Základem úspěšného obchodování je z mé zkušenosti rámcové pochopení situace, kterou obchodujeme. Jak jsem podrobněji popisoval v ebooce Orderflow trader, v trzích můžeme identifikovat několik základních typů subjektů otevírajících a uzavírajících své pozice. A jelikož každý náš obchod bude mít nějakou protistranu, je nutné přemýšlet o motivech, které vedou k otevření obchodu protistranu naší pozice. Toto je velké úskalí jednodušších přístupů založených například na mechanických patternech optimalizovaných na minulosti – velmi často smíchají hrušky s jablky, a proto není možné očekávat od podobných přístupů dlouhodobou robustnost. Samozřejmě i s podobnými přístupy lze vydělávat, ale vesměs je dobré použít počítače, velký účet a nižší efektivitu dohnat opravdu silnou diverzifikací (viz článek Mé přístupy k algoritmickému investování).

Řada neúspěšných traderů se snaží pracovat „na své hlavě“. To nikdy neuškodí, ale současně je třeba proniknout do hlavy protistrany. Toto je možná ještě důležitější, ale hrozně opomíjené. Kdy jste naposledy přemýšleli o motivech a emocích, které vedli do obchodu protistranu vašeho obchodu?

Základními emocemi, které hýbou trhy, jsou strach, chamtivost a nedočkavost. Tyto emoce sužují nejvíce prodělávající skupinu – retailové obchodníky neboli „dav“. Tedy běžné malé tradery. Své dnešní vstupy v intradenních obchodech mám z části založené právě na analýze podobných emocí „protistrany“. A opravdu to nemusí být složité – nejnáročnější je nejprve potlačit popisované emoce ve vlastní hlavě a následně se naučit sledovat trhy „z druhé strany“.

Jak konkrétně na to?

První dobrý krok je analýza vlastních obchodů. Obzvlášť pokud zatím patříte do skupiny ztrácejících obchodníků. Tedy do oné skupiny „davu“, proti které chcete příště obchodovat. Pokuste se popsat emoce a důvody, které vás navedly do obchodu. Postupně se dostanete k pravidlům, jak stát „na druhé straně“ obchodů.

Pochopitelně, že zkoumání emocí slabých obchodníků je dobré kotvit k nějaké jasně popsatelné cenové struktuře, kde se emoce projevují nejsilněji. To jsou například velmi často jasně viditelné S/R úrovně a „flipy“ (o těch jsem v minulosti na Finančníkovi hodně psal – viz S/R úrovně jako základní vodítko pro profitabilní obchodování, Základní nástroj pro vylepšení profitability tradera? Zvládnutí supportů a resistencí. a další).

Pojďme se podívat konkrétní příklad. Zde je graf trhu e-mini NQ ze 17. 11. 2015. Vidíme, že cena klesá. Zastavte se na chvíli u tohoto prázdného screenshotu a představte si běžného tradera – jaké bude jeho přemýšlení?

Tak pochopitelně nelze najít jednu odpověď popisující všechny možné stavy. Je důležité se zaměřit na oblasti, které budou čitelnější a budou reprezentovat úrovně, kde bude emocím propadat větší masa retailových obchodníků. Toto je opět velmi důležité – schopnost počkat si na výrazné situace a oblasti, ve kterých bude podléhat emocím větší skupina obchodníků. V uvedeném grafu to budou na první pohledu oblasti 1, 2 a 3:

Začnu odspodu – oblast 3 bude při potenciálním retestu velmi nepříjemná pro obchodníky, kteří šli agresivně long z ceny cca 4556 a dosud nevybrali žádný target. Obchodovali proti momentu a jakmile cena začne atakovat jejich vstupní oblasti, patrně budou své pozice zavírat (tj. budou prodávat). Pokud se trh podívá do dané oblasti, mohu předpokládat, že se bude snažit objevit ložiska stop-lossů.

V oblasti 2 budou otevírat pozice spíše slabí a nedočkaví short obchodníci. Tato situace úplně vybízí k „naskočení do trendu“. Tito obchodníci budou mít tendence zahazovat své krátké pozice na blízkých stop-lossech, což může dodat ceně dynamiku v růstu (budou nakupovat na cenách kolem 4567).

Oblast 1 bude přitahovat řadu obchodníků. Jednak bude kritická pro obchodníky, kteří prodávali v oblasti „A“. Mohou zde mít posunuté své stop-lossy (tedy vyčkávající nákupní příkazy) tak, aby „ochránili“ své krátké pozice a zároveň se pokusili mířit na vzdálené targety. Zasahování stop-lossů (tedy nákupy) může vytvořit růstové momentum, které přitáhne hlavně retailové nakupující na průrazu swingu C. Zároveň je to ale první výrazný „flip“ viditelný z vyššího timeframu (bod „B“) a mohu zde tak čekat příliv prodejů silnějších obchodníků z vyššího timeframu. Případný pokles může být umocněn prodejními stop-lossy menších obchodníků nakupujících po průrazu swing high „C“.

Jaký tedy může být můj obchodní plán založený na podobném „psychologickém“ rozboru? Koncentruji se na oblast 1, kde mohu čekat jednak zasahování stop-lossů short obchodníků (nákupy), které vytvoří momentum lákající do long pozic slabé retailové long tradery vstupující na breakoutu (další nákupy). Ovšem pokud se k daným nákupům nepřidá nikdo další, ocitnou se nakupující v pasti a při menším poklesu začnou likvidovat své pozice na stop-lossech (prodeje), k těm by se mohly přidat další prodeje obchodníků z vyšších timeframů reagujících na retest swingu „B“.

Kapitulace slabé skupiny obchodníků je právě jedním z momentů, který lze velmi dobře použít pro časování vstupů. Přitom na danou akci se lze připravit dopředu (protože lze odhadnout, kde skupina slabších obchodníků vstupuje do pozice) a současně ji sledovat v reálném čase (coby zasahování stop-lossů v orderflow).

Toto je tedy konkrétní způsob, jak zapracovat psychologickou výhodu nad „veřejností“ do našeho obchodního plánu a získat profit na vlastní stranu.

Můj short obchod pak vypadal takto:

Práce s časovými filtry je z mého pohledu nezbytnou součástí arzenálu obchodních triků každého tradera, zejména pak daytradera – ať už diskréčního, nebo automatického. S časovými filtry pracuji prakticky už od počátku své tradingové kariéry. Každý trh má své specifické chování v rámci určitého úseku dne. Je to zcela logické: Trhy se nikdy nemohou chovat z dlouhodobého pohledu stejně na začátku své obchodní seance jako například v prostředku seance, kdy mají tradeři v USA dobu oběda, nebo na konci seance, kdy dochází k masivnímu uzavírání pozic. Věnovat pozornost pouze určitým částem obchodní seance je tedy logický koncept, který může zvýšit úspěšnost našich strategií nebo nám ukázat, které ze strategií / patternů jsou vhodnější pro jaký časový úsek dne.

Zde je tedy slíbená rekapitulace mých zkušeností s časovým filtrem a závěrů, ke kterým jsem postupně došel.

1) Nemá prakticky příliš cenu dělit obchodní den na více jak 3-4 části

Když jsem před lety obchodoval diskréčně systém FinWin, měl jsem vždy seanci rozdělenou na 3 části: Úvod dne, doba oběda a závěr dne (šlo o rovnoměrné rozdělení obchodního dne na stejně dlouhé třetiny). Můj hlavní záměr bylo obchodovat první třetinu. Později jsem zjistil, že i v této první třetině existují další nuance chování trhů – první půlhodina nikdy není totéž jako druhá, nebo dokonce třetí půlhodina, kdy trhy mohou být již značně zklidněné.

Když jsem došel k tomuto zjištění, vypracoval jsem si postupně důkladné statistiky chování trhů v rámci jednotlivých půlhodin v první třetině dne, tj. pravděpodobnosti pohybu, ale i směru a velikosti pohybu v rámci každé půlhodiny. Zajímala mě tedy celková volatilita, ale také rozdíly mezi jednotlivými dny v týdnu apod. Jednalo se tenkrát o poměrně důkladnou statistiku, v rámci které jsem si udělal podrobný "probability mapping" a snažil se dle toho obchodovat.

Později jsem však zjistil, že s podobnými statistikami to není snadné, protože mají tendence se v čase měnit. Jejich dlouhodobá stabilita se pro mě osobně ukázala diskutabilní a tak jsem se vrátil zkrátka k tomu, že se budu soustředit na první třetinu dne jako celek a rozhodovat se více diskréčně než na základě probability mappingu.

Před cca 5 lety jsem pak diskréční daytrading opustil a přeorientoval se na čistě automatizované obchodování (z důvodů větší časové flexibility a možnosti více a intenzivněji cestovat). V té době jsem tedy začal vytvářet obchodní strategie způsobem, kdy jsem nechal počítač sám optimalizovat nejvhodnější časový rozsah, kdy exekuovat signály, a to v rámci jakékoliv části z obchodní seance. Počítač tedy sám určil, jak má být časový filtr nastavený a kdy se má daný systém obchodovat. Následně jsem pokročil ještě trochu dále a časový filtr přidal jako nedílnou součást pravidelné reoptimalizace. Takže na konci každého roku, kdy své systémy reoptimalizuji, jsem provedl i reoptimalizaci časového filtru, právě z důvodů dřívějších zkušeností probability mappingu, kdy jsem se naučil, že vhodný čas ke vstupům se může časem razantně měnit.

Ani tento způsob mně však nakonec dlouhodobě nevyhovoval. Jednak mně výrazně zvedal počet iterací při optimalizacích, za další mně celý koncept přišel příliš "divoký". Časový filtr se při pravidelných reoptimalizacích měnil příliš razantně – jeden rok se soustředil pouze na začátek dne, další rok pouze na prostředek dne, jiný rok na celý obchodní den apod. Toto řešení jsem tedy shledal jako nekoncepční a rozhodnul se ho zjednodušit.

Následné zjednodušení spočívalo v tom, že jsem opět rozdělil obchodní seanci na 3 (maximálně 4) části, provedl analýzu toho, pro jakou část dne je systém nejvhodnější obchodovat, a následně už nechával reoptimalizovat pouze "jemné ladění" v rámci dané třetiny dne. Takže každý rok jsem změnil časový filtr jen trochu, ale rámcově jsme se stále pohybovali blízko určité třetiny, pro kterou se ukázal systém nejvhodnější.

Po nějaké době jsem však zjistil, že pokud bych držel danou třetinu stále fixně a neprováděl v tomto ohledu žádnou pravidelnou reoptimalizaci, vedl bych si stejně dobře, nebo minimálně velmi podobně. A jelikož mám rád jednoduchost (a tudíž i zjednodušování), vrátil jsem se nakonec k tomu, co jsem vyhodnotil jako nejoptimálnější již před mnoha lety: Rozdělit si zkrátka obchodní seanci na 3 nebo 4 části a obchodovat pouze v jedné z nich. Tuto část mít stále fixně nastavenou stejně, nic už za pochodu neměnit, případně pro danou část dne už systém přímo vyvíjet. Jedinou změnu, kterou jsem přidal, je ta, že také zkusím, zda je vůbec časový filtr potřeba. U některých strategií se totiž ukáže, že je zkrátka lepší nechat systém obchodovat po celý den, a pak podobné časové restrikce nedávají smysl.

Dlouhou oklikou jsem se tedy opět vrátil k jednoduchosti. Jako už mnohokrát se mně potvrdilo, že jednoduchost je nezřídka to nejlepší, co můžeme udělat.

2) Ve velmi specifických případech má smysl se zaměřit na velmi specifickou část dne

Aby to nebylo tak jednoduché, tak v tomto bodě musím zároveň popřít vše, co jsem v předchozím odstavci napsal (pamatujte, v tradingu není nic dogmatické, ke všemu existují výjimky a trvat na čemkoliv příliš dogmaticky může znamenat, že se někde připravujeme o potenciální příležitost k profitům). Z generalizovaného pohledu se mně rozdělení obchodní seance na 3–4 části velmi osvědčilo (avšak ne nutně u všech trhů), nicméně existují vysoce specifické momenty, kdy je naopak zajímavé zaměřit se na velmi konkrétní, velmi specifické části dne a ty obchodovat v podstatě jako samotné edge.

Tato část není mou parketou, přesto znám řadu úspěšných traderů, kteří se tímto směrem orientují. Rámcově jde o to, že v určitých časových úsecích jde u mnoha trhů vypozorovat poměrně silné, stabilní tendence. Tímto směrem se zabývá například obchodník-veterán Larry Williams. Už jen pouhý otevírací gap a následný pohyb během první hodiny v rámci otevíracího gapu můžeme nazvat jako specifickou situaci ve specifické části dne. Takovýchto specifických částí je však možné vypozorovat mnohem více, na řadě dalších trhů.

Tento směr je tradingu je většinou založený na poměrně detailní analytické práci v Excelu, kdy daní tradeři velmi podrobně analyzují prakticky úsečku po úsečce, zjišťují, co se dělo před danou úsečkou nebo daným pohybem, v jaké celkové konstelaci se daný pohyb odehrál, zda je možné daný pohyb nějak fundamentálně obhájit apod. Výsledkem jsou pak velmi specifické strategie, zaměřené na velmi specifické časové úseky obchodního dne (trvající třeba i jen pár minut), a to v rámci velmi specifických situací.

S tímto směrem mám zkušenost vcelku malou (cca 10–15 % mého portfolia) a co jsem se o tomto směru naučil je velmi důležité – i zde je třeba podobná edge chápat v prvé řadě jako tendence. Zjistil jsem totiž, že tendence těchto strategií (obzvláště pokud mají nějaký racionálnější základ) bývají vcelku stabilní, ale přesné časování vstupů se mění. Většinou třeba jen v rámci pár minut (jak u vstupu, tak u výstupu), ale tyto minuty mohou být naprosto klíčové a kritické. Proto i v tomto obchodním směru nemůžeme slepě spoléhat na extrémně detailní, pečlivý a sofistikovaný probability mapping, ale musíme se průběžně adaptovat a provádět drobné změny, aby strategie nadále fungovala. Což je obecně největší výzva dnešního obchodování – nutnost adaptability je vyšší než kdykoliv dříve.

Tak i tak mohu tedy uzavřít článek slovy, že časový filtr je důležitý, velmi cenný a funkční koncept (obzvláště pokud s ním umíme správně naložit), ale musíme být při jeho aplikaci rozumní a opatrní. Musíme vše brát spíše tendenčně a celkově se z mé vlastní zkušenosti snažit věci spíše zjednodušovat, než je komplikovat.

Záznam jsem připravoval původně do bonusové sekce videí e-booky Orderflow trader (e-booku si můžete stáhnout http://www.financnik.cz/komodity/recenze-knih/orderflow-trader.html). Všichni zaregistrovaní čtenáři k bezplatným bonusovým videím z e-booky dostali video hned po skončení obchodní seance (tedy 11. 11. 2015) a mohli tak můj pohled porovnat s tím svým.

Video je tedy na Finančníkovi nyní s mírným zpožděním i pro ty, kteří zatím e-booku nečetli a nejsou přihlášeni k odběru videí.

V dnešním článku tedy několik "průsečíků", které jsem u těch dlouhodobě úspěšných vypozoroval.

1. Vůle a zodpovědnost

Úspěšní studenti mají vždy jednu společnou věc – s překvapivou intenzitou, razancí a energií vzali věci do svých rukou. Rozhodnutí být úspěšnými tradery v sobě udělali bez jakýchkoliv pochyb, "našeptávání" ze svého okolí o tom, že nemohou uspět, naprosto ignorují – a raději se okamžitě pustili do práce. Co je ovšem ještě více překvapivé – tito studenti na tom s časem často nejsou jinak než ti ostatní, kteří se neustále, opakovaně, vymlouvají na nedostatek času. Řada úspěšných studentů má rodiny, hypotéky, navíc svojí tradingovou kariéru rozjeli při běžném, často časově velmi náročném zaměstnání. Prakticky všichni z nich mně však potvrdili, že pokud člověk chce, čas si najde a vyčlení na všechno – stačí jen chtít.

Z nějakého důvodu nejsou také ti úspěšní plní výmluv, ale dávají přednost akci. Když se jich zeptám na jejich motivační faktor, proč jsou schopni progresivně pokračovat vpřed, zatímco ostatní stojí na místě a jen opakovaně hledají různé problémy, dostávám většinou následující odpovědi: Trading je baví tak, že je to pro ně spíše relaxace a radost než další práce, zatímco jejich zaměstnání je nenaplňuje a představa budoucí možnosti dané stávající zaměstnání opustit je pro ně největší motivace.

Obecně jsou to lidé, kteří se rozhodli situaci vzít do svých rukou, a i když bojují jako všichni ostatní, baví je jednotlivé výzvy překonávat, mají radost z postupu vpřed, věří si a mají dostatečně silnou motivaci. Uvědomují si zodpovědnost za své činy i svůj život, při ztrátách nehledají chyby v okolí, ale berou je jako podnět ke zlepšení. Také nejsou líní – většinou jsou to velmi pracovití lidé.

2. Pozitivní pohled na svět

Drtivá většina úspěšných studentů, které znám, má pozitivní pohled na svět. Jsou to optimisté, občasné neúspěchy berou sportovně, mají smysl pro humor (sami se často neberou až tak vážně). Zjistil jsem, že jim to pomáhá překonávat překážky v tradingu. Nehroutí se z každé drobné technické nepříjemnosti, učí se takové překonávat, díky svému optimismu vědí, že mohou uspět, a věří si, že uspějí. Ano, také si zažívají svá dna, také mají dny, kdy je jejich sebedůvěra otřesena (a i já nadále takové pocity občas zažívám), ale dokážou se z takové situace otřepat, většinou i velmi rychle postavit zpět na nohy, a pokračovat. Mimochodem, jeden můj dobrý kamarád, jinak náš bývalý student a dnes již několikátým rokem full-time trader, ztratil přesně před rokem díky neuvážené agresivní opční strategii přes 5 milionů korun. Na 2–3 měsíce ho tato zkušenost dostala do značných nepříjemností, srazila dolů na kolena, avšak dnes, po roce, má již peníze vydělané zpět a nadále vydělává stabilně kolem 25 000 USD měsíčně. Pozitivní pohled a optimismus přinášejí odvahu, ta přináší akci a ta přináší výsledky. Mnoho neúspěšných studentů rádo a často "brečí a naříká". U těch úspěšných jsem podobné chování zaregistroval jen minimálně a vždy jen na velmi krátkou dobu.

3. Překvapivě vysoký stupeň samostatnosti (nepotřebují nad sebou bič)

Úspěšní studenti vykazují překvapivě vysoký stupeň samostatnosti v tom, že nepotřebují nad sebou neustále někoho, kdo by jim říkal, co právě mají dělat (což je běžná vlastnost těch neúspěšných). Úspěšní studenti se zkrátka pustí do práce, poperou se s pár prvotními nejasnostmi a nepříjemnostmi, a pak už se nechají vést svými vlastními (dílčími) výsledky. Každá jejich akce přinese nějakou reakci, tu analyzují, na základě ní provedou další akci, a takto postupují vpřed. Zjednoduše řečeno, vzali do svých rukou iniciativu, naučili se sami sobě klást otázky a hledat na ně odpovědi, tím se velmi rychle učit a posouvat vpřed a vybudovat si až neuvěřitelnou samostatnost, bez nutnosti "syndromu biče". Ano, občas poradit a popostrčit od někoho zkušenějšího potřebují, ale to je v pořádku. Je to pro ně většinou až ta poslední možnost – právě pro schopnost přemýšlet a jednat s takto vysokým stupněm samostatnosti.

Závěr

Obecně po více jak dekádě v tradingu, kdy jsem v permanentním kontaktu s bezpočtem úspěšných i neúspěšných traderů, musím s odstupem říci, že trading asi není až tak pro každého. Trading skutečně vyžaduje určitý stupeň samostatnosti, inteligence, zodpovědnosti a pozitivního pohledu na věc. Bez toho není šance uspět. Na druhou stranu, toto obecně platí pro jakýkoliv byznys. Celkově bych tedy spíše generalizoval na základě toho, zda má daný jedinec v sobě něco, co bych nazval jako "syndrom zaměstnance", nebo "syndrom tvůrce".

"Syndrom zaměstnance" je to, že nechci moc přemýšlet, chci si odsedět svých pár hodin v práci, mít své jisté, moc se nepředřít, a hlavně nemít za nic zodpovědnost – za všechno přeci mohou vždy ti druzí nebo nevhodné konstelace okolních věcí.

"Syndrom tvůrce" je to, že chceme tvořit, jít dále, poznávat, objevovat, překonávat. Lidé s tímto "syndromem" dokáží prakticky cokoliv, co si zamanou – a to platí i v tradingu.

Většina lidí je pak někde mezi těmito dvěma stavy. Tento stav bych nazval asi jako určitý "syndrom pohodlnosti". Věci nejsou dobré, ale stále je lepší žít v mizerné jistotě než totální nejistotě. Věci nejsou dobré, ale nejsou ještě tak zlé, aby nás motivovaly k pořádné akci, nutili vzít svůj život do vlastních rukou, změnit své myšlení, pochopit, že my sami jsme plně zodpovědní za to, jaký život žijeme.

Překonat tento stav a posunout se k "syndromu tvůrce" je asi jedna z nejnáročnějších věcí na světě, jak jsem měl možnost kolem sebe vypozorovat. Dokáže to žalostně málo lidí. Možná tak 1 %. Tak to bohužel zkrátka je. Tím se ale budeme zabývat zase někdy příště.

Takže, co skutečně získáváme přidáním obchodního indikátoru do trhu, je pouze rozdílná interpretace stále stejných dat, nikoliv další zcela nezávislá informace, která by pro nás byla mnohem hodnotnější. Situace pak může být ještě "horší" v případě použití celé řady indikátorů na stejný cenový graf. Jelikož se jedná pouze o jinou interpretaci stále té jisté informace, můžeme v určitém bodě být efektivitou takovéhoto TA přístupu zcela "klamáni" a žít v mylné iluzi, že více indikátoru nám pomáhá lépe situaci analyzovat. To však není pravda, spíše takový přístup přináší více zmatku.

Pro lepší obchodní rozhodnutí proto potřebujeme spíše co nejvíce nezávislých informací, na základě kterých teprve provedeme technickou analýzu a celkové rozhodnutí o našich příštích krocích (obchodech, nákupech, prodejích). Během posledních let jsem zkoumal a testoval celou řadu dalších nezávislých přístupů, jak analyzovat více nezávislá data (tj. ne přímo data derivovaná z hlavního grafu). V rámci mých vlastních AOS strategií se jedná o důležité otázky (ale zrovna tak pro daytradery). Nezávislých dat existuje celá řada, u některých je však problém s jejich aplikací na historická data pro účely řádného (back)testování (historie takových informací neexistuje nebo není rozumně "normalizovaná" apod). V tomto článku tedy provedu sumář těch, která jsou snadno přístupná a osobně mně přináší dobré výsledky.

Volume našeho trhu

Objem obchodů neboli Volume je nejzákladnější informace, kterou můžeme získat jako další "datový vstup", který není derivovaný přímo z cenového grafu OHLC. Existuje mnoho "typů" Volume – např. UP Volume, DOWN Volume, navíc bych do této kategorie zařadil i velikost objemů v rámci nabídky a poptávky (BID/ASK).

Obecně mně trvalo poměrně dlouhou dobu, než jsem se naučil Volume správně využívat. Po mnoha experimentech však mohu říci, že se jedná o kvalitní a zásadní informaci, pokud ji správně uchopíme. Není nezbytně nutné mít Volume jako součást obchodního systému (mám jen u několika, u většiny nikoliv), ale postupem času jsem zjistil, že dobře obchodovat některé futures trhy bez informace o Volume příliš nelze. Některé mé systémy dokonce využívají Volume jako hlavní informaci. Proto si po letech obchodování myslím, že Volume stojí za bližší, průběžné testování a zkoumání, pokud se chceme dostat v našem technickém obchodování dále.

Open Interest, COT (Commitment Of Traders)

Další dva důležité, nezávislé pohledy na trhy. Abych byl upřímný, s těmito dvěma nezávislými ukazateli zatím nemám úspěch. Vím od jiných traderů, že mohou mít přínosnou hodnotu, ale zjevně není snadné přijít na to, jak je správně využít. Zatím jsem v tomto ohledu nebyl úspěšný, ale věřím, že do budoucna se může situace změnit. Další věc je, že ani jeden z těchto ukazatelů se dle mého názoru nehodí pro intradenní obchodování, ale pouze pro swingové nebo dlouhodobější strategie. Určitě však jde o nezávislá data s potenciálem pro komplexnější technickou analýzu.

Pohyb trhu jako celku

U akciových a futures indexů můžeme využít skvělé možnosti – existence takzvaných Market Internals. Ty tvoří kategorii velmi solidních nezávislých indikátorů a mám s nimi skvělé zkušenosti. Základní kategorii prezentuje Market Internals s názvem TICK, který interpretuje chování trhu jako celku (myšleno akciového trhu). Není úplně snadné přijít na správné použití, ale pokud se rozhodnete pustit se do zkoumání a testování, můžete být odměněni skvělou doplňující informací pro vaši technickou analýzu, která vylepší vaše obchody.

Volume trhu jako celku

Market Internals zahrnují celou šálu různých indikátorů zprostředkovávajících informace z burzy jako celku, a jedna z nich je i o Volume trhu jako celku. Když se nad tím zamyslíte, máme zde již vcelku silné možnosti: Volume našeho obchodovaného trhu můžeme porovnat s nákupním a prodejním Volume v rámci celé burzy a pohyb našeho trhu se silou pohybů opět v rámci celkové burzy. Tím dostáváme již mnohem ucelenější pohled a možnost lepších obchodních rozhodnutí. Osobně používám pro indexové obchodování intenzivně.

Volatilita trhu jako celku

Další nezávislý a velmi důležitý ukazatel je volatilita. V rámci našeho obchodovaného grafu můžeme volatilitu odvodit s pomocí indikátoru ATR (Average True Range), ale stále se bude jednat o derivaci z hlavního cenového grafu. Můžeme však v případě indexového obchodování využít Market Internals zvaný VIX a sledovat volatilitu v rámci burzy jako celku. Opět není snadné přijít na to, jak tuto informaci správně vyžít, ale jak na to přijdete, budete odměněni. VIX jsem přidal do svého arzenálu teprve před pár měsíci a bylo to dobré rozhodnutí.

Intermarket analýza

Další možnost, jak získat dodatečnou informaci pro vlastní obchodování, je intermarket analýza neboli analýza napříč souvisejícími trhy. S touto myšlenkou jsem strávil velmi mnoho času a mohu potvrdit, že je v ní výrazný potenciál. Můžete si například položit otázku, jak kvalitní je určitý signál, pokud se současně odehraje na všech indexech, anebo pokud se naopak odehraje pouze na vámi obchodovaném trhu. Již před lety jsem na toto téma udělal mnoho testů a studií, a příslib je zde zjevný. Mé další snahy bohužel tak trochu ztroskotaly na technice (nestabilita TradeStation při snaze držet dlouhou historii dat u mnoha trhů současně, apod.), takže jsem zatím celou záležitost odložil. Mám však solidní zdroj testů, ke kterým se v budoucnu plánuji případně vrátit.

Závěrem

Opět podotýkám, že není účelem tohoto článku vyjmenovávat všechny možnosti, které máme k dispozici. Hlavním cílem je dát vám určitou představu o tom, že existují i další důležité prvky v technické analýze, které mohou velmi solidně přispět k vašemu tradingu. Samozřejmě za předpokladu, že jim věnujete určitý čas a provedete dostatek testů, experimentů (i přijdete s dostatkem nápadů). Pak však můžete získat další skutečně solidní výhodu nad ostatními.

Jak jsem uváděl mj. v e-booku, nejsem programátor ani nějak výrazně zběhlý v matematice či statistice. Tudíž jsem se nikdy moc neexponoval v algoritmickém obchodování na nižších timeframech a obchodoval zde orderflow analýzu diskréčně.

Pochopitelně, že mě ale vždy lákala myšlenka automatizované správy kapitálu, zejména pro možnosti širší diverzifikace spravovaných financí. Jelikož jsem do algoritmického světa vstupoval s již dost hlubokými znalostmi fungování market aukce a tržních principů z intradenního obchodování (což osobně vnímám jako podstatné), šel jsem cestou vytyčenou základními tezemi, které v tradingu vnímám za platné. Mj. jsou to:
a) Základní obchodovaná myšlenka musí být extrémně jednoduchá. Čím je složitější, bude přístup patrně optimalizován. Čím více bude přístup optimalizován, tím menší pravděpodobnost, že bude robustní.
b) Pokud něco automatizovaně vydělává nadstandardně, tak je to buď dílem náhody (která pomine) nebo neadekvátního risk managementu (řešení je náchylné na „černou labuť").
c) Trhy jsou dost efektivní a neexistuje „svatý grál“ – tedy existuje velmi malá šance, že bych objevil něco vysoce ziskového, o čem nikdo jiný neví. Většina ziskových přístupů vychází z běžných tržních principů market aukce a reakcí retail obchodníků a fondů na definovatelné události.
d) Funkční přístup by měl fungovat opravdu široce – tedy nejlépe na všech trzích s podobnou charakteristikou.
e) Mechanicky opakovatelné přístupy (AOS) je snazší hledat na vyšších časových rámcích.
f) Přeoptimalizace vedoucí k nerobustním řešením je vždy extrémně blízko. Už jen výběr trhu většinou představuje základní optimalizaci, nehledě na dodatečné „donastavování“ parametrů a logiky. Úplně detailně mě proto nezajímá výkonnost systému na jediném trhu, neboť ta bude vždy ovlivněna nějakou formou optimalizace.
g) Jedna z mála funkčních cest pro skutečné řízení risku je široká diverzifikace.

Přes podobné teze jsem se dostal k systémům, které stavím zejména na denních timeframech různých ETFs a akciích – tedy trzích, kde je možná veliká diverzifikaci bez nutnosti použití ohromného kapitálu. Je ale současně nutné podtrhnout, že od podobných přístupů neočekávám zhodnocení stovek procent ročně. Ostatně proto jim říkám algoritmické investování – mým cílem je vyrovnanější a dlouhodobější zhodnocování prostředků bez výraznějších výkyvů na úrovni 25–40 % ročně. Opět toto téma si patrně zaslouží rozepsat a bude-li zájem mohu se mu věnovat blíže.

V tomto článku chci trochu podrobněji nastínit svůj obchodní přístup k tomuto typu obchodování, který vás může třeba inspirovat k vlastním úvahám.

Na níže uvedených ukázkách pracuji s jednoduchou vstupní logikou vycházející z velmi silně opakující se reakce obchodníků na pokles trhů.

Pravidla obchodního systému mohu samozřejmě nejprve zkusit aplikovat na jeden trh. Equity systému aplikovaného na denní data například trhu DIA (ETFs kopírující vývoj akciového indexu Dow Jones) vypadá zhruba takto:

Záměrně neuvádím žádné profity na vertikální ose, protože ty jsou v tuto chvíli irelevantní. To, co v dané křivce vidím, je následující:
- Equity křivka potvrzuje určitý edge.
- Nicméně je zde velmi málo obchodů (přitom jde o období mnoha let).
- Výkonnost systému není na jednom trhu stručně řečeno „nic moc“ – například zhodnocení vůči drawndownu (jeden z nejdůležitějších parametrů, které sleduji) je už od pohledu slabé.

Po vygenerování podobných výsledků mám tak několik možností:
- Systém zahodit a zkoušet najít „něco lepšího“.
- Pokoušet se systém vylepšit tím, že budu různě upravovat jeho logiku tak, aby výsledná křivka vypadala lépe – toto může být dost nebezpečná cesta, která velmi svádí k přeoptimalizaci.
- Pokud věřím logice, na které je systém postaven, mohu jej zkoumat ze širší perspektivy. Na první pohled je totiž zřejmé, že při použití kapitálu na jednom trhu by většinu času peníze „odpočívaly“ na účtu. Co když je tak ve volném období nechám pracovat v jiných trzích?

Pochopitelně, že osobně se vydávám třetí cestou a snažím se otestovat fungování logiky na širším portfoliu trhů. Pro tyto účely testuji portfolia složená z různých akcií (různé sektory), různé ETFs, případně jen z automaticky vybíraných titulů na základě například volume (čímž se dá vhodně předejít riziku optimalizace výběrem trhu).

Pojďme se podívat na aplikaci logiky na akcie z indexu S&P 100, které se často pro podobné účely používají (jde o velké a vesměs stabilní společnosti představující skoro 50 % kapitalizace amerického akciového trhu).

Takto bude vypadat equity křivka po komisích aplikovaná na akcie z indexu S&P 100 s tím pravidlem, že v jeden okamžik bude otevřena pouze jedna pozice. Tedy v tomto případě dojde výběrem více trhů k vyššímu využití systému, ale nikoliv k diverzifikaci. Jinak řečeno – získávám se stejnou logikou více obchodů:

To už je samozřejmě zajímavější – vidím více než 200 obchodů, což je staticky už solidně relevantní. S použitým kapitálem by přístup za sledované období vydělal cca 153 %, ale drawndown by byl v některých místech až 43 % vůči prvotnímu kapitálu:

A teď malé „kouzlo“ diverzifikace, představující důvod, proč stavím své strategie na akcie a ETFs. Pozice lze totiž velmi snadno dělit na velmi malé „dílky“ a risk tak snižovat díky faktu, že všechna vajíčka „nevkládáme do jednoho košíku“. Technická poznámka – samozřejmě ani v akciích a ETFs nemohou být dílky extrémně malé, protože by většinu profitu ukrojily komise, ale diverzifikace je finančně mnohem méně náročná než v derivátech.

Pojďme se podívat na stejný systém, kterému ale vstupní kapitál rozdělím na 20 dílků. Ty budu obchodovat vždy v jiném trhu. Tedy tam, co jsem původně vstupoval s plným kapitálem, vstoupím jen s 1/20 kapitálu a zbytek použiji na další vstupní signály stále stejného systému v jiných trzích:

Na první pohled je vidět, že se s vyšší diverzifikací systém obchoduje stále stabilněji. Celkové zhodnocení je trochu nižší než u nediverzifikovaného přístupu – konkrétně 127 % základního kapitálu (bez reinvestování), nicméně podívejme se na drawndown:

Ten je necelých 10 %, tedy 4x nižší než v případě nediverzifikovaného přístupu. Jinými slovy – pokud by nám nevadil vyšší risk (vyšší drawdown), můžeme diverzifikované portfolio obchodovat s vyšší pákou (technicky to není problém) a dosahovat výrazně vyššího zhodnocení než u nediverzifikovaného přístupu.

Závěr

V dnešním článku jsem chtěl především odpovědět na otázky týkající se mého přístupu k automatizaci a trochu blíže odhalit směry, kterým se věnuji. Současně věřím, že vám poskytl inspiraci v tom, jak silným nástrojem může být možnost širší diverzifikace. Sám hledám takové přístupy, které jsou hodně jednoduché, ale fungují robustně prakticky na libovolných trzích. Ve svých přístupech pak nepracuji ani tolik na perfektní podobě systému na jednom trhu, ale svoji pozornost věnuji řízení rizika jako celku. A na výše uvedených jednoduchých příkladech můžete vidět, jak jsou podobné taktiky silné. A to jsme se věnovali diverzifikaci jen skrz jednu obchodní logiku.

V dnešním, trochu netradičním tématu vám vysvětlím, jak to, kudy chodíte každý den do svého zaměstnání, může ovlivňovat kvalitu vašeho tradingu. Možná to zní trochu bláznivě, ale uvidíte, že to má svoji logiku. Jedná se o mé důležité, již dávné psychologické zjištění, kterého se držím už řadu let. Vezměme to ale postupně.

Mozek je velmi složitý orgán, ale v jednom je vcelku jednoduchý: Dělá to, na co ho naprogramujete. Jak? Jednoduše. Naprogramujete ho tak, že mu dáváte myšlenkami jasné instrukce a následně vlastními činy urychlujete vytváření adekvátní mozkové mapy (něco jako řídící kód, který se však jednou etabluje a již nemění). Pak už je to jednoduché. Jakmile se určitá myšlenka a následný čin "zaběhnou", co se stane dál? Mozek se přepne na autopilota a jede stále dokola to jisté – jako naprogramovaný kód. A výsledek je, že vy se divíte, proč stojíte na místě.

Celé téma je vcelku zásadní a velmi důležité (více, než se může zdát) a vytvořil jsem kolem něho vlastní teorii, které říkám, "cesta nejmenší bolesti versus cesta nejvyššího potenciálu". Protože každá z cest vás povede k jinému výsledku.

Pojďme si tuto teorii demonstrovat na vaší cestě do práce, kde s trochou nadsázky vše začíná. Jak taková cesta obecně vypadá?

Vstanete v určitou (přesnou) hodinu, provedete ranní úkony (v přesném sledu, ve velmi podobné časové intervaly). Následně v určitý, většinou téměř přesný čas vyrazíte autem z domu nebo pěšky na MHD. Ať už zvolíte jakýkoliv dopravní prostředek, zvolíte zaběhlou cestu, stejné číslo tramvaje, stejný vagón, podobné místo v něm – stejně jako včera, ale i jako zítra. Občas musíte sice lehce zaimprovizovat, ale v základu je celý tento váš denní proces vysoce automatizovaný, prediktabilní a podvědomý. Proč ho děláte stále stejně? Protože je to cesta nejmenší bolesti. Optimalizovali jste celý proces tak, aby zabral minimum času a měl v sobě minimum komplikací (a rázem se pochválili, jak pragmatický a praktický typ člověka jste). Rázem jste také etablovali jeden z mnoha precedentů, který vašemu mozku říká váš vyšší záměr: Zautomatizovat váš život, vaše myšlení, jít vždy, kdy je to možné, cestou nejmenší bolesti. (A pro doplnění: Je to normální, běžné a přirozené, není se za co stydět).

Například má vlastní "cesta nejmenší bolesti" začala vznikat už v dětství, kdy jsem začal poprvé chodit bez doprovodu do školy: Očekávalo se, že budu následovat vždy jasně danou, "předschválenou" cestu (nejmenší bolesti) – a to jsem také dělal. Ve stejném duchu jsem jednal i na druhém stupni ZŠ a první dva roky SŠ.

Pak ale přišel zajímavý zlom.

Jelikož jsem studoval filmový obor a měl neustále rozdělanou řadu filmových školních projektů, potřeboval jsem v kuse přicházet s novými, kreativními nápady. Ty se však pod trýzněním předmětů jako deskriptivní geometrie (zpětně chápu, proč nejčastější tvar býval kosočtverec) a chemie (proč nás v té době raději nenaučili něco o ženských nebo alespoň penězích?) příliš nedostávaly. Začal jsem už v té době pozorovat, v jaké okamžiky se snažím nové nápady nejčastěji vymýšlet – a uvědomil jsem si, že je to při cestě do školy a ze školy. A tak mě jednoho dne napadla zajímavá myšlenka: Co kdybych změnil cestu, kterou běžně používám?

Efekt byl prakticky okamžitý a nevídaný. Jít do školy jinou cestou byla najednou výzva: Neměl jsem spočítáno, kolik času nová cesta zabere, musel jsem improvizovat, přemýšlet a hledat kreativní řešení. Stalo se tedy něco zásadního: Mozek musel vypnout z velké části svůj autopilot a přepnout se do stavu, kterému říkám "cesta nejvyššího potenciálu" (raději mám anglický výraz "peak performance"). Jinými slovy, mozek se přepnul do zcela jiného, nového myšlenkového režimu. A v něm začaly přicházet nové nápady, myšlenky a pohledy!

Už tenkrát jsem byl efektem změn cesty do školy natolik fascinovaný, že jsem během života tuto myšlenku dále rozvíjel a nakonec dotáhnul až do podoby, kdy co nejvíce a nejčastěji cestuji, s oblibou také do zcela nových a neprobádaných míst, s nádechem dobrodružství a nepředvídatelnosti. Proč? Protože je to cesta nejvyššího potenciálu. Jsem nucen vypnout autopilota a zapnout mnohem podstatnější část svého mozku (ale i intuici). Po každé cestě se tak vrátím s tolika nápady, že je dalších několik měsíců, do nové cesty, ani kolikrát nestihnu zpracovat. Přitom nápady jsou to zásadní. Například, jen z nedávné doby:

• zcela nové metody position sizingu,
• zcela nové a unikátní metody řízení strategií a portfolia,
• bezpočet nových, originálních indikátorů,
• vize ohledně dalšího směřování v tradingu,
• atd.

Zkrátka a dobře, každá cesta nejvyššího potenciálu přinese nový, zásadní skok vpřed v mé tradingové kariéře a věci jdou pak kolikrát rychleji, než je jsem schopen realizovat. Proč tomu tak je? Protože jsem přepnul mozkové schéma svého myšlení. Vědomě a svým způsobem vcelku jednoduše.

Takže, pokud chcete skočit do dalšího levelu tradingu, přehoďte výhybku. Začněte chodit do práce úplně jinými cestami. Začněte dělat věci, které jste nikdy nedělali. Nic zásadního, maličkosti. Důležitá je však změna a přehození na druh myšlení, který přináší výzvy. Najednou uvidíte, že začnete mít nápady, jak svůj trading popostrčit výrazně dále.

Při té nudné cestě do práce, kterou jste už absolvovali milionkrát i v polo (a občas i úplném) spánku, žádná nová změna ve vašem tradingu nepřijde. Nepřijde žádný nápad, podnět ani inspirace. Pokud však občas provedete drobné změny a jste najednou nuceni čelit výzvám, začnete trénovat mnohem efektivnější část mozku, než je váš podvědomý autopilot. Budete se divit, jak rychle náhle začnou přicházet nové nápady a podněty.

Vidíte, i mezi cestou do práce a úspěšnými obchody se dá najít zajímavá korelace. Já vám to říkal.

Nejprve se zastavím u problematiky dat. Jak jsem psal ve zmíněné knize, obchodování orderflow je o vyhledávání různých anomálií a výrazností v dění v trzích. Ty nám pomohou porozumět dění v oblasti. Je zřejmé, že i v rámci sledování orderflow budou obchodníci využívat různé přístupy a třeba obchodovat odlišněji, než to dělám já. Ale v každém případě potřebují spolehlivá a kvalitní ticková data. Tedy taková data, která proudí v reálném čase a správně rozlišují obchody za bid/ask.

Samotný pojem kvalita dat je dost relativní. V tomto článku hovořím o kvalitě dat pro diskréční obchodování orderflow. Tedy na data nekladu nějak převratné nároky – je jasné, že určité prodlení nastává při přenosu přes oceán a třeba ani obnovovací frekvenci v Sierra Chart nemám nastavenou na nějaké extrémní hodnoty. Jinak řečeno – pro účely diskréčního obchodníka určitě není třeba zkoumat milisekundové odchylky realtime zobrazovaných dat. Nicméně data by měla sedět, řekněme na úrovni vteřinového zobrazování bid/ask informací. Že je to dnes samozřejmost? Právě že absolutně ne. Většina datafeedů od retailových brokerů je na tom velmi bídně. A to až tak, že budete často narážet na zpřeházené bid/ask informace. Ano, tam kde na kvalitních datech uvidíte na nízkém timeframu evidenci o větších nákupech retailů, můžete na méně kvalitních datech vnímat prodeje retailů – tedy zcela opačný kontext.

Jak je to možné, netuším. S velkou pravděpodobností je to důsledek koncentrace zájmu běžných retailových obchodníků na co nejnižší marginy a co nejširší paletu indikátorů. Vše ostatní se brokeři snaží optimalizovat a ořezávat. Ono je jasné, že poskytování kvalitních dat bude technologicky náročnější a dražší než posílání nějakého osekaného datafeedu.

Bohužel zde nebudu uvádět nějaké přehledy brokerů, kteří mají kvalitní datafeed pro analýzu orderflow a těch nedostatečných. Jednak proto, že těch nevyhovujících je drtivá většina, a za druhé proto, že článek bude na Finančníkovi vystaven dlouhé roky a situace se může měnit.

Chcete-li si ověřit, zdali jsou data od brokera kvalitní, doporučuji jednoduché porovnání s kvalitním benchmarkem – osobně používám poskytovatele dat IQFeed.net, se kterým pracuji i v běžném tradingu. Ten poskytuje bezplatné zkušební období. Každý si tak může prakticky okamžitě udělat představu o kvalitě bid/ask informací ve svých datech. Pokud se vaše data budou s IQFeed rozcházet, doporučuji je pro orderflow nepoužívat. Orderflow analýzu nelze dělat „napůl“.

Co se týče kvalitních dat, o kterých vím, že jsou kvalitní – Kinetick pro NinjaTrader je jen jiný marketingový brand IQFeedu, takže tato data jsou také naprosto OK. Z bezplatných dat poskytovaných brokery mám dobrou zkušenost i s Rithmic daty, která jsou také pro orderflow analýzu v pořádku. Kvalitní je také datafeed poskytovaný Sierra Chart (jde o data Barchart) a ticková historická data, která jsou v Sierra Chart automaticky dostupná. Drtivá většina FIMS obchodníků pracuje s některým z uvedeného řešení.

A nyní k softwaru podporujícímu analýzu orderflow. Patrně nejdůležitější kritérium je, zdali daný software umožňuje napojení na kvalitní ticková data (viz výše). Některé programy tvoří platformu stejnojmenných brokerů (například TradeStation) a běžně napojení na jiná data nepodporují (resp. nepodporovaly v době, kdy jsem to před lety zkoumal). Konkrétně k TradeStation dostávám dost dotazů a podle mě to není nejvhodnější prostředí pro orderflow analýzu – ať již kvůli kvalitě tickových dat, či malé podpoře připravených nástrojů pro analýzu orderflow. TradeStation je prostě řešení pro algoritmické obchodování – ale opět. To neznamená, že by v podobných programech nebyly základní nástroje pro orderflow analýzu vůbec k dispozici (například volume profily a numbers bary) – vše si lze buď doprogramovat, nebo v nějak vyspělé formě získat ve formě pluginu již naprogramované. Zásadní je tedy kvalita dat, kterou si musíte porovnat ve svém programu sami (případně je možné, že někdo napíše své konkrétní zkušenosti pod článek).

Tedy nástroje pro sledování orderflow jdou ve většině programů nějak doprogramovat, ale to jednak zvládne jen pokročilý programátor a současně je to otázka vynaloženého času a investic. Osobně bych doporučil využívat ty nástroje, které dnes mají všechny funkce nachystané a teprve až se s nimi naučíte pracovat a zjistíte jejich limity, tak třeba pracovat na vlastním řešení.

Z mé praxe jsou na retailovém poli pro orderflow obchodování zajímavé programy Sierra Chart, NinjaTrader, InvestorRT a MarketDelta. Sám pracuji s programem Sierra Chart, který z mé zkušenosti nabízí nejvyšší komfort (vše je zde k dispozici v základní instalaci) a výhodný poměr cena/výkon. Nastavení Sierra Chart pro sledování orderflow jsem věnoval bezplatné bonusové video, které naleznete na orderflow.cz. S ostatními programy nemám dnes už moc kontakt. NinjaTrader je bezplatný, a tudíž lákavý. S využitím nejrůznějších pluginů (zdarma a placených) určitě můžete získat dostatečnou funkcionalitu, ale nezbavíte se permanentních bugů (chyb) a neefektivit v základním systému, které se s programem táhnou a které developer napravuje opravdu velmi pomalu. Nyní se po letech dostává na světlo verze 8, tak je možné, že NinjaTrader oslní. Jak jsem uvedl, všechna řešení popsaná v tomto odstavci jsou pro obchodování orderflow naprosto dostatečná a výběr konkrétního softwaru bude hodně otázkou osobní preference a očekávání. Osobně například nejsem programátor a tak mám rád, když vše funguje bez nějakého zásadního ladění a skládání. Ale rozumím tomu, že někomu jinému může vyhovovat něco jiného. V každém případě použitý software rozhodně nebude stát mezi tím, zdali v trzích budete, či nebudete profitovat. V případě analýzy orderflow a použitých dat to ale platit nemusí – zde mohu být rozdíly zásadní a testování kvality dat je opravdu třeba věnovat zvýšenou pozornost.

Máte zkušenost s daty, která nejsou vhodná pro orderflow analýzu? Prosím podělte se v připojené diskuzi.

Vytvářet v trzích pravidelné a stabilní profity není snadné. Uspějí vesměs jen ti, kteří dostatečně porozumí obchodovaným principům. Principům změny nabídky a poptávky stojících za jednotlivými tržními pohyby. Principům spojených s identifikací subjektů pohybujících se v trzích a opakovatelných situací, které jejich aktivity vytvářejí. Pro všechny, kteří podrobné porozumění hledají, je zde nová ebooka Orderflow trader popisující způsob analýzy trhů z tradičního a stále velmi funkčního pohledu „čtení pásky“ (tape readingu) – analýzy ordeflow. Pochopitelně zasazeného do možností dnešních moderních softwarů.

E-booku připravil Petr, který se tomuto stylu tradingu věnuje již řadu let. Jejím cílem je zprostředkovat pro většinu obchodníků nový pohled zejména na svět intradenního obchodování, ale v knize naleznete na více než 70 stranách popis řady principů aplikovatelných při stavbě libovolných profitabilních systémů. Mj. například:

• Popisy fungování cenových aukcí.
• Popisy trhů z pohledu záměrů a chování různých typů účastníků trhu a mechanismů, jak těchto znalostí využít pro naše vlastní profity.
• Základy sledování nabídky/poptávky v orderflow.
• Čtení příběhu v numbers barech (moderní forma tape readingu).

To vše doplněno Petrovými lekcemi z mentoringu obchodníků stavících své přístupy na využívání orderflow analýzy.

E-book bohužel již není k dispozici.

Tyto 3 stupně vznikly v rámci přemýšlení o mých minulých i současných krocích, v rámci snahy o trochy odstupu od všeho, co jsem za více jak dekádu tradingu již zažil, prožil a prošel si jako cestu tradera.

Řemeslo

První stupeň úspěšného tradingu je bezesporu řemeslo. Jedná se o miliony drobností, které je třeba zvládnout, pochopit a naučit se ovládat. Co je řemeslo? V prvé řadě pochopení money managamentu a risk managamentu. Jak a kam umísťovat stop-lossy, výstupy, jak různé rozdílné metody ovlivňují výsledky, jak a kolik riskovat na každý obchod. V druhé řadě je to zvládnutí základního čtení mechanismů trhů, časování vstupů a často i backtest.

Můžeme zde použít drobnou analogii. Trh je hrubý, surový, neotesaný kus dřeva. Trader je řezbář, který se z daného trhu chce pokusit vytvořit něco smysluplného. Musí se tedy nejprve naučit chápat, jaké má k dispozici nástroje, jak s nimi zacházet, aby chránil sám sebe (a neusekl si při první příležitosti prst), k čemu vlastně slouží a které jsou užitečné a které už nikoliv. Následně musí pochopit materiál, se kterým pracuje: Jeho měkké a tvrdé části, jeho kvality, jak, kdy, kde a pod jakým úhlem aplikovat nástroje. Během toho musí také neustále posilovat a trénovat svoji trpělivost, protože ze začátku mu to nepůjde, byť většina bude chtít do 24 hodin překonat i ty největší mistry. Řada řezbářů to možná vzdá, protože zjistí, že vztah s dřevem je nad jejich síly nebo že zkrátka dřevo se nelze naučit ovládat za noc.

Pokud však řezbář vydrží, vypěstuje si postupně svůj styl, dostane řemeslo do krve a bude si každým dnem jistější v tom, jak své řemeslo dělat co nejlépe.

Inovace

Po perfektním zvládnutí řemesla, obvykle po několika letech, přichází fáze inovací.

Člověk, který perfektně zvládne své řemeslo, začne po určité době hledat způsoby, jak experimentovat nad rámec toho, v čem se již stal téměř mistrem. Pokud perfektně zvládneme a ovládneme určitý prostor, začneme přemýšlet, jak se vydávat za něj.

V této fázi začínají tradeři přicházet se zcela novými myšlenkami a nápady. Většina z nich nefunguje, to však není pointa: Samotný proces experimentování a hledání nových možností se již stává velmi pozitivní a naplňující zkušeností. Dané experimenty přitom nemusí být nutně realizovány pro dramatické efekty, spíše naopak. Mnoho traderů v této fázi experimentuje zkrátka jen pro drobná, nekonečná vylepšení: Jak umístit stop-loss ještě lépe a efektivněji? Jak vylepšit celkový koncept o něco nového, zajímavého, s přesahem běžného řemesla?

Tato fáze dále prohlubuje tradingový styl až na úroveň, kdy je styl vysoce individuální (a často už ne přenositelný na další osoby). V AOS obchodování se jedná o stav, kdy začneme prakticky denně přicházet s bláznivými novými nápady, které občas přinášejí ještě bláznivější výsledky.

Inovace je úžasná, vysoce naplňující fáze, kterou však není nikdy možné absolvovat bez předešlého, perfektního zvládnutí řemesla.

Adaptabilita

Třetí fáze je ještě zvláštnější. Už dostatečně chápete řemeslo a inovace a nové nápady jsou na denním pořádku. Vše toto už jde poměrně snadno, nenuceně. Přitom se začínají dít dvě zajímavé věci: 1) čím dál tím více chápete, že vlastně nic nevíte; 2) jste opakovaně ochotni zapomenout vše, co jste si za ta léta "vydřeli".

Této fázi říkám "adaptabilita". Jedná se totiž o zvláštní stav mozku, kdy jste ochotni ze dne na den zapomenout cokoliv, co jste do té doby "vydřeli" a za čím jste si stáli na 110 %, ve jménu dalšího postupu vpřed. Zatímco běžný člověk by hodnotil tento stav negativně jako "neschopnost si stát za svým", trader v této fázi začíná hodnotit celý stav vysoce pozitivně: Ještě více než kdykoliv dříve si uvědomuje, že v tradingu je vše relativní, nic není definitivní, nic není exaktní, nic není na vždy. Trader v této fázi již dávno neobchoduje proto, aby ukojil své materiální potřeby, ale především pro radost ze hry a také ze zvědavosti, co další, nové změny udělají. Tvrdohlavost se více mění do kuráže, ego do zvídavosti. Neznamená to přitom nutně, že vyděláváte více! Znamená to pouze to, že si vše ještě více užíváte, že jakýkoliv stres související s tradingem se snižuje na minimum (případně zmizí úplně), že si věříte ne kvůli svému systému a edge, ale kvůli své vlastnosti a schopnosti rychlé přizpůsobivosti. Přestáváte být paranoidní, začínáte být vysoce kreativní a trading vás těší už jenom kvůli tomu, že ho každý den můžete dělat. Mnohem více než dříve akceptujete nedokonalost celého tohoto řemesla a nekonečné technické problémy. Chápete a akceptujete, že nic a nikde není dokonalé – a to ani v trzích a tradingu.

Možná existují i další fáze. O těch ale zatím nevím. Možná vám je napíšu za pár let 🙂

Přeji všem skvělé obchody.

Výčet běžných psychologických vnitřních soubojů traderů by mohl být zřejmě skutečně velmi dlouhý, možná se postupně různými aspekty budeme zabývat ještě později. Dnes bych ale rád vysvětlil nejzákladnější věc ze všech a tou je to, jak řada traderů nechtěně sama sebe programuje k trvalému neúspěchu, aniž si to sami uvědomují. Za vším přitom stojí zdánlivě nenápadná a pro mnohé (mylně) možná i nepodstatná věc – a to sice, co sami sobě říkáte, když se zrovna nedaří. Každý má určitý druh samomluvy, který si v podobných situacích opakuje vždy dle podobného vzorce a ve většině případů tak nechtěně programuje své podvědomí pro další a další neúspěchy.

Obecně by se daly typy samomluvy shrnout do čtyř skupin, a to s následujícími dopady.

KATEGORIE 1 – SEBETRÝZNITEL: "Jsem blb. Můžu si za to sám."

Lidé milují neustále za něco trestat sami sebe. Je to dáno naprogramováním našeho chování už od útlého dětství: Kolikrát jsme slyšeli věc jako "styď se" nebo "jdi do kouta, a přemýšlej o sobě"? Nezřídka dost často na to, abychom tyto neefektivní vzory chování vzali za své a přirozené a nesli si je v sobě po zbytek života, tj. i do tradingu.

Samomluva sebetrýznitele je nejnebezpečnější a nejvíce zničující ze všech. To, co si po každé chybě nebo neúspěchu ve své hlavě sami sobě řekneme, to bude naše příští realita. Pokud sám sobě říkám "jsem blb", programuji své podvědomí na to, abych byl blb. Pokud sám sobě říkám "mohu si za to sám", buduji si sebetrýznitelský koncept, kdy budu podobné situace podvědomě vyhledávat i nadále, protože, leč si to nechci přiznat, sebetrýznění mně svým způsobem dělá dobře. Jakýkoliv takovýto podobný druh samomluvy programuje naše podvědomí na jediné – další neúspěch. Podvědomí totiž dělá jediné – dlouhodobě nás ubezpečuje o tom, co jsme si za ta léta pečlivě vsugerovali. S touto kategorií samomluvy se náš trading nikdy nezlepší. Vždy budeme ten "blb, který si za to může sám".

KATEGORIE 2 – OBĚŤ: "Všechno je proti mně. Technika, trhy, broker, manželka i pes."

Toto je další druh samomluvy s fatálními následky. Bohužel, syndrom sebetvoření oběti je zejména v dnešní době u nás nesmírně oblíbený a rozšířený. Sebelítost a pocit lamentování nad tím, jak jsme se stali oběťmi vlády, systému, zaměstnavatele, klientů, počasí, okolností, psa a kočky jsou všudypřítomné. Nebudu nyní vysvětlovat, proč je toto zásadně špatně a proč ve skutečnosti nic jako špatné okolnosti ve skutečném úspěchu nefunguje, o tom možná až příště. Nyní se vrátím k tradingu.

Lidé, co milují dělat ze sebe oběti (je jich obrovitánské množství), programují své podvědomí opět na jediné – aby nadále byli oběťmi. Svým způsobem je to pohodlný a velmi alibistický stav, protože jakýkoliv neúspěch je možné rychle a snadno přenést na někoho druhého nebo na různé okolnosti, a tak si zdánlivě nalháváme, že vlastně my za neúspěch nemůžeme a že ve skutečnosti bychom mohli být kdykoliv úspěšní, kdyby jen... Je to ale veliké sebeobelhávání, které opět vede k jedinému – budeme trvale neúspěšní. Nejenom v tradingu, ale ve všem ostatním.

Pokud si při neúspěchu sami sobě říkáte, kdo vše a co vše může za váš neúspěch, máte výrazný problém na své cestě k úspěchu. Bohužel.

KATEGORIE 3 – EMOCIONÁLNÍ OPTIMISTA: "To bude dobrý."

Třetí kategorie je určitým důležitým přechodem mezi dvěma předešlými a tou poslední, která vede k úspěchu.

Lidé v této kategorii jsou již výše, nemají potřebu se sebetrýznit ani hledat kolem sebe viníky, pokud se jim nedaří. Lidé v této kategorii jsou již optimisté a věří, že věci se vylepší a časem se dostanou na správnou cestu.

Toto je již gigantický posun vpřed, který začíná přinášet radikální změnu v uvažování. Pokud je toto váš druh samomluvy, jste již na dobré cestě, ale bohužel stále vzdáleni od úspěchu. Problém tohoto přístupu sebemluvy je v tom, že je příliš emocionální. Samotná emocionální víra v to, že něco bude dobré, ještě neznamená, že to tak bude. Navíc s podobným přístupem máte i další problém: Jelikož více lidí spadá do předešlých dvou kategorií, a vy se mezi ně nechcete řadit, vnitřně své "to bude dobrý" obhajujete velmi intenzivně jenom proto, abyste se nenechali strhnout do negativity ostatních. Tím z celé záležitosti děláte ještě více emocionální věc a i přes pozitivnější přístup a více úspěchů se stále nejste schopni posunout výrazněji vpřed.

KATEGORIE 4 – KONSTRUKTIVNÍ PRAGMATIK-OPTIMISTA: "Aktuální stav je odrazem a návodem k lepší budoucnosti a vím, co si z toho vzít. Děkuji za to. "

Poslední kategorie je velmi vzácná.

Skutečně úspěšní lidé se naučili chápat neúspěchy jako zrcadla k tomu, co začít dělat jinak a správně. Problém této kategorie je v tom, že mnoho lidí si je vědoma, že by to tak mělo být, ale posunout se do této kategorie je nesmírně náročné.

V prvé řadě to vyžaduje pochopit, uvědomit si a přijmout, že jen a jen my sami jsme zodpovědní za náš život, a tudíž i náš trading. Následně přijmout a pochopit, že není třeba se trýznit, pokud něco uděláme špatně, ale také že nemáme nikoho vinit – ani sebe samotné! Zde dělá mnoho lidí chybu – když si uvědomí, že není správné vinit lidi kolem sebe, protože je třeba sám převzít vlastní zodpovědnost, začnou vinit sami sebe. Jenomže to je stále dokola to samé – kategorie 1 a 2. Trik je v tom začít hledět na neúspěchy jako na příležitosti. Pokud neúspěch vidím jako signál k tomu, co kde zatím ještě nedělám správně a ideálně, nemusím sám sebe vinit, protože namísto chyby vidím příležitost, ale zároveň nemusím ani cítit od těchto chyb odprostění se tím, že z nich jen udělám "další okolnosti", protože jsem již za celý proces převzal plnou zodpovědnost.

Tento stav přináší zajímavou kombinaci optimismu, konstruktivního pragmatismu, hlubokého akceptování věcí a neuvěřitelně rychlého posunu vpřed. Kdy vše vypadá, jako by náhle přicházelo samo a vy věděli, co máte dělat. Do tohoto stavu je také nesnadné se dostat, protože předešlé kategorie se opouštějí těžko. Vyžaduje to hodně práce na sobě samotném, hodně upřímnosti k sobě samotnému.

Závěrem

Řada lidí může dokonce oponovat, že nejdůležitější je edge, že pokud máte dobrou edge, vše výše už je nepodstatné. Důrazně nesouhlasím. Stavy popsané výše vás dříve či později doběhnout i se skvělou edge. Viděl jsem řadu traderů se skvělou edge, které dohnalo nejprve jejich vlastní ego a následně, když věci přestaly jít správným směrem, projevila se v nich naplno síla kategorie 1 nebo kategorie 2. Takže upadli do své sebelítosti, vinění okolností a nedokázali již iniciovat potřebné změny, aby se jejich edge vrátila na správnou dráhu.

Bohužel, psychologická stránka byla, je a nadále bude největší výzvou traderů. A to mám také na tradingu nejraději – tu úžasnou možnost nejenom vytvořit si úžasný byznys a nezávislost, ale také více poznat, pochopit a naučit se lépe ovládat sebe samotného. Čímž se svoboda a bohatství ještě více rozšiřují.

Takže, pokud chcete začít a chcete svou osobnost směřovat k růstu, začněte sledováním vlastní sebemluvy a jejím postupným měněním. Začněte sledováním momentů, kdy se nedaří. Co sami sobě říkáte? Co to říká o vás? Proč si říkáte, co říkáte? Co by bylo lepší si říkat? A nestojí za to zkusit sebemluvu příště trochu modifikovat – jen ze zvědavosti, co to udělá a jak se budete cítit poté?

Takže, o co jde? Jak už jsem zmínil v posledních měsících několikrát, letošní rok věnuji skutečně mnoho času problematice Market Internals. Myslím, že jsem se v této oblasti stal již vcelku expert – krom zcela vyčerpávajícího studia nejrůznějších aplikací, možností a verzí Market Internals (MI) a následného vytvoření téměř 30 vlastních MI aplikacích, často s originálními a nevšedními nápady, jsem také postupně zapojit řadu nápadů do vlastního obchodování a připravovaného fondu. Poslední měsíc jsem pak strávil s MI čas ještě trochu jiným způsobem – zabýval jsem se možností aplikace pro běžné diskréční daytradery, kterých je zde na Finančníkovi většina.

Rámcově jde o to, že dopady aplikace Market Internals na daytrading mohou být naprosto zásadní a přinést skutečně "neférovou" výhodu oproti těm, kteří o MI nemají ani ponětí. Jediný obchodní systém může být totiž zpracován do bezpočtu podob jen tím, že zapojíme různé možnosti MI – a to aniž bychom jakkoliv zasáhli do samotného původního systému, jakkoliv se ho dotknuli! Dle potřeby tedy můžeme s pomocí MI zlepšovat u našeho systému prakticky cokoliv – od průměrného zisku na obchod přes % úspěšnost až po drawdown a kvalitu equity.

Osobně jsem udělal během posledního měsíce skutečně širokou studii využití MI na jednoduchý daytradingový systém, založený na mé základní, stěžejní myšlence, kterou jsem léta diskréčně obchodoval, a tou je má metoda TNG (Touch-And-Go), neboli "dotkni se a jdi". Jde o jednoduchý odraz od EMA 34, který se postupně stal součástí systému FinWin (popsaného i TNG nuancí také v on-line kurzu Daytrading od A do Z). Diskréčně už sice nějaký ten pátek neobchoduji (veškeré mé obchody už jsou plně automatizované), což však neznamená, že bych nadále nevyužíval principy, které jsem se za léta s FinWin systémem naučil!

Systém, který jsem použil pro testování možností MI pro daytradery, je tedy založený na metodě TNG a testování jsem provedl ve zcela automatizované podobě, kterou připravil jeden ze studentů VIP AOS Turbo kurzu a o kterou se se mnou tento student podělil (děkuji). Tato automatizovaná podoba systému (AOS) postaveného na TNG mně umožnila provést testování možností MI pro daytradery mnohem rychleji, přesněji a jednodušeji a byl jsem vcelku překvapen, jak jediný systém může nadělit bezpočet podob, aniž bychom jakkoliv zasáhli do samotného systému!

Takže, pojďme na slíbených pár ukázek.

Nejprve základní podoba systému – ta vypadá takto:

Velmi solidní equity (myšlenka TNG je stále velmi silná a univerzální), na můj vkus však na to, že jde o jediný pattern příliš mnoho obchodů, což se podepisuje na průměrném profitu na obchodu (u základního systému 51 USD). Rozumné snížení počtu obchodů, drawdownu tak na polovinu (původní varianta systému má max DD na úrovni 3500 USD), zvýšení průměrného obchodu a případně ještě trochu lepší equity – vše toto by určitě byly příjemné "bonusy". Dobrá zpráva je, že vše toto je s aplikací MI možné. Co jsem však spíše chtěl ještě více ukázat je variabilita, kterou aplikace MI u jediného systému může přinést – aniž bychom jakkoliv zasahovali do samotného původního systému, cokoliv u něj měnili.

Tak například jedna z mých vlastních MI technik založených na MI klouzavém průměru dokázala počet obchodů radikálně zredukovat, dramaticky snížit drawdown a adekvátně zvýšit počet obchodů. Zrovna tak výrazně změnit charakter equity:

Další má vlastní technika, s využitím vlastní MI Bollinger Bands aplikace, pro změnu zredukovala systém pouze o cca 20 % nejhorších obchodů a zrovna tak přispěla k celkovému výraznému zlepšení. Equity zůstává podobná, ale je lehce vyhlazenější, parametry systému se celkově zlepšily, 20 % obchodů zmizelo (mezi nimi některé z těch nejhorších) – a to vše, aniž bychom se jakkoliv dotkli původního systému:

Zhruba podobné redukce a podobného zlepšení jsem dosáhnul i s další technikou, velmi jednoduchou, založenou na silných MI hodnotách:

Co by zde mohlo být velmi zajímavé, je případné spojení předchozích dvou technik – věřím, že veškeré výsledky by se v takovém případě ještě dále zlepšily.

Poslední ukázka pak pochází ze zcela jiného MI soudku, a sice identifikace optimální MI volatility a povolení systému obchodovat pouze v takové:

Co by zde opět mohlo být velmi zajímavé, je izolovat nejoptimálnější MI volatilitu a následně na ni aplikovat některou z předchozích technik (MI klouzavý průměr nebo MI Bollinger). Toto vše jsou rozhodně podněty ještě k dalším zlepšováním. I tak je ale fascinující, jak jediná technika dokáže dramaticky a zásadně ovlivňovat obchodní daytradingový systém, aniž bychom do něj museli jakkoliv zasahovat.

A co je to skutečně podstatné: Řada těch nejdůležitějších změn se odehrála na úrovni statistik. Nebudu zde rozepisovat všechny, bylo by toho totiž skutečně mnoho. V zásadě ale to nejzásadnější:

• ukázalo se, že jakékoliv parametry mohly být vylepšeny s některou z MI technik,
• drawdown bylo možné v některých případech snížit až o polovinu(!),
• co se ukázalo jako obzvláště působivé – MI mohou posloužit skvěle i k řízení počtu kontraktů, tj. například přidat kontrakt v obzvláště silné situaci, potvrzené skrze Market Internals,
• MI mohou při určitých aplikacích skutečně zajímavě pomoci vyskočit z obchodu když se mění v trhu prudce nálada, tj. ještě dříve než na základní stop-lossu, a tak celkově vylepšit výsledky,
• ne moc působivý AvgTrade původního systému bylo možné dramaticky zvýšit s řadou MI technik (nejslabší článek původní varianty systému tedy zcela vymizel).

Osobně nepřestávám být fascinovaný možnostmi MI, obzvláště pokud je začneme využívat inovativně a kreativně. Překvapuje mně, jak málo daytraderů o této technice vůbec ví nebo jí používá. I z tohoto důvodu jsem se rozhodnul připravit on-line kurz na téma Market Internals pro daytradery (ukázky z tohoto článku pocházejí z připravovaného kurzu, na kterém prezentuji i detailní statistiky, metody, postupy, rady a srovnání všech variant), kde vše vysvětlím od A do Z (samozřejmě také do detailu, co jsou to MI) a představím nejlepší a nejzajímavější aplikace právě pro daytradery (včetně mé jedné tajné, o které jsem dlouho váhal, zda jí vůbec prozradit). Pokud vše půjde dobře a čas to dovolí, mohl by být kurz hotový a k dispozici koncem října (zrovna tak jsem se rozhodnul, že všem, kteří jsou již naši klienti, nabídnu od začátku slevu). Vcelku se na tento nový projekt těším, protože si jsem jistý, že může pomoci mnohým z vás – daytraderům na jakékoliv úrovni.

MI jsou tedy skutečně unikátní technika, která může mít nevídané dopady na vaše obchodování. Pokud ji tedy použijete správně, inovativně a kreativně (sám na tomto úkolu pracuji již druhým rokem). Pak se MI stávají doslova "neférovou" výhodou.

Prázdninová nálada se myslím odrazila dokonale i v trzích. Za srpen spíše takové plácání se kolem nuly, nic moc akce. Po naprosto skvělé a profitabilní první polovině roku přišlo nyní zpomalení, uvidíme, jaké ještě budou trhy po zbytek roku.

Nyní můj žurnál cílů a progresu.

Nejprve jedna lehká "novinka".

Po několika měsících jsem se i tento měsíc ještě jednou vrátil k Market Internals, s několika novými nápady. Jelikož mně po mnoha měsících, co jsem s MI strávil čas, připadá tato technika skutečně naprosto skvělá, zkusil jsem otestovat většinu svých nápadů i trochu jinak – a sice, jak by fungovaly pro běžný, diskréční daytrading. Po mnoha experimentech jsem se nakonec rozhodnul, že vyberu 5–7 svých zcela nejlepších, a pro daytrading nejfunkčnějších nápadů, a připravím on-line kurz Market Internals pro daytradery. Vysvětlím vše ohledně Market Internals od základu – co to je, kde to hledat, jak na to, přidám své top nápady, představím srovnávací backtesty a vše shrnu do ryze praktické, okamžitě aplikovatelné podoby. Mám z tohoto rozhodnutí radost, neboť po více jak dvou letech bezpečně vím, že mohu něco skvělého a vysoce užitečného přinést opět i daytradingovým diskréčním obchodníkům, ne pouze AOS obchodníkům. Pokud vše půjde dle plánu, mohl by být kurz na konci října.

Během tohoto měsíce pak pokračovaly současné projekty, všechny k výrazné spokojenosti.

Automatizace stavby obchodních systémů probíhá skvěle. Velmi se těším na výsledek. Dedikovali jsme na projekt náš nejlepší a nejvýkonnější server, a pokud vše půjde i nadále dobře, už na podzim by se na něm mohly 24 hodin denně automaticky vytvářet AOS strategie, automaticky testovat jejich robustnost, porovnávat se mezi sebou, archivovat, ověřovat na dalších trzích a mnohem více. Podobná automatizace byl vždy můj sen – opět více volna a času na cestování! I když je jasné, že celý projekt bude ještě vyžadovat nemálo dalšího času, testování a vylaďování.

Progres na fondu a řídící aplikaci TradingDirector (TD) také pokračují dobře. TD aplikace je prakticky připravená na testování na demo účtu. Po dvou letech nekonečné práce (rok vytváření a testování algoritmů a rok budování TD aplikace) je to pro mě samozřejmě úžasný okamžik. Opět, ještě zdaleka nejsme u konce, ale postupujeme definitivně do další fáze. Ostatní linie projektu se během srpna taktéž pohnuly vpřed – podařilo se technicky vyřešit, jak provádět exekuce napříč mnoha klientskými účty, dořešit požadavky regulačních orgánů v USA, a dokonce i domluvit, že náš obchodní server bude v Chicagu přímo v budově burzy, což by se mělo (doufám) pozitivně odrazit na exekucích.

No a co mám před sebou za závazky na další měsíc?

Předně asi nekonečně dalšího testování a ověřování, jak v rámci TD, tak v rámci automatizace procesu stavby a testování nových AOS. Testování a ověřování nemám rád. Je to "piplačka", konzumuje to mnoho času, není v tom nic kreativního a vyžaduje to velmi mnoho soustředěnosti. Ale udělat se to bohužel musí. Snad se nám podaří odladit většinu možných chyb ještě před živým spuštěním.

Dále nás s kolegou čeká testování mých nových nápadů založených na obchodování swingů. Jsem na to velmi zvědavý a hodně si od toho slibuji. Dal jsem dohromady nové, vlastní indikátory a s kolegy je vyladil, takže teď se uvidí, co to přinese.

No a v neposlední řadě bych se rád i příští měsíc věnoval další práci na osobním růstu. V posledních měsících zjišťuji, že nejefektivnější možný způsob, jak se obecně v tradingu hýbat vpřed, je přijít s nějakým originálním, silným nápadem (což je naštěstí má silná stránka) a realizaci pak z většiny už přenechat na lidech chytřejších a talentovanějších. Mám štěstí, že oba projekty nyní realizuji s dvěma špičkovými programátory a talentovanými tradery. Sdílení svého nejlepšího know-how s lidmi, kterým mohu naprosto věřit (moc takových není) a kteří na oplátku provedou špičkovou exekuci daných nápadů, je letošní rok můj největší posun v osobním růstu – od solitérského tradera směrem k otevřenému sdílení mezi lidmi, kteří za to stojí a mají co nabídnout zpět. Růst možností v tradingu se tak výrazně zrychluje (samozřejmě pro všechny zúčastněné). Ještě před rokem jsem si moc neuměl představit si spravovat do budoucna například miliardu pro nějakého velkého, institucionálního klienta v USA. Dnes si to již představit umím, ale především díky lidem, kterými jsem se obklopil pro další a rychlejší růst v tradingu a zdolávání nových možností. Samozřejmě to nebude snadné, ještě to pár let zabere, ale jednak nikam nespěchám, a především mě to opravdu baví. A také věřím, že člověk by se měl neustále snažit posouvat dál a posouvat své možnosti a bariéry.

No a to je rámcově vše. Příští měsíc si také dávám malou dovolenou, na pár dnů zajedeme s ženou do Portugalska a pak do našeho oblíbeného města Sevilla.

A závěrem ještě jedna malá, motivační story. Minulý týden jsem na zdejším slavném Starlite festivalu potkal bývalého souseda. Když jsme se před 4 lety do Španělska stěhovali, začínal s tradingem. U toho pracoval, jezdil starým fiatem a bydlel v malém bytě s kamarádem. Dnes už se živí pouze obchodováním, letos si pronajal velikou vilu s bazénem o 15 kilometrů dále a jezdí novým VW EOS cabrio. Jeho styl je klasický daytrading založený na nekomplikované technické analýze – řekl bych, že není o nic jiný než obchodní styl většiny daytraderů zde na Finančníkovi. Je to již několikátý trader, kterého jsem zde potkal.

Přeji všem dobré obchody a rychlý posun vpřed. A zůstávejte pozitivní!

V tuto chvíli mám v hledáčku dvě obchodní platformy, na jejichž finální uvolnění čekám, a jsem zvědavý, jaká bude zkušenost s nimi.

První z nich je NinjaTrader (NT) 8.0. Nejnovější verze tohoto populárního programu má již několik let zpoždění a dle mých informací se nyní nachází ve fázi beta testování. Je pravda, že verze NT 7.0 je na trhu již několik let a upgrade by si program zasloužil. I když sám NT aktuálně vůbec nepoužívám, rozhodně verze 8.0 zůstává na mém "watch listu", neboť předpokládané novinky vypadají vcelku zajímavě.

Zde výpis některých z nich:

• celkové vylepšení práce s multi-core, a tudíž výrazné zvýšení rychlosti,
• lepší ukládání dat do databáze pro zvýšení stability a rychlosti,
• až 10x zrychlení optimalizace,
• zlepšení prvků uživatelského ovládání pro lepší a plynulejší uživatelskou zkušenost,
• nový DOM s možností navázat příkazy na indikátory (například klouzavý průměr),
• celkové zjednodušení práce s managováním symbolů,
• nový FX board,
• lepší a pokročilejší vytváření alertů,
• vylepšení Times & Sales,
• nový způsob rychlého výběru timeframu (viz obrázek),
• nové nástroje pro kreslení,
• nové možnosti zobrazování grafu,
• nový 3D optimalizační graf (viz obrázek),
• využití a konfigurace multi Fitness funkcí pro optimalizaci,
• vylepšení Walk Forward optimalizace,
• celkové vylepšení v oblasti programování a tvorby skriptů,
• nový SUPER DOM vizualizující hloubku trhu (viz obrázek).

Vylepšení je mnohem více a celý seznam je možné nalézt zde.

Obecně považuji pro mou osobní práci programovací jazyk NT za příliš komplikovaný, s programovacím jazykem EasyLanguage od TradeStation jsem se ztotožnil mnohem rychleji a i jako velmi amatérský programátor v něm dokáži rychle udělat prakticky cokoliv.

NT 8: Změna timeframu v grafu bude jednodušší, rychleji a snadněji konfigurovatelná.

NT 8: Čeká nás i nový 3D optimalizační graf.

Druhý program, který mám v hledáčku již více jak dva roky, který již přes dva roky posouvá své spuštění, a který jsme s mým kamarádem programátorem před delší dobou i beta-testovali v jedné z raných fází, je zcela nový hráč na trhu a jmenuje se IQbroker.

Nenechte se zde zmást, nejedná se žádnou brokerskou společnost a slovo "broker" v názvu je trochu nešťastné". Ve skutečnosti se jedná o zcela novou, nezávislou platformu, která půjde napojit na celou řadu brokerů (například Interactive Brokers).

IQbroker byl od začátku vytvářen s cílem přinést na trh zcela nový nástroj, postavený na nejmodernějších technologiích, se zaměřením na profesionální využití (a zjevnou snahou zaujmout i velké fondy a velké hráče). Takovýto svěží vítr byl již v tak trochu stojatých vodách high-end obchodního softwaru potřeba, a už naše testování velmi rané verze vypadalo slibně. Proto jsem zvědavý na celkový výsledek, a jakmile bude program uvolněn, samozřejmě jej podrobíme řádnému testování.

Za velkou výhodou programu považuji skutečnost, že sám již obsahuje některé profesionální funkce, které bych očekával v každém vyspělém programu – například zabudovanou Monte Carlo analýzu a skutečně masivní, kvalitní práce s portfolii, na špičkové, profesionální a rychlé úrovni (doposud takový nástroj na trhu chybí, veškerá aktuální řešení na kvalitní a masivní práci s portfolii jsou spíše polovičatá a plná kompromisů).

Program slibuje skutečně vysokou rychlost, robustnost, ale i uživatelsky přívětivé ovládání (pro grafické rozhraní byl najatý špičkový expert, který se podílel například i na Gmail od Google). Pokud platforma veškeré své sliby naplní, mohlo by se jednat o skutečně zajímavého hráče na poli profesionálního softwaru, a osobně se již na uvolnění finální verze velmi těším. Jedinou nevýhodou programu je jeho skutečně vysoce profesionální zaměření, tj. bez značného programátorského umu si zde moc neškrtnete. Naštěstí má dlouhodobá a těsná spolupráce s kamarádem programátorem pro mě osobně tento problém řeší, a již z dřívějšího testování víme, že převod strategií z TradeStation není výraznější problém (což ovšem neznamená, že bych plánoval TS opustit, to rozhodně v žádném případě).

Na další vývoj jsem tedy velmi zvědavý, i když je jasné, že první verze nebude bez chyb, a úplné vyladění bude trvat minimálně další rok. Tj. rozhodně zatím není kam spěchat.

Zde přidávám opět pár screenshotů:

Určitě se tedy máme na co těšit a samozřejmě budeme nový software po jeho uvolnění i recenzovat.

Nejprve ke stop-lossům obecně

Každý vstup by měl mít jasný plán, kdy jej ukončíme – ať již v profitu, nebo ve ztrátě. Asi nejméně flexibilní jsou výstupy stanovené fixními targety a stop-lossy. Tedy ve smyslu, že obchodujeme na základě historických statistik s tím, že buď inkasujeme určitý profit, například 300 dolarů, nebo ztrátu (stop-loss), například 100 dolarů. Tato forma řízení risku je poměrně rozšířená, ale upřímně podle mého názoru není příliš dobrá. Resp. je dobrá v počáteční fázi studia trhů a například tréninku vstupů, nikoliv pro reálné a stabilní profity.

Důvodem je především fakt, že tento typ fixního trade managementu je extrémně neflexibilní a trhy jsou přitom dost dynamické. Pokud hledáte jednoduchý, ale alespoň trochu dynamičtější trade managementem, pak bych se díval po nějakém fixním trade managementu navázaném na volatilitu. Například násobek indikátoru ATR (average true range), který přizpůsobí používaný stop-loss a target aktuální volatilitě.

Ani dynamické fixní stop-lossy však nejsou z mého pohledu pro trading úplně ideální. Zde jsou hlavní důvody, které mě k tomto závěru vedou:

- Jakékoliv fixní stop-lossy (a targety) vycházející z historických statistik budou extrémně náchylné na přeoptimalizaci. Tedy nalezení parametrů vytvářejících dobré historické equity křivky, které však nebudou v budoucnu fungovat (protože postrádají logiku vycházející z trhů). Opět – neříkám, že jde o zcela špatnou techniku, ale její určení vidím spíše v simulovaném trénování některých dílčích taktik obchodování.

- Zejména optimalizované stop-lossy používají obchodníci velmi malé. Pak stačí, aby po vstupu udělal trh „šum“ o dva ticky větší, než bylo běžné v backtestu, a z potenciálního zisku je ztráta.

- Obchodníci používající malý stop-loss mají pocit „ochrany“ a vrhají se do nejrůznějších situací, mj. na základě dojmu, že prakticky nic neriskují. Jenže právě skrz větší počet menších ztrát ve spojení s komisemi se účet ztrácí nejčastěji!

- V trzích (a v těch intradenních především) se z pochopitelných důvodů nedají najít příliš robustní strategie, které by fungovaly s jednoduše nastavitelnými fixními parametry, protože takový edge by byl velmi rychle rozebrán všemi automaty. Obchodníci hledající ten správný poměr fixních parametrů tak často balancují na hraně hledání svatého grálu, kde se v rámci mantry udržení fixních parametrů trade managementu často věnují studiu nepodstatností a přeoptimalizovaných řešení. Opět opakuji – pro určité fáze studia trhu vnímám fixní trade management jako dobrou pomůcku, nikoliv však pro pokročilý reálný trading.

V praxi ale skutečně jako největší problém vidím používání příliš malých fixních stop-lossů, navíc ve spojení s nepříliš dobrými vstupy. A není jistě příliš velkým tajemství, že podobným způsobem se v trhu pohybuje většina retailových obchodníků, na jejichž příkazy je tak připraveno množství nejrůznějších algoritmů předpovídajících jejich chování a umístění příkazů.

Jak tedy na stop-lossy?

Osobně vnímám stop-loss ve dvou rovinách. Jednak jako záchrannou brzdu, která mě automaticky dostane z obchodu v momentě, kdy dojde například k výpadku internetu. Tady pochopitelně hodně záleží na tom, s jakým instrumentem pracujeme. Pokud obchoduji pozičněji akcie bez větší páky, pak mě podobná ochrana příliš nezajímá. V intradenním obchodování futures, kde pracuji s vysokou pákou, ale ochranu určitě chci mít. Jde ale o vzdálenější stop-loss, který nerad používám pro samotný výstup z pozice. Spíše jde o ochranu, abych jedním obchodem nevymazal příliš velkou část profitu v momentě, kdy se stane něco nenadálého (technický výpadek, přehlédnutý report atd.).

Z druhého pohledu vnímám stop-loss jako prosté ukončení pozice jinde než na targetu. Nejčastěji někde v menší ztrátě poté, co se trh nerozjede mým směrem (ale ještě není tak hluboko ve ztrátě, aby zasáhl můj vzdálenější stop-loss). Tento princip vnímám zejména v intradenním obchodování jako hodně klíčový – traderům totiž umožňuje nechat obchodu prostor, ale současně ukončovat obchody s průměrnou menší ztrátou. Jde určitě o pokročilejší techniku, kterou nelze aplikovat okamžitě, ale určitě je dobré od začátku studia tradingu trhy sledovat a snažit se identifikovat principy vedoucí k ziskovému nebo ztrátovému obchodu. Osobně k tomu v rámci FIMS používám analýzu aktivity ostatních obchodníků – orderflow a volume. Pokud například vstoupím do dlouhé pozice a vnímám velkou snahu retailových obchodníků nakupovat, a trh přesto neroste, vím, že nemá smysl v takové pozici zůstávat a ukončím ji předtím, než se trh podívá k jejich stop-lossům. Tedy pozici neukončuji na fixní ztrátě vycházející z historických statistik ale na základě stavu trhu.

Pro příklad efektivní aplikace MI jsem vybral jeden ze svých nejstarších obchodních systémů (který obchoduji živě již od roku 2011) s názvem TOMNES BOSS. V tomto případě se jedná o lehce upravenou swing variantu, která nevystupuje na konci dne (EOD), ale drží pozice i několik dnů. Krom tohoto drobného rozdílu se však jedná o stále stejnou strategii. Pro ukázku jsem vybral trh ES (systém mám ale dopracovaný na všechny ostatní futures indexy). Cíl zde byl vcelku obecný – pokusit se zlepšit s pomocí MI celkové parametry systému, snížit drawdown a pokusit se i trochu vyhladit equity.

Původní equity, poskládaná jen z OOS intervalů (jedná se tedy o 100% OOS equity, není v ní žádný IS interval), vypadá následovně:

S podobou jsem vcelku spokojený, na OOS intervaly je to velmi slušný výsledek. Určitě ale existuje prostor pro zlepšení – a to je přesně úkol pro Market Internals.

Co se týče zbylé charakteristiky systému, tak veškeré další parametry vypadají takto:

Opět vcelku uspokojivé parametry, které by teoreticky nebylo ani třeba vylepšovat – obzvláště pak v kontextu mého celkového portfolia. Na druhou stranu díky síle Market Internals by bylo škoda to alespoň nezkusit. Takže, po pár testech s mými MI chytrými kódy jsem vybral jednu z variant, která vypadá uspokojivě jak na IS optimalizaci, tak na OOS ověření, a která přinesla řadu zlepšení.

Nejprve se podívejme na equity, která na první pohled nevykazuje až takové změny, ale celkové zlepšení je patrné:

Equity je vyhlazenější a stabilnější. Skutečná změna se ale skrývá za ostatními čísly:

Začněme celkovým profitem (NP), který se po aplikaci MI ne vždy zlepší (většinou totiž dochází ke zlepšení drawdownu, a tudíž poměru mezi NP a DD). V tomto případě došlo ke zvýšení NP z 68 300 USD na 70 550 USD, tj. zlepšení o +3,3 %. Zatím nic až tak působivého, ale nebojte, bude to mnohem lepší!

Vcelku zásadní zlepšení přichází u drawdownu, který se zlepšil z 6 137 USD na 3 525 USD, tj. podařilo se nám DD snížit téměř o polovinu (konkrétně o +42,6 %)! Zkuste si schválně vzpomenout, kolik práce jste v minulosti museli věnovat svému systému, abyste dosáhli alespoň 20procentní zlepšení drawdownu. Zde jediným nástrojem snižujeme drawdown téměř o polovinu – bez nutnosti zasahovat přímo do samotného systému!

Podobně působiví nyní začíná být i poměr mezi profitem a drawdownem, který se zlepšil z již tak slušných 11,13 na naprosto fantastických 20, tj. zlepšení o +79,7 %!

A konečně, i Profit Factor se nám zlepšil z 1,49 na 1,83 (zlepšení o +22,8 %) a WIN% z 41,47 % na 50,53 % (zlepšení o +21,8 %). Přitom celé toto mě stálo spuštění jediné optimalizace a cca 60 minut počítačového času!

Pro přehlednější srovnání jsem veškeré rozdíly shrnul ještě i do samostatné tabulky.

Závěr

Výhody a možnosti Market Internals jsou značné a dnes již MI tvoří nedílnou součást mého Tradingu bez hranic. Jedinou nevýhodou MI je fakt, že musíte přijít na to, jak je správně použít. Běžně dostupné „rady“ na internetu většinou nefungují, nebo ne dostatečně. Osobně jsem před více jak rokem strávil s MI přes 6 měsíců velmi intenzivního času, kdy jsem den co den hledal nové, zajímavé a originální možnosti jejich využití. Výsledkem nakonec bylo přes 20 nových, použitelných nápadů, které dnes aplikuji na své systémy. I když tedy testování a hledání různých možností MI i tvorba nových MI nápadů stojí nemálo času, v konečném důsledku se tento vynaložený čas vyplatí, protože u řady dalších systémů dosahuji takových zlepšení jako u prezentovaného v dnešním článku. Včetně výrazných snížení drawdownů.

Aktuálně se blíží ke konci má mentoringová podpora k intenzivnímu FIMS od A-Z, kde jsem měl možnost být prakticky v každodenním kontaktu s malou skupinou obchodníků. Zde jsou některé obecnější závěry.

Úspěch v intradenním obchodování vnímám dnes v několika základních rovinách:

1) Pochopení mechanismů, které jsou v obchodování funkční a vedou k reálné výhodě. V případě FIMS je to především tržní aukce, vyhledávání míst změny nabídky/poptávky v orderflow a v zajímavých místech trhu.

2) Rozložení mechanismů obchodování do malých funkčních dílků, které se lze učit postupně. V této oblasti dnes vidím reálný problém u mnoha traderů, kteří v obchodování neuspějí – chtějí najednou ovládnout poměrně komplexní business, a pokud se jim to nepodaří rychle a silně výdělečně, jdou hledat jiný „svatý grál“. FIMS studentům opravdu doporučuji držet se FIMS učebního plánu, podrobně popsaného v online kurzu.

3) Dlouhodobý dril definovaných rutin exekucí nejprve jednodušších dílků strategie a postupně komplexnějších přístupů.

Co jsem vysledoval v mentorovaných skupinách (a v této poslední si to potvrdil).

Hodně účastníků kurzů bývá s prezentovanými metodami úspěšnější bezprostředně po absolvování kurzu, aby postupně jejich výkonnost a úspěšnost klesala. Pochopitelně, že mě vždy zajímal důvod, a myslím, že mezi hlavní jmenovatele patří:

- Postupné přidávání vlastních pravidel a dojmů do systému. Bezprostředně po výuce se obchodník více zaměřuje na prezentovaná pravidla a dává si pozor, aby je neporušoval. Zjišťuje, jestli „to funguje“. Postupně přichází na to, že „to funguje“, ale „nedají se s tím zobchodovat všechny pohyby“ a pomalu tak povoluje v prvotních fixnějších pravidlech.
- Nikdo nemá moc rád rutinu. A bohužel intradenní obchodování je o rutině. Noví obchodníci tak velmi rychle zanášejí do systému nové prvky, které dělají systém akčnější a zábavnější.
- S první úspěchem přichází zvýšená suverenita a do hry se dostává ego – tedy hlava, která je v intradenním obchodováním jedním z největších nepřátel tradera. Obchodníci rychle začnou přeskakovat lekce v učebním plánu, protože je přeci po týdnu vidět, že to zvládají atd.

Krásně je to vidět na výsledcích mentorované skupiny po sedmi týdnech tréninku. Jejím cílem bylo zejména zafixovat principy práce s prvním kontraktem bez řízení pozice. Obecně první kontrakt používáme ve FIMS k řízení rizika větších pozic a je tak důležité, aby jej trader dokázal zasahovat při RRR kolem 1:1 s rozumnou úspěšností. Má to pochopitelně souvislost i s efektivitou obchodování, o které jsem trochu blíže psal v minulém článku Intradenní obchodování časově efektivně.

Podívejte se, jak se vyvíjel medián procentuální úspěšnosti skupiny trénování zasahování prvního targetu po jednotlivých týdnech:

Přesně podle výše popsaného scénáře! První týden rozumný start s úspěšností kolem 67 %, aby hned následující týden medián úspěšnosti skupiny spadl na 50 %. Jen pro upřesnění – graf zobrazuje vývoj skupiny traderů, kteří se v rámci mentoringu zapojili do práce hned první týden.

Postupný drilem, kdy každý trader sice dostával můj feedback ke svým obchodům, ale pracoval především sám na sobě, se postupně úspěšnost zvedala až k solidní hodnotě 78 % za minulý týden. Hodnota je pochopitelně vztažená k celkové skupině, takže to, jako v každém týmu, znamená, že jsou zde silnější a slabší jedinci. Inspirativní by mělo být ale ono postupné a konzistentní zlepšování, které jsem vnímal u řady obchodníků a odráží jej vývoj celé skupiny.

Co si z výše uvedené vzít pro úspěch ve vlastním tradingu?

Především to, že v intradenním obchodování opravdu záleží na maličkostech. Ať již obchodujete jakýkoliv systém, musíte se tyto maličkosti snažit zdokumentovat a každý svůj obchod porovnávat s takto vytvořenou „šablonou“. Nerozlišujte obchody na ziskové = dobré a ztrátové = špatné, ale tak, že obchody podle šablony jsou dobré a ty ostatní špatné.

Pokud obchodujete jakýkoliv jiný přístup – doporučuji jej sdílet a konfrontovat s někým, kdo obchoduje stejně. Napište si jasná pravidla svých obchodů a porovnávejte je mezi sebou a s danou šablonou. Nehecujte se vzájemně zisky, ale konfrontuje své obchody se svými popsanými principy. Protože právě důsledně konzistentní nahlížení na trhy je to, co vám dokáže přinést v budoucnu zasloužené ovoce. Vím, je to nuda, ale jak už zde mnohokrát zaznělo – adrenalin a zábavu je mnohem levnější hledat mimo trhy.

Červen byl pro mě částečně dovolenkový měsíc, neboť jsem strávil zhruba 2 týdny na cestách. Má pracovní intenzita tedy byla výrazně nižší. I tak se podařila řada důležitých věcí.

Nejprve krátká rekapitulace cílů stanovených na konci předešlého měsíce.

1) Ověření zbývajících algoritmů ve vlastní risk management platformě TradingDirector – zatím odsunuto o pár týdnů. Programátor nyní leží s nemocí, takže se lehce zpožďujeme a tím pádem přesouvám poslední důležitá ověřování algoritmů až na příští měsíc. To by už celý projekt měl být dotažený do fáze, abychom konečně měli spustit první testování na demo účtu.

2) Postupná příprava několika již hotových strategií pro testovací fázi fondu. Během června jsem provedl první selekci a několik strategií již předpřipravil. Posupně budu pokračovat i během příštího měsíce.

3) Pokračování v administrativně-technických aspektech spojených se spuštěním fondu. Bylo realizováno několik důležitých administrativních kroků, nyní se čeká na odezvu regulačních orgánů. Důležité je, že je proces již v plném proudu.

4) Pustit se do researche, který mám naplánovaný ohledně outsourcování některých etap mého workflow vývoje strategií. Research proběhl vcelku značný. Přečetl jsem na toto téma dvě knihy, které jsem zakoupil na Amazonu, vyměnil si zkušenosti s několika lidmi, kteří už zahraniční outsourcing používají, a udělal si přehled nabízených možností, cenových rozpětí apod. Během června však nastal v tomto ohledu velmi zajímavý a pozitivní posun jiným směrem. Jeden z mých velmi šikovných a talentovaných VIP AOS studentů (který už také od minulého roku živě a profitabilně obchoduje), kterého jsem oslovil pro bližší spolupráci, udělal obrovský kus práce v oblasti automatizace procesů ve Windows. V tuto chvíli se tedy budeme snažit zaměřovat na další možnosti a využití a teprve dle toho později přehodnotím, které úkony konkrétně outsourcovat. Zatím mě nejvíce trápí hlídání a pravidelné reoptimalizace obchodních strategií. Už teď jich mám vcelku dost, se spuštěním fondu to ale postupně může být i více jak 100 strategií. Tj. do budoucna rozhodně toto budu řešit "systémově" – stylem, kdy pravidelné reoptimalizace bude hlídat a provádět někdo jiný. Momentálně ale díky velmi dobře se odvíjejícímu projektu automatizace ve Windows snižuji prioritu.

Co dále jsem tento měsíc udělal:

• Pokračoval v revizi některých starších systémů. Objevil jsem pár takových, které jsem vytvořil už v roce 2011, nikdy je ale nenasadil – přitom po letech si vedou stále skvěle a pravidelně vydělávají. Zvažuji nasazení některých z nich.
• Řadu systémů začal lehce upgradovat se zapojením Market Internals. U řady systémů tak díky zapojení MI snižuji drawdown a zvyšuji Average Trade nebo WIN% úspěšnost systémů.

A nyní mé cíle a plány pro červenec.

Tento měsíc pojedu tak na 70–80 % plynu. Jednak je u nás v Marbelle již sezona v plném proudu a tak přecházím do čtyřdenního pracovního módu. Pátky většinou s ženou trávíme na pláži, což jsou dny, které chci využít k tomu, abych konečně dočetl řadu knih, co tu mám rozečtené (některé se chytrém již brzy doporučit na svém motivačním blogu). Navíc zde začíná každoroční velká hudební událost StarliteFestival (zatím jsme zakoupili lístky na A. Bocelli, E. Iglesias, L. Krawitz a pár dalších) a v Malaga se v polovině měsíce koná velký koncert Eltona Johna. Nutná aktuální práce na fondu je nyní spíše na mých spolupracovnících než mně samotném. I tak ale plánuji následující:

1) Pokračování v revizi systémů a update některých s využitím Market Internals. Proces revize je bohužel vcelku pomalý, je třeba znovu provést testy robustnosti, znovu vše ověřit na dalších trzích, proto mě tato práce ještě nějaký ten pátek čeká a čekat bude. Zrovna tak implementace Market Internals vyžaduje určitý čas. Pokračovat s obojím budu zřejmě celé prázdniny.

2) Blíže otestovat nový způsob umísťování SL, který mě naučil můj kamarád. Opět musím s novou metodou provést i nové testy robustnosti, tj. časově vcelku náročný proces. I když 90 % práce odvede počítač, optimalizace a výpočty trvají u každého testu několik hodin.

3) Pokračovat s kolegou v automatizaci procesů. Již nyní nás během realizace tohoto úkolu napadla řada nových myšlenek, které chceme ještě otestovat a které by potenciálně mohly vést i k lehkému upgradu testů robustnosti – zatím je ale příliš brzy cokoliv komentovat.

Rád bych se věnoval i tvorbě nových strategií (na nových trzích), ale nechci dělat příliš věcí najednou – dokud nedokončím revizi a upgrade těch stávajících, nebudu raději začínat nové.

Závěrem nutno dodat ještě jednu věc. V posledních měsících se také velmi věnuji duševní práci, na které během léta budu nadále intenzivně pracovat. Konkrétně experimentuji s různými metodami lepšího "programování" mozku, odstraňování nechtěných podvědomých bloků, zachovávání pozitivního výhledu před sebou, zvýšení soustředěnosti, lepší management práce, lepší stanovování priorit atd. Vím, že člověk může dokázat a docílit mnohem více, než si myslí – a není důvod to nezkusit a nejít neustále dále. Správná práce na vlastním myšlení vše výrazně ulehčuje a pro mě osobně je už i samotná cesta naprosto skvělá, zábavná a vzrušující věc. O dosažení cílů nepochybuji – o všem vždy přemýšlím s optimismem a otevřeností, způsobem, abych své cíle postupně dopracoval tam, kam chci a potřebuji. Myslím, že vše, co se u toho člověk za pochodu učí (i z řady občasných dílčích neúspěchů), patří mezi to nejhodnotnější a nejzábavnější, co může člověk v životě dělat.

Takže, i vy ostatní, vzhůru do toho!

Přiměřené cíle

Základem jakékoliv analýzy efektivity je jednoznačně znalost cílů. Intradenně obchodovat lze prakticky nonstop, neboť neustále jsou nějaké trhy otevřené. Osobně trading dělám proto, abych čas získal a ne ztrácel. Proto se chci trhům věnovat „tak akorát“. Aby to bylo možné, musím mít pochopitelně představu, kolik z trhů cílím získat. Konkrétní cíle jsou dost osobní zejména proto, že cíle zkušeného tradera budou jinde než cíle, na které by měl mířit začátečník. Ale na rozdíl od svých automatizovanějších a pozičnějších strategií, kde mířím na nižší desítky procent zhodnocení ročně, a těžko čekat, že by to šlo výrazně lépe, vnímám u intradenního obchodování potenciál výrazně vyšší. Zůstaňme při zemi a pracujme s hodnotou 150% ročního zhodnocení.

Nyní jen rámcově a ilustračně klasický výpočet. Jsem dost konzervativní, což znamená risk cca 0,5 % kapitálu na obchod. Průměrnou ztrátu inkasuji cca 60 dolarů včetně komisí. Tedy potřebuji účet cca 12 000 USD / kontrakt. Při očekávání 150% ročního zhodnocení tedy mířím na zisk cca 18 000 USD / kontrakt, tedy cca 1500 USD za měsíc, 375 USD za týden, 75 USD za den (na kontrakt).

Vím, že řadu obchodníků provokuji tím, že neobchoduji každý den „do padnutí“, abych využil používaný edge a nechávám tak „peníze na stole“. Nicméně uvažuji opačně. Obchoduji do dosažení PDP (perfektního denního profitu), vycházejícího z mých úspěšností a celkových cílů. Tedy pokud vím, že mým cílem je cca 75 USD průměrného profitu na kontrakt za den, budu mít PDP například o 30–50 % vyšší, podle svých dalších výkonnostních statistik (ne každý den je pochopitelně PDP).

S konkrétním cílem už se snáze hledá cesta. Osobně se snažím najít takovou, která mně umožňuje naplnit PDP během kratší doby (dnes cca do 60 minut). Pokud bych měl u trhů trávit výrazně déle, už by mi celý přístup tak atraktivní nepřipadal.

Způsob dosahování cílů

Jako jeden z extrémně důležitých principů vedoucích k časové efektivitě v intradenním obchodováním vnímám trade management. Zjednodušeně řečeno je zásadně rozdílné, jestli se můj finanční cíl budu snažit naplnit občasnými většími targety, nebo pravidelnějšími menšími zisky. K částce například 200 dolarů / kontrakt vede v trzích mnoho cest – může to být jeden ziskový obchod (v prostředí trhů typu NQ patřící aktuálně mezi spíše ty větší), nebo několik menších obchodů například po 50–70 dolarech. Osobně dnes výrazně upřednostňuji druhou cestu – tedy obchoduji spíše pro menší targety, byť části pozice dávám prostor, aby se občas rozvinula do trochu větších profitů (tzv. volatility target). Je to pochopitelně spojené s tím, že menší pohyby jsou v trhu prakticky „neustále“ a každý den mám velkou šanci, že ve svém časovém oknu budu vnímat hned několik rozumných příležitostí. Jistě, při vyšší frekvenci obchodů naskakují komise. Osobně toto vnímám jako cenu za dělání tohoto businessu a dokud se mi daří dosahovat mých cílů, tak toto příliš neřeším (ale samozřejmě, že se komise snažím mít co nejnižší).

Typické obchody – obchoduji pro malé cíle s tím, že část kontraktů likviduji na základě volatility. Toto je trh NQ tak jak, jej obchoduji v rámci fims mentoringu. Konkrétně 23. 6. 2015 - podobná situace naplní mé očekávání o PDP pro daný den a trh. Pokud by nevyšel daný vstup, jsou v trhu další a další...

Způsob analyzování trhů

S časovou efektivitou pochopitelně velmi souvisí způsob, jakým trhy analyzujeme. K tomu mám několik tipů. Především je třeba si opravdu vážit svého času. Pokud bych měl ziskový diskréční systém s dobrým zhodnocením, ale musel bych sedět 10 hodin před grafy, tak bych upřímně pravděpodobně stále hledal cesty, jak dělat věci jinak. Intradenní diskréční systémy je tak třeba vytvářet nejen s ohledem na výkonnost, ale i časovou efektivitu. I já před lety začínal se sledováním různých fixních patternů v trzích, ale třeba podobné směry mě při stavu dnešních technologií nedávají moc smysl.

Oproti tomu vnímám jako efektivní sledování stavů nabídky/poptávky v trhu uvnitř jednotlivých pohybů. Jistě, existuje mnoho profitabilních intradenních přístupů, nicméně právě pokud mířím na menší pohyby, lze jejich základ vysledovat například v numbers barech. Zde si můžeme interakce mezi nakupujícími a prodávajícími dobře popsat a vstupovat tak na základě informací, které nám poskytuje aktuálně trh. To co v trhu dnes sleduji, by se stručně dalo naznačit například takto:

Numbers bary zde ukazuji jako příklad cesty, která funguje dobře mně. A právě s výraznějším zapojením orderflow dokáži poslední roky své intradenní obchodování dělat mnohem více časově efektivněji. Jde tedy především o inspiraci – pokud máte diskréční systém, ale trávíte s jeho exekucí příliš mnoho času, věnujte více času studiu principů vycházejících z toku nákupů a prodejů ostatních traderů, které se odehrávají v oblasti zajímavých swingů. Patrně také zjistíte, že s využitím těchto informací můžete povolit pravidla svého systému v jiných ohledem (například striktní podoba signálu) a tím v kratší dobu získat více obchodních příležitostí = být časově efektivnější.

Prostředí, ve kterém obchodujeme

Pro efektivní intradenní obchodování je pochopitelně extrémně důležité vybírat si období, které je dostatečně volatilní. Největším nepřítelem intradenních obchodníků jsou trhy, které se nikam nehýbou. Proto z principu nemůže být obchodování přes americký oběd stejně efektivní jako obchodování hodinu po otevření trhů. Naopak, některá období mohou být velmi časově neefektivní – jako je právě americký oběd. Je tak dobré nastavit si v obchodním systému jasná kritéria například zobchodovaného volume, a pokud v trhu není dostatečná likvidita, tak se mu vůbec nevěnovat.

Možná se nyní divíte, proč tato myšlenková porovnávání a jaký je mezi tím rozdíl. I když o tom není vyloženě dnešní článek, tak jen pro upřesnění:

Jako job definuji pro sebe něco, co nemůže fungovat bez mé přítomnosti.

Jako byznys definuji pro sebe něco, co může fungovat zcela bez mé přítomnosti nebo pouze s minimem mého občasného, nezbytného zásahu.

Když jsem se před lety vrhnul do AOS, veškeré tyto rozdíly jsem si neuvědomoval. Čím déle ale AOS obchoduji a čím více vidím, že mé workflow je kvalitní a funguje, tím více přemýšlím, jak ještě více omezit složku "job", a ještě více zvýšit složku "byznys".

V aktuální moment dokáže bez mé přítomnosti fungovat mnoho součástí. Samotný trading probíhá u mého kamaráda a brokera Martina ze společnosti Striker. Tato služba funguje pro mě velmi dobře, takže v samotné části tradingu mohu s klidem říci, že už se jedná o byznys, který nevyžaduje téměř žádný můj zásah. Lidé jsou dokonce velmi překvapení, když jim řeknu, že své statementy kontroluji jen jednou za čtvrt roku. Nevidím ale důvod, proč bych to měl dělat častěji. Jednak svým strategiím a svému brokerovi naprosto věřím a vím, že mé portfolio strategií je aktuálně již dimenzováno tak, aby maximalizovalo pravděpodobnost ziskovosti každý kvartál. A co se děje mezi tím, mě vůbec netrápí. Proč by mělo? Abych se nervoval z pohybu každé úsečky??? Mám zábavnější věci na práci!

Co ale zatím funguje bez mé účasti jen do jisté míry, je vývoj nových strategií. Ano, definoval jsem kompletní workflow a připravil pro něj "chytré kódy". V TradeStation mohu následně spustit mnoho optimalizací za sebou, takže optimalizace mohou probíhat třeba celý týden bez mé účasti (a takto to také praktikuji, kdykoliv jsem na cestách). Zjednodušil jsem celé wokrflow tak, aby vyžadovalo co nejméně mé účasti. Ale stále je prostor ke zlepšení. Například s přirůstajícím množstvím strategií je třeba provádět pravidelné reoptimalizace – a ty jsou časově náročné. Nebo jsem zjistil, že mnoho času mně zabere dokumentace.

Jak jsem psal v nedávném článku, některé části se chystám pomalu outsourcovat mezi levnou, ale spolehlivou pracovní sílu zemí třetího světa. Obrovskou výhodou je, že je možné stanovit i platby za úkon, takže existuje milion cest, jakým způsobem věci postavit co nejefektivněji. Zjistil jsem ale během mého researche, že řadu úkonů je možné do jisté míry zjednodušit a automatizovat už v samotných Windows.

Programy pro automatizaci procesů ve Windows

Rozdělil jsem si schválně celý svůj proces stavby automatických strategií do co nejvíce drobných dílků a zjišťoval, které vyžadují zbytečně mnoho mé přítomnosti. Byl jsem vcelku šokován, kolik času mně zabere například zdánlivě jednoduchý úkol a tím je dokumentace, tvorba screenshotů, jejich popisování, vkládání do programu OneNote. Přitom když jsem se nad tím zamyslel, jedná se o relativně opakující se proces!

Po krátkém hledání jsem našel na internetu několik programů, které umožňují automatizovat procesy ve Windows. Asi nejvíce mně padnul do oka program WinAutomation. Není sice nejlevnější, ale jeho možnosti jsou opravdu velmi široké a mám už dnes v hlavně připravené cesty, jak s ním automatizovat mnoho různých procesů.

Jedná se v podstatě o jednoduchý prográmek, do kterého si jako z kostiček z lega "poskládáte" různé úkony v posloupnosti, jak potřebujete, aby byly vykonávány. Možnosti jsou zde obrovské a můžete dokonce pracovat s různými proměnnými atd. Takže můžete například definovat spuštění konkrétního programu, uvnitř něho spuštění konkrétního procesu, po ukončení procesu automatické provedení screenshotu a následně jeho uložení. Vše pak můžete komprimovat do samostatného "mini-prográmku", takže později jen kliknete na ikonku – a jste hotovi, vše potřebné se již spustí samo!

Pokud pak nejste programátorsky nadaní, můžete vše udělat ještě jednodušeji skrze nahrávání maker:

Jednoduše spustíte Macro Recorder, provedete úkon, který nejčastěji opakujete, ten se nahraje a později už ho vyvoláte jen stisknutím tlačítka, aniž byste museli vše znovu opakovat!

Možnosti využití jsou pak nekonečné – od jednoduchých úkonů až po jejich komplexnější podmíněné opakování v různých smyčkách apod. Pro mě osobně je do budoucna nejzajímavější kombinace, kdy maximum procesů zautomatizuji do této podoby a později jejich spuštění v potřebných intervalech, jejich třídění a finální zpracování budu outsourcovat – formou levné "pay-per-task" formy. Tím bych měl v budoucnu postupně odstranit poslední bariéry, které mně zatím neumožňují udělat z mého AOS tradingu výlučně "byznys místo jobu".

Samotné stanovování procesů, které bude možné s WinAutomatization automatizovat, je teprve v počátku. Na všem pracuji společně s jedním z mých VIP AOS studentů, který je šikovný programátor a nadšený trader s podobnými cíli jako já. Že se k cíli postupně propracujeme, o tom nemám pochyb. Nejúžasnější na tom všem je si neustále znovu a znovu uvědomovat nekonečné možnosti dnešní doby. Opravdu není nutné chodit do práce, nebo pracovat 8 hodin denně proto, abychom vydělávali peníze. To vidím s dnešními možnosti techniky, internetu a outsourcingu pro mnohé profese (samozřejmě ani zdaleka ne pro všechny!) jako přežitek. Nejde o to pracovat určitý počet hodin, jde o to pracovat chytře. A dělat to, co vás baví. Jak já říkám – trading a život bez hranic. Děkuji za něj a za ty možnosti.

Určitá forma sledování volume je nezbytným základem většiny obchodních přístupů. Coby tradery nás zajímá, jaké je v daném čase zapojení ostatních obchodníků a jak na ně trh reaguje. Je-li volume velmi nízké, často se trhy nebudou nikam pohybovat a v intradenním obchodování je lepší stát stranou. V zásadě tak pro své obchody vyhledávám období s vyšším volume.

Základním nástrojem, který pro sledování volume používá většina traderů, je volume histogram. Nejčastěji si jej zobrazujeme pod cenový graf a vidíme tak, jaké objemy byly zobchodovány v jednotlivých úsečkách. Zde je například pohled na tradiční 15minutový graf s volume histogramem:

Jde o graf Nasdaqu (NQ) nastavený v americké časové zóně. Tedy hlavní seance trhu otevírá v 8:30 (našeho času 15:30). Na grafu vidíme, že na začátku seance bývá volume vyšší, pak se snižuje s tím, že některé dny jsou obchodníci aktivnější i uvnitř seance (výběžky ve volume). Coby tradeři si však musíme vždy dávat informace do širšího kontextu. Mě například zajímá, zdali aktuální volume je vyšší, nebo nižší vůči předcházejícím dnům. Protože podobná informace silně pomáhá při rozhodování v rámci obchodní seance. Podobným způsobem zkoumám oblasti, které mě zajímají pro vstupy. Nebudu zabíhat do podrobností obchodního plánu FIMS, nicméně zjednodušeně řečeno chci kromě jiného vidět v oblasti vstupu zvýšené volume – větší zájem obchodníků, který mohu snadněji interpretovat přes orderflow.

Řekněme, že bych vstupoval na vyšším timeframu (kde používám pro své obchody opční spready) a měl bych zájem obchodovat short NQ z falešného průrazu horní hrany kanálu z ceny cca 4540. V takovém případě mě hodně zajímá volume v dané oblasti. V histogramu vidím, že volume je zvýšené (bod 1):

Stejně jako v nižším timeframu při obchodování FIMS si však pokládám otázku – jak vysoké volume je s ohledem na stávající likviditu? Potřebuji si volume zasadit do určitého kontextu. Například takového:

Prostřední histogram procentuálně přepočítává aktuální volume vůči předcházejícím úsečkám ve stejný čas. Konkrétně je počítáno s dvaceti předcházejícími úsečkami. Zcela zřetelně je patrné, že volume v začátku dne bylo slabé – podprůměrné. Kdežto polední pokus o průraz přitáhl na danou hodinu nadprůměrný zájem obchodníků. Volume je zasazeno do určitého širšího kontextu, což je něco, co sám považuji za silný nástroj v orientaci.

Podobné výpočty si pochopitelně každý může vytvářet v Excelu. Dnešním článkem bych rád upozornil na to, že výpočet je nově k dispozici také coby indikátor v Sierra Chart, kde jsem jej použil pro výše uvedený screenshot. Indikátor naleznete mezi ostatními základními indikátory pod označením Relative Volume.

Nastavení je jednoduché:

V první řádku se nastavuje počet úseček, ze kterých se relativní volume počítá. Následně zvolíte, jestli chcete počítat všechny dny, nebo průměr počítat navíc podle dnů. Pak tedy indikátor zobrazuje například v pondělí na první úsečce 60minutového grafu průměrné volume v daný čas za předcházejících x pondělí. Další hodnoty udávají procentuální prahy pro barevné odlišení silného a slabého volume. V posledním řádku je možné definovat dny, které nebudou do výpočtu zahrnuty – dobré například pro svátky s velmi nízkým volume nebo naopak výjimečné reporty typu FOMC s ohromnou likviditou.

Určitě doporučuji nástroj vyzkoušet – podobné studie volume v širším kontextu mně vždy dávaly smysl.

Lidé mají obecně rádi extrémy. Pokud se budou bavit dva chlapi o novém autě, určitě přijde řeč na to, kolik to jede nejrychleji. V golfu začínající hráče nejvíce zajímá, jak daleko se dá odpálit míček z odpaliště. A podobně – však to znáte sami. A trading není výjimkou. Začínající tradeři vesměs potřebují vědět, kolik kontraktů lze v daném trhu obchodovat, s kolika kontrakty jsem obchodoval nejvíce a podobně.

Ač jsou podobné diskuze úsměvné a někde u piva zábavné, bohužel často lidem skrývají směr, kterým se mají orientovat. Protože o úspěchu vesměs nerozhodují extrémní možnosti, ale preciznost provedení detailů.

Hodně začínajících obchodníků přitom nezůstává jen u slov, ale mají-li na to účet, snaží se vize o velkých pozicích a velkých ziscích realizovat co nejdříve na svém účtu. Většinou ke své škodě, protože trading nelze zlomit silou ani penězi (byť jejich dostatek je pochopitelně vždy určitou výhodu).

Ale prosím – pokud vám něco nefunguje v malém, je zbytečné doufat, že větší pozice to zachrání. Využijte toho, že v obchodování lze nejen vše simulovat, ale i trénovat s malou pozicí. A teprve až je vše skutečně vyladěné a odzkoušené v praxi, je čas přidávat další kontrakty (a do té doby je zbytečné o position sizingu nějak zásadně přemýšlet).

Osobně jsem velkým příznivcem řízením risku přes position sizing. V rámci FIMS vstupuji intradenně do oblastí změny nabídky a poptávky, které nabízejí vysokou úspěšnost alespoň malého pohybu. Inkasovaný profit pak využívám k řízení risku zbylých kontraktů určených pro vzdálenější targety. To je princip, který využívá ve světě mnoho profesionálních intradenních obchodníků – velmi často uslyšíte, že trader obchoduje například s riskem 1:1 k prvnímu targetu a teprve dalšími kontrakty má vyšší RRR.

A přestože vzdálenější targety dosahované přes position sizing tak představují onu „sexy část“ mých obchodů, základem profitů jsou vždy „nudné“ rutinní vstupy pro zasahování prvního targetu. Pokud se vrátím k příměru ze začátku článku, tak v golfu je pro úspěch mnohem důležitější patování na greenu než vzdálené odpaly. Přitom patování je tak nudné a kdo se mu skutečně věnuje…

Pochopitelně, že obchodních přístupů existuje mnoho včetně nejrůznějších typů trade managementu a position sizingu. Nicméně ve svém obchodování byste měli dobře identifikovat, co je základní rutina a tu pilovat do skutečného zvládnutí. Velký problém vnímám například u obchodníků, kteří se vrhají do obchodů s multipozicemi, různě je odhazují a ve výsledku pak neví, jestli vstupují dobře, či nikoliv.

Obchodujete-li FIMS, pak doporučuji zapomenout zatím na více kontraktů a pilovat opravdu rutinu výstupu k prvnímu targetu s RRR kolem 1:1 a potenciálem pro další targety. Vím, že pro mnoho obchodníků to není dostatečně sexy, ale je to opravdu nezbytný základ, který se dá naučit. Určitě dobré je, pokud budete rutinu v rámci svého obchodního přístupu aplikovat současně s několika obchodníky najednou, protože vás to může více motivovat k důslednosti.

Takto například vypadá tabulka výsledků obchodníků začínajících s FIMS v rámci osmitýdenního mentoringu po druhém týdnu. Průměrná úspěšnost výstupů na prvním targetu je 67% takže ti obchodníci, kterým se nedaří (a dobře vědí proč) mají jasnou motivaci pracovat na své důslednosti:

A můžete si být jisti, že za pár týdnů budou výsledky výrazně lepší. A o to v tradingu z mého pohledu jde – překovávat překážky krok za krokem. Jakmile vypilujete jednu jednodušší věc, je možné si přidat další – například druhý kontrakt a první (který máte již zmáknutý) použít pro řízení pozice. Následně přijdou na řadu volatility targety – tedy komplexnější výstupy, jejichž úspěšnost už ale můžete poměřovat vůči dobře zvládnutým vstupům. Dále pak řízení pozice a podobně. Nicméně opravdu v tradingu doporučuji postupovat krok za krokem a příliš se zpočátku nefixovat na věci, které vizuálně působí sexy a lidé o nich rádi hovoří…

Diskutovat k článku můžete v této uzavřené sekci věnované FIMS obchodům, neboť téma je hodně specifické a nemá smysl jej rozebírat bez znalosti obchodního plánu.

V Singapuru jsem letošní rok udělal nevídaný kus práce, mimo jiné vytvořil svůj první breakout systém, který funguje rámcově na 27 trzích. To však není podstatou dnešního článku, tím je nápad zcela jiný. V podstatě to začalo, když jsem se snažil vytvořit systém na japonský NIKKEI, abych se mohl začít pomalu diversifikovat i mimo USA a Evropu.

Na vývoji systému pro Nikkei jsem strávil po cestách hodně času, nicméně nutno říci, že se mně ze začátku moc nedařilo. V prvé řadě bylo nutné přejít od intradenních systémů ke swingovým, protože intradenní systémy generovaly příliš malé průměrné profity – a tak po započtení komise a skluzu nebyly výsledky zrovna valné.

Jak se ale následně ukázalo, se swingovými systémy to bylo ještě horší! Ať jsem dělal, co jsem dělal, equity mých kandidátů vypadaly vždy zhruba následovně:

Neustále jsem tedy přemýšel, s jakým novým nápadem se pokusit ještě přijít, abych dosáhl zlepšení. Podobné situace mě vždy "hecují" k maximálnímu zapojení mé kreativní části mozku, a i když přinášení nových nápadů je občas bolestivé, později často stojí za to.

Problém všech podob mých Nikkei systémů byl v tom, že equity vypadaly podobně i po pravidelné reoptimalizaci a to v případě všech 10 systémů, které jsem zkušebně vytvořil.

Nakonec jsem ale dostal onen nápad: Co kdybych namísto pravidelné roční reoptimalizace parametrů (což je nedílná součást mého úspěšného workflow stavby breakout strategií) zkusil raději přímo přecházet ze systému do systému? Jinými slovy: Vezmu všech 10 systémů, které mám na Nikkei již vytvořené (byť všechny equity vypadají jako ta výše), a vytvořím kritérium, dle kterého budu v pravidelných intervalech přecházet z jednoho systému do druhého. Je to jako pravidelná roční reoptimalizace systému, akorát zde je to spojení 10 systémů do jednoho a na roční bázi přecházení z jednoho vstupního pravidla na jiné.

Dopracovat tento nápad do reálné podoby trvalo nějaký čas, ale výsledek mně doslova vyrazil dech. Celá idea přinesla v rámci již zcela prvního testu takovýto výsledek:

To je nepopsatelné zlepšení a i další testy začaly ukazovat, že tato myšlenka je vcelku nosná. Má sice řadu praktických úskalí, jedním z nich je například vytvořit robustní pravidla pro výběr systému, na který budeme v dané periodě chtít přecházet (to své pravidlo z pochopitelných důvodů prozrazovat nebudu). Ale jako už to bývá, s každým novým nápadem je vždy spojena řada praktických aspektů, které je třeba vyřešit – což je mimo jiné schopnost, která později odděluje úspěšné od neúspěšných.

Tento zajímavý březnový "objev" v Singapuru navíc přinesl další věc – upevnil ještě více mé přesvědčení, že v dnešní době dynamických trhů je naprostou nutností přinášet řešení, která se neustále přizpůsobují (adaptují) na ony změny trhů. Jinými slovy, pokud jsem o pravidelné reoptimalizaci ještě minulý rok váhal, zda je to skutečně to nejlepší, co lze v mém způsobu a workflow obchodování dělat, dnes už jsem o tom skálopevně přesvědčený. Konec konců, hned po návratu jsem udělal bezpočet dalších potvrzovacích testů, přitom některé z nich byly skutečně šokující (například zjištění, že využití 3D optimalizačních grafů při optimalizaci je jedna z nejrychlejších cest do pekel).

Pravidelná reoptimalizace je pak dle mého názoru často nezbytná i u řady intradenních diskréčních strategií, kdy musí být trader schopen reagovat na neustálé změny volatility a dle toho měnit například velikosti stop-lossů, profit targetů atd. V tomto případě to není až tak mechanicky specifikovaná oblast, ale každý diskréční trader už ví, jak hodně může změna volatility potrápit – a dle toho by měl mít i nějaký plán na adaptaci při takových změnách. Z mého pohledu už je to krok, který opět nazývám reoptimalizací.

Mnoho obchodníků se snaží edge pro svůj intradenní obchodní systém nalézt ve statických grafech – vesměs pomocí identifikace nějaké formy opakujícího se patternu. Ať již v samotných cenových úsečkách, nebo v indikátoru (které vesměs vycházejí také z cenových grafů). Potíž podobného zkoumání je v tom, že z pohledu statického grafu může řada situací vypadat podobně a tvářit se jako „stejný pattern“, ovšem z dlouhodobého pohledu může jít o situace nabízející zcela jiné pravděpodobnosti.

Hovořím pochopitelně o rozdílu v zapojení obchodníků, tedy o zobchodovaném volume.

Volume představuje součet uskutečněných obchodních příkazů za sledované období nebo oblast. Nejčastěji se zobrazuje v podobě histogramu pod cenovým grafem, což je podle mého názoru velmi silný obchodní nástroj sám o sobě.

Už jen samotný volume histogram pod grafy nám umožňuje jednoznačně sledovat zájem obchodníků o zapojení do dílčích aukcí – tedy „přetlačovanou“ mezi nakupujícími a prodávajícími na jednotlivých cenách, která vede k pohybu ceny (tedy k tomu, co v důsledku určuje, zda v obchodě vyděláme, nebo proděláme).

Volume si můžeme popisovat různými způsoby, ale vzhledem k tomu, že jde o jasně dané rozsahy, není problém si nastavit prahy, co v dané volatilitě znamená například:
- Běžné volume
- Nízké volume
- Zvýšené volume

Podobná klasifikace je z mé zkušenosti opravdu velmi důležitá, neboť obchodní signál (například nějaký reverzní pattern) bude mít zcela jinou relevanci při vysokém a nízkém volume. Přitom na statickém grafu může daný pattern vypadat stále dost podobně.

Zejména poslední dny bývají trhy mrtvé a kromě několika výrazných otoček se zvýšeným volume nenabízejí mnoho zajímavých příležitostí. Jednoznačně se tak vyplácí sledovat úrovně volume a nemíchat dohromady všechny potenciální price action signály bez ohledu na úroveň volume:

Osobně v intradenním obchodování upřednostňuji volume před samotnou technickou podobou vstupního „patternu“. Tedy, nejprve se ujišťuji, zdali je v trhu dostatečné volume vyhovující mým kritériím, a pak teprve danou situaci obchoduji. Pokud se v cenovém grafu objevuje můj „pattern“, ovšem trhy nemají dostatečné volume, tak vstup neobchoduji. Vychází to mj. i z toho, že v rámci FIMS obchodů hodně vstupuji do tzv. stop-runů – tedy situací, kdy množství obchodníků opouští své pozice na stop-lossech. A takový vstup pochopitelně nedává příliš smysl, pokud v dané oblasti není dostatečné volume.

Toto vnímám v intradenním obchodování jako skutečně klíčové. Mnoho obchodníků dnes na Finančníkovi ví, jak po technické stránce stavět profitabilní intradenní systémy, ale často jim unikají poslední (a bohužel velmi důležité) nuance. Především ty spojené s obchodováním pouze a jen do oblastí, kde jsou jiní obchodníci dostatečně aktivní. Stejné je to s testování obchodních systému – z mé zkušenosti není vhodné míchat dohromady podobně vypadající vstupy v různě likvidních fázích trhu - podobný přístup povede vesměs k nalezení velmi přeoptimalizovaného řešení založeného pouze na historickém výskytu určité situace, nikoliv na popisu situace vyjadřující skutečnou změnu nabídky/poptávky.

Volume se tak dá velmi dobře použít jako jeden z hlavních filtrů pro vstup do obchodů. Ti z vás, co obchodují FIMS, velmi dobře vědí, že je to právě dostatečné volume, které spouští jemné časování našich vstupů. A v této souvislosti musím znovu zdůraznit, že pokud v dané obchodované oblasti není dostatečné volume, výrazně se tak snižuje schopnost trhu poskytovat nám informace k analýze. Místo technických vstupů pak coby tradeři vstupujeme více subjektivně, což není žádoucí.

A toto platí i pro jiné styly obchodování. Pokud budete obchodovat například odraz trhu od S/R úrovně ve stylu „flipu“ (viz S/R úrovně jako základní vodítko pro profitabilní obchodování), je důležité u toho sledovat i celkové zapojení ostatních obchodníků. Jinou vypovídající hodnotu bude mít reverz na S/R úrovni v okamžiku, kdy je v trhu zvýšené volume, a jinou, pokud je v trhu volume nízké.

Půjdu dnes rovnou k věci – dovolte mně prezentovat několik souhrnných dat a na nich popsat vše podstatné.

Začněme rokem 2013.

V roce 2013 jsem měl celkem 13 breakout strategií na indexech. Pokud bych všechny obchodoval s jediným kontraktem (měl jsem však různé počty kontraktů), pak za rok 2013 byl souhrnný profit těchto strategií při jednom kontraktu celkem +41 950 USD. 92 % strategií vydělalo peníze, přitom ty, které nevydělaly, se spíše pohybovaly kolem záporné nuly. Průměrný profit na strategii byl +3 227 USD (veškerá prezentovaná čísla jsou bez transakčních nákladů, takže všude uberte 10–20 %). Měl jsem k tomu i některé neindexové strategie, takže se jednalo o fenomenální rok. Vydělal jsem daný rok spoustu peněz a mimo jiné za část z nich jel na 4měsíční cestu kolem světa luxusní lodí. Když se v trzích zadaří, stojí to většinou za to.

Co jsem se v tomto roce naučil: V roce 2013 jsem poprvé skutečně výrazně dopiloval celé své workflow vývoje strategií a naučil se díky tomu vytvářet velmi rychle robustní strategie. Získal jsem ve své workflow velkou důvěru a nabyl falešné přesvědčení, že obchodovat AOS je nesmírně lehké.

Nyní postupme o rok dál – k roku 2014.

Posílen sebevědomím z předešlého roku, jsem pro rok 2014 vytvořil celkem 32(!) strategií pro indexy (vše breakouty). Měl jsem skutečně velké přesvědčení, že i rok 2014 bude stejně úspěšný. Opak byl pravdou a rok 2014 byl můj nejnáročnější ze všech.

Výsledek za rok 2014 byl -508 USD (po transakčních nákladech přidejte ještě mínus pár tisíc) a vydělalo pouze 50 % breakout strategií. (Nutno ale říci ještě jednu věc: Měl jsem k tomu i některé neindexové strategie, které fungovaly vcelku dobře, navíc ne všechny breakout strategie jsem jel živě, toto není to můj konečný stav na mých účtech – i tak se ale nejednalo o nic světoborného).

Co jsem se v tomto roce naučil: Mnoho věcí, vlastně nejvíce za posledních 5–6 let v AOS.

Nejprve jsem nevěděl, kde je problém – zda v trzích, nebo mém workflow a způsobu vývoje strategií. Jako první jsem do detailu projel znovu celé workflow vývoje strategií, všechny své testy robustnosti. Každý sebemenší detail jsem znovu zvážil, otestoval, hledal, zda někde není chyba nebo slabina. V zásadě jsem došel k závěru, že workflow je zcela v pořádku, i tak jsem ale provedl díky škále nových testů řadu drobných úprav a změn (bylo jich opravdu vcelku dost, myslím, že když jsem na konci roku všechen ten upgrade zaslal svým VIP klientům, byli trochu zaskočení). Díky roku 2014 jsem myslím vypiloval vše téměř k dokonalosti.

Dále jsem si provedl velký research mezi ostatními tradery a zjistil, že na AOS breakoutech v indexech si příliš nevedl daný rok nikdo. Pár se jich našlo, ale byly to výjimky.

Také jsem se vrátil k několika z dřívějška načrtnutým strategiím na zcela jiných trzích a zjistil, že některé trhy si v roce 2014 vedly velmi dobře, takže s diversifikací mimo indexy by konečný stav účtu byl někde úplně jinde.

Nakonec jsem si detailně znovu projel všechny obchody a zjistil, že jedna z velkých ztrát byla mimo jiné způsobena technickou chybou a že největší chyba byla v risk managamentu, kdy jsem dovolil otevírat příliš mnoho strategií stejným směrem v jeden okamžik a jejich risk se tak sčítal do nehezkých čísel.

Konec konců, 50 % strategií stále vydělávalo! To není tak špatné, při troše rozumného risk managamentu se dá i z tohoto ještě něco málo vymáčknout.

Celkově se tedy jednalo o kombinaci slabého roku pro indexy a několika závažnějších chyb z mé strany.

Nyní ale koukněme na rok 2015.

Indexy se vrátily ke svému normálu a situace ohledně mých 32 indexových breakout strategií je následující:

1) K dnešnímu dni se drtivá většina strategií vyhrabala ze svého drawdownu, nebo k tomu mají už jen malý kousek.

2) Souhrnný profit těchto 32 breakout index strategií při obchodování jediného kontraktu je k aktuálně +91 046 USD. Úspěšnost je velmi vysoká: 91 % z těchto strategií aktuálně vykazuje profit. Zbylých 9 % se spíše jen plácá kolem nuly. Průměrný profit na strategii je +2 845 USD.

3) Někteří studenti, kteří přes slabý rok 2014 vydrželi, mně dnes píší s tím, že jsou zpět ze svého DD venku a s účtem se dostávají na zcela nové vrcholy, se skvělými výsledky.

Zajímavé také je, že pokud bych izoloval pouze oněch 13 strategií z roku 2013, tak i ty jsou dnes celkem +29 810 USD v profitu, průměrný profit na strategii je +2 293 USD a vydělává 77 % strategií, zbytek se plácá kolem -200 až -500 USD (také nutno dodat, že tento stav by byl s parametry z roku 2013, ovšem strategie každý rok reoptimalizuji, pro lepší výkonnost v roce následujícím).

Já sám bohužel aktuálně jedu v odlehčeném módu, protože dokončuji jistý tradingový projekt (aplikaci s názvem Trading Director, která právě bude kontrolovat expozice risku na různých úrovních, aby se neopakovaly chyby přeexpozice z roku 2014 – aplikace bude jen pro vlastní účely), který vyžaduje extrémní soustředěnost, takže profituji na této skvělé jízdě mnohem méně, než by se mně líbilo. I tak ale zaznamenávám výrazně pozitivní růst equity.

Co si z toho všeho vzít

Vše toto považuji za velmi cenné lekce, které mně pomáhají být neustále lepším a lepším AOS traderem. Jsem za ně vděčný a díky nim také mohu čím dál tím více cestovat s vědomím toho, že mé AOS jsou lepší každým dnem, a pracují za mě stále lépe na mých cestách. Před lety jsem si v hlavě vytvořil koncept tradingu který jsem pro sebe nazval „Trading bez hranic“ a AOS ho pro mě zcela naplňují, i když stále ještě dostávám tvrdé lekce – ze kterých je třeba se učit, zlepšovat se a jít dále.

Dále jsem si udělal následující souhrn:

1) V tradingu je třeba být konzistentní a počítat s tím, že občas přijdou slabá období. Konzistencí myslím to, abychom pokračovali i přes slabá období, pokud svému způsobu vývoje strategií věříme. Já své stavbě a testování breakout strategií věřím na 110 %.

2) Nejlepší, co můžeme dělat, je diversifikovat se. Řada trhů měla úžasný rok 2014, takže při troše diversifikace se dalo velmi dobře vydělat i přes slabotu v indexových trzích. Cenná a důležitá lekce i pro mě. Posledních pár měsíců intenzivně pracuji na portfoliu a diversifikaci.

3) Důležité je nepřeexponovávat účet. To proto, abychom zde byli i v momentě, kdy se situace otočí k lepšímu. V tradingu bohužel nejsou garance. Lepší je být konzervativní a omezovat risk ve strategiích, které mají tendence obchodovat současně.

4) Můj způsob vývoje strategií a testování robustnosti je kvalitní a je to to nejlepší, co doposud znám. Nezapomínejte, že mojí profesí je právě trading, takže na rozdíl od většiny nedělám v 99 % pracovního času nic jiného, než se věnuji právě věcem jako zjišťování, kde ještě věci vylepšit, nebo zda neexistuje někde něco lepšího. Za 6 let usilovné práce, hledání, testování, experimentování a srovnávání o ničem nevím. Naopak si více a více uvědomuji nutnost držet se jen svého workflow, protože jsou v něm tisíce hodin práce a protože zkrátka už vím a mám na živých trzích odzkoušeno, že to funguje.

5) Občas přemýšlím, zda by také nebylo dobré být k AOS diversifikovaný ještě mezi spready. Je to další přístup, který je časově nenáročný, tudíž se dá v klidu dělat i během cestování. Navíc spready nám také vždy velmi dobře fungovaly (a fungují i mnoha našim studentům). Pohrávám si s myšlenkou, že část účtu oddělím a přidám si ke svým AOS ještě právě i spready, protože tady se jedná o velmi kvalitní diversifikaci – AOS a spready jsou naprosto rozdílné přístupy (zrovna tak spreadoví obchodníci mohou naopak najít skvělou alternativu diversifikace v AOS).

A to je celé. Mějte se krásně a přeji všem dobré obchody.