Známá písnička z ještě známější pohádky. V tradingu to platí obzvláště. Než se člověk pustí do živého obchodování, měl by mít za sebou nějaké testování a statistické výsledky. A to alespoň základní. Bez nich jít do živého obchodování, je nejbližší cestou ke zrušení účtu.

Něco málo k testování. Testování se dělí na dva základní tábory. To na "backtest" a na "paper trading".
Backtest je prováděn na historických dat. To znamená, že procházíte stará data a zapisujete si Vámi požadované data. Učíte se vstupy, výstupy, učíte se daný trh poznávat. Vámi nashromážděné data Vám dokáží říct např. jaký je nejvhodnější stop-loss, jak je nejvhodnější vystupovat atd. Když nemáte vhodnou statistiku, jak můžete začít obchodovat na ostro? Vždyť ani nebudete vědět, jak velký máte nastavit SL, což je nejzákladnější pravidlo pro obchodování: NIKDY NEOBCHODVAT BEZ SL.
Paper trading je obchodování s reálnými daty. Na rozdíl od backtestu, u paper tradingu musíte počkat, až se vykreslí další svíce. Než vstoupíte do pozice, máte tak určitý čas na rozmyšlenou, jestli je signál platný. Množství času na rozmyšlenou záleží na Vámi zvoleném timeframu. U paper tradingu si tak potvrzujete nasledované data z backtestu. Statistické údaje by měli být totožné, jak u backtestu, tak u papertradingu. Opět zde záleží na Vašem systému. Paper trading se nejvíce blíži ke skutečnému obchodování, a tak si vyzkoušíte, zda jde se systémem uspět.
Pamatujte, že aby údaje měly nějakou váhu, musí být brané obchody přesně dané dle vašich pravidel. A ze začátku, byste měli brát každý signál k Vašemu obchodu. Až na základě statistických údajů, můžete začít filtrovat svoje obchody a rozhodnout se, že některé signály k obchodu nebudete brát.
Teď se zaměříme na statistické tabulky. Co by měly obsahovat? Různí lidé používají různé systémy a jejich statistiky se tak budou i lišit. Uděláme si tedy nějakou ukázku:

Momentálně se snažím sledovat Woodiho patterny. Co by mělo být v základu obsaženo v mojí statistice? Jestliže obchodují více trhů, tak trh, u kterého se objevil pattern a samozřejmě daný pattern. Jelikož obchoduji pouze ZLR, není to uvedeno v tabulce. Datum a čas vstupu je snad již samozřejmostí. Samozřejmostí by měl být i vstup a pozice, zda je long či short. Na řadu přichází výstupy, kdy se budu snažit určit, jaký výstup je pro mě nejvýhodnější. Zapisuji si tedy 4 možné výstupy. Výstup na profit targetu, výstup na hooku u turba CCI, výstup na hooku u CCI a výstup na protnutí CZI na hodnotě +-100. Samozřejmě je možné sledovat i výstupy třeba na překřížení turba CCI a CCI. Co budete sami sledovat za možné výstupy záleží samozřejmě jen na Vás a na vašem systému. Možností je celá řada. Čím více údajů budete mít zdokumentovaných, tím lépe se Vám pak bude pracovat při konečném zpracování. Důležité je podotknout, abyste to s daty nepřehnali. Ze začátku stačí si zapisovat základní údaje a postupem testování sami poznáte, jaké údaje by se Vám do statistiky hodily.
Dalším důležitým údajem je zapisovat si, kolik ticků jde trh proti mně, než se rozjede mým směrem. Podle takto získaných hodnot pak mohu určit můj základní SL.

Dalším důležitým údajem je maximální možný zisk z daného obchodu. Na obrázku označeno High $. Získáte tak údaj, který se bude hodit pro další zpracování, jež si ukážeme níže. Dále, jak je vidět na obrázku, mám zde zapsanou i kombinaci výstupu PT a protnutí +-100. To je už jeden z možných výsledků mojí statistiky, kterou si dělám průběžně během obchodování. tSL mi znační posouvaný SL. Posunuji ho dle mých pravidel a na konci měsíce zjistím, zda je pro mě výhodný.

Další částí Vaší statistiky může být, jak si určit profit target. Nejjednodušší je, si zapisovat nejvyšší hodnotu, jakou by bylo možné získat z obchodu. Na obrázku pod sloupcem Peak. Jak vidíte, rozepíši si možné PT a do nich si vypíši, zda bych daný PT získal. Na konci měsíce jednotlivé sloupce sečtu a vynásobím daným PT. Vznikne mi tak řádek zisků, které mi ukazují, jak je daný PT výhodný. Tak uvidíte zda je vhodnější brát PT např. již při 80 $ nebo při 200 $. Nakonec vydělením PT, pro nějž se rozhodnete, základním SL, získáte RRR.

To je přehled základních údajů, jež by měl obsahovat Váš obchodní deník, Vaše statistika. Vždy se zaměřte až na konec měsíce a ne na jednotlivé dny. I když začátek měsíce může vypadat ztrátově, na konci měsíce již může být ziskový. Vaše statistika bude silnější podle velikosti časového úseku jež bude zabírat. Samozřejmě každý chce vydělávat co nejdříve, ale málokdo si uvědomuje, že tak může co nejdříve zničit i svůj účet. Dlouhodobé testování je to, co nám dá víru v náš systém. A když máme víru v náš systém, podložený dlouhodobým testováním a kvalitní statistikou, nemáme důvod nezačít konečně "live".

Sebik

Pokud s tradingem začínáte a přemýšlíte právě nad tématem počítačového vybavení, první co je třeba si ujasnit je, o jakém typu tradingu hovoříme. Pokud budete dlouhodobý poziční obchodník, není otázka počítačového vybavení příliš předmětná - pomalé poziční obchodování lze úspěšně realizovat v podstatě na libovolném hardware i s tím nejpomalejším vytáčeným internetovým spojením. Otázka výběru počítačového vybavení začíná být aktuální především při intradenním obchodování, které si v tomto ohledu klade řadu specifických požadavků, na které se pojďme nyní zaměřit podrobněji.

Rychlost a typ počítače

Na typu procesoru a jeho frekvenci podle mé zkušenosti pro realtime obchodování příliš nezáleží - vykreslování grafů není příliš výkonově náročné a běžně prodávané procesory jsou více než dostatečné. Kde se výkon procesoru projeví, je automatizované backtestování v platformách typu TradeStation. Plánujete-li provádět výpočty a simulace na větším množství historických dat, pak vám nejvýkonnější procesor určitě v budoucnu ušetří hodně času. Ale jak již bylo řečeno - pro samotný trading a ruční testování stačí dnes běžně prodávané procesory. Určitě je dobré vybavit počítač dostatečným množství paměti - optimální je dnes 1GB RAM. Otázka zda-li notebook či stolní počítač je zcela na preferencích a potřebách obchodníka - obojí může dnes posloužit velmi dobře. Sám obchoduji přes notebook a na stolním počítači mám k dispozici další aplikace pro testování a programování strategií.

Operační systém

V případě intradenního obchodování doporučuji jednoznačně počítač s Windows (aktuálně XP service pack 2). V tradingu se v podstatě jiné platformy nepoužívají a budete-li chtít obchodovat pod Mac OS či Linuxem, budete muset hodně času věnovat řešení věcí, které jsou pod Windows již dávno vyřešené (byť samozřejmě všechno jistě jde). Pokud si budete pořizovat počítač čistě pro obchodování (což rozhodně není podmínkou), doporučuji zvážit pořízení originálních anglických Windows XP. Programy pro trading nepočítají s tuzemskou lokalizací a pod českými Windows mohou mít některé komponenty neočekávané problémy (viz např. nedávná dlouhá diskuze o zprovoznění WoodiesCCI v Sierra Chart, kde uživatelům s Windows XP CZ musel pomoci až autor jiné studiem vytvoření speciální knihovny, což je pomoc, která nemusí u jiných programů přijít). Ale i na českých Windows XP samozřejmě většina programů funguje dobře.

Monitor

A pomalu se dostáváme k součásti, na které u intradenního obchodování záleží patrně nejvíce - a tou je monitor. Jak zjistí postupem času každý obchodník, žádný monitor není dost velký a s tímto faktem je dobré počítat hned při pořizovaní počítače (případně stolu :). Osobně si nedovedu představit intradenní obchodování na počítači s jedním menším monitorem. Mé osobní doporučení jsou alespoň 2 monitory o minimálně 19", samozřejmě typu LCD, tradiční "televize" se dnes snad již ani neprodávají.

Moji vlastní pracovní sestavu vidíte na fotografii. Pro práci a testování v TradeStation používám klasický stolní PC s dvěmi LCD monitory. Sestava je již starší a proto mám monitory 17". Osobně preferuji značku Eizo, neboť jde o skutečně špičkové monitory, ze kterých mě nebolí oči ani při intenzivní práci s počítačem. Konkrétně mám dva monitory Eizo FlexScan L578, každý s rozlišením 1280 x 1024, kontrastem 1000:1, svítivostí 250 cd/m2, pozorovacím úhlem 178° a odezvou 12 ms. Technické parametry uvádím proto, že řada uživatelů, zvažující koupi monitoru, se často honí za marketingovými proklamacemi výrobců a ptají se na optimální odezvu, pozorovací úhel atd. V prvé řadě - např. odezvu udává každý výrobce jinak měřenou, takže zejména u levnějších monitorů nejde zas tolik o relevantní údaj, za druhé z vlastní zkušenosti mohou říct, že výše uvedené parametry jsou naprosto dostatečné samozřejmě nejen na trading, ale i na občasné hraní her, či sledování televize nebo filmů. Tzn. pokud výrobce příliš marketingově nečaruje (a Eizo je známé svým "přímým přístupem") pak odezva okolo 12ms je velice příjemná na celkové používání monitoru a to i přesto, že jde o rok a půl staré monitory.

Pro samotné obchodování používám notebook s externím monitorem. Samotný notebook má poměrně malý displej (12,1" rozlišení 1024x768), což je rozlišení na kterém se pořádně obchodovat nedá (celou plochu zabere jedno okno grafu plus nějaká menší platforma). Grafy mám tak zobrazené na externím monitoru, konkrétně HP LP2465. Ten jsem si pořídil nedávno a rozhodně doporučuji všem, kteří uvažují o podobném řešení. Monitor nabízí obrovskou plochu 24", rozlišení 1920x1200 bodů, kontrast 1000:1, svítivost 500 cd/m2 a odezvu 8ms. LCD panel monitoru je vyroben technologií S-PVA, takže celkové podání obrazu je perfektní. Navíc má monitor pro mě podstatnou vlastnost - pomocí funkce pivot jej lze natočit do svislé podoby a monitor pak nezabírá příliš místa na stole. Na plochu 24" se vejde cca 8 grafů což je hodně příjemné.

Tolik tedy k mým preferencím co se monitorů týče. Osobně bych doporučil u monitorů sledovat především rozlišení - čím větší, tím více informací lze na plochu poskládat, což je u intradenního obchodování hodně důležité. Nezapomeňte na skutečnost, že LCD monitory mají nejlepší obraz pouze v nativním rozlišení - tzn. pokud si koupíte monitor s rozlišením např. 1280x1024 pak je třeba monitor provozovat v tomto rozlišení, ostatní - interpolovaná - budou vypadat rozmazaně. Svítivost není třeba brát příliš zřetel (naopak 500 cd/m2 je možná již skoro příliš, 250 cd/m2 mi přijde akorát) a odezva není pro trading také příliš kritická. Samozřejmě toto vše jsou spíše osobní postřehy, pro podrobné technické informace doporučuji navštívit specializované technické servery obsahující podrobné recenze.

Ještě se krátce zastavím u grafických karet (opět pouze z pohledu tradera). Jejich výkon není pro trading rozhodující, důležité je pouze podporované rozlišení - pokud budete chtít provozovat např. zmíněný HP LP2465, ujistěte se, že grafická karta dané rozlišení podporuje. Také pokud budete chtít napojit na jeden počítač více než dva monitory (připojení dvou monitorů bývá dnes již standard) pak je dobré s tímto počítat již při prvotní investici a zakoupit specializovanou grafickou kartu, která takové připojení umožňuje (např. Matrox - bývají ale výrazně dražší než běžné karty).

Závěr

Jak jsem předeslal na začátku, tento článek byl spíše pohled do mé kuchyně, než cokoliv jiného. Osobně počítačům rozumím spíše z uživatelského pohledu a pro trading není cokoliv více potřeba. Pouze bych doporučil - budete-li mít takovou možnost - obchodovat na počítači, který je takové činnosti co nejvíce vyhrazen. Tj. na počítači, kde budete mít pouze pár programů pro trading a nikoliv všechen ostatní balast, který se na počítačích při běžném používání vytvoří, neboť ten čas od času může ovlivnit chod ostatních programů, což je při intradenním obchodování opravdu o nervy. Bohužel tak i tak budeme patrně všichni stále znovu a znovu zažívat se svým hardware nekonečné boje, ale tak to asi musí být ...

Pattern GB100 si rozhodně pozornost zaslouží. Je to totiž jeden z nejsilnějších patternů systému WoodiesCCI. Autorem patternu pak není samotný Woodie, ale jeden z jeho blízkých přátel, obchodník, který si nechává říkat GB007. GB je sám profesionální obchodník, žijící u jezera blízko Chicaga a živící se obchodováním již téměř 30 let. Návštěvníci klubu www.WoodiesCCIclub.com bezesporu již zaregistrovali na těchto stránkách jeho výjimečný dokument na téma Money-management. Pojďme se ale vrátit k patternu GB100.

Pattern GB100 je v první řadě klasifikovaný jako trendový pattern. Je to jeden z nejsilnějších patternů pro obchodování s trendem – primárně pak pro obchodování v případě skutečně velmi silně rozjetého trendu. Jeho síla spočívá v případě silně rozjetého trendu ve schopnosti reflektovat případnou korekci a následně obchodníka „dostat“ zpět do trendu po ukončení takové korekce. Pattern nám tedy často pomůže v momentech, kdy máme před sebou silně rozjetý trend a žádný z tradičních trendových patternů – jako například ZLR – nejsou „v dohlednu“.

Jelikož sám tento pattern zatím neobchoduji, a tudíž se necítím jako dostatečný „specialista“ na pattern GB100, v následujících informacích o patternu budu vycházet čistě a jen z informací uvedených v dokumentu GB007 uveřejněném zde. Jak tedy samotný pattern vypadá a jaká jsou jeho pravidla?

1. Viditelný trend s použitím EMA34

V prvé řadě potřebujeme silně rozjetý trend, „potvrzený“ exponenciálním klouzavým průměrem EMA34. Pozorně tedy sledujeme tento klouzavý průměr a vyčkáváme na moment, kdy je možné dle EMA34 jednoznačně vypozorovat v trhu strmě klesající nebo stoupající trend. GB007 pak ve svém dokumentu uvádí, že má rád, pokud má EMA34 úhel alespoň 30 stupňů. Jedna z metod k měření úhlu může být například nakreslit si na kartičku čáru se sklonem alespoň 30 stupňů a pak vždy porovnávat sklon čáry s aktuálním skonem EMA34. Pokud odpovídá EMA34 zmíněnému sklonu, znamená to, že je v trhu dostatečný trend a že je na čase porozhlížet se po zajímavých obchodních příležitostech s použitím patternu GB100.

2. Korekce nad/pod hranici +100/-100

Pokud tedy máme dostatečný trend definovaný EMA34, pak čekáme na moment, kdy trh utvoří korekci, během které trh vystoupá / klesne na indikátoru CCI nad úroveň +100 / pod úroveň -100. Tj. pokud máme výrazný downtrend, pak počkáme na korekci v trhu (též nazývanou jako pull-back), během které zároveň CCI vystoupá nad hodnotu +100. Pokud máme v trhu aktuálně uptrend, pak čekáme na korekci, během které trh klesne pod úroveň -100.

3. Prolomení hranice +100/-100 zpět do „běžné oblasti“ + TLB

Následně si zakreslíme do grafu CCI trendovou čáru a čekáme na moment, kdy dojde jednak k prolomení této trendové čáry a zároveň i k návratu z oblasti +100/-100 zpět do „běžné“ oblasti (tj. oblasti mezi -100 a +100). Do trhu (vždy do směru hlavního trendu) vstupujeme v momentě, kdy dojde jednak k prolomení trendové čáry, jednak k návratu do „běžné“ oblasti – a to na close úsečky. Pokud například dojde nejprve k prolomení trendové čáry a teprve posléze k návratu zpět do „běžné“ oblasti, vstupujeme na close úsečky, během které se CCI vrátilo z oblasti +100/-100 zpět „do běžné“ oblasti (tj. vstupujeme na překročení +100 odshora dolů, resp. překročení -100 odspoda nahoru). Pokud dojde nejprve k návratu do „běžné“ oblasti, vyčkáváme ještě na prolomení trendové čáry a až poté vstupujeme na close úsečky.

Velmi důležitou podmínkou pak je, že do momentu utvoření vstupní úsečky nesmí být vytvořen trend na opačnou stranu – myšleno trend definovaný 6 CCI úsečkami. To zamená pokud je hlavní trend short, pak prolomení trendové čáry nebo hranice +100 směrem dolů musí nastat dříve, než bude vykresleno 6 úseček NAD linkou 0. Opačné samozřejmě platí pro trend na stranu long.

Pojďme si vše demonstrovat na konkrétní ukázce. Jako příklad využiji přímo grafy z již zmíněného dokumentu samotného autora GB007.

Na obrázku vidíme trh ER2, a to v podání 3minutového grafu. Tmavě červená čára v grafu trhu je EMA34. vidíme, že hlavní trend je směrem dolů. Čekáme tedy na moment, kdy CCI vyšplhá nad hranici +100, poté tuto hranici protne zpět do „běžné“ oblasti a zároveň prolomí trendovou čáru. Na grafu vidíme přímo 3 vstupní úrovně, během kterých bylo těchto podmínek dosaženo. Všechny tyto 3 vstupy jsou platné patterny GB100. Důležité je i splnění posledního pravidla – ani v jednom z případů nebylo na CCI vytvořeno 6 úseček nad nulovou linkou ještě dříve, než byl vytvořen platný vstupní signál – všechny vstupní signály jsou tedy plně platné.

Jedná se tedy o velmi jednoduchý, avšak zároveň silný pattern, který se můžete naučit zvládat poměrně rychle. Jedinou nevýhodou patternu je, že je poměrně „vzácný“. Nejlépe funguje skutečně ve velmi trendujících trzích a na takové je kolikrát třeba čekat i několik dnů až týdnů. Nejedná se tedy rozhodně o pattern, který by byl v trzích k vidění každý den. Přesto doporučuji začít v trzích tento pattern vyhledávat a naučit se jej rozpoznávat. Skutečně může jít o velmi zajímavý doplněk systému WoodiesCCI. Koho pattern zaujal, doporučujeme i zhlédnutí videa vytvořeného přímo autorem GB007 – video je možné zhlédnout zde (video je v anglickém jazyce).

Předně - vykreslování intradenních grafů se řídí časem našeho lokálního počítače. Také správná synchronizace grafů se zdrojem dat (např. data pro SierraChart získávaná z Interactive Brokers) je závislá na správném lokálním čase našeho počítače - pokud čas ve vašem lokálním počítači není přesný, budete tak mít s největší pravděpodobností grafy zobrazované jinak než ostatní obchodníci, případně vám mohou i nějaká data chybět. Přesný čas je tak velmi důležitý.

Mohou se hodiny v počítači "rozcházet"? Ano mohou - a velmi zásadně. Situace se samozřejmě v tomto ohledu liší stroj od stroje, počítače však rozhodně v sobě nemají žádné švýcarské hodinové stroječky a tak jsou nepřesné víceméně všechny stroje - některé jsou schopny se rozejít i o několik desítek vteřin za den, jiné jsou přesnější. Avšak i nepřesnost v řádek vteřin může u intradenního obchodování tvořit obrovský rozdíl. Naštěstí v době internetu a on-line připojení není problém počítač automaticky synchronizovat se světovým atomovým časem a tím si zajistit přesný čas v řádech milisekund i na svém počítači. Navíc je celá operace velmi jednoduchá a bezplatná, takže nějakou pravidelnou synchronizaci času by měl na svém počítači provádět každý intradenní obchodník.

Nástroje pro synchronizaci času

Seřizování času počítačů připojených k internetu je velmi snadné a to především díky specializovaným protokolům (dnes především NTP - Network Time Protocol a jednodušším SNTP Simple Network Time Protocol) prostřednictvím kterých může zjednodušeně řečeno náš lokální počítač získat přesný čas od specializovaných serverů s přesným časem (podrobný popis fungování procesu můžete nalézt např. v článku NTP: Filozofie synchronizace času po Internetu). Běžného uživatele - a tradery především - však patrně nezajímá princip, ale praktická aplikace - jak konkrétně synchonizovat přesný čas? Softwarových nástrojů pro tento účel existuje celá řada. Základní naleznete i v samotných Windows po kliknutí na systémové datum. Zobrazí se panel Datum a čas - vlastnosti, kde je možné v záložce Čas v Internetu nastavit položku "Automaticky synchronizovat s časovým serverem v Internetu". Bohužel takto automaticky nastavená synchronizace probíhá pouze jednou za 7 dnů a to navíc pouze v případě, že je daný počítač v pravou chvíli připojen k Internetu. Interval se snad dá obejít zásahem do registru Windows, avšak pro běžného uživatele bude mnohem lepší sáhnout po nějakém specializovaném a zároveň uživatelsky přátelském programu.

Jak již bylo řečeno, specializovaných programů je opravdu ohromné množství. Osobně se mi poslední dobou osvědčil program Dimension 4 (aktuálně ve verzi 5.0), který je k dispozici zdarma na této internetové adrese: http://www.thinkman.com/dimension4/

Program je pro nekomerční užití zdarma a je možné jej stáhnout přímo na adrese http://www.thinkman.com/dimension4/d4time50.msi. Po jednoduché instalaci a povolení programu na firewallu Windows (program samozřejmě musí komunikovat se vzdálenými servery, což je proces, který firewall Windows ohlásí jako podezřelou aktivitu a program je třeba odblokovat) je možné program začít používat.

Jak vidíte na screenshotu, program již obsahuje obrovské množství NTP serverů a uživatel tak již nemusí nic zadávat ani vyhledávat. K programu existuje i čeština, tu si můžete stáhnout na adrese http://www.slunecnice.cz/product/Dimension-cestina/

V programu je třeba v zásadě nastavit pouze oblast "How Often" (Jak často): Volbu "Load Dimension 4 at startup" je třeba určitě zaškrtnout - program se bude spouštět automaticky při každém spuštění Windows
Volba "Once loaded, wait until online" slouží pro počítače, které nejsou stále on-line, což patrně není případ intradenních obchodníků.
Volbu "Synchronize once, then exit" nezaškrtáváme - program by nastavil přesný čas pouze jednou a poté by se vypnul.
Naopak nastavíme rozumný čas v položce Every, který udává interval, kdy se bude čas automaticky synchronizovat.

TIP: po nastavení ukončete okno kliknutím na ikonku minimalizovat v pravém rohu okna, která program pouze schová. Ujistěte se, že program má stále viditelnou ikonku v liště Windows - jen tak probíhá nastavená synchronizace času.

TIP2: Pomocí tlačítka History si lze zobrazit i historii synchronizace, ve které můžete vidět, jak hodně se váš počítač rozchází s přesným časem a podle toho upravit interval synchronizace.

TIP3: Pro synchronizaci je pochopitelně nejlepší získávat čas od NTP serveru, který je v internetu umístěn co nejblíže vašemu stroji. NTP servery poskytují často poskytovatelé internetu, nebo je možné použít některý NTP server z CZ akademického prostředí (v samotném programu jsou přednastaveny dva NTP CZ servery, další můžete nalézt např. na této adrese: http://bass.wz.cz/ntp.html. Nové servery se do programu přidávají přes tlačítko Add, nicméně pokud nemusíte mít vše "po svém" jednoznačně si vystačíte s nabídkou serverů zobrazenou v samotném programu.

PS: nic se nemusí přehánět - budete-li synchronizovat čas počítače každou vteřinu, budete si opravdu zbytečně zatěžovat svůj počítač

Kdo jsou vlastně „Hedge Funds Traders“? Jsou to obchodníci, kteří spravují peníze druhých. Jsou to vlastně obchodníci, kteří mají své soukromé „podílové fondy“, do kterých vstoupí gigantickými penězi bohatí i méně bohatí lidé a tyto peníze jsou pak Hedge Funds Tradery spravovány a „rozmnožovány“. Hedge Funds obchodníci tedy často spravují miliardy dolarů. S takovými obrovskými penězi jim stačí poměrně „skromné“ výsledky z pohledu procentuálního vyjádření, aby mohly být jejich příjmy astronomické. Jejich obchodní strategie jsou přizpůsobeny tak obrovskému množství peněz a jejich příjmy jsou určité procento z celkového zisku fondu. Často si tito obchodníci nechávají pro sebe i kolem 1/3 veškerých vydělaných peněz, což v přepočtu může znamenat i stovky milionů dolarů za rok. Tito lidé nejsou žádné celebrity jako například Bill Gates a proto se o nich příliš nemluví. Vlastně se o nich ani příliš neví. Přesto jsou to jedni z nejbohatších lidí na celé planetě a jejich společnostem se často říká „makroekonomické subjekty“.

Stevie Cohen

Město: Stamford, Connecticut
Firma: SAC Capital Advisors
Věk: 48
Přibližný roční příjem fondu: 600-650 milionů USD

Absolutní mistr v oblasti správy peněz. Jeho společnost existuje již 14tým rokem a prakticky bez přestávky dosahuje pozoruhodných výsledků. Jelikož si je vědom svého úspěchu, nechává si platit dokonce 50% veškerých vydělaných peněz. Většinu peněz investuje do umění. Je obřím milovníkem umění, majitelem několika soukromých galerií a mecenášem galerií po celém světě. Obrovské množství peněz věnuje každý rok na charitu.

James Simons

Město: East Setauket, New York
Firma: Renaissance Technologies Corp.
Věk: 67
Přibližný roční příjem fondu: $500-$550 milionů USD

Původně profesor matematiky na Berkeley. O jeho životě se příliš neví. Za války ve Vietnamu byl velmi aktivním odpůrcem této války. Pro své obchodování bohatě využívá matematiku, dokonce i oblast kvantové teorie. Jeho podíl 35% ze zisku mu přinese do kapsy stovky milionů USD.

Paul Tudor Jones II

Město: Greenwich, Connecticut
Firma: Tudor Investment Corp.
Věk: 50
Přibližný roční příjem fondu: $500-$550 milionů USD

Začínal jako pitový obchodník s bavlnou na burze NYCE. Za celých 20 let existence fondu neměl jediný ztrátový rok. Je znám celou řadu extravagancí: založil nadaci pod názvem Robin Hood, miluje sport, vlastní lovecký ranč v Zimbabwe. Safari a lov jsou jeho největší vášní.

Eddie Lampert

Město: Greenwich, Connecticut
Firma: ESL Partners
Věk: 42
Přibližný roční příjem fondu: $450-$500 milionů USD

Svůj fond založil v roce 1988. Jeho metody správy peněz jsou považovány za tradiční až konzervativní, přesto dosahuje nadprůměrných výsledků. Rád dává své bohatství na obdiv, což se mu nevyplatilo v roce 2003, kdy byl unesen a 30 hodin zadržován jako rukojmí vyděračů v jistém motelu.

Bruce Kovner

Město: New York
Firma: Caxton Associates
Věk: 60
Přibližný roční příjem fondu: $300-$350 milionů USD

Začínal jako řidič taxi v USA. Velmi dlouho žil na hranici minimálního živobytí. Později začal obchodovat komodity. Zprvu s malými částkami, postupně si však vedl lépe a lépe, až se z něho stal elitní obchodník komodity soyabeans. Později své obchodní zájmy zaměřil na komoditní trh s energiemi, což byl i hlavní trh, ve kterém spravoval po mnoho let finanční prostředky svých klientů. Původně začínal s 20ti procenty z celkového zisku z fondu, pro ohromný úspěch si však již za krátko mohl dovolit požadovat 30%. Dnes je v zaslouženém důchodu.

James Pallotta

Měso: Boston
Firma: Tudor Investment Corp.
Věk: 46
Přibližný roční příjem fondu: 200-250 milionů USD

V roce 2004, kdy drtivá většina obchodníků ztrácela, dokázal vykázat zhodnocení 18%. Momentálně spravuje kolem 6 miliard USD. Majoritní doménou jeho fondu jsou komoditní trhy.

Stanley Druckenmiller

Město: New York
Firma: Duquesne Capital Management
Věk: 51
Přibližný roční příjem fondu: 150-200 milionů USD

Blízký přítel a spolupracovník Georga Sorose. Je považován za velmi agresivního obchodníka. Rovněž spravuje částku kolem 6 miliard USD. Jeho obchodní techniky jsou často považovány za vysoce rizikové. Přesto se mu evidentně bohatě vyplácejí.

Jeffrey Gendell

Město: Greenwich, Connecticut
Firma: Tontine Partners
Věk: 45
Přibližný roční příjem fondu: 150-200 milionů USD

V jednom z nejhorších let, kdy nejlepší obchodníci dokázali zhodnocení maximálně 40%, dokázal svůj fond o velikosti 1 miliarda USD zhodnotit o více jak 100%. V roce 2003 dokonce zhodnotil peníze o 153% (většina „běžných“ fondů byla v té době vděčna za zhodnocení alespoň 10%). Jeho doménou jsou komoditní energetické trhy.

Richard Perry

Město: New York
Firma: Perry Capital
Věk: 50
Přibližný roční příjem fondu: 150-200 milionů USD

Ve svém fondu spravuje částku kolem 11 miliard USD. Jeho společnost má kanceláře v New Yorku, Londýně a Hong Kongu. Zaměřuje se na „okrajovější“ trhy.

John Arnold

Město: Houston
Firma: Centaurus Energy
Věk: 31
Přibližný roční příjem fondu: 150-200 milionů USD

Specialista na energetické trhy kdysi spravoval gigantické prostředky společnosti Enron. Jeho nejlepší rok byl v roce 2002, kdy dokázal svému fondu vydělat 800 milionů USD. Patří mezi jedny z nejmladších multi-milionářů světa.

Louis Bacon

Město: New York
Firma: Moore Capital Management
Věk: 48
Přibližný roční příjem fondu: 150-200 milionů USD

Jeho fond spravuje přibližně 7 miliard USD. Hlavní doménou fondu je trh S&P 500. V roce 2003 a 2004, kdy většina fondů vykazovala červená čísla, dokázal zhodnotit peníze o desítky procent.

Richard Chilton

Město: Stamford, Connecticut, and New York
Firma: Chilton Investment Company
Věk: 46
Přibližný roční příjem fondu: 100-150 milionů USD

Fond existuje od roku 1992 a od té doby vykazuje relativně stabilní roční výkonnost kolem 20%. Richard je spoluzakladatelem nadace Robin Hood a sám této nadaci poskytuje desítky milionů dolarů ročně.

Co je Sierra Chart

Nejprve krátce o samotném programu Sierra Chart pro uživatele, kteří jej zatím neznají. Sierra Chart představuje software pro zobrazování grafů. Nejčastěji se program používá pro intradenní obchodování a využíván je především díky schopnosti propojení s platformou Interactive Brokers, odkud program získává levná data pro intradenní obchodování. Samotná platforma IB umí grafy taky zobrazovat, ale s možnostmi programu Sierra Chart jde o nesrovnatelné řešení. Výhodou Sierra Chart je možnost využívání množství indikátorů, studií a nástrojů pro technickou analýzu trhů při rozumné ceně programu. 

Nastavení platformy Interactive Brokers

Pro zobrazování intradenních grafů potřebuje Sierra Chart získávat data z platformy Interactive Brokers. Zde malá poznámka - živá data z IB mohou získávat pouze uživatelé, kteří mají u IB otevřený účet (podrobnosti viz naše wiki, heslo Interactive Brokers. Pokud účet u IB nemáte, nemá smysl napojovat Sierra Chart na volně dostupné demo na stránkách IB - demo poskytuje záměrně poničená data, která nemá smysl zobrazovat do grafů.

Máte-li nainstalovanou platformu IB Trader Workstation, je třeba programům typu Sierra Chart, které se připojují přes tzv. API rozhraní, povolit do systému IB přístup. To se provede v platformě IB Trader Workstation v menu Configure > API, kde zaškrtněte položku Enable ActiveX and Socket Clients (viz obrázek). Tímto zpřístupníte prostředí IB Trader Workstation pro API aplikace, které si nainstalujete na svůj počítač. Nicméně nemusíte se bát, že by platformu ovládaly kdejaké aplikace - přístup každé aplikace je nutné ručně potvrdit při jejím spuštění.
Současně se ujistěte, že port v nastavení Configure > API > Socket Port je nastaven na hodnotu 7496.  Tím je IB platforma pro Sierru připravena.

Nastavení programu Sierra Chart

Při prvním spuštění programu Sierra Chart je třeba zadat uživatelské jméno a heslo pro vstup do programu. Pozor - tyto údaje jste získali na stránce výrobce programu Sierra Chart při nákupu software, tj. nejde o přístupové údaje do IB platformy. Principielně do programu Sierra Chart nikam nemusíte přístupové údaje do svého IB účtu zadávat a jednoznačně doporučujeme tyto informace vkládat pouze do loginu do samotné IB platformy.

Ujistěte se, že máte spuštěnou platformu IB Trader Workstation a v programu SierraChart zvolte dialogové okno File > Data/Trade Service Settings.

V okně Data/Trade Service Settings je nutné nastavit pouze položky:
Service na hodnotu Interactive Brokers
a Data Server na hodnotu: ib:7496.

Hodnoty Username a Password v části Data Feed Server slouží pouze pro případ, že připojujete Sierru k nějaké jiné placené službě pro poskytování dat vyžadující uživatelské jméno a heslo. Pro připojení k IB se nevyplňuje. Stejně tak není nutné vyplňovat políčka IB TWS username ani IB TWS Password.

Z dalších voleb tohoto okna jsou velmi důležité tyto hodnoty:
Reconnect To Data Feed On Falture - tuto volbu je třeba mít zatrženou. Volbou potvrzujeme, že chcete aby Sierra obnovila spojení s IB v případě, že dojde k výpadku dat.
Download IB Backfill - volba určitě za jaký časový interval si Sierra vyžádá historická data z IB, nemá-li je k dispozici. IB poskytuje backfill až 30 dnů (IB poskytuje backfill pro data o intervalu nejméně 1 minuta).
Time Scale Adjustment - časový posun grafu. Necháte-li políčko nevyplněné, bude graf na časové ose zobrazovat domácí časové pásmo (tj. začátek trhů v 15:30 atd.). Do políčka je možné vyplnit časový posun tak, aby byly grafy zobrazovány v lokálním US času burzy (pro chicagské trhy kde se obchodují emini je možné zadat časový posun -7:00)

Sierra Chart - zobrazování prvních grafů

Jakmile máte nastavené propojení Sierry s IB, nic již nebrání tomu nechat si v programu zobrazit grafy na základě dat poskytovaných z IB platformy. Ujistěte se, že máte spuštěn jak program SierraChart, tak IB Trader Workstation. Současně se ujistěte, že oba programy jsou propojeny. Pozná se to například tak, že v menu File programu SierraChart je volba Connect to Data Feed zobrazena šedivě (pokud volba šedivá není, je třeba na ni kliknout, čímž dojde k propojení Sierry s IB).

Nyní již můžeme vytvořit první graf. Řekněme, že chceme zobrazit aktuální kontrakt trhu e-mini Russell 2000. Tento symbol má zkratku ER2, nicméně IB pracuje se speciálním formátováním, které je třeba respektovat i v prostředí dalších programů napojených přes API rozhraní. Konkrétně zářiový kontrakt trh mini Russell 2000 má následující označení:

ER2-200609-GLOBEX
Na první pohled komplikovaný řetězec má naštěstí poměrně logickou strukturu. ER2 je označení kontraktu, 200609 označení aktuálního kontraktního měsíce (září 2006), a GLOBEX je označení burzy, na které mini Russell 2000 obchoduje.

Graf tohoto kontraktu zobrazíme tak, že v menu SierraCharts najedeme na volbu File > New/Open Intraday Chart (případně lze rychle aktivovat přes klávesovou zkratku CTRL I). Otevře se dialogové okno, ve kterém můžeme vybrat dříve uložený graf. Jelikož však graf otevíráme poprvé, vložíme označení trhu do políčka "Název souboru" a dáme Otevřít.

Pokud jste nastavili vše v pořádku, měl by se vám zobrazit intradenní graf průběhu trhu e-mini Russell 2000, který je navíc "živě" napojen na data zobrazovaná v platformě Interactive Brokers.

Pokud se obchod nepovede, není nutné čekat, až nás dostane z obchodu SL

Jedna z věcí, která byla pro mnoho obchodníků zcela jistě novinkou, je dovednost vystoupit z obchodu mnohem dříve, než je protnut náš základní stop-loss. Většina obchodníků je připravena na ztrátu právě na základním, nebo posouvaném stop-lossu; obchodní systém WoodiesCCI je v tomto ohledu naprosto odlišný. Jak sám Woodie přiznal, 90 % obchodů uzavírá mnohem dříve, než je dosaženo základního SL. Jak? Zkrátka a dobře, indikátor CCI dokáže včas varovat, že je nejvyšší čas z obchodu vystoupit. Woodieho ztráty jsou tedy naprosto minimální, což je jeden z mnoha důvodů, proč je úspěšným obchodníkem. Pokud se naučíte uzavírat obchody hned, jak se ukáže, že obchod nezafungoval podle očekávání, povedete si mnohem lépe. Skutečně není nutné čekat, až trh protne náš základní stop-loss a inkasovat tak vyšší ztráty, než je nutné.

Nepotřebujeme cenové grafy, abychom mohli vydělávat

Další z nesmírně podnětných věcí bylo slyšet Woodieho vyprávět, proč obchoduje bez cenových grafů a proč cenové grafy vlastně vůbec nepotřebujeme. Jak Woodie sám velmi dobře podotknul – žádná z obchodnických knih na celém světě neříká, že je nutné obchodovat pouze a jen dle cenových grafů. Woodieho přístup je zcela jiný – Woodie neobchoduje ceny, ale momentum. Proto jsou pro něho grafy cen naprosto nepodstatné. Jak bylo ze semináře citelné, mnoho traderů mělo právě s tímto konceptem znatelný problém. Obchodovat bez cenového grafu vyžaduje zcela rozdílné myšlení. A právě jiné myšlení je důvod, proč Woodie na burze uspěl. Obchodovat bez cen vyžaduje odvahu a překonání „závislosti“ na klasickém cenovém grafu. Pokud to však dokážete, dostaví se odměna. Po vzoru Woodieho začal bez cenového grafu obchodovat i jeho blízký přítel Mark Douglas. Nepotřebujeme cenové grafy, abychom vydělávali. Pokud celý zbytek obchodního světa obchoduje s cenovými grafy, snažme se být jiní, než zbytek světa. To nám s vysokou pravděpodobností pomůže vydělávat peníze.

Nikdy nedoufejte, že se obchod otočí

Anglicky se tomu říká „hope mode“. Pokud nevystoupíte ze ztrátového obchodu a budete doufat, že se cena otočí zpět vaším směrem, máte zaděláno na rychlé zrušení vašeho účtu. Na Woodiem bylo vidět, že během obchodu dokázal nesmírně rychle reagovat. Právě rychlé reakce jsou potřebnou dovedností úspěšného tradera. Pokud se obchod nepodaří, přijměte drobnou ztrátu a již o obchodě více nepřemýšlejte. Reagujte rychle a správně.

Kulaté ceny nám napoví, kde jsou SL zbytku světa

Toto byla zřejmě pro všechny zajímavá zkušenost. Během dne se cena trhu YM (e-mini DJ) pohybovala lehce pod cenou 11100. „Pokud cena dosáhne ceny 11100, velmi rychle se pohne až na 11105“, prohlásil Woodie. Jak předpověděl, tak se také stalo. Co bylo důvodem? „Lidé milují kulatá čísla“, komentoval situaci Woodie. „U podobných kulatých cen si můžete vždy být jisti, že na nich sedí mnoho příkazů mnoha obchodníků, proto při jejich exekuci musí nutně dojít k rychlé reakci ceny“. Pokud chcete obchodovat lépe než ostatní, dávejte si pozor na kulaté ceny.

Jak se vyrovnávat se ztrátami aneb trading je business jako každý jiný

Zajímavý dotaz padl na téma, jak se Woodie naučil vyrovnávat se ztrátami. Problematika vyrovnávání se se ztrátami bezesporu trápí každého tradera. A jaká že byla odpověď Woodieho? „Obchodování je jako jakýkoliv jiný business. Pokud si chcete například otevřít kavárnu, potřebujete vybavení. Vybavení vás stojí peníze. Čím více se chcete rozvíjet, tím více musíte investovat do vybavení. Ztráty v obchodování beru jako investici do vybavení. Bez těchto drobných investic nemohu dále růst. Výdaje máte v tradingu stejně jako v jakémkoliv jiném businessu. Ztráta není nic více a nic méně než výdaj, vynaložený za účelem dosažení a zvýšení zisku“.

Co jsem se však osobně naučil od Woodieho, jeho přítele Tonyho (jinak majitele dvou letadel) a obchodníka Neila, který přijel s Woodiem, a který obchoduje na parketu, přičemž jeho pozice začínají zásadně minimálně na 100 kontraktech, je jejich naprostá a absolutní důvěra v indikátor CCI. Woodie i Tony jsou původním povoláním piloti. Jakožto piloti se museli na 100 procent naučit spoléhat na přístroje. Tuto dovednost si přenesli i do tradingu. Umět se spolehnout na přístroje v letadle a na indikátor CCI považují za stejnou věc. Jejich styl obchodování je tedy stejný, jako kdyby řídili letadlo: zkrátka a dobře jen sedí, pozorují indikátor CCI a reagují. Nepřemýšlejí, nesnaží se dělat nic méně a nic více. Pokud indikátor řekne „nakup“, nakoupí. Pokud indikátor CCI řekne „prodej“, pak prodají. To je vše, co potřebují k tomu, aby vydělávali peníze. A my ostatní se snažme dělat totéž.

Tím prvním je Dan Zanger. Důvodů, proč jsem se rozhodnul začít právě tímto fenomenálním obchodníkem, je celá řada. Jednak je to jeden z mála obchodníků, jehož život, kariéru a techniku obchodování jsem se sám snažil blíže prozkoumat. Jednak výsledky tohoto obchodníka jsou auditované – tedy jednoznačně nepopiratelné. A v poslední řadě – přístup Dana Zangera k obchodování je maximálně jednoduchý, což je přesně to, s čím se plně slučuji i já. Pojďme ale od začátku...

Od bazénu k milionům

Dan Zanger nikdy nebyl „génius“ pracující ve světě velkých financí již od samého začátku. Dan Zanger začínal tvrdou a dlouhodobou prací, často od nevidím do nevidím. Přes 20 let byly jeho náplní bazény. Začínal totiž jako „stavitel bazénů“ pro bohaté klienty v Beverly Hills. Postupem času se od pouhého „stavaře“ sice propracoval k vlastní firmě na výstavbu a instalaci bazénů, avšak ani tento stav Dan nikdy neshledával jako uspokojující. Sám tuto dobu komentuje slovy: „ano, měl jsem vlastní firmu se 40 zaměstnanci. Každý měsíc jsem však musel investovat obří částky do nových technologií, nových kamiónů a splátek úvěrů. Měl jsem relativně velikou firmu, kterou jsem vybudoval z ničeho, přesto jsem měl peníze tak na přijatelné živobytí a volný čas skoro žádný.“ Přesto ho čekala zářivější budoucnost, a to díky populární televizní show „Charting the Market“.

Charting the Market

Tato populární televizní show, která dnes již v USA neběží, zaujala Dana už v mladistvých letech. Často zmíněnou show pozoroval v TV společně se svojí matkou. Pointa show byla poměrně jednoduchá – „hádat“ směr, kterým daný trh půjde příští týden. Dan si ve svých odhadech nevedl špatně – byly to však ale samozřejmě jen a jen začátečnické odhady, které však ale díky několikaletému sledování daly Danovi jednu obrovskou výhodu: pokud každý týden hledíte několik hodin na grafy akcií, po několika letech nutně musíte získat pro takové grafy určitý cit. A to byl prakticky první obří benefit, který Danovi položil pevné základy jeho budoucí profesi.

William O´Neil

Zájem o grafy trhů přetrvával v Danovi i v době řízení firmy na výstavbu bazénů. I když peněz neměl nazbyt, neúnosná situace s firmou nutila Dana začít přemýšlet o obchodování v serióznější rovině, než pouze setrvačným hleděním do grafů a jejich studováním. Rozhodnul se tedy vzít nějaké našetřené peníze a zaplatil si kurz Williama O´Neila – v té době, a prakticky dodnes známého „guru“ v oblasti akciových trhů.
Kurz ještě nebylo to, co přímo Dana přesvědčilo začít se skutečným obchodováním, ale ukázal mu něco velmi zajímavého. Něco, čemu se říká patterny. Několik základních představil O´Neil ve svém grafu – jednoduché technické formace, které je možné rozpoznat pouhým okem. Patterny Dana uchvátily.
Studiem patternů strávil Dan celých dalších 6 let. Jeho cílem bylo prostudovat všechny patterny, které byly do té doby známé, všechny si vyzkoušet, vybrat si pouze několik z nich a ty se naučit rozpoznávat. „Právě dovednost rozpoznat jednotlivé patterny byla pro mě nejtěžší výzva. Celých 6 let jsem se prakticky učil pouze toto. Musel jsem nakoukat desítky tisíc grafů, abych dokázal patterny správně číst a správně na ně reagovat“, říká Dan. V té době již Dan obchodoval „naživo“, přesto se zatím nejednalo o žádnou příliš profitabilní činnost – spíše o fázi učení se. Skutečný zlom přišel v roce 1998.

10,775 USD do 42 milionů USD za 23 měsíců

Vyzbrojen vším, co se Dan doposud naučil, vyzbrojen arzenálem základních a jednoduchých patternů, sebral Dan veškeré své peníze, které si mohl dovolit vložit do obchodování a v roce 1998 vkročil do světa akcií v celé své síle. Šest let tvrdé práce nedalo na sebe dlouho čekat. Během prvních 12 měsíců „otočil“ Dan prvotních 10,775 USD do 2,6 milionu USD. Tuto částku za několik měsíců proměnil do dalších 18 milionů USD a za 23 měsíců se již těšil z obrovského jmění ve výši 42 milionů USD. Jak? S pomocí těch nejzákladnějších patternů, jako trojúhelníkové formace, head-and-shoulder, cup-and-hande. (Seznam všech patternů, které Dan obchodujete, naleznete zde). Nic více, nic méně. Žádné indikátory. Žádné složité matematické formule. Žádné vyspělé počítačové technologie. Těchto pár základních patternů je přesně to, co používá Dan pro své obchodování dodnes.

Nejdůležitější je soustředěnost

Pro většinu dnešních obchodníků je Danův obchodní přístup nepochopitelný. Nesmyslný a neopodstatněný boom obchodního software, kterému vládne dnešní doba, již téměř vytvořil dojem, jako by bylo obchodování nejzákladnějších věcí a patternů neplatné a zastaralé. Špičkoví obchodníci vědí, že právě nejjednodušší a nejzákladnější věci ale fungují v trzích právě nejlépe. A hlavně vědí – stejně jako Dan – ještě jednu podstatnou skutečnost: ať už je vaše technika obchodování jakákoliv, musíte znát svůj trh.
Dan Zanger nazývá všech 1500 trhů, které denně sleduje, jako své „kámoše“. Jeho přístup k obchodování je poměrně jednoduchý. Každý den nechá počítač vybrat z přibližně 1500 trhů takové, které právě udělaly nějaký zajímavější pohyb (např. 3 % a více). Takové dá na „shortlist“ a dále studuje, zda-li se v nich neobjeví některá z jeho formací. Pokud ano, zváží ještě celkovou charakteristiku trhu, volume (jediný indikátor, který pozoruje, i když se v pravém slova smyslu prakticky o indikátor ani nejedná) a vstoupí do obchodu. V takovém pak setrvává na od několika hodin po několik týdnů. Jedna z jeho oblíbených a vysoce sofistikovaných metod výstupů z trhu je prolomení trendové čáry opačným směrem. Nejdůležitějším faktorem je však pro Dana soustředěnost. Na své obchody se plně koncentruje. V době obchodování byste na něj těžko mohli promluvit, protože by vás nevnímal. Jeho mysl je plně koncentrovaná na „kámoše“. Dan neobchoduje každý den. Obchoduje pouze když je co. Jsou dny, kdy ze své jachty obchoduje i 12 hodin denně. A naopak, jsou celé týdny i měsíce, kdy Dan neudělá jediný obchod.

Nejlepší Danův obchodní den čítá jednodenní zisk 5,2 milionu USD.

Největší Danův draw-down byl 75 % z celého portfolia. Byla to doba, kdy udělal Dan řadu chyb, ze kterých se patřičně poučil. Takovýto DD již nikdy více ani zdaleka nezopakoval.

Dan dokázal něco, co říkáme na tomto serveru od začátku: obchodování může být maximálně jednoduché a šanci uspět má skutečně každý. Neobejde se to však bez trpělivosti, vytrvalosti, píle a chutě dokázat.

Článek bych uzavřel Danovými slovy:

„Musíte to opravdu chtít. Musíte z celého srdce chtít být velmi bohatí, abyste to dokázali.“

Commitments of Traders podrobněji

Připomeňme, že v zásadě lze subjekty obchodující na komoditních trzích rozdělit do tří kategorií:
1) Komerční subjekty - zajišťovatelé (angl. Commercials), což jsou subjekty, které používají komoditní trhy z důvodu zajištění komerční produkce (jde například o farmáře prodávající svoji produkci, různé producenty atd.) a fyzickému nákupu komodit (mlýny nakupující zrniny atd.). Tyto subjekty nakupují/prodávají komodity za účelem jejich skutečného fyzického dodání.
2) Velcí spekulanti (angl. Large speculators) - velcí profesionálové z řad bank, fondů atd.
3) Malí spekulanti (angl. small speculators) - malí tradeři obchodující příležitostně, nebo pravidelně, ale v malém množství kontraktů.

Obchodní aktivity těchto jednotlivých skupin jsou sledovány státní autoritou, komisí Commodity Futures Trading Commission (CFTC) a publikovány v podobě tzv. Commitments of Traders reportu (často zkracováno na COT)

COT pak neukazuje o nic více ani méně, než jak velké pozice v souhrnu drží v trhu jednotlivé skupiny a zda-li jsou tyto pozice krátké či dlouhé. To jsou velmi podstatné informace - stačí si uvědomit, jak zásadně zvyšuje např. pravděpodobnost úspěšného obchodování používání základních nástrojů technické analýzy do směru hlavního trendu.

Než se pustíme do praktických tipů jak COT používat, je důležité předeslat, že COT je pochopitelně pouze "orientační ukazatel" a je třeba jej používat spolu s dalšími obchodními nástroji. Jde o report publikovaný jednou týdně, tj. jeho data lze používat spíše pro dlouhodobé poziční obchody a pro základní orientaci v trhu. COT nám určitě nenapoví, zda-li půjde trh zítra dolu nebo nahoru - ale pomůže nám napovědět, co si myslí chytří velcí hráči o vývoji trhu v nejbližším týdnu - což je sama o sobě skvělá informace.

Forma COT reportu

COT vychází od roku 1962, nejprve byl publikován měsíčně, poté od roku 1992 každých čtrnáct dní a od roku 2000 je publikován každý týden. Oproti původní verzi obsahuje report také výrazně více informací (mj. jsou v něm od roku 1995 publikována také data týkající se opcí) a navíc je od roku 1995 dostupný všem zdarma na stránkách komise. V jeho textové podobě jej můžete nalézt každý pátek na webové adrese https://www.cftc.gov/cftc/cftccotreports.htm. Navíc na stejné stránce můžete nalézt zdarma i historické COT reporty až do roku 1986, s jejichž pomocí si lze aplikaci získaných dat procvičovat na historických datech.

Jak si můžete všimnout na uvedené webové stránce, COT reporty jsou publikovány v dvou formátech - krátký a dlouhý lišící se množstvím uvedených informací. Jak si ukážeme dále, reporty jsou v řadě programů navíc zobrazitelné v grafické podobě, což může být výrazně přehlednější než původní strohé textové výpisy.

Ukázka krátkého formátu COT reportu, konkrétně pro trh pšenice (Wheat). V reportu je vidět aktuální množství otevřených pozic (Open Interest), počet pozic jednotlivých skupin (non-commercial = velcí spekulanti, commercial=zajišťovatelé, nonreportable positions=ostatní, tj. malí spekulanti), změnu pozic oproti minulému reportu a také procentní zastoupení dané skupiny v celkovém množství otevřených pozic.

Co je třeba si uvědomit, je skutečnost, že COT data nejsou jen dalším matematickým indikátorem, ale jsou to informace, které nevycházejí z aktuálních cen. Jsou to de facto fundamentální informace založené na aktivitách jednotlivých subjektů. Podrobné práci s COT indikátorem je věnováno několik knih - na dvě nejzajímavější naleznete odkaz v závěru tohoto článku. Chcete-li se COT indikátor naučit ovládat pro své obchodování co nejlépe, jednoznačně doporučujeme jejich studium.

Chcete-li několik praktických rad, jak COT data interpretovat do začátku, tak zde je několik tipů:

Na COT report je třeba nahlížet z dlouhodobého pohledu. Osobně používám COT indikátor na týdenních grafech a výsledkem analýzy tak může být určení základního dlouhodobého trendu v daném trhu. Taková informace je však velmi cenná - v případě určení základního dlouhodobého trendu obchoduji trhy na denních grafech pouze do směru trendu (resp. osobně používám COT indikátor pro analýzu jednotlivých noh spreadů).

COT report zobrazovaný v programu Gecko Track'n Trade. Červená čára zobrazuje stav pozic zajišťovatelů, modrá velkých fondů, zelená jsou malí spekulanti. Všimněte si, že dokud jsou zajišťovatelé v extrémních low pak trh roste, jakmile začnou zajišťovatelé krátké pozice likvidovat, pak nastává vrchol trendu.

Nejdůležitější skupina v rámci COT reportu jsou tzv. Commercials - komerční subjekty používající komoditní trhy pro fyzické zajištění svých dodávek. Tato skupina tvoří většinou podstatnou část držených pozic v daném trhu a změna nálady této skupiny vede velmi často ke změně ceny komodity. Zájmy Commercials se řídí jinými pravidly než zájmy spekulantů - Commercials se nesnaží (v principu) profitovat na změně ceny, ale chtějí si zajistit odbyt svých produktů za co nejvyšší cenu, případně zajistit nákup komodity za co nejnižší cenu. Commercials mají většinou pravdu v základních cenových pohybech - tato skupina má velmi dobré znalosti daného oboru a ví kdy je cena nízko, kdy vysoko, a případně kdy hrozí zvyšování cen, proti kterému se potřebují zajistit atd.

COT report lze analyzovat pochopitelně celou řadou cest. Jako základní vodítko může posloužit vyhodnocování extrémních nákupních/prodejních nálad Commercials. Takové nálady se mohou v grafech zobrazit jako čistý rozdíl long - short pozic dané skupiny. Dosahuje-li tento rozdíl zásadních low pak většinou trh čeká růst, jakmile se začne křivka v extrémní oblasti otáčet, uptrend může být u konce a v řadě trhů může nastat pokles a naopak - viz ukázka grafu kukuřice.

Pro lepší rozpoznání extrémních hodnot lze aktuální nabídku/poptávku jednotlivých subjektů zobrazovat také pomocí indexu udávající aktuální stav grafu vs. low a high za posledních x týdnů (osobně používám periodu 52 týdnů). Pomocí takového grafu - který si každý může zobrazit také např. v Execelu - jsou dobře patrné extrémní oblasti poptávky a nabídky. Na tomto grafu představuje červená čára graf zajišťovatelů a zelená velké fondy. První modrá svislá linka indikuje stav, kdy zajišťovatelé dosáhli extrémní prodejní hladiny za poslední rok, přičemž trh kukuřice vyrazil nahoru, druhá svislá linka zobrazuje situaci, kdy zajišťovatelé začali krátké pozice likvidovat, což často indikuje konec výrazného uptrendu a v řadě případů začátek downtrendu.

COT report funguje ve všech komoditních trzích (tj. nejen v klasických surovinách, ale i ve virtuálních komoditách typu úrokové míry, Eurodollar atd.). V každém trhu mají však jednotlivé skupiny COT reportu trochu jiné způsoby chování a pro jednání jednotlivých skupin je třeba získat cit dlouhodobným pozorováním reportu.

Závěr

COT report je jednoznačně nezbytný nástroj pro poziční komoditní obchodníky. Pečlivá analýza reportu dokáže hodně napovědět o zásadních trendech v trzích. Data jsou navíc k dispozici zdarma a je možné si je graficky zobrazovat např. v Excelu. Pro podrobnější informace o reportu doporučuji velmi dobrou knihu Larryho Willamse Trade Stock & Commodities with the Insiders, Secrets of the COT report, pro doplňkové studium je zajímavá kniha Commitments of Traders : Strategies for Tracking the Market and Trading Profitably od Floyda Uppermana.

Diskuzi o COTu naleznete na Finančníkovi zde: https://www.financnik.cz/forum/read.php?7,11127

V dnešním článku si představíme „12 statečných“, nebo-li dvanáctku oficiálně nejlepších traderů současnosti. Dozvíte se, kolik těmto traderům je, kde žijí a kolik si v tradingu zhruba každý rok vydělají. Uvidíte, že každý průměrný trader, který vydělá pouze nepatrný zlomek toho, co tato elita, může žít po zbytek života přepychovým a luxusním životem. Některé z těchto elitních traderů pak představíme v dalších článcích blíže, povíme si více o jeho obchodním stylu a technice. Nyní ale pojďme odhalit možnosti, které business jménem trading nabízí.

J. P. MCMANUS

Věk: 54 let

Průměrný roční příjem z obchodování: 75 – 100 miliónů USD

Prvnímu místu vévodí nikoliv Američan, ale Evropan. Tento velikán je původem Ir, dnes občan Švýcarska, žijící v Ženevě. Začínal jako bookmaker (stejně jako Český miliardář Michal Horáček), dnes je to elitní forexový obchodník. Vlastní nejlepší závodní koně na světě, vlastní golfové hřiště (je vášnivým golfistou) a samozřejmě další „drobnosti“ jako vlastní ostrov a luxusní nemovitosti prakticky po celém světě. Ve vysoce bulvárních zdrojích najdete i zmínku o tom, že po vzoru šéfa firmy Oracle zakoupil vlastní tryskáč MIG 29.

JOHN DEVANEY

Věk: 35 let

Průměrný roční příjem z obchodování: 40 – 50 miliónů USD

Florida není jen místo klidu, tepla a odpočinku. Je to i útočiště bohatých lidí – lidově řečeno „pracháčů“. Jeden z nich, John Devaney, své peníze vydělává především obchodováním bondů, nikoliv však vládních, ale většinou soukromých společností. Jeho doménou jsou letecké a námořní společnosti, sám vlastní několik jachet a několik helikoptér. Má tři děti a miluje potápění. Se speciálně zkonstruovanou výbavou se potápí do hloubek oceánu – po vzoru slavného režiséra Jamese Camerona.

THOMAS DITTMER

Věk: 63 let

Průměrný roční příjem z obchodování: 30 – 40 miliónů USD

O tomto obchodníkovi není příliš známo. Žije na Panenských ostrovech (Virgin Island) – kde mimo jiné dnes žije i obchodník Larry Williams. Své miliony vydělává čistě a jen pozičním obchodováním v komoditách.

STEVEN BERKSON

Věk: 42 let

Průměrný roční příjem z obchodování: 25 – 30 miliónů USD

Člen Newyorské komoditní burzy NYMEX, specialista na komoditní obchodování s produkty na této burze. Jeho doménou je trh natural gas. Jedna z legend říká, že v době hrozby hurikánu Katrina dokázal během otevíracího rozpětí trhu vydělat za pár desítek minut 40 miliónů dolarů. Žije samozřejmě v New Yorku.

MARK FISHER

Věk: 46 let

Průměrný roční příjem z obchodování: 25 – 30 miliónů USD

Další obchodník žijící v New Yorku a obchodující na burze NYMEX. I jeho doménou jsou energetické futures, převážně crude oil (ropa).

PAUL ROTTER

Věk: 33 let

Průměrný roční příjem z obchodování: 25 – 30 miliónů USD

Další z Evropanů, žijících ve Švýcarsku. Jeho doménou jsou výhradně komoditní a bond trhy, avšak Evropské! Nejčastěji obchoduje na burze Eurex (Německo). V roce 2005 měl několik brilantních obchodů, ve kterých vydělal řádově desítky milionů dolarů během týdne. Vlastní luxusní sídlo poblíž Ženevy, soukromou jachtu a řadu dalších „samozřejmostí“.

MARGIE TELLER

Věk: 43 let

Průměrný roční příjem z obchodování: 20 – 25 miliónů USD

Žije v Chicagu, je členem burzy CME a zaměřuje se výhradně na komoditní obchodování. Jeho doménou je trh Eurodollar. Je jedním z nejrespektovanějších „parketových“ obchodníků.

DAN ZANGER

Věk: 52 let

Průměrný roční příjem z obchodování: 20 – 25 miliónů USD

Dan je pověstný něčím, co je v dnešní době prakticky nepochopitelné pro většinu traderů: nepoužívá žádné indikátory, žádný sofistikovaný software. Jeho arzenál obchodních strategií jsou trendové čáry, základní patterny typu trojúhelníková formace a double top/bottom a volume. Nikdy nepoužíval nic složitějšího a nikdy zřejmě nebude. Přesto s takovýmto arzenálem vydělává peníze, o kterých se druhým jen sní. Žije v Miami, ale nejčastěji obchoduje ze své luxusní jachty, vybavené satelitním připojením k internetu a dvěma notebooky určenými k tradingu. Pověstný je i tím, že dokázal proměnit 10,000 USD do 42 milionů USD za 23 měsíců (tento výsledek je oficiálně auditovaný – lepší výsledek drží už pouze jistý komoditní obchodník, který proměnil cca 50,000 USD do cca 100 milionů USD na necelé 3 roky).

JEFF CARDOT

Věk: 33 let

Průměrný roční příjem z obchodování: 15 – 20 milionů USD

Student obchodníka Margie Tellera. I on obchoduje komodity na burze CME a to převážně trh Eurodollar. Nikdy neobchodoval elektronické trhy – obchoduje výhradně a jen trhy parketové a to v době regulérních obchodních hodin. Kvalit svého učitele zatím nedosahuje, ale i 15 – 20 milionů USD ročně je něco, z čeho se dá v Chicagu důstojně žít.

JEFFREY WOLFSON

Věk: 39 let

Průměrný roční příjem z obchodování: 15 – 20 milionů USD

Další z komoditních obchodníků specializovaných na produkty burzy NYMEX. Jeho doménou je trh crude oil (ropa). Své peníze mimo jiné využívá k široké podpoře charitativních akcí a organizací. Je vášnivým milovníkem baseballu.

TODD APPELBAUM

Věk: 39 let

Průměrný roční příjem z obchodování: 10 – 15 milionů USD

Synovec šéfa komoditní burzy NYMEX. Zaměření: crude oil a natural gas.Svými příjmy už spadá do nižší části obchodní elity. Na důchod má však zaručeně již našetřeno.

DANIEL LIRTZMAN

Věk: 28 let

Průměrný roční příjem: 10 – 15 milionů USD

Pokud jste si dali za cíl být milionáři do 30 let, možný by bylo na místě inspirovat se od tohoto komoditního „zelenáče“. Začínal jako poslíček u brokerské společnosti Goldman Sachs. Postupně se vypracoval na samostatného obchodníka, odstěhoval se z Chicaga do New Yorku a dnes obchoduje s další komoditní elitou na burze NYMEX. Jeho cíl je vydělat do 30 let 100 milionů dolarů a zvážit odchod do předčasného důchodu. Miluje rychlá auta a asi jen těžko byste ty nejlepší z nejlepších automobilů našli jinde seskládané vedle sebe tak úhledně, jako u Daniela v garáži. Soukromý tryskáč je samozřejmostí.

Tolik tedy k představení obchodní elity. Vidíte, že se jedná o částky v řádu desítek milionů dolarů ročně, kterou dosáhnou skutečně jen nejlepší z nejlepších. Existuje však další skupina obchodníků, kteří vydělávají „jen“ miliony dolarů ročně. Množství těchto obchodníků se dá bez pochyb počítat už na tisíce, možná desítky tisíc. Snad je toto ta správná „výzva“ i pro vás ostatní! Zbytek může třeba v další naivní a zoufalé snaze investovat své peníze do podílových fondů a doufat, že z jejich 10 000,- Kč bude za rok 10 500,- (po odečtení všech poplatků 9 990,- Kč).

Diskuze

Jaký z obchodníků se vám zamlouvá nejvíce? O 12 statečných můžete diskutovat zde.

Zdroj: TRADER, FORTUNE, FORBES

Pattern, který jsem si nechal záměrně zcela do poslední části seriálu, je dle mého názoru pattern zcela nejnáročnější na obchodování. Osobně mi trvalo poměrně značnou chvíli naučit se jeho správnou interpretaci a jeho úspěšné uvedení do praktického obchodování. Jedná se o pattern zvaný Ghost.

I duch může vydělávat!

Pattern Ghost, neboli přeloženo „duch“, je dle mého osobního názoru zcela nejpokročilejší pattern z celého systému WoodiesCCI. I když je jeho úspěšnost velmi slušná, základní problém tohoto patternu je nesnadná interpretace. Naučit se přesně rozpoznávat, jak pattern vypadá, vyžaduje již nemálo cviku a mnoho hodin strávených „hleděním“ do indikátoru CCI. Pattern Ghost je totiž svým způsobem nejednoznačný v jeho přesné podobě (tj. jak vlastně by měl vypadat „ideální“ ghost) – každé jeho zobrazení je totiž zcela jedinečné a originální. Začínající studenti pak mají s patternem Ghost největší problémy v tom smyslu, že pattern vidí i tam, kde občas není a naopak. Přesto však existují mezi Woodieho studenty skuteční odborníci pouze a jen na tento pattern a jsou schopni s jeho pomocí vydělávat nemálo peněz. Jak tedy pattern Ghost vypadá?

V prvé řadě, Ghost patří do série takzvaných protitrendových patternů. Je tedy předurčen k obchodování proti trendu, což je, jak jsme si již vysvětlili, náročnější způsob obchodování – oproti obchodování s trendem. Rozpoznání patternu pak vyžaduje trochu představivosti. Je totiž třeba v grafu hledat něco, co vypadá trochu jako „duch“ a vyznačuje se levým ramenem, pravým ramenem a hlavou. Jak konkrétně takový duch vypadá v pojetí systému WoodiesCCI je patrné z následujícího obrázku:

Bližší specifikace bohužel není možná – jak jsem již několikrát zmínil, každý ghost je zcela unikátní, a proto není možné popsat bližší definici pattenu. Způsob obchodování patternu je pak již relativně jednoduchý. Pokud se naučíme správně rozeznávat jeho podobu, pointa obchodování spočívá v propojení dvou bodů, nacházejících se „pod rameny“. Jejich spojením dostaneme čáru, při jejímž překročení vstupujeme do příslušné pozice. Konkrétní příklad obchodování patternu Ghost na předcházejícím obrázku by tedy vypadal zhruba takto:

Je důležité zmínit skutečnost, že není jakkoliv přesně definována velikost nebo přesná podoba jednotlivých ramen a hlavy. Jedno rameno může být například výše než druhé, nebo dokonce mohou být obě ramena klidně i výše, než hlava. Snad jediné výrazné doporučení je, aby se celý pattern dal zakreslit buďto nad nulovou linkou, nebo pod nulovou linkou. Žádná z částí patternu by se neměla nacházet na druhé polovině linky, převážně pak body fungující jako spojnice k zakreslení čáry by se měly nacházet na stejné polovině nulové úsečky!

Pattern Ghost se pak dá dokonce dělit ještě do celé škály dalších „subkategorií“. Dle přesného umístění hlavy vůči ramenům nebo velikosti obou ramen existuje snad více jak desítka dalších doplňujících názvů tohoto jediného patternu. Základ však zůstává vždy stejný, zrovna tak jako způsob obchodování. Pouze v případě, kdy se pattern utvoří pod nulovou linkou, je třeba počítat s tím, že bude mít Ghost zrcadlovou podobu – viz následující obrázek.

Závěrem

Pattern Ghost rozhodně není pro každého. Potřeba představivosti a nejednoznačná interpretace může být pro mnohé v počátku výraznou překážkou. Pattern se obecně ani nováčkům nedoporučuje obchodovat od samého počátku. Je maximálně rozumné několik měsíců pattern pouze pozorovat, naučit se jeho správné rozpoznávání a získat pro něj správný cit. Výhoda patternu pak je, že se objevuje v různých obměnách i několikrát denně a jeho úspěšnost bývá markantní. Rozhodně je možné pouze a jen s tímto jediným patternem vydělávat zajímavé peníze – což však platí pro všechny Woodieho patterny.

Paul je rodinný přítel již mnoho let – prakticky od doby, co moji rodiče emigrovali do USA. Je to vlastně přítel mých rodičů, který se s postupem času stal i mým velmi blízkým přítelem. I když nás dělí věkový rozdíl téměř 20 let, s Paulem máme mnoho společného. Oba jsme propadli spekulacím, oba milujeme umění jménem „vydělávání peněz“. Oba obchodujeme na trzích a tradingu jsme zasvětili podstatnou část svého života. Čemu však Paul zasvětil ještě větší část života je casino.

Ne, že by byl Paul hazardér – to v žádném případě. Není to žádný muž typu „hurá“, co bezmyšlenkovitě vsází své peníze pro čistou zábavu. Paul bere peníze a jejich vydělávání jako vysoce seriózní profesi a dle toho také s penězi zachází. Přesto však Paul zbožňuje casina. Jeho vášeň pro nejrůznější hry, na které v casinech Las Vegas narazíte, je ale dána jeho pohledem na opačnou stranu „bitevního pole“: Paula nezajímá vidina a iluze rychlé a snadné výhry, ani umění vsázení a hraní karetních her. Jeho primárním zájmem je skutečnost, že veškeré hry v casinech jsou konstruovány tak, aby na konsistentní bázi přinášely drobnou výhodu svému „pánovi“ – t.j. provozovateli casina. I když dnes a denně mnozí v casinech vyhrávají, jiní prohrávají – v dlouhodobém pohledu je vítěz pouze jeden a tím je bezesporu majitel casina. Nesmírně drobná statistická výhoda majitele casina fascinovala před 40 lety Paula natolik, že začal budovat „malá“ casina po celých USA. Mnoho malých casin mu po řadu let vydělávalo mnoho peněz na základě naprosto nepatrných statistických výhod a tak jednoho dne mohl Paul vzít své peníze a postavit obří casino přímo v srdci „hazardu“ – Las Vegas. Tolik něco málo k Paulovi.

Osobně casina nenavštěvuji a hazard nehraji. Osobně se nezúčastňuji ničeho, kde jsou již od začátku výhody na straně mého protihráče, nikoliv na straně mé. Co mě ale fascinuje, je vášnivá studie Paulových „klientů“ (hráčů v casinu), kterou Paul řadu let rozšiřuje do fenomenální hloubky a nevídaných rozměrů. Paulův odhad na hráče je již tak citlivý a precizní, že Paul dokáže u většiny svých návštěvníků s pozoruhodnou přesností předvídat, kdo se zúčastní jaké hry, jak dobře nebo zle si v ní povede a jak dlouho se zhruba zdrží! Jedná se o neuvěřitelně jemnou studii psychologie hráčů a jelikož jsem sám zaníceným „studentem“ psychologie (v oblasti tradingu), zajímala mě fakta, která na svých „klientech“ Paul vypozoroval. Co mně jednoho večera pověděl, bylo nesmírně zajímavé a až pozoruhodně přesné v porovnání s úspěšnými a neúspěšnými tradery. Zde je tedy soupis toho nejzajímavějšího, co jsem se od Paula dozvěděl:

Hráče, který „zaručeně“ ztratí během své návštěvy casina všechny peníze, nebo hráče, který dlouhodobě prodělává a bude prodělávat v casinu celé své jmění, poznáte následovně:

• již od prvního momentu, co vkročí do casina, vsází ve velkém
• pokud se mu náhodou daří a vyhrává, pak čím více vyhrává, tím více vsází
• v momentě, kdy se „štěstěna“ obrátí proti němu, vsází ještě více
• pokud se mu náhodou od začátku příliš nedaří, chce své prohrané peníze získat za každou cenu zpět; proto čím méně žetonů mu ještě zbývá, tím více jich vsází
• vsází, dokud neprohraje všechny žetony; v momentě, kdy mu již žádné žetony nezbývají, jde a promění si další peníze, aby mohl ve hře pokračovat; toto zopakuje ještě tolikrát, než mu zbude v peněžence poslední dolar.

Pokud se tedy v casinu objeví hráč s podobnými „móresy“, pak takového mají všechna casina nejraději a takovému prakticky nepřetržitě nalévají zdarma libovolné drinky. Kdo je však pro casina vždy výrazně „nebezpečný“, je hráč, který se chová zhruba následovně:

• přijde do casina a začne vsázet velmi skromné částky
• pokud začne vyhrávat, začne úměrně přidávat žetony; ne však příliš „ve velkém“
• pokud po sérii ztrát začne znovu prohrávat, začne žetony k vsázení dramaticky ubírat; začne vsázet mnohem méně
• pokud vyhraje částku zhruba 3-10x větší, než se kterou do casina přišel, bez jediného mrknutí sbalí své vyhrané peníze a to i klidně oprostřed ultra-úspěšné série a z casina s celým svým inkasovaných „profitem“ odejde; do konce večera ho již neuvidíte vsadit jediný dolar v celém Las Vegas
• pokud hned ze začátku prohraje peníze, které se rozhodnul daný večer riskovat, již více své štěstí nepokouší a opět casino opustí; nesnaží se jakkoliv získat své ztracené peníze zpět.

Nyní si vše výše napsané přečtěte ještě jednou, avšak místo casina si zkuste představit trading. Dostanete úžasný obrázek o těch, kteří v trzích dlouhodobě prodělávají, i o těch, co v trzích dlouhodobě profitují:

Ti, co prodělávají, riskují od samého začátku nepřiměřeně a čím méně se jim daří, tím agresivněji riskují. Pokud se jim daří, nevědí kdy přestat, pokud se jim nedaří, chtějí své ztracené peníze zpět.

Ti, co dlouhodobě v trzích vydělávají, riskují vždy velmi přiměřenou částku, v začátku relativně malou. Pokud se jim daří, riskují více – ale velmi přiměřeně. Pokud se jim přestane dařit, riskují mnohem méně. Pokud vydělají 2-5 násobek svého prvotního risku, inkasují svůj profit a mají z něho radost bez ohledu na to, kolik „mohli“ ještě z trhu získat. Pokud ztratí peníze, se kterými do daného obchodu vstoupí, berou to jako nezbytnou součást tohoto businessu a nesnaží se jakkoliv získat své peníze zpět. Raději si počkají na další obchodní den – s novými příležitostmi. Ve „špatný“ den své štěstí již více nepokouší.

V casinu, v tradingu, ale i v životě se chovají lidé často dost podobně. Pokud chceme být bohatí a vydělávat peníze, musíme se učit studovat chování těch, kteří již něco takového dokázali. Učit se pak můžeme prakticky všude – třeba právě i od těch, co ztrácejí, nebo naopak vydělávají v casinech. V obou případech jde o peníze a v obou případech musíme být výrazně rozumní, umírnění a mít sami sebe pod kontrolou, pokud nechceme přijít o všechny své peníze.

Jak již bylo zmíněno v prvních dílech seriálu, systém WoodiesCCI je možné obchodovat i protitrendově – tj. snažit se se systémem profitovat v momentech, kdy nastává vysoká pravděpodobnost byť jen krátkodobého otočení trendu. I když protitrendové patterny fungují většinou stejně spolehlivě jako trendové patterny, rozhodně stále platí, že protitrendové patterny nejsou nejvhodnější pro úplné začátečníky začínající se systémem WoodiesCCI. Obchodovat proti trendu je náročnější s každým systémem, a proto aplikace protitrendových patternů systému WoodiesCCI připadají v úvahu až po zvládnutí obchodování s trendem – tj. převážně zvládnutí obchodování patternu ZLR.

Protitrendových patternů existuje u Woodieho systému opět celá řada. Ne všemi se zde budeme zabývat, přesto zde je jejich kompletní výčet:

• Famir shamu pattern
• Vegas pattern
• Ghost pattern
• Hook from extreme
• TLB counter-trend
• HTLB counter-trend
• Rev divergence

Famir shamu

Famir shamu je jeden z nejčastěji zmiňovaných a obchodovaných protitrendových patternů systému WoodiesCCI. Jeho autorem je blízký bývalý přítel Woodieho, Dr. Famir (bývalý proto, že tento skvělý obchodník je bohužel již po smrti). Famir vlastně není ničím více a ničím méně, než „selháním“ patternu ZLR. Pokud se vytvoří pattern ZLR, ten se však ihned spolu s další úsečkou na grafu „zalomí“ (tj. otočí), vznikne pattern nazvaný famir shamu. V takovém případě z nevydařeného ZLR nevystupujeme, ale pouze uděláme revers pozice (z long na short, nebo ze short na long) a setrváváme v obchodě směrem na druhou stranu. Pattern famir shamu je pak též možné obchodovat s použitím LSMA (co je LSMA jsme si již popsali v předchozích dílech seriálu). S použitím LSMA opět můžeme dosáhnout větší úspěšnost patternu a i zde platí, že pro případ patternu famir shamu, dávající nám signál na stranu short, chceme vidět LSMA v barvě červené, v případě signálu na stranu long, chceme vidět LSMA zelené. Druhým důležitým filtrem pak je, aby se nám pattern shamu vytvořil v oblasti −50/+50. Příliš „velký“ famir, přesahující tuto oblast, často již pozbývá své platnosti.

Konkrétní obchodní ukázku patternu můžete vidět zde:

Vidíte, že se nejedná o nic složitého. Pattern však vyžaduje již trochu cviku a pro naprosté nováčky není příliš vhodný. Vyžaduje totiž převážně určitý cit pro celkový systém WoodiesCCI, neboť převážně v době nedostatečně trendujících trhů může nadělit famir shamu mnoho zbytečných ztrát. Jak však jednou pattern dostanete „do krve“, můžete s ním vydělávat skutečně zajímavé peníze. Nutno ještě říci, že pattern není příliš obvyklý, resp. většinou se nevyskytuje v trhu každý den.

Rev divergence

Druhý protitrendový pattern, který bych dnes rád zmínil, je tak zvaný pattern „rev divergence“, nebo-li „revers divergence“. V podstatě se do značné míry jedná o klasické divergence mezi trhem a indikátorem CCI. Zde je maximálně důležité upozornit, že styly obchodování patternu rev divergence se mohou obchodník od obchodníka lišit, a proto je poměrně pravděpodobné a logické, že jste již možná nalezli v různých dalších materiálech o systému WoodiesCCI putujících po internetu trochu jinou interpretaci a použití tohoto patternu, než vám ukážu nyní. Taková věc je naprosto v pořádku – v tradingu obecně platí, že mnoho technik si člověk musí převážně uzpůsobit své vlastní povaze.

Pojďme tedy k samotnému patternu. Opět se jedná již o pokročilejší a náročnější pattern, který se nedoporučuje naprostým nováčkům. Způsob obchodování je pak naprosto jednoduchý: čekáme na vytvoření divergence mezi dvěma vrcholy utvořenými v extrémních oblastech na indikátoru CCI (tj. v oblasti nad/pod +100/−100) a mezi vrcholy ve stejný časový úsek na grafu. Pokud taková divergence nastane, pak ale ještě nevstupujeme, dokud nedojde k překročení hranice +100/−100 zpět směrem do „běžné“ oblasti. Teprve po té vstupujeme do příslušné pozice, opět na close úsečky. Názorný obchod utvořený na základě rev divergence (občas se zkracuje i na rev diver) si můžete prohlédnout zde:

Z obrázku je jasně patrné propojení dvou vrcholů na grafu CCI a zároveň propojení vrcholů ve stejném časovém úseku na grafu trhu. Při pohledu na obě čáry vidíme, že nastala divergence. Čekáme tedy na překročení čáry −100 a poté vstupujeme příkazem buy do dlouhé pozice. Vystupujeme na CCI hooku (viz kapitola seriálu věnovaná výstupům).

Závěrem

Ještě jednou pro všechny jedno velké doporučení – nespěchejte. Nesnažte se hned obchodovat a aplikovat všechny patterny, začněte s těmi nejjednoduššími (ZLR a TLB do směru trendu), poté teprve přidávejte další a další. Každý obchodník, který se kdy hned od začátku snažil obchodovat všechny Woodieho patterny, si dříve či později „vylámal zuby“ a musel se stejně chtě-nechtě vrátit pouze k jedinému patternu, pokud chtěl začít v trzích vydělávat peníze.

Další protitrendové patterny si ukážeme příště.

Jelikož se řada lidí na Finančnik.cz také zabývá vytvářením mechanických systémů a strategií využili jsme jedinečné příležitost pro krátký rozhovor s Thomasem a zpracovali jej do formy interview, ve kterém - jak věříme - můžete najít řadu zajímavých myšlenek k zamyšlení. Za Finančník.cz pokládal otázky Petr.

Mnoho obchodníků se snaží vytvořit své vlastní mechanické obchodní systémy. Co byste jim doporučil do začátku? Myslíte, že s použitím programů jako je TradeStation může úspěšné obchodní strategie vytvořit pouze již zkušený obchodník nebo je vývoj mechanického obchodního systému více o znalostech z oblasti matematiky, programování a statistiky?

Čím zkušenější obchodník je, tím lepší může podle mého názoru vytvářet systémy. Rozhodně nedoporučuji začínat kariéru obchodníka vytvářením vlastních mechanických obchodních systémů příliš brzy. Viděl jsem různé tzv. market guru a prodejce programů, kteří doporučují začít s vytvářením jednoduchých mechanických obchodních systémů s použitím prvků jako křížení klouzavých průměrů a podobně a teprve po vytvoření profitu takové systémy postupně vyvíjet do více komplexních a ziskovějších. Ovšem jediný problém je, že pokud by mechanické systémy postavené na křížení klouzavých průměrů skutečně fungovaly, pak by potřeba budování více komplexních systémů vůbec neexistovala. Odpověď je jednoduchá - systémy založené na křížení klouzavých průměrů nefungují a například většina úspěšných CTA obchoduje s mnohem komplexnějšími systémy. Je-li pak systém příliš jednoduchý pro CTA, je také jednoduchý pro začínající obchodníky. Není-li systém funkční, nefunguje bez ohledu na to, kdo jej obchoduje, protože trhy stále ještě vytvářejí pro všechny obchodníky stejné podmínky.
Tzn. pro vytvoření dobrého mechanického systému jsou třeba tři základní předpoklady: dobré znalosti statistiky a programování (pokud si člověk nenajme programátora), ale především musí člověk disponovat dobrým kreativním myšlením a nebát se přemýšlet "jinak" než ostatní.

Obchodoval jste Vy sám někdy trhy diskréčně, nebo jste rovnou začal s vývojem mechanických obchodních strategií?

Mě osobně zaujaly komoditní trhy především prostřednictvím mechanických obchodních systémů, což byla v zásadě cesta, kterou jsem začal. Žádný z mých pokusů s diskréčním obchodováním, které jsem zkoušel, nevyšel. Pokud diskréčním obchodováním máme na mysli rozhodnutí aplikována člověkem coby protiklad k mechanickému rozhodování, které je možné popsat programovým kódem. V žádném případě však nejsem proti určitému stupni diskréčního obchodování aplikovaném na výstupu mechanických systémů, pokud je toto rozhodování prováděno systematicky. Pokud je něco diskréční neznamená to, že to současně nemůže být systematické. K tomuto závěru jsem dospěl po té, co jsem si uvědomil, že většina nejlepších diskréčních obchodníků má svůj systém ve skutečnosti více mechanický a systematický než si sama uvědomuje.

Obchodujete s pomocí svých mechanických systémů sám aktivně komoditní trhy?

V tuto chvíli ne. Jsem vytížen několika aktivitami na finančních trzích. Jeden investiční fond, jedna vzdělávací společnost ve Švédsku a moje vlastní CTA v Chicagu. Pokud obchodujete, musíte se tomu věnovat 24 hodin denně, což v tuto chvíli nemohu. Ale jakmile to bude možné a doufám, že věci se změní brzy, začnu spravovat své peníze způsobem, o kterém sám hovořím. V ideálním případě to bude v rámci investičního fondu, který jsem zmínil.

Vytvořil jste řadu mechanických obchodních systémů. Jaký je Váš názor na životnost mechanického obchodního systému v dnešních podmínkách trhu? Jak rozpoznáte, že strategie již nefunguje?

To je otázka za několik milionů. Pravdou je, že neexistuje jednoznačný způsob jak rozhodnout, že systém přestal fungovat. Trhy jsou v neustálém pohybu a každý systém bude v některé době fungovat velmi dobře a v jiné se mu nebude dařit. Ale skutečně říci, kdy systém přestal fungovat nemůže říci nikdo. Pokud se podíváme na běžné komerčně prodávané obchodní systémy pro obchodování amerických akciových indexů, mohli bychom dojít k závěru, že systém většinou nefunguje déle, než přibližně rok. Osobně ale věřím, že by se tyto systémy mohly následnému selhání vyhnout v případě, že by v sobě měly zahrnutou nějakou dodatečnou logiku.
Například si při budování systému můžeme říci, že "se systém bude každých 3-6 měsíců optimalizovat a pokud budou výsledné parametry jiné než předtím, tak to není chyba, ale jeho nové nastavení". Potom je takové systémové pravidlo platné jako jakékoliv jiné pravidlo systému a to bez ohledu na skutečnost, zda-li je takové pravidlo formulováno v podobě programového kódu nebo pouze v hlavě obchodníka. Samozřejmě za předpokladu, že je s ním nakládáno jako s pravidlem. Když už hovoříme o diskréčních metodách - mám např. jednoduchý trendový filtr, který však nebylo možné mechanicky zakomponovat do systému, ale je nutné jej používat diskréčně, avšak mechanicky a systematicky. Na mé webové stránce www.thomasstridsman.us je pak možné se dočíst, zda-li filtr v současné době potvrzuje obchody generované mými systémy nebo nikoliv a nechávám na obchodnících, zda-li takovou informaci budou brát v potaz. Osobně se výsledky tohoto filtru řídím a tento filtr tak není o nic méně mechanický než jiné podmínky začleněné přímo v programovém kódu počítače.

Nedávno jste představil svůj nový mechanický obchodní systém Chicago zaměřený na e-mini trhy. Jde o systém obchodující ve střednědobém horizontu. Vidíte nějaké rozdíly ve vytváření mechanických obchodních strategií pro střednědobé swingové obchody v porovnání s intradenním obchodováním?

Ano i ne. Začněme s ne. Znáte-li váš trh, je práce nezbytná pro vytvoření systému pro intradenní nebo swingové obchodování v podstatě velmi podobná až na úskalí spojené např. s money-managementem. Tyto úkoly budou výrazně komplexnější a obtížnější na testování v rámci intradenních systémů. V rámci intradenního obchodování je také třeba přesněji pracovat s časem - jako např. stanovením podmínky vstupovat do trhu pouze první půlhodinu dne nebo naopak vstupovat až po uplynutí první hodiny atd.
A odpověď pro ano: Ano existují zde obrovské rozdíly a ona klíčová formule zní "znát svůj trh". Každý obchodník musí poznat svůj trh a vyvinout si pro jeho pohyby cit. Osobně nemám cit pro intradenní pohyby. Přirovnal bych to k některým sportům, které mají více disciplin, jako například běh. Jenom proto, že běháte dobře delší vzdálenosti, nebudete dobrým sprinterem a naopak. V rámci budování obchodních systému se můžete postupně naučit vyvíjet dobré obchodní systémy pro jakýkoliv timeframe, ale je to otázka času a zájmu. Mě osobně intradenní obchodování nezajímá...

Svůj obchodní systém Chicago doporučujete obchodovat na čtyřech trzích: e-mini SP 500, e-mini SP 400 (midcap), e-mini Russell 2000 a e-mini Nasdaq 100. Je portolio management důležitou součástí vývoje Vašich strategií, nebo byste doporučil svůj systém obchodovat i na samostatných trzích? Optimalizujete své systémy pro jednotlivé trhy?

V případě systému Chicago jde o stejnou logiku, jednotlivě optimalizovanou pro čtyři trhy. Mám tím na mysli, že systém má různé nastavená parametrů pro jednotlivé trhy. Z mých zkušeností je toto korektní přístup pokud daný trh generuje dostatek obchodů pro vytvoření vypovídajících výsledků. Můžete o tom přemýšlet také tímto způsobem: nezáleží na tom, jestli optimalizujete všechny systémy stejným způsobem nebo jednotlivě, všechny systémy se budou pohybovat podle trhů, na které jsou nasazeny bez ohledu na to, zda-li mají stejné parametry nebo nikoliv. Proto pokud dává smysl optimalizovat systémy jednotlivě, bude takový systém s největší pravděpodobností více pasovat na daný trh než naopak. Avšak jak dobře spolu trh a systém spolupracují, bude možné říci až po uplynutí určité doby.
Avšak portfolio management není o aplikování stejného systému se stejnými parametry na několik trhů. Portfolio management může také znamenat aplikování několika systémů na několik trhů mnoha způsoby a taková správa portfolia je stejně důležitá, ne-li důležitější, než samotná pravidla vstupu a výstupu.

Svůj systém Chicago pronajímáte prostřednictvím systémového brokera Striker Securities. Někteří obchodníci zastávají názor, že sdílení mechanického obchodního systému mezi mnoho obchodníků může vést ke snižování výkonnosti systému, jelikož mnoho obchodníků obchoduje stejné signály. Jaké máte s touto oblastí zkušenosti?

Nemyslím si, že by se tohoto problému měla většina obchodníků s malým účtem obávat. Předně, většina obchodníků si dříve nebo později najde svojí unikátní cestu jak systém obchodovat. Za druhé, trhy většinou dokáží vstřebat mnohem více, než si dokážete představit. Nicméně na druhou stranu znám nejméně jeden systém pro obchodování e-mini trhů, který byl tak široce obchodován, až došlo k výraznému nárůstu skluzů v plnění příkazů. Rozšíření svého systému Chicago tak plánuji velmi pečlivě monitorovat a pokud se systém stane úspěšným, tak omezit počet obchodníků, kteří jej budou mít k dispozici. Ale znovu opakuji, že malí obchodníci by se tohoto obávat neměli. Porovnejte to s částkou 1,5 miliardy dolarů, kterou jsem z části spravoval v rámci fondu Rotella Capital. V takovém případě se skluz v plnění stává velkým problémem, zejména pokud se vystupuje z pozice během volatilnějších období. Právě v Rotella Capital jsem významnou část svého času věnoval přemýšlení o podobných problémech. Ale znovu - většina trhů je dostatečně likvidních na tolik, aby zde byl prostor pro mnoho malých obchodníků sdílející stejné mechanické signály pro vstup a výstup, takže není důvod se v této oblasti jakkoliv znepokojovat.

Máte již nějaké předcházející zkušenosti s pronájmem obchodních strategií prostřednictvím systémového brokera? Pokud ano, jaké byly výsledky?

Ne, kromě svých knih jsem dosud nikdy nic neprodával ani nepronajímal. Většinu svého času jsem trávil jako zaměstnanec vytvářející myšlenky pro ostatní výměnou za mzdu. Tato snaha je pro ně tedy něčím úplně nový a věřím, že bude pro jak pro mě, tak pro obchodníky úspěšná.

Děkuji za zajímavé odpovědi. Pracujete v současné době na nějakých dalších zajímavých projektech, o které byste se s čtenáři Finančníka mohl podělit?

Samozřejmě, a že jich je. Kromě marketování mého nového obchodního systému pod svým jménem coby licencovaný CTA, je to rozjezd nové společnosti spolu s mým blízkým přítelem Maxem von Liechtenstein. Společnost se jmenuje Scandinavian Institute of Finance (Skandinávský finanční institut) a v rámci její činnosti jsme připravili sérii lekcí a seminářů, které bude možné kombinovat několika způsoby. Nejzajímavější z těchto kurzů je pětitýdenní univerzitní výuka zaměřená na mechanické obchodování, money management, vytváření portfolia a přístupu k obchodování jako businessu. Jde o výuku v rámci univerzity a jde patrně o první aktivitu tohoto typu na světě. Výuka bude probíhat dvakrát ročně ve spolupráci s mojí univerzitou v Uppsale severně od Stockholmu. Pod hlavičkou Scandinavian Institute of Finance budu také pořádat několik dalších seminářů, které se budou konat jak ve Skandinávii, Evropě i v US. Max von Liechtenstein se může pochlubit skutečně výbornými výsledky ve své práci vedoucího výzkumného pracovníka švédské brokerské společnosti, specializované na diskréční swingové obchodní strategie, inspirované Wyckoffem a dalšími obchodníky staré školy, takže prezentované informace myslím budou velmi zajímavé.
Spolu s další skupinou lidí mám také v plánu se aktivně zapojit v novém švédském investičním fondu. Pro tento účel aktivně připravuji několik obchodních strategií pro obchodování jak amerických tak evropských akciových trhů.
Navíc ještě spolupracuji s nejméně dvěmi společnostmi, které výsledky mé práce začleňují do svého software a mimoto se snažím nezakrnět ve svém psaní a každý měsíc se pokouším připravit nejméně jeden článek pro americký časopis Active Trader.
A nakonec, společně s Williamem Gallwasem ze společnosti Striker Securities máme takový malý business v oblasti pokeru rozvíjející analytické myšlení. Vytvořili jsme malé "taháky" pro pokerovou hru Texas holdem, které jsem vytvořil v době, kdy jsem se hru snažil naučit. Karty jsou podrobně popsány na www.5th-street.us. Jde o unikátní malé kartičky velikosti kreditní karty pracující s kombinací barev, symbolů a rozmístění, které umožňují správné pochopení hry. Karty slouží nejen k pochopení hry, ale také k správnému výpočtu pravděpodobnosti, správné výšky sázky atd. Jak vidíte, seriozní matematiku a statistiku lze aplikovat v řadě oborů.

Thomasi, ještě jednou děkuji za rozhovor a Váš čas.

GC: Gold (Comex)

Tradičně je zlato v USA obchodováno na parketu newyorské burzy Comex (dnes divize burzy NYMEX). Zlato obchodované parketově na této burze má označení GC a následující specifikaci:

• Množství zlata v jednom futures kontraktu: 100 trojských uncí (cca 3,1 kg)
• Otevírací hodiny pitu: 8:20 - 13:30 newyorského času
• Nejmenší tick: 0.1 bodu což představuje 10 USD na kontrakt
• Plný bod: 100 USD (např. pohyb ceny z 661 na 662)
• Orientační margin: 3713 dolarů

Výhodou trhů GC je obrovská likvidita, tradiční nevýhodou je "newyorský parket" který je dražší na komise (stále cca 18-25 USD / RT podle servisu) a především bývá výrazně "divočejší" na plnění i když zlato bývá považováno za jeden z nejpříznivějších newyorských trhů. Přestože se také GC obchoduje především mimo otevření pitů elektronicky, hlavní likvidita je stále koncentrována v pitových obchodech a řada elektronických platforem (např. IB) tento trh elektronicky obchodovat vůbec neumožňuje.

Denní graf červnového futures kontraktu zlata GC za poslední období.

ZG: 100 oz Gold (CBOT)

Alternativní platformu pro obchodování zlata na amerických trzích představuje burza CBOT. Ta postupně v roce 2004 spustila přes svoji elektronickou divizi e-CBOT plně elektronické obchodování jak klasického "plného" kontraktu zlata (označovaného jako ZG), tak e-mini kontraktu zlata označovaného YG. Elektronické obchodování zlata na e-CBOT nemá tedy příliš dlouhou historii a donedávna většina obchodníků upřednostňovala pitové newyorské zlato, neboť na e-CBOT nebyla příliš vysoká likvidita. To se však poslední dobou ohromným tempem mění a dnes nabízí e-CBOT hodně zajímavou obchodní alternativu. Pojďme se podívat na podrobnosti. 100 oz Gold (CBOT), označované v platformách nejčastěji zkratkou ZG, je obchodováno na e-CBOT prostřednictvím futures kontraktu s následující specifikací:

• Množství zlata v jednom futures kontraktu: 100 trojských uncí
• Obchodní hodiny: 18:16 až 16:00 (tj. skoro celý den) chicagského času od pátku do soboty. Pozn.: přestože se elektronicky obchoduje skoro "non stop" hlavní likvidita je v trhu od cca 7:20 do 12:30 což odpovídá době, kdy je zlato pitově obchodování na newyorské burze.
• Nejmenší tick: 0.1 bodu což představuje 10 USD na kontrakt
• Plný bod: 100 USD (např. pohyb ceny z 661 na 662)
• Orientační margin: 2511 dolarů

Jak je vidět, specifikace futures kontraktu ZG (chicagské zlato) je stejná jako u newyorského kontraktu GC. Navíc výhody pro běžného spekulanta jsou všechny na straně ZG - 100% elektronické obchodování (tj. vynechání všech neduhů parketových obchodníků), levnější komise, nižší marginy, rychlá plnění atd. Jediným - a bohužel podstatným - omezením u podobných trhů tak bývá likvidita. Tento problém pak trochu připomíná začarovaný kruh - přestože burza nabízí zajímavé podmínky, nikdo zde neobchoduje především proto, že je zde málo realizovaných obchodů ... Naštěstí se ale tento kruh podařilo CBOT prolomit a futures kontrakt ZG láme postupně od začátku letošního roku rekordy ve stále vyšším a vyšším denním volume. Názorně si to můžeme ukázat na denním grafu zobrazující obchody od poloviny roku 2005 do dnešních dnů:

Na grafu je vidět, že v průběhu roku 2005 dosahovalo denní volume pouze cca 1000 - 2000 zobchodovaných kontraktů. Od začátku roku 2006 však zažívá futures kontrakt doslova "boom", dnešní volume se běžně pohybuje nad 25 000 kontrakty zobchovaných za den.

Pro porovnání s výše uvedeným denním průběhem zlata GC si ukažme denní průběh aktuálně obchodovaného kontraktu zlata (ZGM6):

Cena zlata obchodovaného na chicagské burze CBOT (ZG) a cena zlata GC obchodovaném na newyorské burze COMEX je samozřejmě velmi podobná. V průběhu dne se nepatrně odlišuje, ale v zásadě jsou průběhy velmi podobné. Zajímavé je srovnání Open Interestu (celkový počet pozic držených přes noc) - na COMEXu je OI výrazně vyšší, což je dáno především faktem, že velcí, především dlouhodobí poziční obchodníci stále upřednostňují COMEX (mají tam své parketové obchodníky atd.) a e-CBOT přitahuje zejména krátkodobé až intradenní obchodníky využívající všech výhod 100% elektronického obchodování.

Intradenní obchodování ZG: 100 oz Gold (CBOT)

Dostatečná likvidita přitahuje do trhu také intradenní obchodníky, kteří ve zlatě obchodují pouze denní průběhy grafů a v trzích nezůstávají přes noc. Pro ně je ZG jasnou volbou neboť pitové trhy se v podstatě intradenně obchodovat nedají (maximálně na vyšších timeframech). Kromě rychlého plnění je v případě elektronického trhu velmi lákavá nízká komise - např. přes Interactive Brokers se zlato obchoduje za cca 4,12 USD / RT - tato komise je včetně všech poplatků a platí pochopitelně i pro poziční obchodování ZG kontraktu. U trhů obchodovaných na e-CBOT pak pro intradenní obchodování hraje i další skutečnost - intradenní data jsou ve většině platforem zdarma nebo za symbolický 1 USD a margin bývá u většiny brokerů snížen na polovinu až třetinu "nočního" marginu.

Intradenní průběh 5ti minutového grafu futures kontraktu ZG. Zlato dělá často velmi pěkné trendy o velikosti tisíc až dva tisíce dolarů za den.

Zkoušíte-li obchodovat podle WoodieCCI systému, rozhodně zlato nepřehlížejte. Doporučuji zkusit testovat ZLR do silného viditelného trendu a to většinou pouze první ZLR nejlépe v první části obchodní seance. Řadu dní tento jediný pattern nabídne při rozumném SL (řádově 100-120 USD) profit několik set až cca 1000 dolarů. Na obrázku vstup na ZLR (osobně mi fungují v trhu i ZLR nad 100 linkou a výstup při protnutí CCI 100 linky).

YG: mini-sized Gold Futures (CBOT)

Jak jsem se již zmínil výše, na CBOTu se obchoduje nejen "plný" kontrakt zlata, ale i zmenšený (tzv. mini) kontrakt - určený především pro začínající obchodníky s menším účtem. Na Finančníkovi jsme se o mini zlatu již několikrát zmiňovali - v principu je tento trh pochopitelně hodně lákavý pro začínající obchodníky, problém byl vždy likvidita. Nicméně i ta se poslední dobou velmi zvyšuje a YG futures se začínají pomalu dostávat do hledáčku obchodníků. Začněme tradičně specifikací:

• Množství zlata v jednom futures kontraktu: 33.2 trojských uncí (tedy 1/3 "velkého" kontraktu)
• Obchodní hodiny: stejné jako u ZG
• Nejmenší tick: 0.1 bodu což představuje 3,32 USD na kontrakt
• Plný bod: 33,20 USD (např. pohyb ceny z 661 na 662)
• Orientační margin: 837 dolarů

Denní volume u tohoto kontraktu dnes převyšuje 15000 zobchodovaných kontraktů, takže pro poziční obchodování již není problém tento kontrakt obchodovat (byť je samozřejmě potřeba vstupovat a vystupovat velmi opatrně, nejlépe s použitím limitních nebo stop-limitních příkazů).

Samozřejmě že i YG se obchoduje čistě elektronicky a za komisi kolem 4 USD RT - spolu s marginem 837 (poziční obchodování) tak může být trh zajímavý především pro obchodníky, kteří se analýzám zlata věnují, chtějí tento trh obchodovat, ale zatím nemají zájem či účet pro obchodování "plného" kontraktu zlata.

Zlato z pohledu Elliotových vln

Aby byl náš článek co nejzajímavější, svolil Petr Obešlo s publikováním jeho aktuální analýzy grafu zlata z pohledu Elliottových vln, pocházející z analýzy ElliottEdge publikované toto pondělí 8.5.2006.

Z dlouhodobějšího hlediska je trh zlata v býčím trendu od července 1999, kdy byla pravděpodobně dokončena vlna (IV) Supercycle. V poslední době růst ještě akceleroval, což může indikovat, že jsme teprve zhruba v polovině růstové vlny [3] ze III. Všechny větší vlny se stále překrývají, což ukazuje na prodlouženou vlnu III. To vše naznačuje další pokračování dlouhodobého růstového trendu na zlatě (zdroj: ElliottEdge 8.5.2006)

Trh roste ve vlně [v] na nová dlouholetá maxima, jak vidíme na grafu červnového kontraktu. Jistota předpovědi pro zlato: dlouhodobá: střední, krátkodobá: střední. (zdroj: ElliottEdge 8.5.2006 )

Jak je vidět i na zobrazeném dlouhodobém průběhu zlata v rámci Petrovy analýzy Elliottových vln, je zlato dlouhodobě velmi atraktivní trh, u kterého lze čekat další růst a zájem obchodníků.

Uvažujete-li o obchodování zlata, jednoznačně doporučuji prozkoumat elektronické trhy obchodované v rámci e-CBOT. Brokeři zaměřené na pitové obchody vám to sice budou rozmlouvat ale možnost obchodovat zlato čistě elektronicky za nižší marginy a komise je již dnes plně využívanou realitou a to nejen na poziční obchody, ale i intradenně (zde jednoznačně doporučujeme zatím obezřetnost s některými obchodními příkazy). Navíc je velmi potěšující nárůst likvidity také v mini zlatu, které může být zajímavým odrazovým můstkem pro začínající komoditní obchodníky s menšími účty.

Právě výstupy je to, s čím nováčci u systému WoodiesCCI nejčastěji nejvíce bojují. Systém výstupů je totiž komplexnější – existuje několik různých způsobů, jak z trhu vystupovat. Použití toho „správného“ pak většinou záleží na momentální situaci v trhu – dalo by se tedy říci, že výstupy již vyžadují více diskréčního přístupu. Je však třeba dělat si v začátcích vše skutečně co nejjednodušší, a tak doporučuji vybrat si pouze jeden jediný způsob výstupu z trhů a toho se držet tak dlouho, dokud pro indikátor CCI a potažmo celý systém nezískáte natolik dostatečný cit, abyste byli schopni různé výstupy úspěšně kombinovat. Jaké tedy jsou jednotlivé metody výstupů z trhů? Ty nejzákladnější jsou celkem čtyři. Pojďme se nyní na ně podívat jeden po druhém.

Způsob výstupů 1 – CCI hook

Dle mého osobního názoru je toto pro nováčka nejlepší a nejideálnější způsob vystupování z trhů. Pravidlo je jednoduché: jakmile udělá křivka CCI tak zvaný „hook“, nebo-li zalomení, vystupujeme na close úsečky, během které k zalomení (CCI hooku) došlo. Slabou stránkou je, že velmi často vystoupíte pouze se zlomkem profitu, které by bylo možné v trhu dosáhnout. Silnou stránkou je, že se takto dá vystupovat zcela mechanicky, bez potřeby jakéhokoliv dalšího diskrétního zvažování, a přesto stále budete vydělávat zajímavé peníze (jak si ukážeme na konci tohoto článku). Zde je názorný příklad výstupu na CCI hook:

Způsob výstupů 2 – TCCI hook

Druhý způsob je obdobný a z pohledu dlouhodobých výsledků dle mého názoru i relativně rovnocenný. Tentokrát vystupujeme na hooku (zalomení) utvořeném na TCCI (turbo-CCI, nebo-li žlutá křivka na grafu CCI). Je zde však ještě jedna další podmínka – TCCI by mělo „hooknout“ směrem do křivky CCI – tj. mělo by dojít k protnutí křivky CCI směrem dovnitř. Zde je názorný příklad výstupu na TCCI hook:

Způsob výstupů 3 – profit target (PT)

Jeden z častých výstupů u systému WoodiesCCI bývá použití fixních profit-targetů. Zde již však neexistuje žádná konkrétní rada, kolik by měl daný profit-target být. PT se bude lišit trh od trhu a dokonce bude i záležet na momentální volatilitě trhů a celkovém období (např. během prázdnin budou zřejmě PT po většinu času skromnější, než během zbytku roku). Nalezení ideálních PT je tedy otázkou hlubšího backtestování a vlastního analyzování. V trhu ER2 bývají PT často kolem 300 USD, v trhu YM často kolem 100–120 USD. Rozhodně však doporučuji udělat si vlastní studii o tom, jaký z případných PT by byl v trhu nejčastěji dosažen a jaký se tedy jeví jako nejideálnější.

Způsob výstupů 4 – překročení hranice +100/−100

Poslední ze způsobů se prakticky používá pouze pro ojedinělý případ, kdy se trh na grafu CCI dostal před / pod hranici +100/−100 a zároveň tvoří svá nová high nebo nová low. V takových momentech je možné uplatnit další z možných výstupů – a sice počkat si, až dojde ke zpětnému překročení linky +100/−100. To tedy znamená, že pokud jsme právě long, trh se nachází na indikátoru CCI nad oblastí +100 a zároveň tvoří svá nová high, vystoupíme v momentě, kdy trh klesne na CCI indikátoru zpět pod úroveň +100. Jakmile taková situace nastane, vystupujeme na close úsečky, během které k tomuto zpětnému překročení došlo. Opačné pak samozřejmě platí pro pozici short. Tento způsob umí být ve specifických případech skutečně velmi „plodný“ a nadělit nám tak tu a tam nečekaně zajímavé profity.
Zde je opět názorná ukázka:

Jaké výsledky lze od systému očekávat?

Zcela na závěr článku jsem slíbil nějaká konkrétní čísla pro bližší představu o tom, kolik může takový systém vydělávat. Co jsem tedy udělal je, že jsem systém backtestoval na celém letošním únoru. Proč únoru? Protože v mém vlastním systému byl letošní únor zatím ze všech měsíců nejslabší, a tak mě zajímalo, jak v tento měsíc fungoval systém WoodiesCCI. Má pravidla byla následující:

VSTUP
– minimálně 6 CCI úseček (definice trendu)
– vstupuji na základě patternu ZLR
– EMA musí být na vstupní úsečce zelená (v případě long) nebo červená (v případě short)
– LSMA musí být na vstupní úsečce zelená (v případě long) nebo červená (v případě short)
– SideWinder musí být na vstupní úsečce zelený
– TCCI se musí nacházet v momentě vstupní úsečky nad nulovou linkou (pro long) nebo pod nulovou linkou (pro short)
– vstupuji i v případě, že se ZLR utvoří nad/pod oblastí +100/−100
– pokud se utvoří několikáté ZLR za sebou, vstupuji pouze a jen pokud aktuální ZLR končí výše, než předešlé ZLR

VÝSTUP
– vystupuji pouze a jen na základě CCI hook, a to vždy na close úsečky

A zde konečně reálné výsledky na 1 kontrakt (měsíc únor 2006, nezahrnuje komise ani slip-page):

YM 3min: 800 USD
ER2 3min: 1920 USD
NQ 5min: 880 USD

CELKEM únor: 3600 USD

Po odečtení komisí a slipů bychom se dostali někde kolem 2800 USD. Rozhodně pořád velmi slušný profit za jediný měsíc obchodování s jediným kontraktem.

Obdobné backtesty doporučuji dělat i ostatním. Utvoří vám lepší představu o tom, jak systém funguje a jak jej co nejlépe obchodovat s ohledem na vaši individualitu.

Zvláštní typ S/R úrovní, o kterých jsme dosud na Finančníkovi příliš nehovořili, jsou tzv. pivoty. Tento typ S/R úrovní byl vždy hodně používán především pitovými obchodníky, kteří nestíhali průběžně sledovat a analyzovat celkový cenový vývoj trhu v průběhu dne, a tak si předpokládané hlavní S/R úrovně počítali dopředu v podobě zmiňovaných pivotů. Nutno dodat, že výpočet pivotů je velmi jednoduchý, a přesto jde o velmi silný nástroj, který dnes v trhu používají i běžní intradenní obchodníci obchodující čistě elektronické trhy.

Jako u všech indikátorů, také u pivotů existuje celá řada alternativních výpočtů. Zde uvedený je jeden z nejzákladnějších, který ale jak uvidíte dále, funguje velmi dobře a není příliš důvod pivoty počítat jinak.

Základem výpočtu je hlavní pivot, který se počítá jako průměrná „včerejší“ cena. Nejběžněji je to konkrétně (High + Low + Close) / 3. Pivot je tedy možné počítat před otevřením trhu a je to pro celý den pouze jedna hodnota, neboť se počítá ze včerejších hodnot High, Low a Close a v průběhu dne se nemění.

Na hlavní pivot pak navazují další resistance (stropy) a supporty (podlahy). Resistance se v grafech většinou pojmenovávají R1, R2, R3, supporty pak S1, S2 a S3. Počet takto vytvořených S/R úrovní opět závisí na konkrétním obchodníkovi, většinou se pracuje s hlavním pivotem plus hodnotami R1, R2, S1 a S2, případně se mohou do grafu zakreslovat i „poloviční“ hodnoty mezi těmito body (v níže uvedených ukázkách jsou tyto poloviční hodnoty znázorněny čárkovaně).

Výpočet jednotlivých bodů je následující:

Pivot = (H + L + C) / 3

Resistance:
R1 = (2 × Pivot) − L
R2 = (Pivot − S1) + R1
R3 = (Pivot − S1) + R2

Supporty:
S1 = (2 × Pivot) - H
S2 = Pivot − (R1 − S1)
S3 = Pivot − (R2 − S1)

Konkrétní užití pivotů je stejně jako u jiných S/R úrovní hodně individuální. Řada vlastních aplikací vás jistě napadne při prohlížení níže uvedených příkladů. Obecně je jako velmi silná hranice pitovými obchodníky vnímán základní pivot. A samozřejmě všechny uváděné úrovně (pivot, R1, S1 atd.) slouží jako velmi silné S/R úrovně – trh má tendenci se na těchto úrovních otáčet, případně po jejich proražení pokračovat silným pohybem k dalším příslušným úrovním. Pivoty dnes používá velmi mnoho obchodníků, a tak se jim vyplatí věnovat pozornost – velmi mnoho obchodníků je používá ve svých strategiích, a tak cena často došplhá např. na hodnotu R2, vytvoří falešný průlom a obratem se otočí dolů.

Pro intradenní obchodníky poskytují pivoty především hodně zřetelnou „mapu“, v jakých intencích se trh aktuální den obchoduje a podle toho mohou volit různé přístupy. Pohybuje-li se cena např. v kanálu mezi základním pivotem a S1, je možné volit nějaké rychlejší spíše skalpovací taktiky. Hodnoty R2, R3 a S2 a S3 už ve většině trhů signalizují hodně přeprodané/překoupené oblasti a mohou sloužit jako výstup „v pravý čas“. Pro poziční obchodníky mohou pivoty představovat oblasti pro plánování vstupů do dlouhodobějších pozic.

Ukázky

Na následujících několika grafech jsou uvedené screenshoty intradenních průběhu trhu e-mini Russel 2000 posledních několika dnů. Je důležité si uvědomit, že pivotů uvedené v grafu vycházejí z close, low a high předchozího dne, tzn. tyto hodnoty jsou dané již před otevřením trhu a nejde o výpočty v průběhu obchodního dne. A přesto mohou tyto „oblasti odporu“ fungovat velice dobře. Stejně jako s jinými S/R úrovněmi, konkrétní využití záleží na strategii každého obchodníka.

24. 4. 2006 Trh po většinu dne swingoval lehce pod pivotem S1. Nic pro trendové obchodníky.

26. 4. Všimněte si, s jakou pravidelností se trh otáčel na úrovních R1 a R2. Je vidět, že i poloviční hodnoty mezi pivoty představují silné S/R oblasti.

27. 4. V průběhu dne vytvářel trh opět „swingy“ mezi jednotlivými pivoty.

1. 5. Trh se s přesností švýcarských hodinek zastavil na hlavním pivotu, aby jej koncem obchodního dne prorazil a padnul na S1.

2. 5. Pokud obchodník spekuloval po hlavním překonání pivotu na pohyb k R1, kde vystupoval na profit targetu, tak ani tento den neprohloupil.

Příklad praktického nasazení

Dají se pivoty využít coby součást mechanických obchodních strategií? Jednoznačně ano a osobně tuto oblasti doporučuji k bližšímu studiu a testování. S pohyby na pivoty jsou spojené nezanedbatelné pravděpodobnosti, které je možné využít ve svůj prospěch.
Jako příklad uvádím část jednoho ze svých výzkumů, kdy jsem podrobně testoval chování e-mini trhů na základním Pivotu.

Řekněme, že si vytvoříme obchodní strategii, která v trhu e-mini Russel 2000 (ER2) vstupuje long, pokud cena překoná základní pivot nahoru nebo short, pokud cena překoná základní pivot dolů. Základní SL umístíme 150 dolarů od vstupu, pokud trh vytvoří 200 dolarů profit posuneme SL „na vstup“. Vystupujeme na konci obchodního dne a obchodujeme pouze v hlavních hodinách trhu. Na níže uvedeném grafu je výsledek obchodování na 5minutovém timeframe, ale výsledky na dalších timeframech mají podobný charakter. Upozorňuji, že toto není kompletní obchodní systém – např. se příliš nezabývá výstupy, neboť jediné, co mě ve chvíli testování zajímalo, bylo momentum překročení pivotu.

A zde jsou výsledky systému aplikované na posledních 1000 obchodních dnů v trhu ER2 v programu TradeStation:

Jak je patrné ze screenshotů, přístup negeneruje úplně špatné výsledky :), které se dají navíc výrazně zlepšovat nasazením kompletnějšího obchodního systému. I tak tento přístup nabízí velmi slušné zhodnocení i po odečtení komisí (v grafu nejsou komise ani slipy zohledněny) a přihlížení k pivotům např. v rámci intradenního obchodování mini Russelu určitě doporučuji podobněji prozkoumat a případně nasadit např. jako strategii filtrování vstupů i výstupů. Věřím, že dnešní konkrétní příklad (který má mimochodem lepší výsledky než lecjaké komerčně prodávané obchodní systémy) vám dal dostatek motivace k podrobnému dalšímu zkoumání tohoto tématu.

Systém WoodiesCCI je možné obchodovat jak trendově, tak protitrendově. Protitrendové obchodování systému je však již náročnější, a tak se nováčkům doporučuje držet se v začátcích převážně a jen trendových patternů. Je pravdou, že většina patternů systému WoodiesCCI je sice protitrendových, přesto trendové fungují zcela nejlépe a často jsou naprosto dostačující k tomu, abyste s jejich využitím mohli vydělávat nezanedbatelnou sumu peněz.

Jaké jsou tedy trendové patterny obchodované v rámci systému WoodiesCCI? V podstatě jsou pouze dva:

• ZLR (Zero-Line Reject)
• TLB s trendem (trend-line-break)
• HTLB s trendem (horizontální trend-line-break)

Pojďme se nyní podívat na tyto patterny jeden po druhém.

ZLR

ZLR, nebo-li Zero-line Reject (volně přeloženo jako „odražení od nulové linky“), je zcela nejzákladnější pattern systému WoodiesCCI a mnoho obchodníků dokonce s velkými úspěchy obchoduje pouze tento jediný pattern. Obzvláště v silně trendujících trzích umí nadělit zajímavé profity.

Jak pattern vypadá? Pokud máme na indikátoru jasně definovaný trend (jak definovat trend jsme si vysvětlili minule), čekáme na vytvoření formace připomínající „hák“, nebo také „zobáček“ a nebo také písmeno „V“. V momentě, kdy takováto formace na indikátoru CCI nastane, vstupujeme na konci úsečky (tzn. na CLOSE) – Woodie dokonce vstupuje 20 vteřin před close (jedná se již o agresivnější přístup, nováčkům se doporučuje vstupovat na close). Podstatné pak ještě je, že v případě etablovaného uptrendu se musí ZLR odehrát směrem nahoru, v případě etablovaného downtrendu směrem dolů (tj. jakoby obrácené „V“). Ideální je, pokud se ZLR v případě uptrendu vytvoří nad linkou 0, v případě downtrendu pod linkou 0. Zde je tedy ukázka ZLR na stranu long.

Vidíte, že trh utvořil jasný uptrend definovaný alespoň 6 CCI úsečkami nad hranicí 0, tudíž ZLR na obrázku je zcela platný signál k nákupu. Zde je ukázka ZLR na stranu short – v případě downtrendu:

V tomto případě bychom tedy prodávali a spekulovali na stranu short. Pro jasné pochopení zde přikládám ještě několik dalších příkladů:

Dobře si navíc zapamatujte: nikdy neberte ZLR signály, pokud není jasně definovaný trend!

Pokročilejší varianta systému WoodiesCCI pak používá pro ZLR i indikátory Side-Winder a Chop Indicator (viz předešlý díl seriálu). Podmínka zde je, že ZLR bereme pouze pokud:

• má Side-Winder zelenou barvu (platí jak pro long, tak pro short); někteří akceptují i žlutou barvu, nikdy však neberte ZLR, pokud je SW červený
• chop-indicator má modrou barvu (v případě long) nebo červenou barvu (v případě short)

Posledním důležitým pravidlem pak je, že ZLR nesmí být v oblasti nad +100 nebo pod −100, aby bylo považováno za platné.

TLB

TLB, nebo-li trend-line-break (prolomení trendové linie) není ničím více a ničím méně, než zcela základní trendovou linkou, kterou zajisté už každý zná. Jedinou odlišností zde je, že se trendové linky zakreslují přímo do grafu indikátoru CCI, nikoliv do grafu trhu. Abychom mohli zakreslit TLB, potřebujeme najít v CCI indikátoru alespoň 2 body („hrbolky“, „peaky“, „výčnělky“), které budeme moci propojit trendovou linkou. V případě trendového obchodování pak opět platí, že musí být nejprve definovaný trend a že bereme TLB pouze a jen do směru trendu. Opět vstupujeme na close úsečky. TLB se mohou odehrát i v celém rozsahu pásma −100/+100, avšak nesmí být porušen trend (pokud např. bereme TLB v rozmezí −100 / +100 na stranu long, pak nesmí být na straně short více jak 5 CCI úseček, to už by byl etablovaný downtrend a signál na stranu long by tudíž již nebyl platný). TLB velmi často „splývají“ se ZLR, skutečně kvalitní signály často bývají právě pokud dojde ke kombinaci ZLR+TLB. Zde jsou opět ukázky s příklady TLB:

HTLB

Poslední ze signálů, používaných pro vstup do pozice ve směru trendu, je tak zvaný horizontal-trend-line-break, nebo-li prolomení horizontální trendové čáry. Opět se nejedná o nic více a o nic méně, než o klasickou trendovou čáru – tentokrát však zakreslovanou v horizontální podobě, propojováním několika stejně vysokých vrcholů. HTBL je vlastně ZLR, které překoná nějakou signifikantní S/R úroveň tvořenou na indikátoru CCI právě horizontální čárou. Pokud dojde k překonání takové horizontální čáry (do směru trendu), je toto považováno za platný signál a opět vstupujeme do pozice na konci úsečky (close baru). Pattern HTLB není příliš obvyklý, o to je však účinnější. Zde je názorná ukázka patternu HTBL:

Patterny TLB i HTBL je opět možné doplnit indikátory Side-Winder a Chop Indicator, použití je naprosto totožné jako v případě samostatného patternu ZLR.

Ještě jednou podotýkám, že tyto 3 patterny jsou nejhojněji obchodovány, a pokud se do budoucna rozhodnete pouze a jen pro tyto patterny, můžete si po získání potřebného citu a praxe vést s těmito velmi dobře.

Příště si povíme o protitrendových patternech.

Definice trendu v případě systému Woodies CCI je velmi jednoduchá. V podstatě definujeme trend na základě následujících dvou pravidel:

Pravidlo 1:
Rostoucí trend (uptrend) nastává v momentě, kdy CCI utvořilo alespoň 6 úseček nad linkou 0. V takovém případě můžeme považovat uptrend za etablovaný a můžeme začít vyhledávat signály na stranu long. Opačné pochopitelně platí v případě klesajícího trendu (downtrendu). Zde je třeba počkat si na moment, kdy nám indikátor CCI vytvoří alespoň 6 úseček pod linkou 0 – v ten moment můžeme považovat downtrend za platný a začít vyhledávat obchody na stranu short.

Pravidlo 2:
Aby se dal trend na kteroukoliv stranu považovat za platný, nestačí pouze 6 CCI úseček nad nebo pod linkou nula, ale je i třeba, aby CCI na počátku trendu začínalo nad hranicí +100 (v případě uptrendu) nebo pod hranicí −100 (v případě downtrendu). Pouze pokud je splněno toto pravidlo, můžeme považovat trend za platný.

Nyní si pojďme vše ukázat a detailně vysvětlit na konkrétních ukázkách.

Na obrázku 1 vidíme příklad právoplatného uptrendu systému Woodies CCI. Uptrend nastává v momentě, kdy CCI udělalo šestou úsečku nad linkou 0 a zároveň bylo dodrženo pravidlo, že CCI při etablování trendu začínalo nad hranicí +100. Všechny podmínky tedy byly splněny, a od momentu vykreslení 6. CCI úsečky můžeme začít vyhledávat vstupní signály na stranu long (o vstupních signálech budeme hovořit v dalších dílech seriálu).

Obrázek 1 – definice uptrendu v podání systému WoodiesCCI.

Na obrázku 2 vidíme definici downtrendu. Indikátor CCI utvořil 6 úseček pod linku 0 a zároveň došlo k dodržení pravidla, že počátek trendu musí být pod úrovní −100. Všechna pravidla byla tedy dodržena, a od 6. úsečky můžeme považovat downtrend za etablovaný a začít vyčkávat na vstupní signály na stranu short.

Obrázek 2 – definice downtrendu v podání systému WoodiesCCI.

Na obrázku 3 vidíme situaci, kdy není v trhu etablovaný žádný trend. Indikátor CCI nám sice střídavě vytváří úsečky nad i pod čárou 0, avšak v žádném z případů nedošlo k vykreslení alespoň 6 úseček jedním nebo druhým směrem, proto nebyl trend etablován a proto v takovýto moment neobchodujeme. Od trhů bez trendu je obzvláště třeba držet se dál a v tomto případě nám pravidla potřebná k definici trendu ušetří mnoho zbytečných ztát.

Obrázek 3 – žádný trend, neobchodujeme.

Na obrázku 4 vidíme ještě jednu situaci, kdy není možné považovat trend za právoplatný. I když došlo k naplnění pravidla číslo 1, tj. indikátor CCI utvořil alespoň 6 CCI úseček nad linkou 0, nedošlo k naplnění pravidla 2, aby počátek těchto 6 CCI úseček začínal nad hranicí +100. I zde tedy neobchodujeme a vyčkáváme na jasnější definici trendu.

Obrázek 4 – žádný trend, neobchodujeme.

Jelikož je správná definice trendu u systému WoodiesCCI kriticky důležitá (pokud není trend, není možné vydělávat a pravděpodobně budeme v takové situaci mnoho ztrácet), existuje několik dalších pomůcek zakomponovaných přímo v systému WoodiesCCI, které pomáhají k potvrzení trendu. Zdaleka ne všechny tyto pomocné nástroje je však třeba používat. Někteří obchodníci dokonce nepoužívají ani jeden z doplňujících nástrojů pro potvrzení trendu – bohatě si vystačí s indikátorem CCI. Podpůrné nástroje pro potvrzení trendu jsou v systému celkem 3:

• chop indicator
• LSMA
• side-winder

Všechny 3 nástroje jsou reprezentovány v podobě horizontálních, různě barevných čar, jak je patrné z obrázku 5.

Obrázek 5 – další podpůrné nástroje pro potvrzení trendu.

LSMA indikátor (Least Square Moving Average) se nachází na lince 0. Interpretace je velmi snadná: zelená barva = uptrend, červená čára = downtrend.

Chop indikátor se nachází na hranici −100/+100. I zde je interpretace velmi snadná. Nepřerušovaná modrá barva = uptrend, nepřerušovaná červená barva = downtrend. Pokud je indikátor pestrobarevný, nebo mění střídavě na jednotlivých úsečkách barvu (jak je patrné na obrázku), pak je trend příliš slabý a jedná se spíše o chop, tzn. situaci, kdy pravděpodobně nebudeme chtít obchodovat.

A konečně side-winder (SW) je čára na hranici −200/+200. Zde je interpretace trochu rozdílná, neboť side-winder měří převážně sílu trendu. Pokud má SW barvu zelenou, je trend velmi silný a signály do trendu se rozhodně vyplatí brát. Pokud je SW žlutý, trend příliš velkou sílu nemá, zde je již na každém obchodníkovi, zda-li do případného trendu vstoupí, nebo ne. Pokud je SW červený, pak je síla trendu minimální a měli bychom se držet od trhu opodál.

Tolik tedy k definici trendu v případě systému WoodiesCCI. Ještě jednou podotýkám – v tomto bodě se zatím jedná pouze a jen o definici trendu, ne doposud o konkrétní vstupní a výstupní signály. O těch si povíme více v nadcházejících dílech seriálu.

P.S.

Minulý týden zaznělo na seminářích několik dotazů ohledně technických záležitostí semináře s Woodiem. Zde jsou tedy některé další podrobnosti:

• V místnosti bude vysokorychlostní internet, ke kterému se bude možné připojit s pomocí Wi-Fi.
• Pochopitelně nemůžeme, a ani není technicky možné, jakkoliv distribuovat do vašich počítačů aktuální živá data cen trhů; v tomto ohledu každý musí použít své vlastní řešení. Např. živá data od vašeho brokera, v rámci nějaké (trial) obchodní platformy, atd.
• Trhy, které bude přednostně Woodie obchodovat, budou e-mini indexy (e-mini DJ, Russell, atd.), e-mini ropa a dále na vyžádání různé měnové páry (forex).
• každý, kdo si přinese počítač, by kromě živých dat měl mít i možnost zobrazit si na grafech trhů CCI indikátor, ideálně přímo v podobě WoodiesCCI. Kompletní technické řešení pro forex je možné nalézt diskutované v tomto vlákně diskusního fóra. Pro futures obchodníky je možné doporučit např. SierraChart, který má již WoodiesCCI systém v sobě zabudovaný (budete však potřebovat i živá data, která je možné získat např. od InteractiveBrokers, pokud u této brokerské společnosti máte otevřený a fundovaný účet).
• Není potřeba umět anglicky, abyste se mohli semináře zúčastnit; seminář bude živě tlumočený do češtiny.

Seminář je momentálně naplněný ze 2/3, zbývají tedy poslední místa.

Model fixed fractional je též znám pod názvem fixed risk. Jedná se opět o další ze zcela základních modelů position-sizingu, dobře funkčních jak pro větší, tak pro malé obchodní účty.

Princip modelu je velmi jednoduchý. V podstatě nám říká, jaký volit počet kontraktů pro další obchod při stanovené celkové maximální velikosti risku (v procentech velikosti celkového účtu) a dále maximální částce, kterou jsme ochotni riskovat na 1 obchod.
K výpočtu vzorce tedy budeme potřebovat následující proměnné:

• maximální velikost našeho risku na 1 obchod
• maximální procento riskovaného kapitálu

Maximální velikost risku na 1 obchod není nic více a nic méně, než velikost našeho SL. Pokud například obchodujeme intradenně a používáme standardně stop-loss 120 USD, pak bude tato proměnná vždy 120. Pokud obchodujeme například kukuřici, kde se náš stop-loss odvíjí od momentální situace v trhu, a to v rozpětí např. od 200 do řekněme 400 USD, většinou bychom měli používat nejvyšší možnou hodnotu (známou např. z obchodů z minulosti). Variací je však zde bezpočet, a tak v případě stop-lossu s širší škálou možností je třeba trochu popřemýšlet a upravit si parametry nejrůznějšími způsoby k obrazu svému.

Maximální procento riskovaného kapitálu je pak poměrná část našeho účtu, kterou jsme ochotni v rámci jediného obchodu riskovat. Zde opět záleží na strategii – nováčkům doporučuji riskovat na 1 obchod do 3 % účtu, často se pracuje s parametry v rozpětí 3–5 %.

Vzorec určující počet kontraktů do dalšího obchodu je pak následující:

K = Ac*(Pr/100)/R1max

kde

K = počet kontraktů

Ac = velikost našeho účtu

Pr = procento riskovaného kapitálu

R1max = maximální velikost risku na 1 obchod

Praktická ukázka

Praktickou ukázku modelu fixed-fractional dnes opět uskutečníme s použitím programu MSA (Market System Analyzer). Jako vstupní data využiji opět výsledky svého obchodního systému za období leden–březen, tentokrát se však jedná o variaci systému lehce upravenou o jeden další prvek, který mě před dvěma týdny napadlo do systému dodatečně aplikovat (data tedy pocházejí z back-testu). Zde jsou tedy výsledky zmíněného sytému bez aplikace jakéhokoliv position-sizingu a s počátečním účtem 5000 USD:

Systém bez jakéhokoliv position-sizingu vydělal za 3 měsíce 7298 USD a při draw-downu 4,07 % tak zhodnotil náš účet o 145,96 %.

Nyní aplikujeme position-sizing fixed fractional model, a to s hodnotou riskovaného kapitálu 4 % a maximální velikostí risku 80 USD (můj maximální SL v dané variaci systému). Na každý jeden obchod tedy velikost mého základního SL odpovídá 4 % mého účtu (jedná se již o agresivnější hodnotu, kterou nedoporučuji aplikovat, pokud nedosahujete růstu kapitálu v podobě relativně stabilní rostoucí equity křivky s minimálním draw-downem). Opět ponecháme jako počáteční velikost účtu 5000 USD. Dosazený vzorec by vypadal takto:

K = Ac * (4/100) / 80

přičemž hodnota Ac je na počátku 5000 USD (s touto hodnotou mi vzoreček dává výsledek 2,5 - budu tedy na začátku obchodovat 2 kontrakty) a průběžně se mění podle aktuální výše mého účtu.

Nyní se podívejme na výsledek aplikace fixed-fractional metody od samého počátku obchodování systému:

Vidíme zde jednoduché „kouzlo“, s jehož pomocí jsme rázem z profitu 7298 USD udělali profit 73 556 USD, a zvýšili tak zhodnocení účtu ze 145,96 % na 1471,12 % za 3 měsíce, což je o celých 1325,16 procent více! Vidíte tedy, jak silný dokáže vzorec fixed fractional position-sizingu být. Všimněte si i dalších proměnných – zatímco zisk se téměř zdesetinásobil, draw-down se „pouze“ zpětinásobil. Navíc velikost draw-downu je stále velmi akceptovatelná.

Variace Larryho Williamse

Metodu position-sizingu využívá ke svým fenomenálním úspěchům v lehce obměněné podobě i obchodník Larry Williams. Jeho vzorec je však nepatrně odlišný. Na místo proměnné „maximální velikost risku“ používá Larry Williams proměnnou „maximální ztráta v minulosti“. Řada obchodních metod Larryho Williamse totiž pracuje s výstupy na open následujícího dne, což znamená, že může občas dojít k velké otevírací mezeře proti otevřené pozici, a to ve velikosti větší, než je základní stop-loss. V obchodních metodách Larryho Williamse není tedy maximální velikost risku na 1 obchod zcela adekvátní proměnná, daleko „bezpečnější“ je vzhledem k povaze jeho strategií používat právě proměnnou „maximální ztráta v minulosti“. Kompletní vzorec position-sizingu Larryho Williamse pak vypadá následovně:

K = Ac*(Pr/100)/Lmax

kde

K = počet kontraktů

Ac = velikost našeho účtu

Pr = procento riskovaného kapitálu

Lmax = maximální ztráta v minulosti

Poznámka: procento kapitálu bývá u Larryho Williamse kolikrát skutečně vysoké – zhruba v rozmezí 10–15 % (Larry Williams je svým často vysoce riskantním přístupem pověstný).

Závěrem

Metodu fixed fraction využíváme pro naše obchodní strategie i my s Petrem. Metodu považujeme za vysoce funkční a bezpečnou, a proto doporučujeme odzkoušet a prozkoumat tuto metodu i ostatním obchodníkům.

Zcela úvodem je třeba říci, že systém Woodies CCI je skutečně velmi univerzální systém a nejrůznějších podob a variací tohoto systému existuje doslova bezpočet. Systém Woodies CCI jsem již viděl úspěšně aplikovaný v rámci akciového obchodování, komoditního, forexového, pozičního i intradenního, a dokonce i opčního. Využití se skutečně meze nekladou a robustnost základní filosofie systému umožňuje každému variabilní úpravu dle vlastních představ a obchodních cílů. Osobně se nebudu tajit tím, že též používám pro vlastní úspěšné obchodování indikátor CCI a řadu drobných prvků jsem si pro zdokonalení vlastního obchodního systému „vypůjčil“ právě ze systému Woodies CCI.

Za celým systémem stojí dnes již proslulý obchodník Ken Wood, přezdívaný Woodie. Trading je jeho hlavní obživou již téměř 30 let a za své výsledky vděčí Woodie právě svému vlastnímu systému, na kterém pracoval řadu let a který i po 30 letech stále vylepšuje a zdokonaluje.

Něco málo z historie...

Vznik systému Woodies CCI je stejně zajímavý jako systém sám. Ve svých začátcích samozřejmě Woodie zdaleka neměl komplexní a vypracovaná pravidla systému jako je tomu dnes. Na začátku stála touha uspět a nekonečné hodiny pozorování indikátoru CCI. Z dlouhého, až téměř nekonečného pozorování tohoto indikátoru, se začal pomalu vyvíjet silný cit pro daný indikátor a řada postupně rozpoznávaných tak zvaných „patternů“, které s opakovanou statistickou přesností nadělovaly profity. Dalo by se tedy říci, že na začátku systému stál za úspěchem daleko více „nakoukaný“ cit než striktní pravidla.

Před několika lety Woodie založil klub www.woodiescciclub.com, ve kterém začal své, v té době již více jak dvě desetiletí obchodované know-how, předávat dále. Ani v té době však ještě stále neexistoval soupis přesných pravidel. I když již řada pravidel existovala, trvalo další dva roky, než se Woodieho blízcí spolupracovníci a jeho první úspěšní studenti rozhodli pokusit se systém Woodies CCI co nejlépe a nejpřesněji sepsat do konkrétních, jasných a striktních pravidel. Vzniklo tak několik přesných manuálů, jak systém obchodovat, které se převážně skrze již zmíněný Woodieho klub začaly šířit po celém světě. Woodieho studentů začalo přibývat po stovkách a z mnohých z nich se pak postupem času skutečně stali profesionální full-time tradeři. Řada studentů originální systém rozvinula do celé řady dalších podob a někteří dokonce vypozorovali a úspěšně popsali celou sérii dalších, neméně profitabilních CCI patternů.

Zajímavou stránkou systému zůstává, že i když existuje jeho přesná a konkrétní definice, skutečných obchodních výsledků lze dosáhnout až dlouhodobějším pozorováním a vlastním testováním systému. Cit je totiž důležitou složkou, a tak i zde platí, že „bez práce nejsou koláče“. Většina Woodieho úspěšných studentů se shoduje v tom, že jim trvalo zhruba 8 měsíců, než se naučili systém obchodovat s konsistentními profity. Odměnou mnohých pak je úspěšné a velmi profitabilní obchodování tohoto systému již několik let. Sám Woodie tvrdí (a někteří jeho studenti to již potvrdili vlastní zkušeností), že pokud se naučíte dobře obchodovat pouze jeden jediný z celé škály Woodieho CCI patternů a budete takový obchodovat pouze s jediným kontraktem, můžete vydělávat kolem 25 000 USD ročně. Obchodníci, které jsem poznal a kteří profesionálně obchodují s pomocí systému Woodies CCI (byť ve vlastní, lehce obměněné podobě), dokáží vydělávat ročně v rámci intradenního obchodování i mnohem více jak desetinásobek této částky. Opět zde však za takovým výsledkem stojí tvrdá práce a měsíce pozorování a trénování systému v prostředí reálných trhů. Pokud se pak pokusíte naprogramovat systém Woodies CCI do některé z back-testingových platforem typu TradeStation, budete zřejmě výsledky zklamáni. Tento systém není z těch, které by bylo možné obchodovat zcela automaticky a zhruba 20 % potřebného diskréčního přístupu, získaného pouze a jen pozorováním a trénováním indikátoru, dělá roční rozdíl v podobě desítek tisíc dolarů na jediný kontrakt.

Filosofie a komponenty systému

Indikátor CCI patří do kategorie tak zvaných momentum indikátorů a i systém Woodies CCI se snaží těžit převážně z momenta v trhu. Různé patterny v grafu CCI indikátoru tedy „rozpoznávají“ takové momentum, které právě disponuje určitou pravděpodobností potenciálního zisku. Systém umožňuje jak obchodování s trendem, tak i proti trendu. Obecně platí, že trendové patterny, a tudíž obchodování do trendu, má celkově lepší výsledky a je pro obchodování jednodušší. Systém se pak dá obchodovat celou řadou způsobů; Woodieho „originál“ připomíná spíše skalpování, neboť v trhu často zůstáváte třeba i jenom pár minut, nebo dokonce někdy i méně. Opět jsem ale viděl již celou řadu obchodníků, kteří sytém obchodují způsobem, kdy setrvávají v pozici třeba i polovinu dne. Jak již bylo zmíněno na začátku, se systémem Woodies CCI je možné obchodovat i akcie, opce nebo forex – všechny tyto další možnosti jsou relativně podrobně rozebírány na stránkách Woodieho klubu (zrovna tak o těchto dalších možnostech bude Woodie hovořit v Praze). I zde platí stále stejná filosofie – hledáme momentum, z jehož setrvačnosti se pokoušíme těžit.

Jak již je patrné z názvu a jak již bylo několikrát zmíněno, základem systému je indikátor CCI. Nejdůležitějším a nejunikátnějším prvkem v celé koncepci systému je pak skutečnost, že se systém v originální Woodieho podobě obchoduje bez cen. Skutečně. Woodie se svým systémem dokázal, že není potřeba pozorovat klasický graf s cenou, abychom mohli vydělávat v trzích peníze! Jedná se o jedinečný, a řekl bych téměř revoluční přístup k tradingu, který někomu může připadat až trochu podezřelý – přesto Woodie dokázal, že obchodovat úspěšně bez grafu s cenami lze. A tak Woodieho systém v základní podobě vypadá zhruba takto:

Ještě jednou si obrázek důkladně prohlédněte. Žádný graf ceny. Pouze dvě křivky. Černá křivka je křivka indikátoru CCI. Žlutá křivka je tak zvané Turbo-CCI (TCCI), nebo-li turbo. Černá křivka využívá indikátor s periodou 14, žlutá pak není ničím více a ničím méně než indikátor CCI s periodou 6. V jednom grafu tak tedy máme dva indikátory CCI – se dvěma různými periodami. Dalšími komponenty jsou nulová linka, linka +100/−100 a linka +200/−200. Nulová linka je zcela uprostřed. Naleznete na ní zelené a červené čárky. Tyto čárky reprezentují LSMA (Least Square Moving Average). Pokud je čárka zelená, pak se právě nachází na cenovém grafu cena trhu nad LSMA. Opačné platí v případě červené barvy. LSMA je jeden z řady komponentů, který byl do systému zakomponován až mnohem později a který není třeba používat, abyste se systémem profitovali. Řada úspěšných Woodieho studentů obchoduje systém bez LSMA. První dvě bílé čáry od nulové linky jsou čára +100 (horní) a −100 (spodní). V řadě zdrojů a charting programů naleznete i tyto dvě čáry obohacené zelenými a červenými body. To je tak zvaný indikátor side-winder, který opět není třeba pro úspěšné obchodování systému Woodies CCI používat. Poslední dvě čáry, +200/−200, jsou tzv. čáry extrémů. I na těch občas naleznete různobarevné čárky, zobrazující další z dodatečně přidaných komponentů, a to buďto EMA (exponencial moving average) nebo tak zvaný chop-indicator. Opět se jedná a pokročilejší prvky systému, které dle mého názoru systém spíše komplikují, než zjednodušují.

Tolik tedy k základnímu představení systému Woodies CCI a jeho komponentů. Nyní už víme, jak vypadá graf systému Woodies CCI a jaká je jeho filosofie. Příště si povíme, jak na grafu rozeznávat trend, a naučit se tak obchodovat systém Woodies CCI, jak s trendem, tak proti trendu.

Tentokrát se však nebudeme orientovat na internetové zdroje, ale na klasická tištěná média. Samozřejmě, v ČR zatím žádné seriózní tištěné časopisy věnované výhradně tradingu neexistují, neboť trading je u nás stále příliš okrajová záležitost. V USA je však trading považován za vysoce rozvinutý a seriózní business, proto tam příslušných časopisů najdete celou řadu. Ty nejzajímavější vám nyní představíme.

Futures magazine

Proslulý časopis věnovaný převážně komoditám. Vychází každý měsíc a jeho rozsah je obvykle kolem 90-100 stran. Časopis odebíráme již několik let, chodí pravidelně a bez problémů.

Časopis je velmi objektivní a vyvážený. Přináší nejenom přehled o novinkách a nejnovějších trendech v oblasti obchodování na futures trzích, ale též pravidelně informuje o zajímavých, na první pohled trochu okrajových trzích. V dubnovém čísle například naleznete velmi solidní rozbor japonského akciového indexu Nikkei 225 a dále přehled hlavních světových burz a jejich „vůdčích“ produktů. Časopis se zabývá i trendy v oblasti TA, jako například neural network programing, atd. Co je opět ceněné je skutečně objektivní a nezaujatý pohled na problematiku. Rozhovory se zajímavými osobnostmi naleznete v tomto časopise spíše výjimečně, tu a tam však na nějaký narazíte. V každém díle měsíčníku pak nechybí ani kalendář s přehledem nejdůležitějších akcí a reportů na daný měsíc. Časopis je rozesílán v předstihu, takže i do ČR často dorazí ještě začátkem měsíce.

Rozhodně se jedná o velmi kvalitní a zajímavý časopis, profesionální po všech stránkách. Časopis je možné objednat na www.futuresmag.com

Technical analysis of Stocks&Commodities

Časopis obecně věnovaný technické analýze a to jak v oblasti futures, tak i v oblasti akcií a forexu (obzvláště forexu je v tomto časopise věnováno čím dál tím více prostoru). Časopis opět vychází jednou měsíčně a nabízí obrovskou škálu informací týkajících se technické analýzy. Od představení nejnovějších analytických programů a nových indikátorů, po komplexní používání TA a rozhovory s mnoha velmi zajímavými tradery. Rozsah časopisu je opět kolem 100 stran. Stinnou stránkou je pak bohužel až přespřílišné množství reklamy na nejrůznější obchodní software. Reklama je na každé druhé stránce a útočí na vás tak agresivně, že máte chvílemi naprosto mylný pocit, že veškerý úspěch v tradingu záleží jen a jen na výběru správného software. Ostatně podobný pocit plyne z celého časopisu, proto tento časopis, byť jsme pravidelnými odběrateli, hodnotíme ze všech dnes zde představovaných časopisů nejníže. Co ještě stojí za zmínku je skutečnost, že časopis vyhlašuje každý rok prestižní čtenářskou anketu na téma nejlepší software a broker roku (poslední hodnocení vyšlo v březnovém čísle a jedním z velkých leaderů byla i brokerská společnost InteractiveBrokers, která byla čtenáři jednoznačně ohodnocena jako jedna z nejlepších pro forex, akcie i futures).

Nováčkům bych tedy tento časopis příliš nedoporučoval, fanatici do TA mohou časopis objednat na www.traders.com

Active Trader

Třetí časopis, o kterém bych se dnes rád zmínil, patří bezesporu mezi mé nejoblíbenější a mezi všemi časopisy zabývajícími se tradingem řadím tento na naprostou špičku. Rozsah je opět kolem 100 stran, opět se jedná o měsíčník, chodící do ČR relativně spolehlivě. Co je však na časopise zcela nejcennější je jeho pestrost. Zde najdete informace skutečně ze všech podstatný sfér tradingu - od psychologie obchodování, přes money-management až po řadu strategií, praktických rad a tipů a zajímavých rozhovorů. Veškeré články jsou objektivní, na maximálně možné vysoké úrovni. Najdete zde řadu zajímavých studií, prognóz a predikcí. Na své si přijdou obchodníci futures, forexu, akcií i opcí. Samozřejmostí jsou i aktuality ze světa burz a financí. Jenom pro názornost: v posledním (dubnovém) čísle Active Trader časopisu naleznete článek o money-managementu a position-sizingu pro malé účty a drobné tradery, článek o breakoutech, článek o systému Inverse Martingale, dvě stránky s tipy na zajímavé knihy, a mnoho dalšího. Samozřejmě i zde bohužel proloženo velkým množstvím reklamy, avšak reklama i články jsou tématicky částečně rozloženy, takže celkový dojem z časopisu je poměrně vyvážený.

Tento časopis bych rozhodně doporučil každému, kdo umí anglicky a myslí to s tradingem vážně. Objednat můžete na stránkách www.activetradermag.com

Závěrem

Na stránkách finančníka zastáváme výrazný názor, že je trading skutečně vysoce solidní a profesionální business. Myslím si tedy, že stejně jako u každého businessu i zde platí, že by každý trader měl průběžně investovat do zajímavých informací. Dnešní 3 zmíněné časopisy patří skutečně mezi špičku a pokud si zkusíte některý z nich objednat, minimálně poznáte, jak široký je trading jako business a jak velmi seriózně je brán a chápán mimo hranice ČR.

Equity křivka našeho konkrétního obchodního systému vyjadřující historické výsledky má nespornou vypovídající schopnost, ale současně i své limity. Především reflektuje jednu jedinou konkrétní historickou posloupnost obchodů. Je zřejmé, že určité parametry našeho obchodního systému mohou být v delším časovém horizontu relativně konstantní (např. pravděpodobnost ziskového obchodu, průměrná ztráta, průměrný zisk atd.). Co se však jednoznačně v budoucnu při dalším obchodování systému změní, je posloupnost, s jakou budou jednotlivé zisky a ztráty přicházet. Je víceméně jisté, že tato posloupnost bude v budoucnu odlišná od té, kterou náš systém realizoval v minulosti a přitom posloupnost realizovaných zisků a ztrát může mít ohromný vliv na průběh equity křivky - zejména pokud na ni aplikujeme position sizing (obchodování s více kontrakty).

Robustní systém pak musí být obchodovatelný při libovolné změně pořadí inkasovaných zisků a ztrát. K analýze takové robustnosti můžeme opět použít postupně recenzovaný program Market System Analyzer.

Základní představu o problematice si můžete udělat z následujících screenshotů. Jde o výsledky stále stejné obchodní strategie (popisované v minulém díle seriálu), avšak zobrazené v různé posloupnosti (v programu MSA stačí kliknout na tlačítko Randomize, které způsobí "zamíchání" výsledků obchodů; chcete-li dostat původní sekvenci obchodů, stiskněte tlačítko Restore). Na screenshotech jsou zobrazeny výsledky systému při obchodování jednoho kontraktu - proto je výsledný zisk stále stejný, avšak změna pořadí inkasovaných ztrát a zisků může výrazně ovlivnit celkovou charakteristiku systému:

Původní výsledky tak, jak byly vygenerovány v trhu.

První simulace náhodného zpřeházení výsledků systému.

Druhá simulace náhodného zpřeházení výsledků systému.

Na pravé liště jednotlivých screenshotů si můžete všimnout, že pouhé zpřeházení výsledků obchodního systému výrazně ovlivňuje důležité parametry systému jako je drawdown či délka série ztrátových obchodů. A to stále obchodujeme pouze s jedním kontraktem.

Naštěstí existuje způsob, jak s určitou pravděpodobností analyzovat, jakých nejhorších výsledků systém dosahuje i v případě, že naprosto zpřeházíme posloupnost obchodů. Metoda se jmenuje Monte Carlo simulace a její princip je velmi jednoduchý - počítač v rámci Monte Carlo simulace propočte obrovské množství kombinací různých posloupností daného obchodního systému a zobrazí nám úroveň spolehlivosti dané strategie při jednotlivých zobrazených parametrech.

V tuto chvíli je patrně potřeba zdůraznit, že Monte Carlo simulace není vynález programu MSA ani obchodníků s komoditami. Jde o standardní statistický algoritmus pro simulaci nejrůznějších fyzikálních a matematických systémů a jako takový má samozřejmě své podrobné matematicko-statistické principy a zákonitosti. Těm se však na Finančníkovi věnovat nebudeme, jelikož pro trading je podstatná především aplikace samotného systému. Pokud vás podrobnosti o Monte Carlo simulaci zajímají, pak mohu doporučit jako startovní bod studia např. wikipedii: http://en.wikipedia.org/wiki/Monte_Carlo_Simulation

Parametry Monte Carlo simulace se nastavují v programu MSA pomocí menu Analysis > Setup> záložka Options. Políčko Analysis samples určuje počet kombinací, které program simuluje (čím vyšší číslo tím je výsledek přesnější, ale o to déle výpočet trvá), confidence level for reporting specifikuje úroveň spolehlivosti, pro kterou se zobrazí podrobné výsledky.

Screenshot zobrazuje výsledek Monte Carlo analýzy našeho obchodního systému. V horní části screenshotu jsou rekapitulovány parametry nastavení systému a Monte Carlo analýzy, zásadní informace jsou zobrazeny v prostřední části.
Zde vidíme nejhorší výsledky systému pro konkrétní úrovně spolehlivosti. Zobrazená tabulka nám např. říká, že v 50 % testů byl nejhorší drawdown 13,57 % hodnoty účtu, v 90 % testů byl nejhorší drawdown 20,44 % hodnoty účtu, v 99 % testů byl nejhorší drawdown 28,82% atd. Výsledky zobrazené na screenshotu mají konstantní parametr rate of return (míra výnosnosti), protože v tuto chvíli analyzujeme systém pracující pouze s jedním kontraktem a tak výsledný zisk systému není ovlivněn změnou pořadí jednotlivých obchodů.
Většina obchodníků posuzuje výsledky Monte Carlo analýzy s ohledem na 95% úroveň spolehlivosti. Z tohoto pohledu bychom mohli říci, že přestože náš původní systém dosáhl drawdown 11,75% kapitálu, s 95% pravděpodobností tento drawdown při pokračující charakteristice systému nebude horší než 21,76%, což je stále velmi slušné.

Významnost testů typu Monte Carlo se projeví zejména při analýze systémů s position sizingem. Jak již na Finančníkovi mnohokrát zaznělo, představuje tento matematický model, určující pravidla podle kterých přidávat jednotlivé kontrakty, alfu-omegu úspěšného tradingu. Bez position-sizingu se v tradingu nevydělávají skoro žádné peníze, příliš agresivní formule pro přidávání kontraktů může být pro obchodní účet velmi nebezpečná. Proto nás v případě testování systémů s aplikovaným position sizigem zajímají nejen aktuální výsledky jednoho nastavení, ale také výsledky Monte Carlo analýzy - neboli, jaké nejhorší výsledky můžeme očekávat, pokud v systému zpřeházíme posloupnost jednotlivých obchodů.

Pomocí programů typu MSA můžeme simulovat nejrůznější aplikace money-management vzorců. Řada velmi agresivních přístupů (na screenshotu výsledky vzorce "Kelly Formula") může dosahovat sice hvězdných výsledků, ale jak je vidět na výsledcích Monte Carlo analýzy - s 95% pravděpodobností můžeme očekávat např. drawdown až 82% kapitálu, což je charakteristika, kterou lze jen těžko v trzích obchodovat. Mimochodem - jednotlivým formulím MM se budeme věnovat v dalším díle seriálu, pokud s nimi budete experimentovat již nyní, nezapomeňte si v programu nastavit slippage a komisi, které jsou v případě money-managementu aplikovány na každý otevřený kontrakt a mohou dělat ohromný rozdíl ve výsledcích (nastavení viz minulý díl seriálu). Samozřejmě, že konzervativnější metody position sizingu, které se běžně obchodují, jsou "někde uprostřed" - nedosahují tak hvězdných úspěchů, ale zase mají přiměřený a obchodovatelný drawdown.

Závěr

Monte Carlo analýza má řadu podob a využití. V tomto článku jsme si ukázali princip, který je možné dále rozvíjet. Programy typu MSA umí výsledky obchodních systémů např. nejen analyzovat, ale i vyhledávat optimální parametry zaručující ještě dostatečnou stabilitu systému právě např. s použitím Monte Carlo analýzy. Ale jako všechny přístupy, také Monte Carlo analýza není nějakým jednoznačným všelékem - je třeba ji brát pouze jako určitý statistický nástroj, aplikovat ji především na relevantní vzorek dat a výsledky zkoumat v celkovém kontextu. Někde jsem četl, že money-management je ten nejkvalitnější obchodní systém, který je na světě k dispozici, a jednoznačně se pod toto mohu podepsat. Je zřejmé, že mnoho nováčků má ještě hodně daleko k tomu, aby svůj systém obchodovali s použitím position sizingu, ale rád bych zde ještě jednou zdůraznil, že by to nikomu nemělo bránit money-management studovat a zkoušet jej aplikovat na své dosavadní výsledky. Tento přístup může pomoci překonat klasické a pro mnoho obchodníků velmi zrádné období hledání "svátého grálu", kdy má každý tendenci hledat co nejzaručenější systém, který vydělává s jedním kontraktem miliony dolarů. Monte Carlo analýza pak může být jednoduchou pomůckou pro základní analýzu získaných výsledků.

Jak jsme již na tomto serveru zmiňovali několikrát, obchodování s jedním kontraktem je možná dobré na učení se a „osahávání“ trhů. Pokud však chceme jednou začít v trzích vydělávat skutečně zajímavé peníze, takové, které nám pomohou zaplatit naše nejnáročnější přání a potřeby nebo se postarají o živobytí na slušné úrovni, bude dříve či později naprosto nezbytné přejít na obchodování multipozic. Když mluvím o multipozicích, nemám na mysli rozhodně žádná veliká čísla, jaká známe u obchodníka Larryho Williamse – běžně obchoduje i 300 a více kontraktů na jeden obchod. Jak vám dnes ukáži, i 10–15 kontraktů může být skutečně maximum k tomu, abychom vydělávali již zajímavé peníze. Především však chci ukázat něco, co mnohé možná překvapí, a sice určitý úhel pohledu, ze kterého je obchodování s multipozicemi jednoznačně „bezpečnější“, než obchodování s jedním jediným kontraktem!

„Trik“ je opět v RRR

Možná jste nyní překvapení a už se netrpělivě ptáte, jak jen může být obchodování s multipozicemi bezpečnější? Ještě chvíli vyčkejte – pojďme hezky krůček po krůčku.

Pojďme se v první řadě podívat na obchodování s jedním kontraktem. Na následujícím obrázku vidíte equity křivku mého intradenního obchodního systému za období leden–březen letošního roku.

Pro názornost jsem použil do této ukázky následující nastavení:

počáteční účet: 5,000 USD
počet obchodovaných kontraktů: 1

Equity křivka už v sobě zahrnuje i komise. Můžeme tedy vyčíst, že za první čtvrtletí tohoto roku můj systém vydělal s jedním kontraktem 4,278 USD, a to při celkovém množství 215 obchodů, úspěšnosti 40 % a RRR 1:2,2. Takový zisk samozřejmě není z prvotního pohledu příliš sexy, ale pořád jde o nějakých 1,400 USD měsíčně na 1 kontrakt, a to už je něco, z čeho se minimálně dá přiměřeně vyžít. Pojďme ale nyní opustit otázku toho, kolik systém vydělal či nevydělal, a podívejme se blíže na dva jiné parametry, a těmi jsou MaxDrawndown (nebo-li maximální pokles našeho účtu) a Return on Starting Equity (nebo-li procentuální zhodnocení počátečního kapitálu). Při pohledu na tabulku dostaneme následující hodnoty:

MaxDrawndown: 14,34 %
Return on S.E.: 85,56 %

Tato čísla nám říkají, že jsme v určitém bodě museli „protrpět“ průběžnou ztrátu o celkové velikosti 14,34 % z kapitálu a díky tomu jsme za celou dobu zhodnotili počáteční kapitál o 85,56 %. Pojďme se však na tato čísla podívat z trochu jiného úhlu. Jako obchodník se snažím na vše dívat z pohledu RRR (risk-reward-ratio), a tak pro mě tato čísla v přeneseném slova smyslu neznamenají nic více a nic méně než poměr risku vůči zisku. V tomto případě tedy riskuji 14,34 % vůči zisku 85,56 %, což se dá vyjádřit jako RRR 1:6 (což se v tento moment může zdát jako velmi dobrý parametr). Zapamatujte si tedy toto číslo a pojďme dál.

Nyní, jak už správně tušíte, uděláme s použitím programu MSA aplikaci jednoduchého position-sizingu. Použijeme k tomu model zvaný Fixed Risk, což znamená, že si stanovíme procentuální fixní výši našeho kapitálu, kterou budeme chtít vždy riskovat na 1 obchod. (Tento model position-sizingu pracuje jako s jednou z proměnných s parametrem maximální ztráty – v tomto obchodním systému je můj základní SL na hodnotě 80 USD). Už všichni víme, že nebudeme chtít nikdy na 1 obchod riskovat více než 3 % účtu. Správné by tedy bylo použít Fixed Risk s hodnotou 3. Já však v tuto chvíli použiju parametr trochu vyšší, a to 6,5 a hned vysvětlím proč. Jako druhé pravidlo tohoto modelu position-sizingu totiž využiji techniku tak zvaného „Equity Curve Crossover“, kterou lze v programu MSA nastavit a která znamená, že k naší equity křivce vytvoříme klouzavý průměr této equity s periodou posledních 12 obchodů a přidáme jednoduché pravidlo, které nám říká, že kdykoliv se nacházíme s equity křivkou pod klouzavým průměrem, redukujeme svojí pozici na 50 %.

To tedy znamená, že pokud se nám nebude zrovna dařit a budeme zažívat ztrátovou sérii, budeme riskovat pouze 3,25 % equity (což velmi blízko odpovídá doporučené hodnotě neriskovat nikdy více jak 3 % na obchod), a pokud se nám zrovna dařit bude, pozice bude dvojnásobná, což nás sice vystaví vyššímu riziku, avšak většinou v době, kdy jsou k tomu příznivé okolnosti. Pojďme se podívat na výsledek:

Co nám čísla říkají? S naprosto stejným obchodním systémem, se kterým jsme ještě před chvilkou vydělali pouze 4,278 USD, nyní vyděláváme 45,780 USD, a to při maximálním počtu 15 kontraktů! Opusťme ale nyní tuto povzbudivou cifru a pojďme se opět podívat na naše dva podstatné parametry:

MaxDrawndown: 34,56 %
Return on S.E.: 915,60 %

Maximální drawndown se nám sice podstatně zvýšil, avšak jednak velké peníze nikdy nejsou zadarmo a jednak jde o maximální pokles equity zhruba o třetinu, což je parametr, který se dá ještě snést a který se bude muset dříve či později stejně naučit akceptovat každý, kdo chce vydělávat zajímavější peníze. Odměnou za to je nám pak úchvatné zhodnocení kapitálu o 915,60 % za pouhé 3 měsíce! (Skutečně nechápu, jak někdo může dávat své peníze do podílových fondů, kde vám za 3 měsíce nabídnou asi tak setinu). Číslo opravdu působivé, nás však ale zajímá momentální poměr risku a zisku, nebo-li RRR 34,56 : 915,6. Pokud tedy čísla vzájemně vydělíme, dostaneme následující hodnotu: RRR 1:26,5!

Chytřejším z vás již zřejmě není třeba dalšího komentáře. Jako obchodník považuji za mnohem bezpečnější vstupovat do strategie s RRR 1:26,5 než do strategie s RRR 1:6. Z tohoto pohledu si tedy troufám říci můj soukromý závěr – obchodování s multipozicemi je výrazně bezpečnější!

Závěrem

Samozřejmě, obchodování s multipozicemi je převážně psychická záležitost. Kdo nemá striktně postavený obchodní systém, jehož pravidla není schopen ještě striktněji dodržovat, pro toho je obchodování s multipozicemi extrémně nebezpečné. Kdo je však již pokročilejší obchodník a ví, že zvládá psychickou stránku obchodování s jedním kontraktem vcelku uspokojivě, měl by začít uvažovat o snížení rizika a zároveň zvýšení zisku s pomocí position-sizingu. Ostatní by pak měli mít sílu position-sizingu neustále na paměti. Až budete zase dělat back-testy a bude vám připadat, že váš obchodní systém vydělává příliš málo, nebo má příliš „skromné“ parametry, vzpomeňte si na tento článek. I s tak skromným systémem, který má pravdu pouze ve 40 % případů a RRR pouze 1:2,2 lze otočit 5,000 USD do 50,780 USD za 3 měsíce. Je však třeba přepnout na jiné myšlení a nezabývat se neustále pořád jenom tím, aby náš systém měl „vždy pravdu“ a aby vydělával co nejvíce na jeden kontrakt.

Obchodní deník

Jak si vést alespoň základní obchodní deník jsme na Finančníkovi ukazovali již několikrát (např. článek Jak si připravit a používat jednoduchý obchodní deník, kapitola Obchodní deník našeho on-line manuálu.

Informace z každého obchodního deníku lze pochopitelně exportovat tak, aby je bylo možné v MSA analyzovat. Aby to však bylo co nejsnazší, přikládám pro ukázku konkrétní příklad v podobě velmi blízké té, jakou si vedu pro intradenní obchodování já:

Deník je připraven v Excelu a při obchodování vyplňuji následující položky:

• datum obchodu
• čas obchodu
• vstup (cena, za kterou jsem vstoupil do pozice)
• výstup (cena, za kterou jsem vystoupil z pozice)
• pozice (-1 pro krátkou pozici, 1 pro dlouhou pozici)
• LOT (počet obchodovaných kontraktů)

Deník mám připraven pro intradenní obchodování, a tak na jednom listu obchoduji stále stejný kontrakt (konkrétně E-mini Russell 2000). Pokud bych obchodoval další kontrakt, založím si jednoduše další list (v poli S2 je třeba nastavit odpovídající velikost plného bodu). Zbylá políčka jsou nastavena tak, že automaticky počítají zisk a ztrátu z konkrétního obchodu. Na stránce je ještě několik automatických sloupců, které zde mám připraveny pro další dílčí výpočty (tyto sloupce již nejsou na screenshotu). Poslední sloupec "Bankroll" (který také není na screenshotu) obsahuje aktuální "stav účtu", tj. průběžně sčítá zisky a ztráty (mínus odpovídající komise, kterou je třeba vložit do políčka S4).

Deník si můžete v excelovské tabulce stáhnout pro své vlastní potřeby zde (soubor Microsoft Excel). Je to samozřejmě jenom návrh obchodního deníku, který si můžete uzpůsobit zcela podle svých obchodních potřeb.

Import dat do MSA

Předmětem dnešního článku je však návod, jak přenést data z obchodního deníku do programu MSA k dalším analýzám a testování různých money-management taktik.

Pro začátek doporučuji zkusit postup s deníkem, který je přiložen k tomuto článku. Deník již obsahuje poměrně slušnou historii dat, na které si můžete nejen vyzkoušet převod do MSA, ale i základní ovládání programu. Mimochodem - data vložená v deníku jsou obchodní výsledky plně automatizované verze tří let obchodů podle Pavlova obchodního systému "PB systém", který je diskutován v diskuzním vlákně věnovaném e-mini trhům (pro nezasvěcené upřesňuji, že jde o diskréční obchodní systém, který však i v plně mechanické podobě, kterou jsme ve fóru sestavili pro otestování základní robustnosti systému, dává stále poměrně zajímavé výsledky, byť je charakteristika systému výrazně méně profitovější než v případě diskréčního obchodování). Všechna data uložená v našem ukázkovém deníku jsou samozřejmě pouze ilustrační (důvodem pro použití právě dat z PB systému je možnost jejich dalšího testování zejména pro účastníky e-mini diskuze). Data jsou vyexportována z programu TradeStation, datum a čas obchodu je vyplněn pro ilustraci pouze u prvních několika obchodů.

Krok 1 - uložení dat do CSV souboru

Předtím, než data můžeme načíst do MSA, je třeba excelovský soubor uložit do textového formátu CSV. Zvolte Soubor > Uložit jako, zadejte příslušný název souboru a z menu Typ Souboru vyberte CSV oddělený středníkem. Pozor - ujistěte se předtím, že jste si uložili poslední aktuální verzi deníku do původního xls souboru pomocí tlačítka Uložit.

Data v Excelu uložíme jako soubor CSV oddělený středníkem.

Operaci potvrďte kliknutím na tlačítko OK a následné okno potvrďte kliknutím na tlačítko Ano (Excel upozorňuje, že převodem do jednoduchého souboru CSV se ztratí některé vlastnosti dokumentu).

Z konce textového souboru vymažeme řádky obsahující pouze středníky, které import komplikují.

Tip 1: Zeditujte nyní pomocí Poznámkového bloku vytvořený soubor a vymažte poslední řádky obsahující pouze středníky (tyto prázdné řádky dělají programu MSA při převodu problémy).
Tip2: Změny vytvořené v Poznámkovém bloku můžete uložit až poté, co uzavřete Excelovský dokument.

Krok 2 - načtení CSV do MSA

Nyní již můžeme uložený CSV soubor načíst do programu MSA pomocí funkce Trades > Import > General Text File.

Dialogové okno Import Format programu MSA.

V zobrazeném dialogovém okně Import Format jako první zaškrtněte políčko Delimiters > Semicolon. Toto políčko programu říká, že jednotlivé sloupce jsou odděleny v textovém souboru středníky.

Nyní je třeba v MSA označit význam jednotlivých sloupců:

Kliknutím na záhlaví tabulky se zobrazí dialogové okno Select data label.

Kliknutím na záhlaví tabulky v okně Import Format se zobrazí malé dialogové okno "Select data label", prostřednictvím kterého musíme jednotlivým sloupcům přiřadit příslušný význam. Sloupcům, které nebudeme v MSA potřebovat, přiřadíme označení SKIP (vynechat).

Sloupce nastavíme tak, aby původní názvy z Excelové tabulky odpovídaly následujícím pojmům:
Vstup = Entry Price
Výstup = Exit Price
Pozice = Long/Short
LOT = Size
Zisk/Ztráta = Profit/Loss

Tabulka import by pak měla vypadat podobně jako na následujícím screenshotu:

Jednotlivým sloupcům jsme přiřadili příslušný význam, ostatní sloupce označíme SKIP.

Poslední operací v rámci okna import je zaškrtnutí volby Skip first 2 lines - programu říkáme, že první dva řádky načítaného souboru neobsahují obchodní výsledky, ale jsou pouze popisné.

Nyní již stačí kliknout na tlačítko Import a všechny naše obchodní výsledky se přenesou do programu MSA, kde je můžeme dále zpracovávat.

Krok 3 - základní nastavení programu MSA

Obrázek obsahuje pouze ilustrační hodnoty.

Předtím, než začneme v programu své obchodní výsledky analyzovat a zkoušet na ně aplikovat různé money-management techniky, je třeba nastavit základní parametry účtu, aby prováděné operace dávaly smysl. Základní nastavení parametrů se v MSA provádí pomocí volby Analysis > Setup > Account Settings. Zde je třeba nastavit především počáteční kapitál (starting account size - např. 5000 USD), maximální počet obchodovaných kontraktů (trade size limit), margin nutný pro otevření pozice (initial margin per contract), skluz na kontrakt (round turn slippage per contract /zde zadávejte raději co nejvyšší hodnotu podle skluzu, který očekáváte - vše závisí na obchodovaném trhu, použitých příkazech ke vstupu/výstupu, obchodované strategii atd./), výši komise na kontrakt (round turn commission and fees per contract). Nastavení potvrďte kliknutím na tlačítko OK.

Poté již v programu vidíme parametry našeho systému s aplikovanými všemi nastaveními (tj. včetně komise a slipů) a systém můžeme testovat po stránce jeho robustnosti (např. Monte Carlo analýzou) nebo si zkoušet dopady aplikace různých typů position sizingů (pro některé typy money-managementu je třeba vyplnit ještě další záložky v okně Analysis Setup).

Závěrem

Konkrétním tipům jak s programem MSA pracovat se budeme věnovat v dalších částech našeho volného seriálu. Nicméně skutečně doporučuji si program průběžně zkoušet, třeba na datech, která si můžete stáhnout v rámci tohoto článku. Money management je oblast, která je pro trading nesmírně důležitá. A byť třeba ještě zatím nemáte vlastní funkční obchodní systém, může vás již samotné základní pochopení principů money managementu na cestě k úspěšnému tradingu skutečně výrazně posunout dál. Můžete si totiž na vlastní kůži vyzkoušet, že svatý grál nespočívá v nalezení systému s extrémní výkonností nebo úspěšností, ale pro úspěšné obchodování stačí stabilní, rozumně profitující obchodní systém s vhodně zvoleným money managementem.