Kniha autora Van Tharpa (mimo jiné autor knihy Trade Your Way to Financial Freedom) věnovaná position sizingu je svou komplexností a detailností první svého druhu na trhu. I když existují další různé knihy na podobná témata, tato knižní novinka je skutečně velmi rozsáhlá a detailně zpracovaná nesmírné množství modelů position-sizingu v takové formě, že jsem doposud nenarazil na "konkurenci". A to i přesto, že s Petrem vlastníme velmi mnoho knih o tradingu. Pojďme se tedy na knihu podívat trochu podrobněji.

Formát knihy

I když formát knihy není pro mě nikdy tak důležitý, jako její obsah, tentokrát jsem byl formátem velmi mile překvapený. Zatím co jsem v poštovním balíčku čekal knihu "standardní" velikosti, obdržel jsem knihu výrazné velikosti (větší formát A4) a výrazné tloušťky (dobrých pár centimetrů). Podobnou "bichli" jsem rozhodně neočekával a ještě před nalistováním první stránky jsem se nemohl ubránit pocitu, že tentokrát dostávám za nemalou cenu poměrně adekvátní hodnotu. Samotná forma skutečně působí skvěle.

Pokud začnete listovat stránkami, ani zde to není o nic horší: kniha je plná velmi podrobně zpracovaných tabulek, popsaných situací, ukázkových equity grafů, atd. Čte se velmi příjemně, formát a velkost písma i zalomení jsou vydařená. První dojem po obdržení knihy byl tedy více než skvělý - po formální stránce patří kniha jednoznačně k nadprůměru.

Obsah knihy

Ačkoliv se kniha věnuje velmi podrobně celé škále modelů position-sizingu, není to zdaleka to jediné, co v knize naleznete.

Kniha výrazně zaujme už v samotném začátku metodou hodnocení systému zvanou SQN (System Quality Number), která je dílem autora knihy. Jedná se o poměrně unikátní metodu hodnocení obchodních systémů, se kterým se pracuje dále v knize. V principu nejprve s pomocí metody SQN ohodnotíte konrétním číslem svůj obchodní systém a dále pak uzpůsobujete metody position-sizingu adekátně vašemu SQN. Metoda hodnocení systému vypadá velmi smysluplně a díky SQN náhle celý position-sizing dostává podstatně jiný rozměr. Díky SQN je celá záležitost výrazně komplexnější a "kompaktnější".

Samotné metody position-sizingu jsou zde rozebrány velmi důkladně. Nemyslím nyní z akademického pohledu, ale z pohledu ryze praktického. Je vidět, že autor nejenom tématu velmi dobře rozumí, ale také má s tématem bezpočet praktických zkušeností. V podstatě každá další kapitola věnující se konkrétním metodám position-sizingu přináší mnoho nové inspirace i řadu nových, praktických a využitelných informací. Informací je dokonce tolik, že knihou budete listovat ještě hodně dlouho a neustále se vracet k dalším a dalším ideám.

Součástí knihy je samozřejmě i velmi rozsáhlá kapitola o risku a takzvaném R-Multiply, konceptu, který autor představil už v knize Trade Your Way to Financnial Freedom, ale také několik souhrnných stránek na téma tradingu obecně, včetně psychologie. Jako velmi cennou však zde hodnotím část, ve které jsou představovány i potenciálně velmi nebezpečné, nesmyslné, nebo nefunkční metody position-sizingu, jako například Kellyho formula, nebo metody Joe Rosse. V dané kapitole je jasně vysvětleno, proč se jedná o přístupy nesmyslné a potenciálně nebezpečné, u některých částí stojí argumenty skutečně k zamyšlení.

Velký důraz je v celé knize kladen na nalezení optimálního vzoru position-sizingu v souvislosti s vašimi investičními cíli, proto je velmi dobré už při čtení knihy alespoň rámcově vědět, čeho chcete v tradingu dosáhnout - pouze tak pro vás bude mít kniha ještě další rozměr a ještě hlubší praktické využití.

V závěru knihy naleznete zajímavý a podnětný rozhovor a také rekapitulaci software, který je možný použít pro inteligentní position-sizing.

Komu je kniha určena

Bohužel je veškerou chválu na knihu nutné uzavřít s konstatováním, že knihu opravdu ocení pouze velmi malé procento traderů. Kniha je totiž určena pro ty, kteří již pochopili, že právě v position-sizingu a money-managementu leží skutečný klíč k bohatství a že vstupy jsou v této celkové rovnici podstatně méně důležité. Z vlastního okolí vím, že k tomuto pochopení dojde velmi nízké procento obchodníků. Většina po nekonečně dlouhou dobu řeší pouze a jen vstupy, a to neustále dokola - dokonce s takovou zarputilostí, že jim uniká zbytek celku a nikdy tedy tací jedinci nepoznají a nepochopí, jak skutečně v trzích vydělávat. Pro drtivou většinu tedy bude kniha jen velmi těžké čtení plné tabulek a matematiky, ze kterého nebudou schopni vyvodit pro sebe nějaké funkční a praktické závěry.

Na druhou stranu pro ty, kteří již o tradingu něco vědí a kteří věnují více času výstupům a money-managementu, se může stát kniha doslova "biblí". Množství různých myšlenek a nasměrování je zde dostatečné na to, abyste konečně našli odpovědi na otázky typu jak správně ohodnotit svůj systém, jak poskládat více systémů do rozumného portfolia a jak ze svého systému/systémů dostat co nejvíce a přitom mít stále zcela pod kontrolou risk. Zjistíte, jak lépe dosáhnout svých finančních cílů, jak dostat lépe pod kontrolu drawdown, a mnohem více.

Domnívám se, že tato kniha nebude nikdy přeložena do češtiny - vzhledem k úzkému okruhu lidí, kteří jsou schopni skutečně ocenit hodnotné informace v této knize, by vydavatel zřejmě musel knihu dotovat. Avšak ti, kteří umí anglicky a jsou už v tradingu dále než v hledání "svátého grálu" a nebo dokonce ověřování si, že tento byznys skutečně funguje a není to jen "podvod", mohou v podobě knihy dostat velmi cenné know-how, ke kterému se budou vracet určitě i v budoucnu.

Název knihy: DEFINITIVE GUIDE TO POSITION SIZING
Autor: Van Tharp
Počet stran: 380
Jazyk: anglický
Cena: 149 USD

Jde opět o informace, které se v určité podobě opakují stále dokola. Přesto si jich začínající obchodníci nevšímají a odpověď na to, proč se jim nedaří, se snaží zoufale hledat úplně někde jinde.

RRR – Risk/reward

Podrobnější vysvětlení pro nováčky viz články:

• Vzhůru k profitům: Risk-Reward-Ratio
• Jak na RRR v intradenním obchodování
• Money-management v praxi (3)

Risk/reward, neboli poměr risku ku zisku by začínající trader měl stavět vždy v pozitivním směrem k zisku. Tj. např. poměr 1:3 – na průměrně ztracený jeden dolar vydělám v případě profitu 3 dolary. Bude-li se začínající obchodník snažit obchodovat s RRR 1:1 nebo nižším, bude systém potřebovat vysokou a konstantní profitabilitu – přes 50% a výše. Takový výsledek je samozřejmě možný i v intradenním obchodování, ale zatím jsem nestudoval výsledky žádného začínajícího tradera, který by se tímto směrem vydal a zvítězil.

Konzistentní profity začínajících traderů jsem viděl vždy pouze v případě, že byl systém postaven na RRR 1:2 a vyšším – spíše bych doporučoval 1:3 a vyšším. Proč neúspěšní obchodníci tíhnou znovu a znovu k obchodování systémů s nižším RRR? Protože „mají pocit“ že alespoň občas chytnou nějaký zisk. S nižším RRR máte samozřejmě automaticky vyšší úspěšnost, která však v celkovém součtu nemusí znamenat profit (jednoduše proto, že zisků bude sice hodně, ale stále to nebude stačit na pokrytí ztrát a komisí). V případě RRR kolem 1:3 se budete pohybovat s úspěšností často jen lehce nad 40%, což je stále dost na konzistentní profitabilní obchodování (viz minulý článek). Je proto třeba se odprostit od „pocitu“ že člověk častěji ztrácí, než vydělává (při úspěšnosti 40% bude obchodník inkasovat 6 ztrát z 10ti pokusů). Zní to jednoduše, je to jednoduché, ale stejně toto bohužel není schopná většina prodělávajících obchodníků přijmout.

Nehrajte si na hrdiny – nastavte si takový risk, který skutečně dokážete zvládat

S předchozím odstavcem jde ruku v ruce skutečnost, že řada neúspěšných traderů reálně riskuje příliš, než co jsou schopni psychicky (nebo finančně) zvládnout. Pokud obchodujete systém s RRR 1:3 a úspěšností 40%, pak je prostě součástí takového přístupu, že z 10ti obchodů přijde 6 ztrát. Navíc pochopitelně statistický vzorek 10ti obchodů není příliš relevantní a je třeba dát systému prostor více obchodů aby se „statistika usadila“. I z velmi laického pohledu je VELMI reálné, že podobný obchodní přístup vám občas nadělí i sérii 6-10 ztrátových obchodů po sobě.

Bohužel začínající tradeři toto „chápou“, ale nedokáží to akceptovat v praxi z důvodu, že riskují příliš mnoho a najednou zjistí, že ztráta 6x stop-loss 150 dolarů po sobě vypadá na reálném účtu úplně jinak, než v backtestu.

Řešení? Začněte s takovým riskem, který vám bude „komfortní“. Jak jsem naznačil v minulém článku – při intradenním obchodování není problém v trhu NQ pracovat se stop-lossem 40 USD. Deset takových ztrát představuje částku 400 USD – pro začínajícího tradera s klasickým menším účtem je toto výrazně akceptovatelnější mez, než například 10x stop-loss 150 dolarů v trhu TF = 1500 USD. Pokud pro vás používaný risk nebude “komfortní” v rámci celého systému, přestanete obchodovat v okamžiku, kdy jsou před vámi zrovna ziskové obchody...

Proč ztrátoví obchodníci nepracují s menším riskem? Protože práce s menším riskem vyžaduje opět tvrdou disciplínu. Většinou nelze jen „zmenšit“ větší stop-loss a dál vstupovat automaticky např. na close úsečky. Je třeba si začít vybírat vstupy podle risku, který nabízejí a snažit se zobchodovat jen ty situace, které nabízejí potřebné „parametry“. To na druhou stranu znamená, že obchodníkovi „uteče“ velká řada pohybů – někdy proto, že trh vůbec nenabídne vstup s adekvátním nižším riskem, jinde proto že jsme nebyli vyplněni na čekajícím příkazu. Vraťte se ale prosím k předchozímu článku a podívejte se, jak velký profit potřebujeme měsíčně k tomu, abychom rozumně hodnotili náš účet? Zde se skrývá odpověď na to, zda-li vadí, že se ne vždy se do pohybu podaří vstoupit....

Screenshot s praktickou ukázkou vstupu s nižším riskem. Většina obchodníků se snaží naskakovat do situací, kde trh vypadá, že se „rozjíždí“. Tj. často na vrcholu volatilních (vysokých) úseček – u nich je třeba nejen vyšší stop-loss, ale samozřejmě i vyšší profit-target abychom měli rozumné RRR. Takový přístup funguje, pokud jsou trhy volatilní a skutečně se pohybují. Budete-li takto obchodovat v trzích s klesající volatilitou (což je situace, kterou vidíme v trzích dnes a denně), budete ztrácet. Bohužel začínající trader většinou nedokáže rozlišit mezi různými typy trhů, proto z mé zkušenosti nemusí být špatné se zaměřit automaticky na „lovení“ obchodů s nižším riskem, byť za cenu, že spousta potenciální vstupů nebude z počátku vyplněna.

V trzích jako NQ, ES nebo YM se trh často na S/R úrovních vrací „tam a zpět“ než se finálně rozjede. Místo vstupu na close signální úsečky (pattern obchodního systému), mohu zkusit vstoupit v místě, kde budu mít risk odpovídající mému obchodnímu stylu. A nezapomeňte – tím, že si snížíte risk, si současně můžete dovolit obchodovat pro menší pohyb (bude zachováno RRR), kterých je v trhu vždy více než těch velkých.

Mimochodem – vůbec neříkám, že vyšší stop-lossy nejsou logické a fungující. Pochopitelně, že nejrůznější dravější timeframe a situace vyžadují vyšší stop-loss, které jsou úplně v pořádku, pokud je trader dokáže správně používat a především pokud je opravdu připraven na ztráty, které systém čas od času vytvoří. Dnešní článek je ale opět tip pro ty, kteří hledají odpověď na otázku, jak se dostat mezi profitabilní tradery. A v tom případě by mělo být zkoumaní velikosti riskované částky, reálných dopadů inkasovaných ztrát jak na účet obchodníka, tak jeho psychiku, jednou ze základních otázek k vyřešení.

Otázka: znamená vaše prezentovaná statistika, že kdo nemá čas obchodovat trh e-mini Russell 2000 večer, má smůlu?

Toto je velmi zjednodušený závěr. Není možné takto jednoduše dělat unáhlené závěry, je vždy třeba podívat se na věc jako celek. Samozřejmě veškeré statistiky jasně ukázaly, že tendence pohybů na závěr dne byly v posledních 6 měsících výrazně slabší. To však neznamená, že se nedá vůbec ve večerních hodinách obchodovat. Znamená to pouze to, že je nezbytné uzpůsobit naše záměry tomu, jaké tendence chování trh v této době má. Logicky nebudeme obchodovat s vyhlídkou profit-targetů nebo výstupů na úrovni několika stovek dolarů, např. 400-500 USD a více. Bude nutné pohybovat se v očekáváních podstatně níže. Takovému očekávání je nutné přizpůsobit i zbytek systému - tj. risk (stop-loss), aby naše risk-reward-ratio bylo stále adekvátní a zároveň si důsledně s pomocí backtestu stanovit, jaké jemné nuance jsou v závěru dne pro obchodování našeho systému smysluplné, jaké již ne. Také je třeba vyzkoušet několik timeframe, protože je logické, že například s 5ti minutovým timeframe nemůžeme v závěru dne očekávat bůh ví jaké výsledky - čím vyšší timeframe, tím jednak většinou vyšší risk na obchod, ale tím také spekulujeme pro delší profity, které již nemusí být v souladu s tím, co nám trh e-mini Russell 2000 v závěru dne nabízí.

Rovněž je třeba podotknout, že zde stále hovoříme pouze o tendencích, navíc tendencích za posledních 6 měsíců. Na počátku roku například byla situace opačná - většina velkých pohybů se tvořila na závěr dne.

Otázka: znamená to tedy, že brzy vše zase může být jinak?

V trzích je neustále všechno jinak. Trhy jsou jedna nekonečná změna, v trzích není nic konstantní, definitivní a konečné. Přesto trh tvoří již zmíněné tendence, které je třeba pravidelně "kontrolovat" a přizpůsobovat se jim. Pokud je aktuální tendence největších pohybů v první hodině, musíme se snažit využít právě tohoto období k realizování maximálních možných profitů. Pokud za měsíc bude volatilita na úvodu dne třetinová a na konci 3x větší, pak je opět třeba se přizpůsobit. Buďto část obchodní aktivity přesunout ještě na konec dne, nebo v úvodu dne snížit počet kontraktů, uzpůsobit money-management (zejména snížit risk), apod.

Výhoda je, že každá tendence má určitou setrvačnost. Proto se většina tendencí dá poměrně rychle vypozorovat a poměrně rychle se i takové přizpůsobit.

Měnící se tendence jsou i důvod, proč jsem odpůrce automatických obchodních systémů. Pokud nebudete své AOS pravidelně aktualizovat s přihlédnutím na současné tendence, je velmi vysoká pravděpodobnost, že váš AOS přestane dříve či později fungovat.

Otázka: jak mám ale poznat, že se již některá tendence mění?

Pokud pravidelně obchodujete a pravidelně hledíte do trhu, jste již s trhem natolik "v kontaktu", že to začnete poměrně rychle rozpoznávat sami - už od pohledu. Také je nezbytné občas aktualizovat obecné statistiky v Excelu - taková věc většinou zabere maximálně 2 hodiny práce, přesto patří k jedné z rutin profesionálního obchodníka. Změny tendencí také vypozorujete už jenom tím, že si pravidelně, každý den, vedete záznamy svých obchodů, které si tisknete a dáváte do šanonu. Občas si své záznamy projíždím večer a už jen pohledem jsou patrné některé změny tendencí oproti začátku roku. Jakákoliv organizovanost, důslednost a preciznost vám pomůže změny tendencí rozpoznat velmi, velmi rychle. A samozřejmě také zkušenost.

Otázka: vaše statistiky ukazují, že je obecně nejslabší úterý, ale mně úterky vychází dobře. Nejhorší jsou pro mě pondělky.

Ani já nemám výraznější problém s úterky. Opět, jedná se pouze o globální tendence - nikoliv o dogma. A vždy záleží, jak máte váš systém nastavený. Já například obchoduji pro menší profit-targety, menší range v úterý mně tedy výrazněji nevadí. Na druhou stranu vím, že v úterý může nastat větší chop, než jiné dny - jsem tedy o trochu více ve střehu před potenciálním chopem, než obvykle.

Oproti tomu pondělky jsou zcela jiná záležitost. Nezávisle na statistickém výsledků běžného rozpětí trhu v tento den mohu konstatovat, že dlouhodobě vyhodnocuji pondělí pro intradenního obchodníka jako nejméně vhodný den. Mé obchody a veškeré mé backtesty toto tvrzení neustále opakují a podporují. Je to dáno mnoha faktory. Jednak tím, že pondělní otevření je nejvíce "divoké", a tudíž se zde odehrává nejvíce falešných signálů, falešných průlomů, atd. Některé velké banky a korporace navíc pracují s rozpětím trhu na základě týdne a jelikož v pondělí ještě není příliš definovaný range, uplatňují své příkazy v trhu s mnohem menší opatrností a menším objemem. Tím chybí pohyby, které jsou typické pro druhou polovinu týdne.

Obecně mohu říci, že pondělky mohou být nejvíce nepředvídatelné. To však opět neznanená, že by se nedaly obchodovat. Dělat na základě podobných informací okamžitá "definitivní" rozhodnutí a závěry v tradingu není profesionální. Je jen třeba vědět o tendencích a být na ně připravený.

Když například řídíte automobil, můžete vědět, že váš automobil mívá tendence být v prudší zatáčce lehce nestabilní. Proto s touto tendencí počítáte - ne však na úrovni, že byste před prudkou zatáčkou auto zcela zastavili, nebo snad začali auto tlačit. Prostě jen víte, že musíte tuto tendenci vzít v potaz v komplexu celkového řízení automobilu.

V trzích je to totéž - prostě jen berete tendence v úvahu v rámci řízení svých pozic a tradingu jako celku.

Otázka: existuje více podobných tendencí?

Rozhodně ano. Každý obchodník už by si měl ale takové testovat sám. To, že zde prezentují nějaká konkrétní čísla, není opět příliš edukativní. Lidé mají tendence jen slepě podobná čísla přebírat a hned z nich dělat ukvapené, jednoznačné názory. Je to dáno tím, že si sami nedali práci podobné tendence testovat, přemýšlet o nich, dívat se na ně "číslo po čísle". To, co si sami uděláte, má pro vás vždy nejlepší a největší přínos - proto účelem článku bylo inspirovat a navodit možnosti, jak tendence testovat - největšího efektu pak zaručeně každý dosáhne svou vlastní prací.

Na závěr k tomuto ještě jedna rada: možná, že mnoho testovaných tendencí nevyužijete hned teď. Přesto veškeré podobné testy archivujte a důkladně dokumentujte, i s popisy toho, proč jste vlastně danou tendenci testovali. V průběhu času se k některým budete vracet s novými zkušenostmi a docela určitě v řadě z nich ještě najdete mnoho praktického užitku.

Testování tendencí je také důležité proto, protože naší práci tradera chceme brát vážně a profesionálně. Ředitel, který řídí podnik, se také nemůže spokojit s tím, že ví, v jakém úseku se co děje. Musí také vědět, jaké jsou tendence zaměstnanců v různé období v průběhu roku (například v únoru mohou mít tendence být více nemocní, v létě si brát hromadně dovolené), musí znát tendence svých zákazníků (například že z nějakého důvodu o zboží podniku mají na podzim), apod. Pokud ředitel takovéto tendence zná, ještě to neznamená, že kvůli nim mění celkové řízení podniku - přesto je ale bere v potaz a snaží se být "připravený". A stejně jako trader, i takový ředitel ví, že tendence zákazníků se též může v průběhu času měnit - proto se snaží případné změny tendencí v průběhu času citlivě vypozorovat.

Trading je byznys, jako cokoliv jiného - proto k němu jako k byznysu musíme přistupovat.

Koncept "den v týdnu" (day-of-week, nebo také DOW), je poměrně starý a na různých úrovních s tímto konceptem pracuje skutečně velké množství traderů. Pravděpodobně největším propagátorem konceptu je obchodník Larry Williams, který její široké využití popisuje zejména v knize Dlouhodobá tajemství krátkodobých obchodů (doposud jedna z mých nejoblíbenějších knih o tradingu).

V rámci studia tohoto konceptu jsem tedy opět "nasypal" data trhu e-mini Russell 2000 do Excelu a to s periodou posledních 6ti měsíců a udělal zběžnou kontrolu toho, jak jsme na tom s distribucí pohybů v rámci jednotlivých dnů v týdnu - což je mimochodem statistika, kterou opět považuji za naprosto základní v momentě, kdy se rozhodnete blíže poznat obchodovaný trh.

Takže, pojďme se podívat, jaké výsledky nám statistika přinesla.

Následující tabulka ukazuje průměrný denní pohyb v bodech (12.34 = 1234 USD, apod.) v rámci jednotlivých dnů týdne. Pro lepší vizuální interpretaci jsem opět využil jednoduchou grafickou fukci Excelu.

Studie nám říká, že největší pohyby se odehrávají ve středu. Tato tendence mě nepřekvapuje, neboť z různých dalších dlouhodobých statistik získávám vesměs podobný údaj - dlouhodobě se ukazují středa a čtvrtek jako jedny z nejzajímavějších dnů k obchodování. Jako nejhorší dopadlo úterý, což je pro mě lehce překvapující informace, očekával bych jako den s nejmenším rozpětím pohybů buďto pondělí, nebo pátek. Tyto dva dny přitom vyšly jako poměrně "průměrné". Příjemnější grafické zobrazení nám dá následující graf:

Nic méně, pravdou zůstává, že obecně nejsou mezi dny zase až tak výrazné rozdíly a dá se říci, že distribuce rozpětí dne v rámci jednotlivých dnů v týdnu obsahuje více-méně nepodstatné odchylky (snad až s rozdílem středy). Bude tedy zajímavé podívat se opět na podobu určité "MFE četnosti", neboli na jednotlivé nejčastěji dosahované rozpětí dne v rámci jednotlivých dnů v týdnu. Tyto údaje nám dává následující tabulka:

Osa X udává jednotlivé dny v týdnu, osa Y počet výskytů, kdy trh udělal v daný den v týdnu pohyb alespoň 200 USD (2), 400 USD (4), atd. Červenou barvou jsem opět nechal Excel vybarvit hodnoty, které se pohybují nad průměrem.

Pokud se podíváme na tabulku detailně, pak z ní můžeme vyčíst několik obecných údajů a z nich vytvořit sumář různých tendencí.

Předně je patrné, že pátek jenom velmi zřídka dosáhne větších hodnot, jako je pohyb 1800 USD a více za den. Oproti tomu, úterka, středy i čtvrtka jsou takovéto pohyby lehce reálnější.

I když první tabulka v článku ukazuje jako den s průměrně největšími pohyby středu, z poslední tabulky je patrné, že nejčetnější množství vysokých pohybů má čtvrtek. Daleko častěji dosáhne pohyb alespoň 1000 USD, než středa.

Pro pondělí je v "normě" pohyb cca 800 - 1200 USD za den, u úterka zřídka můžeme očekávat pohyb větší jak 800 USD za den. Středa je poměrně podobná pondělku, u čtvrtku je velmi vysoká pravděpodobnost pohybu alespoň 1000 USD za den, totéž platí pro pátek.

Osobně jsou mé závěry z této studie následující:

• druhá polovina týdne (ST, ČT, PÁ) je obecně zajímavější, než první polovina,
• úterý je bezpečně den, kdy je třeba být nejopatrnější a připravit se na možnost nejvyššího chopu,
• pondělí vypadá jako "standardní" den, přesto zůstávám opatrný - převážně v úvodu dne.

Nyní, samozřejmě, opět se jedná převážně o tendence. Pokud chceme, můžeme je opět dále rozvíjet dalšími směry. Například:

• zkusit testovat jednotlivé úseky (půlhodiny) obchodní seance v souvislosti s jednotlivými dny v týdnu (DOW)
• zkusit testovat jednotlivé kalendářní dny v měsíci - jsou některé části měsíce volatilnější?
• zkusit testovat specifická data, jako například expirační pátek, apod.

Opět zdůrazňuji, že tyto tendence netestujeme pro přesná a dogmatická pravidla, ale daleko více proto, abychom mohli v různé okamžiky zaujmout oběcně patřičný postoj k trhům a poskládat různé tendence dohromady, abychom dostali alespoň velmi hrubé předpoklady. Dle těch pak můžeme řídit úroveň naší agresivity, množství obchodovaných kontaktů v daný interval nebo den, atd. Nehledě na to, že podobné obecné statistiky s účelem hledání obecných tendencí občas přinášejí i mnoho další inspirace a přinášejí tak i řadu nových myšlenek, které nám pomohou stát se lepšími obchodníky.

Když zde hovořím o statistických tendencích, je nutné slovo tendence zvýraznit. Pokud se rozhodneme různé vlastnosti a chování "našeho" trhu dostat pod drobnohled a odhalit co nejvíce možných statistických dat, neznamená to ještě, že okamžitě na základě těchto dat musíme a budeme "strojově" jednat. Důležité je zjistit, co náš obchodovaný trh dělá v jaký okamžik z obecného pohledu a dle toho případně přizpůsobit v daný okamžik náš styl - být například lehce agresivnější v době, kdy víme, že trh obecně trenduje více, snížit počet kontraktů v době, kdy obecně víme, že trh mívá tendence vytvářet chop, adop.

Nutnost poznat váš vybraný trh pro intradenní obchodování má pak za důsledek především zvýšenou psychologickou jistotu (confidence); je to jako byste chtěli podnikat a pro obchodování si vybrali partnera, kterého velmi dobře znáte, o němž víte, jaké tendence mívá a jaké jsou jeho základní povahové rysy - s takovýmto společníkem se vám začne a bude podnikat vždy lépe, než s někým, kdo je vám poměrně cizí a může vás tedy opakovaně zaskočit zcela nepředvýdatelnými kroky. Náš vybraný trh pro intradenní obchodování by se též dal označit za našeho hlavního partnera a tak obecně platí, že čím lépe svého partnera znáte, tím lépe pro vás - tím lépe se cítíte.

Samozřejmě, existuje bezpočet různých záležitostí a tendencí, které můžete o svém trhu "vystopovat". Sám permanentně pracuji na opravdu značné řadě statistik - v dnešním a příštím článku bych rád zmínil alespoň ty dvě zcela nejzákladnější: tendence distribuce pohybů v průběhu dne a tendence distribuce pohybů na základě dne v týdnu.

Dnes začneme tím prvním ze zmíněného.

Distribuce pohybů v průběhu dne

Ať už obchodujete intradenně jakýkoliv trh, jako zcela samozřejmý prvotní krok k poznání "vašeho" trhu bych chápal ujasnit si, kdy se vlastně v trhu v průběhu dne nejčastěji dějí pohyby a kdy naopak bývají trhy nejčastěji "mrtvé".

Jelikož sám obchoduji výhradně a pouze trh e-mini Russell 2000 (TF), následující konkrétní příklady se budou týkat právě tohoto trhu.

Takže, v rámci distribuce pohybů v průběhu dne osobně používám metodu, kdy si do Excelu natáhnu 30 minutová data a dále pak stopuji, které půlhodinové intervaly vytvoří největší pohyb z celého dne. Konkrétní postup je následující:

1. Změřím rozpětí (range) daného dne.

2. Změřím rozpětí (range) dané půlhodiny a tuto hodnotu vydělím rozpětím celého dne. Tím dostanu přesnou informaci o tom, jakou částí zastává ona půlhodina pohyb v rámci celého dne.

Pokud například den X udělal celkové rozpětí 100 bodů a během první půlhodiny pak 30 bodů, pak vím, že první půlhodina vytvořila 30% celkového celodenního pohybu.

Po té, co nechám takto spočítat Excel den po dni, kouknu se samozřejmě na průměry jednotlivých intervalů, čímž dostanu představu o obecné tendenci.

Pojďme se tedy podívat na konkrétní výsledky trhu e-mini Russell 2000 za posledních 6 měsíců.

Jak vidíte v tabulce, tak první půlhodina většinu vytvoří celou polovinu rozpětí celé obchodní seance. To zjednodušeně znamená, že polovina celého denního pohybu se v posledních 6ti měsících odehrává zcela na začátku dne. Druhou polovinu hodiny (10:00 - 10:30) stále můžeme očekávat ještě rozumný pohyb, po první hodině od otevření trhů však již volatilita výrazně opadne a obzvláště kolem 12té hodiny jsou již pohyby v trhu prakticky minimální - není zde tedy příliš prostor k výdělku. Volatilita se opět vrací poslední půlhodinu (15:30 - 16:00), kdy je možné opět očekávat zajímavější pohyby.

Tato tabulka mimo jiné zcela jasně ukazuje, jak je nesmyslné sedět u obchodování celý den. Pouze nezkušený a naivní obchodník se může domnívat, že čím déle u tradingu během dne sedí, tím více vydělá - statistika jasně ukazuje, že se jedná jen o pouhou iluzi. Naopak, drtivé množství akce se odehraje během pouhé první hodiny a sám se již delší dobu soustředím primárně na tuto dobu - po zhruba hodině již obchoduji jenom velmi zřídka (operuji v takzvaném módu C, jak již vědí účastníci našeho semináře e-mini 3). Do budoucna dokonce uvažuji, že se budu obchodování věnovat už pouze první hodinu - statistiky jsou zde jednoznačné. Samozřejmě, abyste využili pohybů první hodiny dne, musíte tomu mít i uzpůsobený obchodní styl - tj. být patřičně agresivní. Osobně jsem na úvodu dne nejagresivnější a svému systému FinWin dávám největší benevolenci - beru často signály, které jsou pouze "načrtnuté" a nemusí být ještě zcela dokreslené. Toto je mimo jiné jeden z důvodů, proč jsem značný oponent jakéhokoliv počítačového programového obchodování - podobné věci musíte "nakoukat", zažít a přistupovat k nim zdravým rozumem, nikoliv jakýmsi neflexibilním kódem.

Co dále nám statistika říká je i zajímavý pohled na obchodování v 16:00 hodin. Poslední dobou jsem přišel do styku s tím, že se řada obchodníků snaží vstupovat do trhu kolem 16:00 hodiny (velmi často z důvodů různých fundamentů). Statistika však jasně ukazuje, že v tuto dobu už máme většinu pohybu za sebou. Rozhodně se tedy nejedná o nejefektivnější způsob - i když samozřejmě nezpochybňuji, že může být také profitabilní.

Následující graf ukazuje tendenci prudkého poklesu pohybů během dne v grafické podobě:

Každá jednotka na ose X vyjadřuje 30 minut obchodování. Vidíte, že po 4-5ti jednotkách (2-2,5 hodinách obchodní seance) přichází prakticky neobchodovatelný chop. V této době už nás v trzích dávno neuvidíte. Volatilita se do trhu vrací až zhruba poslední hodinu před zavřením.

Poslední tabulka pak představuje něco jako "MFE" četnosti pro jednotlivé hodiny. Osa X ukazuje jednotlivé časy po půlhodinách, osa Y množství rozpětí, které představovaly alespoň 10%, 20%, 30%.... z rozpětí celého dne.

Červeně jsem nechal Excel vybarvit všechny hodnoty, které jsou nad průměrem. Všimněte si, že první hodina může vytvořit i 80% pohybu z celého dne! Hodnoty jsou zde opět velmi vypovídající a opět ukazují na skutečnosti, že po první hodině se již situace velmi razantně láme a potenciál k dalšímu pohybu výrazně ubývá.

Samozřejmě to neznamená, že již nikdy nebudeme obchodovat po první hodině. Občas zažijeme dny, kdy trhy od počátku trendují a obchodovat se dá prakticky celý den. Takovéto dny jsou však jen velmi zřídka a po většinu času už není od věci být po první hodině obchodování trhu e-mini Russell 2000 značně opatrný a nelézt do trhu za každou cenu. Méně zde rozhodně znamená více.

Jak tedy vidíte, toto je jeden z mnoha kroků, jak se blíže seznámit se svým trhem a jak získat obecné tendence, dle kterých se pak můžeme v trhu efektivněji pohybovat. V dalším díle se podíváme na jednotlivé dny v týdnu.

Při studování chování traderů jsem už před časem pochopil, že většina nemá žádné konkrétní finanční cíle a plány – resp. lidé chtějí vydělávat a chtějí vydělávat hodně. Většina neúspěšných traderů se chová tak, že nemá žádnou míru – obchodují zbytečně příliš, zahazují solidní profit v naději na „home run“, riskují zbytečně velké stop-lossy, které nedávají žádný smysl atd. A celkově pak prodělávají, protože pokud občas vydělají, tak je to „málo“ (a částka je „nezajímá“) a obchodují agresivně tak dlouho, až profit promění zpět do ztráty. Jinými slovy – většinu neúspěšných traderů nezastaví profit, ale až ztráta.

Samozřejmě, o tomto tématu (které se obecně nazývá „money-management“) jsme psali na serveru mnohokrát, zkuste však přemýšlet nad následujícím principem:

Jediné, co v trhu můžeme skutečně kontrolovat je risk

Risk si sami definujeme použitým stop-lossem. Od risku se odvíjí kapitál, který musíme mít k obchodování dané strategie k dispozici. Je třeba riskovat jen určitou přiměřenou část kapitálu na každý obchod, abychom byli schopni dlouhodobě strategii ustát nejen finančně, ale i psychicky. V rámci intradenního obchodování řekněme, že by se náš risk měl pohybovat maximálně na hranici kolem 2% kapitálu. Pochopitelně, že pro určení přiměřeného risku je třeba zkoumat nejlépe historii obchodního systému a jeho další parametry, ale i v rámci určitého zjednodušení je toto jedno číslo stále velmi dobře použitelné pro většinu běžných přístupů k obchodování.

Risk přímo ovlivňuje velikost potřebného kapitálu

Toto je skutečný základ, ale bohužel současně i myšlenka, která začínajícím traderům uniká. Pokud budu obchodovat např. trh TF (e-mini Russell), budu patrně obchodovat s riskem např. 125 USD vč komisí a slipu (konkrétní částka pochopitelně závisí na obchodním přístupu). Chceme-li riskovat 2% účtu, budu potřebovat účet nejméně 6250 USD (plus rezervu). Pokud budu obchodovat například trh NQ (emini Nasdaq) vystačím si se stop-lossem např. 45 USD vč. komise a slipu, tj. účet mi bude stačit 2250 USD (plus rezerva).

Výši potřebného kapitálu tak přímo kontrolujeme riskem, se kterým obchodujeme. Risk přitom můžeme jako jedinou proměnnou řídit...

Přiměřená očekávání by se měla odvíjet od zhodnocení našeho kapitálu

A nyní se dostáváme k hlavnímu bodu – přiměřenému očekávání výdělku. Přiměřené očekávání se velmi těžce paušalizuje, protože zejména v intradenním obchodování jsou tradeři, kteří dokáží v podstatě cokoliv. Nicméně jde o obchodníky veterány a začínající obchodník by měl stát především na zemi. Jakmile se totiž naučíte konzistentně vydělávat přiměřeně, můžete své očekávání časem zvyšovat. Pokud však máte na začátku svá očekávání přemrštěná nebo je nemáte definována vůbec, velmi těžko se kdy k nějakým konzistentním profitům dopracujete.

Sami si stanovte svá přiměřená očekávání v rámci intradenního obchodování. Kolik by to mělo být? Řekněme to takhle – je pro vás např. roční zhodnocení 100% hodně nebo málo? Pro většinu rozumných lidí je 100% ročně solidní výnos – bavíme se zde sice o aktivním zhodnocování/práci (tedy nikoliv pasivní investici, ale intradenní obchodování stačí skutečně dělat aktivně např. hodinu denně atd). Přitom 100% roční zhodnocení znamená měsíční zhodnocení 8,33% pokud jen jednoduše vydělíme 100% počtem 12ti měsíců a nebere v potaz žádné reinvestovaní výdělků atd. Tj. např. začátečnické očekávání 10% měsíčního zhodnocení účtu aktivním intradenním obchodování hodinu max. dvě denně bych považoval za velmi přiměřené.

A nyní již stačí jednoduchá matematika – pokud budu riskovat např. v trhu NQ (emini Nasdaq), stop-loss s komisí cca 45 USD (to jsou dva plné body v NQ – není to zas tak malý stop-loss), stačí mi při 2% risku účet 2250 USD. Chceme mít navíc určitou rezervu, abychom se po počátečních ztrátách nedostali výrazně nad hranici risku 2%, tj. můžeme uvažovat o obchodování s účtem 2500 USD. Máme-li naše očekávání zhodnocení nastavené na 10% měsíčně – potřebujeme za měsíc vydělat 250 USD... Měsíc má přibližně 20 obchodních dnů, tj. na 1 obchodní den připadá v průměru 12,50 USD profitu.

Jak takového výsledku dosáhnout? Zkuste si postavit jednoduchý obchodní systém –např. obchodování do směru trendu s tím, že vstupuji od odražení S/R úrovně tam, kde mi stačí logický stop-loss 40 USD a trh nabízí potenciál profitu alespoň 3 násobek risku bez započtení komise – tj. 120 dolarů (1 bod v NQ je 20 USD, tj. obchodovali bychom pro 6 bodů, což je i v NQ velmi malý pohyb – prostudujte za domácí úkol grafy). Limitujte své obchodování na 2 obchody denně a každý den zkoušejte pouze tento obchod. Kdo si kdy zkoušel živé obchodování tak se mnou bude souhlasit, že i začínající obchodník nemá problém dosáhnout úspěšnosti cca 40% (akorát že díky dalším faktorům jako nízký RRR mu to nestačí k profitům). Řekněme, že byste neměli moc zkušeností a počítejme, že byste dosahovali úspěšnosti jen 35%.

Při této úspěšnosti pak budou vypadat čísla následovně:
Celkem obchodů: 40
Úspěšnost: 35%
Ztrátových obchodů: 26
Ziskových obchodů: 14
Hrubá ztráta celkem: 1040 USD (26*40)
Hrubý zisk celkem: 1680 USD (14*120)
Komise (5 USD/RT): 200 USD (40*5)

Rozdíl: +440 USD

440 USD je stále výrazně více, než 250 USD, které jsme si naplánovali. Defacto je to 17,6% měsíční zhodnocení našeho účtu, při velmi přiměřeném risku...

Poznámka: pochopitelně, že uvedený výpočet je zde jako příklad – není to obchodní systém se všemi nuancemi (i když osobně jsem přesvědčen, že o moc složitější skutečně úspěšný trading být nemusí).

Shrnutí

Pokud budete obchodovat dravější trh, budete potřebovat vyšší stop-loss, tudíž vyšší kapitál a celkové měsíční profity budou muset být vyšší, byť procento přiměřeného očekávání bude stále stejné (výhoda dražších trhů je pro zkušenější obchodníky na druhou stranu nižší poměr nákladů v podobě komisí). Zkuste se nad tím zamyslet. Odprosťte se od myšlenky, že „musíte“ vydělávat např. 2000 USD / měsíčně ať obchodujete co obchodujete. Nechte prostor myšlence, že byste obchodovali „jen“ např. pro 15% měsíčního zhodnocení výše načrtnutým způsobem. Uvidíte, že se ke konzistentním profitům posunete možná rychleji, než vás vůbec napadlo.

Následující tipy budou orientovány z části na používání profit-targerů, neboť tato metoda mně stále sedí nejvíce, z části pak na metodě výstupu na close konkrétní úsečky. Důvod, proč osobně pracuji nejraději s konkrétními profit-targety je jednoduchý - obchodník pracující s jasně umístěným profit-targetem pracuje s určitým konkrétním "rámcem", což považuji za psychologicky jednodušší. Mnoho lidí má rádo, když jasně vidí, v jakém "rámci" se pohybuje - nebo-li kde jsou konkrétní "hranice" jeho obchodu. Samozřemě ale, že vždy záleží obchodník od obchodníka. Pochopitelně i výstup na základě posouvaného (trailing) stop-loss je též v pořádku, pokud je toto metoda, která vám vyhovuje.

Pojďme se tedy podívat trochu obecněji na některé možné způsoby výstupů.

1. Použití BollingerBands a PercentBands

Jako velmi zajímavá alternativa výstupních metod se jeví používání různých "obalových křivek", nebo-li takzvaných "bands". Jedná se v podstatě o určité klouzavé průměry, které se zobrazují nad nebo pod aktuální cenou trhu. Křivky nad trhem můžeme využívat k posouzení profit-targetů pro obchody na stranu long, křivky pod trhem pro profit-targety na stranu short.

Podobných křivek existuje celá škála, osobně jsem mezi nimi nenašel výraznější rozdíl, i když z pohledu jemného posuzování má samozřejmě každá z nich trochu jné jemné nuance. Domnívám se, že neexistuje rozhodnutí kterou z "bands" použít jako lepší nebo horší, podstatné spíše je, JAK podobné křivky využijeme.

Domnívám se, že v prvé řadě musí trader nějaký čas experimentovat s hodnotami nastavení. Každá z obalových křivek obsahuje několik nastavení a to, které zvolíme, závisí převážně na našem obchodním stylu - resp. jak dlouho nám vyhovuje setrvat v obchodě. Já osobně upřednostňuji kratší obchody, proto prakticky vždy experimentuji s nižšími hodnotami.

Nyní, jak konkrétně podobné obalové křivky využívat? Možností je opět celá řada. Jako první se nabízí využít křivky jako konkrétní hodnotu profit-targetu. Tuto možnost jsem neshledal jako optimální - často jsme se "ošidili" o nemalé profity. Daleko zajímavější je, pokud si začneme hrát s různými dalšími možnostmi. Nechám na čtenáři, ať si otestuje tu "svou", zde jsou tipy na využití obalových křivek, které jsem shledal jako zajímavé:

1) můžete uzavřít až teprve když úsečka uzavře nad nebo pod křivkou;

2) můžete použít pravidlo, že při prolomení křivky budete posouvat pod/nad každou další úsečku stop-loss;

3) můžete uzavírat až x-tou úsečky po prolomení křivky;

4) můžete uzavírat na první reversní úsečce nad/pod křivkou;

5) můžete různě kombinovat vše předešlé.

Zde ukázka, jak například můžou výstupy s použitím křivek a vstupu systému FinWin vypadat.

2. Volume spike

Další z možností výstupů je použití takzvaných "volume spikes". V podstatě čekáme na extrémy ve volume, které mohou indikovat, že již a) naskákali do trendu poslední obchodníci, b) většina obchodníků již své pozice v započatém trendu uzavírá. Tato technika má rozhodně něco do sebe, domnívám se však, že je značně subjektivní. Obchodník musí využít zkušenosti a sám se naučit vypozorovat, jaká hodnota je "extrémní" a na které tedy obchod uzavírat. Neexistují zde absolutní hodnoty, pouze relativní. Jak sami vidíte na obrázku, prostor pro interpretaci je zde tedy skutečně značný. Osobně mně práce s volume obecně příliš nevyhovuje (resp. jsem se zřejmě nikdy nenaučil ve volume vypozorovat cokoliv, co bych dokázal prakticky zužitkovat), přesto se pro mnoho obchodníků též může jednat o velmi zajímavý přístup.

3. Volatilní úsečka

Poslední velmi zajímavý přístup, který bych rád dnes představil, je využití extrémně volatilních úseček. Fakt, že bývají některé úsečky přiliš volatilní (tj. mnohem větší, než úsečky předešlé), může nezřídka znamenat nějakou výraznější reakci nebo akci většího množství traderů. Taková akce pak může vést k jasnému varování, že by se aktuální pohyb mohl blížit ke svému konci, nebo alespoň jako varování k posunutí stop-lossu.

Na obrázku vidíte žlutou barvou zobrazenou jednu takovou úsečku, která je zobrazená na základě velmi jednoduchého pravidla:

Range > 2 * Avg True Range (10) And Close < Open (pro short)

Range > 2 * Avg True Range (10) And Close > Open (pro long)

Jak vidíte, sledování velikosti volatility úsečky s použitím indikátoru ATR (Average True Range) se jeví jako velmi slibné a také logické.

I zde je potřeba si více hrát s různými nastaveními (co komu vyhovuje) a též se domnívám, že je třeba k pravidlu vždy přidat i trochu celkového úsudku. Tj. nepoužíval bych zcela dogmaticky a mechanicky - nejprve bych si nechal podobně extrémně volatilní úsečku zobrazit, pak teprve bych zvážil, jestli už vystoupit, nebo například jenom posunout stop-loss. Záleží totiž samozřejmě na celkové aktuální charakteristice a cíle trhu - ta je dalším velmi důležitým rozhodujícím faktorem.

Tolik tedy k dnešním tipům z oblasti výstupů. Samozřejmě, všechny tři metody je možné nadále porůznu kombinovat s "klasickými" výstupy, jako například výstup na high a low dne (mé oblíbené). Pokud bych například používal metodu 3 a zároveň viděl, že jsem blízko HOD/LOD, nechal bych PT právě na úrovni HOD/LOD, apod. Opět je vždy třeba zvážit celkovou situaci - pokud tedy nechcete trvat dogmaticky na konkrétní jediné metodě výstupu.

Pochopitelně, metod výstupů existuje bezpočet, některým dalším se můžeme věnovat ještě někdy v budoucnu.

Pokud zatím sami máte nějaké další zajímavé a podnětné koncepty k výstupům, prosím, neváhejte se podělit s ostatními tradery v diskusi.

Jak jste zajisté pochopili z minulého článku, nejpříznivější situace pro strategii Collar je, pokud trhy celkově rostou. To tedy znamená, že pokud bychom vybírali pro naše obchody převážně takové tituly, které se prokazatelně nacházejí v růstové fázi, naše pravděpodobnost úspěšnosti by se tím zvýšila, stejně tak, jako celkové zisky. Logicky z toho vyplývá, že jedna z možnosti dalšího posunu této strategie je použití určitého trendového filtru.

Je samozřejmě nutné mít neustále na paměti, že Collar je strategie dlouhodobá – nejedná se o žádné swingové obchodování, daleko spíše mluvíme už o strategii blíže investování, tj. strategii plánujeme minimálně pro budoucích 12 měsíců, nebo raději ještě déle. Pokud se tedy rozhodneme použít pro výběr obchodů jakýkoliv trendový filtr, abychom při výběru upřednostnili akcie rostoucí, není zde nutná žádná přílišná složitost, stačí nám rámcově jednoduchá podmínka, která svůj efekt přinese až s lehce dlouhodobějším horizontem. Jak tedy na to?

Osobně jsem otázce „filtru“ pro strategii Collar věnoval skutečně nemálo času a snažil se tedy najít jednoduché podmínky, se kterými by bylo možné efektivněji jak vyhledávat trendující trhy, tak i včas „opustit“ titul, který zjevně mění svůj směr z uptrendu na downtrend (ne nemá příliš smysl držet Collar v titulu, který radikálně změnil svůj směr – efektivnější je přesunout kapitál z takového titulu do potenciálně perspektivnějšího). V principu jsem zkoušel skutečně rozmanité množství přístupů (a některé další mám ještě v plánu odzkoušet), přesto jsem našel velmi jednoduchou podmínku, která strategii Collar poměrně příjemně vylepšila – jak uvidíte již za moment.
Jedná se o použití indikátoru Williams%R a dvou různých časových rámců – denního grafu plus týdenního grafu. Rozhodnul jsem se využít jednoduchou podmínku – pokud se indikátor Williams%R s periodou 10 nebo 14 (výsledky jsou prakticky totožné) nachází u denního i týdenního grafu nad hodnotou 50 (tj. v hodní polovině indikátoru), chápu to jako dlouhodobý trend a tudíž takovýto titul preferuji pro strategii Collar. Jakmile indikátor Williams%R na týdenním grafu padne na 2 týdny pod hodnotu 50, je lepší titul opustit a přesunout se do jiného obchodu. Konkrétně podmínky vypadají takto:

1) vyhledejte titul, u kterého se Williams%R nachází nad hodnotou 50 jak na týdenním, tak denním grafu.
2) Otevřete v tomto trhu strategii Collar.
3) Rolujte Call i Put opci v rámci strategie každý měsíc a držte tak dlouho, dokud na týdenním grafu nedojde k situaci, kdy se trh bude nacházet 2 týdny po sobě pod hodnotou 50 na indikátoru Williams%R (týdenní graf).
4) Pokud dojde k situaci v bodě 3, vystupte a strategii ukončete.
5) Pokud dojde opět k bodu 1, můžete do stejného trhu naskočit se strategií Collar znovu.

A jak takováto jednoduchá podmínka může strategii Collar vylepšit?

Samozřejmě, že konkrétní výsledky jsou na vašem vlastním testování – backtest je vždy základ, což platí i u opcí. Přesto zde přikládám dva příklady jako „návnadu“, abyste měli lepší motivaci se do testů pustit a jasně viděli, že i tato triviální podmínka může nabídnout výrazné vylepšení.

Tak tedy, jako první je zde ukázka titulu AA. Jak vidíte na obrázku, bez filtru měla strategie delší dobu poměrně nepříjemnou stagnaci (i toto je jeden z důvodů, proč strategii Collar doporučuji obchodovat v portfoliu alespoň 5-6 různých titulů, z důvodů diversifikace), která by rozhodně nepůsobila dobře na psychiku žádného obchodníka, ani investora. S použitím filtru jsme výrazně redukovali počet obchodů, velmi příjemně stabilizovali růstovou charakteristiku equity křivky – a přitom stále vydělali stejné peníze.

Druhý příklad v akcii SBUX (Starbucks - má oblíbená kavárna) je možná ještě o poznání zajímavější. V době růstu sice strategie profitovala stejně pěkně a se stejnou stabilitou, jako kdybychom žádný filtr nepoužívali. Když však nastal výrazný obrat a přišlo na „lámání chleba“, filtr náhle výrazně pomohl ušetřit většinu nakumulovaného profitu. Zkrátka a dobře nás v momentě obratu trendu již nenechal více tento titul obchodovat. V tomto případě se tedy jedná nejenom o dramatickou redukci počtu obchodů, ale také o výraznou pomoc v době, kdy se strategii bez použití filtru příliš nedaří. V takových momentech již podobné filtry rozhodně stojí za to!

Jak jsem již zmínil, pomalu dávám dohromady základní stavební kameny k tomu, abych Collar zahrnul do svého portfolia opčních strategií a věnoval se mu jako dlouhodobé záležitosti. Možná, že si tak připravím speciální účet „na důchod“ a budu čekat, co se bude v následující řadě let dít. Ze všech testů, které jsme kdy s Petrem dělali, mám ve strategii velmi silnou důvěru, věřím v její robustnost, cením zcela konkrétně definovaný risk a mám i adekvátně konzervativní očekávání z pohledu zhodnocení. Ono 15-20% ročně možná nezní jako moc peněz, ale když připojíme myšlenku okamžitého reinvestování nakumulovaných profitů, náhle skutečně dostáváme z dlouhodobého pohledu velmi zajímavý růst. Možná lepší, než čekat na důchody od naší vlády.

Co je strategie Collar

Strategie Collar je poměrně známou strategií, domnívám se, že i velmi populární mezi mnoha konzervativnějšími obchodníky. Svou podstatou a podobou nabízí prakticky to nejlepší z obou světů – tj. ze světa akciového plus ze světa opčního obchodování. Strategie Collar patří mezi konzervativní strategie, nelze s ní tedy očekávat žádná agresivní zhodnocení, obchodníkovi však nabízí velmi dobrou ochranu, díky které má obchodník naprosto přesně definovaný a omezený risk i pro zcela nenadálé situace – například pro případ, že by se akcie podkladového aktiva přestala ze dne na den obchodovat.

Pojďme si tedy říci detailněji, co strategie je.

V podstatě se nejedná o nic jiného, než nákup akcie libovolné společnosti / indexu a následné nakupování ochranných PUT opcí a současnému výpisu vyšších CALL opcí – a to na pravidelné, měsíční bázi (pokud jsou vám zatím pojmy jako PUT a CALL cizí, doporučujeme nastudovat opční seriál,případně opční část v knize Kompletní průvodce úspěšného finančníka).

Obchodník obchodující strategii Collar v podstatě udělá 3 jednoduché kroky:

1) nakoupí dlouhodobě libovolnou akcii,
2) vždy v termínu expirace nakoupí v rámci nejbližšího expiračního měsíce (tj. s 30ti dny do expirace) ochrannou PUT opci a to s nejbližší strike pod aktuálně obchodovanou cenou,
3) ve stejný okamžik / ve stejný den současně vypíše CALL opci (též v nejbližším expiračním měsíci) a to na nejbližší strike obchodované nad aktuální cenou trhu.

Krok 2 a 3 pak následně obchodník opakuje každý měsíc a to libovolně dlouho – po dobu, jakou chce držet podkladové aktivum.

Aby bylo vše jasnější, pojďme si ukázat konkrétní názorný příklad.

Na obrázku vidíte akcii JNJ s 30 dny do expirace. Aktuální cena akcie je 55.20, pokud bychom tedy otevírali zcela nově akcii Collar, nejprve bychom nakoupili na této ceně 100 shares (100 kusů akcií) a proti nim současně jednak nakoupili PUT opci JUL09 se strike 50 (za cenu 15 USD) plus vypsali CALL opci JUL09 na strike 60 (za kredit 7.5 USD).

V tento moment si tedy definujeme náš risk na cca 500 USD a náš potenciál zrovna tak – na cca 500 USD. Pokud by akcie JNJ z nenadání zkolabovala, částka kolem 500 USD je maximum, které bychom mohli ztratit.

Nyní, co se stane v den expirace? Celý proces zopakujeme. Podíváme se na aktuální cenu v den expirace a dle ní opět nakoupíme PUT a vypíšeme CALL – opět na nejbližších strike, pro následující expirační měsíc. Pokud by tedy například JUL 09 expiroval na ceně 50, pak bychom nakoupili v den expirace OCT09 PUT na strike 45 a vypsali OCT09 CALL na strike 50. Tomuto procesu říkáme „rolování“ a budeme jej opakovat měsíc co měsíc, neustále dokola. To je v podstatě vše, co je třeba v rámci strategie Collar dělat.

Připadá vám to příliš jednoduché? Zajímá vás, jak vůbec něco takového může vydělat? Ano, sami jsme byli překvapeni, jak tato jednoduchá operace, kterou neustále opakujeme měsíc co měsíc, může fungovat. Jenom čtěte dále.

Srovnání a očekávání

S Petrem jsme strávili mnoho času na srovnávacích studiích. Strategie Collar nebyla zdaleka vždy ta nejziskovější, prokázala však prakticky vždy výraznou robustnost. To znamená, že strategie si dokázala vést přiměřeně slušně i v dobách, kdy se akcie příliš nikam nehýbala, nebo dokonce klesala. V takové okamžiky byl extra hedge v podobě PUT opce skutečně velmi zásadní, protože ztráty byly velmi limitované a přijatelné – v případě pouhého držení akcie by se obchodník nevyhnul skutečně výraznému psychickému tlaku a v řadě případů i nemalým ztrátám.

Jakou drobnou ukázku zde uvádím dva srovnávací příklady – na akciích BAX a AA. Jedná se o zcela náhodné otevření strategie Collar ve zcela náhodném okamžiku – tj. nebyla zde žádná kritéria pro to, proč otevřít zrovna AA a BAX a proč právě v okamžik, od kterého jsme backtestovali. Vše bylo skutečně ponecháno náhodě.

V prvním případě by strategie vydělala prakticky stejně, jako kdybychom pouze drželi samotnou akcii. Zde se tedy zdá, že dodatečný efekt nebyl prakticky žádný. Na druhém příkladu se však podívejte na studii, kdy by se jednalo o akcii klesající. V takovém případě by samotné držení akcie ztratilo -13%, zatím co strategie Collar by vydělala +42%! Samozřejmě, strategie Coveder Call by vydělala ještě o trochu více, ale opět za cenu prakticky nulové kontroly rizika – což považuji osobně na Collaru za nejdůležitější a nejcennější část, neboť díky přesně definovanému riziku můžeme například i podstatně efektivnější plánovat money-management, position-sizing a celkové rozložení portfolia.

Srovnávací studie - akcie BAX.

Srovnávací studie - akcie AA.

Podobných srovnávacích studií jsme udělali značné množství a i když samozřejmě některé tituly prokázaly se strategií Collar ztrátu, celkově se jednalo vždy o ztráty velmi limitované a přijatelné a přitom celková robustnost strategie v její nejsyrovější podobě byla skutečně značná. Ať jste vybírali libovolné tituly, s libovolně náhodným datem otevření strategie, z dlouhodobějšího pohledu se jednalo většinou o velmi příjemné výsledky.

Jsem poměrně dost přesvědčený, že strategie Collar je jedna z těch strategií, která může při rozumném portfoliu hodnotit peníze o cca 15-20% a přitom si stále zachovávat velmi omezený risk, který je navíc absolutně pod kontrolou. Za jeden obchod měsíčně je to rozhodně více, než vám nabídne kdejaká banka.

Strategii se osobně nadále zabývám a v současné chvíli pokračuji na konkrétnějších studiích, jak si postavit pro vlastní účely dlouhodobější portfolio, pro dlouhodobější hodnocení peněz.

Pro zajímavější zhodnocení je tu samozřejmě stále i arzenál našich nejoblíbenějších strategií IronCondor, Straddle/Strangle a kalendářní spready, které v naší zcela specifické podobě vyučujeme na Opčním semináři. Strategie Collar je opravdu pro konzervativní obchodníky a sám uvažuji o obchodování titulů, které mají opce po strike 2,5 (nikoliv 5, jako titul JNJ), abych risk omezil jen na 250 USD na 100 shares u jednoho titulu.

V příštím díle o strategii Collar se podíváme, jak je možné tuto strategii ještě o trochu vylepšit – představím vám vlastní zajímavý filtr, pro značné zefektivnění výsledků.

Pokračování článku viz Zajímavá opční strategie: Collar (2/2)

Abych byl upřímný, tak nevím. Nejsem žádný věštec a do budoucnosti nevidím. Předpovědi od všech těch „analytiků“ a „odborníků“ nesleduji, protože jejich relevance není o nic větší, než hodit si korunou, různé „odborné analýzy“ pak nejsou pro mě ničím více, než zábavným čtením pro pobavení mas. Zdravý selský rozum mně však neustále dokola vnucuje jednu myšlenku: opravdu je to tak jednoduché? Opravdu stačí někam do počítače naťukat pár biliónů nových, nekrytých, fiktivních peněz a vyřešit tak globální elektronický průšvih? Zdá se, že buďto někde schází trochu zdravého rozumu, a nebo, že někde právě vzniká další nová bublina..

Aby toho nebylo málo, občas můj zrak spočine i na titulcích ve smyslu „Wall Street opět prodává hypoteční dluhy v podobě derivátových produktů“ (není toto, jak krize začala?) a při rozhovorech s různými známými po celém světě slýchám vše možné, jenom ne to, že by jejich společnost začala opět raketově růst a jejich ekonomický stav se zlepšoval.

Přesto, ve světle všeho, co člověk vidí, jenom s němým úžasem sleduje prakticky nepřetržitý růst indexů a nemůže necítit přítomnost oné podivné hry „pojďme zavřít oči a tvářit se, že se nic neděje a že vše je zase stejné, jako bylo před krizí“ (opravdu však je?)

Jak jsem zmínil už v začátku, mým úkolem tradera není věštit budoucnost, ale pouze adekvátně reagovat a neustále přizpůsobovat situaci v trhu svůj risk. Jelikož aktuální týdny jsou pro mě velmi zvláštní a podivné, rozhodnul jsem se být v řadě svých kroků z pohledu risku přechodně opatrnější (viz. dále) a všem rozumným lidem doporučuji udělat totéž.

Takže, co by byly mé konkrétní rady pro aktuální blízké týdny a měsíce?

1) Pokud bych aktuálně držel jakékoliv akcie (jako že tímto směrem obchodování se nezabývám), neustále bych adekvátně posouval svůj stop-loss a to přiměřeně blízko aktuální ceně. Je lepší si chránit aktuálně nakumulovaný profit, než jej (opět) nechat celý zmizet. A v případě protnutí SL a vyhození z pozice není přeci žádný problém nastoupit do trhu po korekci znovu (jinak konkrétními technikami obchodování akcií s našim systémem FinWin se zabýváme v naší nové knize Kompletní průvodce úspěšného finančníka).

2) Intradenní obchodníci mají posledních pár týdnů zajímavé časy, neboť významné pohyby se dějí jen v prvních pár minutách a po té následuje často velmi dlouhý chop. Já sám mám to štěstí, že jsem dlouhodobě agresivnější obchodník v samotném úvodu dne a jelikož úvody dne sleduji, obchoduji, a tudíž trénuji už poměrně dlouho, jsem schopen občas v začátku onen pohyb chytnout a tudíž dostát profitu. Pokud se však tak zrovna nestane, pak se rozhodně nesnažím naskakovat do onoho úvodního pohybu agresivně znovu - a pokud ano, pouze v případě, že dostanu zcela validní signál. Oproti tomu, po první obchodní hodině začnu být extrémně opatrný a každý signál několikrát v rychlosti přehodnotím, protože nechci být obětí nekonečných fází chopu. To je také přesně to, co bych obzvláště doporučil aktuálně i ostatním intradenním obchodníkům. Doufejme, že s koncem prázdnin se začne situace opět trochu měnit a distribuce pohybů během dne již bude trochu stabilnější. Nic méně, je nutné mít neustále na paměti, že trhy mění své nálady prakticky neustále a my musíme být flexibilní, schopní takové včas rozpoznat a přizpůsobit se. I to je práce tradera.

3) Jelikož poměrně hojně obchodují opce, konkrétně nesměrové opční strategie (obzvláště Iron Condor v RUT), rozhodnul jsem se po přechodnou dobu být trochu opatrnější a uzavírat úspěšné obchody dříve, než je v mém plánu. Konkrétně, pokud kdykoliv v průběhu existence opční pozice dosáhnu 60-70% maximálního možného zisku a do expirace zbývá ještě alespoň 20 dnů, pozici zavřu. Konkrétně jsem takto učinil například minulý týden. Jelikož navíc každý měsíc své opční pozice zvyšuji, vážně nyní uvažuji o tom, že v momentě obchodování 50ti pozic začnu 20% kreditu reinvestovat do extra ochranných PUT opcí. Pokud jdou nyní indexy tak raketově vzhůru, nikdo neříká, že nemohou jít za chvíli stejně raketově zase dolů. Při takovémto množství pozic již může být extra hedge pouze k prospěchu.

Tolik tedy můj pohled a mé kroky vůči aktuální situaci. Skutečně se domnívám, že opatrnosti není nikdy dost. Dobře si dodnes pamatuji na rozhovor s Mplayem v době, kdy začala krize. V té době jsme zrovna dorazili za Mplayem do Las Vegas a ihned se ho ptali, jak se mu daří.

„Velmi dobře“, odpověděl.

My jsme se podivili: „jak to?“ (trhy právě strmě padaly).

„Protože jsem nakoupil velký balík levných VIX Call opcí a ty jsou nyní již +300%“.

My na to: „a proč jsi je kupoval? Ty jsi věděl, že přijde velký pád?“.

On na to: „nevěděl. Ale Call VIX opce byly neuvěřitelně levné a trhy už příliš dlouho ve značném optimismu. Tak jsem považoval za dobrý nápad využít možnosti takto levné ochrany. Pokud zrovna nikdo o ochranu nemá zájem (proto byla tak levná), možná to znamená, že něco špatného je právě za rohem“.

Později, pokud se nemýlím, uzavřel Mplay své VIX opce se ziskem +1000%.

Ačkoliv se to nemusí někomu pozdávat, s naprostou vážností platí, že stav, který si přineseme k monitoru, bude mít výrazný vliv na průběh našeho mentálního postoje k trhům – a to přinejmenším prvních 30 – 60 minut. Jinými slovy to znamená, že pokud se například krátce před obchodováním rozhádáte s manželkou a k trhům sednete celí rozčílení, skutečně je nulová pravděpodobnost, že trhy budou to, co vás „uklidní“. Zrovna tak pokud sednete k trhům například s aktuálním pocitem „heroismu“ a přemrštěné sebedůvěry, protože jste právě podali svůj nejlepší výkon v posilovně, rozhodně trhy s vámi pocit „heroismu“ příliš sdílet nemusí a vaši aktuálně přehnanou sebedůvěru docela jistě zase rychle srazí k zemi.

Naštěstí není nutné nechávat všechny tyto nechtěné vlivy na naši psychiku působit. K tomu, abychom je výrazně oslabili, stačí v podstatě jediné – včas si je plně uvědomit (tím je okamžitě oslabíte z dobré poloviny) a využít pár minut klidu a pravidelného dýchání k tomu, abyste se zpět zklidnili. Pokud takovouto rutinu provedete vždy 15 minut před obchodováním, zasednete k tradingu s výrazně vyšší koncentrací a zvýšíte si pravděpodobnost, že se ten den nedopustíte nechtěných chyb.
Jelikož sám na pravidelné bázi kontroluji své aktuální emoční stavy, vyvinul jsem si pro své účely určité hypotetické „emocionální teploměry“ ve třech různých směrech, které jsem zabudoval i jako přirozenou součást do svého obchodního plánu. O tyto 3 směry bych se tedy rád nyní s vámi podělil, s detailnějším vysvětlením toho, proč je třeba pro ně tvořit „emocionální teploměr“ a jakou konkrétní „stupnici“ já sám používám.

1. Emocionální teploměr entusiasmu

Je stejně nebezpečné přijít k počítači příliš „nabuzený“, jako příliš „deprimovaný“. Ani jeden stav neudělá váš trading lepším – zatím co první stav přináší nadmíru agresivity (která může být značně „drahá“ už po pár minutách od otevření), druhý stav zase přináší přespřílišnou opatrnost, pro kterou obchodník často vynechá celou řadu profitabilních signálů, které se pak snaží „dohnat“ impulsivním klikáním mimo obchodní plán.
Osobně používám pro měření emocionální teploty entusiasmu stupnici od -5 (deprimovaný) do +5 (přespříliš „nabuzený“) a před tradingem se snažím vždy dostat na bod 0 až 1. Takový hypotetický bod považuji za optimální střed, s tím, že pokud převládá jen nepatrná míra entusiasmu, není to nikdy ke škodě.

2. Emocionální teploměr sebedůvěry

Sebedůvěra obchodníka velmi těsně souvisí s entusiasmem a rovněž musí být neustále kontrolována, aby byla na „správném bodě“. Pokud byl váš předešlý den velmi úspěšný, můžete trpět přebytkem sebedůvěry a opět být hned v začátku obchodního dne velmi agresivní – což se vymstí zejména v okamžiku, kdy se ukáže, že daný den je jeden velký chop. Trader „zdrcený“ neúspěchem posledních dnů naopak pociťuje veliké vyčerpání, které prudce snižuje jeho koncentraci a vyšší chybovost je tak zaručená.

Nejde zde však pouze o trading, ale je velmi nutné opět překontrolovat, zdali si s sebou nenesete k tradingu něco ze zkušeností daného dne. Pokud vám například vše daný den šlo v běžné práci, nebo v rámci vašich jiných aktivit, můžete mít pocit „to jsem ale borec, teď to ještě završím tradingem“ a přijít pak k počítači se značně sníženou opatrností a obezřetností, která může váš úspěšný den skutečně „završit“, ale zcela v opačném duchu. A naopak vás možná daný den mohl zavolat šéf „na kobereček“, vy si můžete zrovna připadat k ničemu a trhy vám s takovým pocitem rozhodně dají ten den za pravdu, že „k ničemu jste“.

Sebedůvěru je třeba kontrolovat před vstupem k obrazovce dvojnásob, obzvláště pokud patříte k lidem, které snadněji něco nadchne či rozladí a kteří jsou výrazněji náladoví (v takovém případě není dokonce od věci sledovat teploměr sebedůvěry v průběhu celého dne).

Má stupnice teploměru sebedůvěry má rozpětí 0 („nulová“ sebedůvěra) až +10 (přehnaná sebedůvěra) a pro své obchodování se snažím být v bodě 5-6. Sednout s lehce větší sebedůvěrou není nikdy od věci, ale všeho s mírou. Pokud cítím, že jsem na stupnici v rozsahu 0-3, vůbec k počítači nesedám.

3. Emocionální teploměr klidu

Zažívat skutečný „klid“ je samozřejmě v dnešní době poměrně obtížné, co je ale třeba brát v potaz v rámci tradingu je, zdali nejste aktuálně příliš „rozlítaní“, zdali se vás ještě nedrží hektičnost a stres daného dne, apod. Pokud ano, jsem přesvědčený, že každý má již vypracované podvědomé nástroje, jak „rozlítanost“ krotit – například jedna čtvrthodinová kávička, chvíle klidu o samotě, pár minut příjemné muziky, apod.

Samozřejmě, pravým opakem je pak stav, kdy jste příliš unavení a nutnost pasivního nicnedělání z vás přímo čiší. Zrovna tak pokud pociťujete aktuální nesmírnou znuděnost – to vše je pravý opak „rozlítanosti“ na emocionálním teploměru klidu. Ani tento stav nevěští nic dobrého, protože je například faktem, že znuděnost a únava bývají opět jedním z běžných důvodů impulsivního jednání.

Pro teploměr klidu tedy používám opět škálu -5 (velmi pasivní, unavený) až +5 (příliš rozlítaný) a důrazně se snažím dosáhnout bodu 0, tj. tak nějak stavu „příjemného plynutí“. Není to vždy lehké, ale je to nutné a nezbytné.

Jak tedy vidíte, přirozenou součástí mého obchodního plánu je tedy i kontrola emocionálního teploměru v rámci check-listu, který projíždím těsně před tradingem. Vždy překontroluji emocionální teplotu, pak začnu v klidu dýchat a ve své imaginaci snažím „štelovat“ teploměry na požadovanou hodnotu. Moc času to nezabere, ale funguje to velmi dobře.

Stejnou věc radím i vám – pokud to s tradingem myslíte opravdu vážně. Těch 15 minut navíc rozhodně může dělat veliký rozdíl.

Možná jste si všimnuli, že jsem v názvu článku uvedl slovo "filtrovat" do uvozovek. Důvod, proč slovo "filtrovat" nemohu chápat jako zcela plnohodnotné v tradingu, je následující: opravdové filtrování "špatných" vstupů v tradingu prakticky neexistuje, protože spolu se špatnými vstupy filtrujeme naprosto vždy i řadu těch dobrých, a potenciálně i velmi profitabilních obchodů. Filtrování "špatných" vstupů tak, abychom ponechali všechny "dobré" obchody, je tedy iluze, která s reálným tradingem nemá nic společného a je nutné si jí zcela uvědomit hned v začátcích, jinak se velmi snadno chytneme do pasti "hledání svatého grálu".

Pokud se tedy bavíme o filtrování vstupů, daleko více tak činíme ze zcela jiných důvodů, než se jen snažit naivně "zbavit špatných obchodů". Skutečné důvody filtrování profesionálního obchodníka jsou většinou ryze pragmatičtější a realističtější, konkrétně pak následující:

1) filtrováním obchodů můžeme pracovat s frekvencí našich obchodů; každý trader je stavěný na jiný "rytmus", někomu vyhovuje velmi intenzivní obchodování, někomu naopak co nejnižší intenzita; je to samozřejmě dáno psychologickými předpoklady - někdo začíná být příliš stresovaný a impulsivní ve vysoké frekvenci obchodů, někdo se zase začíná při příliš nízké frekvenci obchodů nudit a tudíž si obchody "vymýšlí"; právě v tomto ohledu zkušení obchodníci využívají možných filtrů - aby tak optimalizovali frekvenci obchodů vzhledem ke svým psychologickým předpokladům

2) filtrováním obchodů můžeme upravovat money-management, nejenom naše WIN%, ale i Risk-Reward-Ratio. Některým obchodníkům vyhovuje "chytnout" se trendu a být v takovém co nejdéle a tudíž tací obchodníci logicky hledají filtry, jak stát stranou příliš slabým trhům, které jen zřídka nabízejí šanci velkého pohybu s vysokým potenciálem; jiní obchodníci naopak preferují obchodování pro velmi nízké profit-targety, a s takovým přístupem se naopak raději drží stranou velmi silných pohybů, na které již nemusí stačit jejich stop-loss; i zde je tedy hlavní otázkou, jaké mám psychologické predispozice, nebo-li s jakým stylem tradingu se cítím "pohodlněji" a dle toho pak zvažuji, zda-li a jak filtrovat své obchody.

Jak tedy vidíte, ve filtrování vstupů je třeba brát v úvahu daleko zralejší faktory, než jen naivní představu "zbavení se ztrátových obchodů".

Technik, které tradeři využívají k filtrování vstupů, existuje skutečně celá řada a pravděpodobně nejsem ani schopen shrnout je v jediném článku. Přesto se nyní pokusím představit alespoň ty nejběžnější. Věřím, že některé z nich mohou být pro vás zajímavou inspirací.

1) Filtrování s pomocí času. Toto je velmi silná a profesionálními obchodníky často využívaná technika filtrování vstupů. Je obecně známo, že během dne se trh pohybuje s velmi proměnlivou "razancí". Soustředění se pouze na některé časové intervaly během dne může sloužit jako velmi dobrý filtr vstupů, ať už je váš důvod filtrování vstupů jakýkoliv. Stejně tak to platí u pozičního obchodování, kdy můžeme filtrovat s pomocí konkrétního dne v týdnů, konkrétního dne v měsíci, apod. S touto technikou jako první přišel Larry Williams ve své knize Dlouhodobá tajemství krátkodobých obchodů a dodnes se jedná u mnoha obchodníků o oblíbenou techniku.

2) Filtrování s pomocí sentiment indikátorů. Další velmi populární technika, kdy využíváme takzvaných sentiment indikátorů, které nám dávají v podstatě lehce "fundamentální" pohled na danou situaci. Mezi intradenními obchodníky se nejčastěji používá například indikátor TICK (NYSE TICK), mezi pozičními obchodníky to může být například index volatility VIX, apod.

3) Filtrování s pomocí intermarket analýzy. Opět velmi populární technika, kdy se snažíme filtrovat s pomocí sledování dalších trhů. Je například známé, že trhy jako YM, TF a ES často velmi těsně korelují. Tohoto vztahu můžeme využít k pozorování celkové síly v trhu (např. trh dělá nové high pouze na jednom z těchto 3 trhů = celková síla trhu je velmi nízká) a dle toho dělat obchodní rozhodnutí. V pozičním obchodování se podobným způsobem využívají různé závislosti, tj. například pro obchodování indexů můžete jako filtr použít trh bondů či zlata, apod. Této technice se opět velmi věnuje obchodník Larry Williams.

4) Filtrování s pomocí multi-timeframe. Tato technika je vhodná pro všechny typy obchodníků a při správném použití se jedná o velmi silnou techniku. Trendoví obchodníci například mohou využívat dva rozdílné časové rámce a vyčkávat, až se prokazatelně etabluje trend na obou z nich. Když k tomuto dojde, čekají pak na nižším časovém rámci na běžnou korekci a na té se snaží naskakovat do rozjetého trendu s minimálním riskem. Protitrendoví obchodníci naopak vyčkávají, až se vytvoří například velmi silná S/R úroveň současně na dvou různých časových rámcích a pak teprve plánují své protitrendové obchody. Filtrování s pomocí multi-timeframe je poměrně "věda", pokud však do ní proniknete, můžete dosáhnout skutečně pozoruhodných výsledků.

5) Filtrování s pomocí alternativních grafů. Zatím co většina obchodníků zná pouze "základní" grafy, jako jsou minutové, hodinové, nebo denní, je možné pracovat také s alternativními grafy, jako jsou VOLUME graf, RANGE BARS graf, nebo TICK graf, ale i grafy typu RENKO, apod. Tuto techniku jsem zatím viděl používat spíše u intradenních obchodníků a sám za sebe mohu říci, že využívání alternativních grafů je jedním z nejsilnějších způsobů hledání filtrů, jaký jsem kdy viděl. Nutno však také řící, že jednak alternativní grafy nemusí vyhovovat každému a jednak je třeba dlouhodobějšího hledání, než najdeme ten "náš" graf.

6) Filtrování s pomocí price-action. Velmi oblíbený způsob obchodníků využívajících indikátory je zapojení akce v cenovém grafu (price-action) k dalšímu filtrování vstupů, které obchodníci dostanou vygenerované na svých indikátorech. Tato technika je zřejmě naprosto nejrozšířenější ze všech technik a opět jí mohu jen doporučit. Často se zapojují technické formace jako swingy, S/R úrovně, nebo divergence. I když se může jednat už i o relativně více diskréční pohled na vstupy a více intiutivní metodu filtrování vstupů, tomu, kdo se v ní najde, přinese většinou velmi mnoho pozitivního. Navíc kombinaci indikátorů a PA můžeme provozovat na všech časových rámcích.

7) Filtrování s pomocí zkušeností získané intuice. Nejpokročilejší stav profesionálního tradera, ke kterému je třeba se dopracovat dlouholetými zkušenostmi. Každý profesionál po určité době ovládá své řemeslo tak dokonale, že intuice začíná sehrávat čím dál tím větší roli a z profesionála se tak stává doslova "mistr". Ačkoliv je intuice až velmi pokročilým stádiem, bohužel mnoho začínajících traderu se domnívá, že je intuice ten správný přístup pro ně - aniž by měli potřebné zkušenosti. Opět se jedná o výrazný sebeklam a nejčastěji pak pohodlnost a lenost udělat skutečně nutnou práci, která se v začátcích k tradingu vztahuje. Nutno také říci, že profesionálové intuici využívají opět jen jako podpůrný prvek svému pečlivě testovanému a ověřenému systému, nikoliv jako metodu vstupů.

Tolik tedy k dnešní inspiraci v oblasti filtrování vstupů. Samozřejmě, je naprosto v pořádku, pokud se rozhodnete kombinovat více z těchto zmíněných technik.

Samozřejmě i tentokrát platí, že pokud máte další zajímavá zjištění v oblasti filtrování vstupů, určitě se nebojte podělit s ostatními v diskusi.

Zisky a profity v obchodování na burze si většina lidí mylně spojuje výhradně se vstupy. Vždyť je to tak zřejmé – buď jsem vstoupil správně, a inkasuji profit, nebo jsem vstoupil špatně a inkasuji ztrátu. Nicméně tato logika je velmi chybná. Jak trefně nastínil ve svém článku JenaL, je velmi podstatné pochopit, že to, co definuje profit nebo ztrátu jsou výstupy a řízení naší otevřené pozice. V rámci většiny vstupů máme přitom ohromnou řadu scénářů, jak se můžeme chovat – sebrat malinký profit hned jak se vytvoří, počkat na velký profit (ale s rizikem, že nebudeme mít ani ten malinký profit), zavřít „nepovedený obchod“ s malou ztrátou, nebo naopak mít větší toleranci risku (vzdálenější stop-loss) a tudíž obchodu nechat více prostoru pro rozjezd, ale s rizikem vyšší ztráty, pokud se obchod skutečně nepovede. A samozřejmě existuje celá řada dalších scénářů.

Každý obchodník, který chce na burze profitovat, si tak musí časem uvědomit, že profitabilní obchodování tvoří nerozdělitelný komplet činností. Přičemž komplet funguje jako celek, jednotlivé části často sami o sobě fungovat vůbec nemusí. Získáte-li například někde úspěšný obchodní systém skalpera, který se podělí pouze o způsob svých vstupů s tím, že z obchodů vystupuje „intuitivně“, bude taková informace vesměs naprosto bezcenná, protože pokud se obchodník bude snažit obchodovat zcela identické vstupy, například s fixním profit-targetem, pravděpodobně bude prodělávat.

Jsou tedy vstupy k ničemu? Určitě ne – ale nesmí se přeceňovat. Jinými slovy – je třeba chápat, že součástí profitabilního přístupu jsou i další podstatné faktory, kterým je třeba věnovat minimálně stejnou pozornost, jako vstupům. Další faktory představují především řízení pozice (práce se stop-lossem), samotný výstup, celkový money-management a samozřejmě velmi individuální zvládnutí vlastní hlavy. Bohužel realita je taková, že drtivá většina začínajících obchodníků se ke zkoumání dalších důležitých faktorů ovlivňující výsledek obchodování nikdy nedostane, protože veškerý svůj čas a energii věnují zkoumání a testování vstupů.

Co často příliš nezaznívá a co je přitom velmi podstatné – význam vstupu se liší podle stylu obchodování. Jiný význam bude mít vstup v případě intradenního obchodování pro drobnější, ale častější profity na základě „skalpování“ momenta a jiný význam bude mít u dlouhodobějších strategií. Také je rozdílné, zda-li se zaměřujeme na jediný obchodní systém, či obchodujeme určité „portfolio“ navzájem se kryjících strategií.

Pokud hovoříme o intradenním obchodování jedné strategie a jednoho trhu, je význam vstupu z mé zkušenosti vyšší a určitě není nezanedbatelný. Trh v průběhu dne nabízí celou řadu situací, které mají vyšší nebo menší pravděpodobnost úspěchu. Budu-li vstupovat na high/low dne v období nižší volatility před americkým polednem a budu-li „žádat“ obchod s RRR např. 1:3 bude mít takový vstup, pochopitelně velmi obecně řečeno, výrazně nižší šance (bez ohledu na výstup) než pokud stejný vstup s podobným RRR budu uskutečňovat na swingu do směru trendu s dostatečným prostorem k nejbližší S/R v období vyšší volatility (např. první hodinu po otevření trhu). Prostě vstup v této podobě představuje referenční popis určité situace v trhu poskytující co nejvyšší šanci na úspěch pro daný typ obchodu. Nicméně už tolik nezáleží na způsobu, jakým je popis proveden – jestli pomocí určitého indikátoru nebo např. s pomocí čistého grafu. Popis vstupu (tedy nástroje, které používáme pro obchodování) by měl být taký, aby mu obchodník rozumněl a cítí se s ním přirozeně. Pochopitelně, že různými nástroji lze popsat stejnou situaci vstupu.

JenaL ve svém článku například naznačil, že obchoduje určitý typ breakoutu – tedy vstup na prolomení některé oblasti. Takový vstup stačí popsat několika základními pravidly, ale je třeba jej mít jasně nadefinovaný, abychom vstupovali na skutečném proražení a mohli využít momentum, které pro breakoutu často vzniká. Pokud by obchodník neměl svůj vstup jasně definován, mohl by vidět breakout všude – což je situace, která často vede ke ztrátám. Z tohoto pohledu je tedy vstup důležitý, ale jen do té míry, že jím dokážeme jednoznačně popsat situaci, kterou chceme zobchodovat.

Jakmile máme takovou situaci popsanou – tedy definovaný vstup vyhovující našemu vnímání trhu, je třeba naši pozornost směřovat k testování výstupů, řízení pozice a money-managementu.

Ruku na srdce – řada obchodníků zde backtestuje své přístupy, ale kolik z vás backtestovalo trhy s různými typy výstupů a jedním, stále stejným vstupem? Pokud dnes testuji nové myšlenky, věnuji testování výstupů mnohem více času, než úvahami nad vstupy. Ty mám poměrně jasné, ale drobná změna výstupu může znamenat ve strategii výrazný rozdíl. Ale samozřejmě vše chce svůj čas v rámci progresu tradera, člověk se nemůže pokoušet rozlousknout vše najednou.

Pokud začínáte, doporučuji postupovat následující kroky:
1) Najděte si vstup, který je pro vás srozumitelný, jednoznačný a vyskytuje se v trhu s frekvencí, kterou chcete obchodovat.
2) Vstup testujte/papertradujte s nějakým základním, ale silný výstupem. Doporučuji pro začátek fixní profit-target a stop-loss vycházející z analýzy MAE/MFE s tím, že obchod by měl zároveň nabízet RRR alespoň 1:2.
3) Jakmile se vstup trochu „usadí“, tj. budete jej dobře rozpoznávat, je dobré začít věnovat stejnou pozornost výstupům. Stejně, jako jste hledali vstupy, hledejte nyní výstupy. Vyzkoušejte několik typů a porovnávejte své výsledky.

Pokud dnešní zamyšlení shrnu. Při intradenním obchodování jsou vstupy z mého pohledu důležité. Pokud bych obchodovat se vstupy, které mi nevyhovují, nebude se mi vést dobře. Cílem mých vstupů je však pouze jednoznačně popsat situace, ve kterých chci otevírat pozici. Jakmile mám podobný vstup nadefinovaný, vidím hlavní potenciál rozvoje strategie v definování výstupů, řízení pozice a money-managementu, nikoliv v hledání stále nových a nových vstupních strategií.

Začněme prostým konstatováním, že jednou z velkých chyb začínajících obchodníků je zcela špatná představa o procesu, kterým se snaží otočit své ztrátové obchody do profitabilních.

Začínající obchodník trpí často mylnou představou, že vhodným způsobem otočení ztrát do zisků je ještě trochu „přitlačit na pilu“ a tím svůj ztrátový cyklus „prolomit“ do ziskového. Jinými slovy, mnoho obchodníků v pozici ztrát zkouší dosáhnout změny „silou“, a to ať už zcela radikální změnou obchodního plánu, nebo zvýšením agresivity obchodování. Oba tyto způsoby vedou nutně k jedinému – ještě větším ztrátám. Klasický vývoj dlouhodobě ztrátového obchodníka vypadá většinou zhruba takto:

Je ale nutné si uvědomit, že není možné okamžitě otočit permanentně ztrátové obchodování do konzistentně profitabilního – a už vůbec ne s použitím hrubé síly. Toto je častá a velmi mylná představa postavená zcela mimo realitu – je to jako chtít přes noc změnit chatrnou angličtinu do perfektní angličtiny, nebo podprůměrné sportovní výkony do nadprůměrných. Každý rozumný člověk ví, že takto to v reálném životě skutečně nefunguje (sněte dál..) a že každý proces zlepšení potřebuje postupné kroky, které jeden za druhým tvoří pomalu se budující exponenciální křivku zdokonalování se.

V tradingu je tedy třeba v prvé řadě myslet tak, že proces otočení ze ztrát do profitů bude pozvolný a dlouhodobější a pokud má opravdu zafungovat, jediná možná podoba takového procesu bude vypadat zhruba takto:

Jinými slovy, postup ztrátového obchodníka musí být následující:

1. Obchodník musí snížit agresivitu (přílišná agresivita je velmi častá chyba nováčků) a analyzovat nejčastější příčinu svých ztrát. Jakmile nalezne tu NEJPODSTATNĚJŠÍ příčinu, musí okamžitě udělat veškerá opatření, aby takovouto příčinu okamžitě přerušil (konkrétní identifikaci možných nejproblémovějších kroků můžete nastudovat například v mém posledním článku).
2. Pokud odstraníme NEJPODSTATNĚJŠÍ problém, měli bychom automaticky zamezit výraznému počtu ztrát a tím pádem se z „věčně ztrácejícího“ obchodníka dostat do fáze podstatně méně ztrácejícího obchodníka – řekněme mírně ztrácejícího obchodníka. To už je podstatně lepší stav a vývoj do tohoto stavu byl poměrně „přirozený“.
3. Mírně ztrácející obchodník pokračuje ve svém obchodování a začíná si všímat řady dalších drobných chyb, nuancí a postupně vylepšovat svůj obchodní systém. Ještě více snižuje svou agresivitu, čeká jen na nejlepší příležitosti a postupně se „krotí“ a učí být trpělivější. Pokud se nesnaží nic uspěchat, postupně se stane stagnujícím obchodníkem. Tato fáze je obvykle jedna z nejvíce frustrujících, protože obchodník má (oprávněný) pocit, že již něco trochu umí, že již má trhy trochu nakoukané, přesto negeneruje žádný profit. Pozitivní však je, že již negeneruje ani dlouhodobé ztráty a tak je třeba na stagnaci nahlížet z pozitivního úhlu pohledu – a sice jako na proces „učení se zcela zadarmo“. Tato fáze může trvat delší dobu (ostatně jako každá fáze).
4. Každá stagnace má svůj konec a pokud obchodník vydrží, začne pomalu generovat své první profity. Jeho zisky nejsou zatím závratné, jeho stav se dá označit maximálně jako mírně profitabilní obchodník, avšak je zde již patrný růst vzhůru. V tomto bodě je již obchodník většinou poměrně disciplinovaný, dokáže si počkat na „nejlepší“ obchody, nejedná impulsivně a stále výrazně piluje svůj obchodní plán. Nejčastěji obchodníci v tomto bodě pilují hlavně money-management a proces řízení obchodu, neboť v tomto bodě už většinou obchodníci moc dobře vědí, že trading není jenom o vstupech, ale že daleko častěji jsou podstatnější výstupy. Právě tento posun v myšlení v kombinaci s určitou již získanou zkušenosti a postupné „absolutní důvěry v obchodní systém“ začíná konečně přinášet první ovoce. I tento bod může bohužel trvat neúměrně dlouho, v určitý moment však trader zjistí, že už o svém konání a svém systému nemá prakticky absolutně žádné pohybnosti a tak je zcela připravený k navyšování pozic, ještě efektivnější exekuci svého plánu a může postoupit do „nejvyššího“ stádia.
5. Nyní vám již nic nebrání být dlouhodobě úspěšným obchodníkem. Prošli jste si nutný proces postupného růstu a z každé fáze cyklu si odnesli něco, co vás výrazně posunulo vpřed. Již znáte své silné i slabé stránky, umíte krotit emoce, držet adekvátní míru agresivity a přesně víte, co děláte. není tedy důvod, proč byste neměli být profitabilním obchodníkem!

Zkuste se tedy prosím nad tímto postupem zamyslet a pokud patříte do kategorie dlouhodobě ztrácejících obchodníků, tak i velmi vážně zapřemýšlet nad radikální změněou svého aktuálního mentálního postoje k tradingu. Obávám se, že jeden z prvních kroků otočení zisků do ztrát je zvolnit, přestat se snažit čehokoliv docílit silou a radikálně snížit svá očekávání. Alespoň doposud jsem se nikde nesetkal s jiným vývojem ztrácejících obchodníků v profitabilní.

Pokud jste sami prošli cestou ze ztrácejícího obchodníka k profitabilnímu, podělte se o svou cestu prosím s ostatními v diskusi pod tímto článkem.

Je pravda, že nikdo nemá rád ztrátové obchody a že zbytečně protnuté stop-lossy náladu zrovna dvakrát nezvednou. Je také pravda, že se stop-lossy je nutné v tradingu žít a bez ztrátových obchodů se skutečně neobejdeme.

Přesto může být ve ztrátových obchodech i něco značně pozitivního, pokud se je začneme učit chápat nikoliv jako nepřítele, ale raději jako učitele, který má pro nás možná něco nového, co z nás může udělat lepšího tradera a pomoci i vylepšit obchodní plán. Samozřejmě, zdaleka ne každá ztráta může být takovýmto způsobem obohacující a prospěšná, některé však skutečně skvělými „učiteli“ být dokážou.

Abychom mohli začít brát naše ztráty jako pouhé podněty ke zlepšení, což je jen tak mimochodem výrazná změna v mentálním postoji, která nám začne pomáhat vyrovnávat se se ztrátami podstatně snáze, musíme samozřejmě v prvé řadě začít s perfektním vedením záznamů našich obchodů. Pouze s řádnou evidencí každého obchodu máme možnost se k takovým později vracet, analyzovat je a hledat podněty ke zlepšení. Na toto téma jsem již v minulosti pár článků napsal, co jsem si však uvědomil je, že jsem nikdy nenapsal přesný proces jak využít ztrátové chyby k případnému zlepšení. Zde je tedy postup, se kterým bych doporučil všem traderům začít chápat ztráty jako maximálně přínosnou věc, která nás může posunout vpřed.

KROK 1: definujte, zda-li jsou ztráty důsledkem systému, nebo psychiky

Ztráty mohou být buďto psychické, nebo „systémové“.

Za psychické ztráty považuji takové, které byly způsobeny nedodržováním obchodního plánu. Nejčastěji se jedná o impulsivní obchodování (potřeba dělat něco, potřeba vstupovat jenom proto, že mám pocit, že teď bych vstoupit měl), ale také o předčasné výstupy z trhů, zvyšování stop-lossu když jde trh proti vám, apod. Ztráty způsobené psychikou jsou častější a „trpí“ jimi většina začínajících obchodníků (i když si stejná většina obchodníků dlouhou dobu mylně myslí, že tato záležitost se jich jakkoliv netýká).

Za systémové ztráty považuji takové, které jsou zcela v souladu s obchodním plánem, přesto oproti backtestovým výsledkům vykazují obchody podstatně horší výsledky – jako by náhle i přes dodržování obchodního plánu někde vznikla zásadní změna. Systémové ztráty jsou často v rámci plánu zcela „v pořádku“, i přesto však nezřídka umožňují při jejich správné analýze přijít z řadou nových zlepšení jak samotného systému, tak obchodního stylu.

KROK 2: pokud se jedná o psychické ztráty, vyhledejte „body v grafu“, kde se opakují nejčastěji

Psychologické ztráty je možné v grafu velmi často „stopovat“. Je možné nalézt přesné okamžiky, ve kterých se dopouštíme našeho nechtěného jednání (tj. jednání proti plánu) nejvíce. Takových „bodů v grafu“ může být celá řada. Někoho například velmi silně „přitahují“ high a low dne, aniž by uměl v těchto zónách generovat profit. Někoho jiného může extrémně svádět obchodovat mimo plán prvních 15 minut po otevření trhů, jiní obchodníci mají například tendence nejvíce porušovat svůj obchodní plán v chopu, někoho nutí impulsivně jednat příliš velké a rychlé úsečky, které se náhle uvádějí v pohyb, apod.
Proto je kriticky důležité pokusit se využít ztrátové obchody jako „učitele“ k tomu, abychom přesně lokalizovali, zda-li v některých momentech nemáme tendenci jednat proti plánu více, než v jiných.

Pokud takový „bod v grafu“, u kterého se situace opakuje nejčastěji, naleznete, pak je třeba okamžitě vytvořit sérii postupů jednání, aby se podobné situace neopakovaly.
Nejlepší způsob je po přesné definici „psychologicky nebezpečných bodů“ (které si okamžitě zahrňte do obchodního plánu) reagovat tak, že při každém takovémto potenciálním nebezpečí odejdete na chvíli zcela od počítače. Další rozumný krok je tyto „psychologicky nebezpečné zóny“ zbacktestovat a vytvořit tak pro mozek co nejlepší podklad, který bude ukazovat, PROČ je kontraproduktivní na těchto bodech obchodovat. Podobné backtesty je dobré mít neustále po ruce, abychom si příště podobné nechtěné akce co nejdříve rozmysleli.

Dalším způsobem jednání může být na „psychologicky nebezpečných bodech“ okamžitě přepnout do SIM a v simulačním módu se teprve přesvědčovat o tom, že v podobných momentech opravdu obchodovat nemáte.

Každopádně, pokud své „nebezpečné body“ v grafu naleznete, máte už alespoň něco, co vám výrazně napovědělo a s čím se dá už něco dělat.

KROK 3: pokud takové „body v grafu“ nenajdete, vypozorujte, o jaký cyklus chování se jedná

Někdy je možné, že své nebezpečné zóny v grafu nenaleznete a přesto se dopouštíte porušování plánu. V takovém případě se jedná i tak o cykly, které ale mají většinou jinou podobu a už se hůře hledají. Někdo například „trpí“ cykly, že ihned po té, co vydělá 1000 USD a více, začíná prudce ztrácet. Jiní mohou trpět cykly, že po každé ztrátě vynechají obchod, který je většinou jako na potvoru zrovna ten ziskový.

Zamyslet se nad podobnými cykly je již mnohem komplikovanější, pokud však podobný cyklus nalezneme, je třeba si okamžitě klást následující otázky:

a) nejsou mé nechtěné cykly způsobené tím, že dostatečně nevěřím ve svůj plán? Tj. věnoval jsem dostatek času backtestování a paper-tradingu? (Pokud ne, tak si nestěžujte na ztráty, protože vám patří).
b) nemám tendence brát impulsivně protitrendové obchody, zatím co můj plán je určený ke trendovému obchodování? (Pokud ano, možná jdete špatným směrem – snažíte se vžít do role trendového obchodníka, ale možná jste povahou spíše protitrendový)
c) nemám jen špatný money-management nebo špatně vybraný trh? Někteří obchodníci jednají impulsivně jenom proto, že se příliš bojí o velikost svého stop-lossu. Pak je dobré promyslet, jak stop-loss snížit. Buďto přejít na časový rámec, který mně umožní menší stop-loss, nebo si vybrat trh, který je klidnější a dělá menší pohyby.
d) odráží mé aktuální požadavky a můj plán aktuální zkušenosti a dovednosti, kterými disponuji? Velmi často se stává, že na sebe začínající tradeři berou nároky a předsevzetí, které jsou zcela mimo soulad aktuálních zkušeností a dovedností v trhu. Nezapomínejte, že žádný zkušený z nebe nespadl a tak některé nechtěné obchody mohou být jen důsledkem váhání, které je způsobeno nedostatkem zkušenosti a nedostatkem času stráveným „nakoukáním“ trhů.

Pokud důkladně projedete a s upřímností prozkoumáte veškeré podobné možnosti a váš psychologický cyklus stále pokračuje (tj. takový cyklus, který vám brání exekuovat obchody dle obchodního plánu), pak se jedná o nějaký podvědomý, podstatně hlubší pattern, který sami bez pomoci nevyřešíte. Není snadné radit, kde přesně vyhledat pomoc, já osobně mám pozitivní zkušenosti s rodinnými konstalacemi, procesem Cesta (o kterém jsem psal nedávno) a mnoho dobrého jsem též slyšel na Traders Tribe Proces (TTP), který vytvořil obchodník Ed Seykota. Osobně bych hodnotil všechny tři na stejné úrovni, všechny mají podobnou sílu a účinek (a potažmo i podobný základ).

KROK 4: pokud se jedná o systémové ztráty, zkuste několik „triků“

Systémové ztráty se trochu hůře hledají, neboť často jde skutečně jen o „přirozené“ ztráty daného obchodního systému. Přesto je i nezřídka možné z takových vypozorovat určité nové poznatky, které pak vedou ke zlepšení obchodního systému, přidání nových pravidel, nových filtrů, apod. Zde je mých několik poznatků, o kterých vím, že je možné je vypozorovat ze systémových chyb a případně o ně zlepšit obchodní systém:

a) koukněte se na své systémové ztráty v kontextu s vyšším timeframe; nezřídka se dá vypozorovat určitý „filtr“ právě na vyšším časovém rámci
b) koukněte se na své systémové ztráty v kontextu toho, jak se trh choval jen krátkou dobu před tím, než ke ztrátě došlo; několik dodatečných filtrů jsem objevil tak, že jsem si například všimnul u řady ztrátových obchodů, jak krátce před nimi trh výrazněji stagnoval na high/low dne a tudíž již neměl dostatečnou sílu pokračovat v započatém trendu
c) porovnejte reálnou exekuci plnění s tím, s čím jste počítali v backtestu; často jsem vypozoroval, že 1-2 ticky skluzu v plnění dělají skutečně podstatný rozdíl, proto pozdější řešení bylo například o 1-2 ticky zvýšit stop-loss a věci se opět usadily „správným směrem“
d) rozdělte si ztrátové obchody dle časů, kdy k nim došlo – možná zjistíte, že jste slabší v některých konkrétních obchodních hodinách / intervalech

Tolik tedy k tomu, jak udělat ze ztrát svého učitele a využít ztráty k tomu, abyste se neustále posouvali vpřed. Pokud máte nějaké další zkušenosti nebo nápady, určitě neváhejte podělit se s ostatními v diskusi.

Nekonstantnosti v míry agresivity mého obchodního přístupu jsem si začal všímat poměrně brzy, co jsem přešel na nižší timeframe. Zatím co některé mé vstupy byly zcela dle pravidel systému FinWin, jiné byly značně benevolentnější co se dodržování pravidel týče (při pár vstupech jsem si dokonce všimnul, že obchoduji s velmi, velmi letmo načrtnutými patterny FinWin) a některé naopak podstatně opatrnější (hledal jsem potvrzení „ze všech stran“, že mám do trhu vstoupit). Má úroveň přístupu k systému FinWin tedy kolísala od velmi agresivního, přes „správně“ agresivní, až po přehnaně opatrný.

Samozřejmě jsem nejprve žil v poměrně silném podezření, že z nějakého důvodu začínám psychicky nedodržovat a porušovat svůj obchodní plán, avšak nad touto úvahou stála skutečnost, že různá dynamika agresivity nejenom přinášela pozitivní výsledky, ale navíc jsem skutečně cítil, že bych jí měl více věnovat pozornost. Jenom jsem zprvu nevěděl jak.

Vytisknul jsem si tedy všechny své vstupy a začal v proměnné agresivitě hledat nějaký systém, tj. uchopitelnější pravidla, proč zrovna na tomto signálu jsem byl podstatně více agresivní a na jiném zase tolik váhavý. Samozřejmě, stále jsem si kladl otázku, zda-li se nemůže jednat i o nějaký psychologický důvod (nekonstantní míra agresivity je velmi častým problémem zejména začínajících traderů), opakovaně jsem však nabýval přesvědčení, že tentokrát opravdu nejde o problém psychický, ale spíše o něco, co doposud přehlížím.

Po důraznější kvantifikaci se ukázalo, že má míra agresivity se mění v průběhu dne v určitém vzorci, který jako by měl souvislost s časem. Začal jsem tedy tento vzorec zkoumat ještě detailněji a za nějakou dobu jsem došel k velmi jednoznačnému závěru, a sice, že proměnnost míry mé agresivity by se dala rozdělit poměrně přesně do několika časových zón!

Zpracoval jsem si tedy pro sebe bližší přehled, jak konkrétně bych mohl čas rozdělit a vytvořit tak určité časové zóny, až se poměrně jasně vyrýsovaly celkem 3 různá časová období během dne, ve kterých se chovám pokaždé trošičku jinak, co se přesnosti dodržování pravidel systému FinWin týče.

Nechal jsem si tedy od kolegy naprogramovat pomůcku, která mně oddělí barevně ony 3 časové zóny a začal jsem je nazývat „vertikální zóny“. Když jsem tuto vizuální pomůcku přidal ke grafům, čekalo mě poměrně silné překvapení, protože náhle vše začalo zapadat perfektně do sebe a dávat opravdu smysl: podle jednotlivých barevných vertikálních zón jsem okamžitě viděl, že v každé této zóně se trh chová opravdu trošičku jinak, jako bychom měli zvíře, které je nejprve velmi „nabroušené“, pak se postupně „vyřádí“, až se zcela unaví – a tyto tři fáze se přitom opakují ve velmi podobných časových úsecích obchodního dne. Ukázalo se tedy, že mé podvědomí tuto „hru“ přijalo rychleji, než mé vědomí a automaticky mně pomáhalo určovat míru agresivity, kterou v různých vertikálních zónách aplikovat.

Jakmile jsem na celou tuto záležitost přišel, rozdělil jsem si obchodování dle těchto 3 vertikálních zón na celkem 3 obchodní módy a každému přidal trochu jiná pravidla, jak zacházet se systémem FinWin:

MÓD A – velmi agresivní. V tomto módu mně stačí, pokud je pattern FinWin pouze „načrtnutý“.
MÓD B – agresivní. V tomto módu stačí opět pattern FinWin pouze „načrtnutý“, ale vyžaduje již některá další podpůrná pravidla, resp. potřebuji vidět, že určité body v trhu, jako např. swingy, jsou na mé straně.
MÓD C – konzervativní. V tomto módu nejenom bazíruji na poměrně přesném splnění pravidel FinWin, ale ještě mám doplněno několika dalšími jemnými pravidly vztaženými k EMA34, abych případné vstupy ještě trochu více „filtroval“.

Každý mód také zahrnuje mé dosavadní zkušenosti z trhů, tj. žádný z nich nechápu a nepojímám čistě „technokraticky“, ponechávám si zdravou míru pocitového úsudku (řekněme na úrovni 10-15% striktně definovaných pravidel).

Jak jsem již napsal, módy jsem si barevně rozdělil jako pozadí grafu, takže stačí jediný pohled na graf a okamžitě vím, v jakém módu mám aktuálně pracovat. Tento vizuální styl zcela odpovídá mé silné stránce, kterou je fakt, že jsem velmi vizuální člověk, snadno a rychle vstřebávající vizuální informace (rychleji, než například čísla, nebo nějaké jemné detaily).

Po tomto rozšíření mého obchodního plánu jsem tedy došel k názoru, že rozdělení na vertikální zóny a definování více módů míry obchodní agresivity může být velmi užitečné i pro ostatní obchodníky, proto se o tento poznatek nyní dělím. Pokud vás myšlena zaujala, zde k ní přidávám několik dalších důležitých věcí:

• jedná se o pokročilejší záležitost a nováček si s ní nemusí zatím příliš dělat hlavu
• není nutné pro každý timeframe a nemusí fungovat každému
• je to spíše už určitá „fineska“
• je třeba mít na paměti, že umět vědomě řídit míru agresivity obchodního jednání během dne není úplně jednoduché a vyžaduje to již zkušenost v trzích; obchodník by měl mít už své obchodování trochu „sednuté“, aby mohl experimentovat s proměnami míry agresivity dle vertikálních zón
• já používám sice zóny 3, ale toto není dogma – každý může využít zón, kolik mu vyhovuje a kolik skutečně vylepší jeho obchodní systém

Zřejmě se nyní i ptáte, v jaké přesně časy jsem si pro sebe vertikální zóny rozdělil já a v jakých časech tedy módy aplikuji. Tuto informaci zcela záměrně neuvádím, protože jsem si v poslední době všimnul, že mnoho lidí má tendenci pouze slepě převzít od nás s Petrem informaci a již nevyvinout podstatnou vlastní činnost k tomu, aby si ověřili, zda-li tato informace sedí i pro jejich vlastní obchodní styl. Dnes tedy záměrně poskytuji pouze myšlenkový koncept, který si každý již musí vyzkoušet na základě backtestů a vlastních obchodů a dle toho si vytvořit své vlastní zóny. Neexistují žádné „obecné“, nebo „zaručené“ zóny, vždy existují jenom takové, které ideálně fungují pro nás – protože odrážejí náš obchodní styl, naše dosavadní zkušenosti a naše nuance obchodního systému.

Sám jsem sice v tradingu stále na začátku, nicméně chci se s vámi podělit o myšlenky, které mně osobně nejvíce pomohly posunout se vpřed. Nemám ambici přijít zde s něčím převratným, všechno už bylo koneckonců řečeno. Ale vždy mě přivede k zamyšlení, nabídne-li mi někdo známé myšlenky v novém kontextu, v nových souvislostech. Hovořili jsme o tradingu jako o cestě, takže bychom měli vědět, kde je její začátek, jaké jsou její úskalí a co by mělo být jejím cílem. A u toho cíle bych se rád na chvíli zastavil. Troufám si říct, že cílem cesty akinadó je, nebo by alespoň měla být, životní spokojenost. Jistě, pro každého může představovat životní spokojenost něco jiného, ale jsem přesvědčen, že musí pevně stát na třech aspektech, tzv. trojnožce:

• práce
• koníček
• partnerský vztah

A opět si troufám říci, je jedno, kterou část z trojnožky naplní trading. Může to být část práce, a nebo část koníček, ale vždy jen jedna. Co se stane, když trojnožku postavíme jen na dvou, nebo nedejbože jen na jedné noze není třeba vysvětlovat, zkrátka spadne. Proto nevěřím, že na cestě může kdokoli dojít k cíli, nabude-li přesvědčení, že trading může nahradit koníček, práci i partnerský vztah. Vidím to sám na sobě a píši to hlavně proto, abyste na své cestě za finanční nezávislostí neztratili víc, než jste schopni získat. A zde se dostáváme k tomu podstatnému, totiž jak může trading ovlivňovat soukromý život a jak soukromý život může ovlivňovat trading. Mít pevně postavenou trojnožku vyžaduje schopnost sebepoznání, sebeřízení a sebepřesahu. A všechny tyto tři věci jsou podle mne naprosto klíčové k tomu, abychom byli schopni uspět v tradingu. A v tuto chvíli je jedno jestli začneme u osobního života a tím se nám začne zlepšovat trading a nebo začneme u tradingu a tím se nám začne zlepšovat osobní život. Důležité je začít.

Co však tyto tři slova znamenají, abychom nezůstali jen u nějakých nic neříkajících frází.

- sebepoznání – pojem, který ač zdánlivě jednoduchý, těžko se vysvětluje a ještě hůře realizuje. Jednou větou je třeba dospět do stavu, kdy splynu sám se sebou, kdy rozumím svým emocím, touhám ...... kdy dokážu nalézt sám v sobě oporu. Že jsme toho dosáhli poznáme mimo jiné tak, že nám nevadí být o samotě a je nám při tom dobře.

- sebeřízení – to je jednou větou schopnost začít, pokračovat a skončit podle toho jak se já sám rozhodnu. Tato schopnost je pro trading naprosto klíčová, proto se o ní ještě zmíním později.

- sebepřesah - to je okamžik, kdy se mi podaří překonat sám sebe. Mohl bych to popsat i slovy schopnost překonat vlastní lenost. Mimochodem právě lenost je kořenem všeho neúspěchu a zla, které se nám v životě děje. Ale nenechte se mýlit, jsou dva druhy lenosti „konstruktivní“ a „destruktivní“ . Ta konstruktivní nás nutí hledat zjednodušení, zlepšení, zkratky, které nám v budoucnu ušetří práci (tzn. teď musím něco udělat , abych si příště práci ušetřil) a ta destruktivní nám brání v tom, abychom udělali právě teď a právě to, o čem víme, že bychom udělat měli. Koneckonců má soukromá definice pravé lásky (ke komukoli a čemukoli) je, že láska je schopnost překonat (kvůli objektu lásky) svou lenost. Sebepřesah je prostě schopnost na základě sebepoznání a sebeřízení posouvat se vpřed.

Vraťme se tedy nyní na chvíli ke zmíněnému sebeřízení. Ona schopnost sebeřízení je do značné míry ovlivněna naším životním scénářem. A o životním scénáři a o tom jak ovlivňuje běh našeho života si pojďme říct trochu víc.

TEORIE ŽIVOTNÍHO SCÉNÁŘE

Eric Berne, autor teorie životního scénáře, uvádí, že každý člověk se do šesti let věku rozhodne, jaký bude žít život. Ano skutečně, jakkoli to zní odvážně a neuvěřitelně, do šesti let se člověk rozhodne zda bude žít život jako :

• vítěz
• skorovítěz
• poražený

A tento plán, jaký člověk bude žít život a jak zemře nosí člověk neustále v hlavě, ať dělá co dělá a nazývá se „scénář“. Na tvorbě onoho scénáře se naprosto klíčovou měrou podílejí naši rodiče. Každodenní chování v životě pak může být samozřejmě ovlivněno celou řadou příležitostí a podnětů, ale to základní rozhodnutí se opravdu odehraje do onoho věku šesti let.

Jak se chová a kdo je:

- vítěz je člověk který umí začít, pokračovat a skončit podle toho jak se rozhodl, drží slovo a je na něho spolehnutí. Necítí se být vláčen okolnostmi nebo takzvaným osudem protože o tom, co se mu v životě přihodí si do velké míry rozhoduje on sám. Dokáže vše, co si předsevzal. Podle mne jen tento typ člověka dokáže v tradingu uspět a právě proto, že takovýchto lidí je málo je to zároveň odpovědí na otázku. „Když se tradingu může naučit každý, proč je tak málo úspěšných traderů“.

Slovník vítěze: rozhodl jsem se, podařilo se mi, dokázal jsem, umím, naučím se, domluveno – platí, můžeš se spolehnout, sice je to těžké, ale něco vymyslím........

- skorovítěz (takzvaný alespoň) je člověk který pracuje usilovně ne proto aby vyhrál, ale proto, aby měl alespoň vyrovnané skóre. Je skvělým zaměstnancem, protože je loajální, tvrdě pracuje, někdy vyhraje, někdy prohraje. Někdy drží slovo, někdy ne. Často se zastaví, zcela nepochopitelně těsně před cílem a to proto, že nevěří, že by ho mohl dosáhnout. Je totiž naprogramován na „alespoň“.

Slovník skorovítěze: pokusím se, stačilo by mi, kdyby alespoň..., skoro už to umím, už to skoro bylo ,ale v poslední chvíli... , nejsme bohatí, ale alespoň máme tolik, abychom mohli v pohodě žít, nezáleží to na mně.

- poražený je člověk kterému se události dějí tak nějak samy od sebe, nedaří se mu, má pocit, že je stíhán ranami osudu... Vybírá si už na pohled nesprávné kamarády, slibuje a sliby neplní, přitahuje smůlu, problémy, katastrofy a prohrává.

Slovník poraženého je: neumím, nevím, stejně to nemá cenu, nechce se mi, proč se to musí stát zrovna mně, kdybych jen měl, kdybych jen neměl, ostatní mají lepší, kdybych tenkrát neměl smůlu, všechno je nanic, řekli, abych udělal, já jsem ale nechtěl, vykašli se na to, jdem radši na panáka, ááále dyť je to jedno, na něco se umřít musí.

Je jasné, že každý z nás občas řekne proč zrovna já, já nevím, nechci, mám toho už plné zuby..... to je přirozené. Jde o to, jaký slovník převládá.

Možná některé z vás, když si přečetli tato slova, napadlo: „No jo, takže když mám v hlavě špatný životní scénář, tak to znamená, že to mám rovnou zabalit, o nic se nesnažit, protože jak to tak vypadá svůj životní scénář nemůžu změnit.“ Mohlo by to tak vypadat, ale přeci jen se dá z moci životního scénáře vymanit. Je to ale opravdu velice těžké.

Abychom se dopracovali k tomu, jak životní scénář změnit, podívejme se ve zkratce, jak takový životní scénář vzniká.

JAK VZNIKÁ SCÉNÁŘ, ANEB KLETBA 71 PRAVDY

Vnitřní svět dítěte se neutváří v nějakých laboratorních podmínkách, ale každodenním kontaktem s lidmi okolo a především s matkou. Matka má při tvorbě životního scénáře v rukou opravdu magickou moc. Představte si, že matka dítěti řekne: nepij horký čaj spálíš se, vem si bundu bude ti zima, jdi spát, jinak se ti ráno bude těžko vstávat, neběhej na zmrzlém chodníku, nebo spadneš, nesahej na tu troubu, je horká , spálíš se atd. V kterékoli z těchto a podobných variant dítě matku neposlechne, narazí, ublíží si je mu zima, spálí se........ přesně podle toho co maminka řekla. Všechny předpovědi se splní. A takhle padesát, šedesát , sedmdesát informací. A teď si představte, že tou sedmdesátou první informací je věta : .....“ty nikdy nic nedotáhneš do konce“.... nebo „ ty jsi neschopný“....“nikdy nic neuděláš dobře“......atp. Víte co se stane? Dítě tu předpověď vyplní a později ve svém životě nebude nic dotahovat do konce, nikdy nic neudělá dobře, bude neschopné........

Proč přikládáme v podvědomí tomuto scénáři takovou váhu, proč se nám obvykle nedaří vymanit se z jeho magické moci ? Příčinu musíme hledat v podvědomí, neboť tam je tento scénář ukryt. Co nám tedy brání v přepsání scénáře ? Je to strach ze ztráty matky. Strach z toho, že nevyplníme to, co matka řekla a ztratíme ji. Poprvé člověk matku ztrácí při porodu, kdy opouští bezpečí matčina lůna, podruhé když opouští mateřskou náruč a staví se na vlastní nohy. Ale většina lidí ze strachu nedokáže matku opustit potřetí. Nechováme se racionálně, ale podle scénáře. Zvenčí to může vypadat, že "poražený" prohrává, ale pro něj je jeho prohra vlastně výhrou. V jeho podvědomí totiž zní:

• aby mě matka neopustila, nesmí být na mně spolehnutí
• aby si mě matka všimla, musím být smutný
• když to nakonec podělám, přijde moje matka
• aby mě moje matka neopustila, nesmím odpočívat a musím dřít do úmoru

Představte si, že bránu k našemu podvědomí hlídá malé pětileté dítě a dovnitř pouští jen to, čemu samo rozumí. A protože pro malé dítě se ztráta matky rovná smrti (to každý nese v podvědomí ještě ze staršího období našeho mozku), je právě proto strach ze ztráty matky pro dítě v naší mysli tak velký, tak panický, tak ochromující.

Nyní už tedy víme, jak a proč životní scénář vzniká, proč je pro nás tak těžké jej opustit , přepsat „software“ životního scénáře a nahradit ho scénářem jiným. Život však můžeme prožít jako poražený, nebo jako skorovítěz. Budeme žít zřejmě život jiný, než jaký bychom skutečně chtěli, ale bude nám to procházet. V tradingu je to však jinak.

Volba je binární. Jsme buď jednička, nebo nula. Buď vyděláváme, nebo ztrácíme. V tradingu neuspějeme ani se scénářem poraženého, ale ani ze scénářem skorovítěze. Jediný scénář, se kterým se nám to povede, je scénář vítěze.

JAK TEDY LZE SCÉNÁŘ VYMAZAT A NAHRADIT JINÝM ?

Vždy, když rozeznáte okamžik, kdy vám bude vnitřní hlas našeptávat klasicky nevýhodné řešení, něco co nechcete, co není vaše, prostě se zastavte a nahlas si řekněte: „Promiň mami, já si to tentokrát udělám po svém a vyhraju.“ Nebo obdobně, když se budete rozhodovat, zeptejte se pokaždé sami sebe: „Jak by se v této situaci zachoval vítěz ?“. Takto se můžete ptát před každým vstupem do obchodu. „Šel by do tohoto obchodu vítěz ?“ .

Zvláštní je, a teď se vrátím oklikou na začátek, že je jedno kde začnete. Pokud dokážete začít chovat se jako vítěz v osobním životě, začne se vám dařit i v tradingu a pokud se vám začne dařit chovat se jako vítěz v tradingu, začne se vám dařit i v osobním životě. A to je to, co na téhle cestě miluju. Jen taková malá poznámka nakonec: Buďte na sebe přísní, ale laskavě si odpouštějte chyby. Soustřeďte se na to, co se vám povedlo, nikoli na chyby které děláte (a dělat budete stále), protože roste jen to, čemu dáváte energii. Pokud s autem vjedete do díry a příště se jí budete chtít vyhnout, neupírejte své zraky na díru, kterou chcete minout, ale na místo, kudy chcete jet. Jedině tak díru příště minete. A nezapomeňte mít pevně postavenou trojnožku.

Autor článku: Tom(assino)

V článku byly použity úryvky a myšlenky z knihy Marka Hermana: Najděte si svého marťana, Eric Berne: Jak si lidé hrají, Scota Pecka: Nevyšlapanou cestou a dalších. (no a byla tam občas i nějaká myšlenka moje 🙂 )

Psaní obchodního plánu je bohužel proces, který může trvat i celé týdny - jak za chvilinku vysvětlím blíže. Psaní obchodního plánu je proces svým způsobem trochu frustrující, neboť se občas zdá, že jeho dokončení nebere konce - věřte však, že je to přirozený vývoj, který zahrnuje neustálé změny a přepisování, vede k jedinému cíli - podobě plánu, která bude traderovi perfektně "sedě" a padne mu "na tělo".

Stavbu obchodního plánu můžeme s trochou nadsázky přirovnat k psaní menší knihy. Pokud o tomto procesu nevíte nic bližšího, pak vězte, že osobně neznám jediného autora, který by finální podobu knihy napsal "napoprvé". Při psaní knihy nejprve vzniká takzvaný "first draft" (první verze), která je pouze hrubou představou, resp. hrubým náčrtkem celkového příběhu, postav, atd. Následuje však dopracovávání řady nekonečných detailů, jejichž cílem je neustále zdokonalovat příběhové linky a podlinky a vývoje charakterů postav k co největší dokonalosti. Finální podoba tak může projít i více jak 10 přepisováními, někdy i dosti zásadními.

Chyba řady začínajících traderů spočívá v tom, že mají často pocit, že prostě jen něco sepíší - a mají hotovo. Samozřejmě, sepsání první verze pravidel je velmi důležité, v prvém kroku se ale stále spíše jedná o určitý koncept, nikoliv o finální podobu. Můžeme si například jako základní prvotní plán sepsat vybrané patterny FinWin, k nim přiložit backtesty a následně optimální hodnoty pro SL a PT na základě analýzy MAE/MFE. Je to ale skutečně dostačující podoba? To se ukáže v momentě živého obchodování. V ten moment totiž naráží trader na některé své limity a tak nutně musí následovat řada detailních úprav plánu, přidávání různých drobných nuancí, apod.

Abych nepsal pouze v obecné rovině, pokusím se vám napsat na vlastním příkladu, co mám na mysli.

Jak již někteří vědí, tento rok posouvám svůj obchodní plán systému FinWin do podoby, která by umožňovala stabilnější, byť v přepočtu na jeden kotrakt nižší profity. Důvod je jednoduchý - příští rok se stěhuji do Portugalska a tak se snažím připravit takový plán, jehož distribuce drobných zisků by byla dostatečně stabilní na to, aby příliš nezáleželo, v jakou denní hodinu k trhu zasednu. Rád bych si držel větší flexibilitu v tom, kdy zrovna dle "nálady" a volného času k počítači zasednout - a přesto bych rád zachoval stále přibližně stejnou konstantní distribuci zisků.

Samozřejmě, při hledání úprav systému FinWin došlo ke snížení timeframe a výraznému snížení profit-targetů, neboť distribuce nižších PT je v trzích mnohem četnější a při správně nastaveném a dodržovaném systému umožňuje podstatně vyšší stabilitu.

Prvotní podobu takto adaptovaného obchodního plánu našeho systému FinWin jsem měl hotovou poměrně rychle. Předcházela samozřejmě řada backtestů, analýz, hledání optimálního time-frame, atd.

Jakmile jsem měl relativně jasno v tom, jakou cestou se vydat, přešel jsem k živému obchodování s velmi nízkým počtem kontraktů s cílem zjistit, kde by mohly nastat případné problémy.

Zhruba po měsíci jsem objevil řadu drobností, na které jsem doposud nebyl zvyklý a které přinášely některé nové potenciální problémy. Jednou z těchto drobností byl například fakt, že timeframe, který jsem pro svůj cíl zvolil, již zdaleka tak dobře nefiltruje chop jako tomu bylo u RangeBars 150 USD a tak bylo třeba začít být mnohem více opatrnější a ještě více disciplinovanější. Do plánu jsem tedy dovytvořil některá nová pravidla, například rozdělení trhu na více zón (bude nově představeno v Emini II), atd.

Po měsíci tedy můj obchodní plán dostal další novou podobu a řekněme, že jsem přešel do "verze 2".

Následujících několik týdnů živé "testovací" obchodování postupně odhalovalo řadu dalších drobných detailů, které měly za následek opět přepsání a vytvoření "verze 3" a "verze 4".

Pak se chvíli zdálo, že je již podoba definitivní a mohu začít obchodovat s více kontrakty. Chvilkově jsem tedy zvýšil počet kontraktů, stále jsem se však necítil pohodlný.

Začal jsem tedy daleko detailněji zkoumat své vstupy z reálných obchodů a zjistil jsem, že velmi jemné časování (timing) stále není ideální. Přemýšlel jsem tedy o tom, jak zapracovat na této části ještě lépe, až jsem přidal k systému FinWin v podobě určené pro mé aktuální obchodování na nízkém timeframe další jemný prvek, kterému říkám "urychlovač" (samozřejmě, celý plán se všemi detaily budu prezentovat na živém obchodování této podoby systému FinWin - t.j. již na E-mini 3). Tento drobný prvek mně přinesl výrazně pohodlnější způsob obchodování aktuální podoby systému FinWin, vyžadoval však další a další práce a přepisování obchodního plánu.

S čistým svědomím tedy mohu říci, že od první verze až do té, která je již poměrně "vypiplaná" do zcela obchodovatelné podoby, uplynulo cca 5 měsíců. Práce na plánu zahrnovala nejenom řadu drobných změn a specifikace různých dodatečných situací, na které jsem nebyl dříve zvyklý, ale také mnoho desítek (spíše více jak 100) živých obchodů, které přesně ukázaly, jaké slabiny je třeba vyřešit tak, aby živé obchodování bylo co nejvíce bez zbytečných "drhnutí". Samozřejmě, už s první verzí plánu se daly vydělávat nějaké peníze, avšak při stavbě plánu musíte mít neustále na paměti následující otázku: "budu schopen tuto podobu obchodovat i s 10ti a více kontrakty?" Pokud cítíte pochybnosti, není váš plán ještě dostatečně "zralý" a vy se s ním ještě necítíte dostatečně pohodlně.

Jak tedy vidíte, stavbu plánu je třeba brát jako běh na delší trať - což platí o tradingu obecně. Proč toto vše píši?

Protože bych vám rád nejenom ukázal, jak s trpělivostí dosahovat lepších postupů k úspěšnému obchodování, ale hlavně abych vám dodal kuráž: věřte, že při stavbě obchodního plánu prochází KAŽDÝ trader v začátcích fázemi frustrace. Nestává se to jenom vám - platí to pro naprosto každého. Někteří obchodníci musí opakovaně backtestovat, opakovaně papertradovat a opakovaně jít do trhu se skutečnými penězi, aby našli ideální hranice pro svůj vlastní obchodní plán. Tento proces je tedy přirozený (a není možné ho jakkoliv zkrátit, nebo ošidit, pokud chcete být úspěšní). Pokud však v něm budete velmi citlivý a otevření a na místo frustrace se raději nechat inspirovat jakým směrem zapracovat na plánu dále, bude k vám přicházet opravdu velké množství ideí ke zlepšení. Postupně vyberete ty nejlepší a ty, které sedí nejlépe vám, a po několika měsících se začnete s plánem cítit opravdu dobře. Pak uvidíte, že přijde den, kdy si již budete umět naprosto reálně představit, že si naložíte pozici 10 kontraktů. I když to někdy může vypadat jako nekonečně dlouhý proces, stojí to rozhodně za to.

Mnoho začínajících obchodníků zažívá stagnaci díky tomu, že se velmi urputně soustředí na ty stránky tradingu, které jim příliš nejdou. To je samozřejmě do jisté míry zcela v pořádku, avšak přílišná koncentrace na své vlastní chyby svým způsobem vytváří pole negativních emocí, neboť svou soustředěnost vlastně soustředíme na věci spíše negativního ražení a tím negativní postoj k dané věci ještě více posilujeme.

Jakákoliv snaha o zlepšení v době stagnace však nesmí být zaměřena pouze jednostranně – tj. pohledem pouze na negativní stránku (naše chyby a nedostatky), ale minimálně stejným dílem i na pozitivní stránku věci – a to je na ty části, které nám jdou, ve kterých se cítíme dobře a které v rámci tradingu jako celku v našem případě již alespoň trochu rozumně fungují. Takovéto oblasti tradingu bychom měli co nejvíce posilovat – v době stagnace se totiž mohou ukázat „cestou z tunelu“.
Abych se nedržel pouze u obecné teorie, pokusím se nyní zcela prakticky popsat, co přesně mám na mysli.

Jsem poměrně silně přesvědčený, že každý trader má predispozice k jiným situacím v trhu a jiným konfiguracím obchodního plánu. To znamená, že každý je silný v trochu jiném směru. Důležité je, abychom uměli tu část, ve které jsme my sami opravdu silní co nejlépe pojmenovat – pouze tak budeme schopni se soustředit na její další posilování. Z mého pozorování se tedy v prvé řadě dá rozdělit trading na různé oblasti, ve kterých jsme buďto silnější, nebo slabší, následovně:

Trendové obchody versus protitrendové

Jsou obchodníci, kteří jsou podstatně úspěšnější v trendových obchodech a naopak obchodníci, kterým vyhovuje obchodovat čistě proti trendu. Oblast tradingu nabízí řadu obchodních systémů v obou oblastech (náš obchodní systém FinWin má sám o sobě jak řadu trendových, tak řadu protitrendových patternů) – je třeba si ujasnit, v čem nejvíce vynikáme, tj. v jaké z těchto dvou oblastí jsme nejsilnější. Někdo má zkrátka a dobře rád, když „může jít s hlavní vlnou“, a někdo zase preferuje, když může jít „hlavou proti proudu“.

Obchodování začátků trendu versus obchodování rozjetých trendů

Je pravdou, že někteří obchodníci se cítí velmi silní pouze v momentě, kdy se trend „rozjíždí“, zatím co jiní pouze v momentě, kdy je trend již silně rozjetý. Pokud bych měl provést srovnání na praktické úrovni, pak například některým obchodníkům vyhovuje vzít pouze zcela první pattern FinWin 0/v po otočení CCI50 do směru nového trendu – protože nejvíce věří právě pouze prvním otočkám (třeba proto, že první otočka nabízí často největší potenciál), zatím co jiní obchodníci chtějí vidět trh již v silně rozjetém trendu a na takové čekají až jasně potvrzenou strukturou swingů, nebo indikátorem EMA34 silně se vzdalujícím od EMA204, apod. Někteří chtějí již zkrátka vidět v trhu „sílu“ a nevadí jim být v trhu trochu pozdě, zatím co jiní chtějí být v možném pohybu co nejdříve a dostat z takového potenciálně co nejvíce.

Obchodování začátků dne versus obchodování již výrazněji definovaných trhů

Obchodování prvních 15-20 minut může být zcela jiné, než obchodování již jasněji definovaného trhu, který je již podstatně „vykreslenější“. Někdo má problémy s rozhodováním ve fázi „rozjezdů“ trhů, které vyžaduje podstatně agresivnější obchodní přístup, zatím co jiní preferují tuto část dne téměř nejvíce, protože při agresivnějším přístupu nabízí i potenciálně nejzajímavější příležitosti. Zaměření se na tu část dne, kterou umíme „číst“ nejlépe, může být dalším dobrým impulsem, jak se pohnout vpřed v době potenciální stagnace.

Obchodování silně trendujících trhů versus obchodování „stagnačních“ dnů

Osobně je pro mě občas trochu náročnější obchodovat silně rozjeté trendy, obzvláště ty, kdy trh neustále tvoří nové dna a vrcholy přesně na svém denním high/low, bez výraznějších korekcí s potenciálem k rozumnému signálu. Na druhou stranu, trh, který již není chopem, ale zároveň nevytváří příliš extrémní pohyby, je pro mě často nejideálnější k obchodování, protože „čtu“ takový nejlépe. I v této oblasti tedy můžeme být v některých ohledech silnější, než v jiných.

Z výše popsaného je tedy patrné, že existuje celá řada oblastí, ve kterých můžeme naše obchodování trochu více „strukturovat“ a udělat si tedy tak představu, v jakých oblastech jsme potenciálně nejsilnější. A jak konkrétně tedy naše nejsilnější oblasti posoudit? Zde je několik kroků:

1) Potřebujete mít za sebou již alespoň pár desítek živých obchodů, abyste dokázali posoudit, co je vaše nejsilnější stránka. Z papertradingu v tomto ohledu nic nepoznáte – skutečně pouze samotná praxe dá jasnou představu.
2) Pokud již máte alespoň trochu rozumný vzorek živých obchodů (20-30), zkuste na chvilku zapomenout na všechny chyby, kterých jste se dopustili a zaměřte se pouze na to, co víte, že jste udělali opravdu správně, v čem jste se cítili opravdu dobře.
3) Zkuste tyto situace co nejlépe charakterizovat na základě pomocných bodů výše a najít ty oblasti, ve kterých se zdá, že jste opravdu silní – tj. že vám jdou s nejmenším odporem a které vám dávají opravdu smysl. Nemluvím ale teď o tom, abyste „vytrhli“ z kontextu pouze vaše úspěšné obchody a na základě těch hledali. K dobrému obchodování vždy budou patřit i občasné ztráty – není tedy důležité, zda-li vaše charakterizace silných stránek bude zahrnovat i nějaké ztráty. Důležité je charakterizovat situace, které vám dávaly největší smysl, ve kterých jste nejméně váhali a nejvíce cítili, že děláte správný krok – bez ohledu na výsledek.
4) Pokud tyto oblasti svého tradingu najdete, na příštích pár týdnů se začněte soustředit pouze a jen na ně. Dejte si za úkol v rámci těchto silných stránek případně lehce dopracovat svůj obchodní plán a nějakou chvíli obchodovat pouze ty situace, které jste jednoznačně vyhodnotili jako ty, ve kterých se zdá, že jste silní, že v nich nejméně váháte a nejvíce jednáte s přesvědčením.

Pokud dodržíte tento postup, měli byste docílit jedné výrazné změny, a sice celkově pozitivnějšímu náhledu na trading a posunu k fázi, kdy více obchodujete s dobrým pocitem, i přes to, jaký bude finální výsledek. To možná nezní úplně přesvědčivě, ale je třeba si uvědomit jednu věc: pokud cítíme stagnaci, je taková často způsobena na základě řady negativních faktorů. Pokud se začneme chvilkově soustředit jenom na naše silné stránky, pak negativní faktory opět potlačíme, v našich silných stránkách se staneme ještě silnějšími a stagnaci tak opět můžeme posunout do fáze dalšího růstu.

Velmi často je soustředění se na vaše silné stránky podstatně důležitější, než se snažit zdokonalovat ty slabé. Pokud to alespoň pro jednou zkusíte, uvidíte, že docela možná svůj trading posunete dalším pozitivním směrem – tj. k fázi dlouhodobých a stabilních profitů.

Mnoho obchodníků řeší úpravy obchodních systémů ze špatné strany – ze strany vstupů. Samozřejmě, občasné přidání zajímavých filtrů, nebo dalších potenciálně profitabilních patternů nemusí být od věci, ale správně směřovaná změna v rámci výstupů dokáže občas udělat doslova zázraky, které mohou vylepšit systém až od 100% - aniž bychom udělali jedinou změnu ve vstupu.

Samozřejmě, myšlenka změny výstupů může znít lákavě, důležité je však vědět, jak konkrétně na to. Pokud nezvolíme správnou strategii výstupů, příliš mnoho dopředu se nepohneme – při hledání je třeba často nemálo experimentování a hledání nových cest.

Pokud chci začít přemýšlet o různých metodách výstupů u intradenního obchodování, pak osobně při svém uvažování začínám z velmi jednoduchého úhlu pohledu – a sice z pohledu logických zón (nebo taky bodů), v rámci kterých se se svými vstupy systému FinWin domnívám, že k nim bude mít trh tendenci mířit. Takových zón mám celkem několik:

• High dne
• Low dne
• Globex high (high premarketu)
• Globex low (low premarketu)
• Klouzavý průměr EMA204

Toto jsou mé vlastní potenciální výstupní body, ve které silně věřím (což samozřejmě neznamená, že tyto body jsou optimální i pro ostatní). Potenciál v rámci klouzavého průměru EMA204 zvažuji pouze a jen u našeho nového patternu FinWin 1OT (tento pattern nově vyučujeme na aktualizované a vylepšené verzi kurzu e-mini 2, který nyní bude nově obsahovat i další zlepšení například ohledně filtrování chopu, atd.)

Jak většina našich studentů ví, až doposud jsem zvažoval výstupy převážně na fixních profit-targetech, které byly přesně stanoveny na základě analýzy MAE/MFE. U této metody stále z velké části zůstávám, avšak v rámci aktuálního lehkého posunu v mé variaci obchodního systému FinWin (přidání patternu 1OT, přechod na lehce rychlejší timeframe, na který se nyní již cítím více, než dříve) samozřejmě zvažuji i lehkou úpravu v rámci výstupů. Při hledání různých variant jsem zjistil, že doslova neuvěřitelného zlepšení může systém dosáhnout při následujících jednoduchých změnách, které vycházejí z mých logických bodů/zón:

1) stanovení optimální hodnoty MFE – stejně jako doposud (na základě backtestu)
2) v momentě vstupu umístění profit-targetu na některý z logických bodů (zón) popsaných výše
3) na hodnotě, která vyšla jako ideální MFE, posunutí SL na B/E (+1)
4) v případě, že některý z logických bodů (zón) popsaných výše je menší, než ideální MFE, pak ponechám PT na hodnotě ideálního MFE.

V rámci tohoto postupu jsem provedl srovnávací backtest a rozdíly byly skutečně impozantní.
Vše jsem testoval na vzorku 100 obchodů, které pokryly celý měsíc duben 2009 a to v rámci obchodování dvou patternů FinWin – 0/v a 1OT. Backtest zahrnoval mé vlastní jemné nuance, které přinášejí občas lehce agresivnější přístup a splnění pravidel na 70% a více – tento postoj naprosto odráží mé aktuální dovednosti, styl a zkušenosti v trzích. Testováno bylo na rychlejším timeframe, takže frekvence obchodů je kolem 3-4 obchodů denně. A výsledky? Equity jasně ukáže, jak velký rozdíl nastal mezi fixním zachováním profit-targetu na základě optimálního MFE a používání logických bodů pro výstupy dle čtyř pravidel popsaných výše – tj. jak hodně samotná změna metodiky výstupu může pomoci:

Červená equity ukazuje obchodování s pouze fixními PT. Modrá equity již ukazuje obchodování s logickými zónami.

Červená equity ukazuje obchodování s pouze fixními PT. Jak vidno, průběh je velmi stabilní a zisk za měsíc obchodování je cca 3200 USD na kontrakt. Modrá equity již ukazuje obchodování s logickými zónami. Vyhlazení je sice menší, avšak potenciální profit narostl na cca necelých 6000 USD – zlepšení o 80-90%! Přitom se samotnými vstupy nebylo uděláno naprosto nic, pouze se změnila metodika výstupů.

Samozřejmě, jedná se o čistě backtestové výsledky a osobně považuji za férové znehodnotit každý backtest o 40%, abychom se dostali k číslům podstatně bližším potenciální realitě. V tomto případě bych tedy od varianty s fixním PT očekával kolem 2000 USD měsíčně na 1 kontrakt a u varianty s logickými body kolem 3500 USD na kontrakt za měsíc – což je nárůst o cca 70%!

Kdykoliv tedy máte pocity stagnace a zdá se vám, že nevíte kudy dál, pak zkuste začít uvažovat o jiné metodice výstupů. Zde můžete potenciálně udělat mnohem více pozitivních změn, než začínat ze strany vstupů.

Logické zóny můžete zkusit používat jakékoliv. Mnoho lidí má pozitivní zkušenosti s Fibonnacim, nebo s pivoty. V tradingu neexistuje, že by byl jeden nástroj lepší než druhý, podstatné je pouze to, co nejlépe funguje vám a co jste schopni v reálu obchodovat. Zkuste tedy jakékoliv logické zóny/body, které vás napadnou – určitě ale věnujte nějaký čas důkladnému srovnávacímu backtestu. Nezřídka budete překvapeni, kde se dá „urvat“ kolik dalších extra dolarů navíc, přitom stačí pouze menší změny v systému – a navíc není vůbec třeba měnit samotné vstupy!

Za svou tradingovou kariéru jsem potkal mnoho lidí, kteří jsou zvyklí na sebe neustále klást velmi vysoké nároky a v souvislosti s takovými mít i velmi vysoká očekávání na případné „odměny“. Jsou to často začínající tradeři, kteří třeba již mají i nějaký funkční obchodní systém a jsou schopní takový i obchodovat, ale stále mají pocit, že vydělávají neadekvátně málo, že by jejich systém měl produkovat větší výkonnost, že by jejich trading měl být o jiných číslech – a tak díky podobným skutečnostem stále nejsou schopni udělat krok k tomu, aby se stali obchodníky na plný úvazek.

To vše je samozřejmě zcela v pořádku, avšak je důležité si uvědomit, že zvyšování nároků a očekávání od samého začátku není to zcela nejlepší. Opomenu-li fakt, že žádný byznys na světě nezačíná hned od začátku „sypat“ miliony, nováček v tradingu kladoucí příliš vysoké nároky na svá očekávání si musí uvědomit daleko podstatnější skutečnost, a sice, že zvýšené nároky daleko snáze vedou k podstatně většímu stresu a frustraci, pokud takové nároky nejsou splňovány – a jak známo, stres a frustrace a podobné negativní emoce tradingu rozhodně nepomáhají. Ba naopak – náhle dělají celou záležitost ještě méně „výkonnou“ a nám se náhle zdá, že stojíme na místě, nikam se nehýbeme a náš trading se neposouvá tam, kam bychom si představovali. Přitom snížení nároků může být určitou počáteční psychologickou „úlevou“, která paradoxně může pomoci rychleji se posouvat vpřed.

Pokud hovoříme o snížených očekáváních, chápal bych v prvé řadě nároky kladené na trading pouze v takové míře, abych byl ze začátku schopen věnovat se tradingu „na plný úvazek“ a tím pádem mít celkově více času se v tradingu rozvíjet – abych postupně dosahoval lepších a lepších výsledků. Právě v tomto bodě nastává pro mnohé výrazný paradox – spousta začínajících intradenních traderů doposud dochází do zaměstnání a nemá dostatečný čas se tradingu věnovat, přitom právě tací mývají nejčastěji od tradingu nejvyšší očekávání a připadá jim nezajímavé se vůbec tradingem zabývat, pokud by jim hned neměl přinášet alespoň statisíce měsíčně. Tím nastává začarovaný kruh – vysoké nároky + málo času se tradingu věnovat = nerealistická očekávání, vědoucí k frustraci, stagnaci, apod.

Pokud bych měl poradit začínajícím intradenním finančníkům, pak v prvé řadě je třeba pokusit se udělat s minimem nároků pouze takový krok, abychom se byli schopni začít věnovat obchodování na“plný úvazek“. Z čeho v rámci takových úvah vyjít?

Začněte například s jednoduchým sumářem toho, co máme a co potřebujeme. Tj. podívejme se na to, kolik potřebujeme nutně každý měsíc vydělat a v jakém stavu je aktuálně náš obchodní systém a naše úroveň dovedností a znalostí.

Jednoduchá demonstrace nutných příjmů pro zaplacení „složenek“ může u mnohých vypadat například zhruba takto:

Nájem........... 12 000 kč......... 600 USD
Jídlo...............10 000 kč..........500 USD
Ostatní.............8 000 kč..........400 USD
CELKEM.....30 000 kč....1 500 USD

Nyní, řekněme, že váš intradenní obchodní systém (například FinWin) vykazuje v backtestu průměrné výsledky kolem 2 500 USD na kontrakt za měsíc. To by teoreticky stačilo na pokrytí vašich nákladů, vy však doposud neaplikujete trading na „plný úvazek“, protože v papertradingu jste si stále velmi nejistý a vaše papírové výsledky jsou cca polovina, tj. kolem 1 500 USD za měsíc. Je toto nějaký problém?

Mnoho začínajících obchodníků v podobných věcech „problém“ skutečně vidí a tak oddalují svůj ostrý start a zbytečně se snaží naplnit již zmíněná vysoká očekávání – tj. umět i v papertradingu získat alespoň 2 500 USD na kontrakt. Snaha o takové „perfekcionismus“ je samozřejmě chvályhodná, otázka však zůstává, zda-li zbytečně neoddaluje náš primární zájem – začít se co nejdříve živit tradingem na plný úvazek. Jedna cesta je snažit se neustále „pilovat“ aktuální stav – což může trvat dlouhé měsíce, u některých i další rok a více, nebo zkrátka a dobře snížit očekávání a počítat s tím, že zlepšovat se můžeme a také neustále budeme „za pochodu“. Pokud bychom ale začali tím, že prostě jen snížíme naše očekávání, můžeme začít uvažovat následovně:

• Konzistentně dokážete v rámci papertradingu vydělat alespoň polovinu toho, co ukázaly backtesty.
• Samozřejmě, reál nemusí být vůbec takový a může být dokonce ještě horší.
• Smiřte se tedy s ještě menší částkou v reálu – snižte nároky na pouhou třetinu toho, co naděloval váš papertrading.
• Tím vám tedy vychází 500 USD na kontrakt měsíčně.
• Pokud dokážete obchodovat pro 500 USD na kontrakt první měsíc, pak druhý měsíc můžete přidat druhý kontrakt a třetí měsíc třetí kontrakt.
• Tím můžete za 3 měsíce být na 1 500 USD měsíčně, tj. fázi, kterou potřebujete k pokrytí životních nákladů a začít se tak věnovat obchodování „fulltime“, tj. na plný úvazek; v takovém stavu se začnete zlepšovat výrazně snáze a rychleji.

Nyní jsme tedy postavili celkový náš stav do daleko realističtějšího světla – podívali se na to, čeho jsme reálně aktuálně schopní (s dostatečnou rezervou) a zároveň, jaké jsou naše minimální požadavky a jak takových dosáhnout. Samozřejmě, zároveň jsme tím trading postavili do trochu méně „sexy“ světla, než na začátku vypadal, ale zároveň jsme i udělali pozitivní posun v celé řadě dalších, velmi důležitých věcech:

• Snížili jste tlak sami na sebe, takže by se vám mělo vše dělat jednodušeji a snáze.
• Jelikož se ukázalo, že dokážete backtestovat pro 2 500 USD měsíčně, naprosto bezpečně víte, že získat z trhu alespoň 500 USD na kontrakt měsíčně je nejenom vrcholně realistické, ale mělo by to být i výrazně jednodušší.
• Oněch 500 USD na kontrakt měsíčně totiž v sobě zahrnuje i značný „margin for error“, to znamená, že tuto částku můžete reálně za měsíc vydělat i v případě, že budete neustále dělat drobné chyby.
• Máte tedy už od začátku daleko větší sebedůvěru v sebe i důvěru ve svůj systém – protože víte, že toto je prostě ABSOLUTNĚ reálné.

To, co tedy na začátku mohlo vypadat jako stagnace, se může pod jiným úhlem pohledu ukázat naopak jako skvělá a velice realistická cesta, jak se přesunout do fáze obchodování na plný úvazek co nejrychleji, získat tak na trading mnoho, mnoho volného času a tak se začít posouvat k již potenciálně skutečně zajímavým výsledkům. Přitom schopnost podívat se na vše trochu jiným úhlem pohledu přišla až v momentě, kdy jsme byli schopni radikálně snížit naše očekávání!

Za léta jsem vypozoroval, že moho lidí si skutečně zcela zbytečně svou cestu komplikuje vysokými nároky. Dnešní doba je celá o požadavcích na neuvěřitelně vysoké výkony a my jsme tuto filosofii už převzali tak automaticky, že si klademe na sebe vysoké nároky i ve věcech, ve kterých to vůbec není nutné. Na místo, abychom si věci zjednodušovali, milujeme je naopak komplikovat. Nejjednodušší cesta je dle mého názoru taková, ve které mohu mít na sebe naprosto realistické nároky, tj. bez většího tlaku a stresu a přesto dosáhnout přesně to, co potřebuji. Není nutné být hned chamtivý a chtít přespříliš – pokud začneme s málem, od naprostého začátku a naprostého základu, máme šanci pomalu vše budovat v lepší a větší. Na 500 USD měsíčně na kontrakt není vůbec nic špatného. Pokud to zvládnete ve 3-4 kontraktech, můžete být velmi rychle trader na plný úvazek a živit se už pouze tím, co vás baví a čemu se opravdu chcete věnovat. A navíc si za oněch 500 USD měsíčně na kontrakt koupíte mnohem více času.

Ačkoliv se vědci shodují na tom, že člověk využívá pouze nepatrné procento celkového potenciálu svého celého mozku, bohužel dodnes nikdo nepřišel s řešením, jak efektivitu našeho mozku výrazněji akcelerovat. Množství „vstřebávání“ informací, vjemů, dojmů, zážitků a zkušeností je tedy stále velmi omezené a v určitém bodě se každému z nás může začít zdát, že zkrátka náš mozek „nestíhá vše zpracovávat“.

Začínající trader si musí uvědomit, že celkový nápor na jeho mozek, a potažmo na celou jeho bytost, je skutečně enormní: první obchody a reálné zkušenosti přinášejí zcela nové prožitky ze zcela nového prostředí, ale také obrovské množství neustále plynoucích informací, které je třeba nějak selektovat a zpracovávat a emocionální vypětí, které racionální část mozku ještě více oslabuje a přináší tak ještě větší celkový pocit zmatku a ještě více umocňuje pocit „nevím, kudy dál“. V této velmi vypjaté situaci se začínající trader nadále dopouští velmi výrazné chyby - a sice snahy ještě více „tlačit“ a ještě více přijít „trhům na kloub“. Takové jednání ale spouští, stále se zrychlující, spirálu, ve které to vypadá, že se problém nezlepšuje, ale ještě více zhoršuje: mozek postupně ztrácí poslední zbytek objektivnosti, pragmatické myšlenky už jsou k nerozeznání od emocionálních stavů a tělo pociťuje čím dál tím silnější neurotické vypětí. Jak tedy řešení, jak z takového stavu ven?

Ano, je. Existuje velmi silné, funkční a pozitivní řešení – a tím je okamžitá a totální pauza od tradingu.

Takovouto pauzu je ale třeba začít chápat ve zcela jiném kontextu, než jak jí rozumí začínající tradeři. Mnoho nováčků chápe pauzu jako něco, co vůbec není nezbytné, nebo co by mělo být důležité a naopak ji chápou jako „násilné odcházení od rozdělaného problému“, nebo „pocit, že vše vzdávám a nedokážu dotáhnout do konce“. Pravda je ale taková, že pauza znamená něco zcela jiného: znamená KONEČNĚ dát čas také našemu podvědomí a umožnit mu, aby veškeré získané informace a pocity zažilo, zpracovalo a samo nám nastínilo, jakým, co nejvíce efektivním, způsobem se pohnout dál. Pokud se naučíme používat podvědomí správně, nemusí být vždy jen našim nepřítelem, ale také velmi dobrým přítelem. Dát si pauzu neznamená nedokončit práci, znamená pravý opak – UMOŽNIT DANÉ PRÁCI, ABY BYLA DOKONČENA.

Aby mohlo podvědomí zpracovat dané informace a zkušenosti a pomoci nám práci v mrtvém bodě dokončit, potřebuje k tomu rámcově pouze dvě věci:

1) Uvolnění; z nějakého důvodu naše „vyšší podvědomá inteligence“ nepracuje ve ztuhlém a křečovitém stavu – pozitivní spontánní myšlenky a řešení ze zdroje našeho podvědomí (nebo také „vyšší inteligence“, těžko říci, jak onu „záhadnou sféru“ našeho mozku správně nazývat) přicházejí pouze ve stavu klidu a uvolnění;

2) Umět rozeznat, že přicházejí spontánní myšlenky a nápady, naučit se jim věřit (velmi těžký krok) a naučit se takové zaznamenávat.
I když takovýto postup řešení potenciálních problémů a stagnací s tradingem může znít jako krajně netypický a nutno říci, že rozhodně ani nemusí fungovat každému, rozhodně stojí za vyzkoušení; osobně jsem dostal své nejlepší nápady na vylepšení obchodních systémů a zefektivnění svého obchodního stylu například na dovolených, kdy jsem býval ve stavu absolutního uvolnění, s naprostým minimem myšlenek na trading.

Jak by tedy váš postup „spontánního vedení nových myšlenek a nápadů“ mohl například vypadat?

Zde přidávám několik kroků ,které se pokuste experimentálně následovat, až příště nebudete vědět, kudy kam:

1. Zastavte veškerou aktuální práci na tradingu. Nechte na moment úplně plavat veškeré grafy, myšlenky, nápady – cokoliv, co se byť jen na hony vzdáleně týká tradingu.
2. Ještě než tak učiníte, vytiskněte si veškeré své poslední obchody, kvůli kterým máte pocit, že jste se dostali do „slepé uličky“ a vytisknuté grafy odložte někam bokem tak, abyste neměli šanci se na ně dívat, nebo na ně myslet.
3. Dejte si týden pokoj od tradingu. A to naprosto úplně, musí to být na 100%.
4. Snažte se celý týden dělat cokoliv, co vám pomůže se celkově uvolnit: jděte si zaplavat, zaběhat, každý den se projděte v lese, zajděte do kina – musíte se skutečně uvolnit a vypustit ze sebe jakékoliv napětí, které mohl trading za poslední dny nakumulovat. NEMYSLETE NA TRADING.
5. Až budete opravdu, ale opravdu na 100% uvolnění a vaše myšlenky zbaveny tradingu, vraťte se pomalu k vytištěným grafům.
6. Rozložte si tyto grafy před sebe a jenom se na ně dívejte, o ničem nepřemýšlejte, nechte volně působit myšlenky.
7. Tyto spontánně plynoucí myšlenky okamžitě zapisujte. Jsou to totiž první důležité myšlenky ze sféry vaší „vyšší inteligence“ (nebo také vašeho podvědomí). Měly by to být a většinou budou myšlenky typu: „zde jsem byl moc brzy“, „proč obchodovat v tomto pohybu do strany?“, „tady jsem přehlédnul trend“, „NEOBCHODUJ tak blízko high a low dne“, „proč jsem zde tak spěchal?“, apod. Nechte myšlenky spontánně plynout a zapisujte je klidně přímo k vytištěným obchodům.
8. Tímto způsobem byste náhle měli vidět zcela přesně své chyby ale i silné stránky a to jako na talíři, s pořádným odstupem.
9. Po té opět zkuste chvíli NEANALYZOVAT a se získaným pocitem z toho, co jste právě vysledovali a zapsali opět na trading chvíli zapomeňte. Stačí třeba po zbytek dne. Nechte opět své podvědomí, ať zpracuje první fázi reakcí, které přišly při pohledu na poslední obchody s pořádným odstupem.
10. Následující den opět sedněte ke grafům, tentokrát si již otevřete nové grafy a položte si otázku: „co cítím, že by se prokazatelně dalo vylepšit a jakým směrem cítím, že by bylo pro mě nadále daleko lepší jít“?

Pokud jste opravdu uvolnění a nebudete tlačit na pilu, mělo by přijít pár spontánních myšlenek, které vás velmi výrazně mohou posunout v dalším vývoji. Důležité je opravdu nechat plynout jenom spontánní myšlenky a nic neanalyzovat; v tomto bodě musíte zapomenout na vše, co jste až do teďka dělali, znali, studovali, nebo čemu jste věřili a nechat svévolně přijít cokoliv nové, ať už to bude na začátku znít třeba jakkoliv bláznivě. Hledali jste novou inspiraci, protože jste byli v uzavřeném kruhu – takže buďte otevření čemukoliv, co přichází jako zcela nové a jiné – protože to definitivně přichází „z vně kruhu“. Zároveň ale takové myšlenky nechápejte hned jako radikální řešení, tj. jako nutnost radikálně měnit systém, nebo dokonce budovat zcela nový. Velmi často to není nutné – často stačí pouze změnit pár maličkostí, které jsou však natolik důležité, že mohou výrazně pozitivně změnit celkový řád a efektivnost obchodního systému.

Mějte také vždy na paměti, že tento postup vám má pouze přinést nové, spontánní nápady a myšlenky, kudy pracovat na tradingu a na své psychologii dále. Takovéto myšlenky přicházejí ze sféry vaší vyšší inteligence, takže mají v sobě často mnoho nové inspirace a pozitivních dopadů, ale rozhodně za vás automaticky nevyřeší nadále potřebnou práci: i když pozitivní myšlenku dostanete, musíte jí uvést do konkrétní podoby, musíte k ní udělat dostatečně důkladný backtest a musíte si odzkoušet, zda-li taková myšlenka bude pro vás aplikovatelná v praxi. Nutnou a nezbytnou práci za vás rozhodně nikdo a nic neudělá.

Otázka

Dobrý den,

Mám problém s procesem backtestování. Jsem neobjektivní – vždy hledím na graf předem, vím tedy, jak obchod dopadne a pak cítím, že dělám backtest lepší, než by byla realita. To mně pak nedává důvěru obchodovat.

Tomáš

Odpověď

Tomáši, nepíšete, zda-li jste už udělal nějaký live obchod. Jakkoliv “brutálně“ to může znít, tak udělat pár živých obchodů a zažít díky své neobjektivnosti své první zbytečné ztráty je jeden z nejlepších způsobů, jak pochopit, že je třeba být velmi objektivní – protože tento byznys není sranda. Je to jako když strčíte ruku do ohně – dokud to neuděláte, objektivně nepochopíte, že jí tam strkat nemáte :-) Zkušenost ztráty mnoha obchodníkům otevřela oči a naučila vyšší zodpovědnosti – proto si myslím, že přiměřené a rozumné ztráty na začátku mohou být více „darem“, než nepřítelem, protože nás daleko lépe směrují – nutí nás začít brát vše vážně a zodpovědně.

Nic méně, abych vás jen „nestrašil“, jsou i další, méně drastické možnosti.

Jako jednu z věcí bych doporučil backtestovat tak, že si zrychleně pustíte playback dat. Tam totiž neobjektivní být nemůžete – protože dopředu nevidíte, co se stale. Je to pracnější, ale daleko více se naučíte, daleko více získáte cit pro trhy a úžasně vás to připraví na reálné obchodování. Doporučuji pro tyto účely stáhnout platformu TradeMaven, která již obsahuje i potřebná historická data a na které je playback trhů hračka. Zrychlete pro začátek klidně 10x – jak vám to nejvíce vyhovuje, ale dělejte to tak, že nikdy neuvidíte daný den předem. Pokud takto projdete pár týdnů až měsíců a budete schopen vygenerovat nějaký profit, začnete si daleko více věřit a váš mozek už nebude mít tak silné tendence být neobjektivní; budete daleko blíže realitě a tím, že se realitě přiblížíte, nebude už důvod se jí tolik vyhýbat. Pak vám možná paradoxně i mnohem lépe půjde „klasický“ backtest.

Také u backtestu vždy uvažujte tak, jako že trading je nyní váš jediný příjem a co REÁLNĚ nevyděláte příští měsíc, to nebudete mít. Představte si, že jste bez příjmu, že nikde žádné jiné zdroje peněz nemáte a že jste závislý jenom a jenom na obchodování – pokud nevyděláte, nezaplatíte nájem, možná půjdete bydlet na ulici, nebude na jídlo. Představte si být zbaven veškerého vašeho aktuálního pohodlí a finančního či materiálního zajištění. Snažte se takové představy vnitřně co nejvíce prožít. Klidně si večer na 20 minut lehněte a jen si modelujte takové představy. Proč? Protože váš mozek musí pochopit, že být neobjektivní znamená nemuset přežít. A že toto je boj o přežití. Jsem toho názoru, že když jde o přežití, je člověk neuvěřitelně tvárný a je schopen jít výrazně do sebe. Proto vizualizace toho, že nemáme nic a trading je boj o přežití staví naše naivní tendence dělat obrázek tradingu lepším, než je realita, do světla drastické reality, ve které zkrátka a dobře není prostor něco si nalhávat.

Otázka

Dobrý den,

mám problém s objektivitou. Při backtestu signály, které se mně nelíbí, vynechávám. Při reálném obchodování se mi to však nedaří. Beru signály, které při hodnocení obchodního dne nesplňují kritéria vstupu (tvar korekce, "rozjetost" trendu apod.). Jednoduše si najdu nějaký důvod, proč bych vstoupit měl...
Jak se naučit abych byl stejně objektivní i při reálném obchodování?

Děkuji,

Lukáš S.

Odpověď

Lukáši, váš dotaz navazuje skvěle na dotaz Tomáše, avšak vy se již pohybujete v další sféře – ve sféře reálného obchodování. A zde je to již podstatně složitější a odpověď není jednoduchá. Pokusím se tedy odpovědět komplexněji a sám uvidíte, jestli vám něco z toho pomůže.

V prvé řadě, je třeba nazvat na pravou míru pojem „neobjektivnost“. Většinou se totiž nejedná o neobjektivnost, ale o to, že je trader:

a) ve svém tradingu nedisciplinovaný.
b) ve svém tradingu nezodpovědný.
c) ve svém tradingu impulsivní.

Nedisciplinovanost může být důsledkem celé řady důvodů a skutečně zde je těžké poradit, protože u každého je to zcela individuální. Často souvisí s impulsivností nebo nezodpovědností, což popíši dále, občas jde o nějaké hlubší vzory nežádoucího chování, které mají zakořeněné základy často úplně jinde, než se domníváme. Pokud by to měl být takovýto příklad, skvělým řešením mohou být například rodinné konstelace.

Občas je ale také důvod neschopnosti disciplinovaně dodržovat systém i daleko banálnější – trader má zkrátka a dobře jenom špatně nadefinované parametry systému. Buďto jsou jeho pravidla natolik komplexní a složitá, že je schopen o nich přemýšlet u backtestu, ale není schopen taková už dostatečně rychle analyzovat a aplikovat v reálném obchodování, nebo má naopak pravidla natolik „volná“, že při reálném obchodování nedokáže posoudit nutné mantinely. V takovém případě je dobré se zamyslet, zda-li nezkusit zjednodušení pravidel, nebo naopak implementování jiného pravidla. Je ale třeba začít tím, že si upřímně položím otázku, kde a proč nejvíce váhám, zda-li je možné, že nestíhám vše sledovat, atd. I kdybyste měl předělat celý systém od základu, váš systém musí mít pouze takové množství komponentů, které stačíte sledovat a vyhodnocovat, tudíž nebudete váhat a mít pocity „neobjektivnosti“.

Zodpovědnost je v tradingu velmi tvrdý oříšek, který skutečně jenom hrstka lidí chápe správně. Mnoho lidí dělá trading při zaměstnání a tudíž nemá opravdový pocit zodpovědnosti (i když si myslí, že mají). Jinými slovy, vědí, že stejně každý měsíc přijde nějaká výplata a ani zdaleka si neuvědomují, nebo si dokonce ani neumí představit, že by měli být živi pouze z příjmů z obchodování.

Pokud máte nějaký příjem, zkuste udělat jednu věc: řekněte si, že pro příští měsíc svůj příjem dáte někam bokem tak, abyste neměl naprosto žádnou možnost z něho čerpat peníze (například dejte příští výplatu svým rodičům s instrukcemi, že vám ji nesmí dát) a řekněte si, že pro příští měsíc budete žít jenom z toho, co si tento měsíc vyděláte v tradingu. Musíte být ale tvrdý a nekompromisní a opravdu se k tomu takto postavit čelem.

Osobně velmi věřím, že v situaci, kdy jde do tuhého, se dokážou v člověku mobilizovat síly, o kterých neměl dříve ani tušení. Vystoupit z kruhu pohodlí není příjemné, ale může to být výrazně prospěšné. Jsem pevně přesvědčený, že v momentě, kdy vám začne jít o to, z čeho zaplatíte příští měsíc nájem a jídlo, začnete zcela jinak posuzovat své obchodní patterny a vaše „neobjektivnost“ začne dostávat skutečně pořádně zabrat: buďto budete muset jít do sebe a převzít veškerou zodpovědnost za své obchodování, tj. obchodovat skutečně tak, jak jste backtestoval, anebo prostě hrozí, že další měsíc nebudete mít za co jíst. Jakkoliv tvrdě toto může znít, je to nejlepší způsob, jak se naučit být zodpovědný za své činy, za to, co děláme. Vy sám ale musíte v takovém kroku, zcela a bezezbytku, za sebe převzít zodpovědnost, tj. žádné „já udělal to, co finančníci poradili a teď nemám na jídlo“ – to je jenom další házení zodpovědnosti na někoho jiného. Musíte se naučit pocítit, co je to být zodpovědný za své peníze a za život, který s nimi souvisí. Pak už není žádný prostor pro to „nebýt objektivní“ Takový luxus už si nemůžete dovolit.

Impulsivnost bývá nejčastěji důsledkem dvou protipólů – buďto pocitu nudy, nebo zvýšené hladiny stresu. Jelikož právě absolvuji pilotní výcvik, měl jsem možnost v jedné z učebnic pro piloty narazit na velmi trefnou definici impulsivnosti: „impulsivnost je nutná potřeba něco udělat“. Taková potřeba přichází, pokud se příliš dlouho nudíme, nebo pokud jsme naopak pod stresem. Proto může být impulsivnost do jisté míry redukována i změnou / správným výběrem obchodovaného timeframe a frekvence obchodů. Pokud jste impulsivní kvůli zvýšené hladině stresu, pak zvyšte timeframe a snižte frekvenci obchodů. Pokud jste impulsivní z nudy, snižte profit-targety nebo timeframe a zvyšte frekvenci obchodů – zde však výrazný pozor, nedoporučuji nováčkům. Nováčci milují pocit vysoké frekvence obchodů a bohužel si neuvědomují, že zatím neumí rozeznat, jaká frekvence výrazně zvyšuje jejich úroveň stresu – proto svou úroveň stresu svým nadměrným obchodováním šponují mnohonásobně za snesitelné hranice a tudíž nemálo ztrácejí.

Jak posílat dotazy:

1) Zašlete popis svého problému na mail: petr@financnik.cz. Posílejte dotaz s diakritikou, tj. háčkami a čárkami. Dotazy bez diakritiky nebudou uveřejněny.
2) Každý týden budu po určitou dobu vybírat zajímavé osobní problémy a zkušenosti z oblasti tradingu, na které budu schopen reagovat s nějakými postřehy, nápady, atd.
3) Bohužel, možná se takto nedostane na všechny, za což se předem omlouvám. Tento projekt NENÍ osobní poradnou 1-to-1, ale skutečně slouží jen k tomu, abych pravidelně vybíral nejzajímavější dopisy a na ně reagoval podobně, jako na ten dnešní. V každém článku se však budu snažit odpovídat na 2 otázky zároveň, abych mohl uspokojit co nejvíce tázajících.
4) Žádný z vašich mailů nebude nikdy nikde zveřejněn z celým vašim jménem - zaručuji vám všem tedy anonymitu.
5) Posílejte pouze emaily s psychologickou tématikou – dotazy na technické záležitosti budou ignorovány (nejsem IT specialista, na technické věci si sami najímáme odborníky).

Před mnoha lety jsem pracoval pro prestižní reklamní agenturu a měl to štětí, že jsem se mohl jako zaměstnanec zúčastnit velmi drahého a velmi kvalitního kreativního workshopu, který měl za úkol naučit nás, jak nechat své kreativní já vymýšlet nové cesty a nápady. Jeden z techto směrů, který mě zaujal zcela nejvíce, bylo redukování.

Na zmíněném workshopu byl proces redukování rozvedený skutečně do všech možných aspektů. Jak takové redukování funguje? Tak například, pokud máte vytvořit reklamu řekněme na mléko, udělejte pravý opak toho, co byste normálně udělali. Zatím co normálně byste začali klienta bombardovat tisíce dotazy na kvalitu a proces výroby mléka, zajímali byste se o barvy obalu, o výzkumy dělané mezi zákazníky, apod., v procesu „redukce“ jste měli začít uvažovat daleko jednodušeji: zredukujte svůj běžný život na 2 týdny o prvek zvaný „mléko“. Cokoliv, co jenom trochu připomíná mléko, nebo se z mléka vyrábí, zkrátka a dobře na 2 týdny vypusťte ze svého života. Tato metoda byla nesmírně efektivní – tvořit nápady pro reklamu na mléko pak dostalo zcela nový rozměr a kreativní část mozku se skutečně začala projevovat velmi silně. Tato metoda byla jedna z mých nejoblíbenějších a přenesl jsem si ji postupně i do dalších aspektů tvůrčího myšlení. Jedním z nich je samozřejmě trading, ve kterém vám rovněž proces redukce může pomoci nastartovat nové nápady a myšlenky.

Častá chyba začínajících obchodníků v momentě, kdy nevědí kudy kam, bývá rozšiřování systému a přidávání dalších nástrojů. Samozřejmě, nemohu říci, že by byl takovýto postup zcela špatný – pokud se snažíte vše držet na rozumné úrovni, občas přidání některého dalšího prvku může pomoci například k vyšší filtraci obchodů, snížení celkové frekvence obchodování, apod.

Daleko zajímavější situace ale může nastat v momentě, kdy se rozhodnete udělat pokusy i opačným směrem – tj. zkusit obchodní systém o pár prvků zredukovat. Opět, nehovořím zde o absolutním zbavení se všech prvků daného systému, ale rozumnou mírou se pokusit redukovat systém o 1-2 prvky, které mohou celou záležitost trochu zjednodušit.

Tento proces vám nemusí nutně vyřešit celkový problém, ale velmi rychle vás naučí dívat se na celý potenciální problém zcela novou optikou. Opravdu zajímavá a silná účinnost nastává v momentě, kdy se například rozhodnete redukovat o nejdůležitější a nejzásadnější prvek celého systému.

Řekněme například, že základem vašeho obchodního systému by byly RSI divergence. Se systémem byste byli poměrně spokojeni, avšak zoufale cítíte, že potřebujete další filtr, který by celkově zvýšil úspěšnost.

V „klasickém“ procesu začnete přidávat další indikátory – RSI za chvilku rozšíříte o MACD, CCI, Stochastics, nebo cokoliv jiného, nebo začnete pracovat s různými klouzavými průměry, trendovými čádami, apod. Za moment se vám začíná obsah monitoru nepříjemně zaplňovat a z obchodního systému se stává nepřehledný chumáč absurdního množství informací, dle kterých rozhodně není možné obchodovat.

Na druhou stranu, zkuste si představit proces redukce a udělat následující: zakreslete si vstupy tak, jak by byly dle RSI divergencí, a pak udělejte zásadní věc – zcela vypněte indikátor RSI. Nechce na sebe působit samotný graf a sledujte, jak vypadaly zakreslené vstupy, jako byste vůbec nevěděli, že tyto vstupy byly generovány s pomocí indikátoru RSI.

Po nějaké chvíli můžete začít vstupy pozorovat v kotextu s jinými indikátory – ale vždy pouze s jedním, nebo s dalšími nástroji a prvky technické analýzy. Velmi brzy začnete vidět věci, které byste dřív neviděli – co ale více, začnete je vidět v „čistém“ kontextu: nebudete je vidět jako nekonečné množství informací, ve kterém není ani možné se vyznat, ale jako jednoduchou informaci redukovanou na naprosté minimum: v ten moment začnete mít nápady, jaké vás dříve ani nenapadly – jako například přestat se snažit zvyšovat úspěšnost přidáním filtru, ale jen úpravou money-managementu, jako je například snížení profit-targetů, výstupů na smysluplnějším místě, apod. Samozřejmě, těžko zde radit, co vše by mohla být potencionální řešení – právě proto proces redukce děláme, abychom se náhle dokázali na systém podívat novou optikou a viděli možnosti, které začínají přicházet jako nečekané, možná ze začátku trochu jako absurdní, nakonec ale často vedou k něčemu novému a podnětnému.

Proces redukce má pak ještě jeden pozitivní prvek – nutí nás „okleštit“ náš obchodní systém pouze na ty prvky, které jsou opravdu nutné, a tím snížit možnosti váhání v momentech vstupů do obchodu.

Je nutné si uvědomit, že více prvků vždy znamená více kombinací – a více kombinací znamená více váhání. Procesem redukce tedy můžete také „otestovat“, zdali náhodou nepoužíváte zbytečně více prvků, než je nezbytně nutné. Například si řeknete, zdali opravdu potřebujete sledovat více time-frame (pokud jich více sledujete)? Možná, že používáte vyšší time-frame pro posuzování celkového trendu. Co se však stane, pokud byste vyšší timeframe redukovali? Na první pohled se může zdát, že náhle ztratíte přehled o trendu – zároveň ale ztratíte i jeden z prvků váhání: nyní už nemáte 2 způsoby, dle kterých posuzovat trend (základní + vyšší timeframe), ale pouze jeden jediný (timeframe základní). Vaše mysl tedy nyní pracuje s omezenějším zdrojem informací, nemá šanci vymýšlet příliš mnoho kombinací a tudíž vymýšlet další a další scénáře, pro které nevstoupit, nebo naopak vstoupit. A jelikož jsme ztratili podstatný zdroj informací a vidíme celou věc „čistěji“ a „jednodušeji“, může nás náhle napadnou zcela nový směr, kterým „posunout“ naše obchodování a zároveň i „procítit“ postup od komplexnosti k jednoduchosti, který velmi oceníte převážně v live obchodování.

Lidský mozek funguje naprosto úžasně kreativně v momentě, kdy „ztratí“ půdu pod nohama v některé ze svých „jistot“: finanční krize například bývá skvělým začátkem nových a neotřelých nápadů. Lidé ztrácejí půdu pod nohama - a nové nápady jsou náhle zde. Proces redukce má podobný efekt: vezměte si, jak Apple vymyslel fenomenální iPhone jenom tím, že redukoval „běžný“ telefon o klávesnici. Zkrátka a dobře, vezmete to, co vypadá jako „nejdůležitější součást čehokoliv“, a na chvilku to vypustíte. Pak už necháte mozek, ať vám dá nové nápady, myšlenky a podněty.
Samozřejmě, neslibuji vám, že proces redukce udělá zázraky a vyřeší neřešitelné problémy. Nic takového. Donutí vás ale podívat se na problém novým pohledem, z jiného úhlu, a přinést vám tak nejenom potenciálně nové vylepšení, ale ještě váš systém případně redukovat, tím snížit počet informací a tudíž i prostor pro váhání. Tím se vám může obchodovat podstatně jednodušeji. A co více – odradí vás od dalšího a dalšího přidávání indikátorů a prvků technické analýzy, což může být pouze kontraproduktivní.

Začnu zcela upřímně s tím, že pokud ovládáte angličtinu, je to pro vás v této profesi naprosto markantní výhoda. Jste tak totiž schopni studovat anglickou literaturu, vyhledávat různé informace ze zahraničních zdrojů, snáze domlouvat obchodní podmínky s brokery a celkově se daleko lépe orientovat ve všech oblastech tradingu – od zacházení s obchodním software, až po každodenní komunikace s brokerem či každodenní zadávání obchodních příkazů.

Je ale také naprostou pravdou, že výčet pojmů užívaných k praktické denní obchodnické rutinně je velmi omezený a tak skutečně nutné množství potřebných slovíček by se dalo čítat maximálně na desítky. Pro faktické zadávání příkazů nebo nejnutnější komunikaci s brokerem vám skutečně stačí pouze pár jednoduchých frází nebo jen samostatných slovíček, která je možné si již po krátké době snadno zapamatovat a vystačit si s nimi na velmi široký okruh nutných aktivit, spojených s každodenním obchodováním.

Dnes se vám tedy pokusím přiblížit několik zcela nejzákladnějších a nejpoužívanějších slovíček a slovních spojení a zároveň přidat i několik jednoduchých příkladů komunikace s brokerem. Prakticky každý broker je dnes zvyklý komunikovat převážně psanou angličtinou – brokeři obecně obsluhují klienty z celého světa a jsou si tedy vědomi toho, že mnozí klienti se necítí dostatečně „silní“ ke komunikaci po telefonu, proto je komunikace po mailu naprosto běžným standardem (veškerou emailovou komunikaci pak řádně archivujte, protože v USA je i emailová komunikace průkazným materiálem v případě nějakého sporu).

Zadávání příkazů

Zadávání příkazů se dá shrnout skutečně pouze do pár jednoduchých slovíček, která jsou naprosto shodná ať už využíváte služeb „živého“ brokera, nebo si sami zadáváte příkazy do online platformy.

BUY – nákup, nakupovat. Nákupní příkaz.

SELL – prodej, prodávat. Prodejní příkaz.

ORDER – příkaz.

PLACE ORDER – zadej příkaz.

DELETE ORDER – vymaž příkaz.

CANCEL ORDER – zruš příkaz.

CONFIRM ORDER – potvrď příkaz.

ORDER CONFIRMED – příkaz potvrzen.

ORDER EXECUTED – příkaz exekuován / realizován.

ORDER REFUSED – příkaz zamítnut.

ORDER FILLED – příkaz vyplněn.

ORDER TRIGGERED – příkaz „spuštěn“ / aktivován.

ORDER STATE – stav příkazu (FILLED = vyplněn, PENDING = příkaz „visí“, REJECTED = zamítnut).

FLAT = ukonči pozice / ukončené pozice / bez poizic(e).

Zadávání příkazů „živému“ brokerovi je také velmi jednoduché, snadno se dá omezit na několik základních slovíček. Zde několik praktických příkladů:

Příklad komunikace s brokerem – chceme nakoupit 2 kontrakty Cukru SB M9 za aktuální cenu na trhu (MARKET) a následně chceme, aby nám broker potvrdil realizování příkazu e-mailem.

BUY SB M9 MARKET. PLEASE CONFIRM ORDER FILL BY EMAIL.

Příklad pokročilejší komunikace s brokerem – chceme posunout stop-loss z ceny 100 na cenu 120, posunutí opět potvrdit e-mailem:

PLEASE MOVE MY STOP-LOSS FROM 100 TO 120. CONFIRM BY EMAIL.

Dotaz na brokera na jaké ceně byl příkaz vyplněn:

PLEASE REPORT WHAT FILL PRICE WE GOT.

Nebo ještě jednodušeji:

REPORT THE FILL PRICE.

Sledování pozice / účtu

Sledování pozic se odehrává většinou buďto přímo v on-line platformě, nebo na pravidelně zasílaných výpisech / potvrzeních, takzvaných STATEMENTS. Opět stačí umět „rozklíčovat“ pouze pár základních výrazů.

P/L , nebo-li profit/loss - aktuální zisk nebo ztráta dané pozice.

TOTAL NET PROFIT – celkový profit, zahrnující zisky i ztráty.

GROSS PROFIT – součet všech zisků, nezahrnující ztráty.

GROSS LOSS – součet všech ztrát, nezahrnující zisky.

TOTAL # OF TRADES – celkový počet obchodů.

ACTUAL POSITIONS – aktuální pozice.

CLOSED POSITIONS – uzavřené pozice.

OPENED POSITIONS – otevřené pozice.

SOLD – prodáno.

BOUGHT – nakoupeno.

AVG PRICE – průměrná cena (v případě, že obchodujeme více kontraktů a ne všechny byly vyplněny na stejné ceně).

AVG FILL – průměrná cena plnění (v případě, že obchodujeme více kontraktů a ne všechny byly vyplněny na stejné ceně).

Účet – posílání peněz

Ani proces posílání / vybírání peněz nemusí být složitý, pokud se orientujeme v základních pojmech.

ACCOUNT WITHDRAWAL – výběr peněz z účtu.

ACCOUNT FUNDING – fundování účtu, nebo-li zaslání peněz na účet.

ACCOUNT FUNDED – účet fundován.

FUNDS RECIEVED – peněžní prostředky přijaty.

WIRE TRANSFER – převod peněz skrze platební příkaz z účtu na účet.

TRANSACTION CONFIRMED – transakce potvrzena.

TRANSACTION FEE – poplatek za transakci.

MINIMUM FUNDS REQUIREMENTS – minimální požadavky na výši kapitálu nutného k otevření účtu.

AMOUNT – částka (finanční).

Příklad komunikace s brokerem – chceme převést 10 000 USD z našeho účtu u brokera na náš soukromý účet v ČR:

PLEASE WIRE 10,000 USD FROM MY TRADING ACCOUNT NO. (číslo vašeho účtu u brokera) TO MY PERSONAL ACCOUNT NO. (číslo osobního účtu, plus adresa banky a další osobní informace vážící se k účtu).

Potřeba pokročilejší komunikace

Jak jsem již zmínil na začátku, se slovíčky a frázemi popsanými výše si tedy vystačíte po většinu času. Občas se však stane, že budete potřebovat řešit pokročilejší problém, například nějaké technické problémy s platformou, reklamaci, nejasnosti ve výpisu z účtu, atd. Co tedy v takovém případě? Pro takovéto nenadále případy doporučuji vyhledat nějakou spolehlivou, ne však příliš drahou překladatelskou agenturu ve svém okolí – na internetu je takových spousta a domluvit se na příležitostném zaslání textů nutných pro překlad ČEŠTINA – ANGLIČTINA, nebo ANLIČTINA - ČEŠTINA. Taková služba nemusí být vůbec drahá a to z jednoho prostého důvodu: pamatujte si velmi dobře, že brokeři jsou lidé, kteří jsou věčně ve spěchu a tudíž komunikují velmi stručně. Jakýkoliv problém řeší pouze pár stručnými řádky a podobný styl komunikace očekávají i od vás – pokud zasíláte příliš dlouhé emaily, skutečně takové jenom „prolétnou“. Pokud se tedy naučíte formulovat své dotazy a problémy velmi stručně, bude vám jednak broker „vděčný“, jednak vám na „oplátku“ bude též zasílat jenom stručné odpovědi, obsahující pouze to podstatné a nutné k vyřešení problému. Tím pádem překlady takové komunikace může agentura zpracovávat velmi rychle a levně (na konkrétní ceně je vždy třeba se domluvit, případně smlouvat). Pokud jste na tom s penězi trochu lépe, pak ideální je domluvit se s některou z agentur na paušální platbě – umím si například představit, že paušální platba 2000 – 3000 kč by měla pokrýt řadu drobné a nejnutnější komunikace nad úroveň toho nejzákladnějšího, co jsme si dnes představili v našem článku.

Naprosto nejhorší varianta, kterou můžete udělat ze strachu z angličtiny pak je, že začnete využívat služby některé předražené tuzemské brokerské společnosti, s poplatky i 10x většími, než je běžný standard ve světě; takto vysoké poplatky často nekompenzují ani potenciálně placenou překladatelku na plný úvazek – nicméně, zde už je na každém, ať si spočítá co je pro něj výhodnější.

Jak tedy vidíte, angličtina rozhodně není nic nepřekonatelného. Bylo by poměrně škoda nechat si ujít příležitosti a šance spojené s obchodováním jenom proto, že máme strach z jazykových bariér.