O mém aktuálním pobytu v Uruguayi jsem psal v tomto článku. Nyní mám za sebou v této zemi dva měsíce „života“, což znamená spoustu zkušeností a dojmů. A musím říct, že jsou vesměs velmi pozitivní.

Nejprve k cestě samotné – osobně potřebuji v životě nové podněty a zážitky, mj. proto, abych si trochu kompenzoval stereotyp vytvářený obchodováním. Přeci jen obchodování je do velké míry rutina, která ale vyžaduje neustálou inovaci. A právě cestování je pro mne jednou z cest, která mně pomáhá přicházet na nové myšlenky. Už jen tím, že si narušuji běžné stereotypy a musím vystoupit ze své „oblasti komfortu“ a vstřebávat nové podněty. Ovšem cestovat se dá různými styly. Samozřejmě, že také občas vyrazím na klasickou dovolenou, nicméně přes zimu většinou jezdím do zajímavých oblastí na delší dobu – většinou 2 až 3 měsíce a celou cestou mám pojatou více jako „trading na cestách“ než odpočinek. Ovšem nové a zajímavé prostředí pochopitelně poskytuje i možnosti pro nové odpočinkové aktivity.

Po loňském pobytu v Jihoafrické republice a předloňské Asii jsem se tedy letos vydal do Latinské Ameriky – konkrétně jsem zvolil Uruguay.

A i zpětně hodnotím tuto volbu jako výbornou. Především kvůli lidem, kteří jsou v Uruguayi skutečně hodně přátelští a velmi snadno se s nimi dá komunikovat. Uruguay je hodně malá země – lehce přes 3,3 milionu obyvatel, přičemž skoro polovina sídlí v hlavním městě Montevideu. Obyvatelé vesměs představují potomky evropských přistěhovalců, a proto zde Evropan jakkoliv nevyčnívá. A především, Montevideo je na poměry Jižní Ameriky bezpečné a země je dost vyspělá – existuje zde spousta mobilních aplikací pro městskou dopravu, taxi, v mobilu jede LTE, internet je v hlavním městě všude na optice atd. Nevýhodou mohou být vyšší životní náklady, kde ceny jsou určitě jedny z nejvyšších v Jižní Americe. Na druhou stranu jsem už měl možnost navštívit několik metropolí Latinské Ameriky a musím říct, že pro klidnější pracovní zázemí budu patrně i v budoucnosti volit právě Montevideo. Ovšem coby turistická destinace určitě není toto místo žádným extrémním tahákem – prostě jde spíše o klidnější zázemí pro pracovní základnu a život. Pro turistické atrakce je potřeba spíše cestovat do okolních zemí.

Občas si říkám, že je škoda, že jsem s podobným způsobem života nezačal dříve. Pravdou ale je, že jsem možná ani často nevěděl „odkud se odpíchnout“. Takže pokud vám již trading také alespoň trochu funguje a uvažujete, že byste Uruguay vyzkoušeli coby pracovní zázemí, zde je několik tipů:

Před samotnou cestou je dobré myslet na aktivity, kterými se člověk rychle začlení do společnosti. Já to řeším hodně přes sport, konkrétně crossfit (který mi hodně pomáhá i pro aktivní relax po tradingu). V rámci sportu se snadno seznámím s lidmi a velmi rychle se tak dostanu do potřebného sociálního kontaktu s ostatními. Do Montevidea jsem letos cestoval sám a vůbec si nemohou stěžovat, že bych zde měl nějaký slabý sociální život.

Jak jsem popisoval v minulém článku, není v Montevideu jednoduché získat rozumný krátkodobý pronájem bytu/domu na 2–3 měsíce. Podobné zázemí je však něco, co osobně pro trading potřebuji (nedokáži intradenně obchodovat při přesouvání z jednoho hotelu do druhého). Pokud budete chtít být v Montevideu déle, je třeba počítat s náklady na počáteční ubytování. Já osobně to řeším klasicky přes hotely, ale samozřejmě toto není úplně nejlevnější. Pokud bych cestoval s menším budgetem, volil bych například různé ubytování v rodinách nebo sharovaných apartmentech, které zařizují jazykové školy – do těch pravděpodobně budete chtít chodit tak jako tak. Alespoň já mám tu zkušenost. Sám jsem po tradingu navštěvoval intenzivní kurzy španělštiny ve škole Academia Urugay, která nabízí i různé formy levnějšího ubytování. Osobně jsem to nevyužil, ale mj. nabízí ubytování i přímo ve škole, která je v centru Montevidea a internet zde jede opět velmi slušně – určitě se dá bez problémů používat i na obchodování.

Na cestu do Uruguaye se vybavte VISA platební kartou. Při každé platbě vám odečtou DPH, což zejména ve službách dělá solidních 20 %. Mastecard zde není vůbec tak rozšířený, takže VISA je podmínkou.

Doporučuji cestovat v období listopad až březen. Osobně jsem v Uruguayi trávil únor, březen a duben a v polovině dubna bylo znát, že nastupuje podzim – některé dny byly pod mrakem, ale obecně byla teplota stále na přijatelných cca 20°C. V našem létě je v Uruguayi zima.

Pro pobyt v Uruguayi není třeba řešit nic speciálního ve stylu víza, očkování atd.

A jaká zhruba Uruguay je na několika fotografiích?

Hlavní město Montevideo má řadu pěkných pláží. Nicméně voda u pláží pochází z řek (Rio de La Plata) a není tak čistá jako v Atlantiku, který je až dále od města. Nicméně pro relax jsou pláže dostatečné.

Městské centrum má jednoznačně svůj styl. Na rozdíl od Buenos Aires je však vše výrazně klidnější – což je samozřejmě výhoda spíše pro situace, kdy chcete na místě klidně pracovat.

Uruguayci jsou posedlí Maté, které pijí doslova všude. Maté se popíjí především mezi přáteli, a pokud chcete do společnosti zapadnout, je Maté nezbytnou součástí…

Další národní specialitou je grilování (Asado) – pro milovníky masa je Uruguay rájem…

Uruguay je zemí pláží, které jsou doslova nekonečné. Je ale třeba počítat s tím, že v hlavní sezóně (leden/únor), budou nejatraktivnější místa dost vytížená. Nicméně ani v polovině dubna nebyl problém se koupat ve krásně vyhřátém Atlantiku (oblast Cabo Polonio).

Původní rybářské vesnice se rychlým tempem mění v sezónní centra turistické zábavy. Tam, kde před pár lety ještě nebyl zaveden proud, je dnes restaurace vedle restaurace. Zatím často ve formě nenarušující původní vzhled, ale jak bude vypadat situace za pár let nechci předvídat (Punta del Diablo).

Kromě krav a koní lze v Uruguayi potkat také mnoho těchto krasavců. Tentokrát již ve městě, které se plně rozvinulo pod taktovkou cestovního průmyslu – Punta del Este.

I na základě mých zkušeností s mentorováním mnoha obchodníků jsem přesvědčen, že je lepší na live obchodování přejít raději trochu později než příliš brzy. Bohužel většina obchodníků se do live obchodování vrhá co nejdříve a stojí je to zbytečné peníze.

Věci se mají z mého pohledu tak – obchodování je o systematické exekuci určité taktiky, která nám poskytuje řekněme výhodu nad jinými účastníky trhu tak, abychom mohli vydělávat. To neznamená, že bychom museli mít přístup, který bude důmyslnější a inteligentnější, než používají všichni ostatní (bylo by velmi naivní se domnívat, že něco podobné existuje, resp. že to můžeme mít k dispozici). Vesměs jde o to systematicky využívat určité situace, které se v trhu vyskytují – například drobnější změny nabídky/poptávky v orderflow, které obchoduji v rámci FIMS. Spousta podobných přístupů funguje, pokud se exekuují v rámci jasně nastavených pravidel. Tedy především bez výraznějších chyb a emocí. A to právě bývá u začínajících obchodníků problém – tedy za předpokladu, že vůbec pracují s dostatečně funkční strategií.

Obchodních stylů existuje mnoho – na Finančníkovi hodně pracujeme s intradenním diskréčním obchodováním, automatizovanými strategiemi nebo pozičním obchodováním spreadů a opcí. A je zřejmé, že každý styl má určitá specifika „jak začít“ a jiná úskalí při přechodu na live. Nicméně ve všech oblastech vnímám u začínajících obchodníků podobný scénář – zběžné „nastudování taktiky“, několik simulovaných obchodů a velmi rychlý přechod live. Často navíc s neadekvátním risk managementem, který obchodníci po několika prvních úspěšných obchodech ještě zagresivňují například přidáváním kontraktů na velmi malém účtu.

Toto vesměs končí jak finančními, tak především emocionálními ztrátami.

Kdy tedy začít live?

Asi nejvíce mohu hovořit o oblasti diskréčního intradenního obchodování, kde už jsem k live tradingu dovedl mnoho obchodníků. Zde bych podtrhl následující podmínky:

Je třeba chápat, co v trhu dělám a proč by strategie měla fungovat – tedy nefixovat se pouze na nějaké mechanické tvary patternů, ale chápat i širší kontext. Pokud budete obchodovat jen mechanický pattern – ve stylu například double top / double bottom, pin bar či cokoliv jiného na cenovém grafu a jen čekat na to, až se v trhu objeví „příslušná úsečka“, budete velmi zranitelní při změně charakteru trhu (vyvážený trh do silně trendujícího, výrazná změna volatility). Především budete ale obchodovat mechanickou strategii, kterou byste měli obchodovat s využitím AOS (a u něj využívat možnosti různé diverzifikace – tedy těžit z toho, že na jednom trhu nebude strategie patrně nic moc, ale na mnoha trzích by mohla ze systému vypadnout třeba již použitelná equity křivka). Jiná situace je obchodovat vstupní cenové formace do širšího kontextu – tedy například do S/R úrovní z vyššího timeframu, v kontextu nárůstu/úbytku volume v dané oblasti atd. To již začínají být komplexnější pravidla umožňující alespoň částečnou interpretaci důvodů, proč obchody brát.

Je nutné mít dostatečně ověřenou historii obchodů na simulovaném účtu. Začínající obchodníci mají pocit, že paper obchodování (tedy v reálném čase ale jen se simulovanými penězi) je nikam neposouvá. A raději se rychle vrhají do živých obchodů, kde přicházejí o reálné peníze. Kolikrát jsem jen viděl scénář, kdy trader měl plán „vydělat“ v paper obchodování například 5000 USD na dva kontrakty, ale již po prvním tisíci dolarů se přepnul na live účet, protože měl pocit, že mu utíkají reálné peníze… Zejména v intradenním obchodování futures potřebujete získat jasnou rutinu v exekucích, a pokud nebudete schopni vydělat peníze se striktními pravidly na simulátoru, tak v reálu to nebude lepší.

Je třeba obchodovat opakovatelné vstupy. Jasná rutina v exekucích bývá patrně největší problém. Protože v obchodování se nám velmi často mísí pravidla a pocity. Přičemž naše pocity mohu být často správné a na simu není problém „jen tak kliknout“ a vydělat. Jenže toto v reálném obchodování absolutně drtivé většině obchodníků fungovat nebude. Proto je třeba v rámci paper obchodování pilovat jeden styl vstupů, který bude zpětně zřetelný i z exekuovaných obchodů. Pokud jste sice v paperu dosáhli pěkného výsledku, ale jen proto, že jste občas vzali nějaký „pěkný obchod na základě pocitů“, je to něco, co vám cestu k profitabilnímu obchodování spíše vzdaluje…

Takže kdy začít live například v intradenním obchodování?

Poté, co opravdu dobře zvládnete exekuce obchodů na simu. Například pro FIMS doporučuji se dvěma kontrakty v trhu NQ/YM dosáhnout alespoň simulovaného profitu 5000 dolarů po odečtení komisí s úspěšností minimálně kolem 60 %. Pokud se vám to zatím nedaří, je třeba trénovat dál. To, že vyděláte například 1000 dolarů, nic neznamená. Navíc jak z řada z vás ví, je dobré si trénování rozdělit do dílčích částí – nejprve trénovat dobré vstupy, poté výstupy a teprve výsledně skládat vše dohromady . Velmi těžko se z nuly dá zvládnout „vše dohromady“. Extrémní důraz byste měli klást na to, aby vaše simulované obchody byly „podle určité šablony“.

U jiných obchodních přístupů platí vše dost podobné, byť kritéria úspěšného paper obchodování budou mít svá vlastní specifika. Doporučuji strategii papertradovat přes různá období v trhu. Například pokud budete obchodovat opce, kterým vyhovuje spíše pomalejší trh, je dobré papertradovat i přes období, která budou volatilnější, a nespokojit se jen s pár úspěšnými obchody z doby, kdy jdou trhy do strany. Protože právě až krušnější okamžiky vám pomohou dostatečně pochopit slabé stránky vašeho přístupu a třeba dotáhnout některé detaily risk managementu vašeho obchodního plánu.

V každém případě platí, že pokud se do živé obchodování vrhnete bez skutečně dostatečné přípravy, nedokážete s největší pravděpodobností přestát krušné chvilky, mimo jiné proto, že nebudete schopni zjistit, kde pramení příčina ztrát.

Nejprve krátké shrnutí, co je vlastně systém EMDragon. Je to jeden z mých automatických systémů (AOS), které obchoduji už relativně dlouho. Tento konkrétně od roku 2011, letošní rok začíná tedy systém svůj pátý rok live historie. Systém mám v několika podobách (různé parameter-sets) a s lehkými modifikacemi parametrů bez problémů funguje na většině indexů (ES, YM, NQ, TF). Prošel mými nejnáročnějšími testy robustnosti a byl celý vytvořený přesně podle workflow, které vyučuji na VIP AOS Turbo kurzu, kde také systém EMDragon všichni účastníci dostávají, aby měli nějaký ověřený, kvalitní systém do začátku.

Pojďme se nyní podívat, jak si systém celkově vede a následně udělat několik důležitých komentářů.

První věc, kterou bych rád zmínil, je live výkonnost. Ta je totiž doposud velmi, velmi podobná IS (In-Sample, tj. backtestové) výkonnosti, avšak s tím rozdílem, že délka trvání drawdownu v roce 2014 byla v rámci live podstatně delší než v rámci IS dat. Zde je nutno provést první důležitý komentář: Po mnoha letech zkušeností fulltime obchodování automatických obchodních strategií mohu říci, že toto se vám zkrátka a dobře stane dříve, či později s každým systémem. Prakticky žádný systém nekopíruje svoji IS periodu (backtest) přesně, a většina systémů má v rámci live nižší Profit Factor, delší trvání drawdownu a občas i lehce menší profitabilitu. Co to pro nás znamená? Že mnoho traderů žije na základě IS (backtestové) equity ve velmi nerealistických očekáváních, a proto také na svém VIP kurzu vyučuji kriticky důležitou věc, kterou je analýza systému s pomocí Monte Carlo metody, která nám teprve dá mnohem více realistický pohled na budoucí možné výsledky. Což je vlastně zcela první důležitá "lekce", kterou jsem chtěl v rámci tohoto článku zmínit.

Druhá důležitá lekce je naučit se chápat a rozumět tomu, že takovéto věci, které se děly v roce 2014, se zkrátka a dobře občas stávají. Žádný systém není svatý grál, každý má svá slabší a silnější období. Dokonce i trhy mají svá slabší období – zažil jsem rok, kdy jakákoliv má breakout strategie nasazená na indexech vypadala, že bude už jen růst, ale záhy může přijít prudká změna v trhu a strategie bojuje o přežití. Přitom když se většinou na equity podíváme zpětně, s odstupem času, zjistíme, že se vlastně až tolik "nedělo".

Pro mě osobně nejnáročnější na stagnujícím období v roce 2014 bylo vědomí toho, že strategii má také k dispozici řada mých VIP studentů, kteří ji i živě obchodují. Samozřejmě jsem všem velmi přál, aby jim strategie od začátku přinášela samé zisky. Ale bohužel v trzích nejsou žádné záruky, vše, co mohu předat, je letitá zkušenost, strategii prověřenou live obchodováním s mnoha robustními testy za sebou, s dobrým pocitem toho, že předávám studentům to zcela nejlepší, co mohu.

Mimo jiné to přináší i otázku, zda se strategie nemohla "pokazit" chvilkově tím, že jí začalo obchodovat současně několik desítek lidí. Upřímně si to nemyslím. Jednak studenti se naučili rozpracovat strategii do několika variací (parameter-setů) a moc dobře vím, že jí většinou obchodovali s rozdílnými variantami, na rozdílných trzích. Neplatilo zde tedy, že by všichni dělali v jeden okamžik totéž. Navíc podobnou stagnaci jsem zažil v roce 2014 u více strategií, takže šlo o určitou anomálii v rámci celého trhu. Což hned vede k další důležité lekci a tou je diversifikace.

Osobně jsem diversifikaci mezi více trhů léta tak trochu "odkládal". Možná jsem byl jen trochu líný se do dalších trhů pouštět, možná se mně jen líbila myšlenka toho, že zdokonaluji svou expertízu v jediném segmentu – indexech. Tak i tak jsem velmi vděčný za rok 2014, který mě "dokopal" k tomu, že jsem konečně vytvořil sérii systémů na dalších trzích a intradenní obchodování rozšířil i na swingové (equity jednoho nedávno vytvořeného systému na Soyabeans jsem před pár dny vložil i na svůj linkedIn profil). Po řadě měsíců strávených tvorbou portfolia mohu říci, že teprve zde leží ten skutečný "grál". Přitom je velmi pozitivní vidět, jak kumulace více systémů s nízkou korelací nezvyšuje kapitálovou náročnost – jinými slovy, při správném "mixu" člověk může obchodovat 3 systémy s kapitalizací, která je jinak vhodná jen pro jediný systém.

Zcela poslední důležitou lekci, kterou bych zde rád zmínil, je mít na paměti, že slabší období střídají ta silnější a naopak. Nezřídka čím delší stagnace, tím prudší je pak recovery, a čím rychlejší růst equity, tím dříve můžeme očekávat zpomalení (bohužel není možné nikdy dopředu říci s jistotou kdy, aby dle toho případně člověk upravil počet pozic). Skvěle to dokazuje právě i aktuální růst – po měsících stagnace tu máme najednou pět měsíců v řadě pouze ziskových, letošní rok zatím bez ztrátového měsíce.

Bude ale tento stav trvat donekonečna? Samozřejmě ne. Je třeba být realisty. Může se stát, že se chvilku budete cítit jak génius, ale zkušenosti vás naučí, že v trzích je třeba být stále na pozoru a raději se dobře diversifikovat. Až s realistickými očekáváními se teprve můžete vydat na cestu dlouhodobě profitabilního obchodníka.

A to je vlastně poslední lekce. Úspěšný trading vyžaduje být neustále nohama na zemi. Buďte realisté a nikdy neočekávejte, že uměle přeoptimalizované backtesty budou pokračovat i v live. Nikdy nepodceňujte nutnost brutálních testů robustnosti a sílu diversifikace.

Doposud jsem jako přenosné zařízení používal ultrabook Samsung NP900X4C s i7 procesorem a 8 GB RAM. S tímto zařízením jsem obecně velmi spokojený, ale i tak jsem došel k závěru, že bych dlouhodobě ocenil zařízení ještě lehčí a přenositelnější. Koncem minulého roku mně tak do oka padnul Microsoft Surface Pro 3, už také kvůli tomu, že jeho součástí je pokročilé elektronické pero s možnosti psát na tomto zařízení tak, jako byste psali přímo na papír. Pro mě osobně věc k nezaplacení, neboť neustále u sebe nosím nějaké papíry a prakticky v kuse si zapisuji nové tradingové nápady, myšlenky, a poznámky.

Zakoupil jsem tedy nakonec pro zkoušku střední verzi Surface Pro 3, a to s procesorem i5, 4 GB RAM a 128 GB SSD. Dnes, po zkušenostech s užíváním v rámci 3 měsíční cesty po Asii a Indonésii, se pokusím popsat své dojmy, zkušenosti, a vhodnost tohoto zařízení pro trading na všech úrovních.

První dojmy, první nastavení

První dojem po vybalení byl opravdu silný – Surface Pro 3 vypadá velmi elegantně, je skutečně lehký (v porovnání s mým Samsung NP900X4C), odnímatelná klávesnice zapadá díky magnetu naprosto automaticky a perfektně.

První spuštění a nastavení rovněž proběhla zcela bez problémů, zařízení se už od začátku ukázalo jako velmi svižné.

Po dokončení instalace mě jako první zaskočilo rozlišení obrazovky: 2160 x 1440 pixelů zní sice v teorii skvěle, ale v praxi na 12 palcové obrazovce je již tak jemné, že zkrátka není a nemůže být pro oči a zrak každého. V tak vysokém rozlišení na tak malé ploše se mně špatně dělalo od prvního okamžiku cokoliv, takže jsem rozlišení snížil na 1920 x 1200 pixelů, zvětšil trochu písmo ve Windows, a vyladil si vše tak, jak nejlépe vyhovuje mému zraku. Přechod z 15 palcové obrazovky byl vcelku výrazný, zvyknout si na menší mně trvalo zhruba 2–3 dny.

Klávesnice, výkon, aktivní pero

Největší strach jsem měl z odnímatelné klávesnice, která zároveň slouží jako kryt. Jsem zvyklý hodně psát, potrpím si na špičkové klávesnice, z minulosti jsem i trochu "rozmazlený" jedněmi z nejlepších klávesnic na noteboocích vůbec (např. Lenovo X301). Takže jsem v tomto ohledu náročný a vyžaduji spíše nadprůměr.

V tomto ohledu je klávesnice Surface Pro 3 nejmilejším překvapením, které mě zde potkalo. Klávesnice je skutečně skvělá, a dříve bych ani nevěřil, že odnímatelnou klávesnici, která slouží zároveň jako kryt, je možné udělat tak dobře. Celkově se mně na klávesnici píše velmi příjemně, odezva tlačítek je skvělá, klávesnice je podsvícená, velikost naprosto vyhovující. Dokonce i vcelku malý trackpad funguje skvěle – chce to trochu zvyku, ale po určité době jsem zjistil, že se v klidu zcela obejdu bez externí myši. Polohovatelnost Surface Pro 3 je také skvělá, takže bez problémů mohu psát prakticky kdekoliv a v jakékoliv poloze.

Konfigurace mého kusu příliš výkonu nenabízí a zde jsem tedy měl skutečně strach, zda jsem neměl raději zakoupit hned od začátku vyšší konfiguraci. Nakonec se ukázalo, že ani zde není problém. Procesor je zcela dostačující pro vše, co na zařízení dělám. Výpočetně ultra-náročné operace dělám stejně vzdáleně na svém serveru, takže jde především o běžnou práci, hlavně v programech typu Excel. Dokonce jsem schopen na mé konfiguraci bez problémů testovat i beta verzi našeho programu pro řízení portfolia, který je jinak výpočetně extrémně náročný a vyžaduje skutečně mnoho výkonu. Pravda, musím sice na výsledky čekat delší chvilku, ale jsem rád, že vůbec mohu s aplikací na tak "běžném" výkonu pracovat. Věci jako přehrávání HD videa v iTunes samozřejmě není sebemenší problém.

Co bych zřejmě ocenil, je vyšší RAM, přeci jenom pokud otevřu na ploše více programů, v Chrome více záložek, limitace 4 GB je již trochu znát. Občas tak musí nějaký program na ploše zavřít. I tak je ale celková práce prakticky neustále zcela svižná a plynulá, zařízení působí vcelku vyladěně.

Kapacita SSD disku na úrovni 128 GB také není největší, ale zařízení má elegantně ukrytý slot pro SD kartu, skrze kterou jsem rozšířil úložný prostor o dalších 64 GB, takže v této konfiguraci pro mé účely zcela dostačující.

Poslední věcí, kterou je třeba zmínit, je přiložené digitální pero. Zde se jedná o aktivní digitizér, a pero je skutečně skvělé. Reaguje na tlak, je tak akorát citlivé, není problém psát na obrazovce a zároveň mít na ní položenou ruku apod. Ano, Surface Pro 3 skutečně díky aktivnímu digitizéru dokáže skvěle nahradit blok a tužku.

Vhodnost pro trading

Zda je Surface Pro 3 vhodný pro trading, záleží na tom, co konkrétně děláte.

Pokud jste daytrader, nejdůležitější je, jak velkou plochu obrazovky potřebujete, kolik informací na ní musíte zobrazovat. Pokud je váš trading jednoduchý, tj. na úrovni systému FinWin, a pokud nepoužíváte pro trading doma více monitorů, neměl by být problém zvládat trading i na Surface Pro 3.

Samozřejmě pro opční, nebo spreadové strategie není sebemenší problém.

Pokud jste AOS obchodník, záleží na tom, co vše chcete na zařízení dělat. Méně rozsáhlé optimalizace nejsou problém, analytická práce v Excelu je samozřejmostí a dělám jí na Surface prakticky každý den. Samotné obchodování nebo výpočetně skutečně náročnou práci, realizuji na serverech, takže se vzdáleně připojuji na plochu.

Takže vhodnost pro trading bych shrnul asi takto: Pokud tradujete a pracujete na tradingu většinou doma, není vlastně ani důvod Surface vlastnit. Pokud často cestujete a práci na tradingu a obchodování provádíte jako já nejraději v plážových kavárnách, dá se se Surface dělat skutečně mnoho. Občas to může znamenat udělat lehké kompromisy, které jsou ale vyvážené mnoha výhodami Surface.

Plusy, mínusy, závěr

Obecně mohu říci, že Surface Pro 3 zcela překonal má očekávání a ve většině ohledech o něm mohu hovořit jen v superlativech. Nikdy se mně necestovalo tak pohodlně – jediné, malé, lehké, extrémně skladné zařízení nahradilo můj notebook a tablet dohromady, zároveň nikde nemusím dělat příliš velký kompromis na výkonu (krom nutnosti zvyknout si na menší obrazovku – pokud by Microsoft udělal Surface s 13 palcovou obrazovkou, možná bych uvažoval o výměně). Zařízení je navíc z mého pohledu skutečně elegantní a hezké.

Důležitý dotaz, který každého napadne, je výdrž baterie. Zde bych zařízení zařadil k lepšímu průměru. Při lehčím využití funguji na Surface bez problémů celý den, tj. 8 až 9 hodin. Při náročném využití, které zahrnuje testování aplikace, výpočty, optimalizace, otevřeno mnoho záložek v Chrome atd., jsem schopen fungovat zhruba 5 hodin. Není to špatné, ale umím si zde představit prostor ke zlepšení.

Asi jediné skutečné mínus jsou Windows 8.1. Z mého pohledu se jedná o naprosto nepovedený, slátaný systém, který vás často irituje svojí dvojakostí. Uživatelská zkušenost zkrátka není plynulá – neustálé skákání z jednoho prostředí do druhého, nutnost mít nainstalovanou jednu aplikaci dvakrát, jednou jako verzi pro desktop prostředí, podruhé jako pro tablet prostředí atd. Postupem času jsem si sice zvyknul, ale operační systém je to, co skutečně chybí k prohlášení, že Surface Pro 3 je prakticky bezchybné zařízení. Pozitivní zpráva je, že Windows 10 jsou na obzoru a tak pevně doufám, že se v Redmondu podaří udělat krok správným směrem a výsledek nebude zklamáním.

Poslední nevýhodou je, že Microsoft zatím neprodává Surface Pro 3 v ČR, v případě zájmu je tedy třeba zakoupit v zahraničí, například v sousedním Německu.

Obecně už si neumím představit bez Surface Pro 3 cestovat, navíc i když jsem doma, používám Surface nejvíce a nejčastěji ze všech mých strojů. Mohu tedy jen doporučit.

Problematice DOMu a orderflow obecně se podrobně věnuji ve FIMS kurzech, neboť na principech vycházejících ze sledování toku objednávek ve specifických oblastech a situacích je postaven celý můj obchodní přístup. Nicméně, i když budete obchodovat jinými způsoby, doporučuji DOM úplně ze souvislostí nevypouštět. Proč? Protože veškeré tržní pohyby vycházejí jen a pouze z interakce mezi nakupujícími a prodávajícími. A DOM (zkratka pro Depth of market) je takovou první branou, kde můžeme stav nabídky a poptávky sledovat.

Co je DOM v úplné zkratce? Je to přehled o vyčkávajících limitních nákupních a prodejních příkazech na burze. Tyto limitní příkazy vystavují nejrůznější instituce, market makeři, ale i běžní obchodníci. Vyčkávající limitní příkazy se párují s market příkazy, které na burzu posílají méně trpěliví obchodníci, a právě síla jedné nebo druhé strany určuje to, zdali se cena bude v daném trhu hýbat nahoru, nebo dolů (nebo vůbec). Pochopitelně, že limitní příkazy, které nebyly ještě na burze exekuovány, je možné zrušit, takže čísla, která vidíme v DOM, se průběžně dost mění. Ovšem přesto nám poskytují stále alespoň nějaký obrázek o stavu nabídky a poptávky. A bez tohoto obrázku se obchody časují jemně velmi špatně. Proč? Protože nemáme představu o sílách, které jsou potřeba k tomu, aby se trh pohnul nahoru nebo dolů. Podívejte se například na následující screenshot z trhu NQ 30. 3. 2015, kdy tento článek připravuji:

V modrém sloupci, zobrazující vyčkávající limitní nákupní příkazy, vidíme čísla typu 31, 44, 42 atd. Tato čísla představují orientační množství vyčkávajících nákupních limitních příkazů, se kterými se párují prodejní market příkazy. Čísla se mění (tak, jak obchodníci posílají nové limitní příkazy a ruší staré), ale v zásadě máme představu, že například výrazně více než 50 prodejních příkazů by mělo cenu poslat trochu dolů, neboť takové množství příkazů již „vyzobe“ vyčkávající limitní příkazy. Aha! Začínáme mít tedy určitou představu o silách, které v trhu působí a to je samozřejmě ten nejúčinnější způsob, jak časovat vstupy.

Trhy opravdu fungují v zásadě takto:

(c)depositphotos.com/Krisdog

Je to určitá „přetahovaná“ mezi nakupujícími a prodávajícími. V reálném obchodování pochopitelně nikdy nevíme úplně přesně, kdo stojí na které straně, ale právě s pomocí DOMu a Numbers barů jsme schopni vyhodnocovat, kdy jsou síly vyrovnané a kdy naopak jedna strana vítězí. Nebo kdy na jedné straně tahá hodně obchodníků, ale stále nemůže lano přetáhnout na svoji stranu (a pohnout tak s cenou) – toto jsou z mého pohledu jednoduché principy, na kterých rád stavím své FIMS strategie.

Další princip, který spoustě obchodníkům uniká je to, že v intradenních trzích se jen velmi těžko vydělává, pokud jsou síly „v normálu“ – to je období, kdy stroje bez slitování požírají stop-lossy naivních obchodníků. FIMS obchodování je hodně postavené na obchodování nějakých anomálií a ty opět můžeme sledovat mj. i v DOMu.

Podívejte se na celou videoukázku pondělního vstupu z pohledu DOMu. Uvidíte, jak po mém vstupu najednou v DOMu vidím výrazně vyšší číslo – kolem 250:

To je informace, kterou v cenovém grafu nevidím, přesto sami tušíte, že taková anomálie patrně signalizuje úplně jiný stav, než když v DOMu tak výrazné číslo není.

Tento článek ale není o konkrétních vstupech, byť na videu opět můžete vidět, jak exekuce do aktuální změny nabídky/poptávky vede velmi často k momentu, který mně pomáhá s vysokou úspěšností inkasovat první target a pohodlně pak řídit zbytek pozice.

Je to připomenutí faktu, že pokud zejména v intradenním obchodování sledujete pouze cenové grafy, připravujete se o cenné informace o dění na té nejdůležitější úrovni vytvářející v trhu tlaky, které v důsledku obchodujeme zcela všichni.

Nastavení DOMu v Sierra Chart tak, jak ho používám já, popisuji v článku Sierra Chart a Depth Of Market (DOM).

Jako každý rok i letos jsem se rozhodl trávit zimní měsíce mimo ČR i mimo Španělsko. Mám rád v životě nové impulsy a letos tak přišla (po loňském JAR a předloňské Asii) na řadu Jižní Amerika – konkrétně její jižní část. Jak mnoho z vás tuší, nejsem tradiční turista. Samozřejmě, že se rád podívám na různé turistické atrakce, ale asi nejvíc mě baví v nějaké nové zemi žít alespoň několik týdnů, poznávat nové lidi a způsoby, jak v daném místě fungují. V neposlední řadě na svých cestách rád obchoduji, sice většinou ne nějak velké pozice, ale tak, abych si neustále připomínal možnosti, které mi trading nabízí. Stejně jako i v předešlých letech tak většinu času ze své cesty trávím na jednom místě, letos je to konkrétně uruguayské hlavní město Montevideo.

Má volba pro Uruguay byla hned z několika důvodů – především se tu hovoří španělsky, země je stabilní a svojí ekonomikou bývá nazývána coby jihoamerické Švýcarsko. Na poměry Jižní Ameriky byla tato země v různých žebříčcích udávána jako jedna z nejbezpečnějších – a přeci jen po loňských zkušenostech s životem ve větších městech JAR už docela dobře vím, co mi vyhovuje a co již ne … Takže stačilo koupit letenku a vyzkoušet Uruguay na vlastní kůži.

A musím říct, že Uruguay si mě zatím dost získala – země je to spíš menší a hlavní město se tak svým ruchem podobá například Praze (obě města mají i podobně obyvatel). Což je dost výhoda, neboť větší metropole bývají už hodně nepřehledné a pochopitelně i výrazně nebezpečnější. Samozřejmě Montevideo tolik nepulzuje jako například nedaleké argentinské Buenos Aires, nicméně o to je bezpečnější (v noci není problém chodit venku ve většině čtvrtí) a subjektivně jsou tu lidé tak nějak více uvolněnější. Možná i proto, že životní úroveň je zde poměrně vysoká – stejně tak jako ceny. Ty jsou dost podobné jako například v Praze s tím, že ale například restaurace jsou výrazně dražší. Běžný oběd pro jednoho přijde tak na cca 400 Kč. Na druhou stranu zde například třeba automaticky odečítají DPH cizincům při platbě kreditní kartou, což cenu hned zlevňuje o 20 %.

Ve vedlejším Buenos Aires (cca 2 hodiny rychlou lodí přes záliv, cena jízdenky 1 000 – 2 000 Kč) jsou ceny příznivější – především proto, že argentinská měna není nyní volně směnitelná za dolar a lze tak při směně dosáhnout hodně příznivého kurzu.

Počasí je zde pochopitelně velmi příjemné – aktuálně končí léto a denní teploty se pohybují od 25 do 33 stupňů. Pro mě osobně tak akorát …Navíc Montevideo v mnohém připomíná mé domovské lanzarotské Arrecife (jen je pochopitelně výrazně větší):

Největší problém jsem měl v Montevideu s nalezením nějakého bytu na pronájem, kam jsem se chtěl přesunout po prvních několika týdnech v hotelu. Rychle se ukázalo, že zařízené byty se zde prakticky nepronajímají, a když tak v hrozném stavu a za hodně nesmyslné částky (typu 1 400 euro / měsíc za 25 m2 atd.). Je to proto, že město na toto není moc zařízeno. Je však třeba neustále komunikovat a španělsky hovořící lidé jsou všeobecně v tomto velmi otevření. Za cca týden jsem tak sehnal na pronájem byt od lidí, kteří odjeli na měsíc do Chile a byli ochotni svůj byt v hezké rezidenční čtvrti pronajmout (3+1 za cca 800 USD včetně všech energií, internetu atd.).

Uruguay a trading

A nyní co se týče práce – coby exotické destinace se mi Uruguay a Argentina jeví pro trading jako hodně zajímavé. Především proto, že je zde všude velmi rychlý internet, který je dostupný i v každé restauraci. Přičemž rychlosti jsou opravdu dostatečné – často download 30–50 Mbps, upload podobný. Na rozdíl od JAR je ping do USA solidní a s intradenním sledováním orderflow nemám absolutně problém.

Ping z mé "domácí" wifi na server v USA (lokální ping je pochopitelně mnohem rychlejší). Toto jsou hodnoty u kterých při intradenním obchodování orderflow nevnímám problém:

Velmi příznivý je i časový posun – je zde běžně o tři hodiny méně než v ČR (nyní po přechodnou dobu je časový posun o čtyři hodiny, ale to se srovná podobně jako při změně času v USA). Intradenní obchodování amerických trhů je tak možné si odbýt do oběda a odpoledne věnovat čas dalším činnostem – třeba sportu, pro který osobně potřebuji teplo (a crossfitových tělocvičen je zde hned několik).

Oproti Asii, kde se americká seance obchoduje v noci, a JAR, kde byl pro americké burzy dost hrozný ping a orderflow v grafech se občas silně zpožďovalo, jsou Uruguay a Argentina země, kde se obchoduje velmi příjemně. Říkám si, že jestli uspořádám jednou nějaký výjezd FIMS obchodníků za teplem a společným tradingem, tak tyto země budou horkými kandidáty. Mé technické vybavení pro obchodování je dost podobné jako při jiných cestách. Takto vypadá můj mobilní trading room (zde ještě v hotelovém pokoji):

K notebooku mám připojený externí přenosný ASUS monitor (viz recenze "Má aktuální technika pro trading") a s podobou sestavou se obchoduje zcela bez problémů.

Pokud tedy také jako já hledáte destinaci, kde je teplo, bezpečno, rozumný časový posun a rychlý internet, tak Uruguay mohu zatím jen doporučit.

Nejprve trochu o Singapuru na úvod. Pokud bych měl vystihnout návštěvu tohoto skvělého místa jedinou větou (za posledních 12 měsíců je to má druhá návštěva, celkově jsem byl v Singapuru potřetí a rozhodně ne naposledy), bylo by to "vítejte v budoucnosti".

Singapur je pro mě přesně tím místem, které bych si přál mít i v Evropě, ale doposud jsem zde takové ani zdaleka nenašel. Vysoce funkční stát s futuristickými vizemi a schopností takové opakovaně naplňovat. Nízké daňové zatížení, vysoce stabilní a bezpečný bankovní systém, stabilní měna. Místo, které je otevřeno schopným a nadaným lidem, cení si takových, dává je za příklad a nabízí pro ně skvělé příležitosti. Místo, kde vše je čisté a upravené, kde nepotkáte na ulici bezdomovce a kde je centrum zaplněno mladými lidmi, nikoliv přeplněno důchodci. Místo, kde se lidé musí zatraceně snažit, aby obstáli v lokální i globální konkurenci, a kde neexistuje, aby lidé nemuseli nic dělat a jen parazitovali na sociálních benefitech státu. Singapur je superdynamickou, velmi bohatou, progresivní, kapitalistickou zemí, kde se úspěch netrestá, ale cení, kde jsou růst a pokrok hlavním tématem a kde platí – když se chce, tak to jde. A samozřejmě místem, kde si můžete zaplavat v bazénu na střeše ve 200metrové výšce s úžasným výhledem na město, ve slavném hotelu Marina Sand Bays.

Dopracovat se k rozhovoru s někým z vyššího managementu burzy SGX a k osobní návštěvě nebylo snadné a vyžadovalo to nemálo trpělivosti. Prakticky až do dne příletu jsem nevěděl, zda se vůbec s někým na burze SGX setkám, i přesto, že už 5 týdnů předem jsem se v pravidelné e-mailové komunikaci snažil vysvětlit své záměry i to, že mé zájmy jsou vysoce seriózní a že i středoevropští tradeři mohou být zajímavými klienty, s právem být pořádně informování o možnostech tradingu ve východní Asii (konkrétně v ČR a SR jakékoliv nosné informace prakticky neexistují a Finančník.cz je zcela první, kdo přináší seriózní náhled do možností tradingu v Asii, včetně osobních návštěv a rozhovorů). Naštěstí čekání a trpělivost stály za to a úvodní frustrace byla vystřídána nemalým nadšením z toho, co vše SGX může i českým traderům nabídnout. Nakonec jsem se zde setkal s Benjaminem Tanem, vice presidentem pro marketing a komunikaci, a Darrellem Limem, vice presidentem pro vztah s investory. I když na naše setkání bylo vyčleněno pouze 30 minut, nakonec jsem na SGX strávil téměř hodinu, která se navíc ukázala jako velmi přínosná a konstruktivní.

SGX: Ráj pro derivátové (futures) obchodníky

Společnou řeč nacházíme prakticky okamžitě, jakmile představím portál Finančník.cz a vysvětlím, že většina našich čtenářů jsou komoditní (futures) obchodníci. Okamžitě vím, že jsem na správném místě. Benjamin Tan totiž hned na úvod dodává: "Zhruba 50 % příjmů z burzy SGX dnes pochází z obchodování futures kontraktů a opcí". Deriváty jsou tu zkrátka "in". A nutno říci, že s derivátovým futures tradingem to zde myslí smrtelně vážně. Vytvořené produkty jsou promyšlené, atraktivní a jejich benefity jsou značné.

Abychom lépe porozuměli podstatě derivátových futures produktů na burze SGX, je nutné nejprve vysvětlit obecnou situaci v Asii. I když ekonomicky nejsilnější země a nejvýznamnější hráči v regionu, jako jsou Čína, Indie, Japonsko a Taiwan, disponují vlastními burzami, obchodování na nich nemusí být v řadě případů tak jednoduché, jako jsme tomu zvyklí v případě obchodování na burzách v USA nebo EU. Obzvláště, pokud chcete obchodovat přímo z dané země, tj. realizovat takzvané "onshore" obchodování. Různé regulační a byrokratické překážky mohou dělat celý proces v řadě situací těžkopádný a složitý. Proto se burza SGX rozhodla přijít s takzvaným "offshore" řešením (pozor, neplést si s offshore daňovými ráji, s těmi to nemá naprosto nic společného), kdy jediné místo (jediná burza) nabízí velmi vstřícným, technologicky jednoduchým způsobem možnost obchodovat hlavní indexy Indie, Číny, Taiwanu a Japonska skrze vlastní derivátové (futures) produkty. Jak Benjamin upřesňuje: "hlavní cíl SGX je poskytnout možnost hedgingu, diversifikace a především offshore přístup (skrze derivátové produkty) na regionální asijské trhy, na které by z jakéhokoliv důvodu mohl být složitý onshore přístup". Záhy pak dodává: "SGX poskytuje (skrze své derivátové produkty) offshore přístup na trhy v Japonsku, Číně, Taiwanu a Indii prakticky komukoliv, kdo nechce nebo z nějakého důvodu nemůže obchodovat tyto trhy přímo onshore".

Osobně považuji toto za velmi silnou, progresivní myšlenku – nic jiného bych ale zde v Singapuru ani neočekával. SGX jde však ještě dále a krom offshore přístupu na zmíněné trhy nabízí také derivátové (futures) obchodování měn. "SGX nabízí futures kontrakty na měny Japonska, Číny, Taiwanu a Indie. Jenom pro zajímavost – průměrný počet kontraktů zobchodovaných na derivátovém futures páru USD / Indická Rupie je kolem 700 000 kontraktů čtvrtletně", dodává Benjamin. To je další skvělá zpráva pro seriózní tradery, kteří tak mohou obchodovat asijské měny v bezpečném, centralizovaném a vysoce regulovaném prostředí (a vyhnout se tak nebezpečné a nepřehledné forexové džungli).

Přehled produktů na burze SGX. Zdroj: SGX.

Co to vše znamená pro naše lokální (seriózní) tradery

Takže, pojďme nyní k tomu, co tohle vše vlastně pro nás znamená.

V zásadě především to, že existuje snadná, velmi rychle dostupná cesta, jak rozšířit naše tradingové aktivity do Číny, Indie, Taiwanu a Japonska. Pojďme se ale ještě pozastavit nad potřebnými praktickými aspekty k tomu, abychom byli schopni se do takového úkolu pustit.

První otázkou je likvidita, která je pro nás kritická – zejména pak pro daytradery. Zde mé obavy vyvrací Benjamin prakticky okamžitě: "Průměrné množství zobchodovaných kontraktů například na našem futures pro čínský index CSI 300 je 500 000 kontraktů za den, se 142% nárůstem za poslední rok. Open interest se pak za stejnou dobu zhruba zdesetinásobil". To jsou velmi působivá čísla, okamžitě atakující moji pozornost. Podobně dobré zprávy dostávám i ohledně Japonska, kdy Benjamin dodává: "SGX v dnešní době realizuje kolem 25 % veškerého globálního obchodování Nikkei indexu". Opět velmi působivé číslo. Když navíc zmíním, že někteří naši tradeři již dnes obchodují Nikkei přes burzu CME, dozvídám se další velmi zajímavou informaci: "S burzou CME máme velmi dobré vztahy a ustavičně spolupracujeme na některých derivátových produktech, jako je právě Nikkei 225. Jenom pro příklad, dnes můžete bez problémů otevřít svou futures pozici na Nikkei na burze CME a uzavřít ji zde u nás, na burze SGX (nebo opačně)".

Má další otázka směřuje na regulaci a bezpečnost. Odpověď v této zemi velmi vysokých standardů však tuším už předem, a tak mě nepřekvapí, když slyším: "SGX splňuje nejvyšší regulační standardy, včetně standardů EU a USA. Ve skutečnosti SGX nabízí ještě lepší regulaci a ještě vyšší standardy než EU a USA, což může být prokázáno naším nezávislým auditem".

Pochopitelně se zajímám i o marginovou politiku, další důležitý praktický aspekt toho, aby i středoevropský trader mohl seriózně začít uvažovat o obchodování na burze SGX. Ani zde mě Benjamin nenechává na pochybách jedinou chvilku: "SGX nabízí jedny z nejnižších, nejvíce konkurenceschopných marginů. V určitých případech (spready, arbitráže) se mohou dokonce marginy vzájemně zcela vykrátit a být nulové".

A samozřejmě má nejdůležitější otázka směřuje na to, jak vůbec může nejrychleji náš trader začít na burze SGX obchodovat. Nezapomenu zmínit, že mezi lokální nejoblíbenější brokery pro seriózní tradery patří Interactive Brokers. Na řadu se tedy dostává i ředitelka pro mezinárodní prodej Adeline Eu Mui Kim, se kterou situaci vzájemně chvilku (během následujících pár dnů) řešíme – u čehož mě velmi těší, že i ČR zde berou velmi seriózně a snaží se prakticky okamžitě zajistit způsob, jak naši tradeři mohou začít využívat produkty SGX. Výsledek je potěšující – ano, seriózní tradeři mají zelenou, s okamžitou možností začít produkty SGX obchodovat právě přes Interactive Brokers.

Mé dojmy a závěr

Jedním z důvodů mé série návštěv hlavních burz ve východní Asii je, aby Finančník.cz jako první a jediný u nás přinesl exkluzivní informace o tom, jaká je aktuálně situace ve východoasijském regionu, kde existují jaké příležitosti pro naše tradery a jak je začít konkrétně využívat. SGX zde dává jasnou odpověď a s nadsázkou by se dalo říci, že vlastně už ani nemusí být důvod k návštěvě dalších regionálních burz, protože SGX nabízí skutečně vše, co si může každý seriózní trader u nás přát, a co můžeme potřebovat.

Pokud bych pak měl hovořit čistě za sebe, už v minulém článku jsem napsal své rozhodnutí začít se postupně diverzifikovat směrem k Asii se svým portfoliem AOS. Samozřejmě, čeká mě v tomto ohledu ještě řada důležitých kroků. Až se vrátím z cest, chci si sám otestovat obchodování na SGX přes svůj vlastní účet u Interactive Brokers a dále zjistit, kde mohu zakoupit historická data, se kterými mohu začít AOS strategie vytvářet. Pokud ale vše bude vypadat i v praxi tak dobře, jako to znělo a vypadalo při mé návštěvě SGX, máme zde v ČR a SR před sebou velmi solidní potenciál podílet se na aktuálním východoasijském růstu a bohatství, který bychom měli začít solidně zvažovat. Pokud se vše ukáže i v praxi pozitivně, pro mě osobně je jen otázka ne příliš vzdáleného času, než mé AOS portfolio začne aktivně obchodovat i na opačném konci světa. O pokrocích, výsledcích a praktické aplikaci budu samozřejmě informovat své VIP AOS studenty v rámci VIP AOS Newsletteru.

Nastavení barevnosti

Obzvlášť v intradenním obchodování doporučuji nastavit příjemnou a zároveň kontrastní barevnost, ve které vynikne to, co je pro vás v grafu nejzásadnější – pro mě je to v cenovém grafu price action a v orderflow okně numbers bary. Pracuji s barevností vycházející z tohoto schématu:

Barevnost všech oken najednou nastavíte přes Global Settings > Graphics Settings. Zde je potřeba zeditovat všechna potřebná políčka. Především Chart Text = text v grafu, Chart Background = pozadí. Barevnost svíček nastavíte přes pole CandleStick UP Outline/Fill atd. Pokud nevíte, co konkrétně políčko znamená, stačí změnit barvu, kliknout na „Apply“ a sledovat, která oblast se změnila.

TIP: Pokud chcete mít v SC současně černobílé grafy například pro tisk, tedy kontrastní a bez barevného pozadí, můžete si je otevřít do separátního Chartbooku a nastavit jim vlastní barevnost. Barevnost jednoho samotného grafu se nastavuje přes Chart > Chraphics Settings. Zde nahoře odškrtnete „Use Global Graphics Settings Instead of These Settings“ (použít globální nastavení místo těchto nastavení) a nastavíte barevnost pro daný konkrétní graf. Do grafu si pochopitelně můžete zobrazovat exekuce obchodů (tj. šipečky, kde jste vstupovali/vystupovali), protože tyto informace jsou v celé Sierra Chart dostupné globálně.

TIP2: Pokud chcete překopírovat graf z jednoho Chartbooku do druhého nebo v rámci jednoho chartbooku, použijte Chart > Duplicate Chart to Chartbook, resp. Duplicate Chart. Tímto způsobem můžete rychle vytvořit kopii aktuálního grafu a jen mu změnit následně barevnost například pro tisk.

Automatické otevírání chartbooků

Sierra Chart by se vám určitě měla otevírat tak, jak ji budete používat. Všechny chartbooky, které chcete otevírat po spuštění programu si nastavte do „Global Settings > General Settings a soubory vložte přes „Add“ do políčka Files to Open On Startup.

Využívejte možnost předdefinovat si tlačítka pro používané nástroje

Určitě doporučuji upravit si SC podle svých potřeb tak, že si do záhlaví nastavíte tlačítka nejčastěji používaných nástrojů:

Tlačítka si nastavíte přes Global Settings > Customize ToolBar. Je zde možnost si přednastavit až 8 barů, ale osobně si vystačím s jedním. Tlačítka vytvoříte jednoduše tak, že vyberete nástroj v levém okně a tlačítkem Add -> jej přenesete do pravého okna. Speciálními nástroji jsou pak „Tool Confing 1–8“:

Přes tyto konfigurační tlačítka si můžete vybírat rychlou konfiguraci zvoleného nástroje. Pokud budete například chtít stejně jako já pracovat s různě barevnými horizontálními linkami pro zakreslování S/R úrovní, přidejte si do toolbaru tlačítko „Horizontal Line Tool“ a několik konfiguračních tlačítek – například Tool Confing 1 až 3.

Následně si přednastavte konfiguraci nástroje horizontální linka. Použijeme volbu Global Settings > Tool Configs a vybereme Horizontal Line. V boxu pro konfiguraci nástroje jsou vidět tlačítka TC1 až TC8 – což jsou zmíněné různé konfigurace. Pak stačí nastavit parametry linky a kliknout v záhlaví na Save As a zvolit například TC1:

Pro použití horizontální linky s příslušnou barevností a tloušťkou vyberu tlačítko pro nástroj horizontální linky a konfiguraci zvolím kliknutím například na tlačítko TC1 nebo jiné. Rychle tak mohu zakreslovat linky v přednastavené konfiguraci:

Zakreslování S/R úrovní z vyšších timeframů do nižších

V rámci FIMS hodně pracujeme s vyššími timeframy, do kterých si zakreslujeme S/R úrovně. Dnes pro to používám výše zmíněné horizontální linky. Následně chci, aby se mi tyto linky automaticky překreslovaly do nižšího timeframu. To lze nastavit tak, že v chart settings nízkého timeframu (F5) vložím do pole „Copy Chart Drawings From Chart #" jméno chartbook, dvojtečku a číslo grafu, ze kterého chci linky kopírovat. Můj chartbook s vyšším timeframem se jmenuje „3_FIMS30m“ a takto pak vypadá ono propojení:

Jedna z prvních možností, která se nabízí, je samozřejmě pořídit si v dané zemi lokální SIM kartu s předplaceným internetem. Toto je zcela legitimní řešení, ovšem nese s sebou i trochu toho nepohodlí – jednak musíte neustále měnit SIM kartu ve svém telefonu, jednak ne vždy a v každé zemi se podobné SIM karty nabízejí, nebo ne nutně hned na letišti, takže musíte strávit i nějaký čas, než se dopátráte toho, co potřebujete. Osobně při cestování se ženou i volněji improvizujeme a přesouváme se ze země do země, jak nás zrovna napadne, a tak se přikláním k jednoduššímu řešení, kdy máte jedinou SIM kartu a tu můžete používat stále – bez nutnosti neustále myslet na to, že budete za chvíli muset shánět jinou SIM kartu a měnit ji ve vašem telefonu.

Takže, jaké řešení se nabízí?

Existuje několik firem, které celosvětově poskytují předplacené SIM karty, které vám zkrátka platí po celém světě (nebo jeho velké části) a kde s jedinou SIM kartou využíváte data za tarify vzdálené od zlodějského roamingu, a naopak za tarify podobné cenám lokálním. Osobně využívám společnost WorldSim, kterou jsem si vybral z několika existujících – ale každý musí existující nabídky porovnat a vybrat si, co mu vyhovuje vzhledem k oblastem, kam rád a často cestuje. Podobných společností existuje několik a liší se jak cenovými nabídkami, tak strukturami nabízených služeb.

Podobné firmy existují z mého pátrání vždy čistě jako internetové, tj. jejich služby si můžete objednat pouze přes internet: Svůj byznys staví tyto firmy na dohodách s lokálními operátory, díky kterým garantují určitý objem dat a díky kterým se dostávají na podmínky, které umožňují nabízet služby typu WorldSim. Ve výsledku tak tedy dokážou nabídnout služby za ceny velmi podobné těm lokálním (pravda, jsou nepatrně vyšší, ale v porovnání s roamingem jsou doslova zadarmo) a především přinášejí pohodlí v tom, že můžete pohodlně cestovat s jedinou SIM, a přesto využívat data za téměř lokální ceny.

O kolik jsou pak data reálně levnější? Pojďme se pro srovnání podívat, kolik by mě například stál roaming s Vodafonem CZ (který používám) například v Singapuru, což je oblast, ve které se nacházím v momentě, kdy čtete tento článek. Dle oficiálních informací na webu Vodafone spadá Singapur do Zóny 3, takže 1 MB dat by mě zde stál 302,50 Kč:

Nyní se koukněme na kalkulátor firmy WorldSim. Zde 1 MB vychází 0.19 USD:

Takže rozdíl je zde zhruba 4,40 Kč za 1 MB (WorldSim) versus 302,50 Kč za 1 MB (Vodafone CZ). Vodafone mně tedy nabízí zhruba 69x dražší data než služba WorldSim.

Takto bychom mohli pokračovat. Některé země mají data dražší, některé i levnější – ale v zásadě se zde bavíme o skutečně obřích rozdílech a s WorldSIM můžete tak bez problémů cestovat, používat mobil permanentně na kontrolu aktuálních hodnot trhů (nebo e-mailů nebo vzdáleného připojení na tradingový server) a nestresovat se u toho cenou, protože ta vždy bude naprosto na přijatelné, rozumné úrovni.

Samozřejmě, podobné služby mají i určitá specifika, která je třeba akceptovat a na která je třeba se připravit. Podmínky se zde liší společnost od společnosti, ale jedna z těch typických je ta, že předplacená data musíte vyčerpat za určitou dobu (například 30 dnů), jinak vám propadají (a nepřenášejí se do dalšího měsíce). Je zde tedy třeba trochu plánovat. Další věcí je, že provozovatelé těchto služeb si logicky přidávají určité marginy na každém kroku, kde to jen lze – tj. od poštovného až po fakt, že si kupujete prvotní SIM již za trochu vyšší cenu, protože obsahuje i prvotní balíček dat.

Určité specifikum je také na straně administrativní – SIM karta se dobíjí přes internet, tj. musíte provést určité prvotní registrace, vyplnit a nastavit několik věcí a následně budete připraveni na možnost dobíjení dle vašich potřeb. Zde se opět systém liší poskytovatel od poskytovatele a vyplatí se věnovat čas nastudováním toho, jak přesně u kterého poskytovatele daný proces funguje, jaké jsou jeho limitace a specifikace.

Na druhou stranu, i když jsou firmy nabízející tyto služby "skryté" za internetem, není třeba se obávat u řady z nich neserióznosti – mnoho z nich spolupracuje i s renomovanými leteckými společnostmi, má poměrně promptní customer servis (v mém případě e-mailová podpora reagovala vždy do 24 hodin) a například i samotná SIM mně přišla poštou do ČR zhruba za týden.

I tak se ale vyplatí udělat si na jednotlivé společnosti trochu hlubší průzkum, na internetu existují recenze provedené renomovanými zahraničními časopisy (často velmi solidní hodnocení, řada z nich 4 body z 5 maximálních) i reakce zákazníků (samozřejmě většinou v angličtině, což ale pro tradery většinou není problém, nebo by alespoň neměl být).

Osobně používám službu v telefonu, který podporuje dvě SIM (Samsung S5 mini duos), takže mám při sobě během cestování neustále jak cenově zcela přijatelná data, tak své CZ číslo – obojí v jediném přístroji.

Jsem velmi rád, že podobné služby dnes existují jako alternativy k vyděračským roamingovým cenám velkých operátorů a pevně věřím, že v budoucnu budou podobné služby jenom růst a nadále se ještě zlepšovat. A že tento článek pomůže i dalším častým traderům – cestovatelům. S podobnými dnešními možnostmi už totiž tradeři skutečně mohou trávit čas tam, kde právě chtějí, aniž by u toho museli příliš omezovat svůj byznys.

Nejprve mi dovolte malý úvod. Coby mentor řady FIMS obchodníků si dnes hodně uvědomuji, že všechny zkušenosti a know-how nelze předat během týdne. Začínajícího obchodníka můžete samozřejmě nasměrovat, ale na spoustu věcí si stejně musí přijít sám a ne všem vyhovují stejné nástroje. Z tohoto důvodu rozumím tomu, že lidé používají nejrůznější nástroje a mohou s nimi dosahovat i překvapivých výsledků. V článku tak hovořím z pohledu své zkušenosti – více než deseti let prakticky každodenního sledování trhů a poslední roky i každodenního kontaktu s mentorovanými fims obchodníky.

A nyní k tématu článku. Patrně čekáte, že budu pokračovat v dalším srovnávání price action a indikátorů podobně, jako jsem to dělal ve zmiňovaném starším článku. Ovšem tímto směrem se pouštět nebudu. Z dnešního pohledu mi podobné nástroje začínají splývat do jedné kategorie, ve které mi sice práce s price action přijde výrazně přehlednější, ale stále si dokáži představit orientaci v grafu i podle některého z indikátorů. Ten absolutní základ oddělující, zdali nástroj/přístup může fungovat, či nikoliv, vidím ve způsobu aplikace. Konkrétně v tom, zdali obchodníci používají nástroje pro širší vyhodnocení situace, nebo pro mechaničtější vyhledávání absolutně přesných patternů.

Právě fixaci na mechanické vyhledávání patternů vnímám jako něco, co představuje pro mnoho začínajících traderů bariéru k úspěchu v diskréčním intradenním obchodování, přinášející postupně stále vyšší frustraci. Intradenní trhy vždy vyžadují určitý stupeň širšího porozumění situace, do které vstup exekuujeme. To není tak úplně snadná věc, protože pro obchodování do jasného kontextu musíme jednak daný kontext pochopit, mít zkušenosti s jeho vnímáním v reálném čase a současně i trpělivost počkat si na to, až se bude v trhu vyskytovat.

Přičemž určitě platí, že obchodníci využívající indikátory mají k mechanickému obchodování patternů blíže než ti sledující price action. Často proto, že využití indikátorů vypadá jednodušeji ve smyslu, že není třeba nad obchodováním tolik přemýšlet. Z mé zkušenosti to však není pravda. Každý vstup vyžaduje pochopení kontextu dané situace, ať jej časujeme s využitím price action, nebo indikátorů.

Další podstatný fakt, který je třeba při intradenním obchodování vnímat je skutečnost, že se trhy mění. Oproti stavu před deseti či sedmi lety vnímám v trhu výrazně více sofistikovaných „útoků“ na stop-lossy pozic té nejodhadnutelnější masy využívající ty „nejprofláknutější“ nástroje technické analýzy. Pořád musíme mít na mysli, že obchodování na burze je z pohledu jednotlivých exekucí o přelévání peněz mezi obchodníky. Vaše případné zisky se negenerují „ze systému“, ale někdo na druhé straně musel ztratit. Ti výděleční dnes tak zcela přirozeně používají taktiky modelující psychologické a technické patterny chování ztrácející masy a tohoto chování využívají pro své profity prostřednictvím sofistikovaných algoritmů. Doba je v tomto „agresivnější“ (jako ostatně celá společnost) a o to více je třeba vstupy promýšlet s ohledem na to, co se v trzích děje aktuálně.

Což mě vede zpět k patternům a zejména těm vycházejících z indikátorů. Chápu, že pro mnoho obchodníků je stále pochopitelnější začít sledovat trhy z pohledu analýzy jednoho indikátoru a i dnes lze s těmito přístupy vydělávat, byť spíš na úrovni startovního můstku k dalším pokročilejším přístupům. Nicméně enormní množství energie je třeba věnovat nuancím, v jakém prostředí daný pattern vzniká. Tedy pokud budete například sledovat pattern 2v na CCI, je nezbytné mít v obchodním plánu dobře popsaný kontext, do kterého chcete pattern exekuovat. Sami víte, že i já, když jsem s indikátory před cca osmi lety obchodoval, jsem velký důraz kladl zejména na S/R úrovně a CCI jsem tak používal spíše jako vodítko pro srozumitelnou indikaci momenta. V dnešních podmínkách pak doporučuji sledovat oblast vstupu ještě minimálně s využitím běžného volume a stavět si i pravidla pro sledování dynamiky pohybu ceny v oblasti vstupu. Protože jsou dny, kdy je trh silný a dere se jedním směrem, a pak jsou dny, kdy má trh tendenci rotovat po každé dokončené úsečce. V obou (zjednodušených) případech se jedná o zcela odlišný kontext, kdy „pattern“ na indikátoru může vypadat úplně stejně, a přesto bychom se v obou situacích měli chovat jinak.

Ale nedělejme si iluze, že s price action jsou na tom obchodníci jinak. Opět vnímám, že pro rozumnou úspěšnost není možné dnes jen čekat na fixně vypadající patterny vycházejících z cenových úseček. Z úplně stejného důvodu, který jsem uvedl výše – cenový pattern (ve stylu například rostoucí úsečka a dvě klesající úsečky) je nutné posuzovat v kontextu toho, kde se odehrává, v jakém stavu jsou trhy (vyvážené/trendující atd.) a s jakou dynamikou se trhy v dané oblasti pohybují.

Výše uvedené je pro některé obchodníky zřejmé, a proto dokáží obchodovat s jakýmikoliv nástroji. Jiní se točí v bludném kruhu, protože se pokouší hledat stále nové patterny, které budou jednoznačné, jednoduché a konečně fungovat trvale s vysokou úspěšností. A ty nenachází, protože takové neexistují.

Ať již používáte jakékoliv nástroje pro časování trhů, je z mého pohledu důležité především chápat, jestli dobře rozumíte situacím, které s nástroji obchodujete. A tedy ne z pohledu „vzhledu patternu“, ale silám, které za vznikem patternu stojí.

Osobně se obchodování „patternů“ stále více vzdaluji. Přitom jde spíše o mentální posun směrem k obchodování určitých situací, ovšem ten úhel pohledu vnímám jako dost zásadní. Obzvlášť v dnešních trzích. Příkladem jsou situace, kdy v rámci fims obchoduji „stop runy“, tedy vstupuji v místech, kde jiní obchodníci opouštějí pozice na stop-lossu. Jakmile na vstup budete nahlížet podobnou optikou, začnou vám být konkrétní patterny irelevantní, byť patrně budete chtít vstupovat do určité jasněji definované struktury například cenových úseček (tak to dělám já). Nicméně v této struktuře budete chtít identifikovat jednak místo vstupu „ztrácejících“ obchodníků a jednak orderflow v oblasti jejich stop-lossů, do které naskakujete. A tedy i v případě, že cenová struktura vypadá dobře, ale například v orderflow nevidím příslušný řád, pak v dané oblasti nevstupuji, protože tam nevnímám onen důvod, který obchoduji. A tím není mechanická podoba patternu (ať na indikátoru nebo price action), ale určitý „příběh“, který se odehrává mezi nakupujícími a prodávajícími. Toto pak vnímám v intradenním diskréčním obchodování jako zásadní – chápat, že v trhu nevyhledáváme mechanické patterny, ale spíše určité „scénáře“, které pak obchodujeme s naším risk managementem.

Tedy price action, nebo indikátory? Osobně doporučuji především co nejméně nástrojů vycházejících z historické ceny a co nejvíce přemýšlet o tom, co se v trhu děje aktuálně. Sám preferuji price action, ale bez orderflow či určité formy sledování volume bych si dnes intradenní obchodování představit nedokázal.

I přes sporné výhody možnosti tradovat 24 hodin denně napříč časovými zónami se o této možnosti nikde nepíše, nikde nemluví, nikde nenajdeme žádné praktické rady a zkušenosti. Proč je tomu tak? Nejsou různé světové burzy na takový krok ještě připravené? Jak můžeme začít profitovat z tradingu kolem celého světa? Jelikož sám smrtelně vážně přemýšlím, jak svá AOS portfolia nechávat pracovat nonstop (protože peníze nikdy a nikde nespí), rozhodl jsem se přijít celé záležitosti na kloub a udělat si jasný, osobní obrázek. Jako první krok jsem se vydal do východní Asie, abych osobně zjistil, jak se mají věci tam. Mojí první zastávkou byla Bursa Malaysia (ve slově "Bursa" není chyba, takto se lokální hlavní burza skutečně jmenuje), na které jsem se sešel s viceprezidentem pro strategický rozvoj Gobanem Arasu a jeho asistentkou Surinou Jaafar. Panu viceprezidentovi jsem položil mnoho otázek, některé z nich jsem zpracoval do tohoto článku, včetně osobního souhrnu na závěr.

Otázka zcela na začátek: Mohl byste poskytnout nějaké obecné statistiky o Bursa Malaysia?

Bursa Malaysia je zásadním hráčem v regionu. S celkovou market kapitalizací 1,7 trilionu Malajských Ringgitů (přibližně 9 trilionů Kč) reprezentuje jednu z největších kapitalizací celého světa. Některé společnosti obchodované na Bursa Malaysia patří mezi nejbohatší společnosti na světě, s tak obrovským množstvím peněz, že aktuálně mohutně investují ve všech regionech, včetně velkých investic v Evropě.

V současnosti nabízíme všechny druhy produktů. Celkem 18 equity sektorů se stovkami akciových titulů, ETF´s, deriváty (komoditní futures kontrakty i opce) a samozřejmě bondy (dluhopisy).

Průměrná market kapitalizace roste každý rok, s jediným menším poklesem v roce 2008. V tuto chvíli přibližně čtvrtina veškerého tradingu pochází od zahraničních institucí, což znamená, že Bursa Malaysia začíná být postupně více a více uznávaná mezi investory a tradery ve všech částech světa.

Jaké jsou vaše střednědobé cíle?

Pokud bych to měl shrnout, tak obecně nyní Malajsie podniká veškeré kroky k tomu, aby se do roku 2020 přesunula z rozvojových zemí mezi rozvinuté země. Toto odráží i strategie a naše snahy na Bursa Malaysia.

Právě teď jsme například v procesu implementace high-end tradingové technologie – stejné, jakou využívá burza NASDAQ v USA. Také se snažíme zaujmout mladé investory a tradery a představit jim burzu i naše produkty v ultra-přátelské formě, maximálně "ušité na míru" mladé cílové skupině. Naším úspěchem v této oblasti je například web www.BursaMKTplc.com, což je nesmírně úspěšný projekt s rapidně rostoucí návštěvností každý den.

Veškerá naše strategie je založena na dlouhodobém, udržitelném růstu, raději než na rychlých profitech. Děláme také vše proto, abychom se již brzy stali světově uznávanou burzou.

Co by měl být největší argument pro tradera nebo investora z Evropy, aby se vůbec začal zajímat o Bursa Malaysia.

Diversifikace, vysoký standard regulace, růst, obří kapitalizace, široká nabídka produktů. Brzy už i špičková technologie.

Nabízíte také nějaké vhodné produkty pro daytrading? S uspokojivým denním volume a zajímavou volatilitou?

V tuto chvíli je možné obchodovat několik zajímavých společností, které disponují jak vysokým objemem obchodů, tak zajímavou volatilitou.

Pokud se mě však ptáte na algoritmické obchodování, zde musí odpovědět následující: Jak už jsem zmínil, jsme právě v procesu implementace high-end technologie, kterou můžeme klidně nazvat jako "Ferrari" mezi trading technologiemi. Tato technologie, jakmile bude implementace úspěšně v brzké budoucnosti dokončena, umožní i
algoritmické obchodování.

Mezi deriváty nabízíte futures kontrakty na zlato a ropu. Oba tyto trhy jsou momentálně velmi populární. Jak mohou tradeři profitovat z toho, že budou tyto komodity obchodovat právě u vás, namísto burzy v Londýně nebo New Yorku?

V tuto chvíli je hlavní úloha derivátových produktů na Bursa Malaysia především uspokojovat nabídku po fyzické podobě těchto komodit a také poskytnout možnost hedgeování. Takže spekulativní akce s těmito produkty zde zatím není tak běžná a rozšířená jako například v Londýně nebo New Yorku, ale to nic nemění na tom, že tradeři po celém světě mohou svobodně plánovat a exekuovat na našich derivátových produktech i spekulativní obchody. Jsme zcela otevřeni i spekulativnímu tradingu, který již dnes může každý na naší burze provozovat.

Rád bych také zmínil ještě jednu věc, když už se bavíme o derivátových produktech. Bursa Malaysia je číslo jedna v obchodování futures kontraktů na palmový olej (Palm Oil). Žádná další burza na světě nemůže nabídnout takovou likviditu na této komoditě jako naše burza.

Důležitá otázka pro regionální tradery a investory: Jsou produkty na Bursa Malaysia snadno dostupné skrze celosvětově známé brokery, jako je například Interactive Brokers?

Co se týče derivátových produktů (komodit), ty jsou díky úzké spolupráci s burzou CME v Chicagu už nyní snadno dostupné skrze GLOBEX, takže by měly být v nabídce každého rozumného brokera, který přístup na Globex poskytuje (pozn.: to je i případ zmíněného Interactive Brokers).

Co se týče akcií a ostatních produktů, ty jsou momentálně obchodovatelné skrze naše největší banky, jako jsou například Maybank, CIMB nebo RHB. Jakmile však dojde ke spuštění naší nové tradingové technologie, nic nebude bránit celosvětovým brokerům, aby naše produkty přidali do svých služeb.

A otázka na závěr: Jak je na tom Bursa Malaysia s regulací, v porovnání s US a evropskými standardy?

Zaprvé, jako islámská země i na Bursa Malaysia uznáváme jako nejvyšší stupeň regulace principy Shari´ah, což jsou vysoce etické principy, které mimo jiné výrazně pomáhají projít bez větší újmy celosvětově turbulentními obdobími, jako byl například rok 2008.

Zadruhé, jelikož 25 % naší burzy je vlastněno burzou CME, nepřetržitě pracujeme na tom, abychom v rámci globálního uznání naplnili regulační standardy v USA a Evropě, momentálně především CFTC approval a U.S. SEC approval. Tím se dostaneme na nejvyšší stupeň regulace – stejný, jako dnes nabízejí hlavní burzy v USA a Evropě.

Můj osobní dojem a souhrn

Návštěva Bursy Malaysia byla zajímavá a podnětná. Můj osobní pocit byl takový, že se svými strategickými plány to zde myslí smrtelně vážně. Trochu pochybnosti mám o rychlosti realizace, při procházce chodbami burzou jsem měl občas tak trochu pocit, že se procházím chodbami některé z českých přebujelých institucí, takže o byrokracii zde asi nebude nouze. Na druhou stranu, z viceprezidenta bylo cítit odhodlání, perfektní technické a technologické znalosti, jasné uvědomění si světové konkurence a upřímná snaha o rychlý rozvoj (který je dle mého názoru tlačený i faktem, že čtvrtinovým podílníkem je CME, aktuálně největší burza světa).

Růst, progres, odhodlání a pracovitost východoasijského regionu je něco, co mě fascinuje už dlouhou dobu (a co nezřídka tvrdě kontrastuje s momentálně silně sociálním a socialistickým nebo nacionalistickým směřováním Evropy) a jsem sám smrtelně vážně odhodlán na zdejším bohatství také participovat. Jediná otázka zní, kdy bude ten správný moment.

Není tajemstvím, že Bursa Malaysia momentálně "závodí" s dalšími dvěma hráči v regionu – burzou v Singapuru a Hongkongu. Dá se tedy očekávat, že i tyto burzy se nyní snaží o rychlý strategický a technologický rozvoj (obě také plánuji navštívit a sejít se s tamním managementem), což nám dává naději, že východní Asie začne být již brzy seriózním kandidátem na obchodní aktivity všech seriózních traderů (a pro mě kandidátem pro rozšíření mých AOS strategií). Ostatně, mé AOS principy a způsob vývoje strategií jsou vcelku univerzální a měly by být aplikovatelné na jakékoliv další trhy. Momentálně jsem sice s kolegy zcela zaneprázdněný rozjezdem (soukromého a uzavřeného) fondu, jakmile se mně však trochu uvolní ruce, pustím se do seriózního studia praktické aplikace mých AOS i na trhy mimo EU a USA. Východní Asie bez debat dříve či později přibude do mého portfolia.

Jak už jsem psal dříve, loňský rok nebyl v rámci AOS zrovna jednoduchý pro indexové daytradingové breakout systémy. Dokonce i řada mých velmi dobrých trading systémů, které posledních 5 let vykazovaly stabilní, velmi solidní zisky, měla v roce minulém horké časy. Nejdůležitější změnou pro rok 2015 bylo tedy v mém případě rozšíření diversifikace na další trhy. Dlouhou dobu byly indexy mojí parketou, ale většinu druhé poloviny minulého roku jsem pracoval na systémech i na dalších trzích (a k mému milému překvapení zjistil, že existuje celá škála dalších futures trhů, na kterých lze stavět kvalitní AOS s velmi slušným potenciálem). I přesto vše nakonec zůstala řada indexových systémů, které si i přes těžkosti roku 2014 vedly velmi dobře, nadále vykazovaly stabilní růst a minimální drawdowny. Samozřejmě mě tyto systémy zajímaly především – proč fungovaly lépe a spolehlivěji než ty ostatní? Zde několik mých závěrů.

1. Oba směry

Mnoho mých předešlých indexových systémů, řekněme tak 70 %, bylo postaveno pro obchodování pouze na stranu long (na tuto stranu je výrazně jednodušší hledat robustní strategie). Pro rok 2015 jsem tento poměr otočil, 70 % systémů v portfoliu bude obchodovat na obě strany, pouze 30 % systémů bude pro stranu long.

K obratu (i přes výraznější náročnost stavby systémů na obě strany) mě vedlo zjištění, že z nadále stabilně fungujících indexových systémů v roce 2014 byla většina postavena pro obchodování na obě strany. Tyto systémy si vedly výrazně lépe a řada z nich naprosto dle očekávání a v souladu s předešlými roky. Jedním z takových systémů je například i systém G6  – díky obchodování na obě strany se tento systém v roce 2014 jakkoliv nelišil od let předešlých (a podobně optimisticky je na tom celá řada dalších indexových systémů, které obchodují na obě strany):

Zajímavé na tom všem mimo jiné je, že strana short sehrála velmi důležitou roli i přesto, že indexy většinu roku rostly a vytvářely nová maxima. O to spíše je nutné nepodceňovat stranu short!

2. Asymetrie je OK

U systému G6 (a několika dalších jemu podobných) jsem se dále naučil další důležitou věc: Asymetrie, tj. určitá úprava parametru na jinou hodnotu pro short obchody a na jinou pro long obchody, je naprosto v pořádku.

Dříve jsem vycházel ze závěru, že správné je dodržovat stejná nastavení parametrů pro long i short, protože pouze takové parametry, které fungují dobře na obě strany, jsou robustní.

Tuto domněnku však nemohu nyní ani potvrdit ani vyvrátit. Jednoduše jde o to, o jakých trzích se bavíme. Některé komoditní trhy mají přibližně tolik klesajících dnů jako těch růstových – v takových případech je tedy symetrie v pořádku. Oproti tomu, trhy jako indexy mají velmi silné růstové bias, což znamená, že vidíme neporovnatelně více růstových dnů než těch klesajících. V takovém případě tedy považuji za zcela v pořádku vytvořit určitou asymetrii v rámci některých parametrů systému, které nám pomohou k vyrovnané výkonnosti na obě strany (zde opět ukázka ze sytému G6):

Samozřejmě je důležité vědět, u kterých proměnných asymetrii zvolit – nikdy tak nečiním u všech, vždy jen u 1–2 parametrů.

3. Funkčnost na dalších indexech je nutnost

Další důležitou věcí, která se mně za minulý rok opět potvrdila, je nutnost funkčnosti systému napříč celou škálou dalších indexů. Jinými slovy, z nejlépe fungujících strategiích drtivá většina funguje na trzích e-mini S&P 500 (ES), e-mini Russell 2000 (TF), e-mini S&P 400 (EMD) a většinou i e-mini Dow Jones (YM). Pokud bych opět jako příklad měl vzít systém G6, tak ten jsem obchodoval na trzích ES, TF a EMD.

Je sice pravdou, že mám v portfoliu i systémy, které fungují na jediném indexu / trhu a nadále si vedou velmi slušně. Přesto ale vše ukazuje, že kvalitnější systémy jsou dlouhodobě ty, které si dokáží vést dobře na celé škále trhů. Podobně se nyní snažím uvažovat i v rámci stavby systémů na dalších trzích, například nedávno dokončený systém na T-Notes funguje na všechny typy T-Notes, dále na T-Bonds a dokonce i na některé zrniny.

Samozřejmě, najít takovéto systémy je výrazně náročnější, stojí to mnohem více trpělivosti, ale není to nemožné.

4. Market Internals

Poslední věc, která se mně v rámci indexů minulý rok vcelku slušně osvědčila, je zapojení Market Internals.

Mnoho nepříjemných obchodů na indexech vzniklo v situaci, kdy trhy po celý den rostly, k závěru dne však došlo k mohutnému výprodeji (a uzavírání long pozic) a do té doby zisková pozice se dokonce i nezřídka dostala nakonec do ztráty. Tradiční posouvání stop-lossu zde moc neřešilo, protože při jeho aplikaci došlo dlouhodobě spíše ke zhoršení výsledků než ke zlepšení. Takže bylo nutné hledat další možnosti, jak získat dostatečně předem "varování", že by v trhu mohlo dojít k obratu – a long pozice raději opustit.

Jako funkční řešení se mně nakonec osvědčily právě Market Internals, které jsem však v průběhu roku rozvinul do řady dalších inovativních konceptů. V současné době s kolegou dokonce pracujeme i na pokročilých metodách využití i sofistikovaném řízení pozic se zapojením Market Internals.

Je sice pravdou, že řada systémů, které si na indexech vedly minulý rok dobře, neměly v sobě zakomponované žádné Market Internals podmínky – a přesto podaly slušný výkon. Je ale také pravdou, že ty, které tuto techniku v sobě implementovanou měly, dokázaly mnohem snáze přestát skutečně velmi náročná období, která nezřídka přinášela i nepříjemný tlak na psychiku.

Závěr

Předchozí body jsou samozřejmě jen několika důležitými podněty k zamyšlení, které mně vyplynuly z minulého roku. Je tu i celá řada dalších věcí, které je třeba vzít v potaz. Jako například kvalitní proces stavby robustních AOS , což byla jedna z mých největších loňských chyb.

I když loňský rok byl po 5 letech v AOS skutečně náročný, jsem za něj velmi vděčný. Množství nových vylepšení, nápadů, podnětů a upgradů každé části mého tradingu bylo díky tomuto roku enormní. Pro rok 2015 se cítím připravenější než kdy dříve.

Nejprve připomeňme, co se stalo. Švýcarská centrální banka (SNB) změnila zcela neočekávaně (ostatně jak jinak) svoji finanční politiku, kterou bylo bránit růstu kurzu švýcarského franku vůči euru. SNB dlouhodobě udržovala kurz eura vůči CHF na hodnotě 1,2, pod který frank neklesal právě z fundamentálního důvodu bankovních intervencí.

V okamžiku, kdy svoji politiku SNB zrušila, švýcarský frank skokově posílil o pohyb, který nemá ve finančním světě příliš obdoby. Zde je týdenní graf EUR/CHF:

Mnoho retail obchodníků přitom spekulovalo long EUR/CHF s odrazem od 1.2, s tím, že to odpovídalo prohlášení SNB o odhodlání tuto úroveň chránit. Pochopitelně ztráty ke spekulacím patří, zde však byly často až nečekaně vysoké. Kvůli rychlosti pohybu a chybějící likviditě nebyla řada forexových brokerů prakticky schopna plnit stop-lossy long obchodníků, kdy zejména ti silně podkapitalizovaní končili až s výraznými zápornými zůstatky na svých účtech.

Osobně měny neobchoduji a nepřísluší mi tak obchod v EUR/CHF jakkoliv komentovat. Chtěl bych však prostřednictvím této události připomenout téma, které řada traderů podceňuje v honbě za co nejvyššími zisky – a to je ochrana kapitálu. Řada obchodníků totiž až v podobné situaci zjišťuje, že v obchodování jsou i důležitější parametry než minimální vklad u brokera či nejvyšší páka. Ale bohužel tato situace bude panovat jen pár měsíců, než se na nynější problémy zapomene a finanční svět bude směřovat k další černé labuti.

A co že je to ona černá labuť? Myšlenku představil Nassim Taleb ve své stejnojmenné knize, kterou jsme recenzovali v tomto článku. Teorie černé labutě se zabývá důsledky vysoce nepravděpodobných událostí, které mají lidé tendenci podceňovat a ignorovat a jejichž výskyt s sebou potom nese vysoce devastující účinky. Obchod v EUR/CHF takové znaky pro mnoho traderů (ale i fondů a brokerských společností) v sobě nese.

A bohužel – podobné události se stávají v různých podobách. Někdy si za ně můžeme více, někdy méně. Vždy je třeba však o podobném risku přemýšlet a snažit se na něj alespoň částečně připravit (s vědomím, že vyloučit zcela nejde nikdy).

V prvé řadě je dobré podrobně přemýšlet, komu svěřujete své peníze. Broker je náš obchodní partner a rozhodně to není tak, že by si všichni byli rovni. Extrémně to platí v oblasti forexu, který nepředstavuje burzovní trh a řada retail brokerů jsou zároveň market makeři. Událost na trhu s frankem představuje solidní příležitost prověřit, jak je na tom váš broker z pohledu likvidity a technické infrastruktury. Mimochodem – právě z podobných důvodů upřednostňuji exekuce na burzovních trzích – ovšem i zde se „černé labutě“ vyskytují a je třeba chápat specifika daného trhu (viz Minulý týden přinesl na burze den s extrémním propadem – jaké lekce si z pohybu vzít? z roku 2010). V dostatečně likvidních trzích typu akciový index však nedochází ani při podobných super volatilních pohybech k tak extrémně špatným exekucím, jaké někteří klienti zažili minulý čtvrtek u některých forexových brokerů (kde někteří prostě na určitou dobu přestali fungovat a zcela exekuovat příkazy). Podobná událost tedy jednoznačně poskytuje možnost podívat se na daného brokera z pohledu vývoje v krizové situaci a vybrat si pro další spolupráci takového, který si s daným riskem dobře poradil.

Pozor na přehnanou páku. Hodně obchodníků (i na burzovních trzích) obchoduje silně podkapitalizovaně díky tomu, že pro ovládání většího balíku akcií/peněz/komodit jim stačí peníze na margin. Sami si ale spočítejte, jak skončí váš účet v případě, že daný trh poklesne o 30 %, vy se nemůžete dostat z pozice ven (protože váš levný broker přestane fungovat) a máte páku 1:100. Osobně pochopitelně obchoduji na páku přes futures, nicméně rozhodně se můj zůstatek na účtu neodvíjí od velikosti marginu. Navíc velmi dobře vím, které trhy mohu mít limitní pohyby a které nikoliv.

Ale opět – stát se může cokoliv, i když si dáváme dostatečný pozor – viz aktuální krachy i větších fondů a brokerů, v jejichž vedení rozhodně nebyli žádnými zelenáči. Co dělám já sám, abych si co nejvíce snížil šanci na to, že mě podobná událost „nedostane do kolen“?

Především se diverzifikuji mezi brokery. Šance, že zkrachuje například Interactive Brokers je podle mého názoru malá, ale i v nedávné minulosti jsme byli svědky krachu velkých brokerů, u kterých to nikdo nečekal. Obchoduji proto u několika brokerů a nikde nemám zůstatky, při jejichž ztrátě bych byl zcela zdevastován. Navíc je dobré přemýšlet i o pojištění vkladů, kdy spekulace na futures a akce jsou v US pojištěny různě (futures účty obecně podléhají mnohem menší regulaci). Proto mám nejen několik účtů na obchodování futures, ale jinde obchoduji opce a akcie.

Jsem si vědom toho, že každá expozice v trhu představuje risk. Částečně i proto mám raději kratší obchody s vyšší frekvencí vstupů. V rámci mého intradenního obchodního přístupu FIMS obchoduji změnu nabídky/poptávky v orderflow na nižším timeframu a obchody trvají maximálně v rámci minut. Pro rozumné profity navíc nepotřebuji v intradenním obchodování futures obchodovat s velkými počty kontraktů, což opět limituje risk. U dlouhodobějších obchodů (swingových) používám dnes opce, kde je risk velmi dobře nastavitelný ze samotné podstaty tohoto nástroje.

Jistě, uvedené zkušenosti jsou mé vlastní a sami můžete používat jiné cesty. Důležité však je o dodatečném risku v trzích přemýšlet. Patrně každému zkušenějšímu obchodníkovi se stalo, že z nějakého důvodu inkasoval mnohem větší ztrátu, než s jakým riskem původně pracoval. A ať již to bylo z nějakého technického, psychologického, nebo jiného důvodu – důležité je, aby žádná podobná ztráta neochromila vaši schopnost pokračovat v obchodování dál. A toto je třeba plánovat trochu dopředu.

Budu lépe využívat svůj čas ke zvýšení fyzických aktivit, snížení času před počítačem a více radosti ze života

Možná se zdá, že toto předsevzetí nemá s tradingem nic společného. Ale opak je pravdou.

Minulý rok byl díky mému loňskému tradingovému projektu (který momentálně s kamarádem dokončujeme) velmi náročný. Po tříměsíční cestě kolem světa začátkem roku 2014 (kdy jsem většinu loňského projektu vymyslel a promyslel) jsem od dubna až do konce roku pracoval skutečně s nevídanou intenzitou – soboty, neděle, večery – a kvůli tradingu jsem se po nocích i kolikrát budil. Je pravda, že tradingový projekt byl extrémně náročný a vyžadoval nevídanou pozornost a soustředěnost, ale celý ten "maraton" mně pomohl si uvědomit, co je také jeden z mých hlavních důvodů, proč dělám trading: Abych mohl trávit více denního času s knihou v kavárnách, projížďkou v kabrioletu po pobřeží, provozováním sportu více jak 3x týdně a nasáváním slunce na mořské promenádě (a cestováním).

Už koncem minulého roku jsem tedy začal přeorganizovávat své pracovní workflow tak, abych co nejefektivněji využíval a organizoval "počítačový čas" (tj. čas, který využívají všechny mé počítače ke stavbě, tvorbě a testování strategií) způsobem, kdy mé průběžné "lidské" zásahy budou méně intenzivní, lépe organizované a rozumněji naplánované. Pro letošní rok si tedy dávám za cíl razantně snížit čas prosezený u počítače a razantně zvýšit čas strávený venku, v krásném prostředí naší lokální Costa Del Sol, kde aktuální žiji. Tento čas může být i částečně pracovní, protože obvykle v podobné "pohodě" dostávám nejlepší nápady a myšlenky – ale bez počítače.

Budu svůj kapitál bránit způsobem a efektivitou jako nikdy dříve

Minulý rok jsem se stal doslova bláznem do řízení rizika. Při práci na naší sofistikované risk management platformě, na které jsme celý minulý rok s kolegou pracovali (jedná se o neveřejnou platformu, určenou pouze a jen pro naše účely), jsem měl pocit, jako bych otevřel třináctou komnatu: S novými poznatky a odhaleními jsem byl doslova v "sedmém nebi", co vše se dá v rámci risk managamentu ještě dělat a kam všude se dá ještě zajít (vše platí, až když začínáte obchodovat větší balík peněz a můžete si dovolit multikontrakty napříč řadou trhů). Risk management se stal mým nejoblíbenějším tématem (dokonce jsem záhy byl požádán o několik konzultací na toto téma od jistého profesionálního hedge fondu v Singapuru, který vede můj kamarád, a shodou okolností zítra nasedám do letadla, abychom se opět osobně sešli z důvodů konzultace další možné spolupráce – což beru jako dobré znamení, že v rámci risk managementu jsem se minulý rok posunul skutečně daleko). Letos nehodlám v tomto ohledu jakkoliv polevit a naopak přidat ještě několik nových vylepšení do naší řídící platformy.

Čím déle jsem v profesi tradingu, tím více si uvědomuji, že kvalitní obrana kapitálu je naprostý základ. Pokud dokážeme dobře, správně, efektivně a ideálně i inovativně chránit svůj kapitál, a k tomu přidáme alespoň trochu kvalitně nastaveného edge, profity už se o sebe postarají samy. Za svou obchodní kariéru jsem pochopil, že příliš mnoho traderů jde na trading zbytečně nebezpečně a agresivně, ale ti, kteří jsou zde opravdu dlouhodobě, se zaměřují především na perfektní obranu – pak teprve na útok. A já tu chci být s tradingem ještě i za mnoho let.

I nadále budu zdokonalovat celé své AOS workflow

Své workflow vývoje nových systémů zdokonaluji prakticky nonstop. Zkoumám každou maličkost, která může vést k lepší robustnosti, lepším výsledkům, rychlejším výsledkům atd. Minulý rok jsem upgradoval celou škálu různých prvků v rámci celého mého procesu. I letos budu pokračovat v hledání toho, kde existují prostory ke zlepšení, jak snížit nebezpečí přeoptimalizace, jak zvýšit šanci, že AOS budou dobře fungovat live, jak tvořit nové a zajímavé strategie, aby portfolio bylo diversifikované i různými obchodními styly.

Tato cesta nemá konce, s čímž jsem smířený, a což mě vlastně i těší a baví. Neustále je zde zdokonalovat, neustále totiž existují cesty, jak dělat věci lépe – a dokud je dokážu dělat lépe, tak je lépe dělat budu, protože už samotná cesta je cíl. Pouze pro letošní rok budu vše dělat organizovaněji tak, abych opět trávil méně času před počítačovou obrazovkou.

Vytvořím několik systémů na několika trzích postavených na alternativních grafech

Minulý rok jsem se pustil do stavby AOS na alternativních grafech (Range Bars, Momentum, Tick grafy), ale doposud jsem moc štěstí neměl. Následně jsem si provedl analýzu toho, proč se zatím nedaří, a letos se chci pokusit tímto tématem finálně "prokousat".

Alternativní grafy v rámci AOS představují neuvěřitelný potenciál, ale také neuvěřitelnou technickou výzvu a v mnoha ohledech nové koncepční myšlení. Jsem si vcelku jistý, že letošní rok se mně podaří i toto téma prolomit a dostat se tak ke zcela nové generaci AOS systémů, které určitě budou zajímavou a přínosnou diversifikací do portfolia.

A to je, co se týče mých předsevzetí, vše. Už teď to zní opět jako hodně práce – což mně až tak nevadí, důležité je, aby to byla práce lépe a kvalitněji organizovaná. A konec konců, trading je pro mě práce a profese, která mě velmi obohacuje a naplňuje – takže hurá do toho a půl je hotovo 🙂

A jaká tradingová předsevzetí máte vy? Podělte se v diskuzi!

Příští rok to bude přesně 10 let existence serveru Finančník.cz, bude to tedy naše první seriózní jubileum. Po celou tu dobu pro Vás Tomáš s Petrem nepřetržitě připravují 2x týdně nové a nové články na téma tradingu, dělí se kontinuálně se svými nejnovějšími poznatky, zkušenostmi a posuny. To vše pro Vás zde bude i nadále – s vírou toho, že počet úspěšných traderů bude nadále narůstat a trading se stane pro více a více lidí seriózní a novou profesí, se všemi benefity a možnostmi, které tato nesnadná, ale krásná profese přináší.

Děkujeme Vám tedy za přízeň, která nám pomáhá být po 10 let i nadále nejčtenějším a nejnavštěvovanějším tradingovým serverem v ČR a SR. Vaše spokojenost pro nás hodně znamená a i pro nás je dalším zdrojem inspirace a motivace k tomu, abychom v naší práci pokračovali. Milujeme trading, žijeme tradingem každý den, každou minutu našeho života – a těší nás, že je nás zde na Finančníkovi stále více, pro které je trading cestou a životním stylem.

Všem přejeme, aby rok 2015 byl plný splněných přání, dobrých obchodů, velkých tradingových posunů, štědrosti, a převážně zdraví a spokojenosti.

Krásné Vánoce a s novými články nás zde najdete opět od 12. ledna 2015,

Tým serveru Finančník.cz

A abych vás trochu "uklidnil", nebudete v tom sami: I pro mě totiž bude v tradingu rok 2015 přelomový – svým způsobem byl už ale přelomový i rok letošní. To, co Vám radím udělat pro rok 2015, jsem si sám předsevzal pro rok letošní. A s klidem mohu říci, že 110% odhodlání přineslo sice rok nesmírně náročný, neuvěřitelně frustrující, vyčerpávající, ale s posuny a výsledky jako nikdy dříve. Soustředěnost a odhodlání začíná přinášet ovoce – a v roce 2015 jsem připraven začít ho na trzích sklízet mnohem více než kdykoliv předtím.

Takže, co konkrétně vám mohu poradit udělat – a jak to vše vypadalo v mém případě? Zde máte přesný seznam.

1. Stanovte si naprosto konkrétní seznam cílů, s naprosto konkrétními termíny.

Pokud nemáte jasně stanoveno, co a do kdy chcete docílit, nikdy toho nedocílíte. Je to až takto jednoduché. Vaše cíle by pak měly být konkrétní, realistické a v rámci přijatelné časové periody.

Můj seznam pro rok 2014 (s termíny do konce roku) byl následující:

1. Vymyslet, vytvořit a uvést v provoz originální, vlastní aplikaci pro komplexní a sofistikované řízení portfolií a risk managementu.
2. Vytvořit portfolio systémů napříč velkou škálou trhů.

Každý tento krok byl sám o sobě velmi náročný a vyžadoval mnoho pozornosti, s koncem roku 2014 se ale každý z těchto kroků blíží svému "finále". Aplikace je téměř hotová a v prvních fázích beta-testování. Na aplikaci jsem velmi hrdý, protože podobná věc doposud nikde neexistuje a obsahuje řadu vlastních algoritmů, jejichž vývoj nás stál s kolegou 3 roky příprav a vývoje (plus velmi přispěl i kamarád Honza – děkuji!). S aplikací budeme schopni řídit portfolia a jejich risk management na nevídané úrovni, o jaké se nám dříve ani nesnilo. (Aplikace byla vytvořena pouze a jen pro naše účely, nebude jakkoliv veřejná a už z důvodů zachování know-how neplánuji ani podrobnější popis).

Tvorba portfolia napříč různými trhy byla další velká výzva, která je stále v procesu, je trochu pomalejší, než jsem předpokládal, ale již se nachází ve velmi pokročilé fázi. S pomocí mých vlastních chytrých kódů jedou naše 2 servery a jeden lokální stroj prakticky nonstop a počet robustních a kvalitních strategií napříč různými trhy se začíná pomalu, ale jistě rozrůstat. Cílem je pak vytvořit ne pouze jedno, ale celou škálu portfolií. A ty nadále řídit skrze naší aplikaci. Portfolio je základ – i pokud bychom neměli naši řídící aplikaci, potřeboval bych alespoň kvalitní portfolio napříč mnoha trhy. Takto jsem rád, že budeme mít obojí.

2. Připravte se na nekonečnou frustraci a uzpůsobte si pro ni okolnosti.

Budu k vám upřímný – cesta k velkým věcem a úspěchům je náročná, trnitá a plná frustrace. Nejsem ani schopen slovy popsat, do kolika slepých uliček jsme se letos s kolegou dostali a kolik jsme si toho "užili".

Se samotnou řídící aplikaci jsme si prošli značné kolečko vývoje od jednoduchosti k totální složitosti a zpět k jednoduchosti (ale tentokrát již "rafinované" jednoduchosti). Snad každý týden jsme zažívali pocity, že nevíme, jak dál, že nevíme, jak vše stihneme do konce roku. Vše se násobilo ještě s tím, že o naše know-how projevil zájem kamarád, který vlastní hedge fond v Singapuru a se kterým jsme se pro začátek roku 2015 domluvili na prezentaci, pro možnost správy části jeho financí s pomocí našeho know-how. Toto vše přineslo ještě větší tlak a nutnost dodržet časové termíny.

Nezřídka jsme tak zažívali pocity, že všechny naše ambiciózní algoritmy a jejich kombinaci nemůžeme dát snad nikdy dohromady, že jsme si vzali příliš velké sousto, a že vyřešení každého problému přináší 10 problémů nových. Neúspěch ale nebyla možnost – trpělivě jsme pokračovali skrze každý tento nelehký okamžik, abychom se dopracovali k potřebnému výsledku.

S tvorbou systémů to bylo velmi podobné. Doposud jsem měl zkušenosti s tvorbou systémů především na indexových trzích, kde dokáži dát dohromady systém velmi rychle. Jakmile si ale začnete zažívat, co je to například tvořit systémy pro Bondy, které jsou mnohem náročnější, užijete si opravdu týdny a týdny frustrace, při kterých vám zbývá jedině hledat v sobě nové a nové zdroje trpělivosti, jinak sklouznete ke "zkratkám" a začnete vytvářet přeoptimalizované a nerobustní systémy jen proto, abyste s tím byli rychle hotovi.

Osobně doposud nechápu, jak se nám většinou té nekonečné frustrace podařilo projít. Zpětně mě ale napadá pár věcí, které velmi pomohly a které doporučím i vám:

1. Zaměřte se krom vašeho projektu ve vašem životě ještě na něco jiného. Já i můj kolega jsme se zaměřili na sport. Cvičíme, běháme – protože zkrátka a dobře potřebujeme mít místo, kde "vybít" celou tu frustraci. Navíc nás oba fitness baví – nemáme žádné velké ambice, ale je to součást našeho života, protože jinak bychom snad ani nedokázali na našich cílech pracovat.

2. Dopřávejte si v pauzách kvalitní čas oddychu. To je nesmírně důležité. My se ženou jezdili na různé výlety, chodili na koncerty a jiné akce s přáteli – člověk potřebuje relaxovat, aby byl schopen procházet frustrací. Také si dávám pauzy, kdy si čtu nějakou literaturu nesouvisející s tradingem – další příjemná forma oddychu.

3. Měňte často prostředí a rutiny. Toto je velmi zajímavá věc – ale mohu potvrdit, že mnoho náročných dílčích úkolů se nejlépe vyřešilo při změnách rutiny a prostředí. Uprostřed léta jsme například vzali auto a vyrazili do sousedního Portugalska (momentálně žijeme ve Španělsku) nebo do vedlejší Sevilly. Pár dnů v novém prostředí a problémy se řešily mnohem rychleji. Ale není ani třeba jezdit daleko. Už jen změny rutin velmi pomáhaly. Občas jsem jen šel pracovat do jiné kavárny, než jsem zvyklý, nebo si zajel s notebookem na nějaké místo, kde jsem nikdy dříve nebyl – a nápady v novém prostředí přicházely snáze.

4. Mějte neustále na očích "vyšší celek". Při podobných projektech je nesmírně snadné zabřednout do nepodstatných detailů a stát se "hnidopichem" tam, kde to ani nedává smysl. Detaily jsou důležité, ale pouze pokud jsme schopni je vidět v harmonii s vyšším celkem. Osobně jsem si rozkreslil fungování celé naší řídící aplikace, rozkreslil jsem si představy o portfoliu a vše toto mám nalepené na zdi v pracovně – pohled na celek mně totiž vždy dá představu, zda se náhodou právě nehrabu v nějakém nepodstatném detailu, který má na celek jen minimální dopad.

5. Mějte neustále na očích motivaci a věřte si. Já přesně vím, proč projekt dělám a čeho chci docílit z pohledu motivace. Navíc si absolutně věřím. Nevidím v sobě jediný důvod, proč bych nemohl s úspěchem pracovat na tom, co jsem si předsevzal. Nevidím jediný důvod, proč by cesta měla být pro mě neúspěšná (byť je frustrující). Na cíl hledím s pokorou, ale důvěrou v to, že mám v sobě vše potřebné k tomu, abych udržel směr až do potřebného konce. A pokud někde nějaká dovednost ještě chybí, cestou se jí zajisté naučím. Navíc mě baví samotná cesta. Už samotný proces je vzrušující a uspokojující (i přes nekonečnou frustraci).

6. Obklopte se lidmi, kteří vás motivuji a inspirují. Můj svět je plný takových lidí. Cítím kolem sebe většinou podporu, motivaci a inspiraci. Pravda, musel jsem se přestěhovat z ČR, abych si to trochu usnadnil, ale i tak platí, že zkrátka a dobře lidi, co nás stahují dolů, musíme odstřihnout a vypustit ze svého života. Současně se musíme sami snažit být pro ostatní inspirací a motivací, abychom přitahovali podobně smýšlející lidi.

7. Nezabývejte se zbytečnostmi a blbostmi. Mějte před sebou jen "vyšší cíl". Jestli něco shledávám za abnormálně vyčerpávající, je to tlachání o ničem. Tlachání o politice je zbytečnost a ztráta času. Že máme vládu jakou máme, prezidenta, jakého máme, nebo cokoliv kolem – za to já nemůžu a je mně to svým způsobem v mnoha ohledech i jedno. Už z principu mám před sebou "vyšší cíle", než sledovat podobné věci, zapojovat se do debat a tlachání o ničem, řešit s lidmi jejich pro mě zcela nepodstatné a malicherné problémy nebo poslouchat řeči o tom, jak je někde draho a nejsou peníze. Já před sebou vidím vždy a jen můj vyšší cíl, svou vlastní vizi způsobu žití. Na tyto vize se soustředím, naplňuji je a realizuji je (a u toho se těším ze samotného procesu, snažím se věci dělat s pokorou a zajímám se průběžně i o duchovní rozměr věcí a činů). Netrávím čas věcmi, které jsou pro mě nepodstatné, jsou to pro mě blbosti, a nenechám se do podobných nesmyslů stáhnout a vysávat jenom proto, že někdo stejné věci vidí jako podstatné a důležité. Je na každém, čím tráví čas a kam zaměřuje energii – problémy a pohledy na svět druhých respektuji, ale pokud nejsou v souladu s mým vlastním viděním, naprosto se do nich odmítám nechat zatahovat. Osobně vše činím zásadně v rámci svých vizí a cílů a zbytkem se odmítám nechávat rozptylovat.

Závěr

Trading není magie, úspěch také není magie. Magie je pouze ve schopnosti permanentně překonávat sebe sama a permanentně se oprošťovat od dogmat společnosti, pokud neslouží našim vlastním cílům, záměrům a přesvědčením. Soustředěnost na určitý cíl bude vždy přinášet frustraci, ale také postupem času své výsledky a ovoce. Takové výsledky a ovoce mohou přinést nové kvality do života, nový životní styl, naplnění snů a vizí, vlastní hluboké uspokojení, pocity štěstí, životní cestu a směr, život lépe strávený, než chodit na 8–12 hodin denně pracovat pro někoho a být otrokem peněz a životního stylu diktovaným dogmaty společnosti. Volnost a svoboda nejsou fikcí, ale nic není zadarmo a vše už z principu přináší v začátcích odpor, který musí být překonáván. Zkratky neexistují, ale úspěch ano – je reálný, skutečný, hmatatelný a dosažitelný.

Dobrá zpráva je, že každý jsme člověk, který se narodil a jednou zemře. Každý jsme tedy stejný člověk z masa a kostí, se stejnými základními touhami a pocity. Každý se tedy na tuto cestu můžeme vydat, každý se můžeme opakovaně překonávat, každý můžeme a dokážeme hledat nové možnosti, nové obzory, přinášet do svého života nové (a lepší) věci, lidi i okolnosti.

Pokud to tak sami chcete, tak pak si zkrátka jen v hlavě nastavte, že přesně o tomhle bude pro vás rok 2015. Z celého srdce vám přeji hodně štěstí a úspěchů.

Dnešní článek připravil pro Finančníka Peter, který v diskuzi vystupuje pod nickem Pepe2000. Peter se v trhu věnuje zejména intradennímu obchodování FIMS a mimo trhy je velkým fandou do všeho, co se týká zbraní. A jelikož lze v jeho článku nalézt řadu pravd, které je dobré si u obchodování připomínat, rádi jej na Finančníkovi publikujeme.

Pri mojej ceste vývojom tradera neustále rozmýšľam o tradingu, a preto mi napadá množstvo paralel s činnosťami z rôznych iných oblastí života. Veľmi prekvapivo som zistil, že zdanlivo absolútne nesúvisiaca profesia – armádny sniper (ostreľovač) – má s profitabilným traderom spoločného naozaj veľmi veľa. Poďme sa spoločne pozrieť na niektoré spoločné črty oboch týchto, pre mnohých, atraktívnych zamestnaní.

Výcvik

Sniper predstavuje elitu – to najlepšie z najlepšieho. Výcvik snipera je extrémne náročný, zdĺhavý a drahý. Stovky hodín samoštúdia, prednášky, náročné fyzické testy, desiatky tisícov vystrieľaných nábojov. Aby armáda neinvestovala peniaze na výcvik zbytočne, nechá všetkých uchádzačov absolvovať testy. Tieto oddelia snílkov s nedostatočnou motiváciou, od tých ktorí sú naozaj ochotní obetovať všetko aby sa im splnil ich sen – stať sa sniperom. Veľa ľudí sa pokúsi splniť náročné podmienky a úspešne prekonať všetky nástrahy vyraďovacích testov, počas ktorých si uchádzači siahnu na dno svojich fyzických ale aj psychických síl. Podarí sa to iba zlomku z nich.

Sniper musí okrem presnej streľby zvládnuť neuveriteľné množstvo činností – techniky zlaňovania, topografie, boj na krátku vzdialenosť, rôzne techniky zoskoku padákom, presnú streľbu na rôzne vzdialenosti z rôznych zbraní, balistiku, základné znalosti medicíny a zdravovedy, navigáciu, beh, pešie presuny a mnoho iných. Samotná streľba predstavuje menej ako 15 % z vykonávanej činnosti.

Kvôli vysokému objemu informácií, ktoré musí sniper spracovávať, jeho výcvik nikdy neskončí. Neustále sa zdokonaľuje, aby udržal krok s novými trendami. Na to aby sa jeho presnosť zásahov neznížila, potrebuje sniper neustály tréning. Dobre si uvedomuje, že v skutočnom nasadení mu jeho nepriateľ nič nedaruje, a preto trénuje tvrdo a intenzívne. Dva alebo tri tréningy po jednej hodine týždenne mu na udržanie jeho schopností určite nestačia, preto trénuje každý deň. Každý deň vystrieľa niekoľko desiatok až stoviek nábojov a neustále precvičuje naučené postupy.

S výcvikom tradera je to rovnaké ako s výcvikom snipera. Je extrémne náročný, zdĺhavý a drahý. Stovky hodín samoštúdia, analyzovanie grafov, prednášky, tisícky hodín strávených pri grafoch. Trader predstavuje vo finančnom svete rovnakú elitu ako sniper v armáde. Preto sa veľa ľudí pokúsi prekonať všetky prekážky ktoré im stoja v ceste za ich cieľom – stať sa profitabilným traderom. Podobne ako u snipera aj profitabilným traderom sa stane nakoniec iba zlomok z uchádzačov. A tí si pri svojich „ vyraďovacích testoch“, ktoré im denodenne pripravujú trhy siahnu na dno svojich psychických, niekedy aj fyzických a finančných síl.

Rovanko ako sniper, musí aj trader zvládnuť množstvo rozličných, s tradingom súvisiacich zručností – výber vhodného hardware a software, vhodnej obchodnej platformy, brokera, ďalej aspoň základné makroekonomické ukazovatele a fundamenty, rôzne druhy indikátorov a prácu s nimi, analýzu trhov na rôznych timeframe, vplyv zmeny dopytu a ponuky na trhovej aukcii na pohyb trhov, money management, trade management, časovanie vstupov, navyšovanie kontraktov, obchodný plán a mnoho iných. To predstavuje hlavne pre začínajúcich traderov kvantum informácií ktoré musia spracovať a zanalyzovať. Časť uchádzačov skončí už v tomto bode, pretože nie je schopná všetky tieto poznatky absorbovať alebo jednoducho po určitom čase stratia motiváciu v nekonečnom štúdiu pokračovať. Tí, ktorí si z tohto chaosu vytvoria poriadok, usporiadajú ho do logického celku a vytvoria obchodný plán majú za sebou iba prvý krok na dlhej a náročnej ceste k cieľu stať sa profitabilným traderom.

Väčšina ľudí, ktorí s tradingom začína si myslí že im na začiatku stačí nastaviť niekoľko premenných, nájsť tajný indikátor alebo postup ktorý im potom umožní profitovať na trhoch, tak že následne budú už iba sedieť a počítať profity. Opak je pravdou. Podobne ako u snipera, ani u tradera výcvik nikdy nekončí a samotné klikanie do grafu predstavuje iba zlomok práce tradera. Aj trader sa musí neustále zdokonaľovať, neustále obchodovať (či už na SIM alebo LIVE účte), aby nevyšiel z cviku. Svoje výsledky musí neustále analyzovať aby odhalil chyby pri vstupoch alebo pri riadení obchodov. Musí sledovať zmeny volatility na trhu, najnovšie trendy v obchodovaní, musí sledovať makroekonomickú situáciu, neustále hľadať nové možnosti efektívnejšieho riadenia risku, zvyšovať svoj edge na trhu, neustále sa prispôsobovať zmenám na trhoch. Iba tak dokáže udržať krok s protivníkom (ostatní traderi) a nevypadnúť z hry.

Príprava

Jednou z najdôležitejších činností snipera pri jeho nasadení je príprava. Ak má sniper pred nasadením dostatok času, urobí v oblasti svojho nasadenia prieskum. Vytipuje vhodné miesta, odkiaľ má dobrý výhľad na predpokladané miesto výskytu cieľa, tak aby zároveň ponúkalo dostatočné maskovanie. Pri výbere miesta sa vyhýba zrejmým miestam, kde nepriateľ bude očakávať jeho pozíciu – jediná veža v okolí, jediný krík na poli apod. Na tieto miesta bude nepriateľ zameriavať svoju pozornosť automaticky.

Z vybratého miesta zmeria vzdialenosti k orientačným bodom. Zistí, že opustený dom sa od jeho pozície nachádza vo vzdialenosti 400 metrov, elektrický stĺp vo vzdialenosti 600 metrov a okraj lesa 1000 metrov. Ak sa cieľ zjaví pri niektorom z týchto objektov, nemusí už merať vzdialenosť a vie ako nastaviť puškohľad, tak aby správne kompenzoval prepad strely.

Dopredu si pripraví ústupové cesty a alternatívne pozície. Spočíta koľko času potrebuje na presun k bodom úniku, a preto v prípade ohrozenia bude presne vedieť ako a kedy opustiť pozíciu. Celý plán je pripravený dopredu, tak že pri nasadení exekuuje niektorú z jeho alternatív. Jednak tým ušetrí kopec času v priebehu boja a zároveň tak predchádza skratovému jednaniu v strese.

Ak trader dobieha k monitoru 5 minút pred otvorením burzy pripravuje sa o jednu z najdôležitejších častí tradingu – prípravu. Behom prípravy by trader mal vytvoriť plán obchodovania s predpokladaným priebehom alebo niekoľkými alternatívami priebehu a jeho reakciami na ne.

Trader si pripraví v trhu zaujímavé úrovne, kde je zvýšená šanca úspešného vstupu do obchodu. Môže ísť napríklad o miesta, kde je predpoklad vytvorenia silného momenta v dôsledku zmeny dopytu a ponuky. Rovnako ako u snipera je opatrný pri výbere úrovní ktoré sú priveľmi viditeľné a zrejmé pre všetkých obchodníkov. Na týchto úrovniach radi operujú rôzne algoritmy, ktoré s obľubou vyberajú stop-lossy menej skúsených obchodníkov.

Vybrané úrovne si trader zaznačí do grafu. Dopredu vie v akej vzdialenosti od jeho úrovne sa nachádza logická zóna, ktorú trh môže otestovať predtým ako sa rozbehne smerom akým predpokladal. Tým určí potrebný risk na obchod. Prvá logická úroveň do smeru jeho obchodu predstavuje miesto, kde bude vyberať svoj profit. Takto ma dopredu vypočítaný hypotetický RRR a na základe neho sa rozhodne či sa mu do obchodu oplatí vstupovať, alebo nie.

Ak sa trh k jeho úrovni priblíži, čaká trader už iba na potvrdenie o tom, či na danej úrovni prebehne očakávaná aukcia, a stláča spúšť.

Trpezlivosť

Jednou z najdôležitejších vlastností snipera je trpezlivosť. Sniper nie je ako guľometčík, ktorý operuje podporený svojím týmom a s veľkou zásobou streliva strieľa po všetkom, čo sa pohne. Sniper vie, že si môže dovoliť vystreliť iba raz, maximálne dvakrát a následne bude musieť zmeniť svoju pozíciu ak sa bude chcieť vyhnúť svojej lokalizácii a prenasledovaniu nepriateľom. Pri svojom nasadení čaká sniper aj niekoľko dní bez pohybu v pozícii, odkiaľ sleduje svojho nepriateľa a čaká na tú najvhodnejšiu príležitosť. Tá nastane ak sniper identifikuje vojensky vysoko hodnotný cieľ a zároveň je pravdepodobnosť jeho zásahu veľmi vysoká.

Nevystrelí preto na obyčajného vojaka ani na desiatnika, aj keď vie, že by ich s veľkou pravdepodobnosťou trafil. Nevystrelí ani keď pri pozorovaní na krátky okamih zbadá nepriateľského plukovníka, rýchlo prechádzajúceho pomedzi vojakov. Výstrel by mu mohol vyjsť, ale riziko toho, že minie a prezradí svoju pozíciu, je príliš vysoké.

Ideálna situácia nastane keď si jediný skúsený letecký mechanik na nepriateľskej základni sadne pred kasárne, aby si zapálil cigaretu. Sniper vie, že cieľ bude statický a jeho zásah je vysoko pravdepodobný. Zároveň vie, že nepriateľ nemá na základni ďalšieho mechanika, ktorý je schopný udržiavať bojovú letku vrtuľníkov v pohotovosti a jeho likvidáciou zastaví útoky na pozície svojich spolubojovníkov na niekoľko dní, možno týždňov. Hodnota oslabenia bojaschopnosti protivníka vysoko prevyšuje riziko jeho prezradenia po výstrele. Sniper pomaly odloží pozorovací ďalekohľad a opatrne berie do rúk pušku...

Trpezlivosť je tiež jednou z najdôležitejších vlastností tradera. Ani on si nemôže dovoliť vstupovať do trhu pri každej malej korekcii, pri každom náznaku pohybu ako guľometčík. Počet vstupov tradera je tiež obmedzený – jednak striktnými pravidlami risk managementu, ktorý mu určí maximálnu možnú stratu za deň, a jednak výškou vlastnej emocionálnej rezervy. Pri rýchlych vstupoch do trhu do nejasných situácií bude strata na traderovom účte rýchlo narastať. Oveľa dôležitejšia je ale samotná emocionálna rezerva – po niekoľkých obchodoch, hoc boli ukončené aj v zisku klesá traderová schopnosť riadiť obchod podľa pravidiel obchodného plánu a trader obchoduje čím ďalej tým viac emočne. Sledovanie pozície a jej riadenie na live účte je psychicky vyčerpávajúce. Je to tak preto, lebo samotný trh je nastavený tak aby nás psychicky nahlodával. Ak sa trh po vstupe rozbehne do nášho smeru pár tickov, začneme sa tešiť, ak následne klesne hoc iba pár tickov pod našu pozíciu, cítime sa skľúčene a chceme z pozície vystúpiť, aby sme sa vyhli väčšej strate. Ak vystúpime v oblasti BE, tak následne sledujeme ako sa trh 5 sekúnd po našom výstupe vybral do smeru nášho obchodu. Toto všetko pôsobí hlavne na začínajúcich traderov značne vyčerpávajúco.

Dobrý trader preto čaká iba na tie najideálnejšie situácie pre vstup, kde je pravdepodobnosť pohybu trhu do ich smeru vyššia a kde je potenciál obchodu vyšší ako ich riziko. Dobrého tradera preto nevzruší veľký pohyb v trhu do ktorého nenaskočil, dobre vie, že príležitostí pre vstup bude mať ešte viacero.

O ideálnej situácii pre vstup vie profitabilný trader 5 min predtým, ako sa v trhu vykreslí, lebo ju tam očakáva. Trpezlivo čaká kým do skladačky jeho vstupnej situácie nezapadne aj posledný diel. Dopredu vie, na akej cenovej úrovni bude do obchodu vstupovať, tak aby bol jeho Risk-Reward-Ratio pozitívny. Ak nebude na danej úrovni vyplnený jeho limitný príkaz, tak ho zruší a trpezlivo čaká na ďalšiu vhodnú príležitosť. Vie, že ďalšia príležitosť príde, a vie že on bude opäť pripravený...

Tri piliere úspechu

Presnosť streľby snipera je ovplyvnená troma rovnako dôležitými faktormi – zbraňovým systémom (puška a optika), strelivom a samotným strelcom. Každý z týchto troch komponentov je rovnako dôležitý. Zoberte modernú ostreľovačskú pušku s plávajúcou hlavňou, vynikajúcim puškohľadom, na mieru prebíjaný náboj a ak ich dáte do rúk neskúsenému strelcovi nebude s nimi schopný trafiť ani dvere od stodoly. Iba dobrý strelec bude schopný využiť potenciál kvalitnej zbrane a streliva. Ak je sniper nútený miesto vlastných prebíjaných nábojov použiť nekvalitné strelivo, musí rátať s väčším rozptylom zásahov. A každému je tiež jasné, že s nevhodnou puškou s hrdzavou hlavňou budú sniperové zásahy veľmi nepresné.

3 piliere tradera o ktoré sa opiera pri úspešnom obchodovaní sú – money management, trade management a trader samotný. Ak má trader nezvládnutý čo i len jeden z týchto pilierov, celý jeho trading sa skôr alebo neskôr zosype.

Money management je úplný základ celého obchodovania a bez toho aby mal trader úplne jasne stanovené parametre money managementu, by nemal s live obchodovaním začínať. Je to akoby sa sniper vybral na misiu bez munície. Bez money managementu trader nevie, koľko si môže dovoliť riskovať v jeden deň, aký veľký je jeho základný stop loss, nevie, na aké profity má cieliť, aby dosahoval plánované zisky, nevie, akú úspešnosť môže od svojho systému očakávať, nevie, aký draw-down je pre jeho systém normálny a aký je už signálom, že niečo nie je v poriadku, a preto treba zastaviť obchodovanie. Bez money managementu trader nevie, kedy ma svoje pozície navyšovať, a koniec koncov ani nevie, aký počiatočný kapitál na obchodovanie potrebuje.

Trade management je traderová puška. Definuje presné pravidlá kedy a ako trader vstupuje do obchodu, aký stop-loss použije v ktorej situácii, ako bude riadiť pozíciu v strate a kedy bude vyberať profity. Podobne ako sa sniper neustále stará o svoju zbraň, musí sa aj trader neustále zaoberať trade managementom a prispôsobovať ho aktuálnej situácii na trhoch. Ak sú trhy málo volatilné, musí trader počítať s väčším stop-lossom, obchodovať iba jasné situácie a vyberať svoje profity rýchlo. Pri veľkej volatilite naopak cieli na vzdialenejšie targety, vstupy sú rýchlejšie, riadenie agresívnejšie.

Trader samotný je najdôležitejším elementom úspechu tradingu. Trader môže mať výborne zvládnutý money management a do podrobna prepracovaný trade management s jasne definovanými pravidlami, ale ak ich pri samotnom tradingu nebude dodržiavať, je mu celý systém na nič a jeho kapitál sa bude postupne zmenšovať. Toto je veľmi dobre vidieť v obchodnej skupine FIMS, ktorej som súčasťou. Niet pochýb o tom, že samotný obchodný systém, ktorý v rámci skupiny obchodujeme, je funkčný a nadeľuje pravidelné profity. Vidím to pri sledovaní live obchodov niektorých skúsenejších obchodníkov v našej skupine. Rozdiel medzi profitabilnými a stratovými obchodníkmi je iba v našich hlavách. Každý bojujeme v tradingu s vlastnými psychickými démonmi, ale všetci v konečnom dôsledku usilujeme o to, aby sme boli schopní disciplinovane dodržiavať pravidlá trade managementu a money managementu a dostali sa tak k profitabilnému tradingu.

Konzistencia

Sniper je všeobecne známi svojou schopnosťou zasahovať ciele na dlhé vzdialenosti s chirurgickou presnosťou. Čo to je ale samotná presnosť streľby? Ak niekto trafí stred terča na určitú vzdialenosť, môžeme automaticky skonštatovať, že je dobrý strelec? Čo ak bol jediný výstrel skôr dielom náhody ako streleckého umenia? Ako môžeme skutočne overiť strelcove schopnosti? Odpoveď je jednoduchá – necháme ho výstrel zopakovať. Čím viac výstrelov strelec vystrelí, tým budeme mať lepšiu predstavu o jeho schopnosti presnej streľby a zároveň vieme eliminovať vplyv náhody. Preto je vo svete presnej streľby bežnou praxou merať presnosť pomocou 5 alebo 10 ranových položiek. Následne sa zmeria vzdialenosť stredu dvoch najvzdialenejších vstrelov z tejto skupiny a ich vzdialenosť je udaná ako rozptyl na danú vzdialenosť. Táto hodnota je často meraná jednotkou MOA (z angl. minute of angle/arc – uhlová minúta), čo predstavuje vzdialenosť približne 3cm na 100m. Podmienkou pre úspešné zvládnutie previerok pre sniperov v niektorých armádach je napr. opakovaný nástrel z 5 položiek pod 0,75 MOA.

O čo sa teda snaží sniper, ak chce prejsť testom presnosti? Ak trafí terč 4x presne a následne pri streľbe pokazí posledný výstrel strhnutím spúšte, celý nástrel je zrazu väčší a sniper v previerkach prepadne. Sniper vie, že jeho zbraň a strelivo je bezchybné, a tiež vie, že ak nespraví pri samotnej streľbe žiadnu chybu, jeho dosiahnutý nástrel sa bude blížiť limitom jeho zbrane. A ako teda eliminuje chybu? Neustálym opakovaním každého detailu správnej techniky streľby. Tisíckami hodín tréningu naprogramuje svoj mozog a telo tak, že celý postup pri streľbe sa stáva podvedomím. Vždy zaujme pozíciu rovnako, vždy zaprie pažbu zbrane do rovnakého miesta v ramene, vie kde sa má dotýkať pažba jeho líca aby mal puškohľad v správnej vzdialenosti od oka, koniec posledného článku ukazováka si nájde rovnaké miesto na spúšti automaticky, pozná presne v ktorom bode spúšť spustí úderník... Vie, že ak zmení aj ten najmenší detail celého postupu, môže tým spôsobiť nepresný zásah a tým stratí konzistenciu.

Výsledkom konzistencie pri jednotlivých úkonoch streľby je konzistentná veľkosť nástrelu a teda platí, že: KONZISTENCIA JE PRESNOSŤ. Čím je sniper skúsenejší, tým konzistentnejší sa stáva. Najlepší sniperi dokážu dosahovať konzistentné výsledky aj v nevhodných poveternostných podmienkach či pri streľbe na extrémne dlhé vzdialenosti.

Presnosťou streľby pre tradera je jeho profitabilita a rovnako ako u streľby, profitabilitu netvorí jeden alebo dva obchody. Minule môj brat náhodným vstupom do trhu na mojom SIM účte vytvoril profit 200 USD. Zverili by ste mu do rúk na základe tohto jediného obchodu svôj live účet? Určite nie. O tom či je trader profitabilný, alebo nie hovorí až dlhodobá štatistika jeho obchodov. Stačí ak sa pozrieme na equity toho ktorého tradera a už na prvý pohľad nám je jasné, či je trader profitabilný a hlavne s akou konzistentnosťou sa mu darí výsledky dosahovať. Ak vidíme, že trader síce koniec roka uzatvoril v zisku ale každý druhý týždeň v roku mal stratový, znamená to, že pri svojich výsledkoch ešte nedosiahol konzistenciu. Skutočným cieľom tradera je teda konzistencia, lebo KONZISTENCIA JE PROFITABILITA.

Sám som bol prekvapený, aké konzistentné výsledky sú schopní dosahovať niektorí moji skúsenejší kolegovia, s ktorými sa delím o obchodné výsledky v rámci našej skupiny. Niektorí traderi s prehľadom generujú zisky každý týždeň a tí najlepší z nás doslova denodenne.

Ako sa trader dopracuje k takto konzistentným výsledokm? Podobne ako v príklade so sniperom – konzistentným aplikovaním všetkých pravidiel svojho obchodného plánu. Neustálym opakovaním rovnakých postupov pri vstupe do obchodu, pri jeho riadení, pri vyberaní profitov a pri dodržiavaní pravidiel money managementu si trader postupne programuje svoju hlavu a tieto postupy sa stávajú jeho podvedomím.

Začínajúci obchodníci si niekedy myslia, že diskréčny prístup v tradingu znamená, že obchody exekuujú a riadia na základe pocitov. To nikdy nemôže viesť k žiadnej konzistencii a ani to nemôže dlhodobo fungovať. Diskréčne obchodovanie znamená, že nejaký systém neobchodujeme mechanicky, ale o exekúcii alebo riadení rozhodujeme podľa vlastného uváženia na základe viacerých premenných. Rozhodovanie ale musí byť vždy rovnaké. Dobrým testom toho, či je naše rozhodovanie rovnaké, je zobchodovať v replayi náhodne zvolený deň v dostatočnej minulosti (tak aby sme si jeho priebeh nepamätali), ktorý sme obchodovali naživo. V replayi by sme mali urobiť rovnaké obchody, aké sme robili počas živého obchodovania. Ak sa vstupy líšia, naše obchodovanie nie je konzistentné.

V našej skupine traderov, kde si medzi sebou vymieňame realizované obchody, je to badať najlepšie. Tí z nás, ktorých equity konzistentne stúpa, majú vlastný štýl obchodovania systému FIMS a patern ich obchodovania je jasne viditeľný pri každom vstupe. Niekto obchoduje agresívnejšie s rýchlym riadením, niekto čaká na tie najkrajšie situácie s vysokou úspešnosťou vstupov, niekto sa viac spolieha na price action, niekto iný sleduje najmä orderflow. Všetci, ktorí sú úspešní, ale vstupujú do svojich obchodov rovnako a konzistentné nie sú iba ich vstupy a riadenie, ale aj výsledky.

Nikdy sa nevzdávaj!

V prípade, že je činnosť snipera odhalená protivníkom, veľmi dobre si uvedomuje, že jeho jedinou nádejou je nenechať sa chytiť. Napriek medzinárodným dohovorom o právach vojnových zajatcov je v prípade zajatia sniperova šanca na prežitie prakticky nulová. Je dobre zdokumentovanou praxou, že protivník frustrovaný predošlou činnosťou snipera pristúpi k jeho likvidácii.

Preto sa sniper nikdy nevzdáva – táto možnosť pre neho neexistuje. Pri prenasledovaní snipera využije protivník všetky dostupné prostriedky a možnosti. Niekedy je sniper nútený ukrývať sa a utekať aj niekoľko dní. Bez jedla a vody, často podchladený, bez dostatočného odpočinku je nútený sám čeliť presile protivníka a peši prejsť desiatky kilometrov aby sa dostal do bezpečia. Takýto nadľudský výkon vyžaduje pevnú vôľu, odhodlanie a silnú psychickú odolnosť.

Kariéra tradera je o neustálych pádoch a vstávaniach. Máloktoré povolanie dokáže človeka psychicky vyčerpať tak ako trading. Priebeh kariéry väčšiny traderov je rovnaký – desiatky hodín strávených štúdiom, tisícky hodín backtestovania a tradingu na demo účte, následný prechod na live a... vymazanie celého alebo aspoň podstatnej časti účtu. Frustrácia a sklamanie, zmena obchodného systému, úprava plánu a opätovný prechod na live obchodovanie... iba aby trader vymazal opäť ďalšiu čiastku z obchodného účtu. A tento kolobeh si niektorí z nás zopakujú aj niekoľkokrát.

Vstať zo zeme, zozbierať posledné zbytky síl a pokračovať ďalej neraz vyžaduje obrovskú psychickú odolnosť. Odmenou pre tých, ktorí to dokážu, je zväčša nielen úspech v tradingu, ale aj schopnosť ľahšie prekonávať rôzne nástrahy a útrapy bežného života.

Narozdiel od snipera má trader na výber, a ak sa vzdá, jeho život nie je ohrozený. Môže si jednoducho povedať, že trading nie je pre neho a môže sa pokojne venovať profesii, ktorá mu vyhovuje viac. A to je úplne v poriadku – existuje množstvo iných atraktívnych povolaní (napr. sniper ), ktoré môžu niekomu poskytovať väčšie uspokojenie ako trading.

Pre tých z nás, pre ktorých je trading zábavou a životným štýlom, pre tých, ktorí sa už v sobotu nevedia dočkať pondelkového gongu na burze, pre tých ktorí si život bez tradingu nevedia predstaviť, pre tých je to rovnaké ako pre snipera: iná možnosť jednoducho neexistuje, a aj keď na svojej neistej ceste kariérou tradera budú musieť čeliť ešte rôznym výzvam, prekážkam a nezdarom, už teraz vedia že sa nikdy nevzdajú a dôjdu až do cieľa.

Autor článku: Peter / Pepe2000

Na úvod musím podotknout, že jsem člověk, který žije a dýchá tradingem. O tradingu přemýšlím celé dny i noci, každý den se snažím v něčem zlepšovat. Trading je můj byznys, ale neskrývám pro svou práci i značnou vášeň. Součástí mého života s tradingem je i kontinuální snaha o maximum sebereflexe a uvědomování si nejenom tradingových úskalí a chyb, ale také uvědomování si svých činů, kroků, myšlení, silných a slabých stánek. Mé bilancování je tedy do značné míry více psychologické než technické – protože právě od stavu mysli se odvíjí vše další, včetně technické části tradingu.

Koncepční myšlení

Letošní rok jsem si více než kdy jindy uvědomil, jak důležité být schopen myslet koncepčně – a v rámci celku. Vidět dopředu celek, mít vizi a dokázat vizi naplnit, je základem k tomu, abyste mohli dělat trading "ve velkém".

Mám to štěstí, že koncepční myšlení je má silná stránka. Dokáži si vždy v hlavě přesně vytvořit představu, jak by měl vypadat celek, jak by měl fungovat, co by měl dělat – a pak teprve se vrhnu na exekuční část. Permanentně disponuji mnoha novými nápady, ale zároveň i selektivností, abych věděl, co je podstatné pro celek a co bude s pravděpodobností jen ztráta času.

Letošní rok jsem musel zapojit své koncepční myšlení více než kdykoliv dříve. Po dvou letech testování, výzkumů a experimentování jsme se s kolegou pustili do realizace velmi náročné aplikace pro efektivní a v mnoha ohledech novátorského řízení portfolia a rizika. Vytvořili jsme aplikaci, která dokáže snižovat expozici systémů, které začínají selhávat, a naopak zvyšovat expozici systémů, které se právě nacházejí ve své nejlepší fázi. Aplikaci, která dokáže každou vteřinu vyhodnocovat a upravovat riziko celého portfolia, která dokáže systémy v portfoliu dle potřeby automaticky zapínat a vypínat apod. (Pozn.: raději už nyní avizuji, že se nejedná a nikdy nebude jednat o žádnou komerční aplikaci, vyvíjíme ji s cílem správy většího množství peněz v rámci uzavřené skupiny investorů). Tento úkol vyžadoval opravdu značné koncepční myšlení, představivost a schopnost vidět dopředu celek, který ještě ani nezačal vznikat – a mohu říci, že jsem si zažil mnoho probdělých nocí a dnů, kdy jsem myslel, že mně praskne hlava.

Během této zkušenosti jsem si ale více a více uvědomoval, jak důležité je v tradingu vnímat celek: Jeden obchod nic neznamená. Jeden systém nic neznamená (ten může časem selhat). Na čem opravdu záleží, je celek. Jak chytře a inteligentně vše poskládáme dohromady. Systémy, testování jejich robustnosti, portfolio, risk management, money management, portfolio management a position sizing. Pokud se správně poskládají dohromady tyto komponenty, můžete začít výrazně zvyšovat příjmy a snižovat drawdowny, i když jednotlivé systémy v portfoliu vypadají tak, že byste je snad ani nechtěli nasadit do živého obchodování.

Na druhou stranu ale musím ocenit i to, že kolega, který se mnou aplikaci vyvíjí, má naopak velký cit pro detail. Tato kombinace je pro velké a ambiciózní projekty zjevně nezbytná – koncepční myšlení se schopností vidět celek ještě dříve, než se začne cokoliv realizovat, a zároveň cit pro detail, který se postará o bezchybnou exekuci onoho celku.

Ego, pokora a zjednodušování

Jestli je něco opravdu velkým nepřítelem tradera, pak je to příliš velké ego, které je počátkem záhuby.

Letošní rok jsem si tuto skutečnost potvrdil dvakrát. Nejprve na začátku roku, kdy jsem po velmi slušném roce 2013 došel k závěru, že už vše znám a umím, a mohu tudíž pořádně navýšit své pozice. Nejenom, že jsem si naložil příliš mnoho systémů, ale navíc jsem si je naložil většinou do stejné kategorie trhů, bez širšího řízení rizika (na naší aplikaci se na začátku roku teprve začalo pracovat). Záhy jsem dostal slušné lekce, protože únor a březen byly pro indexy nemalou výzvou – a já se tak opět mohl přesvědčit, že je to trh, kdo má vždy pravdu, ne naše ego. Teprve podobné lekce učí člověka skutečné pokoře.

Druhá zkušenost proběhla někdy během prázdnin, kdy jsem neuvážlivým a egoistickým přístupem zdržel celý náš projekt na řídící aplikaci o celé dva měsíce. V té době jsem opět došel k mylnému a egoistickému názoru, že nemohu dělat věci jednoduše, protože mám převratné a geniální myšlenky a nápady (a jsem tudíž "větší" než trh). Ony komplexní nápady se ale ukázaly na hranici technických možností současných obchodních platforem a výsledkem byla jen frustrace, kdy 90 % času neustále něco nefungovalo, padalo, dělalo, co nemá apod. Aby toho nebylo málo, o pár týdnů později jsem se dostal do kontaktu s velmi úspěšným traderem, který dosáhnul fenomenálních výsledků pravým opakem – absolutní jednoduchostí.

Tyto zkušenosti mě stály mnoho přemýšlení (a sebereflexe), kdy jsem se musel upřímně zeptat: Stavím "geniální" systémy proto, abych vydělával peníze, nebo něco dokazoval sám sobě (třeba to, jaký jsem "génius")? Za dva měsíce nekonečného technického trápení jsem mohl postavit 3–4 velmi jednoduché, ale také značně robustní systémy, a pomalu je připravovat do živého obchodování, což by byl rozhodně lepší výsledek, než 2 měsíce frustrace a boje s technikou.

Uvědomil jsem si tedy opět, jak zrádné může být ego a jak dokáže odpoutávat od toho podstatného každou vteřinu, kdy byť jen trochu nejsme ve střehu a nepřemýšlíme o tom, proč věci děláme, jak děláme. Samozřejmě jsem tyto ambiciózní, komplexní systémy v téměř dokončené fázi opustil (a jednalo se skutečně o velmi komplexní věci, jako například komplexní automatická intermarket analýza mezi libovolným množstvím trhů a timeframů apod.) a vrátil se k jednoduchosti a maximální soustředěnosti na dokončení naší řídící aplikace. Nejsem v tomto byznyse, abych si něco dokazoval – jsem v tomto byznyse, abych stabilně vydělával nadprůměrné peníze a mohl díky nim trávit polovinu roku kdekoliv na světě, létat první třídou, jíst denně čerstvé sushi a užívat si v krásných exotických resortech.

Portfolio

Nejstabilnější cesta k (velkým) příjmům je dle mého názoru a závěru skrze dobře a inteligentně diverzifikované portfolio a jeho inteligentní řízení. Ne složité, ale promyšlené a inteligentní. Většina mé práce letošního roku byla po technické stránce na zvládnutí rizika a portfoliu. Dnes a denně běží mé chytré kódy – s jediným cílem, najít robustní systémy napříč co nejvíce trhy, komoditními odvětvími a timeframy. Když jde o diversifikaci, nikde není strop. A čím větší balík peněz budu v brzké době skrze investici několika lidí obchodovat, tím více systémů chci mít neustále k dispozici. Momentálně mám navíc velmi příjemně nastavené workflow – výrobě systémů potřebuji věnovat kolem 30 minut ráno a 30 minut večer, po zbytek času běží mé chytré kódy nebo probíhají do značné míry automatizované testy robustnosti. Mým cílem je stabilně produkovat 1–2 robustní systémy měsíčně. Díky správně a inteligentně nastavenému workflow jsem toto schopen dělat i na cestách (už velmi brzy mě opět čeká čtvrt roku v milované východní Asii).

Portfolio je skvělá ochrana. Systémy mohou mít svá špatná období, indexy mohou mít svá špatná období, ale kvalitní portfolio umí spoustu toho špatného "vstřebat" a ulehčit nám v mnoha ohledech traderský život.

Ochrana kapitálu, perfektní zvládnutí rizika

Většina začínajících traderů přemýšlí o tom, jak si zítra koupí nový dům. Začátečníci plánují svůj trading z pohledu profitu, profesionálové z pohledu rizika.

Tento rok jsem se stal více než kdykoliv dříve postiženým řízením rizika. Ochrana kapitálu je to jediné, o co tu běží – pokud risk management, trade management, portfolio management a position sizing budou správně natavené, profity už se o sebe postarají samy.

Velmi mě těší, že jsem letošní rok v tomto ohledu poznal mnoho nového (také díky lidem, kteří mně v mnoha ohledech nakopli do několika nových směrů a nápadů, jako například J.J. a Honza – díky!) a řadu poznatků mohl rovnou aplikovat do naší řídící aplikace. Čím déle jsem v tradingu, tím více chci být především nezlomným "obráncem" kapitálu. Z prostého důvodu – abych tu byl s tradingem ještě za mnoho let.

Peníze jsou relativní

A zcela na závěr – stále si více a více uvědomuji, jak jsou peníze relativní.

Je 1 milion korun hodně, nebo málo? Co myslíte vy?

Odpověď zní – ani jedno ani druhé. Je to zkrátka a dobře 1 milion korun, za který se dají koupit věci, které si někdo druhý hodnotí na 1 milion korun.

Koncept "hodně vs. málo" je v souvislosti s penězi zásadně špatný. Nic takového jako hodně a málo, nedostatek nebo přebytek neexistuje. Jsou to jen nesmyslné hranice ve vaší hlavě (které navíc umožňují, abyste byli skvěle ovládaní a manipulovaní).

Peníze jsou naprosto relativní a každá věc má svojí hodnotu. Nepřemýšlím, jestli je to hodně, nebo málo, ale jestli na to aktuálně mám a mohu, nebo jestli se mně líbí hodnota, kterou někdo za danou cenu nabízí. A pokud mám pocit, že si aktuálně něco dovolit nemohu, popřemýšlím, co musím udělat k tomu, abych si to dovolit mohl. Neříkám, že je to drahé – říkám jen, že musím vyprodukovat trochu více peněz, abych je mohl směnit za zboží, které se mně líbí a chtěl bych ho. Vlastně i zde pracuji koncepčně: Utvořím si představu celku, jaký si přeji žít život, a následně začnu činit kroky, které mohou umožnit produkovat takové množství peněz, které by bylo ideální. Nejde mně ale zdaleka jen o samotný cíl, ale i o cestu, která mě sama o sobě velmi baví a naplňuje.

A o tom je vlastně celý trading. Peníze jsou relativní, úspěch je relativní, na čem opravdu záleží, je dělat to, co nás baví, naplňuje, umožňuje žít spokojeným životem a pomáhá rozvíjet a poznávat naši osobnost a život jako takový.

Mirku, před rokem jsme na Finančníkovi publikovali článek o Tvém vývoji coby tradera. Můžeš stručně popsat, kam se posunuly tvé výsledky v intradenním obchodování? Máš například k dispozici nějakou equity křivku pro obchodování v trzích NQ a YM, kterou bychom navázali na informace publikované před rokem?

Za poslední rok se toho stalo opravdu hodně. Zhruba 8 měsíců jsem obchodoval na trzích NQ a YM celkem výrazný objem, a to dost nešetrným způsobem. Bylo to velmi intenzivní období a utnul jsem ho s příchodem mého dalšího potomka.

Zachytil jsi mne v období obchodů s běžným objemem do deseti kontraktů. Je to nesmírně uvolňující.

Potenciální ztráty/zisky na obchod (nad 1000 USD) při 20 kontraktech jsou vyšší level. Opticky se tím dostávám do pro mne nepředstavitelného profitu. Častěji tak na řízení targetu působí emoce. Stávalo se, že jsem ho zavíral předčasně (bezdůvodně) jenom na základě zisku nad 1000 USD.
Tuhle neefektifitu jsem díky vysoké pravdě ve vstupech finančně nepocítil, ale ta “neviditelná hrozba” spočívá v tom, že si nevybuduji dostatečnou rezervu na “horší časy”.

Přirovnal bych to ke spotřebitelskému chování průměrného člověka. Pokud má peněz přebytek, chová se ekonomicky neefektivně. Naopak, pokud má nedostatek (2 kontrakty), musí se více namáhat a přemýšlet.

Obchodování 20 kontraktů na trzích NQ a YM mi odhalilo spoustu informací o tom, jak se trhy chovají a jaký na ně mám “mikro” vliv já sám. Například položením limitu ovlivním dění na hloubce trhu (Market Depth). To je zkušenost/informace, kterou se nikde nedozvíte.

Dozvěděl jsem se i něco o sobě samém. Hlavně o mém přístupu k riziku. Na tom se pak následně dá postavit velmi pevný základ pro další rozvoj.

Co se mých výsledků týče. Zde přikládám své statistiky za posledních 100 obchodů, kdy jsem v trhu pracoval s malým objemem (vesměs jen se dvěma kontrakty). Na orderflow vnímám jako zásadní možnost dobře porozumět tomu, co se v trhu aktuálně děje, a tak do velké míry limitovat risk. Což myslím následující statistiky dobře dokládají.

Nejprve equity křivka:

A zde podrobnější statistiky. V těch je vidět, že náš styl intradenního obchodování je hodně o vysoké úspěšnosti a menších obchodech, byť stále s rozumným RRR:

A nakonec pohled na přehled obchodů, ve kterých je patrné, s jak malým riskem v trhu operujeme a především, že i větší profity se skládají po menších obchodech, které samy o sobě neznamenají žádné zásadní zisky. Ovšem jen do doby, než se začnou přičítat na každodenní bázi:

Hodně obchodníků vnímá analýzu orderflow jako komplikovanou a nejsou si jisti, nakolik stojí za to věnovat orderflow pozornost. Jak Ty se na toto díváš – dokázal bys dnes profitabilně obchodovat bez sledování orderflow?

Můj přístup dnes stojí z 90 % na čtení toku objednávek – orderflow či tape readingu. V tomto směru se stále posouvám dopředu. Ne ani tak v hledání nějakých nových situací, ale v definici stavů orderflow, aby byly zcela jasné. Celé to dělám za účelem vytvořit polo-automatickou strategii časově blízkou HFT.

Co se týká obchodování bez orderflow, přirovnávám to k jízdě autem. Z mercedesu do trabanta se nikomu nechce Ze správně interpretovaného orderflow se postupně z jeho prvotní funkce časování vstupu stane nástroj na definování charakteru aktuálního stavu trhu. V každý moment mám dnes díky němu názor na aktuální situaci na trhu. Zavčas identifikuje změny volatility, místa umělé expanze ceny, odhalí správnou reakci v připravené oblasti a ukazuje kdo/co stojí za průrazy ceny – může rozlišit vznik trendu již v úvodní fázi. To všechno má dopad i na řízení pozice po vstupu.

Ovlivněn zkušenostmi a informacemi si situaci obchodování bez orderflow ani představit nechci. Tím neříkám, že bych nebyl schopen se profitabilně adaptovat na obchodování bez orderflow. Dnes už vím, na co se při sledování volume a ceny zaměřit (ale i sledování dění na volume je vlastně čtení orderflow).

Tím hlavním benefitem je schopnost obchodovat s malým průměrným SL oproti PT – s vysokým RRR. A to díky časování vstupu, který často ani neudělá protipohyb větší než 4 ticky. To si s jiným přístupem/nástrojem nějak neumím představit.

Velkým tématem každého jen lehce pokročilého obchodování je risk management. S jakými taktikami pracuješ v této oblasti. Používáš například denní max. stop-loss a případně nějaký denní target?

Dnes vnímám risk management v souvislosti se sebereflexí. Situace, kdy jsem naplnil svůj denní risk nenastala už dlouho. Včas na sobě poznám, kdy mi trh nesedí a odejdu od počítače dřív. Jako jiný případ si vzpomenu denní drawdown téměř 3000 USD s 25 kontrakty = malé přetažení denního SL. Přišla další situace, která mi byla jasná a nabídla přijatelný risk. Nakonec jsem den skončil pouze v mírné ztrátě. Proces rozhodování jsem vyhodnotil, že je bez emocí a neměl jsem tak problém pozici otevřít i pod takovým tlakem. Technicky je jedno, zda následující vstup po drawdownu přijde ještě dnes, zítra, nebo za týden. Ten problém je v emocích.

Nejlepší způsob, jak se s tím vyrovnat, je prevence – neriskovat uvedení se do určitých špatných situací.

Proto je potřeba mít nastavené meze a nějaká pravidla. Chrání to účet před “černými labutěmi”. Občas se vyskytují dny, kdy má začínající trader signály k chytání dna, až to vyústí v nějaký “blackout” (taky jsem začínal). Ze zkušeností traderů se kterými komunikuji, se často stává, že za jeden den vrátí trhu, co vydělali za celý týden. Uvádí se tím do nepříjemné situace. Proto je risk management v tomto směru dobrý nástroj, jak podobným situacím co možná nejvíc předcházet.

Dále si myslím, že v úvodních fázích není dobré dělat re-entry vstupy. Po nevydařeném obchodu je lepší si naordinovat v rámci risk managementu třeba 15minutovou pauzu. Eliminujete tím impulzivní vstupy, které často nejsou vedeny logikou, ale emocemi. A má to i pozitivní vedlejší účinky na samotné časování vstupů.

V tradingu u mě většinou platí: “Když se daří, tak se daří” – a naopak. Nějakou představu denního profitu mám. Vetšinou ale končím se ztrátou koncentrace, nebo když trhy náhle ztratí volatilitu a sledování je extrémně únavné. To v průměru odpovídá dennímu profitu.

U mě to funguje zhruba 1:1. Denní profit v rozmezí 200–300 USD a denní ztráta o velkosti 2 základních SL – to odpovídá 250 USD. Myšleno při 2 kontraktech. Je ale potřeba brát v úvahu, že 90 % mých ztrátových obchodů nekončí na základním SL. Paradox – kdyby končily častěji na SL, snažil bych se velikost denní ztráty rozšířit na 3 SL. To platí pro trhy NQ a YM, kde pracuji se základním SL 12 ticků.

Současně platí, že denní ztráta by neměla být větší než pár procent. Proto je konkrétnímu nastavení risk managementu potřeba přizpůsobit velikost účtu. Pokud budu risk management přizpůsobovat velikosti účtu, tak je to minimálně v úvodní fázi špatně.

S risk managementem dále pracuji hlavně při řízení pozice. Jedno z pravidel je, pokud po vstupu nedojde k dostatečnému momentu, tak první PT odhazuji tak, abych SL 2 mohl přisunout do oblasti risk-free obchodu.

Dokážeš odhadnout, jakou máš dnes denní procentuální úspěšnost obchodování? Tj. kolik dnů v měsíci máš ztrátových?

Poslední měsíce mám 15 % ztrátových dní. Úspěšnost obchodů se pohybuje kolem 80 %. To je ovšem nevypovídající. Obecně mě statistiky moc nezajímají. Vede to pak k optimalizaci, která vychází z historie. A tomu moc nevěřím – nemá to pro mě logiku.

S jakou přibližnou frekvencí dnes obchoduješ?

Dnes obchoduji téměř každý den. Počet vstupů se pohybuje kolem 4 za den.
Pro porovnání, když jsem obchodoval 20 kontraktů, obchodoval jsem většinou pouze 3 dny v týdnu. Denně v průměru pouze 2 obchody. I z toho je v současnosti cítit takový uvolněný stav.

Ve FIMS mentoringu jsi v kontaktu s mnoha začínajícími intradenními obchodníky. Napadají tě nějaké univerzálnější rady pro nové intradenní obchodníky, jak postupovat, aby se vyvarovali notorických chyb a měli šanci se co nejrychleji stát alespoň částečně profitabilními?

Vytvářím si rizikovou analýzu mého chování. Ze závěrů jsem v rámci mentoringu na jednom webináři zveřejnil můj pohled na vývoj tradera – začátečníka. Jedná se o postupný vývoj tradera v na sebe navazujících fázích. Tyto fáze by se neměly přeskakovat. Pokud se bavíme o přístupech typu FIMS, tak klíčovou roli hraje vstup. Proto je potřeba zvládnout hlavně vstupy. Tím mám na mysli 50% úspěšnost, která má vyšší potenciál než 1:1. Následně tyto vstupy můžeme rozvíjet pomocí money managementu. Kombinace analýzy orderflow, volume, ceny a vyšší struktury trhu je silný nástroj k tomu toho dosáhnout.
Píši tuto základní věc proto, že se setkávám s tradery, kteří stále neumí vstupovat a snaží se tyto špatné pozice řídit pomocí orderflow. Díky tomuto řízení se ani nedozví, zda umí, nebo neumí vstupovat. Proto bych v úvodní fázi dělal vstupy s fixním RRR 1:1. Následně jde dostatečný vzorek vstupů s konzistentním průběhem nějak statisticky analyzovat, a to je v začátcích velmi důležité. Během toho získáváme zkušenosti a jsme schopni postupně zvyšovat pravdu vstupů.
Za sebe pak ještě považuji za důležité z pohledu zpětné vazby, si své obchody nahrávat. Jedině tak si lze zpětně uvědomit motivy svého jednání v konkrétní situaci a čase vstupu. Ze statických screenshotů tyto informace nikdy nedostanete.

Mohl bys ukázat ukázky obchodů z posledních dnů, aby ostatní obchodníci měli možnost nahlédnout do stylu, s jakým v rámci FIMS obchodujeme?

Připravil jsem několik ukázek ve formě nahraných obchodů. Jsou to ukázky bez zvukového komentáře, nicméně každý si tak může udělat představu, jakým způsobem v rámci orderflow vstupuji i řídím pozici.

Nejprve ukázka ze "včerejšího dne", který byl zprvu hodně trendující, avšak orderflow mi dokázalo napovědět, ve kterém místě se změnily poměry v nabídce/poptávce trhu NQ a můžu zkusit spekulovat proti dosavadnímu pohybu:

-- video již neexistuje

A zde je video z března 2014 zobrazující obchodování s více kontrakty na plné "FIMS ploše":

-- video již neexistuje

Mirku děkuji moc za ochotu dělit se o své obchodní zkušenosti a přeji hodně dalších úspěchů ve tvé obchodní kariéře.

Celý proces je velmi jednoduchý, s trochou praxe se dá zvládnout skutečně za chvilku. V podstatě jde o pouhé tři kroky.

Krok 1: Funkce WriteTrades32

Jako první budete potřebovat funkci s názvem WriteTrades32, která se stará o export obchodů z TradeStation (tj. obchody vašeho systému uloží na disku vašeho počítače jako samostatný soubor, který bude moci následně načíst program MSA). Funkce je součástí programu MSA, najdete jí po instalaci programu do vašeho počítače ve složce, kam se program MSA nainstaloval (na obrázku níže jsem zcela nahoře označil cestu, kde bývá většinou program instalovaný a kde tudíž funkci většinou najdete):

Funkci musíte naimportovat do programu TradeStation – vše provedete z EL editoru. Stačí vybrat v menu IMPORT AND EXPORT položku "Import EasyLanguage file", vybrat cestu k souboru WriteTrades32 (dle obrázku výše) a funkci naimportovat do platformy TradeStation. Tím jste připraveni začít exportovat obchody vašich systémů z platformy TradeStation, abyste je mohli za moment načíst do programu MSA.

Krok 2: Vložení WriteTrades32 do kódu, ze kterého chcete exportovat obchody pro MSA

Nyní musíte vložit do vašeho systému, jehož obchody chcete přenést do programu MSA, jednoduchou řádku zcela na konec vašeho kódu, která se postará o export.

Řádek má následující formát (a vždy jej jednoduše přidáte zcela na konec vašeho kódu):

Value99 = WriteTrades32(TradeRisk, StopL, StopS, NATR, CurrConv, "filename");

Nyní, co znamenají jednotlivá polička:

TradeRisk (není nutné specifikovat) – velikost risku v dolarech, tj. pokud například váš systém používá stoploss s hodnotou 1 000 USD, zadáte jednoduše hodnotu 1000.

StopL (není nutné specifikovat) – cena, na které je umístěný váš stoploss pro obchody LONG; pokud například umísťujete SL pro obchody long 12 bodů od close vstupní úsečky, zadáte C - 12; pokud umísťujete SL na nejnižší low za 10 úseček, zadáte Lowest(L, 10).

StopS (není nutné specifikovat) – totéž jako předchozí, ale pro SHORT obchody. Tj. například C + 12, nebo Highest(H, 10).

NATR (není nutné specifikovat) – perioda ATR pro možné budoucí simulování position sizingu v programu MSA na základě volatility.

CurrConv (není nutné specifikovat) – konverze měny (pokud třeba).

"filename" (JE nutné specifikovat) – nastavení cesty, kam uložit soubor s obchody, který později budete importovat do MSA.

V zásadě je nastavení extrémně jednoduché, protože prakticky ve 100 % případů nastavuji pouze cestu, kam uložit soubor. Ostatní položky jsem doposud nepotřeboval – TradeRisk si můžete nastavit přímo v MSA, ostatní položky jsem zatím nikdy v praxi nevyužil.

Tj. pokud budete chtít skutečně realizovat jen jednoduché uložení obchodů (jako to dělám jednoduše já), stačí nakonec vašeho kódu dopsat řádku zhruba v takovéto podobě:

Value99 = WriteTrades32(0, 0, 0, 0, 0, "C:\");

Důležité je jen dopsat správně cestu (musí jít o ukládání do existující složky). Tj. pokud si například na disku 😄 vytvoříte složku MSA_Export, bude celková podoba nastavení cesty následující:

Value99 = WriteTrades32(0, 0, 0, 0, 0, "C:\MSA_Export\");

Do složky MSA_Export umístěné na disku 😄 se vám nyní budou ukládat veškeré obchody vašeho exportovaného systému – v podobě připravené k importu do MSA.

Krok 3: Import do MSA

Posledním krokem je import obchodů do MSA, což už je extrémně jednoduchý krok.

Nejprve v programu MSA v menu TRADES vyberete položku IMPORT:

Následně vyberete cestu k souboru, který jste si vyexportovali v předešlém okně a vyberete daný soubor.

Zobrazí se vám importní dialog, ve kterém jen musíte "přiřadit" jednotlivým sloupcům jejich správný význam (většinou stačí jen "odklikat" názvy a význam sloupců v tom pořadí, jak jdou za sebou):

Tím máte systém kompletně importovaný v programu MSA. Nyní můžete simulovat různé metody position sizingu, skládat systémy do portfolií, provádět Monte Carlo analýzu (na jednotlivé systémy i portfolia) atd.

Ve FIMS diskuzi jste jeden z traderů, který dlouhodobě ukazuje své výsledky s poměrně vysokou konzistencí. Můžete na začátek ukázat, jakých zhruba výsledků v intradenním obchodování dosahujete?

Předně bych rád řekl, že sdílení mých výsledků („screenshotů“) ve FIMS skupině vzniklo čistě z vnitřní potřeby mít nějaký kontakt s ostatními tradery, kteří obchodují podobnou optikou a já mohl něco pochytit od ostatních. Mám na mysli strukturu trhu, S/R úrovně, orderflow atd. Postupně se stala diskuze jednou z nejživějších. Mé přispívání se stalo rutinou, kde prezentuji své obchody, které uskutečním. Touto cestou bych tedy rád vyjádřil dík všem, kteří se do diskuze aktivně zapojují a mohli se tak vzájemně vzdělávat.

Mým cílem už od počátku byla především konzistence z důvodu poměrně malého účtu (viz dále). Tohoto stavu jsem přitom dosáhl (subjektivní pohled) až tento rok. Konkrétní ziskovost byla pro mě jen orientační a druhořadá.

Má ekvity křivka od 1. 1. 2014 – 6. 11. 2014:

Na equity je stále spousta míst, která představují stagnaci a výraznější propady. Tyto místa jsou předmětem analyzování a prostorem pro další zlepšování do dalších let. Současný rok se mi podařilo ustálit své obchodování, kterým dokáži naplňovat své týdenní profit targety ve většině případů.

Výsledky jsou o to zajímavější, že vím, že jste svou fázi live tradingu vedoucí k těmto výsledkům začínal s velmi malým kapitálem. Kolik let to bylo zpět a s jakým kapitálem jste začínal?

Tradingem se zabývám téměř 6 let. Poslední 3 léta obchoduji systém, který má prakticky stálou podobu a dochází jen k drobným úpravám, které jsou podmíněny mými poznatky a zkušenosti v průběhu času.

Dříve jsem měl nějaké pokusy obchodovat live, ale vždy velmi neúspěšně. Jednalo se převážně o indikátorové přístupy s minimálním zapojením price action. Po každém novém startu jsem již do tradingu nemohl tolik investovat (jsem studentem VŠ). To je samozřejmě základní chyba -> podkapitalizace. Sám jsem věděl, že větší účet mi stejně příliš nepomohl, protože jsem nepřikládal obchodování dostatečnou pozornost. Vědomí dostatečného „polštáře“ působilo spíše kontraproduktivně. Vždy jsem musel vědět, že riskuji dost, abych byl pozorný a důsledný v dodržování plánu. Vím, jaké by měly být částky pro rozumný start. Zde na finančníkovi je spousta článků na toto téma. Nikde (literatura, semináře atd.) se na začátek obchodování tak nízký kapitál nedoporučuje a ani já jej nedoporučuji. Znamená to přílišnou dřinu na začátek a dlouhotrvající nemožnost osahat si live. Já neměl na vybranou! Mým počátečním kapitálem byla částka $5000.

Hodně obchodníkům jste nyní patrně poskytl naději, že jde začít i s malým kapitálem. Jak dlouho jste však trénoval na SIMU, než jste si s podobnými financemi dovolil jít live, a jaké jste měl na SIMu výsledky?

Na simu jsem trénoval přerušovaně lehce přes 1 rok. Důležité bylo nedávat si žádný přesný termín, jak dlouho budu na simu. V mé situaci bylo kritérium jasné. Měl jsem vždy nějaké přestávky, kdy jsem se stále dokola vracel k jednotlivým chybám a propadům, které mě doprovázely. Kritérium pro přechod do live s tak malým účtem je „hladká equity“ a nízký drawdown, který by mě jinak velmi snadno poslal k vymazání účtu. Skálopevně dostat pod kůži celý přistup a zaměřovat se více na drobnější nuance. V té době mi šlo především o „visual score“ – posuzování equity křivky dle vzhledu. Vedl jsem si v deníku všechny důležité informace o DD, Win%, RRR atd., ale s takto malým účtem bylo velmi těžké nastavit nějaké rozumné procentuální mantinely a omezení, kdy se případně zastavit a podobně.

Postupný vývoj na SIMu:

První equity představuje obchodování v délce dvou měsíců. Základním cílem bylo umět rozeznat mnou hledanou situaci v reálném čase. Na různých backtestech jsem měl vytipované „obrázky“, situace, patterny. V pohybujících trzích jsem je nedokázal včas vysledovat a zareagovat. Když jsem příležitost viděl, bylo pozdě, cena byla „ujetá“. Tím jsem získal zcela jinou (horší) cenu než v backtestu. S tím souvisel i SL, který pak nebyl dostatečně daleko vůči struktuře trhu. Podobně to bylo s PT. Se špatnou vstupní cenou mi ve většině případů vyprchalo potřebné momentum těsně před zasažením PT. PT jsem snižovat nechtěl, protože bych neudržel pozitivní RRR. Bez řízení pozice jsem jen strnule čekal na zasažení základního SL.
Poučení z tohoto období bylo zřejmé. Pokud nedostanu dobrou cenu, je rozumné nechat situaci raději plavat a trh nenahánět!

Druhá equity představuje obchodování v délce dvou a půl měsíců. Zde jsem se více zaměřoval na pochopení struktury trhu. Snažil jsem se naladit na sentiment swingování a podle něj i přizpůsobovat svůj PT. Snažil jsem se odhadovat, jaký potenciál každý obchod může individuálně mít. To je dobře viditelné i ze samotné equity, kdy některé profity jsou mnohem větší než okolní ztráty. Série ztrát byly převážně tvořeny neschopností umět si počkat na vhodný moment (timing entry), zbytečné reentry vstupy (ego chtělo mít pravdu) a občasně přehnaně velký PT, který trh nezasáhl.

Třetí equity představuje obchodování v délce devíti měsíců. Ta reprezentuje obchodování, kdy jsem přesně věděl, na co v trhu čekám a uměl to zároveň vyhodnotit v krátkém čase, který máte při exekuci obchodu. Celý svůj obchodní plán jsem měl dobře zažitý, a tak jsem se mohl lépe soustředit jen na jemnější odlaďování přístupu. Parametr, který byl pro mě rozhodující, byl čas, přes který se stabilní equity rozložila (9 měsíců). Chtěl jsem nabýt vnitřní důvěry, že obchodování probíhalo v různorodých podmínkách a bylo protkáváno nejrůznější nahodilostí trhu. Proto nejsem příliš zastáncem krátkých backtestů / SIM obchodování. Myšlenky některých začátečníků, jít po měsíci SIMu do live, jsou dosti naivní.

Schopnosti, které jsem uměl aplikovat do trhů na SIMu, jsem se znovu od začátku učil v live obchodování.

Bylo i s takovým tréninkem live obchodování s malým kapitálem snadné? S čím jste se případně potýkal? Jak vypadaly výsledky po přechodu ze SIMu na LIVE?

Obchodování s malým kapitálem má opravdu spousty nevýhod a omezení. Rozhodně se jedná o náročnější cestu. Nevýhody jsem plně pochopil až ze zpětného pohledu, kdy účet narostl a mně se začalo obchodovat s mnohem větší lehkostí.

S malým kapitálem jsem nemohl pořádně podchytit a kontrolovat procentuální risk na jeden obchod (základ), stanovit jaký bude můj max. drawdown, obchodovat více jak 1–2 obchody denně, obchodovat více kontraktů atd. Velmi sužující byla taky myšlenka, která se mi držela v hlavě na začátku. „Pokud přijdu o tento kapitál, tak nový bude až za hodně dlouho“. Vše to byly aspekty, které mi můj začátek značně komplikovaly a solidně kapitalizovanému obchodníkovi odpadají.

Největší překvapení na mě čekalo až po prvním roce live. Po perfektním SIMu se stabilní equity jsem zakončil rok, který byl sice ziskový, ale absolutně nekoreloval s výsledky, které jsem dosahoval na SIMu. Půl roku jsem se motal kolem „kladné nuly“. Byl to pro mě skutečný důkaz, jak moc emoce ovlivňují mé výsledky:

Další rok live obchodování se mi podařilo obchodovat s již větším klidem. Krizové období je vidět na začátku a poté okolo 120. obchodu. Byla to období (únor a listopad) s velmi nízkou volatilitou, na kterou jsem neuměl příliš reagovat. Nakonec mi tato období, díky důkladnému vedení deníku, velmi pomohla. Trénoval jsem na nich jak vstupovat proaktivně, pracovat s dynamickýma PT/SL a scale out výstupy. Přesto samotný průběh neodpovídal mým představám:

Teprve třetí rok live obchodování začíná skutečně vypadat podle mých představ (viz. Equity 2014 - % trade by trade). Nyní se soustředím taky na obecně nižší risk na obchod, který se stále ponižuje růstem účtu.

Po absolvování FIMS kurzu jste nicméně takto pečlivě SIM trénovat nezačal a měl jste i ztráty v live obchodování. V čem byla ta zásadní změna, že dnes již dokážete konzistentně v intradenních trzích profitovat?

Pro konzistentní obchodování vnímám, že nelze zmínit pouze jednu zásadní věc, která by ke konzistenci vedla. U mě se jednalo o určitý mix schopností, které se mi postupně dařily přenášet z teorie do praxe.

1) Úplně z počátku mi nejvíce pomohlo uvědomění, že cena není jen náhodně vygenerovaná čára, která se hýbe nahoru a dolů, ale že za ni stojí kupci a prodejci, kteří se chtějí dostat do trhu za lokálně „výhodnou“ cenu. To mě dovedlo ke struktuře trhu, analýze volume profilu a vytyčovaní oblastí, které mohou být výhodnou cenou pro mě v podobě silných S/R úrovní. Možnost tvořit scénáře předem byla revoluční. Zvládnutí S/R je jeden z nejdůležitějších stavebních kamenů, které mohou systém razantně posunout k ziskovosti. Nikoliv však konzistenci, protože nelze každou S/R obchodovat „naslepo“ bez dalších informací z trhu.

2) Lepší porozumění aktuálně se odvíjející seanci. Jestli je daný den spíše trendový, nebo v nějakém kanálu. Podle jednotlivých fází trhu pak flexibilně měnit přístupy, zda budu obchodovat spíše trendově, protitrendově, nebo situaci nerozumím a neobchoduji.

3) Samotné čtení toku objednávek. Jde o analýzu orderflow, ale taky jak cena „tiká“ (poskakuje) v určité oblasti, s jakou dynamikou se pohybuje v místě, kde plánuji vstup, jak vypadá situace na jiných vysoce korelujících trzích. Vše jsem se učil nakoukáváním v reálném čase a z nahrávek monitoru (cca 3 000 hodin). To mě dovedlo k další efektivnosti v podobě dynamického řízení svého vstupu/ výstupu – trade management.

4) Poslední velmi důležitá věc, která stojí za zmínku, je podrobný deníkový záznam. V Excelu si každý jednotlivý měsíc dále dělím a analyzuji na týdenní bázi. To byla věc, které mi pomohla pochopit, že zhodnocení, na které mířím, si mohu smysluplně rozdělit na malé částky, které se mi daří snadno dosahovat. Týdenní výsledky se spojují do měsíčních atd. Výsledkem je větší pohoda, radost z dosažených cílů a celková větší kontrola nad svou výkonností.

Takto to vypadá rozbor pro září 2014:

Měl byste pro začínající intradenní obchodníky nějaký zásadní tip, co se této cesty týče?

Začínajícím obchodníkům bych jednoznačně doporučil hned od začátku trénovat a pracovat se dvěma kontrakty. Je to cesta náročnější na kapitál a psychiku, ale mnohem snazší k dosahování pozitivního RRR a %Win mezi 35–45%. S jedním kontraktem, malým účtem a malými zkušenostmi jste velmi závislí na Vašem výkonu, ve kterém není prostor pro žádnou chybovost.

Velmi důležité je mít i přiměřené nebo možná lépe skromné očekávání zhodnocení. Osobně bych doporučil cílit maximálně na 100 % p.a. a podle toho si vše rozdávkovat na menší cíle. Skromné očekávání bývá psychicky největší problém většiny nováčků, protože jim nominální částky mohou připadat malé. Proto je možná lepší hned od začátku pracovat v procentech.

Posledním tipem je tvoření nahrávek. Nahrávejte si monitor, ale zároveň zvuk mikrofonu a přemýšlejte nahlas. Můžete být sami sebou překvapení, jak jiní jste, když obchodujete pod tlakem. Tady se dá udělat velký kus práce a zlepšit se v čekání na obchod (časování vstupu), objektivním pohledu, lepším porozumění orderflow, pilovat trade management.

Davide, moc děkuji za rozhovor a přeji další úspěchy na Vaší cestě tradera.

Martine, začněme trochu obecněji. Jsi členem týmu uznávané brokerské společnosti v Chicagu, pracuješ v oboru 15 let, znáš se s mnoha brokery z největších brokerských domů na světě. Měl jsi možnost osobně vidět na účty tisíce traderů z celého světa a máš řadu informací, které by naše čtenáře velmi zajímaly. Hned ta první je: V jakých trzích nejvíce lidí vydělává? Jsou to akcie, futures, opce, forex, nebo CFDs? A naopak – v jakých trzích je nejmenší úspěšnost? A mám teď na mysli běžný retail – běžné menší tradery, jakou jsou čtenáři našeho serveru.

Zdravím Petře a Tomáši, děkuji za rozhovor! Ano, je to už skutečně nějaká doba, nejprve v Evropě a nyní již přes 10 let v USA, a musím říci, že se na každý pracovní den a trhy těším stejně, ne-li více než na úplném počátku. Ale k otázce. Nejprve je nutno říci, že úspěšní bývají ti tradeři, kteří obchodují logickou strategii s uplatněným a dodrženým striktním risk managementem. Z praxe bych dodal, že je to podmínka nutná, nikoli postačující. Stejně důležitými faktory bývá vysoká míra trpělivosti a racionální očekávání. U nezkušených obchodníků pak bývá problémem spíše emocionální hodnocení reality spojené s přílišným optimismem po úspěšných obchodech a přílišnou skepsí po ztrátových obchodech, někdy dokonce i po jednom nebo dvou obchodech. Následně tyto emocionální pocity bývají u nezkušených použity jako vstup pro hodnocení úspěšnosti či neúspěšnosti obchodního programu nebo plánu a dříve nebo později vedou k nesprávným závěrům a následně i chybným krokům. Řekl bych, že je nutno být zcela racionální a postupovat čistě statisticky, avšak praxe dodává také potřebnou osobní intuici, která je rovněž nesmírně důležitá při interpretaci kvantitativních veličin.

Já jsem pracoval s obchodníky všech zaměření a viděl účty obchodující akcie, dluhopisy, podílové fondy, opce, futures i forex trh. Na každém z těchto trhů se vyskytnou krátkodobě velmi úspěšní obchodníci, ale to samozřejmě není rozhodující v období dvou a více let do budoucna. U akciových obchodníků bývá nejúspěšnější dlouhodobě strategie nakup a drž, ale zde je nutno skutečně počítat s možnými obrovskými propady (drawdownem) v rozsahu i 60–80 %. U některých opčních obchodníků (nikoliv však opčních spreadů nebo vypisování opcí) jsem viděl dlouhodoběji velmi zajímavé výnosy i v řádu mnoha desítek procent za rok, nicméně opce na akcie jsou velmi drahé a zároveň i u známých titulů mnohdy dosti nelikvidní. Je nutno podotknout, že tito obchodníci ruku v ruce s vyšším výnosem museli podstoupit vyšší riziko propadu v rámci desítek procent, nicméně oproti nakup a drž lze toto v uplatněné strategii jasně definovat a řídit.

Na forex trhu, který zaznamenal obrovský rozmach, především z důvodu omezenější regulace a necentralizovaného trhu, kde se marketingově nabízelo lákadlo „obchodování zdarma“ (které rozhodně zdarma není, spíše naopak, když se analyzuje do hloubky – navíc u forexu není centralizovaný clearing a je zde riziko selhání protistrany a podobně) se mnoho developerů systémů, kteří již delší dobu působili na jiných trzích, zkusilo vydat touto cestou. Je nutno podotknout, že se mnohdy u těchto developerů jedná o lidi s doktoráty ve fyzice, matematice a financích, s praxí u NASA, investičních bank a tak dále. Objektivně je nutno říci, že ve společnosti, kde pracuji (exekuuje systémy developerů z celého světa od roku 1997 a reportuje skutečné obchodní výsledky po započítání komisí) se u forex úspěch nedostavil v takové míře, jako třeba na trzích futures, a postupně během několika let se developeři vrátili čistě k původním (futures nebo akciovým) trhům.

U CFDs se jedná o mimoburzovní instrument a kontrakt mezi klientem a brokerem (možný konflikt zájmu). Rozhodně to není nezávislý ani transparentní centralizovaný trh, kde figurují komerční zajišťovatelé a další nesmírně důležití participanti na trhu, jež tvoří cenu jako u futures kontraktů pro jednotlivé kontraktní měsíce. Je otázka, do jaké míry správně CFDs odráží skutečný vývoj v každém okamžiku a kdo kótuje spready a jakým stylem. V podstatě se domnívám, že se neobchoduje kontrakt, na který by analytici mohli odkazovat jako směrodatný pro analýzy nebo firmy podle něj zajišťovat rizika či kvalitní asset manažeři jej obchodovat a tak dále.

Když shrnu, tak čistě z mé praxe lze říci, že pro obchody krátkodobější povahy formou intraday, swing či trendfollowingu (tedy trading obecně) jsou nejlevnější a nejvhodnější futures trhy a na těchto se obvykle traderům daří nejvíce.

Za svojí dlouhou kariéru jsi zažil velké změny v oboru. Přechod z pitového obchodování na elektronické, fúze burz, vzestup algoritimického obchodování, několik ekonomických krizí... Viděl a zažil jsi v oboru dost na to, abys mohl říci, jaké obchodní přístupy se za celou tu dobu ukázaly dostatečně robustní na to, aby všechny ty změny a turbulence přežily. Jaké obchodní přístupy to tedy jsou – které by z toho všeho vzešly jako vítězné?

V tomto ohledu bych řekl, že určitě diverzifikovanější portfolio složené ze strategií, které se nejlépe liší v trzích, obchodovaných timeframech a dále založených na rozdílné metodice. Každý systém nebo obchodní metoda, i za předpokladu, že je kvalitní, bude mít své slabší periody, a je dobré, pokud odlišný systém nebo metoda se dokáže v tomto horším období chovat nezávisle na té původní. V delším období pak lze zpětně vysledovat vyhlazenější vývoj equity křivky. Jako příklad z retail praxe, pak například intradenní obchodování indexů kombinované s dlouhodobějšími spreadovými pozicemi komoditních kontraktů představují zajímavou alternativu.

Nedávno jsem napsal dle mého názoru naprosto objektivní článek ukazující, že proti běžné (a mylné) víře většiny začínajících obchodníků je forex trh, na kterém je pro běžného tradera zcela nejnáročnější vydělat peníze. Tento článek rozvířil emocionální debatu, stejně jako vždy, když se snažím poukázat na to, že forex nemusí být pro začátek zrovna nejlepší volba. Ty sám jsi viděl obchodní účty tisíců forexových obchodníků. Můžeš přidat svůj vlastní objektivní komentář?

Děkuji za link. Nedomnívám se, že ta obrovské procenta „zisků“, kterými někteří argumentují ve fóru, že se vydělávají na forexu nebo CFDs, jsou skutečně dosažitelné v reálu dlouhodobě. Samozřejmě, někdo může dát 200 USD na mini forex a podaří se pár obchodů a zásluhou abnormálně vysoké páky na tomto trhu se účet zhodnotí na 500 USD za týden a tak dále. Domnívám se ale, že toto se seriózním obchodováním nemá vůbec nic společného. Navíc dlouhodoběji v rámci pár měsíců a let to skončí s podstupováním takového rizika velmi pravděpodobně velmi negativně, ne-li úplným znehodnocením účtu.

Dle mého názoru, proč může být zhodnocování těžší na forexu, je dáno zřejmě vysokým zastoupením velkých bank a fondů na tomto trhu jako rozhodujících hráčů z důvodu možnosti uplatnění značných prostředků, jež není možné u těchto institucí realizovat v takovém rozsahu na burzovních instrumentech. Zároveň dále z principu hry s nulovým součtem, kdy větší instituce bývají na měnovém trhu ty úspěšnější. Také obecně je známo, že měnový trh je obvykle definován jako klasický příklad náhodné procházky v mnoha hlavních rigorózních vědeckých studiích. Dalším faktorem, který zde hraje roli je zřejmě silný fundamentální vliv v podstatě kontinuálně a nonstop ovlivnění všech měnových páru v rámci triangulárních arbitráží. To znamená aplikace obchodování založeného čistě na technických formacích a podobně nemusí být nejsnazší záležitostí. Je nutné implementovat do obchodních rozhodnutí fundamentální data, která de facto přicházejí na forexu neustále, a je nutno jim důkladně rozumět, analyzovat a rychle interpretovat. To však neznamená, že toto někdo nedokáže, pakliže má k tomu potřebnou technologii a vybavení (na úrovni adekvátních hráčů). Pak může být samozřejmě úspěšný i menší forex obchodník.

Ve zmíněném článku je také vidět, že nejlépe si po mnoho let vedou na světovém šampionátu v tradingu právě futures obchodníci. Proč si myslíš, že to tak je? Proč právě futures? Nesnažím se zde žádný z trhů upřednostňovat ani preferovat (preferuji přesvědčení, ať si každý obchoduje, co chce) – ale zajímal by mě tvůj názor, proč právě futures dosahují na světovém šampionátu v tradingu opakovaně mimořádná zhodnocení (a ostatní trhy nikoliv)?

Domnívám se, že se jedná o faktory, jež jsem uvedl výše. Na futures trzích se lépe aplikují metody krátkodobějšího držení pozic, s možností výhodného poměru profit/riziko ve vztahu k nákladům obchodování. Navíc, mnohé kontrakty nejsou tak fundamentálně v n-rozměrném prostoru syceny jako forex a velké banky a fondy tolik nelákají jako měnový trh. To znamená: Na komoditních a jiných futures kontraktech lze aplikovat prvky technické analýzy a kvantitativní metody na ni založené lépe než jakémkoliv jiném trhu. A jelikož většina účastníků těchto soutěží jsou obchodníci na základě technických faktorů, je pak logické, že ti na futures trzích bývají obvykle úspěšnější.

Pokud bys měl běžnému začínajícímu obchodníkovi s účtem kolem 5 000 – 10 000 dolarů poradit, s čím a jak by měl tak začít (a tvé rady by měly vyjít z toho, co jsi za svojí kariéru viděl a poznal u svých úspěšných klientů), co bys mu poradil?

U menších účtů například intraday akciových indexů jako YM, NQ nebo dluhopisů ZF, FGBS či komodit jako kakao, cukr, kávu v New Yorku nebo v Londýně, postupně s vyšším kapitálem i více agresivnější trhy jako ES, FESX, ZN, FGBL, GLTL či ještě agresivnější EMD, TF, či dokonce FDAX. Nicméně lze také dlouhodobě pozičně například mini kontrakty komodit jako mini kukuřice, mini pšenice, mikro zlato a podobně. A nesmíme samozřejmě zapomenout i na velmi populární a časově méně náročné (sledování a zadávání v rámci dne) komoditní spready, kde bývá margin u některých intrakomoditních kontraktů i pod 1 tisíc USD a lze riskovat při držení pozice přes seance například pár set USD na obchod. Spreadoví obchodníci se řadí mezi jedny z nejúspěšnějších u drobných investorů a tak určitě by tato metoda neměla chybět v portfoliích strategií obchodníků. Tuším, že máte pro tento druh obchodování podrobný seminář, což mohu jen pochválit.

Umím si představit, že se jako broker dnes nenacházíš v jednoduché pozici – jako u všeho se dnes většina klientů snaží řídit jediným ukazatelem a tím je cena – neberou tak v potaz i další důležité aspekty, které za lehce vyšší komise stále ještě dnes mohou brokeři v USA nabídnout. Co vlastně jiného by ještě měl dnes koncový trader brát při výběru brokera v úvahu než cenu?

V tomto ohledu bych řekl, že v USA se dají nabídnout podle cenových preferencí různá řešení. To znamená, chce-li někdo platformu zdarma s celkovými náklady pod 5 USD / RT, pak samozřejmě je možné. Nicméně obvykle chybí ticková data, komplexnější příkazy nesedí na serveru brokera či obchodování z grafu není plně funkční a podobně. Pakliže někdo požaduje profesionálnější řešení jako příkazy s provázaným stop lossem a profit targetem, aby seděly po zadání na serveru brokera, byla možnost zdarma kontaktovat svého brokera v případě výpadků počítačů klientů bez nutnosti kontaktovat trading desk clearingu (například ve velké firmě, kde jsem pracoval na trading desku jsme každý vyřizovali denně přes 60 telefonátů s různými požadavky, a to za plně online platformy pro klienty) nebo neplatit za většinu dat z různých světových burz, pak bývají náklady infrastruktury i ta komise o 1 USD / RT vyšší. Záleží tedy, kdo co potřebuje, vše lze zařídit. Moc nevěřím na brokery s náklady obchodování zase extrémně nízkými, kde se obvykle skrývá určitý skrytý náklad. Velmi výraznou formou nákladu, kterou – zdá se – téměř nikdo ze začátečníku nekalkuluje, je rychlost plnění příkazu, což lze velmi dobře pozorovat na automatických strategiích, kde je přenos signálu z grafu na burzu trvá i několik milisekund, které hrají nesmírnou roli. Tyto milisekundy pak rozhodují o ticích, kde například na mini Russellu je 1 tick roven 10 USD na stranu, což když se porovná s rozdílem 1 USD / RT sice vyšší komise, ale zase rychlejší platformy a profesionální exekucí, pak je naprosto jasné, co rozhoduje.

A otázka na závěr: Co u svých neúspěšných klientů vidíš za nejčastější chyby, které vedou k jejich neúspěchu a kterých by se přitom mohli zcela vyhnout?

Co mě napadne okamžitě, je u začátečníků někdy představa, že se dá vydělat konzistentně hodně a velmi rychle. Dá, ale na základě štěstí a za obrovského rizika, které může také vést naopak k prodělku hodně a také rychle. To znamená, je to běh na delší trať, není to sprint, jízda formulí, adrenalin, nic podobného. Je to forma maratonu s postupnou sebereflexí a striktní aplikací kvalitního dlouhodobého obchodního plánu. Mnohdy rovněž vidím některé klienty, kteří namísto pilováním tohoto plánu rozebírají všechny možné tlačítka na platformě a zabývají se tak vlastně vším a ničím zároveň. Čas by se dal lépe využít práci na risk managementu strategie nebo formulací a stavbě portfolia nekorelovaných strategií a zaměřením své energie na vydělávání.

Jak vyplývá z názvu, film se točí okolo karetní hry black jack (v Česku často překládané jako „oko bere“). Ta není založena pouze na náhodě, ale výslednou pravděpodobnost výhry lze ovlivnit různými strategiemi založenými na počítání karet. Při něm může hráč například zvyšovat sázky s ohledem na již tažené karty. To je samozřejmě taktika, které se kasína brání a rychle vyvedou hráče, kteří sedí u stolů a snaží se podobné strategie aplikovat. Kevin Spacey v roli profesora matematiky proto začal ve filmu aplikovat určité kolektivní počítání karet, kdy jeden student nenápadně počítá karty u daného stolu (a třeba i prohrává s malými sázkami) a teprve když je stůl „horký“, přivolá smluveným signálem jiného studenta a kódovými hesly mu sdělí aktuální stav vypočítaných karet. Ten potom tuto informaci aplikuje na způsob hry a výši sázek. Podrobněji nebudu děj filmu rozvádět, neboť Finančník není filmový server, a ani se nechci věnovat tématu počítání karet v black jaku (o kterém nic nevím), které bude navíc ve filmu jistě zpracované „hollywoodským stylem“.

Na podstatě to však nic nemění. A podstatou, na kterou mířím v dnešním článku, je, že vyhrávající hráči black jacku počítající karty využívají znalost kontextu, který ovlivňuje pravděpodobnost výhry a používanou strategii.

Když je Jim Sturgess coby hlavní postava filmu a student Kevina Speceyho přivolán tajným signálem spoluhráčů ke karetnímu stolu, ví, že zbývající stav netažených karet (ve stylu například více netažených vyšších karet) poskytuje určitou statistickou výhodou. Tedy právě daný kontext konkrétní karetní hry poskytuje onu výhodu. Pokud by přišel k jinému stolu, o jejíž hře nic neví, pak by i se stejnou strategií neměl žádnou výhodu a prohrával by jako ostatní hráči.

V tomto vnímám opravdu velkou paralelu s intradenním obchodováním.

Totiž jedna věc je obchodní systém pro jemné vstupy (např. ve stylu vstupuji na korekci, v divergenci s indikátorem a podobně) a druhá je aplikace systému do vhodného kontextu. Je to stejné, jako když má karetní hráč black jacku určitou strategii v samotné karetní hře, ale skutečnou výhodu dostává až v momentě, kdy hru hraje s využitím pravděpodobnosti na jeho straně (například vyšší šance na tažení vysokých karet atd.).

Coby intradenní obchodníci byste měli sedat k exekuční platformě jen ve chvíli, kdy je před vámi „horký stůl“, nadělující vyšší šance na výhru.

Teď je samozřejmě otázkou, co pro takovou indikaci použít. Z mého pohledu je to analýza nakupujících a prodávajících, protože právě ti stojí za jakýmkoliv pohybem v trhu a přitom se dají měřit. A teď nemyslím jen interakci v okamžiku vstupu, ale celkově v průběhu dané seance. Pokud například vidíme, že se trh hodně snaží klesat, ale prodávající naráží při vysokém volume na určitou hradbu tak je to jiný kontext, než když je v trhu minimální volume. To jsou dvě zcela odlišné situace, a pokud to nebudeme rozlišovat, patrně se nám moc dobře dařit nebude. Obzvlášť studentům FIMS 2 doporučuji film shlédnout, protože vám pak bude jasné, proč v rámci FIMS vyhledáváme vstupy jen v určitém kontextu způsobu chování trhů a jiné situace ignorujeme, byť tam můžeme vidět stejný technický signál například ve formě IMA divergence.

V každém případě, pokud se vám v diskréčním intradenním obchodování moc nedaří, je to z velké části patrně proto, že se snažíte trhy vnímat příliš mechanicky – tj. ve smyslu vyhledávání jednoduchých patternů kdekoliv, aniž by bylo dané místo „žhavé“.

Podívejte se na velmi zjednodušený příklad:

Jde o graf trhu NQ z 23. 10. 2014, kde vidíme cenové úsečky na jednominutovém timeframe a klasický indikátor volume. Řekněme, že budete obchodovat jednoduchý cenový pattern, který pro vstup short obsahuje rostoucí volatilnější úsečku. Tedy takovou, kterou vidíme v bodě A i v bodě B. Budete-li tyto body studovat jen z pohledu price action, můžete dojít k závěru, že jde o podobné signály. Jenže v obou případech je „stůl jinak žhavý“. V bodě „A“ je v trhu nízké volume, trh se obchoduje uvnitř pásma. V bodě „B“ je v trhu na daný den vysoké volume a trh se obchoduje po průrazu pásma na denním high. Tento úhel pohledu dělá z obou bodů zcela jiné vstupy a jsem přesvědčen, že rozdíl je podobný, jako když Kevin Spacey posílá hrát své studenty k vytipovaným „horkým stolům“ vs. situace, kdy by se snažili hrát kdekoliv bez znalosti kontextu.

Třebaže film Oko bere je již staršího data (2008) stojí za to jej znovu shlédnout a pak přemýšlet, jestli v případech vašich vstupů obchodujete reálně s určitou výhodou „horkého stolu“, nebo jestli tuto oblast nemáte ještě tak úplně pod kontrolou.

Pojďme nejprve k oblíbené otázce: Co je důležitější – vstupy, nebo výstupy?

Dříve jsem se lehce přikláněl k tomu, že jsou to právě výstupy. Řada mých testů skutečně opakovaně ukázala, že na výstupu opravdu zatraceně záleží, protože i s náhodnými vstupy se dá vydělávat, pokud k nimi máme kvalitní výstupy. Dnes bych řekl, že důležitost vstupů a výstupů je 50 na 50 a že podstatná je kombinace obojího. Ne, že by se skutečně nedalo s kvalitními výstupy vydělávat i na náhodných vstupech (a z tohoto pohledu se zdají být výstupy stále lehce důležitější), ale koukněme se na to z praktické roviny: Kdo z nás chce vstupovat do trhů náhodně? Rozhodně nikdo, alespoň ne vědomě. Každý z nás chce mít nějaké to edge a vědět, že teprve až když se sečte výhoda kvalitního vstupu s kvalitním výstupem, pak teprve máme tu správnou kombinaci (následně k ní ještě samozřejmě musíme přidat kvalitní money management, kvalitní position sizing a samozřejmě bezchybnou exekuci). Důležité je tedy obojí – ale s kvalitními výstupy se dají dělat lehká kouzla.

Komplexní, nebo jednoduché výstupy?

A máme tu další důležitou otázku. Měly by být výstupy komplexní a složité, nebo zcela jednoduché?

Osobně mám mnoho zkušeností s obojím. Od jednoduché kombinace SL/PT nebo ještě jednoduššího výstupu na konci dne (EOD) až po opravdu sofistikované výstupy, které zahrnují různé kombinace klouzavých průměrů, inovační a inventivní nápady, kombinace s Market Internals atd. V řadě případů takové fungují naprosto skvěle, dodnes však nedokáži říci, co je vlastně lepší. Ve finále asi záleží nejvíce na tom, jaký máte obchodní přístup a jakým způsobem chcete vyhlazovat vaši equity. Protože to je asi to nejzásadnější, o co se snažíme různými způsoby všichni.

Jednodušší situace nastává, pokud máte větší účet a rozhodnete se vyhlazovat equity (resp. zvyšovat poměr mezi Net Profit vs. Max DD) diversifikací. V takovém případě je především důležité zvolit různé trhy, timeframy a systémy do portfolia, které díky nízké korelaci pomohou s žádaným cílem (ostatně v posledních měsících jsem na toto téma psal několik článků). Samotný výstup zde v kontextu celého portfolia už neudělá až tak zásadní rozdíly (pokud k němu máme kvalitní vstupy), což znamená, že si vystačíme s jednoduchými metodami, jako jsou SL/PT, počet úseček od vstupu, nějaká jednodušší metoda trailing SL, EOD apod). Největší výhodou je, že jednoduché výstupy se velmi dobře analyzují a dá se s nimi minimalizovat možnost přeoptimalizace. Je snadnější dostat "pod kontrolu" jejich efektivitu a také udělat objektivní pohled na to, na kolik jsou kvalitní a při jakém nastavení dávají ještě smysl. Také s nimi nestrávíte příliš mnoho času a můžete se tak věnovat raději vývoji dalších systémů na další trhy.

Složitější situace nastává, pokud máte menší účet nebo obchodujete jen jeden jediný trh. Tam pak z mé zkušenosti na výstupech záleží opravdu hodně – a pokud chcete vyhlazovat equity, tak ještě více záleží na tom, abychom pracovali s více (nebo alespoň dvěma) kontrakty a měli pro každou skupinu kontraktů různé výstupy. Není přitom nezbytně nutné vymýšlet při výstupech složitosti – spíše je důležité skládat různé kousky inteligentně.

Základem takového řešení vždy bude SL a nějaká jednotná metoda výstupů z trhů (PT, určitý prvek TA apod.). Na rozdíl od případu většího portfolia popsaného výše je zde ale velmi důležité, co budete dělat i v průběhu samotného obchodu. Vaše výstupy se zde tedy stanou komplexnější z toho důvodu, že budete muset přidat i výstupy spadající do kategorie "trade managementu". Tj. přidat výstupy typu posouvaný SL na základě určitých kritérií, případný předčasný výstup na základě určitých kritérií (pozice nejede tak, jak by pár úseček od vstupu měla) nebo sledování změn celkové nálady na trhu (např. skrze Market Internals) pro rychlejší reakce, rychlejší přitažení SL nebo opět předčasný výstup z trhu. Samotné výstupní techniky mohou být stále velmi jednoduché, ale jejich kombinace přidávají na komplexnosti. Při inteligentním a citlivém přístupu můžeme dosáhnout vyhlazenější equity, stabilnější distribuce zisků a celkově lepších výsledků (s menším drawdownem). Nevýhodou je, že opravdu musíme postupovat citlivě a uvážlivě, abychom nedocílili přeoptimalizace. To je také jeden z důvodů, proč se momentálně sám ve svých AOS koncentruji více na portfolio než na rozvíjení kvality výstupů a trade managementu. I když mám vybudovanou databázi skutečně skvostných a velmi pokročilých výstupních technik (na kterých jsem pracoval mnoho měsíců), jejich komplexnost v rámci celkového trade managementu mně již neumožňuje vytvořit si jednoduchou analýzu dopadu jednotlivých nastavení a získat celkovější nadhled. Ponechávám je tedy jen u pár (většinou indexových) systémů, ale u dalších trhů se (zatím) držím jednoduchých přístupů, u kterých mohou udělat rychle a jednoduše řadu testů robustnosti a dopadu různých nastavení – a netrávit nad celým trade managementem samostatného systému příliš času (ten čas budu trávit až managementem na úrovni celého portfolia).

Závěrem

Většina ze čtenářů obchoduje spíše s menším účtem, většinou se soustředí na jediný trh. Takovým obchodníkům bych poradil, aby se rozhodně v rámci výstupů rozvíjeli a inteligentně propracovávali strategie různých výstupů za různých okolností. Zároveň ale drželi jednotlivé techniky jednoduché a přidávali postupně. Tj. určitě začněte nějakou jednoduchou kombinací SL + výstup. Až ji zvládnete, začněte přemýšlet a testovat, za jakých okolností by bylo rozumné vystupovat předčasně a za jakých okolností by bylo rozumné přitahovat stop-loss těsněji k trhu. Pomalu budujte kompletnější trade management, kontinuálně na tomto úkolu ale pracujte, protože je ve vašem případě důležitý. Až přidáte druhý kontrakt, začněte nanovo a druhému kontraktu vytvořte jinou, samostatnou techniku. Tímto způsobem se budete dostávat k vyhlazenější equity a lepší distribuci profitů.

Pokud jste AOS obchodník s rozumnějším účtem, hlavně kombinujte. Můžete mít jeden systém s propracovaným trade managementem a jiný s úplně jednoduchým výstupem. Důležité je trávit se vším rozumně času. Stovky hodin práce na dokonalém výstupu u jediného trhu vám asi nedá takový efekt jako stovky hodin práce na malém portfoliu 3 systémů s nízkou korelací, které samo o sobě už může výrazně zlepšit distribucí zisků a vylepšit equity. Já bych začal nejprve nějakým tím drobným portfoliem, pak bych teprve případně vylepšoval trade management nebo volil různý trade management u různých kontraktů, což je další stupeň diversifikace.

Rozhodně ale postupuje krok po kroku. Jak začnete pracovat na všech aspektech naráz, nejspíše se z toho tak trochu zblázníte.

Podělte se případně v diskuzi o to, jakou soustavu výstupů používáte a co se vám osvědčilo.

Začněme pohledem na VIX (index volatility), na kterém je na první pohled patrné, co většina intradenních obchodníků vnímá v trzích:

Volatilita se za posledních několik málo týdnů zdvojnásobila. Bohužel však nejde jen o to, že by se trh více hýbal, aktuálně se hýbe i dost nejistě – v jednu minutu můžeme sledovat silné prodeje, aby za chvíli bylo vše jinak a do trhu se začaly hrnout silné nákupy. To má pochopitelně velkou souvislost s tím, do jakých výšin se dostaly akciové indexy za poslední rok. Kde kdo nyní očekává, zdali nastane výraznější korekce (nebo další krize) a v trzích je tato nervozita hodně patrná.

Jak se danému stavu přizpůsobit z pohledu intradenních obchodníků?

Začal bych zdůrazněním toho, že pro intradenního obchodníka by měl být důležitý v trzích především kontext, nikoliv dílčí jednotlivostí, jako jsou například cenové patterny. Ty jsou většinou spíše odrazem naší touhy vidět v trzích určitá zjednodušující univerzální pravidla, která tam vesměs nejsou. To neznamená, že není možné využívat vstupní situace typu patternů. Jsem přesvědčen, že jde profitabilně obchodovat například formace typu dvojité dno a dvojitý vrchol, pokud se ale obchodník naučí své vstupy časovat do vhodného kontextu. Co to znamená? V rámci FIMS vyhledáváme například s oblibou vyvážené oblasti, kdy se trh hýbe více v pásmu – tedy nechceme obchodovat proti silnějšímu trendu.

Kontext pro mě představuje určitou řeč, kterou trh vypráví svůj „příběh“ – o co se aktuálně snaží, s jakou silou působí nakupující, s jakou prodávající a jak se jim daří s trhem pohybovat. V aktuálních podmínkách trhů je pro mne přitom velmi důležité, abych kontextu rozuměl. Je chyba vstupovat do obchodu jenom proto, že vidíme „pattern“. Zejména v aktuální vyšší volatilitě, kdy si trh dokáže velmi rychle dojít pro náš stop-loss. Pokud jsou některé trhy volatilnější, než dokážeme analyzovat, je třeba si počkat na situaci, kdy se zklidní, případně obchodovat pomalejší trhy. Sám jsem nyní hodně aktivní v trhu ES (e-mini S&P 500), který příjemně ožil a díky své vysoké likviditě je i dobře čitelný v orderflow.

Pokud obchodujete rychleji se pohybující trhy, je třeba přemýšlet nad risk managementem a stop-lossem – nemá smysl obchodovat se stop-lossem nižším, než jsou zcela běžné mikrorotace v trhu, které jsou dnes zhruba dvojnásobné, co před měsícem. Je tedy rozumné obchodovat s vyšším riskem pro vyšší targety nebo snížit timeframe a obchodovat nižší strukturu trhu – pochopitelně s ohledem na obchodovaný přístup.

V době, kdy trhy zuřivě tikají nahoru dolů se mi také osvědčilo vstupovat „se slevou“ – počkat si až trh doje k mému limitnímu příkazu. Pokud se trh nevrátí nebo nebudu vyplněný, nevadí – ve stávající volatilitě je příležitostí k obchodům více než dost.

Potřeba je také neustále pamatovat na přiměřená dlouhodobá očekávání toho, proč do trhu vstupujeme. Rychlejší a volatilnější trhy v nás mohou vyvolávat falešné dojmy, že nám utíká spousta peněz tím, že sedíme stranou a čekáme na vhodnou příležitost. Ale každá mince má dvě strany – pochopitelně můžete obchodovat aktivněji (rozhodně je to rozumnější nyní, než aktivně obchodovat v době chopu) pro potenciální vyšší profity, ovšem nesmíme zapomínat na risk. Osobně jsem zastáncem spíše menších obchodů s vyšší úspěšností. Ve vyšší volatilitě sice obchoduji pro trochu vyšší targety, ovšem prioritou je pro mne spíše to, abych vstupoval do klidnější price action a více situaci rozuměl – viz výše. To se dostáváme zpátky k dlouhodobým očekáváním. Neobchoduji pro zhodnocení desítek tisíc procent ročně. A při obchodování s cílem zhodnotit kapitál například 100 % p. a. (a více v přiměřeném rozsahu) se dostáváme ke staré známé rovnici – kolik peněz je potřeba vydělat měsíčně. Jistě, konkrétně to záleží na řadě parametrů použitého obchodního přístupu (zejména risku), ale obecně to budou řádově vyšší stovky dolarů na jeden kontrakt. A pro takový profit skutečně není třeba obchodovat zbytečně agresivně proti trhům, které ani nestíháme analyzovat. A příležitostí, které jsou srozumitelné a pomalejší je v trzích stále dost, jen je třeba si počkat.

Ve vyšší volatilitě je tedy především potřeba neztrácet analytický přístup k obchodování – nezačít odevzdaně klikat do trhů, které jsou v danou chvíli příliš rychlé na to, abyste v nich dokázali rozlišit informace, které pro své vstupy potřebujete. Pokud se vám zdá, že je v danou chvíli trh příliš nečitelný, pak není lepší řešení než se trochu odsunout od monitorů a trhy pouze sledovat.