Při burzovních obchodech existují dva základní typy vstupů, které můžeme dělat – reverzní vstupy, nebo trendové.

Reverzní vstupy pracují s hypotézou, že se trhy pohybují v danou chvíli do strany a rotují kolem nějaké běžné ceny. Obchodník obchoduje na hranách určitého kanálu. Nakupuje, když jsou trhy nízko a shortuje, když je cena na vrcholu.

Trendové vstupy se obchodují do silného momenta. Obchodník nakupuje při růstu cen (například při breakoutu určité úrovně) s myšlenkou, že cena bude později ještě výše. Pro prodeje platí opak.https://www.financnik.cz/slovnik/daytrading/

Oba základní přístupy lze pochopitelně kombinovat. Můj oblíbený přístup je reverzní vstup do trendu. Tedy například nákup na spodní hraně určitého kanálu v momentě, kdy trhy trendují vzhůru.

Existují tisíce nástrojů, které můžete pro práci s uvedenými dvěma základními typy vstupů použít. Nejrůznější oscilátory, desítky typů klouzavých průměrů, zázračné matematické úrovně atd. Většina obchodníků pak ani netuší, co vlastně obchoduje. Velmi často proto pomáhá vše z grafů vyházet a koncentrovat se jen na to hlavní:
- Zvolení správného typu vstupu do vhodného kontextu (vyvážený vs. trendující trh).
- Práce s vhodným risk managementem (pozice adekvátní volatilitě a účtu, zvolení vstupního bodu tak, abychom dokázali logicky riskovat jen omezený kapitál adekvátní potenciálu obchodu).
- Práce s funkčním trade managementem (výstupy).

Uvedené platí pro libovolný typ obchodování. Jde totiž o základ, který je aplikovatelný jak na diskréční obchodování, tak mechanické. Sám s jeho pomocí obchoduji intradenně (kdy se pak na nižších timeframe zaměřuji na další detaily vyplývající z orderflow), ručně pozičně – hlavně s použitím opcí a spreadů a automatizovaně.

V tom se mi trading líbí. Jakmile si člověk osvojí základní podstatu fungování trhů, může ji aplikovat různými způsoby. Liší se pak třeba nuance v oblasti vstupů, řízení a frekvence obchodů, ale princip zůstává pořád stejný.

Vyhodnocování základního kontextu pro trendové a reverzní vstupy

Jak tedy sledovat stopy ostatních obchodníků pro vyhodnocení kontextu?

První krok představuje zvolení adekvátního timeframe. Jelikož potřebujeme získat nadhled, mělo by jít o některý z vyšších timeframe. Konkrétní volba závisí na frekvenci našich obchodů, trade managementu a celkové filozofii přístupů. Poziční obchodníci mohou za vyšší timeframe považovat například týdenní grafy. Já jsem spíše krátkodobý obchodník a nejčastěji pracuji s 30minutovými až hodinovými grafy.

Na zvoleném vyšším timeframe pak sleduji oblasti, které trh akceptuje. Hodně pro to používám volume profil popisovaný v článku Sledujeme stopy ostatních obchodníků – volume profil, případně market profil pracující s časem, který trh na daných cenách strávil (tomuto tématu se budu věnovat v některém z dalších článků).

Vše má základ v analýze chování davů a emocí. Pokud se v trhu nic neděje, mají obchodníci tendenci obchodovat „na nejbezpečnějších“ místech uprostřed nějaké větší oblasti. Tato oblast je pak pro mnoho obchodníků velmi důležitá – když ji trh protíná, retestuje zároveň oblast jejích vstupů. Pozice obchodníků se mění ze ziskových do ztrátových a naopak. To s sebou nese spoustu emocí a nových obchodů. Trh se tak rád k podobným oblastem vrací. Už jen z podstaty své existence – nalézat ceny, kde se zprostředkuje co nejvíce obchodů.

Pokud naopak na vyšším timeframe vidím, že se akceptovaná oblast posouvá, je to znak momenta = trendu. Obchodníci jsou ochotni platit vyšší cenu a vyplatí se k nim přidat.

Jeden z hlavních principů, které v trzích analyzuji, je sledování koncentrace volume v předcházející dny. To ve spojení analýzy volume v aktuálně obchodované seanci. Připomínám, že jde o prvotní analýzu, nikoliv kompletní obchodní plán. Podívejme se například na aktuální 30minutový graf trhu e-mini Nasdaq 100 (NQ). Trh, který na Finančníkovi hodně traderů obchoduje v rámci daytradingu:

Na grafu vidíme denní a noční seance s příslušným volume profilem. Ten je generován automaticky (umí to snad každý software pro technickou analýzu, můj screenshot je z programu SierraChart). Noční seance je zobrazena se šedivým pozadím.

Modrými obdélníky jsem vyznačil oblast koncentrující 70 % volume v jednotlivé dny. Na první pohled vidíme, jak trh akceptuje stále vyšší ceny. Z mého pohledu je v uptrendu. Neznamená to, že bych v intradenní senaci nemohl obchodovat do shortu, ale spíš budu vyhledávat long obchody a budu u nich trpělivější.

Poslední volume profil zobrazuje páteční obchodní seanci (10.2.2017). Linky 1 a 2 zobrazují důležité orientační oblasti. Pokud trh v průběhu seance začne akceptovat cenu nad oblastí 1, pak budu mít určitě preferenci obchodovat do longu (směrem k high noční seance). U dlouhodobějších pozicí (například opcí) nebudu uvažovat o nějakém jejich řízení do doby, dokud trh nezačne akceptovat cenu pod úrovní 2. Oblast 2 by pro mne znamenala hodně zajímavou úroveň pro případné long obchody (pokud by tam trh doklesal).

Sami vidíte, že podobný pohled může pomoci při vytváření základních „filtrů“ pro obchodování libovolným stylem. Kromě intradenního obchodování toto dále používám například coby:
- Filtr pro momentum (breakout) obchody exekvované automaticky. Je velký rozdíl, pokud vstupuji jen například nad high předchozího dne, nebo v momentě, kdy trh začíná akceptovat větší objemy obchodů nad předcházející vyváženou oblastí.
- Filtr pro opční obchody. Například v kontextu zobrazeného grafu Nasdaqu je patrné, že toto není kontext pro nesměrové strategie typu Iron Condor. Naopak to může být vhodný kontext pro výpis směrových vertikálních spreadů, kde předcházející oblasti akceptace ceny mohou sloužit pro řízení obchodů (jejich ukončení atd).

O profilech trhů se toho dát napsat moc a je to jeden z mála indikátorů, který používám prakticky na každodenní bázi. V SierraChart indikátor naleznete pod označením Volume by Price a lze jej zobrazovat nejen automaticky za jednotlivé dny/seance, ale i na vybraném úseku cenových úseček. Určitě doporučuji s tímto experimentovat.

Jeden ze směrů, který vás možná napadne, je pátrat po důvodech, proč trh určité ceny akceptuje a jiné odmítá. Upřímně řečeno se to ale patrně nikdy nedozvíte. Mohou to být nějaké fundamentální důvody velkého obchodníka, „magická úroveň“ známého indikátoru či cenová S/R úroveň v timeframe, který sleduje dostatečně velké množství traderů.

Pro úspěšné obchodování ale zcela stačí právě již samotné povědomí o identifikovaných oblastech, ve kterých mají obchodníci tendenci se do obchodů zapojovat a kde cena reverzuje s nízkým volume.

Minimálně tím získáváme vodítko, kam umisťovat naše stop-lossy a targety. A to je již slušný základ.

Lze s volume pracovat dál? Určitě. Můžeme totiž rozlišovat, jakým typem obchodníků bylo volume tvořeno.

Každý obchod (jednotka, kterou posléze vidíme ve volume) je složen z nákupu jedné strany a prodejem druhé strany. Každý. Pokud nakupujete doma u svého počítače kontrakt například trhu e-mini Nasdaq 100 (NQ), na druhé straně je „někdo“ kdo vám ho prodá. A stejně, když prodáváte – opět kontrakt prodáte někomu, kdo nakupuje.

Na první pohled se může zdát, že se tak jedná vždy o jednu stejnou jednotku obchodu (nákup + prodej). Ale není to tak. Obchod se může lišit z několika pohledů vycházejících hlavně z principu, která strana byla agresivnější. Agresivita jedné strany vede k tomu, že se v trhu nakonec domluví nakupující s prodávajícím (představte si běžný obchod například s nemovitostí. Pokud budou obě strany naprosto laxní, žádný obchod se neuskuteční. V trzích to v principu funguje podobně). Vztahy mezi nakupujícími a prodávajícími se tedy řídí aukčními principy.

Jak už jsme si na Finančníkovi říkali mnohokrát – trhy se hýbou vzhůru v momentě, kdy v nich bude agresivita nakupujících převažovat nad agresivitou prodávajících. Agresivitou je myšlena ochota obchodovat za market (tento základ podrobně vysvětluji ve své

Do určité míry si trhy můžeme představit jako přetahovanou, kde na jedné straně stojí zástup nakupujících a na druhé zástup prodávajících:

Jde samozřejmě o velmi zjednodušený příklad. Zejména proto, že v trzích se neustále mění množství obchodníků zapojených na jedné a druhé straně „pomyslného provazu“ a také jejich agresivita – ochota exekvovat příkazy za market. Mnoho účastníků trhu je navíc reprezentováno ultrarychlými algoritmy, které se mohou do aukce zapojovat tak rychle, že to ani nepostřehneme.

Ovšem pokud se něco na mikroúrovni nedá sledovat, velmi často můžeme lépe posuzovat celek. Většinou stačí „odstoupit“ a nekoncentrovat se na úplný detail. A to je princip, který se mi v intradenním obchodování osvědčil a mohu jej jen doporučovat. Principy aukce jsou důležité, ale ještě důležitější je interpretovat situaci v širším kontextu. Začínajícím intradenním obchodníkům to často dělá problémy a je třeba na tom pracovat.

Bod „A“ je typický intradenní FIMS obchod (konkrétně z trhu NQ z úterý 7.2.2016):

Na orderflow indikátoru vidím zastavené prodávající, což může indikovat zajímavý long. V rámci aukce došlo k zastavení prodávajících. Ovšem tato informace by neměla být interpretována izolovaně.

Důležité je ptát se – jak se choval trh v předcházejících cca 30 minutách? Kdo patrně v trhu dominuje a jaké jsou jeho záměry?

Zásadním vodítkem byla například pro mě aktivita v konsolidaci vyznačené bílým obdélníkem. Zde byli hodně aktivní prodávající, ale trh přesto nakonec rostl. Jedno z možných vysvětlení je skutečnost, že velcí obchodníci budovali své long pozice. A jelikož platí, že pokud na trzích jedna strana nakupuje, musí někdo prodávat (každý obchod se skládá z nákupu a prodeje), tak můžeme začít pracovat s určitou hypotézou a na ní vydělat. Třeba tou, že po absorbování slabších prodávajících se trh podívá na vyšší ceny.

Volume profil nám prozrazuje, kde se zapojují obchodníci do trhu. Orderflow nám umožňuje rozklíčovat, kdo v daných oblastech dominoval, kdo „vyhrál“ a kdo „prohrál“. Z podobných principů je už možné stavět solidní obchodní plán.

Ten může mít řadu podob, ale důležité je, že vychází ze sil odehrávajících se přímo v trhu. Mimochodem, takto vypadal zajímavý orderflow obchod, který se odehrál v pondělí 6.2.2017. Ten už jasně skládá prvky, které jsme si zde popsali:

Bílý obdélník zobrazuje oblast, kde trh cenu akceptuje. I na volume profilu je v bodě „A“ vidět „vrcholek“ (říká se mu POC = point of control). Oblast s nejvyšším volume – tedy oblast, kde se spárovalo nejvíce obchodů. V bodě označeném jako „1“ se trh vychýlil z vyvážené oblasti a na orderflow indikátoru vidíme zastavení prodávajících. Sami vidíte, že se trh následně vrátil k oblasti „A“, která nabízí ideální místo pro první target.

Samozřejmě, na burze není nic 100%. I orderflow obchody generují ztráty. Nicméně popsaný princip je jeden z mála, který mi i po letech dává v intradenních trzích velký smysl.

Příště si ukážeme, jak lze s pomocí profilů dál zvyšovat úspěšnost obchodování. Tentokrát z pohledu na vyšší timeframe. Na ten nelze zapomínat ani při intradenním obchodování.

Foto (c)123rf.com

Řada lidí s tím jistě nesouhlasí, ale sám jsem přesvědčen, že naši realitu, jak ji sami vnímáme, jak se jí necháváme následně ovlivňovat, vytváří především naše vlastní mysl. Nikoliv stoprocentně, ale z velké části. Jistě, život nám přivádí do cesty nejrůznější nástrahy, zvraty a překvapení. Ale v důsledku je kvalita našeho života nejvíce ovlivněna tím, jak sami interpretujeme různé skutečnosti v našich myšlenkách.

Podívám-li se na úspěšné sportovce nebo podnikatele, vidím lidi, kteří si jdou za svým cílem. Lidi, kteří se velmi pečlivě koncentrují na to, co dělají a věří, že mohou dosáhnout na nejvyšší mety. Nepochybují, že uspějí. Pokud se jim stane něco nepředvídaného, věří, že každou překážku dokáží překonat a nezajímá je, co si o tom myslí ostatní. Víra se často přetavuje v realitu. Byť pochopitelně ne vždy v ty úplně nejvyšší mety. A tito lidé pak žijí život takový, jaký si volí a který je naplňuje.

To je přímý opak toho, jak fungují lidé, kteří se svými životy nejsou spokojeni. Místo kultivování myšlenek si hlavu zaplňují problémy a komplexy ostatních lidí přes nejrůznější bulvární zdroje informací typu Blesk, Facebook a internetové diskuze. Ty v hlavě vyvolávají frustrace, závist a negativní pocity z toho, jak je vše okolo špatné. Dá se s podobným nastavení mysli „vyhrát“? Velmi těžko.

Zkuste se ve svém okolí zaměřit na to, jak nastavení mysli dělá u různých lidí v konečném důsledku ohromné rozdíly v tom, v jaké realitě žijí.

Existují lidé, pro které nic není problém a se vším se poperou. Když se za rok s takovým člověkem potkám, vesměs mě překvapí, kam se posunul a co je dnes vše možné. Pak potkávám lidi (často i mladé), kteří se potácí v půjčkách, nic nejde a těžko přežívají z výplaty z těch nejhůře placených pracovních míst. Pokud takového člověka potkám po čase, bývá vše ještě horší. Ba co víc – takový člověk často bývá utvrzenější ve svých pravdách, často je jeho mysl ovlivněna nejnovějšími společenskými strašáky propíranými v médiích a lidmi žijícími ve stejné „realitě“.

Vztahuje se toto vše na trading? Absolutně.

Úspěch v obchodování na burze je z velké části dán mentalitou obchodníka. Jednak proto, že každý trader je non-stop konfrontován s nejrůznějšími problémy a průběžnými „prohrami“ v podobě ztrátových obchodů. A pak z důvodu, že úspěch se skládá postupně v průběhu času a nikdy není vidět okamžitě.

Největší výzva u dlouhodobých činností se skrývá ve schopnosti zůstat celou dobu „na správné cestě“. A zde jsou právě klíčové zmiňované naše vlastní myšlenky a vytvářená realita, která postupně ovlivňuje cestu, po které jdeme. Sami to jistě znáte – pokud se nám daří, máme spoustu energie a nápadů, jak se posouvat dál. Pokud se nedaří, člověk se stává apatickým a pracovní výsledky tomu odpovídají.

Coby tradeři získáváme hodně podnětů, které mohou ovlivňovat naši realitu. Ziskové a ztrátové obchody jsou jen základ. Další jsou nejrůznější emoce, které plynou ze zpráv, které konzumujeme a prožíváme. Pokud nedokážeme svou mysl kontrolovat, snadno se může stát, že nás jedna jediná událost nasměruje ve vteřině jinam, než kam jsme se ubírali dlouhou dobu předtím. Událost to může být nicotná – třeba běžná ztráta a fakt, že někdo anonymní v diskuzi napíše „že to nefunguje“. Naše životní realita může být rázem naprosto jiná než v situaci, kdy bychom danou informaci (často nepodloženou) vůbec nedostali. A podobných informací proudí ke každému ohromné množství z nejrůznějších kanálů – od rodiny, spolupracovníků, z internetu, z novin, z rádií, televizí atd. Necháme-li se ovlivňovat, pak každý podobný impulz utváří realitu, ve které se pohybujeme a jak vše vnímáme. V tradingu pak naše realita ovlivňuje třeba to, jak se budeme chovat k obchodním strategiím v následujících dnech (diskréční obchodníci to znají velmi dobře).

Jak pozitivně ovlivňovat myslí profity?

Co se týče samotného obchodování na burze, tak se snažím eliminovat zbytečné a často negativní informace, které věřím, že mě nikam neposouvají. Nečtu bulvár, nesleduji české televizní zprávy, nezapojuji se do planých internetových diskuzí. Před diskréčním obchodováním mám své rutiny na zkoncentrování mysli na samotné obchodování.

V tradingu mám své dlouhodobé plány, které různě testuji, a proto jim věřím. Signály vycházející z plánu obchoduji a moc nepřemýšlím nad jednotlivými zisky a ztrátami. Věřím, že co jsem si naplánoval a připravil, bude fungovat. Samozřejmě vím, že k úspěšným strategiím patří na burze i ztrátové obchody a období s drawdowny. Moc o nich nepřemýšlím na úrovni jednotlivých obchodů a nemám potřebu každý obchod rozebírat s ostatními a ujišťovat se, že ztráta „nebyla chyba“. Mám samozřejmě připravené určité „kritické plány“, kdy strategii přestanu obchodovat, pokud její výkonnost dlouhodobě vybočí z určených mezí.

Také věřím, že na trading se v životě nedá pohlížet odděleně. Celkově se snažím razit cestu co nejpozitivnějšího myšlení. Je to fráze a občas to drhne… Ale vnímám, jak je to důležité. A v zásadě mě to posouvá dopředu a pomáhá vytvářet kvalitnější život. A o to přeci jde. Nezáleží jestli vyděláme X milionů dolarů/korun za rok. Ale jak jsme si ten rok užili a jak jsme v něm byli spokojeni. A jsme zpátky u toho, jak mysl vytváří naši realitu. I při odbourání několika málo „negativních toků“ v naší hlavě, při trochu meditace a průběžném srovnání důležitých a nepodstatných myšlenek, začne být realita mnohem pozitivnější. My spokojenější a zákonitě úspěšnější i v tradingu. Jistě, neznamená to, že bez kvalitní strategie vyděláme peníze. Ale znamená to, že máme šanci se vůbec systematicky a v klidu posouvat kupředu.

Máte s tématem vlastní zkušenost? Diskutovat ji můžete zde.

Nová sekce Dotazy a odpovědi

Hned v první složce diskuzního fóra naleznete nově pod názvem Dotazy a odpovědi nové prostředí pro pokládání dotazů. Na rozdíl od běžného diskuzního fóra jsou zde příspěvky řazeny podle relevantnosti odpovědí. Tu vytvářejí svými hlasy jednotliví uživatelé fóra. Tazatel může následně vybrat z odpovědí nejlepší, která bude zvýrazněná.

Na rozdíl od běžných diskuzí, kde se odpověď špatně hledá v průběžném toku nových příspěvků, je tedy nový formát otázky s vybranými odpověďmi výrazně přehlednější.

Otázky je možné opatřovat štítky a podle nich je třídit a kategorizovat. V tuto chvíli tak můžete do sekce „Dotazy a odpovědi“ pokládat libovolné dotazy týkající se burzovního obchodování bez ohledu na další rubriky. Hlavním kritériem by měla být možná jednoznačná odpověď na položený dotaz (a pochopitelně do sekce nepatří témata, která se řeší v uzavřených diskuzích jednotlivých kurzů). Máte k burzovnímu obchodování dotaz? Zkuste jej položit…

Další novinky ve fóru

Systém fóra nabízí řadu nových způsobů, jak pracovat s publikovanými informacemi. Pokud se chcete podívat na nejnovější příspěvky, doporučujeme použít horní menu a zvolit „Co se zde děje“. Zobrazí se vám personalizovaný přehled nových příspěvků vypisovaný buď zhuštěně, nebo s kompletním obsahem (volba rozbalit/sbalit). Přehled lze odebírat i formou RSS:

Obsah zobrazovaných zpráv si můžete nastavit podle vlastních preferencí. Použijte pro to volbu „Vytvořit vlastní zobrazení“:

Oproti předcházejícímu fóru nabízí nový software výrazně vylepšené vyhledávání. S pomocí rozšířeného vyhledávání je možné filtrovat výsledky například podle autorů, ale i podle štítků, které budou ve fóru postupně přibývat. Vyhledávání nyní prochází kompletní obsah, a to včetně uzavřených diskuzí (což původní vyhledávání bohužel neumělo).

Propracované je nyní sledování vybraného obsahu. Můžete sledovat jednotlivé diskutující – klikněte na jejich jméno a v profilu klikněte na ikonku Sledovat uživatele. Můžete sledovat jednotlivá témata nebo celé složky – stačí kliknout na ikonku Sledovat v záhlaví jednotlivých stránek:

Na sledované příspěvky je možné si nastavit upozornění. Volba se provádí přes ikonku zvonečku v pravém horním rohu. Zde následně zvolte Nastavení notifikací:

Zde si můžete nastavit jak často chcete upozornění dostávat – jestli okamžitě při každém novém příspěvku nebo v souhrnu (za den či týden). Ve spodní části formuláře je možné zvolit formu, jakou budete upozornění dostávat. Je možné si vybrat notifikaci pouze v prohlížeči nebo emailem.

Výraznou novinkou fóra je i jeho mobilní podoba. Systém je nyní plně responzivní a dobře se s ním pracuje na mobilním telefonu. Pokud zde nechcete zobrazovat základní strukturu diskuze, můžete využít ikonku pro skrytí jednotlivých sekcí, která funguje jak v desktopové, tak mobilní verzi:

Máte-li k novému fóru dotazy, můžete je publikovat v tomto diskuzním vláknu.

Věříme, že nový systém pomůže zpřehlednit práci s cennými informacemi, kterých je ve fóru publikováno již ohromné množství a celkově posouvá Finančníka zase o kus dál.

Za pohyby trhů stojí nabídka a poptávka obchodníků, kteří se jich účastní svými příkazy. Je to pochopitelně nejrůznější směs subjektů – market makeři, algoritmy, krátkodobí diskréční obchodníci, dlouhodobí spekulanti, firmy, co se zajišťují atd. Síly vznikající mezi zájmem o nákup a prodej mezi těmito (a dalšími) obchodníky vychylují cenu na jednu nebo druhou stranu. Síly nabídky a poptávky můžeme sledovat různými nástroji vhodnými pro různé typy obchodů. Čím nižší timeframe budeme obchodovat, tím sofistikovanější nástroje nabízející „vyšší rozlišení“ budeme patrně používat. Ovšem i obchodníci pracující na vyšším timeframe často sledují míru zapojení obchodníků do trhů – minimálně přes tzv. Volume udávající počet kontraktů, který byl zobchodován.

Volume se tradičně zobrazuje pod grafy a můžeme na něm sledovat množství kontraktů zobchodovaných za jednotlivé období. Graf může vypadat například takto:

Klikněte pro větší screenshot.

Volume je zobrazeno pod cenovým grafem reprezentující 15minutový timeframe trhu NQ. V každé úsečce si můžeme odečíst, kolik kontraktů bylo v daném časovém úseku zobchodováno. Indikátor se do platforem přidává většinou pod názvem „Volume“.

Zobrazování klasického volume určitě dává smysl a řada obchodníků jej ve svých obchodních strategiích využívá. Sám nejsem výjimkou. Sleduji celkovou likviditu a porovnávám ji například s průměrem v danou dobu. Dále bývá zajímavé sledovat pohyb ceny (například výšku úsečky) a volume. Tedy informace typu „trh vytvořil malý range = nízkou úsečku, ale s vysokým volume“.

Ovšem klasickým zobrazením volume nabídka nekončí. Druhou formou, používanou začínajícími tradery už mnohem méně, je zobrazení tzv. volume profilu. Informace o zobchodovaných objemech na konkrétních cenách. Graf může vypadat například takto:

Klikněte pro větší screenshot.

Volume je v grafu zobrazeno ve formě histogramu. Ten ukazuje, kolik kontraktů bylo v rámci vybraného období (zde denní obchodní seance trhu NQ) zobchodováno na kterých cenách. Histogramy vesměs vypadají jako „kopečky“, kdy vrchol „kopečku“ reprezentuje cenu, na které se zobchodovalo nejvíce kontraktů. Tato informace je velmi důležitá a dobře se na ní dají stavět obchodní strategie. Indikátor naleznete v obchodních platformách pod názvem „volume profil“, v SierraChart si jej můžete přidat do grafu pod studií „Volume by Price“.

Volume histogram lze používat mnoha způsoby. Mezi ty nejdůležitější patří:
- Sledování cen, které trh akceptuje = obchoduje na nich hodně obchodníků. Trh mívá tendence tyto ceny testovat stále dokola (dobré místo pro vybírání profitů).
- Sledování cen, které trh odmítá – je zde malé volume. Na cenovém grafu často vidíme S/R úroveň. Může to být zajímavé místo pro vstup do pozice.
- Sledování charakteru trhu. Koncentruje se volume v průběhu seance na jedné úrovni, nebo se úroveň posouvá? Pokud se posouvá, může to být známka trendujícího dne atd. Pokud se neposouvá, může jít o vhodný kontext pro použití reverzních strategií.

Osobně volume profil využívám při diskréčním obchodování jako jeden ze základních nástrojů pro orientaci v grafu. V těch nejzajímavějších místech vycházejících z volume profilu pak dále sleduji ještě jemnější indikace v chování nakupujících a prodávajících pro časování vstupů.

Jak tedy konkrétně používat volume profil při intradenním obchodování? Zde je například komentovaná ukázka takového typického FIMS orderflow obchodu z páteční seance (27.1.2017):

Klikněte pro větší screenshot.

Konkrétní mechanismus vstupu bude záviset na detailech obchodního plánu. Volume profil ale může poskytovat obecnou „mapu“. Na popisovaném vstupu je například evidentní, že hodně obchodníků vstupovalo na ceně 5 155 (jde o aktuální vrchol volume distribuce). Pokud se cena od tohoto vrcholu rychle vzdálila a trh není v trendu, existuje velká pravděpodobnost, že se k oblasti může vrátit zpět. Už jen proto, že řada obchodníků zde bude mít umístěné své stop-lossy přitažené na „B/E“ (tedy vstupní hodnotu, kam jej posouvají v momentě, kdy se trh rozjede jejich směrem). A všichni víme, jak trh rád tyto oblasti testuje.

Kdy konkrétně do případného obchodu vstoupit záleží na dalších nástrojích, které používáte. Můžete sledovat například různé S/R úrovně vycházející z price action, možná i různé oscilátory. Já osobně sleduji opět volume – jak prostřednictvím numbers barů, tak svých orderflow indikátorů. Short má v takovém případně jednoduchou myšlenku – očekávám, že se pohyb alespoň krátkodobě obrátí v momentě, kdy nakupujícím dojde „palivo“.

Sám tedy volume profil používám jako základní vodítko pro své obchody. Jak pro vstupy, tak výstupy. V nejzajímavějších oblastech z profilu pak sleduji další indikace pro vstup a výstup – jako je například jemnější analýza zapojení nakupujících a prodávajících. Konkrétně v pátek bylo z další analýzy orderflow patrné, že šance na proražení vrcholu distribuce jsou nízké a je lepší v dané oblasti ukončit celou pozici:

Klikněte pro větší screenshot.

Na následném vývoji trhu je toto pak krásně ilustrované:

Klikněte pro větší screenshot.

Obchodníci postupně začali akceptovat vyšší cenu, což je vidět i na novém, vyšším, vrcholu volume distribuce. I na cenovém grafu je vidět, jak se trh obchodoval v pozdějších hodinách v pásmu. Z jeho okrajů by se pak daly najít další obchodní příležitosti pro obchodování právě k vrcholu volume distribuce (pokud trhy v danou dobu sledujete, což není vesměs můj případ).

Shrnutí

Volume profil je silný nástroj. Lze jej zobrazit na libovolném timeframe a vizuálně nám pomáhá interpretovat řadu informací, které není možné vyčíst z cenového grafu. Je to jeden z mála indikátorů, které ve svém obchodování používám a určitě jej doporučuji vyzkoušet.

Mnoho začínajících traderů hledá recept na profitabilní obchodování v těch nejkomplikovanějších analytických přístupech. Věří, že jednoduché myšlenky široce popisované v různé literatuře a na internetu, nemohou konzistentně vydělávat. Opak ale bývá pravdou. V trzích fungují často právě ony jednoduché přístupy. Logicky se k nim váží určitá ALE, která z nich dělají nakonec pro začátečníky neatraktivní řešení a ti jdou tak svůj „svatý grál“ dál hledat v komplikovanějších přístupech, které na první pohled vypadají, že je bude možné obchodovat jednodušeji. Vlastně docela paradoxní kolečko.

Co jsou ona ALE, která se váží k jednoduchým funkčním principům? Tak zejména fakt, že jejich profitabilita vesměs funguje ve spojení s obchodováním v portfoliích. Zapojení širší diverzifikace. Portfolio obchodní systémy přináší do obchodování robustnost a možnost vydělávat v nejrůznějších obdobích a fázích trhů. Obchodování portfolií bývá mnoha začínajícími tradery vnímáno jako komplikované a je to škoda. Bohužel je to dáno i tím, že většina běžných softwarů vybízí tradery spíše k „hraní si“ s mnoha indikátory na jednom grafu než k pokročilé práci s více trhy najednou. Nicméně že je práce s portfolii možná i s menšími účty a jednoduchým softwarem si na Finančníkovi ukazujeme v seriálu Profitabilní obchodování A-Z, kde popisuji i konkrétní pravidla obchodního systému. Další ALE představuje implementace různých pravidel money managementu, která jsou v rámci portfolií komplikovanější. A v neposlední řadě jsou to pochopitelně nároky na kapitál. Obchodovat například futures kontrakty v portfoliu už vyžaduje nejméně desítky tisíc dolarů. Na druhou stranu začít lze právě i s akciemi nebo ETFs či CFD.

Perfektní inspirace z pera dalších traderů, jak i jednoduché myšlenky obchodované v portfoliích dobře fungují, představuje kniha Systematic Trading od Roberta Carvera. Robert se věnoval vývoji algoritmických systémů v jednom z největších evropských algo investičních fondů AHL. Poté, co z fondu odešel, začal spravovat vlastní peníze, a to podobným způsobem, jako to dělal v AHL. Tedy algoritmicky a s použitím řady portfolio taktik, ve kterých kombinuje několik obchodních přístupů dohromady. Svůj přístup zcela otevřeně popisuje ve zmíněné knize. Ovšem navíc k tomu všemu celý systém publikoval jako open source a vše zastřešuje v této internetové diskuzi, kde odpovídá na dotazy a průběžně publikuje i výsledky ze svého systému. A ty rozhodně stojí za pozornost. Takto vypadal například jeho první rok:

Zdroj: internetová diskuze autora knihy.

Kniha Roba Carvera tedy jednoznačně poskytuje maximálně praktickou dávku inspirace. A to nejen teoretickou, ale i praktickou. Jak jsem zmínil, celý funkční systém si můžete zdarma stáhnout na Gitu na této adrese. Je vytvářen v mém oblíbeném Pythonu.

Kniha je jednoznačně určena spíše pokročilejším obchodníkům. A bohužel musím říct, že to není snadné čtení. Patrně i proto, že se v ní autor snaží zaměřovat jak na diskréční, tak AOS obchodníky. Některé principy tak trochu chaoticky vysvětluje v průběhu několika kapitol. Nicméně jde o knihu, kterou doporučuji každému obchodníkovi. Nikoliv proto, aby stejné řešení začal obchodovat. Ale proto, že lze v knize načerpat hodně myšlenek, jak skládat a obchodovat portfolio systémy, které jsou samy o sobě založené na velmi jednoduchých taktikách.

Publikovaný obchodní systém je pak jednoznačně určen více zkušeným programátorům. Ale opět. Celkově se lze v řešení hodně inspirovat a pro vlastní trading využít jen dílčí části či nápady. Tím, že je vše publikováno v otevřeném kódu nemohou existovat žádné nejasnosti v interpretaci myšlenek, které jsou v knize publikovány. A navíc to může být dobrá inspirace pro studium Pythonu.

Doporučil bych knihu začínajícím traderům? Raději ještě jednou zdůrazním, že kniha je poměrně komplikovaná. Nekupujte si ji s tím, že dostanete funkční řešení, které budete moci za týden pustit na svém účtu. Autor se v knize snaží být hodně konkrétní a paradoxně tak řada popisovaných principů působí dost komplikovaně. Ovšem i tak lze z knihy načerpat mnoho inspirace, s jakými principy se v trzích vydělávají peníze a jak to vše „poskládat dohromady“.

Za mě představuje kniha Systematic Trading jednoznačně jednu z nejlepších technických knih v oblasti tradingu, kterou jsem za poslední roky četl.

Například konkrétně ropa je z pohledu nás, burzovních obchodníků, poslední dobou velmi zajímavá. Respektive jde o trh, který byl zajímavý vždy, poslední dobou mu ale z řady důvodů stojí věnovat pozornost o to více. Trh je solidně volatilní, což je vždy základ pro vydělávání peněz. Jistě, někdy může být volatilita příliš vysoká pro menší účty, ale to lze vždy řešit volbou adekvátního obchodovaného produktu (viz níže). Z fundamentálního pohledu trh reaguje na různé zprávy o omezení/neomezení těžby ropy výraznějšími trendy – ty trvají často až do závěru obchodní seance. Ostatně je to dobře vidět na minule publikovaném histogramu, kde zcela vpravo vidíme nezanedbatelné množství velkých trendových dnů.

Jak to využít pro konkrétní zisky?

Na ropu lze pochopitelně aplikovat různé obchodní strategie. Jednodušší je určitě stavět long strategie, velmi dobře mi pak vychází výstup na konci dne. Ten umožňuje zachytávat ony výraznější trendy. Jak konkrétně vstupovat? Osobně využívám různé momentum vstupy, kde jich řada funguje hezky. Vesměs jde o ty nejjednodušší přístupy, které člověka napadnou.

Přístup by se dal shrnout do základního pravidla:

Logika: intradenní momentum vstup do longu.
Výstup: na konci dne

Sám hledám zejména jednodušší pravidla, která fungují na celé historii trhu. Úplně konkrétně je zde uvádět nebudu, protože nechci, aby dalších několik tisíc obchodníků vstupovalo na stejných cenách. Ale pro ilustraci - takto například vypadá jedna z používaných logik aplikovaná na futures s ropou od roku 2007:

Přestože systém vydělává prakticky non-stop, výkonnost za poslední měsíce/rok je skoro neuvěřitelná. Takto vypadala equity za rok 2016, kdy už byl systém dávno vytvořený a nesahal jsem na něj (tedy zcela čistá OOS data):

Věřím, že momentum v ropě bude pokračovat ještě i v roce 2017, neboť trh má rozhodně kam růst. Určitě tak mohu doporučit se na trh zaměřit i nyní, dokud jsou tendence takto silné.

Pro zajímavost - osobně mám rád hlavně jednoduché strategie, které bez jakýchkoliv úprav fungují na více trzích zároveň (kde je pak obchoduji v portfoliích). Takto například zcela stejná strategie z ropy funguje na benzínu (RB) – opět OOS data z trhů 2016:

Občas slyším námitky, že podobné systémy je třeba obchodovat jen s většími účty, což není tak úplně pravda. Minimálně proto, že vždy lze nalézt alternativu například v podobě vhodného ETF nebo CFD. ETF se obchodují jako akcie a například u Interactive Brokers jsou nabízeny při intradenním obchodování se čtyřnásobnou pákou. Trh tak lze obchodovat i s menším účtem. Takto by pak vypadala hypotetická equity obchodování USO s pětitisícovým účtem a čtyřnásobnou pákou v zmiňovaném OOS intervalu za rok 2016:

Výsledky neobsahují komise, protože ty platí každý jiné. Ale průměrná velikost obchodu ty běžné snese bez problémů. Důležité je, že systém má velmi podobné parametry jako při obchodování na futures. ETF trh tak lze použít jako například startovací pro menší účty nebo při vytváření větších portfolií.

Samozřejmě, že ne v každém trhu budeme mít podobnou equity. Takto trhy nefungují. I v ropě jistě dojde k vyčerpání momenta a podobné systémy se vrátí do své obvyklé výkonnosti. Na druhou stranu kódy zadávající do trhu exekuce dokáží běžet prakticky bezúdržbově na serverech, a je tak z mého pohledu škoda se aktuální situaci nesnažit využití co to jde. Sám podobné principy využívám jako diverzifikaci k orderflow obchodování stále více.

Foto (c)123rf.com

V případě intradenního diskréčního obchodování je situace s hardwarem dost jednoduchá. Sám používám notebook plus přídavný monitor. Pro cestování se mi velmi osvědčil cestovní LCD panel, který jsem popisoval v článku Má aktuální technika pro trading a stále ho používám.

Složitější situace s výběrem techniky ale nastane v momentě, kdy se pustíme do náročnějších analýz nebo automatizovaného obchodování (AOS). V takovém momentě je potřeba hardware, který má některé, nebo všechny následující vlastnosti – výkon, možnost trvalého zapnutí, připojení na kvalitní internet s nízkou latencí atd.

Potřebné parametry techniky se vždy odvíjejí od konkrétních potřeb. Sám dnes využívám řadu počítačů s různými parametry pracujících na různých „úkolech“. Na co trader potřebuje jiný hardware než notebook? Tak třeba, aby na něm běžel software pro automatizovaný trading. Nebo třeba pro sbírání dat (na jednom serveru například takto vytvářím intradenní opční databázi). Nebo pro různé výkonově náročné optimalizace a datamining (řešení popisované v minulém článku bych nemohl provozovat na notebooku).

Samozřejmě vždy je zde možnost pořídit si klasické PC nebo fyzický server. Sám mám takové stroje také, ale současně se mi velmi osvědčila možnost pronájmů – jak fyzických serverů, tak zejména VPS (virtuální privátní server). Pronájem přitom umožňuje využívat řešení jen na určitou dobu (například pokud potřebujeme vyšší výkon pro nárazové výpočty) nebo například pro odzkoušení různých workflow předtím, než si pořídíme vlastní server. Osobně bych tak tuto volbu volil dříve, než případný fyzický nákup „železa“.

Co se zkušeností týče. Pokud vyžadujete od serveru dlouhodobý vysoký výkon například pro různé optimalizace, pak se mi vždy vyplatilo pronajmout si fyzický server. Výkon poskytují samozřejmě i cloudová řešení typu Amazon AWS, ale cenově vycházejí výrazně dráž. Nejčastěji si server pronajímám u německé firmy Hetzner. Mají zde například on-line aukci již hotových serverů, kde se dají najít zajímavé konfigurace za přijatelné ceny (seznam aktuální nabídky je zde ). Například solidně výkonný počítač s procesorem i7-980x a 24GB RAM vychází na cca 45 euro měsíčně. To není vůbec špatné, když si uvědomíme, že je to včetně DPH, hostingu, kompletní spotřeby elektřiny a připojení k internetu (v ČR se většinou za samotný server housing podobného stroje platí kolem 1 000 Kč měsíčně).
Servery se pronajímají bez instalačního poplatku a minimální doba nájmu je měsíc. Jediná vada na kráse u podobných řešení je fakt, že standardně jsou pronajímány s Linuxem. Windows ale není problém objednat, jen je pronajímána vesměs dražší Server edice – u Hetzneru vychází měsíční pronájem na 25 euro. Sám tak toto řešení používám spíše na krátkodobé pronájmy, kdy potřebuji další výkonný hardware k testování, nebo zapojení několika počítačů do výpočetního clusteru.

Pokud není potřeba vysloveně vysoký výkon, tak je lepší pronajímat si VPS – jde prakticky o virtualizovaný počítač, kdy řada klientů sdílí jednu hardwarovou platformu, jejíž výkon je kontrolovaně distribuován jednotlivým virtuálním serverům. VPS se dají pronajímat velmi levně, ale nejlevnější řešení jsou opět jen linuxová. Řešení s Windows jsou pak často dost předražená a je potřeba na internetu dobře hledat, aby si člověk nepronajal řešení, které bude dražší než fyzický server (ale mnohem méně výkonné). Například řada obchodníků používá speedytradingservers.com, kde je sice Windows licence v ceně, ale řešení poskytující dvě jádra procesoru a 2,25 RAM stojí 72 euro měsíčně. 4 GB RAM pak 90 euro měsíčně, což je výrazně více než fyzický server u Hetzneru (poskytující neporovnatelně vyšší výkon).

Sám si VPS pronajímám poslední dobou u německé firmy Contabo, kde VPS postavené na SSD discích nabízející 4 jádra procesoru a 12 GB garantované RAM stojí 8,99 euro měsíčně. Windows Server licence zde pak stojí 4,99 euro. Tedy komplet PC se 4 jádry procesoru, 12 GB RAM a Windows licencí vychází na 14 euro (cca 378 Kč/měsíc). K ceně jsem byl původně dost nedůvěřivý, ale zatím jsem naprosto spokojený. Na počítači mám spuštěné aplikace ThinkorSwim, TradeStation a Amibroker spolu s Python scripty a vše funguje výkonově bez problémů. Byť pro nějakou náročnější optimalizaci toto řešení už není. Jde spíše o provozní počítač, který je neustále na internetu a normálním způsobem zpracovává data nebo obchoduje. Contabo nabízí i výkonnější VPS, které jsem ale nezkoušel. Kompletní přehled poskytovaných VPS naleznete zde. Každopádně je to zatím nejvýhodnější služba, kterou jsem pro sebe našel. Pokud byste někdo měli další podobný tip, tak určitě dejte vědět a článek aktualizuji.

Jak se pak pronajaté fyzické servery nebo VPS ovládají? Klasicky přes Windows vzdálenou plochu. Poskytoval řešení vám přidělí IP adresu, na které zadáte přidělený login a heslo. Následně už pracujete na počítači podobně, jako byste seděli před jeho monitorem.

Foto (c)123rf

Je neuvěřitelné, jak může být rok krátká doba. Přijde mi to skoro jako před pár týdny, kdy jsem psal Petrův rok 2015/2016 – s čím jsem spokojen a na čem pracuji? a už zde máme nové ohlédnutí. Je ale současně dobré, že se nám neúprosný běh času takto připomíná. Bohužel čas je to, čeho máme v životě velmi omezené množství a je to právě naše volba jak kvalitně s ním naložíme.

Jak hodnotím svůj rok 2016? Uběhl tedy neuvěřitelně rychle. Patrně i proto, že se mi v září narodila dcera, čemuž jsem postupně začal podřizovat svůj denní režim a životní prioritu. Ostatně není právě toto důvod, proč se věnujeme tradingu? Abychom v ten pravý okamžik mohli svoji pozornost věnovat tím správným směrem? Z mého pohledu ano. I proto miluji pracovat jen sám na sebe.

Přípravě na intenzivnější rodinný život s prvním dítětem jsem ostatně věnoval většinu první poloviny 2016. Hodně jsem pracoval na tom, abych mohl později pracovat méně… Činnosti se dost prolínají s plány, které jsem publikoval loni – věnovat se rozvoji nejrůznější automatizace a mechanizace. Neznamená to, že bych přestal intradenně sledovat orderflow. Ale skutečně důrazně se snažím trávit čas před počítačem co nejefektivněji a obchodovat jen v době, která bude s vysokou pravděpodobností „stát za to“.

Co konkrétně bych ze svého života tradera za rok 2016 „vypíchl“?

Největší radost mi patrně dělá ovoce, které sklízím díky znalosti Pythonu. Tu se mi v minulém roce podařilo dotáhnout do solidní podoby. První krůčky s programováním byly krušné (protože jsem nikdy nic neprogramoval), ale flexibilitu, kterou jsem v průběhu času získal, mohu každému jen doporučit. Zcela se mi osvědčilo postupovat metodou „každý den se posunout alespoň trochu“. Doteď si pamatuji, jak frustrující byly začátky, kdy jsem s každou myšlenkou narážel na to, že to „neumím“. Nicméně postupně jsem si přehrával různé kurzy (rád mám například ty na Udemy) a pracoval na dílčích projektech typu analýza banálních tendencí v datech, abych postupně zvládl tento jazyk na úroveň, která mně dovoluje realizovat prakticky libovolné nápady, které mám. Nicméně mým cílem nikdy nebylo stát se programátorem. Python používám proto, abych byl schopen sám provádět různé „výzkumy na datech“. A pak zejména z důvodu, abych mohl koordinovat a integrovat práci ostatních traderů/programátorů, se kterým spolupracuji na komplexnějších projektech.

Z nich mohu zmínit už poměrně rozsáhlý automatický systém pro obchodování portfolií, který se nám v roce 2016 už podařilo dotáhnout do solidní podoby. Dnes mi zcela automaticky běží na VPS (viz zkušenosti, které jsem publikoval v článku Tipy a zkušenosti s pronájmy VPS a servery pro trading), napojení na brokera mám řešené přes IB Gateway a zkušenosti mám zatím jen pozitivní. Tedy vše běží jak po másle. Systém nyní umí obchodovat řadu portfolio systémů paralelně (v tuto chvíli se zaměřuji zejména na swingové obchodování akcií) a v příštím roce mě čeká práce zejména na vytvoření vyšší logiky řízení „fondu“ jako celku. Tedy sledování, jestli se systém příliš neexponuje v některých korelujících titulech, omezování pozic jednotlivým subsystémům atd.

V intradenním obchodování se mi v roce 2016 povedlo hodně pokročit v propojení Amibrokeru se svými vlastními skripty. Zvládnutí Amibrokeru byl trochu oříšek, ale metoda „každý den se posunout alespoň kousek“ opět zabrala. Důvody pro využívání Amibrokeru jsem popisoval v článku Automatizované analytické workflow s naprosto minimálními náklady? Ano je to možné.. Ve zkratce je to jeho otevřenost (kdy se mi daří prakticky cokoliv ovládat velmi jednoduchými skripty) a současně ohromná rychlost – viz video publikované v článku). Díky tomuto workflow jsem výrazně zefektivnil své automatizované systémy ve futures a některé začal obchodovat v menších portfoliích (zatím hlavně akciové indexy a energie).

Čas jsem věnoval i analytickým projektům týkajících se intradenního obchodování, které nakonec k žádným obchodovatelným závěrům nevedly. Bohužel i to je součástí naší práce. Konkrétně jsme s kolegou dost intenzivně analyzovali mechanické patterny vycházející z obchodování Market profilů. Situací, které řada obchodníků podle různé literatury a zpráv na internetu obchoduje dost mechanicky. Ale mám pocit, že jsme snad jediní, kdo podobné situace backtestoval mechanicky a bohužel výsledky nevypadaly tak, jak bych si představoval.

Trochu jsem postoupil i v automatizaci systémů pro inkasování opčních prémií, ale zde jsem se dostal zatím jen do fáze ukládání intradenních opčních dat z ThinkOrSwim do databáze. Tak, abych je postupně mohl začít využívat pro testy automatizovaných strategií. Opční data jsou svojí komplexností trochu jiná káva než data akcií a futures. Nicméně na projektu intenzivně pracuji a přesouvám jej do roku 2017…

A co dalšího bych rád dotáhl a zrealizoval v tradingu v roce 2017?

Mým cílem je dál pracovat na algoritmizaci přístupů, které používám. Portfolio bych rád rozšířil i o automatizované obchodování kalendářních komoditních spreadů. Tato strategie je mou oblíbenou, snad i proto, že je to jeden z přístupů, se kterým jsem v tradingu začínal a čas potvrdil její robustnost.

Co se týče orderflow obchodování. V této oblasti mám dál v plánu testovat další přístupy pro vyhledávání těch nejzajímavějších okamžiků pro exekuce obchodů. Samotnou podobu diskréčního obchodního plánu v tuto chvíli považuji za solidně vypilovanou. Kontakt s trhy na intradenní úrovni a sledování motivů obchodníků vycházející z orderflow mě hodně posouvá i v ostatních oblastech obchodování, takže se plánuji orderflow obchodování věnovat i nadále. Nicméně s rozumnou intenzitou – rodina bude mít v tomto ohledu přednost. Stále přemýšlím nad možnostmi, jak automatizovat i tuto oblast, tak uvidíme, jestli v roce 2017 nastane i zde nějaký posun.

Zejména pro první měsíce 2017 mě pak čeká práce na koordinaci projektů týkající se Finančníka. Web je upřímně moje srdcová záležitost a jak jsem psal v článku Co nového přinese Finančník v roce 2017?, chystáme několik důležitých vylepšení. Věřím, že řada z nich posune web zase o kus dopředu a všem zpříjemní jeho používání. Avizované nové diskuzní fórum s řadou pokročilých funkcí už je na spadnutí. V tuto chvíli je řešení v posledních fází vývoje a každý den jej testuji.

Motto pro 2017 bych si tedy mohl zvolit patrně „více práce strojům“, byť i na mě ji tam hodně zbude. Ale důležité je, aby to byla práce, která mě baví, rozvíjela mě a posouvala dopředu. A to věřím, že se splní.

Do roku 2017 přeji všem hodně zdraví, spokojeného rodinného života a naplnění v životě.

Ať se vám daří ve všem, co považujete za důležité.

Řada obchodníků hledá do nekonečna různé filtry, které by jim pomohly hledat období, kdy se strategiím nedaří. Většinou sahají po různě optimalizovaných nástrojích technické analýzy, což jsou řešení často dost přeoptimalizovaná a nerobustní. V dnešním tipu se podíváme na jiný přístup využívající fundamentální data.

Osobně se mi velmi osvědčilo stavět své strategie kolem jasného fundamentálního základu. Tedy nikoliv jen s použitím například slepého dataminingu a obchodováním čehokoliv, co vykazuje v minulosti určitou opakovatelnost. V intradenním obchodování může být takový základ například zvýšené/snížené volume nakupujících/prodávajících v určité situaci, u strategií pracujících s vyšším timeframe jsou to často situace spojené s konkrétními fundamentálními událostmi. Ať jsou to různé reporty nebo třeba expirace opcí. Vždy jde o určitý „chaos“, který může výrazně vychýlit běžnou tržní rovnováhu a nám poskytnout příležitost k profitům.

Ukázku základního využití principu filtrování obchodů podle reportů jsem publikoval například v článku Profitabilní tendence vycházející z FOMC dnů. Vyplatí se zkoumat i další reporty, které futures trhy ovlivňují.

Tyto principy ale fungují nejen na futures, ale samozřejmě i na akciích (a jejich opcích). Zde doporučuji věnovat pozornost dnům, kdy jsou vyhlašovány hospodářské výsledky (Earnings). Ty nabízejí další edge dostupný běžným retailovým obchodníkům. Jednak se v tuto dobu zvyšuje volatilita, což se dá dobře využít při obchodování opcí, současně mají trhy tendence v dané dny výrazně reverzovat. Zejména proto, že se po zprávě zkorigují přehnaná očekávání, nebo skepse investorů ovlivňujících cenu akcie před vyhlášením výsledků. Princip byl popsán v řadě studií. V angličtině můžete začít například touto: News-Driven Return Reversals: Liquidity Provision Ahead of Earnings Announcements.

Bohužel běžné retailové platformy vesměs neumějí s podobnými informacemi pracovat a obchodníci jsou tak často „nuceni“ si poradit s omezenými nástroji. Asi ale všichni tušíme, proč tomu tak je.

Dobrá zpráva je, že použití podobných profitabilních principů je možné i v rámci retailového obchodování. Jen je potřeba nebát se učit pracovat s daty a využívat více otevřená řešení. Těch přitom existuje celá řada – já jsem si například oblíbil skriptovací jazyk Python, se kterým lze podobné principy testovat velmi snadno.

Jen pro ilustraci a inspiraci pokročilejším traderům. Například zde www.quantopian.com/posts/quantpedia-trading-strategy-series-reversal-during-earnings-announcements můžete v Pythonu nalézt hned několik strategií, které se Earnings týkají. A to včetně backtesteru, který stačí spustit a získat podobnou equity pokrývající období 2011 – 2016:

Pochopitelně, že s podobnou strategií je potřeba dál pracovat. Ale i na hrubém testu je zřejmé, že daný princip má slušný potenciál, který se dá rozvíjet mnoha směry. A to jak automatizovanými, tak i diskréčními.

1. Risk management a pozitivní RRR

Když jsme před třemi lety začali s týmem pracovat na našem soukromém fondu a naší aplikaci TradingDirector, položili jsme si zásadní otázku: „Jak můžeme posunout risk management na opravdu vysokou, sofistikovanou úroveň?“.

Všimněte si, že první kroky vedoucí k práci na vlastním fondu nebyly o tom, jakého máme použít brokera, jaký máme mít server nebo jaké strategie budeme používat. Toto vše nejsou až tak podstatné otázky, pokud nepochopíme, že základem úspěšného tradingu je především kvalitní řízení rizika a portfolia.

Edge v trhu netrvají věčně, strategie časem selhávají (i když některé mohou dobře fungovat i desetiletí), trhy se mění rychleji než kdykoliv dříve, drawdowny zde byly, jsou a budou. Takže otázka zní, jak s tím vším správně naložit?

Toto vše jsou záležitosti, které je třeba řešit na úrovni risk managementu, nikoliv na úrovni brokerů, serverů a strategií.

Z mého pohledu je nejdůležitější vytvořit si koncept toho, jak hledět na správu peněz jako celek. Naše základní směřování je založeno na filosofii, že každá strategie v portfoliu je jako jeden samostatný zaměstnanec ve veliké firmě a pointa řízení takové firmy není v tom, že každý zaměstnanec by měl dostávat stejný díl firemních zdrojů (stejné procento kapitálu), ale každý zaměstnanec by měl mít dynamicky přidělované zdroje dle toho, jak si právě vede, jak je právě efektivní a jak právě přispívá do firmy jako celku. Náš risk management je tedy založený na velmi dynamickém real-time vyhodnocování aktuální výkonnosti všech „pracovníků“, a to nejenom z pohledu jednotlivé efektivity, ale také z pohledu fungování jako celku a dle takovéhoto „ohodnocování“ jsou dynamicky každému „pracovníkovi“ přiřazovány v čase různé zdroje.

Současně se ale berou v potaz i celkové zdroje na firmu jako celek (můžeme se na to dívat jako na cashflow) a i tyto zdroje jsou plošně navyšovány, nebo snižovány, dle toho, jak si vede firma jako celek.

V celém tomto modelu řízení se přitom bere ohled na mnoho různých aspektů, od analyzování kvality jednotlivých obchodů, distribuce nedávných i všech existujících obchodů, přes různé analýzy equity, volatility a aktuální kvality trhů. Model je tedy velmi dynamický a doslova každou minutu může měnit přidělování zdrojů jednotlivým „pracovníkům“ i celé firmě. (Více už samozřejmě neprozradím).

Pointa toho, proč toto píšu, je jednoduchá: Skutečně je nejdůležitější mít jasno v tom, jak řídit svůj kapitál. Nepotřebujete sofistikované modely, pokud neplánujete spravovat veliké peníze, ale i pokud jste malý, „obyčejný“ trader, musíte vědět, kolik % kapitálu riskujete na každý obchod. Zda vám takovýto risk dává smysl z pohledu Monte Carlo analýzy (a maximálního možného Monte Carlo drawdownu) a dále mít určitý plán, kdy a jak zvyšovat nebo snižovat počet kontraktů a jak nakládat se strategiemi nebo patterny, kterým se právě moc nedaří (takové by neměli dostávat stejné zdroje, jako když se jim daří).

Dále silně doporučuji obchodovat s pozitivním RRR. Z vlastní zkušenosti - je snadné najít krásně vyhlazené equity při negativním nebo 1:1 RRR, ale později přijdou do hry transakční náklady, skluzy a karty se mohou radikálně zamíchat ve váš neprospěch.

Dále doporučuji knihu Definite Guide To Positions Sizing, ze které jsem sám čerpal mnoho inspirace pro náš fond.

2. Pravidelná údržba a adaptace

Z mé vlastní zkušenosti z posledních pár let - ať už je vaše edge v trhu jakékoliv, ať už obchodujete jakýkoliv obchodní přístup a směr, vaše edge bude potřebovat občasné změny, updaty a údržby (i pokud obchodujete diskrečně).

Občas jsou to změny na úrovni stop-lossu a výstupů (lepší adaptace pro novou volatilitu), občas jsou to pravidelné reoptimalizace, občas jsou to drobné změny v samotném fundamentálním nápadu daného edge. Občas spoustu podobné práce za vás udělají autoadaptivní podmínky a algoritmy, ale i tak budou třeba jiné úrovně pravidelné údržby.

Definitivní edge, které bez měny můžete obchodovat stále, neexistuje. Trhy se mění příliš rychle a je třeba provádět adekvátní změny. Občas obměnit skladbu portfolia, občas změnit trh nebo timeframe nebo upravit počet pozic, díky měnící se volatilitě. To vše jsou věci, které postupně přicházejí se zkušenostmi a které jsou velmi důležité.

Když se na to kouknete z jiného úhlu pohledu - je to jako v jakékoliv jiné profesi v životě. Ať už děláte cokoliv, neustále přicházejí nové trendy, nové nástroje, nové požadavky a člověk se musí naučit přizpůsobovat. Pokud nejsme přizpůsobiví, nemůžeme v dnešním dynamickém světě uspět v ničem (ani v tradingu).

Dobrá zpráva je, že to není tak hrozné, jak to zní. Je zkrátka třeba hlavně obchodování praktikovat, získávat zkušenost, smířit se s tím, že ne vždy budeme perfektní a občas budeme dělat chyby - abychom se z nich učili. Čím více máme zobchodováno, tím snadnější je pro nás dělat rozhodnutí o případných občasných změnách, abychom se byli schopni adaptovat. Ne vždy budou naše rozhodnutí správná, ale tak to zkrátka v životě chodí (a pokud jsme rozumně diverzifikovaní, občasné špatné rozhodnutí nás rozhodně na kolena nedostane, navíc taková rozhodnutí budou vyvážena i řadou dobrých rozhodnutí).

V našem fondu řešíme adaptabilitu poměrně hodně a na poměrně velké řadě úrovní. Od pravidelných reoptimalizací systémů po proprietární auto-adaptivní algoritmy a indikátory až po koncepty pracující s adaptibilitou na úrovni celého portfolia.

Nutnost umět se adaptovat a přizpůsobovat je základní součástí přežití v životě. Což je skvělá zpráva, protože to znamená, že k dovednosti adaptovat se máme vše potřebné v genech - jen se to musíme naučit využívat.

3. Proces učení se nikdy nekončí

A z předešlého bodu pramení poslední důležitý bod, který zde musím zmínit - a sice, že proces učení se nikdy nekončí.

Trading je životní styl, životní cesta. Pokud jste si trading vybrali, myslím tím upřímně vybrali, bude s vámi už zřejmě do konce života. A to znamená, že stále bude co se učit, stále bude něco nového. Což dělá celou cestu tradera o to více vzrušující.

Abych se přiznal, po více jak deseti letech v tradingu mám pocit, že sám toho stále moc nevím. Ano, posunul jsem se vpřed skutečně znatelně, s týmem v našem fondu nyní realizujeme a objevujeme neuvěřitelné věci. I tak mám ale pocit, že vlastně o tradingu moc nevím. Možná dnes vím více o řízení rizika než o tom, proč se vlastně trhy chovají, jak se chovají. Možná dnes dokáži více rozvíjet větší tradingové a risk-managament koncepty než dříve, ale to neznamená, že bych v trzích našel větší jistotu. Trading je nadále cesta bez jistot. Proto je to trading, proto je to spekulace. Co je také dnes jisté - už to není ani to místo státního úředníka.

Mám pocit, že je stále co se učit. Každý den jsme překvapeni novými zjištěními, která vyžadují nové kreativní myšlenky a nápady, abychom s nimi byli schopni správně naložit. I po deseti letech nadále čtu tradingové knihy, učím se od dalších a dalších traderů a poznávám nové a nové věci.

Stále je v tradingu co zlepšovat.

A tak to bude pro tradery asi na pořád, proto vás trading musí bavit a musíte mít pro něj vášeň, abyste dokázali být dlouhodobě úspěšní.

Na oplátku mohu říci, že se naučíte hodně nejenom o tradingu, ale také o sobě, a potažmo i o životě. Vlastně jsem sám překvapený, co vše jsem se o sobě a o životě díky tradingu naučil.

Přistupujte k tradingu s otevřenou myslí a zdaleka ne jenom s logikou. To je veliká chyba - trading potřebuje logiku, srdce i kreativitu.

Přeji vám všem mnoho štěstí a úspěchů na vaší tradingové cestě, za kterou jsem já sám neskonale vděčný.

Dodělávám nyní materiály ke kurzu mých strategií automatizovaného obchodování, který jsem zmiňoval v minulém článku Co nového přinese Finančník v roce 2017? a jako zajímavé téma pro inspirativní článek mě napadlo ukázat jednu z absolutně základních taktik, kterou pro zkoumání trhů používám. Hypotézy, které mi z tohoto základního zkoumání vycházejí, zapojuji dále do svých dnes již dost standardizovaných procesů tak, aby na konci vznikl obchodovatelný systém.

Na začátku řady mých obchodních myšlenek je ale popis samotného trhu a timeframe, který obchoduji. Sleduji, co je v trhu běžné, abych se pak mohl například zaměřit na výjimečné situace a podrobněji je testovat.

Způsobů, jak trhy zkoumat, existuje řada. Ty nejjednodušší jsou patrně přes Microsoft Excel, který s největší pravděpodobností budete mít také na svém počítači.

Do Excelu si vyexportuji data ze sledovaného timeframe. Mohu začít například denním, kde se budu určitě zajímat o běžné rozpětí, volume a procentuální změny. Tedy mohu mít data v Excelu v podobné struktuře (jde o data trhu CL v mé sledované seanci):

Solidní představu o daném trhu a timeframe získáme aplikací základních statistických metrik. V Excelu jde o použití standardně dodávaného doplňku „Analýza dat“, který naleznete v záložce Data. Je možné, že tento doplněk nebudete mít aktivní, pak si jej aktivujte v nabídce Možnosti > Doplňky.

K dispozici je například histogram, kdy si rozdělíme distribuci růstových a ztrátových dnů podle zhodnocení. Zde v rozsahu 0–3 %:

Na první pohled mě zaujme, že v daném timeframe převládají v distribuci ziskové dny nad ztrátovými (histogram je více zaplněn napravo od nuly). Také jsou zajímavé extrémní hodnoty viditelné v histogramu zcela na krajích. Obzvláště na pravé straně (tedy extrémní trendové dny) jsou četnosti zajímavé.

Konkrétní statistické hodnoty získáme pomocí funkce Analýza data > Popisná statistika. Bohužel jsem se ve škole se statistikou moc nekamarádil, ale naštěstí mi pro trading stačí ty největší základy.

Třeba to, abych z dané tabulky viděl, že distribuce je pozitivně zešikmená (tedy v daném timeframe má trh tendenci spíše růst), což potvrzuje i pozitivní medián. Zajímavé je, že největší propad byl 5,79 %, kdežto největší růstový den představoval nárůst ceny o 8,3 %. Ostatně z číselných hodnot histogramu mohu odečíst, že celkem 1,49 % dnů ve sledovaném období mělo nárůst ceny přes 3 % (open – close). 7,9 % dnů pak nárůst přes 2 %.

Tyto tendence jsou přitom dlouhodobé (tato konkrétní čísla od roku 2007) a pokud si je spojíme s aktuální situací v grafu ropy (CL), není těžké odvodit na jakou stranu může být nejsnazší stavět obchodní systémy právě v tomto trhu a timeframe a který typ pohybu se snažit zachytit.

Pochopitelně, že další testování by mělo pokračovat – například z pohledu volatility, která nám třeba naznačí, jak velký účet pro obchodování daného trhu budeme zhruba potřebovat. U trhu typu CL (futures ropy) to nebude úplně málo, což ale neznamená, že bychom na dané tendenci nemohli profitovat i s menším účtem. Například tak, že se podívám po levnějším ETF trhu následující ropu a otestujeme, zdali v něm sledované tendence fungují podobně.

Dovolte mně dnes odhalit něco osobního z mého života. Výjimečně, když už je to naposledy. :-)

Letošní rok mi bylo 40 let a letošní rok byl pro mě také v mnoha ohledech zlomový. Mých 10 let meditací mně přineslo právě letos nevídané skoky v osobním růstu a sebepoznání a mnoho věcí se v mém životě letos změnilo k neuvěřitelnému růstu positivismu, optimismu, radosti a vášni ke všemu, co dělám. A peníze s tím nemají nic společného. Abych se přiznal, letošní rok jsem strávil pravděpodobně více času meditacemi než přemýšlením o tradingu (ostatně, má práce na fondu je již vlastně hotova, nyní už jen stačí pravidelná komunikace s mým skvělým týmem) a ani můj tradingový rok není letos takový, jako jsem doufal (doposud ještě stále „dojíždím“ staré strategie, než nasadíme vše nové, co jsme vytvořili pro fond).

Přesto jsem letošní rok šťastný jako nikdy jindy ve svém životě.

Letošní rok jsem poznal, že nic na této planetě není nemožné.

A že jsme absolutní páni vlastní reality.

Alespoň přesně takový je pro mě celý rok 2016.

Prakticky po celý rok jako bych magneticky k sobě přitahoval neuvěřitelné lidi, neuvěřitelné zážitky, neuvěřitelné příležitosti. Stačí se trochu otevřít, vypustit z mysli to negativní, nesoudit druhé, nesoudit okolí, chtít upřímně ze sebe dávat každý den to nejlepší - a svět kolem vás se najednou začne měnit s vámi tak jako nikdy dříve. Příležitosti najednou leží doslova na zemi, na co sáhnete, to začne okamžitě dostávat pozitivní spád, vaše realita kolem se mění tak, jako byste o tom dříve jen četli v (duchovních) knihách. Zatímco ostatní peníze zoufale nahánějí, na můj fond už stojí fronty zájemců s velkým kapitálem (bohužel nemohu hned od začátku uspokojit všechny, startujeme velmi limitovaně, chceme držet jen malý, uzavřený, VIP fond), mé další zahraniční projekty rostou. Do toho jsem opakovaně zván na světové tradingové konference a mé zahraniční podcasty se umisťují na top příčkách poslechovosti. A to zajímavé je, že...

...nic z toho jsem „nepronásledoval“, netlačil, nenutil.

Prostě jsem se jen otevřel, uvolnil, pozitivně naladil a nechal to přijít.

Věci se tak nějak najednou odehrávají samy, protože jsem se rozhodl jít letošní rok do sebe mnohem hlouběji než kdykoliv dříve a věnovat se především harmonii svého vlastního já.

Zkrátka jsem se rozhodl, že letošní rok přestanu s tím se neustále za něčím hnát, něco si (nebo někomu) dokazovat nebo hodnotit své vnitřní štěstí svým externím úspěchem a výkonem. Řekl jsem STOP uspokojování nesmyslných dogmat společnosti, přestal jsem poslouchat všechny ty žvásty kolem, začal si dávat pozor na to, aby moje myšlenky byly jen pozitivní a rozhodl se být hlavně co nejvíce svůj, být ten, kdo opravdu jsem. Uvolnit se, oprostit se od nekonečných obav, nekonečných coby, kdyby. Přestal jsem přemýšlet o budoucnosti a začal přemýšlet o tom, jak mohu udělat lepší své teď, protože teď je to jediné, na čem záleží, co máme. Do svého života jsem zavedl každodenní vděk a odpuštění, ale také každodenní opakování si frází jako „nikdy nemůžu v ničem selhat“, nebo „vše už je perfektní, včetně mě“. Protože vše toto je pravda, a protože to, jak o sobě přemýšlíte, je přesně to, co bude formovat váš život, vaši realitu.

Rozhodnul jsem se převážně žít a soustředit se na cestu, ne na cíl. Ovšem na cestu takovou, kde mohu vytvořit hodnotu více pro druhé než pro sebe samotného.

Protože to je ta nejlepší cesta, která má nejvyšší smysl.

Nejsou to ani tak mé vlastní potřeby, které si chci naplnit budoucími úspěchy fondu. Je to hlavně upřímná, vnitřní touha změnit život k lepšímu všem svým spolupracovníkům (za tu neuvěřitelnou práci, odhodlání a odevzdání se úspěšnému cíli si to zaslouží) a vytvořit kapitál, který také bude moci sloužit k něčemu dobrému a lepšímu než jen novému Ferrari. (Ano, auta jsou krásná, ale jednak se každá věc za chvilku omrzí, a jednak jedna z nejvíc negativních věcí na této planetě je pozérství, jak jsem měl možnost sám poznat). A náš život nesmí být stavěn na tom, co vlastníme nebo kolik vyděláváme nebo co děláme dobře a co dokážeme. Náš život musí být stavěn na štěstí, které je trvalé, protože ho dokážeme v sobě najít, pěstovat a dávat mu v životě prioritu. Každý v sobě už takové vnitřní štěstí máme, je jen třeba se rozhodnout, že toto je cesta, kterou chceme kráčet a přijmout, že ze začátku to ne vždy bude jednoduché a příjemné.

Anebo můžeme zůstat v našem světě pseudo-bezpečí, dělat práci, kterou nenávidíme, žít dogmaty společnosti, která je nešťastná, negativní a permanentně naštvaná a dělat věci tak jako ostatní, protože zkrátka máme pocit, že musíme (což je ten největší nesmysl na této planetě).

Z mého pohledu, to nejdůležitější je snít, probudit v sobě znovu jiskru, touhu, nadšení - a jít si za svým štěstím.

Nejde přitom o cíl, jde o onu cestu.

Jenom tak začne náš život dávat smysl.

Anebo můžeme zůstat kolečky v nesmyslném, nefunkčním systému a věřit nadále tomu, že je to tak správné.

Vaše štěstí není v politice, ekonomice nebo tom, co vlastníte (obzvláště pokud kvůli tomu váš zaměstnavatel a stát vlastní váš život).

Vaše štěstí je v rozhodnutí o tom, kam a kudy chcete kráčet, odevzdání se onomu rozhodnutí, oné cestě, eliminovat ze své mysli negativní myšlenky a být každý den více tím, kdo skutečně jsme.

Takže, dovolte mně na závěr dát vám pár tipů (a sami už si je přeberte dle svého):

1) Pokud chcete ve svém životě něco změnit, přestaňte přemýšlet o neustálých „ale“. Vždy se nějaké „ale“ najde. Buďto můžete hledat nová a nová „ale“, nebo můžete jít a začít něco dělat.

2) Akce je základem změny. Resp. rozhodnutí, a poté akce. Jak začnete podnikat akci, začne se „něco“ dít, věci se začnou uvádět do pohybu. Začnete budovat momentum - a od toho se vše bude odvíjet dál.

3) Smyslem života není nudné bezpečí a chodit do práce, kterou nesnášíme. Smyslem života je růst a více poznávat sami sebe, skrze nové poznatky, výzvy, zaměstnání, činy. Pokud vás nebaví to, co děláte nyní - je nejvyšší čas začít dělat něco jiného. A pak klidně něco dalšího, a pak dalšího. Já už ve svém životě pár profesí a byznysů vystřídal a klidně to udělám znovu a znovu, pokud budu cítit, že má vášeň pro život a dobrodružství zmizela a můj život je jen nudné, mrtvé přežívání.

4) Smyslem života je také tvořit pozitivní, smysluplná propojení s dalšími. Proto je ale důležité nejprve mít kvalitní spojení se sebou samotným. Má nejlepší rada? Začněte meditovat. Pravidelně, každý den. Nedávno jsem četl na zahraničním webu článek o tom, že už i Wall Street začíná zavádět transcendentální meditace pro své zaměstnance. Meditace je to, co mě dostalo tam, kde dnes jsem. Neříkejte, že pro vás to nefunguje, dokud jste to nezkusili a nedali tomu alespoň 3 měsíce.

5) Smyslem života je také odvaha. Buďte akční. Dělejte nové, jiné věci. Zkoušejte. Testujte. Bavte se. Choďte do práce jinou cestou, než jste šli včera.

6) Přestaňte sledovat zprávy a začněte zcela ignorovat politiku. Ta banda blbců za vaši pozornost nestojí. V politice vaše štěstí není. Politikou nic nezměníte. Změna začíná u vás, ne u Zemana, nebo Babiše. Váš život může být bez politiky jen lepší. Sám jsem toho důkazem. Neznám jméno jediného našeho ministra. Politika mě absolutně nezajímá. Je mně ukradená, politici si moji pozornost nezaslouží. Zrovna tak ani lidé, kteří pořád jen o politice žvaní. Na světě jsou důležitější a krásnější věci.

7) Dávejte ze sebe to nejlepší. V neúspěchu se naučte vidět zkušenost, a tím neúspěch proměníte v úspěch. V lidech kolem sebe pozorujte to lepší, co v nich je, ne to horší.

8) Zbožňujte sami sebe. Važte si sami sebe. Obdivujte sami sebe. Chvalte sami sebe. Oceňujte sami sebe. Ve vaší realitě jste tou nejdůležitější postavou. Nejlepší a nejdokonalejší. Proto je to také vaše realita. Nenechte kohokoliv jiného, aby vám tuto hlavní roli sebral, a udělal si z vás poskoka.

A to už je opravdu vše...

Vaše sny čekají.

Go. Go. Go.

Foto (c)123rf.com

Finančník zde bude samozřejmě dál tak, jak jej znáte. Respektive doufám, že se mi ho podaří s kolegy posunout zase o kus dál a dodat mu novou dynamiku. Rodinné důvody mě nejméně na příští rok přitáhly zpátky do Čech, a budu tak mít více příležitostí se této mé srdcové záležitosti aktivněji věnovat, být v bližším kontaktu s ostatními tuzemskými tradery a především mít čas předávat na stránkách Finančníka řadu z mých nových přístupů a myšlenek, kterým se v tradingu poslední roky věnuji.

Na co se tedy můžete v roce 2017 na Finančníkovi těšit?

Technologie

Pozitivních změn se dočká celá platforma, skrz kterou je na serveru distribuován obsah. První na řadu přijde diskuzní fórum. To stávající je již velmi zastaralé, nemá podporu pro mobilní zobrazování, občas padá, nevyhledává správně v uzavřených diskuzích, neposkytuje mnoho moderních funkcí, někdy nechodí emailové notifikace a třeba pro účely vedení obchodních deníků s mnoha screenshoty už není nejvhodnější. Bohužel fórum máme propojené s řadou dalších služeb, je plné zajímavého obsahu (jehož internetové adresy by se neměly změnit) a jakýkoliv pokus o změnu byl tak vždy dost časově náročný a komplikovaný. Přes dřívější plány proto nikdy k výraznému upgradu fóra nedošlo. Řada z vás ví, že pro specifické účely jsme nakonec vytvářeli nová diskuzní fóra, kde se pracovalo přívětivěji. Nové fórum začne tým Finančníka implementovat již v prosinci 2016 a věřím, že začátkem roku bude vše zfinalizováno. Obsah diskuze zůstane zachován.

S mobilními aplikacemi souvisí i výrazné zmodernizování platformy pro on-line výuku. Především bychom se již v průběhu první poloviny 2017 chtěli zbavit streamování ve Flashi a přejít kompletně na HTML 5. Z uživatelského pohledu by to znamenalo možnost sledovat kurzy i na mobilních telefonech a tabletech. Nové on-line kurzy, představené od roku 2017, budou navíc připravovány ve více kratších lekcích (při zachování celkového rozsahu kurzu), což je opět velmi praktické pro sledování na mobilních zařízeních a průběžném studiu například při cestování nebo cestách do zaměstnání.

Z pohledu technologií máme v plánu i další novinky, které ale budeme představovat postupně. Určitě bude našim cílem redesignovat Finančník.cz tak, aby jej bylo možné snadněji číst na mobilních zařízeních.

Publikované články

I nadále budou samozřejmě na Finančníkovi vycházet články. Zaměření zůstane podobné (diskréční a automatizované obchodování), byť bych rád větší část článků zaměřil na pokročilejší praktické aplikace obchodních přístupů a testy chování trhů. Tedy vyššího využívání různých vysledovaných statistických tendencí pocházejících z mého vlastního výzkumu a výzkumu mého quant týmu. Ne vždy jde o konkrétní obchodní strategii, ale o myšlenku, kterou lze další prací do obchodního systému „přetavit“. Pro mě osobně představovaly vždy podobné informace velkou inspiraci a motivaci. Ostatně velmi pozitivní reakce na články, které jsem v tomto duchu již publikoval (viz Profitabilní tendence vycházející z FOMC dnů, Profitabilní obchodování A-Z: obchodní systém ke stažení a podobně) mě utvrzují v tom, že většina z vás bude mít podobný názor.

Obsahově se určitě budeme dál věnovat obchodování futures, více článků bych rád ale věnoval i obchodování akcií a ETFs. Ty mohou být, zejména v automatizovaném pojetí, výrazně přívětivější pro začínající tradery z pohledu nároků na kapitál a možnosti řízení rizik.

V průběhu roku patrně otestuji i zájem o některé komplexnější směry obchodování, kterým se věnuji (například arbitráže s použitím opcí). Tyto přístupy už bohužel vyžadují výraznější programátorské znalosti a nejde tak o „mainstream“ v běžném retailovém obchodování. O to jsou však podobné přístupy zajímavější. Ostatně celkově budu rád, pokud další tradery motivuji v otevření své mysli k využívání univerzálnějších technologických řešení. Tedy takových, které myšlení tradera neuzamykají do funkcí poskytovaných některou z retailových platforem, ale umožňují mu svobodněji zpracovávat informace a vytvářet řešení, která jdou mimo hlavní proud retailových traderů (bohužel většinou ztrácejících).

Kurzy obchodování

Na Finančníkovi pochopitelně budou dále k dispozici kurzy vysvětlující mé taktiky intradenního obchodování FIMS s využitím orderflow. Kurzy jsou nové a v podobě, ke které zatím nemám co dodat. Od nového roku budeme kurzy bonusově poskytovat rovnou s mými orderflow indikátory pro SierraChart. Po roce opět zvažuji uspořádání jednoho semestru kurzu s mým mentorigem.

Jak jsem avizoval, od nového roku budou na Finančníkovi dostupné také nové kurzy zaměřené na mé taktiky automatizovaného obchodování. První bude klasický jednodenní kurz konkrétně popisující začátky obchodování AOS. V rámci kurzu bude k dispozici i má skriptovací šablona, kterou používám pro vytváření obchodních systémů ve stylu „od myšlenky ke kódu“. A pochopitelně i popis několika systémů, které pro automatické obchodování používám (se zaměřením na komodity, akcie a v případě menších účtů na ETFs).

Současně by se měl v únoru / březnu konat pokročilý workshop zaměřený na kompletní automatizaci analytického workflow a pokročilé aplikace automatizovaných přístupů. Jde o oblast, kterou jsem neviděl zatím školit nikde na světě, tak jen stále přemýšlím, jak veškerý obsah do kurzu poskládat tak, aby byl zcela srozumitelný i neprogramátorům. Na workshopu plánuji poskytnout i své skripty, které pro tyto účely používám. Samozřejmě v otevřené podobě, aby je bylo možné dále rozvíjet a upravovat. Rád bych využil i to, že jsem aktuálně více v Praze, a kurzy tak budou po delší době prezenční, nabízející větší možnost vzájemné interakce a případného navazujícího setkání. Konkrétní data kurzů budou vyhlášeny ke konci roku.

Dalším mým cílem je rozvinout na Finančníkovi komplexnější on-line výuku práce se softwarem (Amibroker, TradeStation, Python, možná NinjaTrader, který ale sám nepoužívám) tak, aby i začínající tradeři měli v této oblasti od čeho se konkrétně odrazit a mohli systematicky postupovat ke svým prvním obchodním systémům (například ve stylu nového kurzu práce s Amibrokerem, který vzniká zde.). Pokud byste se chtěli do vytváření těchto on-line kurzů zapojit, tak mi prosím napište na petr@financnik.cz. Hledáme v této oblasti spolupracovníky.

Pochopitelně se nabízejí i další myšlenky na rozvoj serveru. Sám si velmi oddychnu, až budeme mít za sebou technologický update a budu se moci soustředit už jen na zprostředkování obchodního know-how. To vzniká v synergii s mým vlastním tradingem a neustále probíhajícími inovacemi vycházejícími ze zkoumání trhů, takže se jistě můžete v průběhu roku těšit na mnoho nových zkušeností a tipů.

A pokud se do trhů vrátí větší volatilita, mohl by tak být rok 2017 velmi zajímavý po všech stránkách!

S celým týmem se těším na další vzájemné potkávání na webových stránkách a off-line akcích Finančníka.

Foto (c)123rf.com

Vše se u mě dalo do pohybu někdy v průběhu loňského roku, kdy jsem začal mít potřebu více pracovat na integraci a zefektivnění svých obchodních přístupů. Je možné, že za tím stál plánovaný přírůstek do rodiny (a tudíž výrazně větší nároky na volný čas), částečně patrně i potřeba vystoupit po letech z komfortní zóny a zkusit se posunout dále. Vlastně jsem neměl konkrétní plán, jen jsem vnímal, že by šlo některé věci propojit a dělat lépe. Například do intradenního obchodování více využívat některých vstupů (a pravděpodobností) z opčních strategií a tendencí ze swingových strategií. Dlouhou dobu uvažuji nad tím více automatizovat spreadové strategie a podobně. Dlouho jsem přemýšlel, kterým směrem se vydat. Obzvlášť proto, že jsem naposledy programoval v Basicu na základní škole a nikdy jsem neměl zájem stát se programátorem. Uvědomoval jsem si možnou cestu nechat si nějaké řešení naprogramovat, ale to nebylo úplně to, co jsem hledal. Jak už z předchozích článků víte, nakonec jsem se přiklonil k používání Pythonu řekněme na „uživatelské úrovni“. A zpětně musím konstatovat, že věci se postupně začaly hýbat opravdu rychlým směrem a k mé ohromné spokojenosti.

Ono totiž i s relativně malými programátorskými znalostmi a neustále zapnutým vyhledáváním v Google jde v dnešní době provádět na počítači neuvěřitelné věci.

Mé ambice byly nemalé. V zásadě jsem chtěl především vytvářet řešení, která budou svým způsobem pracovat sama a šetřit mi čas. Budou efektivní.

Pochopitelně, že už dříve jsem pracoval s různými skripty, například v Multicharts/Tradestation, ale bohužel to bylo vše hrozně fragmentované a vyžadovalo to mé neustálé zapojení. Patrně to znáte sami.

Má představa byla zadat počítači práci typu – otestuj například různé denní profily trhů a otevírací gapy. Najdeš tam nějaké základy edge? Pokud ano – zkus funkční řešení rozšířit například o testy volatility a sezónnosti. S tím, že finální výstupy bych jako tendence používal ve svých diskréčních přístupech, případně nechal obchodovat automaticky (například ve stylu obchodování FOMC dne) a skládal je do širších portfolií.

Samozřejmě, že i podobná řešení vyžadují čas tradera, ale především ten analytický, kdy člověk připraví ty správné otázky. Moje představa byla taková, že počítač bude poté sám dělat různé analýzy, které na sebe budou navazovat a ovlivňovat se podle předcházejících výsledků.

Zkoušel jsem různé cesty. Nejschůdnější se mi vždy jevila TradeStation, která se ale ukázala jako hrozně uzavřená. Díky zkušenému programátorovi to sice chvíli vypadalo, že bych mohl automatizaci dotáhnout přes jejich optimization api, ale bylo to dost komplexní, vyžadující seriózní programátorskou práci, pomalé a bohužel s řadou dost zásadních limitů. Kdo zkusil, ví.

TradeStation mám rád pro programování jednodušších skriptů a automatické obchodování, ale jako srdce mého automatického analytického workflow neobstála. Chtěl jsem něco, co bude levné, stabilní, rychlé, nabízející všechny běžné nástroje technické analýzy, disponující pokročilými genetickými optimalizacemi a především – plně externě ovladatelné mými jednoduchými skripty.

Jak už řada z čtenářů Finančníka ví, nakonec jsem řešení objevil v Amibrokeru. Tento software, který patří k těm nejlevnějším na trhu, jsem vždy tak trochu přehlížel, ale pokud hledáte podobné řešení pro plnou automatizaci svých analytických procesů, tak doporučuji zaměřit svou pozornost tímto směrem.

Amibroker zcela vše ukládá do textových nebo XML souborů, které lze externě editovat – tedy není problém jednoduchými kroky upravovat například backtestované studie, nastavovat trhy, rozsahy testovaných období, timeframe atd. Současně má OLE rozhraní (viz en.wikipedia.org/wiki/Object_Linking_and_Embedding ). S pomocí jednoduchých externích skriptů tak lze v programu dělat cokoliv – spustit analýzu, optimalizaci, WFO, updatovat databázi atd. Prostě cokoliv. A v neposlední řadě je ten program neuvěřitelně rychlý.

Rychlost je dnes relativní pojem, neboť každý výrobce o svém programu píše jen samé superlativy. Pro ukázku jsem tak připravil video porovnání optimalizace použití Amibrokeru a TradeStation 9.5 (která je rychlejší než předchozí verze, protože má podporu multithreadingu). Jde o menší optimalizaci s 300 kombinacemi na minutových datech trhu ES za 3 roky. Jedná se skutečně jen o technické srovnání, které slepě optimalizuje jednoduchou Bollinger band strategii. Amibroker má práci hotovou za 32 sekund, TradeStation 9.5 má kompletní práci hotovou za 2 minuty 25 sekund. Oba testy jsem natočil a můžete si je vizuálně porovnat (běžely na stejném počítači, oba samostatně):

-- video již není na serveru k dispozici

Nechápejte mě špatně – nikdy jsem nebyl nějak vysazen na rychlosti optimalizace. Ale pokud enginy s podobnými rychlostmi necháte běžet dlouhodobě, tak je rozdíl odvedené práce opravdu výrazný. Jako neprogramátor se někdy nestačím divit, jak je možné, že to, co v jednom programu je samozřejmé, je u druhého takový problém.

Jak vypadá například automatické spuštění optimalizace v Amibrokeru externím skriptem v Pythonu?

NewA = AB.AnalysisDocs.Open(ApxToLoad);
NewA.Run(4)
while (NewA.IsBusy):
time.sleep(0.5)
NewA.Export(ResultsExportPath);
NewA.Close()

Tedy extrémně jednoduše i pro běžného neprogramátora, jako jsem já. Výsledky jsou přitom uloženy do csv, které je poté možné dál zpracovávat, procházet filtrovat a na jejich základě upravovat spouštěné analýzy a takto pokračovat stále dokola. Prakticky 100% automatizovaně.

Musím se přiznat, že i samotný průběh hledání a testování různých slepých cest a nuancí představoval docela náročný proces. Pokud tedy řešíte podobné výzvy, kterými jsem procházel já, tak mohu toto řešení plně doporučit.

Mind-maps není nic nového, mnozí z vás již s touto pomůckou i úspěšně pracují. V dnešní době navíc existuje bezpočet software, od komplexních PC řešení, až po mobilní a cloud verze (placené i bezplatné). Je rozhodně z čeho vybírat (já osobně používám řešení od firmy Edraw, které není nejlevnější, ale nabízí mnoho různých možností) - podstata ale není ani tak software samotný, jako naučit se mindmapping skutečně používat efektivně, a potažmo prakticky denně.

Zde tedy několik tipů, na co vše je mindmapping dobrý a k čemu všemu ho také používám v tradingu já.

Nápady/brainstorming

Naprosto nejúžasnější je mindmapping pro ujasnění si a profilování nápadů. Kdykoliv pracuji na novém projektu, začnu tím, že „nahodím“ nějakou základní strukturu nápadů (1 stránka), kterou začnu následně rozvíjet, modifikovat, a posouvat dále (na další stránky). Tím, že používám mindmapping, je vše neustále přehledné, v hlavě i na papíře velmi dobře organizované, strukturované a posun vpřed je mnohem rychlejší než bez této pomůcky.

Když jsem například vyvíjel svých několik desítek podmínek pro efektivní obchodování Market Internals, začal jsem úplně nejjednodušší mapou, kde jsem rozepsal nejzákladnější koncepční směry, které jsem měl v daný moment v hlavě:

Jakmile jsem měl před sebou celkový obraz, bylo mnohem jednodušší začít vše dále rozvíjet, rozpracovávat a dopracovat se až ke kvalitnímu výsledku.

Osobně bych to řekl asi takto: „Říká se, že všechny skvělé nápady začínají s tužkou a papírem v ruce.“ S tím naprosto souhlasím, sám jsem veliký zastánce této klasické metody. Nicméně zároveň bych dodal: „...a pokud chcete být trochu modernější, začněte myšlenkovými mapami“.

Procesy

Další skvělé využití mindmappingu přichází v momentě, kdy potřebujete definovat (byť třeba jen letmo) nějaké procesy a postupy. Jednoduchá struktura v pár bodech (krocích, s použitím myšlenkové mapy) může opět vytvořit obrázek, který „vydá za tisíc slov“. Přitom není třeba nic komplikovaného.

Nedávno jsem byl například v zahraničí požádán, zda bych nastínil základ toho, jak jsme se dopracovali během pár měsíců k více jak 700 skvělým strategiím. Toto je samozřejmě téma, o kterém je možné hovořit hodiny, takže jsem stál před úkolem, jak vše vyjádřit a projít jednoduše, během pár minut. Nakonec jsem vytvořil jednoduchou mapu, která rámcovou část procesu (s ohledem na to, jak zhruba měla prezentace vypadat) definovala jediným obrázkem:

Samozřejmě zde nejde o nic detailního - ale opět skvělá forma, jak začít s definicí procesu, který stál na začátku určitého projektu (a s dalšími mapami se posouvat dále k detailům). Nejlepší pak na tom je, že jak se jednou naučíte tento nástroj používat, pak podobné záležitosti jsou otázkou pár minut - efektivní využívání mindmappingu skutečně nepotřebuje příliš času.

Check-listy

Mindmapping je naprosto skvělý i k vytváření check-listů. Každý trader by měl mít celu řadu check-listů, pro celou řadu účelů (a je úplně jedno, co obchodujete, jaké je vaše zaměření, co jste za typ tradera). Výhoda check-listů v podobě mindmappingu je opět určitá vizualita - najednou hledíte na ucelený obrázek, namísto pár řádek textu:

Pochopitelně ne každému vizuální forma může vyhovovat, v mém případě (jsem silně vizuální člověk) je to však téměř dar.

Poznámkový zápisník/to-do list

Poslední skvělé využití mindmappingu může být pro vytváření seznamu tasků/úkolů (zkrátka to-do list). Tímto způsobem jej sám nepoužívám až tak často, ale stává se, že například potřebuji dokončit náročnější projekt - avšak pro jeho náročnost a komplexnost jsem se trochu ztratil v tom, jaký je celkový stav, co už je hotové, co je potřeba ještě udělat apod. V takovém případě si tedy rozkreslím podrobnější mapu a opět tak vytvořím rychlý vizuální přehled toho, jaký je stav a co je potřeba ještě udělat.

Závěr

Při používání mindmappingu je nejdůležitější začít. Chce to trochu zvyku, než se tento mocný nástroj stane každodenní součástí traderova života. Ale jak si jednou zvyknete, nedáte už na mindmapping dopustit. Já mám například Edraw software otevřený na ploše neustál, a můj počítač je plný souborů s myšlenkovými mapami. Můj tradingový (a potažmo celý profesionální) život to rozhodně udělalo mnohem jednodušší.

A co vy, používáte také mindmapping? Jakým způsobem? Podělte se v diskuzi!

Začátkem článku musím upřímně říci a přiznat, že rozjet vlastní fond (byť malý a privátní) je mnohem náročnější činnost, než se na začátku zdá. Záležitosti, které vypadají jako jednoduché a samozřejmé, nakonec zaberou 10x déle, než se původně předpokládalo a zejména testování je nekonečně zdlouhavé (přeci jenom existuje bezpočet scénářů, co vše se může stát). Pokud se rozhodne člověk jít touto cestou, potřebuje k tomu hlavně dvě věci: 1) obrnit se obří trpělivostí, protože všechno trvá a nic není jednoduché a samo od sebe, 2) obklopit se výjimečnými lidmi, kteří si umí poradit s velmi náročnými tasky a dokáží na nich pracovat do velké míry samostatně (já mám to obrovské štěstí, že jsme takovýto tým dali dohromady). Potřebujete také lidi s kreativním řešením problémů, a reálnou zkušeností z tradingu - jinak se s nimi po většinu času „nedomluvíte“ a strávíte většinu času vysvětlováním něčeho, co člověk, který nikdy neobchodoval, nedokáže pochopit.

Nicméně pojďme tedy k tomu, kam jsme se pohnuli.

V rámci fondu máme za sebou úspěšné SIM testování (konečně), kde zatím všechny algoritmy v aplikaci Trading Director fungují správně a doposud jsme nenarazili na žádný výraznější, nečekaný problém (hurá!). To je velmi pozitivní krok vpřed, nyní přesouváme SIM testování na server v Chicagu (na burze, kde budou probíhat reálné obchody), abychom vše odladili již přímo tam, kde bude probíhat hlavní akce a pokud vše půjde dobře, během pár týdnů začneme testovat live.

Mezitím se nám velmi dobře daří i s vývojem nových strategií a v databázi jich máme aktuálně 759 a blížíme se k první tisícovce:

Takovéto množství strategií nám náhle dává neuvěřitelnou možnost analyzovat mnoho dodatečných souvislostí (především souvisejících s testy robustnosti), a nově získané zkušenosti zpětně aplikovat na pokračující automatický vývoj, takže celý proces se neustále zlepšuje a s ním i kvalita generovaných strategií a také patřičných testů robustnosti.

Samozřejmě s velkým počtem strategií vznikají ale i tak trochu nečekané „problémy“, například najít vhodný klíč, dle kterého vybrat ty strategie, které nasadíme do určitých portfolií. Toto byl v podstatě úkol, na kterém jsem pracoval přes prázdniny - hledáním algoritmů, které dokáží vybrat to nejzajímavější, s ohledem na mnoho různých aspektů. V tuto chvíli máme několik solidních konceptů, které ještě čekají na implementaci a jeden velmi zajímavý, netradiční koncept, který je ještě ve vývoji. Počítám tedy, že finální portfolio se bude tvořit těsně před ostrým startem, protože k výběru a stavbě prvního finálního portfolia (portfolií bude postupně několik) chci využít co nejvíce ze strategií z databáze (kam každý den přibývají strategie nové a nové) a dále co „nejvyladěnější“ algoritmy pro finální předvýběr. Počítám, že algoritmy vyberou cca 10 % „nejvhodnějších“ strategií (ze všech existujících v DB) pro dané potfolio, a poté bude nutné vybrat ty zcela finální už „manuálně“. I tak je to práce vcelku vzrušující, množství nových poznatků je nepopsatelné a díky sdílení dílčích informací s kamarádem, který má svůj hedge fond v Austrálii (dříve v Singapuru) a stejně jako já je zastáncem silného koncepčního a kreativního myšlení, je vše ještě zajímavější (prakticky každým dnem).

Poslední „novinkou“ v připravovaném fondu je i to, že s dalším kolegou, specialistou na opce, jsme se rozhodli pro maximální zajištění portfolií proti skutečně nečekaným situacím (black swan) a 10 % klientského kapitálu bude pravděpodobně vždy použito k efektivnímu opčnímu zajištění (tato dodatečná ochranná složka by však měla i sama o sobě také generovat profit, alespoň dlouhodobě). Z této nové idei mám celkem radost, podobný „master hedge“ mně v celém projektu ještě trochu chyběl.

No a pokud jsem zrovna netrávil léto tradingem a projekty s ním spojenými, trávil jsem čas meditacemi a projekty spojenými s osobním rozvojem osobnosti. Upřímně řečeno, občas mně to přijde zajímavější a zábavnější než trading 🙂

Doufám, že i ostatní měli skvělé léto.

Ať se všem daří, dobré obchody, hodně úspěchů a pozitivní energie.

Nejprve proč studovat fondy? Tak zejména v momentě, kdy se chcete pustit do podobné oblasti, ve které působí. Pro mě osobně je to správa větších financí systematickými algoritmy. Fondy koncentrují množství chytrých a extrémně dobře placených traderů a analytiků. Jistě, obchodování fondů je často ovlivněné velikostí spravovaných financí (kdy potřebují na trh umístit ohromné množství kontraktů) a cíleným risk profilem (většinou jsou hodně konzervativní). Ale jinak těžko předpokládat, že by samotný trader vymyslel „lepší taktiky“ než ty, na kterých pracují často stovky quantů. Tedy studium používaných taktik, výkonnosti a technologií je poměrně efektivní cesta, jak se na tomto poli hodně naučit.

Jistě si pokládáte otázku, jak se dostat k know-how, se kterým fondy operují? Předně si musíte odpovědět na to, jaké know-how očekáváte. Pokud hledáte nějaký svatý grál, tak jistě – každý fond bude mít nějakou svoji marketovanou ultra tajnou obchodní „přísadu“, ke které se samozřejmě nikdy nedostaneme. Ovšem podle mého odhadu 80-90 % generovaných zisků tvoří mnohem obecnější principy. A ty studovat lze. Které principy to jsou, záleží na zaměření fondu. Mě osobně zajímají ty zaměřené řekněme na střednědobé strategie (swingové až poziční obchodování). Tedy vůbec se nevěnuji HFT fondům, kde tvoří většinu know-how investice do technologií (ve kterých coby jednotlivec absolutně nemohu konkurovat).

Mimochodem - pokud nevěříte, že drtivá většina zisků fondů je tvořena „běžnými principy“, což je i důvod, proč mají nakonec fondy dost podobnou výkonnost, pak doporučuji přečíst si některé knihy Meba Fabera – například The Ivy Portfolio: How to Invest Like the Top Endowments and Avoid Bear Markets. Autor se sice soustředí na dlouhodobé investice, ale prakticky demonstruje, jak lze až překvapivě snadno kopírovat výkonnost fondů se stejným zaměřením.

Výběr oblasti ke studiu je první krok, který je třeba učinit. Sám se tedy koncentruji především na střednědobé strategie exekuované plně algoritmicky. Z praktických důvodů jsem se soustředil na studium evropských fondů, plus jsem měl možnost se potkat s několika fund managery v Singapore. Jak se potkat s lidmi z fondů? Nejprve jsem si našel fondy, které mě zajímají. Existuje řada přehledů – zde je třeba jeden z hedgefundjournal.com - www.thehedgefundjournal.com/sites/default/files/hfj-europe-50-2013_0.pdf zaměřený na padesátku největších evropských fondů. Fondy zaměstnávají mnoho traderů a quantů a ti se pochopitelně potkávají. Je tak dobré vyrazit na akce, kde se s nimi člověk může potkat a jednoduše s nimi dát třeba pivo na některém z eventů. Akce mohou být nejrůznějšího zaměření. Osobně mám raději ty, na kterých se člověk potká s lidmi z techničtějších vrstev společnosti (nikoliv top management), kteří bývají mnohem sdílnější. Třeba na nedávném EuroPythonu jsem měl možnost trávit čas hned se dvěma quanty (a jejich kolegy více zaměřenými na trading) z fondů zmíněných na prvních 8 místech výše uvedeného seznamu. A podobně to bylo na dalších podobných akcích, kterých se účastním.

A na jakých poznatcích získaných ze studia fondů stavím své vlastní automatizované přístupy?

Jednoduchost. Pochopitelně neznám všechny detaily strategií, které studované fondy používají. Nicméně postupně jsem měl možnost složit si dost jednoznačný obrázek, který vždy směřoval k jedinému – používané strategie jsou skutečně velmi jednoduché (až triviální) a tudíž robustní. Základ tvoří často jednoduchý trendfollowing diverzifikovaný dalšími přístupy, jako je obchodování rozdílných cen mezi futures kontrakty s různou expirací, obchodování volatility, vypisování opcí atd. A když zmiňuji jednoduchý, tak mám na mysli opravdu jednoduchý. Často žádné komplikované indikátory, žádné optimalizované parametry – prostě hrubá funkční strategie aplikovaná na široká portfolia.

Diverzifikace. Na poli obchodních strategií a trhů existují vždy ty, které jsou aktuálně „hot“ a ty, které vypadají jako „mrtvé“. Začínající obchodníci se snaží obchodovat jen ty „hot“, což není v reálu možné, protože co je „hot“ poznáme vesměs až zpětně, kdy se výkonnost bude blížit do fáze "korekce/stagnace". Velcí hráči jedou vesměs vše a nonstop. Jednu dobu pak vydělává přístup A v trhu 1, jindy přístup B v trhu 2.
Tuto možnost máme naštěstí i my, menší obchodníci. Jen je dobré o diverzifikaci přemýšlet. Pro mě je dobrá diverzifikace například v podobě mixování strategií s jiným risk profilem. Například při obchodování trendů budeme mít hodně menších ztrát a občasné větší zisky. Vůči tomu tak stavím strategie například na vypisování opcí, které mívají hodně malých zisků a občasné větší ztráty atd. Tedy hodně podobně, jako to dělají fondy.
Důležitá je i diverzifikace přes trhy. Jelikož své řešení stále vytvářím, je myslím přirozené, že jej zatím obchoduji s menším kapitálem. Proto se hodně zaměřuji na obchodování akcií a ETF´s (a jejich opcí) místo komodit. Řada produktů má podobný vývoj ceny, jen jinou páku.

Přiměřená očekávání. Fondy mohou poskytnout i solidní benchmark o potenciální výkonnosti. Stačí studovat jejich výsledky (těch je na netu celá řada – mají podobu jako tento od Winton Capital, který je jedním z největších evropských fondů zaměřených na systematické obchodování). Jak už jsem zmínil v úvodu, výkonnost fondů je omezena jejich velikostí a menší agresivitou, ale stále poskytují dobré vodítko o tom, jak to v dané oblasti chodí. Těžko lze očekávat, že si člověk postaví mašinu na generování 100% zisku algoritmy s minimálním riskem, byť i takové představy řada začínajících traderů má. Osobně stavím své aktuální automatizovaná portfolia s cílem generovat průměrně 20-30 % ročně.

Robustnost technologií. Zde je myslím často největší know-how fondů. Všichni dobře víme, že při obchodování s pomocí techniky se toho může vždy hodně pokazit. Fondy mají pochopitelně své vlastní platformy a je hezké sledovat, jak otázce různých kontrol věnují možná větší úsilí než vývoji nových algoritmů. Třeba na jedné z přednášek Winton Capital, které jsem se zúčastnil, mě zaujalo, že jejich systémy provádějí každý den backtest všech strategií na všech dostupných datech a výsledky porovnávají s kontrolními součty.
Jakmile se rozhodnete pracovat s většími vlastními diverzifikovanými portfolii, pravděpodobně skončíte u vlastních algoritmů stejně jako já. Samozřejmě, že si pak člověk uvědomuje tu ohromnou výzvu, před kterou stojí. Zde je několik tipů, jak jsem se s mými kolegy zhostil daného úkolu po technické stránce já:
- I coby trader bych měl mít představu o funkčnosti kódu, který používám. Učit se programovací jazyk je náročné, ale těžko lze vést tak náročný projekt bez jakékoliv spoluúčasti. V tomto jsou pro mne motivační setkání s dalšími tradery/neprogramátory z fondů na akcích, kde se řeší hlavně programování, a na kterých je vidět, jak se obory prolínají a že všichni řešíme podobné výzvy.
- Veškerý vytvářený kód nahráváme s kolegou programátorem do verzovacího systému typu git. Toto umožňuje práci na projektu více lidem najednou a je jasné, kdo a co do systému přidal za kód. Je možné vytvářet i testovací větve kódů. Ty otestovat na demoserveru dříve, než se pustí do ostrého live obchodování. Současně se snadno aktualizují všechny servery najednou.
- Jeden kód souží k backtestování i exekucím. Tedy jádro systému nerozlišuje, jestli backtestuje nebo obchoduje živě. Toto opět snižuje šanci na technologické chyby.
- Z počátku je lepší se zaměřit na denní data, která jsou technologicky mnohem méně náročná. Řada fondů úspěšně funguje pouze na tomto (a vyšším) timeframe. Osobně tak zatím vyvíjím strategie s použitím právě denních dat – a to i v případě opčních strategií. I tak člověk řeší řadu technologických výzev…

Shrnutí

Za sebe mohu studium práce fondů jen doporučit. Na začátku je potřeba zaměřit se na určitou užší oblast studia a nacházené materiály na internetu vás následně „samy povedou“. Ve fondech pracuje i řada vědeckých pracovníků, kteří své výzkumy publikují. Ohromná databáze volně přístupných prací je například zde: papers.ssrn.com, ve kterých lze nacházet řadu studií, kterým věnují pozornosti i fondy. Nicméně opravdu bych „obchodní know-how“ nepřeceňoval. Zejména ze začátku je naprosto dostatečné věnovat pozornost těm nejjednodušším přístupům (třeba trendfollowing) a přemýšlet spíše o diverzifikaci a výběru trhů vhodných pro váš obchodní účet a toleranci risku.

Foto (c)depositphotos.com

Proč jsem algoritmicky dlouho neobchodoval?

Tato otázka se přímo nabízí jako první a naštěstí je na ní jednoduchá odpověď. Protože nejsem programátor a principy, které vnímám v trzích jako perspektivní, jsem neuměl algoritmicky zpracovat. Ano, TradeStation jsem si pořídil již asi před 9 lety, ale naštěstí jsem velmi rychle pochopil, že práce s jednoduchými indikátory a jejich optimalizace není to, co bych v trzích považoval za perspektivní a netrávil tím mnoho času. Vždy mě zajímaly principy vycházející ze základních fundamentů fungování trhů – sezónnost, časový rozklad prémia opcí, intradenní obchodování v kontextu profilů a orderflow. A to jsou taktiky, které nelze v retailových platformách snadno algoritmizovat (zejména z pohledu situace před několika lety). Jistě, i dříve šlo naprogramovat různé věci, ale to už hovoříme o profesionálním programování, kterému jsem prostě nikdy neporozuměl (i díky tomu, že jsem nikdy vlastně neměl nějakou zásadní motivaci skutečně chtít se jazyky jako C++ naučit a stavět si své platformy).

A co služby programátorů?

Pokud si něco nedokáži udělat sám, je vždy možné požádat někoho jiného. Jistě a sám jsem spoustu podobných pokusů dělal. A byla to dobrá škola, ze které pro mě vyplynula řada ponaučení. Především v tom, že algoritmické obchodování představuje kontinuální vývoj, neustálé kolečko prototypování a testování nových myšlenek. Tedy vesměs nefunguje to, že máte nějakou základní myšlenku, tu necháte naprogramovat a s výsledkem bude možné následně pracovat spokojeně X let. To funguje u jednodušších nástrojů (typu plugin do SierraChart), ale s komplexnějšími implementacemi tuto zkušenost nemám. Obzvlášť ve fázi, kdy se vytváří prvotní algoritmy.
A v tom bývá právě zakopán pes – trader potřebuje ve výzkumu flexibilitu. Pokud implementace nové myšlenky vyžaduje dlouhodobé úsilí externího programátora/programátorů, tak to ztrácí efekt a velmi těžko se dochází k nějakému cíli. Obzvláště, když řada testů končí tak, že se prostě hypotéza neověřila a je potřeba se přesunout na testování dalších.

Z dnešního pohledu vnímám, že právě ona prototypovací fáze byla něco, co mě dříve v dosažení úspěchu v algoritmickém obchodování chybělo. Samozřejmě jsem „prototypoval“ diskréčně, ale rozdíl mezi těmito dvěma světy je často tak odlišný, že nelze závěry snadno přenášet do programovacího jazyka. Ani dnes nejsem programátor, ale spíše řekněme hodně schopný datový analytik. Většinu zkoumaných modelů trhů jsem schopen si „špinavou cestou“ naprototypovat sám. Při samotném vývoji často měním směr přemýšlení jednoduše proto, že při testování naleznu nová vodítka, která dál využívám. Finálně edge, který najdu, je již zcela jasně definován a je možné jej dále jednoznačně komunikovat s programátory.

Trnitá cesta k sofistikovaným datovým analýzám a vlastnímu prototypování

Bývá pravidlem, že zásadní změna nastává v životě tak nějak neplánovaně. Byť současně platí, že pro využití daného impulsu musí být člověk připravený.

U mě změnu spustilo zkoumání fungování různých světových fondů a jejich působení v trzích. Daná oblast mě zajímala jak z principu, tak z pohledu dalšího vylepšování orderflow strategií, kde o motivech vstupů podobných skupin účastníků trhu hodně přemýšlím. Postupně jsem začal narážet na kódy v jazycích R a Python, které se dnes v algoritmickém finančním světě hodně používají a i zkoumané fondy jejich prostřednictvím publikovaly různé myšlenky. Ty na mě z počátku působily jako kterékoliv jiné programovací kódy do doby, než jsem narazil na poměrně jednoduché implementace toho, co jsem vždy sám chtěl algoritmicky testovat.

Ať již to bylo orderflow, práce s profily nebo testování různých sezónností. Překvapovalo mě, jak byl kód vždy poměrně jednoduchý a jak rychle se člověk dostal k základním výsledkům. Řadu informací jsem navíc nacházel v Pythonu sdílenou prostřednictvím Jupyter notebooků obsahujících jak kód, tak komentáře. Často byly volně k dispozici on-line. Zde je třeba jeden, který se zabývá zpracováním informací z reportů Commitment of Traders, což je něco, s čím také pracuji: https://github.com/rsvp/fecon235/blob/master/nb/qdl-COTR-positions.ipynb#dt_2015-11-25_103609. Pochopitelně, že kódům jsem z počátku nerozuměl. Ale poměrně brzy jsem nabyl přesvědčení, že podobné prostředí je přesně to, co jsem vždy pro prototypování hledal. A tak jsem se začal učit testovat své myšlenky v Pythonu.

Jak jednoduché je naučit se jazyk typu Python?

Pro programátora je Python určitě velmi jednoduchý. Nejsou tam potřeba žádné deklarace, syntaxe jsou velmi podobné angličtině. Byly začátky Pythonu jednoduché pro mě? Bohužel nemohu říct, že by to byla vyslovená zábava, a že by to šlo nějak závratně rychle. Začátky byly nuda stejně jako v čemkoliv, kde se člověk prokousává nezbytnými základy, které v dané chvíli ještě nelze využít pro reálné aplikace.

Osobně se snažím v takovém případě aplikovat taktiku „každý den se alespoň trochu posunout“. V mém případě to znamenalo, že jsem cca 2-3 hodiny denně procházel různé tutoriály a prostě se pomalu posouval dopředu. Za cca 2 měsíce už jsem byl schopen dělat první prototypy svých myšlenek a věci začaly být výrazně zajímavější. Ohromně důležité je ale mít u podobných činností motivaci a důvod se do podobných dobrodružství pouštět. Asi nemá moc smysl začít se studiem podobného jazyka jen proto, že „se to používá ve fondech“. Já měl dost jasnou představu co chci testovat a v zásadě jsem se o to aplikacemi základů tak dlouho pokoušel, až jsem začal dostávat výsledky.

A k čemu podobné znalosti tedy jsou?

Vedou zejména k velké flexibilitě. Zejména ve vlastním výzkumu a prototypování myšlenek. Stále se třeba hodně zabývám výzkumem dalších ziskových situací pro své orderflow obchodování. Dneska už pro mě není žádný problém vzít soubor s tickovými daty, vytvořit si z nich v Pythonu numbers bary v mnoha podobách, a ty podrobovat nejrůznějším testům. A pointa je, že to jde velmi rychle – je to práce spíše na hodiny než dny. Myšlenky, které mají zajímavý fundamentální základ a ověřitelnou výkonnost jsem pak schopen posunout dále ke zpracování do algoritmické podoby (například profesionálním programátorem), nebo je použít coby analytický nástroj pro diskréční obchodování.

Je v dnešních trzích výhoda být programátorem?

Určitě to není na škodu, ale neřekl bych že je to nějaká zásadní výhoda (proto, aby se člověk stal nezávislým traderem). Pokud chce člověk uspět jako trader, musí ovládnout řadu oblastí. Přičemž to nejméně podstatné a nejsnáze delegovatelné je profesionální naprogramování jasně definované obchodovatelné myšlenky. Tedy i programátor bude muset překonávat mnoho jiných překážek. A je otázka, co je snazší.
Konkrétní odpověď není, ale možná proto, že existuje řada pohledů na to, co se člověk snaží v trzích využívat jako svou výhodu. Hodně programátorů jde na věc skrz taktiku „data first“ – tedy často brutální silou dolovat z historických dat nejrůznějšími algoritmy patterny, které věří, že se budou opakovat i v budoucnu. Já o robustnosti této cesty nejsem přesvědčený a jsem příznivcem opačného principu „idea first“, kde si trader programováním ověřuje nějakou hypotézu vycházející z „vyšších tržních principů“. Aby se k takové hypotéze dostal, musí mít s daným oborem dostatek zkušeností. To vyžaduje i spoustu jiných znalostí než jen programování. Tedy ať již člověk začne z kteréhokoliv konce, vždy jej v tradingu čeká hodně práce i na sobě samém.

Jak už jsem uvedl, prototypování algo myšlenek byl pro mě onen potřebný můstek k tomu, abych byl schopen více objevovat svět algoritmického obchodování. Tipy a zkušenosti s vytvářením komplexnějších systémů a některých postřehů z fungování dnešních systematicky orientovaných fondů přinesu v některém z dalších článků.

Hodně obchodníků se snaží vyhledávat v trzích jednoduchý edge bez ohledu na jakýkoliv kontext. Přitom trhy se neustále mění a s nimi i motivace a způsoby chování obchodníků, kteří v nich operují. Podle čeho ale trhy kategorizovat a přizpůsobovat používané strategie? Jeden z velmi dobrých filtrů (zejména v akciových indexech) je volatilita. Konkrétně používám tu zprostředkovanou přes VIX. Tedy jde o implicitní volatilitu opcí na index S&P 500, která vyjadřuje očekávání obchodníků o budoucí volatilitě.

Je pro nás obchodníky dobrá nízká, nebo vysoká volatilita? To se pochopitelně liší podle přístupů používaných jednotlivými obchodníky, nicméně obecně si dovolím tvrdit, že retailoví obchodníci mají větší šance ve vyšší volatilitě. To, co je pro nás v trzích důležité, je určitá panika a strach. Pokud se trhy hýbou pomalu, jsou velmi efektivní a snáze předvídatelné (ovšem spíše z pohledu rychlých algoritmů).

O výše uvedeném odstavci je z mé zkušenosti dobré hodně přemýšlet a zkoumat trhy v době vysoké a nízké volatility. Chápu, že začínající obchodníky přitahují spíše období s nízkou volatilitou, ale obávám se, že právě to je často důvod, proč neuspějí. Byť samozřejmě vše má své rozumné hranice a příliš vysoká volatilita může už být na škodu!

Podíváme-li se na současný graf VIXu (například na Yahoo finance, kde je běžně dostupný všem), tak vidíme, že je nyní celková volatilita v indexech velmi nízká:

pro veliký graf můžete použít ten link přímo na Yahoo finance

Má podobná hodnota souvislost například s naším obchodováním orderflow přes FIMS nebo přes algoritmické přístupy aplikované na akciové indexy? Z mé zkušenosti ano. Při diskréčním obchodování je výrazně méně příležitostí a jsou slabší a méně výrazné. Obchodujete-li již delší dobu, zkuste si schválně porovnat aktuální výsledky s výsledky například ze začátku letošního roku, kdy byla volatilita na mnohem vyšší úrovni.

Samozřejmě můžete dojít k opačnému závěru – že vám bude vyhovovat výrazně nižší volatilita. V každém případě je ale dobré snažit se co nejvíce porozumět základnímu kontextu, který obchodujeme a tuto informaci využívat pro svůj prospěch. Osobně se například stále více orientuji na diskréční orderflow obchody v období s vyšší volatilitou, neboť takové chování má pro mě mnohem lepší poměr výnos/strávený čas u počítače, než v momentě, kdy se snažím „vysedět“ obchody v letní nízké volatilitě. V té se zase naplno věnuji vývoji práci na svém automatizovaném portfoliu.

A když jsme u automatizace - filtrování obchodování přes volatilitu mi přináší také zajímavé výsledky, byť v této oblasti více záleží na typu systému. Ovšem velmi často se mi potvrzuje, že zajímavé obchody přicházejí s vyšší volatilitou. Pojďme se například podívat na aplikování filtru VIX na strategii obchodování FOMC, kterou jsem publikoval zde: https://www.financnik.cz/komodity/fin_home/FOMCdny.html Tedy na strategii, která je osvědčená a sám ji v různých obměnách používám.

Pokud vyfiltruji jen obchody aplikované do nízké volatility (konkrétně VIX

A naopak – pokud bude VIX větší, nebo roven 15, bude equity křivka vypadat následovně:

S ještě vyšší volatilitou klesá výrazně počet obchodů, ale výsledky jsou pak o to zajímavější. Ostatně s kódem si můžete hrát sami – ve zmiňovaném článku je zcela volně k dispozici.

Závěr

Při obchodování je potřeba sledovat volatilitu a snažit se porozumět tomu, jaká úroveň je optimální pro náš způsob vydělávání peněz. Většině přístupů bude přitom vyhovovat spíše vyšší volatilita (v rozumné míře) a pak je třeba toto respektovat. To znamená zvyšovat agresivitu obchodování právě v době s vyšší volatilitou a výrazně ji snižovat v době nízké volatility. A nikoliv naopak!

Můžete nejprve prozradit něco málo o sobě?

Zdravím všechny čtenáře, jmenuji se Daniel R., je mi 30 let a pocházím z Karlových Varů. V Praze jsem studoval ekonomii, po vysoké škole jsem pracoval na pozici investičního specialisty pro největší českou banku a před několika lety jsem využil možnost žít a pracovat ve Švýcarsku, kde jsem dodnes. Tradingu se věnuji prakticky denně a energii nejčastěji dobíjím vysokohorskou turistikou.

Vaše živé začátky byly ve znamení mnoha krušných chvílí, ale i přesto jste první live kvartál uzavřel příjemně pozitivně. Takže, co vše nečekaného se vám přihodilo a jak jste nakonec dopadl? A o kolik byste na tom byl lépe, nebýt všech těch nepříjemných "překvapení"? (případně přiložte equity)

Obchoduji prostřednictvím vzdáleného serveru v Chicagu, takže z počátku jsem musel odladit provoz serveru, což když řešíte na dálku chvíli trvá, dále se mi stávalo, že se strategie vypínaly a největší problémy mi dělaly „rejected“ výstupní příkazy, kdy mi systémy po vstupu do trhu nevystupovaly na konci dne a zůstal jsem v trhu i několik dní s vyřazeným stoplossem. Takže se stávalo, že jsem se po týdnu podíval do platformy, kde systémy se stoplossem 1 500$ byly téměř 4 500$ ve ztrátě a já jsem musel několik dní trhy takřka celou seanci sledovat, abych diskréčně vystoupil a minimalizoval ztráty. Byl jsem už v poslední čtvrtině drawdownu, na který jsem stavěl portfolio a dlouhou dobu jsem netušil, jestli budu muset celé portfolio vypnout, ani jak budu řešit mé potíže.

Před počátkem live obchodování jsem si na základě Monte Carlo analýz v programu MSA určil, že na konci kvartálu bych mohl být v profitu 10-15 %. I přes všechny komplikace se mi podařilo uzavřít v 11% profitu a nebýt zmíněných komplikací, mohl být profit 15 %, jak dokazuje přiložená equity.

Co jste se ze všech chyb a trablů, co jste zažil, naučil a jak jste se připravil, aby se podobné situace v budoucnu neopakovaly?

Velmi důležité je co nejdříve analyzovat problém, identifikovat příčinu a začít pracovat na řešení. Pokud si s řešením neumíme poradit, tak se neostýchejte požádat o pomoc odborníky. Z počátku jsem chtěl vše vyřešit sám a když po několika týdnech experimentů a velkých ztrátách stále nic, odhodlal jsem se zavolat do USA na podporu platformy Tradestation a za 2 minuty bylo po problému a vše běží na výbornou. Tomášovi velmi děkuji za podporu a trpělivost, jelikož jsme si občas vyměnili i několik emailů denně.

K udržení pozitivního naladění mi velmi přispívá vědomí, že veškeré komplikace, které mne provázely, byly technického rázu a nikoliv systémového. Plně důvěřuji svým strategiím, jejich logice a kvalitně sestavenému portfoliu.

Můžete prozradit něco více o svém současném portfoliu? Kolik trhů obchodujete, jaké trhy, jaké timeframe, něco o systémech?

Systémů jsem zatím vyvinul zhruba 20, ale díky konzervativnímu money managmentu obchoduji malé portfolio 5 systémů na 4 indexových trzích na stranu long. Ostatní mé systémy mají sice lepší poměr NP/DD, ale díky většímu drawdownu čekají až navýším kapitál. Mohl bych dosahovat lepších výsledků, ale snažím se od začátku dodržovat pravidla risku, která chci později aplikovat až bude trading můj hlavní zdroj příjmů.

Zajímavostí může být, že všechny systémy, které mám v současnosti v portfoliu, pocházejí z VIP AOS Clubu, jen jsem je podrobil vlastním testům, případně lehce doladil.

Co pro vás doposud byly nejzajímavější poznatky z oblasti AOS světa?

Prostor k realizaci, který AOS nabízejí, není ničím omezený a možnosti, které skýtá, si může každý upravit dle svých preferencí. Myslím, že je velmi důležité, aby každý promítl do tradingu svou osobnost, posílil tak svůj talent a našel způsob, jak kompenzovat své nedostatky. Na druhou stranu se díky tradingu stávám lepším v mnoha aspektech osobního života.

Na co kladete při developmentu AOS strategií největší důraz? Co jsou pro vás skutečně zásadní body?

Celý AOS development stavím na zásadě, že kandidáty nijak neupravuji a nepozměňuji. Pokud kandidát z D&P procesu během testů robusnosti začne vykazovat hodnoty, které nevyhovují mým požadavkům, strategii bez milosti smažu a začnu s novým kandidátem od začátku. Opomenout by nikdo neměl ani řádnou a úplnou dokumentaci celého vývoje. Pokud vše běží jak má, tak se detailní dokumentace možná nejeví jako podstatná, ale v momentě, kdy je třeba řešit komplikace, je nejlepší vrátit se po svých stopách o několik kroků zpět.

S jakou částí AOS tradingu trávíte nejvíce času?

Zmíněnou dokumentací jsem trávil spoustu času a teprve nedávno jsem udělal optimalizaci, díky níž dokumentuji o 75 % méně údajů se stejnou výpovědní hodnotou. Říkám tomu zpětná dokumentace a je založená na tom, že nedokumentuji v průběhu vývoje, ale až když vím, že mám před sebou nový silný systém.

Nejvíce času v současnosti trávím modelací portfolia v programu Market System Analyser (MSA), což je velmi užitečný nástroj pro Monte Carlo analýzu, korelace a position sizing.

Proč jste si vybral právě automatické obchodování? A jak vnímáte psychologickou stránku tohoto obchodního směru?

Popravdě, z počátku jsem se viděl jako diskréční obchodník a jelikož nejsem programátor a volný čas se snažím trávit mimo počítač, tak jsem byl k AOS velmi skeptický a nebral jsem tento směr vůbec vážně.

Můj velký sen, díky kterému jsem se začal věnovat tradingu, je cesta kolem světa na motorce. Abych si jej splnil, hledal jsem možnost nezávislého příjmu. Měl jsem vizi, že bych se zhruba jednou za měsíc na týden věnoval tradingu, vydělal a zase cestoval. Začal jsem se tedy učit diskréčnímu obchodování, absolvoval semináře, sepsal obchodní plán, backtestoval trhy, zakoupil software a byl už jen krok od fundování účtu, přečetl jsem si Tomášovu knihu „Trading bez hranic“ a došlo mi, že tam popisuje přesně můj cíl a AOS dokonale zapadá do mé představy o splnění mého snu. Zároveň jsem můj sen doplnil o trumfnutí Tomáše v počtu zemí navštívených díky tradingu :-).

I když za mne obchoduje počítač a při backtestování jsem si mnohdy říkal, že drawdown 30 % přeci zvládnu. Nemohl jsem se víc mýlit a je třeba pomalu tradingu přivykat a spolehnout se na své systémy i v drawdownu. Diskréční obchodování klade velké psychické nároky při exekucích a dodržování obchodního plánu, naproti tomu pro AOS obchodníky je důležitá psychická vyrovnanost, která jim umožňuje kreativitu. Například meditace nebo výlet do přírody mimo dosah technologií jsou téměř zárukou nových podnětů a nápadů.

Co jsou vaše dlouhodobé cíle a jaké nejbližší kroky na svém portfoliu plánujete nyní?

Současné portfolio nechám beze změny do konce roku. Do té doby chci vyvinout short strategie na indexové trhy, které obchoduji. Poté budu implementovat Market Internals do již existujících systémů, chci se dále rozšířit na ostatní neindexové trhy. Výhledově bych rád obchodoval i asijské trhy, ale pro ty zatím nemám propracované technické řešení. Jsem rovněž v kontaktu s profesionálním programátorem, se kterým budeme pracovat na automatizaci celého vývojového procesu a testů robustnosti.

Co byste poradil a doporučil nováčkům v oblasti AOS?

V první řadě hodně trpělivosti, nesnažte se hledat zlepšováky a zkratky, jelikož know-how, které dává Tomáš k dispozici, je velká zkratka a studnice originálních konceptů. Neostýchejte se požádat profesionály o pomoc, nezřídka si ušetříte spoustu nervů a peněz, než kdybyste všechno řešili sami. Pokud pochopíte že VY nejste trader, ale AOS developer a trader je váš systém, pomůže vám to věřit vašim systémům, i když se nebude dařit a zároveň nebudete v pokušení „vylepšovat“ kandidáty během testů robustnosti, jen abyste mohli obchodovat.

Poslední a nejdůležitější rada je, aby se nebáli začátečníci chybovat. Na začátku, kdy o nic nejde, vás chyby stojí minimum peněz v porovnání, kdybyste stejnou chybu opakovali jako fulltime trader, ale jakmile si jimi projdete, už je znovu nebudete opakovat.

Takže všem nováčkům přeji mnoho úspěchů, dobré obchody, odvahu vykročit ze své komfortní zóny a nezapomínejte chybovat, chybujte hodně, ale ať vás to nestojí moc peněz.

Danovi velmi děkuji za inspirativní rozhovor.

Při práci s analytickými programy také jistě často narážíte na to, že některé výstupy nejde ukládat, či je jejich ruční ukládání časově náročné. Přitom počítače dnes umožňují automatizovat prakticky jakoukoliv činnost. Buď s pomocí specializovaných komerčních programů, anebo zcela zdarma. Takové řešení vám dnes demonstruji krok za krokem na ukázce ukládání historie obchodů z WFO analýzy TradeStation, které nejsou samy o sobě k dalšímu zpracování k dispozici. Článek obsahuje i kompletní kód skriptu ke stažení.

Využití dále popisovaného principu je velmi široké. V rámci zjednodušení se zaměřím na řešení jediného problému – jak dostat do Excelu historii obchodů z okna TradeStation Walk-Forward Optimizeru pro další zkoumání? Data jsou k dispozici v okně P/L History, ale TradeStation je „jako na potvoru“ ukládá na disk jen v binární podobě. Přitom zejména při různých analytických činnostech se seznam obchodů hodí.

Samozřejmě – můžeme se přepnout ručně do dané záložky, zkopírovat data do schránky a pak do Excelu. Ale co když chceme data od všech běhů najednou? To už je práce na delší čas. Nebo případně, co když danou činnost chceme dělat zcela automaticky v rámci nějakého dalšího workflow? Nebo, co když potřebujeme podobným způsobem zpracovávat další data, třeba v jiných programech? Pak je čas na nějakou automatizaci.

Osobně k podobným účelům používám bezplatný programovací jazyk Python, který už jsem na Finančníkovi několikrát zmiňoval.

S jeho pomocí může stažení dat do Excelu (kde každá záložka bude obsahovat samostatný běh optimalizace) vypadat jako na následujícím videu, kde jsou všechny kroky prováděny samotným skriptem:

Kód, který jsem si pro daný úkol vytvořil, jsem pro vás veřejně publikoval zde do Gitu: https://github.com/podhajsky/Tradestation-scripts

Můžete jej použít jako hotové řešení, ale spíše k inspiraci, jak lze podobné problémy řešit. Upozorňuji, že nejsem programátor, ale o to více může být kód inspirující i pro ty, kteří se programováním také profesionálně nezabývají.

Jakých principů kód využívá?

Vše se točí kolem modulu pyautogui, který si můžete do Pythonu jednoduše instalovat v Shellu přes pip install pyautogui. Pyautogui pak umí ovládat klávesnici a myš stejně, jako uživatel. A dokonce má základní funkce pro porovnání obsahu obrazovky.

Při automatizaci podobných principů pak postupuji například následovně:

Nejprve si jako screenshot uložím nějakou část obrazovky - takto mám třeba uložené ikony pro otevření nového běhu optimalizace.

Následně v programu zadám příkaz:

button_loc=pyautogui.locateOnScreen("images/open-WFO-button.png")

který mi do proměnné button_loc načte pozici dané bitmapy (pokud je okno otevřené a program bitmapu najde). Tímto se program „zkalibruje“ vůči poloze otevřeného okna a následně již není problém jej „nacvičit“ na různé sekvence klikání a mačkání kláves.

Určitou volbu v menu mohu vyvolat například sekvencí:

pyautogui.click(button_loc[0]+124, button_loc[1]-19)
pyautogui.press("down")
pyautogui.press("down")
pyautogui.press("enter")

která zajistí, že program klikne do určitého místa na obrazovce (odvíjející se od pozice referenčního tlačítka zjištěného v předešlém kroku), následně například stiskne na klávesnici 2x šipku dolu a poté „enter“.

Dalšími sekvencemi (podrobně popsanými v publikovaném kódu) tak není problém například načíst určitou oblast do schránky počítače a odtud data přenést do proměnné. Proměnnou zpracovat a uložit do Excelu.

V kódu je vidět, že se občas musíme při podobném procesu vypořádat s různými drobnými zádrhely. Například ve formátech čísel. Tradestation například (alespoň na mém počítači) zobrazuje číslice jinak, než je umí načítat Excel. Je to způsobené oddělením tisíců v číslicích pomocí čárky. To ale pro Python není vůbec žádný problém. Řetězec konvertuji na čísla ve správném formátu a uložím do Excelu. V něm pak můžeme vše podrobně analyzovat nebo graficky zpracovávat.

Kompletní kód skriptu je tedy k dispozici na adrese: https://github.com/podhajsky/Tradestation-scripts

Upozorňuji, že jeho smyslem je poskytnout inspiraci. Neposkytuji k němu žádnou podporu a nemusí fungovat na všech počítačích (například proto, že budete pracovat s trochu jiným formátem čísel a bude tak třeba nepatrně upravit příslušnou část kódu). Také pochopitelně vyžaduje instalovaný Python (ve verzi 3 a vyšší) a základní znalost spouštění programů. Pokud chcete do základů Pythonu proniknout, existuje na internetu mnoho bezplatných zdrojů, řada z nich i v češtině (například on-line učebnice Učíme se programovat v jazyce Python 3, Učebnice jazyka Python (aneb Létající cirkus) a mnoho dalších).

P.S.: Jak vidíte, Pythonem lze provádět velmi efektivně ohromné množství analytických činností, které nám traderům usnadňují práci a pomáhají získávat a analyzovat informace. Pythonem lze programovat prakticky cokoliv, sám se zaměřuji zejména na analýzu finančních dat. Jelikož dostávám dotazy, jak konkrétně s Pythonem začít a analyzovat data (například i ve stylu dnešního článku), uvažuji, jestli bychom na toto téma neuspořádali na Finančníkovi kurz. Ten by mohl mít za cíl naučit neprogramátory (jako jsem já) pracovat s Pythonem na základní úrovni využitelnou pro finanční analýzu burzovních dat. Tedy zprostředkovat znalosti, které sám v dnešních trzích s tímto nástrojem používám (a nezabíhal příliš do samotného programování). Prosím napište mi na petr@financnik.cz naprosto nezávazný email, pokud byste měli o podobný kurz zájem.

V případě, že máme obchodní systémy založené na podobné logice a aplikujeme je na několik korelujících trhů, je jasné, že se tím dost snižuje diverzifikace. Obzvláště, pokud ještě upravujete parametry pro aplikaci systému na jednotlivé trhy. Výsledné equity sice mohou historicky vykazovat nízkou korelaci, ale je otázkou, do jaké míry je to díky přeoptimalizaci. Hlavně té, kdy prostě vybíráme parametry tak dlouho, až výsledná equity portfolio křivka odpovídá našim představám.

Osobně vycházím při testování korelace ze znalosti logiky obchodovaného systému a korelace obchodovaných trhů. Pokud vidím, že trhy spolu úzce korelují (například akciové indexy), nepovažuji aplikování stejné logiky na dané trhy za skutečnou diverzifikaci.

Přesto stejnou vstupní logiku na více korelujících trhů používám. Ale patrně opačným stylem, než která napadne většinu obchodníků. A proto tento přístup může být snad zajímavou inspirací.

V řadě svých obchodních přístupů vstupuji na základě nějaké „anomálie“ ve sledovaném trhu. V diskréčním intradenním obchodování to může být třeba aktivita v orderflow, u automatů často využívám návrat ceny ke střední hodnotě a podobně. Podobné přístupy fungují velmi dobře v okamžiku, kdy obchodujeme jen proti drobnějšímu vychýlení ceny a nikoliv proti zásadnímu pohybu/trendu. Proto vždy sleduji nějaký širší kontext – u intradenních trhů to jsou například ostatní akciové indexy, jejich divergence atd.

V případě automatů to pak může být chování stejné logiky (stejného systému) na mnoha korelujících trzích. Pokud více korelujících trhů začne indikovat stejnou odchylku, pak se pravděpodobně nejedná o drobnější anomálii, ale může jít o silnější tržní pohyb.

Pojďme si vše ukázat podrobněji. Jednomu ze systémů, který obchoduji, říkám Sellertrap. Je založen na situaci, kdy se do trhu příliš zapojí prodávající a jsou chyceni „do pasti“. Po podobné situaci vesměs následuje protireakce trhu a růst ceny. Pokud tedy trhy zrovna neprochází nějakým bouřlivým obdobím hromadných výprodejů, proti kterým nechci vstupovat. A k tomu může být dobré sledovat právě chování systému na mnoha korelujících trzích. Vstup pak obchoduji jen v momentě, kdy se odehrává pouze v jednom trhu. Takto si můžeme situaci znázornit zjednodušeně:

Tedy můj „signal procesor“ sleduje chování stejné logiky na mnoha trzích a vyhodnocuje signály. Pokud se signál objeví pouze v jednom z trhů, je velmi pravděpodobné, že nebudu obchodovat proti nějaké silné tržní tendenci a obchod otevírám. V opačném případě stojí systém stranou.
Podobné filtrování vychází z jasné logiky, je jednoduché a funkční. V reálu je nicméně celý diagram ještě trochu komplikovanější, protože je výhodné například zohledňovat váhami volatilitu v jednotlivých trzích, která se bude patrně lišit, a měli bychom tomu přizpůsobit celkový risk management.

Jen pro ilustraci – pokud Selletrap aplikuji na akcie S&P 100, tedy mnoho korelujících trhů, s tím, že obchoduji signál pouze v momentě, kdy se objeví na jednom trhu, vypadá equity následovně. Jde o výsledky systému zahrnující i rok 2008:

Co se konkrétních částek týče – jde o obchodování bez jakékoliv páky, akcie jsou otevírány s kapitálem 10 000 USD na obchod. Komise jsou započítány. V průběhu času může být otevřena jen jediná pozice. Modrá křivka představuje stav účtu, červená drawdown.

A pro porovnání, kdy bych otevíral pozice do situací, kdy se signál objevil ve více trzích zároveň (při zachování zbylých podmínek uvedených v předchozím odstavci):

Je zřejmé, že systém prochází většími drawdowny právě v době, kdy v trzích byly výraznější korekce. Ještě lépe je to vidět v momentě, kdy bychom obchodovali jen v situacích, kdy systém dostane daný den minimálně 5 signálů z různých trhů:

Shrnutí

Jak je vidět, tak i aplikace stejné logiky na korelující trhy může nalézt své opodstatnění. Výsledkem je prakticky autonomní systém, který pak diverzifikuji s pomocí dalších, nekorelujících přístupů (v akciích například opce a práce s volatilitou).