Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Archiv článků Psychologie obchodování Jak na obchodní plán Mé obchodní strategie
  • Profily trhů coby základní „filtr“ obchodů - profitujeme ze stop ostatních obchodníků

    Ať již obchodujeme mechanicky nebo diskréčně, je potřeba nahlížet na trhy určitou systematickou logikou. Jistě, mohou to být různé matematické indikátory, mně se ale mnohem více osvědčilo pracovat s psychikou ostatních obchodníků a analýzou míst, kde obchodují. Pojďme si ukázat, jak na to.

    Při burzovních obchodech existují dva základní typy vstupů, které můžeme dělat – reverzní vstupy, nebo trendové.

    Reverzní vstupy pracují s hypotézou, že se trhy pohybují v danou chvíli do strany a rotují kolem nějaké běžné ceny. Obchodník obchoduje na hranách určitého kanálu. Nakupuje, když jsou trhy nízko a shortuje, když je cena na vrcholu.

    Trendové vstupy se obchodují do silného momenta. Obchodník nakupuje při růstu cen (například při breakoutu určité úrovně) s myšlenkou, že cena bude později ještě výše. Pro prodeje platí opak.https://www.financnik.cz/slovnik/daytrading/

    Oba základní přístupy lze pochopitelně kombinovat. Můj oblíbený přístup je reverzní vstup do trendu. Tedy například nákup na spodní hraně určitého kanálu v momentě, kdy trhy trendují vzhůru.

    Existují tisíce nástrojů, které můžete pro práci s uvedenými dvěma základními typy vstupů použít. Nejrůznější oscilátory, desítky typů klouzavých průměrů, zázračné matematické úrovně atd. Většina obchodníků pak ani netuší, co vlastně obchoduje. Velmi často proto pomáhá vše z grafů vyházet a koncentrovat se jen na to hlavní:
    - Zvolení správného typu vstupu do vhodného kontextu (vyvážený vs. trendující trh).
    - Práce s vhodným risk managementem (pozice adekvátní volatilitě a účtu, zvolení vstupního bodu tak, abychom dokázali logicky riskovat jen omezený kapitál adekvátní potenciálu obchodu).
    - Práce s funkčním trade managementem (výstupy).

    Uvedené platí pro libovolný typ obchodování. Jde totiž o základ, který je aplikovatelný jak na diskréční obchodování, tak mechanické. Sám s jeho pomocí obchoduji intradenně (kdy se pak na nižších timeframe zaměřuji na další detaily vyplývající z orderflow), ručně pozičně – hlavně s použitím opcí a spreadů a automatizovaně.

    V tom se mi trading líbí. Jakmile si člověk osvojí základní podstatu fungování trhů, může ji aplikovat různými způsoby. Liší se pak třeba nuance v oblasti vstupů, řízení a frekvence obchodů, ale princip zůstává pořád stejný.

    Vyhodnocování základního kontextu pro trendové a reverzní vstupy

    Jak tedy sledovat stopy ostatních obchodníků pro vyhodnocení kontextu?

    První krok představuje zvolení adekvátního timeframe. Jelikož potřebujeme získat nadhled, mělo by jít o některý z vyšších timeframe. Konkrétní volba závisí na frekvenci našich obchodů, trade managementu a celkové filozofii přístupů. Poziční obchodníci mohou za vyšší timeframe považovat například týdenní grafy. Já jsem spíše krátkodobý obchodník a nejčastěji pracuji s 30minutovými až hodinovými grafy.

    Na zvoleném vyšším timeframe pak sleduji oblasti, které trh akceptuje. Hodně pro to používám volume profil popisovaný v článku Sledujeme stopy ostatních obchodníků – volume profil, případně market profil pracující s časem, který trh na daných cenách strávil (tomuto tématu se budu věnovat v některém z dalších článků).

    Vše má základ v analýze chování davů a emocí. Pokud se v trhu nic neděje, mají obchodníci tendenci obchodovat „na nejbezpečnějších“ místech uprostřed nějaké větší oblasti. Tato oblast je pak pro mnoho obchodníků velmi důležitá – když ji trh protíná, retestuje zároveň oblast jejích vstupů. Pozice obchodníků se mění ze ziskových do ztrátových a naopak. To s sebou nese spoustu emocí a nových obchodů. Trh se tak rád k podobným oblastem vrací. Už jen z podstaty své existence – nalézat ceny, kde se zprostředkuje co nejvíce obchodů.

    Pokud naopak na vyšším timeframe vidím, že se akceptovaná oblast posouvá, je to znak momenta = trendu. Obchodníci jsou ochotni platit vyšší cenu a vyplatí se k nim přidat.

    Jeden z hlavních principů, které v trzích analyzuji, je sledování koncentrace volume v předcházející dny. To ve spojení analýzy volume v aktuálně obchodované seanci. Připomínám, že jde o prvotní analýzu, nikoliv kompletní obchodní plán. Podívejme se například na aktuální 30minutový graf trhu e-mini Nasdaq 100 (NQ). Trh, který na Finančníkovi hodně traderů obchoduje v rámci daytradingu:

    profily1_n.jpg

    Na grafu vidíme denní a noční seance s příslušným volume profilem. Ten je generován automaticky (umí to snad každý software pro technickou analýzu, můj screenshot je z programu SierraChart). Noční seance je zobrazena se šedivým pozadím.

    Modrými obdélníky jsem vyznačil oblast koncentrující 70 % volume v jednotlivé dny. Na první pohled vidíme, jak trh akceptuje stále vyšší ceny. Z mého pohledu je v uptrendu. Neznamená to, že bych v intradenní senaci nemohl obchodovat do shortu, ale spíš budu vyhledávat long obchody a budu u nich trpělivější.

    Poslední volume profil zobrazuje páteční obchodní seanci (10.2.2017). Linky 1 a 2 zobrazují důležité orientační oblasti. Pokud trh v průběhu seance začne akceptovat cenu nad oblastí 1, pak budu mít určitě preferenci obchodovat do longu (směrem k high noční seance). U dlouhodobějších pozicí (například opcí) nebudu uvažovat o nějakém jejich řízení do doby, dokud trh nezačne akceptovat cenu pod úrovní 2. Oblast 2 by pro mne znamenala hodně zajímavou úroveň pro případné long obchody (pokud by tam trh doklesal).

    Sami vidíte, že podobný pohled může pomoci při vytváření základních „filtrů“ pro obchodování libovolným stylem. Kromě intradenního obchodování toto dále používám například coby:
    - Filtr pro momentum (breakout) obchody exekvované automaticky. Je velký rozdíl, pokud vstupuji jen například nad high předchozího dne, nebo v momentě, kdy trh začíná akceptovat větší objemy obchodů nad předcházející vyváženou oblastí.
    - Filtr pro opční obchody. Například v kontextu zobrazeného grafu Nasdaqu je patrné, že toto není kontext pro nesměrové strategie typu Iron Condor. Naopak to může být vhodný kontext pro výpis směrových vertikálních spreadů, kde předcházející oblasti akceptace ceny mohou sloužit pro řízení obchodů (jejich ukončení atd).

    O profilech trhů se toho dát napsat moc a je to jeden z mála indikátorů, který používám prakticky na každodenní bázi. V SierraChart indikátor naleznete pod označením Volume by Price a lze jej zobrazovat nejen automaticky za jednotlivé dny/seance, ale i na vybraném úseku cenových úseček. Určitě doporučuji s tímto experimentovat.

    12.2.2017

    Petr Podhajský

    Fulltime obchodník věnující se tradingu více než 20 let. Specializace na systematické strategie obchodované na futures a akciích. Oblíbený styl obchodování: stavba automatizovaných portfolio systémů, které využívá i při správě většího externího kapitálu.


    Sdílíme, co nám samotným funguje.
    7 výukových lekcí.

    Jak reálně uspět v tradingu?

    Naučte se vydělávat na své sny (naše metody na Finančník.cz)

    Praktický návod, jak v trzích získat šanci vydělávat stovky tisíc až miliony dolarů ročně bez vlastního kapitálu a nutností trávit denně hodiny před počítači (bez práce to ale nepůjde).

    >> Získat kurz zdarma <<

    Další články na toto téma

    Další tipy pro profitování s volume profily – aktuální příklad obchodu s ropou

    V pátek jsem na naší facebookové stránce publikoval hned po vstupu svůj swingový obchod s ropou. Ten se hezky rozjel a dostal jsem tak k němu několik dotazů. Jak konkrétně tedy podobné situace vyhledávat a profitovat z nich? A to i s velmi malými účty?
    Základem každého obchodování by měl být obchodní plán. Ten můj je hodně stavěný okolo volume – tedy aktivity ostatních obchodníků, kteří svými objednávkami pohybují trhem. Volume lze sledovat různými nástroji. V rámci svého intradenního obchodního plánu začínám u analýzy vyšších timeframe, abych pak obchody časoval na nízkém timeframe s použitím jemného sledování objemů obchodů – orderflow chcete-li.
    Ovšem analýzu praktikovanou ve FIMS na intradenní bázi lze snadno přenést na vyšší timefame a používat například pro swingové obchodní strategie. Proč obchodovat swingově? V mém případě zejména kvůli diverzifikaci. Pro začínající tradery a ty, kteří nemají na obchodování čas, může být podobný obchodní přístup velmi zajímavý sám o sobě.
    V případě dlouhodobějších obchodů (s cílem držet pozici například několik dnů) se zaměřuji zejména na sledování kontextu trhu vycházejícího z volume profilů aplikovaných na denní grafy. Místo velmi jemného časování vstupů pak kladu u obchodu vyšší důraz na jeho řízení přes money-management a širší diverzifikaci.
    O volume profilech jsem v poslední době na Finančníkovi publikoval hned několik velmi praktických článků, které doporučuji prostudovat:
    Používání volume profilů ke konkrétním profitům – praxe
    Sledujeme stopy ostatních obchodníků – volume profil
    Profily trhů coby základní „filtr“ obchodů – profitujeme ze stop ostatních obchodníků
    Pro své vstupy mám nejraději vyvážené oblasti viditelné na volume profilu jako symetrické „kopečky“. Vstupuji nejčastěji na hranách těchto oblastí – velmi často v místech „vykousnutí“ v profilu, což jsou jednoduše řečeno úrovně, které trh historicky neakceptoval (jde zde málo zobchodovaného volume).
    Přesně na tomto principu byl plánován páteční obchod. Na screenshotu je vidět denní graf trhu USO, což je ETFs ropy:

    Co se samotného vstupu týče, tak zde si pochopitelně může každý nastavit plán podle sebe. Určitě je možné čekat v připravených oblastech na nějaké sofistikované price action patterny. Sám jsem příznivcem jednodušších řešení a nejčastěji vstupy časuji přes potenciální jednoduché reversaly volatility podobně, jako v rámci FIMS obchodování. Ale toto je již dost osobní preference vycházející z filozofie náhledů na trhy a jejich chování.
    Vstupuji často velmi proaktivně – vesměs, než začne očekávaný pohyb. Konkrétně v pátek jsem vstupoval přímo na open, kde se dají v trhu typu USO zobchodovat solidně velké pozice bez nějakých zásadních skluzů:

    U podobných swingových vstupů se rozhodně trh nemusí hned rozjet mým směrem podobně, jako se to stalo v pátek. Je proto potřeba mít dopředu rozmyšlený trade management.
    Jak konkrétně na podobných obchodech vydělávat?
    Existuje hned několik základních cest, které si můžete vybrat s ohledem na velikost svého účtu, preferovanou délku držení pozice, preferovaný target, akceptovanou úroveň volatility na vašem účtu atd.
    Konkrétně je možné samozřejmě nakoupit futures kontrakt daného trhu – v tomto případě ropy. To je jednoznačně řešení vhodné spíše pro větší účty – zejména pokud podobné obchody provádíte na více trzích najednou a potřebujete obchodovat v multikontraktech, abyste standardizovali volatilitu jednotlivých trhů.
    Je možné použít opce. Dnes komentovaný moment představuje typickou situaci, kdy rád vypisuji vertikální spready – podrobněji o tom píši v opční ebooce. Po ránu bylo možné například vypsat vertikální spread v CLN7 na strike ceny 46/45 kolem ceny 0.48. RRR je skoro 1:1 a obchod lze pochopitelně v případě dalšího poklesu ropy různě řídit. V případě opcí lze budovat i jiné typy pozic, sám ale dnes upřednostňuji právě výpisy vertikálních spreadů (pro jejich jednoduchost).
    Situaci lze zobchodovat s použitím ETFs, jako je vidět na mých screenshotech (byl použit trh USO). ETFs se obchodují stejně jako akcie. Prakticky lze pozici škálovat po „jedné akcii“, což se hodí jak pro malé účty, tak pro obchodování s využitím širší diverzifikace. Což je i můj případ, kdy s kolegou stále intenzivně pracujeme na kompletním řízení portfolia systémů s pomocí vlastní analyticko-obchodní aplikace vyvíjené v Pythonu. A jelikož je nutné postupovat krok za krokem, zatím systém pracuje právě s ETFs a akciemi.
    Samozřejmě s již zmíněnými opcemi lze pracovat i na trhu typu USO (tedy ETF), kde se opět dostáváme do oblastí, které lze obchodovat s opravdu malým kapitálem. A v neposlední řadě lze použít i neburzovní produkty typu CFDs (jen pozor na nabídky běžných retailových brokerů, kde se tyto instrumenty obchodují často velmi nevýhodně).
    Každopádně pokud s obchodováním začínáte, může být zmíněný přístup (swingové obchodování ETFs) jednou z možností, se kterou v trhu experimentovat. Zejména pokud již máte otevřený účet například u Interactive Brokers. Kolik kapitálu je potřeba na podobný obchod? Začít je možné opravdu s minimem (ale pozor na komise, které jsou u IB u akcií nejméně 1 dolar za vstup a výstup). Pokud byste například nakoupili 100 shares USO na ceně 9.47, potřebujete mít na účtu 473,50 USD (IB poskytuje běžně margin 50 % pro poziční obchody, u větších účtů je to 25 % - alespoň takové vidím blokované noční marginy na svém účtu). Pokud byste pozici drželi pouze v průběhu jednoho dne, jako že 2% páteční pohyb už představuje solidní profit pro takový typ obchodu, tak budete potřebovat na účtu 236,75 USD (IB poskytuje i u malých účtu 4-násobnou páku na intradenní obchody akcií).
    Sami vidíte, že podobné situace nabízejí mnoho scénářů, jak konzistentně vydělávat. Jako vždy je možné rozvíjet know-how, které získáte v jednom obchodním přístupu (například intradenním) do dalších. A pokud obchodujete intradenně, nebo s tradingem začínáte, pak s použitím ETF lze podobné obchody provádět živě s velmi omezeným riskem, a prakticky se tak učit swingově obchodovat „za pochodu".
    A na závěr důležité připomenutí – výsledek jednoho obchodu (ať již ziskového nebo ztrátového) absolutně nic neznamená. Konzistentně profitabilní obchodování vždy spočívá v systematickém a dlouhodobém opakování pravidel obchodního systému a průběžném inkasování jak zisků, tak ztrát (které patří ke každému stylu obchodování).

    Sledujeme stopy ostatních obchodníků – volume profil

    Jedna z nejsilnějších informací, které můžeme v trhu sledovat, jsou objednávky ostatních obchodníků. Důvod je jednoduchý – právě a jen aktivita traderů hýbe s cenou. Právě a jen zapojení traderů rozhoduje, zdali trh překoná S/R úroveň nebo se od ní odrazí. Nástrojů pro sledování toku objednávek v trhu je celá řada, jeden z těch absolutně nejzákladnějších je volume profil. Jak jej používat?
    Za pohyby trhů stojí nabídka a poptávka obchodníků, kteří se jich účastní svými příkazy. Je to pochopitelně nejrůznější směs subjektů – market makeři, algoritmy, krátkodobí diskréční obchodníci, dlouhodobí spekulanti, firmy, co se zajišťují atd. Síly vznikající mezi zájmem o nákup a prodej mezi těmito (a dalšími) obchodníky vychylují cenu na jednu nebo druhou stranu. Síly nabídky a poptávky můžeme sledovat různými nástroji vhodnými pro různé typy obchodů. Čím nižší timeframe budeme obchodovat, tím sofistikovanější nástroje nabízející „vyšší rozlišení“ budeme patrně používat. Ovšem i obchodníci pracující na vyšším timeframe často sledují míru zapojení obchodníků do trhů – minimálně přes tzv. Volume udávající počet kontraktů, který byl zobchodován.
    Volume se tradičně zobrazuje pod grafy a můžeme na něm sledovat množství kontraktů zobchodovaných za jednotlivé období. Graf může vypadat například takto:

    Klikněte pro větší screenshot.
    Volume je zobrazeno pod cenovým grafem reprezentující 15minutový timeframe trhu NQ. V každé úsečce si můžeme odečíst, kolik kontraktů bylo v daném časovém úseku zobchodováno. Indikátor se do platforem přidává většinou pod názvem „Volume“.
    Zobrazování klasického volume určitě dává smysl a řada obchodníků jej ve svých obchodních strategiích využívá. Sám nejsem výjimkou. Sleduji celkovou likviditu a porovnávám ji například s průměrem v danou dobu. Dále bývá zajímavé sledovat pohyb ceny (například výšku úsečky) a volume. Tedy informace typu „trh vytvořil malý range = nízkou úsečku, ale s vysokým volume“.
    Ovšem klasickým zobrazením volume nabídka nekončí. Druhou formou, používanou začínajícími tradery už mnohem méně, je zobrazení tzv. volume profilu. Informace o zobchodovaných objemech na konkrétních cenách. Graf může vypadat například takto:

    Klikněte pro větší screenshot.
    Volume je v grafu zobrazeno ve formě histogramu. Ten ukazuje, kolik kontraktů bylo v rámci vybraného období (zde denní obchodní seance trhu NQ) zobchodováno na kterých cenách. Histogramy vesměs vypadají jako „kopečky“, kdy vrchol „kopečku“ reprezentuje cenu, na které se zobchodovalo nejvíce kontraktů. Tato informace je velmi důležitá a dobře se na ní dají stavět obchodní strategie. Indikátor naleznete v obchodních platformách pod názvem „volume profil“, v SierraChart si jej můžete přidat do grafu pod studií „Volume by Price“.
    Volume histogram lze používat mnoha způsoby. Mezi ty nejdůležitější patří:
    - Sledování cen, které trh akceptuje = obchoduje na nich hodně obchodníků. Trh mívá tendence tyto ceny testovat stále dokola (dobré místo pro vybírání profitů).
    - Sledování cen, které trh odmítá – je zde malé volume. Na cenovém grafu často vidíme S/R úroveň. Může to být zajímavé místo pro vstup do pozice.
    - Sledování charakteru trhu. Koncentruje se volume v průběhu seance na jedné úrovni, nebo se úroveň posouvá? Pokud se posouvá, může to být známka trendujícího dne atd. Pokud se neposouvá, může jít o vhodný kontext pro použití reverzních strategií.
    Osobně volume profil využívám při diskréčním obchodování jako jeden ze základních nástrojů pro orientaci v grafu. V těch nejzajímavějších místech vycházejících z volume profilu pak dále sleduji ještě jemnější indikace v chování nakupujících a prodávajících pro časování vstupů.
    Jak tedy konkrétně používat volume profil při intradenním obchodování? Zde je například komentovaná ukázka takového typického FIMS orderflow obchodu z páteční seance (27.1.2017):

    Klikněte pro větší screenshot.
    Konkrétní mechanismus vstupu bude záviset na detailech obchodního plánu. Volume profil ale může poskytovat obecnou „mapu“. Na popisovaném vstupu je například evidentní, že hodně obchodníků vstupovalo na ceně 5 155 (jde o aktuální vrchol volume distribuce). Pokud se cena od tohoto vrcholu rychle vzdálila a trh není v trendu, existuje velká pravděpodobnost, že se k oblasti může vrátit zpět. Už jen proto, že řada obchodníků zde bude mít umístěné své stop-lossy přitažené na „B/E“ (tedy vstupní hodnotu, kam jej posouvají v momentě, kdy se trh rozjede jejich směrem). A všichni víme, jak trh rád tyto oblasti testuje.
    Kdy konkrétně do případného obchodu vstoupit záleží na dalších nástrojích, které používáte. Můžete sledovat například různé S/R úrovně vycházející z price action, možná i různé oscilátory. Já osobně sleduji opět volume – jak prostřednictvím numbers barů, tak svých orderflow indikátorů. Short má v takovém případně jednoduchou myšlenku – očekávám, že se pohyb alespoň krátkodobě obrátí v momentě, kdy nakupujícím dojde „palivo“.
    Sám tedy volume profil používám jako základní vodítko pro své obchody. Jak pro vstupy, tak výstupy. V nejzajímavějších oblastech z profilu pak sleduji další indikace pro vstup a výstup – jako je například jemnější analýza zapojení nakupujících a prodávajících. Konkrétně v pátek bylo z další analýzy orderflow patrné, že šance na proražení vrcholu distribuce jsou nízké a je lepší v dané oblasti ukončit celou pozici:

    Klikněte pro větší screenshot.
    Na následném vývoji trhu je toto pak krásně ilustrované:

    Klikněte pro větší screenshot.
    Obchodníci postupně začali akceptovat vyšší cenu, což je vidět i na novém, vyšším, vrcholu volume distribuce. I na cenovém grafu je vidět, jak se trh obchodoval v pozdějších hodinách v pásmu. Z jeho okrajů by se pak daly najít další obchodní příležitosti pro obchodování právě k vrcholu volume distribuce (pokud trhy v danou dobu sledujete, což není vesměs můj případ).
    Shrnutí
    Volume profil je silný nástroj. Lze jej zobrazit na libovolném timeframe a vizuálně nám pomáhá interpretovat řadu informací, které není možné vyčíst z cenového grafu. Je to jeden z mála indikátorů, které ve svém obchodování používám a určitě jej doporučuji vyzkoušet.

    Profily trhů trochu jinak – market profile

    Poslední týdny jsme si na Finančníkovi ukazovali základy orientace trhů s pomocí volume profilů. A to včetně popisů konkrétních obchodů prováděných v intradenních trzích. Volume profily představují z mého pohledu pro obchodování nepostradatelný nástroj. Občas ale mohou poskytovat až moc informací. Pak se může hodit zobrazit si trhy pomocí tzv. TPO profilu.
    Market profil je technika zobrazování grafu, se kterou přišel zhruba před padesáti lety obchodník Peter Steidlmayer. Velmi jednoduše řečeno, market profil zobrazuje čas, který trh strávil na jednotlivých cenách. Vytváří se tak de facto časové profily trhů – občas se jim říká TPO profily. TPO = Time x Price x Oportunity.
    Market profil je závislý na timeframe, nejčastěji se v prostředí intradenních trhů používají 30minutové grafy.
    Nejlépe lze myslím vytváření TPO grafů vysvětlit na konkrétním příkladu.
    Vyjít můžeme z pátečního 30minutového grafu trhu NQ. Klasické cenové úsečky vypadaly takto:

    U jednotlivých cenových úseček můžeme vzít pouze jejich cenový rozsah (high – low). Takový graf by vypadal takto:

    Aby byl graf trochu vizuálnější, přidáme do něj několik prvků. Úsečky rozdělíme do menších čtverečků (odpovídajícím cenovým úrovním), zvýrazníme důležité cenové úrovně jako open, střed dne atd. Graf by pak vypadal takto:

    A nyní můžeme nechat software „sesypat“ všechny úsečky k levému okraji okna. Vznikne profil, který interpretuje, kolik času strávil trh, na které ceně:

    Grafy mohou mít různá ztvárnění. Sám upřednostňuji tuto jednoduchou formu, v původním formátu byly místo čtverečků písmenka reflektující čas vytvoření dané úsečky.
    Market profil tedy vytváří profil trhu na základě toho, kolik času trh strávil na té které cenové úrovni. Je potřeba zdůraznit, že market profil vznikl výrazně dříve, než byly v platformách dostupné volume profily. Na svou dobu to byl tedy revoluční nástroj umožňující nahlížet na trhy zcela jiným způsobem.
    Od doby vzniku market profilu utekla spousta vody a programové nástroje jsou už zcela jinde. Sám si nedokáži představit obchodování bez volume, nicméně market profile stále používám. Zejména proto, že dokáže situaci v trhu občas oproti volume profilům výrazně zpřehlednit. Prostě jen díky faktu, že obsahuje výrazně méně informací.
    Pokud se chcete o market profilu dozvědět více, velké množství informací je shrnuté v bezplatném studijním průvodci CBOT. Ten je v PDF formátu možné stáhnout na této adrese.
    Indikátor si můžete dnes zobrazit v prakticky každém softwaru pro technickou analýzu. Sám používám program SierraChart, kde indikátor naleznete mezi klasickými indikátory jako „TPO Profile Charts“. Screenshoty uvedené v tomto článku jsou vytvářeny právě s pomocí tohoto indikátoru.
    Jak TPO grafy používat? Podobně jako s jinými indikátory, můžete na internetu nalézt řadu tipů, jak obchodovat prakticky mechanické patterny právě z market profilů. Nejčastěji jsou to mechanické odrazy od tzv. singlů (míst, kde se TPO graf rozšiřuje z úrovně jednoho sloupce na dva a více) a POC (vrcholů profilů):

    Ale jak to tak bývá s podobnými jednoduchými pravidly, nejsou samy o sobě příliš robustní. Sám jsem nad touto problematikou strávil před časem několik měsíců komplexního automatizovaného testování a žádný edge jsem v podobných „patternech“ neobjevil.
    Ovšem tím, že TPO grafy výrazně zjednodušují pohled na vyšší timeframe, snáze pomáhají identifikovat silnější S/R úrovně a oblasti s výraznou akceptací ceny. Což je určitě princip, který profity generovat pomáhá. Osobně tak používám TPO grafy právě tímto způsobem – zejména pro zjednodušené nahlížení na vyšší timeframe, zakreslování S/R úrovní a identifikaci vyvážených oblastí (podobně jako jsem to zmiňoval u volume profilů).
    Je třeba používat TPO profily i volume profily? Toto je do velké míry subjektivní. Sám jsem s TPO profily začal v době, kdy volume profily nebylo možné v platformách zobrazovat tak jako dnes. Jsem tak na tento formát zobrazení informací do velké míry zvyklý. Pokud bych s obchodováním začínal dnes, je velmi pravděpodobné, že bych možná používal jen volume profily.
    U obou typů profilů ale platí, že pro samotné intradenní obchodování pro mě vyšší timeframe vždy představuje jen „mapu“ pro vyhledávání potenciálně zajímavých oblastí. Konkrétní obchody spouští až vyhodnocení orderflow sledované na nižším timeframe.
    Pro ilustraci přináším screenshot obchodu z 22.2.2017, který jsem publikoval ve čtvrtečním článku Používání volume profilů ke konkrétním profitům – praxe. Sami můžete porovnat vizuální informaci zobrazenou v TPO grafu vs. klasickém grafu s volume profilem publikovaným v minulém článku:

    A toto je pro ilustraci páteční FIMS obchod vycházející opět z předem připravené oblasti z profilů odpovídajících ceně cca 5 319.50 (žlutá linka v grafu):

    Shodou okolností je to výše zmíněný singl, který ale odpovídá i zajímavé úrovni ze čtvrtečního obchodního dne (tzv. „Value Area Low“ – spodní hrana oblasti, ve které se daný den pohyboval trh 70 % času). Laicky řečeno – žlutá linka odděluje místa, kde se trh obchodoval méně, a kde hustě. Při přechodu podobných úrovní lze očekávat odpor = S/R úroveň.

    Pokud se podívám na intradenní graf, vidím odpor zobrazený i na našem FIMS indikátoru (modré čárky indikují zastavení nakupujících). Spolu s dalšími prvky našeho obchodního plánu to může vést ke krátké pozici. Obchod tentokrát vedl jen do nejbližší oblasti lokální akceptace ceny. Zde trh začal prodávající zastavovat a bylo moudré obchod ukončit (jste-li FIMS orderflow obchodníci, pak nepřehlédněte můj podrobnější komentář tohoto obchodu ve vlákně Petrovy orderflow komentáře 2017)
    Shrnutí
    Věřím, že uvedené příklady dobře ilustrují, jak je možné z mého pohledu dnes na trhy nahlížet. A použití market profilu může pomoci při práci s vyšším timeframe. Opět není nic snazšího, než si graf do platformy přidat a zkusit s ním pár týdnů pracovat.
    Pro intradenní obchodování je z mého pohledu dobré kombinovat vyšší timeframe s nižším. Tedy neumím si představit pracovat jen s TPO grafy. Ovšem pro dlouhodobější obchody už to představitelné je – stejně jako práce se samotnými S/R úrovněmi. Jak už jsem zmínil v minulých článcích, sám například používám profily na vyšším timeframe pro vyhledávání větších vyvážených oblastí a do těch pak vypisuji opce. Pro tyto účely lze samozřejmě používat i TPO grafy – stejně jako volume profily je lze „slučovat“ za delší období a vytvářet tak jeden větší profil. Což je něco, co se právě pro dlouhodobější obchody velmi hodí. Ale o tom případně zase příště.
×
×
  • Vytvořit...