Pro ty, kteří jsou v tradingu úplně noví – paper trading je živé obchodování, ovšem pouze v simulovaném prostředí. Vše je stejné jako při reálném obchodování, pouze platforma neodesílá příkazy na burzu, ale ty zůstávají na počítači tradera. Papertradovat lze zcela zdarma, a v případě obchodování burzovních trhů se výsledky obchodů moc neliší od těch, které byste stejnými exekucemi dosáhli na skutečné burze. Zcela zdarma a bez jakéhokoliv rizika si trader může v reálném čase testovat, zdali skutečně dokáže se svým obchodním plánem systematicky vydělávat, či nikoliv.

Přesto tuto techniku ohromné množství neúspěšných traderů podceňuje. Raději ztrácejí své reálné peníze na skutečných trzích a narychlo hledají taktiky, které by je „zachránily“. Důvodem je ego a chamtivost. Většina podobných obchodníků má pocit, že trading „nějak pokoří“ a je zbytečné aby jim utíkaly peníze po dobu, kdy budou „jen“ paper tradovat.

Pokud se vám v trzích nedaří, skutečně to nejlepší, co můžete pro sebe udělat, je přepnout se na paper trading a poctivě trénovat zde do doby, než dokážete konzistentně vydělávat „na demu“. Zejména intradenní obchodování (kterému se na Finančníkovi věnuji nejvíce) je jen z menší části o technice vstupů a výstupů, ale o to více o důvěře v sama sebe. A to je další důvod, proč je třeba našemu mozku ukázat, že v trzích skutečně peníze vydělávat umíme – byť v první fázi pomocí paper tradingu.

Mnoho rádoby obchodníků namítá, že paper trading je o ničem. Že neobsahuje žádné emoce a skutečný trading je tak diametrálně odlišný. Ano, trading s reálnými penězi je samozřejmě výrazně těžší, ovšem právě proto je nezbytné, aby trader zvládl úspěšně obchodovat na demu! A věřte mi – znám velké množství obchodníků, kteří na demu konzistentně vydělávat neumí a přesto se pokouší o štěstí s reálným účtem. Úspěšný paper trading tak vnímám jako maturitu předtím, než by se trader měl pustit do riskování skutečných peněz.

Ovšem aby byl paper trading realistický, není možné jen tak „klikat myší“ a pokud se „něco“ nepovede, tak resetovat účet. Zde jsou základní tipy, jak postupovat při realistickém paper tradingu:

1) V paper tradingu je nutné započítávat komise. Pokud zatím nemáte brokera, počítal bych u běžných e-mini trhů s náklady cca 5 USD/RT (tedy za vstup i výstup).

2) Vždy je třeba pracovat s rozumným stop-lossem odpovídající velikosti účtu. Podle typu strategie a velikosti účtu doporučuji stop-loss v rozmezí 0,5 – 2% účet. Pokud budete v paper tradingu stop-loss posouvat dále od vstupu, nebo obchodovat bez stop-lossu, je to známka toho, že nejste ani vzdáleně připraveni obchodovat živě.

3) Je třeba mít nastavené hranice risku pro jeden obchodní den (u intradenního obchodování) a ty nepřekračovat (viz článek Risk management v intradenním obchodování pod lupou II). Mimochodem – právě prvotní paper trading je perfektní prostředí proto, abyste zjistili, jaká hranice risku je pro vás ještě rozumná. Před živým tradingem byste již ovšem měli tuto hranici znát a opět ji 100% v rámci paper tradingu respektovat. Pokud budete mít problém přestat obchodovat po dosažení maximální denní ztráty, je to jasné vodítko, že není možné přejít na obchodování skutečných peněz.

4) Paper trading je nutné dělat v reálném čase tak, jak budete následně obchodovat. Replay historických grafů také představuje dobrého pomocníka, ale není to to samé.

5) Paper trading musí být dostatečně dlouhý – jeden, dva, tři ziskové dny nic neznamenají. Pokud budete papertradovat měsíc či dva, zobchodujete vyšší desítky obchodů a uvidíte, že dosahujete konzistentních zisků realizovaných na základě opakovatelného obchodního plánu, pak jste připraveni na živé obchodování. Doporučuji zkusit v rámci paper radingu zhodnotit účet alespoň o 25%.

6) Výsledky papertradingu je potřeba znehodnotit alespoň o 10% s ohledem na různé skluzy v plnění. Zejména pozor na situace, kdy byste vstupovali do silně volatilních pohybů například při vyhlašování reportů. Zde je dobré zkonzultovat slipy v daném trhu s někým, kdo obchoduje podobným stylem. Stejně tak pokud budete testovat vstupy s limitním příkazem u S/R úrovní – je potřeba počítat s tím, že plnění může proběhnout až poté, co se cena dané úrovně nejenom dotkne, ale obchoduje se za ní.

Jak už zde mnohokrát zaznělo, s Tomášem určitě nenabádáme k tomu, aby člověk trávil několik let backtesty a paper tradováním. Vždy je to až reálný trading, který vás skutečně posune mílovými kroky vpřed. Ovšem proč zbytečně vyhazovat díky nedostatečným zkušenostem a znalostem peníze v reálném obchodování, obzvlášť v situacích, kdy většina traderů začíná podkapitalizovaná...

Proto pokud máte obchodní plán podložený alespoň základním backtestem, zatím jste nikdy neobchodovali a na „SIMu“ máte pocit, že vám trading jde – zkuste si pár živých obchodů. Získejte pocit jaké to a jak obchody reálně probíhají. Ale dopředu si nastavte jasnou finanční „stopku“, kdy se vrátíte zpátky na paper trading, pokud se vám nebude dařit. Nezapomínejte na to, že v trzích budete mít proti sobě velmi zkušené tradery a je naivní se domnívat, že se coby nováček vrhnete do trhů a začnete se hned tradingem živit. Úspěšný trading je dlouhodobý proces spojený mimo jiné s vybudováním důvěry v sama sebe. A první krok je právě úspěšné zvládnutí paper tradingu.

Hned úvodem bych rád zopakoval několik důležitých bodů ohledně technické analýzy:

1) Technická analýza není vědní obor. Zdravý rozum a hledění do grafů jsou důležitější než poučky a vzorečky.

2) Cílem technické analýzy není určit s naprostou jistotou, kam se následně vydá trh. Cílem je získat na základě prvků technické analýzy takovou kombinaci vstupních a výstupních technik, které dlouhodobě vydělávají (ale ne vždy a stále, protože to je v trzích nemožné).

3) Technická analýza není příliš exaktní obor, a optometrická zkušenost je tudíž její velmi důležitou součástí (hovořím samozřejmě čistě o diskréčním obchodování). Dostat trhy "do oka" chce také nějaký čas a zkušenosti - které se rozhodně počítají.

Nicméně, pokud zažínáme technickou analýzou, nejlepší je asi začít několika obecnými principy, které nám pomohou začít se lépe orientovat v trzích. Pojďme tedy na to.

Pokud někde měla cena problémy v minulosti, zřejmě je bude mít i v budoucnosti

Píše se i hovoří o nich naprosto všude, takže nám přijdou tak samozřejmé, že je téměř ignorujeme. Přesto i profesionální obchodníci vám řeknou, že jim nezřídka věnují možná i mnohem více pozornosti, než si sami připouští. Hovořím samozřejmě o supportech a resistancích (nebo-li S/R úrovních).

Takže, co je vlastně na S/R úrovních tak magického? Zejména to, že nám jako jeden z velmi mála nástrojů technické analýzy dávají mapu do budoucna. V podstatě nám umožňují si dopředu již nyní namalovat čáry tam, kde by mohla cena v budoucnu stagnovat, neboť platí, že kde měl trh problémy s cenou v minulosti, zřejmě je bude mít i v budoucnosti.

Takto zakreslené úrovně už nám pomáhají mnohem lépe plánovat naše obchody. Jednak nám ukazují, kde se mezi jednotlivými úrovněmi skrývá jaký potenciál. Úspěšné obchodování stojí na kvalitním money managementu a risk-reward-ratio (RRR) a právě S/R úrovně pomáhají takové RRR budoucího obchodu lépe připravit dle toho, kde máme jaký případný potenciál a kde jaký risk.

Základní chybou začínajících obchodníků je, že hledají v S/R úrovních exaktnost. V tomto jsou bohužel S/R úrovně zrádné, protože nikdy nemůžeme dopředu říci, zda se na takové úrovni cena odrazí, nebo zda prorazí, a aby to bylo ještě komplikovanější, S/R úrovně produkují mnoho falešných průrazů, které ještě více přidávají na zmatku.

I přes to všechno ale platí, že S/R úrovně stále udělají naprosto skvělou službu každému, kdo už má trhy trochu nakoukané a tudíž ví, jak pro své obchodování tyto úrovně použít. Skutečně není mnoho nástrojů, které by vám umožnily projektovat do budoucna možnou mapu toho, kam až by se trhy mohly vydat a kde by mohly stagnovat. Nejenom, že v rámci takových úrovních můžeme plánovat vstupy a výstupy, ale především již zmíněný potenciál a riziko.

Pokud začínající obchodník začne tím, že si bude zakreslovat S/R úrovně do grafu, určitě tím nic nezkazí. Za chvilku získá i větší cit pro to, jak vypadají S/R úrovně opravdu silné (a tudíž důležité) a jak vypadají ty slabší, kterým není třeba věnovat tolik pozornosti. A za chvilku si také začne všímat toho, že trhy mají tendence ke svým S/R úrovním korigovat v rámci trendu - a dokáží tak skvěle plánovat vstupy s minimálním rizikem a maximálním potenciálem. O práci se S/R úrovněmi zde napsal už mnoho článků Petr, neboť je to především jeho specializace.

Čím silnější trend, tím větší síla prorážet překážky před sebou

Jako druhý bod je nejenom důležité chápat a naučit se, že cena má tendence "pendlovat" mezi S/R úrovněmi, ale také to, že čím je silnější aktuální trend, tím více pozbývají S/R úrovně na významu a důležité začínají být jen ty opravdu velmi, velmi silné.

Pokud se naučíme rozeznávat kombinaci trend + S/R úrovně, pomůže nám to nejenom lépe řídit na základě S/R úrovní průběh našeho obchodu (tj. například přitáhnout SL blíže trhu, pokud jsem na nějaké středně významné S/R úrovni, ale zároveň stanovit profit-target až na některou z ještě silnějších S/R úrovní), ale také například efektivněji pracovat s profit-targety v rámci více kontraktů (dle síly trendu trochu "předvídat", ke které až S/R úrovni by se mohl trh pokusit vydat a rozmístit v rámci více kontraktů naše profit-targety na více různých úrovní).

Studenti systému FinWin už vědí, že pro určování trendu používám velmi jednoduchou techniku, a to kombinaci klouzavých průměrů s periodou 34 a 204.

Nejdůležitější pravidlo pak pro mě je to, že pokud se EMA34 vzdaluje od EMA204, sílí trend - a tudíž menší S/R úrovně mnohem více pozbývají na platnosti.

Zde například obrázek se situací, kdy trh v sílícím trendu doslova "prosvištěl" S/R úrovní, neboť obě EMA nám potvrzovaly sílící trend.

Pokud nám tedy S/R úrovně dávají určitou mapu do budoucna, tak určení trendu (v mém případě kombinace EMA34 a EMA204) nám dává informaci o tom, jak silný význam taková mapa může mít.

Každý začínající obchodník by proto měl začít dvěma základními kroky: Naučit se určovat S/R úrovně neboli to, kde a kam se trh může vydat a zároveň se naučit identifikovat trend. Práce s trendem a S/R úrovněmi už jsou naprosto dostačující komponenty pro stavbu obchodního systému.

Závěr

V tomto článku jsem samozřejmě nepřinesl nic nového pod sluncem, ale jen pro nováčky v podstatě zrekapituloval jednoduchá pravidla, která jsme s Petrem postupem času posbírali jako nesmírně důležitá. 

Článek se váže k price action v pondělí 17. 6. 2013, kdy jej připravuji.
První věc, kterou při svém obchodování zkoumám, je vyšší timeframe. Zde je screenshot s 30minutovým grafem trhu e-mini Russell 2000, který jsem pořídil v pondělí před obchodní seancí:

Na vyšším timeframe je patrná spousta informací, která nemusí být na nižším timeframe zřejmá. Proto svoji přípravu vždy začínám zde. Na první pohled vidíme, že se trh obchoduje již delší dobu v určitém kanálu a osciluje od jeho jedné hrany k druhé. Aktuálně se cena nachází v blízkosti horní hrany pomyslného kanálu.

Sám si do grafu na vyšším timeframe zakresluji hlavní S/R úrovně, díky nimž získávám referenční body pro obchodování na nižším timeframe. Je zřejmé, že existuje řada cest, jak S/R úrovně zakreslovat. Vyznačené červené linky vycházející z metodiky, kterou používám v rámci vyučovaného obchodního systému FIMS.

Po vyznačení hlavních S/R úrovní si před obchodováním připravuji základní hypotézy, jak bych mohl trh obchodovat. Na každou situaci v trhu může samozřejmě existovat spousta pohledů, ale z mé zkušenosti je dobré vytvořit si alespoň tu nejhrubější představu o trhu předtím, než otevře a budeme „pohlceni“ do nekonečného tikání minutových grafů.

Pokud obchodujete také FIMS, měli byste v trhu vidět přibližně následující obrázek:

- Potenciální short v oblasti 989, ovšem dost agresivní, protože jsme v dlouhodobém uptrendu. Osobně takovou situaci obchoduji jen skrz hodně zřetelné intermarket divergence.
- Silná S/R úroveň v oblasti 992, kterou bych již ovšem neshortoval. Tato úroveň může ale posloužit jako zajímavý target pro longy, které bychom otevřeli na ceně 989. Ovšem jen pokud bude zřejmé, že trh začal cenu nad touto úrovní akceptovat.
- Velmi zajímavá cenová S/R zóna na ceně 985, která se nabízí pro vstup short v okamžiku, kdy trh začne trochu klesat.
- Cenová úroveň 980 jako jednoznačný hlavní profit target a případně první agresivnější support pro longy.

Obyčejný 30minutový graf a vidíte, kolik informací z něj můžeme získat ještě před samotným tradingem. Věřím přitom, že při jednotné metodice by stejné informace měly vnímat i ostatní (a budu rád, pokud mi to v připojené diskuzi potvrdíte/vyvrátíte).

Jakmile mám hotovou přípravu, mohu se přepnout na nižší graf a počkat, co mi trh nadělí.

Zde je ukázka pondělí seance s úrovněmi zakreslenými z vyššího timeframe. Na první pohled je myslím zřejmé, že podobné body nám mohou velmi pomoci získat v grafu potřebnou základní orientaci. Nezapomínejte navíc, že v rámci FIMS pracujeme s intermarket analýzou, která našemu tradingu dodává další silný nástroj pro orientaci v trhu.

Ke grafu jsem připravil několik základních komentářů, které si myslím můžete využít i v případě, že obchoduje zcela jinak než já:

- Potenciální agresivnější short byl v bodě "A", nicméně z mého pohledu jde o obchod typu „ryzí spekulace“, neboť ostatní akciové trhy (ES, YM) indikovaly sílu. Silným vodítkem pro možný pokles v TF naznačuje v price action skutečnost, že se TF vůči S/R úrovni rozjel, vytvořil silnou volatilní rostoucí úsečku (bod 1), ovšem pak neměl sílu překonat její high.
- Vím, že v bodě „B“ někteří obchodníci rádi shortují na „mikroflipu“, ale zde jednoznačně žádný short není. Podívejte se, co dělají ve stejnou chvíli další trhy a jakou mají price action. Podrobněji v diskuzi, ovšem pokud jste někde v této oblasti shortovali, doporučuji více se věnovat studiu price action z pohledu intermarket analýzy (viz další screenshot).
- Z pohledu FIMS tak nejzajímavější obchodní příležitost přišla v oblasti, kterou jsem v grafu označil jako „C“. Je to už později v průběhu dne, ale proto osobně používám při intradenním obchodování zvukové alerty a mohu tak občas zobchodovat i podobné pozdější situace. Alerty vychází často z oblastí, které si předpřipravím před obchodní seancí – viz úroveň ceny 985.
- V oblasti „C“ bylo hned několik obchodních příležitostí vycházející z „flipů“ – viz body označené jako „1“ a „2“. Hlavní profit target je pro mne úroveň 980 vycházející opět z přípravy.

Zde je ještě graf zobrazující další trhy intermarket analýzy:

I pokud neobchodujete FIMS, tak doporučuji prostudovat výrazné rozdíly v price action v bodech označených IMA_1 a IMA_2. Na první pohled je myslím zřejmé, že intermarket analýza dokáže při intradenním obchodování hodně napovědět o platnosti obchodovaných signálů. Pak už je to jen krůček k tomu, abyste začali jednotlivé situace definovat do konkrétních obchodních patternů…

Shrnutí

V dnešním článku jsem chtěl opět připomenout, že intradenní obchodování nemusí být jen o nepřetržitém klikání myší v momentě „kdy máme pocit, že se trhy rozjíždí“. Mnoho obchodních příležitostí lze v trhu rozplánovat dopředu s vysokou pravděpodobností a následně obchodovat s větší jistotou a klidem.

Koukněme se na otázku práce s počítačem v rámci stavby a obchodování AOS dle toho, do jaké kategorie uživatelů počítačů byste se tak zařadili.

Už jen zapnout počítač je pro mě výkon

V takovém případě je férové napsat, že AOS pro vás skutečně nebudou řešením a lepší bude pokusit se zvládnout alespoň základní programy pro diskréční obchodování na burze (v tomto ohledu nabízíme celou škálu workshopů), které nevyžadují tolik technické náročnosti jako vývoj a testování AOS.

Pokud vás ale i přes to láká možnost nechat za vás automaticky obchodovat počítač a neradi byste si takovou možnost nechali ujít, zkuste si najít někoho, kdo je v počítačích dobrý, kdo rozumí programování - a vytvořte tak tým. Pokud jste středního věku, požádejte syna nebo dceru, určitě budou mít takových počítačových odborníků ve třídě celý tucet (nezapomínejte, že dnešní doba je plná 14letých programátorů, kteří už vydělali svých prvních pár desítek nebo stovek milionů dolarů - také máte pocit, že vám něco uteklo?:-) )

Můžete mu například na oplátku slíbit nějaký podíl z profitů, nebo za něj investovat do základního vzdělání, jak se vůbec do AOS pustit.

S počítačem jsem skončil(a) na ZŠ/SŠ u programu BASIC

No tak to je skvělá zpráva. Také jsem v mládí měl na škole jako předmět počítačový program BASIC a jak jsem dnes za to rád!

Programovací jazyk EasyLanguage, ve kterém pracují platformy TradeStation a MultiCharts, je BASICu velmi podobný. Je to vlastně skoro totéž, až na pár menších odlišností. Základ a podstata vypadají stejně - zkrátka skrze IF...THEN definujeme různé podmínky pro vstupy a výstupy.

Osobně si myslím, že EasyLanguage je programovací jazyk vcelku zvládnutelný. Já si jsem třeba naprosto jistý, že jazyky jako C++ a C# (nevíte, o čem mluvím? Já moc také ne...) jsou už mimo mé možnosti. Když jsem ale začínal s EasyLanguage, byl jsem překvapený, jak rychle se dají základy zvládnout. Angličtina je při tom samozřejmě výhodou. Právě kvůli tomu, že EasyLanguage je docela podobný BASICu a zvládnul jsem ho docela rychle, jsem dodnes zůstal pro AOS u platforem TradeStation a MultiCharts. (I tak mám ale "po ruce" kamaráda programátora, který mně nezřídka poradí - takový kamarád se v případě AOS vždy hodí:-) )

S počítačem pracuji na běžné uživatelské úrovni

Pokud jste uživateli běžných kancelářských balíků, jako je Microsoft Office, brouzdáte často na internetu a děláte takovou "normální" počítačovou práci, pak dobrá zpráva je, že pokud jste zvládli toto, je vcelku pravděpodobné, že zvládnete i ostatní:-)

Seznámení s platformami by pro vás mělo být vcelku rychlé - není to zase o tolik jiné než práce s jinými programy. Trochu si "osaháte" veškerá tlačítka, zjistíte, co k čemu slouží a jak to funguje. Samozřejmě, že k tomu asi budete potřebovat nějaký čas, ale postupujte v klidu, pomalu. Pamatujte, že zdaleka nepotřebujete pochopit a ovládat všechny funkce, protože nakonec jich stejně budete používat tak 20 %!

Takže, nejlepší je začít tak, že si zkrátka a dobře dáte nějaký konkrétní úkol a na jeho zvládnutí se naučíte využívat přesně jen ty funkce, které jsou pro vás podstatné. Můžete si například dát za úkol začít tím, že zjistíte, jak do TradeStation nebo MultiCharts vložit již některé z hotových a existujících strategií, jak si otevřít a zobrazit jejich kód a jak provést optimalizaci parametrů. To je určitě úkol, který za chvilku zvládnete vcelku v pohodě.

Trochu náročnější pro vás bude možná naučit se programovací jazyk EasyLangue. Ale nevzdávejte se tak snadno.

Začněte tím, že přijdete na to, jak naprogramovat nejjednodušší možnou podmínku - vstoupit na zítřejším OPEN, pokud dnes trh uzavře níže, než otevře (CLOSE < OPEN). Využijte slovník, poproste o radu v diskuzi, hledejte na internetu, využijte nápovědu z TradeStation nebo MultiCharts. Za chvilku na to přijdete - a bude to první krůček k tomu, abyste zvládli i zbytek.

Nevěříte? Tak vězte, že úplně stejným prvním krokem jsem začal i já. Ano, z dnešního pohledu mně to zabralo neskonale času - ale koukněte, nikdo není dokonalý, jasný? (I když naše manželky mají občas potřebu přesvědčovat nás o opaku!)

Pár rad a tipů na závěr

Pokud jste rozhodnutí pustit se do problematiky AOS, rád bych vám dal ještě několik rad a tipů závěrem.

1. Nepouštějte se do forexu

Vytvořit opravdu robustní AOS je na forexu extrémně náročné. Nemluvím zde o přeoptimalizovaných rádoby systémech (99 % jich stejně krátce po nasazení zemře). Hovořím o opravdu kvalitním, robustním AOS. Forex je extrémně saturovaný dalšími AOS od hráčů, kteří mají úplně jiné podmínky a zázemí než vy. Minulý rok jsem byl před semináři na kávě s jedním naším dlouholetým studentem, který se věnuje vývoji AOS na forexu už mnoho let (a sám mně přiznal, že až můj kurz Stavba, testování a obchodování intradenních breakout strategií, ho teprve "nakopnul" tím správným směrem) a který nedělá nic jiného, protože je to jeho práce na plný úvazek, a po našem rozhovoru jsem se dozvěděl, že za dobu, co mu trvalo najít a postavit první robustní AOS na forex (mnoho, mnoho dlouhých měsíců), já jich postavil na komoditní indexy téměř 20. Navíc téměř všechny do dnešního dne vydělávají i v živých trzích. Takže, poč si dělat věci zbytečně komplikované?

2. Pokud chcete stavět intradenní AOS, začněte na vyšších časových rámcích

Například zkuste 15minutový timeframe. Tyto časové rámce jsou z mé zkušenosti stabilnější, rychleji na nich najdete funkční AOS a celý proces také urychlí, protože se pracuje s menším objemem dat.

3. Pokud se nechcete programováním příliš zabývat, zkuste AdaptradeBuilder

Je to skvělý program k tomu, aby vám sám navrhnul nějaké zajímavé systémy a rovnou pro ně připravil i kódy. Můžete tedy získat mnoho inspirace a zajímavých nápadů už jen použitím tohoto programu.

4. Nechte si vysvětlit krok po kroku můj jednoduchý, ale vysoce funkční postup

Ano, můj již zmíněný webinář na AOS sice není zadarmo, ale ušetří vám dlouhé měsíce práce a frustrace. Ukazuji v něm totiž již prošlapanou a ověřenou cestu, navíc s ukázkou konkrétního systému.

Ať se vám daří - a nebojte se počítačů! Jsou to jen plechové bedny s trochu křemíku uvnitř.

Risk management se mi zdá omezující

Několik diskutujících naznačovalo, že je risk management může omezovat a raději se jím nechtějí příliš svazovat. Neumí si například představit pracovat s denním limitem ztrát, který by je nutil přestat obchodovat. Zde je potřeba si skutečně uvědomit dvě základní věci:

- Diskréční trading je především o psychice. A zejména začínající obchodníci začnou pod tlakem větších ztrát dělat chyby (například obchodovat agresivněji nebo netrpělivěji), čímž své ztráty mohou prohlubovat bez ohledu na svůj obchodní plán. Kdo toto nezažil, je mistr Zen, případně spíš nikdy neobchodoval s reálným kapitálem. Proto je naprosto nezbytné nastavit si určité „stopky“, po kterých si dáme oddych a vrátíme se k tradingu s čistou hlavou.

- Obchodní systém je nutné mít nastavený tak, aby nás risk management neomezoval. Většina začínajících traderů obchoduje podkapitalizována a jakýmikoli solidními pravidly risk managementu jsou pak z jejich pohledu příliš svázáni. To je bohužel důsledek právě podkapitalizace. Sám mám nastaven denní limit ztrát v e-mini na cca 2,5 % účtu denně. Ovšem skoro nikdy se mi nestane, že bych musel přestat obchodovat kvůli dennímu limitu ztrát, jednoduše proto, že si mohou dovolit snižovat počet kontraktů a tak omezit risk na obchod na skutečně velmi malý zlomek mého účtu.
Souhlasím tedy s tím, že je třeba brát všechny obchody, jak přicházejí. Současně ale musíme mít náš plán v diskréčním obchodování nastavený tak, abychom za žádných okolností neztratili například 10 % účtu během jediného dne. Pokud máte menší kapitál a obchodujete s jedním kontraktem, znamená to postavit si již dopředu obchodní plán takovým způsobem, aby nenarážel na hranice rozumného risk managementu. Například tak, že budete pracovat s menší frekvencí obchodů.

A samozřejmě platí, že čím je trader zkušenější, tím si může dovolit obchodovat agresivněji. Může si nastavit limity risk managementu volněji, protože dobře ví co dělá. U začínajících traderů toto ale neplatí.

Kdo neriskuje, nic nevydělá

Zisky jsou na burze spojené s riskem. Ovšem pokud se chcete příjmy z obchodování živit, musí být risk přiměřený. Pokud chcete oslnit v rámci nějaké soutěže a ukázat, že jde udělat 100 % za měsíc či podobně, pak samozřejmě volíte jiné strategie risk managementu. A buď se to podaří, nebo ne.

Pokud na trzích zatím nevyděláváte, máte malý účet, chcete se jednou obchodováním živit, ale současně máte pocit, že jediná správná odměna je 500 či 1000 % ročně, tak prostě cílíte na špatný cíl. Ano, občas se takové zhodnocení podaří i s přiměřeným riskem, ovšem není to norma. Pokud nevyděláváte, je rozumnější z počátku mířit na vyšší desítky procent ročně a současně se snažit striktně řídit risk. A že například 70 % p.a. z 5 000 USD jsou jen 3 500 USD, což není příliš atraktivní roční zisk? Prozradím vám jedno důležité tajemství. Jednak pokud tři roky po sobě zhodnotíte účet o 70 %, pak za tři roky bude částka na účtu již 24 565 USD (první rok je zisk 3 500 USD z 5 000 USD, druhý rok 5 950 USD z 8 500 USD, třetí rok 10 115 USD z 14 450 USD). Tj. nejen, že se na účtu začíná pěkně hromadit kapitál, ale můžete si být jisti, že pokud budete potřebovat, najdete kolem sebe vždy dostatek jiných lidí, kteří vám začnou rádi svěřovat část svých úspor k zhodnocení. Podstatné ale je, abyste dokázali peníze vydělávat s jasně limitovaným riskem a systematicky.

Mimochodem 70 % ročně znamená 5,8 % zhodnocení měsíčně. A jsme tak u tabulky z minulého článku. Budete-li cílit na podobné zhodnocení, musíte si ve svém plánu nastavit vše tak, aby průběžný risk byl adekvátní cílovému zhodnocení.

K danému zhodnocení ještě jedna poznámka. Konkrétní číslo není důležité, protože se bude lišit obchodník od obchodníka. Samozřejmě, že jsou obchodníci, co dokáží obchodovat lépe, a pak ti, kteří obchodují hůře. Ovšem začátečníci, kterým „se nechce makat pro nic“ (viz některé příspěvky v minulé diskuzi), to budou mít vždycky těžké. Jednoduše budou za tři roky stále na stejném místě, kdežto jiní, kteří půjdou „pomalou cestou“, budou mít najedou svoji historii „přiměřených zisků budovaných s rozumným riskem“, na které lze již stavět.

Co když mám menší kapitál než 5 000 USD?

Velkou debatu spustila skutečnost, že jsem do tabulky zahrnul příklad účtu až od 10 000 USD a výše. Znamená to, že se s 5 000 USD nedá obchodovat? Samozřejmě, že dá, ale jen pokud se vejdete do rozumných parametrů risk managementu. Často to znamená větší trpělivost a nadhled. Už jen proto, že přiměřené zisky naskakují opravdu pomalu a risk management může obchodníka omezovat. Určitě je také dobré volit levnější trh (z e-mini třeba YM, spíš bych volil ale swingové obchodování ETFs), skutečně obchodovat co nejopatrněji a cílit na přiměřené roční zhodnocení.

Že profesionál dokáže s takovým účtem obchodovat bez problémů i dravější trhy? No to samozřejmě není žádné překvapení. Zkušenost a um je ale třeba si vypěstovat.

Napadá mě takový příměr – každý víkend se aktuálně snažím windsurfovat na Atlantiku. A přestože jsem dřív windsurfoval na moři, vlny oceánu dělají své a jsem každou chvíli ve vodě. Mám přitom podobné vybavení jako profíci, co si to okolo mne sviští ohromnými rychlostmi a všem nám fouká stejný vítr. Všichni přitom používáme stejné jednoduché strategie – prostě nastavíme větru plachtu a jedem. Já jsem na prkně zatím nejistý, vše si osahávám, a proto se mi zatím nedaří. Musím být trpělivý, opatrný a postupně se zlepšovat. Kdyby se za každý pád do vody platila „pokuta“, musel bych se připravit na to, že potřebuji z počátku pěkně naditou peněženku.

A v tradingu je to podobné. Začátečník může používat stejné strategie jako ziskový obchodník, ale bojuje s celou řadů vlivů – jednou ho může zaskočit vyšší volatilita, jindy chop. Dělá chyby, které se vypilují zkušeností. Zkušenost ovšem nezískáte jinak než tím, že danou věc budete dělat – tj. nejlépe živě obchodovat. Proto doporučuji začínat raději s větším účtem. Nikoliv proto, aby člověk obchodoval hned s multipozicemi, ale proto, aby si mohl dovolit riskovat skutečně malé procento účtu na jeden obchod (třeba 0,5 % účtu). Nestresoval se a pomalu se posouval vpřed.

Ještě co se velikosti účtu týče. Rozumím tomu, že našetřit například 10 000 USD není snadné, ale není to zas tak nereálné. Vždy k tomu zdůrazňuji, že vydělat podobné menší peníze je mnohem snazší mimo burzu než na ní. Tím chci říct především to, že pokud se někomu zdá podobná částka naprosto závratná, tak to na burze nebude mít jednoduché.

Nicméně ano, dá se začít s částkou třeba 5 000 USD, ale je dobré věci skutečně pečlivě promýšlet právě z pohledu risk managementu. Protože podobně malý účet lze vymazat v e-mini opravdu hodně rychle.

A co mikroloty? Vždyť mohu začít obchodovat třeba s 500 USD dolary.

Vždy se najde reakce vyzdvihující existenci tzv. mikrolotů coby finálního řešení problémů s nedostatečným kapitálem. K tomu mohu říct především to, že na standardní burze mikroloty neexistují. Je třeba je obchodovat na forexu či CFDs, což je svět sám o sobě. Trhy typu e-mini Russell 2000 není z mé zkušenosti úplně možné porovnávat s Eurem. Každému může vyhovovat něco jiného, sám obchoduji pouze burzovní produkty se zaměřením na indexy a klasické komodity.

Pokud se ale zaměřujete na obchodování měn, mohou být mikroloty cesta, jak si trh osahat s menším riskem. S tím souhlasím. Pokud je ovšem váš jediný rizikový kapitál 500 USD (a nehrozí, že byste dali dohromady větší účet), je pak otázka, zda-li se tradingu věnovat. Osobně neznám nikoho, kdo by se s podobným kapitálem stal fulltime traderem (tj. vypracoval se z dané částky na nějaký dostatečně veliký účet v řádech vyšších desítek tisíc dolarů) a pokud zde takový člověk je, tak jej znovu vyzývám, ať se ozve a rád s ním udělám rozhovor. Osobně nemám proti mikrolotům absolutně vůbec nic, jen jde o to, že při obchodování s 500 USD se naše profity dostávají na úroveň skutečně mikrozisků a je otázkou, zdali není efektivnější trávit čas nějakou jinou činností a zda-li si při podobném tradingu nějakým způsobem skutečně trénujeme obchodování více než na simu.

Nicméně při obchodování měn s větším účtem mohou být určitě mikroloty zajímavým nástrojem pro řízení rizika, neboť i při účtu například 10 000 USD lze provádět mnohem efektivnější position sizing než se stejným účtem u futures.

Ovšem jak jsem již zmínil, osobně bych obchodování měn na forexu úplně nezaměňoval s obchodováním komodit na burze. Oba světy mají svá specifika a osobně z řady pro mě velmi dobrých důvodů preferuji burzovní svět futures, na kterém stavím své strategie.

Velkorysé myšlení bohužel nepatří u nás k běžnému úkazu a svým způsobem chápu proč: I já vyrůstal v dogmatech mých rodičů (kteří svá dogmata získávali od všemocné KSČ), která byla především o tom, že jako poslušní občané musíme být při zemi, mít neustále sklopenou hlavou a hrát bezpečně - ve stylu, že základem kariéry je VŠ (v dnešní době totální nesmysl) a že je hlavně důležité nevybočovat z davu (to znamená chovat se poníženě a potlačovat jakékoliv touhy být lepší nebo jiný).

Po revoluci jsem však hodně rychle přišel na to, že s takovým myšlením člověk nemá šanci přežít (natož tak se někam vypracovat) a tak snaha vybočovat z davu se ukázalo jako jediná cesta, jak se vymanit z průměrné šedi životů většiny. Mimo jiné i proto jsem se pustil do v té době tak exotické profese, jako je trading, a proto také dělám věci, které většina lidí nedělá (nechodím nikam do práce, nemám žádnou hypotéku, nevlastním žádnou nemovitost, i když bych s klidem mohl i několik, utrácím nehorázné sumy jen za nejlepší jídlo a suroviny, pravidelně medituji a zakládám na tom velkou část svého úspěchu, a jsem schopen za cestování a letenky utrácet tolik, kolik stojí luxusní automobil - který však zase až tak oproti cestování nepotřebuji, protože nemám potřebu podléhat moderním symbolům bohatství). Zkrátka a dobře jsem zjistil, že dělat věci jinak, než dělat to, co ostatní, je sice možná proti tomu, co máme v DNA (prehistorický předpoklad, že v grupě lépe přežijeme), ale zase nám to může dát mnohem zajímavější život a splnit si obrovské množství cílů.

Abychom ale vůbec sami sebe do takového myšlení dotlačili, myslím si, že základem je vždy totéž: nebát se mířit vysoko, uvažovat velkoryse.

Nechápejte mě zde špatně..

Nechápejte mě zde špatně. Rozhodně nehovořím o tom, abychom se vznášeli v oblacích. Vznášet se v oblacích je nejhorší možná věc, protože to není stav, který vede k naplnění velkých cílů. Je to stav, který v našem mozku vytvoří přílišné vybuzení, ale zároveň již nenechává prostor pro racionální a pragmatické uvažování k tomu, abychom dokázali projít nesnadnou cestou plnou překážek, která k vysokým cílům vede. Přesto myslet velkoryse a ve velkém je kriticky důležité. Takže, o čem vlastně hovořím?

Nejlépe bych to asi demonstroval na nedávném rozhovoru s předním českým technologickým investorem Ondřejem Bartošem. Ten si ve zmíněném rozhovoru povzdychnul, že krom disciplíny chybí lokálním startupům především velkorysé myšlení: Většina kluků s dobrými nápady uvažuje jenom v rámci České a Slovenské Republiky, ale globální přesah už je příliš nezajímá, přitom internet je jediné médium, se kterým můžeme působit celosvětově odkudkoliv na světě. Zkrátka a dobře - většina startupů má problém uvažovat mimo náš malý lokální rybníček, raději si chtějí "bastlit něco u piva". (Jako opačný problém pak uvedl startupy, kdy autoři jsou naopak snílky, kteří chtějí hned otevírat kanceláře v Sillicon Valey, ovšem ještě nezačali ani budovat prvotní potřebné základní krůčky).

Podívejte: Myslet v malém vás nikam neposune. Jasně, ani vás to nevykopne ze zóny komfortu, nebude vás to konfrontovat s vaší vlastní leností, pohodlností a především sebedůvěrou. Nebude vás to nutit jít za své hranice a posouvat je pořád dále. Ale také se prostě nevymaníte z průměru. Nikdy se nesvezete v posledním Ferrari, nikdy si nepostavíte dům svých snů (bez hypotéky), nikdy nepoletíte první třídou, nikdy neuvidíte nejkrásnější ostrovy v Karibiku, nikdy nezažijete relax v nádherných spa hotelech nebo já nevím co vše ještě, po čem všem toužíte. Prostě si život tak nějak necháte proběhnout mezi prsty v průměru (a opět, nechápejte mě špatně, není na tom nic špatného, většině lidí to zřejmě vyhovuje).

Proto bych rád nyní navrhnul následující: Všechny plány, o čem nyní uvažujete, ať už v tradingu, nebo mimo trading, znásobte 3x až 10x (každému dle chuti). Udělejte z toho pro sebe nový standard, vykašlete se na to, že vám lidé kolem vás budou říkat, že jste blázen (většinu lidí ve skutečnosti děsí představa, že byste to dokázali, že by se vám to povedlo - protože jak by pak vypadali oni!), neposlouchejte většinu, protože ta ve svém průměru s vysokou pravděpodobností zůstane do konce života a snažte se co nejvíce brát si příklady z lidí, kteří žijí jinak, kteří nepatří do šablony většiny, kteří si sami dávají (a také realizují) vysoké cíle, kteří něco dokázali. Přestaňte koukat na zprávy a začněte místo toho číst časopis Forbes.

A ještě něco..

No a ještě něco. Dávejte také pozor, abyste se zároveň nestali jen pouhými snílky. Kolem sebe vidím neustále hodně lidí s nekonečno nápady, ale velmi málo lidí, kteří by měli vůli a disciplínu tyto nápady realizovat. Raději budou o nich mluvit, než je realizovat.

Takže, až své aktuální plány a cíle 10x znásobíte, tak si také hned sedněte a napište si, jak konkrétně na nich začnete pomalu pracovat. Určete si, kdy si na jejich realizaci vyčleníte čas, kde chcete být za jakou dobu, jaké konkrétní kroky k tomu musíte začít podnikat - a pomalu začněte. Ovšem před sebou mějte pořád svůj velký a velkorysý cíl - a snažte se chovat velkoryse o během celé své cesty. Čím více budete velkorysí, tím více se vám bude velkorysost vracet.

Takže, hurá do práce.

A závěrem si dovolím ještě jednu inspiraci, ukázku toho, čemu říkám velkorysé myšlení. Dávám zde úryvek jednoho pár let starého příspěvku ze spreadové diskuze, který tam vložil náš student Lukáš (studenti spreadů s přístupem do této diskuze si mohou příspěvky Lukáše dohledat):

"....Velmi mě inspiroval Tomáš na kurzu, kdy se zmínil o dvou svých studentech. Jeden zhodnotil svůj účet o 300 % a druhý že žije v Manchesteru a je taky velmi úspěšný. Jelikož já jsem taky právě v Manchesteru, tak jsem si řekl, že to prostě musím dokázat. Takže první hranice byla 300 %, pak 500 % a v létě jsem si dal hranici 1 000 %. Ve své hlavě mám jen úspěch, vůbec si nepřipouštím prohru."

(Poznámka: Lukáš skutečně téměř 1000 % zhodnocení za rok ve spreadech dokázal - viz jeho zbylé příspěvky).

Miřte tedy stejně vysoko, nebojte se dávat si pořádné cíle. Zároveň ale zůstávejte při zemi a nezapomínejte, že cesta do oblak vede skrze boj s nekonečnem drobných překážek. Dokážete to. Vím to. Věřím vám a fandím vám. Nejsem o moc jiný než vy a také jsem to dokázal. Jen se nebojte mířit vysoko a vybočit z davu.

Téma dnešního článku považuji za jedno z nejdůležitějších, které na Finančníkovi najdete. Podrobně se podíváme na řízení risku v intradenním obchodování a konkrétní parametry, které by si každý trader měl při svém tradingu hlídat. V článku uvádím také má doporučení pro konzervativní risk management při práci s malými účty.

Jak jsme již na Finančníkovi mnohokrát psali, to jediné, co může trader při svých obchodech skutečně ovlivňovat a řídit, je risk. Zisky a ztráty přicházejí tak, jak diktuje trh. Vstoupíme-li do trhu na perfektně vypadajícím trendovém patternu a trh se nerozjede, pak prostě není v našich silách inkasovat profit-target. Vystoupíme na B/E, možná se ztrátou, ale není to žádná chyba. Trading je o pravděpodobnostech. Podobné vstupy, založené na ověřeném plánu, je nutné zkoušet exekuovat stále dokola a časem některý z nich vyjde a nadělí výraznější profit. Abychom se však mohli na konci měsíce a roku radovat ze zisků, je třeba neustále kontrolovat risk. Nikdy nesmíme dovolit, abychom v rámci našeho tradingu kdykoliv ztratili více „než je nutné“ například proto, že začneme být příliš agresivní v trhu, který se nehýbe.

Většina obchodníků na Finančníkovi dnes používá stop-loss. To je jednoznačně základní kámen risk managementu, ovšem sám o sobě nestačí. Pokud obchodník během jednoho dne zinkasuje například 10 stop-lossů po sobě, tak je to vesměs stejné, jako by žádný stop-loss nepoužíval.

Součástí každého obchodního plánu, a zejména těch pro diskréční intradenní obchodování, musí být komplexní pravidla risk managementu, která je třeba absolutně dodržovat. Vesměs vás podrží před tím největším nebezpečím, kterému intradenní obchodníci čelí – a to nepřiměřeně velké jednodenní ztrátě, která vznikla tím, že trader z určitého vnitřního důvodu začne obchodovat výrazně agresivněji než obvykle.

Zde je přehled základních parametrů risk managementu, které byste ve svých obchodních plánech měli mít nadefinované:

Velikost základního stop-lossu (ideálně ve vztahu k velikosti účtu – tj. například max. 1 % účtu).
Maximální denní ztráta.
Maximální týdenní ztráta.
Maximální měsíční ztráta. Maximální počet po sobě ztrátových obchodů během dne. Celkový drawdown strategie, po kterém ji přehodnotíme, případně přejdeme na SIM.

Osobně doporučuji pracovat i s parametrem, kterému můžeme říkat „perfektní denní profit (PDP)“. (sám mu říkám denní profit target, ovšem to v některých lidech neustále evokuje dojem, že by to mělo být profit, kterého se snažím každý den dosáhnout, což tak není). PDP je jednoduše částka, kterou z pohledu našich historických záznamů považujeme za určité optimální maximum našeho denního obchodování. Například se nám podaří uzavřít obchod na všech profit targetech. Osobně v takovém případě doporučuji buď přestat obchodovat, nebo obchodovat méně agresivněji (například s výrazně menším počtem kontraktů). Rozhodně bychom měli mít v plánu alespoň pravidlo, že jakmile dosáhneme PDP, potom skončíme, pokud by náš denní zisk klesl zpět na polovinu PDP.
Je to jednoduše proto, že PDP je to, pro co obchodujeme – ne každý den se nám perfektní denní profit podaří zinkasovat a jsou to právě tyto dny, které posouvají naši equity vzhůru. Přesto spousta ztrácejících obchodníků dokáže v určité euforii po dosažení PDP obchodovat dál, aby na konci skončila ve ztrátě. A to je velmi špatně.

Co znamenají maximální denní, týdenní a měsíční limity ztrát? Jsou to jasně nastavené finanční hranice, které se trader musí naučit nepřekračovat. Ztráty vznikají v tradingu nejrůznějšími způsoby. Ty největší ovšem inkasují v diskréčním obchodování tradeři skrz různé emoce, případně proto, že obchodují špatnou strategii v neadekvátní struktuře trhu (například protitrendově v silném trendu). A vždy je nutné vědět kdy přestat, abychom nespadli do příliš velkého drawdownu, ze kterého bude obtížné se dostávat.

Mnoho začínajících obchodníků nemá nadefinované žádné hranice denních limitů ztrát a během dne jsou schopni ztratit třeba 10 % svého účtu. To je pochopitelně devastující nejen pro účet samotný, ale i pro psychiku tradera. Je nutné skončit v okamžiku, kdy je ztráta ještě přiměřená. Dát si od trhů trochu odstup, zklidnit se, znovu zanalyzovat situaci a teprve následující den obchodovat dál.

Dosažení týdenní nebo měsíční maximální ztráty jasně indikuje, že něco není v pořádku. Možná se v trhu změnila volatilita (a náš přístup na to nebyl upraven), možná že trhy mají aktuálně takovou strukturu, kterou trader neumí obchodovat. U začínajících obchodníků je dost dobře možné, že nepracují s dobře postaveným obchodním plánem. Opět nesmíme dopustit, abychom v jednom týdnu (nebo měsíci) ztratili příliš velkou část účtu. Pokud se trader v týdnu blíží hranici maximálního týdenního drawdownu, měl by přestat daný týden obchodovat a v klidu se věnovat analýze toho, co se v grafu děje a připravit se na obchodování další týden. Je to mnohem lepší, než pokračovat dál a například se snažit v pátek agresivně ztrátu dohnat a nakonec během jednoho týdne ztratit třeba 20 % svého kapitálu.

Jaké zhruba doporučuji hodnoty risk managementu pro diskréční obchodování svým studentům?

Dopředu musím upozornit, že čím menší účet, tím je bohužel obchodování náročnější, neboť nedává traderovi příliš prostor pro manévrování. S větším účtem si může trader dovolit snížit v drawdownu pozice a obchodovat s menším riskem, při obchodování jednoho kontraktu toto nejde.

Současně je třeba si uvědomit, že následující hodnoty představují obecnější doporučení pro začínající tradery, kteří se musí striktně naučit řídit svůj risk a neustále kontrolovat své ztráty. Jakmile je trader zkušený (dlouhodobě vydělávající), může si dovolit obchodovat agresivněji pro agresivnější profity. To znamená, že může pracovat s vyššími limity, protože ví, že umí obchodovat dostatečně dobře na to, aby se dostal i z hlubších drawdownů. Ovšem u začínajících traderů výrazně doporučuji pracovat s risk managementem nastaveným v následujících intencích. Alespoň do doby, než dokážete konzistentně (několik měsíců minimum) vydělávat s uvedenými parametry.

Pochopitelně, že o hodnotách uvedených v tabulce lze diskutovat s ohledem na konkrétní obchodování plán. Ovšem neustále je třeba zachovávat určitou zdravou proporci mezi tím, co riskujeme a co můžeme vydělat. Často zde píši, že intradenní obchodování musí být především o stabilních příjmech, na které pak můžeme aplikovat s vyšším účtem position sizing. Ten ale vytváří obchodování agresivnější. Proto je velmi důležité naučit se už od malých účtů zachovávat zdravý poměr mezi našimi výdělky a maximální možnou ztrátou.

Minimální měsíční zisk je v tabulce uveden jako reference částky, kterou by trader měl dosahovat při daném risku coby rozumné minimum pro konkrétní velikost účtu. Samozřejmě, že pokud je trader zkušenější, může obchodovat pro vyšší zisky. Ovšem ze zkušenosti vím, že uvedené částky představují pro začínající tradery rozumné cíle, které není, při dobré kontrole risku, z počátku tak úplně jednoduché systematicky dosahovat. Pochopitelně, že jde o čistý zisk po odečtení komisí.

Maximální počet obchodovaných kontraktů ukazuje, kolik kontraktů si můžeme přibližně dovolit najednou obchodovat (v e-mini) při daném účtu. Opět je to velmi orientační údaj, který je třeba upřesnit s ohledem na konkrétní obchodní plán. Nicméně parametr jsem uvedl, aby bylo zřejmé, že při vyšší účtu můžeme svůj risk ovlivňovat i tím, že budeme obchodovat například jen 1 kontrakt místo 3  v okamžiku, kdy se pomalu blížíme dennímu limitu ztráty a musíme být již výrazně opatrnější.

Z tabulky sami vidíte, že čím menší účet obchodník má, tím je samozřejmě obchodování obtížnější. Je absolutně nezbytné vybírat si jen nejsilnější obchodní situace nabízející současně co nejmenší risk (tudíž pracovat s levnějšími trhy atd.). Ale tak to bohužel je – čím vyšší účet obchodník má, tím flexibilnější je i v otázce řízení risku. Na druhou stranu lze z menších účtů postupně vyrůst do větších účtů, kde pak začne obchodník vydělávat čím dál více. Ovšem aby toho dosáhl, musí se skutečně naučit kontrolovat své emoce (především chamtivost a ego) a v trhu risk.

Úvodem připomínám, že sám nemám s trhem NQ žádné praktické zkušenosti, můj trh je TF, který obchoduji téměř výhradně. Nicméně, patterny a principy FinWin jsou univerzální, aplikovatelné na kterémkoliv trhu (komodity, akcie, forex) i timeframe, proto v samotných vstupních situací nejsou zase až takové rozdíly.

Pro srovnání jsem 2minutový graf, který mnoho obchodníků používá a zároveň takový obchodní den, který nabídnul poměrně dost vstupů, a to jak trendové, tak protitrendové. Konkrétně 20. května 2013 - tj. poměrně nedávný obchodní den.

Takže, pojďme obchod za obchodem.

Obchod 1

Krátce po otevření dne se vyrýsovala agresivnější nákupní příležitost 0/v long na trhu TF. Obě EMA nám ukazují počátek nového trendu. Máme drobnější potenciál k HOD a zároveň jsme na horní polovině 50% rtcmnt. Situace je agresivnější z toho pohledu, že máme patu "véčka" na hranici +100, což však, jak víme z E-mini I, je za určitých okolností akceptovatelná hranice. Toto by byla agresivnější, ale validnější okolnost, zejména pro toho, kdo se specializuje na začátky obchodní seance.

Oproti tomu graf NQ už by nás do tohoto obchodu nepustil. Zde je totiž pata "véčka" už opravdu příliš vysoko. Nakupovali bychom tedy pouze v trhu TF, na NQ bychom byli bez obchodu.

Obchod 2

Po vyčerpání úvodního růstového pohybu přichází divergence a s ní i prodejní signál 2x100 short podpořený divergencí. Signál je stejně validní na obou trzích, na NQ máme viditelně větší potenciál k 50% rtcmnt. Také na NQ tento pohyb korigoval až k EMA204, zatímco na TF pouze k 50% rtcmnt. Jinak se ale jednalo o totožný obchod - pouze NQ nabídnul delší dobu poklesu.

Obchod 3

Zde nastal první skutečně výraznější rozdíl.

Trh TF nám nabídnul regulérní nákupní signál 0/v TNG. Zároveň už také doběhla korekce k 50% retracementu, takže bychom již byli pravděpodobně venku na předchozím short pohybu a s klidem bychom mohli etablovat novou pozici do směru long.

Oproti tomu NQ žádný long signál nenadělil, struktura swingů rozhodně neříkala "long" (ale podporovala naopak další pokles) a zároveň ještě nedoběhla korekce k 50% retracementu, takže bychom pravděpodobně byli stále short.

Toto by tedy byla velmi zajímavá situace v momentě, kdy bychom obchodovali oba trhy současně. Na jednom bychom byli long a očekávali růst, na druhém stále setrvávali short a očekávali ještě trochu pokles. Svým způsobem by jedna pozice hedgovala druhou. Nakonec by dobře dopadly obě dvě pozice. Skutečně poměrně výrazný rozdíl mezi oběma trhy.

Obchod 4

A máme tu další drobný rozdíl.

Na trhu TF by se vyrýsoval další 0/v TNG long. Pravděpodobně bychom stále setrvávali i v předchozím longu, takže by se jednalo o navýšení již etablované pozice (tj. přidání dalšího kontraktu). Oproti tomu NQ stále bez signálu. Určitý signál by sice přišel o 3 úsečky později, ale ten by nebyl dle mých pravidel. Čekal bych totiž na variantu 0/v NT (viz E-mini II), která by nepřišla.

V tomto případě by tedy obchod byl provedený jen na TF, na NQ nikoliv. Trh TF se nám navíc zde značně rozjel a profit by byl potenciálně velmi slušný (určitě největší profit celého dne), kdežto NQ daný den příliš nerostl, stagnoval a později se otočil na svém HOD, takže oproti TF by i potenciální signál příliš žádnou příležitost nenabídnul.

Obchod 5

Určitá nákupní situace se později vyrýsovala pouze na NQ, na TF nikoliv. Drobný potenciál k HOD zde je, takže by se zobchodovat dalo. Nicméně profit by byl minimální, spíše B/E, zatímco na TF bychom z předchozího obchodu byli již ve slušném otevřeném zisku.

Obchod 6

Už máme sice po 18. hodině, ale tuto situaci bych ještě rád okomentoval, protože je opět poměrně důležitá a rozdílná.

Na obou trzích došlo k vyčerpání na HOD a vytvoření protitrendového signálu. Nicméně na TF bych takovýto signál spíše nepokoušel, protože trh daný den poměrně dost rostl. Na NQ však došlo ke stagnaci na HOD a zároveň nuancím potvrzujících vyčerpání, které známe z E-mini II. Short bych tedy zřejmě risknul (avšak zřejmě až po prolomení EMA34) s potenciálem k 50% rtcmnt, což by byl obchod, který by se později potvrdil jako správný.

Zdánlivě tedy stejná situace, podstatou a myšlenkově však poměrně rozdílná.

Závěr

Musím říci, že jsem při psaní tohoto článku byl sám poměrně překvapený, jak zásadnější rozdíly mezi oběma trhy mohou být. Z ukázek výše je patrné, že daný den by byl mnohem lepší pro TF, což je trh obecně volatilnější a nabízí větší pohyby (a tudíž i příležitosti), ale to zdaleka nemusí být vždy pravidlem. Jiné dny totiž vidíme růst na NQ a TF spíše stagnovat, takže v takové dny mohou být lepší příležitosti právě na NQ.

Dává mně docela smysl úvaha na téma, zda by se nevyplatilo obchodovat oba trhy současně. Pro obchodníky, kteří již na to mají vypěstovanou disciplínu a chápou obchodování dvou trhů současně jako rozumnou diversifikaci, nikoliv jako naivní myšlenku "budu klikat více, takže budu i více vydělávat", by toto mohlo být velmi zajímavé: Například místo dvou kontraktů na TF rozdělit riziko mezi trh TF a NQ může přinést dost zajímavou a zásadní diversifikaci. Ovšem pozor, je třeba myslet na normalizované riziko, aby tato diversifikace dávala smysl. Tj. u trhu NQ by muselo dojít k obchodování tolika kontraktů, aby došlo ke srovnání průměrného risku a zisk s trhem TF. Určitě by ale mohlo dojít k velmi zajímavému výsledku. Ostatně programy jako MSA umožňují toto simulovat (pokud by měl někdo o program zájem, napište mně o slevu, je zbytečné platit plnou cenu, pro čtenáře máme slevové kupóny) - stačí totiž spojit backtest ze dvou trhů současně (jen u NQ nastavit adekvátní počet kontraktů) a hned uvidíte, jak by mohla taková diversifikace pomoci právě vám.

Zejména pro nové obchodníky, kteří nikdy samostatně nepodnikali, přináší trading mnoho rizik. Jde o prostředí, kde vás nikdo nebude jakkoliv kontrolovat, nikdo vám nebude nastavovat žádné hranice ani vás jakkoliv omezovat. Je jen zcela na vás, kolik hodin denně budete trávit s grafy, kolikrát denně kliknete myší… Nečetl jsem žádné konkrétní studie, ale z pozorování je mi jasné, že i v tradingu může jednoznačně existovat syndrom vyhoření stejně jako v zaměstnání či podnikání. Prostě děláme-li určitou činnost intenzivně bez dostatečného odpočinku a pod vysokým stresem, naše tělo si najde způsob, jak se pokusit z daného koloběhu vyskočit. A je-li to formou kolapsu či nemoci, zašly věci bohužel již příliš daleko.

Trading je vhodný především pro lidi s dostatečně silou osobností na to, aby si dokázali věci rozumně plánovat a své plány dodržovali. A toto platí nejen o samotném obchodním plánu, ale i celkové životosprávě.

Co mohu v této oblasti poradit?

Je potřeba rozumně nastavit dobu, kterou trávíme v plné koncentraci nad grafy. Toto se pochopitelně odvíjí od stylu obchodování, ale ani u intradenního obchodování není rozumné trávit sledováním trhů například osm hodin denně. Sám sleduji intradenní trhy většinou nejvíce 3 hodiny denně. A to ještě pracuji se zvukovými alerty, kdy se na obchodování plně soustředím jen v okamžiku, kdy se trhy obchodují v předpřipravených zónách (viz Petrův aktuální styl intradenního obchodování). Jsou-li trhy některý den „mrtvé“, často vypínám počítač dříve. Pochopitelně, že se mi stane, že mi uteče některý ziskový vstup v době, kdy grafy nesleduji. Ovšem proto obchoduji intradenně – za měsíc mám potenciálních vstupů k dispozici celou řadu. S tím je spojené často opakované téma přiměřeného očekávání výdělků (viz Absence přiměřených očekávání může být hlavní překážkou od konzistentních profitů, Když nevíte kudy kam (3): snižte očekávání). Jednoduše se nesnažím zobchodovat v trhu každý pohyb, nemířím na měsíční zhodnocení kapitálu ve stovkách ani vyšších desítkách procent. A pokud si postavíte realistický roční cíl – například ve vyšších desítkách procent zhodnocení kapitálu – pak zjistíte, že opravdu není potřeba dělat každý den mnoho…. Nezapomínejte, že v tradingu platí, že méně je často více.

Pokud se cítíte unaveni a vyčerpání sledováním trhům je v každém případě nejlepší čas dát si pauzu a přemýšlet, jak si věci nastavit jinak. Trading by měla být cesta ke svobodě, nikoliv k sebedestrukci. Navíc existuje mnoho různých stylů tradingu, které mají zcela odlišné časové nároky – například otevřené spreadové pozici se denně věnuji tak cca 10 minut, opce obchoduji také spíše v pozičním stylu, existují cesty automatizace tradingu a podobně.

Je samozřejmě potřeba uvědomit si, že doba aktivního tradingu neznamená veškerý čas, který s obchodováním trávíme. Sám přemýšlením nad tradingem trávím mnoho hodin, ale nejde již o činnost, která by byla nijak stresující – čtu si některou knihu, přemýšlím o svém obchodním plánu, v kavárně si mohu procházet svůj obchodník deník a podobně.

Stres vytvářený aktivním tradingem je nutné kompenzovat fyzickou aktivitou. Jinak řečeno je nutné naučit se žít mimo počítač. Je to opět stejné jako v běžném zaměstnání. Budete-li deset hodin denně pouze sedět u počítače a vaše fyzická aktivita se omezí na přesun do a z auta, bude z vás za pár let troska. Vaše tělo bude mít pravděpodobně nejen velikost XXL, vaše mysl bude podobně unavená jako vaše tělo. Ale co vám projde v běžném zaměstnání, trhy netolerují. Úspěšní tradeři musí mít neustále silnou vlastní motivaci posouvat se dál, být aktivní a schopní invence. To se neslučuje s přílišnou unaveností a apatičností. Sám sportem strávím přibližně polovinu doby, co aktivně daytraduji – tj. cca 1–2 hodiny denně. A nemusí jít vždy o cvičení v tělocvičně. Stačí se projet na kole, zajít na golf či vyrazit na windsurf. Je to pochopitelně ryze individuální, ale z mé zkušenosti je nutné, aby si trader našel nějaké aktivní vyžití mimo svůj počítač. Energii, kterou člověk získá pohybem pak může naplno použít při aktivním sledování grafů.

A když není čas kvůli dalšímu zaměstnání? Pochopitelně, že začátky tradingu bývají nejtěžší, ale pamatujte na to, že „baterky“ máte jen jedny. Pokud přijdete domů unavení po osmihodinové stresující práci, není patrně úplně optimální sednout ke grafům a sledovat je další čtyři hodiny. Můžete zkusit intradenně obchodovat například jen posledních 45 minut denní seance (kdy se trhy také často zajímavě hýbou) nebo zvolit některý zmiňovaný pomalejší styl tradingu.

Nezapomínejte na rozumné stravování. Finančník není server o stravování a nebudu se zde proto pouštět do nějakých konkrétních rad. Je ale třeba neustále pamatovat na to, že tělo a mysl jsou propojené. Budete-li mít životosprávu postavenou na rychlém fastfoodovém jídle v krátké pauze mezi celodenním sledováním Eurexu a US trhů, doplněné pravidelnými dávkami 2 litrových lahví coly, pak je velmi pravděpodobné, že si potenciálních zisků z tradingu příliš dlouho neužijete. Byť to tak na první pohled nemusí vypadat, trader by z mé zkušenosti měl pracovat nejen na svých obchodních strategiích, ale i na sobě samém, neboť při obchodování spolu vše velmi úzce souvisí.

Shrnutí

V dnešním článku jsem chtěl jen připomenout, že trading by měl být jen nástroj ke svobodnému životu, nikoliv cíl. Není dobré fixovat celý svůj život jen na grafy. Už v počátku práce na tradingu je nutné věnovat pozornost dalším důležitým prvkům našeho života – vztahům a zdraví. Protože jakmile trading začne generovat zajímavé příjmy je důležité, abychom si je dokázali ve zdraví užít. Pokud s tradingem začínáte, věnujete se mu již nějakou dobu, ale sami cítíte, že například příliš intenzivně sledujete intradenní grafy a jste vyčerpaní, nikdy není špatná volba dát si na chvíli pauzu a přemýšlet jak dělat věci jinak a lépe. A právě tuto část mám na tradingu nejraději - vždy existuje nějaká lepší cesta, kterou se můžeme vydat.

Co je to Adaptrade Builder

Jedná se o program, který s pomocí genetického programování sám navrhuje a testuje automatické obchodní systémy pro programy TradeStation, MultiCharts a MetaTrader. Do programu pouze vložíte data trhu, na kterém chcete nechat systém vybudovat a nastavíte parametry svého budoucího systému, jako například jaké indikátory má systém používat, kolik má mít za den maximálně obchodů atd. Program Adaptrade Builder pak s pomocí sofistikokvaných algoritmů sám začne navrhovat tisíce strategií a postupně se snažit hledat takovou, která bude odpovídat vašim požadavkům.

Více o programu v článcích:

• Adaptrade Builder - jak může vypadat genetické generování obchodních systémů?
• Adaptrade Builder - jak může vypadat genetické generování obchodních systémů II?
• Adaptrade Builder 1.2 - nejrychlejší dostupný návrhář strategií současnosti
• Adaptrade Builder 1.2.3.0
• Genetické algoritmy: K čemu jsou pro trading dobré?
• Trading a genetické algoritmy - otázky a odpovědi

Doporučení ohledně robustnosti

I když je program Adaptrade Builder naprosto unikátní software s neuvěřitelnými možnosti, pozor také na to, že každý AOS musí být v prvé řadě podpořen opravdu řádnými a tvrdými testy robustnosti, pokud má v budoucnu fungovat. Osobně jsem strávil několik let, než se mně podařilo přijít na to, jak přesně a s jakým postupem testy robustnosti aplikovat, abych dokázal rozpoznat opravdu robustní systémy s velkou pravděpodobností, že budou fungovat i v budoucnu. Doporučujeme tedy také online seminář Stavba, testování a obchodování breakout strategií, který se této oblasti vyčerpávajícím způsobem věnuje.

Manuál k Adaptrade Builder zdarma a sleva na program

Kompletní manuál k programu Adaptrade Builder si můžete stáhnout zde.

Příručka je ve formátu PDF a pro její čtení je třeba mít v programu nainstalovaný program Adobe Acrobat Reader.

1. Základem je trend.

V mém obchodování je trend alfa-omega. Ať už v diskréčním, nebo automatickém obchodování. V případě automatických breakout-strategií se v podstatě snažím předpovídat začátky trendů a s takovými se pak svést. V případě systému FinWin se snažím nejprve trend rozpoznat a pak na něj reagovat. Dokonce i protitrendové obchody vyžadují, abychom uměli číst a rozpoznat trend - protože nezřídka až po jeho vyčerpání můžeme začít časovat protitrendové obchody. A trend, jakožto základní předpoklad a požadavek, nalezneme i u komoditních spreadů: Zde zase pro změnu vybíráme obchody těsně před začátkem předpokládaného trendu, se kterým se později pokusíme svést.

Trend je vlastně pohyb, takže je logické, že trend potřebujeme, abychom mohli vydělávat. V technické analýze je ale pak důležité mít vhodné nástroje, kterými trend určovat. Já používám především klouzavé průměry EMA u diskréčního obchodování, indikátory DMI a ADX u automatických obchodních strategií a sezónnost u spreadového obchodování.

Kriticky důležité je ale také si uvědomit, že pokud není trend, není co obchodovat - musíme stát stranou. To je jeden z častých důvodů, proč začínající obchodníci neprofitují. Nemají dostatek trpělivost a disciplíny počkat si na příležitosti, kdy jim jejich trendové nástroje potvrzují, že již je v trhu skutečně trend.

2. Indikátory jsou naprosto skvělá věc - pokud víte, jak je používat.

Osobně v rámci technické analýzy miluji indikátory. Doposud jsem nenašel žádný důkaz o tom, že by price action byla lepší než indikátory nebo naopak. Každá z obou oblastí je skvělá, pokud víte, jak jí používat - a já si troufám říci, že o vhodném používání indikátorů už toho vím docela dost, hlavně o tom, jak je používat jinak a originálněji.

Pokud víte, jak indikátory vhodně používat, můžete s nimi docílit naprosto všeho: identifikace trendu, vhodného časování vstupů, získání skvělých a funkčních výstupních technik, měření volatility pro množství pozic do obchodu. Ze své dlouholeté zkušenosti vím, že klíčem je být inovativní a hledat nové a nové způsoby, jak obecně známé indikátory používat. "Klasické" a běžně popisované používání většinou nefunguje, přesto je ale stále mnoho cest, jak z indikátorů dostat opravdu mnoho. Indikátory umožňují nekonečné experimentování, hledání nových a zajímavých cest k zajímavějším výsledkům. Je jen třeba trochu invence a nápaditosti.

Osobně mám rád především následující indikátory: EMA, AMA, CCI, DMI, ADX, ATR, TR, RSI. Používám je poměrně hodně a často - a hlavně úspěšně. Mé základní pravidlo ale zní - hlavně neustále přemýšlet, jak využít indikátory jinak a nově. (Mnoho o indikátorech a jejich vhodnému použití vysvětluji v online semináři Indikátory v praxi).

3. O všem stejně rozhodnou až výstupy.

Vezměte jeden vstup, přidejte mu 3 různé výstupní techniky - a dostanete zcela odlišné výsledky.

Výstupy je to, co rozhoduje o finálním úspěchu. Většina nováčků hledí na technickou analýzu jen z pohledu vstupů, ale už se téměř vůbec nezajímají o výstupy (nebo jsou příliš pohodlní testovat a zkoušet různé výstupní metody).

Výstupy z pohledu technické analýzy rozděluji na 3 části:

1) Samotné výstupní techniky. Tj. konkrétní výstupní podmínky, jako kdy se má co překřížit, protnout atd., abychom dostali signál k výstupu z trhu (případně použití profit targetů).

2) Výstupy na základně posouvaného stop-lossu. Občas je lepší stop-loss neposouvat, občas ano. Každopádně existuje opět obrovské množství způsobů, jak stop-loss posouvat (nápomocny nám opět mohou být obchodní indikátory). Můžeme například opět použít různé klouzavé průměry, PSAR atd.

3) Záměrné oddálení výstupů. V řadě případů je vhodné samotný výstup trochu "oddálit". Tj. mít například pravidlo, že aktivuji výstupní techniky až po určité době nebo určitém pohybu nebo určité změně volatility. Taková pravidla je asi nejnáročnější vymyslet a poskládat, ale pokud se to povede, mohou přinést další zajímavá zlepšení.

Osobně pracuji se všemi body výše a také hledám různé jejich vzájemné kombinace. Protože výstupy (a řízení obchodu) je to, co ve finále dělá zásadní rozdíly (nejvíce pak s více kontrakty, kdy s každým vystupujeme jinak, nebo každý jinak řídíme). Je tedy třeba mít na paměti, že technická analýza znamená možná ještě více experimentovat s výstupy než se vstupy.

Momentálně například pracuji na poměrně vyčerpávajícím testu stovek výstupů a kombinací s pomocí velmi sofistikovaného kódu, který využívá genetické algoritmy (a na které jsem pracoval mnoho týdnů). Některé zajímavé obecnější závěry zde představím v jednom z budoucích článků.

4. I sebelepší technická analýza je k ničemu bez řízení rizika.

Pokud chceme být v tomto byznysu skutečně dlouho, nepomůže nám k tomu jen skvělé využití technické analýzy, ale především řízení rizika. Nejdůležitější pravidlo je riskovat na jediný obchod jen minimální část účtu, např. 1–3 %. Jenom tak můžeme ustát případné série ztrát a být zde ještě i v momentě, kdy se našemu systému zase začne dařit. Toto pravidlo se však dá rozvíjet do řady dalších podob: Například skrze riskované procento účtu a stanovený stop-loss (který může být proměnlivý na základě volatility) můžeme určovat počet kontraktů do pozice (a s těmi pak vystupovat s rozdílnými výstupními technikami) apod.

Ovšem pozor. To není zdaleka vše, co zahrnuji do řízení rizika.

Řízení rizika je u mě i následující:

1) V diskréčním obchodování neobchodovat zásadně v chopu, nebo pokud není jasný trend. Protože i to není nic více a nic méně než řízení rizika. Proč riskovat v trhu, který se nikam nehýbe?

2) V AOS snižovat kontrakty, pokud se zrovna systému nedaří. Za několik let zkušeností s AOS jsem se naučil, že občas přijde období, ve kterém se určitému systému nemusí zrovna dařit. Po mnoha experimentech jsem došel k závěru, že v rámci řízení rizika je nejlepší v takové situaci snížit počet kontraktů. Systém totiž může být zrovna tak na konci své životnosti.

3) Ve spreadech nikdy nevstupovat, pokud nejsem na nějakém velmi významném dnu. Vstupovat uprostřed sezónnosti není rozumné řízení rizika. Je nutné vstupovat tam, kde je riziko nejmenší - a to je vždy na co nejnižším sezónním low.

Bez rizika na prvním místě vám nepomůžou sebelepší nástroje technické analýzy.

5. Technická analýza není žádná věda a my nemusíme rozumět všemu.

U technické analýzy záleží na jediném: praktické aplikaci. Obor technické analýzy je nesmírně široký a komplexní. Nejhorší, co můžeme udělat, je snažit se pochopit a rozumět všemu.

K technické analýze nemá cenu přistupovat jako k nějakému vědnímu oboru. Nemá cenu studovat donekonečna poučky, vzorečky a snažit se přistupovat k tomuto tématu jakkoliv akademicky. Samozřejmě, je dobré rámcově chápat, co tak děláme a s čím tak pracujeme. Avšak nejrychlejší způsob, jak najít profitabilní využití technické analýzy, je experimentování, přemýšlení o nových (i zdánlivě bláznivých) způsobech používání běžných nástrojů, neustálé backtestování nových nápadů. Nedávno jsem četl rozhovor s jedním velmi úspěšným byznysmenem, který prohlásil: "Všichni vaříme z vody". Postupné "vaření z vody", následné rozvíjení nápadů a zkoušení a testování je to, co přivede k profitům rychleji než snaha všemu rozumět.

Technickou analýzu v tradingu není třeba zbytečně komplikovat - myslím, že k ní stačí jednoduchý přístup se zdravým rozumem. Technická analýza je dle mého názoru opravdu pro každého.

Jednou ze zásadních výhod intradenního obchodníka je skutečnost, že si může vybrat, kdy do trhu vstoupí a kdy zůstane zcela stranou. Pochopitelně, že je to myšleno v rámci připraveného obchodního plánu, nikoliv pouze intuitivně či podle nálady. Spousta začínajících obchodníků se snaží s intradenními trhy bojovat pomocí mechanického vyhledávání jednoduchých patternů – ať již na indikátorech, nebo ceně. Patterny mohou být fajn pro pomoc v orientaci v cenových grafech, ale mnohem více záleží na celkovém kontextu, ve kterém se odehrávají.

Určitě tomu tedy není tak, že by se v trzích vydělávaly peníze každý den stále stejně snadno (nebo obtížně chcete-li). Přitom spousta diskréčních intradenních obchodníků se snaží obchodovat skoro mechanicky s často vizuálně jednoduchým patternem bez toho, aniž by přemýšlela, v jakém kontextu se daný pattern vytváří. Každému trochu zkušenějšímu obchodníkovi je přitom zřejmé, že výrazně snadněji se vydělávají peníze v trzích, které se hýbou. Z velké míry tedy platí, že:

V intradenním obchodování se vše točí kolem volatility.

Volatilita je základní parametr, který se musí intradenní obchodník naučit vyhodnocovat. Jsou-li trhy příliš mrtvé, je principálně těžké vydělávat a často zbytečné se o to pokoušet. Trhy nemají jednoznačný směr, žádné momentum a často dělají mikrorotace vysoké tak akorát na to, aby zasahovaly běžné stop-lossy retail obchodníků. Navíc v období s nízkou volatilitou vládnou v trzích především nejrůznější HFT automaty, které si doslova pohrávají s lehkovážnými amatéry vstupující na close úseček.
Je proto důležité vnímat, jak intenzivně se aktuálně trhy obchodují a vstupovat jen v období, kdy jsou v trzích příležitosti. Základním měřítkem volatility může být například indikátor ATR či trh VIX. Osobně se nejvíce orientuji podle cenových úseček, ale i podle vyhlašování různých fundamentálních reportů. V grafu mimo jiné sleduji, zdali jsou těla cenových úseček stále nižší a hodně se překrývají. Pak je zřejmé, že v trhu začíná být nízká volatilita a nemusí se mi vyplatit riskovat peníze. Naopak pokud se v trhu zvyšuje volatilita, může být právě toto vhodný okamžik pro trochu agresivnější obchodování.

Pojďme se podívat na čistě hypotetické obchodní situace s použitím grafů trhu e-mini Russell 2000 ze dne 20. a 21. 5. 2013. V obou dnech trh nejprve rostl a následně začal klesat. Z pohledu jednoduchých patternů (na ceně nebo na indikátoru) by obchodník mohl vnímat v obou trzích prakticky podobné příležitosti. Z mého pohledu se však tyto dva dny výrazně liší svojí volatilitou, a tudíž obchodovatelností.

Podívejme se nejprve na 20. 5. 2013. Vidíme, že trh v místě volatilní úsečky rozhýbal patrně nějaký fundament. TF měl sílu vytvořit výraznou volatilní úsečku, prorazit low nejbližšího swingu a uzavřít pod touto oblastí. Po volatilní klesající úsečce byla vidět snaha nakupujících zvednout cenu zpět výše, ovšem bez úspěchu. Rostoucí úsečka, kterou jsem v grafu označil číslem 2, byla výrazně nižší než volatilní klesající úsečka. Z jednoduchého pohledu na cenový graf tak můžeme vnímat jednak zvyšující se volatilitu a současně velký náznak aktuální nerovnováhy nabídky/poptávky, kdy v trhu momentálně vítězí agresivita prodávajících. Máme-li v našem obchodním systému patterny pro vstup do shortu, pak právě toto může být vhodný kontext pro jejich aplikování.

Porovnejme si nyní předchozí graf s podobnou situací následující den – 21. 5. 2013. Trh opět nejprve pomalu rostl a následně bylo zřejmé jeho vyčerpání. Graf vytvořil náznak poklesu, ovšem při velmi nízké volatilitě a bez zjevné převahy prodávajících. Viz následující screenshot:

Na něm vidíme, že se trh také rozhodl v jednu chvíli prorazit S/R úroveň vytvořenou dnem posledního swingu. Ovšem bez náznaku zvyšující se volatility. Úsečka prorážející swing je prakticky stejně vysoká, jako jiné předcházející úsečky. Navíc ihned po proražení low swingu je v trhu vidět citelná síla kupujících vrátit cenu zpět do aktuálně obchodované vyvážené oblasti.

Přestože tak oba screenshoty obsahují potenciálně podobné možné short vstupy „na flipu“ po proražení low posledního swingu, sami vidíte, že se výrazně liší právě díky jiné volatilitě. Ta je na prvním grafu vyvolaná aktuální nerovnováhou nabídky/poptávky, což je prostředí, ve kterém je snazší a ziskovější podobný pattern obchodovat. V obchodním plánu je tak třeba pamatovat vždy nejen na definici základní podoby patternu, ale i kontext, ve kterém jej budeme chtít obchodovat.

S tím se úzce pojí i skutečnost, že v nízké volatilitě budeme mít vesměs méně obchodů. A to je další bod, ve kterém mnoho začínajících obchodníků chybuje. Začínající obchodníci chtějí s jedním kontraktem dosahovat vysokých profitů ať se děje, co se děje. A to je pochopitelně velmi špatně. Cílem intradenního obchodníka by nemělo být vydělat co nejvíce na jeden kontrakt za měsíc, ale naučit se obchodovat co nejstabilněji. Zajímavé příjmy v tradingu vždy přicházejí s multipozicemi, které se ale dají bezpečně obchodovat až při rozumné stabilitě obchodních výsledků. Pak i při obchodování například deseti kontraktů v e-mini Russellu jsou již příjmy velmi zajímavé i v období s celkovou nižší volatilitou a méně obchodními příležitostmi. Cítíte ten paradox? V tradingu opravdu nejvíc dostáváme zaplaceno za to, že zůstáváme stranou a čekáme na tu správnou příležitost, která – zejména v období nižší volatility – nemusí přicházet každý den.

Různé trhy mají různé charakteristiky

Každý trader si především musí uvědomit, že jednotlivé trhy od sebe velmi odlišuje nejen volatilita, ale i základní charakteristikou. Například tím, zdali spíše rotují, nebo mají naopak tendence k trendům. Odlišným způsobem mohou také respektovat S/R úrovně. Strategie intradenního obchodníka by tyto nuance měla respektovat – jednoduše není možné očekávat, že jeden přístup bude fungovat úplně stejně na nejrůznějších trzích.

Budu-li vstupovat limitními příkazy blízko S/R úrovní, dělám to většinou na pomalejších trzích typu e-mini S&P 500 (ES). Vstupuji-li s potvrzením do určitého momenta blízko close úsečky, nejčastěji tak dělám ve volatilnějších trzích – z akciových indexů je pro to nejvhodnější e-mini Russell 2000 (TF) či částečně e-mini Nasdaq (NQ). Chci-li obchodovat intradenní breakouty s menším stop-lossem, potom ve stávající celkově nižší volatilitě volím rychleji se pohybující komodity – například zlato (ZG).

Ukázka stejného tříminutového timeframe trhů e-mini S&P 500 (ES) a e-mini Russell 2000 (TF) ze dne 9. 5. 2013. Je na ní vidět základní rozdíl mezi oběma trhy – ES se často otáčí pomaleji a „vymetá“ agresivněji posouvané stop-lossy. V podobném trhu je podle mé zkušenosti potřeba vstupovat co nejblíže S/R úrovně a nechávat obchodu více prostoru. V trhu typu TF vstupuji často blíže close úsečky, neboť graf nemá takové tendence rotovat. Jakmile se trh rozjede mým směrem, více posouvám stop-loss na B/E.

Vstupy se odvíjejí i od velikosti pozice

Tradeři s menšími účty si často neuvědomují zásadní věc – profesionální obchodníci často vstupují na první pohled agresivněji, protože mají díky vyššímu počtu obchodovaných kontraktů větší flexibilitu v oblasti trade managementu.

Týká se to i zmiňovaných vstupů na S/R úrovních. Obchodník s většími počty kontraktů může na S/R úrovni začít svoji pozici budovat postupně. Při prvním retestu například otevřít agresivněji pouze část kontraktů, další část otevřít lehce za S/R úrovní a podobně. Stejné je to při výstupech. Stejný systém získá úplně jinou charakteristiku, pokud můžeme při každém poskočení trhů likvidovat například 1/10 naší pozice místo toho, abychom uzavřeli jedinou otevřenou pozici a náš obchod tím skončil. Jak podrobněji ukazuji v kurzu obchodování price action a intermarket analýzy, obchodník s menším účtem si musí být těchto rozdílů ve výhodnosti různých oblastí pro vstup vědom a vybírat si takové vstupy, které odpovídají jeho trade managementu.

Viz například tato ilustrativní ukázka:

Obchoduji-li s jedním kontraktem, je podle mého názoru zbytečně agresivní pokoušet se vstoupit do obchodu v oblasti A. A to i bez ohledu na to, že na daném screenshotu jde o situaci hned po otevření (uveden je čas na kanárských ostrovech, kde obchoduji). Obzvlášť, pokud se obchodník snaží vstupovat agresivněji blízko S/R úrovně. V takovém případě je podle mé zkušenosti mnohem taktičtější počkat si na oblasti B a C – zejména v pomalejších trzích typu ES.

Ovšem u obchodníků s větším účtem to může být jinak - vstup v bodě A je pro ně důležitý, protože obchodník už může mít v bodě B již odhozenou část pozic a neposouvá-li stop-loss na B/E, může být připraven na inkasování dalších potenciálních profit targetů.

Jednoduše řečeno – agresivita našich vstupů by měla být úměrná možnostem našich výstupů. Obchodujeme-li s jedním kontraktem pro menší zisky (cca RRR 1:2) volil bych spíše konzervativnější vstupy.

Diverzifikace v intradenním obchodování

Spousta obchodníků má ohromný problém počkat si na ten správný vstup. Obzvláště v aktuálně době nižší volatility, kdy se trhy velmi často pohybují vzhůru ve formě určitého „pomalého chopu“.

Příkladem může být úterní seance 14. 5. 2013:

Na screenshotu je e-mini Russell 2000 (TF), který ihned po open začal růst, ovšem bez výraznější korekce. Pokud se mi nepodaří vstoupit hned na začátku dne, tak v podobné struktuře intradenně většinou neobchoduji. Zpětně vypadají podobné dny tak, že bylo možné naskočit do longu prakticky kdekoliv, ovšem v průběhu dne se není příliš čeho chytit. Pokud budu naskakovat v nižší volatilitě prakticky na high dne tak moc dobře vím, že se trh může kdykoliv otočit proti mně zrovna v okamžiku, kdy jsem nakoupil úplný vrchol trhu.

Řešení? I v intradenním obchodování se můžeme nejrůzněji diverzifikovat. Obzvlášť pokud obchodujete systémy pracující s jedním, dvěma vstupy za den. U takových není problém sledovat i jiný graf a pokud je v hlavním trhu nízká volatilita, nebo neobchodovatelná cenová struktura, obchodovat jiný trh. Podle zkušenosti obchodníka může být zajímavým doplňkem k akciovým indexům například zlato či ropa.

Případně je možné si doplnit arzenál obchodních přístupů o strategii, která s větší pravděpodobnostní bude vydělávat právě ve dnech, které nejsou ideální pro váš styl daytradingu. V popisovaném případě to mohou být například automatizované breakout strategie, které právě v podobné dny inkasují své největší zisky.

O co jde

Volatilita a určování počtu kontraktů skrze ni není nic nového a poměrně hezky vysvětlil tento koncept Petr ve svém článku Síla normalizace risku v ID obchodování. Takže jenom pro zopakování, o co jde: V každé strategii pracujeme s nějakým jasně stanoveným riskem. Většinou si stanovíme risk v podobě stop-lossu. Řekněme, čistě pro demonstrační účely, že máme strategii, která pracuje se stop-lossem 1 000 USD. Nyní, je to stop-loss velký, nebo malý? No, to záleží na mnoha aspektech, přičemž jeden z nich, kriticky důležitý, je aktuální volatilita trhu. Ve velmi nízké volatilitě se to může zdát jako extrémně velký stop-loss, ve vysoké volatilitě zase jako malý stop-loss.

Jedna z metod přístupu k velikosti stop-lossu tedy může být jeho řízení skrze volatilitu trhu. Většinou se jako indikátor volatility používá ATR (více o tomto a dalších indikátorech jsem vysvětloval ve webináři Indikátory v praxi) a stop-loss se určuje jako násobek ATR. Pokud je ATR nízké, máme nízký SL, pokud je ATR vysoké, máme vysoký SL. Teoreticky se tedy náš stop-loss mění dle toho, jaká je volatilita trhu. Tato technika však přináší i své nevýhody - především příliš širokou variaci risku. Každý trader potřebuje normalizovaný risk, tj. mít na každý obchod risk stejně veliký, aby bylo možné pracovat s pravidly money managementu. Pokud například riskujeme 2 % z účtu 30 000 USD na jeden obchod, musíme na každý obchod riskovat 600 USD, a ne jednou 200 USD a jindy 1 000 USD, jak by tomu bylo v případě stop-lossu počítaného jako násobek ATR.

Proto se tedy používá normalizovaný risk a skrz ATR se následně vypočítá, kolik by se do takové stop-lossu vešlo kontraktů. Tímto způsobem se tedy řídí počet pozic, resp. počet kontraktů, se kterým vstoupíme do obchodu. Pokud například víme, že riskujeme 1 000 USD na jeden obchod, a zároveň na jeden kontrakt chceme riskovat 100násobek ATR, tak v případě ATR = 5 obchodujeme 2 kontrakty (1000 / 500 = 2), v případě ATR = 2.5 obchodujeme 4 kontrakty (1000 / 250 = 4) atd. Pracujeme tedy stále se stejným, normalizovaným riskem, pouze měníme počet pozic dle toho, jak se mění volatilita (nízká volatilita = více pozic, vysoká volatilita = méně pozic).

Problém s ATR

Po mnoha experimentech a testování jsem došel k závěru, že mám vnitřní problém s ATR, jakožto nástrojem k určování volatility za účelem určování počtu kontraktů do obchodu. Nejzásadnější důvod je jednak zpoždění indikátoru (lag), jednat totální zkreslení díky gapům. Koukněte se na následující obrázek:

Celý den se nic nedělo, trh šel do strany s minimální volatilitou. Přesto se díky úvodnímu gapu drželo ATR poměrně vysoko a kleslo až ke konci dne, kdy ale naopak trh započal menší pohyb. Jinými slovy, první polovinu dne by nám použití ATR počítalo poměrně velký stop-loss do trhu, ve kterém se naprosto nic nedělo a který měl minimální volatilitu!

Samozřejmě, částečně se tento problém dá obejít skrze takzvané gap-less ATR, ale stále zůstává problém se zpožděním. Řekněme, že během doby oběda v USA bude trh totálně mrtvý a na závěr dne přijde výrazný pohyb. Nicméně ATR bude díky zpoždění počítat volatilitu z doby, kdy se nic nedělo - a my tak v momentě, kdy i statisticky přicházejí větší pohyby, budeme vstupovat buďto s příliš malým stop-lossem (díky nízkému ATR, které nereaguje dostatečně rychle na změnu), nebo zbytečně nízkým počtem kontraktů.

Zkrátka a dobře, ATR dle mého názoru není pro určování počtu kontraktů optimální indikátor. Dá se s ním sice pracovat, ale zpoždění a gapy zásadně zkreslují to, co se v trhu skutečně děje, a indikátor tak není dostatečně flexibilní.

Moje řešení

Nad problémem ATR jsem nesmírně dlouho přemýšlel a dělal obrovské množství různých experimentů a studií. Nakonec jsem po několika měsících studií a experimentování dostal nápad na zcela nový, originální indikátor, který jsem nazval TCV (Tom´s Cumulated Volatility). Pointa indikátoru spočívá ve speciálním algoritmu, který namísto výpočtu volatility z pouhých pár úseček nazpět (což je velmi zrádné a nepřesné) raději zanalyzuje volatilitu v různé časové intervaly z několik desítek až stovek dnů nazpět a následně na základě mnoha různých proměnných vytvoří predikci toho, jaký maximální protipohyb mohu očekávat od momentu, kdy vstoupím do trhu, až do konce dne (vysvětlím za chvilku). Indikátor bylo nesmírně náročné realizovat, neboť ani MultiCharts, ani TradeStation nenabízí nástroje, ve kterých by bylo možné potřebné náročné a komplexní výpočty realizovat. Naštěstí jsem práci svěřil svému kamarádovi, který je špičkový programátor se schopností řešit extrémně náročné problémy a ten vytvořil speciální DLL knihovnu, ve které výpočty probíhají a zpětně se posílají do MCH/TS. Výpočty byly z počátku časově natolik náročné, že se indikátor nedal používat - při vložení pár let historie do grafu se počítal indikátor i 5 minut - ale díky programátorským schopnostem mého kamaráda se podařilo postupně zkrátit čas na uspokojivé cca 2-3 vteřiny.

Takže, jak TCV vypadá.

Je to jednoduše indikátor, který vám na každé úsečce dopředu řekne, jaká je dle řady statistických pravděpodobností předpokládaná velikost pohybu, který nastane proti nám v momentě, kdy systém vstoupí do trhu.

Konkrétní ukázka:

Na tomto příkladu systém dostal v 11:30 signál do vstupu long. Než však došlo k exekuci, indikátor TCV ukázal, že pokud bych v tento moment vstoupil, pak předpokládaný protipohyb (MAE) do konce dne je 115 USD. Indikátor k tomuto číslu došel na základě mnoha údajů (v potaz bere i to, zda je pozice long, nebo short, ale také obrovské množství dalších proměnných), které zpracoval právě speciální algoritmus. Jelikož systém pracuje s normalizovaným riskem 1 000 USD, kód systému se jako další podívá, kolik tedy může nasadit do daného obchodu kontraktů. Výpočet je jednoduchý - Normalizovaný Risk / Předpovězené MAE, tj. 1 000 / 115 = 8,7 neboli 8 kontraktů (nikdy nezaokrouhluji nahoru). Systém tedy vstoupil s 8 kontrakty a stop-lossem aplikovaným na všechny kontrakty současně o velikosti 1 000 USD (tj. souhrnný stop-loss pro všechny kontrakty). To tedy také bylo maximum, které systém mohl v daném obchodě ztratit - 1 000 USD dohromady na všechny kontrakty.

Jedná se tedy o efektivnější řešení oproti ATR v tom ohledu, že indikátor TCV modeluje předpokládané budoucí MAE, a to až do konce obchodní seance, namísto počítání volatility dle toho, co se dělo před pár úsečkami.

A jaké výsledky indikátor TCV přináší? Určitě se jedná o zlepšení v mnoha ohledech.

Pokusím se ukázku demonstrovat na jedné ze starších verzí mého systému BOSS (dnes už obchoduji vylepšenou verzi). Koukněme se na to, jak si vedla původní verze s riskem 1 000 USD a jedním kontraktem pro každý obchod:

Zisk 62 080 USD při maximálním drawdownu (close to close) na úrovni 4 230 USD přináší poměr MaxProfit/DD o velikosti 1:14.7. Systém vykazuje v této podobě slušný Profit Factor na úrovni 2.56.

Koukněme se ještě na distribuci profitů dle jednotlivých let až do konce roku 2012:

Všimněte si, že například v roce 2005, kdy byla nízká volatilita, systém vykázal profit pouze 620 USD!

Nyní se podívejme, jaké zlepšení nastane, pokud nasadíme naprosto stejný systém, se stejným riskem 1 000 USD na obchod, akorát budeme pro tento risk počítat skrze indikátor TCV vhodný počet kontraktů:

Profit povyskočil o 16 980 USD, tj. o +27 %, zatímco drawdown lehce klesl ze 4 230 USD na 3 990 USD. Poměr mezi konečným ziskem a maximálním drawdownem se zlepšil z 1:14.7 na 1:19.8 - to je další výrazné zlepšení. Takže mnohem více peněz s nepatrně menším drawdownem - a to aniž bychom udělali jediný zásah do systému! Systém je stále stejný, stop-loss je stále stejný, pouze nyní skrze volatilitu inteligentně počítáme počet kontraktů do pozice!

A jak si takový systém vedl na roční bázi?

Koukněte se na rok 2005. Jelikož trh vykazoval malou volatilitu, nebylo s jedním kontraktem možné příliš vydělat. Nyní však díky nízké volatilitě systém nasazuje mnohem větší množství kontraktů, takže namísto 620 USD rázem systém vykazuje 6 020 USD - opět bez jediného zásahu do systému, pouze jsme vylepšili metodu řízení počtu kontraktů!

Lehkou nevýhodou je, že nám celkově lehce klesnul Profit Factor a lehounce ziskovost některých let (i když ziskovost dalších se zase naopak razantně zvýšila). Ale tak to v tradingu chodí - každé pro má svoje proti, nic není černobílé.

Závěr

Indikátor TCV jsem zatím ještě nenasadil do live, protože pokračuji v dalších testech, jak tento indikátor nejlépe využít (například i jako možnost pro určení profit targetu atd.). Zrovna tak zde bohužel neprozradím o indikátoru více, neboť to považuji za určitou svou drobnou konkurenční výhodu. Nicméně, chtěl jsem zde mimo jiné ukázat, že se vyplatí přemýšlet nad tím, jak co nejlépe podchytit volatilitu - a hlavně jakým způsobem - k tomu, abychom lépe řídili počet pozic v různých volatilitách trhu. Dále jsem zde chtěl, jak už napovídá název článku, ukázat, na čem nyní pracuji. Lepší zvládnutí volatility byl tedy jedním z mých cílů pro letošní rok a zatím mohu říci, že po nekonečné práci se vše odvíjí správným směrem. Krom toho zároveň pracuji ještě na další důležité věci, kterou bych rád letos dokončil - speciálním algoritmu k rozpoznání toho, že se systému právě příliš nedaří a měl by být tedy na nějakou dobu stopnutý (a samozřejmě později na základě stejného algoritmu říci, kdy už je systém zase ve svých běžných mezích a měl by být opět nasazený). Ale k tomu zase až někdy příště.

Cílem článku je tedy ukázat, že automatizované testování nejrůznějších myšlenek není díky ohromným množstvím dostupných nástrojů složité a přitom může ušetřit spoustu času. Sám je používám především na dílčí testování. Například začnu v trhu vnímat určitý cenový pattern, který se jeví coby jednoznačně definovaný a potenciálně mechanicky obchodovatelný. Situaci během pár minut hrubě naprogramuji a podívám se, jak by vypadalo hypotetické obchodování situace za poslední dva roky. Často zjistím, že pattern pouze vypadá funkčně z pohledu například posledních dvou týdnů, ale před pár měsíci se trh choval v oblasti patternu zcela odlišně. Jindy narazím na situaci, která se tváří robustně i z dlouhodobého pohledu a takovou pak detailně zkoumám a rozvíjím.

Jak tedy konkrétně na automatizované testování hypotéz? V první řadě potřebujeme software umožňující vytváření vlastních kódů pro simulované obchodování a vyhledávání námi popsaných situací. Takových programů dnes existuje ohromné množství, ovšem výrazně se liší náročností na vytváření kódů z pohledu uživatelů ne programátorů. Zůstanu-li u obchodování komodit a akcií, pak nejdostupnější program je patrně NinjaTrader, v jehož bezplatné verzi lze vytvářet sofistikované kódy a aplikovat je na historická data. Ovšem většinou jen pokud patříte mezi zkušenější programátory a dokážete si sehnat do NinjaTrader kvalitní dlouhodobá data v příslušných formátech. Podobné je to třeba se Sierra Chart. Tento program používám velmi spokojeně pro intradenní obchodování, ale pokud jsem v něm kdy programoval cokoliv automatizovaného, velmi rychle jsem dosáhl svých limitů coby neprogramátora.

Nakonec tak používám pro testování již mnoho let TradeStation, což je software spojený s účtem u stejnojmenného brokera. V rámci tohoto článku se nechci pouštět do hlubšího popisu tohoto řešení, jen chci ukázat, jaké přístupy dnes v tradingu používám a jak zhruba náročné to je. Mimochodem – u TradeStation je celá platforma zdarma (včetně historických dat), pokud za měsíc zobchoduji 10 kontraktů, což v rámci intradenního obchodování není žádný problém.

Řekněme, že se rozhodneme prozkoumat myšlenku uvedenou v minulém článku.

Chceme tedy otestovat následující pravidla:
1. Trh je v uptrendu. Za uptrend je považována situace, kdy se trh obchoduje nad svým 200denním klouzavým průměrem.
2. Následně se generuje nákupní signál v okamžiku, kdy trh uzavírá nejníže za posledních sedm dnů (close úsečky je níže než posledních sedm close).
3. Pozice je ukončena v momentě, kdy trh uzavírá nejvýše za posledních sedm dnů (close úsečky je výše než posledních sedm close).

Celý tento jednoduchý systém je možné v TradeStation napsat na dva řádky poměrně srozumitelného kódu:

Podmínky pro vstup:
If Close > Average(Close, 200) and Close

Podmínka pro výstup:
If MarketPosition = 1 and Close> Highest(Close[1],7) Then Sell this bar at close;

Toť vše. Navíc vidíte, že kód je srozumitelný v okamžiku, kdy umíte alespoň trochu anglicky. Například první řádek obsahuje nejprve podmínku Close > Average(Close, 200) vyhledávající situace, kdy Close aktuální úsečky je nad svým 200denním klouzavým průměrem (kód aplikujeme na denní data). Druhá podmínka Close vyhledává situace, kdy denní úsečka uzavírá níže, než bylo uzavření kterékoliv z předchozích sedmi úseček. Pokud jsou obě podmínky splněny, je na close baru (buy this bar at close) otevřena dlouhá pozice.

Pochopitelně, že kód jde nejrůzněji modifikovat – můžeme nakupovat za market následující úsečku a podobně. Ještě jednou raději upozorním, že daný kód nepředstavuje kompletní obchodní systém, ale hrubé testování určité myšlenky.

Výstupní podmínka obsahuje opět jen dvě podmínky. První MarketPosition = 1 zjišťuje, zdali je systém v dlouhé pozici, a pokud ano, pak čeká na splnění podmínky Close> Highest(Close[1],7) – tedy, že trh uzavře výše než kdykoliv v předcházejících sedmi úsečkách. Pokud jsou obě podmínky splněny, je na close baru dlouhá pozice uzavřena.

Následně stačí kód aplikovat na historická data. A to je další oblast, kde mi TradeStation přijde hodně efektivní, neboť zde mám všechna historická data k dispozici, aniž bych je musel složitě importovat nebo upravovat. V minulém článku jsem popisovaný systém aplikoval na trh SPY. V rámci testování různých myšlenek zkouším robustnost na různých trzích. Rozhodnu se například pro e-mini Russell 2000 a chci systém aplikovat jen na denní seance.

Do TradeStation zadám symbol @TF.D (denní seance trhu e-mini Russell 2000) a příslušnou historii – například posledních deset let:

Podle zvoleného timeframu a délky historie počkám na načtení dat a aplikování připraveného kódu. TradeStation mi na načtených datech zobrazí oblasti vstupu a výstupu:

A pochopitelně si mohu prostřednictvím nabídky View > Strategy performance report zobrazit jak konkrétní equity, tak i podobné statistiky aplikace daného kódu na zvolený trh:

Na první pohled z podobných výsledků vidím, že daná myšlenka má něco do sebe. A to hned na několika různých akciových indexech a mohu ji rozvíjet dál. Třeba i tak, že ji určitým způsobem zapojím do diskréčního intradenního obchodování. Přeci jen 75% pravděpodobnost s průměrným RRR více než 1:2 je něco, co napovídá o určitém silné krátkodobé tržní tendenci.

Shrnutí

Cílem dnešního článku bylo ukázat, že testování různých myšlenek je dnes poměrně snadné a není třeba se bát programování. Jen je nutné si najít ten správný nástroj, který bude spolehlivý a současně použitelný i z pohledu vašich schopností. Jak jsem uvedl, podobných nástrojů existuje dnes celá řada, a to včetně bezplatných. Určitě tak stojí zato si alespoň některé vyzkoušet a následně je používat i v případě, že člověk nevyvíjí automatizované obchodní strategie. Zejména při obchodování nejrůznějších patternů je možné pomocí zkoumání trhů dílčími mechanickými kódy ušetřit spoustu času.

Hned úvodem bych rád napsal, že rozhodně nechci z relativně banální věci, jako je velikost zobrazených grafů, dělat nějakou "vědu". Také hned ze začátku předesílám, že se jedná o poměrně dost individuální záležitost. Přesto si myslím, že je opět dobré něco o této záležitosti vědět a lépe si tak uvědomit, pro jaký způsob vnímání mám velikost grafů právě nastavenou a zda by nepomohlo případně ještě lehké experimentování.

Takže, začneme několika důvody, proč bychom se měli nad velikostí (resp. hustotou) našeho zobrazeného grafu zamyslet.

V prvé řadě platí následující:

Pokud budete mít graf příliš detailní, bude vám unikat pohled na celek.

A naopak, pokud budete mít graf příliš "nahuštěný", bude vám unikat pohled na detail.

Nastavení by tedy mělo být určitou vyváženou kombinací toho, abychom dobře vnímali pouhým pohledem celkovou situaci v trhu (především trend, swingy a případně nějaké důležité S/R úrovně - pokud je do našeho obchodního plánu zahrnujeme) a zároveň i dobře a detailně vnímali CCI na aktuální úsečce.

Krom toho je třeba ale dodat ještě další důležitou věc:

Různá hustota grafu může přinášet různé množství vizuálních informací, které náš mozek zpracovává.

Někdy více informací může pomoci k lepšímu rozhodnutí, jindy zase více informací může udělat rozhodnutí mnohem komplikovanější.

Proto správné nastavení hustoty grafu je poměrně důležité a může do jisté míry ovlivnit náš konkrétní obchodní styl. Aby bylo jasnější jak a proč, pokusím se nyní rozdíly ve vnímání skrze různě nastavenou hustotu grafů popsat na třech různých ukázkách v rámci obchodního systému FinWin.

Ukázka 1

Začněme první ukázkou. Na této ukázce vidím právě vyrýsovaný pattern FinWin 2v NT na stranu long. Situace vykazuje rostoucí momentum a má i dostatečný potenciál k HOD. Detailní pohled tedy vypadá po všech stránkách dobře - mohli bychom tedy chtít zobchodovat s pomocí nákupu.

Rozhodování je v tomto případě na jednu stranu vcelku jednoduché, na druhou stranu nám neříká zase až tolik o tom, zda se nejedná spíše o fázi chopu (protože o silném uptrendu rozhodně dle obrázku hovořit nemůžeme) a zda by tedy nebylo lepší se ještě "pojistit" tím, že se koukneme, že trh má skutečně jasný trend, do kterého má smysl naskočit.

V případě použití takovéhoto zobrazení grafu většinou nebudeme mít kolem sebe příliš mnoho informací, které by nám mohly rozhodování znesnadňovat (občas méně může znamenat více), ale zase možná nevidíme něco, co by nás mohlo v našem signálu více utvrdit. Zkusme tedy druhý příklad, kdy si graf více "zhustíme".

Ukázka 2

Nyní hledíme na naprosto stejnou situaci, ale graf máme zhuštěný a náš mozek má možnost interpretovat další dodatečné vizuální informace.

Tou nejzásadnější je asi skutečnost, že teprve nyní vidíme, že trh je skutečně po celý den spíše růstový, a tudíž nás to více ubezpečuje o "správnosti" směru obchodu. Jako další ale také najednou mnohem lépe vidíme, že trh se odrazil od vcelku silného supportu (vyznačen červenou čárou). Z této vizuální informace tedy můžeme vyvodit závěr, že trh po svém značném pohybu vzhůru vytvořil korekci, která se však nyní může zdát být jako ukončená - protože trh opakovaně selhává ve snaze prorazit zmíněný support. Předpoklad, že se tedy nyní trh opět pokusí o růst (protože dolů mu to zjevně moc nejde), tedy není zcela mimo a při tomto "zhuštěnějším" pohledu náhle získáváme vizuální informace, které by nám mohly pomoci získat ve vstup do signálu větší důvěru.

Na druhou stranu, ne pro každého mohou být takovéto dodatečné informace viditelné ze "zhuštěného" grafu k dobru. Mnoha obchodníkům naopak často mohou informace "navíc" rozhodování komplikovat - obzvláště pokud informace o směru trendu není ze zhuštěného grafu i tak zřejmá. V takovém případě ale může být naopak lepší obchod tedy vůbec nevzít, protože pokud na nás vše "nekřičí", zřejmě trh nemá aktuálně jasný trend.

Můžeme však použít ještě větší "zhuštění", a to zároveň zkombinovat s detailním grafem - a v takovém případě našemu mozku dáme zase o trochu jiné vizuální informace.

Ukázka 3

Poslední ukázka představuje určitou kombinaci předešlého. Levou polovinu jsem využil k ještě více zhuštěnému grafu, pravou spíše k detailnějšímu.

Levý graf s vysokou hustotou nám nyní dává zase o trochu jinou informaci. Umožňuje nám totiž zakreslit další trendovou čáru, která má navíc spojitost s naším aktuálním vstupním signálem. Trh se zjevně aktuálně zhušťuje a tak to, co vypadalo v první ukázce jako jasný signál, může nyní vypadat jako "past". Jak reagovat? Dle dodatečné informace o tom, že se vstup nachází na trendové čáře, by bylo nejvhodnější počkat na prolomení této trendové čáry, nebo zadat nákupní STOP příkaz kousek nad tuto trendovou čáru.

Každopádně, v levé části máme nyní dostatečný přehled o celku, v pravé zase o "detailu". Můžeme tedy například primárně pozorovat levý, detailnější graf a v případě signálu provést ještě potvrzení na pravém (protože ten levý už je příliš zhuštěný na to, abychom viděli kvalitně a detailně CCI, vstupní úsečku atd.).

I zde ovšem platí, že z potvrzení se občas může stát komplikace, protože více informací může být někdy na obtíž, především pokud je situace příliš nejasná. A co si budeme povídat, i to, zda je, nebo není situace jasná při pohledu na větší celek opět vyžaduje trochu zkušenosti, praxe a hledění do grafů

Závěr

Ze všech tří prezentovaných situací není možné udělat závěr, jaký způsob zobrazení je "dobře", nebo "špatně". Nic takového totiž v tradingu neexistuje - vždy se jedná o osobní preferenci, která souvisí s obchodním stylem. Různí tradeři mají různý obchodní styl, který se právě projevuje v podobných drobných rozdílech - a každý trader si musí vypěstovat svůj obchodní styl dle toho, co přesně mu vyhovuje.

Na druhou stranu, tento článek jasně ukazuje, že stojí za to trochu s hustotou grafu experimentovat a nějaký ten pátek zkoušet různé varianty, než najdu tu "svojí". Jednak nám to pomůže lépe si ujasnit a vytříbit náš obchodní styl i to, co děláme, ale také nám to pomůže najít právě ten správný "úhel pohledu" právě pro nás a náš mozek (neboť co mozek, to originál). Pro někoho to může být první varianta, pro někoho druhá a pro někoho třetí - opravdu teprve až zkusíte, uvidíte, s čím se cítíte dobře a u jaké varianty děláte nejméně chyb a zároveň se cítíte nejsilnější.

Nejprve znovu upozorním, že jsem přesvědčen, že neexistuje jeden správný univerzální přístup, a tudíž jednoznačná odpověď na otázku položenou v minulém článku. Současně mě ale praxe naučila, že existují způsoby, jak vstupovat vysloveně špatně a bohužel řada nováčku směřuje nejprve právě tímto směrem.

Způsob vstupů by měl být odvozen jednak od charakteru obchodního systému – například od velikosti targetů, pro které obchodujeme, a poté od aktuálních podmínek v trhu, jako je aktuální volatilita a cenová struktura. Obchoduji-li například v dnešní běžné volatilitě a mimo dobu vyhlašování reportů akciový index NQ, je výrazná šance, že volatilnější úsečka ve směru mého zamýšleného obchodu může být jednoduše past pro nezkušené obchodníky. Jen co se úsečka zformuje a naláká nejagresivnější nakupující, cena se obrátí a vytvoří korekci ve velikosti těch nejběžněji používaných stop-lossů. Velmi často se tak vyplatí vstupovat nikoliv na close úsečky, ale blíže obchodované S/R úrovni. A to i v případě, že trh na první pohled trenduje (základní ukázky viz minulý článek).

Pojďme si daný princip ukázat na konkrétní simulaci. Pro tu použiji velmi jednoduchý systém aplikovaný na denní data akciového indexu S&P 500. Denní data z toho důvodu, že vyšší timeframy obsahují méně šumu a lépe se s jejich použitím demonstrují různé základní principy obchodování. Popisovaný systém vychází z knihy Short Term Trading Strategies That Work, což je jedna z mnoha knih, ve které lze nalézt různé inspirace.

Systém, který autor nazývá Double 7’s je extrémně jednoduchý. Nejprve musí být splněna podmínka, aby byl trh v uptrendu. Za uptrend je považována situace, kdy se trh obchoduje nad svým 200denním klouzavým průměrem. Následně se generuje nákupní signál v okamžiku, kdy trh uzavírá nejníže za posledních sedm dnů (close úsečky je níže než posledních sedm close). Pozice je ukončena v momentě, kdy trh uzavírá nejvýše za posledních sedm dnů.

Systém tak často vstupuje v místech, které nejsou začínajícím obchodníkům příjemné: Trh je celkově v uptrendu a uzavření trhu nejníže za posledních sedm úseček vypadá spíše jako začátek nějakého poklesu než místo pro nakupování.

Vstupy a výstupy tohoto velmi jednoduchého principu pak mohou vypadat například takto:

A to je právě princip, který bych rád těmito články zdůraznil – v tradingu je většinou nutné opustit „komfortní prostor“ a obchodovat situace, které často působí až opačně tomu, co je nám přirozené. Pochopitelně jen pokud je máme dostatečně otestované.

Mnoho začínající obchodníků obchoduje zcela obráceně. I přesto, že v trzích není žádná zásadní volatilita, „doufají“ v proražení stávající struktury a naskakují do trhu až v okamžiku, kdy skutečně všechno křičí, že jsou trhy „konečně“ rozjeté.

Vstupy pak mohou vypadat například takto:

Při této simulaci jsem neudělal nic jiného, než jsem prohodil vstupní a výstupní podmínku. Vstupy jsou generovány tak, že trh je v uprendu (trh se obchoduje nad EMA200) a následně vstupujeme na close úsečky, která uzavírá nejvýše z posledních sedmi úseček. Vystupujeme v okamžiku, kdy trh uzavírá nejníže za posledních sedm úseček (tato podmínka by se dala přirovnat k běžnému používání stop-lossu a jeho následném posouvání).

Na první pohled je na tomto jednoduchém příkladu vidět, že pokud se vstupem váháme příliš, většinou vstoupíme v ten nejhorší možný okamžik. Pochopitelně, že uvedený příklad přináší mnoho zjednodušení, ovšem z praxe intradenního obchodování mohu potvrdit, že popisovaný princip se vztahuje na ohromné množství diskréčních intradenních stylů tradingu. Nevylučuje se to samozřejmě s tím, že jednou z možných profitabilních strategií je obchodování breakoutů, kdy vstupujeme po prolomení určité oblasti. Ovšem podobnému přístupu je potřeba celkově přizpůsobit celou logiku budovaného systému a především trade managementu.

Vzhledem k tomu, že popisovanou logiku není složité naprogramovat do programů pro automatizované testování a obchodování, můžeme se podívat na výsledky ukázkových přístupů ze vzdálenější perspektivy.

Budeme-li vstupovat „proti strachu“, tedy sice do trendu, ale na close úsečky uzavírající na sedmidenním minimu, bude naše equity křivka vypadat následovně:

Výsledky jsou zobrazeny na denních datech trhu SPY za posledních 20 let. Tedy úctyhodný vzorek dat. SPY je ETFs (viz Trhy podrobněji: ETFs) silně korelující s indexem S&P 500 a výsledky reflektují nákup fixních 500 shares/obchod. Jelikož jde skutečně jen o demonstraci popisovaného principu, tak ve výsledcích nejsou zahrnuty komise a skluzy, které však uvedenou equity příliš neovlivní. Přestože systém vstupuje "proti logice" (nakupuje ve výrazném poklesu), jeho úspěšnost je 76 % při RRR cca 1:1.

Pojďme se nyní podívat, jak vypadá equity, pokud bychom dělali opak – čekali bychom na co nejvíce potvrzený vstup. Tedy vstupovali bychom do trendu (trh se obchoduje nad EMA200) a současně bychom čekali, až trh uzavře výše než v předchozích sedmi úsečkách. Zde je výsledek daného přístupu:

Úspěšnost klesla na cca 42 % a snížilo se i RRR. Na první pohled je zřejmé, že oproti předchozímu vstupu jsme jednoduše čekali “příliš dlouho”. A velmi podobný efekt může mít váhání se vstupem i v diskréčním obchodování.

Závěr

Uvedený příklad pochopitelně nedemonstruje vše a není univerzální. Nicméně dobře vystihuje základní princip, kterým se snažím v intradenním obchodování řídit:

Nevstupuji v okamžicích, které vypadají vizuálně až příliš ideálně. Mé nejlepší vstupy jsou takové, které jdou proti mým základním pudům – strachu a chamtivosti. Například “lovení” vstupu se slevou, kdy mi trh může kdykoliv ujet (a nebo mohu chytnout velmi dobrou vstupní cenu), nebo vstup blízko S/R úrovně, kdy vstupuji “proti” nějakému velmi slabému momentu.

P.S. Uvedený systém jsem použil skutečně jen pro demonstraci popisovaného principu. Nejde o systém, který bych mohl doporučit v této podobě k obchodování.

Předem článku bych rád napsal, že dělení na agresivnější a konzervativnější situace je do značné míry záležitostí subjektivního vnímání a subjektivních zkušeností. Jinými slovy, každý zřejmě bude považovat za agresivní versus konzervativní něco trochu jiného. I v mém případě je vlastně vcelku těžké jakkoliv generalizovat, proč určité situace ve svém vlákně komentuji více jako agresivní a některé více jako konzervativnější. Jedná se vždy o celou řadu okolností, celkové aktuální charakteristiky trhu, celkový pohled na to, co se právě, děje a co se vůči dané situaci právě chystám udělat za obchod. I přes značnou subjektivitu a složitost generalizace by se ale základní rozdíl mohl popsat asi takto:

Konzervativní obchodní styl je takový, kdy reagujete na skutečnost, která je již v trhu zřejmá.

Agresivní obchodní styl je takový, kdy se domníváme, že by se mohl odehrát určitý zajímavý scénář, jenž by mohl přinést nějaký větší nebo rychlý pohyb, ale celkové nastavení trhu není v tomto ohledu zatím příliš zřejmé.

Opět podotýkám, jedná se spíš o mojí vlastní interpretaci vztahující se převážně k obchodnímu systému FinWin. Pojďme si tedy obojí rozebrat trochu blíže.

Konzervativní myšlení: Naskakuji do rozjetého vlaku

Konzervativnější myšlení v rámci obchodního systému FinWin chápu více jako reagování na situaci, která už je zřejmá. S nadsázkou bych tedy takový přístup nazval jako "naskakování do rozjetého vlaku, který má jasný směr". To samozřejmě neznamená, že vlak nemůže svůj směr nepředvídatelně změnit, ale přeci jenom reagujeme už na něco, co se zdá poměrně zřejmé.

Typickým příkladem je pattern FinWin 0/v TREND a 2v TREND.

Podstatou tohoto patternu je především reagovat na zřejmý a rozjetý trend, a na korekcích do takového naskakovat. Máme jasně daný směr, máme jasně danou strukturu, čekáme už jen na moment, kdy naskočit.

Koukněme se na tento příklad:

Trh vykazuje silný downtrend, EMA34 se vzdaluje od EMA204, máme prostor k LOD, nuanci TNG a se signálem short přichází zároveň i prolomení swingu, které nám potvrzuje downtrend i z pohledu struktury swingů. Takže nemusíme přemýšlet, zda se trh právě nachází v downtrendu, nebo uptrendu, protože v tomto ohledu na nás vše doslova křičí. My tudíž už pouze reagujeme - naskakujeme do rozjetého vlaku.

Podobným způsobem uvažujeme i u protitrendových obchodů, u kterých nás namísto trendu zajímá vyčerpání na HOD/LOD.

Koukněte se opět na následující příklad:

Trh nám dává celou škálu potvrzení o svém vyčerpání: divergenci, hned po ní formaci DT, zároveň pattern NS (viz E-mini II). Současně však dochází i k prolomení swingu, a tudíž i struktura swingů nám tak podporuje domněnku alespoň chvilkového otočení trhu. V tomto případě tedy jen reagujeme na něco, co je v trhu vcelku zřejmé a co na nás doslova křičí.

Pokud si nejste jistí, zda je situace více konzervativní, můžete si také pomoci jednoduchou otázkou: Jsou okolnosti pro tento obchod zřejmé, nebo si je musím vymýšlet?

Za konzervativnější situace tedy považuji takové, kdy je náš obchod spíše reaktivní, tj. reagující na celkovou situaci, než spekulativní, tj. spekulující na další možnosti bez silnějšího podpoření takové ideji celkovou aktuální situací v trhu.

Agresivní myšlení: Mohlo by se něco stát

Agresivnější uvažování chápu jako konstrukci nějakého možného dalšího scénáře, který by v případě, že by vyšel, mohl přinést rychlý nebo velký pohyb, avšak konstrukce takového předpokladu není příliš podepřená aktuální situací na trhu. Spíše, než reagování na zřejmou situaci, je to spekulování na situaci, která by se zřejmě mohla následně odehrát.

Typickým příkladem může být variace 0/v ABS a 2v ABS. Tuto variantu vyučuji více jako agresivní záležitost, což má své důvody. Jedním z nich je právě fakt, že často není při výskytu tohoto patternu zcela zřejmý celkový směr trhu, proto mnohem více musíme spekulovat než reagovat.

Koukněme se opět na obrázek:

Trh nám udělal vcelku hezký signál 0/V ABS short. CCI vypadá zcela v pořádku, nějaký ten drobný potenciál k LOD je, prolomení swingu a "oblouček" také máme. Proč se tedy jedná o agresivnější signál short? Protože když se koukneme, co trh dělal před vykreslením tohoto vstupního patternu, nedokážeme v žádném případě říci, zda se nacházel v uptrendu, nebo downtrendu. Nedokážeme identifikovat žádný zřejmý trend, spíše jen chop kolem 50% retracementu a EMA34. Takže v tento moment už nereagujeme, ale čistě spekulujeme, čímž se stává pattern agresivním. Proč bychom pak tedy vůbec měli chtít o takovém obchodě vůbec uvažovat? V tradingu není nic černobílé, každé pro má své proti. Ze statistik byste měli vidět, že situace ABS mívají tendence tvořit velké MFE. Takže i zde je předpoklad, že pokud by trh prorazil LOD a pokud by celá situace opravdu znamenala otočení trendu, resp. etablování nového downtrendu, mohl by teoreticky vzniknout velký pohyb, což znamená případné vysoké RRR. A kvalitní RRR je jedna z věcí, která je v tradingu velmi důležitá. Proto tedy o podobných agresivních situacích vůbec uvažujeme, proto se snažíme izolovat a případně agresivněji obchodovat momenty, které by mohly nějaký zajímavý pohyb a RRR přinést.

Koukněme se ještě na jiný příklad. Často považuji za agresivní i situace, které obchoduji většinou jako konzervativní, ale čas od času jim může "něco chybět". Na obrázku níže vidíme skvělý pattern 0/v short, potenciál k LOD, EMA34 se lehce vzdaluje od EMA204. Vše vypadá naprosto v pořádku. Proč by tedy taková situace měla být považována spíše za agresivní?

Jednoduše se jedná o agresivní situaci proto, že z premarketu nemůžeme vytvořit tvrzení, že by trh byl už v rozjetém downtrentu. Takže v tomto případě namísto reagování mnohem více spekulujeme. Nereagujeme na žádný rozjetý downtrend, protože takový není z grafu v daný moment zřejmý, ale spekulujeme na skutečnost, že trhy mají v úvodu dne tendence dělat větší pohyby, že aktuálně je trh dle EMA nakloněný downtrendu a že pokud by došlo k proražení LOD, mohl by opět nastat nějaký větší pohyb - a s ním tudíž i větší RRR. Proto je tedy situace spíše agresivní než konzervativní.

Závěr

Osobně mám zkušenost, že nováčci mají tendence být spíše vysoce agresivní. S oblibou lezou do všeho, co byť jenom trochu nějaký signál připomíná, a nevěnují pozornost tomu, zda celková aktuální situace v trhu signál podporuje, nebo spíše vyvrací. Začít si uvědomovat, zda situaci pro sebe považuji spíše za agresivní, nebo konzervativní, může výrazně pomoci ujasnit si a vyladit vlastní obchodní styl a také poznat, které situace nám sedí a které nikoliv. Postupem času se tak můžeme lépe naučit vyhýbat se situacím, které nám moc nejdou a naopak intenzivněji obchodovat situace, ve kterých se cítíme silní.

Nemusím snad připomínat, že zde neplatí žádné zjednodušování typu "nováčci by měli obchodovat jen konzervativní situace". Toto říci by nebylo férové, protože i někteří nováčci mohou být lepší v situacích výrazně agresivnějších. Je ale důležité si uvědomovat, co děláme a proč to tak děláme. A obecně stále platí, že trochu ubrat z agresivního přístupu rozhodně žádnému nováčkovi neuškodí, spíše naopak.

Co je Bitcoin?

Bitcoin je virtuální měna založená na principech open-source, fungující od roku 2009. Její hlavní charakteristikou je, že jde o decentralizovanou měnu spravovanou přes P2P sítě. To znamená, že neexistují žádné autority, které by mohly měnu ovlivňovat a celý provoz sítě je zajišťován díky množství jednotlivých účastníků. Bitcoin je v principu deflační měna – existuje konečné známé množství Bitcoinů, kdy drtivá většina jednotek bude do oběhu uvolněna do roku cca 2030. Vše okolo Bitcoinů funguje na základě komplexních matematických výpočtů. A to včetně uvolňování nových Bitcoinů, ověřování platností jednotlivých elektronických Bitcoinů a prováděných transakcí.

O Bitcoinech toho bylo napsáno hodně a základní informace stojí jednoznačně za přečtení. Solidní základ naleznete například zde na české wikipedii.

Bitcoin z pohledu traderů

Bitcoin je sice nazýván měnou, ovšem toto je zatím nutné brát s rezervou. Aktuálně existuje jen limitované množství míst, kde je možné Bitcoinem platit. Na platidlo je také zatím Bitcoin extrémně volatilní. Ovšem toto se pochopitelně mění a za rok může být vše úplně jinak.

Právě zmíněná volatilita může být však z pohledu traderů zajímavá. Navíc ve spojení s obchodovatelnou likviditou a skutečností, že Bitcoin je bez problémů směnitelný za běžně používané měny. Dá se předpokládat, že volatilita v daném trhu bude ještě nějakou dobu trvat, neboť je způsobena tím, že celý ekosystém okolo Bitcoinů je něco nového, co prochází různými bouřlivými fázemi vývoje a porodních nemocí. Bitcoin začíná přitahovat množství lidí, kteří vsází na možnou budoucnost rozšíření tohoto platebního nástroje, což by nepochybně dále výrazně zvyšovalo jeho hodnotu. Na druhou stranu však Bitcoin (stejně jako další podobné virtuální měny, kterých je dnes již několik) stojí před velkou řadou bariér, které bude muset pro své rozšíření překonat. Mimo jiné i ty spojené s různými legislativními a politickými otázkami. A tak lze i nadále očekávat v grafech Bitcoinu volatilní swingy. A kde je volatilita, jsou také potenciální profity z finančních spekulací.

Pohled na historický denní graf hodnoty Bitcoinů vůči americkému dolaru.

Praxe obchodování s Bitcoiny

Spekulovat na změnu kurzu Bitcoinu vůči hlavním světovým měnám lze skrz směnárny, nebo řekněme privátní burzy, které postupně vznikají. Je velmi důležité podtrhnout, že svět Bitcoinů je svět sám o sobě, stojící mimo jakékoliv regulace. Je proto důležité přistupovat k němu jako k prostředí, kde se může stát cokoliv. Včetně pochopitelně toho, že použitá směnárna bude mít existenční či technické potíže. Na druhou stranu se v prostředí Bitcoinů již točí nemalé peníze (zde je například vidět graf aktuální kapitalizace Bitcoinu - jejich aktuální cena násobená počtem Bitcoinů v oběhu) a je zřejmé, že hlavní společnosti, které zde působí, nejsou již malé startupy.

Na druhou stranu je dobré vědět, že Bitcoiny fungují tak, že jednotliví uživatelé mají své virtuální peněženky definované unikátní elektronickou adresou a chráněné privátním klíčem. Tyto virtuální peněženky jsou drženy v rámci P2P sítě a nejsou závislé na jakémkoliv konkrétním subjektu. Proces, kdy se uživatel vystavuje většímu riziku je tak jen směna Bitcoinů, kdy je nutné poslat finanční prostředky na účet prostředníka (burzy, směnárny), kde je možné je převést na Bitcoiny. Je tak určitě dobré si vybírat ty největší firmy. Míst, kde lze dnes Bitcoiny nakupovat/prodávat je přitom celá řada. K nejklidnější se řadí MtGox.com, ale existuje i celá řada dalších (viz například odkazovaná Wikipedia). Výhodou MtGox je právě její velikost a likvidita. Dále pak fakt, že skrz API lze tuto burzu napojit na běžná řešení pro obchodování jako je například Sierra Chart.

Při obchodování s Bitcoiny mnozí ocení skutečnost, že lze pracovat i s částmi jednotlivých Bitcoinů. Můžeme nakupovat nejen celé Bitcoiny, ale jen jejich desetiny či setiny. Za obchod jsou vesměs účtovány poplatky, na MtGox jde v základu o 0,6 % z hodnoty transakce (částka se nepatrně snižuje s větším množstvím realizovaných obchodů). Tedy poplatek, který je únosný i pro krátkodobější spekulace (v řádech dnů a týdnů).

Chcete-li s Bitcoiny obchodovat na MtGox, je třeba si nejprve založit účet. Ten se zakládá on-line a zdarma. Plánujete-li na účet převádět peníze z normálního bankovního účtu, je třeba účet nejprve ověřit zasláním naskenovaného dokladu a nějakého vyúčtování potvrzující vaše bydliště. Tedy podobný proces jako u běžného brokera. Následuje ověření dokladů, které trvá cca 2-4 týdny (MtGox je nyní pod poměrně vysokým náporem nových zájemců o účet a vše tak trvá výrazně déle než dříve). Jakmile je účet ověřen, lze na něj převádět peníze (například běžným bankovním převodem) a nakupovat Bitcoiny za aktuální kurz, vycházející z čisté nabídky a poptávky jednotlivých prodávajících a kupujících.

Standardně se příkazy zadávají ve velmi jednoduchém webovém rozhraní MtGox, kde jsou k dispozici pouze příkazy typu market a limit. Jde tedy skutečně spíše o jednoduchou směnárnu než propracovanou burzu (a mimo jiné to znamená, že nelze používat automatizované stop příkazy).

Prostředí služby MtGox umožňující nakupovat a prodávat Bitcoiny.

Grafy vývoje cen Bitcoinů je možné sledovat na řadě internetových stránek, případně ve specializovaných programech. Použít můžete například záhlaví stránky mtgox.com, kde lze najít přehledné grafy, případně na tomto odkazu je zobrazena i hloubka trhu. Tipy na další internetové nástroje pro obchodování Bitcoinů můžete nalézt v diskuzním vláknu Trading bitcoinů (BTC).

Používáte-li program Sierra Chart, pak od verze 967 můžete v tomto programu nalézt živé i historické grafy pocházející z burzy mtGox. V Data/Trade Service Settings zvolte Service: Bitcoin Data:

A pomocí volby File > Find Symbol vyberte měnu, ve které chcete Bitcoin sledovat:

Sierra Chart zatím neumí zadávat příkazy při obchodování Bitcoinů, ovšem podle supportu se na tomto pracuje. Lze tedy očekávat, že Bitcoiny půjde poté obchodovat klasicky z grafů s použitím běžných obchodních příkazů (simulovaných v Sierra Chart, dokud je např. MtGox nebude sám podporovat).

Shrnutí

S ohledem na cenové swingy a celkovou atraktivitu trhu může být trh virtuálních Bitcoinů zajímavý i z pohledu běžných finančních spekulací. V tuto chvíli spíše při použití střednědobých a dlouhodobějších strategií. K trhu doporučuji přistupovat jako k silně spekulativnímu, kdy celá bublina může kdykoliv splasknout. Vyšší risk je však současně kompenzován solidními možnostmi profitů. Určitě bych tak v tuto chvíli neinvestoval do Bitcoinů úspory, o které člověk nemůže přijít, ale coby nástroj diverzifikace vysoce spekulativního portfolia nevypadá trh vůbec marně.

Diskutovat k tomuto článku můžete ve vláknu Trading bitcoinů (BTC), ve kterém se na Finančníkovi tomuto tématu již delší dobu věnujeme.

Hned úvodem musím bohužel říci, že na celém světě neexistuje, co vím, žádná legální a poctivá činnost, ve které by bylo možné začít vydělávat rychle (nehovořím o zaměstnaneckém poměru). Každý byznys na světě potřebuje nějaký čas, než se začne rozvíjet, než začnou přicházet první profity, ty se násobit a celý byznys začne růst. Trading v tomto může být jednodušší v tom ohledu, že nemusíte hned najímat kanceláře, zaměstnance, že si vystačíte jen s internetem, počítačem - a nastartovat i provozovat byznys můžete přímo z domova (nebo odkudkoliv chcete). To ale neznamená, že vše půjde rychleji než u jiného byznysu - každá profese na světě má svou "learning curve" (křivku učení se).

Pokud jste se však přeci jenom rozhodli, že to chcete alespoň zkusit, ať už z jakýchkoliv důvodů - je naprosto nezbytné vědět, co takové rozhodnutí znamená pro vaši psychiku, pro váš mozek. Je třeba se připravit na veškerá reálná nebezpečí a tři důležité následky, které velmi často přináší snaha a potřeba začít rychle vydělávat (a bohužel díky těmto následkům se ve skutečnosti může celý proces spíše zpomalovat a komplikovat).

Následek 1: Tlačení na pilu a následná agresivita

Lidský mozek má v sobě zakomponovanou vazbu, že vyšší odměna souvisí se zvýšenou aktivitou. Jinými slovy, čím více pracujeme, tím více bychom měli mít peněz (tak to tedy alespoň má většina z nás v mozku nastaveno).

Začínající obchodníci, kteří chtějí a potřebují začít rychle vydělávat, jsou tedy nezřídka řízení představou, že k rychlému nastartování výsledků je dovede zvýšená obchodní aktivita - jinými slovy, co nejvíce obchodů denně. Proto v takové situaci mají začínající obchodníci tendence obchodovat co nejvíce - vše, co se jen trochu podobá vstupní situaci dle obchodního plánu. Vzniká tak díky tlaku potřeby začít vydělávat rychle agresivní (někdy i velmi agresivní) styl obchodování, kdy takový obchodník "leze do všeho", ztrácí opatrnost, přeobchodovává, obchoduje v chopu - zkrátka a dobře jedná pod onou falešnou domněnkou, že větší aktivita = rychleji vydělané peníze. Což platí možná u řady jiných profesí, ale bohužel ne u tradingu.

Tlačení na pilu má v tradingu tedy většinou opačný efekt - přináší zvýšený stres v těle, což vede ke zvýšené chybovosti, snížené pozornosti a celkově spíše ke ztrátám.

A to bohužel ještě není vše, situace je ve skutečnosti ještě o trochu horší. Lidský mozek má totiž také určitou úroveň "vybuzení", ve které je schopen operovat velmi efektivně, avšak i mírné "přebuzení" začíná přinášet obrovské množství nechtěných vedlejších efektů, které efektivitu a především pozornost výrazně snižují. Tradeři, kteří potřebují rychle začít vydělávat a tlačí tedy velmi na pilu, dostávají svůj mozek do stavu značného přebuzení - a v tomto stavu se dle mnoha vědeckých studií dostavuje stav, kdy mozek minimalizuje svou aktivitu z pohledu myšlení, racionálního uvažování a soustředění a namísto toho přináší celkové vybuzení těla podobné tomu, které mají vojáci v boji. Přebuzení je totiž stav, který mozek vytváří v ohrožení - a v takovém případě motorizuje tělo k fyzickému boji, nikoliv k myšlení a soustředěnosti. Je to tedy nejhorší možný stav pro trading, během kterého se prakticky vypne mozek, a na místo kyjem do nepřítele tlučeme prstem do počítačové myši.

Jinými slovy, potřeba rychle vydělávat tedy přináší velmi často tlačení na pilu, to přináší většinou přílišné vybuzení a to přináší nevídanou obchodní agresivitu, bez účasti racionálního uvažování a soustředěnosti.

Následek 2: Přeskakování důležitých mezikroků

Agresivita je v případě potřeby rychle začít na burze vydělávat jen jeden z problémů. Dalším je potřeba rychle vyhledávat jakékoliv zkratky.

Snaha o rychlé vydělávání peněz vede často ke snaze přeskočit některé důležité kroky, což bohužel v konečném důsledku vede k tomu, že se k těmto krokům je třeba stejně vrátit - a tudíž se ve finále stejně vše časově spíše protáhne, než zkrátí.

Typickým příkladem bývá přeskočení backtestu, ale bohužel často i přeskočení stavby jakéhokoliv obchodního plánu. O alespoň minimální přípravě v rámci paper tradingu nebo simulovaného obchodování na playbacku ani nehovořím. Situace se pak tedy v podstatě může podobat někomu, kdo se potřebuje rychle naučit řídit auto, aby mohl dělat dojem na holku od vedle - takže si rovnou koupí auto, aniž by měl za sebou autoškolu, znal dopravní předpisy a udělal několik cvičných jízd. A to ještě hovořím o lepším případu, protože řízení auta je něco, co většina z nás měla možnost okoukat od někoho z rodičů, podvědomě tedy už stejně víme, jak kroutit volantem a používat pedály. Trading je ale něco, co jsme většinou od rodičů okoukat nemohli, takže skočit do všeho bez přípravy střemhlav je totéž, jako skočit do přehrady a neumět plavat. Možná to vyjde, anebo se možná budeme za chvilku válet na dně vedle sudů s dalšími českými "byznysmeny".

Takže potřeba začít rychle vydělávat nesmí vést k tomu, že něco přeskočíme, že budeme hledat zkratky. Pokud potřebujeme urychlit své učení se, svůj posun vpřed, můžeme si například lépe zorganizovat čas a současně se věnovat peper tradingu a u toho vylepšování obchodního plánu skrze další pečlivě backtestované nápady a myšlenky. Můžeme se také zkusit současně věnovat třeba dvěma obchodním směrům, abychom rychleji poznali, který nám jde celkově lépe. Musíme zkrátka a dobře věnovat náš čas tomu, abychom rychleji zvládli určité dovednosti a rychleji našli optimální plán pro nás - raději, než věnovat čas hledání zkratek. I tak ale bohužel platí, že naučit se cokoliv nového opravdu vyžaduje svůj čas a nic nejde hned.

Následek 3: Extrémní emocionální odezvy na propady a drawdowny

Asi jednu z nejdůležitějších věcí, kterou se každý trader musí dříve či později naučit, je zvládat ztrátové obchody a drawdowny. Je zřejmé, že taková období zanechávají své emocionální odezvy. U zkušených traderů jsou takové emocionální odezvy vcelku nízké, neboť zkušení tradeři se jednak už naučili taková období zvládat, jednak mají dostatek zkušeností a sebedůvěry k tomu, aby věděli, že za chvilku se z drawdownu zase dostanou zpět do plusu. Už v takové situaci byli mnohokrát, mnohokrát ji překonali a dostali se zpět do růstu - a díky těmto předešlým zkušenostem už dokáží být mnohem více v klidu a brát drawdowny jako přirozenou součást této profese.

Začínající obchodník pod tlakem se však musí připravit na to, že takové emocionální odezvy budou mnohem intenzivnější - téměř bych řekl, že se úměrně násobí s intenzitou potřeby začít rychle vydělávat. Proto začínající obchodníci pod tlakem mají celkově mnohem intenzivnější pocity, každou ztrátu berou mnohem více osobně, série ztrát je uvádí do velmi nepříjemných stavů - mnohem více než jiné obchodníky. To vše opět vede ke snížení sebedůvěry, zvýšení stresu a zvýšené chybovosti.

Opět zde platí - že naučit se zvládat dobře emocionální stránku tradingu vyžaduje určitý cvik a zkušenost. Je to jedna z dovedností tradera, kterou se musí postupně s praxí naučit. Není to nemožné, ale je to postupný proces, který je náročné zvládnout pod časovým tlakem.

Závěr

Nyní, nechápejte mě špatně - v žádném případě neříkám, že není možné začít rychle vydělávat. Za určitých okolností, s určitými (již dříve nakumulovanými) dovednostmi to možné je. Tj. pokud má za sebou obchodník dobrou přípravu, solidní obchodní plán, zisky ze simulovaného obchodování, je celkově dobře připravený i psychologicky a zrovna i trhy v momentě jeho živých začátků jsou "nakloněny", není vůbec nereálné nevydělávat už od samého začátku - i takovéto zkušenosti máme od některých z našich studentů.

Přesto potřeba vydělávat rychle přináší tlak a nebezpečí, které mohou přinést mnoho kontraproduktivního. Je tedy třeba mít vždy na paměti:

1) Obchodník se musí připravit na to, že mozek bude tvořit v případě potřeby začít rychle vydělávat výše popsané "tlaky". Obchodník tedy musí mít nad sebou mnohem větší kontrolu, musí mnohem více sledovat své jednání, chování, mnohem více se neustále ujišťovat o tom, že jedná stále disciplinovaně, zcela v souladu s plánem - a že není pod vlivem jednoho z aspektů popsaných výše.

2) Obchodník by si měl, pokud možno, zařídit ještě na nějakou dobu nějaký další, vedlejší příjem, pokud je to možné. Zkrátka a dobře, každý tlak je nebezpečný a může být kontraproduktivní, proto je lepší hledat způsoby, jak mu raději předejít - a než nám začne trading vydělávat stabilně, tak mít ještě nějaký další zdroj příjmů, nebo alespoň dostatečné finanční rezervy.

3) Obchodník by se měl soustředit převážně na proces, nikoliv na finanční výsledky. Platí to i pro obchodníka pod tlakem - protože teprve postupné zlepšování procesu povede ke stabilním finančním příjmům.

O tom, že začátky nebývají snadné, se můžete dočíst třeba v jednom starším rozhovoru s jedním z našich studentů - Rozhovor Petr S.: Zhodnocení 723 % za dva roky.

Hledáte-li rychlou a jednoznačnou odpověď na danou otázku, tak vás musím zklamat. Podle mého názoru jednoznačná odpověď neexistuje, neboť každému může vyhovovat v tradingu trochu něco jiného. Už jen s ohledem na různé styly, se kterými lze v trzích profitovat. Na druhou stranu je ovšem toto téma velmi zásadní a vyplatí se o něm přemýšlet a různě jej testovat.

Začínající obchodníci často nad otázkou, jak vstupovat , příliš nepřemýšlí. Většinou vstupují marketem na základě několika souběžných potvrzení svých obchodních systémů, což může znamenat, že se cena již vzdálila od oblasti, na kterou reagovala. Neznamená to, že by takový vstup byl špatný – velmi záleží na cenové struktuře, kterou trader obchoduje a především na aktuálním stavu trhu (zdali silně trenduje a podobně). Zejména v méně likvidnějších trzích však může výrazně opožděný vstup představovat citelné snížení výkonnosti obchodního systému.

Pojďme si problematiku rozvést trochu podrobněji.

Mnoho intradenních obchodníků (včetně mě) vstupuje na základě předpokládané reakce trhů na určitou cenovou úroveň (vycházející ze struktury ceny, volume, indikátorů atd.) – a to buď v souladu s krátkodobým trendem, nebo proti němu. V zásadě se pak nabízí dvě možnosti, jak danou reakci obchodovat:

1. Můžeme příslušný pohyb „předjímat“ a vstupovat agresivně v bodě, kde očekáváme reakci trhu. Na screenshotu hypotetický ukázkový bod 1.

2. Můžeme počkat na potvrzení vstupu sledováním reakce cenových úseček nebo indikátoru na danou úroveň a vstoupit až poté, co dané potvrzení získáme – typicky například na close vyznačené úsečky, která by již jistě dostatečně rozhýbala různé indikátory.

Znovu nejprve zopakuji, že z mého pohledu nelze jednoznačně označit jeden z přístupů za dobrý a druhý za špatný. Pojďme si však nastínit některé důležité principy, které můžete dále rozvíjet ve svých testech:

Přístup 1 vypadá agresivně a také agresivnější je. Obchodník časuje svůj vstup na základě určité hypotézy o S/R úrovni vycházející z historického vývoje grafu. Může se pochopitelně stát, že vstoupí například short na předpokládané S/R úrovni, kterou trh ale nebude respektovat a bez sebemenšího zaváhání jí projede. Na jeho straně však stojí výhoda v podobě řízení risku. Zcela hypoteticky předpokládejme, že bychom pracovali v trhu ES se stop-lossem 2,5 bodu (125 dolarů). Takový stop-loss by pak obchodník mohl v našem příkladu umístit až nad high posledního swingu (na obrázku SL1), což mu v mnoha případech poskytuje rozumný prostor pro další řízení obchodu. Případně pochopitelně může zvolit nějaký velmi malý stop-loss hned nad S/R úrovní a pracovat tak i v méně volatilních trzích s rozumným RRR.

Obchodník vstupující v bodě 2 má k dispozici více informací. Už ví, že v jeho vyznačené oblasti (v našem hypotetickém případě modrá linka) se trh skutečně otočil. Ovšem za tuto informaci platí výrazně horší vstupní cenou, neboť trh od high swingu již urazil cca 2,5 bodu. Vstoupí-li obchodník do short obchodu na close úsečky, bude muset buď pracovat s větším stop-lossem než 2,5 bodu nebo použije „standardní stop-loss“, který mu vystačí jen tak tak k SR úrovni, kde jej trh „jako na potvoru“ z obchodu vyhodí.

Nezanedbatelná je i otázka výstupů z obchodů. Představte si, že vstoupíte do obchodu v bodě vstupu 1. Potom v oblasti vstupu 2 už lze obchod pomalu zavírat na prvním targetu s RRR 1:1 (pokud bychom obchodovali s komfortním SL až nad nejvyšším high na grafu). V případě vstupu v oblasti 2 by měl obchodník spekulovat na větší pohyby, protože pro nějaké jemné řízení pozice zde není prakticky prostor.

Jak vidíte, dva různé přístupy ke vstupům nabízejí najednou celou řadů různých scénářů obchodování stejné úrovně z pohledu řízení obchodu a risku. Obchodníci mohou spekulovat na stejnou akci v trhu (odraz od S/R), ovšem místo vstupu je často jedním z kritérií, od kterého se v intradenním obchodování odvíjí zisk/ztráta/BE daného obchodu.

V rámci jednoho článku není možné danou oblast pokrýt příliš podrobně, jednoznačně však doporučuji danou problematiku zkoumat z pohledu svého obchodního systému.

Jak například tuto otázku řeším při obchodování FIMS?

V případě protitrendových signálů na nových high/low jsem při vstupech konzervativnější. Tyto obchody nabízejí celkově solidní RRR a čekám tak na určitou formu potvrzení otočení trhu (vycházející z orderflow nebo price action). Po potvrzení však vstupuji limitním příkazem a snažím se získat lepší vstupní cenu tak, abych měl vždy SL pod/nad aktuálním hlavním swingem.

Vstupuji-li do trendových obchodů nebo uprostřed aktuálně obchodované cenové struktury (různá pásma, DT/DB atd.) většinou vstupuji agresivněji limitním příkazem připraveným na mikro S/R úrovni. Těžím z toho, že v takovém případě mohu svůj stop-loss umístit do zajímavé vzdálenosti za předpokládanou S/R úroveň a zároveň inkasovat první profit target často hned v prvním momentu odrazu od S/R úrovně.

Jaký typ vstupů tedy používat?

Jednoznačnou odpověď vám dají pochopitelně jedině vaše vlastní testy.
Při používaní agresivnější vstupů skrz připravený limitní příkaz je potřeba zakomponovat do svého obchodního plánu metodiku pro definování silných S/R oblastí, na jejichž odražení spekulujeme. Současně je třeba klást důraz na pochopení aktuální struktury a volatility, ve které se trh pohybuje. Jednoduše řečeno není možné bezhlavě sázet limitní příkazy před rozjetý trh nebo opožděně vstupovat na potvrzujících úsečkách v trhu, který se jen líně převaluje do strany.

1) Vše je jen otázka toho naučit se správným dovednostem

Trading není nic víc než soubor určitých dovedností. Dovednost číst správně trh, dovednost číst správně technickou analýzu, dovednost být disciplinovaný, dovednost přemýšlet v pravděpodobnostech. Pro AOS tradery to také může být dovednost programovat a zvládat náročnější práci s počítači. Nicméně jsou to jen dovednosti, které jsou navíc zvládnutelné a naučitelné. Neříkám, že snadné, ale zvládnutelné. Každý se může naučit téměř libovolnou dovednost při troše píle a trpělivosti.

Když mám problém naučit se některé dovednosti (v mém případě třeba cizí jazyk), vzpomenu si vždy na hendikepované, co vše se musí naučit oni. Zvládat denně miliony překážek, které nám jako překážky nikdy nepřipadají, žít ve světě, který je pro ně každý den výzvou, o které nám se ani nezdá. Hovořit s lidmi, i když jsou hluchoněmí, nebo vidět svět kolem sebe, i když jsou slepí. A také bojují, přizpůsobují se těžkému světu kolem sebe - a získávají kolikrát až neuvěřitelné dovednosti. Nemají některé končetiny, ale přesto pilotují letadla, hrají golf, běhají - a k tomu všemu ještě opakovaně vítězí. Mají tak silnou vůli, že porážejí jakékoliv zdravé lidi kolem sebe. Pokud mně nevěříte, podívejte se na video Nicka Vujicice. Tento muž bez všech končetin je jeden z nejlepších a nejúspěšnějších motivačních řečníků na světě, dělá vše, co jiní lidé (hraje fotbal, rybaří atd.), je také úspěšný burzovní investor. A je to jeden z nejšťastnějších lidí na této planetě.

Opravdu existuje jediný důvod, proč byste se nemohli naučit novým dovednostem i vy?

2) Chyby neexistují, pouze podněty ke zlepšení

Pohled na chyby je náš vnitřní koncept. Jinými slovy, pokud na chybu hledíme jako na něco, co je "špatně", je to styl myšlení, který jsme si sami vybrali, nebo ho do nás spíše vtloukl školský systém, rodiče a zaměstnavatel - a my tomuto konceptu vidění podlehli.

Existuje však i jiný koncept smýšlení o chybách. Chyba je jen příležitost ke zlepšení. Abychom se mohli naučit, jak dělat věci s žádoucím výsledkem, musíme vidět a poznat i protipól - musíme vědět, jaké kroky vedou k nežádoucím výsledkům. To je styl učení se, adoptování se a získávání zkušeností. Tyto dva protipóly vždy budou existovat společně a je jen na nás, zda v chybě uvidíme depresi a vlastní ponížení, nebo příležitost a šanci ke zlepšení. Sami se musíme vlastním konceptem přemýšlení nad chybami rozhodnout, jakým směrem se chceme vydat.

Pokud se rozhodneme vidět chyby jako podněty ke zlepšení - od trpělivosti přes lepší disciplinovanost až po zlepšení technických aspektů tradingu jako zlepšení výstupních technik nebo zlepšení dovednosti číst technickou analýzu - pak neexistuje jediný důvod, proč byste se skrze postupné chyby neměli naučit kroky, které nežádoucí jednání minimalizují a naopak maximalizují ty žádoucí. Takto se přesně dopracovává k úspěchu a takto neexistuje jediný důvod, proč byste i vy nemohli být skvělí, úspěšní a bohatí tradeři.

3) Praxe katapultuje zkušenosti

A nyní si dáme jeden malý dotazník. Co myslíte, že z vás udělá úspěšného tradera?

a) Nárokování sociálních dávek za ztrátové obchody u státu.

b) Sezení na gauči a rozjímání o tom, jak by bylo super být úspěšným traderem.

c) Praxe.

Pokud jste zvolili c), tak jsme na stejné vlně (i když mám občas podezření, že více jak polovina národa by asi volila a) ).

Praxe je jediný způsob, jak se naučit čemukoliv. Tedy, nějaká ta nezbytná teorie v začátku je vždy nutná, je dobré, pokud si někde nastudujete, nebo vám někdo vysvětlí, jak začít, jaké udělat první kroky. Pak už ale musíte začít bojovat sami za sebe, nad veškerou doposud nastudovanou teorii se povznést a učit se už jen z čisté praxe.

Jakákoliv nová profese vyžaduje určité změny modelů myšlení. Každý člověk má nějaké zaběhnuté modely myšlení na základě toho, co dělal a znal doposud. Nová profese ale nezřídka vyžaduje nové výzvy a zcela nové modely myšlení (například začít chápat, že jedna ztráta naprosto nic neznamená a mít tak k takové naprosto chladný, bezemocionální postoj, protože je to teprve celá série obchodů, která tvoří zisky). Často není možné pasovat staré modely myšlení na novou profesi a už vůbec není možné pasovat staré modely myšlení v případě, že se chceme posunout vpřed a být úspěšnější. Byly to právě staré modely myšlení, které nás držely stranou - takže je třeba je měnit, upravovat a učit se zcela novým věcem.

Praxe otevírá prostor novým poznatkům, novým zkušenostem, novým dobrodružstvím. Pokud budeme otevření, vnímaví a učenliví, necháme své myšlení pomalu přetvářet tak, aby nás pomalu, ale jistě vedlo k úspěchu. Podstatné je zopakovat, že bohužel pomalu. Řada seriózních vědeckých studií v oblasti fungování mozku potvrdila, že nejrychlejší způsob, jak se něčemu naučit a stát se v tom dobří, je nekonečné, pomalé opakování dané věci (takzvané vytváření a formování nových kognitivních mozkových map). Není jiný způsob, neexistuje zkratka.

Pokud ale vydržíte, budete trpěliví a budete skrze praxi a chyby vylepšovat své dovednosti, napadá vás nějaký důvod, proč byste neměli uspět? Mě osobně nikoliv.

Takže vám velmi držím palce.

Hovoříme-li o money managementu a risk managementu, můžeme otevřít celou řadu témat. Od stanovení a vyhodnocení risku při obchodování jednoho kontraktu po komplexní position sizing při práci s portfolii.

Pro dnešní článek jsem se rozhodl rozvést téma jemnější kontroly risku skrz obchodování více kontraktů. Mnoho začínajících obchodníků vnímá rozšířené možnosti při obchodování s více kontrakty, ale především z pohledu diverzifikace při výstupech. Tedy ve stylu, že část kontraktů ukončujeme na prvním profit targetu, část na druhém targetu, pro poslední část pozice použijeme trailing stop. To je ovšem jen jeden z benefitů práce s multikontrakty. Ten patrně podstatnější je možnost jemnějšího řízení risku při jednotlivých obchodech díky otevírání různě velkých pozic podle aktuálního risku v trhu. Toto téma si mnoho traderů letmo uvědomuje (i díky tomu, že jsme se ho na Finančníkovi několikrát dotkli), málokdo mu však přikládá v praxi potřebný důraz. V diskréčním intradenním obchodování tomu rozumím – jde o další „prostor“ strategie, jehož aplikace vyžaduje poměrně dost přemýšlení a nejrůznějšího testování. Přesto doporučuji věnovat této oblasti pozornost. Podle mých zkušeností může popisovaný přístup podstatným způsobem vylepšovat výkonnost jak mechanického, tak diskréčního obchodování.

Při normalizaci risku potřebujeme ve svém obchodním přístupu určit risk daného obchodu s využitím aktuální volatility či struktury trhu a přizpůsobit mu počet obchodovaných kontraktů.

Abych mohl být v článku co nejkonkrétnější, budu princip ukazovat na jednom svém intradenním systematickém přístupu, který lze naprogramovat. Jde o velmi jednoduchý intradenní pattern, který obchoduji na trhu e-mini S&P 500 (ES).

Začněme tím, že většina obchodníků pracuje s určitou formou fixního stop-lossu. Bez ohledu na vše ostatní, vstupují u svých intradenních obchodů do trhu například se stop-lossem 150 USD / kontrakt.
Tento risk management je v základu použitelný, musíme si ale neustále uvědomovat, že jsme do obchodního plánu vnesli poměrně výraznou optimalizaci vycházející z historického testování trhu. Největší omezení podobného přístupu je v tom, že fixní stop-loss nezohledňuje aktuální volatilitu v trhu. Může se stát, že při nízké volatilitě budeme pracovat s příliš vysokým stop-lossem, při vysoké volatilitě nás trh může vyhazovat na nepřiměřeně blízkém stop-lossu. Používaný fixní stop-loss můžeme sice v čase upravovat, čímž ale do systému vnášíme další prvky optimalizace, které nemusí být nutně ku prospěchu celkové robustnosti. Nicméně hovoříme v obecné rovině – plusy a mínusy použití podobných principů vždy záležení na dalších parametrech obchodovaného systému. Například v začátku intradenního obchodování, při osahávání jednoho trhu s jedním kontraktem, je fixní stop-loss jednou z metod, která je jednoduchá a stále funkční. Ovšem jakmile se trader s trhy seznámí, může další práce na pokročilejším řízení riziku výrazně vylepšovat výsledky působení v trzích.

Pojďme si vše vysvětlit na konkrétním příkladu. Řekněme, že bych obchodoval pouze jeden pattern a na základě historických backtestů použil fixní stop-loss 350 USD. Equity křivka systému by pak při obchodování jednoho kontraktu vypadala následovně:

Equity nevypadá špatně. Je to mimo jiné i proto, že jsem na základě historického vývoje vybral takový stop-loss, který ze zpětného pohledu vyhovuje celému testovanému období. Pokud zvolím jinou hodnotu stop-lossu, například 150 USD, bude equity křivka vypadat jinak:

Otázkou tak zůstává, jaký stop-loss použít pro budoucí obchodování? Pochopitelně můžeme s určitou pravděpodobností očekávat, že to, co fungovalo 10 let, může fungovat i do budoucna. Ovšem vždy existuje šance, že pro budoucí vývoj by bylo vhodnější použít jinou hodnotu stop-lossu, než třeba před rokem.

Ve svém obchodování nejraději vycházím z těch nejzákladnějších a nejrobustnějších principů a to je i důvod, proč i v diskréčním intradenním obchodování používám vzdálený fixní stop-loss pouze pro případ, že by mi například vypadl internet. Můj skutečný stop-loss však vychází z momentální volatility obchodovaných trhů.

V našem mechanickém modelu to můžeme jednoduše nasimulovat tak, že stop-loss bude odvozen z velikosti posledních 5 úseček. V programech typu TradeStation (ze kterého pochází aktuální ukázka) bychom použili některou z podobných variací následujícího kódu:

stop_loss = AvgTrueRange(5)*Bigpointvalue;

Ten říká, že finanční stop-loss bude odpovídat průměrné velikosti pěti posledních úseček krát dolarová hodnota bodového pohybu daného trhu. To je princip, se kterým – hodně rámcově řečeno – pracuji i v případě svého intradenního obchodování. Stop-loss se nám v takovém případě přizpůsobuje volatilitě, což má své klady i zápory. Klady jsou zřejmé – hodnoty stop-lossu nemusíme optimalizovat a můžeme se spolehnout na to, že náš risk odpovídá aktuální volatilitě.

Nevýhody daného přístupu demonstruje následující graf, kde jsem tento typ stop-lossu odvozeného od aktuální volatility aplikoval na výše popisovaný obchodní model:

Pohled na dlouhodobou equity vypovídá o tom, že aplikovaný risk management je funkční, ovšem přináší do obchodování proměnlivý risk. Respektive v plné pravdě odhaluje, jak se mění risk našich vstupů s ohledem na průběžně se měnící volatilitu. Jsou-li trhy dravější, pracuje model s vyšším riskem (pro vyšší targety), a tudíž celková dolarová ztráta na kontrakt může být vyšší než v době s nižší volatilitou. V době vyšší volatility tak může být naše equity křivka výrazně rozkmitanější než v době „normální volatility“. Tento princip úplně stejně platí i pro diskréční obchodování.
Přestože by i podobná equity křivka byla obchodovatelná, má pro mne jednu ohromnou nevýhodou – čím méně stabilní výsledky z našeho tradingu dostáváme, tím hůře se na daný typ systému aplikuje position sizing. A právě rozumný position sizing (průběžné navyšování pozic) je to, co je v tradingu nejatraktivnější. Proto je cílem většiny profesionálnějších traderů co nejstabilnější equity.

A tím se dostávám k technice, kterou jsem chtěl článkem demonstrovat. Jakmile si trader může dovolit obchodovat více kontraktů, stává se pro něj money management praktickým nástrojem pro kontrolu risku. Ve volatilnější vstupech, kdy je potřeba pracovat s vyšším stop-lossem, může trader snížit počet obchodovaných kontraktů a tím výrazným způsobem „normalizovat risk“.

V programech typu TradeStation můžeme pro simulace použít podobný příkaz:

pocet_kontraktu = Intportion(riskovana_castka_na_obchod/sl);

kde riskovaná částka na obchod představuje celkovou finanční částku, kterou chci riskovat na jeden obchod (např. 2 % účtu) a sl je potřebný stop-loss. Intportion je příkaz programu Tradestation pro zaokrouhlení na celé číslo dolu.

Aplikuji-li tento model na popisovaný systém, získám následující obrázek, kde počet obchodovaných kontraktů vychází z celkového risku 2000 USD na obchod:

Na první pohled vidíme, že se equity křivka „vyrovnala“ a snížily se nám v obchodování drawdowny. Je to dáno tím, že v každém obchodu riskujeme stejnou část účtu a současně se náš stop odvíjí od aktuální volatility v trhu.

Toto je velmi silný princip money managementu, který používám i v diskréčním obchodování. Nepracuji s žádnou sofistikovanou rovnicí, ale řídím se dvěma základními body svého obchodního plánu:
- Skutečný stop-loss vychází z aktuální volatility. Pro toto sleduji výšku úseček na obchodovaném timeframu a na jejich základě stanovuji aktuální risk v obchodu. Současně umísťuji stop-loss do „logické zóny“ dle struktury trhu.
- Pokud bych měl v daném obchodu riskovat příliš velkou část účtu, snížím počet obchodovaných pozic, nebo se snažím získat „vstup se slevou“.

Mimochodem, jakmile se obchodník naučí řídit risk na základě aktuální volatility, velmi mu to usnadní přechod mezi obchodovanými trhy. Stop-loss stále umísťujeme do „logické oblasti“ (vycházející například z price action) a jen měníme počet pozic s ohledem na volatilitu obchodovaného trhu. Z tohoto principu opět vycházím při svých vstupech do různých trhů v rámci intradenního obchodování intermarket analýzy.

I demonstrovaný systematický model si díky popisovanému principu nevede špatně v ostatních akciových indexech – a to i v těch, které mají s ES slabší korelaci.

Pokud stejný systém bez jediné úpravy aplikuji na trh e-mini Nasdaq (NQ) získám následující equity křivku:

U trhu e-mini Dow Jones (YM) získám tento graf:

A jedním z hlavních důvodů robustnosti daného řešení je právě použitý money management odvíjející se od aktuální volatility daného trhu. Tedy princip, který je možný využít i v diskréčních formách tradingu.

E-mini S&P 400

Trh, který je podobný ostatním indexům, umí se hýbat a je dobře čitelný.

Specifikace trhu

• Zkratka: EMD.
• Denní rozpětí pohybu je podobné, jako u trhu e-mini Russell 2000, může být zhruba od 600 do 2500 USD.
• Trh se hýbe po 1 ticku.
• Jeden tick = 10 USD.
• Regulérní obchodní hodiny jsou 8.30 – 15.15 Chicagského času neboli 15.30 – 22.15 našeho času.

Tento trh poměrně hojně daytraduji s pomocí svých AOS breakout strategií. Výhodou trhu je, že má obvykle méně různých falešných průrazů a pohybů než například e-mini Russell 2000, takže řadě obchodníků mohou připadat některé situace nebo signály "čistší". V principu však nebude obchodování o moc jiné než právě na trhu e-mini Russell 2000, i stop-lossy budou podobné. Trh s ostatními indexy koreluje, ale jak už jsem naznačil, může být pro některé obchodníky snadněji čitelný.

Nevýhodou tohoto trhu je nižší likvidita, takže je zde potřeba počítat se skluzy v plnění (při používání market příkazu by měly být standardní, tj. kolem 1 ticku, při STOP příkazech mám u svých breakout strategií skluzy občas i horší).

Na trhu fungují veškeré základní i pokročilé patterny FinWin, obchodování je hodně podobné jako na ostatních indexech. Byť jsem tento trh diskréčně nikdy neobchodoval, díky zkušenostem s AOS si myslím, že pro jakýkoliv daytrading je to zajímavý a dobrý trh.

V rámci základních časových rámců bych doporučil cokoliv mezi 1–5minutovým grafem. Pokud budete používat graf s časem burzy, nezapomeňte si nastavit AutoRetracement indikátor od 8.30.

E-mini Crude Oil (e-mini Ropa)

Trh, který měl v minulých letech korelaci s indexy kolem 0.5, takže je to určitě trh, který můžeme použít pro diversifikaci a který se bude nezřídka chovat jinak než indexy.

Specifikace trhu

• Zkratka: QM.
• Denní rozpětí pohybu je mezi 800 - 1000 USD.
• Trh se hýbe po 1/4 ticku.
• Jeden tick = 12.50 USD.
• Regulérní obchodní hodiny jsou 9.00 - 14.30 NY času neboli 15.00 - 20.30 našeho času.

Ropa je trh, který se umí hýbat a nabízí řadu zajímavých příležitostí prakticky neustále. E-mini ropa pak umožňuje tento trh obchodovat i menším a začínajícím traderům.

Trh má výrazně menší likviditu než velká ropa a pro daytrading je opět likvidita spíše nižší, takže je potřeba připravit se stejně jako u EMD na skluzy v plnění, ty by ale měly být opět zcela v akceptovatelných mezích.

V minulosti jsem měl zkušenosti s malou i velkou ropou v rámci některých AOS a díky nim mohu trh QM s klidem doporučit i začínajícím obchodníkům. Trh vám bude často dávat odlišné signály než u indexů, takže se můžete diversifikovat a zároveň opět na trhu fungují veškeré FinWin patterny, jak základní, tak pokročilé. Trh umí trendovat - a to je pro nás důležité.

Stop-loss budete mít nezřídka menší než třeba u trhu e-mini Russell 2000, ale zase určitě větší než u trhů YM nebo NQ.

V rámci základních časových rámců bych doporučil opět cokoliv mezi 1–5minutovým grafem. Pokud budete používat graf s časem burzy, nezapomeňte si nastavit AutoRetracement indikátor od 9:00, pokud budete používat lokální čas, pak od 15.00.

Zlato

Trh, který se chová trochu jinak, ale opět vám může pomoci v diversifikaci.

Specifikace trhu

• Zkratka: GC (tj. "velké" zlato, nikoliv e-mini).
• Denní rozpětí pohybu je i několik tisíc USD.
• Trh se hýbe po 1 ticku.
• Jeden tick = 10 USD.
• Regulérní obchodní hodiny jsou 8.20 - 13.30 NY času neboli 14.20 - 19.30 našeho času.

Tento trh se umí hýbat. Rozhodně je to trh pro obchodníky, kteří chtějí pohyby a volatilitu. Pohyb několik tisíc dolarů denně není nic neobvyklého.

Na druhou stranu, definitivně to bude něco jiného než obchodování indexů - a opět je možné přidat pro diversifikaci. Likvidita je vysoká, s plněním by neměl být žádný problém.

Trh má už od pohledu trochu jinou charakteristiku než indexy. Osobně mně přijde, že pro obchodování systému FinWin by byl vhodnější časový rámec 3–5 minut, ale v tomto časovém rámci je potřeba počítat se stop-lossy i na úrovni 200–300 USD. Na druhou stranu veškeré základní i pokročilé patterny FinWin by také měly být na těchto časových rámcích dobře čitelné a obchodovatelné.

Existuje i zmenšená verze zlata (zkratka YG) s pohybem a volatilitou menšími než na e-mini Russell 2000, takže z tohoto pohledu se jedná o vcelku klidnou variantu. Likvidita mně však připadá už příliš nízká a signály hůře čitelné než u trhu GC.

Pokud budete používat graf s časem burzy, nezapomeňte si nastavit AutoRetracement indikátor od 8.20, pokud budete používat lokální čas, pak od 14.20.

Závěr

Jako vždy platí, že nejprve je třeba provést na daném trhu a timeframu backtest. Osobně bych nejprve začal "nástřelovým" backtestem, provedl analýzu MAE/MFE, abych viděl, jaké zhruba SL/PT nabízí který trh nebo timeframe a dle toho pak pokračoval v komplexnějším backtestu.

Výhoda trhu QM a GC také je, že můžete tyto trhy obchodovat před otevřením indexů a následně pokračovat s indexy. Nemusíte tedy obchodovat tyto trhy současně - pokud by vám to už příliš rozptylovalo pozornost, ale "za sebou", tj. například GC od 14.20 do 15.30 a pak od 15.30 do 18.00 některý z indexů. Nebo v rámci backtestů můžete vyzkoušet i opačný přístup - od 15.30 do 17.00 některý z indexů, od 17.00 do 18.30 QM nebo GC apod.

Začněme konkrétním příkladem. Většina začínajících intradenních obchodníků by myslím nic nenamítala proti podobné equity křivce:

Stačí letmý pohled a vidíme, že equity stále roste a prakticky nemá zásadní drawdowny.

Paradox je, že například v diskréčním obchodování mnoho traderů má strategie schopné poskytovat podobné parametry, ovšem nedokáží si na výsledky „počkat“. Nemají svou mysl nastavenou tak, aby byli schopni přijímat i drobné ztráty, které jsou pro vytvoření podobné equity křivky nezbytné. A potíž je v tom, že ztrátových obchodů i v takové equity křivce není málo – je jich dokonce více, než ziskových obchodů! Úspěšnost simulovaného systému na ukázce je pouze 45 % s RRR 1:2. Konkrétně je nastaven stop-loss na úroveň 60 USD a profit target na hodnotu 120 USD.

„Dobrá,“ říkáte si, „občasnou ztrátou jsem určitě schopen ustát“. Potíž je v tom, že i v dané equity křivce jsou místa, kdy se „systému“ nedařilo i delší období. Neúprosná statistika udává, že maximální počet po sobě jdoucích ztrátových obchodů byl 12! Zde jsou kompletní informace k uvedené equity křivce:

Nyní si představte, že jste například intradenní obchodník obchodující 3 obchody denně – v takovém případě znamená podobná série například 4 po sobě ztrátové dny. Ze zkušenosti mohu říci, že právě v podobných situacích se láme chleba. Nezkušení a nevydělávající obchodníci začnou zmatkovat, snaží se „bojovat s trhem“ skrz čím dál agresivnější obchody. Nedokáží vypnout počítač s malou ztrátou, ale skrz stále větší chyby prohlubují malou ztrátou do velkého „záseku“. Výsledek pak většina z nás zná. Profesionální obchodník ví, že každá exekuce je jen součástí velké mozaiky výsledné equity křivky a podstatné je jít neustálé kupředu v intencích připraveného obchodního plánu s důrazem na neustálou kontrolu risku. Výsledek se pomalu skládá tak, jako to vidíme na ukázkové equity křivce.

Pokud s tradingem začínáte, může být dobrý nápad zkoušet si vytvářet čistě simulované výsledky obchodování s použitím předpokládaných parametrů používaného obchodního stylu a cvičit náš mozek na vnímání dlouhodobých výsledků. Schválně si vyzkoušejte, jak může equity křivka s výše uvedenými parametry (45 % úspěšnost, RRR 1:2) vypadat z krátkodobého pohledu – například 20 obchodů. Můžeme dostat takovýto obrázek:

Rozskákanou equity křivku, kterou jistě zná většina začínajících obchodníků. Vytvoříme-li však vzorek s dostatečným počtem dat (alespoň 100), equity křivka bude mít již vždy jasně rostoucí charakteristiku.

Čím víc zkušeností se svým obchodováním máte, tím hodnotnější mohou poskytovat podobné simulace informace. Snadno můžete ze statistického pohledu zjistit, co přibližně znamená drobná úprava RRR při daném přístupu nebo naopak snížení úspěšnosti. Pochopitelně, že se stále pohybujeme ve světě matematických simulací a reálný trading bude výrazně odlišný. Ovšem skrz podobné simulace se můžeme připravit na určité základní charakteristiky vývoje našich výsledků, které i v ideálním případě vypadají z detailu podstatně hůře, než si začínající trader připouští.

A jak si podobné simulace vytvářet? Existuje bezpočet cest. Programátoři toto jistě zvládnou například v Excelu, neprogramátoři mohou využít například Market System Analyzer, který s oblibou používám (Pro účel vytváření podobných simulací stačí využít plně funkční demo programu - bylo by zbytečné kupovat jeho plnou licenci. Ta se vyplatí až v okamžiku, kdy s programem začne člověk pracovat naplno).

Zde se simulace vytvářejí následovně. Zvolíme Trade > Create Trades from Statistics … a do zobrazeného okna vyplníme základní parametry vytvářené simulace – počet obchodů, úspěšnosti, průměrný zisk, průměrnou ztrátu a případně maximální zisk a nejvyšší ztrátu. Tedy parametry, které lze do velké míry odhadnout i z různých backtestů nebo je získáme z našich obchodních deníků. Pro vytvoření equity křivky s parametry: úspěšnost 45 %, SL 60 USD, PT 120 USD a 1000 obchodů zadáme:

Aby výsledné statistiky dávaly co nejvyšší smysl, je dobré zadat do MSA i výši vstupního kapitálu, komise a očekávaný skluz v plnění. To provedeme skrz Analysis > Setup.

Jakmile máme základní statistiku hotovou, je zajímavé sledovat, jak se její výsledky budou lišit při zpřeházení obchodů. Pro to slouží v MSA funkce View > Randomize Trade Order. Jde o základ, který pak můžete dále rozvíjet skrz Monte Carlo simulaci. Té jsem se blíže věnoval v článku Pracujeme s MSA - Monte Carlo simulace.

Shrnutí

Dnešní tip tedy upozorňuje na určité „cvičení“, kterým můžeme jednoduše simulovat hypotetické výkonnosti obchodních systémů a sledovat, co konkrétně znamenají různé vstupní parametry obchodních systémů z pohledu větší série obchodů. Můžeme také zkoušet, jaký obecný dopad bude mít na danou výkonnost například zvýšení skluzu, nepatrné snížení úspěšnosti obchodování atd. To vše bychom si měli dávat do souvislosti s tím, zdali jsme schopni podobný systém dlouhodobě obchodovat. A pokud ano, je dobré snažit se vnímat reálie výsledků v kontextu reálného obchodování. Konkrétní ukázky z podobných cvičení přichystám na Finančníkovi ještě do některého dalšího článku.