Stovky procent zhodnocení ročně s mechanickými strategiemi? I taková čísla indikují výsledky mých aktuálních průzkumů obchodování pomocí relativně nových 0TDE opcí. Ostatně podívejte se na diskutované strategie a jejich výsledky sami.

Obsah článku:

• Co je to opce?
• Nákup call opce
• Nákup put opce
• Opční spready
• Opce v diverzifikovaných portfoliích
• 0TDE opce
• Backtestování opčních strategií
  • 0DTE kalendářní spread
  • 0TDE Iron Condor
  • 0TDE výpis put opce (se vzdálenou ochrannou)
  • 0TDE mechanické opční portfolio
• Zhodnocení stovek procent ročně?
• Můj akční plán s 0TDE portfoliem
• Systematické obchodování opcí – shrnutí

Co je to opce?

Opce jsou druhem derivátu, který dává kupujícím těchto kontraktů (držitelům opcí) právo (ale ne povinnost) koupit nebo prodat podkladové aktivum za stanovenou cenu v určitém čase v budoucnosti.

Za toto právo kupující opcí platí částku nazývanou prémie, kterou platí vypisovatelům opcí. Pokud jsou tržní podmínky pro držitele opcí nevýhodné, nechají opci propadnout a právo opci uplatnit nevyužijí. Tím si zajistí, že potenciální ztráty z držení opce nebudou vyšší než zaplacená cena opce. Na druhé straně, pokud se trh pohne správným směrem, může se držitel opce rozhodnout opční kontrakt využít (uplatnit), čímž se mu otevře smluvená pozice v určeném trhu na stanovené ceně (tu určuje tzv. strike cena opce).

Důležité

Opce představují specifický burzovní nástroj. Kupujícím poskytují možnost účastnit se tržního pohybu s naprosto jasně definovaným riskem (a pákou). Vypisovatelům opcí na druhou stranu umožňují profitovat v období, kdy se trhy pohybují v běžném pásmu (opce v takovém případě vyprší jako bezplatné, což je většinu času).

Podrobněji se mechanice opčního obchodování na Finančníkovi věnujeme v seriálu Začínáme s opcemi.

V tomto článku si pojďme nejprve shrnout ty největší základy a především si ukázat, jak lze opce využít pro mechanická diverzifikovaná portfolia, jejichž obchodování se na Finančníkovi věnujeme.

Opce lze obchodovat na nejrůznější trhy a existují jen dvě. Call opce a Put opce. Coby tradeři můžeme pak opce nakupovat nebo vypisovat.

Nákup call opce

Obchodování s opcemi mohou využít ti, kteří chtějí spekulovat s limitovaným riskem na vývoj směru trhu. Pokud se domníváte, že cena aktiva rychle poroste, můžete koupit call opci a použít pro to méně kapitálu, než je samotná hodnota aktiva. Jediným vašim riskem pak bude zaplacená cena opce.

Předpokládejme, že tipujete růst akcií Tesly (TSLA), která se v době článku obchoduje na úrovni 193,57 a jejíž cena se začíná zvedat.

Pro směrový pohyb byste mohli nakoupit samotnou akcii, ale např. za 100 akcií byste zaplatili 19 357 dolarů. To je dost peněz. Navíc pokud by akcie začala padat, bude pozice adekvátně ztrácet. Nebo lze nakoupit call opci. Např. na cenu 210,  která se v době psaní článku obchoduje za cenu 3,6 dolarů. Opce se v případě akcií obchodují automaticky na 100 shares, takže bychom za ni zaplatili 360 dolarů. Taková pozice nám dává právo vstoupit do dlouhé pozice 100 shares v akcii TSLA na ceně 210. Pokud se tak jednou ráno probudíte a cena Tesly bude na ceně 260, uplatníte akcii, čímž se vám na účtu otevře dlouhá pozice Tesly za cenu 210. Obratem můžete akcie prodat za 260, přičemž zisk z profitu je 260 – 210 = 50 * 100 = 5 000 dolarů (minus cena zaplacená za opci). To vše při investici 360 dolarů. V čem je háček? V čase. Opce mají limitovanou platnost. Ta je specifikována při jejich nákupu. Konkrétně výše jmenovaná vyprší za 27 dnů. Můžete si pochopitelně pořídit i opce s výrazně delší platností, ty jsou ale výrazně dražší.

Šance, že se za 27 dnů Tesla pohne na cenu 260, je z pohledu historických pravděpodobností nízká. Výrazně vyšší šanci na profit má tak ten, kdo opci vypsal (tj. prodal vám ji). Tomu zůstane plná cena opce (zaplacených 360 dolarů), pokud se akcie bude v době expirace obchodovat za cenu nižší než 210.

Nákup put opce

Pokud vsázíte na budoucí pokles trhu, lze použít put opci. Řekněme, že byste na výše uvedeném příkladu akcie Tesly vsázeli spíše na její další pokles. Akcii byste mohli shortovat, nebo byste mohli nakoupit put opci. Například na strike cenu 170. Za tu s dobou platností 27 dnů byste dnes zaplatili 147 dolarů. A pokud se bude Tesla za 27 dnů skutečně obchodovat výrazně pod cenou 170, pak solidně vyděláte.

Na druhé straně put opce je opět ten, kdo ji vypsal (což může být i retailový obchodník). Svých 170 dolarů inkasuje v případě, že se Tesla bude za 27 dnů obchodovat nad cenou 170. Pokud bude cena níže, otevře se mu na účtu long pozice v Tesla za cenu 170 (a držiteli put opce short pozice ze 170).

Opční spready

Kouzlo opcí spočívá hlavně v možnosti jejich kombinací do tzv. opčních spreadů.

Například pokud vypisujeme opce, budeme většinu času vydělávat, protože opce vesměs expirují jako bezcenné. Ovšem občas přijde výrazný a neočekávaný pohyb, který obchodníkům s tzv. nahými výpisy občas vymaže účet. Nic nám ale nebrání vypsat opci a současně nakoupit levnější vzdálenější ochrannou opci. To je princip jednoduchého vertikálního spreadu.

Opce lze přitom kombinovat mnoha způsoby. Můžeme kombinovat různé strike ceny, expirace a podobně.

Opce v diverzifikovaných portfoliích

Zejména principy spojené s vypisování opcí mohou v portfoliích zajistit výraznou diverzifikaci, protože výdělky přicházejí v úplně jiné dny než v rámci směrových strategiích s využitím akcií či futures.

Zajímavý je ale i risk profil směrových opčních strategií. Kdy lze s pákou spekulovat například na breakout v ETF nebo akcii, ovšem s absolutně limitovaným riskem.

Opce toho skutečně mohou nabídnout hodně, ovšem za cenu, že práce s nimi je výrazně komplexnější. A to především pokud stejně jako já chcete i s opčními strategiemi dělat trading automatizovaně (tedy pomocí tvz. AOS).

0TDE opce

Proč současná doba nahrává systematickým opčním strategiím?

Odpovědí jsou 0TDE opce. Jde o relativně nový typ opce s jednodenní platností. Tyto opce se začaly naplno obchodovat v polovině roku 2022 a zejména na akciovém indexu S&P 500 zažívají doslova boom. CBOE udává, že 0TDE opce představují poloviční objem opcí obchodovaných na SPX.

S každodenní expirací opcí pak coby systematičtí obchodníci získáváme extrémně lukrativní obchodní nástroj poskytující dostatečný počet obchodních příležitostí i pro systematické mechanické strategie.

S 0TDE opcemi se dají dělat například jednoduché intradenní obchody typu mechanický výpis vertikálního spreadu v polovině obchodní seance, kdy inkasujeme opční prémium, pokud se S&P 500 nepohne o určité procento a podobně. Podobné strategie se velmi dobře doplňují například s breakout strategiemi. Velmi zjednodušeně řečeno v akciovém indexu daný den buď vydělá breakout strategie (pokud se trhy rozjedou), nebo opční výpis (pokud se trhy nerozjedou).

S 0TDE se stává jednodušší i mechanické obchodování  a zejména testování opčních strategií. V zásadě nám odpadá jeden opční rozměr – datum expirace (konec platnosti opce). Každý den máme pro obchodování/testovaní jasně daný jeden opční kontrakt, případně lze jednoduše pracovat s kontraktem vypsaným další den.

Backtestování opčních strategií

Nutno říci, že i přes zjednodušení v podobě zaměření na 0TDE opce není backtestování mechanických opčních strategií triviální. Samozřejmě potřebujeme kvalitní intradenní historická opční data, která již naštěstí dnes nejsou nedostatkovým zbožím. Dobrým zdrojem je polygon.io, kde pro testování stačí data za 29 dolarů měsíčně. Ta nabízí sice jen 2 roky historie, ovšem 0TDE opce se právě obchodují přibližně dva roky a delší historie tak není potřeba.

Ale pochopitelně i s historickými daty jsou backtesty pro neprogramátory, jako jsem já, velkou výzvou. A upřímně právě mé technické limity jsou důvodem, proč se mechanickým obchodováním opcí prokousávám sám tak pomalu.

Nicméně poslední týdny jsem se v této oblasti solidně pohnul dopředu a minimálně mám k dispozici způsoby, jak mechanické opční strategie spolehlivě testovat (s využitím kvalitních jednominutových intradenních dat). A mohu se tak podělit o několik základních backtestů, které by měly demonstrovat, proč může být tato oblast zajímavá.

Pro test jsem vybral několik tradičních opčních strategií obchodovaných ale v intradenní podobě. Článek je už tak dost dlouhý, takže jednotlivé strategie nebudu vysvětlovat dopodrobna. Vždy jde o určitou standardní kombinaci výpisu opce (inkasujeme prémium) a nákupu opce (limitujeme risk). Pozice jsou drženy maximálně jeden den (nejsou drženy přes noc).

0DTE kalendářní spread

Strategie drží pozici jen prvních 30 minut denně. Vypisuje call opci v 0DTE kontraktu s deltou 50 a nakupuje stejnou opci v opčním kontraktu s expirací další den.

Backtest je prováděn s účtem 20 000 dolarů při alokaci 20 % kapitálu max. a otevíráním nejvýše 10 kalendářních spreadů v SPX. Obchod každý den kromě pátku, backtest 1. 5. 2022 – 4. 2. 2024. Komise 1 USD/opci:

V backtestu proběhlo 343 obchodů, maximální ztráta -409 dolarů/spread, maximální zisk 466 dolarů/spread. Úspěšnost 69,7 %. Drawdown -11,2 %.

0TDE Iron Condor

Výpis tradičního Iron condora (IC) tak, jak jsme jej na Finančníkovi obchodovali roky.

Tentokrát s tím rozdílem, že vypisujeme IC na začátku dne a držíme jej pouze v průběhu seance (nedržíme přes noc). Profit target 45 % inkasovaného prémia, stop-loss 100 % inkasovaného prémia.

Backtest s účtem 20 000 dolarů při alokaci 100 % kapitálu max. a otevírání nejvýše 2 Iron Condorů v SPX. Obchod každý den při splnění určité podmínky chování VIXu, backtest 1. 5. 2022 – 4. 2. 2024. Komise 1 USD/opci:

V backtestu proběhlo 209 obchodů, maximální ztráta -1 608 dolarů/spread, maximální zisk 1 332 dolarů/spread. Úspěšnost 75,6 %. Drawdown -18,6 %.

0TDE výpis put opce (se vzdálenou ochrannou)

Jak by vypadalo obchodování jednoduchého výpisu PUT opce? Může vyjít ze simulace, kdy bychom každé ráno vypisovali v SPX PUT opci s deltou 45 a nakupovali hodně vzdálené ochranné put opce. Put opce bychom vypisovali v momentě, kdy S&P 500 gapne dolů, a tudíž by v trhu bylo zajímavé prémium. Pozici bychom drželi celý den, případně do zasažení profit targetu 50 % nebo stop-lossu 200 % inkasovaného prémia.

Backtest s účtem 20 000 dolarů při alokaci 100 % kapitálu max. a otevírání nejvýše 1 short put opce v SPX. Backtest 1. 5. 2022 – 4. 2. 2024. Komise 1 USD/opci:

V backtestu proběhlo 57 obchodů, maximální ztráta -2 694 dolarů/spread, maximální zisk 1 156 dolarů/spread. Úspěšnost 94,7 %. Drawdown -10,2 %.

0TDE mechanické opční portfolio

Jako u jiných systematických strategií je mým cílem obchodovat i mechanické opční strategie v portfoliu. V něm se většinou jednotlivé strategie doplňují a celková výkonnost je mnohem uhlazenější než na úrovni jednotlivých strategií.

Zde je pro ukázku simulace portfolia složeného z výše uvedených strategií. Portfolio vychází ze startovacího kapitálu 20 000 USD a každé výše uvedené strategii přiřazuje váhu 1/3. Komise jsou započítány:

Za necelé dva roky portfolio vytvořilo z původního kapitálu 20 000 dolarů profit 146 803 dolarů, tedy zhodnocení 734 %. A to při drawdownu - 7,5 %.

Zhodnocení stovek procent ročně?

Lze očekávat od podobného portfolia výkonnost stovky procent v dalších letech? Osobně jsem v tomto ohledu velmi konzervativní a podobná očekávání nemám. Ale i když bude zhodnocení násobě horší, jeví se mi diskutovaná alfa jako opravdu zajímavá.

Navíc na myšlenku backtestů mechanického testování 0TDE mě navedl kamarád trader, který loni s podobnými strategiemi zhodnocení nad 200 % dosáhl, byť s vyšším drawdownem.

Kombinace přesných mechanických backtestů, zkušenost jiných obchodníků s live tradingem stejného přístupu, plus logika vytvářených profitů (diskutované opční strategie zde existují velmi dlouho, novátorské je pouze jejich přenesení na nový typ produktu), mě osobně motivuje věnovat této oblasti aktuálně vysokou pozornost.

Ale samozřejmě je potřeba vnímat i určitá úskalí. Především 0TDE jsou zde necelé dva roky a na tuto dobu máme omezené backtesty. Snadno lze sklouznout k určité přeoptimalizaci vytvářených principů. Osobně se proto snažím aplikovat do obchodního plánu spíše jednodušší myšlenky, které dlouhodobě fungují i na tradičních opčních kontraktech (na kterých je dokáži otestovat). Také lze očekávat, že tento přístup bude fungovat více nyní než např. za 5 let. Každý podobný výrazný edge má tendenci časem z trhů mizet.

Můj akční plán s 0TDE portfoliem

Osobně 0TDE portfolio zatím živě neobchoduji, protože jsem dosud neuvěřitelné množství času a energie trávil nad stavbou obchodních plánů a jejich mechanickým testováním. Tuto fázi mám nyní hotovou. Nutno říci, že testy ukázaly na další zajímavé taktiky, které jsou nad rámec tohoto článku – kromě již diskutovaného obchodování na začátku dne vypadá velmi zajímavě obchodování spreadů na konci obchodního dne. Což opět dává velký smysl, neboť 0TDE na konci obchodního dne expirují a rozklad časového prémia se s každým momentem blížící se expirace zrychluje.

Mým plánem je nyní zaměřit se na exekuce. Ty se dají dělat ručně (jako kterékoliv běžné obchody), ale mým cílem je mít toto portfolio plně automatizované. To  bude opět trochu výzva, nicméně ib_insync knihovna, kterou na Finančníkovi pro autotrading používáme, má i podporu opčních spreadů, tak věřím, že toto nebude nepřekonatelné.

V mezidobí plánuji rámcově portfolio papertradovat, případně obchodovat na levných trzích typu SPY (opční obchody lze dělat na SPY i z EU, na rozdíl od přímého nákupu podkladu v případě opcí žádná omezení neexistují. Na trzích typu SPY lze tak podobné strategie testovat i s několika stovkami až menšími tisíci dolarů).

A jelikož jsem stále ve stádiu intenzivního zkoumání a testování možných přístupů, ve kterém platí více hlav více ví, rozhodl jsem se v Trading Room založit vlákno 0TDE mechanické strategie, ve kterém budu publikovat své backtesty, komentovat přesná pravidla strategií (včetně těch na obchodování konce seancí), publikovat výpisy konkrétních zobchodovaných opcí, plus jsem připraven skrz své backtestovací workflow pro vás otestovat jakoukoliv vaši myšlenku.

Systematické obchodování opcí – shrnutí

Coby systematický trader jsem neustále na cestě hledání zajímavých způsobů, jak rozšířit své portfolio o další diverzifikovaný zdroj příjmů. Zajímavé jsou bezpochyby systematicky obchodované kryptoměny, kterým se ale z důvodů popisovaných v linkovaném článku vyhýbám. 0TDE opční strategie se reálně mohou systematickým kryptoměnovým strategiím vyrovnat a přitom jde o regulované burzovní prostředí. Z tohoto pohledu tak osobně vidím danou oblast pro své živé účty jako velmi perspektivní a doufám, že za pár měsíců zde budu moci reportovat již své první živé výsledky obchodování 0TDE opčních strategií.

Cena opcí je kótována stejně, jako ostatní finanční instrumenty. V platformách vidíme tři ceny – bid, ask a last.

Na screenshotu je opční řetězec indexu RUT. Jednotlivé sloupce mají následující význam:

Last – cena, za kterou došlo k poslednímu obchodu. Jde tedy o údaj, který má pouze omezenou vypovídající hodnotu.
Bid – cena, za kterou je možné v daný okamžik opci prodat (nebo vypsat).
Ask – cena, za kterou je možné v daný okamžik opci nakoupit.

Na obrázku jsem označil cenu pro CALL opci se strike cenou 720. Ze tří sloupců je patrné, že naposledy se opce zobchodovala za cenu 7,14. Pokud bychom chtěli v tuto chvíli opci koupit, opce je k dispozici za cenu 7,50 (připomeňme, že opci bychom tedy nakupovali za 750 USD, protože nejmenší velikost opčního kontraktu je na 100 shares podkladového aktiva). Pokud bychom chtěli opci prodat, nebo vypsat, získáme cenu 7,00.

Cenám opcí, které vidíme v platformách jako bid a ask říkáme natural, česky bychom mohli překládat jako přirozené. Občas v obchodní platformě narazíte na zkratku NAT (z natural). Za tuto cenu můžeme opci vždy prodat nebo koupit. Jak je to možné?

Velmi důležitými účastníky opčního trhu jsou takzvaný market makeři. Jde o obchodníky přímo na burze, kteří mají s burzou kontrakt na to, aby vytvářeli ceny pro jednotlivé trhy. Market makeři mají na starost jeden nebo více trhů (podle toho o jak aktivní trh jde) a jejich povinností je prodávat za ask a nakupovat za bid. Market maker nemá na výběr, jestli aktuálně chce danou opci koupit nebo prodat, přijde-li požadavek, musí ho za danou cenu přijmout. Zde trochu odbočím – market makeři toto samozřejmě nedělají zadarmo. Market makeři opce obchodují na svůj účet, tj. pochopitelně se dále různě zajišťují (například průběžnými pozicemi v podkladovém aktivu) aby jejich pozice byly co nejvíce neutrální a těží například z rozpadu časové hodnoty opcí. Jejich hlavním ziskem je pak především spread mezi bidem a askem. Jednoduše řečeno – jednu opci mohou od někoho koupit za bid (tj. v našem případě za 7,00) a následně ji jinému obchodníkovi prodat za ask (tj. za 7,50 – výsledkem je zisk 0,50).

Z pohledu běžných obchodníků zajišťují market makeři likviditu – můžeme kdykoliv opce koupit nebo prodat za cenu, kterou vidíme v platformě v příslušné kolonce.

Nicméně nakupovat za ask a prodávat za bid bývá spíše krajní řešení. Opční obchodník se musí naučit „lovit prémium“ – velmi často je totiž možné zrealizovat obchod za cenu lepší, než za Natural. Určitým referenčním bodem je tzv. středová cena – anglicky MID. Jde o průměr ceny bid/ask. Ve výše uvedeném příkladu se tedy MID vypočítá jako (7,00 + 7,50)/2 = 7,25. Obchodníkovi pochopitelně nikdo negarantuje, zda-li je možné opci koupit za 7,25 (při ask 7,50), ale je to často dost možné (např. proto, že market maker chce z různých důvodů danou opci prodat). Jediná cesta jak zjistit, zda-li je daná opce za uvedenou cenu k dispozici, je zkusit ji koupit (pochopitelně uvažujeme o případu, že opci skutečně chceme nakoupit).

V případě obchodování opcí je tak dobré zkoušet opce nejprve nakupovat/prodávat za podstatně lepší cenu než je NAT a případě pak náš příkaz postupně upravovat. U většiny obchodníků se za změnu příkazů nic neplatí. Pokud obchodujete více kontraktů, může být dobré nejprve vyzkoušet aktuální situaci v plnění s první várkou několika málo příkazů a podle situace pak zvolit cenu pro zbylé kontrakty. Plnění se může velmi lišit mezi jednotlivými dny (např. podle očekávání market makerů o dalším vývoji pohybů trhů) a někdy může obchodníka překvapit, jak dobré plnění získá.

Dobré plnění je přitom při opčních strategiích velmi důležité. Je potřeba si uvědomit, že zatím jsme hovořili o obchodování jedné jediné opce. Opční strategie jsou ale většinou složeny z několika opcí. Každá opce má přitom svůj vlastní bid/ask spread a rozdíl mezi MID a NAT cenou se tak stále zvětšuje. Vezněme si například jednoduchý vertikální spread, který se skládá ze dvou opcí. Řekněme, že budeme vypisovat kreditní spread -750C/760C.

Opci 750 C můžeme prodat (vypsat) za bid 2,65, opci 760 C nakoupit za ask 1,70. Celkové inkasované prémium při NAT ceně tak bude +1,05 – 0,85= +0,95.

Pokud bychom uvažovali o MID ceně, pak je výpočet následující – 750 C má MID cenu 2,80, MID cena opce 760 C je 1,60. Celkové prémium našeho vertikálního spreadu při MID ceně je tak +1.20.

Podobné výpočty pro nás řada platforem vytváří automaticky. Například v ThinkorSwim můžeme vidět podobný prvek, který nás jasně informuje o rozdílu, mezi MID a NAT cenou:

Byť se to na první pohled nemusí zdát, uvedený rozdíl mezi Nat a Mid cenou představuje při dlouhodobějším obchodování opravdu hodně peněz. Nezapomínejte, že opce se obchodují v minimálním kontraktu na 100 shares, tj. v uvedeném příkladu hovoříme při obchodování jednoho jediného opčního kontraktu o prémiu 95 USD vs. 120 USD. Přitom běžné opční komise se pohybují za cenu 1 dolar za opci, tj. celkem 2 dolary za uvedený vertikální spread. Náklady na exekuci jsou tak často potenciálně mnohem vyšší než komise a je třeba této oblasti věnovat opravdu hodně pozornosti. Navíc při obchodování některých běžných strategií (např. Iron Condor) pracujeme hned s dvěma vertikálními spready najednou...

Za jakou cenu je tedy „rozumné“ zobchodovat daný vertikální spread? Určitě ne za NAT, pokud obchodník neřešení nějakou kritickou situaci (tj. pozici musí například uzavřít v případě zasažení stop-lossu atd). Určitě je dobré začít zkoušet spread zobchodovat za Mid, kde ale s největší pravděpodobností například v trhu RUT plnění nedostaneme (i když občas se to stane). Pokud plnění nedostanu, změním po určité době příkaz např. na cenu 1,10 a v této oblasti již plnění očekávám.

Z pohledu exekuce je tedy určitě dobré obchodovat strategii v novém trhu vždy s minimem kontraktů a získávat určitou dobu „cit“ proto, jaké exekuce jsou možné a reálné. Při obchodování s více kontrakty se pak občas vyplatí odložit otevření nového obchodu například i o den či dva, pokud se v danou chvíli nedaří získat prémium, které si představujeme, a o kterém víme, že je jindy běžně dosažitelné.

Další důležité poznámky k exekuci

Všimněte si, že spread (tj. rozdíl mezi bid-ask) není na všech strike stejný. Především hluboko ITM opce mají spread hodně široký. Některé strategie umožňují výběr strike, se kterými budeme pracovat. V takovém případě je dobré použít opce, které jsou likvidnější a mají lepší spread.

Nezapomínejte na skutečnost, že „lovit prémium“ si obchodník může dovolit v okamžiku, kdy vstupuje do pozice. Pokud pozici ukončujete „pod tlakem“, tj. například v případě uzavírání ztrácející pozice v prudce se pohybujícím trhu, často musíme brát i horší cenu, jelikož chceme pozici zavřít co nejdříve. S horším plnění (tj. blízko NAT) bychom v takovém případě měli počítat dopředu při přípravě našeho obchodního plánu.

Různé trhy mají různě vysoké spready. Z pohledu exekuce jsou náročné například opce na „velké“ indexy jako je RUT, NDX, SPX a další. Jejich ETFs varianty mají často spread pouhý cent, tj. pro začátek nemusí být vůbec od věci začít obchodovat např. trhy jako IWM, QQQQ nebo SPY (byť velké indexy mají výhody ve vyšší páce a tudíž např. přijatelnějším poměru prémium/komise), protože zde je exekuce mnohem jednodušší a obchodník dostává automaticky spread podstatně užší.

Jedna z oblíbených nesměrových opčních strategií je i strategie Straddle/Strangle, známá též pod názvem IronButterfly. Jedná se o časově absolutně nenáročnou strategii, k jejíž obchodování nám stačí doslova 2 minuty měsíčně - pokud jí obchodujeme v takzvané "nemanagované" podobě. Proč strategie funguje? Pojďme se dnes podívat na několik obecných testů.

Princip opční strategie Straddle/Strangle je v podstatě velmi jednoduchý: 30 dnů před expirací vypíšeme ATM PUT a CALL opci nejbližšího expiračního měsíce a zároveň nakoupíme levnější ochranné OTM CALL a PUT opce jakožto ochranu. Konkrétní vzdálenost těchto ochranných opcí záleží na tom, jaké RRR chceme využít - jinými slovy, vzdálenostmi si řídíme naše potenciální RRR (jelikož však nikdy nevíme, kde přesně Straddle/Strangle expiruje, pak se jedná samozřejmě o RRR velmi relativní). Ještě lépe řečeno, konkrétní vzdáleností ochranných OTM opcí řídáme náš risk - můžeme si takto naprosto přesně nadefinovat, jakou maximální částku na obchod chceme riskovat (a nikdy pak nemůžeme ztratit ani o cent více).

Pointa strategie Straddle/Strangle pak spočívá hlavně ve výběru trhu - strategii musíme obchodovat na indexu, který prokazatelně na měsíční bázi vytváří podstatně menší pohyby, než se na první pohled může zdát. Tato skutečnost je velmi jednoduše prokazatelná jednoduchou studií distribuce historických pohybů, která může vypadat například takto:

Graf ukazuje, že drtivá většina pohybů na bázi od expiraci k expiraci (30 dnů) se v indexu SPY odehrává o velikosti 0-6 bodů (tato studie je lehce staršího data, ale aktuální situace by i tak tuto studii příliš nezměnila). To tedy znamená, že pokud například konstruujeme Straddle/Strangle s velikostí ochranných OTM opcí 6 strike na každou stranu, již z principu a podstaty tohoto grafu máme velmi slušnou pravděpodobnost na úspěch.

Jelikož podobné distribuční studie jsou poměrně známé a používá je každý opční obchodník, který se zabývá nesměrovými strategiemi, rád bych dnes přispěl ještě i trochu jinými studiemi, které jsem v minuloti využíval jako velmi, velmi obecný důkaz toho, že strategie Straddle/Strangle funguje a má v sobě potenciál.

Co jsem jednoduše udělal je, že jsem vzal historická data trhu SPY za posledních 10 let a do tohoto trhu vstupoval vždy 30 dnů před expirací s náhodnou (random) volbou velikosti premia v určitém přednastaveném rozsahu a náhodnou velikostí ztráty u ztrátových obchodů. Konkrétně jsem sledoval následující:

• TEST 1: náhodně distribuovaný kredit v přednastaveném rozmezí ve variantě, kdy studujeme Straddle/Strangle bez ochranných OTM opcí (verze Naked Straddle/Strangle).
• TEST 2: náhodně distribuovaný kredit v přednastaveném rozmezí; nyní však v případě, že by trh skončil ztrátou (tj. expiroval mimo rozpětí o velikosti náhodně přiděleného kreditu), finální velikost ztráty opět distribuujeme náhodně, dle předem nastavených parametrů; limitujeme tedy ztráty do určité maximální konkrétní velikosti (což bychom dělali i v reálu s pomocí OTM opcí).
• TEST 3: náhodně distribuujeme kredit a finální OTM pak přidělíme tak, abychom vždy vytvořili Straddle/Strangle s RRR 1:2 (samozřejmě jedná se o ono "relativní" RRR - viz. výše); máme tedy nyní risk postavený již poměrně konkrétně, s konkrétním předpokladem.

Pojďme se nyní podívat na některé zajímavé výsledky těchto náhodných studií:

První z těchto náhodných studií ukazuje, že obchodovat "nahé" Straddle/Strangle je potenciálně velmi nebezpečná varianta, kdežto obchodovat strategii s variantou, že budeme vždy stavět fixní RRR, se jeví jako nejzajímavější. Co je ale ještě podstatnější - tento náhodný test jasně ukazuje, že při limitování risku má strategie jednoznačný potenciál. Parametry této varianty jsou záměrně nastaveny jako trochu "horší", než s čím bychom operovali v reálu.

Ve druhé variantě testu jsem tedy použil parametry lehce bližší tomu, jaké premium je možné získat a s jakým riskem bychom reálně pracovali a výsledky pak vypadají například takto:

Nyní již došlo k smazání rozdílů mezi verzí s fixním RRR a náhodně distribuovanou ztrátou, což nám říká, že je z dlouhodobého hlediska poměrně jedno, jestli stavíme naše Straddle/Strangle na principu fixního RRR, nebo na principu fixní, vždy stejné vzdálenosti ochranných OTM opcí. Co je zde opět daleko důležitější je fakt, že strategie opět ukazuje jasný potenciál funkčnosti, jinými slovy že kombinace strategie Straddle/Strangle a trhu SPY v sobě přináší jasný edge. Nejpodstatnější na celé strategii pak ale je pracovat s konkrétním, maximálním riskem. Tj. vždy používat rozumně vzdálené ochranné OTM a mít tak risk pod kontrolou. Tyto studie jednoznačně ukazují, že opravdu to jediné, co nám zdě stačí, je kontrolovat náš risk - a strategie se pak z dlouhodobého pohledu už samy o sobě postarají o zisk.

Samozřejmě, jedná se o absolutně hrubé testy a kvalita equity křivky zde nemá žádnou vypovídající hodnotu - jinými slovy, takto hladký průběh equity v reálném obchodování můžeme pouze těžko očekávat. Podstatný je ale zde další úhel pohledu na to, že strategie zkrátka a dobře funguje a dlouhodobě vydělává a opět ona skutečnost, jak je důležité kontrolovat náš risk.

Osobně se snažím prakticky u každé strategie, kterou testuji, najít jakýkoliv způsob, jak učinit i testy s prvky náhodnosti. Tento příklad tedy slouží jako jedna z inspirací.

Také dnes raději preferuji naší managovanou variantu strategie IronCondor a i strategii Straddle/Strangle s Petrem preferujeme jako managovanou, neboť tak můžeme dosáhnout stabilnější equity křivky (tyto varianty strategií již vyučujeme pouze na našich seminářích, neboť jejich stavba nás stála nemálo času a testování a proto je chápeme jako přidanou hodnotu studentům těchto seminářů).

Demonstrace probíhá v demoverzi software ThinkorSwim, protože jde z našeho pohledu dnes o jedno z nejintuitivnějších softwarových řešení pro opční analýzy, software je navíc k dispozici včetně dat zdarma i obchodníkům, kteří nemají u TOS obchodní účet. Software je možné nainstalovat zde: thinkdesktop.

Záměrem všech výukových ukázek je prakticky demonstrovat práci s opcemi v software, který je dostupný všem zájemcům zdarma. Je na každém obchodníkovi, jakou brokerskou společnost si případně zvolí pro samotné obchodování opcí. Finančník.cz nemá žádné spojení s brokerskou společností Thinkorswim, ani tímto jakkoliv nehodnotí či doporučuje jejich brokerské služby.

Klikněte na obrázek, video se zobrazí v novém okně.

K tomuto článku není navázána obecná diskuze. Účastníci opční akademie mohou jednotlivé díly opčního seriálu s námi diskutovat v uzavřeném vláknu, které mají k dispozici zde.

Risk graf tedy představuje dvojrozměrný popis zisků a ztrát dané pozice při různých cenách podkladového aktiva (komodity, akcie atd.). Na vodorovné ose je vždy uvedena cena podkladového aktiva, na svislé nejčastěji příslušný zisk/ztráta (není to však podmínkou, někdy se na svislé ose zobrazuje například zhodnocení pozice a podobně).

Vzhledem k tomu, že hodnota opční pozice je ovlivněna mj. i faktorem času, bývá v risk grafu často uvedeno i několik křivek, které vyjadřují zisk/ztrátu v příslušném čase.

Risk grafy umí zobrazovat snad všechny programy, které se dotýkají obchodování opcí. Sám opční pozice nejčastěji analyzuji v bezplatné platformě ThinkOrSwim, ve které si sami můžete zobrazit podobné příklady, jakými se budeme zabývat dále. Níže uvedené příklady pocházejí z programu OptionVue z důvodu, že screenshoty pořízené v tomto programu jsou velmi kontrastní a dobře reprodukovatelné.

Na obrázku 1 vidíme zcela základní risk graf reprezentující vývoj zisku/ztráty v případě nákupu jedné opce – konkrétně květnové Call opce na strike cenu 45 v akciovém trhu Coca-Cola (KO).

Trh KO se aktuálně obchoduje za cenu 44,33 (svislá osa v grafu), květnovou opci Call 45 můžeme nakoupit za cenu 1,12. Červená linka, kterou máme na screenshotu zobrazenou, udává profit/ztrátu pozice v době expirace opce. Z risk grafu pak můžeme vyčíst, jak bude vypadat profit/ztráta pozice v době expirace při různých cenách podkladového aktiva. Vidíme například, že pokud se cena akcie nehne, pozice prodělá 112 dolarů, tj. celou cenu, kterou jsme na nákup opce vynaložili. B/E pozice je na hodnotě 46,12, což je situace, kdy červená linka risk grafu potíná horizontální nulovou linku grafu. Hodnotu 46,12 pochopitelně nemusíme odečítat u takto jednoduchého příkladu z grafu, ale dopředu ji známe ze vstupních hodnot našeho nákupu (strike opce 45 + cena za kterou jsme opci pořídili, tj. 1,12), nicméně především u komplexnějších opčních strategií pomáhá i prosté vizuální prohlížení grafu.

V risk grafu většinou budeme mít zobrazené více, než jednu linku. V takové situace dostáváme přehled o zisku/risku pozice v různém čase. Jak víme, opce v průběhu času ztrácí svoji časovou hodnotu. Pro řadu obchodních strategií nás proto bude zajímat nejen profit/ztráta opční pozice v době expirace, ale například i týden po otevření pozice. Může to být z důvodu, že s opcí plánujeme spekulovat na krátkodobější pohyb v trhu a nebudeme jí chtít držet až do expirace.

V obrázku 2 je risk graf doplněn o další dvě křivky. Tečkovaná udává hodnotu pozice (tedy námi nakoupené Call opce) v aktuální okamžik, čárkovaná křivka udává hodnotu pozice v čase za 13 dnů. Krokování času lze pochopitelně ve všech platformách nastavit.

Zobrazení risk graf v libovolném čase před expirací může být velkým pomocníkem, současně si však obchodník musí být vědom, že křivky jsou vždy pouze velmi orientační. Výpočet teoretické hodnoty v čase v takovém případě pracuje s fixní volatilitou, jejíž změna dokáže výrazně ovlivnit časovou hodnotu opce a tudíž i vzhled příslušné křivky. Nicméně i tak může být takový graf silným pomocníkem – může nám pomoci například odhadnout, jaká bude přibližná teoretická hodnota pozice v čase v případě, že se trh hne určitým směrem, což se hodí jak pro plánování použití konkrétních strategií.

Jak jsem předeslal, význam risk grafu roste s komplexností strategií. U opcí se často obchodují strategie pracující se třemi až čtyřmi „nohami“ a risk graf je nejsnazší cestou, jak si vizuálně pozici zkontrolovat, nebo naplánovat.

Vraťme se zpět k našemu trhu KO a řekněme, že budeme chtít vytvořit pozici, které se běžně říká „butterfly“ (na Finančníkovi naleznete často i Mplayovo označení straddle/strangle, což je popis téže situace) – jde o výpis 2 opcí a současný nákup dvou ochranných opcí, coby křídel. Samotné strategii se budeme věnovat v našem seriálu později, pojďme se podívat, jak vypadá a jak se interpretuje risk graf takové pozice:

Graf 3 ukazuje risk graf pozice, kdy jsme: vypsali 2x Call 45, nakoupili 1xCall 42,5 a nakoupili 1xCall 47,5, vše v květnovém expiračním měsíci a v okamžiku, kdy se akcie Coca Coly obchodovala za cenu 44,33.

Přestože pozice může vypadat na první pohled složitě, pohled na risk graf nám ji dokáže celkem dobře rozklíčovat. Pokud trh uzavře v době expirace mezi spodním a horním B/E, pak pozice skončí v profitu. Kolik přesně záleží na ceně, kde trh uzavře - profit/ztrátu je možné odečíst z levé svislé osy risk grafu. Pokud trh skončí pod spodním nebo nad horním B/E pak je pozice ve ztrátě. Ztráta je jasně limitovaná.

Samozřejmě i pro podobné komplexnější strategie si můžeme zobrazit nejen zisk/ztrátu v době expirace, ale také kdykoliv předtím (zde se opět začínáme pohybovat na poli teoretických výpočtů, které nezohledňují změnu volatility). Takový risk graf pak bude vypadat následovně:

Risk graf je samozřejmě pouze nástroj pro vizualizaci opčních obchodních přístupů, nejde o žádnou strategii samu o sobě. Pokud si však již umíme spočítat/zobrazit, kde daná strategie v čase vydělá či prodělá, je to první bod k tomu, abychom se postupně mohli s komplexnějšími strategiemi začít seznamovat.

K tomuto článku není navázána obecná diskuze. Účastníci opční akademie mohou jednotlivé díly opčního seriálu s námi diskutovat v uzavřeném vláknu, které mají k dispozici zde.

Časová hodnota opce je samozřejmě závislá nejen na čase, ale i na dalších faktorech – mezi ty nejpodstatnější pak patří změna volatility. Pojďme se však nyní od dalších faktorů odprostit a ukázat si, jak edge v podobě rozpadu časového hodnoty vypadá konkrétně, pokud bychom jej „izolovali“.

Princip „edge“ rozpadu časové hodnoty spočívá ve skutečnosti, že časová hodnota neklesá u opcí lineárně, ale rozpad časové hodnoty se zrychluje tím více, čím se blíží konec platnosti opčního kontraktu.

Pro demonstraci jsem si náhodně vybral časový úsek a tři opce s postupnými expiracemi na stejné strike ceně. Konkrétně jsem jako startovací čas zvolil 18.2.2009, kdy se obchodovaly expirační měsíce březen, duben a červen. Opci v březnovém expiračním měsíci zbývalo 30 dnů života, v dubnovém měsíci 58 dnů a v červnovém ještě 121 dnů do expirace. Pro sledování jsem zvolil ATM Call opci na strike 70 v trhu SPY (při ceně podkladového aktiva 70). Celá hodnota opce se tak pro zjednodušení skládala pouze z časové hodnoty.

Při třiceti dnech do expirace, tj. na začátku našeho sledování, měla březnová opce hodnotu 4,44 dolarů, dubnová 5,69 dolarů a červnová 7,86 dolarů.

Na následujícím grafu vidíte, jak by se vyvíjela hodnota opce, při konstantním zachování ostatních faktorů ovlivňující cenu opce (pohyb podkladového aktiva, změna volatility):

Na první pohled je vidět, že nejvýrazněji klesá modrá čára reprezentující hodnotu opce s nejbližší expirací (březnovou). Jak se blíží expirace, je pokles rychlejší a rychlejší.

Na druhou stranu zelená čára, reprezentující hodnotu nejvzdálenější opce klesá v tuto chvíli v podstatě lineárně a nejpomaleji.

Fenomén rozpadu časové hodnoty opce tak představuje automatický edge, který se v trhu opakuje měsíc co měsíc, a na kterém jsou založeny především nesměrové opční strategie.

Patrně ta nejjednodušší se jmenuje časový, neboli kalendářní spread (někdy se o ní hovoří také jako o horizontálním spreadu). V rámci strategie obchodník vypisuje nejbližší opci, za kterou inkasuje prémium a jistí se nákupem opce ve vzdálenějším měsíci. Jak ubíhají dny vypsaná opce ztrácí hodnotu rychleji, než nakoupená ochranná opce a strategie tímto principem generuje svůj profit. Podrobněji se kalendářním spreadům a dalším příjmovým strategiím postaveným na podobném principu budeme věnovat v některém z dalších článků, protože je zřejmé, že v praxi nemůžeme izolovat vliv pohybu podkladového aktiva a změny volatility a strategie musí počítat i s těmito faktory. Pro dnešní výklad se však zaměřme skutečně pouze na rozpad časového prémia.

V takovém „ideálním“ případě by praktické využití edge rozpadu časového prémia mohlo vypadat následovně:

18.2.2009 vypíšeme březnovou opci CALL na strike 70 za 4,44 (tímto inkasujeme na náš účet 440 dolarů na kontrakt).

Pouhým výpisem bychom Call opce bychom sice inkasovali celé časové prémium za vypsanou opci, ale současně bychom čelili neomezenému risku (viz předcházející díly našeho seriálu).

Jelikož chceme mít vždy risk jasně definovaný, pak:

Současně nakoupíme dubnovou opci CALL na strike 70 za 5,69 (tímto zaplatíme z našeho účtu 569 dolarů na kontrakt).

Celkově začínáme obchod s výdajem 129 dolarů (569 – 440). Toto je však celý náš maximální risk – v naprosto žádném případě nemůžeme ztratit více (kromě brokerských poplatků samozřejmě).

Pojďme se nyní podívat, jak by působil „edge rozpadu časové hodnoty“ na naši pozici:

Tím, jak vypsaná CALL opce ztrácí svoji hodnotu rychleji, než nakoupená ochranná opce, narůstá postupně na pozici profit.

Obchod by skončil v okamžiku, kdy vypsaná opce vyexpiruje (skončí její platnost). V našem – zatím čistě akademickém příkladu – by nakoupená opce měla v tu chvíli hodnotu stále 3,75 dolarů. Samozřejmě, že opce můžeme coby obchodníci kdykoliv prodávat a nakupovat. Tj. ochrannou opci z našeho spreadu můžeme prodat za její cenu a inkasovat 375 dolarů na kontrakt. Celkový výsledek obchodu je pak zřejmý – 129 dolarů byla naše investice, 375 dolarů jsme získali na konci, rozdíl je tedy +246 dolarů na kontrakt, skoro dvojnásobek toho, co jsme za časový spread zaplatili (při době trvání obchodu 30 dnů).

Pochopitelně, že v reálném obchodování se nám málokdy stane, že trh v době expirace bude přesně na hodnotě vypsané strike a tudíž výsledky nebudou tak „optimální“ jako v našem příkladu (navíc do obchodu vstupuje ještě faktor volatility). Příklad měl pouze ukázat, jak v principu jednoduché mohou být opční strategie – stačí nechat pracovat čas.

A to ještě lze z tohoto jednoduchého principu získat mnohem více. Už na prvním grafu jsme si ukázali, že nejvzdálenější expirační měsíc (v našem příkladu June=červen) má rozpad časové hodnoty nejmenší. Časové spready se proto často staví tak, že vypisujeme nejbližší měsíc a nakupujeme ochrannou opci až ve výrazně vzdálenějším expiračním měsíci, kdy je sice opce dražší, ale:
1) Výrazněji se projevuje rozdíl rozpadu časového prémia.
2) Každý měsíc můžeme proti vzdálené ochranné opci vypisovat novou „vydělávající“ opci a tak v podstatě za jednu investici opakovat příjmy i několikrát za cyklus životnosti vzdálené ochranné opce.

Nicméně kalendářním (časovým) spreadům se budeme věnovat podrobněji někdy příště. Smyslem dnešního článku bylo přiblížit edge v podobě rozpadu časového prémia na konkrétním příkladu a ukázce, protože je to oblast, která stojí za zkoumání a využití.

Směrové strategie jsou takové, kdy obchodujeme na základě signálu našeho obchodního systému do směru předpokládaného pohybu trhu. Přístup bude zřejmý každému, kdo kdy obchodoval jakýkoliv trh s pomocí akcií nebo komoditních kontraktů ať již pozičně či intradenně. Zjednodušeně řečeno, pokud očekáváme růst trhu, kontrakt nakoupíme, pokud trh skutečně rostl, můžeme jej později prodat s profitem atd. V případě opčního obchodování vstupují do hry další faktory (např. rozklad časového prémia) a skutečnost, že pracujeme s dvěma typy kontraktů (call a put), které můžeme jak nakupovat tak vypisovat. Směrové obchodování s opcemi tak většinou bývá ve výsledku trochu komplexnější, odměnou je obchodníkům především naprostá a velmi jemná kontrola risku, kterou nelze dosáhnout jinými přístupy. Opční směrové strategie jsou tedy jen jiným způsobem, jak zobchodovat určitý pohyb v trhu. Záleží pak na obchodníkovi, zda-li swing např. v ropě zobchoduje přes komoditní kontrakt, akcii (např. prostřednictvím ETFs) či právě pomocí některé směrové opční strategie. Pochopitelně, že každý přístup má svoje zásadní pro i proti, ale předmětem dnešního článku není v této oblasti zacházet příliš hluboko.

Oblastí, která může být pro mnoho obchodníků nová a která je specifická právě pro opce jsou tzv. nesměrové strategie. Jde o styl obchodování, který sám o sobě tvoří podstatnou část porfolií řady úspěšných obchodníků a také přístup, ve kterém sami realizujeme v rámci opčního obchodování největší počet obchodů. Nesměrové strategie představují zcela jiný přístup než obchodování na základě „předvídání“ pohybů trhů. Jde spíše o strategie založené na určitých statistických pravděpodobnostech, že trhy většinu času netrendují, tj. nikam podstatně nesměřují. V našem případě tak nesměrové strategie představují ideální doplněk ke směrovému obchodování prostřednictvím komoditních spreadů a intradenního obchodování.

Nesměrové strategie vycházejí z toho, že část ceny opcí tvoří tzv. časové prémium, které se v průběhu života opce rozkládá, až na konci zcela „zmizí“. Nakupující opce za časové prémium platí a získává tak šanci že pokud se trh pohne, může realizovat zisk, prodávající opce za časové prémium dolary inkasuje a nechává si tak platit za risk. Opční principy jsou podrobněji popsány v dalších článcích, které můžete na serveru najít, nebo ve specializované literatuře, v dnešním článku chci spíše ukázat „jak to funguje prakticky“.

Nesměrových opčních strategií existuje celá řada. Strategie mají různá exotická jména, ale vždy jde jenom o určitou kombinaci nákupů a výpisů call a put opcí buď v rámci jednoho expiračního měsíce (např. strategie iron condor, různé butterfly) či několika expiračních měsíců (diagonály, kalendáře). Strategie lze obchodovat na základě formací v grafu (např. vidím, že se trh pohybuje v určitém kanálu), tak v podstatě „naslepo“ každý měsíc. Ano, nesměrové opční strategie jsou skutečně přístupy založené především na money-managementu a určitých statistických přístupech a často jsou tradery obchodovány bez ohledu na aktuální pohled na graf. Tímto způsobem se většinou obchodují nesměrové strategie na akciové indexy, které mají obecně tendence k pomalým pohybům.

V praxi to funguje např. tak, jednu ze svých strategií iron condor otevírám v akciovém indexu RUT každý měsíc přibližně 36 dnů před expirací. Obchod otevírám většinou ve středu nebo čtvrtek, to jsou dny, kdy strategii musím věnovat trochu více času (nejprve sleduji a vyhodnocuji prémia, tj. ceny za které lze opce vypsat, potom zadávám obchodní příkazy a zapisuji obchod do obchodního deníku). Strategie iron condor spočívá v tom, že si pomocí čtyř opcí nastavím určité pásmo, ve kterém vydělám, pokud v době expirace trh uzavře kdekoliv v tomto pásmu. Jednotlivé opce použité do strategie mám přesně dané svým obchodním plánem – v tomto případě vybírám kandidáty podle tzv. delty (jeden z parametrů opcí zobrazený v opční platformě). Tj. výběr je zcela konkrétní a s nulovou dávkou subjektivity.

Pokud bych strategii otevíral dnes, představoval by daný kondor v trhu RUT prostor mezi cenou cca 629,50 a 800. O jak velký prostor jde, můžete získat představu na následujícím grafu:

Konkrétní ukázka nesměrové strategie v trhu RUT - pokud trh zůstane v době expirace mezi uvedenými hranicemi, strategie vydělala.

Graf zobrazuje denní úsečky akciového indexu RUT. Pokud trh v následujících 36 dnech (strategii otevírám cca 36 dnů před expirací, tj. dnešní ukázka je ilustrativní) uzavře výše než je cena 629,50 (není skoro ani na grafu) a níže než 800 (naposledy byl na této ceně trh před víc než půl rokem), iron condor expiruje a mě zůstane inkasované prémium (tj. budu v profitu). Pokud by se trhy naprosto zhroutily, poskytuje mi strategie jasně definovaný maximální risk (nikdy nemůžu ztratit více než kolik je risk definovaný na začátku). Navíc – pokud trhy nebudou spolupracovat a nastane nějaký naprosto zásadní výprodej či masivní pohybu trhu vzhůru, mohu kdykoliv strategii ukončit dříve s menší ztrátou (tj. řekněme na předem daném stop-lossu), což je u této strategie i můj plán.

Iron Condor zobrazený na ukázce je velmi široký a samozřejmě má obrovské šance na úspěch. Kolik? Obchod vyjde přibližně 10x v roce, 2x za rok inkasuji ztrátu. Tj. úspěšnost cca 80%. RRR záleží na stylu s jakým obchodník pozici řídí / neřídí. Osobně inkasuji při otevření pozice prémium kolem 120 dolarů / kontrakt (toto představuje můj maximální zisk), pokud jde obchod do ztráty, uzavírám obchod na předem stanovém bodě ztráty (cca 250 dolarů max). Tj. poměr RRR ve vztahu k úspěšnosti velmi slušný. Margin na obchod představuje cca 900 dolarů, poplatky za otevření jedné kompletní pozice cca 4 dolary.

Obchod otevírám každý měsíc ve stejnou dobu a samotné sledování pozice již nezabírá de facto žádný čas (v platformě mám nastavené různé automatické podmíněné příkazy a alerty, které mě upozorní na mobil v případě, že pozice vyžaduje moji pozornost). To je princip tak zvaných příjmových nesměrových opčních strategií – obchod realizujeme v podstatě mechanicky každý měsíc a rozpad vypsaného opčního prémia nám pomalu hodnotí účet. Při konzervativním money-managementu dokáže podobná jedna strategie udělat ročně pár desítek procent při minimu času stráveném před monitorem.

Strategií jak pracovat s nesměrovými strategiemi existuje pochopitelně obrovské množství. Je možné kondory otevírat užší pro vyšší prémium, strategie řídit / nebo nechat vyexpirovat atd. Co je ale velmi pozitivní, ani profesionální obchodníci nepoužívají nějaké ohromné množství různých strategií najednou. Raději se specializují na několik málo strategií, které dávají (ve větších objemech) do trhu každý měsíc. Je to tedy zcela jiná koncepce, než v případě směrových strategií (např. intradenní obchodování), protože obchodník se o celkový směr trhu vůbec nestará a určitě jde o zajímavý směr obchodování, který se mi velmi osvědčil coby doplněk k intradennímu obchodování.

Vypisování opcí je skutečně geniální ve smyslu, že jakožto vypisovatel okamžitě přijmete peníze (vypsané premium) na svůj účet. Řekněme, že máte účet 10 000 USD, vypíšete opční spread, za který inkasujete 1 000 USD a váš účet okamžitě poskočí na 11 000 USD. To je ta dobrá zpráva. Ta horší zpráva je, že toto inkasované prémium musíte „ubránit“ až do doby expirace vypsané opce a to není samozřejmě už tak jednoduché. Do té doby se vám totiž může zase zpět vypařit a k tomu klidně i něco více. Pojďme ale popořadě.

U vypisování v první řadě platí, že to budeme mít takové, jaké si to uděláme. Můžeme si to chtít udělat složité, studovat tisíce matematických opčních modelů, zabývat se nekonečnou řeckou abecedou, kupovat předražené analytické programy. Můžeme si to také udělat zcela jednoduché, sledovat minimum nutných proměnných a věnovat opcím 5 minut denně. Znám oba případy obchodníků – já a mnoho dalších kolem mě se řadíme k té druhé variantě. Není však jedno správné nebo špatné – obojí může jak vydělávat, tak prodělávat, obojí je v konečném důsledku jen otázkou osobní preference.

Pojďme tedy k vypisování. Vypisování opcí je proces, ve které si vlastně hrajeme na pojišťovnu. Někdo potřebuje ochranu v podobě nakoupené opce (a nebo také potřebuje opci nakoupit, aby mohl spekulovat na růst nebo pokles dané akcie nebo komodity, protože může místo samotného instrumentu chtít obchodovat instrument s pomocí opcí). My vypisovatelé mu tedy tuto opci prodáme a inkasujeme tak za to premium, nebo-li cenu, kterou nám zaplatil. To je ona částka, která okamžitě naskočí na náš účet.

Samotné vypisování opcí však může být velmi nebezpečné, protože v případě takzvaného nahého výpisu čelíme teoretickému neomezenému riziku. To je samozřejmě skutečně spíše v rovině teorie, nicméně zde tato možnost stále existuje, a to i přesto, že jako vypisovatelé opcí máme teoretickou pravděpodobnost úspěšnosti na naší straně až 80%. Může se tedy klidně stát, že vypsané premium v den expirace z našeho účtu zase zmizí a k němu i pořádný kus našeho zbývajícího účtu.

Pokud tedy chceme vypisovat opce a začít vytvářet příjmové strategie pro stabilní příjem, musíme si každou vypsanou opci v prvé řadě jistit – to je naprostý základ tohoto byznysu pro všechny nováčky. Tím, že si naši vypsanou opci „kryjeme“, naše možná ztráta přestává být neomezená a začíná být naprosto přesně definovaná. Samozřejmě, že naši vypsanou opci si takto můžeme krýt jediným způsobem – nákupem jiné opce, takzvané „ochranné opce“. Tím, že proti vypsané opci nakoupíme opci ochrannou, vytvoříme něco, čemu se říká opční spread.

Samozřejmě, že podstata opčního spreadu je v tom, abychom inkasovali za vypsanou opci (podstatně) více, než za tu, kterou nakoupíme pro naši ochranu. V momentě, kdy tedy tento krok uděláme, omezili jsme naše riziko na přesně omezenou částku, a přitom inkasovali premium, které se okamžitě přičte na náš účet a které, pokud vše vyjde, bude na našem účtu i po dni expirace.

Nyní tedy víme, co je to v principu opční spread. Abychom se pohnuli z teoretické roviny do praktické, pojďme se podívat na konkrétní příklad. Tj. jak přesně například můžeme chtít jednoduchý opční spread obchodovat.
Dne 1.11. se nám na trhu SPY (S&P 500) utvořilo velmi pěkné ZLR na stranu short v systému WoodiesCCI. Očekávali jsme tedy další pokles trhu. V tento moment jsme tedy mohli vypsat CALL opci na strike řekněme 152 a inkasovat tak při vypsání 10 opcí celkové premium přibližně 3000 USD (vždy záleží na více faktorech, které určí, jaké přesně premium bude). Tyto peníze budou okamžitě připsány na náš účet. Pokud by v den expirace trh uzavřel kdekoliv níže pod cenou 152, pak nám celé premium zůstává v kapse. Pokud by se však trh ve svém směru rozmyslel, mohli bychom začít výrazně ztrácet a čelit tak teoreticky neomezené ztrátě.
Abychom se takové možnosti ubránili, rozhodneme se tedy namísto výpisu jednotlivé opce vytvořit opční spread. Opět vypíšeme CALL opci na strike 152, ale zároveň k tomu nakoupíme jednu ochrannou opci na srike 153. Za tento opční spread inkasujeme celkové premium 0.65 (při 10 opcích celkem 650 USD). To už samozřejmě není tak závratné, ale náš risk se nyní snížil na celkových 1000 USD (rozdíl mezi strike 152 a 153 x 10 opcí = 1000 – jedna opce se rovná 100 shares). Jelikož jsme však již inkasovali 650 USD, náš risk je o tuto částku menší, takže můžeme nyní celkem ztratit pouze 350 USD!

V tuto chvíli jsme tedy vytvořili takzvaný vertikální spread s následujícími možnostmi a parametry:

• maximum, které můžeme získat, je 650 USD, maximum, co můžeme ztratit, je 350 USD
• naše RRR je 1:1,85
• pokud trh v den expirace uzavře kdekoliv pod cenou 152, zůstává nám 650 USD v kapse
• pokud trh uzavře v den expirace kdekoliv nad cenou 153, ztrácíme 350 USD
• pokud trh uzavře v den expirace kdekoliv mezi cenou 152-153, můžeme buďto trochu vydělat, nebo trochu ztratit – záleží, kde přesně by cena uzavřela

Zamýšlený případ by se týkal listopadového expiračního měsíce (NOV), expirační den pro tento měsíc byl v sobotu 24.11. a jak vidíte, v té době se trh nacházel velmi hluboko pod cenou 152, takže v toto datum by již bylo premium na 100% naše (tj. 650 USD) a mohli bychom s ním nakládat dle libosti. A co se děje s premiem do doby expirace?

I když je připsané na náš účet, až do doby expirace s ním nemůžeme jakkoliv manipulovat, tj. např. si tyto peníze vybrat z účtu apod. Zároveň je toto premium i „jištěné“ určitým marginem, který si vůči němu broker zablokuje (záleží na konkrétní strategii a konkrétním brokerovi, kolik to bude). V den expirace se pochopitelně margin zpět odblokuje a vypsané premium, pokud se obchod povede, zůstává v naší kapse.

Vertikální opční spread je naprosto základním typem opčních spreadů, který nabízí možnost přesně kontrolovaného RRR a je vhodný pro spekulace na obdobné směrové (directional) obchody. Opčních spreadů však existuje celá řada a nadále se dají využívat pro různé situace trhů. Tomu všemu se ještě budeme věnovat dále.

Začátkem třeba říci, že od letošní návštěvy Mplaye jsme si opce skutečně více než zamilovali a stáváme se v nich více a více aktivními obchodníky. Zatím co tento rok byl spíše ve znamení živého testování nejrůznějších přístupů a strategií (od nakupování opcí, přes IronCondor a kalendářní spready, až po Straddle/Strangle a různé metody leggingu), příští rok již plánujeme aktivně managovat vlastní účet o částce v řádu desítek tisíc USD. Pokud se příští rok osvědčí, umíme si i přestavit postupně přesouvat více a více aktivit právě do opčního obchodování. Důvod je jednoduchý – maximálně zajímavá zhodnocení za minimum práce a času. Obzvláště pokud čas pracuje pro vás i o víkendech a v době, kdy třeba sedíte s přáteli v hospodě nebo cestujete po světě... Pojďme ale popořadě. Dnes začneme tím nejjednodušším – nakupováním opcí.

Nakupování opcí

Naše praktické zkušenosti (nikoliv jenom akademické poučky) ukázaly, že existuje celá řada důvodů proč opce obchodovat, je však třeba si je přesně uvědomit a umět jich naplno využít. Pokud se rozhodnete obchodovat opce, můžete dle našich praktických zkušeností získat výhodu i jako trader nakupující opce, i jako trader vypisující opce.

Nakupování opcí může být velmi prodělečné, pokud nevíte co děláte, ale také velmi výdělečné, pokud víte, jakou opci a z jakých důvodů nakoupit. Narážím tímto na skutečnost, že zhruba 80% opcí vyexpiruje jako bezcenných. Pravděpodobně jedna z prvních praktických zkušeností zní, že je třeba se obloukem vyhýbat vzdáleným OTM opcím. Nikdy takové nenakupujte, pokud k tomu nemáte nějaký skutečně extra důvod. OTM opce totiž vypadají velmi levně, ale také mají svůj důvod, proč levné jsou. Pokud nakoupíme OTM opci, předpokládáme, že se trh výrazně musí pohnout naším směrem. Paradoxní však je, že ani výrazný pohyb naším směrem velmi často nepřinese žádný zisk, protože opce je nekompromisně „užírána“ ztrácející se časovou hodnotou (navíc má velmi nízkou deltu). Nákupčí vzdálených OTM opcí tedy častěji než ne jenom smutně koukají, jak se trh sice hýbe jejich směrem, ale jejich opce přesto nevydělává, spíše naopak ztrácí. Chcete-li začít seriózně v opčním byznyse, pravidlo číslo 1 zní – nakupování vzdálených OTM opcí je pro ty, kteří rádi své peníze odevzdávají, nikoliv získávají.

Naprosto jiná věc je nakupování opcí velmi blízko peněz, nebo v penězích (ITM, OTM). V tomto případě se jedná o přístup, který nám umožní dělat věci, jaké normálně dělat nemůžeme.

Řekněme, že obchodujeme pozičně nějaký obchodní systém, jako například WoodiesCCI nebo Tripple Screen. Uvažujme nyní chvilku, že tento systém obchodujeme na akciích. Můžeme například dostat velmi silný signál long v trhu BA (Boeing co). Tento trh se obchoduje zhruba v rozmezí 88 – 108, což tedy znamená, že pokud bychom chtěli nakoupit za cenu například 90, na nákup standardního množství akcií bychom potřebovali 9000 USD. Pokud by se trh pohnul v krátké době na cenu 100, vydělali bychom 1000 USD, tedy přibližně 11% zhodnocení.

Nyní ale zvažme variantu, že bychom namísto samotného trhu nakoupili opci v penězích (ATM nebo ITM opci). V takovém případě bychom za opci zaplatili zhruba 400 USD (přibližná hodnota). Pokud by trh udělal naprosto stejný pohyb, tj. z 90 na 100, hodnota naší opce by nyní vyskočila řekněme na 1200 (opět se jedná o přibližné číslo, neboť záleží na dalších faktorech – aktuální volatilitě a době zbývající do exirace). Nyní jsme na naprosto stejném obchodě udělali namísto zhodnocení 11% zhodnocení 200%. Stále používáme stejnou strategii, stejné vstupy, stejné výstupy – pouze náš instrument je jiný!

Aby to navíc ještě nebylo málo, jako další krok můžeme výrazně omezit i náš risk a celkově vylepšit naše RRR. Řekněme, že při našem nákupu akcií za celkovou sumu 9000 USD bychom aplikovali stop-loss na hodnotu 85, riskovali bychom tedy celkem 500 USD. Situace je tedy následující:

Nákup akcie:

Potřebujeme: 9000 USD
Možné zhodnocení : cca 11%
Riskujeme: 500 USD
Možný profit: 1000 USD
Naše RRR je: 1:2

V případě stejného opčního obchodu může být však riskovaná částka podstatně menší. Pokud se během prvního týdne až dvou nepotvrdí náš domnělý směr, pak na obchodě se samostatnou akcií vystupujeme nekompromisně se ztrátou 500 USD. Pokud se však tak stane s naší opcí, ta bude, v případě, že zbývají alespoň ještě 2 týdny do expirace, odprodána zpět, řekněme za cca 100 USD (záleží na aktuální volatilitě a dobry do expirace) a tak naši ztrátu snížíme na 300 USD (namísto 500 USD u akcií). Situace tedy vypadá takto:

Nákup opce:

Potřebujeme: 400 USD
Možné zhodnocení: cca 200%
Riskujeme: 300 USD (za podmínek výše)
Možný profit: 1000 USD
RRR: 1: 3,33

Samotnou změnou instrumentu jsme tedy získali nejenom možnost podstatně vyššího zhodnocení, ale také výrazně lepšího RRR! (Samozřejmě, občas na opci můžeme tratit celých 400 USD, pokud není náš SL zasažen do expirace a opce vyexpiruje jako bezcenná, občas ale může dojít k protnutí SL už za dva dny a to ještě při prudkém zvýšení volatility a tak můžeme opci odprodat zpět třeba i za 250 USD a tak ztratit jen 150 USD tam, kde bychom s akcií ztratili 500).

Jako poslední plus hovořící pro opce je zde ještě dokonalý faktor maximálního možného risku: v čistě hypotetické nejkrizovější situaci, kdy by ze dne na den společnost zkrachovala, můžeme přijít v případě držených akcií o celých 9000 USD. V případě opcí jen o zaplacené prémium, tj. 400 USD...

Jedno pravidlo, které si musíte pamatovat vždy pro případ, že budete chtít obchodovat pozičně svůj systém s pomocí opcí zní: vždy nakupujte opce s deltou alespoň 0.7 a vyšší. Pouze tak budete moci skutečně naplno profitovat na pohybu akcie. Velmi vysokou deltu za minimální peníze je možné často získat u opcí, které mají jen pár dnů do expirace – takové však využívejme, pokud čekáme skutečně aktuální prudký pohyb (ideální například pro obchodování systému WoodiesCCI v kombinaci s breakouty různých kanálů a trojúhelníkových vlajek). Dále si pamatujte, že pro opce je ideální obchodovat systémy, které produkují rychlé a prudké pohyby (již zmíněný WCCI, tripple screen, divergence, breakouty apod). V případě snahy zachytit dlouhodobý pohyb bychom museli nakupovat opce ve vzdálenějších měsících a celková matematika by byla trochu jiná (přesto však mohou být stále opce podstatně lepším řešením, než nákup samotné akcie nebo komodity).

Sám jsem testoval nakupovaní opcí místo samostatných trhů při obchodování divergencí na denních grafech. Finálně se sice nakonec zabývám jinými technikami obchodování opcí, ale umím si představit jenom s pomocí divergencí a opcí postavit velmi profitabilní obchodní systém, který se bude obchodovat s opcemi lépe, než klasické pozice.

Základní princip obchodování opcí na akcie i na futures je stejný. Vždy nakupujeme nebo vypisujeme nebo likvidujeme call a put opce na určitou strike, vždy dělíme opce na ATM, OTM a ITM a vždy platí, že důležitým faktorem v případě opcí s jakýmkoliv podkladovým aktivem je čas.

Rozdíl mezi futures a akciemi v případě opcí však začíná u praktické části. Zatímco v případě futures opcí vždy nakupujeme nebo vypisujeme nebo likvidujeme opci poměrem 1 opce = 1 kontrakt (tj. pokud vypíšeme 1 opci u níž dojde k excercisu, pak jsme povinni otevřít 1 příslušný kontrakt, u 2 opcí 2 příslušné kontrakty, atd.), u akcií znamená 1 opce = balík 100 akcií. Ceny jednotlivých akciových titulů bývají však v případě opcí kótovány jako cena za 1 opci, proto musíme vždy cenu násobit stem (méně než balík 100 opcí není možné koupit).

Hned si vše vysvětlíme názorně. V momentě, kdy píši tento článek, uzavřela cena akcií Google (GOOG) na hodnotě 469.94. Nejbližší call OTM opci je možné nakoupit na strike 480 (strike 470 již beru jako ATM). Poslední cena, na které se cena GOOG MAR CALL 480 opcí pohybovala je 7.00, bid je 8.40 a ask je 8.50. To tedy znamená, že pokud budeme chtít zmíněnou call nakoupit, zaplatíme kolem 840 USD (8.40 x 100) a pokud vypsat, tak podobnou částku inkasujeme do své kapsy. Toto počítání na „balíky“ je prakticky jediný zásadnější rozdíl mezi futures a akciemi. Samozřejmě tím, že existuje obrovské množství akciových titulů, jsou naše možnosti v opčním akciovém byznyse daleko širší.

Jelikož většina obchodníků bude chtít dříve či později obchodovat právě opce na akcie, pojďme si nyní ukázat, kam je možné chodit pro aktuální data.

Opce na akcie a na celou řadu akciových indexů se obchodují převážně na burze CBOE (Chicago Board Option Exchange). Jedná se o obří a velmi moderní burzu, která se velmi dynamicky vyvíjí vpřed. Samotná burza je tvůrcem celé řady dalších zajímavých opčních nástrojů a dokonce i velmi dlouhodobých opcí (takzvané LEAPS), to však není nyní důležité.

Pohled na parket opční burzy CBOE. Burza je doslova "nabitá" nejmodernějšími technologiemi.

Co je podstatné a co vám chci ukázat je skvělý nástroj, který burza na svých stránkách www.cboe.com nabízí. Jedná se nástroj pro vyhledávání opcí jednotlivých titulů s možností paper-tradingu, tj. v podstatě v rámci tohoto nástroje dostanete i fiktivní účet, se kterým můžete zkoušet opce obchodovat.

Tento nástroj se jmenuje Virtual Trade Tool a na stránkách burzy jej najdete v kategorii Trading Tools (nebo kliknutím zde). Po té, co vyplníte nutný registrační formulář, budete moci začít tento nástroj zdarma využívat.

Po řádné registraci budete moci spustit nástroj Virtual Trade Tool, který vám mimo jiné nabízí papírové obchodování opcí s fiktivním účtem.

Co je však ještě podstatnější je právě možnost získávání okamžitých údajů o hodnotách opcí pro danou akcii. Vše co musíme pro to udělat je zadat zkratku dané akcie do příslušného okénka. Tím dostaneme pro danou akcii takzvaný opční řetězec (option chain), nebo-li výpis veškerých aktuálně obchodovaných put a call v nejrůznějších měsících. Zkusme do okénka zadat MSFT (Microsoft) a podívat se, co nám opční řetězec říká.

1 - aktuální údaje o dané akcii, 2 - měsíce pro dané opce, 3 - opční řetězec

V rámečku, který jsem označil číslem 1 vidíme, že cena Microsoft uzavřela naposledy na hodnotě 28.74 (last). Pokud nás tedy budou zajímat call opce, pak pravděpodobně nad touto hodnotou, pokud put opce, tak pod touto hodnotou.

Koukneme-li na rámeček 2, můžeme si vybrat, pro jaký konkrétní měsíc chceme zobrazit aktuální opční řetězec. Zůstaňme pro názornost u března (Mar 07).

Poslední rámeček, který jsem označil číslem 3, pak již ukazuje samotné hodnoty daných opcí na konkrétní strike. Levý sloupeček zobrazuje call opce, pravý put opce. Prostřední (šedivý) sloupeček pak ukazuje jednotlivé strike. Čtení z takového řetězce by pak již mělo být pro každého hračkou – chceme-li například nakoupit call opci OTM, nabízejí se nám opce se strike 30.00, 32.50 a 35.00. Pokud bychom chtěli například nakoupit nebo vypsat call na strike 30.00, pak vidíme, že bid na tuto cenu byl naposledy 0.18 a ask 0.19. Tj. měli bychom být schopni nakoupit opci někde za cenu kolem 0.19 za opci. Už jsme si však řekli, že opce na akcie se obchodují zásadně v balíku po stovce, tj. zaplatili bychom (nebo inkasovali v případě výpisu) 19 USD. Pokud bychom pak klikli na políčko trade, vyskočilo by nám okénko, v rámci kterého můžeme rovnou zadat příslušný příkaz. Můžete si tedy perfektně vyzkoušet, jak by se vám s fiktivním 5,000 USD účtem dařilo.

Nástroj umožňuje okamžité zadávání příkazů, kombinaci různých opčních strategií, atd.

Tolik tedy k opcím na akcie a příslušnému nástroji. Doporučuji se skutečně na stránkách CBOE k využívání Virtual Trade Tool zaregistrovat a naučit se s ním trochu pracovat – bude se vám hodit zejména v případě, že se chystáte na seminář Mplaye. Není nad to, pokud máte okamžitě možnost kontrolovat si aktuální hodnoty opcí a zadávat do simulovaného prostředí příkazy spolu s Mplayem. Samozřejmě tento nástroj umožňuje virtuálně obchodovat i nejrůznější opční kombinace. Samotný Mplay pak bude využívat data a nástroje svého brokera.

Vypisování opcí je jednoznačně prakticky nejzajímavější část opčního byznysu. Každý profesionální obchodník s opcemi totiž používá kombinace jak nakupování opcí, tak vypisování opcí. Díky těmto kombinacím pak vznikají jedinečné opční strategie (nejrůznější opční spready) a ty nám mohou nabídnout to nejlepší z opčního světa – nezanedbatelný profit s minimem rizika. Pojďme tedy k tomu, co to vypisování je – princip vypisování je nutné perfektně pochopit.

Co je vypisování opcí a jak to funguje?

Pokud máme možnost nakupit prakticky pro libovolný futures nebo akciový trh put nebo call opci na určitou strike, pak to musí nutně znamenat, že musí i existovat někdo, kdo nám takovou opci poskytne. Takové osobě se říká vypisovatel, který nám opci poskytne tím, že ji takzvaně vypíše (option writing). V opčním byznyse se tedy nepoužívá výraz „prodávání opcí“, ale vypisování opcí (v případě, že někomu opci poskytuji), nebo likvidování opcí (v případě, že vlastním call nebo put opci a chci se jí zbavit - tj. prodat ji někomu jinému).

Je to poměrně jednoduché. Již jsme si vysvětlili, že pokud nakupujeme opce, pak si vlastně kupujeme právo na určitou komoditu/akcii za určitou cenu. Můžeme si například koupit právo ve formě call opce na komoditu XY se strike 300, což znamená, že pokud trh dojde na tuto hodnotu a výše, máme právo kdykoliv si nechat otevřít dlouhou pozici na ceně 300.

Zatímco my, jakožto nákupčí opcí máme tedy určitá práva, ten, kdo nám opci poskytne – neboli vypíše, má určité povinnosti. Pokud nám někdo poskytne (vypíše) opci v komoditě XY za cenu 300, pak je jeho povinností v případě vyžádání otevřít pro nás dlouhou pozici na ceně 300, kdykoliv bude komodita na hodnotě více než oněch 300. Pokud bychom například vlastnili již zmíněnou opci na komoditu XY a ta by byla právě na hodnotě 350, mohli bychom si vyžádat uplatntění naší opce a otevřít dlouhý kontrakt na hodnotě 300, tj. v okamžiku uplatnění našeho práva bychom byli okamžitě s daným kontraktem v profitu 50 bodů. Jak by opční vypisovatel mohl pro nás v době, kdy je komodita XY na ceně 350, otevřít dlouhý kontrakt na ceně 300? Jednoduše tím, že by vzal opačnou pozici - tj. pozici short. Jeho krátká pozice by tedy byla v daný okamžik ve ztrátě -50 bodů, zatímco naše v profitu +50.

Opci může vypsat naprosto každý. Tak, jako můžete kdykoliv nakoupit jakoukoliv opci, nebo již nakoupenou opci zpět prodat (takzvaně zlikvidovat), můžeme kdykoliv i opci vypsat. Kdykoliv pak opci vypíšeme, tak částka, kterou za opci utržíme (takzvané opční premium), okamžitě putuje na náš účet.

Pokud bychom tedy v již zmíněném příkladu výše nechtěli call opci v komoditě XY na strike 300 nakupovat, ale naopak vypisovat, pak bychom zkrátka a dobře okamžitě inkasovali na náš účet premium, které by někdo za naši opci zaplatil. Svým způsobem tedy můžeme „sklízet“ peníze. Za takto sklizené peníze však máme určité povinnosti.

Vypisování opcí = princip pojišťoven

Vypisování opcí je tedy druhá tvář opčního byznysu a svým mechanismem velmi připomíná fungování pojišťoven.

Úkolem pojišťoven je neustále kasírovat peníze, a to pokud možno ve velkém. Za tyto peníze nabízejí „jištění“, avšak jejich pečlivě a dlouhodobě zpracované statistiky jasně říkají, že ke skutečnému plnění jištění dojde tak zřídkakdy, že peníze, které musí taková pojišťovna během roku vyplatit (a to i v případě nenadálých katastrof jako jsou například povodně), prakticky nikdy nepřesahují souhrnnou částku, kterou pojišťovna během celého roku od svých pojištěnců vybrala. Statistiky jsou jednoznačně na straně pojišťovny, a proto může i pojišťovna vydělávat.

S opčním vypisováním je to totéž. Tak, jako lidé potřebují pojištění, i tradeři potřebují pojistky, které nakupují ve formě opcí. My se můžeme tedy rozhodnout být „pojišťovnou“ a tyto opce jim poskytovat (vypisovat). I pro nás totiž jednoznačně hovoří statistika: pamatujete si, co jsme si v nedávném díle řekli o OTM opcích? Že jich až 80% expiruje jako bezcenných! Pokud tedy budeme na straně vypisování opcí, pak to znamená, že máme až 80% pravděpodobnost, že peníze skutečně zůstanou na našem účtu a nikdy nebudeme muset uplatnit naše povinnosti, které by nastaly, pokud by se trh vyšplhal až na hodnotu strike, na kterou jsme danou opci vypsali!

Je opční vypisování rizikové?

Ano a ne. Pokud budeme neopatrní a nedůslední, pak ano. Pokud budeme důslední a opatrní, pak již tolik ne.

Nejhorší případ, který se v případě, že budeme vypisovat opce, může teoreticky stát, je právě ten, že dojde k situaci, že cena dané komodity nebo akcie dosáhne strike, na kterou jsme opci vypsali. V takovém případě by totiž mohlo skutečně dojít k tomu, co jsme si popsali výše (říká se tomu exercise), tj. že by si někdo nechal otevřít příslušný kontrakt a my museli vzít proti němu opačnou pozici. Tím bychom se teoreticky vystavili prakticky neomezené ztrátě. Avšak skutečně pouze teoreticky.

V praxi bychom byli daleko chytřejší. Pokud totiž vidíme, že se trh nebezpečně blíží k naší strike, pak není nic jednoduššího, než se z našeho závazku vyvléct tím, že zkrátka a dobře danou opci nakoupíme! Tj., pokud jsme například vypsali call opci v komoditě XY na strike 300 v době, kdy byla aktuální cena trhu 250 a nyní vidíme, že se trh pomalu ale jistě (a nebezpečně) blíží k ceně 295, pak vše, co uděláme je, že nakoupíme call opci na strike 300 a tím je veškerý náš obchod uzavřený, ukončený, my již jakékoliv závazky a povinnosti nemáme a tím pádem ani žádné riziko!

Navíc i v takovém případě můžeme stále vydělat! Nezapomeňte, že opce ztrácejí na své hodnotě nejvíce díky faktoru času. A tak pokud jsme za vypsanou opci inkasovali například 300 USD v době, kdy byla aktuální cena trhu 250, pak nyní, kdy je trh na hypotetické hodnotě 295, může mít již opce tak malou časovou hodnotu, že její nákup (i když je již téměř ATM) může stát např. pouze 100 USD a tím tedy pořád vyděláme 200 USD!

Toto tedy bylo letmé představení toho, co je opční vypisování a jak funguje. Samozřejmě, pokud budeme chtít skutečně začít opce vypisovat, je nutné jít v problematice daleko více do hloubky a nejprve podobné strategie důkladně testovat s hypotetickými penězi.

Závěrem článku dnes ještě rekapitulace:

• Opci můžeme nakoupit nebo vypsat
• Pokud opci nakoupíme, pak si kupujeme práva
• Ten, kdo opce nakupuje, musí za ně platit
• Ten, kdo opce vypisuje, okamžitě inkasuje premium na svůj účet
• Pokud opci vypíšeme, pak inkasujeme peníze, ale máme za ně závazky
• Nakoupenou opci můžeme kdykoliv zlikvidovat tím, že ji zpět někomu prodáme
• Vypsanou opci můžeme kdykoliv zlikvidovat tím, že ji zpět koupíme
• Nejhorší varianta při vypisování opcí je exercise; tomu se však můžeme vyhnout tím, že vypsanou opci koupíme zpět (zlikvidujeme) v momentě, kdy se cena dané komodity nebo akcie blíží k námi vypsané strike
• Až 80% všech OTM opcí vyprší jako bezcenných; to tedy znamená, že vypisování OTM opcí znamená již od začátku až 80% šancí na naší straně
• Vypisování opcí a nakupování opcí se vzájemně kombinují v rámci profesionálních strategií (o kterých primárně bude hovořit na svém semináři Mplay)

V příštím díle si povíme něco o obchodování opcí pro akciové tituly a ukáži vám skvělý nástroj zdarma na simulované obchodování akciových opcí.

Nakupování opcí se tedy může hodit jako takzvaná „directional“ strategie, neboli strategie, kdy máme na základě analýzy jasný dojem, že trh půjde určitým směrem a my chceme na tento směr spekulovat, avšak nechce se nám v příslušné komoditě nebo akcii otevírat konkrétní pozici. Druhý, obvyklejší způsob využívání nákupů opcí bývá využití opcí jako ochrany (tzv. hedging). Pojďme se zkusit podívat na konkrétní příklad jak directional využití opce, tak využití jako ochrany.

Odevřeme-li si aktuální trh kukuřice (CH7) a pustíme-li do grafu systém WCCI (pro poziční obchodování CCI s periodou 20), okamžitě by nás měl zaujmout aktuální obrázek. Aktuálně se trh nachází ve značném býčím trendu, což podporuje i strmě rostoucí EMA34, nad nímž se i trh aktuálně nachází. Do toho nám trh vytvořil v pátek velmi pěkné ZLR, takže zauvažovat o nákupu rozhodně nemusí být špatný nápad – pravděpodobnosti dle obrázku technické analýzy vypadají jednoznačně na naší straně.

Přesto se nám však z nějakého důvodu nechce otevírat „klasický“ kontrakt, proto můžeme dojít k závěru, že použití opce může být pro spekulaci na předpokládaný růst zajímavou alternativou.

Uzavírací cena kukuřice v pátek byla u březnového kontraktu na hodnotě 406.25. Začneme se tedy poohlížet po CALL opcích nad touto cenou.

Jelikož se však pohybujeme v březnovém kontraktním měsíci a březnovým opcím chybí do expirace zhruba měsíc, znamená to, že opce budou nyní velmi rychle a dramaticky ztrácet díky faktoru času na své hodnotě. Měsíc před expirací totiž téměř vždy začínají opce dramaticky ztrácet na své hodnotě – a tak i kdyby skutečně trh značně povyrostl, zdaleka to ještě nemusí znamenat, že naše opce adekvátně zhodnotí. Po opcích se tedy budeme rozumněji poohlížet až v červnovém kontraktním měsíci (CN7). Opět můžeme použít například již známou tabulku z www.alaron.com. Červnový kontrakt uzavřel na ceně 424.25, tj. zajímají nás tedy jakékoliv call opce nad touto hodnotou.

K dispozici je samozřejmě celá škála call opcí se strike nad zmíněnou hodnotou. Ty nejbližší jsou pak skutečně velmi drahé, neboť v sobě obsahují vysokou časovou hodnotu. Tak například za nejbližší strike price, tj. za call opci 430.0 bychom zaplatili 29.6 plného bodu, tj. 29.6 x 50 = 1480 USD! Náš zrak se tedy nutně musí poohlížet po vzdálenějších strike.

Pro většinu začíná být cenově přijatelné strike od 500 výše. Zde už bychom zaplatili za call opci řádově od 600 USD do 150 USD. Je však otázkou, jak vysoko se skutečně může trh do června vyšplhat a jaká je tedy pravděpodobnost, že naše opce zhodnotí. Nesmíme totiž zapomínat, že čas plyne v náš neprospěch, a tak i pokud trh poroste, avšak ne dostatečně rychle, může naše opce na hodnotě spíše ztrácet, než vydělávat! Proto bychom měli mít již v trhu nějaké zkušenosti, nebo alespoň statistické pravděpodobnosti toho, jak hodně může trh v rámci určitého časového období povyrůst.

Z tohoto prvního příkladu je tedy jasně patrné, že samotný nákup OTM opce není zrovna nejjednodušší a často i levná záležitost. Přesto je takovýto nákup vzdálenějších OTM opcí jednou z úplně nejzákladnějších strategií. Nutno pak říci, že asi i jednou z nejnešťastnějších. Dle statistik totiž kolem 80% všech OTM vyexpiruje jako bezcenných, proto samotnou strategii nákupů OTM opcí za účelem zhodnocení spíše nedoporučuji. Zajímavé začnou být opce až v momentě, kdy začneme porůznu kombinovat nákupy a výpisy a tvořit nejrůznější opční spready (o tom ještě v pozdějších dílech a převážně na seminářích Mplaye).

Další skutečností je, že hodnoty všech opcí se kromě časového faktoru mění i díky faktoru volatility trhu. Obecně to znamená, že v klidném stavu trhu mohou být opce levnější, v divokém dražší. Pokud bychom tedy neměli v tento moment finanční prostředky na nákup nějaké zajímavější a bližší call opce ve zmíněné kukuřici CN7, ještě to neznamená, že je všem dnům konec. Pokud totiž budeme každý den tabulku s hodnotami opcí pozorovat (práce na 2 minuty denně), můžeme jednoho dne zjistit, že je náhle námi předvybraná opce podstatně levnější a v ten moment je již její nákup zajímavější investice. Opční byznys je skutečně často o čekání. Nejprve si musíme umět počkat, až se opce, která nás potenciálně zajímá, vyskytne za takovou cenu, jež je pro nás atraktivní. Poté musíme často čekat týdny, zdali opce zhodnotí.

Přesto jedno rozhodně zajímavé využití OTM opcí existuje a tím je využívání opcí jako stop-lossu – tj. využít opce pro ochranu (hedging).

Pokud bychom se totiž rozhodli vzít již zmíněnou dlouhou pozici v březnové kukuřici (CH7), pak bychom nutně museli umístit nějaký stop-loss. Pokud bychom však použili „klasický“ stop-loss, pak bychom při jeho protnutí byli automaticky venku z trhu. Můžeme se však rozhodnout použít místo stop-lossu nějakou bližší OTM put opci.

Tak například za put opci na strike 400 bychom zaplatili 300 USD. Pokud by pak naše dlouhá pozice nenabrala směr vzhůru ihned po našem vstupu, ale ještě by krátce korigovala právě na cenu kolem 400, s opcí bychom nemuseli ještě být z trhu nutně venku. Put opce by nám za určitých okolností (převážně zbývajícím času) skvěle posloužila i v případě, že by trh padnul i více pod 400 USD a zároveň v případě, že by trh po kratší korekci do oblasti 400 začal opět růst nahoru, tj. začal se chovat tak, jak jsme doufali, můžeme naši OTM put opci ještě prodat a inkasovat část z naších 300 USD zpět (třeba i celou polovinu). Takže zatímco „klasický“ stop-loss by nás vyhodil z pozice a my museli zkusit naskočit podruhé, přičemž první pokus nás stál 300 USD, použití put opce namísto stop-lossu by nás v první pozici podrželo a naše ztráta by se mohla zmenšit například na polovinu. Toto jsou vše samozřejmě pouze hypotetické situace, vždy záleží na čase zbývajícím do expirace a aktuální volatilitě trhu. Použití OTM opce jako „ochrany“ však často dává daleko větší smysl, než nakupovat OTM opce s vidinou jejich zhodnocení. Pokud umíme opce jako ochranu správně používat, může to být „levnější“ a efektivnější řešení, než klasické stop-lossy. I zde je však třeba nějaký čas, který strávíme zkoumáním a sledováním opčních tabulek, vedením si poznámek a deníku a testováním. Přesto už po dnešku alespoň máme trochu představu o tom, že i pro opční strategie je možné využít nástroje jako je systém WCCI, že nakupování OTM opcí je poměrně náročná strategie s nízkou pravděpodobností úspěšnosti, a že používání opcí namísto stop-lossu může být pro někoho zajímavá a efektivnější varianta.

Příště si již něco prozradíme o výpisech opcí, abychom se mohli pomalu začít posouvat k zajímavějších opčním strategiím – již zmíněným opčním spreadům.

Oceňování premií je prakticky vše, kolem čeho se opční byznys točí. Cena premia je vždy jedna z nejdůležitějších věcí, jaká v rámci jakékoliv opční strategie bude obchodníky vždy zajímat. Řekněme například, že usoudíme, že ceny komodity nebo akcie XY půjdou nahoru. Rozhodneme se tedy nakoupit nějakou call opci. Ale jakou? S jak vzdálenou od strike? S jakou časovou hodnotou? Jaké premium je přiměřené a jaké již nikoliv? Toto budou většinou otázky, na které opční obchodníci budou hledat odpovědi.

V rámci jednoduššího posuzování premií se tedy dělí opce na 3 kategorie:

• ITM opce
• ATM opce
• OTM opce

Pojďme si tyto důležité pojmy nyní vysvětlit krok po kroku a snažte si je dobře zapamatovat, protože se všemi těmito pojmy se v opčním byznyse velmi často pracuje.

OTM (out-of-money)

Opce, jejichž zkratka by se dala volně přeložit jako „opce mimo peníze“. Jaké opce se označují jako OTM?

V případě call opcí jsou to opce, které mají strike výše (a zejména podstatně výše), než je aktuální cena dané komodity nebo akcie.

V případě put opcí jsou to opce, které mají strike níže (a zejména podstatně níže), než je aktuální cena dané komodity nebo akcie.

Pokud by například aktuální cena komodity XY byla 1000, pak OTM call jsou opce se strike 1100, 1200, 1300.... a OTM put jsou opce se strike 900, 800, 700.....

Všechny tyto opce jsou relativně velmi vzdálené od aktuální ceny, proto se říká, že jsou „mimo peníze“. Trh ještě musí urazit nějaký kus cesty, aby tyto opce začaly nabývat na hodnotě a staly se takzvaně opcemi „v penězích“.

Nakupování OTM opcí je jedna z velmi častých strategií. Obchodník je například přesvědčen, že trh půjde nahoru. Nakoupí tedy vzdálenou OTM opci za levný peníz, např. 100 USD a čeká, zda-li se jeho domněnka potvrdí. Pokud ano a trh skutečně povyroste, navíc dostatečně rychle (protože opci „užírá“ její hodnotu postupně a nekompromisně plynoucí čas), pak se z jeho OTM opce může stát ATM opce (viz dále), její hodnota náhle může být místo 100 USD celých 300 USD, a tak se obchodník může rozhodnout opci prodat a inkasovat tak profit 200 USD. Tato jednoduchá strategie nákupu OTM opcí je však často spíše pro amatéry (což ovšem neznamená, že nejsou tací, kterým dobře funguje), neboť se obecně jedná o jednu z nejméně fungujících strategií (až 80% všech OTM opcí vyexpiruje jako bezcenných, tj. většina obchodníků o částku, kterou zaplatila za premium, přijde). Přesto se OTM opce hojně používají pro různé profesionální strategie nejrůznějších opčních spreadů (o tom však až mnohem později a především na semináři Mplaye).

ATM (at-the-money)

Další typ opce je taková, které je takzvaně „na penězích“, nebo-li taková, jejíž strike koresponduje s aktuální cenou dané komodity nebo akcie.

Pokud je například cena akcie 100.3, pak nejbližší opce, které je možné nakoupit, může být například za cenu 100. Těmto opcím se říká ATM opce, nebo-li opce „na penězích“.

ATM opce se opět využívají převážně v pokročilejších strategiích a často i v rámci takzvaných „výpisů opcí“ (o tom též až v některé z dalších částí seriálu). Hodnota premia ATM opcí je již samozřejmě značná a pro nákup opcí je třeba občas sáhnout hlouběji do kapsy. Abych zde používání opcí ATM (v kombinaci s OTM) alespoň trochu předznamenal: řekněme, že cena komodity XY je právě 1000 a obchodník se domnívá, že cena půjde nahoru. Může tedy například nakoupit ATM opci, která by s každým dalším pohybem nahoru rostla na ceně. Aby se však obchodník pojistil i pro případ, že cena půjde dolů a on by v takovém případě rád inkasoval alespoň něco ze svých peněz zaplacených za ATM call zpět, může k tomu nakoupit OTM put opci. A pokud se mu nechce za tuto OTM put opci platit další peníze, může k tomu ještě vypsat vzdálenější OTM call opci, čímž sice omezí svůj potenciální profit, avšak může okamžitě inkasovat peníze, za které OTM put opci nakoupí – z jeho kapsy tedy již na OTM put opci nebude třeba vydat ani cent. V nejhorším případě tedy obchodník přijde například maximálně o 50% toho, co zaplatil za ATM call. Jeho riziko je omezené a poměrně přesně kontrolované.

ITM (in-the-money)

Poslední kategorie opcí jsou takzvané opce „v penězích“. Co to znamená?

V případě call opcí jsou to všechny opce, které mají strike níže, než je aktuální cena dané komodity nebo akcie.

V případě put opcí jsou to všechny opce, které mají strike výše, než je aktuální cena dané komodity nebo akcie.

Řekněme, že jsme před 2 týdny, když byla cena komodity nebo akcie na ceně 100 získali přesvědčení, že cena půjde nahoru. Proto jsme nakoupili call opci na strike 110. Trh skutečně povyrostl a nyní je trh na hodnotě 115. To tedy znamená, že naše opce velmi razantně zhodnotila a momentálně je 5 USD „v penězích“. Vlastníme call na strike 110, trh je na 115, tj. naše strike je níže než aktuální cena trhu.

Co se navíc děje s naší call opcí v momentě, kdy trh překročí hodnotu 110 a dále roste? Od toho momentu naše opce hodnotí naprosto stejně, jako bychom měli v trhu právě otevřenou dlouhou pozici za cenu 110. Pokud by se například jednalo o trh kukuřice (corn), pak by od momentu, kdy by cena kukuřice vzrostla ze 110 na 115, zhodnotila naše call opce se strike 110 o 250 USD. Jak to? Protože 1 bod v kukuřici = 50 USD a naše call opce je již 5 bodů „v penězích“, tj. 5x50 = 250 USD.

Těmto 250 USD se též říká intrinsic value (skutečná hodnota). Instrinsic value se vztahuje pouze a jen k ITM opcím a jedná se vlastně o hodnotu, o kterou je již opce v „penězích“.

Pojďme si ITM opci ještě demonstrovat v rámci put opcí.

Řekněme, že jsme nedávno, když se trh zrovna nacházel na hodnotě 1000, nakoupili OTM put opci na strike 980. Trh od té doby poměrně dost padnul a nyní se nachází na hodnotě 950. Z naší OTM opce se tedy rázem stala ITM opce, s aktuální intrinsic value 30 bodů. Opci samozřejmě můžeme držet dále, protože dokud bude trh dále klesat, ta nám bude dále a dále hodnotit. Nebo můžeme opci prodat a inkasovat tučný profit.

Příklad závěrem

Pojďme si nyní opět vše ukázat na názorné tabulce opčního řetězce (option chain) získaného ze stránky www.alaron.com (po kliknutí vám vyjede přímo tabulka trhu v příkladu dále). Tentokrát se podíváme na trh březnové pšenice (WH7). V pátek cena uzavřela na hodnotě 93.75. Pokud se tedy podíváme na opční řetězec, jaké opce budou ATM, jaké ITM a jaké OTM?

Již by měl každý bez váhání odpovědět.
ATM opce call i put jsou opce na strike 94.00. OTM call jsou opce se strike 95.00 a více (vyznačeno modře), OTM put jsou opce se strike 93.00 a níže (vyznačeno modře). Tyto opce jsou logicky nejlevnější. ITM call jsou pak opce se strike 93.00 a níže (vyznačeno zeleně) a ITM put jsou opce se strike 95.00 a výše (vyznačeno zeleně). Tyto opce jsou logicky nejdražší.

Důkladně si tabulku prostudujte a ujistěte se, že se v těchto pojmech perfektně orientujete a dostatečně jim rozumíte.

Pojem čas se velmi těsně vztahuje k oceňování opcí – tj. k určování toho, kolik bude daná opce na danou strike v určité konkrétní komoditě stát. Právě čas může hodnotu opce velmi dramaticky ovlivnit. Než si ale ukážeme jak, projděme si v prvním kroku zatím oceňování hodnoty opcí (premia) bez faktoru času.

Pokud chceme nakupovat CALL nebo PUT opce, pak již z logiky věci vyplývá, že nejdražší opce by měly být vždy takové, které mají strike velmi blízkou aktuální ceně dané komodity a nejlevnější naopak ty opce, které mají strike vzdálenou co nejdále od aktuální ceny dané komodity (tedy vzdálené co nejdále od aktuální ceny na býčí stranu v případě CALL opcí - NAD aktuální cenou - a v případě PUT opcí zase co nejvíce vzdálené od aktuální ceny na medvědí stranu - POD aktuální cenou). Proč? Jednoduše proto, že čím vzdálenější strike od aktuální ceny, tím menší pravděpodobnost, že daná komodita k této ceně skutečně dojde.

Pojďme ale popořadě. Zkusme si ukázat ceny premií na konkrétním příkladu, na kterém se zároveň už i naučíme, kde a jak vyhledávat a číst informace potřebné k obchodování opcí.

Řekněme, že aktuální cena kukuřice CH7 je na hodnotě 405 centů (což přibližně skutečně je). Nyní můžeme z nějakého důvodu dojít k závěru, že cena bude dlouhodobě růst. Z nějakého důvodu však nechceme do trhu vstupovat s pomocí klasického futures kontraktu (třeba proto, že se obáváme nebezpečí korekcí a pull-backů), a tak nám zcela správně připadne jako dobrý nápad zkusit takovou situaci obchodovat s pomocí opcí. Otázka číslo jedna tedy zní: po jaké opci se budeme poohlížet? Call nebo put? Z toho, co již víte o opcích z minulého dílu, byste měli všichni bez váhání odpovědět Call.

Pojďme se tedy nyní podívat na aktuální ceny jednotlivých call opcí a přesvědčme se sami, že čím vzdálenější stike od aktuální ceny budeme chtít nakupovat, tím levnější premium (cena opce) bude.

K vyhledání hodnot opcí můžeme použít na internetu celou řadu zdrojů. Můj oblíbený zdroj je stránka www.alaron.com. Zcela vlevo nahoře kliknete na Quotes & Charts, po té vlevo na Grains, v tabulce najdete kukuřici (Corn) a kliknete u příslušného kontraktního měsíce na červenou malou podkovu, která slouží k zobrazení opčních informací. Informace, které se zobrazí ve spodní části stránky (musíte odrolovat stránku dolů, abyste tabulku viděli), vypadají zhruba takto:

Co nám tato tabulka vztahující se ke kontraktu CH7 říká?

V levé části nazvané CALL vidíme hodnoty premia pro call opce. V pravé části nazvané PUT vidíme hodnoty premia pro put opce. Ve třetím sloupečku zleva nazvaném STRIKE vidíme jednotlivé strike price, na které je možné opce koupit. Hodnota LAST jak pod kategorií CALL tak pod kategorií PUT pak uvádí poslední obchodované hodnoty premia na jednotlivé STRIKE. Pozor, jedná se o hodnoty udávané v plných bodech, nikoliv v dolarech. Jeden plný bod v kukuřici znamená 50 USD, takže například hodnota 19 znamená, že daná opce právě stojí 19 x 50 = 950 USD.

Zpět ale k našemu příkladu. Řekli jsme si, že budeme mít zájem nakupovat call opce, neboť předpokládáme růst ceny kukuřice v budoucnu. Našim cílem je zjistit, zda-li skutečně vzdálenější opce budou levnější, než ty bližší.

Náš zrak se tedy bude soustředit do levé části CALL (spekulujeme na růst) a v sloupečku LAST budeme hledat hodnoty premií, která se vztahují na STRIKE větší, než 400. Konkrétně nás tedy zajímá následující část tabulky:

Z tabulky je tedy naprosto zřejmé, že za vzdálenější call opce zaplatíme skutečně mnohem méně, než za bližší. Tak například za CALL 450.0 zaplatíme 2,4 x 50 USD = 120 USD. Za velmi vzdálený CALL 600.0 zaplatíme dokonce pouze 5 USD, avšak za velmi blízký CALL 405.0 zaplatíme 13,6 x 50 = 680 USD. Vidíte? Naučit se v takové tabulce číst vyžaduje trochu cviku, ale již za krátko byste tuto dovednost měli bez problémů zvládnout.

Nyní jsme si tedy ukázali, že cena premia závisí na vzdálenosti stike od aktuální ceny dané komodity. Již na začátku jsme si však řekli, že dalším velmi podstatným faktorem v opčím obchodování, v podstatě jedním ze zcela nejdůležitějších faktorů, je čas. Co si pod tímto představit?

Zkrátka a dobře, že hodnotu premia neovlivňuje pouze vzdálenost strike od aktuální ceny, ale převážně pak skutečnost, kolik času zbývá do expirace dané opce.

Ukázka výše se týká březnového kontraktu kukuřice (CH7). Do doby expirace opcí tedy zbývá něco kolem měsíce a půl – tj. ne mnoho času. Kolik by však byly hodnoty premia, nebo-li ceny opcí na stejné strike avšak ve vzdálenějším kontraktním měsíci? Pojďme si otevřít nyní tabulku vzdálenějšího kontraktního měsíce CN7 (červnový kontrakt kukuřice) a obě tabulky porovnejme.

Nyní by již měl každý vidět to, co právě vidím já. Hodnoty premia opcí na stejné strike, o kterých jsme hovořili před chvílí v souvislosti s kontraktem CH7, jsou nyní u konktraktního měsíce CN7 dramaticky vyšší!

Tak například CALL 600.0 nyní nestojí 5 USD, ale již 5,2 x 50 = 260 USD a CALL 450.0 nestojí 120 USD, ale dokonce celých 26,2 x 50 = 1310 USD! Ha, vidíte ten obrovský rozdíl?! Přitom vše, co se stalo je, že jsme nyní vybrali opce s vyšší časovou hodnotou, nebo-li takové, kterým do expirace zbývá podstatně více času. Čas je tedy bez pochyb jeden z nejdůležitějších faktorů při oceňování opcí!

A právě na tomto fenoménu stojí celá řada strategií, které si načrtneme ještě později a o kterých pak bude převážně hovořit Mplay. Právě díky tomuto fenoménu je opční obchodování v principu velmi odlišné od „klasického“ obchodování futures a často můžeme na opcích vydělávat dokonce i když se ceny příslušných komodit vůbec nikam nehýbou! Chápat význam času v obchodování s opcemi je tedy kriticky důležité.

Pamatujte si tedy pro dnešek následující

• čím větší časovou hodnotu v sobě opce má, tj. čím delší čas do její expirace, tím vyšší bude premium opce, tj. tím více bude opce stát
• premium opce dramaticky rychle klesá zejména poslední měsíc před expirací; v tomto období mohou být dokonce prakticky bezcenné i opce se strike velmi, velmi blízko aktuální ceně dané komodity
• čas je tedy pro ohodnocování opcí často ještě důležitější, než aktuální cena dané komodity, a proto se s časem důsledně pracuje v celé řadě opčních strategií

Příště si řekneme něco o výrazech OTM, ATM, ITM a samozřejmě budeme pokračovat i v dalších informacích potřebných k tomu, abychom mohli začít opce zdárně obchodovat. Do té doby však všem vřele doporučuji začít zkoušet brouzdat opčními iformacemi na zmíněné stránce www.alaron.com a sami si již vyhledávat hodnoty premií pro různé trhy na různé strike. Orientaci v podobých tabulkách je třeba dostat plně do krve.

Pokud již víme, že opce znamená vlastně předkupní právo na určitou věc za určitou cenu, s možností uplatnění po určitou dobu, můžeme si poměrně jednoduše odvodit, jak taková předkupní práva aplikovat v rámci tradingu.

Tak, jako v jakémkoliv jiném byznyse spjatém s opcemi i v tradingu platí, že opci kupujeme jako „rezervaci určité ceny na určité období“.

Řekněme, že koupíme květnovou opci v trhu s Cukrem (SB) na cenu 11.70. Nechme zatím bokem důvody, proč bychom tak měli činit a kolik bychom za takovou opci zaplatili. Podstatné je, že nákupem takové opce jsme tedy dosáhli dvou věcí:

1) koupili si právo otevřít komoditní kontrakt na ceně 11.70
2) koupili si čas, během kterého takto můžeme učinit.

Pokud je dnes začátek ledna, mohu využít kdykoliv až do expirační lhůty (konkrétní den v květnu) možnost otevřít komoditní kontrakt na ceně 11.70, ať je právě cena kdekoliv.

Samozřejmě, už všichni víme, že kontrakt je možné otevřít buďto na dlouhou (long) stranu, nebo na krátkou (short) stranu. I toto je třeba v rámci nákupu opce vyspecifikovat. Jestliže se rozhodnu využít své opční právo otevřít kdykoliv až do května pozici za cenu 11.70, bude to na stranu long, nebo na stranu short?

Aby v tomto bylo zcela jasno, existují v tradingu dva druhy opcí: takzvané call a takzvané put.

Call opce nám dávají právo kdykoliv až do doby expirace opce otevřít na dané ceně (11.70) pozici na dlouhou stranu.

Put opce nám dávají právo kdykoliv až do doby expirace opce otevřít na dané ceně (11.70) pozici na krátkou stranu.

Cena, na které bychom v případě rozhodnutí využít naše opční právo pozici otevřeli, v našem příkladě cena 11.70, se nazývá strike cena, resp. strike price.

Pokud jsme se tedy rozhodli nakoupit naši opci v trhu s cukrem z důvodu spekulace na růst ceny, přesný název této nakoupené opce by zněl:

CALL SUGAR MAY 2007, STRIKE 11.70

Pouze call opce nám totiž dává právo otevřít na ceně strike dlouhou pozici, nikdy však krátkou.
Pokud bychom naopak spekulovali na budoucí pokles trhu, s tím, že bychom řekněme spekulovali na pád od ceny 11.00 níže, zřejmě bychom volili nákup put opce. Přesný název opce by tedy zněl:

PUT SUGAR MAY 2007, STRIKE 11.00

Put opce nám dává právo otevřít pouze short pozici od strike ceny, nikdy ne long.

Proto si pamatujte:

CALL (čti "kól") = spekulace na růst ceny
PUT (čti "put") = spekulace na pokles ceny

Tímto způsobem tedy můžeme nakupovat opce na jednotlivé trhy nebo akciové tituly, abychom si „rezervovali“ možnost kdykoliv až do doby expirace otevřít příslušný kontrakt (long v případě call opce a short v případě put opce) za konkrétní cenu - strike.

Všem jasné? Doufám, že ano. Zatím se nejedná o nic složitého – pouze jsou zde trochu jiné pojmy a principy než v „klasickém“ futures a akciovém obchodování, je tedy třeba se s takovýmito dobře seznámit.

Pojďme tedy dál a vysvětleme si ještě jeden pojem: pokud bychom kdykoliv využili našeho opčního práva a skutečně opci proměnili do konkrétní pozice, tj. v případě call opce si nechali otevřít long pozici na konkrétní strike, nebo v případě put opce short pozici na konkrétní strike price, pak bychom učinili něco, čemu se říká exercise.

V praxi to vypadá tak, že dáte svému brokerovi povel, aby využil vašeho opčního práva a otevřel vám konkrétní příslušné pozice vztahující se k dané opci. Broker pak provede právě exercise, nebo-li s okamžitou platností otevře pozici za cenu srike, ať je právě aktuální cena jakákoliv.

Hned vysvětlím názorně.

Pokud bychom v cukru vlastnili CALL opci na STRIKE 11.70 a dali brokerovi instrukci provést exercise, učiní tak, ať je právě aktuální cena cukru jakákoliv – může být 11.90 nebo 11.50. Vaše pozice však vždy bude otevřena za cenu 11.70, ať se děje cokoliv. Tím pádem mohou nastat pouze dvě situace:

Je-li aktuální cena v době exercise větší než 11.70, broker vám vlastně automaticky otevírá pozici se ziskem. Řekněme, že je aktuální cena cukru 11.90. Jenomže vy díky exercisu nyní vlastníte long kontrakt otevřený na ceně 11.70, takže jste se svým kontraktem již ve zisku 224 USD (jeden bod v cukru = 11.20 USD, tj. 20 x 11.20).

Pokud je aktuální cena v době exercise menší než 11.70, broker vám vlastně automaticky otevírá pozici se ztrátou. Řekněme, že je aktuální cena cukru 11.50. Jenomže vy díky exercise nyní vlastníte long pozici otevřenou na ceně 11.70, takže jste se svou pozicí v aktuální ztrátě 224 USD.

Kdo takovou ztrátu kryje? Ten, kdo vám opci prodal. To však není v tento moment ještě důležité. Nyní probíráme opce ze strany nákupčích, ke straně prodejců, nebo-li „vypisovatelů“, se dostaneme v našem seriálu až později.

Ať už si tedy nyní lámete nad výše napsaným hlavu jakkoliv, pamatujte si pak jednu velmi podstatnou věc: exercise je velmi výjimečná věc. Málokterý opční obchodník exercise využívá. Opční byznys stojí na jiných základech než je exercise. Nemusíte se tedy exercisem příliš trápit, je však důležité tento pojem znát.

V čem tedy spočívá skutečný trik obchodování opcí? Jak již správně někteří tuší, spočívá v premiu.

Už jsme si minule vysvětlili, že premium je vlastně cena, kterou za případnou opci zaplatíme.

Jenomže taková cena se neustále mění. Samotné premium tedy může být perfektním předmětem samostatného byznysu. Pokud opcím správně rozumíme, můžeme se naučit premium kupovat levně a prodávat draho. A to je zatím jedna z mnoha variant toho, co vše se dá s premiem dělat (skutečná „kouzla“ vám ukáže především Mplay). Přesto ještě chvíli u této myšlenky zůstaňme a ještě jednou se s ní vraťme k našemu příkladu s cukrem:

Zcela hypoteticky, CALL SUGAR MAY 2007, STRIKE 11.70 jsme mohli nakoupit například za cenu 200 USD. To je cena, kterou jsme za opci zaplatili – kolik jsme zaplatili za naše právo kdykoliv až do stanoveného termínu (doby expirace) otevřít příslušnou pozici za strike cenu.

Jenomže tato cena, oněch 200 USD nazývaných premium, se zcela určitě bude až do doby expirace měnit tak, jak se mění i trhy a hlavně jak plyne čas!

Za 2 týdny tedy může být hodnota premia CALL opce se STRIKE 11.70 namísto 200 USD již celých 600 USD a my se s klidem můžeme rozhodnout naší opci prodat a vydělat tak rovných 400 USD.

O co tedy v tomto byznyse běží především?

1) o premium,
2) o čas.

K tomu všemu se dostaneme dále až v následujícím díle.

Dnes ještě jednu rekapitulaci, aby bylo všem všechno jasné.

• můžeme si koupit opci na jakoukoliv komoditu nebo akcii
• za nákup jakékoliv opce zaplatíme konkrétní cenu, které se říká premium
• opci můžeme koupit na jakoukoliv strike price
• opce nám dává právo do určitého termínu (doby expirace) kdykoliv otevřít příslušnou pozici na příslušné strike price
• v případě, že vlastníme call opci, můžeme využít naše právo a otevřít pozici na příslušné strike pouze na stranu long
• v případě vlastnictví put opce můžeme využít naše právo a otevřít pozici na příslušné strike price pouze na stranu short
• pokud bychom tohoto práva využili, došlo by k takzvanému exercise
• exercise však není hlavním důvodem obchodování opcí; na tomto opční byznys nestojí
• opční byznys se „točí“ hlavně kolem premia

A nyní to nejlepší:

• v případě jeho perfektního pochopení můžeme právě na pemiu vydělávat peníze, a to často i zcela nezávisle na tom, zda-li trhy půjdou nahoru nebo dolů!

V příštím díle si ukážeme konkrétní opce na konkrétní strike price pro konkrétní trhy. Ukážeme si, jak vysoká jsou pro takové jednotlivé opce premia a vysvětlíme si o oceňování premií něco více. Začneme se více ponořovat do toho, jak nám premia mohou pomoci postavit si profitabilní byznys.

Než se dostaneme k přesnému principu obchodování opcí na trzích, začněme dnes trochu srozumitelnějším příkladem, z pro mnohé „srozumitelnější“ oblasti.

Jedním z nekomodnitních byznysů, kde se hojně obchoduje s opcemi, je filmový průmysl. Jenom v Los Angeles žije přes 10 000 scénáristů, a tak každý rok vzniká minimálně několik tisíc nových scénářů. Některé jsou lepší, některé horší a některé jsou tak kvalitní, že o ně projeví zájem největší Hollywoodská studia. Problém je však v tom, že každé studio natočí pouze několik scénářů ročně, a tak množství potenciálně zajímavých scénářů vysoce převyšuje množství filmů, které se každý rok natočí.

Samozřejmě, Hollywood je vysoce konkurenční prostředí. Žádné studio si nechce nechat ujít skutečně skvělý a nápaditý scénář. Jenomže na druhou stranu, pokud by si chtělo určité studio, například Paramount pojistit, že veškeré nejkvalitnější scénáře bude vlastnit právě ono, muselo by jednak sáhnout velice hluboko do kapsy a jednak výrazně zariskovat. Vkus publika se totiž průběžně každé 2-3 roky mění, a tak pokud by studio letos nakoupilo všechny skvělé scénáře na romantické komedie, docela možná by muselo zaplatit více jak 10 milionů dolarů, přičemž příští 3 roky by mohly romantické komedie zcela vyjít z módy a studio by tak tedy vlastnilo bezcenné scénáře, které by byly považovány za špatnou investici.

Žádné studio nechce tedy nakupovat příliš mnoho scénářů dopředu, neboť takovýto tah není příliš efektivní. Přesto ale nechce studio pustit zajímavou látku někomu druhému a rádo by si takovou nechalo pro sebe. Jak tedy z takové situace ven?

Řešení bylo vynalezeno již před mnoha desetiletími, kdy někdo přišel s nápadem, že pro obecné účely by se mohl začít využívat nástroj zvaný opce.

Opce jsou nástrojem, který vám vlastně umožní „zablokovat“ si určitou danou věc (práva na filmový scénář) na určitou dobu a určitou cenu. Během takové doby vám sice práva nepatří, ale zato vám patří určitá exkluzivita v tom, že jste jediný, kdo může chtít během přechodného období látku koupit, a to dokonce již za předem známou a jasně definovanou cenu.

Pokud tedy dostane studio Paramount do ruky scénář na film „Jurský park IV“ a shledá tento scénář jako mimořádně kvalitní, může začít uvažovat o jeho koupi. Jenomže dinosauři právě nejsou v kurzu a navíc autor scénáře patří k jedněm z dražších, takže se filmovému studiu nechce scénář koupit okamžitě. Raději by počkalo na dobu, až zase přijdou dinosauři do kurzu. Takové čekání však může být na druhou stranu nebezpečné, protože studio Universal může mít lepší analytické oddělení, které došlo k závěru, že dinosauři budou v kurzu už příští rok, a tak může být pro Universal zajímavé scénář koupit. Nebo se také může stát, že za rok začnou být dinosauři tak silně v kurzu, že scénárista začne za svůj scénář požadovat podstatně větší částku než nyní. To však ve jménu konkurenčního boje nechce Paramount dopustit. Pramount si chce pojistit jak práva, tak cenu už nyní.

Studio Paramount se tedy může (a s vysokou pravděpodobností by to v takové situaci i udělalo) rozhodnout, že nekoupí scénář, ale koupí k němu opční práva. Tím si tedy na časově vymezenou dobu koupí práva na to, že během smluvně daného intervalu bude studio Paramount jediné, které smí koupit celý scénář. Žádnému jinému studiu během takové doby nesmí být scénář prodán. To ale ještě není vše. Studio Paramount si v rámci opce zároveň i pojistí cenu. Řekněme, že za půl roku začnou být dinosauři opět v kurzu a studio Paramount se může rozhodnout využít svého opčního práva a odkoupit scénář. Jenomže i autor by v ten moment pochopil, že dinosauři začínají být opět v kurzu, a tak zatímco před půl rokem mohl požadovat za svůj scénář 2 miliony dolarů, dnes už může s klidem požadovat 3 miliony dolarů. Pokud však studio projeví zájem o nákup opce, může si pojistit v rámci opce i budoucí cenu. Součástí opce tedy bude nejenom to, že příští dva roky nesmí autor prodat scénář nikomu jinému, ale i skutečnost, že pokud se Paramount kdykoliv během oněch dvou let rozhodne využít svého opčního práva koupit scénář, bude mu prodán za jasně specifikovanou částku – tj. 2 miliony dolarů.

Paramount tedy může koupit třeba na 2 roky opční práva, neboli tak zvanou opci, a to řekněme za částku 250 tisíc USD, zatímco celý scénář by stál 2 miliony USD, což se nechce studiu právě teď investovat. Opční obchod namísto odkoupení celého scénáře se tedy ukáže jako ideální řešení a navíc může být pro všechny strany velice výhodný. Paramount má jistotu, že příští dva roky nedostane scénář konkurence a zároveň si již nyní pojistí konkrétní cenu. Scénárista inkasoval do kapsy příjemných 250 tisíc USD, zároveň mu však stále scénář 100% patří. V lepším případě ho tedy čekají další 2 miliony dolarů, v horším případě po dvou letech cena vyexpiruje, studio scénář neodkoupí a autor se jej může pokusit prodat pod cenou někde jinde. Oněch 250 tisíc mu však již nikdo nevezme.

Shrnutí a první základní pojmy

Pokud tedy mluvíme o opcích, můžeme již nyní říci, že víme a chápeme následující:

Opce jsou předkupní práva, definovaná na přesnou cenu a přesně danou časovou dobu. Opce nám říká, že můžeme během přesně časově daného období přednostně koupit konkrétní věc, a to za předem přesně stanovenou cenu. Právě čas bude jeden z nejdůležitějších faktorů v případě obchodování opcí na futures a akciových trzích.

Opce nám pomáhají pojistit si určitou cenu. Ceně, která je daná opčním právem (tj. ony 2 miliony, pokud by se Paramount rozhodl své opční právo během dvou let využít) se říká strike price a řekneme si o ní něco více v dalším díle.

V případě uzavírání opčních obchodů musí být vždy dva subjekty: jeden, který opce nakoupí a druhý, který je poskytne (tj. prodá). Tomu, kdo opce poskytuje, se říká vypisovatel. Opce tedy můžeme nakoupit, nebo vypsat.

Pokud chceme koupit opční práva, která nám zaručí, že budeme moci určitou věc během přesně definované doby v budoucnu nakoupit, a to za předem přesně definovanou cenu, pak musíme za taková opční práva zaplatit. Částku, kterou za takovou opci zaplatíme, nazýváme opční premium. (Tj. studio Paramount za časový interval 2 roky a předem danou cenu 2 miliony v případě, že se rozhodne využít své právo scénář koupit, zaplatí opční premium 250 tisíc USD).

Premium jde okamžitě do kapsy vypisovatele a zůstává mu i po uplynutí opcí vymezené doby – tj. po expiraci dané opce.

Tolik tedy k základnímu vysvětlení pojmu opce. Příště si již začneme vysvětlovat, jak opční byznys funguje v případě komoditních a akciových trhů.