Celkové roční náklady

Stejně jako u každého jiného byznysu, musíme mít i u tradingu pod kontrolou naše roční výdaje. Trading s sebou samozřejmě nese celou řadu ročních nákladů, které musíme zahrnout do celkového ročního cash-flow. Mezi takové náklady patří samozřejmě brokerské komise, pronájem různého software, placení dat, náklady na internet a další technická řešení (záložní servery atd), náklady na různé „drobnosti“ pořizované v rámci tradingu v průběhu celého roku, jako jsou knihy, časopisy, a podobně. Všechny tyto věci něco stojí a pokud chceme naše peníze spravovat skutečně profesionálně, musíme mít i o těchto nákladech dostatečný přehled a držet je v rozumné míře pod kontrolou v závislosti s příjmy, které nám trading naděluje. Podstatná je zde myšlenka souhrnně sečíst náklady na roční bázi – dokud totiž nesečtete vše dohromady a ještě ke všemu z dlouhodobějšího pohledu, připadá vám, že jsou souhrnné náklady poměrně „zanedbatelné“. Často ale můžete dojít k tomu, že v rámci celého roku mohou tvořit i statisícové částky (v případě intradenního obchodníka obchodujícího s multipozicemi nic neobvyklého) a pokud bychom z takové částky dokázali ušetřit bez ohledu na celkových příjmech třeba i polovinu, znamená to další extra peníze na luxusní dovolenou v Karibiku nebo nové auto pro vaši manželku / přítelkyni. Mnoho lidí se domnívá, že pokud již vyděláváme miliony, je „zbytečné“ zabývat se i takovýmito „drobnými“ úsporami – o tom to však není, prvotní myšlenkou je snažit se neustále o maximální efektivitu v celkovém řízení našich peněz. Pokud začneme mít pocit, že „tady mohu v kontrole polevit a na celkové náklady moc nedbat“, může se stát, že za chvíli začneme být méně obezřetní i v dalších složkách našeho tradingu a to rozhodně není dobré. Jde tedy spíše o celkový princip, než přímo o ony ušetřené peníze.

Náklady související s tradingem je tedy dobré neustále evidovat a chápat jako jednu ze složek tradingu.

Dlouhodobý pohled

Jak vidíte z celého seriálu, trading je skutečně podnikání, jako jakékoliv jiné. Je naprosto špatné pokud někdo tvrdí o tradingu, že je to hazard nebo ruleta – pak by to znamenalo, že hazard a ruleta je i jakékoliv jiné podnikání na světě. Trading je jedna z možných voleb toho, co se můžeme rozhodnout chtít v budoucnu dělat, čím se zabývat. Samozřejmě, jako u každého jiného podnikání není úspěch zaručený, pokud se ale zadaří, máte výhody, které jiný byznys nemá – od toho, že můžete v rámci tradingu „podnikat“ kdekoliv na světě, až po to, že vše, co potřebujete, je třeba jen jeden přenosný notebook, připojení k internetu a pár hodin/minut denně.

Tak i tak však ale platí, že je vše třeba vnímat z dlouhodobějšího pohledu. Trading, stejně jako žádný jiný byznys nefunguje tím způsobem, že bychom si řekli „nyní najdu super obchod a vydělám milion, abych splatil svoje dluhy a koupil si nové auto“. To je jen naivní představa, které bohužel mnozí propadají a tak naivně dávají obrovské peníze do jediného obchodu (který jim navíc někdo doporučil). Jenomže trading je na dlouhou trať a tak bychom to měli brát. Měli bychom trading brát jako něco, co bude v průběhu let postupně nahrazovat náš současný finanční příjem – takový krok však nelze udělat zlomově, ale postupně, pomalými kroky vpřed. Můžeme mít samozřejmě ze začátku trading pouze jako koníček, avšak rozdíl mezi koníčkem a byznysem je ten, že do koníčku peníze dáváme a od byznysu peníze očkáváme. Proto ať si chcete tradingem jenom přivydělávat, nebo nahradit tradingem své současné zaměstnaní, tak i tak to pro vás již nyní musí být seriózní job, něco jako „druhá práce na poloviční/třetinový úvazek“, které se budete věnovat skutečně se vší vážností a kterou budete chápat jako dlouhodobější investici a proces, který se bude rozvíjet postupně, po krůčcích. Je to ale také práce, u které musíte vydržet – nenechat se zbytečně odradit při prvotních překážkách, které nastávají u každého byznysu – samozřejmě i tradingu.

Systém vybírání si peněz

Poslední důležitou věcí je udělat si v bodě, kdy vám již trading vydělává, systém vybírání si peněz na své živobytí. V každém jiném byznyse platí, že máte dvě možnosti – buďto si zisky vybírat a užívat, nebo část zisků reinvestovat a snažit se svůj byznys dále rozvíjet. V tomto ohledu je důležité udělat si plán i v tradingu; tj. spočítat si například přesné měsíční náklady na svůj život dle kvality, jakou bychom si představovali (třeba 200 tisíc měsíčně) a tím si tedy udělat plán, kolik každý rok potřebujeme z tradingu získávat ročně právě na tyto naše životní náklady. Samozřejmě náš trading již musí být ve fázi, kdy nám získávání takových částek umožňuje. K tomu si však musíme vytvořit i potřebný plán toho, jak budeme nakládat s dalšími vydělanými peněz, nad tento rámec. Rozhodně bychom je měli například využívat k dalšímu navyšování našich pozic, abychom měli šance vydělávat ještě více, ale také bychom měli dávat určité (nemalé) části příjmů stranou pro případ, že by trading zrovna určité období příliš neprosperoval (každý byznys má taková období). Již mnohokrát jsme zde na našem serveru psali, že je důležité neustále se připravovat na nejhorší možné situace tak, aby když nastanou, nebyl celý náš byznys ohrožen a my mohli fungovat dále. Všechny tyto kroky se stále týkají aktivního řízení peněz – což je přesně to, na čem je byznys jménem trading postavený.

Jak tedy vidíte, z celého seriálu plyne opět opakování toho, co na tomto serveru zmiňujeme neustále – mít přesný plán, mít techniky a přístupy postavené s přihlédnutím k naší vlastní osobnosti, být diversifikovaný a na vše hledět jednak z dlouhodobějšího pohledu a jednak jako na vysoce seriózní záležitost. Pro někoho je možná zklamáním, že se nedozvěděl nic drasticky nového – ale ono skutečně trading o ničem více než o těchto neustále opakovaných pravdách není.

Všem přejeme v budování jeho vlastního byznysu jménem trading hodně štěstí a úspěchů.

Žádný z úspěšných obchodníků nedosáhl svých úspěchů s jedinou strategií, obchodovanou na jediném trhu; pokud si například vezmeme Larryho Williamse a jeho druhý fenomenální úspěch proměnění 10 000 USD do více jak 1 milionu za jediný rok, Larry rozhodně nedosáhnul úspěchu s jednou jedinou strategií. Naopak jich uplatňoval velmi široké portfolio – byť na omezeném počtu trhů. Mezi jeho strategie patřily různé patterny ( OOPS, Past specialistů, a další) i další techniky postavené například na breakoutech, dnech v týdnu a měsíci, a tak dále. Pouze s takovýmto uvažováním je možné posunout trading jakožto byznys do další úrovně: mít dostatečnou roční frekvenci obchodů, aby mohl být realizován zajímavější profit a zároveň mít tolik strategií, aby, když se zrovna nedaří jedné, profitovala ideálně druhá. Hned vezmu tyto kroky postupně.

Frekvence obchodů je poměrně dost důležitá, pokud hledáme v tradingu alespoň trochu stabilnější příjem (i když slovo „stabilita“ není v tradingu zrovna to správné – vždy se budeme pohybovat na půdě nejistoty). Zkrátka a dobře, pro vidinu stabilnějšího příjmu musíme mít rozumné množství obchodů za rok. Pokud jsme intradenní obchodníci, pak nás tato otázka příliš netrápí, prakticky každý intradenní obchodník vytváří poměrně vysoké množství obchodů za měsíc/rok – rozhodně dostatečně k tomu, aby s intradenním obchodováním bylo možné vytvářet relativně pravidelné příjmy na úrovni nutné k alespoň trochu nadstandardnímu živobytí. Pokud jsme však například poziční, nebo swingoví obchodníci, je již situace jiná. S pár obchody za rok si nemusíme vystačit – některé systémy dokonce produkují pouze pár jednotek obchodů za rok, což i přes případnou vysokou kvalitu takových systémů zřejmě k obživě stačit nebude (pokud daný systém neobchodujete se skutečně vysokým účtem). Je to jako byste provozovali jakékoliv jiné podnikání – vždy budete raději, pokud budete mít 100 zákazníků/zakázek/výběrových řízení za rok, než třeba jen 5. Na druhé straně, je třeba zde dát veliký pozor – více ještě neznamená lépe. Musím hledat nějakou rozumnou míru četnosti obchodů za rok, takovou, která nás nezrujnuje na komisích, nebude stát veškěrý čas, nepřivede nás k šílenství tím, že ohromné množství obchodů již nebudeme vůbec schopni sledovat, natož pak řídit. Vše je třeba dělat s mírou a rozumem – někomu vyhovují 2-3 obchody týdně, jinému vyhovuje třeba jen 5 obchodů měsíčně.

Druhým a ještě důležitějším důvodem, proč je třeba nutné mít větší portfolio strategií, je právě ono rozložení rizika. Může se například stát, že systém A bude právě procházet špatným obdobím a vytvářet nepříjemnou sérií ztát. Pak je ideální mít v portfoliu ještě systém B, který dává šance, že budou ztráty alespoň částečně pokrývány a my budeme moci stále vykazovat buďto alespoň minimální zisk, nebo alespoň minimální pokles equity.

Samozřejmě stavba portfolia je poměrně náročná věda, která se opět musí dělat s rozumem. Pojďme tedy k několika radám:

1) diversifikace portfolia může být mezi strategiemi, patterny, trhy; není jedno horší, nebo lepší, nejlepší je od každého trochu. Například můžete obchodovat indikátor CCI, avšak alsepoň se 3-4 patternmi (diversifikace mezi patterny) a k tomu třeba ještě pozičně spready (diversifikace mezi strategiemi). Spready můžete obchodovat na více trzích nebo ve více komoditních komplexech (diversifikace mezi trhy).

2) není třeba obchodovat příliš trhů nebo strategií; 3-4 dobře zvolené a poskládané často bohatě stačí

3) naprosto nejdůležitější při diversifikaci je hledět na korelaci mezi distribucí zisků a ztrát různých systémů; zásadně musíte skládat své systémy tak, aby korelace byly co nejnižší. Pouze tak můžete dosáhnout toho efektu, že pokud jeden systém/trh právě prodělává, druhý může celou situaci zachránit. Toto je pravděpodobně to nejdůležitější pravidlo při stavbě portfolia ze všech.

U každého ze systémů je také třeba znát faktory jako průměrný zisk a WIN% a dle toho dělat další rozhodnutí. Jedním z dalších důležitých prvků je správná alokace kapitálu (risku) na každý obchod. Je třeba celý kapitál přiměřeně rozložit – tj. například pokud obchoduji současně 4 strategie, tak rozdělit svůj účet na 4 rovné části a z každé části vždy riskovat 3-5% na jeden obchod dané strategie. To je ta nejjednodušší aplikace ze všech – samozřejmě pak již zde existují další a další variace (doporučuji pro tyto účely program MSA3).

Abych závěrem uvedl názorný příklad, zkusím nyní velmi hrubě popsat, jak mám sestavené portfolio já.

Primárně obchoduji jako intradenní obchodník a můj systém FinWin vždy čítá alespoň 4 současně obchodované patterny – z toho dva trendové a dva protitrendové. Tím mám zajištěnou určitou diversifikaci mezi patterny, která mně funguje velmi dobře a pomáhá k vyhlazené, stabilní equity.

K tomu obchoduji opce, kde jádro mých strategií jsou strategie takzvané non-directional, tedy postavené pro trhy, které se moc nehýbou. Ty obchoduji stejně jako v případě intradenního obchodování na indexech. Pokud právě indexy vykazují fázi chopu a v intradenním obchodování se tedy příliš nedaří, mé opční non-directional strategie vydělávají, takže tak i tak většinou skončím daný měsíc se ziskem.

Krom toho mám však ještě velmi speciální opční strategii, které se daří úplně nejlépe ve velmi volatilním období velkých pohybů na indexech (tj. přesně v tom obdobní, které poslední měsíce tu a tam docela silně zažíváme). Takže pokud nastane situace totální divokosti, během které už e-mini nejsem pro extrémní rychlost a volatilitu ochoten obchodovat a non-directional opční strategie prodělává, vydělává zase tato má „směrová“ strategie, což znamená, že opět většinou skončím daný měsíc ve zisku.

V rámci portfolia pak ještě občas s Petrem obchodujeme jako zcela samostatnou složku komoditní spready, které si žijí zcela svůj vlastní život nezávisle na zbytku portfolia – což jde opět čas od času příjemný efekt v rámci celkové diversifikace.

Celé mé aktuální portfolio (které ale do budoucna ještě o pár prvků zřejmě rozšířím) je pak výsledkem poměrně přesné práce a mnoha hodin studia, mezi které patří právě nejrůznější korelace, rozdíly v parametrech jednotlivých obchodních strategií atd.

Domnívám se, že dokud se nedopracujete do fáze, kdy budete mít profesionálně postavené celé portfolio strategií, stále ještě nemůžete počítat s tradingem jako plnohodnotným byznysem. Toto je velmi důležitá úroveň na cestě k tradingu jakožto „dokonalému“ byznysu, která leckdy trvá i několik let, než se k ní dopracujete. Pro začátek tedy začněte alespoň s jednoduchými diversifikacemi, třeba mezi trhy nebo patterny.

Z našeho předešlého testu robustnosti by mělo vyjít několik důležitých odpovědí u každé z technik, která našim testem robustnosti prošla; konkrétně bychom nyní již měli mít podstatně jasněji v následujícím:

• na jakém trhu daná metoda fungovala nejlépe;
• jaký time-frame se zdá nejoptimálnější;
• jaké výstupy mezi možnými kombinacemi ukazovaly nejslibnější výsledky.

Test robustnosti by nás tedy sám měl již navigovat k tomu, čím se budeme chtít zabývat již na skutečně detailní bázi.

Krok 6: stavba obchodních systémů pro konkrétní trhy a time-frame

Máme tedy už celkem jasno. Z našeho testování robustnosti mohl například nejlépe vyjít systém WoodiesCCI pro obchodování trhů YM, ER2 a DAX na 3 a 5 minutových time-frame, nebo obchodování divergencí v kominaci s profit-targety na denních grafech cukru a kukuřice, obchodování OOPS patternu Larryho Williamse na denních grafech trhů stříbra a sojových bobů, nebo systém Tripple Screen obchodníka Alexanda Eldera. Je vcelku jedno, co konkrétně prošlo vaším sítem testu robustnosti jako nejzajímavější, důležité je mít alespoň něco, s čím se dá pracovat dále.

V momentě, kdy jsme bezpečně rozhodnuti, že máme nástroj (indikátor, klouzavý průměr, formace v grafu, nebo jakýkoliv jiný nástroj technické analýzy), který prošel všemi předchozými síty a pro který máme již vybrané konkrétní trhy a time-frame, je třeba začít pracovat na možnostech, jak v daném trhu obchody co nejlépe managovat.

Managování obchodu je velmi důležitá součást systému, která velmi úzce souvisí s money-managementem. Mezi managování obchodu patří celá řada kroků:

• Jak budeme z obchodu vystupovat?
• Kam budeme umisťovat prvotní stop-loss?
• Jakým způsobem budeme stop-loss posouvat?
• Budeme dělat revers pozice v případě, že dostaneme signál do obchodu na opačnou stranu?
• Pokud budeme dělat revers pozice, za jakých podmínek?

Začněme výstupy.

Najít správný výstup pro obchodní systém je jedna z nejnáročnějších věcí. Celá řada různých výstupních metod může dávat velmi rozdílné parametry jako jsou WIN% nebo Risk-Reward-Ratio (RRR) a i když můžeme mít celou řadu fungujících výstupů, výběr musí být řízen převážně dle toho, jaký typ obchodní osobnosti jsme.

Jako první krok bych tedy viděl vybrat si 3-5 různých výstupních technik a otestovat každou zvlášť na vybraném trhu a time-frame (v tom trhu a time-frame, který budeme chtít již obchodovat jako „finální“) na skutečně značném vzorku obchodů; v případě intradenního obchodování 300 a více, v případě pozičního obchodování alespoň 100. Nejideálnější je vytvořit si do Excelu 5 různých sloupců pro 5 různých technik výstupů a ke každému vstupu na grafu, který by se v minulosti odehrál (o backtestingu jsme už psali na finančníkovi mnohokrát), zapsat kažou z variant výstupů. Toto je velmi užitečná a funkční varianta, kterou již mnoho obchodníků aplikuje. Ideální je celé pak kombinovat s analýzou MAE/MFE, kterou budeme do excelu také zapisovat.

Po otestování dostatečného vzorku obchodů spočítáme procentuální úspěšnost obchodů (WIN%) a poměr průměrné ztráty vůči průměrnému zisku (RRR) – samozřejmě ke každému výstupu zvlášť. Jako další se musíme podívat na maximální drawdowny u kažého z výstupů. Nyní teprve přijde na řadu posuzování jednotlivých variant.

Jako prvotní nastává velké POZOR. Naším cílem není dělat rozhodování který z výstupů nakonec v rámci systému použijeme na základě toho, který nejvíc vydělává, ale na základě toho, jaké jsou naše vlastní psychicky zvládnutelné varianty.

Pokud jsme konzervativní povahy, musíme vybírat z variant, které mají nejvyšší WIN% a které mají obecně co nejnižší draw-downy. RRR hodnota se zřejmě bude většinou pohybovat v nižších mantinelech (1:2, 1:1,5, 1:1 nebo dokonce i negativní RRR v případě velmi vysokého WIN%), což je pochopitelné.

Pokud jsme agresivnější povahy, pak budeme přihlížet k celkové výdělečnosti systému a také k RRR, které budeme očekávat vyšší, i za cenu nižšího WIN%. Opět musíme překontrolovat draw-down a ujistit se, že je v mezích, které jsme schopni zvládnout – jak psychicky, tak z pohledu výše našeho účtu.

Opět podotýkám, že nejde v prvé řadě o to, aby daná kombinace vstupu a výstupu vydělávala co nejvíce, ale aby byla pro vás obchodovatelná a zvládali jste jí psychicky.

V dalším kroce musíme vytvořit test toho, zda-li se budeme v rozumných parametrech pohybovat i při skluzu v plnění (slip) a komisích. V rámci kombinace tedy otestujeme přidání komise a alespoň jednoho ticku skluzu v plnění. Pokud se parametry systému změní zásadně, je to špatně – systém není připravený pro reálné podmínky trhu. Pokud se parametry změní jen minimálně, pak můžeme rozhodně se systémem pracovat dále. V tomto ohledu pomůže také ukazatel průměrného zisku na obchod: pokud je například 20 USD a slip o velikosti 1 ticku v daném trhu (např. ER2) tvoří 10 USD, máme zcela nepoužitelný systém – při simulaci jediného ticku skluzu v plnění náš průměrný ziskový obchod klesne z 20 na 10 USD. To je zhoršení o 50%. Pokud ale například průměrný zisk ukazuje 70 USD na obchod, slip 10 USD ještě není vražedný a se systémem máme docela slušné šance pracovat úspěšně dále.

Pokud tedy dojdeme k závěru, který výstup požít tak, abychom měli systém vytvořený s parametry pro naší povahu, přejdeme k testování stop-lossů.

Testování ideálního stop-lossu a jeho posouvání je mravenčí práce a neexistuje nějaký jednoznačný postup. V tomto ohledu může pomoci analýza MAE/MFE, ale také pro dílčí testování nějaké počítačově vyspělejší backtestovací programy.

I když jsem nepřítelem absolutního počítačového automatického testování a tvrdým zastáncem nutnosti backtestovat „ručně“, zkoumání různých variant posouvání stop-lossu je jedna z mála věcí, kterou jsem ochoten přenechat počítači.
Pokud mně počítač poodhalí, jak posouvat/neposouvat stop-loss a také o kolik, prohlédnu si ještě jednotlivé obchody v testovací platformě, abych skutečně viděl, jak výstupy vypadaly, jak se celkově posouvaný stop-loss choval atd.

Pak je ovšem nutné znovu překontrolovat WIN% a RRR a ujistit se, že se stále pohybujeme v mezích toho, co je pro nás přijatelné obchodovat z psychologického pohledu i pohledu velikosti účtu. Posouvání stop-lossu může celý systém dost razantně změnit; někdy k lepšímu, ale někdy také k horšímu. Může se například ukázat, že nejefektivnější je posouvat stop-loss pouze jedinkrát a to na vstup a dále již ne. Testování různých technik posouvání stop-lossu byste měli věnovat dostatek času, pozor ale na přílišnou přeoptimalizaci: pamatujte, že pokud dojdete k nějaké „optimální“ hodnotě, musí fungovat také dvě nejbližší, abychom si byli jisti, že nedošlo k přeoptimalizaci; pokud například počítač ukáže jako nejlepší posouvaný stop-loss o velikosti 300 USD, chci vidět, že i velikost 250 USD a 350 USD dává ještě „použitelné“ výsledky. V těchto ohledech je již třeba trochu zkušenosti.

Jako poslední je třeba vyřešit otázku, co dělat v případě, že v průběhu obchodu dostaneme opačný signál. Pokud jsme například long a po 10 minutách v obchodu dostaneme signál short – co uděláme? Zůstaneme v dlouhém obchodě, nebo otočíme pozici na short? Opět důkladně otestujte. Jedním z řešení může například být dělat reverz pozice pouze když je dosaženo alespoň 70% průměrného zisku na obchod atd. Fantazii se meze nekladou.

Veškeré toto testování samozřejmě zabere mnoho času – je to ale náš budoucí byznys, který nyní stavíme. Je to jako továrna na automobily – je třeba nejdříve postavit výrobní haly, výrobní linky, nalézt vhodné technologie a postupy... až teprve poté je možné začít auta vyrábět a prodávat za účelem vydělávání peněz. V tradingu platí totéž – nejprve naši „továrnu“ musíme řádně vystavět a otestovat, pak terpve můžeme přejít do živého provozu.

Po tomto časově velmi náročném kroku byste měli mít hotový svůj první obchodní systém.

V dalších krocích si tedy začnemě náš systém sepisovat do obchodního plánu, postupně budovat další obchodní systémy a stavět obchodní portfolio – velmi důležitý krok v byznysu jménem trading.

Samozřejmě, že užší výběr obchodních systémů, které nás zaujaly a u kterých cítíme, že by mohly padnout našemu stylu ještě neznamená, že je nutně musíme obchodovat. Sám například poslední rok testuji mnoho opčních strategií, které jsem si vybral do „užšího“ kola jako ty, které by mně mohly padnout nejlépe, mnoho z nich již testuji na živém účtu, avšak obchodovat „naplno“ jsem se rozhodnul zatím pouze jedinou z nich. Ostatní strategie se buďto postupně ukázaly jako méně zajímavé, než jsem se původně domníval, nebo jsou ve fázi dalšího testování, což je další krok , o kterém chci dnes primárně psát.

Krok 5: testování robustnosti vybraných nástrojů

Zúžený okruh vybraných nástrojů je následován dalších krokem a tím je jejich testování. Nemám zde ještě na mysli jemné backtestování a stavbu konkrétní podoby obchodního systému. V tento moment mám na mysli spíše velmi hrubé backtestování a především testování robustnosti zvoleného nástroje. Hned vysvětlím, co mám na mysli:

Dobrý nástroj by měl být v prvé řadě univerzální. Neměl by to být nástroj, který funguje pouze na nějakém trhu nebo nějakém time-frame, ale nástroj, který se nemusíme bát aplikovat v různých trzích a podmínkách. V tento moment tedy ještě nepotřebujeme nutně stavět obchodní systém (tj. konkrétní obchodní pravidla pro vstupy a výstupy, která budou následně backtestována), ale musíme si ověřit, že vybrané nástroje fungují.

Neexistuje bohužel jednotný postup, jak něco takového „vyzkoušet“. Jedním z nejjednoudšších je ten, že si ke svému stávajícímu nástroji k určování vstupů vyberete nějaký jiný nástroj pro určování výstupů – například křížení křivek MACD, posouvaný stop-loss, CCI hook atd. Musí se jednat o nějaký obecně funkční výstup, ale nejde v této fázi ještě o žádné jemné testování.

Nyní si vyberete řekněmě 5-6 různých trhů (v případě pozičního obchodování) a to ideálně z různých komoditních komplexů, nebo 2-3 trhy a 2-3 různé time-frame v případě intradenního obchodování. Váš další krok je otestovat na každém trhu / timeframe alespoň 100 obchodů. Nejde nyní o to přesvědčit se, jak hodně systém vydělává/nevydělává (v tomto bodě navíc ještě stále o obchodním systému nemluvíme, je to pouze hrubý test) – jde pouze o test určité robusnosti. V ideálním případě by trh měl vykázat alespoň trochu profitu na všech time-frame a všech trzích. Měli byste systém otestovat na všech trzích i time-frame také v různých situacích trhů – tj. silně trendujícím trhu, „normálně“ trendujícím trhu a netrendujícím trhu (chopu), abyste si okamžitě udělali představu, pro jaký typ trhu je nástroj nejvhodnější. Celému tomuto testování věnujte alespoň několik týdnů – je skutečně velmi důležité přesvědčit se, že je zvolený nástroj robustní a také vědět, pro jaký typ trhů je případně totálně nevhodný. Poté co jste hotovi, udělejte ještě jednu věc – otestujte stejný nástroj vstupů s jinými výstupy, než v případě prvního testu. Abych byl upřímný, pokuste se zkombinovat váš nástroj vstupů alespoň s 5 různými variantami výstupů. Důvod je jednoduchý – je třeba si být jisti, že zvolený nástroj vstupů sám o sobě pozitivně ovlivňuje výsledky a že vše nebylo především dílem výstupů. Samozřejmě, pokud jste zběhlejší technicky, můžete pracovat s dalšími variacemi – jeden z dalších ideálních způsobů je testovat robustnost daného vstupu na základě analýz MAE/MFE atd. I když současné testování různých výstupů celý proces udělá ještě zdlouhavější, budete alespoň vědět, jaké výstupy jak zhruba fungují, jak dlouho vás podrží v obchodě, k jakému typu trhů se hodí nejlépe atd. To vše vám pak ulehčí další krok.

I přes zjevnou zdlouhavost tento krok nepodceňujte. Přirovnejte si tento krok opět ke klasickému byznysu: řekněme, že jste ředitel sítě kaváren Starbucks – rozhodně nebudete otevírat své pobočky na prvním místě, kde vás napadně. Zaručeně nejdříve strávíte (nebo byste alespoň měli) mnoho času podstatně hlubším studiem zúženého výběru vytipovaných oblastí. Budete chtí vědět úplně všechno – kolik lidí kolem dané oblasti projde ve všechny hodiny denní doby, jak majetní lidé bydlí v okolí, kde jsou nejbližší kanceláře, kam lidé z kanceláří chodní na snídaně a na obědy, kolik tak utrácejí, a mnohem více. Úplně stejné to musí být s vašim předem vytypovaným nástrojem – musíte udělat podrobný průzkum, než se ubezpečíte, že má hlubší význam se danému nástroji věnovat více a zkoušet s jeho pomocí stavět obchodní systém. Tyto nástroje jsou základními stavebními kameny, na kterých budete stavět svůj byznys jménem trading jako celek a proto musí být základy velmi pevné.

Veškeré testy provádějte v přehledé formě a veškeré výsledky dobře archivujte. Bodou se vám zaručeně ještě v budoucnu hodit a zcela jistě se k nim budete ještě mnohokrát vracet. Využijte například program Excel, který je pro podobná testovná ideální.

Pokud vše uděláte dobře a nic nepodceníte, budete mít na konci mnoho nových poznatků:

• budete vědět, který z nástrojů z úžšího výběru prošel „jemným sítem“ a se kterým se tedy budete nadále snažit stavět svůj obchodní systém; docela možná to bude několik nástrojů, což je jedině dobře; docela možná tedy už budete mít nyní ten „svůj“ nástroj
• budete vědět, pro jaké trhy je váš nástroj nejvhodnější; zda-li pro více nebo méně volatilní, pro více nebo méně trendující, pro dražší nebo levnější trhy
• celý proces vám navíc umožní se s různými trhy lépe seznámit
• během tohoto procesu se také seznámíte s více time-frame, což vám pomůže ujasnit si, který by mohl být ten nejvhodnější pro vás
• budete vědět, jak různé výstupní techniky mohou váš vstupní nástroj ovlivnit, jak dlouho nebo krátce vás v trhu jednotlivé výstupy podrží
• budete si moci více ujasnit, jakým typem výstupů se budete chtít zabývat dále a tím si tedy i ujasnit, zda-li budete chtít být spíše dlouhodobý trader (a využívat dlouhodobější výstupy), nebo krátkodobější trader (resp. swingový obchodník – a využívat tak krátkodobější výstupy)
• budete mít už poměrně jasnou představu, jaké ruzné kombinace vstupních a výstupních nástrojů budete chtít podrobit finální snaze vybudovat konkrétní obchodní systém

Příští týden vezmeme ty nástroje, které prošly "jemným sítem" a začneme z nich tvořit obchodní strategie.

Krok 3: časový harmonogram

Pokud již máme jasno v pojmu „risk“ a máme potřebný kapitál, je třeba začít rozmýšlet o časovém plánování. To má rovnou dvě roviny: výběr obchodní strategie dle časových možností a sestavení plánu, jak časově zhruba postupovat.

Čas je pro mnohé ještě kritičtějším faktorem výběru obchodního plánu a stylu, než práh tolerance rizika. Abychom mohli začít obchodovat, nestačí nám otevřít si někde brokerský účet a začít na něm provádět obchody. Musíme také vědět, co hodláme dělat, a musíme vědět, kolik času na to denně budeme mít.

Pro jedince s nedostatkem volného času je zde možnost pozičního a swingového obchodování (viz knihy Larryho Williamse a Dr. Eldera), ale také opční obchodování (sami mu věnujeme max. 3-5 minut denně) nebo obchodování spreadů. Toto vše mohou být časově přijatelné možnosti co se týče samotného vybírání a managování obchodu, i tak však musíte počítat s tím, že alespoň jednou měsíčně budete muset vyčlenit minimálně jeden víkend na to, abyste provedli akutální analýzu posledního vývoje trhů a zaměřili se na nově se rýsující příležitosti.

Obchodníci s lepšími časovými možnostmi mají samozřejmě možnost zaměřit se na intradenní obchodování, které ale již vyžaduje minimálně několik hodin denně nepřetržitého sledování trhů (sami obchodujeme maximálně 2,5 hodiny denně). Intradenní obchodování považujeme za jednu z nejlepších možností jak začít – i když je intradenní obchodování v některých ohledech náročnější, je to jeden z nejrychlejších způsobů jak se naučit tomu, co je obchodování, jak funguje a co vše je třeba zvládnout za překážky. Upřímně z vlastní zkušenosti vím, že mnoho obchodníků se nejrychleji pohybovalo vpřed právě tím, že začali jako intradenní obchodníci – byť pak mohli pokračovat jako poziční nebo opční obchodníci.

Udělejte si tedy v první řadě naprosto jasnou představu o tom, jaké jsou vaše časové možnosti, a zkuste začít trochu velkoryseji než s 3-5 minutami denně. V začátcích vám velmi pomůže jakékoliv aktivnější pozorování trhů, proto si zkuste vyčlenit denně alespoň 45-60 minut na to, abyste každý den prošli několik trhů a zhodnotili jejich poslední vývoj – samozřejmě převážně z pohledu možného rýsujícího se vstupu nebo z pohledu dalších kroků managování obchodu. Důležité je specifikovat si čas naprosto přesně a naprosto přesně jej dodržovat – pamatujte, že čím více rutinní záležitost se vám podaří z obchodování udělat, tím lépe pro vás.

Druhou rovinou je pak čas nutný ke studiu a postupům vpřed.

Bylo by maximálně naivní myslet si, že začnete vydělávat hned. Někteří neseriózní brokeři vám to možná mohou slibovat, ale realita taková rozhodně není a je třeba věnovat hodně času studiu, než naleznete pro sebe tu správnou obchodní metodu.

Ke svému časovému plánu kdy a jak budete pozorovat trhy si tedy přidejte plán toho, jak často a v jaké inteznitě budete studovat. Například si naplánujte, že každé dva měsíce přečtete alespoň jednu knihu o tradingu, ze které si pak uděláte co nejvíce výtažků a závěrů o tom, co pro sebe považujete z této knihy za přínosné a co budete chtít dále studovat, testovat a rozvíjet. K tomuto postupnému studiu si přidejte časový plán, kdy a jak budete testovat nastudované metody na historických grafech trhů a snažit se je vymodelovat do takové obchodní strategie, která by vám dokonale padla. Doporučuji věnovat tomuto kroku v začátcích co nejvíce času – udělat si například plán, že testování trhů a strategií budete věnovat jeden den během každého víkendu, ideálně ještě trochu více. Hledání strategie, která by co nejlépe právě pro vás fungovala, a její testování je časově nejnáročnější proces, zabere často i celé měsíce a vyžaduje mnoho úsilí a trpělivosti. Proto je opět pořeba postupovat v rámci časové rutiny vpřed pomalu, po jednotlivých malých krůčcích.

Zcela v závěru si zkuste udělat dlouhodobější časový harmonogram, jak si představujete postupovat. Například v prvním půlroce vybudovat pro sebe co nejefektivnější strategii, druhý půlrok se ji naučit perfektně obchodovat v rámci paper-tradingu a třetí půlrok začít obchodovat strategii naostro, avšak zatím opatrně a s malým počtem pozic. Po dalších půlrocích si pak můžete dát za úkol postupně přidávat více a více pozic.

I když zřejmě nebude možné takovýto harmonogram vždy na 100% dodržet, rozhodně vám velmi pomůže alespoň nějaký mít – všechno toto plánování by vám mělo pomoci postupovat konzistentněji a zůstat neustále dostatečně soustředěni na váš cíl.

Krok 4: hledání vhodných nástrojů

Pokud tedy máme časový plán, je třeba začít vytvářet i konkrétní obchodní plán. Ten však vyžaduje udělat ještě jeden krok dříve a tím je hledání vhodných nástrojů.

Způsobů jak obchodovat je dnes celá řada: s pomocí fundamentálních zpráv, s pomocí analýzy cenových grafů (price-action), s pomocí indikátorů zobrazených pod grafem trhu, s pomocí exotičtějších metod jako je intermarket analýza atd.
Obecně neexistuje žádná pravda o tom, že by jeden nástroj byl lepší nebo horší než ten druhý. Neexistuje žádné dogma v tom, co by měl obchodník používat – existuje jediné dogma v tom, že žádné dogma není. Podstatné je najít to, co bude fungovat vám – a není přitom pravidlem, že totéž musí fungovat i druhému.

V tomto bodě tedy doporučuji věnovat 2-3 měsíce velmi intenzivnímu studování všech možných nástrojů, na které jen narazíte a začít z nich pomalu selektovat pouze a jen ty, které cítíte, že vás oslovují a že by vás mohly zajímat dále. Někdo například již zakrátko zjistí, že ho oslovuje pouze a jen čisté obchodování z cenového grafu. Někoho jiného zaujme obchodování divergencí nebo náš obchodní systém FinWin. Jiný může zjistit, že ho nejvíc oslovuje kombinování více indikátorů a nebo jen jednoduché kombinace klouzavých průměrů. A jiný obchodník může hned v začátcích zcela propadnout systému Tripple Screen obchodníka Dr. Alexandra Eldera, popisovanému v jeho knihách. Je jen na vás, co si vyberete, ale je třeba velmi zběžne prozkoumat co nejvíce různých technik a přístupů, abyste si mohli vybrat skutečně jen to „nej“, co pro sebe cítíte jako vhodné. Je to jako když jdete kupovat automobil – také se nejprve snažíte udělat co největší přehled o tom, co vše za automobily existuje a pak teprve začít vybírat ty, které vás zaujaly nejvíce, které vás oslovily a o které se budete chtít zajímat blíže.

Věnujte tedy tomuto kroku dost času a píle, snažte se poznat vše, co můžete. Založte si speciální sešit, do kterého si budete postupně zapisovat jenom ty nástroje, u kterých cítíte, že se jimi budete chtít zabývat více. Z těch se totiž později budete snažit postavit svůj vlastní obchodní systém.

Příští týden budeme v našem seriálu pokračovat.

Pokud se rozhodneme založit vlastní byznys, jehož cílem je generovat příjem, většinou takovému úkonu věnujeme mnoho píle a času. Není třeba chodit daleko: tak například nedávno jsme zaslechl během oběda u vedlejšího stolu rozhovor dvou mladíků, kteří právě chystali otevřít golfový internetový obchod. Jejich příprava k uskutečnění tohoto plánu byla skutečně velmi detailní. Každý krok, který je třeba v rámci otevření takovéhoto byznysu vyřešit, měli evidentně již velmi dobře zmapovaný a podložený řadou řešení. Nebylo pochyb, že tito dva mladíci měli pro svůj nový byznys to, co by měl mít každý pro jakýkoliv nový byznys – detailní plán a realistický pohled na věc. Pojďme se tedy nyní podívat, jak se pokusit stavět od základů i byznys jménem trading.

Krok 1: zvážení pojmu „riziko“

V prvé řadě si musíme uvědomit, že kažý byznys v sobě nese riziko. Je úplně jedno, co děláte: otevřít si restauraci nese riziko, že ji nový majitel bude muset za pár měsíců uzavřít pro nedostatek hostů, založit si PR agenturu nese riziko, že se v tvrdé konkurenci již nepodaří získat dostatek klientů a trading nese riziko, že za pár měsíců budete muset skončit, protože se tento byznys ukáže nad vaše síly.

Zkrátka a dobře platí, že kdokoliv se chce mít lépe nad rámec zaměstnaneckého poměru, musí podstoupit určité riziko – a to existuje v každém odvětví, každém oboru, a nikdy nelze zcela eliminovat.

Pokud tedy chceme začít budovat byznys jménem trading, musíme si uvědomit, jaké riziko podstupujeme. Žádný byznys na světě nefunguje jako mávnutím kouzelného proutku – vždy je třeba poměrně dost času, než se podaří nový byznys vybudovat do ziskové podoby (koukněte se kolem sebe, kolik firem začíná už s tím, že profitabilní začnou být až za 3-5 let!) a vždy zde existuje riziko, že se může kdykoliv během nutného vývoje ke stabilní ziskovosti pokazit řada věcí, které mohou celý byznys nechtěně předčasně ukončit. Rizik u tradingu je celá řada a musíte si jich být vědomi, protože je třeba stavět na realistických základech a vždy je jednodušší již na začátku pravdivě nazvat možná rizika a pak se jim stavět čelem, než taková záměrně přehlížet a pak být nepříjemně překvapený.

Základní rizika, která musíte vzít v potaz při budování byznysu jménem trading jsou následující:

1) Úspěch není zaručený. Trading, stejně jako kterýkoliv jiný byznys na světě, vám nedává v začátku naprosto žádné záruky, že se vám podaří uspět. Můžete věnovat tradingu mnoho času a píle a přesto je váš výsledek v tuto chvíli nejistý. Trading tedy není pro ty, kteří mají rádi své jistoty – je to byznys pro lidi, kteří mají rádi výzvy, kteří chtějí jít neustále dál a kteří se nebojí riskovat a dokáží se smířit i s možným neúspěchem.

2) Můžete ztratit své počáteční investice. Pokud si chcete otevřít uměleckou agenturu, musíte na začátku investovat do kanceláří, telefonátů, asistentky... To vše vás může stát například 30 000 korun měšíčně. Za 6 měsíců můžete dojít k závěru, že se záměr nepodařil a ztratit tak 180 000 korun. Zrovna tak v tradingu můžete začít obchodovat z 5000 USD a za pár měsíců zjistit, že to není nic pro vás a odepsat ztrátu 3500 USD. Nikdo vám nikdy nezaručí, že vaše investice nebudou ztraceny.

3) Každému byznysu, včetně tradingu, musíte na začátku věnovat dostatek času. Je třeba zvážit, zda-li tento čas nemůže být na úkor něčeho jiného, co by vám mohlo způsobit větší potíže. Když lidé zakládají novou firmu, většinou jí v začátcích věnují 18 hodin denně a občas sotva i spí. Když začínáte s byznysem jménem trading, trávíte hodiny a hodiny denně u grafů, studujete, backtestujete a snažíte si vytvořit svůj vlastní obchodní systém. Bez práce a investovaného času se zatím nerozeběhnul žádný byznys na světě.

Pokud jste tedy dobře zvážili tato základní rizika a jste přesvědčeni, že jste ochotni je podstoupit pro možnost toho, že za pár let již možná budete pracovat pouze pár hodin až minut denně a váš dosavatní plat se přitom zněkolikanásobí, můžete postoupit k dalšímu kroku ve stavění tradingového byznysu.

Krok 2: kapitál

Neexistuje byznys, který by bylo možné začít bez kapitálu.

Pokud se rozhodnete otevřít obchod, bude vás to stát v začátku docela možná více peněz, než potřebujete pro samotný trading. Musíte si pronajmout prostory, ty uzpůsobit pro obchod, vybavit drahou technikou jako jsou různé mrazící boxy, atd. Musíte se předzásobit, což vás bude stát nemálo peněz, protože zcela v začátku budou chtít všichni platit předem. Musíte si najmout prodavačku a splnit desítky různých hygienických norem, abyste vůbec mohli otevřít. Docela možná vás bude stát otevření obchodu několik stovek tisíc korun.

Trading, na druhou stranu, můžete začít už s 5000 USD.

Přesto však platí, že čím větší kapitál máte do začátku k dispozici, tím lépe pro vás. Vždy potřebujete „rezervy“, nebo také „polštář“. Více peněz vám dává také větší možnosti, můžete se diversifikovat mezi více obchodních technik a instrumentů, obchodovat menší portfolio. Můžete začít s více kontrakty a tak budovat efektivnější money-management atd.

I když to mnozí zřejmě neradi uslyší, za nejhorší možnost jak začít s obchodováním považuji otevřít si forexový účet s 500 USD a jít obchodovat mini-loty. Tomuto neříkám seriózní byznys, ale pouze hraní si a zkoušení čehosi. Poznal jsem již obrovskou řadu traderů, ale doposud žádného, který by vydělal jmění s mini-loty nebo rozjel svou kariéru s účtem 500 USD. Mám-li být upřímný, tak většina těch, kteří začali stabilně vydělávat a stali se full-time tradery (ať už obchodují futures, akcie, nebo forex), většinou začínala s kapitálem mezi 8 000 USD – 13 000 USD. To osobně považuji za realistický kapitál k tomu, aby bylo možné začít budovat trading jako seriózní byznys, pro seriózní příjmy, které jednoho uživí. Cokoliv pod částku 5000 USD bohužel považuji za nedostatečné a cokoliv pod částku 2000 USD jako zbytečně strávený čas, protože s touto částkou se rozumě začít vydělávat nedá.

Další důležitý faktor je, že se vždy musí jednat o rizikový kapitál, tj. takový, který si můžete dovolit ztratit. Stejně jako když otevíráte obchod, tak se může stát, že počáteční náklady 300 000 Kč budete muset za pár měsíců odepsat – jednalo se čistě o rizikový kapitál. (Opět však jedna dobrá zpráva: znám člověka, který si otevřel cukrárnu a do její rekonstrukce a vybavení dal 4 miliony korun. Návratnost se již po roce ukázala jako téměr nemožná. Z tohoto pohledu je trading podstatně méně rizikovější – nepotřebujete žádné miliony, abyste mohli stavět seriózní byznys a s rozumným účtem se můžete udržet podstatně déle, než pouhý rok, jako v případě tohoto majitele cukrárny).

Právě výše kapitálu je jednou z nejčastěji podceňovanou skutečností a také jedním z častých důvodů, proč začínající obchodníci selhávají. Opět je to jako v jakémkoliv jiném byznyse – podkapitalizovaný podnikatel má zásadní konkurenční nevýhodu před těmi, kteří mají pro rozjezd podobného byznysu peněz dostatek. Je tedy lepší raději vzít na rok druhé zaměstnání a trochu si ještě našetřit, než zkoušet začínat byznys s nedostatkem peněz.

Pokud tedy máte rizikový kapitál, který je dostatečný a který si navíc můžete dovolit ztratit, máte za sebou další velmi důležitý (řekl bych kriticky důležitý) krok a můžete přejit dál. K tomu však až v pokračování příští týden.