Nejprve bych úvodem rád shrnul základní důvody, proč je obchodování bez stop-lossu nesmyslné a hazardující:

1) Obchodník bez stop-lossu čelí neomezenému riziku; takovéto riziko není zdaleka jen hypotetické, ale čistě realistické. Není to tak dlouho, co mně někteří naivní obchodníci dělali kázání o tom, jak je zbytečné používat stop-loss u akcií firem jako ECM nebo ORCO, protože stop-loss údajně omezuje růst a snižuje profity. Jako hlavní argument těchto lidí bylo, že "reality nemohou dlouhodobě jinak, než růst, tudíž podobné akcie jsou velmi bezpečné a stop-loss je jen překážka v růstu". No, myslím, že už jsme viděli na toto téma dost. Tito obchodníci přišli o více jak 90% svého účtu během relativně krátké doby. Často však i nadále tvrdí, že obchodování bez stop-lossu je profitabilnější, než obchodování se stop-lossem. Ok.

2) Obchodník bez stop-lossu není schopen řídit své riziko. Pokud žádné riziko nestanovíme, nemůžeme ani žádné řídit. Tím pádem nemůžeme rozumně plánovat rozdělení kapitálu, nemůžeme rozumně rozmýšlet o řadě aspektů, jak mít riziko více pod kontrolou a na jaké situace se připravit. Riziko je jediné, co můžeme v našem obchodování řídit. Pokud si však žádné nestanovíme, nic neřídíme a stáváme se gamblery.

3) Obchodník bez stop-lossu často naivně spoléhá na to, že se nemůže stát nic hrozného. Opírá se v takových tvrzeních o minulost. Velmi naivní přístup. Obchodníkům bez stop-lossu doporučuji přečíst knihu Black Swan a lépe se s tímto konceptem seznámit.

Jako nejčastější argument pro nepoužívání stop-lossů obchodníci používají ten, že při obchodování bez stop-lossu neinkasujeme zbytečné ztráty a naší průměrnou úspěšnost (WIN%) tak výrazně zvyšujeme, čímž se v konečném důsledku stáváme mnohem profitabilnějšími obchodníky. Ok, pojďme se tedy na tento argument podívat blíže.

V nedávné době jsem při využívání genetických algoritmů narazil na velmi jednoduchý systém, který je založený na RSI, vykazuje poměrně robustní výsledky na celé řadě trhů, dlouhodobou profitabilitu, navíc funguje s různými parametry, takže se v žádném případě nejedná o nějaký přeoptimalizovaný nesmysl. Jediná "dobnost" byla ta, že systém nepoužívá stop-loss a přidání jakéhokoliv rozumného stop-lossu začalo systém drasticky zhoršovat. Nejlepší výsledky dával systém (bez stop-lossu) obecně na akciových indexech, zejména na indexu NDX (NASDAQ 100). Konkrétní equity vypadá takto:

V simulaci jsou započítané poplatky a obchodování s několika desítkami shares (systém postupně pozice přidává, takže se počet obchodovaných shares může lišit obchod od obchodu).

Pokud se koukneme na výsledky takovéhoto systému, jednoznačně se nám potvrdí, že obchodování bez stop-lossu může výrazně pomoci zvýšit úspěšnost:

Průměr téměř 77% při podobné funkčnosti na stranu long i short a profit faktoru 4.54 je určitě v mnoha ohledech nadstandardní výsledek, takže z tohoto pohledu se jedná skutečně o potenciálně velmi zajímavý systém. I bližší pohled na výsledky od roku 1996 (15 let na zpět - jedná se o poziční systém obchodovaný na denních datech) ukazuje rozumnou stabilitu i pozitivní fakt, že systém neměl v minulosti jediný ztrátový rok.

Jako další se můžeme podívat na close-to-close drawdown, tj. maximální pokles equity, který systém v minulosti zaznamenal v rámci konce dne:

I z tohoto pohledu vše vypadá skvěle - drawdown 3188 USD při profitu 81 172 USD je naprosto skvělé číslo, které nás ještě více navnadí takovýto systém obchodovat. Řekněme, že systém bychom mohli obchodovat s účtem od 10 000 USD a při průměrném ročním zhodnocení 5 500 USD bychom tak bez position-sizingu s jednoduchým, ryze automatickým systémem mohli docílit průměrné roční zhodnocení 55%. Až doposud vše tedy vypadá skvěle a zastánci obchodování bez stop-lossu už si mnou ruce, jak úžasně tato studie dokazuje jejich "pravdu" o tom, že obchodování bez stop-lossu je mnohem profitabilnější.

Ale jak už to tak bývá, každé pro má i své proti. A čím silnější je pro, tím silnější může být proti. Kde je tedy "háček"? Háček je v tom, že při posuzování drawdownu jsme až doposud zvažovali pouze hodnotu v rámci konce dne. Nikoliv však hodnotu v rámci samotné obchodní seance, která může být (a často bývá) drasticky jiná, než ta na konci dne. Takže, pojďme si nyní přidat screenshot s maximálním drawdownem v rámci obchodní seance (tj. v rámci otevřeného obchodu):

Dramaticky rozdílná hodnota 26 069 USD náhle staví celou ideu "úžasného" systému bez stop-lossu do zcela jiného světla. Pojďme si udělat jednoduchou matematiku:

1) Abychom mohli systém obchodovat, museli bychom reálně nasadit účet alespoň 1.5x větší (raději 2-3x), než je největší intradenní drawdown. V tomto případě tedy 40 000 USD.

2) Pokud nyní postavíme průměrné roční zhodnocení 5 500 USD do protisvětla s potřebným kapitálem 40 000 USD, náhle reálné průměrné roční zhodnocení činí 13.75%. A to je již naprosto nezajímavá hodnota, pro kterou se vůbec nevyplatí o systému ani okrajově uvažovat. Mnoho systémů se stop-lossem nabídne několikanásobně větší zhodnocení, navíc s kontrolovaným rizikem.

3) Obchodování bez stop-lossu tedy dalo vzniknout systému s na oko úžasnými parametry a velmi vysokou úspěšností, ale v konečném důsledku se minimálně u tohoto případu ukázalo, že obchodování bez stop-lossu je v podstatě neprofitabilní záležitost (pro 13.75% ročně trading určitě neděláme).

Podobných systémů mám ve své zásobě více - a prakticky vždy je příběh stejný. Ještě horší je, že podobné systémy se snaží za nemalé peníze prodávat mnoho prodejců, kteří nezkušené nováčky nalákají na hezky vypadající čísla - aby se nakonec ukázalo, že je systém v praxi zcela nepoužitelný (proto je vždy třeba důsledně se pídit po maximálním intradenním drawdownu v rámci co nejdelší historie).

Z mého pohledu je tedy obchodování bez stop-lossu zejména u pozičních strategií (u intradenních strategií může být v některých specifických případech situace trochu jiná) nerozumné, nevyzrálé hazardování. Dokazuje to řada mých vlastních studií (toto je jedna z nich), pokusů i simulací. Samozřejmě, i tak řada lidí stále bude tvrdit, jak je obchodování bez stop-lossu úžasné, že drawdown v tomto článku je jen výjimečná situace, která se již nebude opakovat (jistě, jak myslíte). To už je ale věc každého. Já se ke svým financím snažím chovat maximálně zodpovědně. Pár podobných systémů, které skvěle fungují bez stop-lossu, ve svém arzenálu strategií mám, ale uvažovat o nich budu maximálně v rámci použití opcí, které umožňují zcela jasně stanovit přesný risk už od samého začátku.

Čím déle se tradingu věnuji, tím více jej vnímám jako naprosto standardní podnikání. Trader, stejně jako „klasický“ podnikatel, si musí nalézt činnost, která mu bude sedět a následně se v ní rozvíjet do podoby, kdy bude schopen úspěšně konkurovat ostatním. Stejně jako v podnikání, nezávisí ani v tradingu úspěch na nějakém naprosto jedinečném nápadu, jako především na realizaci a dlouhodobém tahu na branku. Máte-li na začátku tradingu/podnikání dobrou myšlenku, ale nebudete-li ji schopni svoji pílí vypiplat do životaschopného projektu je taková myšlenka bezcenná. Na druhou stranu dnes úspěšní tradeři/podnikatelé často začínají s doslova banálním, obecným nápadem, který ale mají sílu neustále kontinuálně rozvíjet a upravovat, aby nakonec dosáhli úspěchu.

Je proto velmi těžké hodnotit prvotní myšlenku nějakého podnikatele, protože teprve až jeho nasazení v rámci realizace myšlenky ukáže, zdali jde o funkční cestu. Naprosto stejné je to v tradingu – mnoho mých známých vydělává na naprosto triviálních klasických přístupech k obchodování popsaných v těch nejlevnějších knihách, přesto není možné nikomu zaručit, že když se začne chovat stejně, bude také úspěšný.

Obchodní plány, především ty na diskréční obchodování, lze tedy jen velmi těžko hodnotit detailně z pohledu třetí osoby. Přesto existují určité hranice, které napovídají, zdali se daný člověk pokouší spíše o rozumnou, nebo zbytečně riskantní cestu. Opět stejné, jako v podnikání. Pokud se někdo chce pustit do finančně náročného podnikání bez zkušeností a dostatečného kapitálu, je zřejmé, že jeho šance jsou velmi malé.

Z podobného, obecnějšího pohledu lze posuzovat obchodní plány také v tradingu. Kritérií může být celá řada, ale základy by se měly točit zejména kolem řízení a definování risku. Jestli obchodník nakonec vstoupí do pozice na základě signálu generovaným CCI nebo cenovou formací je opravdu naprosto individuální záležitost, která může fungovat v nejrůznějších podobách. Pokud však trader riskuje příliš, je podkapitalizovaný, plánuje obchodovat velmi agresivně, plán mu v principu nefunguje ani na papíře - to vše velmi jasně signalizuje, že tato cesta nemá od začátku příliš vysoké šance na úspěch.

Zde je několik tipů na oblasti, které by měl začínající trader ve svých obchodních plánech zkoumat:

Kolik % kapitálu riskuji na jeden obchod? Je zřejmé, že začínajícímu traderovi se s větší pravděpodobností dařit nebude, protože zatím obchodovat neumí. Bude tedy ztrácet a je tak nutné, aby případné ztráty bolely co nejméně. Doporučuji na začátku neriskovat více, než cca 1% účtu. Vždy se dá najít trh a strategie, která dokáže podmínce vyhovět. Jednoduše však není možné pouštět se riskantního obchodování agresivnějších trhů s malým účtem jenom z důvodu, že to snad vyjde. Pokročilý obchodník může být pochopitelně agresivnější, byť v reálu je tomu spíše naopak.

Kolik dolarů plánuji v průměru vydělat na jeden obchod? Vydělíme-li celkový zisk z určitého backtestu/plánu počtem obchodů, získáme průměrný výdělek na jeden obchod. Jde o důležitý ukazatel, který velmi napoví, zdali je obchodní myšlenka dostatečně robustní. Budete-li mít v plánu provozovat restauraci s fixními měsíčními náklady kolem milion korun a vaše plánované tržby budou milion korun třicet tisíc, tak je jasné, že si takovým plánem zavařujete na potenciální velký problém – nemáte absolutně žádnou rezervu pro případ jen drobných odchylek od plánu. Stejné je to v tradingu – pokud vám v backtestu vychází, že výsledek průměrného obchodu (tj. jak ze ztrátových tak ziskových obchodů spočítaných dohromady) bude 6 USD (byť po odečtení komisí a započítání teoretických skluzů), tak je to hrozně málo a váš plán s drtivou pravděpodobností nebude v reálu funkční. Pochopitelně se zde bavíme o začínajících obchodnících plánující nějaký klasický styl obchodování. Vždy je třeba počítat s tím, že každý plán musí mít prostor pro chybovost.

Jsou realistická očekávání z pohledu zisků a ztrát? Začínající trader by svůj plán měl stavět tak, aby reflektoval jeho malé zkušenosti. Není dobré mířit plánovanými příjmy hned na vyšší tisíce dolarů měsíčně. Jaká je šance, že si budete chtít otevřít restauraci a během 3 měsíců budete vydělávat na úrovni horních x procent restaurací? Skoro nulová, a pokud takovému cíli podřídíte své vnímání světa, patrně se velmi spálíte. Pokud si ovšem otevřete nějaký malý stánek na dobrém místě s cílem „přežít“ a získávat zkušenosti, cesta může být funkční. Opět stejné v obchodování. Pozor také, aby přiměřenému zisku odpovídal i adekvátní risk – není možné cílit při jednom kontraktu např. na zisk 600 USD měsíčně a současně riskovat malé tisíce dolarů potenciální ztráty či drawdown v jednotkách desítek procent účtu. Všechny proměnné lze řídit právě přes rozumně připravený obchodní plán.

Jsem připraven na nepříznivý vývoj? Většina začínajících traderů ignoruje ve svých plánech myšlenku, že se věci nebudou vyvíjet hned od začátku tím nejoptimističtějším směrem. Přitom právě trading nám umožňuje kdykoliv si v našem „podnikání“ dát pauzu, věnovat další čas tréningu na simulátoru, vstřebat co se člověk naučil – v jiném podnikání je toto nemyslitelné. Jenom je třeba být na případný dílčí drobný neúspěch připraven – trader by měl v plánu pomýšlet nejen na pozitiva, ale věnovat se i otázkám toho, kdy věci přehodnotit když se nebude dařit.

Shrnutí

Smysluplnost přístupu k obchodování tak osobně vidím především v celkovém rozumném nastavení obchodního plánu a především uvědomělém přístupu k riziku. Má-li obchodník plán, který daná kritéria rámcově splňuje, jediná cesta jak se pozná, jestli je plán skutečně funkční je jeho obchodování. Zprvu na simulátoru, který umožňuje bezplatné odzkoušení řekněme technické stránky plánu a poté živě s minimálním počtem kontraktů. To je jediný postup, který dokáže poskytnout odpověď na otázku, zdali vám daný plán bude fungovat či nikoliv. Opět stejné, jako v klasickém podnikání – poptávku po službě/produktu můžeme odhadovat, spousta lidí na to bude mít názor, ale pouze skutečné nabídnutí služby/produktu nám poskytne jednoznačnou odpověď jak velký zájem o danou věc je.

Následující grafické analýzy pocházejí sice z automatického backtestu a z konkrétního obchodního software, je však velmi jednoduché vyrobit pomocné analýzy i v Excelu - a každému, kdo backtestuje "ručně", bych to i doporučil. Podobné analýzy je také dobré zpracovat graficky - mozek vstřebává vizuálně zpracované informace jasněji a snáze. A jakými analýzami se dnes budeme zabývat?

Mnoho obchodníků může mít zcela neoprávněně falešné pocity o nefunkčnosti svého obchodování, pokud během měsíce vydělají určitou část peněz, kterou ještě tentýž měsíc ztratí, pokud některý měsíc skončí s mizernými výsledky, nebo pokud určitý měsíc obchodují s výrazně nižší procentuální úspěšností. Takovéto měsíce nezřídka vedou ke zbytečnému stopnutí obchodování, nebo dokonce i úplného "zahození" dlouho budovaného obchodního systému a hledání systému nového. Přitom se často jedná o zbytečně impulsivní jednání, protože charakter a výsledek daného měsíce může být zcela v souladu s charakterem systému, pouze nejsme na tento fakt dostatečně připraveni (neprovedli jsme k tomu dostatečné analýzy). Samozřejmě, pokud chceme podobné analýzy vytvářet, potřebujeme také dostatečný vzorek obchodů - proto také vždy říkáme, že je rozumné backtestovat co nejdelší historii obchodů, abychom si mohli udělat co nejlepší představu o různých aspektech našeho obchodního systému.

Pojďme se tedy blíže podívat na určité měsíční analýzy.

Analýza 1: Volatilita obchodních výsledků v rámci obchodního měsíce

Volatilita se netýká jen trhů. O volatilitě můžeme hovořit také v rámci našich obchodních výsledků: Některé dny můžeme jít s equity velmi rychle nahoru, některé zase velmi rychle dolů. Volatilita distribuce zisků a ztrát může být značná - a pokud na ní nejsme dostatečně připravení, snadno se necháme zaskočit.

Sledovat volatilitu equity na měsíční bázi je velmi užitečná pomůcka. V podstatě nás krom údaje, jak daný měsíc po finanční stránce dopadnul, zajímá i to, jaký nejvyšší drawdown a nejvyšší nakumulovaný zisk obchodní systém v daný měsíc dosáhnul. Příklad - náš systém mohl vydělat na konci měsíce 1200 USD, ale v průběhu měsíce se ve skutečnosti mohl dostat na 2500 USD. Je tedy výsledek 1200 USD na konci měsíce dobrý, nebo špatný? Mnoho obchodníků si může vyčítat, že nechali svou equity spadnout z tak skvělého zisku téměř na polovinu. Přitom většinou není co si vyčítat - zkrátka a dobře podobná volatilita může být danému systému zcela přirozená. Stačí si udělat jednoduchou vizualizaci - a hned vidíme, že se na takovou skutečnost musíme zkrátka a dobře připravit, protože jí budeme zažívat docela možná každý měsíc.

Pojďme se podívat na jednoduchou vizualizaci volatility obchodního měsíce. Záměrně jsem vybral obchodní systém s velmi vysokou volatilitou, aby vše bylo ještě zřetelnější (systém v této podobě neobchoduji, neboť i na mě je již distribuce equity značně volatilní). Vizualizace vypadá následovně:

Pokud se na obrázek dobře podíváte, tak krom faktického výsledku - tj. jak reálně daný měsíc finančně dopadnul (plné zelené úsečky a plné červené úsečky) můžeme vidět i to, v jakém poklesu během měsíce systém byl (červená šrafovaná úsečka) a do jakého největšího otevřeného profitu se během měsíce dostal (zelená šrafovaná čára).

Pokud se například podíváme na zcela poslední měsíc na grafu - červen 2010, pak vidíme, že daný měsíc systém vydělal necelé 4000 USD. Během toho si však "sáhnul" do drawdownu pod -4000 USD a také se "vyšplhal" s profity až na +6000 USD! Jednalo se tedy zjevně o vcelku volatilní měsíc. Někteří obchodníci by při drawdownu -4000 USD mohli chtít vše již "zabalit", přitom pokud se podíváme na zbytek grafu, podobné drawdowny nejsou nic neobvyklého. Jiný obchodník by se zase mohl předčasně radovat z výdělku 6000 USD, aby na konci měsíce koukal na to, že nakonec vydělal "jen" 4000 USD.

Pohled na graf přitom ukazuje, že volatilita může být na obě strany ještě i mnohem větší! Pokud si takovouto analýzu nevytvoříme, můžeme pak zbytečně velmi snadno propadnout panice. Proto podobné vizuální analýzy osobně rád používám - daleko lépe mně připraví na to, co mohu v budoucnu očekávat, a tím pádem jsem daleko méně zaskočený, když se taková věc v budoucnu odehraje. Navíc mně podobné grafické analýzy zejména u automatických obchodních strategií vždy jasně potvrdí to, že co se skutečně počítá, je až konec měsíce. Díky tomu jsem se již naučil kontrolovat své obchodní výsledky z automatických strategií minimálně na týdenní bázi, tj. denní statementy prakticky vůbec nesleduji a grafy se spuštěnými AOS během obchodního dne už vůbec ne (vím, že mně vše dle dohody pečlivě sleduje můj broker, u kterého své AOS nechávám běžet, a pokud by se odehrálo cokoliv podezřelého, hned mě telefonicky informuje).

Analýza 2: Výkonnost jednotlivých měsíců

Ne všechny měsíce jsou stejné - jak už předvedl v řadě svých strategií i Larry Williams. Pokud máme provedené testování alespoň za 4-5 let nazpět, vyplatí se už alespoň rámcově graficky zobrazit, jak si jednotlivé měsíce v průměru vedou. Takováto grafická analýza může vypadat například následovně:

A Jak takovou analýzu prakticky využít? Vypovídající hodnotu musíme brát spíše s rezervou, neboť statistický vzorek počtu měsíců bude většinou velmi malý. Přesto pokud vidíme silně slabé tendence v měsících jako únor, červenec a srpen, určitě neuděláme zásadní chybu, pokud v tyto měsíce snížíme počet kontraktů. Obzvláště červenec a srpen mají svou logiku - díky prázdninám může být v trzích výrazně snížená volatilita, mnoho skalpování, a tak nemá cenu obchodovat zbytečně agresivně. Snížení počtu kontraktů na polovinu (nebo méně) může být určitě dobrý nápad. Pokud se případně rozhodnete udělat si na oba měsíce prázdniny a trhy se vůbec nezabývat, pak v případě obchodního systému, ze kterého pochází analýza výše, byste určitě příliš nechybovali. Docela určitě by bylo "profitabilnější" se jen tak líně povalovat u vody, než se snažit obchodovat za každou cenu.

Analýza 3: Volatilita procentuální úspěšnosti

Poslední analýza nám ukáže, že pokud systém s úspěšností kolem 70% (tj. systém, z něhož zde používám veškeré obrázky) náhodou spadne co se úspěšnosti týče téměř na polovinu, ještě se nemusí dít konec světa a neznamená to, že by systém "dosluhoval".

Opět nám pomůže jednoduchá analýza, kdy si vypočítáme úspěšnost systému (WIN%) ne pouze v rámci systému jako celku, ale také v rámci jednotlivých měsíců v našem backtestu. Skvěle tak uvidíme volatilitu WIN%, která může být systému na měsíční bázi přirozená.

Ukažme si opět konkrétní příklad:

Jak je z obrázku patrné, v nejlepším měsíci může úspěšnost vzrůst až na 85%, v nejhorším však klesnout až na pouhých 42%. Nejhorší měsíc navíc v tomto případě přichází poměrně krátce po nejlepším, proto může být obchodník z předešlé zkušenosti snadno "namlsaný" a začít mít obavy, zda není systém již na konci své životnosti a zda se neděje něco mimořádného, například zásadní změna v trzích, apod. Takové úvahy pak mohou zbytečně vést k panice, končící vypnutím systému, nebo jeho zbytečným "rozvrtáním". Proto je opět rozumné vytvořit si podobné statistiky a připravit se předem lépe na to, jaké scénáře mohou nastat.

Závěr

Dnes jsme si tedy ukázali tři jednoduché pomůcky, které souhrnně s dalšími používám v rámci něčeho, čemu říkám risk-profile systému. Zkrátka a dobře si u každé své mechanické strategie vytvořím na základě backtestů jasný přehled různých scénářů, které se v minulosti na měsíční bázi odehrály, přidám k tomu MonteCarlo analýzu - a jsem tak mentálně daleko lépe připravený na budoucnost. Byť je stále nejistá a nastat může cokoliv (a ani nemůžeme očekávat, že se minulost bude opakovat), mám alespoň nějaké hranice a představy, které mně mentálně pomáhají nejistou budoucnost lépe managovat.

Obě knihy je bohužel možné zakoupit pouze v anglickém jazyce a jelikož se u nás jedná spíše o okrajovější téma, nepředpokládám jejich překlad do češtiny. Anglicky hovořící tedy mají v tomto ohledu značnou výhodu - snad to i ostatní bude trochu inspirovat začít se více věnovat cizím jazykům 🙂

Robert Pardo: The Evaluation and Optimization of Trading Strategies

Kniha Roberta Parda je považována za určitou "bibli" (nebo alespoň naprosto základní knihu) mnoha mechanických obchodníků. Není divu, tématu se totiž věnuje velmi seriózně, na vysoce praktické úrovni a s vysvětlení všech důležitých konceptů, potřebných k úspěšné stavbě a řízení mechanických strategií. Tak, jako každý diskréční obchodník musí v začátcích pochopit, co je to trendová čára, S/R úroveň, nebo swing, musí mechanický obchodní pochopit, co je to optimalizace, walk-forward analýza, risk-adjusted return, nebo trade profile. A právě o tom - a mnohem více - kniha pojednává.

Samotná kniha je rozdělena do 14 kapitol v rámci téměř 350 stran. Problematika vývoje a testování profitabilní mechanické strategie je zde podchycena od samotného začátku (argumenty pro mechanické strategie, stanovení základního postupu vývoje a testování mechanické strategie, vysvětlení základních stavebních elementů, atd.), přes ryze praktické dílčí kroky (managování profitů skrze trailing stop a profit targety, zahrnutí důležitých aspektů pro realistické modelování výsledků, problematiky spojování futures kontraktů, atd.) až po robustní testování a správné optimalizovaní (walk-forward optimalizace, optimalizace na více trzích, atd.). každá kapitola je psána s maximální objektivností, tj. často až s "vědeckým" pojetím, přesto se čte kniha velmi dobře a je psána zcela srozumitelnou angličtinou.

Kniha rozhodně není pro výrazně pokročilé mechanické obchodníky, začátečníkům však poslouží velmi dobře. I když je již staršího data, je obsahem knihy především zvládnutí klasického "řemesla", jehož základy jsou prakticky neměnné, ať už používáte sebe sofistikovanější technologie a přístupy. Z tohoto pohledu vnímám knihu jako nadčasovou a sám po ní ještě tu a tam sáhnu do knihovny (resp. do svého Kinde). Kniha za vás nevyřeší, co máte v rámci mechanických strategií programovat, ani vám nedá žádné předpřipravené (natož tak hotové) kódy. Zato vás ale naučí, jak správně při stavbě mechanické strategie postupovat a jak dělat vše proto, abyste se vyhnuli začátečnickým naivním chybám (které v případě vývoje mechanických strategií vídám stále dokola u drtivé většiny těch, co se snaží tímto směrem zabývat). Občas je mnohem hodnotnější ukázat budoucímu rybáři, jak správně ryby chytat, než mu rovnou nějaké naservírovat.

David Aronson: Evidence-Based Technical Analysis (EBTA)

Kniha se celým názvem jmenuje Evidence-Based Technical Analysis: Applying the Scientific Method and Statistical Inference to Trading Signals a jako "základní čtivo" mně byla doporučena několika velmi zkušenými a úspěšnými mechanickými obchodníky, zaměřenými na vývoj a optimalizaci strategií s pomocí genetických algoritmů. Samotná kniha sice s genetickými algoritmy nemá prakticky nic společného, její přínos je ale vysoký - kniha dává nový úhel pohledu na řadu kritických faktů v oblasti vývoje a obchodování mechanických strategií. Jako největší benefit knihy pak vidím fakt, že autor vlastně vytvořil velmi srozumitelný sumář z ohromného množství různých dalších knih a studií - dle odkazů na použitou literaturu v samotné knize i v apendixu na konci tedy člověk může velmi zjednodušeně říci, že na talíř dostává v podstatě to podstatné z ohromného množství informací, které by sám třídil minimálně několik let.

Hned na úvod musím napsat, že kniha nemusí být snadné čtení pro každého. U několika recenzí na internetu jsem se dočetl, že někteří tradeři knihu po prvních pár stránkách odložili (a ti šťastnější se k ní později zase vrátili, knihu dočetli a nadělili si tak možnost načerpat mnoho pozoruhodného a nového). Já jsem byl podobný případ - knihu jsem zakoupil v době, kdy jsem zakoupil i knihu Roberta Parda a bezprostředně po dokončení první knihy jsem měl problém se do EBTA začíst. Zjevně ještě nebyla ta správná chvíle, proto jsem se ke knize vrátil až o několik měsíců později - kdy už jsem se od knihy prakticky nemohl odtrhnout.

Samotná kniha je poměrně rozsáhlá, na 544(!) stránkách se dělí do 9ti samostatných kapitol. Osobně jsem ale knihu vnímal spíše jako 3 různé tematické části, kdy první část je věnovaná argumentaci proti klasické technické analýze a pro nutnost využívat objektivní, vědecký přístup, druhá část je věnována statistice a konceptům nezbytných pro vývoj a testování mechanických strategií a třetí část je věnovaná problematice data-miningu, konkrétně problematice data-mining bias.

První část se mně jakožto milovníkovi psychologie četla zřejmě nejlépe, neboť zahrnovala mnoho zajímavých pohledů a poznatků z oblasti psychologie ve spojitosti s obchodováním. Autor poukazuje na řadu "nedostatků" v našich mozkových procesech (kognitivní iluze, různé druhy bias, přirozená tendence tvorby patterů, atd.), pro které není trading z mentálního pohledu jednoduchý byznys. Obecně až příliš tvrdě vystupuje proti diskréčnímu obchodování (v určitých momentech jsem se nemohl ubránit pocitu autorovi zaujatosti), které dle slov autora prakticky není možné. Tento názor samozřejmě vyvrací celá řada úspěšných diskréčních traderů i proprietárních firem, které by však autor bez váhání popsal jako "pouhé štěstí". Nechávám v tomto ohledu autorovi názor, jaký má - sám mám zkušenosti z praxe trochu jiné - nic to však nemění na skutečnosti, že řada psychologických témat je velmi zajímavě podaných a nutí člověka zamyslet se nad celou řadou věcí, zejména ve spojitosti s tradingem. Diskréčním obchodníkům toto čtení příliš nedoporučuji, nebo by se dle mého názoru mohli nechat příliš zbytečně odradit, mechaničtí obchodníci naopak budou rádi, že si v první části knihy "potvrdí" svůj tradingový směr.

Druhá část může být skutečně hutná pro někoho, kdo není nejsilnější v matematice - přesto jsem i tuto část věnované statistice přečetl s chutí a poměrně rychlým pochopením problematicky. Dalo by se říci, že tato část knihy je "úvod do statistiky pro tradery", avšak s velmi vysokou hodnotou praktické aplikace přímo v oblasti vývoje mechanických strategií. Jinými slovy, autor vám nejenom vysvětlí základy statistiky, ale především rovnou ukáže, nebo alespoň naznačí praktickou aplikaci při stavbě mechanických strategií. Což jsem já osobně velmi ocenil.

Třetí část se věnuje problematice data-miningu, a jelikož jsem v tomto ohledu trochu nováčkem, některé koncepty byly pro mě v začátku až mírně abstraktní. Užitná hodnota se však zdá vysoká - osobně budu schopen potvrdit až po nějaké době, kdy některé z technik zaměřených na snížení problému zvaného "data-mining bias" sám aplikuji do vývoje a optimalizace strategií s pomocí genetických algoritmů.

Kniha je pak zakončena studijním příkladem, shrnujícím problematiku z celé knihy.

Knihu Davida Aronsona vnímám jako jednu z nejpřínosnějších knih, co jsem v poslední době četl - a ne jenom v oblasti vývoje mechanických strategií. Kniha alespoň mně otevřela dveře poznání v mnoha nových ohledech. Právě takové knihy považuji za nejcennější. Začátečníkům v oblasti vývoje mechanických strategií vřele doporučuji, avšak až po přečtení knihy Roberta Parda.

Limit

Příkaz Limit může být v určitém ohledu "nejzrádnější" ze zmíněných příkazů a proto mu musí být věnována speciální pozornost. U příkazu typu Limit totiž, na rozdíl od Market a Stop, nikdy nemáte garanci vyplnění. Jinými slovy, váš příkaz může, ale nemusí být vyplněn. Tato skutečnost pak dělá backtestování strategií s Limit příkazem trochu zrádné, pokud nepoužíváme určité "fígle", nevíme, zda by ve skutečnosti obchod byl vyplněný. Dokonce i s "fígly" nemůžeme na 100% říci, jak by situace dopadla v reálu (i když při určitých nastaveních sofistikovanějších testovacích platforem se již můžeme reálu výrazně přiblížit).

Pojďme začít shrnutím, co je příkaz Limit. Tento příkaz v podstatě říká "chci nakoupit nebo prodat pouze za cenu XY nebo lepší, nikdy však horší". Nákupní příkaz pak můžeme umístit vždy jen na, nebo pod aktuální cenu, prodejní příkazy vždy na, nebo nad aktuální cenu trhu. Existuje i kombinace Stop a Limit příkazu, což je příkaz typu StopLimit. Jak už jsme si vysvětlili v minulém díle, příkaz Stop pracuje tak, že v momentě, kdy dojde trh na naší zadanou úroveň, příkaz Stop se vlastně promění do příkazu Market. Pokud použijeme příkaz StopLimit, pak se po dosažení určité úrovně promění příkaz v Limit. Pokud se například trh TF aktuálně obchoduje na ceně 811.1 a my zadáme příkaz BUY 812 STOP-LIMIT, pak v momentě, kdy trh dosáhne ceny 812, se vlastně aktivuje příkaz BUY 812 LIMIT a my čekáme, zda budeme exekuováni za tuto, nebo lepší cenu.

Jak už jsem naznačil, obrovská nevýhoda je, že prakticky nikdy nemáme jistotu, že budeme vyplněni. Trh může prolétnout cenou 812 velmi rychle a náš příkaz nebude nikdy vyplněn. Jinými slovy, trh bude pokračovat předpokládaným směrem bez nás - a my jen smutně budeme koukat a počítat, kolik jsme právě potenciálně ztratili díky snaze ušetřit pár drobných na "perfektní exekuci". Proto platí, že trader, který chce využívat příkaz Limit, musí již velmi dobře vědět, co dělá, jaké jsou nevýhodu tohoto příkazu a jak konkrétně reaguje na daný příkaz jeho preferovaný trh. Pro některé trhy je příkaz Limit naprosto nevhodný a naopak v jiných trzích můžeme výhod příkazu Limit využívat s daleko větší "jistotou".

Typické srovnání může být například trh e-mini S&P (ES) a trh e-mini Russell 2000 (TF). Zatím co trh ES je specifický obrovskou likviditou a plnění s pomocí příkazu Limit je zde tudíž poměrně "snadný" úkol, trh TF vykazuje mnohem menší průměrné denní volume a tudíž je mnohem náročnější automaticky očekávat, že většina našich Limit příkazů bude vyplněna.

A k čemu je tedy příkaz Limit dobrý? Zde je sumář akcí, v rámci kterých může být příkaz Limit lepší, než jakýkoliv jiný.

• Limit příkaz se hodí pro skalpovací strategie. Strategie, u kterých se skalpuje, většinou vykazují velmi nízký průměrný zisk na obchod. Proto jakýkoliv skluz v plnění způsobený příkazem Market nebo Stop může být "zničující". Obchodník však musí znát perfektně trh, ve kterém skalpuje. Jednak musí mít na praktické úrovni (s live účtem) vyzkoušeno, v jakých momentech a v jakém množství jsou jeho příkazy vyplněny. Proto skalpeři obchodují pouze v určitém čase a na určitých úrovních - tam, kde mají "zaručený" dostatečný počet příkazů a zároveň ne příliš rychlý trh. Proto je rájem skalperů obchodování v chopu, na různých S/R úrovních, atd. Skalpeři využívají ve svůj prospěch fakt, že na takových úrovních existuje mnoho příkazů, které je možné snadno a rychle vyplnit Limit příkazem. Na druhou stranu, v silně trendujících trzích se skalperům vede většinou špatně, protože díky rychlosti trhu nemusí být Limit příkazy velmi často vyplněny.
• Limit příkaz se hodí v momentě, kdy vám z nějakého důvodu "ujel" trh. Řekněme, že jste chtěli nakoupit s pomocí Stop příkazu na ceně 800. Jenomže technický výpadek způsobil, že jste nezvládli na této ceně exekuovat a po vyřešení problému už je cena na 801. To je však cena, kterou už nechcete respektovat. Proto "posadíte" nákupní Limit příkaz na cenu 800 a budete čekat, zda se cena na tuto úroveň ještě vrátí. Pokud ano, máte ještě dodatečnou šanci vstoupit tam, kde jste původně zamýšleli.
• Limit příkaz se hodí v také v silně likvidním trhu a prostředí, kde zkrátka a dobře jiný příkaz nedává příliš smysl.
• Limit příkaz se hodí v momentě, kdy chcete "nakupovat se slevou". V určitých okamžicích a situacích (chop, atd.) má trh tendenci vytvářet zpětné pohyby, než se rozjede daným směrem. Tuto tendenci je možné i statisticky měřit a kvantifikovat. Proto v určitých situacích nemá smysl brát hned cenu, která se nabízí, ale raději umístit Limit příkaz několik ticků pod aktuální cenu (v případě nákupu) a trpělivě čekat, zda budete vyplněni. Pokud ano, můžete krom lepší ceny také docílit potenciálně vyššího MFE a nižšího MAE - jinými slovy, omezit riziko a nadělit větší šanci na profit a tudíž zvětšit celkové RRR. Zde ale už záleží strategii od strategie a je třeba otestovat různé varianty v různých situacích. Nic méně, obchodování "se slevou" může zlepšit výsledky dost značně. Pokud si u každého vstupu povedete jen o 2 ticky lépe u trh TF, pak při 30 obchodech na 1 kontrakt dělá rozdíl už příjemných 600 USD.

Nyní, na co si dát v případě Limit příkazu pozor:

• Pokud chcete obchodovat s pomocí Limit příkazů, doporučuji nejprve udělat na živém účtu test a v několika různých situacích pozorovat, jak rychle a za jakého volume jsou vaše příkazy vyplněny. Pouze to vám dá lepší představu o tom, kdy a jak si můžete Limit příkazy dovolit použít. Na demu nic nepoznáte, realita může být často velmi rozdílná.
• V případě intradenního obchodování se nesnažte za každou cenu používat příliš často Limit příkazy jenom proto, abyste "ušetřili" tick na případném slipu. Znám řadu obchodníků, co se snaží tak dlouho "lovit" lepší cenu, až jim trh ujede a oni nakonec díky snaze příliš "šetřit" přijdou o tučný profit. Je proto dobré si i vytvořit scénář, podle kterého po určitém pokusu získat cenu za Limit tuto snahu vzdáte a přejdete na příkaz Market.
• Udělejte si v rámci backtestu simulace toho, jak by vaše výsledky vypadaly, pokud byste náhodně museli vypustit například 15% ziskových obchodů proto, že se do nich nemusíte dostat díky nevyplněnému Limit příkazu. Vaše strategie by měla mít dostatek benevolence, pokud chcete používat příkazy typu Limit. Je třeba s rizikem občasného nevyplnění počítat a vědět, co se stane, pokud plnění tu a tam nedostanete.

Backtestování s pomocí příkazu LIMIT

Rád bych ještě věnoval trochu prostoru backtestování v případě použití příkazu Limit. Jak už jsem zmínil, backtestování v případě tohoto příkazu vyžaduje určitá specifika (a ani tak nemáme zaručeno, že by náš backtestový obchod byl vyplněn). Nejdůležitější je zapsat obchod jako vyplněný pouze v případě, že se trh vrátil alespoň o několik ticků pod naší plánovanou cenu (v případě obchodu na stranu long). Doporučuji alespoň 2 ticky (i když ani tak nemáte zaručené plnění - občas se cena vrátí jenom na krátký moment a stihne exekuovat pouze minimální množství Limit příkazů).

Příklad:

Řekněme, že backtestujete ručně v programu Excel. V rámci svého obchodního plánu počítáte do budoucna s exekucemi s pomocí Limit příkazů. Pak musíte ale u každého obchodu vzít v potaz i jeho MAE a obchod zapsat jako realizovaný pouze v případě, že trh udělá "pullback" alespoň 2 ticky pod váš plánovaný vstup (v případě obchodu na stranu long). Řekněme, že například máte obchod long, do kterého byste dle backtestu chtěli nastoupit za cenu 801 v trhu TF. Pak ale musíte zapsat MAE obchodu (to byste měli zapsat tak i tak) a pokud MAE nebude alespoň 800.8 (2 ticky pod domnělý vstup), existuje solidní šance, že váš Limit příkaz nemusí být vyplněn. Proto obchod zapíšete jako ve skutečnosti nezrealizovaný - tj. do finální statistiky obchod nezahrnete. Toto je velmi seriózní záležitost, protože následně můžete zjistit, jak velmi mohou být výsledky zkreslené.

Ukažme si to na modelovém backtestu.

Čtvrtý sloupec zleva ukazuje scénář, kdy automaticky předpokládáme vyplnění každého našeho Limit příkazu (což nemusí být zdaleka reálné). Poslední sloupeček pak ukazuje více realistickou variantu, kdy pro exekuci obchodu musí být MAE alespoň 2 ticky (hodnota -0.2 nebo menší ve sloupci MAE). Jak vidíte, co vypadá zdánlivě jako zisk 240 USD, může být v reálu velmi snadno zisk pouze 40 USD!

Pokud pak používáte automatické backtestování, ujistěte se, že váš software má tuto problematiku ošetřenou. Každý solidní software umožňuje nastavit určité minimální MAE, při kterém bude příkaz Limit vyplněný. Takové nastavení může vypadat například takto:

V případě pokročilejší varianty takto:

Příkaz Limit je určitě skvělá volba v mnoha ohledech, ale pro absolutní nováčky může být zrádnější, než vypadá. Proto bych nováčkům doporučil pro začátek spíše orientaci na vstupní příkazy Stop a Market. Pokud chcete experimentovat s příkazem Limit, musíte vzít v potaz vše zde napsané.

Tolik tedy k příkazům Market, Stop a Limit v případě použití vstupů do trhu.

Peter Brandt obchoduje komodity od roku 1976, kdy začal pracovat v oddělení futures obchodů jedné z největších exportních zemědělských společností Continental Grain Company. V roce 1980 založil svoji vlastní investiční společnost Factor Trading, kterou od té doby spravuje na poměry velmi úspěšně – každých původně investovaných 1 000 USD vydělalo i s úroky přes 334 000 USD.

Peter Brandt je tedy jistě zajímavý člověk ke zkoumání z profesního hlediska - opakovaně a dlouhodobě dosahuje velmi uctyhodných výsledků, navíc s technikami, které jsou skutečně velmi jednoduché. A právě o sledování Petera v průběhu určité doby kniha Diary of a Professional Commodity Trader: Lessons from 21 Weeks of Real Trading je. Peter dokumentuje 21 týdnů svého obchodování v „reálném čase“, sdílí kompletně svůj obchodní plán, konkrétní obchody, grafy vstupů a výstupů. Nutno zdůraznit, že Peter je poziční obchodník – obchoduje na základě týdenních nebo denních grafů.

Peter přistupuje k obchodování od svých začátků skrz nejtradičnější technickou analýzu – obchoduje ty nejznámější patterny, jako jsou head and shoulders, různé trojúhelníky, kanály atd. Tedy to, o čem se jinde můžete dočíst a doslechnout, že dnes již nefunguje, protože trhy jsou zcela náhodné a podobné přístupy tak nemají absolutní šanci na dlouhodobý úspěch... Přesto Peter Brandt dokázal v dlouhodobém horizontu auditovaně dosáhnout průměrného ročního zhodnocení cca 68%, v nejlepším roce pak 604%, v nejhorším roce jeho účet poklesl jen o 8,4%. Podrobné výsledky jeho obchodování můžete nalézt na stránce http://www.factortrading.com//Factortrading/about_us_1.php. Podrobnější výklad k výsledkům pak v jeho knize, kde popisuje i svůj vývoj coby tradera – mj. např. i to, že několik let neobchodoval a svěřil správu jiné osobě, jejíž výsledky nebyly úplně nejlepší atd.

Kniha vyšla v anglickém jazyce, má přiměřený rozsah 304 stran a je rozdělena do několika základních bloků, které jsou věnovány mj. následujícím základním informacím:

Charakteristika a stavba obchodního plánu. Peter velmi pěkně a podrobně rozebírá části svého obchodního plánu, přičemž se detailně věnuje všem jeho částem – risk managementu, vstupům, výstupům, práci se stop-lossem, vysvětlováním důležitých pojmů atd.
Ideální podoba obchodovaných patternů. Peter obchoduje především breakouty tradičních patternů technické analýzy, které jsou v knize popsány včetně grafů a zakreslení míst, která pro Petera znamenají ideální vstup včetně vysvětlivek.
Popis několika důležitých historických obchodů. Peter je ve své knize velmi otevřený a nabízí jednoznačné popisy některých svých historických obchodů – buď vybraných situací, nebo kompletních trhů – např. zlata a cukru v roce 2009, kdy Peter uvádí přesná data vstupů, cenové hladiny, vstupní patterny i výsledky obchodů.
Pětiměsíční obchodní deník. Stěžejní část knihy, kdy autor popisuje podle svých slov „v reálném čase“ obchody v průběhu pěti měsíců (začátek prosince 2009 až polovina dubna 2010). Pro každý obchod je uveden pattern a vstupní signál, na základě kterého je obchod otevřen, následně přesná pravidla pro řízení a uzavření obchodu.
Zhodnocení obchodování. Závěrečná kapitola představuje výborné vyhodnocení a okomentování výsledků dosažených za sledované období. Autor opět uvádí celou řadu přehledů, jak své obchody dělí, vyhodnocuje a samozřejmě komentuje i dosažené výsledky – ty se pohybovaly zcela v mezích plánu. Peter uskutečnil (a popisuje) celkem 68 obchodů s celkovou úspěšností 41% (tj. více než polovina je vstupů skončila ztrátou). Přesto svůj účet za sledované období 5ti měsíců zhodnotil o cca 12,9% s nejhorším drawdownem 5,8%.

Shrnutí

Knihu doporučuji všem traderům, ať již těm začínajícím nebo zkušenějším. Každý si v ní může nalézt něco. Knihu lze na Amazonu koupit do Kindle za 15 USD, což je částka která se vyplatí i v případě, že se člověk knihou jen příjemně inspiruje.

Osobně je mi velmi sympatické, že Peter v knize poskytuje hodně prostoru myšlenkám na téma řízení risku, kterému přikládá vyšší důležitost, než samotným jednotlivým vstupům. Co se týká samotných vstupů, tak patrně nikdy nebudu obchodovat s přístupem, který využívá Peter, ale je fascinující sledovat, jak systematické obchodování i takto triviálních přístupů vede k velmi dobrým obchodním výsledkům.

V knize je dále zdokumentovaná i celá řada pohledů do myšlení úspěšného tradera, ve kterých je patrné, jak se obchodník časem vyvíjí. Mj. Peter zmiňuje, že postupem času se stává stále méně a méně agresivnější a přes jeho nepopiratelné úspěchy se nesnaží své výkony zvyšovat, naopak cílí na nižší cíle, při minimální volatilitě na svém účtu.

Oceňuji také množství nejrůznějších statistik vycházející z autorovi historické výkonnosti, které dává často do souvislosti s aktuálním očekáváním od následující období a podobně. Současně jsou inspirující statistiky obchodů dle různých patternů zobchodovaných v určitém období a každý si tak může znovu a znovu připomínat, že dlouhodobý profit přichází vždy a pouze po sérii úspěšných, ale i neúspěšných pokusů.

Pochopitelně, že Peter je poziční obchodník, jeho myšlení a dnešní obchodovaný kapitál jsou přizpůsobeny tomuto stylu vnímání trhů. Kniha však není o tom, že by měla poskytnout konkrétní návod (obchodní systém) jak v trzích vydělávat. Kniha je především o tom, že každý trader si musí vybudovat svůj plán postavený na rozumných základech a ten potom systematicky a dlouhodobě obchodovat a vyhodnocovat. Líbí se mi také, že se autor musel vyrovnat se skutečností, že zrovna v době psaní knihy procházely akciové trhy svým trvalým růstem a jeho výsledky tak ve světle jednoduchého „buy and hold“ akcií nevypadají nijak zářivě a jistě se najde mnoho lidí, kteří na to budou poukazovat. Ale i na to se snaží Peter poukazovat v celé knize – trading není o tom vydělat jeden rok balík a druhý o něj přijít, úspěšný trading je o tom řídit risk a kontrolovaně rozmnožovat účet s co nejmenšími výkyvy účtu. A asi proto, že se s podobným pohledem naprosto ztotožňuji, je mi v principu kniha velmi sympatická, byť se zabírá jinými technikami a jiným stylem obchodování než který praktikuji.

Stop

Příkaz typu Stop patří mezi další velmi oblíbené způsoby vstupů do obchodů. Pokud používáme příkaz Stop, pak v podstatě "označíme" konkrétní cenovou úroveň, na které chceme být exekuováni - pokud se na takovou cenovou úroveň trh dostane. V praxi příkaz Stop funguje v podstatě tak, že jakmile se trh dotkne vaší "označené" ceny, okamžitě se spustí příkaz Market (tj příkaz Stop se promění do příkazu Market) a vy jste exekuováni většinou velmi blízko ceny, na jejíž úroveň jste příkaz Stop zadali. Velmi důležité je vědět, že nákupní příkaz Stop můžeme vždy zadávat pouze nad aktuální hodnotu trhu a prodejní příkaz Stop můžeme zadávat vždy jen pod aktuální hodnotu trhu.

Pojďme začít jednoduchou ukázkou možného využití na příkladu obchodního systému FinWin.

Na obrázku výše vidíme pattern FinWin 2v long. Dle standardní "výuky" by jsme vstoupili do trhu příkazem Makret na konci vstupní úsečky - jinými slovy, sledovali by jsme, kolik času zbývá do uzavření úsečky a pokud by byl pattern 1 vteřinu před ukončením úsečky stále validní, nakoupili bychom stisknutím tlačítka BUY MARKET. Proč bychom tak učinili? Protože na základě patternu FinWin 2v předpokládáme, že právě vzniklo v trhu nové momentum na stranu long a my se chceme pokusit takové momentum zobchodovat už od samého začátku; čím dříve případné momentum podchytíme, tím větší je případný profit.

Na druhou stranu, můžeme také uvažovat trochu jinak. Můžeme předpokládat, že aktuální momentum v rámci signálu 2v může být jenom chvilkový šum, který nebude mít delší trvání. Můžeme se rozhodnout, že si počkáme až na další "potvrzení" takovéhoto momenta. Například tak, že se poohlédneme po nějaké nejbližší logické zóně (swing, S/R úroveň, apod.) a usoudíme, že v rámci dané logické zóny existuje celá řada dalších umístěných příkazů, které by se v případě prolomení logické zóny aktivovaly a momentum by tak výrazně zesílily.

Konkrétně na obrázku můžeme vidět velmi blízký swing, nad nímž není složité předpokládat řadu nákupních příkazů, jejichž aktivace by cenu vyhnala o pěkný kus výše, tj. zesílila momentum. V takovém případě bychom tedy umístili vstupní Stop příkaz kousek nad daný swing a čekali, zda bude příkaz zasažen. Nyní, jaké zde budou rozdíly oproti vstupu příkazem Market?

Rozhodně se do případného pohybu dostaneme o mnoho později. Nejenom o vzdálenost od momentu vykreslení patternu 2v ke swingu. Třeba je připočítat i skluz, který dostaneme v momentě, kdy se náš Stop příkaz nad swingem aktivuje spolu s dalšími příkazy a který může být větší, než obvykle.

Na druhou stranu, pokud by byl signál 2v pouze "šum" (tj. falešný poplach), pak by trh pravděpodobně ke swingu vůbec nedošel a my bychom v případě Market příkazu inkasovali zbytečnou ztrátu, zatím co v případě použití Stop příkazu bychom se do trhu vůbec nedostali. Takže bychom si ušetřili zbytečný stop-loss.

Jak vidíte, každé pro má v tradingu své proti a proto není možné jednoznačně říci, že by jedna metoda byla lepší, než druhá. Vše je třeba řádně otestovat a dle toho udělat vlastní závěry o tom, co je nejideálnější pro vaše vlastní obchodování. Porovnání Stop příkazů na nějakých logických úrovních s Market příkazy v rámci systému FinWin, nebo i zcela jiného systému, je určitě jeden z prvních kroků, jak začít, a pokusit se zjistit, zda jeden druh příkazu nepomůže k lepšímu dosažení našich stanovených cílů, než druhý.

Shrňme si tedy nyní, kdy se může použití Stop příkazu jevit jako dobrý nápad.

• Stop příkaz se hodí tam, kde můžeme očekávat určitou logickou úroveň, jejíž prolomení může postrčit cenu výrazně našim směrem. Jelikož vstupovat dříve, než trh tuto úroveň skutečně dosáhne, může být zbytečně riskantní - použijeme Stop příkaz.
• Stop příkaz se může hodit skvěle pro různé trend-following strategie, kde dosažení určité cenové úrovně může znamenat etablování nového trendu; strategie bývají v tomto ohledu velmi kreativní. Například můžeme nastavit Stop příkaz nad/pod trh o určitou vzdálenost jako násobek ATR, nebo v rámci určitých cenových kanálů (Donchian Channell), atd.
• Stop příkaz je dobrý způsob, pokud chceme vstupovat nad/pod vstupní úsečku.
• Stop příkaz se hodí skvěle v případě, že nemáme čas sedět celou dobu u grafu a sledovat každý cenový pohyb. V takovém případě zkrátka a dobře stanovíme úroveň, u které očekáváme na základě naší strategie (řádně backtestované) určitý pohyb, zadáme do trhu Stop příkaz a dále se již nemusíme grafem vůbec zabývat - s klidem můžeme odejít.
• Využití Stop příkazu je zjevné i u určitých specifických strategií, například Oops patternu Larryho Williamse.

Stop příkaz je sám o sobě zajímavý komponent už v momentě, kdy hledáme různé breakout strategie. Můžeme totiž zkusit experimentovat s umisťováním Stop příkazu v různých vzdálenostech dle nejrůznějších matematických operací - různé kombinace, součty a rozdíly předchozích cen, atd. Mimo jiné, jedno ze skvělých využití genetických algoritmů, které vám pomohou mnohem rychleji vyzkoušet bezpočet variant.

Nyní si pro jistotu shrňme i situace, kdy použití příkazu Stop nemusí být úplně vhodné.

• Stop příkaz není vhodný používat u strategií, u kterých se snažíme co nejvíce zužitkovat aktuální momentum už od samého začátku (i za cenu, že se jedná o falešné momentum).
• Stop příkaz nemusí být vždy vhodný tam, kde spekulujeme pro příliš malý / krátký pohyb. Zde záleží na konkrétní strategii.
• Stop příkaz může být nevhodný u trhů s nízkým volume, protože stejně jako u Market příkazu může přinést výrazný skluz v plnění.
• Stop příkaz není vhodný tam, kde potřebujeme naprosto přesné plnění na přesně stanovené ceně.

Osobně jsem v diskréčním obchodování vždy využíval především příkazy Market, v případě mechanického obchodování se však příkaz Stop stává součástí řady mých experimentů. Zatím žádnou strategii s využitím Stop příkazu nepoužívám, ale je docela pravděpodobné, že do budoucna Stop příkaz v některé strategii využiji. Konkrétně mám rozpracovaných několik myšlenek, kdy po zastavení trhu na určité "stagnační" zóně umístím Stop příkaz nad a pod trh a počkám na prolomení na jednu, nebo druhou stranu. Dále pak zkouším pracovat s umisťováním Stop příkazů nad High a pod Low dne v rámci breakout strategie.

Všem pak doporučuji s porovnáním příkazů Market vs Stop lehce experimentovat v rámci backtestování. Zkuste si na určitém vzorku dat porovnat, jak by vaše výsledky vypadali při použití Market příkazu na close vstupní úsečky a jak by vypadali při použití Stop příkazu na určité logické zóně, nebo třeba jen nad high / pod low vstupní úsečky. Třeba dojdete k závěru, že právě pro vaši strategii se hodí Stop příkaz daleko lépe, než Market. Za trochu testování to stojí, rozdíly mohou být značné.

Proto jsme převážně pro začínající obchodníky připravili další do série ebook "Burza srozumitelně". V nové ebooce věnované tématu money managementu a risk managementu se mimo jiné dozvíte:

• Co vše spadá do pojmů "money management" a "risk management",
• jak správně stanovit a rozložit obchodní kapitál,
• jak pracovat se stop-lossem,
• základy řízení pozice,
• jak na obchodování s více kontrakty,
• jak posuzovat robustnost systému,
• jaké kroky stanovit ke zlepšení v oblasti money managementu a risk managementu,
• a mnohem více!

Publikace je určena převážně začínajícím traderům a je bohatě doplněna mnoha grafy a konkrétními ukázkam, i řadou užitečných a praktických doporučení.

Obsah ebooky

Obsah ebooky je prakticky strukturován do čtyř samostatných částí. Kompletní obsah ebooky vypadá následovně:

ČÁST 1. Stanovení a kontrola rizika

I. KAPITÁL
I. 1. Rozložení rizika
I. 2. Velikost účtu
I. 3. Finanční rezervy
I. 4. Náklady na trading

II. STOP-LOSS
II. 1. Nejdůležitejší věc ve vašem obchodování
II. 2. Stanovení nejvhodnějšího stop-lossu
II. 3. Umisťování stop-lossu
II. 4. Určení fixního stop-lossu pomocí analýzy MAE/MFE
II. 5. Vylepšujte svůj systém o normalizovaný risk
II. 6. Denní a týdenní cíle v tradingu
II. 7. Ukončení obchodního dne podle pravidel

ČÁST 2. Výstupy a potenciál – efektivní řízení risku

III. SYSTEMATICKÉ VÝSTUPY
III. 1. Řízení výstupu
III. 2. Nejvhodnejší přístup
III. 3. Různé výstupy podrobněji
III. 4. Alternativní výstupní metody

IV. RISK REWARD RATIO
IV. 1. Potenciál zisku versus riziko
IV. 2. Nástroje odhadování potenciálu
IV. 3. RRR a bod „zlomu“

ČÁST 3. Jak na lepší profity a efektivnejší obchody

V. VELIKOST POZICE / POČET KONTRAKTÚ
V. 1. Podmínky pro přechod na více kontraktů
V. 2. Hledání optimálního vzorce position sizingu
V. 3. Fixed fractional model
V. 4. Fixed ratio model

VI. VÝKONNOST A ROBUSTNOST SYSTÉMU – DALŠÍ ASPEKTY MANAGOVÁNÍ RISKU
VI. 1. Diverzifikace obchodních systému
VI. 2. Monte Carlo simulace
VI. 3. Vizuální stabilita
VI. 4. Perfect profit
VI. 5. Walk Forward analýza
VI. 6. Market System Analyzer

ČÁST 4. Rady ke zlepšení

VII. DOPORUČENÍ PRO VAŠE ÚSPEŠNÉ OBCHODY
VII. 1. Obchodujte méně, vydělávejte více
VII. 2. Obchodování s Kaizen
VII. 3. Klouzavý průměr na equity křivce
VII. 4. Stress-factor test
VII. 5. Skvělý učitel tradingu? – Vaše vlastní ztráty.

Cena ebooky a omezení elektronického formátu

Prosíme, nyní čtěte velmi pozorně až do konce.

Cenu ebooky jsme se už v minulosti rozhodli stanovit na zcela férových 250,- kč a tuto cenu držíme i nadále. K tomu všemu jsme se rozhodli čtenáře jakkoliv neomezovat: ebooka neobsahuje žádnou ochranu, je možné jí také libovolně tisknout pro své vlastní potřeby. Proč jsme se rozhodli pro tento krok?

V prvé řadě proto, že stále věříme v lidskou slušnost a čestnost. Dále proto, že podvádění a kradení do tradingu zkrátka a dobře nepatří. Věříme, že lidé, kteří to myslí s tradingem vážně, nemají potřebu podvádět a krást a raději zaplatí za něco, co jim může pomoci - a přitom to stojí méně, jak 15 USD (1/10 běžného stop-lossu intradenního obchodníka).

V druhé řadě také proto, že nechceme, abyste byli s našimi ebookami jakkoliv omezováni. Sami víme, jak je nepříjemné, když si koupíte něco v elektronické podobě, řádně za to zaplatíte - a pak můžete danou věc použít na jediném zařízení, nemůžete si pro svou vlastní potřebu vytisknout, atd. S našimi ebookami se tedy omezení bát nemusíte.

V rámci této fair-play politiky bychom ale také rádi požádali všechny o následující:

1) ebooku užívejte pouze pro svou vlastní potřebu, nikde nešiřte a neporušujte autorský zákon, ani respekt k autorům,

2) pokud se vám dostane nelegální kopie do ruky, prosíme, řádně jí zaplaťte regulerním nákupem na linku níže,

3) pokud se sami stanete svědky nelegálního šíření, nebo narazíte na zdroj, kde je ebooka nelegálně sdílena, zašlete prosím informaci na email forum-administrator@financnik.cz,ať můžeme proti trestné činnosti zakročit s pomocí dostupných právních nástrojů.

Prosíme, buďte čestní a nepřidávejte se na stranu zlodějů a lidí s velmi nízkou morální úrovní. Snaha neustále někde podvádět a snažit se vše "přechytračit" do tradingu zkrátka a dobře nepatří. Myslete jako tradeři - o to jde v tomto businessu především.

Informace o publikaci a jak publikaci zakoupit

Formát: ebook ve formátu PDF, MOBI (pro Kindle), nebo ePub (dle vlastního výběru)
Počet stran: 157
Autoři: kolektiv serveru Finančník.cz
Cena: 250,- kč vč. DPH

Možnosti platby: převod na účet, nebo následující platební brány:

Kde knihu zakoupit: knihu distribuuje portál eReading.cz.

Přesný postup k nákupu naleznete zde.

Informace o podporovaných formátech zde.

PŘEJÍT K OBJEDNÁVCE EBOOKY (včetně možnosti bezplatné ukázky).

Pro mnohé možná nebude dnešní i příští článek ničím novým, přesto je s podivem, jak často mají nováčci v tradingu nesrovnalosti v základních příkazech a jejich užití. Cílem dnešního i příštího článku není ani tak znovu vysvětlovat každý z příkazů (k tomu stačí prohledat historii článků), ale raději se trochu více zaměřit na vhodnost použití, na to, kdy jaký příkaz použít a kdy se jakému vyhnout.

Příkaz je součástí strategie

V prvé řadě je třeba vysvětlit, že vstupní příkaz je sám o sobě již součástí strategie. Jinými slovy, nedá se jednoduše poradit ve stylu "vstupujte příkazem XY, protože ten je nejlepší". Stejně, jako určitý druh oleje je vhodný pro určitý typ automobilů, tak i obchodní příkaz je úzce spjatý s obchodním systémem, v rámci kterého chceme příkaz použít. Jak si již za moment ukážeme, experimentování se vstupními příkazy dokonce může v určitých mezích pomoci vylepšit obchodní systém - v žádném případě by tedy obchodní příkazy neměly být ignorovány a naopak by se měly stát součástí backtestu - ať už pro automatické, tak i pro diskréční obchodování.

Obchodní příkazy Market, Limit i Stop jsou naprosto standardní příkazy, které by dnes měl nabízet každý solidní broker. Každá obchodní platforma může mít trochu jiný způsob užití těchto příkazů, proto je vždy třeba se nejprve seznámit, jak je právě vaše obchodní platforma nastavena. Některé obchodní platformy mohou například obsahovat tlačítko "BUY" a "SELL", aniž by bylo patrné, zda se tlačítko váže na příkaz Market, nebo Limit. Vždy je tedy třeba mít nejprve jasnou představu o tom, jak daný typ příkazu ve své platformě realizovat, než se vrhnete do obchodování.

Pojďme si tedy něco více říci o každém z příkazů.

Market

Nejjednodušší vstupní příkaz je typu Market, kdy v podstatě chcete vstoupit za aktuální cenu na trhu a to okamžitě. Ve skutečnosti však nevstupujete za cenu aktuální, tj. tu, kterou vidíte jako poslední zobchodovanou (cena označená jako LAST), ale za cenu BID (v případě prodeje) nebo ASK (v případě nákupu). Toto je kriticky důležité si uvědomit, protože cena BID i ASK bude velmi často minimálně o tick horší, než cena LAST, takže váš vstup bude rovněž velmi často minimálně o tick horší, než cena, kterou právě vidíte. Pochopení tohoto konceptu je kriticky důležité, jak si za moment ještě vysvětlíme. Pojďme si ale nejprve vše ukázat názorně.

Na obrázku vidíte přehled ceny Last, Bid a Ask celkem 4 trhů. Pokud bychom v okamžik, kdy byly hodnoty na obrázku aktuální, chtěli nakoupit daný komoditní kontrakt (jednoduše tak, že stiskneme tlačítko BUY MARKET), pak není možné si nevšimnout, že u trhů NQ (e-mini NASDAQ) a TF (e-mini Russell 2000) bychom nakoupili o jeden tick hůře (viz cena Ask) oproti ceně, kterou právě vidíme na grafu jako poslední zobchodovanou (LAST). Pokud bychom tedy například obchodovali obchodní systém FinWin, s tím, že vstupujeme na close úsečky příkazem Market, pak bychom v momentě vstupu sice viděli na grafu hodnotu 865.3, ale ve skutečnosti bychom nakoupili minimálně za 865.4, což je o 10 dolarů na kontrakt horší plnění oproti ceně Last.

Pokud bychom naopak chtěli prodávat, pak u trhů ES (e-mini S&P), NQ (e-mini NASDAQ) a YM (e-mini Dow Jones) bychom prodali o tick hůře, než je aktuální cena, kterou právě vidíme na grafu - viz hodnota Bid v tabulce výše. Tuto souvislost je skutečně třeba si uvědomit a zcela jí chápat.

Proč je toto důležité? Protože rozdíl mezi cenou last a bid/ask nám říká, jaký skluz v plnění můžeme zhruba očekávat v případě, kdy do trhu vstupujeme příkazem Market. Tento skluz je nutné zahrnout do našich backtestů, ale i tvůrčích kroků v procesu vývoje nové strategie. Příkaz Market nám sice na jednu stranu umožňuje okamžitý nákup nebo prodej, ale velmi často to není zadarmo.

Zkusme si vzít 5 obchodů na trhu e-mini Russell 2000 (TF) a zobrazit rozdíl výsledků BEZ započítání komise a skluzu 1 tick a výsledků SE započítáním skluzu a komise (5 USD na obchod):

Jak vidíte, v prvním případě by náš mini-backtest vykázal zisk 240 USD, v druhém případě už jen 165 USD - diametrální rozdíl! V případě velkého množství obchodů pak mohou být rozdíly skutečně markantní. Pokud například uděláte průměrně 3 obchody denně, tj. 60 obchodů měsíčně, pak rozdíl mezi výsledky před a po započítání komise a skluzu v důsledku používání příkazu Market bude činit při slipu 10 USD a komisi 5 USD celých 900 USD - obchodník se tedy pak může snadno divit, že dle backtestu by měl vydělávat průměrně 1500 USD měsíčně, zatím co v reálu vydělává jen kolem 500 USD měsíčně!

V případě příkazu Market si tedy pamatujte:

• Příkaz Market je dobrý tam, kde chcete mít jistotu, že váš vstup bude zrealizován.
• Pokud testujete libovolnou strategii vstupující pomocí příkazu Market, pak musíte už od začátku ke každému obchodu započítat i realistický skluz v plnění, jinak mohou být vaše výsledky velmi zkreslené.
• Příkaz Market může nadělit velmi vysoký skluz v plnění u trhů, které mají značný rozdíl mezi Bid a Ask.
• Příkaz Market se nehodí pro strategie, které mají malý průměrný zisk na obchod. Pokud byste například chtěli skalpovat a váš průměrný profit na obchod by byl 20 USD, pak po odečtení komise a skluzu by zisk činil v lepším případě už jen 5 USD na obchod (u trhu TF).
• Vše zmíněné se samozřejmě týká jak diskréčního, tak mechanického obchodování.

Příkaz Market pak také může být jedinou rozumnou volbou v některých specifických situacích, jako například:

• Pokud chcete vstupovat do trhu mimo obchodní hodiny, tj. v době, kdy je nízká likvidita. S pomocí Limit příkazu (viz v dalším díle) se do trhu s vysokou pravděpodobností nedostanete, proto Market může být jediná rozumná volba. Pozor však na skutečnost, že mimo hlavní obchodní hodiny bývá ještě větší rozdíl mezi hodnotami Bid/Ask/Last, takže skluz v plnění může být reálně ještě daleko větší. Proto podobné strategie musí vždy splňovat podmínku dostatečně velikého průměrného zisku na obchod, aby i po odečtení přirozeného skluzu stále zůstával zajímavý profit.
• Podobná situace nastává v případě vstupů v období důležitých fundamentálních zpráv nebo silně jedoucích trhů; vstup příkazem Market je "bez rizika" v tom ohledu, že máte vstup prakticky zaručený. S příkazem Limit byste snadno mohli nějaký obchod zmeškat, protože se vám zkrátka a dobře nepodaří dostat do trhu (o příkazu Limit v dalším díle).

Nakonec je třeba zmínit i situace, pro které je příkaz Market spíše nevhodný:

• Pokud máte strategii s velmi nízkým průměrným profitem; v takovém případě můžete využívat jen příkazy Limit, které vám umožní "přesné" plnění - je ale také třeba obchodovat vysoce likvidní trhy.
• Pokud obchodujete strategie, u kterých je délka trvání v obchodu velmi krátká (od několika vteřin po několik minut) - takové strategie už z principu nabízí často vemi nízký průměrný zisk na obchod.
• Pokud obchodujete v podmínkách, kde může příkaz Market přinést příliš dlouhou odezvu (například velmi špatné internetové připojení, nevhodný broker s dlouhou odezvou, atd). V takovém případě totiž může dojít k plnění až po několika dlouhých vteřinách, což je doba, kdy už může být trh velmi daleko od vašeho původně plánovaného vstupu. Každý by si měl v rámci svého trhu a softwarového / hardwarového / brokerského řešení nejprve vyzkoušet, jaká je realistická odezva v případě živého vstupu. Stačí jeden rychlý klik pro vstup a jeden rychlý pro výstup, v nejhorším případě vás tento "experiment" bude stát nějaké drobné, ale máte alespoň realistickou představu, na co se připravit v rámci backtestování.

Osobně používám Market příkaz v 90% času a to jak u diskréčního, tak mechanického obchodování, jak u komodit, tak u akcií. Což ale neznamená, že byste i vy měli používat výhradně Market příkaz. Mé strategie jsou tomuto příkazu uzpůsobeny a zahrnují v sobě veškeré plusy i minusy tohoto příkazu.

V příští části se blíže koukneme na příkaz STOP.

Ať trader používá pro analýzy svých obchodů jakékoliv nástroje, dříve nebo později přijde na to, že dané nástroje nefungují v trzích za jakýchkoliv podmínek. S trendovými vstupy (např. vstup na korekcích) budeme vydělávat de facto kdykoliv, pokud budeme vstupovat s přiměřeným stop-lossem ve skutečně silných trendech do směru hlavního pohybu trhu. Jakmile však trhy nebudou mít svoji sílu, vstupy založené na momentu nemusí být tou nejlepší strategií. A stejné je to s jakýmkoliv jiným přístupem, ať je založený na obchodování indikátorů, price action patternů nebo čemkoliv dalším.

V rámci svého obchodního plánu byste tak měli přemýšlet nad podobou a později definicí prostředí, které splňuje základní podmínky struktury trhů, kterou dokážete profitabilně zobchodovat.

Když radím s obchodováním svým přátelům, snažím se je směřovat do zodpovězení otázek typu: Jak má zhruba vypadat struktura trhu, ve kterém se mi nejlépe daří vydělávat? Základem hledání odpovědí na podobné otázky je screenshotování a analýza dnů, kdy trh vysloveně seděl našemu obchodnímu systému a samozřejmě i těch, které mu naprosto nevyhovovaly – ať způsobem, že nadělovaly ztráty nebo jednoduše tak, že nenadělily žádný obchodní signál. Postupně by se měl trader snažit definovat rámcové podmínky pro to, kdy obchodovat. Tyto podmínky mohou být velmi jednoduché a samozřejmě se postupně doplňují tak, jak trader získává zkušenosti. Upřímně řečeno – často stačí, aby se podmínky řídily nějakým základním „selským rozumem“, který mnoho obchodníků v trzích ztrácí.
V rámci intradenního obchodování velmi doporučuji sledovat kontext trhu z odstupu vyššího timeframu.

Co vnímám v rámci tohoto tématu ale jako nejpodstatnější – jakmile začne obchodník v celkovém kontextu trhu definovat strukturu pohybů, které chce obchodovat, začne chápat, že nemůže profitabilně zobchodovat vše, co trh v daný moment nabízí a jsou dny, kdy je lepší se držet stranou, byť trh na první pohled vytváří perfektní pohyby. Přitom právě některé typy dnů, kdy cena naoko krásně trenduje a my nedostaneme signál či máme za sebou i nějakou tu drobnější ztrátu, spouští u traderů ty nejdivočejší mechanismy impulzivního chování způsobující nakonec největší ztráty.

Příkladem může být pondělí 26. 4. 2011, o kterém jsem komunikoval s několika obchodníky. Na screenshotu je graf trhu YM, který si myslím, že je jeden z nejvhodnějších pro začínající intradenní tradery, a proto jej z indexů používám pro vysvětlování základních tržních principů nejraději.

Na první pohled nabídl trh krásný uptrend, který svádí k pocitu, že by v něm měl vydělat každý. Paradoxně podobné pohyby často způsobují začínajícím traderům hodně potíží a ztráty, které jsou navíc prohloubeny „hloupým pocitem“ ve smyslu, že v takovém trhu by měl přeci vydělat každý. Ovšem není trend jako trend a právě studium různých pohybů a jejich zasazení do kontextu trhu vám pomůže nalézt odpověď na otázku, zdali by měl daný pohyb být obchodovatelný vaším přístupem.

Z pohledu mého obchodního přístupu je obchodovatelná první cca hodina po otevření (na grafu 15:30). Trh nabízí swingy, na kterých bylo možné vstoupit do longu v bodech A nebo B, kdy se trh pokusil vytvořit nové low, ale neměl k tomu dostatek síly (jde jen o teoretické pojmenování oblastí, které jsou pro mě principielně zajímavé). Se shortem jsem byl VELMI opatrný, protože YM se nachází na dlouhodobých maximech a osobně takové shortuji velmi opatrně a až poté, co trh např. vytvoří strukturu několika nižších swingů.

Pohled na denní graf trhu YM v době otevření trhu:

Zpět však k výše uvedenému intradennímu grafu - jakmile se cena naposledy otočí v bodě B a začne stoupat, je z pohledu mého přístupu daný trh dále neobchodovatelný. Nejsem breakout obchodník, takže pro mne není zajímavý bod C a dál již trh nenabídl žádnou rozumně hlubokou korekci k nějaké S/R úrovni. Tím netvrdím, že se v takové trhu nedají vydělat peníze – pohyb ceny je vždy způsoben tím, že někdo kupuje a jiný prodává, ovšem já už takový trh sleduji jen z povzdáli, zdali se nezačne rýsovat korekce, která by stála za zobchodování. Bez ní vůbec neuvažuji o tom, že bych do trhu vstupoval.

Jednoduše daný pohyb není obchodovatelný z pohledu mého přístupu, kdy buď obchoduji protitrendově na silných S/R úrovních (což zde nepřichází v úvahu, neboť trh vytváří nová high) nebo trendově, kdy ale pro vstup potřebuji rozumně hlubokou korekci. Trh s daným stylem pohybu nenabízí ani jedno. Navíc v reálném čase se graf pohyboval velmi, velmi pomalu a „skokově“ – desítky minut se obchodoval v úzkém pásu, aby se posléze posunul vzhůru jednou volatilní úsečkou a začal cyklus stejného pohybu.

Důvod proč o daném dni píši je to, že mnoho začínajících obchodníků se po podobných dnech cítí, jakoby promarnili příležitost – trh nabídl krásný pohyb, který neobchodovali (nebo díky impulzivním vstupům nakonec ještě prodělali). Přitom pouhý pohyb určitým směrem nemusí znamenat příležitost – každý den trh vytváří určité „vlnky“, což neznamená, že bychom každý pohyb měli zobchodovat. Nad obchodními příležitostmi je třeba přemýšlet z dlouhodobého pohledu – z počátku nejméně v horizontu týdne (v případě intradenního obchodníka). Máte-li rozumné cíle, stačí vám během týdne zobchodovat jen skutečně několik dobrých signálů, abyste v dlouhodobém horizontu dosáhli velmi zajímavých příjmů. Z tohoto pohledu je pak podstatné počkat si na příležitost, která zapadá do vašich představ a plánů. Na příležitost, které rozumíte a v principu víte, že obchodování signálu v daném prostředí vám dlouhodobě bude přinášet profity.

1. Jaké jsou mé záměry

Naprosto nejzásadnější otázkou při výběru obchodního softwaru je, jaké jsou vaše budoucí záměry. Je to trochu jako při koupi auta: chcete automobil rodinný, pracovní, sportovní, nebo co nejlevnější – bez ohledu na výbavu? Pokud si ujasníte tento bod, okruh výběru se vám již patřičně zúží.

V případě obchodního softwaru je třeba postupovat podobně. Někdo už od začátku ví, že se bude chtít věnovat automatickým strategiím, měl by se tedy poohlížet po programu s tímto zaměřením. Jiný trader může mít jasno v tom, že se do budoucna nebude věnovat čemukoliv, co by vyžadovalo hlubší technické znalosti, proto se jeho výběr omezí na programy uživatelsky intuitivní a přívětivé. Určitě se vyplatí sepsat si na začátek, co v budoucnu budete chtít s programem dělat: Využívat pouze k diskréčnímu obchodování? Využívat k automatizaci? Využívat k sofistikovaným modelům založeným na genetických algoritmech nebo neuronových sítích? Vytvářet vlastní indikátory? Kombinovat timeframy? Testovat alternativní grafy (volume, range bars, tick)? Čím více si sepíšete své záměry, tím jednodušší bude hledání.

2. Napojitelnost na data a brokery

V dnešní době mnoho brokerů nabízí své vlastní obchodní platformy. Výhoda je, že jsou takové většinou bezplatné. Nevýhoda je, že si vás snaží broker takto „uvázat“. A na to pozor. Brokerské domy spoléhají na to, že jak si jednou zvyknete na jejich platformu, nebudete už chtít odejít – i když nebudete spokojeni. Proto využívání platformy přímo od brokera může být nechtěně svazující. Ideální software je takový, které je brokersky neutrální, což znamená, že je možné takový napojit na celou řadu brokerů. Můžete v klidu rozpracovat v takovém programu neomezené množství vlastních nastavení, nástrojů a strategií – a pokud přijde nespokojenost s brokerem A, jednoduše se přepnete na brokera B, aniž by váš trading váznul kvůli tomu, že se nyní budete muset pídit po nové platformě, učit s novými funkcemi atd.

Stejné je to s daty. Některé obchodní platformy už nabízejí vlastní data, což je určitě skvělé. Většina platforem bohužel žádná data nenabízí. Určitě se vyplatí soustředit na taková řešení, která umožňují čerpat data z více zdrojů, jak od placených poskytovatelů dat, tak přímo od brokerů. Jednak opět nejste svazováni pouze s jediným poskytovatelem dat (často svázání s jediným poskytovatelem bývá v rámci poplatků za živá data velmi drahé), jednak můžete porovnat kvalitu dat z více zdrojů a vybrat si taková, která shledáte pro své účely jako nejkvalitnější. Ideální pak je, když se umí program napojit i na dva datafeedy zároveň, pro případ, že jeden zdroj dat bude mít výpadek.

3. Jakou podporu software nabízí

Velmi důležitá je úroveň podpory, kterou výrobce programu nabízí. V prvé řadě je nutné zkontrolovat, jak dobře má výrobce zpracovanou dokumentaci (tj. uživatelský manuál, nápovědu přímo v programu atd.). V druhé řadě je třeba se ubezpečit, že má výrobce nějaký chat nebo telefonní linku, kde je možné okamžitě řešit problémy.

Sám si vzpomínám, že jsem měl s jistým softwarem problém při instalaci na 64-bitových Windows. Naštěstí výrobce nabízel velmi sofistikovanou a kvalitní podporu. Po krátkém chatování se vzdáleně připojil k mému počítači a celý problém za mě během pár minut vyřešil.

Úkolem tradera je obchodovat, nikoliv věčně bojovat s programy. Přitom už od začátku se musí počítat s tím, že technické problémy budou – ještě jsem nezažil, aby nebyly. Kvalitní podpora dokáže v tomto ohledu vše velmi zjednodušit.

Dobrý výrobce obchodního softwaru také nabízí řadu video tutoriálů s jasnými návody k nastavení a užívání softwaru.

Pokud program neobsahuje kvalitní podporu, očekávejte mnoho frustrace.

4. Jak je silná komunita kolem daného softwaru

Kolem mnoha obchodního softwaru se tvoří komunity uživatelů. Kvalitní výrobce obchodního softwaru má většinou vlastní diskuzní fórum, ve kterém uživatelé diskutují nad řadou témat souvisejících s daným programem. Kvalitní program má silnou uživatelskou základnu, a tudíž i velkou diskuzi, obsahující mnoho příspěvků. Prohledejte diskuzi a zjistěte, jakého charakteru příspěvky jsou. Nejlepší výrobce programů poznáte tak, že sami odpovídají diskutujícím a snaží se řešit jejich problémy a požadavky, ale také tak, že je v diskuzi mnoho uživatelů, kteří si zde mění své zkušenosti, poznatky, případně tipy, triky a počítačové kódy. Silná komunita kolem určitého programu je stejně cenná jako samotný kvalitní software.

5. Jak rychle reaguje výrobce softwaru na moderní vývoj

Kvalitní software jde s dobou. Výrobce, který to myslí se svým softwarem opravdu vážně, se rychle a flexibilně přizpůsobuje době a novým směrům jak v oblasti tradingu, tak v oblasti hardwaru.

Opravdu kvalitní program dnes již podporuje více jáder nebo procesorů, nabízí minimálně formou externích aplikací (ale raději přímo v rámci implementace do daného programu) nástavby typu genetické algoritmy, neuronové sítě, portfolio management atd. Seriózní výrobce softwaru už nabízejí i 64-bitovou verzi, nebo na ní aktuálně alespoň usilovně pracují. Samozřejmostí musí být široký výběr alternativních grafů a opravdu pestrá základna různých indikátorů a obchodních nástrojů.

V tomto ohledu musíte být nekompromisní. Technologie se vyvíjí velmi rychle a je třeba vybrat takový program, se kterým si budete jistí, že za dva roky nebudete úplně mimo. Pokud dnes nějaký výrobce prodává software, který vypadá vizuálně jak programy před 10 let, nesměřuje jednoznačně k více jádrům a 64-bitové verzi a reaguje pomalu, pak si buďte jisti, že za 2 roky už bude takovýto program naprosto bezcenný. Pokud výrobce programu nedokáže jít s dobou, užívání jeho programu bude jen chvilkové a ne příliš cenné.

6. Jak často vydává výrobce update

Je dobré sledovat, jak často výrobce vydává update a jakého charakteru. Pokud výrobce vydává často updaty, které krom chyb také přinášejí nové funkce na základě požadavku uživatelů, je to velmi dobré znamení. Takový výrobce totiž jde s dobou a snaží se rychle a flexibilně reagovat. Pokud nějaký výrobce za poslední rok nevydal jediný update, je to podezřelé. Nevím o programu, který by byl „bezchybný“. Každý program dříve či později odhalí nějaké chyby, které je třeba opravit a vydat update. Pokud daný výrobce už rok update nevydal, je to minimálně podezřelé.

Závěr

Záměrně neudávám žádné konkrétní typy. Obchodního softwaru je bezpočet a v případě konkrétních typů už by tento článek ztrácel objektivitu. Samozřejmě, kdo chce, snadno si najde v jiných článcích odkazy na programy, se kterými pracujeme my sami. Nic to ale nemění na tom, že výběru správného obchodního softwaru by měl každý věnovat trochu času sám za sebe a s pomocí bodů popsaných výše si udělat lepší orientaci vedoucí k finálnímu rozhodnutí a výběru takového programu, který bude vyhovovat přesně obchodníkovým požadavkům.

P.S. (off-topic)

Jelikož bychom rádi slyšeli od vás, čtenářů serveru Finančník.cz, jaké články byste do budoucna rádi četli, velmi prosíme, přečtěte si úvod tohoto vlákna a napište stručně, co by vás nejvíce zajímalo za témata. Děkujeme.

Poslední předchozí věta možná v někom způsobila zmatek. Jak mohu začít žít v levelu, ve kterém ještě nejsem? Správná otázka - a později v tomto článku si dáme jasnou odpověď. Pojďme ale začít trochu obecněji.

Ačkoliv si toho většina lidí není vědoma, náš mozek funguje na principu určitých mozkových "map". Můžeme si je představit jako přesné ohraničení a popsání toho, kde se právě nacházíme - nejenom místně, ale i fakticky v našem životě. Dalo by se částečně říci, že naše mozková mapa tvoří naši aktuální realitu. Nehovořím nyní o New Age teoriích, ale vycházím ze seriózních výzkumů na téma mozkových map - více například v knize Brain that changes itself od Normana Doidgeho. Naše mozkové mapy se mimo jiné tvoří na základě prostředí, v jakém žijeme a jaké nás ovlivňuje, ale také můžeme se stejnou váhou tvořit naše mozkové mapy s pomocí představy a vizualizace (tím se ale dnes zabývat nebudu, jedná se o samostatnou kapitolu). Nyní, jak toto souvisí s faktem, v jakém jsme právě finančním levelu? Naprosto zásadně. Vzhledem k mozkovým mapám totiž můžeme říci:

Naše mysl je ve skutečnosti schopna mířit maximálně lehce nad hranice toho, kde se aktuálně finančně nacházíme.

A aby to nebylo tak jednoduché, zároveň můžeme říci:

Aktuálně se nacházíme finančně tam, kam doposud mířila naše mysl.

Pokud se tedy nacházíte zcela mimo to, kde byste si představovali, nabízím dva důvody, proč tomu tak může být:

Buďto vaše mysl doposud nemířila dostatečně vysoko, tj. dostatečně za hranice vaší aktuální situace, nebo naopak mířila až příliš vysoko a to ji neumožnilo se dále dostat.

Člověk zvláštním způsobem myslí v extrémech: Všechno, nebo nic. Černá, nebo bílá. Když už postup, tak pořádný - jinak mně to za to nestojí. (Skutečně?). Klíčové tedy je, abychom jednak mířili opravdu jen o přiměřený level dále a jednak se v něm začali mentálně co nejdříve už nacházet (viz dále). Pojďme se na vše podívat trochu blíže.

Ne příliš nízko, ne extrémně vysoko a vždy s konkrétní inspirací

Člověk, který míří příliš vysoko nad úroveň toho, kde se aktuálně finančně nachází, se může velmi snadno dostat do neurotického konfliktu, pro který je těžké se posunout finančně výše. Není na tom nic magického. Naši mozkovou mapu, která byla vytvořena s ohledem na prostředí, ve kterém se aktuálně nacházíme, není možné změnit jenom tak mávnutím kouzelného proutku. Pokud se o to pokusíme, začne se silně bouřit. Opustit silnou a "zaběhlou" mozkovou mapu totiž znamená vydat se příliš velkým krokem do příliš silné nejistoty, na což obecně jako lidé nejsme příliš stavěni.

Jenom si sami představte, jak se cítíte, když se náhle dostanete do finančně podstatně vyššího prostředí, než ve kterém se aktuálně nacházíte. Samozřejmě, na jednu stranu je vám určitý komfort a luxus velmi příjemný, na druhou stranu někde v podvědomí cítíte podivné obavy: dokázali byste toto zvládnout? Dokázali byste do takovéhoto prostředí zapadnout společensky? Nemuseli byste příliš měnit některé své návyky (mozek velmi nerad mění své návyky)? Jak hodně by taková změna postihla váš aktuální život, vaše aktuální vztahy?

Představa příliš silného finančního skoku je tedy riskantní z důvodu podobných konfliktů, na které se můžeme dívat tak, že příliš odlišné prostředí spustí určité "obranné aktivátory" (obranné proto, že člověk už svou podstatou vidí v jakékoliv změně risk a nebezpečí), které záhy spustí přesně opačné akce, než by měly vést k výraznému finančnímu zlepšení.

Jak tedy na to?

Pokud se chceme posunout finančně dále, tj. směřovat naši mysl a podvědomí do další finanční úrovně, nemůžeme tak činit výrazně skokově. Ano, občas se to i skokově podaří, ale následky mohou být katastrofální. Neurotické konflikty z tak prudké změny mohou být velmi silné - stačí se kouknout na lidi, kteří se přes noc stali slavnými a bohatými - řada z nich následně podlehla drogám nebo jiným sebedestruktivním sklonům, což může být běžný důsledek takto silné a nečekané změny. A naopak - mnoho slavných a bohatých lidí už samo o sobě pochází z úspěšných a bohatých rodin, protože zkrátka a dobře jejich mozková mapa je už takovému prostředí uzpůsobená, a tudíž je pro ně podobné myšlení standardem.

Pokud však náš mozek směřujeme výše postupně, po krocích, pak je adaptace na nové finanční prostředí podstatně přirozenější a nám prudce vzrůstají šance, že se posuneme finančně výše. Jinými slovy, dokážeme se rychleji a snáze přeprogramovat.

Pokud se chcete posunout výše, začněte tedy tak, že si ujasněte, v čem je pro vás život o jednu úroveň lepší než ten současný. Buďte ale soudní - neskákejte extrémně moc, ale zase ne příliš málo. A až si to ujasníte, pokud možno naprosto jasně a konkrétně, začněte dělat vše proto, abyste se mohli začít pohybovat v tom prostředí, do kterého se chcete posunout. Protože vaše mozková mapa se začne pomalu přetvářet a podvědomí začne mnohem jasněji vidět příležitosti, jak se do takovéhoto prostředí dostat. To je ono klíčové, že "musíme už mentálně žít v úrovni, do které se chceme posunout". Zkrátka a dobře: Pokud nezačnete myslet a jednat tak, jako byste už v další finanční úrovni byli, vaše mozková mapa stále zůstane v aktuální finanční úrovni a nic se nezmění. Pokud ale začnete pomalu stavět své okolí tak, abyste dávali svému mozku mentální obraz toho, kde chcete dlouhodobě být, přitom to budete činit po rozumných krocích, vaše mozková mapa se začne pomalu přetvářet a sama již spolupracovat na změně vaší reality.

Tento postup je jednoduchý, ale funkční. Jednoduchý důkaz může být například to, že lidé, kteří hodně cestují, jsou obecně mnohem úspěšnější, nezřídka i finančně nad průměrem. Nemyslím tím dovolenou každý rok v Chorvatsku. Myslím tím skutečné poznávání nových prostředí, ideálně finančně výše postavených, než ve kterých žijete. Pokud například strávíte 3 týdny v New Yorku nebo Hongkongu (raději ale ještě delší dobu jak 3 týdny), pak se vám v těchto obecně drahých zemích otevře úplně nové poznání a vnímání peněz. Velmi rychle vystoupíte z vašeho aktuálně mentálně ohraničeného pásma toho, co považujete za dobré a co za špatné peníze - a posunete se dále. Netřeba ani jezdit tak daleko, stačí návštěva Londýna.

Stejně účinné je, pokud se začnete přátelit s lidmi, kteří jsou úspěšní a na vyšší finanční úrovni, než na jaké se aktuálně nacházíte vy. Zde ale bohužel existuje jeden zásadní zádrhel: závist. Obzvláště v ČR není možné si nevšimnout, jak silný tento fenomén je. Pokud se však člověk v důsledku zamyslí nad tím, co závist tvoří, tak je to pouze utvrzování své aktuální mozkové finanční mapy a stavění bariér v posunu k vyšší úrovni. Závistiví lidé jsou většinou chudí a také chudí zůstanou. Vychází to už ze samotného principu tvorby mentálních map. Stejné je to s předsudky vůči bohatým. Jelikož se výrazná část světa posouvá k socialistickému smýšlení a předsudkům vůči lidem, kteří mají více (automatické podezřívání takových lidí, zjevné tendence je trestat za to, že jsou bohatí atd.), logicky pak budou chudí ještě více chudnout a bohatí ještě více bohatnout. Socialistické smýšlení a předsudky vůči lidem majetným a bohatým (ať už k bohatství přišli jakkoliv) totiž automaticky tvoří v mozku bariéry, které neumožňují posun výše. Pokud se na kohokoliv ve svém okolí, kdo má více a má se lépe než vy, budete dívat skrze prsty, je to zaručený způsob, jak svému mozku říci "pozor, tam já být nechci". A váš mozek odpoví: Vaše přání je mi rozkazem.

Bohužel, závist a předsudky vůči těm, co jsou na tom lépe, není možné plošně vymýtit. Proto musí každý začít sám od sebe. Jednoduchý způsob jak začít je ten, že se člověk místo závisti začne úspěšnějšími lidmi inspirovat. Samozřejmě, ne všichni stojí za inspiraci, ale jsou i tací, kteří za ni stojí. Nemůžeme je ale najít, pokud už v základu budeme přistupovat ke každému, kdo se má lépe než my, se závistí.

Pokud se začnete inspirovat lidmi ve svém okolí, kteří jsou úspěšnější a lepší než vy, váš mozek začne dostávat nové příkazy: Pozor, tohle je to místo, kam se chci dostat taky! A hádejte co udělá váš mozek? Odpoví: Vaše přání je mi rozkazem.

Můžete mít sebelepší nástroj technické analýzy, ale většinou to ještě zdaleka nestačí. Důležitým aspektem je totiž také váš reálný postoj k penězům a bohatství. A ten se odráží v tom, jak reagujete na lidi, kteří jsou úspěšnější a bohatší než vy (je to vlastně takové dokonalé zrcadlo). Už z tohoto pohledu musí zákonitě většina lidí v trzích prodělávat. Málokdo má dostatek vůle k tomu, aby přestal lidi úspěšnější srážet a pomlouvat, ale začal si z nich brát inspiraci. Opět podotýkám, za úspěšnější a bohatší nepovažuji lokální zbohatlíky, restituenty a zloděje z politiky. Stále ale zbývá mnoho dalších, kteří za inspiraci stojí. Sám se s oblibou inspiruji v řadě věcí od mnoha lidí ve svém okolí, kteří jsou v něčem opravdu dobří a nabízejí mně pohled na to, jak věci dělat lépe nebo jak se posunout dále.

Takže, pokud se chcete posunout do dalšího levelu, nepřijde to zázrakem a nepřijde to skokově. Musíte sami udělat první krok a začít žít přesně na té úrovni, na kterou chcete svůj život posunout. Zajděte si občas do lepší restaurace, oblečte se do hezčího oblečení (ještě neznamená, že musí být drahé), ale především začněte ve svém životě vítat lidi, kteří jsou tam, kde chcete sami být - bez jakékoliv závisti, pomluv, podlézání nebo hledění skrze prsty. Prostě je berte jako inspiraci a nestavte svému mozku žádné překážky, které by vám zastavily šance žít život jako oni.

Úspěchu v jakékoliv oblasti se dosahuje především tak, že činnost neustále opakujeme. Je úplně jedno, na jakém cíli budete pracovat – zdali na nějakém pracovním úkolu, na studiu jazyku nebo třeba na trénování sportu. Každý člověk má určité dispozice, které mu mohou pomáhat zvládat ten či jiný úkol snadněji. Ale co si budeme povívat – bude-li i ten nejméně nadaný člověk chodit každý druhý den na hodinu např. cizího jazyka, za určitý čas (roky) se jej naučí.

Vídám až příliš mnoho lidí, kteří k tradingu přistupují jako k nějakému občasnému koníčku. Prožívají trading v určitých, různě intenzivních vlnách podle toho, jak jim zrovna čas a nálada dovolí. Bohužel trading funguje jako cokoliv jiného – budete-li chtít zhubnout způsobem, že každé dva měsíce dostanete „výčitky“ a začnete držet čtrnáct dnů přísnou dietu, abyste se poté vrátili ještě k horšímu jídlu, než jste jedli před dietou, je jasné, kam to povede… Přitom často stačí jen pomalu upravovat jídelníček směrem ke zdravějším a střídmějším potravinám.

Přemýšlíte-li o tom, jak hodně se věnujete tradingu, přemýšlejte hlavně o časech, ve kterých se věnujete plánovitě, pravidelně jen a pouze tradingu a děláte to tak dlouhodobě. Neznamená to, že by bylo nutné se tradingu věnovat každý den několik hodin, časová náročnost závisí od zvoleného obchodního přístupu. Podstatné je, abyste činnost dělali opravdu pravidelně, rutinně a smysluplně.

Rutina neznamená, že bychom si ze života měli dělat peklo. V rámci tradingu není dobré se do něčeho nutit, ale pokud se do něčeho pustíme, měli bychom je dělat pravidelně a smysluplně tak, jak jsme si to naplánovali. Představte si, jak by vypadaly vaše např. pracovní výsledky, pokud byste každé ráno podle své nálady zvažovali, zdali půjdete do zaměstnání, kolik hodin v něm strávíte, případně v průběhu práce byste se rozhodovali, jestli už není čas jít domů. To zní absurdně z důvodu, že v rámci zaměstnání nebo i podnikání existují vyšší autority, které nám automaticky rutinu diktují (šéf, zákazníci atd.). V tradingu si musí každý vytvářet rutiny sám. A to je jeden z nejtěžších úkolů, které musí trader překonat.

Osobně doporučuji připravit si pro trading jednoznačný, dlouhodobý rozvrh – stejně jako ve škole. Rozvrh může mít i různé „hodiny“ podle toho, jaké činnosti byste se měli v rámci daného času věnovat.

Jelikož jsem především intradenní obchodník, moje rutina vypadá přibližně tímto způsobem:

V 15:00 českého času zasednu k počítači, 30 minut mám plán analyzovat trhy před otevřením – zakreslím si všechny nové S/R úrovně z předcházejícího dne, podívám se na vývoj ceny z noční seance. Zkontroluji časy reportů pro daný den.

Od 15:30 do 18:00 obchoduji. V této době se snažím mít vypnuté vše, co by mě mohlo odpoutávat od trhů. Jelikož již obchoduji dost let, mám samozřejmě časový blok věnovaný tradingu uzpůsobený svým specifickým potřebám – nemusí to být notně 2,5 hodiny (trhy sleduji hlavně v době, kdy vidím, že se hýbou) a práci si usnadňuji nejrůznějšími alerty, které mi umožnují věnovat se i v době obchodování např. různým nadčasovým analýzám.

Mezi rutiny, které ale jednoznačně řadím do tohoto časového okna, patří moje povinnost zaznamenávat si do Microsoft OneNote vše, co mě napadá k obchodu, který právě plánuji provést nebo provádím. Zapisuji si, jak na mě obchod působí, co vnímám, kam plánuji umístit stop-loss a proč atd. Pochopitelně, že většinou není čas na nějaké dlouhé věty, ale poznámky stačí psát opravdu heslovitě. Je velmi zajímavé sledovat, že jakmile obchod proběhne, tj. je již uzavřený, začne člověk na obchod nahlížet úplně jinou optikou a ztratí se spousta zajímavých postřehů. Určitě však nemá smysl psát o každém intradenní obchodu esej - mé postřehy mají dohromady rozsah krátkého odstavce.

Po skončení obchodování (většinou v cca 18 hodin českého času) věnuji následně cca 30 minut zpracování všech informací z daného dne. Upravím si poznámky ve OneNote, oscreenshotuji všechny trhy, přepíšu obchody do excelového deníku atd.

K mému intradennímu obchodování poté patří ještě čas o víkendu, kdy procházím obchody z pohledu celého týdne a vytvářím si pro sebe souhrny – kde jsem obchodoval dobře, kde hůře, co bych mohl příště udělat lépe atd. V rámci podobných seancí vznikají různé nápady a otázky, na které se pak postupně snažím najít odpovědi.

Pracovní rutiny určitě nejsou nic, co by přinášelo do života radost. Je to ale způsob, jak si zorganizovat práci tak, že ji skutečně začneme dělat a nebudeme trávit čas přemýšlením nad tím, kdy a jestli vůbec začneme.

Pokud si začnete svůj čas plánovat, můžete o sobě zkusit přemýšlet i z pohledu třetí osoby – jaké závěry byste čekali od člověka, kterého si „najmete“ na práci, o kterou se sami pokoušíte (trading)? Je zřejmé, že takovému člověkovi budete muset poskytnout dostatek času, aby se práci (trading) naučil. Ovšem patrně byste takovému člověkovi neposkytli plat s tím, ať se například rok věnuje studiu, vy ho budete platit a za rok se sejdete a domluvíte se jak získané informace (které jste zaplatili) využijete. Určitě byste svému „zaměstnanci“ rozdělili studium do menších dílů – např. x hodin denně s tím, že jedním z předpokladů úspěšné spolupráce (a výplaty) by bylo, že se daný člověk práci vůbec v dané časy věnuje. Současně budete patrně vyžadovat nějaké průběžné závěry (výsledky paper tradingu, nějaké shrnutí, co se člověk naučil, kam aktuálně směřuje) a základní plány pro nejbližší období. Z pohledu třetí osoby toto vše vypadá naprosto samozřejmě – když však neřídíme jiného, ale sebe, většina podobných pravidel nám naprosto uniká.

Pokud s tradingem začínáte, je má zkušenost taková, že čím dříve si vytvoříte v rámci tradingu pracovní rutinu, tím méně času ztratíte. Nezapomínejte, že osvojování tradingu je běh na dlouhou trať a čas věnovaný tradingu tak musí rozumně zapadat do vašich možností. Více času je samozřejmě vždy výhoda, ale méně dobře zorganizované práce prováděné pečlivě a pravidelně dlouhou dobu je často mnohem, mnohem více, než podstatně více času, který většině lidí doslova proplyne mezi prsty.

V prvé řadě bych rád uvedl, že se v dnešním článku nebudu zabývat ani tak teorií (kdo chce teorii GA, nechť si najde na internetu), ale převážně praxí - resp. tím, v čem jsem GA shledal jako praktickou pomůcku pro trading. Sám jsem ryzí praktik a zajímají mě převážně výsledky, akademické debaty tudíž přenechávám teoretikům.

Z ryze praktického pohledu jsou GA jednoduše nástrojem, který vám pomůže mnohem rychleji a efektivněji zvládnout optimalizaci vícero proměnných v rámci vašeho obchodního systému. Díky rychlosti a efektivitě GA je však možné využití daleko širší. GA se dnes v podstatě používají dvojím způsobem: k navrhování obchodních systémů a pokročilé optimalizaci. Pokusím se obojí trochu více přiblížit.

Navrhování systémů s pomocí GA

Této fázi se říká také D&P process neboli Design & Prototype. Pokud jste někdy v minulosti zkoušeli stavět obchodní systémy, pak víte, jak pracné může něco takového být. Řekněme, že máte například jednoduchou ideu, že otestujete AOS s myšlenkou vstupovat long nebo short do trhu e-mini Russell vždy, když NYSE TICK překročí určitou úroveň svého klouzavého průměru. Idea jednoduchá, existuje zde ale příliš mnoho otázek k praktické realizaci:

• Jaký typ klouzavého průměru použít (SMA, EMA, WMA, KAMA, TMA apod.)?
• Jakou periodu klouzavého průměru použít?
• Jaký zvolit výstup?
• Je rozumné aplikovat posun na BE? O kolik a kdy?
• Je rozumné aplikovat profit target? Na jaké hodnotě?
• Měl bych aplikovat nějaký další filtr? (Mám například 3 nápady na filtry a potřebuji všechny otestovat).
• Jaký timeframe zvolit?

Vidíte, že už z otázek výše plyne obrovské množství možných kombinací/permutací. Přitom některé kombinace mohou být výrazně lepší než jiné (a některé kombinace nemusí fungovat vůbec), takže nemáte jinou možnost než všechny možné kombinace vyzkoušet. K tomu je třeba vyzkoušet i různé periody nastavení, takže pokud budete opravdu efektivní, máte práci minimálně na celý další týden.

Existuje ale i jiná možnost - zapojení GA. Pokud disponujete inteligentním softwarem a trochou programátorského umu (pár tipů na software zmíním na konci), pak jednoduše nastavíte do GA softwaru veškeré potřebné idikátory, rozsah parametrů - a o zbytek už se postará počítač. GA totiž mohou pracovat s jednotlivými nástroji (indikátory) jako s takzvanými "switches" (přepínači), takže samy postupně zkoušejí kombinovat různé indikátory dohromady, dokud najdou tu pravou kombinaci, která nabízí největší potenciál. GA budou postupně zkoušet různé typy klouzavých průměrů, různé druhy výstupů, různé hodnoty nastavení a dokonce i různé timeframy, dokud nenajdou to, co po nich žádáte. A pokud GA žádné řešení nenajdou, tak jednak víte, že zkrátka a dobře vaše idea nemá potenciál a jednak jste s nefunkční ideou nestrávili více jak 2 hodiny času. Ušetřili jste tedy týden nervů a frustrace. To ale není zdaleka všechno.

Jak už jsem naznačil, existuje v rámci možného řešení miliony možných kombinací. Řekněme, že například budete chtít otestovat celkem 5 klouzavých průměrů, každý z nich s možností 50 různých nastavení periody (např. perioda 1-50). To znamená, že už zde existuje 50x50x50x50x50 = cca 300 miliónů možností. Pokud přidáme výstupy, SL, PT apod., velmi jednoduše se dostaneme na desítky miliard možností. Jelikož tak vysoké číslo je už mimo naší běžnou představivost, zůstaňme "jen" u 300 miliónů. Pokud bych nechal stavět systém v základu na 5minutových datech, za posledních 5 let nazpět, pak s mým velmi rychlým počítačem za plného využití 12 jáder by jedna kombinace trvala cca 1 vteřinu. Klasickým procesem optimalizace (brute force) by tedy hledání možného obchodního systému trvalo zhruba 10 let, což je poměrně dlouhá doba.

GA však fungují na zcela jiném principu, než klasická brute force metoda. V podstatě díky náhodnému samplování a následných "genetických modifikací" dokáží celý proces realizovat pouze za zlomek běžného času, takže v případě mého počítače jsem schopen u podobných experimentů vidět prvotní výsledky už do 12 hodin. GA přitom fungují a pracují velmi "inteligentně", neboť se během procesu samy "učí", takže pokud po 12 hodinách nevyprodukují GA s přednastavenými nástroji potenciálně zajímavý systém, je velmi pravděpodobné, že tudíž takový ani neexistuje.

Aby to navíc nebylo málo, GA hledají finální řešení trochu na jiném principu, než běžná brute force metoda. U GA si totiž můžete nastavit, co chcete, aby bylo výsledkem (říká se tomu fitness function - zkráceně FF). Zatímco u klasické brute force metody se vždy optimalizuje s ohleden na Net Profit, v případě použití GA můžete počítači říci, že například chcete hledat jenom taková řešení, která nabízejí maximální profit při minimálním drawdownu (poklesu equity). Konkrétně můžete například použít FF Profit x Winners / MaxDrawdown, která se již postará o to, aby GA vybíraly a dále rozvíjely pouze taková řešení, která nabízejí "nejstabilnější" equity. Systémy, které tento požadavek nesplňují, GA jednoduše "zavrhnou" a již dále během procesu nerozvíjí.

Optimalizace s pomocí GA

Optimalizace s pomocí GA je opět něco úplně jiného než klasická brute force metoda. První výhodou je rychlost. Nedávno jsem například prováděl optimalizace position sizingu. Jednalo se o jednoduchý nápad mého kamaráda (jinak našeho bývalého studenta, dnes již úspěšného tradera na plný úvazek), kdy dle 20 různých scénářů systém zvolí, zda použít 0-3 kontrakty do aktuálního obchodu. Hlavním cílem mé optimalizace bylo najít pro každý ze scénářů optimální počet kontraktů, což znamená, že existovalo celkem 4 na dvacátou = 1099511627776 možností. Při testu 1 možnosti za vteřinu bych na optimalizaci čekal 35 000 let(!), s GA optimalizací většinou vše zvládnu do druhého dne (to už je opravdu pořádé ušetření času). To vše navíc s cílem maximálního profitu s minimální drawdownem (FF).

Možná se nyní ptáte, jak je to s robustností takových výsledků a zda se nejedná o extrémní přeoptimalizaci? Správná otázka. I v tomto ohledu jsou GA mnohem dále než dnes již mimořádně zastaralá technika brute force (obzvláště, pokud jí provádíte v prehistorických programech bez podpory více jádrového výpočtu, jako například Genesis Trade Navigator). GA totiž fungují opět trochu jinak a tak namísto takzvaných "lokálních" optimálních hodnot hledají "globální" optimální hodnoty. Jinými slovy, GA už samy od sebe berou v potaz nutnost, aby fungovaly i okolní možné parametry a aby tudíž finální výsledek byl nejenom funkční, ale také robustní. Inteligentní software (viz dále) jde pak ještě dále: automaticky již rozdělí testovaná data na in-sample a out-of-sampe, optimalizaci provede na in-sample datech a funkčnost následně okamžitě ověří na out-of-sample datech. To vše zcela automaticky, takže opět máte mnoho ušetřené práce a času. Dobrý GA software tedy již v základu ošetří, abyste se vyhnuli možné přeoptimalizaci. Efektivnost GA v ohledu na možnou přeoptimalizaci je mnohem vyšší než klasická brute force metoda.

Software

Pokud se chcete věnovat GA na seriózní úrovni, potřebujete dobrý softwarový základ (sám vlastním několik různých programů) a také kvalitní a rychlý počítač, ideálně s SSD disky. Co se software týče, existuje určitě mnoho různých řešení, já shledal po dlouhém průzkumu jako zajímavé 3 (dvě z nich sám používám).

O prvním řešení jsme zde již psali - jedná se o program Adaptrade Builder, který slouží převážně k navrhování strategií. Tento program je vhodný pro absolutní začátek, neboť je uživatelsky jednoduchý, intuitivní, obsahuje dobrý manuál. Navíc funguje bez nutnosti propojovat s TradeStation nebo MultiCharts, jak ještě vysvětlím dále. Nevýhodou je, že program zatím nepodporuje multi-core, takže je poměrně pomalý a výstupní kód v tento moment generuje pouze pro programy TradeStation a MultiCharts. Dobrá zpráva je, že se na obojím pracuje a v dohledné době bychom měli mít jak verzi pro multi-core, tak verzi s možností exportovat pro více programů, například Ninja Trader atd. Sám program vlastním a určitě má před sebou světlou budoucnost.

Další možné řešení je program s názvem The Grail, což je program pro již výrazně pokročilejší uživatele s programátorskými dovednostmi. Zde je ale situace již trochu složitější. Největší výhodou tohoto programu bylo, že pokud jste ještě nedávno zakoupili stand-alone verzi, mohli jste Grail propojit s MultiCharts, který jako jeden z mála vyspělých optimalizačních programů podporuje multi-core a dokáže pracovat v podstatě s libovolným počtem jáder. Bohužel, Grail byl minulý rok zakoupen firmou TradeStation. Tím dochází přímo k implementaci do prostředí TS. A jelikož TS stále nepodporuje multi-core, vše se rázem až 10x zpomaluje oproti kombinaci Grail + MultiCharts. Tím se mnoho pozitivního vytrácí. Sám jsem naštěstí stand-alone licenci stihnul zakoupit, takže v tuto chvíli využívám zcela nejrychlejšího možného řešení, které je na trhu dostupné pro běžný retail.

Poslední možností je program Optimax, opět řešení pro výrazně pokročilejší uživatele. Tento program opět spolupracuje s TradeStation. Nabízí několik inovativních funkcí jako například modulaci cenového grafu (tj. další způsob, jak hledat maximálně robustní řešení) nebo zajímavé uživatelské rozhraní s poměrně efektivním brouzdáním mezi jednotlivými řešeními. Nevýhodou je bohužel již zmíněná spolupráce s TS. Bez multi-core podpory je opět vše mnohem pomalejší než v případě Grail + MCH. Optimax se pronajímá a je možné vyzkoušet zdarma. Určitě bude mít nadále co nabídnout i přes implementaci Grail GA do TS.

Závěr

Osobně jsem býval velmi dlouho extrémně skeptický k automatickým obchodním strategiím. Má skepse v tomto ohledu zůstává, ale posunula se do roviny, kdy již vidím (i díky reálným výsledkům) směr, s jakým lze AOS inteligentně budovat. Nemluvím zde o naivních pokusech s programy typu MetaTrader apod. Hovořím zde o moderních, vyspělých a sofistikovaných postupech, které v sobě zahrnují robustnost, ochranu před přeoptimalizací, testování na out-of-sample datech, pravidelnou reoptimalizaci na základě statistických podkladů a inteligentní managování AOS jako celku s naprosto jasně definovanými úrovněmi (statisticky podloženými), kdy systém vypnout, protože docela možná jeho životnost končí, popřípadě kdy opět nasadit do trhů. To vše je možné dokázat s GA, kvalitním softwarovým a hardwarovým zázemím, již reálnými zkušeností z trhů a poměrně dlouhým studiem a experimentováním s GA.

Musím zde ale varovat, že GA je jen nástroj, navíc ne příliš vhodný pro nováčky. Bez několika let zkušeností z diskréčního obchodování bych vůbec neměl odvahu se do podobného projektu vrhnout. Pokud pracujete s GA, je třeba neustále provádět řadu různých nastavení, předvýběrů a finálních výběrů. Potřebujete dobrý úsudek a ten není možný bez reálných zkušeností z trhů. Učení se efektivní práci s GA navíc může být stejně frustrující a zdlouhavé jako cokoliv jiného, co chceme zvládnout pořádně a do hloubky. Jinými slovy, se zkušenostmi z trhů vás čeká pořádný kus práce, bez zkušeností z trhů nekonečný kus práce. Celé téma GA navíc může vypadat ze začátku velmi složitě - k mému překvapení je ale ve skutečnosti poměrně jednoduché, jakmile začnete chápat základní principy a možnosti praktického využití. Sám jsem se do tohoto oboru pouštěl s obavami, skepsí, strachem a nejistotou (pustil jsem se do GA po úspěšném zprovoznění statistických arbitráží, po kterém jsem začal hledat další směr, jak obchodování více zautomatizovat), prošel si poměrně náročný proces učení (zhruba rok považuji jako realistický čas nutný k rozumnému zvládnutí problematiky), dnes už ale na využití GA nedám dopustit. Během svého researche jsem samozřejmě bral v potaz i neuronové sítě, ty jsem ale zavrhnul už od začátku. Největší důvod je asi ten, že jsem nedokázal najít nikoho, kdo by s využitím NN dokázal profitabilně obchodovat. V případě GA jsem dnes v kontaktu s řadou velmi úspěšných mechanických obchodníků ve světě.

Toto byl samozřejmě pouze velmi letmý a spíše praktický úvod do GA. Pokud by obecně bylo o toto téma větší zájem, samozřejmě rád připravím na téma GA více článku s podrobnějšími informacemi a i trochou té teorie.

V prvé řadě musím otevřeně říci, že náš život zde je trochu odtržený od reality běžných Portugalců. Bydlíme s manželkou v resortu, ve kterém se nacházejí pouze cizinci, a krom restaurací, nákupních center a multikina v podstatě s Portugalci příliš do styku nepřijdeme. I místa, na kterých se často pohybujeme (golfové hřiště atd.), jsou v podstatě místa plná cizinců. Mezi naše zdejší přátele patří lidé, kteří se sem přestěhovali ze zahraničí - Holandska, Anglie, Finska, Lucemburska, Nového Zélandu (skutečně). To samozřejmě neznamená, že bychom zde neznali i pár Portugalců, se kterými občas zajdeme na oběd, ale společenské události s cizinci jsou zde pro nás daleko častější a běžnější, už proto, že jižanská mentalita, styl humoru i životní hodnoty jsou opravdu značně jiné než nás "Středoevropanů", takže přátelství mezi cizinci je zde obecně jednodušší (i když jsou Portugalci nesmírně milí, vlídní a přátelští lidé). Se zdejší ekonomickou krizí tedy přijdeme do styku spíše nepřímo - což ale neznamená, že bychom nevnímali určité změny.

Asi největší změnou zde v roce 2011 bylo zvýšení DPH, které se odrazilo na nepatrném zdražení potravin. Pro nás jsou to stále částky zanedbatelné a v podstatě změnu prakticky nevnímáme, avšak pro Portugalce, kteří mají opravdu hluboko do kapsy (a opět musím podotknout, jak skutečně dobře je na tom ČR, i přes politické absurdity a fakt, že lidé už z principu pořád jen na všechno nadávají), není situace zrovna jednoduchá. Mnoho rodin zde už finanční situaci nezvládá, proto po celém Portugalsku existuje stále více potravinových bank (o banco alimento), které musí stále více rodin vyhledávat s žádostí o pomoc - jelikož příjmy domácnosti už nestačí ani na základní potraviny. Další nepříjemná skutečnost pro zdejší jsou obří ceny pohonných hmot - litr benzínu zde aktuálně stojí 1,599 Euro (téměř 40 kč), pro nás samozřejmě nic hrozného, ale řada Portugalců už musí zvažovat každou cestu autem mnohem pečlivěji než dříve. K tomu všemu dochází od letošního roku k nemalému zpoplatnění dálnic, takže pro Portugalskou ekonomiku jednoznačně další nepříjemné "zbrzdění".

Toto jsou asi největší změny, které jsme letošní rok zaregistrovali. Krom toho neustále probíhají stávky (ty jsou téměř na denním pořádku), avšak opět spíše v Lisabonu a větších městěch, takže zde v Algarve vše pokračuje tak nějak "při starém".

Co ale bohužel vnímáme daleko více, jsou důvody, pro které se Portugalsko do celé situace dostalo. Jednou větou by se dalo říci, že je tato země v maximání míře neefektivní, ať se podíváte kamkoliv. Úřady a soudy zde fungují 10x pomaleji než v ČR, v restauraci i supermarketu vás obsluhují 10x déle než ve zbytku Evropy a celková chybovost jakéhokoliv úkonu je zde obrovská. K tomu je třeba připočíst fakt, že Portugalsko si v době kolonií zvyklo, že nemusí pracovat a peníze přicházejí samy - a tato mentalita již mnohým zůstala. Vše je navíc ještě komplikovanější faktem, že Portugalci sami sebe vnímají jako národ "moderní a pokrokový", příliš nepřijdou do styku ze zbytkem Evropy (izolace je zde opravdu cítit, neboť krom sousedního Španělska je zde už jen moře), takže nemají vzor, jak to funguje jinde - a hlavně jejich mentalita je obecně velmi zvláštní. Mnoho věcí je zde tak příšerně a zbytečně komplikovaných, že člověku až zůstává rozum stát. Zdá se, že záliba vše komplikovat plyne z velmi komplikované portugalské historie a ještě komplikovanějšího jazyka (když Portugalcům řeknu, že jejich jazyk je opravdu velmi těžký, snaží se mě vždy uklidnit tím, že to není pravda, že japonština a čínština jsou taky těžké 🙂 ). Jako poslední je zde bohužel i zjevný fakt, že se Portugalci neradi učí novým věcem (jsou poměrně svéhlaví a často věří, že vše už umí nejlíp) a opravdu tak nevidím, jak se tato země hodlá dostat z velmi špatné ekonomické situace. Portugalsko totiž zjevně nepotřebuje jenom škrty (díky těm už tady lidé i celá ekonomika trpí opravdu dost), ale především vyšší efektivitu. Což znamená naprosto zásadní reformy, včetně reforem mentálních (tj. změnit myšlení mnohých Portugalců), k čemuž není stejně jako v ČR politická vůle (Portugalci jsou obří alibisti - prakticky nikdo tu za nic nemůže a nikdo tu za nic nenese zodpovědnost), ale především nevím, jak přinutíte tento národ pracovat lépe, efektivněji, rychleji a bez chyb. Jen pro příklad: v supermarketu máte v jednom regále 500g jahod ze Španělska ža 0,99 Euro a 400g jahod z Portugalska za 2,99 Euro. Takže, Portugalsku držím palce, ohledně jejich budoucnosti však zůstávám skeptický - stejně jako v Řecku se reformy a změny zjevně příliš nedaří, ani zde nepředpokládám, že by tomu mělo být jinak.

Život tradera

Opusťme však politiku a ekonomiku. Náš život zde je zatím stále poměrně nezávislý na zdejším ekonomickém i politickém stavu, takže se můžeme těšit z toho pozitivního, co se zde nabízí. A není toho málo. Předně je to pochopitelně počasí, hlavní důvod, pro který jsme se sem přestěhovali. Aktuálně si zde užíváme 26-27 stupňů a prakticky plnohodnotného "léta", za celou zimu zde navíc teploty nepadly pod 15 stupňů (což jsme už vnímali jako velmi chladné dny). Obloha je zde po většinu času modrá, příroda všude aktuálně zelená a kvetoucí. Krajina Algarve je nádherná a člověk tu relaxuje už jen pohledem z terasy. Moře zatím trochu chladné, ale zato denně nabízející obrovský výběr čerstvých ryb všeho druhu. Člověk zde oceňuje především fakt, že se nemusí ničím a nikým stresovat, život zde je klidný, pozvolný, na hony vzdálený stresu velkoměsta a stresu běžného zaměstnání.

To samozřejmě neznamená, že bychom zde nic nedělali a nepracovali. Náš pracovní režim je zde prakticky stejný jako všude jinde - pouze průběh je trochu jiný. Pracujeme jako každý běžný člověk od momentu, kdy vstaneme (většinou kolem 9-10 hodiny), do momentu, kdy se nám chce (většinou pozdější odpoledne, někdy až do večera, pokud máme rozdělaného něco, co chceme dokončit). Pokud se nám však chce práci z nějakého důvodu na část dne přerušit, tak prostě práci přerušíme a jdeme si užívat toho, na co máme zrovna náladu - plavání, golf, pláž, dobrý oběd s přáteli atd. Občas si dáme odpočinek na celý den a vyrazíme si například na quad bike (motorové čtyřkolky), na výlet apod. Na druhou stranu, občas pracujeme i v sobotu nebo neděli. Představa tradera, který nic nedělá a jenom se celý den povaluje na pláži, tedy není úplně přesná - jednak jsem osobně člověk, který musí neustále něco dělat, jednak nuda nás nebaví. Je ale pravda, že pracovní nasazení je daleko častěji a s daleko větší intenzitou kombinováno s relaxací, příjemnými činnostmi, užíváním si krásného dne a života.

Občas se nás lidé ptají, zda tu není trochu nuda nebo zda necítíme potřebu lidí a velkého města. Přiznávám, že ano. Z toho důvodu také občas vyrazíme do Londýna (letadlo z Faro létá několikrát denně za naprosto minimální částky) za kulturou, koncertem nebo nákupy nebo do španělského města Sevilla, které je jedno z nějkrásnějších měst, jaké jsme kdy viděli, a nesmírně rádi se tam vracíme. Na španělské hranice to máme opravdu kousek a v Andalusii jsme tak rychleji, než bych projel centrum Prahy. Sevilla jako milionové město nabízí řadu služeb, které zde nenajdete - například mé oblíbené kavárny Starbucks, velmi kvalitní a levné hotely (naposledy jsem za Junior Suite s vířivou koupelí a rozlohou 60 metrů čtverečních zaplatil necelých 120 Euro za noc), moderní nákupní centra, multikina až s 20 sály atd. V Sevilla jsme rychleji než v Lisabonu a za služby zde obecně zaplatíme méně. Život v Portugalsku nám navíc dává možnost poznat "souseda" trochu lépe, takže už máme za sebou jednu větší poznávací cestu Andalusií (po Gibraltar) a letos vyrazíme i do dalších částí.

Co se týče tradingu, už je zřejmě patrné z předešlých řádků, že jsem celý rok tvrdě pracoval na co největším posunu do fáze, kdy budu moci nechat své obchody více a více řídit počítač a spíše jen dohlížet jako "macro-manager" na celkový běh a aktivně pracovat na úrovni portfolia jako celku (což samozřejmě neznamená, že bych opustil klasické intradenní obchodování se systémem FinWin - pouze jsem snížil frekvenci na max. 2 seance týdně s budoucím výhledem už se opravdu držet spíše ryze mechanických strategií, které sice nabízejí mnohem menší roční zhodnocení, potřebují větší účet, ale za to dávají člověku mnohem větší časovou flexibilitu). Kromě statistických arbitráži, které mně jedou už od minulého roku zcela automaticky (zatím jsem nezažil ztrátový měsíc, i když řada měsíců vydělala jen mírně díky nižší volatilitě trhů), jsem se pustil do řady dalších projektů, z nichž některé již plně běží, některé jsou ve fázi vývoje a dokončování a některé se připravují. Zhruba od května minulého roku pracuji velmi intenzivně s genetickými algoritmy a po poměrně náročné práci na tomto subjektu mohu říci, že vše konečně začíná přinášet ovoce. Můj pracovní den se tedy dnes skládá převážně z rozplánování procesů, jejich zadání do počítače, spuštění a následného vyhodnocení. Bohužel pro ostatní ale musím říci, že toto vše bych dnes nebyl ani náznakem schopen dělat bez mnoha let zkušeností diskréčního obchodování. Jsem dnes s odstupem naprosto bytostně přesvědčený, že posun k mechanickým strategiím není možný bez předchozích zkušeností z trhů a určité zkušenosti s diskréčním obchodováním (což mně potvrdila řada zahraničních profesionálních AOS obchodníků, se kterými jsem ve styku). Zrovna tak mohu říci, že představa "pustím počítač a peníze se sypou samy" není úplně tak správná. Osobně jsem 80 % času strávil vyřešením toho, jak AOS managovat - jak vědět, kdy AOS vypnout, kdy přestává fungovat nebo kdy systém re-optimalizovat - a to vše vědět na základě konkrétních statistických dat, analýz a objektivních testů. Tj. žádné "domnívám se", ale seriózní research. Další důležitý úkol bylo vyřešit, jak strategie skládat do portfolia, jaké částky kapitálu alokovat pro jednotlivé strategie a jak řešit position sizing na úrovni celého portfolia. Poslední fází je fakt, že managování portfolia AOS strategií na profesionální úrovni vyžaduje neustálou práci i na vývoji nových strategií, protože dříve či později přestanou aktuální strategie fungovat a bude třeba je nahradit. Naštěstí jde dnes mnoho věcí výrazně zmechanizovat a urychlit s pomocí genetických algoritmů (které dnes dokáží samy navrhovat a testovat obchodní systémy) a tak je vše otázka především správného nastavení procesů a správného work-flow v kombinaci se zkušenostmi, které člověk za poslední roky nasbíral. Plus nutno dodat, že mám to štěstí, že v tomto ohledu spolupracuji se dvěma velmi talentovanými spolupracovníky, což jen urychlilo můj posun směrem k mechanickým strategiím. V poslední řadě je třeba vytvořit i potřebné technologické zázemí - do Algarve jsem si nechal od kolegy z Prahy postavit a poslat vysoce výkonný počítač s procesorem i7-980x (s virtualizací 12 jader), 12 GB RAM a velmi rychlým SSD diskem (bohužel řada výpočtů stále trvá celé dny, pokud má někdo nějaký tip, jak se dá počítač ještě více zrychlit - už nyní totiž používám prakticky nejrychlejší CPU, co se aktuálně prodává - dejte prosím vědět v diskuzi).

Má změna v tradingu je tedy zřejmá a vychází především z faktu, že si zde v Algarve člověk opravdu uvědomí, jak důležité je život prožít trochu kvalitně, a strávit ho tím, co nás baví (žijeme opravdu jen jednou), ale i faktu, že zkrátka a dobře chci zúročit léta v tradingu posunem do další fáze, která bude více "dohlížecí" (domnívám se, že podobné profesní posuny jsou logické a najdeme je v řadě povolání). Na konci roku se se ženou chystáme na 3 měsíce do Asie, kde z důvodů časového posunu již nebude možné obchodovat intradenně a bude nutné spolehnout se pouze a jen na mechanické strategie. Bude to taková první zkouška toho, jak reálný je můj budoucí výhled ohledně tradingu, a jsem na výsledek opravdu zvědavý.

Všem ostatním ze srdce přeji, aby váš trading neustále a progresivně postupoval do fáze, do které si přejete, abyste měli stále dost síly a odhodlání překonat řadu překážek, které vás čekají, a abyste svůj život žili co nejlépe tak, jak byste si představovali. Nevzdávejte se a bojujte. Trading je úžasný. Není snadný, ale je úžasný.

¨

Město Sevilla ve Španělsku je jedno z nejkrásnějších měst, jaké jsme kdy poznali. Navíc jedno z mála měst, kam se opakovaně vracíme - a přitom nás město stále nenudí. Jedinou nevýhodou jsou obrovské teploty. Aktuálně je teplota v Seville kolem 29 stupňů, v létě je zde běžně až 40 stupňů.

Klasické pláže Algarve, aktuálně trochu prázdné, neboť turistická sezóna začne až za měsíc. Foto pochází z vyhlášené Praia de Rocha ve městě Portimao, což je nejbližší větší město u našeho bydliště (cca 10 km).

Za 3 dny se otevře v Portimao (krizi navzdory) nové komerční centrum (Aqua Portimao), na což se velmi těšíme. Trocha "konzumu" nám zde občas chybí.

Skrytí okrajových lišt grafů

Analyzujete-li najednou více grafů, bude se vám hodit na ploše každý centimetr místa. V takovém případě se mi velmi osvědčilo nastavit zobrazované grafy tak, aby neobsahovaly klasickou horní lištu se jménem okna. Nejen, že lišta zabírá dost místa, ale je také velmi výrazná a zbytečně odvádí pozornost.

Lištu u grafů můžete vypnout skrz nastavení:

Global Settings > General Settings, záložka User Interface a zde v levém sloupci odškrtněte volbu Show Title Bar on Chars.

Jakmile nastavení potvrdíte kliknutím na tlačítko OK, plocha Sierra Chart bude hned o trochu přehlednější:

Grafy zobrazené bez titulní lišty lze v Sierra Chart pouze zmenšovat nebo zvětšovat. Pokud budete chtít graf zavřít nebo jej na ploše přesunout, je nejefektivnější znovu povolit Show Title Bar on Charts, provést změnu layout a pak titulní lištu vypnout.

Propojení více grafů

Většina programů pro technickou analýzu umožňuje obchodníkům propojit mezi sebou několik oken s různými grafy a následně je ovládat společnými příkazy. V případě Sierra Chart se propojení grafů nastavuje přes Chart > Chart Setting nebo horkou klávesou F5.

Zde nás zajímá třetí záložka Advanced Settings 2. Grafy, které chceme mít propojené, musí obsahovat stejné Link Number. Na screenshotu je link number číslo 1. Je zcela lhostejné, jaké číslo do pole vyplníte. Grafy, které mají vyplněné stejné Link number, jsou propojené. Můžete si tedy vytvořit i několik sad grafů s různými čísly propojení.

Osobně většinou pracuji v rámci intermarket analýzy se čtyřmi grafy na jedné ploše. U všech grafů nastavím stejné číslo propojení (link number), abych je mohl ovládat najednou. Přes propojení můžeme ovládat následující vlastnosti grafu:

Link Symbol - Zobrazený trh
Link Bar Period – Timeframe
Link Scroll Position – Pozice v grafu
Link Session Times – Nastavení obchodních hodin

Propojení funguje tak, že všechny propojené grafy (tj. se stejným linkem), budou mít vždy nastavenou stejnou hodnotu v parametrech, které jsou propojeny. Tj. pokud zaškrtnete první volbu Link Symbol, tak v případě, že na jednom grafu změníte symbol trhu, ten se automaticky změní na všech dalších propojených grafech. Tato volba je tedy přínosem v případě, že máme na ploše několik různých grafů s různým timeframe pro jeden trh a chceme všechny grafy změnit najednou.

Nastavení mých grafů vidíte na screenshotu – mám propojené vše kromě symbolů (protože na každém z grafů mám jiný trh). Toto nastavení může v případě intermarket analýzy ušetřit opravdu hodně času –zkuste si například procházet historické grafy se zapnutou funkcí Link Scroll Position a bez ní.

Jednoduché přepínání timeframe

Mnoho obchodníků zanedbává práci s vyššími timeframy jednoduše proto, že se začnou ztrácet v množství různých grafů a nastavení.

Stejně jako v jakémkoliv jiném softwaru také v programu Sierra Chart můžeme nadefinovat různé „záložky“ ( v terminologii Sierra Chart jde o tzv. ChartBook) a v nich si nastavit grafy s různými timeframy. Osobně mi však podobné řešení nepřijde dostatečně flexibilní. Rád si zakresluji do grafů různé čáry a pásma označující S/R úrovně a pokud bych měl pracovat s několika grafy najednou, bude to znamenat buď extra práci navíc se zakreslováním čar do několika různých grafů, nebo budu mít analýzu jen v některých grafech.

Proto upřednostňuji rychlou změnu timeframu v rámci jedné pracovní plochy. V Sierra Chart to jde velmi jednoduše - na numerické klávesnici stačí kdykoliv zadat příslušný timeframe (např. číslo 15 pro patnáctiminutový timeframe) a stisknout ENTER. Máte-li navíc grafy propojené skrz výše uvedené Link Bar Period, automaticky se vám změní timeframe na všech propojených grafech. V rámci této změny zůstane zakresleno vše, co jste si dosud do grafů označili. Velmi snadno tak můžeme získat tolik potřebný „nadhled“ nad aktuální situací z pohledu vyššího timeframe a během okamžiku se vrátit zpět do hlavního obchodovaného rámce.

Kontrola velikosti datových souborů

Pracujete-li v programu Sierra Chart s tickovými daty, doporučuji čas od času zkontrolovat, jak velké soubory představují data pro jednotlivé trhy.

Máte-li program Sierra Chart nainstalovaný tak, jak to doporučuje výrobce, naleznete instalaci na disku v adresáři C:\SierraChart. Datové soubory jsou v podadresáři data. Sierra Chart ukládá intradenní data do souborů s názvy trhů, ty se tak mohou lišit podle datových zdrojů, které používáte. Vesměs však půjde o soubory s příponou .scid.

Rozumná velikost datových souborů je podle mé zkušenosti max. několik set mega bytů. Pro Sierra Chart není problém pracovat i s podstatně větším souborem (např. 2 GB), ale postupně se snižuje rychlost načítání dat, obzvlášť, pracujete-li s několika grafy najednou. Velikost datových souborů ovlivňuje nastavení Intraday data storage unit, kterou naleznete pod Global Settings > Data/Trade Service Settings:

Nejmenší jednotka je tzv. tick, což je rozlišení využitelné zejména pro vytváření různých alternativních timeframů a pro replay grafů. Ukládáte-li data v „tickové kvalitě“, je dobré kliknout na tlačítko Large Data File Settings a zde nastavit maximální povolenou velikost pro datové soubory skrz nastavení Automaticaly Move Out Data From Large Intraday Data Files. Sierra Chart bude automaticky rozdělovat datové soubory v případě, že jejich velikost přesáhne natavený práh

Tradingová literatura je plná motivujících příběhů úspěšných lidí, kteří se v tradingu z ničeho vypracovali k milionům. Stačí zmínit úspěšnou knižní sérii Market Wizards, kterou přečetl snad každý začínající trader. Občas je ale třeba kouknout se také na druhou stranu, kde je možné načerpat rovněž mnoho inspirace a především důležitých podnětů, jak se sami nestát tradery zbankrotovanými. Takovéto úžasné poznání mně umožnila kniha, na kterou jsem narazil čistě náhodou nedávno a kterou jsem si s chutí přečetl, neboť mě po dlouhé době opravdu oslovila (a to množství knih o tradingu, které jsem již přečetl, mohu počítat možná už na stovky). Jedná se o knihu Arta Collinse s názvem "When Supertraders Meet Kryptonite" (Když se supertradeři setkají s kryptonitem). Tato kniha je složená z rozhovorů s opravdovými tradingovými světovými celebritami (Mark Cook, Linda Raschke, Tony Saliba, Joe DiNapoli a mnoho dalších), kde tématem není tentokrát to, jak se stali úspěšnými, ale co nejhoršího se jim během tradingové kariéry stalo, proč k tomu došlo a co si z toho nakonec odnesli.

Mým cílem není dnes dělat na tuto knihu recenzi (byť mohu jen doporučit), ale raději shrnout několik nejdůležitějších bodů, které v opakovaných případech vedly ke značné finanční turbulenci a kterým je přitom možné se již od začátku vyhnout. Tyto zkušenosti byly pro tradery představené v knize velmi bolestivé, za své lekce zaplatili nemalé peníze. Naštěstí žádný z nich již v budoucnu danou chybu nezopakoval a tak se všichni poměrně rychle dostali zpět na dráhu mimořádně úspěšných traderů (jeden z nich dokonce po nepříjemné zkušenosti začal obchodovat tak opatrně, že během dalších 14 let neměl jediný ztrátový měsíc a jak sám píše, v trhu S&P obchodoval občas tak veliké pozice, že by si za ně mohl v jediný okamžik koupit 500 automobilů).

Pojďme si tedy projít několik okolností, pro které i ti nejlepší z nejlepších zažili velmi krušná období a kterým se zcela určitě může každý z nás vyhnout.

1) Příliš velké pozice

Naprosto nejčastější důvod vedoucí k finanční katastrofě, který se v knize opakuje několikrát, je nepřiměřeně veliká pozice, během které trhy bohužel neudělaly to, co daní tradeři předpokládali. Na tento problém se ale můžeme podívat i z jednoduššího úhlu pohledu: šlo zkrátka a dobře o špatný money management, během kterého daní tradeři riskovali příliš mnoho. Analogicky je to totéž, jako když podkapitalizovaní začínající tradeři otevírají pozice v takové velikosti, na kterou finančně nemají. Anebo taky totéž, jako když si někdo vezme tolik leasingů a úvěrů, na kolik už nestačí jeho výplata .

Příběhy obchodníků s příliš velkými pozicemi pak skončily v několika případech velmi dramaticky a to zejména v situacích, kdy trh náhle začal vytvářet limitní pohyby (přesně v okamžiku, kdy daní tradeři byli přesvědčení, že něco takového se stát nemůže) nebo kdy otevřel obří otevírací mezerou. Někteří z traderů přišli během pár minut o veškeré peníze a k tomu ještě vytvořili nemalý dluh, který je přinutil vrátit se na nějaký čas zpět do běžného zaměstnání, než se mohli vrátit k tradingu (a danou chybu již raději nikdy nezopakovat). Všichni, kterých se takováto zkušenost týká, se navíc shodují, že stačilo mít trochu menší pozici - a nic takového by se nemuselo stát.

Sám jsem již přišel do styku s několika tradery, kterým se stalo něco podobného. Na svůj malý, pár tisícový účet, otevřeli větší množství pozic, než si mohli dovolit - a jako na potvoru trh zrovna udělal pravý opak toho, co "měl".

Ponaučení je zde jasné: vždy musíte používat stop-lossy, na jeden obchod nesmíte riskovat více, jak 5 % a v marginech nesmíte mít celkově zablokováno víc, jak 50 % účtu. Pokud by se těchto jednoduchých pravidel drželi i supertradeři z knihy, mohli se na 100 % nepříjemným zkušenostem vyhnout. Totéž platí i pro ostatní (přesto se nestačím divit, jak rádi lidé tato pravidla porušují).

Další kriticky důležitá věc je nebýt podkapitalizovaný: vždy je lepší si nějakou dobu počkat a na trading ještě něco našetřit, než se do tradingu vrhnout s minimálními finančními prostředky.

2) Emocionální nestabilita

Řada obřích ztrát se odehrála v době, kdy supertradeři trpěli určitými osobními problémy, které způsobily emocionální nestabilitu. Ta se pak velmi zle podepsala na obchodním výkonu. Nejčastějším důvodem v knize byl rozvod nebo vážné manželské problémy. Jeden trader se zase dostal do emocionální nestability díky tomu, že současně randil se dvěma ženami - mladší a svého věku - a nemohl se rozhodnout ani pro jednu z nich. Tato nerozhodnost v něm způsobovala frustraci, kvůli které "tlačil" na své obchody více, než bylo zdrávo. Výsledky se zlepšily až v momentě, kdy se rozhodnul pouze pro jednu z žen - samozřejmě tu mladší 🙂

V případě začínajících traderů zřejmě není třeba chodit do takových extrémů, ale jedno platí rozhodně: pokud máte zrovna špatný den, jste rozhození z práce nebo procházíte něčím, co vám způsobuje značné frustrace - neobchodujte, nebo jen v minimální kvantitě. Opět se potvrzuje, že silné emocionální dny a situace mají značně negativní dopad na trading a špatné dny se tak mohou velmi rychle stát ještě mnohem horšími.

Totéž platí i pro samotný trading. Pokud se vám zrovna nedaří, nesnažte se obchodovat "více", abyste své ztráty získali zpět, ale hodně rychle trading přerušte a dejte si minimálně pár dnů pohov a odstup.

3) Nepříjemný sled drobných událostí

Je až s podivem, jak k obřím ztrátám může vést sled zdánlivých přehlédnutých maličkostí. Jeden z příběhů ve zkratce vypráví o tom, jak dva partneři ve stejné firmě přehlédli visící příkazy v platformě, které vedly k nechtěným otevřeným pozicím a následně ještě celkovému zhoršení situace proto, že neexistoval žádný plán, jak v podobných situacích postupovat a zaměstnanci dané tradingové firmy tedy značně improvizovali.

Už mnohokrát jsme zde psali o tom, že je třeba mít připravený podrobný plán pro všechny situace a převážně check-list. Je to nejjednodušší způsob, jak zůstat pragmatičtí ve vysoce vypjatých situacích. Je to zároveň i způsob, jak se lépe připravit na vše, co nás může potkat a mít scénář pro situace, které doufáme, že se nikdy nestanou - ale pokud ano, budeme na ně připraveni.

4) Vypisování nekrytých opcí

Mnoho supertraderů začínalo s opcemi nebo opce obchodují dodnes. Zdá se, že opce jsou velmi oblíbeným nástrojem mezi tradingovou elitou. Mnoho traderů na opcích zbohatlo, ale také dle příběhů v knize ztratilo nemalé peníze kvůli nekrytému výpisu opcí.

Ponaučení je zde jediné: nikdy a za žádných okolností nevypisujte nekryté opce. Sami se orientujeme v opcích jenom na strategie, které vždy pracují s ochrannými opcemi a je tedy možné přesně stanovit riziko (tyto strategie také vyučujeme na našich opčních seminářích). Mnoho lidí vám bude nalhávat, že vypisování nekrytých opcí je nejlepší byznys. Jak ale poznamenal jeden známý, je to jako sbírat desetníky před jedoucím buldozerem. Je jen otázka času, než dojde k neplánovanému klopýtnutí...

Závěr

Daná pravidla nejsou nic nového. A o to právě jde. Mnoho začínajících má neustálou potřebu pátrat po něčem "novém", než se raději držet základního řemesla a dodržovat to, co i supertradeři museli poznat, jako nejdůležitější lekce ze všech.

V dnešním článku se podíváme na možnosti při používání logických příkazů při práci v Excelu. Je totiž rozdíl použití podmínek při formátu a podmínek při výpočtech, což někdy může uživatelům motat hlavu.

Veškeré logické příkazy v Excelu mají za úkol nám ulehčit práci v tom smyslu, že Excel za nás bude dle určitých parametrů hlídat hodnoty a podle zadaných kritérií je vyhodnocovat. Po jejich vyhodnocení provede následně příkazy, které mu nastavíme. Je to jakési pravidlo „AKCE -> REAKCE“. Důležité však je, o jaké příkazy jde a co pomocí nich chceme dokázat.

V případě formátu používáme logické podmínky hlavně, jak už název napovídá, u podmíněného formátování. V případě výpočtů je používáme u logických funkcí, bez kterých můžeme říci, že se trader ve svých tabulkách pravděpodobně nikdy neobejde.

Logika používaná pro formátování

Oproti „ručním“ úpravám grafiky buněk, kterému říkáme formátování, si v Excelu můžeme nastavit tzv. podmínky, při kterých Excel zformátuje data obsažená v jednotlivých buňkách přesně podle toho, co nadefinujeme. V Podmíněném formátování, které najdeme na kartě Domů, část Podmíněné formátování, najdeme spoustu možností jaké podmínky využít. Můžeme nastavit téměř jakoukoli podmínku. Mohou to být varianty od základních porovnání, kdy pokud bude splněna podmínka, např. hodnota v buňce bude „větší než“ zadané číslo Excel, zpracuje buňku tak, jak mu zadáme (jako parametr v připravené podmínce můžeme použít buď čistě číslo- „5“ - nebo můžeme použít i odkazy na jiné buňky - „A5“), až po složité podmínky, které musíme vyjádřit zadáním klasických funkcí. Ty používáme k nastavení všeho, čeho nelze dosáhnout pomocí předdefinovaných nástrojů podmíněného formátování.

Výběr možných podmínek je opravdu široký, Excel má už předpřipravené nejčastěji používané podmínky a to i pro různé formáty. Najdeme tu tedy podmínky pro práci jak s čísly, tak i textem, datem apod.

Nemusí však vždy nutně jít o porovnávání nebo jiné podmínky stanovené pomocí výpočtů. Předchozí varianta pravidel jsou jediná, která fungují jen v těch konkrétních buňkách, což znamená, že každá buňka je samostatně porovnána s kritérii a podle toho je následně zformátována. Všechna ostatní podmíněná formátování jsou závislá na zbývajících hodnotách buněk formátovaných podle stejných podmínek. Excel totiž umí a dokonce to i nabízí v nabídce mezi pro nejčastěji používané příkazy, vybrat z určité oblasti např. prvních 10 % hodnot. Prohlíží tedy určitou oblast tabulky a z té vybere a zformátuje dle připravených příkazů 10 % nejvyšších hodnot.

Při zadávání podmínek také není potřeba se jakkoli omezovat, pro buňky lze nastavit i více pravidel než jen jedno. Bohužel zde nepotěším uživatele starších verzí Excelu, protože do verze 2000 (a starší) lze pro buňky zadat pouze 3 podmínky. Proto jestli potřebujete pracovat s více podmínkami, doporučím upgrade na vyšší verzi. Osobně jsem však zatím nepoužil více jak dvě pravidla najednou…

Příprava logických podmínek u podmíněného formátování je však jen první část, druhou částí je nastavení toho, co má Excel provést po splnění takto připravených podmínek. Různé verze formátů nebo příprava vlastních formátů je ale spíše téma pro jiný článek.

Logika při práci s výpočty

Druhá oblast, ve které se setkáváme se zadáváním podmínek, jsou logické funkce. Jde však o dvě naprosto odlišné kategorie. Zatímco v předchozí části jsme sice zadávali podmínky, podle kterých má Excel cosi zpracovat, týkaly se tyto podmínky jen a pouze formátování těch konkrétních buněk. Při práci s logickými funkcemi ať už zadáme jakoukoli podmínku, nikdy tato podmínka nebude mít vliv na formátování buňky a samozřejmě naopak.

Při přípravě podmínek ve vzorcích nechceme po Excelu, aby něco formátoval, ale aby určité podmínky vyhodnotil a na základě toho nám vrátil buď PRAVDA či NEPRAVDA. Výsledky logických funkcí totiž nejsou běžné hodnoty, jako jsme zvyklí, ale pouze tyto dvě varianty. S těmi samozřejmě můžeme dále pracovat ať už za použití dalších funkcí nebo už přímo za použití funkce KDYŽ.

Je tedy nutné rozlišovat, pro co stanovujeme podmínky, zda nám jde o zformátování buňky (tedy barva, text, ohraničení apod.) nebo připravujeme výpočet (funkci) pro zjištění nějakého stavu.

Kombinace povolena

Je však potřeba dodat, že samozřejmě může nastat situace, kdy budete chtít připravit takovou podmínku pro formátování, kdy se nevyhnete nutnosti použít logickou funkci. Na druhou stranu je dobré, že to lze jen jedním směrem a to pouze vložením funkce do podmíněného formátování, opačně se to dá udělat těžko.

Závěrem trochu praxe

Zkuste si tedy ve svých backtesterech nejprve nastavit podmínky pro zformátování sloupečku s vašimi zisky a ztrátami tak, že ztráty budou červeně a zisky zeleně a ještě tučně. Například u této úlohy je nutné použít právě dvě podmínky. Podmínky tedy budou vypadat následovně:

1) Zvýraznit pravidla buněk -> Je větší než -> zde zadáme 0 a ve formátu zelenný text
2) Zvýraznit pravidla buněk -> Je menší než -> zde zadáme opět 0 a ve formátu vlastní, kde barvu textu zaměníme na červenou a tučné písmo

Tímto jsme přidali dvě pravidla, jež můžete následně vidět ve Správci pravidel a zde je i měnit. Zkuste sami vymyslet a upravit jedno z pravidel tak, aby byla zahrnuta i nula, kterou jsme teď vynechali…

A nyní vyzkoušíme logiku ve funkcích. Porovnejte si vstupy a výstupy a zjistěte, zda je PRAVDA, že máte výsledek větší než 0 nebo ne.

1) Do buňky vložte funkci = “adresa buňky s výsledkem“>0

Na těchto příkladech vidíte, že sice porovnáváme stejné věci, ale výsledek je vždy jiný…

Závěrem vám tedy přeji hodně zdaru při tvorbě podmínek pro formáty nebo komponování logických funkcí ve vašich tabulkách či backtesterech.

Účelem komplexního backtestu je nejenom ověření, že systém funguje a má potenciál do budoucna, případně skrze více backtestů ujasnění, jaký trh a časový rámec (timeframe) budeme chtít v budoucnu obchodovat, ale také stanovení optimálních hodnot stop-lossů a profit targetů, případně hodnot některých doplňkových filtrů, se kterými v Excelu pracujeme. Každý trader tedy ve svém Excelovském backtesteru nejenom vytváří historii obchodů, ale také provádí určitou jednoduchou optimalizaci. A právě optimalizace libovolných parametrů, tj. v případě většiny například stop-lossů a profit targetů bude předmětem zlepšení, které si nyní popíšeme.

Nejedná se v podstatě o nic nového: o čem chci dnes mluvit je optimalizace hodnot na in-sample datech a následné ověření na out-of-sample datech. O této metodě už jsem na Finančníkovi několikrát psal, než se tedy vrhneme do praktického postupu, krátké připomenutí:

pokud se chystáme optimalizovat jakékoliv hodnoty, tj. například stop-lossy a profit targety, měli bychom vzít veškerá data, která máme k dispozici, a rozdělit je na dvě části: prvních 70 % a 30 %. Prvních 70 % dat budeme nazývat In-Sample data (IS), zbylých 30 % budeme nazývat Out-Of-Sample data (OOS). Co nyní s těmito daty uděláme? Je to velmi jednoduché. Veškerou optimalizaci, tj. nalezení optimálních parametrů, realizujeme na IS datech. Poté parametry, které jsme shledali jako nejoptimálnější, nasadíme na OOS data. Pokud se jedná o kvalitní, robustní optimalizované hodnoty, pak stejné hodnoty nasazené na OOS datech budou vytvářet podobnou charakteristiku equity, jakou jsme vytvořili skrze optimalizaci na IS datech. Pokud equity půjde do strany, nebude vydělávat progresivně, nebo dokonce půjde dolů, pak to znamená, že jsme naše hodnoty přeoptimalizovali a hodnoty nejsou robustní. Zde jednoduchý obrázek, ze kterého by mělo být vše jasnější:

Na obrázku vidíte, že optimalizované hodnoty na IS vytvořily v podstatě velmi strmě rostoucí equity. Po nasazení těchto optimalizovaných hodnot na OOS data, tj. data, na kterých optimalizované parametry ověříme, pokračovala equity v růstu, avšak již se značně výraznějšími drawdowny a menší progresivitou. Optimalizované parametry tedy nejsou vyloženě špatné, nasazení do budoucna můžeme realizovat, ale zrovna tak může být strategie předmětem dalších úprav, neboť lehká (zřejmě ne příliš nebezpečná) přeoptimalizace může být v tomto případě patrná. Pokud by však equity na OOS datech byla o trochu horší, už bychom mohli hovořit o přeoptimalizaci a tak by úpravy systému nebo optimalizovaných hodnot byly žádoucí.

Provedení IS + OOS v Excelu

Tato technika tedy může být velmi užitečná i například, když optimalizujete hodnoty stop-lossů a profit targetů systému FinWin. Nyní se pokusím krok po kroku popsat, jak na to.

1) V prvé řadě je nutné, abyste měli dostatečný vzorek obchodů. Ideálně několik set, řekněme 300 (minimum) a více.

2) Rozdělte si data na IS a OOS. Následně si svůj backtestový deník uložte pod dvěma různými názvy: první bude mít název vašeho systému s přídavkem IS, druhý bude mít název vašeho systému s přídavkem OOS.

3) Z deníku s přídavkem IS odstraňte posledních 30 % obchodů (tj. pokud budete pracovat se vzorkem 300 obchodů, tak konkrétně posledních 90 obchodů) a tato data překopírujte do deníku s přídavkem OOS.

4) Nyní tedy deník IS bude obsahovat prvních 210 z celkem 300 nasbíraných obchodů, deník OOS bude obsahovat POUZE posledních 90 obchodů.

5) Na základě analýzy MAE/MFE proveďte optimalizaci profit targerů a stop-lossů, případně dalších filtrů (den týdne apod.) v deníku IS.

6) Až budete hotovi, veškeré optimalizované hodnoty (tj. PT, SL apod.) nastavte v OOS deníku.

7) Pokud jsou optimalizované hodnoty robustní, pak by equity na OOS měla mít podobnou charakteristiku jako IS equity. Drawdown by neměl být vyšší a ziskovost by měla být adekvátní alespoň kolem 40 % zisku, kterého jste dosáhli na IS optimalizaci.

Pokud se ukáže, že equity na OOS datech vypadá podstatně hůře, pak jsou vaše hodnoty přeoptimalizované. Vraťte se tedy zpět k IS deníku a začněte znovu. Ideálně začněte zjednodušováním. Zde několik rad:

a) zkuste stejné hodnoty SL a PT pro všechny patterny, akorát s rozdílem na stranu long a short. Tím byste měli získat robustnější hodnoty, které by měly projít i OOS daty.

b) Pokud ani to nezabere, zkuste obecně pracovat s nižšími profit targety, případně použít stejné stop-lossy a profit targety pro obě strany (tj. long i short).

c) Pokud testujete navíc nějaké filtry (den týdne, konkrétní časové období atd.), zkuste tento filtr odebrat. Ukáže se, zda to není právě ten filtr, který může způsobovat přeoptimalizaci.

Tato technika IS+OOS optimalizace v Excelu je poměrně jednoduchá, dá vám však podstatně realističtější hodnoty a bezpečnější základ pro váš živý trading, než kdybyste tuto techniku nezrealizovali.

Už jsme si vysvětlili, že pás klouzavých průměrů označovaný jako Ribbon může být silná vizuální pomůcka pro diskréční obchodování. Může nám pomoci k lepšímu časování vstupů do obchodů, ale také nabízí příjemnou vizuální interpretaci trendu a přináší možnosti nových patternů systému FinWin.

Interpretace sílícího a slábnoucího trendu je přitom poměrně důležitá věc: pokud totiž zachytíme nově se rodící trend v zárodku, nabídne se nám řada zajímavých příležitostí - a pokud naopak dokážeme včas identifikovat slábnutí trendu, dokážeme si ušetřit několik stop-lossů.

Právě pro identifikaci síly trendu nám poslouží Ribbon poměrně dobře, pokud si na naší obrazovce vytvoříme "zhuštěnější" graf našeho časového rámce a budeme se dívat na trend z pohledu Ribbonu lehce "s odstupem", tj. více se budeme soustředit na celkový obraz než pouze na několik posledních úseček.

Interpretace je pak už poměrně snadná:

• Pokud se Ribbon rozšiřuje, trend sílí.
• Pokud se Ribbon zužuje, trend slábne.
• Pokud Ribbon tvoří velmi slabý pás, trh je také velmi slabý a máme zde chop.
• Pokud jedna jediná svíčka dokáže protnout všechny EMA na Ribbonu současně, je trh velmi, velmi slabý (chop).

Naše obchodování v jednotlivých situacích by tak mělo být přizpůsobeno situaci na trhu:

• Pokud se Ribbon mění z fáze chopu nebo stagnace do fáze rozjezdu (Ribbon se začíná rozšiřovat), nabízí se zajímavé příležitosti už v samém začátku potenciálně nového trendu.
• Pokud je Ribbon široký a trh trenduje, máme řadu příležitostí ke vstupům na korekcích.
• Pokud Ribbon začíná slábnout, měli bychom minimalizovat naši akci nebo vůbec neobchodovat.
• Pokud Ribbon stagnuje a tvoří jen slabý pás, vyčkáváme trpělivě na náznaky možného nového rozjezdu trendu.

Pojďme se podívat na jednoduchý ilustrativní obrázek, ze kterého by mělo být vše jasnější.

Jedná se o 1minutový graf. Hned na začátku vidíte, jak je důležitá oblast nového zárodku trendu. V tomto případě došlo k otočení a postupnému sílení nově etablovaného downtrendu. Korekce začaly nabízet první příležitosti.

Následovalo slábnutí, ve kterém bychom měli být velmi opatrní a raději nepodnikat žádnou akci. Po chvilce stagnace v době oběda se trh začal znovu rozjíždět - opět čas číhat na nové příležitosti. Korekcí ke vstupu se vyskytla celá řada. Na konci pak vidíte, jak se Ribbon rapidně zvýšil a docela možná byste zde našli i úsečku, která dokáže protnout všechny EMA v Ribbonu najednou. Máme zde chop jako hrom a stojíme stranou.

Samozřejmě, i v tomto ohledu je Ribbon jen diskréční nástroj a je třeba trochu experimentovat se svým vlastním trhem a časovým rámcem a dostat vše více "do krve". Můžete si vytvořit i vlastní pravidla - vše je možné, pokud se nástroj ukáže jako skutečně dobrá pomůcka pro vaše vlastní obchodování.

Nakonec si ještě ukážeme, jak se dá Ribbon využít pro jednoduchý, ne příliš častý, ale velmi účinný pattern systému FinWin.

Jedná se o situaci, kdy trh selže ve snaze vytvořit nové high nebo low, resp. selže ve snaze na nedávné high dne a low dne alespoň zaútočit. Následně trh udělá korekci k vnitřní stěně Ribbonu a nadělí protitrendový signál.

Pojďme si vše ukázat krok po kroku.

Na 1minutovém grafu trhu e-mini Russell 2000 vidíme, jak trh po větším výporodeji nedokázal již znovu zaútočit na své nedávné low dne. Prorazil poslední swing směrem vzhůru a zkorigoval k vnitřní stěně Ribbonu. Korekce zde sice není tvořena úplně úhledným "obloučkem", ale je obchodovatelná. U vnitřní stěny pak nastaly minimálně 3 případy odražení od vnitřní stěny. Abychom si počkali až na to "správné", použijeme indikátor CCI. Konkrétně si počkáme na obrácený pattern FinWin 0/v. To znamená, že CCI50 nám protíná nulovou linku a CCI14 dělá "véčko". Díky lepšímu časování se CCI a patternem FinWin bychom byli v trhu ve správný okamžik.

Pojďme se podívat ještě na signál na stranu short, opět na 1minutovém grafu, kde se mně osobně identifikuje patterny vždy nejlépe. Všimněte si, že trh nedokázal ani náznakem vyrazit zpět k nedávnému high dne. Namísto toho učinil obloučkovou korekci v opačném směru, odrazil se od vnitřní stěny Ribbonu a nabídnul nám signál v podobě obráceného patternu FinWin 0/v, navíc v kombinaci s prolomením swingu. Ideální příležitost ke vstupu do trhu na stranu short.

Jak už jsem psal, tento pattern se nevyskytuje příliš často, ale za to v sobě skrývá výrazný potenciál. Za pattenem se v podstatě skrývá absolutní vyčerpání trhu na high nebo low dne, po kterém nezřídka přichází větší korekce v opačném směru.

Závěr

Ribbon je převážně vizuální pomůcka, která bude sedět hlavně vizuálně zaměřeným traderům. Není to pomůcka nutná a není to pomůcka pro každého. Pokud vám však pomůže s lepší orientací v trhu, určitě je to pomůcka dobrá.

Když jsme zhruba před dvěma lety poprvé dostali do rukou knihu Dr. Bretta N. Steenbargera s názvem Daily Trading Coach: 101 Lessons for Becoming Your Own Trading Psychologist, bylo nám už po přečtení prvních kapitol jasné, že se jedná o doposud nejzajímavější a nejkomplexnější knihu, jaká kdy byla na téma psychologie tradingu napsána. Co nás ale překvapilo nejvíce, byl praktický rozsah knihy. Zatímco většina knih doposud více "teoretizovala", než přinášela konkrétní rady a postupy, Dr. Brettu Steenbargerovi se podařilo širokou a komplexní problematiku psychologie tradingu prezentovat do podoby zcela konkrétních praktických rad, postupů a nezbytných kroků, které mohou zcela zásadně pomoci ke stabilním profitům na burze. A věřte, že se nejedná pouze o rady teoretické: Dr. Steenbarger posledních několik let pracuje jako privátní psychologický coach špičkových traderů a tak jeho postupy prezentované v knize odrážejí jeho vlastní praxi. Postupy, se kterými úspěšně pomáhá traderům uvnitř privátních fondů, přináší nyní i ostatním.

Po přečtení knihy tedy bylo jasné, že tato kniha může zcela zásadně pomoci i tuzemským traderům a otázka vydání tohoto titulu v češtině byla na místě. Nyní s potěšením a hrdostí oznamujeme, že se nám podařilo titul dovést do zdárného konce a všem tedy tuto jedinečnou knihu přinášíme v českém překladu a názvu Trading Coach: 101 lekcí, jak se stát sám sobě obchodním psychologem.

Co je Trading Coach a jak vám může pomoci

Trading Coach je kniha, která by se spíše než knihou dala nazvat souborem 101 rad a postupů, jak vyřešit své psychologické problémy v tradingu. Deset samostatných kapitol se dívá na problematiku psychologie tradingu z nejrůznějších úhlů pohledu a nabízí tak variace, mezi kterými dříve či později zcela jistě najdete radu i pro váš osobní problém. Síla knihy není v tom, že by bylo nutné aplikovat všech 101 rad a tipů: síla knihy je v tom, že vás krok po kroku vede k procesu, jak se sami sobě stát nejlepším Trading Coachem, analyzovat své vlastní slabé a silné stránky a následně využít z knihy jenom ta cvičení, která se týkají vašeho konkrétního obchodování.

Je vcelku jedno, jaký psychologický problém vás trápí, neboť základní kámen úrazů bývá většinou společný. Kniha vám pomůže problém lépe identifikovat a následně odstranit. Pomůže vám stát se výrazně lepším traderem. Kromě toho vám ale kniha dá mnohem více:

• Naučí vás, jak na svůj trading nahlížet pozitivně i ve špatných dnech.
• Ukáže vám, jak korigovat své chyby s pozitivním přístupem, bez zbytečného "sebetrestání".
• Vysvětlí vám, proč jsme byli v mládí špatně trénovaní k úspěchu.
• Na příkladu řady skutečných případů vám přiblíží, jak dnes již úspěšní tradeři překonávali své psychologické překážky.
• Poradí vám, jak být coby vlastní Trading Coach více systematický a disciplinovaný.
• Naučí vás vést si psychologický deník.
• Přinese řadu praktických tipů i z oblasti tradingu (autor je sám úspěšný trader).
• A mnohem více!

Osobně věříme, že jak knihu jednou otevřete, už jí nedáte z ruky. Z nadčasových rad totiž můžete čerpat neustále. Tuto knihu docela určitě nepřečtete pouze jednou. Budete se k ní s vysokou pravděpodobností vracet a čerpat z ní po celou svojí obchodní kariéru.

Obsah knihy

Jak už bylo řečeno, kniha se skládá z celkem 10 kapitol, které dále dělí knihu na celkem 101 konkrétních psychologických lekcí. Konkrétní obsah knihy je následující:

• Kapitola 1 – Změna: Samotný proces a jeho uskutečňování
• Kapitola 2 – Stres a úzkost: Kreativní zvládání zátěže při obchodování
• Kapitola 3 – Psychická pohoda: Lepší obchodní zážitky
• Kapitola 4 – Kroky ke zlepšení: Proces tréninku sebe sama
• Kapitola 5 – Odstranění starého chování: Psychodynamické prostředí pro trénink sebe sama
• Kapitola 6 – Přesměrování mysli: Kognitivní přístupy k tréninku sebe sama
• Kapitola 7 – Nové vzorce chování: Behaviorální přístupy k tréninku sebe sama
• Kapitola 8 – Rozvoj vašeho obchodního byznysu
• Kapitola 9 – Lekce od profesionálních obchodníku: Zdroje a pohledy na trénink sebe sama
• Kapitola 10 – Hledání obchodní výhody: Zkoumání historických patternů v trzích

Kompletní obsah knihy (který je velmi rozsáhlý), včetně popisu všech 101 lekcí, můžete stáhnout ve formátu .pdf zde.

Ukázku první kapitoly ve formátu .pdf si můžete stáhnout zde.

Informace o knize

Název: Trading Coach: 101 lekcí, jak se stát sám sobě obchodním psychologem
Autor: Dr. Brett N. Steenbarger
Počet stran: 328
Vydavatel: Centrum finančního vzdělávání, s.r.o.
ISBN: 978-80-903874-6-1
Cena: 798,- Kč

Kniha je bohužel již vyprodána

Každému začínajícímu obchodníkovi doporučuji, aby si zobrazil před začátkem obchodování grafy v trochu vyšším timeframe (minimálně 5minutový) a označil si oblasti, ve kterých měla cena poslední dny tendenci k rotaci. Začít můžete s jednoduchým high/low dne. Dané oblasti si označte a sledujte, jakým způsobem se na označených úrovních cena chovala následující dny. Ve svém obchodním deníku si následně zkuste vyhodnocovat, jak dopadly obchody, které byste obchodovali pouze ve vyznačených S/R zónách.

Obchodování v předpřipravených zónách má i další výhody – výrazně se například snižují tendence traderů k impulzivnímu obchodování. Jednoduše máte základní plán s vyznačenou oblastí v grafu, v platformě můžete nastavit alerty a v mezidobí nemusíte grafy vůbec sledovat. Osobně obchoduji kombinaci předpřipravených S/R zón a dynamických, vznikajících v průběhu dne, ale i tak je možné pomocí alertů podstatně omezovat pozornost, kterou obchodník musí trhům věnovat.

Pojďme si ukázat, jak takové plánování S/R úrovně může vypadat v praxi. Článek připravuji v úterý 15. 3. 2011 ke konci obchodní seance. Trhy dnes otevřely velkým gapem a v takovém případě nemám většinou k dispozici příliš zón pro obchodování (řadu S/R zón připravuji z posledních dnů obchodování). E-mini Russell 2000 (TF) dnes otevřel na ceně 777 (včerejší close bylo 796.6) a pomalu začal růst. S ohledem na velký gap jsem měl nejbližší zónu pro případný short trhu na hodnotě 786.5 – hodnotě low včerejšího trhu. Pro definování S/R zón mám několik pravidel a právě včerejší low řadu kritérií splňovalo.

Dnes (úterý 15. 3.) byl vyhlašován FED, což znamená, že trhy jsou v dopolední seanci často velmi pomalé. Obchodoval jsem proto velmi konzervativně – v rámci intermarket analýzy jsem vstoupil na středně silné intradenní S/R zóně 2x long, abych inkasoval drobný profit. Trh e-mini Russell 2000 se však postupně blížil k úrovni, kterou jsem měl zakreslenou na 786.5 a tato oblast pro mne byla zajímavá coby potenciální základna pro protitrendový short. Samozřejmě za předpokladu, že dostanu vstupní signál svého patternu.

Zhruba v 15:45 lanzarotského času (o hodinu méně než v ČR) vypadal můj graf trhu TF zhruba takto:

Přibližně v takový okamžik mám na počítači nastaven alert a trhům začnu věnovat 100% pozornost. Blížící se plánovaná S/R zóna pro mne znamená oblast potenciálního obchodu. Další akciové indexy se nacházely v divergenci, což jen dokreslovalo celkový obraz potenciálního obratu dnešního pomalého růstu.

O svých obchodech občas komunikuji v reálném čase s různými tradery, nově se je snažím publikovat na twitteru. V 15:43 jsem tedy trhy viděl následovně:

Zhruba za 20 minut trhy doslova povyskočily, aby se TF zastavilo na avízované S/R zóně:

Zde je třeba upozornit, že S/R zóna by měla být vždy jen jedna součást vašeho plánu. Podmínka A. Další podmínky by měly zohledňovat aktuální situaci na trhu a pochopitelně vstupní pattern. Pro protitrendový signál vyžaduji od trhu určitou slabost, nejčastěji vyjádřenou skrz intermarket analýzu. Ta bohužel v tuto chvíli žádnou neindikovala, a proto jsem do žádného shortu nevstoupil.

Každopádně trh se skoro 30 minut pohyboval okolo S/R úrovně, vytvořil malý swing a pokusil se na S/R úroveň zaútočit znovu. To již byla pro mne opravdu zajímavá situace signalizující potenciální otočení trendu. V takový okamžik čekám na některý ze svých protitrendových vstupních signálů. Opět mohu dokumentovat realtime zápiskem:

Trh v podstatě vytvořil, co jsem očekával, ale s příliš vysokou razancí a bez vstupního signálu:

Žádný vstup se nekonal, byť trh skutečně nakonec vytvořil předpokládaný pohyb.

Ale konkrétní zisk/ztráta z jednoho obchodu stejně nemají v rámci ID obchodování žádnou relevaci. Poukázat jsem chtěl na způsob, jakým je o trzích možné přemýšlet. Zkusíte-li obchody časovat do určitých logických míst, často zjistíte, že jste si z beder sňali notnou dávku nervozity a „adrenalinu“. Disponujete určitou myšlenkou = plánem, vycházející ze struktury trhu a jen čekáte, zda-li se trh bude chovat tak, jak očekáváte. Pochopitelně, že ani tento způsob tradingu není beze ztrát, ale osobně považuji podobné plánování obchodů do S/R zón za velmi dobrou cestu, jak dostat pravděpodobnosti výrazně na svoji stranu a omezit impulzivní chování, které trápí mnoho intradenních obchodníků. Pochopitelně, že plánování obchodů jen do určitých oblastí může snížit frekvenci obchodování. Jednak to ale po čase nemusí být pravda - obchodník se naučí rozpoznávat velké množství S/R zón - a za druhé nízká frekvence je z počátku obchodování spíše výhodou, přičemž obchodník stále může vydělávat měsíčně velmi solidní peníze.

Předně upozorňuji, že tato varianta není součástí standardní podoby systému FinWin a že tuto variantu sám aktivně nevyužívám, byť jsem s ní v minulosti mnoho experimentoval a sami uvidíte, že možnosti jsou zde poměrně zajímavé. Nabízím tuto variantu pouze jako alternativu, neboť každý obchodník může mít lehce jiné preference a za naší obchodní kariéru jsme již s Petrem viděli mnoho variací systému FinWin, které lépe fungovaly daným obchodníkům právě po úpravě více odpovídající osobnímu stylu. FinWin Ribbon je pak styl silně vizuální a měl by pomoci spíše vizuálně orientovanějším obchodníkům (jako jsem já).

Takže co je ribbon? Volně přeloženo, ribbon znamená "barevná stuha". V podání varianty FinWin Ribbon tento překlad nebude daleko od pravdy.

Ribbon je jednoduchý indikátor, který je dostupný ve většině platforem (někde může být označený jako "EMA Ribbon") a který si můžete utvořit jednoduše sami, pokud náhodou ve vaší platformě chybí. Jedná se totiž o jednoduchý, barevně odstupňovaný pás osmi klouzavých průměrů EMA, s nastavením 10-80. Konkrétní nastavení všech osmi EMA by mělo být zřejmé: jedná se o EMA 10,20,30,40,50,60,70,80. Pokud máte vše v jednom indikátoru, dostanete poměrně zajímavou vizuální interpretaci. Konkrétní podoba je zde:

cl%E1nky%20&%20knihy/FinwinRibbon1.jpg

Samozřejmě, jedna věc je, že tato pomůcka vypadá v grafu vizuálně "hezky", druhá věc je, zda se toto "hezké" taky dá použít k něčemu prakticky (jak říká jeden můj známý, je to jako se ženami - to, že je "hezká", ještě neznamená, že bude "k něčemu").

Využití nabídnu celkem tři - všechna jsou diskréční a vycházejí z dlouhodobého pozorování:

1) ribbon umožňuje velmi efektivně sledovat a obchodovat změny trendu,

2) ribbon umožňuje sledování sílu/slábnutí trendu (navíc určité situace jasně značí chop),

3) swingy uvnitř ribbonu s korekcí k vnitřní stěně dávají zajímavé protitrendové signály.

Pojďme se nyní podívat na první variantu.

1. Změny trendu

V tomto ohledu jsem shledal, že je ribbon zřejmě nejzajímavější. Za určitých okolností můžeme velmi dobře podchycovat změny trendu a účastnit se větších pohybů už od samotného začátku. Samozřejmě, ne vždy - nic není na 100%, ale oproti použití EMA34 a EMA204 zde máme výhodu, že se často dostaneme do situací, kam by nás pravidla s použitím EMA34 a EMA204 nepustila (například kvůli mrtvé zóně, atd..

Jaká jsou zde tedy pravidla? Je to velmi jednoduché. Naše potenciální situace se skládají ze 3 kroků:

1) počkeje si, až trh z pohledu ribbonu zcela otočí trend,

2) počkejte si na pěknou korekci v novém směru trendu; hezká korekce znamená, že by měla udělat určitý "oblouček" (proto jí budeme na následujících příkladech říkat "obloučková" korekce), a to k některé z vnitřních stěn ribbonu, nemělo by dojít k výraznějšímu porušení opačné strany ribbonu;

3) následně by měl přijít nějaký smysluplný trendový signál FinWin.

Pojďme se kouknout na pár příkladů.

Na první příkladu vidíte přesně rozepsané zmíněné 3 kroky. Trh se z pohledu ribbonu zcela otočil, udělal hezkou "obloučkovou" korekci a následně se odrazil od opačné krajní stěny ribbonu (přesah je jen velmi decentní, což ještě nevadí). CCI k tomu nabídlo krásný signál 0/v - není tedy co řešit a nakupujeme.

Druhý příklad ukazuje střídavé změny trendu v chopu. Takováto situace může být již matoucí, a proto musíme obzvláště trvat na "obloučkové" korekci. Vidíte, že trh nejprve 2x změnil trend, ale ani jednou neudělal natolik vizuálně smysluplnou korekci, abychom se hnali do obchodu. Teprve třetí změna trendu přinesla velmi hezkou a čistou situaci, podpořenou signálem FinWin 2v. Bez váhání prodáváme (jdeme short).

Poslední příklad ukazuje ještě komplikovanější situaci, kombinovanou s důležitými nuancemi systému FinWin, jak je obvykle učíme. Tento příklad by měl tedy dát nejucelenější příklad, jak situace změny trendu s použitím ribbonu obchodovat (tento příklad je na 1 minutovém grafu, předešlé dva příklady na 3 minutovém grafu).

Od otevření trhu nám vznikly potenciálně 3 situace.

První situace přináší otočení i s "obloučkovou" korekcí, ovšem všimněte si extrémně slabého CCI50. Signál necháváme být.

Druhá situace přináší další otočení trendu, opět s "obloučkovou" korekcí. Signál short se však vyrýsoval na samotném low dne, což je zároveň poměrně silná S/R úroveň. Necháváme být.

Třetí situace přinesla opět otočení na stranu long, s obloučkovou korekcí, pozoruhodně podpůrnou skladbou swingů, silným CCI14 i CCI50 a velmi hezkým signálme FinWIn 2v. Bez váhání nakupujeme.

Samozřejmě, opět podotýkám, že FinWin Ribbon je diskréční a je třeba tedy určité vlastní pozorování, případně jemné doladění pravidel, timeframe apod. Nicméně, pokud strávíte určitý čas pozorováním, sami byste za chvilku měli být schopni vidět to, co z pohledu ribbonu a otáčení trendů vidím já. Pokud byste se stali specialisty pouze na tuto jednou situaci, může to být již velmi dobrý začátek. Nezapomínejte také, že zdaleka ne vždy se po otočení trhu trend nakonec rozjede, takže součástí vašeho obchodního plánu by měla být i pravidla, kdy přesně obchod opustíte - neboť trh se nerozjel dle vašich předpokladů a tudíž již nechcete více riskovat (v případě náhlého rozjetí po uzavření obchodu se stále ještě můžete pokusit naskočit na korekci).

Příště se koukneme na zbylé možnosti aplikace FinWin Ribbon.

Vyjma opčního obchodování provádím drtivou většinu obchodů přes Interactive Brokers, který mi vyhovuje z mnoha důvodů, které na Finančníkovi již několikrát zazněly. Jelikož stejného brokera zde používá mnoho dalších obchodníků, přináším několik tipů z oblasti nastavení uživatelského přístupu k ovládání IB. Jde poměrně o specifické záležitosti, na druhou stranu mě některé zkušenosti stály dost zkoumání a tak věřím, že se informace budou hodit i ostatním.

Paper Trading Account

Máte-li u Interactive Brokers zřízen ostrý účet se složeným minimálním vkladem, určitě si zažádejte o tzv. Paper Trading Account pro paper trading. Jde o defacto o „zkušební“ účet, který obsahuje všechna data a možnosti co ostrý účet, ale obchody jsou prováděny pouze simulovaně.

Paper Trading Account se zřizuje v administraci účtu, tj. na adrese Account management: https://www.interactivebrokers.com/sso/Login
Zde klikněte na položku Trading Access > Paper Trading. Dialog zobrazený v pravém menu potvrďte Continue:

Na další obrazovce už stačí vložit přihlašovací údaje k zřizovanému paper účtu.

Paper účet je veden zdarma a je možné s ním pracovat úplně stejně jako s ostrým účtem. To znamená včetně napojení platforem přes API (NinjaTrader aj.). Pokud neobchodujete živě, je tak vždy lepší používat z bezpečnostních důvodů paper trading account. Navíc pokud máte platformu umožňující odesílat ostré příkazy do IB (např. Sierra Chart nebo koupenou licenci NinjaTrader) naučíte se už v průběhu paper tradingu sledovat příkazy i v IB platformě a můžete si zvyknout na všechna nastavení a informace, se kterými se budete dostávat do styku při ostrém obchodování.

Raději zdůrazním, že Paper Trading Account je bohužel dostupný pouze klientům IB s fundovaným účtem. Interactive Broker tento typ zkušebního účtu nenabízí „neklientům“. Chcete-li si vyzkoušet platformu IB, je možné ji provozovat v tzv. „demo režimu“ – stačí si ji nainstalovat a přihlásit se coby uživatel „edemo“ a heslo „demouser“. Bohužel demo režim nepracuje s reálnými daty a tento režim lze použít opravdu jen k technickému odzkoušení platformy jako celku nebo vybraných funkcí.

Několik platforem na různých počítačích

S jedním uživatelským účtem se můžete přihlásit k platformě Interactive Brokers vždy jen jednou. Jakmile se zalogujete, nemůžete se současně přihlásit například přes mobilní platformu nebo na jiném počítači.

To může být v určitých situacích omezující, naštěstí existuje jednoduché řešení. V administraci svého účtu si můžete ke svému účtu přiřadit další přístupové oprávnění. Přes vytvořený login lze pak přistupovat do TWS ve stejném okamžiku, kdy jste přihlášeni pod svým hlavním uživatelským jménem na jiném počítači. Druhý login se vytváří přes volbu Account Administration > User Access Rights a link Second User. Přestože by se volba dala přeložit jako „druhý uživatel“, jde skutečně spíše o druhý přístup stejné osoby. Druhý login bude mít své samostatné přihlašovací jméno a heslo, ale sdílí s hlavními přihlašovacími údaji veškeré nastavení účtu. Pro druhý login tedy nelze omezit uživatelská práva nebo jinak nastavit úroveň bezpečnosti při přihlašování. Jde opravdu o řešení, které využijete především v případě, že si sami pro sebe chcete k účtu nastavit druhý paralelní přístup:

Různé přístupy s různým zabezpečením

Osobně jsem řešil situaci, kdy jsem si chtěl vytvořit „uživatele“, kteří nebudou mít plnohodnotný přístup k účtu. V mém případě jsem tento přístup potřeboval např. pro AOS, který mi ze serveru automaticky obchoduje akciové statistické arbitráže. Z principu věci takový přístup potřebuje mít nastavená práva tak, aby automat mohl spustit platformu bez ověřování přístupu z „bezpečností kartičky“ (pozn. pro ty co nemají účet u IB – účet je standardně zajištěn přístupovým jménem a heslem, ale pro zvýšení bezpečnosti je třeba ještě dopsat vždy jiný kód z kartičky, kterou má každý uživatel personalizovanou a jedinečnou).

Budete-li řešit stejnou otázku, je třeba si v IB vytvořit další účet – těch můžete mít v IB, kolik chcete. Postupuje se přes volbu Account Administration > Create Additional Account a defacto podstoupíte stejný proces jako při otevírání prvního nového účtu. Na nový účet jsou kladeny stejné podmínky jako na běžný první nový účet (tj. případné měsíční poplatky a fundování s minimem 10 000 USD). Výhodou je, že v rámci nového účtu můžete nastavit individuální práva – např. obchodování pouze akcií, zakázat přístup do administrace účtu atd.). Podúčet má samozřejmě vlastní přístupová práva, přes která lze ovládat pouze daný podúčet, nikoliv „hlavní účet“.

Omezení přístupu z určité IP adresy

Jak jsem zmínil v předchozím odstavci, důvod proč si obchodník zřídí u IB podúčet může být ten, že se do něj chce logovat automaticky pouze s použitím jména a hesla. To je samozřejmě určité bezpečnostní riziko a je tak vhodné zabezpečit přístup ještě restrikcí na určitou IP adresu, ze které budete obchodovat. To se v Interactive Brokers provádí přes volbu Account Administration > IP Restrictions. Zde si můžete nastavit, aby šla platforma TWS spouštět jen z určitých IP adres.

Nejprve je třeba si říci, proč je určení kapitálu pro portfolio obchodních systémů trochu záludnější otázka než kapitalizace samotného systému.

Řekněme, že se řídíte pravidlem, že budete riskovat max. 3 % účtu na 1 obchod. Pokud je váš stop-loss vždy veliký maximálně 300 USD, pak pro takový obchodní systém potřebujete počáteční kapitál alespoň 10 000 USD. Až do tohoto bodu je logika poměrně jednoduchá.

Jaký ale stanovit kapitál, pokud budete mít takové systémy 3 a rozhodnete se je poskládat do portfolia, protože mají nízkou vzájemnou korelaci? Logicky se nabízí otázka, že byste měli kapitalizovat částku 3x 10 000 USD = 30 000 USD. Jenomže vzájemná nízká korelace systémů snižuje v případě obchodování portfolia celkový drawdown, což znamená, že teoreticky můžeme pracovat s menší částkou. A menší částka na celé portfolio znamená celkově větší procentuální zhodnocení počátečního kapitálu v budoucnu – takže rozhodně stojí za to pozastavit se nad otázkou, jak kapitalizovat portfolio systémů.

Určení správného kapitálu pro portfolio nízce korelujících systémů vidím tedy jako kritickou důležitou věc.

KROK 1: určení tolerance rizika

Aby otázka kapitalizace portfolia nebyla tak jednoduchá, další důležitý faktor, který je třeba vzít v potaz, je osobní tolerance rizika. Každý máme jinou toleranci rizika a každý jsme připraveni na jiný maximální drawdown. Naše vlastní portfolio systémů by mělo odrážet i tuto skutečnost a kapitalizace by měla být taková, aby v případě nejhorších předpokládaných scénářů došlo k drawdownu tak velikému, aby to pro nás ještě bylo psychicky snesitelné.

Určení nejhorších možných scénářů je pak rovněž kriticky důležitý aspekt a často chybně velmi podceňovaný. Vycházím z holého faktu, že mnoho traderů skončí předčasně kvůli podkapitalizaci. Backtest je přitom v případě nejhorších scénářů nedostatečný ukazatel – v budoucnu se zaručeně odehrají scénáře horší, než co nám ukázal backtest. Takže mým cílem je už od začátku připravit si kapitál v takové výši, abych v případě velmi špatných scénářů nejenom neohrozil celé obchodování (tj. neohrozil celý účet a možnost, že bych kvůli rapidnímu poklesu musel celé portfolio "vypnout"), ale především si připravit kapitál v takové výši, abych se cítil stále pohodlně v momentě, kdy se systému opravdu nebude dařit a ono nejhorší (horší než v backtestu) nastane.

Při určení stanovení kapitálu tedy já osobně vycházím z následujícího (tyto aspekty odráží mou vlastní toleranci rizika):

1) Ze zkušenosti vím, že pokles equity do výše 25 % (drawdown) při velmi špatném období je pro mě přijatelná úroveň, stále ještě poskytující adekvátní úroveň komfortu. Parametry určování výše kapitálu pro portfolio budu tedy vždy zvažovat co nejvíce s ohledem na to, aby můj pokles kapitálu při velmi špatných scénářích (tj. ještě výrazně horších, než co ukázal backtest) nebyl větší, jak 25 % (tj. abych měl kapitál vždy větší, než 4x nejhorší možná varianta).

2) Na kapitalizaci nahlížím kombinovaně jak z pohledu jednotlivých systémů, tak celkového portfolia. Nesčítám nejhorší scénáře z jednotlivých systémů za účelem zjistit maximální možný drawdown, neboť systémy volím do portfolia tak, aby neměly vysokou korelaci a aby jako celek snížily celkový drawdown. Přesto mě zajímá nejhorší scénář jednotlivých systémů versus nejhorší scénář celého portfolia – z těchto dvou variant následně vyberu tu horší pro určení výše kapitálu (viz dále).

Určení si tolerance rizika je tedy první důležitý krok, abychom vůbec mohli začít s nějakými počty. Pokud si nepoložíme odpověď na tuto základní otázku, nemůžeme postoupit dále.

Zjednodušeně bych předešlé dva body shrnul do jednoduchého osobního motta:

"Vždy simuluj scénáře výrazně horší, než je nejhorší situace z backtestu. Dle těchto situací pak kapitalizuj své portfolio tak, aby tyto nejhorší scénáře neztratily ideálně více jak 25 %. I pokud by i nejhorší modelované scénáře byly 2x horší (extrémně nízká pravděpodobnost, ale v trzích je možné všechno), neměl bys přijít o více jak polovinu celkového účtu".

KROK 2: výpočet kapitálu

Nyní tedy můžeme přejít k samotnému určení kapitálu.

Jak už jsem naznačil, pro mě osobně je třeba připravit se na nejhorší možné varianty. Provedl jsem opravdu mnoho experimentů, porovnání i konzultací se svými zahraničními kolegy a nakonec si vytvořil základní pravidla, od kterých se při určení výše kapitálu pro portfolio systémů odpíchnout.

Takže, výše kapitálu musí splňovat následující podmínky:

Kapitál vyčleněný na celé portfolio musí být alespoň 4x větší než:

a) dvojnásobek historického drawdownu jednotlivých systémů; tj. každý jednotlivý systém v portfoliu nesmí mít dvojnásobek historického drawdownu větší než 1/4 zamýšleného kapitálu pro celé portfolio,

b) nejvyšší drawdown na základě Monte Carlo analýzy jednotlivých systémů; tj. žádný ze systémů v portfoliu nesmí mít maximální drawdown dle Monte Carlo analýzy (confidence level 95%) větší než 1/4 zamýšleného kapitálu pro celé portfolio,

c) nejvyšší drawdown na základě Monte Carlo analýzy celého portfolia jako celku; tj. maximální Monte Carlo drawdown celého portfolia nesmí být větší jak 1/4 zamýšleného kapitálu pro celé portfolio.

Toto jsou tedy má "železná" pravidla a nyní je převedu do čiré praxe.

Zde je konkrétní příklad postupu přípravy výpočtu nutného kapitálu pro portfolio, krok po kroku.

Příklad krok po kroku

1) V programu Market System Analyzer provedu Monte Carlo analýzu jednotlivých systémů, které chci uplatnit v portfoliu.

2) V programu Market System analyzer provedu Monte Carlo analýzu celého zamýšleného portfolia.

Výsledky zapíšu do speciálně připraveného sešitu v Excelu.

3) Nechám v Excelu spočítat dvojnásobek maximálního drawdownu jednotlivých systémů a vybrat větší z drawdownů mezi 2x maximální drawdown z backtestu versus Monte Carlo drawdown.

4) Vyberu nejvyšší drawdown z předešlého bodu a porovnám s Monte Carlo drawdownem celého portfolia. Nejvyšší hodnotu (tj. nejvyšší drawdown) vynásobím 4x a tím dostanu kapitál potřebný pro dané portfolio.

Tím mám tedy jasnou částku, se kterou bych měl začít obchodovat portfolio systémů.

Ještě jeden "stress-test: porovnání s variantou "3 nejhorší možné dny"

Zcela na závěr pak praktikuji pro všechny případy ještě jeden stress-test, na jehož základě se mohu finální kapitál rozhodnout ještě lehce upravit.

V podstatě udělám velmi jednoduchou simulaci situace, kdy jde vše velmi špatně a rovnou 3 dny po sobě. Systémy v portfoliu sice příliš nekorelují, ale přesto chci vědět, že pokud bych na všech 3 systémech celkem 3 dny po sobě ztrácel na základním stop-lossu, nechci být s kapitálem v drawdownu větším jak opět cca 25 %.

Nechám si tedy v Excelu vypočítat, jak by situace, co se poklesu equity týče, vypadala ve scénáři "3 nejhorší možné dny":

Výsledkem je možnost poklesu kapitálu -28 %. To je lehce za hranicí, ale je to snesitelné. Ve finále tedy stanovím kapitál na celé portfolio na cca 24 000 - 25 000 USD, což je hranice, u které se s celý portfoliem budu cítit bezpečně.

Závěr

Samozřejmě, popsaný postup není jediný možný a už vůbec netvrdím, že je ze všech nejlepší. Pro mé účely je však zcela dostačující – a zda bude v budoucnu potřeba nějaká další úprava, ukáže až čistá praxe.