zabývající se psychologií tradingu jsem se dočetl velmi typický příklad obchodníka, který permanentně ztrácel v obchodování své peníze. I když se jednalo o snaživého a inteligentního obchodníka, jeho ztráty byly obrovské a velmi často dokonce přesahovaly i jeho měsíční příjmy. Ba co více - vždy, když přišel domů, pustila se do něho jeho žena, nadávala mu za všechny ztracené peníze a dokonce hrozila rozvodem, pokud to takto půjde dál.
Obchodník tedy navštívil psychologa a začali spolu probírat celou situaci. Na vědomé úrovni chtěl obchodník vydělávat peníze. Čím více však spolu obchodník a psycholog diskutovali, tím více přicházeli k novým a novým zjištěním, která nakonec vyústila ve zcela překvapivou pointu: obchodník na podvědomé úrovni ve skutečnosti ztrácet chtěl, neboť se chtěl rozvést se svojí ženou! Proto tedy podvědomí řídilo i celou řadu jeho obchodních rozhodnutí s cílem, aby taková byla ztrátová a obchodník mohl uspokojit svá přání a touhy na podvědomé úrovni! Pamatujte si, že přání a touhy na úrovni podvědomí jsou v našem mozku, aniž bychom si to plně uvědomovali, vždy přednostnější, proto tak často děláme něco, co nám připadá „proti rozumu“. Podvědomí naše chování zkrátka řídí silněji, než naše vědomí.

A závěr příběhu? Obchodník se se svojí ženou skutečně rozvedl a po nějakém čase začal své ztrátové obchody otáčet ve ziskové!

Jak tedy vidíte, podvědomí může být nepřítel skrytý hluboko uvnitř nás a aniž bychom si to uvědomovali, působit nám tak naše bolestivé ztráty. Samozřejmě, netvrdím, že i vy se chcete ve skutečnosti rozvést se svojí ženou, nebo něco podobného. Chci však zde poukázat, že nepřítel způsobující neúspěchy v obchodování může být ukryt v místech, kdo to ve skutečnosti vůbec nečekáme, nebo si nejsme ochotni připustit.

V příštím díle si povíme o vlivu podvědomí na obchodování zase trochu více, abychom se tak mohli postupně propracovávat k metodám, jak naše podvědomí začít alespoň částečně „odblokovávat“. Nejprve je však nezbytné začít na sílu podvědomí věřit. Pokud neuvěříme, že v síle podvědomí může být část našich neúspěchů, jenom stěží kdy dosáhneme v této oblasti pokroky.

Tomáš

Největším nepřítelem začínajícího obchodníka je jeho strach o poctivě, tvrdě vydělané peníze, které by mohl začínající obchodník "nedej bože" v obchodování ztratit. Začínající obchodníci berou své obchodování z tohoto pohledu přespříliš vážně - a to je bohužel nutí dělat pod tlakem vlastních emocí mnoho chyb. Mohu všechny nováčky uklidnit, že jsem na tom v začátcích nebyl o moc lépe. Jeden ze způsobů, jak jsem si však řadu počátečních psychologických bariér vyřešil, bylo pojetí celého obchodování jako velké počítačové hry. Nakonec se ukázalo, že koncept "obchodování jako hra" je užitečné používat nejenom v začátcích obchodování, ale po celou dobu rozvoje obchodníka.

Obchodování jako SimCity

Jelikož jsem milovníkem počítačových her, bylo pro mě poměrně snadné najít si jednu, ke které bych si své obchodování připodobnil. Jedná se o počítačovou hru SimCity, ve které je vašim úkolem vystavět z ničeho obří, funkční velkoměsto. Už zde se dá najít jedna významná paralela s obchodováním: i v obchodování je vašim cílem vybudovat z ničeho velké finanční impérium.

Můj přístup ke hře SimCity se po řadě zkušeností, kdy jsem tuto hru s přítelkyní nadšeně po večerech hrával, shrnul do konkrétních 5. etap, které jsem později shledal jako velmi výstižné i pro své obchodování. Pokud tedy mohu poradit, vy z vás, kteří rádi hrajete (jakékoliv) hry, zkuste si pojmout i své obchodování jako jednu velkou hru - zbavíte se již od začátku značného množství nežádoucích emocí, neboť v rámci "hry" se lépe odosobníte od svých peněz. Zkuste si představit, že vaše obchodování je jedna velká počítačová hra: na začátku jste dostali určitou sumu peněz (váš vklad) a vašim úkolem je tuto sumu peněz co nejvíce "rozmnožit" (začít stabilně vydělávat).
Samozřejmě, žádná počítačová hra nefunguje tak, že se ke svému cíli dopracujete již během krátké chvilky. Pokud chcete hru dohrát až do konce, musíte hledat mnoho taktik, zkoumat dokonale svého nepřítele, přemýšlet velmi pečlivě o každém dalším kroku. Musíte mít dostatek trpělivosti projít celou řadou úrovní - nikdy se nedostanete z první úrovně hned do té finální! S obchodování je to naprosto stejné. Chcete-li začít konzistentně vydělávat, musíte zkoumat a poznávat trhy, učit se novým taktikám a jejich správné aplikaci a převážně počítat s pořádnou dávkou trpělivosti, než se dopracujete k finální úrovni.

Abych lépe demonstroval svůj vlastní příběh "obchodování jako počítačová hra", zde je mých 5 etap hry SimCity a zároveň můj pohled na 5 etap hry jménem "obchodování komodit".

Úroveň 1 - boj o přežití

Když jako začátečník začnete hrát hru SimCity, brzy zjistíte, že hrát hru není tak jednoduché. Začátky hry jsou doslova bojem o přežití. I když dostanete v začátku k dispozici účet s docela služnou částkou peněz, brzy zjistíte, že i když stavíte své vysněné město jako o život, penízky se vám kutálejí na všechny strany. Neustále bojujete s rozpočtem a každou chvilku to vypadá, že budete muset se hrou skončit…
Podobné je to s počátkem obchodování. Účet nováčků po většinu času balancuje "nad propastí". Ti, kteří hned v začátku hru vzdají, zřejmě už se do hry nikdy nevrátí. Ti, kteří vydrží, postoupí po krušných začátcích do úrovně 2.

Úroveň 2 - bod nula

Gratulujeme, přežil jste nejhorší! Jelikož jste tvrdě pracovali na tom, aby jste úroveň 1 přežili, brzy jste se naučili několik "fint", jak stavět město, aniž by se penízky tak nekutálely…
V obchodování se budete muset takových "fint" naučit skutečně mnoho. Nejčastěji je to trpělivost počkat jen na nejlepší příležitosti a obchodovat mnohem méně, než kolik jste obchodovali na samotném začátku.
V úrovni 2 se konečně naučíte své město nebo své obchodování trochu balancovat. Sice se zatím nic dramatického neděje, ale už alespoň přežíváte. Dobré znamení.

Úroveň 3 - pomalý růst

Když už dokážete balancovat na nule, nemělo by být tak těžké začít se z nuly pomalu "šplhat" k profitům. Dobrá zpráva je, že z nuly se skutečně přehoupnete k profitům již mnohem snadněji, než z počátečních ztrát v úrovni 1. Špatná zpráva je, že to trvá mnohem déle, než se může zdát… Ať se snažíte jak se snažíte - město roste pomalu - a zrovna tak váš účet v rámci obchodování. Ale aspoň roste a to je důležité.
V tomto stádiu začnete věci dělat trochu rutinně a možná budete i trochu skeptičtí, zda-li vůbec někdy "velké peníze" přijdou. Nicméně, stále máte vůli zkoumat, studovat a učit se nové věci a tak pokud opět budete mít patřičný kus trpělivosti, budete se moci dopracovat do úrovně 4.

Úroveň 4 - náhlá expanze

Když to nejméně čekáte, přijde náhle nenadálá expanze. Město v SimCity se začíná rozrůstat nezadržitelným tempem a vy máte co dělat, abyste růst zvládali držet tak-tak pod kontrolou. Malá chybička - a bod 4 se rychle vrátí do bodu 3. Pokud jste však opatrný, začnete zažívat pocit, jako by jste právě zrychlili z 0 na 100 za 4,5 vteřiny. Zdá se, že obchodování se rozjíždí do obřích rozměrů, s každým novým ziskovým obchodem navíc získáváte nové a nové prostředky k tomu, abyste do dalšího obchodu mohli vstoupit s ještě více kontrakty… Pokud vše děláte správně, máte již prověřený a kvalitní money-management a stále i přes všechny "hrnoucí se" peníze dokážete vše brát stále jako hru, začínáte zažívat pocit, o kterým jste dlouho jenom snili: peníze se k vám hrnout jako voda z kohoutku.

Úroveň 5 - nezadržitelný tok peněz

Do bodu 5 se dostane pouze pár vyvolených. Mnoho obchodníků bod 4 nezvládne, neboť nenadálý přísun velkých peněz nezvládne, a jak se změní jejich ego, změní se i jejich styl obchodování, který takové velmi rychle dostane z výšin zpět na začátek… Ti, které peníze nezmění a nechají je hrát komodity i nadále jako úžasnou hru, ti budou zažívat nezadržitelný tok peněz i nadále. (Nezadržitelným tokem peněz mám na mysli stabilní vydělávání v komoditách - samozřejmě ale vaše obchodování bude stále produkovat obrovské množství ztrát! Veškeré složky vašeho obchodování - jako psychologie, money-management a taktika - budou již natolik vybalancované, že dokážete být relativně stabilně profitabilní, přičemž velikosti profitů se meze nekladou).
Ve hře SimCity je to téměř totéž. Jak začnete mít mnoho peněz, začnete stavět nezadržitelně další a další části města… Pokud vše děláte správně, postupně vím rozkvétají i další části města. Pokud se cokoliv změní ve vaší dosavadní taktice - například ztratíte trpělivost a město začnete stavět bez rozvahy, vaše výdělečné město se brzy stane ztrátové.

Závěr

Jak tedy vidíte brát již od začátku komoditní obchodování jako jednu velkou hru a pokračovat v tom v podstatě po celou dobu vývoje obchodníka a dokonce i v momentě, kdy se z obchodníka stane již "profesionál", není zcela od věci. Zkuste o tom přemýšlet. Zamyslete se zcela vážně zamyslet nad tím, jak byste své obchodování mohli již od začátku pojmout co nejvíce jako hru. Klidně si najděte paralelu s nějakou již existující hrou, kterou rádi hrajete. Stanovte si pak přesná pravidla této vlastní hry a pravidla důsledně dodržujte. I nadále však pilujte a zdokonalujte taktiky této hry. Vašim cílem je přejít postupně z úrovně 1 do dalších úrovní. Pamatujte, že není možné přeskočit z úrovně 1 ihned do úrovně 5. Naučte se svou hru hrát poctivě a s láskou - a budete zase o krok napřed před ztrácejícími obchodníky.

P.S.
Jenom ještě využiji chvilku a zmíním se o dvou záležitostech netýkající se tohoto článku, ale našeho diskusního fóra:
1) pokud jste tak ještě neučinili, prosím, seznamte se dostatečně s pravidly diskuse;
2) jelikož je ve fóru mnohem více nováčků, než zkušených obchodníků, snažně prosíme - všichni zkušení obchodníci, snažte se nováčkům raději upřímně pomoci, než na ně dělat dojem cizími výrazy a obchodními systémy, o kterých nováček nemůže mít ani páru. Nikdy nevíte, kdy se z nováčka stane zkušený obchodník a později například může takový nováček nadělit dobrou radu i nám zkušenějším. Zkusme být v tomto ohledu vzájemně vstřícnější a nápomocnější. Děkujeme.

Vědomí a podvědomí - Jekyl a Hide lidského mozku

Zatímco dnešní vyspělá výpočetní technika zvládá zpracování téměř nekonečného množství úkonů během minimálního časového intervalu, lidský mozek, bohužel, takovýto výkon doposud postrádá. Lidský mozek je schopen plně se soustředit na minimum úkonů v jediný okamžik (většinou plné soustředění na jediný úkol je pro lidský mozek až-až), respektive soustředit se tak, abychom úkol vnímali a našimi mozkovými buňkami zpracovávali zcela vědomě. Přesto však, aniž bychom si to hlouběji uvědomovali, mozek ve skutečnosti krom našeho vědomého soustředění na jednu jedinou věc zpracovává zároveň i celou řadu dalších úkonů, kterých si kolikrát nejsme ani vědomi, neboť tyto úkony vykonáváme podvědomě. Malý příklad: řekněme, že se například plně soustředíte na studium určitého technického indikátoru užitečného pro předvídání budoucího pohybu trhů. V takový moment zřejmě sedíte nebo ležíte s otevřenou knihou a se vší soustředěností se snažíte maximálně vnímat každičké slovo a porozumět se každičkému detailu. Váš mozek je v takovýto moment plně soustředěný na vaše studium a vaše vědomí se maximálně soustředí na obsah knihy.

Nyní, co se nestane: v okamžiku vašeho plného soustředění někdo zazvoní na zvonek dveří. Vy tedy vstanete a s knihou v ruce a za stálého soustředění a čtení se rozejdete ke dveřím. Jak je možné, že stále čtete, stále přijímáte nepřetržitý tok informací z knihy na úrovni plného vědomí a přesto se náhle vaše tělo dá do pohybu a rozejde se směrem ke dveřím? Zkrátka a dobře, protože vaše podvědomí dalo signál vašemu tělu toto udělat. Nyní, pokračujme dál. Jelikož je však večer, rozsvítíte si cestou ke dveřím světlo v chodbě, aby jste nezakopli, nahmatáte klíče, kterými musíte odemknout a obujete si bačkory, neboť jste bosi. To vše za stálého soustředění na knihu, kterou stále čtete. Jak je to možné? Zatím co vaše vědomí je maximálně soustředěno na obsah knihy, většinu dalších úkolů opět převzalo vaše podvědomí. Právě ono se postaralo o to, že když jste vstoupili do tmavé chodby, vaše ruka intuitivně sáhla po vypínači a rozsvítila světlo. Právě ono se postaralo o to, že jste intuitivně nazuli boty na vaše nahé boty a nahmatali klíče na věšáku, aby jste mohli odemknout. To vše jste udělali tak nějak automaticky, bez většího přemýšlení. Vaše podvědomí automaticky dalo povely vašemu mozku k tomu, aby jste uskutečnily úkony, které jste během ustavičného čtení knihy učinily. Co to znamená? Že naše tělo a naše činy nejsou ovládány pouze našim racionálním rozumem a našimi vědomími myšlenkami. Naše chování i naše činy jsou mnohem častěji ovládány naším podvědomím.

Podvědomí trochu blíže

Jak tedy vlastně naše podvědomí funguje? Dalo by se zjednodušeně říci, že podvědomí funguje jako určitý filtr. Veškeré informace, které náš mozek přijímá, jsou v první řadě přijímány našim podvědomím. Naše podvědomí přicházející informace dále filtruje, porovnává s různými zkušenostmi a vzpomínkami uloženými v jiné části našeho mozku a výsledně tak vytváří naše podvědomé chování.

Pojďme si celý proces opět demonstrovat na konkrétním příkladě: řekněme, že jako malí jste měli velmi rádi koně. Často jste jako malí chodili k nedalekému ranči, koně obdivovali, hladili si je, jezdili na nich. Váš mozek měl v hlavě uložené informace o tom, že jsou koně hodní a dobří a proto vaše podvědomí nemělo jediný důvod jakkoliv ovlivňovat vaše chování vůči koním.

Pak se ale náhle jednoho dne stala nepříjemná nehoda: na jedné z obvyklých vyjížděk se kůň splaší, shodí vás ze sedla a vy se ošklivě poraníte! V tento moment váš mozek prožívá novou zkušenost, která má za následek určitou fyzickou bolest (např. zlomili jste si ruku) a zároveň i bolest psychickou (zklamání z toho, že vás kůň „zradil“). Ve vašem mozku jsou tedy uloženy nové informace o koních - a sice, že koně jsou sice hodní, ale též mohou i ublížit. A jak ovlivní tato zkušenost naše další chování? Některé možná příliš neovlivní, některé naopak velmi mnoho.

Tak například, od této doby, co se vám tato nehoda stala, už nikdy nenasednete na koně. Jak je to možné? Díky práce vašeho podvědomí. Když se uzdravíte z vašich poranění, opět se vydáte na ranč. Tentokrát však cítíte podivné chvění po těle a obavy z toho, aby se celá událost neopakovala. Vaše rány vás stále ještě bolí… Chtěli by jste opět nasednou na koně a opět na něm jezdit, ale náhle - i když chcete sebevíc - nelze to! Jak je to možné? Vaše podvědomí si při pohledu na koně vybavuje bolestivé vzpomínky ukryté hluboko ve vašem nitru a aby vás ochránilo před další možnou újmou, zablokuje vaší snahu zkusit opět na koně nasednout! Vidíte, jak umí být podvědomí mocné? Mnohem mocnější, než jsme si kdy uvědomili!

Podobný proces našeho podvědomí probíhal pak i v momentě, kdy jsme v úvodu článku četli knihu a zároveň šli otevřít dveře, na které někdo zazvonil; v momentě, kdy jsme slyšeli zvonek, naše podvědomí si okamžitě vybavilo z předešlých vzpomínek a zkušeností, že zvonek znamená host za dveřmi. A host za dveřmi znamená jít otevřít, proto nás naše podvědomí automaticky zvedlo z postele a rozpohybovalo nás směrem ke dveřím. Když jsme pak vstoupili do tmavé chodby, naše podvědomí si automaticky z předešlých zkušeností vybavilo, že jít po tmě může být nebezpečné a tak dalo zbytku těla potřebné impulsy k tomu, abychom v chodbě rozsvítili. A když jsme pak došli nakonec chodby, podvědomí nás automaticky přimělo nasadit si bačkory, neboť z minulých zkušeností si vybavilo, že být bosí znamená vysokou pravděpodobnost onemocnět. Vidíte, co všechno naše podvědomí obstarává? A jelikož jsme každý plný celou řadou nejrůznějších vzpomínek, zkušeností, nezdarů, neúspěchů a bolestí, naše podvědomí ovlivňuje naše chování doslova každou vteřinu.

Nyní se vraťme k minulé kapitole. Pamatujete na úvodní příběh, kdy spekulant zcela konkrétně naplánoval obchod, perfektně se na něj připravil a když dostal signál ke vstupu, náhle mu ruka zamrzla a on nebyl schopný vyslat příkaz brokerovi? V ten moment právě „zapracovalo“ podvědomí, vybavilo si z paměti nejrůznější bolestivé události spojené s možnou ztrátou peněz nebo jakoukoliv jinou zkušeností a spekulantovo vědomé chování začalo bojkotovat a blokovat! Podvědomí je největším nepřítelem spekulantů. Špatná zpráva je, že „přeprogramovat“ naše podvědomé chování je velmi náročný úkol. Dobrá zpráva je, že přeprogramovat podvědomí tak, aby se z nás stali disciplinovaní obchodníci lze. To však příliš předbíháme. Dnes jsme si řekli něco málo o existenci vědomí a podvědomí. V příští kapitole zkusíme tento fenomén lidského mozku ještě lépe rozvinout, abychom se mohli pomalu připravovat na způsoby, jak naše vědomí začít efektivně přetvářet.

Hledím na obrazovku jako zmagnetizovaný. Trh právě dokončil korekci a opět pokračuje v růstu. Cítím se skvěle. Jsem profík. Tedy, ještě ne úplně, ale skoro profík. Kolik lidí asi dokáže předvídat pohyby tak dobře jako já? Určitě ne mnoho. Pochybuji, že většina lidí tráví pozorováním trhů tolik času, jako já. Mám náskok. Vím to. Musím mít náskok, abych vydělával. Za poslední půlrok jsem sice ztratil téměř 40% svého účtu, ale to nevadí. Jak píší velcí obchodníci - je třeba platit školné. Je to tak. Sice jsem něco málo tratil, ale učím se. Učím se rychle. Copak bych teď dokázal tak skvěle předvídat každičký další tick na obrazovce, kdybych se neučil rychle? Dnes bude dobrý den. Určitě vydělám zpět alespoň část z minulé ztráty. Ale takhle nesmím uvažovat. Přeci neobchoduji proto, abych se mstil trhům za své poslední nezdary...

A je to tady! Má vstupní meta. Má vstupní úroveň. Přesně naplánovaná, skvěle odhadnutá, hned nad několika supporty. Trh má dnes evidentně sílu. U supportů ani na vteřinu nezaváhal. Bude to super růst. To je jasné. Jdu si připravit příkaz. Vlastě už ho mám připravený. Stačí stisknout ikonu ODESLAT a můj broker může příkaz exekuovat. Jak snadné. Už jen půl ticku...... čtvrt ticku..... a je to tady. Jo, přesně jak jsem čekal. Je to tady!

Najíždím šipkou myši na ikonu ODESLAT. Svůj ukazováček přikládám na levé tlačítko myši, zdvihám vzhůru, prst dopadá na tlačítko, znovu pohlednu na uhánějící trh....a náhle mě probleskne hlavou: "nejede dnes trh až příliš podezřele rychle?" Zarazím se. Opět mi probleskne hlavou: "co když trh už za moment udělá obří korekci a mě vyhodí na mém základním SL"? Můj prst nad tlačítkem myší jako by mi náhle zamrznul. Ne, to není možné. Měl jsem přeci ten příkaz odeslat bez váhání. Jde o perfektně naplánovaný obchod. Nesmím váhat. Znovu se pokusím stisknout tlačítko myši a odeslat ten zatracený příkaz brokerovi. Pak si ale všinu, že trh už je půl ticku za mým vstupem. Sakra. Co teď? Na tohle jsem nepomyslel. Mám rychle naskočit? Nakoupit za market? To jsem přeci neplánoval. Nebo mám počkat na případnou korekci a zkusit naskočit znovu? Už dost. Začínám být emotivní. Prostě rychle odešlu ten zatracený příkaz a budu to mít z krku. I když už je trh téměř dva body za mým vstupem.... Překonám se a zmáčknu konečně tlačítko myši. Za půl minutky dostávám potvrzení od svého brokera. Nakoupil jsem se skluzem půl ticku. Celkem tedy dva a půl bodu za naplánovaným vstupem. Sakra. Ale co. Hlavně že jsem překonal emoce a příkaz odeslal.
Další minuty trh opět pokračuje vzhůru. Cítím se skvěle. Nakonec jsem ten problém přeci jen skvěle vyřešil. Jo, stává se ze mě opravdu dobrý obchodník. Má pozice už je 100 dolarů ve zisku... Pokud to půjde takhle dál, za dva měsíce budu moci začít ze 2 kontrakty, za další měsíc za 4 kontrakty a za rok touhle dobou už budu..... Náhle opět ztuhnu. Trh se právě zarazil. Hledím na obrazovku jako zhypnotizovaný. "Nahoru", snažím se trh popostrčit, "nahoru, rychle...". Opět si uvědomím, že začínám jednat pod vlivem emocí. Pokusím se uklidnit. Nejsem přeci už žádný nováček. Učím se už déle jak rok. Tohle zvládnu. Zřejmě přichází korekce. To je v pohodě. Naprosto přirozený vývoj úspěšného obchodu.

Za dalších 5 minut je trh pouhé 2 ticky od mého stop-lossu. Nyní už mnou prostupují emoce skrze na skrz. Sakra. Další ztráta. Tenhle týden už třetí. Bože, nechci už žádné ztráty. Musím začít vydělávat. Takhle to přeci nejde donekonečna.... Náhle mě napadne: "pokud teď vystoupím, ušetřím si dobré 2 ticky. Ztráta nebude tak veliká." Trh se pohne o dalšího čtvrt ticku proti mně. To už neváhám ani vteřinu. Posílám příkaz brokerovi vystoupit za market. Plán-neplán, hlavně už žádné další ztráty. Každý ušetřený dolar dobrý pro další pokus. Broker mi potvrzuje výstup. Oddychnu si. V ten moment se však trh opět obrátí vzhůru a udělá svůj největší býčí pohyb za poslední 2 měsíce.

Psychologie obchodování - boj emocí

Pokud je vám příběh, kterým započínáme náš velký seriál o psychologii obchodování tak trochu vlastní, nezoufejte. Psychologie obchodování je natolik složitá a natolik odporující mnoha návykům myšlení, které v nás byly pěstovány už od útlého dětství, že podobným pocitům a chybám pramenících z emocí se nevyhne snad žádný úspěšný trader na světě. Dokonce pokud se kdy budete zajímat blíže o obchodní dráhu některých komoditních nebo akciových velikánů, sami se ve svém pátrání přesvědčíte, že i tito velikáni museli projít tvrdými psychologickými lekcemi, než dokázali zvládnout své vlastní já do takové míry, aby byli schopni efektivně obchodovat.

Osobně nejsem žádný fundovaný psycholog a už vůbec nevlastním v psychologii žádný doktorát či podobný titul. Je však pravda, že psychologií se velmi seriózně zabývám již od svých 17 let. Krom dráhy komoditního obchodníka se velmi zaníceně věnuji ještě jedné oblasti - svému doživotnímu koníčku - filmové režii. Pokud se jen trochu zamyslíte nad touto profesí, musí být každému jasné, že skutečný režisér se bez řádné znalosti psychologie neobejde. Ať už jde o psychologické dovednosti v rámci práce s herci a členy štábu, nebo pochopení nejniternějších pochodů filmových postav, psychologie je ve filmovém řemesle nutný základ a já měl to štěstí, že jsem toto pochopil již ve své pubertě.

Ačkoliv mám za sebou více jak 12 let skutečně hlubokého studia psychologie a do jisté míry i psychiatrie, včetně praktických zkušeností, a jelikož jsem zanícený pozorovatel lidských duší, lidského chování a vůbec všeho, co se týče člověka jakožto jedinečného tvora v širokém vesmíru, musím přiznat, že jsem sám měl již od začátku velké problémy s vlastní psychikou v obchodování. Jeden dokáže velmi snadno pomoci s psychologií druhému, ale když dojde na vlastní píseček, vše je náhle jiné a mnohem složitější. Prošel jsem si krušnými chvílemi a upřímně řečeno je mi jasné, že učit v oblasti psychologie obchodování se budu do konce života.

Měl jsem však jedno obrovské štěstí; můj velmi blízký přítel pracuje jako risk manager v jisté prestižní londýnské bance. Stejně jako já je i on velkým nadšencem v oblasti lidského chování a psychologických aspektů života. Společná sezení a dlouhé hodiny povídání mi velmi pomohlo lépe analyzovat vlastní psychologické nedostatky a postupně pracovat na jejich plném pochopení a následném odstranění. Jak se v budoucnu dozvíte, mít s kým probírat psychologickou stránku obchodování je úžasný způsob, jak na vlastní psychologii efektivně pracovat. To však předbíháme.

Za několik let ustavičné a trpělivé práce na své vlastní osobnosti (nejenom v oblasti obchodování) jsem se mnoho naučil a mnoho poznal. Dost na to, abych zcela zodpovědně prohlásil, že kdyby podobné dovednosti učili nás všechny namísto zcela nesmyslných větných rozborů na základní škole, žijeme všichni v mnohem bohatším světě - jak po duchovní, tak materiální stránce.

Lidská osobnost je neuvěřitelně složitá a zároveň nesmírně pozoruhodná a krásná záležitost. Chceme být jedinci bezchybní, avšak skutečnost je taková, že chyby patří k člověku stejně neodmyslitelně, jako třeba krev nebo ruce a nohy. Na psychologii obchodování se nedá vyzrát ze dne na den. Chce to mnoho trpělivosti a mnoho úsilí. Pokud však vydržíte, uvidíte, že se změní nejenom vaše obchodování, ale celý váš život.

Dost ale mluvení. Berte prosím toto jako úvod - určité "promo" velkému seriálu o psychologii obchodování a vlastně i psychologii člověka, který tímto úvodním článkem na serveru FINANCNIK.CZ startujeme a který by vám měl průběžně pomáhat lépe poznat sebe samotné a začít efektivně přetvářet některé své vlastnosti tak, aby jste vedli lepší obchodní a případně i jiný život. Jak bude seriál dlouhý - to si nyní netroufáme říci. Zkrátka tak dlouhý, dokud bude o čem psát. A hned příště v prvním již "skutečném" díle začneme samotným základem: podíváme se blíže, jak vlastně funguje lidský mozek a proč se všichni tak hrozně bojíme chybovat.

Tomáš