Označení reverzní svíčky pochází z programu Sierra Chart, v jiných programech je můžete patrně nalézt pod jiným označením. Na grafech lze reverzní svíčky většinou identifikovat skrz zkratku rev.

Reverzní svíčky nejsou z pohledu tradiční technické analýzy ničím novým – představují jen „facelift“ velmi tradičního způsobu ručního vytváření historie pohybu cen trhů skrz tzv. point and figure grafy (označované často jako P&F). Point and figure grafy představovaly patrně jeden z prvních alternativních timeframů – nepracovaly s časem, ale pouze s pohybem ceny. Jde o techniku starou více než 100 let a dlouhou dobu tak P&F grafy byly kresleny výhradně ručně – neměly proto podobu žádných svíček či čárek – růst ceny se zakresloval křížkem a pokles kolečkem. Podrobnější popis Point and figure grafů můžete nalézt například pod tímto heslem ve Wikipedii.

Reverzní svíčky se vykreslují v dnes standardním formátu – tedy jako svíčky nebo čárové grafy, technika konstrukce grafu je však stále stejná jako původní P&F. Klasický P&F graf pracoval se dvěma parametry ovlivňujícími jeho vzhled – tzv. box a reversal. Parametr box udává nejmenší počet ticků, po kterých se graf vykresluje. Nastavení bylo důležité hlavně v době, kdy se P&F grafy vytvářely ručně – pro úsporu času se grafy zjednodušily například tak, že se zakreslovaly jen větší změny ceny – např. po deseti ticích (box=10). V moderních programech většinou tento parametr chybí a grafy se vykreslují vždy s použitím nejmenšího dostupného ticku (tedy box=1).

Parametr reversal je tak většinou jediným nastavením ovlivňujícím vzhled grafů. Udává, jak velký reverzní pohyb od high nebo low aktuální úsečky je třeba, aby se začala vytvářet úsečka nová. Řekněme, že budeme například pracovat s reverzním parametrem osm ticků a cena aktuálně roste. Svíčka reverzního grafu není závislá na čase, ale pouze na vývoji ceny. Dokud cena poroste, vytváří nová high i aktuální úsečka. Jakmile se však cena začne obracet a klesne osm ticků (náš reverzní parametr) od high úsečky, začne se vytvářet nová úsečka. Pokud by cena klesla jen o sedm ticků a následně začala růst, bude se cenová aktivita zaznamenávat do stále stejné úsečky.

Cenové úsečky reverzních grafů jsou tak různě vysoké a lze z nich dobře vyčíst informaci o momentu trhu.

Ukázka reverzního grafu s parametrem 8 ticků v trhu ES:

Na screenshotu vidíte, že nová úsečka vzniká v okamžiku, kdy se trh pohne o zvolený parametr od high nebo low poslední úsečky. Vysoké úsečky představují okamžiky, kdy cena v trhu rostla bez korekcí, které by byly větší než nastavený reverzní parametr. Malé úsečky naopak značí oblasti, kde měla cena tendenci neustále rotovat.

Využití reverzních grafů

Reverzní grafy se hodně používaní zejména ve spojení s analýzou orderflow – obchodníci si je pak nezobrazují ve formě čárových grafů, ale jako numbers bary /footprinty (viz Různé typy grafů – díl 5, Footprint / Numbers bary). Hlavní důvod je ten, že právě tento typ grafu umožňuje zobrazit v jedné úsečce vždy celou oblast rotace v trhu – například otočení u SR úrovně (samozřejmě v rámci rozlišení daného zvoleným parametrem).

Stejně jako jiné alternativní grafy, dokáží i reverzní bary při vhodném nastavení periody eliminovat chop, neboť je schován do jediné, nebo několika málo úseček. Dobře pak na nich jde identifikovat různé silné S/R úrovně, což byla doména právě původních P&F grafů.

Pochopitelně, že pro správnou konstrukci i tohoto typu alternativního grafu je třeba pracovat s kvalitními tickovými daty. A jelikož nejsou tyto grafy jakkoliv spojené s časem, je třeba se připravit na skutečnost, že v rychlejších trzích se grafy vykreslují rychleji, kdežto v období chopu se může jediná úsečka vykreslovat hodinu.

Nastavení v Sierra Chart

Reverzní grafy se v Sierra Chart nastavují přímo přes Chart > Chart Settings. V menu Bar Period Type zvolte Reversal In Ticks a do příslušné políčka pod volbou grafu zadejte reverzní periodu, s jakou bude graf vytvářen (na screenshotu 8).

V selektoru Graph Type si nastavte, jakou grafickou formu mají reverzní úsečky mít (čárové grafy = OHLC Bars, svíčkové grafy = Candlestick Bars).

Renko grafy údajně pocházejí z Japonska, čemuž by napovídalo jejich jméno. Slovo „renga“ znamená v japonštině „cihla“. Obdélníčky ve formě „cihliček“ jsou základními kameny tohoto alternativního grafu. Ten je vytvářen čistě na základě pohybu trhu, nezohledňuje ani čas ani volume. Tím, že vytvářený graf není ovlivněn časem je opět velmi zajímavý zejména z pohledu sledování S/R úrovní v trhu.

Vzhled Renko grafu je určován jediným parametrem udávajícím výšku „cihličky“. V klasickém pojetí Renko grafu mají cihličky konstantní výšku. To je tedy podobné jako u range bar grafu. Cihličky jsou buď světlé (nejčastěji bílé, nebo zelené) pro rostoucí trhy nebo tmavé (černé, červené atd.) pro klesající trhy. Konkrétní barevnost jde samozřejmě vždy změnit na libovolné jiné nastavení.

Pokud trhy rostou (tj. aktuální cihlička je světlá), dojde k vykreslení následující cihličky poté, co trh povyroste o nastavenou konstantu od close předcházející cihličky. Pokud máme například Renko s nastavením 8 ticků, dojde k vykreslení další světlé cihličky poté, co se trh pohne o 8 ticků nad close předcházející světlé cihličky. Pro klesající úsečky platí to samé obráceně - cena musí od close předcházející cihličky o x ticků poklesnout:

Ukázka Renko grafu s periodou 8 ticků v trhu YM. Close první červené úsečky je na ceně 12536. Trh klesá a další Renko úsečka tak bude dokreslena v okamžiku, kdy se trh pohne o 8 ticků níže od předcházejícího close – tedy na cenu 12528.

Rozdíl oproti range barům přichází u reverzních úseček – tedy v momentu, kdy se trhy obrací. Aby se po světlé úsečce vykreslila úsečka tmavá, musí trh klesnout o hodnotu 2x definovaná výška úsečky od close předchozí úsečky.

Opět ukázka Renko grafu 8 ticků v trhu YM. Úsečka „1“ rostla a její close bylo na ceně 12584. Následně trh klesal. Aby se vytvořila červená úsečka, musel trh klesnout o 16 ticků (2x nastavená perioda), tedy na cenu 12568. Pokud by trh klesl jen trochu – např. na cenu 12570, následně by začal stoupat a vystoupal by na cenu 12584 + 8 = 12592, žádná červená úsečka by se nevykreslila, naopak bychom viděli úsečku bílou.

Shrneme-li si základy Renko grafů:

• Úsečky mají konstantní výšku danou nastavenou periodou grafu.
• Perioda grafu se vždy počítá od close předcházející úsečky.
• Pokud se má vykreslit úsečka stejné barvy jako předcházející, je potřeba aby se trh pohnul o nastavenou periodou stejným směrem jako v předcházející úsečce (počítáno od jejího close).
• Pokud se má vykreslit reverzní svíčka, je třeba aby trh vytvořil pohyb o velikosti 2x renko perioda opačným směrem než se trh hýbal v předcházející úsečce. Počítáno od close předcházející úsečky.

Ukázka Renko grafu s periodou 10 ticků v trhu YM. Na první pohled je zřejmé, že z trhu výrazněji vystupují S/R úrovně, které nemusí být na časovém grafu tak jasně zřetelné.

Stejně jako u dalších alternativních grafů i u Renko je potřeba věnovat pozornost tomu, jak vzniká první úsečka. Ta je u Renko grafu počítána od prvního ticku (např. začátek grafu) a první cihla se vykreslí poté, co se trh hýbne od daného počátku nahoru nebo dolu o periodu definující Renko graf. Zejména u Renko grafů s delší periodou je proto nutné sledovat, odkdy máme grafy nastavené. Pokud se grafy nechají vytvářet nahodile (např. za poslední x dnů a s tím, že postupně se grafy doplňují o nová data a historie se zahazuje) mohou grafy vypadat jinak poté, co se například nechá cena přepočítat po novém stažení dat.

Standardně jsou Renko grafy zobrazovány jako „cihličky“, tj. bez knotů. Není to proto, že by se cena pohybovala jen v daných, jasně ohraničených blocích. Renko grafy jednoduše drobné přesahy ceny nezobrazuje – proto grafy vypadají tak čistě. Tato charakteristika je pochopitelně dobrá i špatná zároveň. Při diskréčním vyhledávání S/R úrovní může čistý Renko graf pomáhat zaměřovat pozornost obchodníků na nejdůležitější oblasti grafu. Pokud se z Renko grafů obchoduje, je však nutné rozumět tomu, že v grafu je cenová aktivita i mimo zobrazené „cihličky“.

Pochopitelně, že i Renko grafy mají různé alternativy a prošly řadou „modernizací“. Asi tou nejzásadnější je možnost nechat si zobrazovat knoty svící, kde pak v trhu jasně vidíme i aktivitu kolem základních „cihliček“.

Detailní pohled na Renko graf zobrazený včetně knotů úseček. Tento graf již obsahuje 100% cenové aktivity a současně by z něho mělo být zcela jasné, jak jsou Renko grafy vytvářené.

Nastavení Renko grafů v Sierra Chart

V Sierra Chart se dříve s Renko grafy pracovalo skrz studie (indikátory). Relativně nově je však Renko podporováno nativně přímo v nastavení grafů. Což je cesta, která vykresluje grafy mnohem efektivněji a měla by se používat.

Pro Renko graf tedy zvolíme Chart > Chart settings (nebo F5) a v Bar Period Type zvolíme Renko in Ticks. Do políčka pod výběr periody grafu zapíšeme výšku „cihličky“ (na screenshotu číslo 6). V Graph Type je třeba zvolit, zdali budeme grafy vykreslovat jako klasické Renko (Renko Brick) nebo jako Renko s knoty (Renko Brick with Wicks):

Grafy, které jsou předmětem dnešního dílu seriálu, mají v různých platformách různá označení. Nejčastěji se jim říká Footprints což je marketingové označení výrobce software MarketDelta, který s těmito grafy přišel patrně jako první (minimálně v masovém měřítku), v programu Sierra Charts najdete tyto grafy pod názvem Numbers Bars. V článku se budu držet především označení Footprint.

Zjednodušeně řečeno představují Footprint grafy vizuální interpretaci aktivity nakupujících a prodávajících skrz obchody uskutečněné buď za bid nebo ask cenu. Do velké míry tak lze z Footprint grafů vyčíst podobnou informaci jako z tradičního Time & Sales, ale s tím rozdílem, že v Time & Sales jsou informace interpretovatelné defacto jen v reálném čase, kdežto Footprint tyto informace nabízejí k interpretaci jak v reálném čase, tak i v historii.

Footprint grafy si lze představit jako „grafickou nadstavbu“ nad libovolný graf, která zobrazuje souhrnné informace o obchodech provedených za bid/ask na dané cenové hladině s tím, že vytváření „svíček“ je řízeno primárním timeframe. Footprint grafy tak mohou mít klasickou časovou periodou, častěji se však aplikují na alternativní grafy – zejména rangebary.

Takto vypadá Footprint graf (alá Numbers bar) v programu Sierra Chart. Footprint je zobrazen na range bar grafech 4 ticky v trhu ES (podrobný popis range bar grafů naleznete v předcházejícím díle našeho seriálu Různé typy grafů – díl 3, range bary😞

Na obrázku vidíte, že Footprint bary jsou zobrazovány ve stejných blocích jako range bary (tj. na screenshotu je zobrazeno 5 range barů), bloky jsou však široké aby do nich bylo možné vepsat potřebné informace. Na jednotlivých cenových hladinách pak v daném range baru vidíme, kolik obchodů proběhlo za cenu bid (číslo nalevo) a kolik za cenu ask (číslo napravo). Na rozdíl např. od DOMu (viz Obchodování z DOMu vs. obchodování z grafu) jsou ve Footprintu vidět pouze skutečně zrealizované obchody. Jak však s touto informací naložit?

Využití Footprint grafů

Práce na úrovni analýzy bid/ask objednávek je podle mých zkušeností vždy do vysoké míry subjektivní. Neexistují žádná jednoznačná pravidla a pohled je hodně závislý na zkušenostech obchodníka. Už jen z důvodu, že každý ze zobrazených obchodů může znamenat jak otevření nové pozice, tak ale i uzavření starší otevřené pozice (jinými slovy – nákup je často prováděn za ASK, ovšem nákup trhu používáme jak pro vstup do dlouhé pozice, tak pro výstup z krátké pozice). To však nesnižuje význam Footprint grafů, které mohou při určitém stylu obchodování hodně napovědět a pomoci především s jemným časováním vstupů a umísťováním stop-lossů.

Osobně nemám své obchodování postavené na Footprintech, nicméně pro některé situace v trhu používám Time & Sales, což je velmi podobný nástroj, mohu tak pomoci s určitým nasměrováním se základními tipy při případném studiu tohoto stylu zobrazování grafů. Věřím, že další tipy se objeví v diskuzi.

Především bid/ask analýzy je třeba provádět teprve až jako poslední nástroj technické analýzy, poté, co má obchodník jasnou představu o aktuálním kontextu trhu. Drtivá většina obchodníků pracuje s nástroji typu Footprint tak, že si nejprve analyzuje trhy na vyšším timeframe, zakreslí si S/R zóny a teprve, když se trh začne obchodovat v oblasti předpokládaného vstupu do pozice, používají grafy typu Footprint pro potvrzení vstupu. Potvrzení skrz Footprint grafy mohou mít nejrůznější podoby a defacto již mají charakter prvků obchodních systémů (tj. neexistuje nějaká jednoznačný pattern, který by fungoval za všech okolností). Navíc každý trh má jinou likviditu a „čísla“ ve Footprintech tak vypadají pokaždé jinak. Pokud se rozhodnete s Footprint grafy seznamovat, nejjednodušší je patrně zkoumat jejich vzhled na historických grafech v oblastech silných S/R oblastí. Mj. je zajímavé sledovat cenové hladiny kde výrazně převažovala jedna strana objednávek (bid/ask) nad druhou a následný vývoj, který daná aktivita způsobila (proražení, revers). Spoustu zajímavých videí na téma Footprint grafů lze nalézt na stránkách MarketDelta.

Footprint grafy jsou zajímavé také z pohledu zkoumání „mikro S/R úrovní“ v rámci jednotlivých svíček – např. pro umisťování vstupních limitních příkazů nebo stop-lossů. Tyto mikro S/R úrovně často vznikají na cenové hladině, která byla nejvíce obchodována a právě Footprint grafy dokáži tyto hranice zcela zřetelně identifikovat (na screenshotu ceny s černým rámečkem):

A pochopitelně existuje celá řada dalších interpretací a patternů, které lze ve Footprintech objevovat. Pozor však na skutečnost, že Footprint grafy mohou vést k paralýze z analýzy – vždy je třeba mít v hlavě nejprve velký obraz a teprve potom se případně věnovat takto extrémní „mikroúrovni“. Tj. jako vždy jde o nástroj, který není nutný pro profitabilní obchodování, ale pro některé styly obchodování může být přínosem.

Nastavení v Sierra Chart

Numbers bary se v Sierra Chart nastavují tradičně v Chart > Chart Settings (F5). Zde je třeba nejprve nastavit typ grafů a poté v okénku Graph Type zvolit Bid Vol x Ask Vol Numbers Bars. Takto vypadá nastavení pro trh ES s range bary 4 ticky:

Pro diskuzi a rozvíjení této taktiky můžete použít toto vlákno uzavřené diskuze. Ta je určena pouze pro účastníky kurzu Pokročilé intradenní obchodování s pomocí Price Action s využitím intermarket a volume analýzy, ve kterém se také Numbers Bary zabýváme.

Heikin-Ashi jsou svým způsobem indikátor, který se vykresluje jako tradiční svíčkové grafy a proto jej řadím do tohoto seriálu. Heikin-Ashi se dají aplikovat na libovolný typ grafů – časový, volume/tickový i range bary. Je možné je zobrazovat pod hlavním grafem, častěji se s nimi však pracuje místo cenového grafu. Hlavní výhodou HA (běžná zkratka pro Heikin-Ashi) barů je, že zřetelněji pomáhají v cenovém grafu identifikovat momentum. Takto například vypadá Heikin-Ashi (spodní část screenshotu) aplikovaný na range bar 4 ticky (1 bod) trhu ES:

Na první pohled je zřejmé, že HA grafy dokáží graficky zvýraznit hlavní směr pohybu trhu. S úspěchem se proto používají jak pro vstup do pozice, tak pro hledání správného místa k výstupu.

Ovšem každá mince má vždy dvě strany. „Uhlazenost“ HA barů vzniká díky jejich výpočtu na základě průměrování ceny. Jednoduše řečeno, Heikin-Ashi bary jsou vytvářeny jinak, než běžné cenové svíčky. Aby obchodník pochopil, co vlastně Heikin-Ashi bary zobrazují, je třeba se na chvíli zastavit u výpočtu, kterým jsou HA bary vytvářeny:

Heikin-Ashi bar close: haClose = (Open + High + Low + Close) / 4
Heikin-Ashi bar open: haOpen = (včerejší haOpen + včerejší haClose) / 2
Heikin-Ashi bar high: haHigh = vyšší z hodnot – buď dnešní High nebo dnešní haOpen
Heikin-Ashi bar low: haLow = nižší z hodnot – buď dnešní Low nebo dnešní haOpen

Bez hlubšího studia je zřejmé, že Heikin-Ashi bary pracují s průměrnou cenou – buď aktuálního baru nebo předcházející úsečky. Například uzavírací cena HA baru není rovna uzavírací ceně běžné cenové svíčky, ale je vypočítána jako průměr všech čtyř cen, které jsou v rámci běžné svíčky dostupné (open, high, low, close). To jinými slovy znamená, že HA bary jsou do určité míry grafický filtr – přestože se cena zobrazuje formou svíček, neznamená to, že by se dala obchodovat stejně, jako u běžných cenových grafů – například vstup na close HA baru. Důvod je zřejmý – přestože HA bar uzavře na určité ceně, ve skutečnosti se trh obchoduje trochu jinde. Přesto jsou Heikin-Ashi poměrně praktický a často používaný nástroj – dokáží totiž pomoci srozumitelně interpretovat momentum v trhu.

Trend v trhu je skrz HA bary zobrazen jako úsečka, která nemá spodní knot (uptrend) resp. horní knot (downtrend). Při vhodně zvoleném timeframe lze tento jednoduchý princip použít i jako velmi jednoduchou metodu vstupu do trhu:

Šipky zobrazují ty HA bary po změně barvy (indikující změnu momentu v trhu), které nemají příslušný knot. Tato místa řada obchodníků - využívající HA bary - vnímá jako vstup do obchodu. Pozor však! Pochopitelně, že obchodní systém postavený na podobném vstupu musí být komplexnější – není možné vstupovat jen za základě baru. Heikin-Ashi bar by měl sloužit jako potvrzení např. otočení pohybu trhu v očekávané silné S/R oblasti (viz články Základní nástroj pro vylepšení profitability tradera? Zvládnutí supportů a resistencí. a Zvládnutí supportů a resistencí - konkrétní ukázky a komentáře). Současně je třeba počítat s dostatečným prostorem pro obchod (doporučuji vždy pracovat s pozitivním RRR – tj. plánovat výstup dále než je můj stop-loss. Viz Jak na RRR v intradenním obchodování nebo Vzhůru k profitům: Risk-Reward-Ratio).

Hypotetická ukázka k výše uvedenému výkladu. Pro mnoho obchodníků mohou HA bary poskytovat přehlednější obrázek vývoje grafu než klasické svíčkové grafy (na obrázku range bary). Robustním základem obchodního přístupu pak může být čekání např. na double-bottom, vstup na HA baru bez spodního knotu (pro long) a časování výstupu do logické nejbližší S/R oblasti s rozumným RRR (pochopitelně, že přístup je pouze fragmentem obchodního systému).

Nastavení v SierraChart

Heikin-Ashi nemají žádné vlastní nastavení. Je třeba nejprve zvolit typ grafu (časový graf, range bar atd.) s danou periodou a následně pouze aplikovat studii Heikin-Ashi. Tu najdeme mezi indikátory (Hlavní menu Analysis > Studies (nebo F6), kde vyberte Heikin-Ashi) Pokud budete chtít zobrazit Heikin-Ashi jako jediný graf, potom v Chart Settings (F5) zvolte jako Graph Type > Blank:

V nastavení samotného indikátoru Heikin-Ashi následně zvolte Chart Region = 1:

Princip dnes popisovaného grafu je jednoduchý – cenová úsečka je vykreslována na základě změny ceny o určitý počet ticků nebo bodů. Je ignorováno časové hledisko (na základě kterého se vykreslují časové grafy) a faktor objemu (podle které se vytvářejí tickové nebo volume grafy). Jediné, co platforma bere v potaz je, zdali se cena trhu pohla o definovanou hodnotu.

Anglický výraz range znamená rozsah, range bary jsou vytvářeny podle toho, zda-li se cena pohne o více, než je definován cenový rozsah v nastavení grafu. V drtivé většině platforem se range nastavuje v ticích. Tick znamená nejmenší pohyb daného trhu – např. trhu e-mini Russell se hýbe po jednotkách 0,1, trh e-mini S&P 500 po 0,25 atd (přehled dalších kontraktů naleznete v našem online manuálu – Dodatek 1: Specifikace kontraktů, sloupec minimální tick). Pokud si v trhu e-mini S&P 500 (ES) zobrazíme range bar s nastavením 4 zobrazí se cenový graf, kde bude úsečka zobrazena pokaždé, když se trh pohnul o 4 ticky (1 bod).

Zobrazený range bar graf má všechny úsečky konstantně vysoké – 4 ticky (jeden bod v trhu ES). Nový bar je vykreslován vždy poté, co se dokončil pohyb o 4 ticky v předcházející úsečce. Range bar úsečky mají „knoty" – je to proto, že trh může udělat nejprve několik ticků nahoru, aby poté udělal opačný pohyb několik ticků a následně je tak splněna podmínka pro vytvoření cenového rozsahu x ticků. Pokud se trh obchodoval pouze jedním směrem, nemá range úsečka žádné knoty.

O range barech platí, že stejně jako tickové a volume grafy není jejich vykreslování konstantní v čase, ale záleží na aktivitě trhu. Range bar grafy s nízkou periodou tak mohou vypadat na historických grafech zajímavě, ale v reálném čase budou velmi těžce obchodovatelné, protože obchodník v praxi nestihne vstupovat například na close úsečky. S vhodnou periodou range bar grafu je tak třeba experimentovat nejen na historických grafech, ale i v reálném čase.

Range bar grafy jsou často používané obchodníky pro časování vstupů. Jejich hlavní výhodou je, že „pohlcují chop" – v době kdy se trhy nikam nehýbou, je při vhodně nastavené periodě range baru vytvářen např. jediný bar nebo jen několik barů vedle sebe. Díky konstantní výšce úsečky má obchodník také možnost umisťovat stále stejný stop-loss nad/pod high/low vstupní úsečky, přičemž stop může být současně v logické zóně (tj. například nad/pod vstupním swingem).

Již zmiňovanou nevýhodou range barů je skutečnost, že obchodník musí být neustále „ve střehu", protože nikdy neví, za jak dlouho se vykreslí aktuální bar a když se trhy dají do pohybu, mohou se range bary vykreslovat opravdu rychle. Z toho důvodu bych osobně doporučil časovat vstupy s pomocí range barů pouze na určitých S/R úrovních – v takovém případě se range bary používají jen k potvrzení vstupu v určité oblasti a obchodník tak nemusí být 100% ve střehu celou obchodní seanci. Co se časování vstupu s range bary týče, obchodník má samozřejmě jasnou představu, kam se cena musí pohnout, aby byla úsečka dokreslena – jenom neví kdy přesně k dokreslení úsečky dojde. Někteří obchodníci tak vstupují příkazy typu stop (viz článek Obchodní příkazy v praxi (2/3)) kdy umístí čekající stop příkaz například tick pod předpokládané low range úsečky pro vstup do krátké pozice. Pro snadnější výpočet místa uzavření range úsečky existují do většiny platforem i různé automatizované indikátory zobrazující cenu při které dojde k dotvoření cenové úsečky.

Screenshot nastavení range barů v Sierra Chart. Výrobce programu aktuální s nejnovější verzí trochu pozměnil dialogové okno Chart Settings a výběr grafů je tak prováděn z rozklikávací roletky. V Sierra Chart jsou k dispozici dva typy range bar grafů – typ 1 a typ 2. Typy se liší způsobem vytváření range bar grafů. V případě typu 2 je graf úsečka ukončena v případě, že se dotvoří daný range (např. je dosažena hodnota 4 ticků pohybu při nastavení range 4). U typu 1 je úsečka ukončena až v okamžiku, kdy se cena začne obchodovat mimo daný range.

V případě nastavování range barů v programu SierraChart se ujistěte, že máte správně nastavenou hodnotu v poli Tick size – pro některé trhy toto nemusí být v programu správně předvyplněné a range bary se potom nevykreslují správně. Takto vypadá správné nastavené pro range bar 1 bod (10 ticků) v trhu e-mini Russell 2000:

Pro trh e-mini Russell 2000 musíme Tick Size nastavit na 0,1 (to je správná velikost nejmenšího ticku) a v Bar Period Type (vpravo nahoře) vybrat Range in Ticks (type 1) a parametr 10. Poté se nová úsečka range grafu vytvoří vždy, když se trh pohne o 1 plný bod.

Stejně jako u tickových grafů platí, že range bar grafy jsou citlivé na kvalitní data. Vždy je nutné je vytvářet z kvalitních tickových dat, čemuž je třeba věnovat velkou pozornost zejména v případě testování historických grafů. Softwarům nedělá problém vytvořit range grafy i z minutových historických dat, ale takto vytvořené grafy nereflektují skutečné dění na trhu.

Připomeňme, že hlavní úskalí klasických časových grafů spočívá ve skutečnosti, že tento graf se pohybuje stále stejným tempem bez ohledu na to, jak hodně se v trhu obchoduje. Je-li trh velmi aktivní – např. po vyhlášení fundamentu, může se celý hlavní pohyb odehrát v jedné úsečce časového grafu (podle zvoleného timeframe samozřejmě), v době neaktivity zase časové grafy skládají úsečky „vedle sebe“ na velmi podobné ceně a vytvářejí tzv. chop – oblast zhuštěných úseček, ve kterých zejména začínající obchodníci dokáží nalézt velké množství ztrátových vstupů.

Uvedené úskalí je možné do určité míry eliminovat použitím tzv. alternativních grafů, kde se úsečky nevytvářejí podle uplynulého času, ale např. podle počtu uskutečněných obchodů. Hlavní výhoda takového grafu je nasnadě - pokud není v trhu žádná aktivita, vykresluje se stále stejná svíce, do určité míry se tak eliminuje chop a grafy více vypovídají o skutečně aktivitě v trhu.

Jedním z typů alternativních grafů jsou grafy založené na uskutečněném objemu obchodů. Existují dva typy takových grafů – volume graf a tickový graf.

Tick reprezentuje jeden provedený obchod. Jeden obchod se může skládat ze spárování více kontraktů. Budeme-li mít zobrazený tickový graf s hodnotou 133, vykreslí se nám úsečka pokaždé, když dojde k provedení 133 obchodů.

Volume grafy jsou vytvářeny na základě počtu zobchodovaných kontraktů (nikoliv obchodů). Při nastavení volume grafu 1000 se cena změní v případě, že bylo zobchodováno 1000 kontraktů, což bude ve většině případů podstatně dříve, než 1000 ticků/obchodů (protože mnoho obchodů se skládá z více, než jednoho kontraktu). Je důležité si uvědomit, že v některých trzích nemusí být vykreslování volume grafů zcela plynulé. Např. pokud máme nastavenou nižší periodu volume 250 v trhu, kde se občas zobchoduje i několik set kontraktů na obchod. V jeden okamžik se pak můžou zobrazit třeba dvě volume úsečky najednou.

Ukázka časového grafu (3 minuty) v trhu ES (horní graf) a volume grafu (2000 volume – spodní graf). Na první pohled je patrné, že volume graf dokáže poskytnout přesnější informaci, jaký typ aktivity v trhu probíhal. Jeho nevýhodou je, že vykreslování není konstantní a grafy se jinak analyzují při zpětném pohledu do grafu (když jsou již vykresleny) a jinak v reálném čase, kdy se některé části grafu mohou vykreslovat výrazně rychleji než jiné.

Volume nebo tick grafy jsou hodně používány především jako jemné vstupní grafy, jelikož poměrně přesně reflektují aktuální aktivitu v trhu. Tj. obchodníci si například na vyšších timeframe (často časové grafy) zakreslují S/R úrovně a následně sledují nižší volume/tickové grafy pro potvrzení vstupu.

Každé pro má i své proti. Volume grafy nejsou závislé na čase a obchodník tak nikdy neví, kdy bude úsečka dokončena - jednou se může úsečka vykreslovat minuty, jindy vteřiny. Většina platforem nabízí samozřejmě počitadlo, které nám poskytuje informaci o tom, kolik volume již bylo zobchodováno, z čehož lze odhadnout, kdy dojde k uzavření úsečky. Ale i tak je třeba grafy sledovat a obchodník musí být více ve střehu než v případě časových grafů, které mají zcela konstantní rytmus.

Obchodník pracující s volume/tick grafy by si také měl uvědomit, že výsledný vzhled grafů je přímo závislý na zájmu obchodníků o daný trh (tj. kolik se v daném trhu uskuteční obchodů). Nelze tak automaticky přejímat stará nastavení grafů např. z diskuze nebo knih, protože charakter konkrétního trhu se mohl změnit. Vždy je třeba testovat pro daný trh různá nastavení volume/tick grafů a najít si nastavení, které poskytuje přiměřený risk pro rozumné umístění stop-lossů a přiměřenou frekvenci obchodů.

V neposlední řadě je nutné neustále upozorňovat na skutečnost, že volume a tick grafy jsou velmi citlivé na kvalitní data. Volume nebo tickové grafy se skládají přímo v příslušném software na počítači obchodníka v reálném čase a pokud nějaký tick nedorazí, není započítán a graf může vypadat jinak, než pokud si jej pak zobrazíme z jiných dat - např. z backfillu od stejného poskytovatele. Pro volume/tick grafy je proto třeba kvalitní připojení a dobrý poskytovatel dat. A i tak se mohou volume/tickové grafy lehce rozcházet mezi různými počítači. Tento problém je výrazně citelnější u tickových grafů, kde se často pracuje s nižším nastavením periody a několik ztracených údajů může zásadněji ovlivnit vzhled grafů. Při vyšším nastavení volume grafů už rozdíly nejsou příliš zásadní. Pokud budete na volume/tickových grafech provádět backtesty, ujistěte se, že máte k dispozici kvalitní ticková data pro celou zobrazenou historii trhu! Skoro všichni poskytovatelé historických dat nabízejí ticková data jen za určité období (brokeři často třeba jen za pár dnů) a zbytek historických dat je pak posílán jako například minutová data. Většina platforem tak na delší historii vytváří historické volume/tickové grafy často jen nějakým dopočtem, který samozřejmě nereflektuje skutečné dění na burze.

Pro volume/ticková grafy nelze použít data od brokerů, kteří neposkytují ticková data – např. InteractiveBrokers, který streamuje tzv. snapshot data –„shrnutí“ cenového vývoje nikoliv v reálném čase, ale po určitých velmi rychlých časových segmentech – taková data jsou v pořádku např. pro zobrazování 3 minutových časových grafů a vyšších, ale nelze je použít pro budování grafů vyžadující ticková data (volume/tickové grafy). V takovém případě je třeba kombinovat služeb brokera s daty zakoupenými od některého poskytovatele kvalitních dat (sám používám data od společnosti IQFeed, které lze napojit na drtivou většinou běžně dostupných software).

Nastavení volume/tickových grafů

V programu Sierrachart se grafy nastavují přes volbu Chart > Chart Settings (nebo horkou klávesou F5):

Než se dostaneme k pokročilejším typům grafům, je třeba zmínit úplné základy. A tím jsou časové grafy, které patrně všichni obchodníci dobře znají.

Časové grafy organizují cenovou aktivitu do úseček, odpovídající zvolenému času - tzv. časovému rámci (anglicky timeframe) zvoleného grafu. Časový rámec si můžeme nastavit zcela libovolně podle potřeb obchodníka a možnosti platformy. Lze tak volit velmi rychlé časové rámce – např. několika vteřinové nebo velmi pomalé časové rámce – například měsíční nebo roční grafy. Časové grafy mají vždy stejnou strukturu – na svislé ose vidíme cenu a na vodorovné čas. Čas je uveden v jednotkách odpovídající zvolenému časovému rámci (tj. na minutových grafech uvidíme minuty, na týdeních dny).

Ukázka typického časového grafu intradenního obchodníka. Trh e-mini Russell 2000, 2 minutový timeframe. Jednotlivé "svislé úsečky" odpovídají cenové aktivitě trhu za 2 minuty. Pokud se trh v dané časové periodě hodně hýbal, je úsečka vysoká. Nízká úsečka znamená, že se cena v rámci daných 2 minut příliš nezměnila.

V principu existují dvě nejběžnější formy, jak se časové grafy zobrazují – klasické úsečkové grafy (vesměs se používá anglické označení bar charts, občas překládáno jako sloupcový graf) nebo svíčkové grafy (candelstick bars). Svíčkový graf je zobrazen na výše uvedeném screenshotu, úsečkový graf (bar chart) může ve stejném timeframe vypadat takto:

Oba typy zobrazení se liší pouze graficky a obsahují stejnou informaci. Každá úsečka nebo svíčka grafu je vždy složena z následujících čtyř hodnot – otevírací cena (open), uzavírací cena (close), cenové maximum v rámci daného časového rámce (high) a cenové minimum v rámci daného časového rámce (low).

V případě úsečkového grafu (bar chart) se cenová aktivita interpretuje následovně:

Vodorovná čárka (někdy jen tečka) nalevo od svislé čárky udává cenu, za kterou trh v daném časovém rámci otevřel, čárka napravo potom cenu, za kterou v rámci daném timeframe uzavřel. Cena odpovídající výšce svislé čárky odpovídá nejvyšší ceně, za kterou se v rámci daného času trh obchodoval, cena v patě svislé čárky potom nejnižší ceně. Úsečkové grafy mohou být samozřejmě také různě barevné – tj. rostoucí úsečky mohou mít například zelenou barvu, klesající červenou, ale pro jejich interpretaci to není nutné.

V případě svíčkového grafu je třeba věnovat pozornost barvě těla svíčky:

Cenové maximum (high) a cenové minimum (low) je interpretováno stejně jako u úsečkových grafů – jde o nejvyšší, resp. nejnižší bod svíčky. Cena, za kterou trh v rámci dané svíčky otevřel je interpretovatelná v okamžiku kdy víme, jakou barvu mají rostoucí svíčky a jakou klesající. Ve většině programů bude přednastaveno, že rostoucí svíčky jsou zelené a klesající červené (což lze pochopitelně přenastavit podle představ obchodníka). V případě rostoucí svíčky je pak otevírací cena shodná se spodní hranou těla svíčky. Za tělo svíčky (body) je označován obdélník (nebo čtverec podle cenové aktivity) viditelný uprostřed svíčky. V případě klesající svíčky pak otevírací cenu odečítáme na horní hraně těla. Uzavírací cena svíčky je vždy na druhé straně těla.

Svíčkové grafy tedy popisují stejné parametry jako úsečkové grafy, jenom jinak graficky. Jelikož se v nich většině obchodníků snadněji vizuálně vnímá vztah otevírací a uzavírací ceny, jsou často používány tam, kde obchodník potřebuje tuto informaci mít co nejsrozumitelněji k dispozici. Na druhou stranu úsečkové grafy jsou podstatně úspornější na místo a často jsou používány v situacích, kdy obchodník potřebuje získat celkový pohled na trh. Používání jednoho nebo druhého typu zobrazení grafů je však skutečně jen věcí osobní preference.

Časové grafy se vykreslují konstantně bez ohledu na aktivitu trhu. Pokud se trh živě obchoduje a my se díváme na vyšší timeframe, vidíme jednu úsečku, která může být vyšší než obvykle. Ale stále máme k dispozici jen informaci o open, high, low, close. Nevidíme, co se dělá v rámci úsečky. Abychom se dozvěděli jakou strukturu pohybu vytvářel trh v rámci cenové úsečky nebo svíce, je třeba graf přepnout na nižší timeframe – např. z pětiminutového na minutový nebo nižší atd.

Výhody a nevýhody časových grafů

Výhodou časových grafů je zejména konstantní rytmus vykreslování. Obchodník přesně ví, co od grafu očekávat z pohledu času. Má-li strategii postavenou na vstupu na close úsečky, nemusí být ve střehu 100% času, ale náležitě se připravit na vstup, který se odehraje v přesně danou minutu.

Také při analýze historických grafů z dlouhodobějšího pohledu (denní aktivity, týdenní) se většinou používají časové grafy, protože zasazují cenovou aktivitu do jasně daného období.

Cenové grafy jsou nezbytné, pokud obchodník sleduje vztah mezi několika trhy najednou (například intermarket analýza), protože čas je většinou jediná shodná konstanta.

Na druhou stranu je třeba mít při používání časových grafů zejména na nižších timeframe vždy na paměti, že čas je z pohledu trhů jedna z méně relevantních informací. Pro obchodování je důležitá struktura trhu a jestli se pohyb v trhu vytvořil například za 3 nebo 7 minut není vždy úplně rozhodující. Obchodník používající časové grafy by se tak měl umět adaptovat – například na změnu volatility (dynamiky s jakou se trh obchoduje).

Jaký časový rámec zvolit?

Volba časového timeframe vychází ze strategie obchodníka. Principiálně platí, že čím vyšší timeframe, tím méně generují strategie obchodů, je třeba pracovat s vyšším riskem, ale pro vyšší profity. Nedá se však říct, že velmi nízké timeframe (např. jedno minutový a podobně) by byly méně riskantní, protože oproti vyšším timeframe obsahují hodně „šumu“ – spoustu drobných pohybů, které mohou být velmi zavádějící a nepředstavují podstatnou informaci o struktuře trhu, kterou obchodujeme. Osobně bych začínajícím obchodníkům doporučoval při práci s časovými grafy postupovat v analýze od vyšších timeframe. V případě intradenního obchodování sledovat např. půlhodinové nebo hodinové grafy pro základní orientaci v trhu a pro vstupy do obchodů používat například pěti nebo tří minutové grafy. Sledování pouze časových grafů s nízkým nastavením může lehce svádět k tomu, že obchodník přestane vnímat podstatu toho, co by měl obchodovat.

Nastavení časových grafů

V rámci seriálu budu popisovat nastavení grafů v programu SierraChart, protože jde o software, který sám používám. Pochopitelně však, že zejména u základních typů grafů – jako jsou například dnes zmiňované časové grafy - lze podobné nastavení najít ve všech programech umožňujících pracovat s grafy. V SierraChart se grafy nastavují přes volbu Chart > Chart Settings (nebo horkou klávesou F5):