V dnešním článku bych rád popsal jiný přístup - takový, který osobně shledávám jako jediný rozumný na cestě k vylepšení obchodních výsledků, převážně pokud se chcete vydat cestou automatického nebo poloautomatického obchodování. Hovořím zde o diversifikaci; ať už diversifikaci mezi více trhy či timeframe (obojí velmi dobře aplikovatelné pro intradenní obchodování), nebo diversifikaci mezi více obchodních systémů (pokud se věnujete automatickému obchodování). V následujících řádcích se budu věnovat poslednímu zmíněnému, tzn. jasnou ukázkou, jak přidání dalšího systému je často mnohem "bezpečnější" cesta, než snaha o "pilování k dokonalosti".

Pusťme se tedy rovnou do toho.

Začneme ukázkou equity jednoduchého systému, který použijeme jako "základ" a který se postupně budeme snažit vylepšovat diversifikací. Equity na obrázku pochází z období od začátku roku 2005 až zhruba do poloviny letošního roku (od té doby je systém testován na live účtu jako out-of-sample, doposud se stejnými výsledky, jako backtest). Jedná se o výsledky na trhu e-mini Russell 2000, bez použití position-sizingu, tj. s jedním kontraktem. Ukázka nezahrnuje komise a slip - i po její aplikaci jsou ale výsledky znehodnoceny téměř minimálně.

Nyní se blíže podívejme na equity systému. To co vidíme, není špatné, ale drawdown kolem -2500 USD není u intradenního systému zrovna malý a také stabilita equity křivky naznačuje, že by se obchodník nutně měl připravit na celé měsíce bez zisku, možná i celé kvartály. Je zde tedy ještě jednoznačný prostor ke zlepšení.

Nyní, tradiční cestou by bylo začít zkoušet systém vylepšovat skrze další podmínky a další filtry. Aktuální podoba se skládá z jedné vstupní podmínky, jednoho filtru a třech výstupních podmínek, přičemž skutečná "riziková" optimalizace proběhla pouze u jednoho ze tří výstupů a částečně u velikosti stop-lossu. Je tedy jasné, že aktuální podoba je maximum, které je rozumný obchodník akceptovat. Vylepšení výsledků skrze přidání dalších filtrů a dalších podmínek by byl rozhodně způsob, jak opticky dosáhnout lepší equity a menší drawdown, avšak již za cenu téměř jisté přeoptimalizace, nebo-li nežádoucího curve-fitting. Bylo by naprosto nerozumné zkoušet systém takto pokoušet a výrazně ohrozit jeho robustnost. Jaké další možnosti tedy obchodník má? Pokusit se najít další systém, který by byl stejně "jednoduchý" (tj. obsahoval minimum podmínek) a zároveň svými výsledky co nejméně koreloval s výsledky prvního systému. Zkusme tedy nyní přidat další systém - na stejný trh, obchodovaný v jiný časový úsek, než systém předešlý (takže nemůže dojít k tomu, že by jeden systém zavelel "long" a druhý současně "short"), který je rovněž postavený na minimu pravidel a který rovněž nemá cenu vylepšovat dalšími podmínkami a optimalizacemi, má-li být zachována jeho robustnost. Samostatný systém 2 má následující podobu:

Jak je z equity křivky patrné - a to bez jakéhokoliv počítání přesné korelace, už od letmého pohledu by se tento systém mohl hodit k diversifikaci s prvním systémem: největší ztráty systém vykázal na začátku a na konci testovaného období, zatím co předešlý systém spíše uprostřed (ale v začátcích také). Stagnace prvního systému často probíhala v době, kdy se druhému dařilo. Zkusme tedy oba systémy vzájemně propojit:

Výsledek není úplně marný. Equity vypadá hladší a vyhlazenější. Bohužel draw-down je spíše horší, než lepší, v tomto ohledu jsme si tedy příliš nepomohli.

Můžeme se tedy pokusit ještě o kombinaci s jiným systémem - máme-li takový v zásobě, a nebo ideálně přidat ke kombinaci prvního a druhého ještě třetí nezávislý systém a zkusit, jestli 3 systémy dohromady mohou dokázat více, než dva.

Třetí použitý systém je testovaný opět na trhu e-mini Russell 2000, opět za stejné období jako předešlé dva a následně až doposud testovaný out-of-sample na live účtu. Opět systém s minimem pravidel, aby byla zachována robustnost. Samostatná podoba systému je následující:

Zkusme nyní tedy kombinace prvního systému se systémem číslo 3 a uvidíme, zda dospějeme k lepšímu výsledku:

Pohlédneme-li na drawdown, domnívám se, že jsme již dosáhli zlepšení. Po celou dobu se totiž s drawdownem již nepohybujeme pod -2000 USD (samotný systém 1 produkoval drawdown až -2500 USD) a krom začátku testovaného období se již dostáváme k DD jen něco málo pod -1500 USD. To je výrazné zlepšení. Stále ale zůstávají 3 výrazněji stagnační období, kdy by trader musel několik měsíců v řadě počítat s výsledky bez zisku. To sice není žádná katastrofa - ale otázka zní, zda není diversifikací možné i toto vylepšit. Zkusíme tedy poslední krok a tím je spojení všech tří systému dohromady:

Nyní je již výsledek naprosto perfektní! Po celou dobu testovaného období prakticky žádná stagnace a drawdown většinou jen mírně po -1000 USD (krom absolutního začátku testovaného období) - velmi povzbudivé. Equity vypadá jako "ideální" systém - přesto k dosažení takovéto podoby je třeba použít více systémů a pospojovat je dohromady, pokud chceme zachovat určitou robustnost. A to je velmi cenná a velmi důležitá lekce: v minulosti jsem viděl podobné equity úspěšných systémových obchodníků, aniž bych věděl, že se jedná o kombinaci několika systémů. Snažil jsem se tedy často o všemožné komplexní přeoptimalizace, což sice občas vedlo k podobně vypadajícím equity, ale pouze na backtestových historických datech - jak se systém pustil live, byl konec. Teprve později jsem zjistil, že zmínění úspěšní obchodníci nedosáhli své výsledky jedním systémem, ale celou sérií systémů, které byly pospojované do jediné equity!

Tuto lekci by si měl zapamatovat každý, kdo pracuje na systémovém obchodování: programování "perfektního" systému vás bude stát jenom čas a nepřinese žádné výsledky. Možná si tím člověk dokáže, jak je skvělý programátor - ale určitě se tím nestane úspěšný trader. Jediná rozumná možnost je v diversifikaci - diversifikace mezi více systémy, případně trhy.

Celkové výhody diversifikace do více systémů jsou ale i další: pokud například obchodujeme jediný systém, vždy existuje šance, že dříve či později přestane fungovat. Pokud obchodujeme 3 systémy jako jeden celek, není příliš pravděpodobné, aby přestaly fungovat všechny tři ve stejný okamžik - vždy tedy zbylé dva systémy mohou pokrývat ztráty toho, který přestává fungovat. Takový systém pak můžeme z portfolia vyřadit a začít na jeho místo hledat nový - aniž bychom riskovali, že po dobu hledání náhražky nebudeme mít co obchodovat a tudíž zcela jistě nebudeme mít z obchodování žádný příjem.

Závěr je tedy následující:

1) pokud máte nějaký obchodní systém, který je funkční, jednoduchý - ale má svá "špatná" období, neztrácejte čas tím, že se budete systém snažit do nekonečna vylepšovat dalšími pravidly a filtry a dále optimalizovat - to vše je jistá cesta do finančních pekel; raději začněte pracovat na nápadech na další systém a následně zkuste takové dva systémy spojit dohromady;

2) ze zkušenosti vím, že ideální je mít alespoň 3 systémy - pak již může začít být efekt diversifikace zajímavý; systémů by ale nemělo být ani příliš! Myslím, že 3-4 je tak akorát.

3) pokud máte celou řadu potenciálně profitabilních systémů, pak bych doporučil rozdělit takové dle korelace a výsledků "ve skupině" na více "rodin" a obchodovat například 1-3 rodiny systémů, s tím, že každá rodina bude mít 2-4 systémy.

Dotaz: Jaký máte názor na backtest v intradenním obchodování v případě diskréčního obchodování? Na Finančníkovi kladete na backtest velký důraz, na druhou stranu v diskuzi se na toto téma lze dočíst řadu opačných názorů. Backtestujete své nové obchodní přístupy?

Trading je z mého pohledu řemeslo. Člověk se jej musí učit postupně a od základů. Mladí lidé také tráví ve škole roky, aby se nejprve naučili obecné základy a teprve potom se specializovali a svým způsobem většinu dříve nabytých informací nepotřebovali. Pro ovládnutí tradingu potřebuje být trader především systematický, musí dokázat věci popisovat a charakterizovat. Z tohoto pohledu jsou backtesty nezbytnou „základní školou tradingu“. Jde o konkrétní první cestu, jak se do trhu ponořit, začít zpracovávat informace a tyto informace vyhodnocovat. Zkušenému traderovi přijde samozřejmé, že v trhu rozeznává určité formace, umí formaci popsat, ví kde vstoupit, kam optimálně dát stop-loss a podobně. Začínající trader se toto musí naučit a forma backtestu historických dat je pro toto velmi dobrá cesta. Bohužel jde i o to, že většina lidí není schopna se věcem věnovat systematicky a dlouhodobě. Pokud se začátečník pustí do obchodování „jen tak“ bez jakékoliv přípravy, jeho šance jsou naprosto nepatrné. Pokud si sedne, dokáže se měsíc koncentrovat na testování historických grafů, je to určitý základ systematické práce, ze které se lze posouvat dál.

Jak už zde ale bylo mnohokrát řečeno – backtest není možné přeceňovat a není to žádná vysoká škola tradingu. Je to prostě praktický začátek, který má své zřejmé limity. Čím je trader pokročilejší, tím význam tradičního backtestu klesá, protože diskréční trader (a intradenní obzvláště) začleňuje do svého přístupu prvky, které lze jen velmi obtížně 100% backtestovat. Je to trochu takový začarovaný kruh – když se začínající trader dozví, že pokročilý obchodník může hodně pracovat i s určitou intuicí (která však pramení z jeho dlouholetých zkušeností) a že přístupy nebacktestuje, řekne si, že to tedy také nepotřebuje a jde se vrhnout rovnou do trhů…. Bohužel málokdo si ale uvědomuje, že různé metody vyžadují různé přístupy a přípravy a obchodování NELZE paušalizovat a už rozhodně nejde srovnávat přístupy začínajících traderů s těmi pokročilými, protože zkušenost s trhy je jedna z věcí, kterou se prostě člověk naučí jedině dlouhodobým sledováním grafů.

Já dnes nové myšlenky backtestuji rámcově. Historické grafy používám k tomu, abych v co nejrychlejším čase dokázal co nejpodrobnější pojmenovat situaci, kterou v trhu chci obchodovat, rámcově si dělám screenshoty jak se situace vyvíjela v minulosti a pokud získám pocit, že je myšlenka funkční, začnu ji obchodovat s jedním kontraktem coby takový „live test“. Cca měsíc paper trading a poté živě s jedním kontraktem. Většina mých dnešních signálů má podobné základy, tj. není pro mne problém některé signály exekuovat v jednom okně, kde mám nastavený živý účet s určitým počtem kontraktů a některé v druhém okně, kde strategii testuji. Paper trading, nebo ještě lépe živé obchodování je samozřejmě jediná cesta, jak si reálně ověřit funkčnost daného přístupu. Ovšem pro začínajícího tradera by toto měla být až určitá „další fáze“ protože je zbytečné trávit čas s něčím o čem začínající trader absolutně netuší, zda-li je smysluplné a určité vodítko mu může poskytnout právě backtest.

Ještě bych rád zdůraznil jednu věc – pro obchodníka je nezbytné, aby věnoval maximální pozornost evidenci svých obchodů. A tu se v prvotní formě opět naučí v backtestu na historických datech a později ji může začít aplikovat do záznamů paper a live obchodů. Sám tedy nejsem ve stavu, že bych věnoval příliš času backtestům, ale o to více zpracovávám informace z reálného obchodování.

Dotaz: Jaký trh dnes obchodujete a na jakém timeframe?

Aktuálně nejvíce obchoduji e-mini Russell 2000 a pro vstup používám 1 nebo 2 minutový graf. Pro analýzu S/R úrovní používám dnes vesměs 5ti minutové grafy a vyšší.

Dotaz: Jak velký používáte dnes stop-loss a kam jej umisťujete?

Otázka umísťování stop-lossu je velmi individuální a je závislá na taktice, kde a jak trader vstupuje. A pochopitelně na jeho stylu obchodování. Osobně jsem intradenní obchodník na poměrně nízkém timeframe. Obchoduji momentum – tj. očekávám, že po vstupu do pozice se trh rozjede daným směrem.

Své obchody si nahrávám a posléze analyzuji. Za určitou dobu pak člověk začne nacházet určitá vodítka, že se trh nerozjíždí mým směrem a v ten okamžik se přepínám do režimu „ukončuji pozici za nejlepší možnou cenu“.

Stop-loss mám určen volatilitou trhu, tj. nepracuji s fixním stop-lossem. Většinou je vzdálen 100-150 dolarů od vstupu. Ovšem pokud získám z trhu indicie, že se v něm chybí momentum, pro které jsem do trhu vstupoval, snažím se pozici uzavřít na vstupu nebo se ztrátou 20-40 dolarů (v aktuální volatilitě). Ne vždy se to samozřejmě povede, jsou vstupy, kdy „chytnu“ základní SL, ale těch je drtivá menšina. Pochopitelně, občas se stane, že se trh po výstupu otočí a pokračuje mým směrem. Tak to chodí. Ovšem v takovém případě se v trhu vždy najde další příležitost, kde otevřít další obchod. Doporučil bych takový přístup začínajícímu traderovi? Doporučil bych mu především o věcech přemýšlet a zkoumat je. Začínající trader by měl na začátku dělat vše co nejjednodušeji, tj. pracovat s jednoduchými pravidly – jasně daný stop-loss, jasně daná jednoduchá pravidla pro výstup na profit targetu a případně posunutí SL. Nicméně zkuste průběžně zkoumat pohyby, které trhy vytvářejí poté, co jste vstoupili do pozice. Ideální jsou na to nahrávky vstupů do video souborů. Můžete začít nacházet vodítka typu – několik doji úseček po vstupu = ztráta momenta, lepší vystoupit na B/E než riskovat plný stop-loss atd.

Osobně považuji stránku řízení pozice za velmi podstatnou – z libovolného vstupu lze vystoupit s různou ztrátou, B/E nebo s různými zisky. Minimalizace ztrát v okamžiku, kdy se trh nevyvíjí tak, jak jsem plánoval při vstupu, mě velmi dobře funguje. Ale znovu opakuji, že je to velmi individuální. S jiným přístupem toto nemusí být nejlepší cesta, jak se stop-lossem pracovat. Každý obchodník si musí sám sednout nad své vstupy a dlouhodobé statistiky a zkoumat, které řešení je pro něj nejoptimálnější.

Automatické obchodování není technologicky snadné: aby vše správně a bezchybně běželo, potřebujete si být jistí, že vaše automatické obchodování není ohroženo možným (a poměrně častým) výpadkem internetu, nebo výpadkem elektrického napětí. Samozřejmě už i v domácích podmínkách je dnes možné nainstalovat záložní zdroje, nejsem si však jistý, že je takové řešení dostatečné.

Osobně jsem problém s automatickým obchodováním začal řešit už minulý rok, při stavbě strategie a automatu pro akciové statistické arbitráže. Nechat takový automat běžet doma nepřipadalo v úvahu: občasné výpadky internetu jsou prakticky samozřejmostí, a tak se mohou podobné "drobnosti" časem značně prodražit. Už od začátku jsem si byl tedy poměrně dost jistý, že budu muset řešit vše trochu profesionálněji - zajistit si vlastní server a ten nechat hostoval u spolehlivého serverhostingu, následně najít způsob, jak se k takovému serveru vzdáleně přihlašovat. Takové řešení vám totiž garantuje na 99.9% bezproblémový, bezvýpadkový internet a neustálý příkon elektrického proudu - to je přesně to, co naprosto nezbytně potřebujete, pokud chcete obchodovat automatické strategie profesionálně.

V prvé řadě jsem se snažil prozkoumat různé možnosti pronajímaných serverů - v dnešní době již není problém pronajmout si hotové řešení, hotový server, výpočetní výkon. Jelikož jsem si však nebyl v začátku zcela jistý, jak vysoký výpočetní výkon budu potřebovat, rozhodnul jsem se, že celé řešení chci mít raději výrazněji naddimenzované - čímž se začalo podobné řešení ukazovat jako ne zrovna levné. Nakonec jsem si nechal od kamaráda spočítat, kolik by stála stavba vlastního serveru s procesorem i7-870 a došel jsem k závěru, že je to pro mě nejlepší varianta. Server jsem si nechal postavit s veškerými náležitostmi, jako RAID disky atd. - nejsem v této oblasti profesionál, takže se nebudu o technických parametrech rozepisovat, ale určitě je rozumné nechat si podobné řešení udělat od někoho, kdo celé problematice opravdu rozumí - stejně tak jsem to udělal i já. Při stavbě podobných serverů je totiž také třeba, aby celé zařízení bylo co nejmenší a mělo co nejmenší odběr, pokud nechcete za serverhosting platit příliš vysoké částky. Za celou stavbu počítače včetně Windows 7 jsem nakonec zaplatil kolem 23 000,- Kč bez DPH. Nutno však říci, že se jedná skutečně o značně naddimenzované řešení, je tedy možné použít i řešení výrazně levnější - já osobně mám rád určité "rezervy". Umím si představit postavit zcela vyhovující řešení i za polovinu.

Následně jsem začal pátrat po nějakém serverhousingu, tj. firmě, u které bych mohl server umístit a kde by mně počítač nepřetržitě běžel, s garancí záložního elektrického napětí a záložního internetu - tj. s jistotou, že vše neustále poběží bez jakýchkoliv problémů. V tomto ohledu jsem tedy oslovil řadu známých a nechal si poradit a doporučit od lidí, kteří již podobná řešení využívají. Nakonec jsem našel vhodnou službu v ČR, která splňovala má prvotní kriteria a zároveň byla cenově velmi příznivá (díky platbě na delší dobu předem nyní platím cca 900,- kč měsíčně; stačí si spočítat, kolik by člověk platil za vysokorychlostní ADSL a elektrický odběr a je hned jasné, že se jedná o v podstatě zanedbatelnou částku). Musím říci, že za celou dobu jsem zatím neregistroval jediný problém ve výpadku čehokoliv - z tohoto pohledu tedy vše funguje zatím tak, jak jsem doufal (jméno serverhousingu, který používám, zde nebudu z bezpečnostních důvodů uvádět).

Další krok, který musíte vyřešit (ve skutečnosti musíte tento krok vyřešit už předem) je vzdálené připojování k serveru. S tímto jsem nikdy neměl zkušenosti a nebyl si tak jistý, jak vše funguje. Co jsem v podstatě potřeboval je nějaký jednoduchý způsob, jak se vzdáleně připojit ke svému serveru a pracovat na něm jako na normálním počítači. Tento problém se vyřešil rychleji, než jsem doufal - ukázalo se totiž, že touto funkcí už disponují přímo Windows a že nová Windows 7 mají celou funkci dokonce značně propracovanou: nejsem opět příliš zběhlý v technice, ale hlavní výhoda vzdáleného připojení přes Windows 7 (s pomocí funkce "připojení ke vzdálené ploše") je v tom, že se můžete poměrně dobře připojit i s ne moc kvalitním připojením k internetu a navíc i využívat ke vzdálenému připojení více obrazovek (pokud disponujete vyšší verzí Windows 7)!

Musím říci, že vše k mému úžasu funguje naprosto dokonale. Když jsem přijel do Portugalska, neměl jsem v našem domě ještě nainstalovaný internet, takže jsem se prvních pár dnů musel pravidelně vypravovat za internetem do McDonalds. Kvalita internetu zde sice byla dost mizerná, ale připojení k serveru fungovalo bez problémů! Celá funkce "připojení ke vzdálené ploše" je velmi jednoduchá - zadáte IP svého serveru a následně vyplníte heslo (doporučuji nějaké dlouhé a komplikované), čímž jste přihlášeni k serveru. Naskočí vám pracovní plocha serveru, a pokud máte alespoň trochu rozumnější internetové připojení (od 1 Mbps více), prakticky vůbec nepoznáte, že pracujete na jiném počítači - je to skoro totéž, jako byste pracovali na počítači, ze kterého se připojujete. Navíc jak jsem psal nedávno, s potěšením jsem zjistil, že je možné se stejně snadno připojovat i ze zařízení iPad a dokonce i z iPhone! Stačí vám k tomu potřebná aplikace (za mírný poplatek). Připojování z iPadu je velmi příjemné a k běžné údržbě serveru dostačující, iPhone je skutečně jen velmi nouzové řešení - byť zcela funkční.

Jako předposlední jsem musel vyřešit bezpečnost. Samozřejmě, zde jsem pracoval na několika "frontách". Předně jsem si u Interactive Brokers nechal udělat další přístup k účtu, avšak s velmi omezenými právy - skrze TWS spuštěné na mém severu tedy není například vůbec možné dostat se k řadě funkcí sloužících k obsluze mého účtu, vše je omezeno skutečně jen na základní nezbytné minimum. Následně jsem TWS omezil pouze na IP mého serveru.

Do počítače jsem kromě Excelu, ve kterém mám naprogramovaný automat pro statistické arbitráže (ve VBA), neinstaloval naprosto nic jiného. Čím méně věcí, tím větší bezpečnost. Na doporučení několika specialistů jsem následně přidal potřebný bezpečností software, jako inteligentní firewall, antivirus atd. Počítač naprosto pravidelně aktualizuji - opravdu důrazně dbám na to, abych veškeré nové aktualizace měl stažené a nainstalované co nejdříve po jejich vydání. Heslo k přístupu mám poměrně dlouhé a komplikované a občas jej i změním.

Krom toho jsem si nechal do Excelu určeného k automatickému obchodování statistických arbitráží naprogramovat i řadu kontrolních mechanismů: Excel sám sleduje případné výpadky dat, chyby v datech, nestandardní množství pozic - vše okamžitě hlásí přes email, který mám napojený na SMS. Krom toho dostávám hlášení na mobil o každé exekuci a všem, co se děje v rámci mých pozic. Mám tedy neustále přehled.

Jako poslední bylo třeba vyřešit jednu poměrně "absurdní" věc: platforma TWS Interactive Brokers se totiž na konci každého dne sama vypne a pokud bych jí musel každý den znovu nahazovat, celé řešení by ztratilo smysl. Jsem překvapený, že IB stále nedávají možnost tuto funkci vypnout, protože se tím vlastně ztrácí hlavní výhoda tohoto brokera - vyspělé a poměrně spolehlivé API. Naštěstí i toto je již možné vyřešit - stačí trochu hledat na google, řešení je opět více. Každé je poměrně dobré a funkční, vyžaduje jen trochu trpělivosti, než člověk zcela pochopí, jak vše správně nastavit a uvést do chodu.

S celým řešením jsem doposud spokojený. Pokud jsme zrovna v našem domě v Algarve a nikde necestujeme, mám celý den spuštěné vzdálené připojení na druhém monitoru svého pracovního počítače. Upřímně ale již příliš na své párové pozice během dne nekoukám - většinou jen při otevření, na konci dne již dostanu automaticky souhrnný email o počtu otevřených pozic a otevřeném P/L. Pokud cestujeme, přihlašuji se z notebooku a nyní i z iPadu. Jediné problémové je asi pondělí, neboť během víkendu provádí IB údržbu a je tedy rozumné TWS na serveru na víkend vypnout a nahodit znovu až v pondělí ráno. Bohužel je to fakt, se kterým je třeba počítat a připravit se na něj.

Tolik tedy mé zkušenosti s technickým aspektem automatického obchodování. Určitě je možné dělat to ještě lépe - jako cokoliv jiného - v začátcích je ale zatím můj přístup a řešení dostatečné.

Jak patrně většina čtenářů Finančníka ví, bydlím momentálně na Lanzarote. Život na ostrově uprostřed Atlantiku má své neoddiskutovatelné kouzlo, jednou z daní je kvalita internetového připojení. To je sice běžně pro intradenní obchodování zcela dostačující (obchoduji stále timeframe 1-2 minuty na trhu emini Russell 2000), bohužel jsou dny, kdy dochází k drobným mikrovýpadkům, například na pár desítek vteřin. Takový výpadek může být samozřejmě velmi nepříjemný (především po psychické stránce), proto jsem se na téma rozhodl upozornit formou tohoto článku a ukázat na řešení, o kterých je dobré přemýšlet před tím, než nás výpadek postihne.

Pokud člověk s tradingem začíná, měl by vždy přemýšlet o krizových situacích. Výpadek internetového spojení v okamžiku, kdy máme otevřenou krátkodobou pozici (intradenní obchodování) jistě do takové kategorie patří. Každý trader by si měl umět odpověď minimálně na následující otázky:

• Jsou mé stop-lossy v případě přerušení internetového spojení stále na svém místě?
• Pokud používám profit target – zruší se příkaz v případě zasažení stop-lossu?
• Pokud vstupuji do trhu limitním příkazem – jak jsem připraven na situaci, kdy spadne spojení v okamžiku, kdy ještě nejsem vyplněn?
• Jak se co nejrychleji připojím ke svému účtu, abych vyřešil případné problémy?

Pojďme si na jednotlivé otázky odpovědět společně v obecné rovině, neboť u každého brokera může být situace trochu jiná a každý trader si tak musí zjistit, jak přesně vypadá situace u řešení, které používá! Článek se vztahuje k burzovnímu obchodování (komodity, akcie).

Kde jsou drženy mé stop-lossy?

Zcela zásadní otázka. Je stop-loss držen na burze, na serveru brokera, nebo na mém počítači? V této otázce je třeba mít 100% jasno a bohužel jsou v praxi možné všechny tři možnosti. Nejhorší je pochopitelně možnost, kdy je stop-loss držen pouze v obchodní platformě na mém počítači. Pokud se přeruší internetové spojení, nebude tak zcela logicky stop-loss uplatněn! U většiny používaných brokerů toto naštěstí není běžné řešení, ale stejně bych vždy doporučoval ověřit, jak se věci mají s tím, že je třeba se dotazovat na konkrétní trhy, které obchoduji a konkrétní typy příkazů, které používám. Některé burzy například nepodporují určité typy příkazů, a takové příkazy jsou pak simulovány servery brokera (pokud je má), nebo bohužel jen samotnou obchodní platformou (tj. příkazy jsou drženy jen na našem počítači).

Zda-li jsou příkazy drženy přímo na burze, nebo na serveru brokera už v zásadě nehraje roli za předpokladu, že využíváme nějakou renomovanou společnost. V případě, že je stop-loss držen na serveru brokera nebo přímo na burze nevadí, když se přeruší spojení mezi obchodní platformou a brokerem. Stop-loss je stále aktivní.

Jak je to s vazbou stop-loss vs. profit target?

Otázka, která již napadne málokterého obchodníka. Stop-loss a profit target by měly být tzv. one cancels other příkazy. Je-li zasažen jeden, druhý by se měl zrušit automaticky. Pokud se druhý nezruší, stává se z něj logicky vstupní příkaz. Vysvětlím podrobněji. Řekněme, že jsme v krátké pozici (tj. prodali jsme komoditu nebo akcii), pod aktuální cenu máme zadaný nákupní limitní příkaz (profit target) a nad aktuální cenou nákupní stop příkaz (stop-loss). Pokud jde trh naším směrem a zasáhne profit target, je třeba, aby se nákupní stop příkaz (původní stop-loss) zrušil. Pokud se nezruší a trhy začnou růst, otevře se nám po dosažení úrovně stop příkazu dlouhá pozice. Pokud se toto odehraje navíc bez naší přítomnosti, k nové pozici nebude logicky zadán žádný ochranný stop-loss příkaz.

Je tedy velmi důležité vědět, zda-li tzv. OCO vazba mezi stop-lossem a profit targetem je zachována i v případě výpadku internetu. Bohužel toto dnes vůbec není samozřejmé, spíše naopak. Jako záložního brokera používám například Mirus Futures, kterého jsem si zřídil kvůli Zen-Fire datům. U tohoto brokera – a mnoha dalších – je OCO vazba držena pouze v obchodní platformě (NinjaTrader). Pokud dojde k výpadku internetu, přestává být OCO vazba funkční. Toto samozřejmě není tragédie, pokud trader pracuje se spolehlivým internetem, ale je hlavně potřeba být na toto připraven. Osobně již delší dobu obchoduji výhradně přes Interactive Brokers, kde je OCO vazba zachována i v případě zavření platformy nebo přerušení internetu. Nemám konkrétní přehled, jak je to s dalšími brokery. Jistě bude existovat celá řada dalších brokerů, kteří OCO vazbu drží na svých serverech, stejně tak ale existuje celá řada brokerů, kteří toto dělají jen v rámci počítače tradera. Jde tedy o velmi důležitou informaci, kterou by si každý trader měl zjistit s ohledem na své řešení.

Jak vstupovat s limitem, abych neskončil v pozici bez stop-lossu?

Stop-loss a profit target jsou generovány obchodní platformou v okamžiku, kdy tato získá potvrzení o vstupu do pozice. Vstupuji-li příkazem typu market, probíhá toto v podstatě okamžitě. V platformě (např. NinjaTrader) kliknu na tlačítko prodej/nákup příkazem market, obratem jsem vyplněný a během zlomku času má tuto informaci k dispozici NinjaTrader, který vygeneruje stop-loss a profit target s příslušnou OCO vazbou. Riziko, že se přeruší internet mezi exekucí a odesláním příkazů do trhu je v tomto případě myslím zcela zanedbatelné.

Ovšem, co když trader používá vstup limitním příkazem? V takovém případě zadáme příkaz (např. prodej příkazem limit) a můžeme čekat někdy i minuty, než se cena vrátí k příkazu a dojde k jeho vyplnění. V tomto případě je třeba pamatovat na skutečnost, že limitní příkaz je na burze, ale stop-loss vygeneruje platforma až v okamžiku, kdy dojde k potvrzení vstupu do pozice. Pokud by mezitím došlo k přerušení internetového spojení, stop-loss se nevygeneruje.

Osobně v tomto případě postupuji na „nejistém“ internetu následovně. Zadám v programu NinjaTrader samotný vstupní limitní příkaz a současně hned zadávám do trhu ochranný stop příkaz. V případě vstupu do krátké pozice by situace vypadala následovně:

Stop příkaz nemůže být vyplněn bez toho, aniž bych vstoupil na limitu do krátké pozice. Výpadek internetového připojení před vyplněním limitního příkazu nevadí, protože na serveru brokera už je dopředu zadán i ochranný stop příkaz. Pozn.: pokud se rozhodnete s podobným stylem tradingu experimentovat, určitě si toto nejprve procvičte na demoúčtu. Přístup má svá specifika – pokud bych např. zadal profit target, tak je třeba jej zadávat ručně až po vstupu do pozice a takový příkaz např. nebude mít OCO vazbu. Také je třeba se přesvědčit, že na vstupním limitním příkazu nejsou „navěšeny“ další automatické příkazy, protože ty už v tomto případě nepotřebujeme.

Mám záložní plán?

A samozřejmě v každém případě bychom měli mít pro případ nějakých zásadních problémů vždy připravený záložní plán. Tj. například kde se připojit k jinému internetu (přes notebook, telefon) a zkontrolovat situaci, případně na jaké telefonní číslo zavolat na hot-line brokera (vyžaduje-li to situace) a vyřešit vše osobně (toto jsem naštěstí zatím nikdy v intradenním obchodování nepotřeboval).

Samozřejmě se nejdná o zaručenou pomůcku - v tradingu není nic zaručené - ale jsem si docela jistý, že řadě obchodníků může pomoci. Dokonce může pomoci i těm, kteří s podobným problémem nebojují a přesto by rádi trochu více psychologického komfortu v obchodování. Proto bych se dnes rád o tuto jednoduchou pomůcku podělil.

Tuto pomůcku jsem začal sám používat poměrně brzy v rámci vlastního obchodování. Osobně nejsem typ, který by s problémem popsaným výše bojoval, ale samozřejmě jako každý trader, i já zrovna nemiluji pohled na trh blížící se k mému stop-lossu, byť je to realita, na kterou je třeba se připravit a se kterou se každý musí smířit. Pomůcku jsem nazval stress-factor test a v podstatě se nejedná o nic složitého - jako vždy jde jen o zpracování trochy čísel do podoby jednoduché statistiky.

Vycházím z toho, že čím více jde trh proti nám, tj. blíže k našemu stop-lossu, tím více se zvedá hladina stresu v našem těle (proto také název "stress-factor test") a tím větší pravděpodobnost, že uděláme něco neracionálního - právě pod vlivem stresu. Podobný stres se nedá bohužel jednoduše "vypnout", ale je možné jej do jisté míry zmírnit, pokud se na něj dokážeme připravit: člověk je obecně nejvíce stresován z neznámého, pokud však existuje způsob, jak se se situací předem trochu blíže seznámit, pak je možné stres výrazně snížit (daná věc se stane pro člověka méně neznámou a tudíž méně stresující). Jak se tedy lépe připravit na fakt, že trhy jdou často proti nám, než se záhy rozjedou našim domnělým směrem? Jak udělat tuto situaci více "známou" pro náš mozek? Stačí nám k tomu jednoduchá tabulka v Excelu, ve které si spočítáme distribuci protipohybů v rámci našich obchodů. V Excelu je možné podobné statistiky dělat velmi jednoduše - pokud nejste v Excelu zběhlí, doporučuji vám požádat nějakého studenta nebo někoho v okolí, kdo práci v Excelu zvládá (osobně jsem přesvědčený, že práce v Excelu je naprostý základ pro každého, kdo to s tradingem myslím vážně).

Takže, jak by taková tabulka měla vypadat a jak s ní konkrétně pracovat? Pojďme rovnou ke konkrétnímu příkladu, ze kterého by mělo být vše jasné.

Řekněme, že máte backtest (nebo deník s reálnými obchody) systému na vzorku 500 obchodů na trhu e-mini Russell 2000.. Z tohoto vzorku vychází, že 233 obchodů bylo ztrátových (47%) a 267 obchodů ziskových (53%) a to s použitím stop-lossu 150 USD. Nyní se potřebujete lépe připravit na (živé) obchodování a svému mozku dát jasnější instrukce o tom, co můžeme očekávat, na co se připravit a jak tedy snížit stres v těle (tím, že budeme lépe vědět, co nás může čekat). S pomocí jednoduchých funkcí v Excelu si tedy uděláme jednoduché četnostní tabulky.

Tabulka bude mít 3 sloupce. Do prvního sloupce si vypíšeme hodnoty 10-150 a to po násobku, který se vztahuje k vašemu konkrétnímu trhu. Například trh e-mini Russell 2000 se hýbe po 10 USD, což znamená, že v případě tohoto trhu použijeme hodnoty 10-150 zvyšující se vždy o 10. Tento sloupec prezentuje veškeré možné varianty otevřené ztráty až k našemu stop-lossu: během života daného obchodu se můžeme dostat do otevřené ztráty -10 až -140 USD, po té již následuje stop-loss.

Do druhého sloupce si necháme z našeho obchodního deníku na základě zapsaných hodnot MAE spočítat veškeré množství obchodů vztahující se k dané otevřené ztrátě. Tj. například do prvního řádku napíšete počet obchodů, které mají MAE maximálně 10 USD (v Excelu tohoto počtu docílíte velmi jednoduše s pomocí funkce COUNTIF).

Do třetího sloupce si necháte vše přepočítat na procenta. Tím jste hotovi. Tabulky si ideálně takto připravte dvě - jednu zahrnující všechny obchodu, druhou zahrnující jen ziskové obchody.

Vaše dvě tabulky by tedy měly vypadat zhruba takto:

Nyní, co nám tato tabulka říká?

V prvé řadě - pokud se podíváme na modrou tabulku, která zahrnuje veškeré obchody, tak vidíme, že máme nadpoloviční pravděpodobnost, že se trh přiblíží velmi těsně k našemu stop-lossu. V 60% případů tak blízko, jako je 120 USD. Pokud se koukneme v tabulce ještě trochu výše, pak vidíme, že například 3/4 všech obchodů udělají protipohyb alespoň 70 USD. Obchodník se tedy musí připravit na to, že existuje téměř "jistota", že trh půjde proti němu alespoň 60-70 USD. Pokud má k dispozici takovouto tabulku, nemusí být u podobných protipohybů již tak stresován, neboť jasně vidí, že systém má zkrátka a dobře takovouto charakteristiku a že protipohyb 70 USD ještě neznamená nic hrozného a už vůbec neznamená, že by měl obchod skončit ztrátou - stále jsou výrazné šance na naší straně, že obchod bude nakonec profit. Tím se může lépe připravit na případný stres a svému mozku dát jasnější informace o tom, co se bude zřejmě dít.

Pokud se koukneme na tabulku vpravo, vidíme statistickou distribuci protipohybů pouze v rámci ziskových obchodů. Tato tabulka je možná ještě zajímavější. Jasně nám totiž například ukazuje, že je nadpoloviční pravděpodobnost, že ziskový obchod půjde alespoň 100 USD do otevřené ztráty. Umím si představit, že u řady obchodníků může být psychologický bod kolem hodnoty 100 USD. T.j. řada obchodníků začíná pociťovat opravdu vysoký faktor stresu právě v momentě, kdy se otevřená ztráta dostane k této hodnotě. A právě podobná tabulka nyní může fungovat jako výrazný uklidňující element: z tabulky vpravo je totiž zřejmé, že ziskové obchody se takto hluboko ke stop-lossu skutečně často vypraví a tudíž není třeba důvod k panice - ještě vůbec není jisté, že trh skončí ve ztrátě. Ba naopak, dalo by se říci, že je skoro "jisté", že ziskové obchody se k této hodnotě (nebo velmi blízké) v rámci otevřené ztráty podívají. Už od samotného začátku se tedy můžeme díky podobné statistice na podobné případy připravit; zkrátka a dobře v momentě, kdy vstoupíme do obchodu, si hned řekneme, že trh půjde zcela určitě do otevřené ztráty alespoň 100 USD a na tuto možnost se připravíme. Pokud náhodou nenastane, můžeme to brát jako příjemné překvapení. Pokud nastane, jsme na ni připraveni a víme, že takto se zkrátka a dobře ziskové obchody chovají a že stále ještě existují solidní šance na profit. Náš mozek má jasnější a přesnější informace, které snižují hladinu stresu z absolutního neznáma.

Samozřejmě, tato metoda psychologické pomůcky není univerzální a zřejmě nebude vyhovovat každému - v tradingu platí, že nic není dogma a každému vyhovuje něco jiného. Rozhodně ale stojí za pokus si alespoň podobné statistiky udělat. Čím více o svém systému víte, tím lépe se můžete připravit na jeho živé obchodování.

Podobné statistiky je možné rozpracovávat ještě dále - například distribucí protipohybů v rámci času. Tj. můžeme sledovat, jaké protipohyby jsou obvyklé X dnů nebo minut od momentu vstupu. Následně pak můžeme vidět, že například kritických bývá prvních 7 minut od vstupu do obchodu a tak se připravit na to, že prvních 7 minut bude například lepší jít si uvařit kávu. Fantazii se v tomto ohledu meze nekladou - je již na každém, zda shledá podobné statistiky pro sebe účinné a do jaké míry si je sám zpracuje. Technika je samozřejmě univerzální jak pro intradenní, tak pro poziční obchodování a je možné ji aplikovat na jakékoliv trhy a instrumenty.

Každý obchodník by si měl uvědomit, že evidenci svých obchodů si vede čistě pro sebe. A to je patrně největším kamenem úrazu. Většina z nás je nastavena způsobem, že vyplňování „papírů“ přichází na řadu až v posledním možném termínu pod tlakem určité „autority“. Problém je, že v tradingu žádná autorita není. Většina obchodníků tak má úmysl si evidenci vést, ale v reálu se k tomu nedostane.

Důležitost vedení evidence se mi mnohokrát potvrdila. Pokud jsem s nějakým začínajícím traderem ve vztahu určité „výuky“, takový člověk získává „autoritu“, termíny a kontrolu a systematické vedení záznamů najednou není nepřekonatelný problém. Často se pak velmi rychle dostavuje prudké zlepšení obchodních výsledků bez toho, aniž by se musel zásadním způsobem upravovat používaný obchodní plán.

Každému traderovi bych proto doporučoval, aby si co nejsilněji nastavil rutiny, vedoucí právě k systematickým záznamům svého obchodování.

Pod záznamy obchodování si představuji dvě poměrně samostatné činnosti:

A) Vedení statistického obchodního deníku. Klasické tabulky se záznamy vstupů a výstupů do trhů a příslušnými výsledky.
Toto je naprosto nejzákladnější způsob evidence a většina traderů již dnes chápe nezbytnost vedení podobných záznamů. Je zřejmé, že obchodník, který neví ani kolik udělal minulý měsíc obchodů s jakým profitem nebo ztrátou, je naprostý ignorant, jehož dny jsou v trhu sečteny.

Naštěstí traderům v této oblasti dost pomáhají technologie. Například programy typu Ninja Trader, Trade Station a další vedou velmi srozumitelnou statistiku obchodů, která pro základní orientaci stačí. Osobně si tyto údaje pravidelně exportuji do Excelu, kde si obchodní deník doplňuji o další informace. Ve výsledném obchodním deníku si pak mohu třídit obchody i podle mých individuálních kritérií (typ patternu, vnímání trhu atd.).

Další informace o obchodních denících můžete na Finančníkovi načerpat v článcích:

• Jak si připravit a používat jednoduchý obchodní deník
• Využití Excelu pro trading
• Novinky v denících pro backtestování a vyhodnocování parametrů obchodních systémů
• Praktický návod jak analyzovat vlastní obchodní výsledky v programu typu MSA - import

B) Vedení podrobného denního žurnálu. Čísla v excelovém deníku poskytují traderovi určitou statistickou zpětnou vazbu, nicméně málokdy nám dávají možnost přemýšlet nad konkrétními obchody. Osobně se mi maximálně osvědčilo vést si proto paralelně podrobnější denní žurnál – osobní zápisník, kam si zaznamenávám nejen podrobnější poznámky o obchodované situaci, ale i průběžné screenshoty.

Co je velmi důležité – maximálně doporučuji vést si podobnou evidenci v reálném čase. Poznámky si stačí psát velmi stručně s tím, že po obchodní seanci si je můžeme urovnat. Už jen tím, že se trader vůbec zamýšlí nad tím, co dělá, podstatně omezuje různé impulsivní situace a zvyšuje své šance na úspěch.

Většina obchodníků prodělává, protože dělá impulsivní obchody mimo plán. Pokud se na obchodní den díváme z pohledu večera, kdy máme za sebou několik obchodů, z čehož polovinu bychom nejraději nikdy neudělali, většinou si můžeme akorát povzdychnout, že příště na to půjdeme jinak (ale nepůjdeme). Po perném obchodním dnu už většinou ani nevíme, proč jsme vlastně do kterého obchodu vstoupili.

Tím, že si zaznamenávám informace o vstupech a výstupech přímo v době, kdy obchody uskutečňuji, tak:
- Získávám velmi detailní informace o svých obchodech, které bych zpětně nebyl nikdy schopen dát dohromady. Je to přitom velmi jednoduché – jakmile máme za sebou několik obchodů, není ani možné si vybavit vše, co jsme vnímali s prvním obchodem provedeným před několika hodinami.
- Současně aplikuji určitou kontrolu (nebo dohled) sám nad sebou v reálném čase. Mohu mít například kritérium, že budu obchodovat pouze do trendu, pokud nejsou splněny podmínky X a Y. V rámci svých poznámek si stručně napíšu stav podmínek X a Y a jakmile je mám černé na bílém v poznámkách, v drtivé většině případů již nemám chuť obchodovat proti plánu.

Konkrétně si do podrobného denního žurnálu zaznamenávám:
- Před vstupem do obchodu krátký odstavec popisující, co v trhu vidím a co mě vede k přemýšlení o vstupu do pozice. Současně zapínám Camtasii abych si obchod nahrával.
- Jakmile obchod otevřu, zakreslím do Trade Station (kde analyzuji své obchody) šipku, kde jsem do obchodu vstoupil.
- Jakmile obchod proběhne, oscreenshotuji hlavní obrazovku Trade Station a vložím screenshot do žurnálu.

Je to triviální, rychlé a neskutečně efektivní. Co se technického řešení týče, používám dnes pro poznámky MS OneNote, o kterém jsme na Finančníkovi psali již několikrát. Vyzkoušel jsem řadu jiných postupů a programů, ale toto je myslím naprosto ideální řešení pro zmíněné potřeby. Mj. i proto, že rychlé screenshoty lze provádět bez potřeby dalšího software – jednoduše kliknu ve OneNote na příslušnou ikonu a do poznámek se mi zaznamená konkrétní výřez obrazovky.

Po skončení seance si v žurnálu poznámky upravím do kompletnější podoby a doplním o screenshoty zaznamenávající celkovou situaci na trhu (většinu vstupů mám postavených na intermarket analýze, proto je pro mne nezbytné dokumentovat i nastavení zbývajích 3 akciových indexů).

K tématu vedení podrobnějších žurnálů se věnují na Finančníkovi další následující články:

• Jak efektivně na obchodní plán
• Vedení záznamů při hledání strategie
• Evoluce tradera od ztrát k profitům - zkušenosti s psychologií obchodování tradera JenaL [2]
• Jak si nastavit přístup k tradingu, abych nebyl sám pro sebe největší hrozbou?

Řadě začínajících traderů trvá až příliš dlouhou, než se "dokopou" do backtestu a stavby obchodního plánu. Přitom oba tyto kroky jsou naprosto základním stavebním kamenem našeho tradingu - bez obojího nemůžeme ani začít s paper-tradingem. Dobrá zpráva však zní - vše je možné připravit za pouhých 6 víkendů, při práci max. 3 hodiny denně. Dnes si ukážeme jak.

Nutno říci, že obchodník, který se chystá k backtestu a stavbě obchodního plánu, musím již mít ideu, co chce vlastně backtestovat a co by tak chtěl do budoucna obchodovat. Měl by mít tedy jasno alespoň o konceptu, se kterým chce pracovat dále - ať už je to obchodní systém FinWin, poziční obchodování spreadů, nebo cokoliv jiného - záleží jen na tom, který z dostupných nebo vlastních obchodních přístupů si vyberete k seriózní práci vedoucí ideálně až k živému obchodování.

K backtestu a stavbě obchodního plánu je tedy nezbytné, abyste již měli jasno v konceptu, se kterým chcete pracovat - následně pak už může jít práce poměrně hladce, pokud si jí správně rozvrhneme a budeme se jí po 6 víkendů věnovat, při pouhých 3 hodinách denně.

Víkend 1: příprava počítače 2x 3 hodiny

Abychom mohli začít backtestovat a stavět obchodní plán, musíme mít k těmto krokům připravený počítač. Je tedy třeba nainstalovat potřebný software - tj. například SierraCharts, NinjaTrader, Gecko Track ´n´Trade, atd. Záleží na každém, s jakým programem se rozhodne pracovat - v tomto ohledu doporučujeme začít širším přehledem o dostupnosti různých analytických platforem, na našem webu naleznete řadu popisu a specifikací programů, které s Petrem používáme nejčastěji, nebo se kterými máme dobré zkušenosti.

Následně budete potřebovat program Excel, který budete využívat k zapisování backtestovaných obchodů a jejich pozdějšímu analyzování. Je dobré si předem připravit nějaký jednoduchý backtestový Excel, nebo využít takový, který už je hotový a je k dispozici.

K instalaci a základnímu seznámení se s těmito nástroji by vám měli stačit dva volné víkendové dny, max. 3-4 hodiny denně. 

Víkend 2: backtest 2x 3 hodiny

V pátek před druhým víkendem byste tedy měli již mít zcela zprovozněné a funkční veškeré nástroje a měli byste mít jasný koncept toho, co chcete backtestovat. Týden také využijte k tomu, že si na kus papíru zapíšete základní pravidla pro vstupy a výstupy systému, který chcete testovat - musíte totiž začít backtest již s konkrétními pravidly. K sepsání těchto základních podmínek se nemusíte nějak zvlášť přemáhat, prostě jen cestou do práce a z práce o všem trochu porozmýšlejte a před spaním si zapište konkrétní nápady a postřehy na podobu vašich vstupů a výstupů - resp. vstupních a výstupních pravidel, která budete testovat.

Během víkendu pak začněte velmi pomalu s prvotním backtestem. Pokud se pouštíte do intradenního obchodování, budete potřebovat testovat alespoň 6 měsíců nazpět. Ideální je 1 rok a více, pokud však s backtestem začínáte, není třeba se do všeho nutit hned od začátku - už 6 měsíců backtestu vám dá základní potřebný přehled.

Řekněme, že backtest budete dělat realistickým tempem 1 obchodní den za 5 minut. Není důvod, aby vám tempo trvalo déle - 5 minut poměrně bohatě stačí na to, abyste v rámci daného obchodního dne v historii našli potenciální vstupy a výstupy, zapsali takové do obchodního deníku (připraveného v Excelu) a pořídili screenshot daného dne.

Při 5ti minutách na jeden obchodní den budete potřebovat zhruba 120 x 5 minut = 10 hodin. Občas se možná někde trochu "kousnete", takže s rezervou 12 hodin by mělo bohatě stačit. Pokud si tuto práci rozložíte tak, že během jednoho víkendového dne zbacktestujete zhruba 30 obchodních dnů (velmi realistické), stačí vám dva víkendy při práci max. 3 hodiny denně. Neměl by být tedy problém zvládnout backtest za dva víkendy.

Víkend 3: backtest 2x 3 hodiny

Předešlý týden byste měli být schopni realizovat polovinu backtestu. Nic méně, nyní jste si dali celý týden oddych a odstup a docela určitě vás napadly nové myšlenky a nápady. Je tedy možné, že se k některým obchodům ještě vrátíte, svůj původní záměr trochu pozměníte a některé dny budete backtestovat znova. Proto někteří mohou potřebovat na tento v pořadí již třetí víkend trochu více času - řekněme max. 4-5 hodin denně, což je stále realisticky zvládnutelný čas. Nebojte se skutečně využít luxusu týdenního odstupu a přemýšlení o práci z předešlého víkendu a vaše záměry ještě pozměnit a upravit - pokud se případné nové nápady ukážou jako funkční.

Víkend 4: práce s daty 2x 3 hodiny

Máte nasbíraná data za půl roku - tj. poměrně solidní vzorek obchodů pro začátek (hovořím zde samozřejmě o intradenním obchodování). Nyní bude třeba s daty dále pracovat - tj. především s analýzou MAE/MFE, úspěšností jednotlivých dnů v týdnu, případně dalšími filtry. Doporučuji využít celý týden před tímto krokem ke studiu například v rámci diskusního fóra na našem serveru a nechat se trochu více inspirovat zkušenějšími v tom, jak s nasbíranými daty pracovat a jak je co nejlépe vyhodnocovat.

Na tuto práci si dejte dostatek času. Porovnejte různé možnosti nastavení PT a SL, případně otestujte další dodatečné filtry - máte-li takové zahrnuty v základním backtestu. Můžete k širší analýze využít i program MSA. Veškerá nastavení, která shledáte jako vhodná a finální pro první podobu svého finálního obchodního systému, nezapomeňte uložit v podobě screenshotu - budete totiž screenshoty potřebovat ke kompletaci svého obchodního plánu. Výsledkem v pořadí čtvrtého víkendu by měla být řada tabulek, která jasně ukáže, v jaké podobě (konfiguraci) budete chtít se svým obchodním systémem pracovat a co od této podoby čekat (WIN%, P/L, drawdown, profit per month, atd.).

Víkend 5: sepsání základního obchodního plánu 2x 3 hodiny

Pátý víkend v pořadí využijte ke kompletizaci první podoby obchodního plánu. Nejprve si ujasněte obsah - ten by měl obsahovat minimálně velmi konkrétní a detailní popis podmínek vstupů a výstupů (včetně ukázek a screenthotů), popis situací, ve kterých neobchodujete (chop), popis základních nastavení systému, včetně statistických závěrů z vašich backtestů. Je dobré přidat do obchodního plánu i něco o vaší motivaci - proč chcete obchodovat, jaké máte dlouhodobé cíle, atd. O obchodním plánu bylo zde již napsáno mnoho - opět tedy doporučuji během týdne prohledat náš server a najít si další informace o tom, jak by finální obchodní plán měl vypadat. Pokud vše půjde dobře, na konci pátého týdne budete mít první finální podobu.

Víkend 6: dokončení obchodního plánu 2x 3 hodiny

Poslední týden využijte k tomu, abyste nechali až do víkendu vše ještě trochu uležet. V klidu si ještě jednou vše promyslete, zvažte, případně nasbírejte další nápady, podněty a myšlenky. Teprve pak se vrhněte o víkendu do práce - dodělejte případné změny, nebo rozšíření - zkrátka a dobře vše, co vás během týdne ještě napadne. Nakonec dejte obchodnímu plánu nějakou hezkou podobu, vytiskněte a svažte. Gratulujeme, máte za sebou první backtest a první obchodní plán.

Závěrem

Je nutné si uvědomit, že prakticky žádná podoba obchodního plánu není definitivní - obchodní plán je vlastně otevřená platforma, která se neustále modifikuje, dle toho, jak se mění zkušenosti tradera. Je vysoce pravděpodobné, že až se s nově postaveným obchodním plánem pustíte do paper-tradingu, začnete mít nové nápady a myšlenky, takže přijde mnoho dalších srovnávacích backtestů a dalších verzí obchodních plánů. To je zcela v pořádku a patří to k běžné práci tradera. Důležité je však udělat první krůček, bez kterého nemohou následovat ty další. A právě k tomuto účelu slouží tento článek.

Pokud už máte pár backtestů a obchodních plánů za sebou, nezapomeňte se podělit s ostatními o tom, jak vám práce šla/nešla od ruky, kolik času jste potřebovali a kde nejvíce jste bojovali.

Pojďme nejprve začít důvody, proč více časových rámců a více trhů v rámci daytradingu nepoužívat.

Intradenní obchodování je poměrně náročná činnost z pohledu soustředěnosti a nutnosti rychle se rozhodovat. Během intradenního obchodování se začne projevovat řada osobních vlastností, které člověk do té doby často vůbec nevnímal a které jsou nejenom velmi překvapující, ale naprosto běžné: nižší odolnost vůči stresu, než jsme předpokládali, impulsivnost, silné jednání pod vlivem emocí, nedisciplinovanost atd. Všechny tyto problémy vedou v začátcích k řadě nechtěných akcím a tím pádem i řadě ztrátových obchodů. A všechny tyto problémy se také v začátcích velmi často násobí s množstvím trhů a timeframe, do kterých se nováček pustí. Se třemi trhy po dvou různých timeframe tudíž můžete s vysokou pravděpodobností očekávat v začátcích 3 x 2 = 6x více potenciálních problémů než pouze s jediným trhem a jediným timeframe. Jednoduše by se také dalo říci: pokud nejste plně připraveni a vytrénováni perfektně se soustředit na jediný trh a jediný timeframe a v něm jednat racionálně a bez chyb, není šance, abyste to dokázali s více trhy a více časovými rámci. Podotýkám, že toto se týká výhradně intradenního obchodování - situace v pozičním obchodování je jiná z toho pohledu, že na rozhodnutí a naplánování obchodu máme celé hodiny, kdežto v intradenním obchodování pouze pár vteřin. Není tedy důvod se v rámci pozičního obchodování bát hned od začátku obchodovat například 2-3 trhy současně (více až později, následně raději ne více jak 5-6, i zkušený obchodník Larry Williams uvádí, že více jak 6 trhů se prakticky nedá sledovat).

Na druhou stranu, nic v tradingu není růžové a vždy platí, že každé pro má taky své proti. Zkusme se tedy nyní podívat na to, co nám naopak sledování jediného trhu a jediného timeframe dává za nevýhodu.

Nevýhoda jediného trhu a jediného timeframe je zcela zjevná: dle mých nedávných studií je třeba se při takovémto stylu obchodování připravit na to, že až 25 % obchodních dnů bude mít obchodník bez signálu. To samo o sobě není ještě nutně ke škodě, řada takových dnů ale bude nabízet krásné trendy buďto na jiném timeframe nebo na jiném trhu. Pokud tedy budeme mít k dispozici dva timeframy jediného trhu a případně i více trhů, nabízí se teoreticky šance, že nepropásneme zajímavé příležitosti - obzvláště v obdobích dlouhých chopových dnů taková věc zamrzí. Bohužel ale také platí již výše zmíněné - začít uvažovat touto logikou v žádném případě nemůžete dříve, než stejně dokážete s jistotou obchodovat pouze jediný trh a jediný timeframe. Pro řadu obchodníků platí, že pokud jejich trh nenabídne po celý den nějaký signál, dříve či později si začnou signály "vymýšlet" (což samozřejmě vede ke ztrátám). Jednoduchou logikou by se tedy mohlo zdát, že pokud budu mít více trhů a více timeframe, nebude mě to nutit si signály vymýšlet - a celková situace se tak zlepší. Bohužel to opět není tak jednoduché - přijdou dny, kdy nenabídne žádný signál dokonce ani jeden z potenciálně několika timeframe a několika trhů (protože v trzích jako celku zkrátka a dobře bude chybět volatilita) a v takové dny si tedy nezkušený obchodních opět začne "vymýšlet" obchody v objemu násobku počtu trhů krát počtu timeframe. Jedná se tedy o začarovaný kruh, který není možné jenom tak jednoduše opustit, dokud se zkrátka a dobře nenaučíme základní disciplíně a trpělivosti.

Tři různé trhy se stejným timeframe v platformě TOS.

Zkušenější obchodník, který dokáže stabilně vydělávat na jednom trhu a jednom timeframe, však již nemá důvod, proč své portfolio obchodovaných trhů a timeframe nerozšířit. Rozhodně tento krok nemusí činit za každou cenu, není ale ani důvod, proč se o něco takového nepokusit. V tradingu platí, že cokoliv, co může vést k celkovému zlepšení obchodních výsledků, rozhodně stojí za pokus. Takže pokud přeci jenom jako pokročilejší daytradeři budete chtít obchodování na více timeframe nebo více trzích zkusit, jak konkrétně na to?

V prvé řadě si na základě reálných obchodů z vašeho primárního trhu vypište všechny dny, kdy jste neměli jediný signál. Následně tyto dny izolujte a proveďte na nich backtest na 2-3 dalších timeframe. Pokud má mít přidání dalšího timeframe smysl, pak platí:

1) druhý timeframe by vám měl dát signál alespoň v 50 % dnů, kdy vám jej primární timeframe nedal,

2) signály z těchto dnů musí být vesměs profitabilní (ne každý ze dnů, ale minimálně větší část a především v celkovém součtu). Pokud signály na druhém testovaném timeframe nenabízejí potenciálně zajímavý profit, není důvod, proč vůbec o druhém timeframe uvažovat.

Pokud najdete vhodný timeframe pro doplnění, přidejte si k primárnímu timeframe už pouze jeden další - raději ne více! Pak už může být situace skutečně velmi náročná na sledování. Následně si stanovte, který z vašich timeframe bude hlavní a toho se vždy držte jako jednoznačně primárního. To znamená, že pokud například dostanete současný signál na obou timeframe, pak zobchodujete jenom ten timeframe, který jste si zvolili jako primární. Mějte stále na paměti, že druhý timeframe je zde především pro dny, kdy trh krásně trenduje, ale primární timeframe vám nenabízí v rámci vašeho obchodního systému žádné signály (což se skutečně stává). Pokud v takový den nenabízí žádné potenciální signály dokonce ani druhý timeframe, nechte vše plavat - nedá se nic dělat.

Pokud se rozhodnete přidat další trh, logika je v podstatě podobná - tj. testujte trhy, které potenciáln vyplní dny, kdy jste na primárním trhu byly bez signálu. Krom toho ještě platí:

1) raději si nepřidávejte více jak 1-2 dodatečné trhy (tj. celkově nesledovat více jak 3 trhy současně), to již může být velmi náročné;

2) každý dodatečně přidaný trh musíte velmi dobře znát, takže je nutné strávit s dodatečně přidaným trhem mnoho času backtestováním a pozorováním; pokud trhu nerozumíte, neznáte jeho pohyby a nemáte trh nakoukaný, pak raději zatím zůstaňte u jediného trhu;

3) do obchodování více trhů a timeframe se můžete pustit skutečně až poté, co zvládáte bez problémů obchodovat jediný trh a jediný timeframe;

4) ujistěte se, že váš účet je dostatečně velký i pro situace, kdy dostanete díky více trhům několik signálů součaně; na účtu musíte mít dostatečné množství peněz na marginy i na to, aby risk na každý obchod v jednotlivém trhu byl co nejnižší, ideálně 1-2 % celkového účtu;

5) pro sledování více trhů a timeframe si obstarejte software, který je k takové věci připravený a uživatelsky příjemný; co se týče NinjaTraderu, v tomto ohledu mně tento program přišel vždy méně vhodný než například ThinkOrSwim (skvělá práce se Symbol-link i zobrazení více trhů v jednom okně) nebo SierraCharts (skvělá práce se záložkami, více trhy v jednom okně).

Tolik tedy k současnému obchodování více trhů a více timeframe.

1. Přivstaňte si.

Je pravdou, že po ránu jsme nejbystřejší, náš mozek je odpočatý – a tak jsme nejlépe připraveni pustit se do mentálně náročných úkolů.

Ranní vstávání není asi příjemné pro nikoho, avšak i 30 minut k dobru může znamenat již příjemnou časovou investici do vašeho tradingu. Za 30 minut se totiž během ranní kávy dá zvládnout řada věcí, pokud máme určité úkony již správně „nastavené“ a „natrénované“. Můžete například stáhnout nejnovější data z poslední obchodní seance a projet si všechny trhy na denních grafech, zda se neobjevily nějaké potenciálně zajímavé formace. Naleznete-li potenciálně zajímavý signál, můžete si následně zkusit vytvořit fiktivní obchodní příkaz, nebo rovnou takový zadat do vaší on-line demo platformy.

Pokud jste spíše intradenní obchodníci, stačí vám 30 ranních minut bohatě k tomu, abyste provedli intradenní analýzu na 2-3 trzích ze seance předešlého dne; můžete si například zakreslit, kde by nastal potenciálně signál vašeho obchodního systému a celý graf si dále okomentovat dalšími dodatky – například kde jsou důležité S/R úrovně, jak vypadá situace z pohledu vyššího timeframe atd. Takto okomentované grafy několika intradenních trhů za předešlý obchodní den můžete následně vytisknout a později studovat cestou do práce – za 30 minut během ranní kávy se dají s přehledem stihnout alespoň 2 trhy, což znamená 40 nově pořízených a během cesty do práce prostudovaných screenshotů měsíčně. To už je množství, které se počítá.

2. Využijte polední pauzu sami pro sebe.

Polední pauzy se dají trávit různými způsoby. Pokud jste opravdu zaujati tradingem a pro celou věc patřičně zapáleni, zkuste nějak citlivě vysvětlit svým kolegům, že po určitou dobu budete chodit na obědy sám/sama. Konec konců, trading je celkem samotářská profese – není tedy od věci začít si zvykat.

Během zhruba 45 minut běžně věnovaných na oběd se dá opět stihnout řada věcí. Ideální může být například využít tohoto času k trénování na playbacku; řada dnešních obchodních platforem umožňuje pouštět historické seance zrychleně, což znamená, že s pomocí takovéhoto playbacku můžete dokonale trénovat obchodování téměř tak, jak by mělo později vypadat v reálu. Můžete například využít 5x zrychlený playback, což znamená, že 2,5 hodinovou seanci „zobchodujete“ za 30 minut. To vše můžete hravě stihnout i během jídla – a ještě vám zbude čas na zákusek.

Nebojte se využít úžasné možnosti playbacku na maximum. Každých 30 minut takto strávených na „trenažéru“ se opět počítá – z dlouhodobého pohledu se hodiny sčítají a za čtvrt roku už můžete být o pěkný kus dále, než jste nyní. Oželet tu a tam oběd s kolegy za to určitě stojí. Konec konců, nemusíte své „sólo-obědy“ provozovat každý den.

3. Nadělejte si práci dopředu.

I když toto není možné při každé práci, některá zaměstnání umožňují, abychom si trochu „nadělali“ dopředu, a následně tak mohli jeden den v týdnu skončit v práci dříve.
Právě kus odpoledne k dobru se může hodit perfektně k tomu, abychom trénovali již v reálných podmínkách trhů. Pokud by se nám podařilo zorganizovat si práci tak, abychom si vyčlenili alespoň 1x týdně celou úvodní obchodní seanci (od 15:30 do 18:00) v rámci volného času získaného extra prací během ostatních dnů v týdnů, máme tak 5 živých obchodních seancí měsíčně. Přičtěte k tomu playback během poledních pauz a studijní analýzy během ranní kávy a již je z toho celkem slušný prostor vymezený k hlubšímu studiu vaší budoucí profese.

Extra čas získaný tímto způsobem se také dá skvěle využít k backtestu. Pokud si takto naleznete pro sebe alespoň 3-4 hodiny v rámci pracovního týdne, můžete za tuto dobu s trochou cviku a zkušenosti zbacktestovat 3-4 týdny intradenních trhů. To znamená, že za 3 měsíce můžete takto provést backtest celého roku nazpět. To možná nezní příliš extra, ale na to, že při této činnosti budete ještě pracovat, je to solidní pokrok. Rozhodně se backtestem celého roku posunete již o pěkný krok dále než většina začátečníků.

4. Najděte si „klidný kout“.

Doposud jsem psal pouze o tom, jak nalézt extra čas – stejně důležité je však najít i „extra prostor“. Je logické, že provádět práci na tradingu v zaměstnání není možné ani rozumné, bohužel ale platí, že stejně složité to u mnohých bývá i doma.

Proto není od věci najít si nějaké místo, kde budete mít klid a trochu relaxace. Například kavárna může být ideálním místem; pokud v takové hraje příjemná, uklidňující muzika a je zde k dispozici wifi, můžete u hrnku kávy nejenom trochu relaxovat po práci, ale i věnovat dalších extra 30-45 minut tradingu (playbacku, analýzám, backtestování nebo jen pouhému studování screenshotů – což je také velmi prospěšná činnost). Dokonce pokud byste měli během popíjení kávy jen pročítat knihy o tradingu a studovat nové informace, podněty a myšlenky – je to už lepší než nic (i když každou teorii je nutné začít dříve či později testovat v praxi).

Osobně trávím kdykoliv když jsem v Praze poměrně dost času ve své oblíbené kavárně Starbucks, kde občas obchoduji, občas jen kontroluji pozice, nebo dělám jinou práci související s tradingem. Nedávno jsem se v této kavárně bavil s jistým Američanem, kterého je zde možné potkat každé dopoledne a který prohlásil, že za 100 korun denně (cena velké kávy) má zde k dispozici internet, teplo, pohodu, příjemnou hudbu, čisté toalety a usměvavé pracovnice. Jedná se tedy o ideální kancelář za minimální cenu s extra-kávou denně navíc. Co víc si přát... :-)

5. Oželte nedělní povalování u televize.

A konečně – nesmíme opomenout převážně množství extra času, který můžeme získat během víkendů. Jen se upřímně přiznejte, kolik času během víkendu jenom tak prolenošíte u televize, obzvlášť pokud je venku zataženo a prší? Přitom povalování u televize vám nic nedá a nepřinese – rozhodně to není způsob, jak se ve svém životě pohnout dále. Totéž platí o nesmyslném sezení u žroutů času typu Facebook, počítačových her a podobných nesmyslů.

Během volných víkendových dnů se asi nejvíce ukáže, jak to ve skutečnosti s tradingem myslíte vážně. Je to nejlepší doba, kdy pro sebe „urvat“ opravdu pořádnou porci času. Tyto porce se opět mohou značně sčítat, a tak za 3 měsíce můžete být v tradingu jenom díky vypnuté televizi a Facebooku o výrazný kus dále, než jste nyní. Úspěch je jen otázkou priorit. Stanovte si tedy ty své s rozvahou a důkladností.

Pojďme se tedy podívat na film z pohledu traderů.

Nejprve letmé představení filmu – legendární Gordon Gekko v podání Michaela Douglase se vrací z vězení a na nově nabyté svobodě se střetává s Jakem Moorem (Shia LaBeouf), mladým finančníkem, který je mimo jiné přítelem Gordonovy dcery. Řešit se začne burza, trhy, finanční krize (která je pojítkem celého filmu), ale také vzájemné vztahy.

Na filmu jsem byl už týden před premiérou v ČR (filmy v Portugalsku mají premiéru většinou 1-2 týdny dříve než v ČR) a byl jsem opravdu zvědavý, jaké budou na film obecné recenze. K mému překvapení byly vesměs kladné – což bohužel nemohu říci sám za sebe. Ne, že by Wall Street 2 byl špatný film, to v žádném případě – ale trader již z principu bere film jinak než běžné publikum. Takže, proč jsem byl z filmu vesměs zklamaný a z čeho jsem byl ve filmu naopak nadšený?

Největší zklamání asi pramenilo ze značně jiného očekávání, které jsem ohledně filmu měl. Abych se přiznal, celou dobu jsem se těšil na testosteronovou zábavu, kde Michael Douglas bude se Shiou LaBeoufem vymýšlet geniální finanční plány a vzájemně postupně ovládnou Wall Street – jak by člověk od Gordona Gekka, jedné z nejúžasnějších postav v historii kinematografie, očekával. Bohužel, ani jedno z toho se nekonalo. Namísto toho se po většinu času řešily vzájemné vztahy, Gordon Gekko se snažil po většinu času tvářit jako uvědomělý občan, kterého vězení naučilo novým hodnotám – a kdesi na pozadí toho všeho se děla finanční krize a sem tam něco málo z Wall Streetu.

Na druhou stranu, o co více film postrádal testosteron a vnitřní náboj filmu Wall Street 1, o to více se snažil film o co nejrealističtější ztvárnění celkového prostředí a aktuální nálady na Wall Street – a nutno říci, že v tomto se povedlo autorům vše na jedničku. V nedávném čísle časopisu Business Week jsem četl článek o tom, jak si Oliver Stone najal celý tým poradců z řad skutečných traderů. Na filmu je to opravdu znát. Burza, trading roomy, grafy na počítačích, ale také reakce a jednání jednotlivých postav – to vše je velmi realistické bez zbytečných Hollywoodských okras. Přihlédneme-li k tomuto realistickému pojetí, není tedy ani divu, že se z filmu vytratil testosteron: zjevně se totiž pod tlakem finanční krize vytratil z celého Wall Streetu a byl nahrazen skepsí a opatrností, tu a tam i smutnými příběhy těch, kteří v krizi přišli o všechno.

Posun od agresivních mladíků z Wall Street 1 k opatrným a zdrženlivým „veteránům“ ve Wall Street 2 přináší tedy nádherný pohled na to, jak se celková situace i nálada ve světě financí změnila – bohužel je to změna až smutná.

Kladnou stránkou je také fakt, že se film snaží běžnému divákovi poměrně srozumitelně vysvětlit, co jsou to finanční bubliny, jak vlastně celá aktuální krize vznikla a až s mrazivou přesvědčivostí zároveň film ukazuje nejkritičtější hodiny zasedání FEDu, které ukazují, že svět byl možná skutečně velmi blízko celkovému finančnímu kolapsu – zřejmě ještě blíže, než jsme schopni a ochotni si připustit. Otázkou samozřejmě zůstává, zda-li tento stav nepřetrvává i nadále...

Takže, otázka zní – jít na film, nebo nikoliv? Odpověď záleží na tom, co od filmu očekáváte.

Rozhodně zapomeňte na nadupanou podívanou, která vám ukáže adrenalin Wall Streetu. To si raději pusťte znovu první díl – a budete mnohem spokojenější. Wall Street 2 je bohužel z tohoto pohledu nuda, ve které se více řeší vzájemné vztahy a sentiment, kvůli kterému jsem rozhodně na film nešel a který poměrně značně zastiňuje to, co nás na filmu Wall Street 1 bavilo nejvíce – život a akce Wall Streetu a lidí v pozadí.

Na druhou stranu, film dává díky aktuální finanční světové situaci určitý pocit skepse, který také není od věci. Každý trader by měl mít v sobě pořádný kus skepse, ze kterého následně plyne zdravý pud sebezáchovy – takže v tomto ohledu má pro reálný trading zhlédnutí filmu možná větší přínos, než jen ukazovat, že se jedná o skvělou adrenalinovou hru, ve které může být za chvilku každý multi-miliardářem. Pro onu skepsi a realističnost tedy stojí za to film vidět – i když už raději na film sami se skepsí jděte a počítejte s tím, že se budete chvílemi i docela nudit (obzvláště pokud jste milovníci Wall Street 1).

I přes určitou sentimentálnost a absenci dynamiky má film stále pár opravdu silných momentů, které stojí za to. Můj nejoblíbenější je ten, kdy se Shila LaBeouf ptá hlavního „padoucha“, kolik peněz je pro něj konečně už opravdu dost. Ten se jen pousměje a odpoví: „více“.

Některé věci se tedy na Wall Streetu nemění. I přes krizi a aktuální pokleslost celkové nálady stále zůstává chtíč a chamtivost a stále platí, že obrovské peníze se dají vydělat kdykoliv – i v době krize, jak konec konců až na samotný závěr konečně Michael Douglas všem dokáže. Peníze totiž opravdu nikdy nespí.

Přesně to jsou otázky, se kterými se neuvěřitelně často setkáváme v případě začínajících obchodníků, často ale i některých již mírně pokročilejších. Nedivíme se tomu – sami bychom v našich začátcích ušetřili mnoho nervů a času, pokud by nám někdo pomohl s instalací, nastavením a co nejrychlejším používáním určitého obchodního softwaru. Proto jsme se rozhodli vyjít v tomto ohledu všem nováčkům a mírně pokročilým traderům vstříc a připravit pro ně zcela originální koncept, který doposud nemá v ČR obdoby – postupně se rozšiřující sérii kurzů používání finančního softwaru, která vás potřebnou práci s obchodním software naučí! Pojďme se tedy přestat bát počítačů a udělejme z obchodních softwarů naše přátele a užitečné pomocníky.

Komu jsou kurzy finančního softwaru určeny?

Samozřejmě, ne každý má s počítači problémy a ne každý potřebuje v nekonečném boji s tradingovým softwarem pomoci. Stále však zůstává mnoho těch, kteří pomoc potřebují a až doposud neměli příliš příležitostí, kde si zajistit někoho, kdo by jim s frustrujícím bojem pomohl. Kurzy používání finančního softwaru by zde tedy měly být především proto, aby pomohly:

• Každému, kdo potřebuje zvládnout základní nebo i pokročilou práci s určitým konkrétním obchodním softwarem, nemá však čas ani sílu učit se zcela nový program sám nebo se necítí silný v práci s počítačem.
• Těm, kteří rádi využijí rady a zkušenosti zkušených lektorů-traderů, kteří přesně vědí, jaké funkce daného programu jsou důležité a s jakými nemá cenu ztrácet drahocenný čas.
• Každému, kdo chce využít možnosti programu určeného k obchodování na burze skutečně naplno.

Pokud tedy cítíte, že by právě pro vás mohly být kurzy přínosné, pojďme si celý koncept představit trochu blíže.

Jak kurzy používání finančního softwaru fungují?

Jde o otevřenou a průběžně rozšiřovanou sérii cenově dostupných workshopů, na kterých se zkušený lektor-trader v rámci malé skupiny lidí (do 20 účastníků) po celý den věnuje konkrétnímu obchodnímu softwaru na konkrétní úrovni (naprostý začátečník, pokročilý obchodník atd.). Účastníci si přinesou vlastní notebook a kromě strukturované výuky bude prostor i k tomu, aby lektor pomohl s aktuálními nejasnostmi, případně instalací a nastavením (pokud to bude v rámci sil lektora a nebude překážkou cokoliv v duchu zastaralého hardwaru, nestandardních jazykových mutací Windows nebo nevysvětlitelných anomálií v instalaci systému).

Jelikož existuje bezpočet různých obchodních programů, bude server Finančník.cz postupně otevírat výuku různých úrovní v rámci toho softwaru, který je mezi obchodníky nejvíce rozšířený a je o jeho výuku největší zájem. Například:

• platforma Interactive Brokers TWS,
• program Gecko Track´n´Trade Pro,
• program Sierra Chart,
• platforma ThinkOrSwim,
• využití Excelu k tradingu,
• atd.

Seznam programů samozřejmě může být v budoucnu výrazně rozšiřován dle obliby a rozšířenosti, ale také dle toho, v rámci jakých programů budou k mání opravdu kvalitní a zkušení lektoři – právě na kvalitu lektorů klademe vysoký důraz.

Workshopy budou pořádány nejčastěji na měsíční bázi, v případě vyššího zájmu častěji.

Aktuální přehled vyhlášených kurzů finančního software si můžete prohlédnout zde.

Kdo v rámci kurzů finančního softwaru vyučuje?

Jelikož sami žijeme dlouhodobě v zahraničí, kde také obchodujeme, není v našich silách a možnostech být školiteli kurzů finančního softwaru. Proto jsme se rozhodli postavit velmi vysoké měřítka při výběru školitelů, kteří budou mít výuku v rámci finančního softwaru na starosti.

Naší filozofií je, aby naši lektoři byli zároveň i tradeři – nebo alespoň jedinci v tradingu zběhlí. Tj. lidé, kteří vědí, co je trading, principům tradingu rozumí a software tedy dokážou vysvětlit z pohledu praktické práce tradera – nikoliv se zabývat zbytečnými a nepotřebnými funkcemi. Praxe je to, na co má být kladen důraz – naši lektoři jsou tedy především praktici, nikoliv teoretici. Takový lektor vás nemá za úkol v žádném případě učit tradingu nebo čemukoliv, co přímo s procesem tradingu souvisí – má však za úkol naučit vás pracovat s programem tak, jak jej potřebují skuteční tradeři využívat. Po praktické, ryze uživatelské stránce.

Každý školitel v rámci kurzů finančního softwaru prochází velmi přísným výběrem, řadou náročných kritérií. Jelikož již sami máme řadu zkušeností se školením začínajících traderů, moc dobře víme a chápeme, jaké jsou jejich základní potřeby. Proto klademe důraz na to, aby naši lektoři dokázali naplnit přesně to, co předpokládáme, že budou účastníci daného workshopu očekávat.

Samozřejmě se tým našich školitelů postupně rozšiřuje – a rozšiřovat zřejmě bude i do budoucna s tím, jak budou přibývat další a další obchodní programy. Pokud se někdo domnívá, že by sám mohl být vhodným lektorem a je si vědom vysokých požadavků, které obecně na lektory v rámci kurzů máme – může napsat email na petr@financnik.cz. Spolupráce s kvalitními školiteli-tradery je v tento moment ještě otevřená.

Aktuální přehled vyhlášených kurzů finančního software si můžete prohlédnout zde.

Foto (c)iStockphoto.com/sdominick &nbsp

Osobně vnímám trading – tedy burzovní spekulace – velmi podobně jako jakékoliv běžné podnikání. Na začátku člověk začne s malým businessem (malá firmička o 2 lidech na částečný úvazek, jeden obchůdek atd.), aby postupně přicházel na to, jak peníze nejlépe vydělávat, upravoval svůj business plán a postupně se rozrůstal. Jednak zvětšováním svého primárního businessu a často i přes určitou diverzifikaci (další firmy, jiné produkty a služby). Neznám nikoho, kdo by se do podnikání pustil tak, že si rovnou otevřel velkou továrnu, začal vydělávat ohromné peníze a současně se přestal jakkoliv rozvíjet.

V tradingu to funguje velmi podobně. Důležité je začít a naučit se stabilně profitabilně vydělávat. Metod pro profitabilní trading je ohromné množství, protože celý business je postaven na základních pilířích řízení rizika, peněz a disciplíny. Na začátku tak trader většinou sáhne po metodě, která jej z nějakého důvodu osloví první, aniž by o přístupu nějak hlouběji přemýšlel. Pokud je metoda založená na rozumných základech, trader dostatečně vytrvalý a psychicky připravený, je pravděpodobné, že začne po určitém čase vydělávat nějaké peníze.

Mám ve svém okolí několik obchodníků, kteří jsou profitabilní, ale ne tak, jak by si představovali – mají malý business a nemohou najít cestu, jak jej zvětšit. V čem může být potíž? Výdělky v tradingu jsou vždy úzce spojeny s riskem. Chceme-li více vydělávat, musíme více riskovat. Každý máme přitom jiné hranice v otázce, kde začíná být risk „seriózní“. Risk přitom nemusí být jen absolutní finanční povahy. Riskem může být i změna životního stylu - například přechod na fulltime trading – zde začne trader čelit risku v podobě výkyvů v příjmech a podobně. Abychom mohli čelit vyšším riskům, je třeba, aby si každý trader našel styl, který mu 100% sedne, rozumí mu a cítí se s ním naprosto komfortně.

Jsem přesvědčen, že pro překonání určité základní úrovně tradingu musí každý trader najít své silné a slabé stránky a přizpůsobovat jim obchodní styl, případně používané nástroje.

Osobně mám například rád ve věcech určitý řád, a pokud je třeba učinit důležité rozhodnutí, tak mám rád prostor o věcech přemýšlet „z mnoha stran“. Pokud dělám věci rychle, pod tlakem, jsou mé závěry podstatně horší, než když si vše podrobně promyslím včetně nejrůznějších variant vývoje dané situace. To samozřejmě není úplně ideální „nastavení“ pro intradenní obchodování. Co je ale zajímavé – několik prvních let intradenního obchodování jsem tuto svou vlastnost nevnímal, protože mě nelimitovala. Jednoduše jsem riskoval na obchod takové částky, které mé podvědomí nepovažovalo za natolik zásadní, aby se popsaný styl přemýšlení zásadně promítnul do výsledků obchodů.

Postupem doby jsem však ve svých denících začal pozorovat souvislosti, které mě dovedly až k poznání, že v situacích, které jsou určitým způsobem zlomové – např. rychlé přemýšlení o stále stejných vstupech ale s větším počtem kontraktů – nejsou mé výsledky takové, jaké bych očekával. Nejsem příznivcem přístupu, že se to prostě musí „zlomit“. Naopak – v tradingu se dají vždy najít cesty, jak vyřešit libovolnou situaci a sám podobné cesty vždy hledám. Často je to velmi zdlouhavá cesta, jelikož člověk přesně neví, co hledá a musí vyzkoušet řadu „slepých uliček“, ale zatím to vždy stálo za to. Konkrétně v intradenním obchodování jsem před několika lety začal aplikovat přístup „postupné analýzy“ obchodované situace, která mi dává prostor více a déle přemýšlet o vstupu a být na něj mnohem lépe připraven. Základem pro mé obchody jsou vstupy okolo S/R úrovní, které v trhu vidím často i desítky minut před samotným vstupem. Jelikož vím, kde zhruba budu do trhu vstupovat, mohu si dopředu připravit vše potřebné – připravit se na vstupní signál, naplánovat výstupy, počet kontraktů, promyslet umístění stop-lossu, zvážit potenciál obchodu a podobně. Nesnažil jsem se stát se dokonalým a posilovat slabou stránku, ale dal jsem prostor své silné stránce (analytické myšlení). Proces je to samozřejmě postupný a svým způsobem nikdy nekončící. Stačí však, abych se podíval do svých obchodník deníků, kde s uspokojením zjišťuji, že mne pomohl posunout se o obrovský kus v před, byť samotný základ mého obchodního přístupu se o tolik nezměnil.

Máte-li pocit, že váš trading stagnuje, zde je několik tipů, které by vás mohly posunout dále:

• Přemýšlejte o sobě. To samozřejmě není záležitost jednoho večera, je to dlouhodobý proces. Uvažujte o tom, jaký styl obchodování vám sedí, kde cítíte své slabé a silné stránky. Pochopitelně, že ideální je mít za sebou minimálně určitý čas živého obchodování.
• Nezapomínejte, že v tradingu je vždy kam se posouvat. Samozřejmě toto není o hledání „nových vstupních patternů“. Trader může pracovat na efektivitě spojené s lepším řízení pozice, na tom vydělat za stejnou dobu strávenou s trhy podstatně více a podobně.
• Zajímejte se o tradery, kteří obchodují s prvky, které cítíte, že vás oslovují. Opět – toto není myšleno jako nějaká hurá akce na jeden víkend. Sám mám v hledáčku několik lidí, jejichž obchodní styl je mi sympatický a třeba jen několik měsíců volně sleduji, co o sobě lidé píší, jaké mají výsledky, názory a podobně. Vždy nastane určitý den, kdy některé informace do sebe zapadnou a člověka posunou dále – může to být přitom jen určité nasměrování dalším směrem.
• Pokud vás něco zaujme, použijte Google a podívejte se, jaké o dané oblasti existují informace. Internet je dnes plný extrémně zajímavých a použitelných informací.
• Nebojte se zkoumat nové nástroje a přístupy. Ovšem věci je třeba zkoumat systematicky a vše si dokumentovat. Typický přístup je zkoumat věci stylem, že během týdne člověk „vyzkouší“ dvacet různých indikátorů a další týden už ani neví, jaké to byly. To je zcela k ničemu. Pokud něco zkoumáte, dělejte si poznámky a pracovní závěry. Naučte se pracovat s informacemi.
• Nebuďte hrr do změn, ale pokud cítíte, že vás něco nového oslovuje podstatně více než původní přístup, nebojte se udělat změnu. Je-li člověk zkušenější, lze spoustu změn provádět pozvolně. Jsou například doby, kdy některé experimentální inovace v mém obchodním plánu obchoduji živě s jediným kontraktem spolu s hlavním obchodním systémem, abych vše mohl po čase vyhodnotit a porovnat.

Jsem v průběžném kontaktu s řadou traderů, a celkově tak vnímám, ve kterých obdobích se začínajícím traderům daří lépe a kdy hůře. Aktuální období patří z pohledu intradenního obchodování komodit na akciové indexy (tj. trny jako TF, DJ, ES, NQ atd.) jednoznačně k těm obtížnějším, a trhy nám tak nabízejí ideální příležitost učit se, kdy stát stranou a nebýt v trzích příliš agresivní. V trzích se budou vždy střídat období, kdy je trading vysloveně snadný s těmi, kdy je třeba být maximálně opatrný. Právě podobné změny setřesou většinu nováčků, a je proto nutné jednotlivá období vnímat a přizpůsobovat se jim.

Pozn. článek připravuji 22. 9. 2010 dopoledne, a zohledňuje tak jen proběhlé obchodní seance posledních dnů. Všechny grafy jsou publikovány v mé časové zóně (tedy GMT, jelikož žiji a obchoduji na Lanzarote, kde je časový posun o minus jednu hodinu oproti České republice).

Úvahu o aktuálních trzích začněme pohledem na denní graf trhu e-mini Russell 2000:

Vidíme, že posledních několik měsíců se akciové indexy pohybují v poměrně úzkém kanálu. Mimochodem – swingy v daném kanálu jsou poměrně čitelné skrz intermarket analýzu (viz mé články Pohled na aktuální situaci na trhu akciových indexů skrz intermarket analýzu a Pohled na aktuální situaci na trhu akciových indexů skrz intermarket analýzu – 2, kde jsem dopředu a v reálném čase komentoval jeden ze svých pozičních obchodů).

Co si odnést z denního grafu pro intradenní obchodování? Pochopitelně velmi záleží na obchodním stylu a pohledu. Mě například zajímá:

Mají trhy obecně prostor, kam se pohybovat? Pokud se blížíme k silné S/R úrovni na denním grafu (předchozí swingy), velmi pečlivě tuto oblast sleduji i na intradením grafu (používám timeframe 2 minuty), protože trhy budou mít s danou oblastí většinou problémy.

Trendují trhy na denním grafu, nebo jsou v konsolidaci? Toto je velmi podstatné – pokud se celkově trhy na denním grafu pohybují (trendují), je velká šance, že v rámci intradenní seance budeme nacházet hezké trendy, na kterých se můžeme svést. Pokud i na denní grafech vidíme konsolidaci (chop), je velká pravděpodobnost, že v trhu chybí velcí hráči a intradenní grafy budou plné pohybů do strany bez rozumné likvidity (to je nejnebezpečnější období pro intradenní obchodníky).

Letmý pohled na denní graf trhu TF ukazuje, že celý minulý týden se trhy nacházely v období silné konsolidace (červený box). Konsolidace byla patrná již přibližně minimálně od středy, ve čtvrtek večer bylo zřejmé, že trh vytvořil 4 úsečky vedle sebe – to je velmi neobvyklé a pro mne to znamená dvě informace:

• Trhy jednou konsolidaci prolomí a po potvrzení prolomení můžeme čekat pěkné pohyby (všimněte si, že po průlomu z konsolidace se většinou trhy pěkně rozjedou alespoň na pár dnů).
• Do prolomení z konsolidace je třeba trhy obchodovat s maximální obezřetnostní. Intradenní obchodník potřebuje pro své výdělky v trhu především likviditu a pohyb. Pokud tyto v trhu chybí, je lepší stát stranou. Podobné úvahy má samozřejmě celý svět. Potíž je v tom, že nikdo neví, kdy se trhy rozjedou a na kterou stranu. Některé obchodníky to přivádí k šílenství a obchodují i v období, kdy je nižší volatilita (před průrazem z konsolidace), aby většinou o své peníze přicházeli (především pokud jde o začínající obchodníky, samozřejmě jsou profesionálové, kteří dokáží vydělávat v kterémkoliv typu trhu).

Tip 1: Pokud vidím, že trhy se na vyšším timeframe nacházejí v konsolidaci, je třeba si být konsolidace vědom. Extrémně si vybírám obchody, do kterých vstupuji, vím, kde jsou pásma konsolidace a profity vybírám před silnými S/R úrovněmi. V případě začínajících obchodníků je lepší vůbec neobchodovat.

Osobně jsem například celý minulý týden neobchodoval. Pondělí a úterý proto, že jsme měli kurzy, poté jsem cestoval na Lanzarote a například v pátek jsem trhy zapnul na první hodinu, abych viděl, že se pořád nic neděje. Navíc byla čtvrtletní expirace opcí, což s sebou přináší vyšší pravděpodobnost, že se trhy budou převalovat do strany. Proto jsem velmi brzy počítače vypnul a odpoledne strávil na pláži.

Nyní se dostáváme k pondělí, ve kterém se podstatně zvyšovala šance na průlom z konsolidace. Mj. i proto, že v úterý 21. 9. 2010 byl FOMC den (vyhlašování změny úrokových sazeb v USA americkým FEDem) a historicky má den před FOMC tendenci k pohybu.

Průlom skutečně přišel (viz vysoká zelená úsečka na denním grafu, která v tuto chvíli ale může znamenat jen falešný breakout, aby se trhy rozjely na druhou stranu konsolidace), ale trh byl velmi špatně zobchodovatelný. Většině začínajících obchodníků přinesl frustraci, protože většinou pohyb vůbec nezobchodovali nebo třeba i ztratili. Navíc tento den vnímali jako „promarněnou“ šanci po dnech, kdy se trhy nikam nehýbaly, a kde většinou ztráceli. Sám k tomu mohu říct toto – „zpětně“ graf trhu vypadá velmi hezky, ale v reálném čase byl velmi těžko obchodovatelný. Největší „exploze“ nastala cca hodinu po otevření a trh vyrazil nahoru v podstatě bez korekce. Russell takto udělal pohyb cca 1500 USD, což je většinou celý denní rozsah, po kterém je podstatně riskantnější otevírat další dlouhé pozice.

Jak jsem obchodoval trh já? Nijak. Měl jsem částečný signál (intermarket divergence) v 14:48, ale s ohledem na dosavadní vývoj trhů (konsolidace), jsem čekal na korekci, na které bych nastoupil do trendu v okamžiku, kdy bude potvrzený. Korekce nepřišla a já byl bez obchodu:

Následně byl Russell již „příliš vysoko“ a trh se pohyboval velmi pomalými „přískoky“, což je velmi nebezpečné – osobně se podobným plíživým pohybům vyhýbám. Tj. v pondělí jsem zůstal bez obchodu.

Tím se dostávám k hlavní pointě článku. Jsem ze dne frustrovaný, upravuji svůj obchodní plán? Nikoliv. Jeden den absolutně nic neznamená. Je jasné, že i na Finančníkovi existuje mnoho traderů, kteří den zobchodovali s krásným profitem. Stejně tak je zde na druhou stranu mnoho traderů, kteří měli ztrátu. Na jednom dni prostě nezáleží. Pro mne osobně to byl navíc den, kdy jsem poprvé obchodoval na Lanzarote po návratu z kurzů a v takový den jsem vždy v „neagresivním“ režimu, protože se musím nejprve dostat zpět do „rutiny“. V tomto režimu vstupuji na pěkných swinzích odehrávajících se na silných S/R úrovních. Takový signál jsem neměl, takže jsem jel zcela podle plánu a výsledek mi přijde jako naprosto OK.

TIP 2: V tradingu je opravdu třeba se koncentrovat na dlouhodobé cíle. Zapomeňte na to, že musíte zobchodovat každý trend. Podstatné je, abyste byli ziskoví na konci týdne nebo měsíce (podle toho jaké cíle máte – začínající tradeři by se měli soustředit spíše na měsíční cíle).

V mém osobním tradingu je pro mne důležité vyhledávat situace, které se odehrávají v kontextu, kterému rozumím (blíže se na toto téma rozepíši někdy příště). Takový obchod přišel hned v úterý (včera). V úterý byl vyhlašován FED, což je den, který mívá jasnou strukturu – úplně na začátku dne jeden dva swingy, potom hodiny chopu až do vyhlášení, které nastává v 20:15 pražského času (19:15 na Lanzarote). Před FEDem většinou neobchoduji, po FEDu ano, protože do trhu se nalije likvidita a objevují se zajímavé trendy (pozor však na to, že pohyby mohou být někdy až moc volatilitní! Prostředí není vhodné pro nováčky, sám jsem se mu dlouhou dobu vyhýbal).

Za celý den jsem zobchodoval jediný signál:

Šlo o signál v kontextu, který znám a který mi dopředu indikoval, že mohu konečně očekávat zvýšenou volatilitu nadělující potenciální zisky (toto je z mého pohledu velmi důležité).

Signál jsem zobchodoval jako klasický flip poté, co se cena rozjela po FOMC reportu. Podpořen byl intermarket analýzou (TF otestoval S/R úroveň ostatní trhy nikoliv). Celý sreenshot je na tomto linku: http://www.financnik.cz/forum/file.php?7,file=14544

Nechci zde zabíhat do detailů tohoto konkrétního obchodu, který byl opět jen jedním z mnoha (jiní obchodníci vydělali jinde atd.). Zde je však několik tipů k zamyšlení:

• FOMC report mi dopředu indikoval zvýšení volatility a velkou šanci na rozumný pohyb. Tj. na rozdíl od pondělního pohybu jsem zde mohl být připraven včetně přesného časování.
• Zvýšená volatilita nabízí vetší potenciální profity – nevystupuji na fixním profit targetu, takže zisk je „otevřený“. Tentokrát jsem vystoupil s 500 USD/kontrakt, jindy to může být více (nebo také méně). Ovšem šance na rozumný profit jsou mnohem větší než v období „chopu“, kdy se trhy principielně jen líně převalují v úzkém pásmu.
• Byť jsem za dva dny zobchodoval jediný obchod, konečný profit 500 USD/kontrakt je více, než když obchodník udělá spoustu malých obchodů v chopu, kde je šance na rozjezd trhu minimální. Malá frekvence mě také netěší – sám rád obchoduji s vyšším počtem obchodů za den, ale pouze v kontextu, kterému rozumím a který nabízí alespoň trochu pohybů.

A nakonec malý tip na závěr. Na první pohled některé věci vypadají, že na ně člověk nemůže být připraven. Ovšem podívejte, se jak vypadal kontext minulého FOMC dne, který byl 10. 8. 2010. Myslím, že graf není třeba podrobně komentovat:

Snagit

Jedním ze základních pomocníků pro každodenní práci je pro mne program Snagit. Jde o prográmek umožňující velmi snadno pořizovat kopie (screenshoty) obrazovky a doplňovat je o jednoduchou grafiku a popisky. Programů, které toto umí je celá řada a některé jsou i zdarma (Snagit není – viz dále). Nicméně Snagit nabízí zajímavý mix funkcí – je stále velmi jednoduše ovladatelný a současně disponuje některými nástroji známými spíše z plnohodnotných grafických editorů.

Jenom velmi stručně, jak program funguje ve své aktuální verzi 10. Při pořizování screenshotů je možné klasicky nastavit několik režimů co screenshotovat (plná obrazovka, okno programu atd), velmi dobře ale funguje určitá „umělá inteligence“ se kterou program nejprve sám vybere okno, které pravděpodobně chceme „ofotit“, nicméně interaktivně lze výběr velmi rychle a přesně upravit – odpadá tak nutnost graf následně ořezávat. V programu lze na screenshotech provádět přesně ty úpravy, které v rámci tradingu potřebujeme – tj. kreslení šipek, čar, základních geometrických obrazců a samozřejmě vytváření popisků. Vše je vytvářeno jako vektorová grafika, tj. i zpětně editovatelné. Co je na programu v této cenové kategorii velmi sympatické - screenshoty se ukládají do“knihovny“ programu a vektorové prvky jsou editovatelné i po uložení a sejmutí další obrazovky.

Někdo může ocenit další „vychytávky“ jako je například automatické posílání screenshotů na FTP server nebo na několik speciálních serverů, zabývající se sdílením fotografií. Výrobce programů má dokonce vlastní server, na kterém lze do určitého objemu sdílet s ostatními právě např. screenshoty – www.screencast.com/

Program jednoznačně stojí za vyzkoušení, osobně jsem s ním maximálně spokojený. Výrobce poskytuje třiceti denní plně funkční demoverzi, kterou si můžete stáhnout na adrese www.techsmith.com/screen-capture.asp. Plná verze programu stojí 49.95 USD.

Camtasia Studio

Také druhý pomocník, který využívám každý obchodní den, je z díly společnosti TechSmith. Camtasia Studio umožňuje nahrávat dění na monitoru, vytvořené video upravovat a ukládat do libovolného běžného formátu. Nejde již o zcela levný program (cena 299 USD), možná tak budou existovat i další levnější alternativy tohoto software, osobně jsem však s Camtasií velmi spokojený.

Původně jsem před léty Camtasii zakoupil pro přípravu videotutoriálů na Finančníka. Nicméně dnes ji používám hlavně k tomu, abych si každý den nahrával exekuce svých obchodů a ty si přiřazoval k obchodnímu deníku. Tématu se podrobněji plánuji věnovat v příštím článku.

V rámci programu si mohu nadefinovat oblast, kterou chci nahrávat (tj. v mém případě grafy bez zbytečných ovládacích tlačítek) a nahrávání se připraví do určitého „stand by“ režimu. Stačí kliknout na ikonu s pauzou a nahrávání se rozjede. Nahrávání vlastních exekucí programů je pro mne naprosto nedocenitelné. Programy typu SierraChart a NinjaTrader dnes sice umí „replay“ ale sledování vlastního vstupu, tj. jak kam a kdy jsem „klikal“, co dělala cena po vstupu a podobně je něco, co mě posunulo výrazně dopředu.

Také tento program je nabízen v plně funkční demoverzi, kterou si můžete stáhnout na adrese www.techsmith.com/download/camtasiatrial.asp

Spolehlivý a rychlý počítač

Pokud hovoříme o důležitých pomůckách pro trading, musím zmínit i kvalitní a výkonově dostatečný počítač. Zejména pro intradenní obchodování je třeba, aby nás výkon počítače neomezoval. Obzvlášť, pokud se pustíte do nahrávání exekucí – na starších počítačích toto může podstatně snížit výkon počítače a ovlivnit tak plnění, které dostáváme.

Poté, co jsem se odstěhoval do zahraničí (aktuálně na Lanzarote - viz Trading a život u moře – Lanzarote #2) jsem přešel v rámci techniky ze stolních počítačů na notebooky. V této souvislosti mohu velmi pozitivně kvitovat změnu spojenou s přechodem na SSD disk. Před létem jsem zakoupil další z notebooků řady DELL, tentokrát Latitude E6510, který nyní používám jako hlavní pracovní stanici pro trading. Osobně mám pro Dell noteboky „slabost“ hlavně z důvodu perfektního servisu (notebook mi vždycky v případě potřeby opraví do druhého dne doma) a jelikož jsem s novým E6510 maximálně spokojený, připojím pár postřehů.

V případě notebook pro trading vždy řeším dilema velikost obrazovky (rozlišení) vs. mobilita. Dříve jsem si notebooky pořizoval spíše na cestování a volil tak menší modely. Jelikož dnes používám notebooky jako hlavní pracovní stanici (mám zde několik notebooků) a nechci s sebou vozit externí monitory (nepraktické na cestování), šel jsem vesměs střední cestou – rozumné rozlišení, při stále přijatelné mobilitě. Zmiňovaný E6510 je co se velikosti týče takový „střední notebook“ – obrazovku má o velikosti 15,6“, ale s krásným rozlišením 1920 x 1080 bodů. Tj. v podstatě stejné rozlišení, jako mám na svém dalším 17“ti palcovém Dell notebooku (zde 1920 x 1200), který je ale podstatně rozměrnější. Musím říct, že jsem se proto rozlišení 1920 x 1080 na 15,6“ notebooku trochu obával (obzvlášť proto, že jsem notebook nemohl vyzkoušet – šlo o úplně nový model, který neměli v této nejvyšší konfiguraci ani v pražském Dell showroomu), ale dnes mohu jenom doporučit. Displeje dělá Dell do svých nových modelů technologií WLED a celý obraz je na pohled velmi příjemný. Displej je matný, což je pro mne v případě sledování grafů také důležitý argument.

Co je ale pro trading skutečně výrazný posun v před je SSD disk. To znamená disk, který nemá žádné mechanické součásti a je tak jednak naprosto tichý a jednak podstatně rychlejší než klasický pevný disk. Disky nejsou úplně levné – obzvlášť ve vyšší kapacitě jsou zatím jednoznačně drahé (v Dell konfigurátoru je možné osadit jen 256GB disk, jehož cena je přibližně taková, jako cena běžného notebooku), ale rozdíl je znát. Všechny programy startují v podstatě okamžitě, náročnější operace s daty probíhají neuvěřitelně rychle, nepociťují žádný výkonnostní rozdíl v případě, že u excekucí pracuji s nahráváním videa a podobně. Částečně je to jistě i novými procesory (v notebooku je osazen i7-620M a 4GB RAM), ale podobnou hardwarovou výbavu mám i v dalším notebooku, kde není SSD disk a rozdíl je znát.

Tímto tipem samozřejmě nechci říct, že pro trading je třeba drahý notebook. Chtěl jsem se podělit se zkušeností, kterým směrem je možné technologii vybírat, aby byl rozdíl ve výkonu co nejznatelnější. Samozřejmě pokud obchodník paper traduje, určitě není podobná technologie nutná. Pokud však obchodník profituje, nechce být vázán na jedno místo klasickým stolním PC, může dnešní naznačená kombinace pomoci k dalším lepším výkonům. U mě to tak fungovalo – dříve jsem například z výkonnostních důvodů exekuce zaznamenával na jiném notebooku trochu jinou cestou a ne vždy jsem byl 100% konzistentní v následném konvertování videií a jejich ukládání do obchodní evidence.

Minulý týden jsem publikoval článek s názvem "Pár úvah na téma mechanických strategií". Jelikož se jednalo pouze o úvahy, došel jsem k názoru, že by bylo férové, pokud by na článek mohl zareagovat i někdo, kdo je blíže realitě a praxi, než pouze úvahám. Někoho, komu denně prochází rukami stovky mechanických strategií a kdo je přímo v centru dění tradingového byznysu.

Vybral jsem si tedy k rozhovoru našeho dlouhodobého brokera a kamaráda Martina Lembáka, CAIA ze společnosti Striker.com, která sídlí přímo v budově největší komoditní burzy světa. Martinova specializace jsou mechanické systémy a jelikož má s nimi již mnohaleté zkušenosti, jsem velmi rád, že s rozhovorem souhlasil.

Martine, minulý týden jsem zde publikoval článek se svými úvahami na téma mechanické strategie a velcí hráči. Zatímco můj článek byly pouhé úvahy, ty žiješ v reálném světě velkých hráčů – s těmi největšími jsi v kontaktu prakticky každý den. Jak bys tedy okomentoval můj poslední článek?

Zdravím Tomáši a Petře! Velice pěkný článek a hodně se mi líbí ta teorie velkých hráčů. Myslím, že je velmi pravdivá. Je nutné si uvědomit, že na velmi likvidních trzích jako je Forex, kde velké banky dokáží hrát s miliardami dolarů denně a dominují na nich svými super servery, které testují miliony algoritmů během vteřin, je těžké konkurovat. V praxi jsem ještě nenarazil na jediný alespoň střednědobě úspěšný forex daytradingový systém, a to se čtenářům svěřuji jakožto forexový broker. To akcivé trhy jsou na tom pro drobnější investory lépe, a pak bych si nedovolil souhlasit s tím, že na komoditách se systémy špatně aplikují. Na komoditních trzích totiž jakožto relativně nejméně likvidních v porovnání s forexem a akciemi fungují velice dobře. Věčná otázka zda systémově či diskrečně je skutečně těžko zodpověditelná. Zcela objektivně, když se podívám do databáze např. BarclayHedge, kde se monitorují programy komoditnich money manažerů, tak index diskrečních obchodníků i index systémových obchodníků vykazuje podobné výnosy.

Na Finančníkovi se často střetávám s opozicí forexových obchodníků, kteří hájí obchodování mechanických strategií na FX trzích. Můžeš říci něco o tom, jaké máš praktické a faktické postřehy ohledně obchodování mechanických strategií na FX? Jaký je tvůj názor na obchodování FX mechanickou cestou?

My jsme ve Strikeru zkoušeli v počátcích rozkvětu Forexu a dále zkoušíme různé automatické strategie a moje pozorování je takové, že buď se systém rozpadne okamžitě po jednom či dvou měsících nebo jde zpočátku prudce nahoru a poté prudce dolů. Hovořím zde o intradenních a swingových strategiích. Jedná se o velmi efektivní trh z důvodu již výše uvedených a zdá se, že je to pro krátkodobé obchody silně v držení mezinárodních finančních gigantů.

Jak bys zhodnotil vhodnost akcií a komodit pro mechanické obchodování?

Domnívám se, že na komoditách se dá využít pro menší hráče kvantitatnvní (AOS) obchodování mnohem lépe. Ja sám z důvodu bezkonflitní politiky naší společnosti nesmím obchodovat komodity na svůj účet, a tak svůj mechanický systém uplatňuji na akciových opčních trzích. Jedná se především o ETF akcie na komodity jako USO (ropa), GLD (zlato), TLT (vládní dluhopisy) atd., ale také na jednotlivé akcie jako AMD, QSII, EBAY, SBUX, atd., kde takto obchoduji s úspěchem již léta. Ale vždy říkám „komodity jsou king“, když porovnávám, jak by to mohlo vypadat při uplatnění strategie na futures trzích. Dále se domnívám, že u intradenního obchodování nemají mini akciové futures kontrakty typu mini SP, mini Dow, atd. při systematickém obchodování žádnou konkurenci z důvodu rychlosti plnění a z toho vyplývající slippage, tj. skluzu, z důvodu denních rozpětí důležitých pro realizaci dostatečného zisku během dne a mnoha dalších výhod.

Dobrou knihou, kde autor zkoumá výkonnost jednoduchých (swing, dlouhodobějších) systémů na komoditních a akciových trzích je od Larse N. Kestnera: Quantitative Trading Strategies (Harnessing the power of Quantitative Techniques to Create a Winning Trading Program). Tam je vidno, že komodity reagují i na základní strategie typu momentum pozitivněji.

Jak o tobě vím, rukama ti již prošlo zřejmě tisíce mechanických strategií. Můžeš trošku odhalit, na jakých trzích a jakých timeframe většinou běží ty nejlepší? Za nejlepší považuji takové, které robustně fungují již řadu let, dokázaly úspěšně přestát i turbulence posledních let – a přesto stále poskytují nadprůměrné zhodnocení.

Ano, velice rád. Ty intradenní se nejlépe uplatňují na výše zmíněné komoditní mini kontrakty, ale také na energie typu mini crude oil, mini heating oil. Na swing už se toho dá aplikovat více, nicméně stále dominují indexy. U dlouhodobých trendových systémů je dobré aplikovat více trhů. Skvěle trendují např. zrniny, úrokové sazby, některé softs. Masa se zase např. dobře pohybují v tzv. channelu, a je zajímavé uplatnit reversní strategie používající např. stochastics či RSI či polo reverzní polo trendové na základě MACD. Co se týče timeframe, tak nejlepší strategie používají klasický 5 min. graf, ale u daytradingu také rychlejší 1 min. graf. U swingu pak 30, 60 a 405 min. grafy. U dlouhodobých systémů pak denní grafy, ale viděl jsem i vynikající systém na dluhopisy na týdenním grafu – tam však již je zapotřebí větší počáteční kapitál.

Jaké průměrné roční zhodnocení považuješ u mechanických strategií za dobré? A jaké bys označil za velmi dobré? Napiš prosím zvlášť pro swingové a zvlášť pro čistě intradenní strategie.

Zde je nutné zmínit, že co se týče výnosů v praxi není rozdíl, zdali se jedná o daytrading nebo swingtrading. Průměrně dosahují v delším období kvalitní strategie 20-40 % ročně, s tím, že jsou roky, kdy se podaří bez problému i přes 100 %. Překročení 100 % se dá považovat za velice solidní výsledek. Hovořím tu o výnosu s ohledem na doporučený počáteční kapitál. Při zhodnocování účtu a přidáváním dalších kontraktů (pyramidování) k obchodování programu se pak ty výnosy dale můžou zvyšovat, ale je naprosto důležitý timing, tj. časování, kdy je vhodné kontrakty přidat, protože při nedostatečném kapitálu a následném drawdownu, tj. propadu výnosu systému, se může vše zmařit.

V rozhovoru, který jsme s tebou dělali v knize Jak se stát intradenním finančníkem, jsi naznačil, že řada skvělých mechanických strategií pracuje s naprosto jednoduchou myšlenkou. Platí toto i nadále? Nebo se v tomto ohledu něco změnilo? A můžeš alespoň trochu nastínit, co se dá považovat za jednoduchou myšlenku?

Ano, vzpomínám velice dobře a můžu znova konstatovat, že se moc nezměnilo. Ty nejkvalitnější systémy pracují na základních logických principech a sledování opakujících se patternů na tom kterém trhu. Např. je zřejmé, že po vytvoření daného trading pásma bude mít s velkou pravděpodobností trh prostor pro pohyb, a to se zdá u daytradingu klíčové. Potvrzují-li indikátory na burze jako advance-decline poměr, tj. poměr rostoucích ke klesajícím akciím na burze v New Yorku, že tento pohyb ve směru trendu vypadá jako zajímavá příležitost, pak je možné vstoupit např. na dané hladině Fibonacciho retracementu. Samozřejmě nic není v tradingu jisté, ale dá se vysledovat, že na základě behaviorálních financí se chování trhu v určitých periodách má tendenci opakovat. Samozřejmě je dobré, pokud jsou zabudovány další filtry, když je takový a takový indikátor na určité hladině a dále pak přidat např. breakoutové strategie atd. Dalším velmi klíčovým bodem je pravidelný update systému a jeho parametrů. Stejně jako ve fyzice existuje teorie poločasu rozpadu jader radioaktivního prvku či izotopu, tak i systémy mají tendenci v čase upadat, a je nutné tak na měsíční až čtvrtletní bázi program poupravovat, ale bez toho, aniž by zanikla ta původní myšlenka, na které byly hypotéza a systém vybudovány. To bylo naznačení jen jedné z myšlenek jak vstupovat do trhu. Je zřejmé, že existují i jiné.

Pokud se podíváš na velmi kvalitní mechanické strategie, dokážeš říci, kolik prostoru je poměrově věnováno ve strategii vstupním, a kolik výstupním pravidlům?

Řekl bych, že je to tak stejné. Možný vstup jsem již naznačil výše. U výstupu se většinou pracuje s fixní hodnotou případné ztráty, s volatilitou trhu u stop lossu a na volatilitě založeném výstupu – tj. někdy je fixní profit target a někdy systém vydá signál, kdy neexistuje pro daný obchod žádný profit target. Avšak dlouhou dobu jsem měl na svém počítači jeden velmi úspěšný daytradingový systém asijského developera, který zadal po vstupu základní stop loss 5 bodů na mini SP kontraktu, a pakliže se trh pohnul v žádoucím směru o 4 body, tak se posunoval stop loss na hodnotu vstupu a dále se jen nechala pozice běžet až do konce, toť vše. Paradoxně vše fungovalo nádherně do momentu, než začal chtít developer vydělávat víc a víc a systém totálně pozměnil i s touto výstupní metodou. Po pár měsících byla kapitola úspěšného systému uzavřena z důvodu pozměnění dobré obchodní myšlenky.

Jako největší problém u mechanických strategií vidím fakt, že se velmi těžko pozná, kdy strategie přestala fungovat. Po letech zkušeností, které s mechanickými strategiemi máš, dokážeš již říci nějaké obecné pravidlo, podle kterého se dá řídit, pokud potřebujeme vědět, kdy mechanickou strategii „vypnout“?

Obecně se v průmyslu používá pro zvážení výstupu, když dojde k poklesu výnosové křivky (equity curve) o dvě standardní chyby (standard errors) od lineární regrese této výnosové křivky. Samozřejmě na prvním místě je klientův kapitál a jeho rizikové preference. Pakliže někdo nemůže nést riziko, čiště teoreticky, např. více jak 30 % kapitálu, pak je třeba okamžitě ven. Z praxe měl jsem i klienta, který mi tvrdil, že 20% propad je naprosto v pořádku, a i tak u pohovoru jsem navrhl, aby investoval méně kapitálu než původně zamýšlel a zbytek vložil do klasických akcií s dluhopisy, ktere jsou se systémy téměř nekorelované a realizoval tak dostatečnou diverzifikaci. Po investici i s tímto nižším kapitálem došlo okamžitě „jako naschvál“ k drawdownu (poklesu) o 15 % a klient situaci neunesl a vystoupil ze systému. Jak už to bývá, po jeho výstupu měl systém nejlepší periodu několika let nádherného růstu i s více jak ročním 100+% ročním zhodnocením.

A závěrem jedna obecnější otázka: jaké největší změny a nejnovější obchodní trendy jsi vypozoroval u vás v Chicagu, jakožto světovém finančním centru?

Chicago jako takové vypadá pořád stejně nádherně na pohled, zvláště z naší kanceláře v 36. patře v budově komoditní burzy, ale největší mrakodrap USA Sears Tower se už takto nenazývá – byl přejmenován na Willis Tower. V březnu 2009 totiž Londýnský pojišťovací broker Willis Group Holdings Ltd. pronajal část budovy a obdržel práva používat své jméno. Ale to jen tak bokem, trochu jsme odbočili. Ve finančním průmyslu dochází ke změnám z důvodu zavádění tzv. Volker pravidla, nazývaném po bývalém prezidentu Federálního Rezervního Systému Paulu Volkerovi. Velmi zjednodušeně, budou bankovní instituce muset omezovat své tzv. proprietární obchodování, tj. obchodování na svůj účet a zde se otvírá příležitost pro menší tzv. butikové správce aktiv a co je důležité pro drobnější hráče na trhu, tj. i potencíálně pro čtenáře serveru Financnik.cz a možném zmírnění efektu velkých hráčů, který jste diskutovali vy ve svém článku. My samotní s bratrem jsme ve fázi založení firmy na money management, která bude spadat pod naši společnost Striker. Zde se budeme snažit aplikovat to nejlepší z nejlepšího, co jsme měli možnost za ta léta obchodování, ať už diskrečně či systémově, vysledovat. Věříme, že se bude jednat o zajímavou příležitost v této době rozsáhlých změn jak z hlediska regulace, tak z hlediska přístupu k teorii portfolia ve světě moderních financí.

Abych ve svých článcích udržel určitou kontinuitu, bude dnešní příklad vycházet opět z formace Head and Shoulders, kterou jsem popisoval v předchozím článku. Dnes popisovaný obchod se vztahuje k obchodní seanci 25. 8. 2010. Datu se věnuji proto, že články připravuji dopředu z důvodu cestování do ČR kvůli kurzům, které s Tomášem pořádáme v Praze.

Pattern, který jsem 25. 8. 2010 obchodoval, měl následující podobu:

Pattern měl standardní podobu v rámci struktury popsané v minulém článku ( viz Tip pro základní orientaci v cenovém grafu ).

Trh vytvořil vyšší high (A), následované novým vyšším high (B), které bylo současně nejvyšším high dne. Další vyšší high již trh nevytvořil a vzniklé nižší high (C) zformovalo pattern Head and Shoulder. Základna patternu je v bodě (1). Low tohoto bodu je zároveň hlavní profit target. Pro inspiraci uvádím i zelenou čáru, která vychází z těl úseček tvořící swing (1). Na této hodnotě bych měl alternativní profit-target, kde se snažím vystoupit v případě, že trh nemá sílu dotlačit se k hlavnímu targetu. Na základě svého obchodního plánu jsem formaci obchodoval přímo ze swingu tvořící rameno (C).

Tedy zcela stejný obrázek jako v předchozích článcích popisující minulé obchodní dny. Tentokrát se však trh hned po vstupu dostal do slušného „chopu“ a já jsem řídil pozici velmi diskréčně, což mě přivedlo k námětu připravit tento článek. Určitou dobu ve svém minulém vývoji jsem uvažoval, kterým směrem se může obchodník rozvíjet v případě, že již má funkční strategie, ale chce například vydělávat s větší stabilitou.

Odpovědi jsem našel ve:

• Způsobu řízení pozice
• Pokročilém position sizingu

Position sizingu se možná budu věnovat někdy příště, je to nicméně jednoznačně věc č.1, kterou se dá nejen vydělávat více, ale také významně stabilizovat equity.

Hned v závěsu za position sizigem je způsob řízení pozice po otevření obchodu.

Rád bych zde nyní zdůraznil, že to, co zde budu popisovat je určené pro pokročilé obchodníky, kterým již nějaký přístup vydělává. Tyto rady nejsou určeny pro začínající tradery. V tradingu je třeba postupovat po krůčcích, a byť to není nejefektivnější způsob, ze začátku by měl nováček zcela jednoznačně řídit pozici podle jednoduchého zbacktestovaného plánu.

Snad si rozumíme.

Nyní tedy trochu pokročilejší úvaha. V rámci intradenního obchodování je pro mne prioritou co nejvyšší stabilita (pokud vnímám trading jako fulltime job). Jinými slovy vydělat ideálně každý den v průměru X dolarů a nemít equity příliš rozhýbanou. Toto pro mě konkrétně znamená mít většinu dnů ziskových, a když ztratím, tak neztratit za den více, než je průměrný denní profit. Pokud má člověk jen trochu rozumná očekávání, jednotka průměrného výdělku na kontrakt za den nemusí být příliš vysoká (100 – 300 USD/kontrakt mi přijde naprosto dostatečné). Tj. pokud myšlenku zjednoduším, většinou nám stačí jediný větší profitabilní obchod, abychom takový cíl naplnili.

V obchodování samozřejmě nemáme pouze ziskové obchody, přichází spousta ztrát. Denně tak musíme vydělat více, abychom pokryli ztrátové obchody. Ovšem čím větší budou ztrátové obchody, tím více musíme vydělat těmi ziskovými. A pokud hovoříme v jednotce jediného kontraktu, je velký rozdíl, pokud se snažíme o „hrubý“ zisk 100 - 300 USD za den/kontrakt, nebo o hrubý zisk 600 USD za den/kontrakt, abychom pokryli i větší ztrátové obchody – obzvláště v období, kdy je nižší volatilita a obchodníci často ztrácejí nejvíce.

Důležitým tématem se tak stává otázka eliminace výše dolarové ztráty u ztrátových obchodů. Je rozdíl, pokud na obchodu ztratím 50 USD/kontrakt nebo 150 USD/kontrakt (pokud hovoříme o pohledu fulltime tradera, který má rád co nejstabilnější příjem). Obzvlášť pokud je zřejmé, že trader může mít několik ztrát denně.

Od určité doby je tak pro mne prioritou eliminace výše dolarové ztráty u ztrátových obchodů. Zní to banálně, ale opak je pravdou – ztrátu nelze eliminovat tím, že si nastavíme malý stop-loss. Každý obchod potřebuje přiměřený prostor pro „dýchání“ a poslední měsíce naopak pracuji s větším stop-lossem než dříve. Přesto dosahuji v průměru podstatně nižších ztrát u ztrátových obchodů. Jak to?

Již delší dobu si nahrávám všechny exekuce svých obchodů a studuji strukturu ceny, která se tvoří po vstupu do obchodu. K velkému uspokojení jsem začal nacházet situace, kdy mi cena dopředu napovídá, že jsem vstoupil do obchodu, kde nejsou pravděpodobnosti zcela na mé straně a z takového obchodu prostě vystoupím s minimální ztrátou dřív, než má obchod šanci se vyvinout do plné ztráty na hlavním stop-lossu.

Takový přístup vyžaduje několik splněných podmínek:

• Robustní a funkční obchodní plán
• Zkušenosti obchodníka
• Ochotu podrobně zkoumat své obchody (bohužel podobné taktiky jsou už hodně založeny na „pocitu“ např. z aktuální volatility, tj. nedají se naučit z knihy).
• Ochotu ignorovat ego ve hře na „pravdu“. Samozřejmě je nepříjemné vidět, že trh šel nakonec k profit-targetu, zatímco jsem z obchodu vystoupil dokonce třeba s malou ztrátou. Ale full time trading je o vydělávání peněz, nikoliv o hlazení ega.
• Obchodovat plán s dostatečným počtem vstupů (tj. opět nic pro nováčky). Prostě jeden vstup nevyjde, tak si počkám na zobchodování jiné situace. Rozumně volatilní den nabízí ohromné množství příležitostí, které lze zobchodovat.

Výsledkem může být strategie, generující vyrovnanější equity bez ohledu na to, zda-li nám trh nabídl dostatečný pohyb pro zasažení vzdálených profit targetů.

Konkrétní příklad z mého obchodního dne v trhu e-mini Russell 2000:

Vstupní signál do formace jsem dostal na close červené úsečky v 17:00 (GMT časová zóna). Trh měl silné momentum, nebyl prostor pro lovení lepší ceny – nastoupil jsem za uzavírací cenu vstupní úsečky. Cena se okamžitě rozjela mým směrem do otevřeného profitu 5 ticků (50 USD v trhu TF). V tu chvíli se však „zasekla“ přesně na low vstupní úsečky. Trh úroveň několikrát otestoval a začal se vracet zpět. Nechal jsem obchodu trochu prostoru, abych viděl, jak se cena bude chovat v oblasti close vstupní úsečky (přeci jen na posunutí stop-lossu na B/E jsem neměl ještě dostatečný profit). Chování trhu mně napovědělo, že momentum směrem dolů se aktuálně z trhu vytratilo. Pozici jsem ukončil se ztrátou -20 USD/kontrakt (plus komise, ta aktuálně u IB činí 3,60 RT/kontrakt). Mohl jsem „doufat“, že se cena obrátí (ostatně také se obrátila, SL jsem měl samozřejmě nad high swingu), ale to znamená, že jsem také mohl vystoupit se ztrátou 150 USD/kontrakt, což je podstatný rozdíl a především – vývoj situace bych neměl pod svojí kontrolou. Jinak řečeno – pokud mě obchod nepřesvědčí od samého začátku, tak se jej snažím utnout s minimální ztrátou a přesunout se k další příležitosti.

Ostatně další příležitost přišla hned vzápětí. Pattern postavený na reakci ceny s předchozím high mi poskytl rychlý možný vstup s minimálním riskem, přičemž obchod měl nulový „heat“ – od vstupu jen klesal, abych vystoupil v okamžiku, kdy v nastávajícím chopu rychle opadla volatilita a cena se vydala aktivovat všechny posunuté stop-lossy. Mimochodem – tento jediný pohyb v podstatě v rámci dvou vyšších svíček představoval profit 140 USD/kontrakt při stále slušném RRR přes 1:2.

Rád bych ještě jednou zdůraznil rozdíl, který vnímám mezi tím, že bych zůstal v pozici č.1 (a přežil bych díky stop-lossu umístěnému nad swingem) a mezi uskutečnými dvěma obchody. Rozdíl vidím v tom, že jsem mohl mít situaci pod vlastní kontrolou. Až pohyb ceny odehrávající se po výstupu s 20ti dolarovou ztrátou / kontrakt mne přesvědčil o tom, že má smysl se znovu zapojit do hry. Cena mohla se stejnou pravděpodobností silně vyrazit nahoru a já už bych do druhého obchodu nevstupoval (nedostal bych vstupní signál), a ušetřil bych tak plný stop-loss. Na druhou stranu druhý obchod nemusel přijít, ale v takovém případě byly v trhu k zobchodování stejně další signály.

Je zřejmé, že jsou obchodníci s různou povahou – někteří jdou pro menší profity s vyšší frekvencí a úspěšností, druhým nevadí občasné poklesy v equity, ale zásadně cílí na větší profit targety. Diskréční obchodníci mají výhodu, že se od určitého stupně znalostí a pochopení trhu nemusí chovat „mechanicky“. Je možné kombinovat různé přístupy podle toho, v jakém prostředí se pohybujeme. Je-li například v trhu aktuálně vysoká volatilita a trhy mají slušné momentum, není důvod nežádat vzdálenější profit-targety. Je-li však volatilita nízká (jako tomu bylo ve výše uvedený obchodní den) je podle mého názoru nejlepší brát, co trh nabízí (tj. řídit se aktuálním momentem trhu), a nenechávat nic náhodě – protože ať se to člověku líbí, či nikoliv, v nízké volatilitě je riziko vymetení stop-lossu vysoké, ať ho posuneme kamkoliv.

Na závěr bych ještě jednou rád zopakoval, že uvedený princip není určen pro začínající obchodníky, kteří by se měli soustředit na dlouhodobější cíle (tj. např. ziskový měsíc). Ale samozřejmě každý obchodník se postupně vyvíjí, a právě proto jsem se rozhodl podělit se svými zkušenostmi. Současně bych byl velmi nerad, kdyby článek vyzněl, že někomu vnucuji svoji cestu. Naopak všechny ostatní cesty naprosto respektuji, důležité je, že vydělávají peníze.

Začnu jednoduchou myšlenkou: představte si, že byste disponovali super-počítačem, který dokáže vzít historická data všech existujících trhů a otestovat na nich všechny existující indikátory, všechny existující patterny a všechny existující nástroje technické analýzy, které aktuálně existují. K tomu by takový počítač zároveň otestoval i veškeré možné kombinace, veškeré možné periody nastavení – a to vše na každém timeframe, který si jen dovedete představit – od minutových, přes denní, až po alternativní. V závěru vám počítač vypíše všechny kombinace, které v minulosti přinášely profit – neboli vám nabídne stovky ultra-sofistikovaných obchodních strategií. Líbí se vám taková představa? Pak mám pro vás novinku: na 99 % jsem si jistý, že velcí hráči na trhu takovéto technologie už dávno mají.

Dovolte mně vysvětlit důvody, proč si to myslím.

Začnu tím, jakou technologií dnes disponuji já – drobný trader, bez možnosti koupit si nejvýkonnější počítač světa a zaplatit nejlepší a nejgeniálnější mozky, co tato planeta má. Opomenu-li nástroje pro jednoduché backtestování a exekuci signálů (poměrně dobrý NinjaTrader, příšerně zastaralý Genesis atd.), disponuji také jedním špičkovým nástrojem, ke kterému jsem se spíše náhodou dostal před pár měsíci díky jednomu známému. Jedná se o speciální program založeným na optimalizacích s použitím genetických algoritmů, který dokáže během pár dnů otestovat na běžném notebooku s procesorem i7 veškeré alespoň trochu fungující kombinace následujícího:

• až 128 různých indikátorů (RSI, MACD, MFI, CCI – cokoliv vás jenom napadne, prakticky není indikátor, který by nebylo možné otestovat),
• libovolné nastavení rozsahu period pro každý indikátor,
• až 6 různých timeframe,
• až 6 různých trhů, kombinací mezi trhy, intermarket závislosti, včetně toho, že můžeme využít výpočet indikátoru z trhu A pro vstupní signály v trhu B atd.,
• prakticky neomezený počet výstupních strategií, včetně pyramidování, scaling strategií atd.

To vše navíc v kombinaci s faktem, že samotný algoritmus tohoto programu se soustředí v rámci optimalizačních procesů na globální maxima místo lokálních maxim (takže záměrně vyřazuje jakékoliv řešení, které by mohlo vypadat jako curve fitting), program nadále dokáže sám od sebe kombinovat několik různých vstupních strategií, aby došlo k co nejvíce vyhlazené equity, a nakonec dokáže i vybrané systémy podrobit velmi vyčerpávající walk-forward analýze, která opět vyřazuje jakékoliv řešení, které by mohlo zavánět přeoptimalizací a snižovat šance na robustnost daného systému. Aby toho nebylo málo, v programu si také můžete nastavit kritéria, se kterými má celý tento nástroj vyhledávat systémy – například „Perfect proffit correlation“, kdy algoritmus vyhledává jenom taková řešení, která jsou co nejblíže obchodování všech swingů stylem od spodku jednoho swingu k vrcholu druhého – tj. co nejblíže situaci, kdy byste obchodovali prakticky každý pohyb v trhu s maximální efektivitou.

Toto je samozřejmě jen částečný souhrn toho, co tento program, který za vás vlastně sám vyhledává a staví obchodní systémy, dokáže.

Nyní, pokud takovýmto řešením mohu disponovat já, zcela drobný trader, čím asi disponují největší a nejbohatší hráči na trhu?

Vezměte vše, co jsem popsal výše, vynásobte to asi tak 10 000x a máte s vysokou pravděpodobností to, s čím dnes pracují nejlepší z nejlepších. I když o tom tito velcí hráči nikde nemluví (konkurence je vysoká a nemá cenu odkrývat karty druhým), jsem si velmi jistý, že nehovořím o žádné utopii, ale o absolutní realitě.

Takže, jaké šance má vůbec dnes malý trader, který se snaží o stavbu často až velmi naivních obchodních strategií v na dnešní dobu velmi zastaralých programech, které ve většině případů nedisponují ani tak základní věcí, jakou je využití multi-core a výpočtu na X jádrech současně? Správná otázka. Pojďme se na ni podívat trochu hlouběji.

Velké hráče je třeba lépe pochopit

S poměrně vysokou jistotou tedy víme, že největší hráči disponují nejlepší hi-tech technologií. Pravděpodobně do ní investovali desítky milionů dolarů, docela možná i více.

To tedy znamená, že záměr těchto hráčů je vydělávat stovky milionů dolarů, pravděpodobně ještě o jeden řád výše – jinak by byly veškeré podobné investice bezcenné. Vydělávat podobné peníze znamená, že musíme také obrovské peníze do trhu alokovat. Podobní hráči tedy potřebují mít možnost spravovat prakticky neomezené množství financí – a tudíž i spekulovat na trzích, které disponují gigantickou likviditou a je tedy reálné tam prakticky neomezené množství peněz uplatnit.

Chceme-li tedy začít chápat velké hráče, musíme začít hledět na trhy jejich pohledem – to znamená velmi velkým pohledem.

Pokud hráči potřebují extrémně likvidní prostředí, logicky začnou u forexu. Není pochyb, že forexové trhy jsou nejlikvidnější trhy na světě. Měnových párů navíc existuje pouze poměrně malá hrstka (v porovnání s desítkami tisíc akcií), není tedy příliš nemožné pustit super-počítače na veškeré existující forexové páry a nechat na všech současně otestovat naprosto vše – veškeré existující indikátory, patterny, vzájemné závislosti, matematické spojitosti, prostě vše, co jenom existuje, co bylo doposud vymyšleno a prezentováno – a co vás k tomu ještě dokáže napadnout. Umím si představit, že pro extra výkonné počítače, kterými dnes některé bankovní instituce disponují, musí být otázkou maximálně pár týdnů nechat si na základě historických dat vypsat každou existující strategii, která kdy v minulosti na forexovém trhu existovala – bez ohledu na timeframe a trh.

Nyní porovnejte tuto velmi pravděpodobnou skutečnost s dle mého pohledu „zoufalými“ uživateli, kteří se opakovaně snaží o stavbu primitivních kombinací nejprimitivnějších indikátorů ve stejně primitivních programech, které jim „zdarma“ poskytne jejich broker. Je jasné, že drobný hráč na forexu nemá s čistě mechanickými strategiemi prakticky žádnou šanci. Pokud si myslí, že v trhu našel nějakou výhodu – garantuji, že už o ní dávno ví i někdo jiný, pravděpodobně někdo mnohem větší. Je jen otázkou času, než se začnou stavět strategie profitující na protiobchodování takové výhody – a výhoda se rázem rozplyne.

Přesuňme se nyní od forexu k akciím, druhého nejlikvidnějšího trhu na světě (záměrně vynechávám dluhopisy, kterým nerozumím, takže se zde do této oblasti ani nehodlám pouštět). Akcie jsou obecně gigantický trh, u kterého však již nemůžeme tak jednoduše mluvit o likviditě. Existují totiž akcie extrémně likvidní (takzvané blue-chips), ale také akcie s minimální likviditou. Pokud velcí hráči potřebují umisťovat miliardy dolarů, s vysokou pravděpodobností začínají od nejlikvidnějších titulů na světě, takových jako jsou například IBM, Coca-Cola, McDonald nebo Exoon.

Ještě donedávna bych považoval podobné akcie za zajímavé k obchodování, po měsících strávených nad akciovými statistickými arbitrážemi jsem však lehce změnil názor: domnívám se, že veškeré tyto ultra-likvidní akcie jsou dnes již natolik zatíženy mechanickým počítačovým obchodováním velkých hráčů, že je velmi těžké hledat na nich systém nebo výhodu pro sebe samotné. Dovolte mně opět vysvětlit, z čeho plyne tato má domněnka: při hledání ideálních párů pro akciové statistické arbitráže jsem samozřejmě začal s „notoricky známými“ páry, které se uvádějí jako vzorový příklad pro párové obchodování: například pár KO-PEP (Coca-Cola vs. Pepsi), kde by logicky měly fungovat statistické arbitráže velmi dobře, neboť se jedná o dvě zhruba stejně velké firmy, s naprosto totožným byznysem a velmi podobným podílem na trhu. Realita je však značně jiná: pokud začnete testovat podobné „ukázkové“ páry, velmi rychle zjistíte, že jsou to jedny z nejhorších, prakticky zcela nefunkčních párů. Osobně si to vysvětluji faktem, že jsou zkrátka a dobře příliš likvidní – takže na ně aplikují velcí hráči své velmi, velmi sofistikované matematické modely, proti kterým již menší hráč nemá sebemenší šance. Toto tvrzení bych uzavřel následovně: z mých vlastních testů se ukázalo, že jako nejlepší páry k obchodování jsou ty, které mají střední až nižší volume. Stále je můžete obchodovat se stovkami tisíc dolarů, s miliony dolarů už byste však začali mít problémy. Podobné akcie se evidentně ještě netěší až takovému zájmu velikánů, kteří investují obří rozpočty do super-počítačů, takže jejich zasaženost mechanickými systémy stále ještě není taková, aby i menší trader neměl šanci. Se zdravým sebevědomím zde tedy prezentuji kontrariánskou myšlenku: likvidita už není pro drobné hráče výhodou, ale nevýhodou. I když stále můžeme úspěšně obchodovat i velké akciové tituly, může to být těžší, než hledat zisky v těch menších.

Ukončeme tuto část článku pohledem na komodity.

Komodity jsou trochu jiná sféra, ve které se dle mého názoru hůře aplikují mechanická řešení. Komodity jsou reálná věc (hodnotu akcií i měn považuji za velmi imaginární - a jak opakovaně dokazuje FED, tak i snadno manipulovatelnou). V komoditách stále existují reálné vlivy, jako je počasí, sklizeň, geopolitické nepokoje atd. Zatímco hodnotu peněz a potažmo i akcií můžete částečně ovlivňovat skrze nástroje typu úrokové sazby, počasí zkrátka a dobře stále poručit neumíme. Aplikace mechanického přístupu na komoditách tedy vyžaduje trochu více než jen nasazení nějakého mechanického kódu nebo modelu. Samozřejmě, ještě před pár desetiletími existovaly jednoduché trendové strategie, které umožnily obchodovat komodity vpodstatě mechanickou cestou. Tento směr se však již zdá jako mrtvý – viděl jsem dokonce řadu strategií, které se snažily profitovat na opačných signálech oproti signálům známé trendové Turtle strategie. Podobné přístupy samozřejmě do té doby funkční Turtle strategii již zcela vyřadili ze hry.

Zdá se tedy, že v komoditách stále existují rovnější šance než v jiných trzích. Na druhou stranu ale musíme pracovat i s mnohem větší opatrností – právě proto, že vlivy a faktory jako počasí jsou zcela nepředvídatelné.

Jiná kapitola jsou pak „abstraktní“ komodity, zejména oblíbené indexy pro intradenní obchodování.

I zde bych začal pohledem na likviditu.

Osobně se domnívám, že postavit úspěšnou intradenní mechanickou strategii na tru ES (e-mini S&P) je prakticky nemožné. I tento trh disponuje již dostatečnou likviditou na to, aby vzbuzoval pozornost silných hráčů. Přesto ale zůstává řada dalších komodit, které nedisponují až tak vysokou intradenní likviditou a přesto mohou být velmi zajímavé pro intradenní obchodování. Mám samozřejmě na mysli trhy jako e-mini Russell 2000 nebo elektronickou ropu. Myslím, že v podobných trzích ještě existují šance i pro drobnějšího obchodníka. Pár úspěšných intradenních strategií, které jsem viděl, se skutečně většinou obchodovaly na podobných trzích (ale objektivně musím říci, že jsem viděl i několik úspěšných mechanických strategií na trhu ES).

Kde tedy máme šance?

Možná, že vše výše popsané ve vás vzbudilo až lehkou depresi a zcela oprávněně se ptáte, jakou tedy jako drobní hráči máme šanci? Dobrá zpráva je, že šanci stále máme. Dokonce řadu šancí.

Předně musíme vycházet z toho, co se zdá jako největší slabiny velkých hráčů.

První z nich je bezesporu likvidita. Pokud půjdete do trhů, které nejsou co se likvidity týče vyloženě „hype“ (tzn. zprofanované každým brokerem a denními zprávami v televizích typu CNBS a CNN), ale zároveň budete obchodovat trhy se stále rozumnou likviditou, je méně pravděpodobné, že jsou takové extrémně zatíženy mechanickými strategiemi velkých hráčů. Do určité míry určitě budou, ale stále se bude jednat o míru, u které máme jako drobní spekulanti šance.

Další výhoda, kterou jako drobní hráči máme, bude možná trochu překvapující, ale poměrně pevně si za ní stojím: je to jednoduchost. Po studiu řady knih a článků na téma velkých hráčů jsem došel k závěru, že podobné instituce již ve své „velikosti“ nedokážou přijmout jakékoliv řešení, které by se mohlo zdát jako příliš snadné. Jinými slovy, pokud podobné instituce platí extrémní částky za super-složité počítače a super-geniální mozky, očekávají super-komplexní a super-geniální řešení na úrovni toho, kolik peněz vynakládají. Je to zvláštní psychologický fenomén, nad kterým přemýšlím již dlouhou dobu, ale čím dál tím více se utvrzuji v tom, že je pravdivý. Jen si představte, že jste majitelem super-fondu a děláte nábor na nové zaměstnance. První z nich vám slíbí zhodnocení 25% s nejjednodušší strategií IronCondor. Druhý vám řekne, že neví, kolik by uměl zhodnotit – ale povykládá vám o svém super-nápadu na geniální optimalizační proces hledící na trhy z pohledu clusterů. Kterému spíše nabídnete práci?

Dobré a jednoduché nápady tedy stále budou cestou, jak hledat funkční řešení i v dnešních trzích, kde proti vám stojí armáda institucí vybavena tím nejlepším, co existuje. Musí se však jednat o nápady jednoduché, nikoliv stupidní. Musíte se nejprve dobře naučit pozorovat trhy a na základě pozorování přicházet s jednoduchými ideami, které budete zkoušet testovat. Pozorování je to, co dnešním velkým hráčům chybí – jsou natolik zahlceni technologiemi a vysokou matematikou, že často přehlížejí to základní – trhy. Jelikož se se mnou občas někteří naši studenti podělí o nějaký jednoduchý nápad, mohu zodpovědně říci, že jsem až překvapený, jak snadno se dá oponovat špičkovým technologiím s pomocí jednoduchého nápadu, který má hlavu a patu (a kterému předcházelo dlouhé pozorování trhů). Kreativita je to, co stále chybí počítačům – a v čem člověk může excelovat.

Poslední jednoznačnou výhodou malých hráčů je diskréční obchodování. Pokud najdete něco, co vám může pomoci v obchodování – a zároveň to nejde snadno naprogramovat, máte svou velkou výhodu. Osobně tvrdím, že pokud jde něco naprogramovat, už o tom ví i někdo další než vy. Pokud se ale naučíte například perfektně rozeznávat chop a stát stranou chopu jen na základě zkušeností nasbíraných z čistého pozorování, pak vám garantuji, že máte výhodu, na kterou je zatím každý počítač krátký. Doposud jsem neviděl jediné počítačové řešení, které by dokázalo být vysoce efektivní v rozpoznávání chopu. Zrovna tak postupem času nasbíraný cit pro trhy a flexibilita je něco, čemu se stále nevyrovnají ani nejrůznější AI (Artificial Intelligence – umělá inteligence). Vím, o čem mluvím, protože i tímto směrem jsem se zabýval.

Jen tak mimochodem, vše bych rád ukončil návratem k začátku článku. Abych podpořil poslední část tohoto článku, rád bych vám napsal, že doposud neobchoduji jediný systém, který by vzešel z technologie postavené na genetických algoritmech, kterou jsem popsal výše. Ano, tato technologie mně dokázala „nabídnout“ již bezpočet velmi zajímavých obchodních systémů, k žádnému z nich však nemám důvěru, abych takový pustil live. Je to jen počítačový výplod, ve kterém mně chybí nějaká jasnější logika, kterou bych mohl opřít o reálná pozorování. Tuto technologii tedy využívám pouze jako dílčí nástroj k efektivnějšímu zpracování nápadů, které vzešly právě z pozorování trhů – například pokud potřebuji otestovat 100 filtrů a 30 druhů výstupů k novému tradingovému nápadu. To je přesně to, kde vám podobné technologie udělají dobrou službu. Na začátku ale stále stojí člověk, jednoduchý nápad, zkušenost s trhy a dlouholetá pozorování.

Tolik tedy k mechanickým strategiím. A znovu podotýkám, že celý tento článek jsou pouze úvahy. Je tedy třeba se takto ke článku také stavět.

Strukturu trhu lze vnímat jednoduchými nebo složitými nástroji. Funguje mnoho obchodních plánů a je třeba rozumět tomu, že informace o struktuře trhu nám poskytuje určitá vodítka, nikoliv vstupní signály. Mě osobně zajímá, jakým způsobem vytváří trh nová high a low. Z této základní informace lze vyčíst mnoho o síle trhu, a tudíž i tom, zda-li je čas agresivně obchodovat s trendem, nebo čekat spíše na protitrendový signál.

Věřím, že toto je pro mnoho pravidelných čtenářů Finančníka opakování, ale také vím, že mnoho traderů si následující zákonitosti vůbec neuvědomuje. Pojďme proto postupně.

Jaká je má představa o ideálním uptrendu? Trh má sílu vytvářet swingy (vlnky) s tím, že nové high je vyšší než předchozí high a nové low je výše než předchozí low. Pro vyšší high se obecně používá zkratka HH (Higher High), pro vyšší low HL (Higher Low). Zjednodušeně pak takový pohyb může vypadat následovně:

V případě uptrendu je pro mne podstatné, aby měly trhy sílu vytvářet nové vyšší high (HH). Pokud se na některých místech vytvoří po vyšším high (HH) nižší low (LL) může to znamenat, že se trh jen „vrátil“ pro stop-lossy posunuté pod poslední low a uptrend může pokračovat.

Ideální downtrend pak vypadá opačně. Trh má sílu vytvářet nižší low – LL (Lower Low) a nižší high LH (Lower High). Zde je nákres odpovídající popsané situaci:

Pro downtrend pro mne platí obráceně to, co pro uptrend – podstatné je, aby měly trhy sílu vytvářet nové nižší low (LL). Pokud se na některých místech vytvoří po nižším low (LL) vyšší high (HH) může to znamenat, že se trh jen „vrátil“ pro stop-lossy posunuté nad poslední high a downtrend může pokračovat.

Pokud trh nemá sílu vytvářet popsanou strukturu, většinou je v určité formě chopu nebo nebezpečném pohybu do strany. Viz například struktura, která se vytváří v době, kdy píši článek a mohu si dovolit trh nesledovat zcela 100%, protože sama struktura trhu mi naznačuje, že zrovna v tuto dobu nepřijde žádný z mých signálů:

Trh se pohybuje v podstatě v „trojúhelníku“ - nemá sílu vytvářet ani vyšší high, ani nižší low. Takový trh může ožít po proražení, a nebo taky zůstat celý den v chopu. Osobně se nesnažím předpovídat co přijde, ale naopak chovat se podle toho, co vidím v grafu. V případě podobné struktury dostávám signál, abych se držel stranou.

TIP: Ať obchodujte trendové nebo protitrendové patterny, studujte kontext, ve kterém vstupní signály vznikají. Popsaná struktura je samozřejmě pouze základ, který můžete rozvíjet.

Především začínající obchodníci by se měli snažit hledat v grafech takové konstalace = kontext, který dokážou popsat, a tudíž opakovaně vyhledávat. Jedny z nejsnáze identifikovatelných situací jsou například struktury, které vznikají se zapojením denního high a low.

Sám v těchto oblastech rád vstupy vyhledávám. V oblasti denního high mne zajímají situace, kdy trh vytvořil opakovaně vyšší high (poslední vyšší high je zároveň denní high), následně se trh pokusil poslední high překonat, ale v trhu již nebylo dostatečné množství kupujících a cena vytvořila jen nižší high (LH). Jde o základ několika klasických cenových formací. Pokud trh klesne pod low posledního swingu – na obr. HL (2), lze situaci identifikovat jako formaci Head and Shoulders, případně 1-2-3 formaci (podrobný popis formace viz článek Reverzní klasika: cenový pattern 1-2-3)
Tj. situace, které odpovídá následující nákres:

Popsaný „kontext“ cenového grafu je poměrně jednoznačný a velmi mnoho obchodníků jej využívá pro své vstupy. Někteří obchodníci vstupují po proražení bodu HL(2), kontext ale může být velmi výhodný i pro obchodníky protitrendových patternů Finwinu. Pokud obchodujete protitrendové patterny, zkuste si schválně projít své statistiky a vyznačit si pouze obchody, které by splňovaly vstup v rámci naznačeného kontextu (tj. v bodě LH). Formaci lze přitom studovat z několika dalších úhlů – např. skrz polohu HH vs. LH (tj. co bylo výše), případně z pohledu low na obou stranách denního high.

Sám daný kontext rád využívám, kromě vstupu na protitrendových patternech, pro vstup v rámci „flipu“ od low swingu, který je na obrázku vyznačen jako HL(2) (co je flip viz Základní nástroj pro vylepšení profitability tradera? Zvládnutí supportů a resistencí).

Krásnou ukázku potenciálního vstupu nabídl trh v závěru středeční seance (18. 8. 2010):

Trh vytvořil denní high, kterému předcházelo předchozí vyšší high (HH). Poté již ale trh neměl dostatek síly vytvořit nové vyšší high a vytvořil nižší high (LH). Trh měl problém s proražením swingu představující „patu“ formace (viz šipka – v tomto případě je to LL) a chvíli se pohyboval ve velmi úzkém kanálu. Následně oblast prorazil, aby se po čase vrátil k S/R oblasti zpět zespodu – nastává oblast flipu po formaci H&S, což je jedna z oblastí, kterou sám používám pro vstup.

Pozn.: Situace je popsána rámcově, nejde o obchodní plán, který by uváděl všechny principy, které v rámci této formace sleduji. Ovšem pokud hledáte “vodítko” jak začít co nejjednodznačněji vnímat strukturu trhu, mohu ji jen doporučit. Otevřete si historické grafy trhů a nastíněnou formaci začněte podrobně zkoumat a objevovat různé nuance, které nabízí.

V dnešním článku napovím několik typů, jak úspěšně využít divergence ve spojitosti s naším obchodním systémem FinWin - jedná se však samozřejmě o přístup univerzální, který je možný kombinovat s jakýmkoliv jiným systémem. Co jsou to divergence již zde znovu opakovat nebudu - již jsme divergencím věnovali dostatek prostoru v naší knize Jak se stát intradenním obchodníkem, i řadě článků na tomto serveru. Pojďme se tedy pustit přímo do popisu praktických rad a tipů.

1) Divergence jako výstup

Většina obchodníků vnímá divergence pouze ve spojitosti se vstupy. Toto je však velká chyba, protože využití divergencí k výstupům je dle mého názoru neméně silný prvek, který může výrazně pomoci vašemu obchodnímu systému.

Obecně se dá říci, že jsou výstupní divergence velkým pomocníkem v trhu, který právě trenduje - avšak s vytvářením občasných korekcí. To znamená, že trh může například růst, následně udělá korekci, obchodník dostane vstupní signál (například FinWin 0/v), vstoupí - a za moment může přijít další korekce. Takový okamžik je přitom psychologicky často poměrně náročný, protože a) nevíme, zda se jedná jen o další korekci, nebo již definitivní vyčerpání a otočení trendu, b) není příjemné během korekce pozorovat, jak náhle před našimi zraky mizí značná část otevřeného profitu, ze kterého jsme se až doposud těšili.

Ideální by tedy bylo disponovat nástrojem, který nás jenom těsně před příchodem případné korekce může varovat, že je v trhu potenciální vyčerpání a může nastat chvilkové (nebo také absolutní) otočení trhu. Přesně takovou službu nám poskytne divergence. Ne vždy, neboť nic není v trzích na 100%, ale s trochou praxe a zkušenosti celkem spolehlivě.

Pojďme se podívat na jednoduchý příklad. Na obrázku vidíme denní graf trhu SPY (ETF´s pro index S&P500). Žlutým obdélníkem jsem vyznačil oblasti korekcí, na kterých se dalo poměrně pohodlně vstoupit do pozice long. Vstupovali bychom samozřejmě na jednoduchém patternu systému FinWin, který by už měli studenti tohoto systému vidět od letmého pohledu.

Samotný vstup do pozice by bylo možné v tomto případě načasovat docela jednoduše a "kvalitně", problém však s pozicí nastává o pár dnů později, kdy trh udělá nové high (z pohledu prolomení vrcholu předešlého swingu - swingy jsou velmi důležité, a proto o nich neustále mluvíme a neustále doporučujeme jejich bližší studium, můžete začít například knihou Larryho Williamse, ve které je věnována swingům jedna kapitola). Po proražení high swingu totiž trh provede korekci, která se prakticky vždy přiblíží až k oblasti našeho posledního vstupu - obchodník by tedy s lítostí musel pozorovat, jak se do nedávna nakumulovaný otevřený profit rázem rychle rozplývá před očima.

Právě v tomto okamžiku mohou naprosto skvěle napomoci divergence, které nás včas varují před možnou otočkou. Zkusme si letmo zakreslit takové divergence do grafu výše a hned nám bude jasné, o čem je zde řeč:

Samozřejmě, samotná divergence ještě nutně neznamená, že musíme nutně opustit celou otevřenou pozici. Rozhodně by však nebyl špatný nápad uzavřít alespoň část pozic (například jednu polovinu), sebrat profit, co se právě nabízí, a vzít nohy na ramena. Ještě nikdo nikdy nezchudnul tím, že inkasoval profit. Druhou část pozic můžeme v trhu nechat a počkat, jak se dále bude trh vyvíjet a zda případně nadále poroste.

Otázkou také zůstává, na jakém CCI divergenci pozorovat - CCI14, nebo CCI50? Osobně jsem dlouhodobým pozorováním dospěl k závěru, že je to jedno. Můžete klidně používat obě periody - obě dělají dobrou službu. Troufám si dokonce tvrdit, že v žádném případě nemusíte zůstávat co se divergencí týče u indikátoru CCI. Zkuste si prostudovat divergence také na RSI, Stochastics, MACD, Money Flow Index - a potažmo i dalších indikátorech, které ve své obchodní platformě naleznete. Sami byste měli za chvilku vidět, na kterém indikátoru rozpoznáváte divergence nejlépe a na jakém vám dělají nejlepší službu. Nebuďte však při takovém studiu povrchní: opravdu si dejte na studium divergencí nějaký čas, prostudujte divergence v různých situacích trhu a zapište si detailně, v jaké situaci vám může divergence pomoci (a jakým způsobem) a v jaké situaci je naopak lepší se divergencemi neřídit - žádný nástroj není v trzích na 100 % univerzální.

2) Divergence jako filtr

Druhý přístup, ke kterému se mohou divergence hodit - a který je zde často opomíjený, je využití divergence jako jednoduchého filtru. K čemu? K varování před následujícím trendovým signálem. POZOR! Následující rada se týká hlavně intradenního obchodování. Využití divergence jako vstupního filtru jsem osobně nevypozoroval jako zrovna účinné pro poziční obchodování.

O co tedy jde? Pokud nastane divergence, znamená to, že trh slábne do rozjetého trendu a může každou chvilku nastat stagnace, korekce nebo celkové otočení trhu. Dlouhodobým pozorováním jsem došel také k závěru, že trendové signály FinWin 0/v nebo 2v mohou mít po divergenci výrazně nižší pravděpodobnost a je lepší je vůbec neobchodovat. Záměrně píši "mohou", protože situace není tak jednoduchá.

Jde o to, že divergence zcela na začátku otevření trhu nebo krátce po otevření nemá při využití k filtrování vstupních signálů zdaleka takovou platnost jako divergence alespoň 30 - 60 minut od otevření trhu. Na začátku má totiž trh tendence se "rozpínat", a pokud bychom používali divergenci jako filtr kdy nevstoupit do trendového obchodu zcela mechanicky, mohli bychom se zbytečně připravit o obchody s velmi slušným Risk-Reward-Ratio, což by byla škoda.

Pokud tedy chceme použít divergenci jako filtr pro trendové patterny, musíme být trochu "chytřejší" a posoudit více okolností. Zde je několik tipů, čemu byste měli věnovat pozornost:

a) trh už udělal od svého otevření výraznější pohyb; například divergence v momentě, kdy trh e-mini Russell 2000 již urazil 1000 USD má rozhodně větší platnost jako varování před možným vyčerpáním trhu než divergence po pohybu 300 USD;

b) trh už 3x prorazil své high nebo low dne (HOD/LOD); vypozoroval jsem, že po 3 průrazech má trh výrazné tendence začít slábnout;

c) již uplynula od otevření trhu doba, ve které se statisticky odehrávají největší pohyby; jaká je to přesně doba si musí každý u svého trhu zjistit sám s pomocí statistik - osobně mě těší, že řada obchodníků si již takovéto statistiky dělá zcela automaticky.

Teprve pokud začnete kombinovat divergence jako filtr se třemi typy popsanými výše, začne celá záležitost dávat větší smysl. A opět platí - nic není na 100 %, vše však má šanci fungovat velmi dobře, pokud tomu věnujeme dostatek času, píle a trpělivosti.

Tolik tedy k dnešním tipům, jak lépe obchodovat s pomocí divergencí.

Poznámka – články na Finančníkovi publikuji vždy ve čtvrtek. Analýzy se však neřídí našim publikačním kalendářem, a často je tak připravuji několik dnů předtím, než vyjdou na Finančníkovi. V takovém případě odkazy na články zkušebně publikuji přes sociální média (např. Facebook, nebo Twitter).

Tento článek reflektuje stav trhu 25.8.2010 dopoledne. Připomeňme si analýzu, kterou jsem publikoval 6.8.2010. Graf vypadal takto:

Ve článku jsem zmiňoval potenciální short s profit-targetem u swingu S2 (tečkovaná čára).

Včera byl profit target zasažen, a je tak čas si k obchodu a aktuální situaci říct několik dalších tipů, které můžete použít jak v intradenním, tak pozičním obchodování. Aktuální pohled na trh YM vypadá dnes ráno následovně:

Na grafu vidíme, že dva dny po publikování analýzy šel trh ještě do strany, poté vytvořil silnou klesající úsečku. Swing S3 silnou klesající úsečku otestoval, ale trh neměl sílu vystoupat zpět ani do poloviny vysoké volatilní úsečky, natož do oblasti konsolidace (malé úsečky v oblasti divergence). Silné znamení, že v trhu převládají prodávající. Následně trh doklesal k našemu profit-targetu (modrá šrafovaná čára).

Pro mne je velmi podstatná informace, že trh neměl sílu prorazit low swingu S2 (tučná černá čára). Při pohledu na samotný graf YM nemá tato informace de facto žádnou hodnotu, obrázek se ale začíná skládat při pohledu na kompletní kvarteto trhů, které používám pro své obchodování:

Klikněte pro zobrazení grafu v plném rozlišení.

Na screenshotu vidíte čtyři futures trhy na akciové indexy – YM (Dow Jones), ES (S&P 500), RJ (zkratka v Sierra historických datech pro Russell 2000) a NQ (Nasdaq). Toto nastavení používám v rámci intermarket analýzy jak pro denní, tak především intradenní obchodování.

Na screenshotu je patrné, že YM jako jediný neměl sílu překonat low swingu S2, zatímco všechny ostatní, silně korelující trhy, swing překonaly. Jinými slovy - do případného proražení swingu S2 na trhu YM - se nám formuje divergence směrem vzhůru (není zakreslena – zakreslete si sami v případě, že vás intermarket analýza oslovila).

Nicméně situace není tak růžová, abych uvažoval o případném vstupu do dlouhé pozice. Důvod je jednoduchý. Prostory kolem swingů S2 a S3 představují velmi silné S/R oblasti (všimněte si, že např. na trhu YM je struktura grafu před swingem S2 velmi podobná té před swingem S3 – vidíme silně volatilní úsečku následovanou protiswingem, který však neměl sílu vrátit se ani do poloviny této úsečky). Pokud bych nyní uvažoval o vstupu do dlouhé pozice (jako že v žádném případě neuvažuji), musel bych svůj profit-target umístit někam do oblasti S3, což je samozřejmě příliš blízko na to, aby obchod dával smysl. Ze stejného důvodu bych se nyní nepouštěl do další krátké pozice - pod swingem S2 očekávám, že bude mít cena díky silné S/R oblasti s dalším poklesem minimálně problémy.

Jaké mám tedy očekávání následujícího vývoje na denních grafech? Dokud nepřijde silný fundament, který trhy hne jedním, nebo druhým směrem, je velmi pravděpodobné, že se cena bude dál pohybovat spíše do strany. Směrové pozice mne budou opět zajímavé v okamžiku, kdy se trh vydá vzhůru a překoná oblast 10685 (na YM) nebo dolů a překoná low na 9506 (opět vztaženo k YM). Je samozřejmě možné, že trh bude od dnešní seance krásně trendovat dolů bez jakéhokoliv fundamentu, ale analýzou chci především ukázat proces, jakým si já osobně vybírám obchody, ve kterých cítím vysokou pravděpodobnost úspěchu (nejsem obchodník, co by musel být za každou cenu v trhu).

Současně jsem chtěl článkem upozornit na skutečnost, že informace, které nemusí být patrné při pohledu na jeden graf, začnou dávat hodnotu, jakmile si je zasadíme do širšího kontextu. Kontext může být samozřejmě libovolně široký. Někdo v diskuzi pod minulým článek upozornil, že pro analýzu lze používat mnoho dalších informací (vývoj ropy, dluhopisů atd.), což je samozřejmě pravda – je na každém, aby si analýzu poskládal z prvků, kterým rozumí a které mu poskytují potřebné informace. Osobně používám intermarket analýzu pro intradenní obchodování, kde není času nazbyt, takže si z drtivé většiny vystačím s pohledem na korelující akciové indexy. Mimochodem – na výše uvedeném screenshotu jsem vyznačil volatilní úsečku v trhu Russell 2000, která nám silně naznačovala, že se může něco chystat. To je další kouzlo pohledu na více grafů najednou – silně korelující trhy vytvářejí podobné patterny a struktury, které ale mohou být někde více a někde méně čitelné. Opět další princip, který využívám v rámci intradenního obchodování.

Dnešní článek prosím berte opět jako tip, co je případně v trhu možné sledovat a podle čeho se orientovat. Profitabilních cest existuje v tradingu velmi mnoho a je na každém, aby si našel cestu, která je pro něj nejčitelnější.

1) Když nevíte jak, začněte vyznačováním nejvyšších a nejnižších swingů.

Důležité je alespoň nějak začít. A člověk často ani neví jak.

Jedna z nejjednodušších cest jak začít s hledáním a stavbou svého vlastního obchodního systému je vložit do grafu svůj oblíbený nástroj - například indikátor, který se vám líbí nejvíce, a se kterým chcete dále pracovat a následně si vyznačit v grafu všechny nejvyšší a nejnižší swingy, nebo-li body obratu. Zkrátka a dobře každý obrat trhu, který jen na grafu uvidíte.

Pokud takto označíte celý graf a následně pohlédnete na svůj indikátor/indikátory, nezřídka uvidíte určité opakující se situace, které vznikaly v momentech otáčení trhu. Pokud takové uvidíte, máte potenciální základ k prvnímu patternu vašeho nového obchodního systému.

Pojďme se podívat na jednoduchý příklad. Jak už naši čtenáři vědí, můj oblíbený indikátor je CCI (obchoduji s ním náš obchodní systém FinWin). Zkusme tedy vzít nějaký graf trhu a vyznačit všechny otočky trhu:

Na první pohled to vypadá jako pěkný "blázinec". Pokud však začnete zkoumat podrobněji, jako první věci, které si musíte u této ukázky dříve či později všimnout, je následující:

a) obrat velmi často nastává, pokud je CCI v extrému (nad linkou nebo pod linkou 100),

b) pokud vezmeme v potaz pouze obraty do směru EMA204, zbyde nám docela pěkný základ pro první potenciální trendový pattern:

Pokud navíc takový dále filtrujeme jenom situacemi, kdy došlo k odražení od EMA34 nebo EMA204, situace je náhle ještě o to zajímavější.

Samozřejmě tento postup ukázaný na jediném obrázku ještě neznamená, že máme nový obchodní systém. Je třeba udělat podobné kroky na daleko více příkladech a daleko větší historii. U řady potenciálních objevů takto zjistíte, že mohly fungovat jenom na jedné části z celkových dat - na zbylé většině přitom selhávají. I to se nezřídka stává. Přesto si tímto způsobem můžeme začít pokládat prvotní stavební kameny našeho nového systému.

2) Nehledejte žádná "super-řešení" - raději jděte směrem detailů a "skrytých patternů".

Nyní, pokud jste našli nějaký podobný potenciální pattern, pamatujte, že jeho skutečná síla přijde až s detailním studování jemných nuancí. To znamená detailnějším studováním konkrétní fáze trhu, nejbližších swingů a důležitých hranic jako low/high dne nebo roku atd. Nespoléhejte hned na nějaká "super-řešení" na nějaký zázračný jednoduchý pattern, který bude fungovat naprosto stejně ve všech podmínkách trhu, aniž bychom museli hledět na další jemné nuance. Takovéto "super-pattern" je jen iluze a vždy je třeba přihlédnout i k tomu, co se právě děje v trhu.

Osobně mám nejraději něco, co sám pro sebe nazývám "skryté patterny". Jsou to situace, kdy obchodujeme na první pohled jednoduchý a jasný pattern, ale přidáme mu nějakou jemnost/drobnost, která celkový pattern výrazně vylepší, na kterou je ale třeba trpělivě čekat a která je "skrytá" těm, kteří hledají jen povrchní řešení bez vůle jít v daném patternu více do hloubky.

Řadu "skrytých" patternů můžete najít například důkladným studováním toho, co se děje na low a high dne. Řekněme, že trh dosáhnul během dne svého low a nedaří se mu udělat průraz níže. Kdy vstoupit do obchodu na stranu long?

Můžeme samozřejmě vstoupit na formaci double bottom nebo na patternu FinWin 2x100 long. Můžeme ale čekat na "skrytý pattern", nebo-li situaci, která sice nemusí nastat, ale pokud nastane, může nám dát daleko větší šanci na úspěch. Taková situace může vypadat například tak, že se trh ještě jednou pokusí zaútočit na své low - ale o pár ticků již nedokáže dojít ani k low. Taková situace znamená, že je trh na stranu směrem dolů skutečně velmi vyčerpaný a šance na otočení je o to větší.

Z této situace pak můžete odvodit "skrytou" modifikaci pattenu 2x100, kdy prolomení linky 100 u CCI14 a CCI50 musí předcházet něco, čemu říkám "poslední nádech", nebo-li poslední snaha trhu udělat nové low, avšak s bezprostředním následováním selhání a otočení. Situace je přesně zakreslena na obrázku.

Studujte, co se stalo před překročení linek 100 směrem zpět do běžné oblasti: trh udělal "véčko" na stranu short, ale okamžitě selhal a vytvořil pattern FinWin 2x100 long. Dalo by se říci, že "skryté patterny" můžeme také nazvat jako "selhávací patterny". Pokud budeme detailně studovat různá selhání na důležitých úrovních (například i S/R úrovně, swingy, retracementy atd.), můžeme dojít k mnoha zajímavým situacím, které nejsou na první pohled zřetelné - o to jsou ale zajímavější.

Podstatné tedy je, že s každou studií situací, indikátorů a patternů musíme jít do hloubky. Pár desítek minut strávených ledabylým pohledem na grafy nestačí. Skutečné zajímavosti najdete, až teprve když studujete detailně, pečlivě a jdete do hloubky.

3) Nebojte se vracet tam, kde jste začínali.

Během zkoumání všech těch nuancí, detailů, úrovní a já nevím čeho všeho ještě, začne člověku čas od času i trochu "hrabat". Po nějaké době může vidět patterny už úplně všude, a nebo naopak nemusí být schopen se vůbec v trhu orientovat. Je to dáno příliš mnoha informacemi, které již nejste schopni pojmout. V takovém případě je nejlepší vrátit se na samotný začátek. Dejte si chvilku odpočinku, a pak se vraťte tam, kde jse začínali - k prvotní nejjednodušší idei, kterou jste měli. Díky předešlým složitostem začnete více oceňovat prvotní jednoduchost, ale zároveň díky nasbíraným pozorováním během budování "složitosti" začnete mířit k větší "rafinovanosti", tj. více a více si uvědomovat jemné nuance a detaily daného jednoduchého základu. Vylepšení určitého patternu je bohužel málokdy přímočaré: většinou vede od jednoduchosti k šílené složitosti, zmatku - a následně zpět k dané jednoduchosti, avšak s přidáním určitého procenta nově nabytých pozorování a zkušeností. Občas může trvat i delší dobu, než si všechna ta pozorování a nové zkušenosti "sednou" a spojí ve výraznější pokrok se stavbou našeho systému. Mohu však garantovat, že žádný čas strávený s grafy není zbytečný (pokud se snažíte jít do hloubky, a ne jenom těkat na povrchu).

Tolik tedy dnešní tipy. Pokud máte nějaké další pozitivní zkušenosti s tím, jak se co nejlépe pustit do stavby obchodního systému, nebojte se podělit v diskuzi.

Zobrazení několika trhů do jednoho okna

V rámci intradenního obchodování využívám jako hlavní rozhodovací nástroj intermarket analýzu, pro kterou potřebuji mít v grafu zobrazeno více trhů najednou. To pochopitelně není žádný problém, ale mezi platformami existují ohromné rozdíly v použitelnosti při práci s více grafy najednou. Obzvláště pokud v grafech rolujete do minulosti a potřebujete, aby se vzájemně synchronizovaly. Pak stačí, aby v jednom grafu byly nepatrně jinak velké svíce (nastavené měřítko grafu) a na ploše se orientuje velmi těžko.

Nejjednodušší řešení je proto umístit několik trhů najednou do jednoho okna analytického programu. Veškerá nastavení (změna měřítka, posouvání v grafech) se pak aplikují na všechny grafy společně. Osobně mám v analytických programech umístěné korelující trhy vždy dva v jednom okně nad sebou.

Jak na takový setup v SierraChart? Opět to jde velmi jednoduše, jenom vědět, který nástroj k tom použít.

Řekněme, že chceme vytvořit okno, kde bude nahoře trh YM a pod ním trh ES.

Začněte tak, že si na ploše otevřete oba grafy (YM a ES) klasicky do samostatných oken.

Nyní klikněte na graf YM a trh ES do něj přidáme jako studii. Vyvoláme tedy studie přes volbu Analysis > Studies (F6) a přidáme si do grafu studii Overlay (Bar):

Klikněte na tlačítko Settings a v první záložce Settings and Inputs změňte:

Chart Region nastavte na 2 (Chceme, aby byly grafy pod sebou. Pokud byste grafy chtěli zobrazovat přes sebe, nechte nastaveno na volbu 1).

Chart Number To Overlay – vyberte graf, který chcete mít ve spodní části (v našem příkladu ES).

Přepněte se do druhé záložky Subraph a zde je třeba nejprve v záhlaví nastavit typ grafu – osobně pracuji se svíčkovými grafy, proto Graph Draw Type nastavím na Candelstick:

Barevnost svíček se nastavuje přes první čtyři řádky, přičemž popis je trochu zavádějící – v jednom z řádků se vždy nastavuje kontura svíčky, v druhém výplň. Takto bude nastavení vypadat pro červeno / bílé nastavení svíček, které používám:

Výsledkem jsou dva cenové grafy umístěné v jednom okně, se kterými je možné pracovat zcela běžným způsobem:

„Roztahující se“ box

Další funkcí, na kterou bych rád upozornil je Extending Rectangle – „roztahující se“ box. Je to nástroj, kterým si můžete označit určitou zónu, která se bude automaticky roztahovat tak, jak se vykreslují další a další cenové úsečky.

Naprosto triviální nástroj, který jsem však dlouho postrádal ve všech ostatních programech, které používám (ostatní programy mají běžně nástroj pro nekonečnou linku, nikoliv obdélníkovou oblast).

Přes Extending Rectangle je tak možné velmi snadno zakreslovat oblasti S/R úrovní, pokud je vnímáte jako „oblasti“. S/R zóna se automaticky vykresluje do doby, než ji ručně vypnete – snadno tak můžete na nižším timeframe narážet na aktivní zóny, které máte poznačené z minula, ale zóny jsou jinak mimo zobrazenou oblast:

Roztahující se obdélník se kreslí přes nástroj Tools > Extending Rectangle Highlight. Nástroj lze vyvolat přes klávesovou zkratku Ctrl – Alt – T.

Osobně používám nástroj na denní bázi, a proto jsem si ho přidal do horního nástrojového menu. To se provede přes volbu Global Settings > Customize Toolbar:

Pokud máte obdélník v grafu zakreslený, a chcete jeho vykreslování ukončit, najeďte myší do oblasti ukončení obdélníku a klikněte na pravé tlačítko. Zobrazí se kontextová nápověda, ze které vyberte volbu Cut Extending Trendline Here:

Důležitost některých kroků při práci se software jsem si opět uvědomil před několika týdny, kdy jsem prováděl finální implementaci na zakázku programované aplikace v Excelu určené pro párové obchodování. Jednalo se o implementaci na server, na kterém nyní aplikace běží a živě obchoduje (za mojí občasné asistence). Byl jsem až překvapený, kolik zdánlivých maličkostí, které by běžně člověka ani nenapadly, ovlivňovaly chod programu nejrůznějšími způsoby. V určitém bodě jsem proto každý detail, na který jsme narazili jako na možnost, která by mohla výrazněji ovlivnit chod celé aplikace, začal dokumentovat (včetně řešení) a přidávat do svého obchodního plánu. V dnešní době bohužel nejde už jenom o to mít pod kontrolou vlastní obchodování a vlastní emoce, ale také techniku, kterou k obchodování využíváme. Tato zkušenost byla i inspirací k popsání následujících důležitých tipů pro budoucí práci se software určeným k tradingu.

1. Ukládejte si ve svém počítači veškeré předešlé verze programu

Novější ještě neznamená nutně i lepší. Každý výrobce čas od času vydává aktualizace (nové verze) svého programu, které mohou přinášet různá zlepšení, nebo opravy kritických chyb. Bohužel ze zkušenosti vím, že každá nová aktualizace může zároveň i mnoho nových chyb přinést, a tak se dobře myšlený upgrade může stát nakonec i noční můrou. Situace je o to horší, že řada výrobců software po uvolnění poslední verze stáhne ze svého serveru verzi předešlou a kolikrát zoufalý uživatel již nemá šanci dostat se k jediné verzi, která mu zcela fungovala.

Z tohoto důvodu již delší dobu ukládám u všech programů, kde je to jenom možné, každou verzi do svého počítače. Pokud by se mně stalo, že by poslední aktualizace přinesla množství chyb, pro které náhle nemohu obchodovat, chci mít možnost okamžitě se vrátit k předešlé verzi a ne zoufale hledat, kde mohou starší verzi opět stáhnout. Veškeré instalační verze programů navíc pravidelně zálohuji. Pokud nastane problém se software, je třeba takový vyřešit co nejrychleji - neboť čas může v tomto případě znamenat mnoho peněz. Nepodceňujte dobrou organizaci instalačních souborů programů, které využíváte ke svému tradingu - v dnešní době je to další nedílná součást obchodování.

2. Pořizujte a ukládejte screenshoty nastavení

Zásadně screenshotujte nastavení programů, které využíváte pro své obchodování. Takové screenshoty pak přidávejte ke svému obchodnímu plánu. Každý software nabízí tolik různého nastavení, že je velmi těžké si všechna zapamatovat. Pokud náhle dojde k nějakému problému a je třeba daný software znovu instalovat, stává se nastavení opět noční můrou. Většinou už si nic nepamatujeme, ale přesto potřebujeme co nejrychleji dosáhnout stejného nastavení, s jakým jsme doposud pracovali. Taková situace může být velmi frustrující, přitom je možné jí zabránit pár obrázky přidanými do svého obchodního plánu. Osobně musím říci, že všech těch programů a nastavení je už tolik, že screenshotuji naprosto vše, co můžu. Jakýkoliv případný technický problém jsem pak schopen většinou vyřešit velmi rychle a s minimem zbytečné frustrace.

3. Exportujte a zálohujte indikátory, které používáte

Každý jenom trochu inteligentní software dnes umožňuje exportovat "balík" uživatelem vybraných indikátorů. Zásadně si tedy pravidelně exportujte balík indikátorů, které právě ve svém programu používáte - včetně všech nastavení. Pokud je to možné, soubory označujte také dle data a následně pravidelně zálohujte. Opět mohu potvrdit, že zanedbání této části může přinést nekonečnou frustraci a stop obchodování i na několik dnů. Obzvláště, pokud používáte indikátory, které jste stahovali od třetích stran, nebo si nechávali naprogramovat. Než opět najdete všechny potřebné nástroje ve svém počítači a na internetu a opět vše nastavíte, mohou uplynout dny. Přitom pravidelný export kolekcí zabere pár vteřin - a stejně rychle pak umožní i vyřešit případný problém.

4. Registrační klíče si ukládejte do jednoho souboru

Jedna z nejvíce frustrujících situací nastává v momentě, kdy potřebujete přeinstalovat celý počítač a náhle musíte znovu hledat veškeré registrační klíče a kódy. Zoufale prohledáváte emaily několik let nazpět a snažíte se najít, ve kterém z nich vám vlastně tenkrát onen registrační klíč přišel. Obzvláště pokud moc neumíte anglicky, může to být skutečné peklo.

Z tohoto důvodu si už dlouhou dobu ukládám veškeré klíče do speciálního (zaheslovaného a kryptovaného) souboru. Případně přidávám i screenshoty, kam se mají dané klíče vložit. Pokud nastane nutnost reinstalace, stačí otevřít jediný soubor a aktivace všech programů je provedena během pár minut. Žádné nekonečné hledání. Organizovanost a pořádek jsou pro tradera důležité vlastnosti v jakémkoliv směru.

K registračním kódům je také dobré přikládat emailové adresy na případný support - pro případ, že potřebujete v rychlosti vyřešit jiný problém s instalací a registrací.

5. Dokumentujte problémy z minulosti a zapisujte řešení

Každý problém, který s vaším programem nastane a který bude nutné vyřešit, se může (některý pravděpodobně i bude) opakovat v budoucnosti. Proto je kriticky důležité každý problém a jeho následné řešení zdokumentovat (můžete například vést dokumentaci v programu OneNote). Pokud vám to nyní připadá jako zbytečných pět minut navíc, zkuste se na to podívat zbytečnými několika hodinami, které budete muset strávit, nastane-li problém znovu. S vysokou pravděpodobností si už dávno nebudete pamatovat, jak jste daný problém v minulosti řešili (problémů s počítači a software zažívá obecně člověk neustále tolik, že není ani v lidských silách si vše pamatovat). Bude tedy nutné znovu prohledávat internet, psát na podporu, prohledávat staré emaily, experimentovat. To vše může být i 1000x zdlouhavější než zkrátka a dobře pořizovat screenshoty.

Tolik tedy několik praktických, důležitých tipů k software. Pamatujte, že cílem tradera je obchodovat, nikoliv řešit počítače. Proto cokoliv uděláte pro to, aby váš boj s počítači byl v budoucnu co nejmenší, bude vám připsáno jako extra čas věnovaný trhům a obchodování.

Základní představení intermarket analýzy jsem popsal v článku Intermarket analýza coby užitečný nástroj intradenního obchodníka. Jde v principu o sledování stavu nabídky a poptávky mezi silně korelujícími trhy. Silně korelující trhy mají tendenci se pohybovat velmi podobně, ale jsou situace, kdy se korelace z různých důvodů a tlaků na okamžik rozejde. Takové okamžiky nám mohou poskytnout velmi cenná vodítka a připravit nás pro vstup do obchodu - např. prostřednictvím systému FinWin.

Osobně používám pro intermarket analýzu celou řadu korelujících trhů (čím více trhů, tím více potenciálních signálů), ale pro začátek je dobré se zaměřit např. jen na trhy dva. Zaměřme se pro účely dnešního články na dva nejznámější – futures na akciový index S&P 500 (ES) a Dow Jones (YM). Tyto trhy mají opravdu vysokou korelaci – cca 98%. To znamená, že se od sebe vychylují jen občas, ale signály o to více stojí za to.

Pojďme se podívat na poziční graf trhů YM a ES z pohledu posledních tří měsíců:

Na grafu je vyznačeno pět bodů A – E. Všechny body se vztahují k situacím, kdy v obou silně korelujících trzích přestaly působit stejně silné síly. Jeden trh měl sílu vytvořit nové low nebo high a druhý nikoliv – trhy začaly divergovat. Jde o situaci, která poskytuje silné vodítko o možném otočení trhu. Rád bych zdůraznil, že sama divergence není pro mě vstupní signál. Divergence obchoduji pouze v oblasti silné S/R úrovně a skrz vstupní pattern.

Body A,B,C,D se vztahují k již vytvořeným „divergencím“ – sami si můžete udělat názor, jak dobře či špatně tyto oblasti odpovídají změně nabídky/poptávky. Pozn.: Bod D reflektuje divergenci se swingem, který měl low 2.10.2009. Trh YM neměl sílu daný swing překonat, síly v trhu ES cenu dotlačily až pod tento swing.

Co se týče samotných vstupních patternů pro obchodování divergencí, tak zde si může každý najít to, co mu vyhovuje – vstup je možné časovat např. skrz patterny FinWinu. Důležité je pracovat s nástrojem, který nám pomůže popsat momentum v trhu. K jeho nalezení stačí trhy studovat v oblastech, které jsou pro nás zajímavé. Podívejte se například na již zrealizované divergence A,B,C,D. Na první pohled je jasné, že jedině bod A představoval vysloveně ztrátový vstup. Zkuste se nyní podrobněji podívat, v čem se liší bod A od ostatních bodů... Při podrobnějším zkoumání je zřejmé, že v bodě A nedošlo k výrazné změně momenta. Zelená rostoucí úsečka neměla sílu překonat ani polovinu předchozí silně medvědí úsečky. U všech ostatních bodů (B,C a D) měla vstupní úsečka vysoké momentum – nejen, že překonala alespoň polovinu předchozí svíčky ale většinou ji „pokryla“ celou. A tímto způsobem se lze dostat k velmi konkrétnímu obchodnímu plánu.

A to nás přivádí k bodu E, který na screenshotu vidíte tak, jak jej vidím na obrazovce v době psaní tohoto článku (pátek 6.8.2010 dopoledne). Je dost pravděpodobné, že se situace do čtvrtka, kdy bude tento článek na Finančníkovi publikován, může zásadním způsobem změnit. Ale to si myslím, že článku dodá o to větší výukovou hodnotu – hned si můžete udělat další představu o tom, jak trhy vypadají z pohledu vytvářené intermarket divergence a jak reagují v reálném světě.

Bod E, tedy „dnešní den“ ukazuje, že silně korelující trhy ES/YM se dostaly opět do nesouladu. Trh YM měl sílu překonat silnou S/R oblast v podobě swignu S1, zatímco ES tento swing zatím nepřekonal. Oba dva silně korelující trhy tedy v tuto chvíli nejsou v takové harmonii, jako by jim příslušelo z pohledu jinak vysoké korelace. Tak či onak přijde určitá náprava, o které svědčí i skutečnost, že volatilita v obou trzích se poslední dny hodně smrštila, a trhy se tak připravují na výraznější pohyb. Náprava může mít dvě podoby – ES může vystřelit nad S/R úroveň S1, a srovnat tak tempo s YM, nebo oba trhy mohou zkorigovat dolů. Nemám křišťálovou kouli a snažím se obchodovat to, co vidím, nikoli nějaké své předsudky o tom, zda-li trh půjde nahoru, či dolů. Z dlouhodobých statistik mi však vychází pozitivní edge pro pokles v případě, že v rámci divergence (tj. trh ES nepřekoná swing S1 - toto je velmi podstatné; jakmile divergence zanikne přestane mě oblast pro vstup zajímat!) nabídnou současně oba trhy medvědí úsečku se silným momentem (Viz popis výše. Pozn.: v rámci svého OS mám vstupní patterny definovány samozřejmě mnohem podrobněji, dnešní článek není o mém OS, ale o principu, jak je možné na trhy nahlížet a jak na ně nahlížím já).

Pokud trh vytvoří v bodě E skutečně vstupní signál pro short, budu obchod (swingy obchoduji přes opce) plánovat tak, že profit-target očekávám v oblasti silné S/R úrovně S2.

Rád bych na závěr ještě jednou zdůraznil, že článek jsem připravil coby podnět k zamyšlení a dalšímu studiu velmi silných tendencí trhů, na jejichž základě lze budovat obchodní systémem se silným edge. Úvahy o možném vývoji v bodě E jsou náhledem na způsob, jakým trhy analyzuji já. Rozhodně však netvrdím, že se trhy v tomto bodě otočí a půjdou k naznačenému profit-targetu. Tj. jednoznačně nejde o žádné obchodní doporučení, neboť signály je třeba obchodovat v rámci dlouhodobého plánu, který si každý musí otestovat sám a teprve na základě výsledků se může rozhodnout vstupovat do trhů v konkrétních oblastech.

Co si myslíte o českém brokerovi X, Y a Z?

Prakticky stále dokola dostávám dotazy, co si myslím o tomto nebo jiném brokerovi, který v ČR za doprovodu mohutných marketingových kampaní exponuje své služby. Odpovím jednoduše, ale pravdivě: nemyslím si o nich vůbec nic. Neznám je, jejich nabídky nestuduji, o jejich služby se nezajímám a nestarám.

Jak jsme již s Petrem mnohokrát avizovali, sami obchodujeme již mnoho let se společností InteractiveBrokers (IB). S touto společností jsme maximálně spokojeni, platíme zcela minimální poplatky za adekvátní servis a dostáváme naprosto vše, co potřebujeme - v profesionální formě. Tečka. Nesledujeme nekonečné nabídky dalších brokerů a neporovnáváme, co dělá a nedělá ten či jiný broker. Dokud u IB bude vše fungovat, jak má, nevidíme jediný důvod něco měnit. InteractiveBrokers jsou pověstní jedněmi z nejnižších poplatků, kvalitními možnostmi zabezpečení účtu (kódovací kartičky apod.), velmi dlouho budovaným a neustále zdokonalovaným API a celkovým technickým řešením, které zatím stále osobně považuji za nejlepší - jako že jsme s Petrem již zkusili opravdu nemálo jiných brokerských služeb.

Tím v žádném případě netvrdím, že by neexistovaly jiné brokerské domy s dobrými službami a adekvátními poplatky. To bezesporu existují. Jen nemám jediný důvod se o ně aktuálně zajímat a také vím, že není až tak snadné je najít. Marketingové kampaně dokáží často zakrýt mnoho skrytých nevýhod, pro které se pak ve finále mohou služby značně prodražit.

Snad k tomu mohu říci jenom jedinou radu: z osobní zkušenosti vím, že nejvíce zaplatíte tam, kde je vám na začátku vše nabízeno jako zcela zadarmo. Brokeři nejsou charita a jejich byznys je generování komisí. Pokud vám slíbí vše zadarmo, pak věřte, že si na vás vezmou peníze nějakou jinou "skrytou" cestou. Může to být formou nesmyslně vysokých rozdílů mezi BID a ASK (často jsou tyto rozdíly tak značné, že za ono "zadarmo" nakonec zaplatíte i 10x více než je běžná komise u discountních brokerů typu IB), u extrémních případů (různí off-shore brokeři) může jít i o to, že brokeři zaujímají pozice přímo proti vám a jakmile začnete vydělávat, jednoduše vás vykopnou (váš zisk = jejich ztráta). Těchto případů už bylo na serveru popsáno několik. Pokud je tedy někde něco zadarmo a slibují vám modré z nebe, je třeba začít velmi řádně studovat, na čem tedy broker vydělává. A věřte, že vydělává na vás. Následně je třeba porovnat, o kolik se tyto "skryté" poplatky liší od jiných brokerů, kteří mají standardní cenovou strukturu a hned od začátku vám jasně prezentují, za co a kde budete platit.

Paradoxní také je, že otázky na brokery nejvíce dostávám od lidí, kteří si chtějí otevřít účet s 300-500 USD nebo podobnou částkou. Jak jsem již psal mnohokrát, účet 500 USD nemá nic společného s tradingem. Můžete si jít za stejné peníze vsadit sportku - je to totéž. Pokud se chcete bavit a užívat si, jděte si zahrát do kasina nebo si otevřete účet s 500 USD. Pokud chcete začít seriózně uvažovat o obchodování, začněte přemýšlet o částce alespoň 10x větší. Není k tomu co více dodat a veškeré bagatelizování této skutečnosti jsou jenom mylné a falešné iluze.

Proč neobchodujete forex nebo CFD´s?

Protože obchodujeme komoditní kontrakty, opce a akcie. Protože tyto tři instrumenty mají dle našeho názoru stále nejlepší a nejtransparentnější regulaci. Protože u komodit se vám na rozdíl od forexu nebo CFD´s nestane, že budete obchodovat proti brokerovi, který vám vidí do karet - a vy jemu ne. Také proto, že forex brokeři vytvářejí falešné iluze, že si můžete založit účet 500 USD a zbohatnout. Protože najít brokera pro forex nebo CFD´s, který vám bude nabízet seriózní byznys a ne vydělávat na vás skrytými cestami, je mnohem náročnější než najít takového pro akcie, opce a komodity. Protože forex je aktuální světový hype, na kterém prodělává nejvíce traderů ze všech. Což samozřejmě neznamená, že by se nedalo na forexu vydělávat. Znám pár lidí, kteří vydělávají na forexu mnoho peněz. Ale také o forexu něco vědí, pohybují se v této oblasti velmi dlouho a obchodují s účty od 100,000 USD výše. Nejsou to žádní naivní nováčci, kteří si myslí, že na vše vyzráli už jenom tím, že si našli brokera, co jim dá vše "zadarmo" a otevře účet s 300 USD. Tací většinou nevědí o obchodování vůbec nic, ale neustále se vám snaží vysvětlit, jak vydělat v podobném prostředí bude vlastně snadné.

Sám jsem s myšlenkou forexu už párkrát koketoval. Přemýšlel jsem o aktivaci FX obchodování u InteractiveBrokers (nutné minimum 50,000 USD), kde vím, za co přesně platím - a zkusit některé breakout systémy. Ještě si ale počkám. Musím se nejprve o forexu něco naučit. Nepatřím k lidem, co si přečtou pár řádek o tom, co to vlastně forex je - a už si myslí, že forexu rozumějí. Každý trh je potřeba nejdříve delší dobu sledovat a opravdu poznat - ať už jde o komodity, akcie nebo forex. Také od pár forexových brokerů, které znám, moc dobře vím, jakým způsobem se exekuují příkazy (věřte, že váš příkaz přijde většinou na řadu až po milionech příkazů od velkých bank a že většinu těchto vašich příkazů někdo jiný stejně "vidí", takže umí pro ně velmi hezky skalpovat). Jsem vlastně doposud s komoditami (hlavně e-mini trhy), akciemi a opcemi zcela spokojený. Forex s účtem 500 USD nechám těm, kteří rádi žijí v pohádkách. Totéž platí o CFD´s. Stačí si trochu prolistovat diskuzní fórum a najít v historii několik příspěvků o tom, jak jistí tradeři byli "vykopnuti" z jisté brokerské firmy, protože začali vydělávat. Pochopitelně. V džungli forexu a CFD´s je snadné nechat se zlákat jedním z řady brokerů, kteří obchodují ve skutečnosti proti vám - a jakmile začnete vydělávat, tak se vás urychleně zbaví, protože váš zisk je jejich ztráta. V žádném případě netvrdím, že to tak je automaticky a že neexistují seriózní brokerské domy i pro CFD´s a forex. Avšak už z podstaty těchto instrumentů je náročnější takové najít než pro komodity nebo akcie. Jednoduše řečeno - prostředí FX a CFD´s je pro mě mnohem větší džungle než prostředí futures a akcií. Proto zatím zůstávám u futures a akcií.

Kdy bude k dispozici platforma ThinkOrSwim (TOS) pro tradery v ČR a SR?

Bohužel stále netuším. Dle posledních informací, které mám přímo od jednoho ze zakladatelů TOS, je situace komplikovaná na straně nové legislativy USA. Jak jistě víte, v USA proběhla obrovská vlna legislativních změn v oblasti finančních služeb. Nová a velmi přísná pravidla platí i pro otevírání účtů v zahraničí. Některé nové zákony přitom nejsou jednoznačné, takže si TOS musí nejprve nechat vypracovat řadu právních analýz, pak vytvořit nové kontrakty, které budou v souladu s legislativou USA i ČR/SR.

Tento proces bohužel trvá nějaký čas a malé země jako ČR a SR samozřejmě ani nejsou na žebříčku priorit. Co je však dobrá zpráva - TOS si je vědomo značného zájmu obchodníků z ČR i SR, o problému ví a snaží se situaci řešit. Netuším, v jakém stádiu se nacházejí právě nyní, téměř s jistotou mohu ale říci, že nedostupnost TOS pro ČR a SR je jen dočasný problém. Bohužel stále nikdo neví, na jakou dobu.

Pořád nerozumím tomu, proč tolik píšete o psychologii. Co je na tom za problém? Mám zkrátka a dobře systém - tak jej budu obchodovat tak, jak jsem si jej postavil. Nebo nechám počítač, ať obchoduje systém za mě.

Ok. Zkuste to, a pak dejte prosím vědět, jaké to bylo. Držím vám palce. Hned v počátku to dokáže dle mého odhadu tak maximálně 1% lidí. Prakticky každý si na začátku myslí, že jeho se psychologická/emocionální stránka tradingu netýká. 99% traderů záhy zjistí, že problém, proč nevydělávají, je pouze v jejich hlavě. Je těžké vysvětlovat to někomu, kdo nikdy živě neobchodoval. To je asi totéž, jako vysvětlovat někomu, proč je tak těžké přestat kouřit nebo zhubnout. Každý si umí říci "od zítřka nekouřím", do 28 dnů je ale většina zpět u své oblíbené cigaretky ke každé kávě. Lidé mají dost často o sobě mylné představy - každý se vidí jako vyrovnaná, vysoce disciplinovaná osobnost, přitom většina nerozumí tomu, že některé záležitosti jako například podvědomí, biochemické procesy v mozku, vzory chování atd. jsou zkrátka a dobře skutečným motorem našeho chování, což si vůbec neuvědomujeme - nebo nás o tom nikdy nikdo neinformoval (základní školy považují za rozumnější trápit nás celý rok nesmyslnými větnými rozbory než trochu vysvětlit, že člověk je mnohem komplikovanější a nepředvídatelnější, než si sám o sobě myslí). Proto se snažíme psát na toto téma články a přinést trochu "osvěty" včetně praktických rad a tipů, jak lépe zvládnout sebe samotné.

Jak ale říkám - dokud si nováček neudělá pár živých obchodů a neprojde prvními ztrátami, je to stejně většinou nošení dříví do lesa.

Proč pořád píšete jenom o systému FinWin? Je přece i řada dalších systémů a indikátorů....

Píšeme i o dalších systémech. Petr například psal celou řadu zajímavých inspirací i v jiných obchodních stylech (breakout, první korekce, price-action). Nicméně dokážeme psát převážně jen o tom, co sami děláme a obchodujeme. Nejsme teoretici, kteří dokáží psát o čemkoliv - na teoretické úrovni. Jsme ryzí praktici, a proto můžeme a umíme psát jenom o tom, co vychází z naší vlastní praxe. A systém FinWin je součástí této praxe. Teoretizovat o něčem, co jsem pořádně nevyzkoušel, považuji za zbytečné. Proto píšeme převážně o tom, co sami děláme, čemu nejlépe rozumíme a čemu nejvíce věříme.

FinWin samozřejmě není jediný systém. Mnoho bylo na severu věnováno například systému TripleScreen obchodníka Alexandra Eldera, který též považuji za velmi dobrý systém. V minulosti jsme s Petrem uvažovali i o návštěvě Elderova Trader´s Campu. Pro studium TripleScreen doporučuji knihu Vstupte do mé obchodní místnosti. Mimochodem také jedna z velmi vhodných knih pro nováčky.

Proč neobchodujete české akcie?

Můžete mně dát jediný rozumný důvod, proč bych měl...? Nabídka žádná, likvidita nulová. Ukažte mně, co je na tuzemských akciích lepšího než na výběru z tisíců vysoce likvidních titulů v USA. Nemluvě o transparentnosti, možnosti získávání historických dat a aktuálních fundamentálních zpráv zdarma, obchodovatelnost v kombinaci s opcemi, minimální poplatky. Opravdu jsem zatím nenašel důvod, proč se tuzemskými akciemi zabývat. Snad jedině ten, že bych byl opravdu silný patriot. Ale omlouvám se, při obchodování se držím důležitějších věcí než patriotismu.

Jakou si mám vybrat obchodní platformu? Jak dostanu do platformy X, Y, Z různé indikátory?

Pro tuto otázku platí totéž jako v případě brokerů. Na světě existují tisíce platforem a software. Nemáme čas ani zájem zajímat se o všechny z nich a už vůbec si nehodláme zahlcovat počítač tisíci zkušebními verzemi jiného software. S Petrem máme zkušenosti s platformami NinjaTrader, SierraChart, TOS, TradeStation, Gecko T´n´T, které sami prakticky využíváme pro naše vlastní obchodování. To je asi tak vše. O těchto platformách jsme psali už bezpočet článků a také napsali to nejpodstatnější v naší knize Kompletní průvodce úspěšného finančníka. Tyto platformy doposud splňují vše, co potřebujeme k obchodování, nemáme tedy jediný důvod trávit zbytečné hodiny u internetu a studovat, která hejblátka a barvičky má platforma X a která platforma Y. Raději věnujeme čas studiu grafů a money-managementu. Tento byznys je o vydělávání peněz, ne o hračkách. Pokud pak mají začínající tradeři nejasnosti ohledně čehokoliv v platformě, kterou právě používají, pak je nejjednodušší řešení obrátit se přímo na výrobce a prodejce dané platformy.

Závěr

Závěrem bych rád znovu zdůraznil, že pro začátek je nejdůležitější trávit čas studiem samotných trhů a grafů a perfektně pochopit základní principy obchodování i podstatu trhů, které se chystám obchodovat. Pak teprve přichází na řadu broker. Věnujte nejprve nějaké peníze do svého vlastního vzdělání v této oblasti, raději než hned věnovat své peníze brokerovi. Nestačím zírat, kolik lidí si otevře účet na základě agresivní kampaně některého z brokerů a přitom ani neví, co je to spread mezi BID a ASK nebo co je to backtest. Tací lidé si dle mého názoru upřímně ani nezaslouží, aby na burze něco vydělali. Domnívám se, že výdělky si zaslouží převážně ten, kdo to myslí s tradingem opravdu vážně a je se také ochoten v této oblasti vzdělávat, pochopit řadu důležitých věcí a principů a v neposlední řadě také pracovat na své psychice a disciplinovanosti. Nic z toho vám žádná agresivní marketingová kampaň brokerských domů nenahradí.