Hovoříme-li o počtu kontraktů v našem obchodování, musíme mít neustále na paměti, že se jedná v prvé řadě o money management. Kolik si mohu dovolit riskovat? Kolik je můj stop-loss? A kolikrát se můj stop-loss vejde do tohoto risku? Pravda je taková, že pokud jsou podmínky money managementu splněny už od samotného začátku, můžeme se dvěma kontrakty teoreticky i začít naše živé obchodování.

Řekněme, že například začínáte s účtem 10 000 USD. Budete chtít riskovat například max. 1,5 % na obchod. To tedy znamená, že k dispozici máte risk na obchod 150 USD. Samozřejmě, pokud budete chtít obchodovat volatilnější trh, jako je e-mini Russell 2000 (TF), na dva kontrakty nemůžete ani pomyslet. Riskovaná částka bude totiž akorát tak v rozmezí přijatelného stop-lossu. Nicméně, pokud se rozhodnete začít s "menším" trhem jako například e-mini Dow Jones (YM) nebo e-mini NASDAQ (NQ), je vcelku pravděpodobné, že vaše MAE analýzy vykáží optimální SL do 75 USD – čili akorát tolik, abyste mohli nasadit už od samotného začátku dva kontrakty. Otázka však zní: Budeme vůbec chtít začínat už se dvěma kontrakty? Dává to smysl?

Obecně platí, že pokud neumíme profitovat s jedním kontraktem, těžko to půjde se dvěma. V tradingu ale nikdy není nic černobílé, takže existují i důvody a argumenty, pro které se někdo může rozhodnout začít obchodovat přímo se dvěma kontrakty. Důvody jsou převážně psychologické (pokud je splněno pravidlo money managementu, tak "technicky" je vše v pořádku), mají své výhody i nevýhody.

Psychologické výhody

Je vcelku pochopitelné, že většina začínajících obchodníků bude chtít začít s jediným kontraktem (a je to také maximálně rozumné). Nicméně je třeba brát v úvahu i fakt, že pro někoho začít obchodovat 2 kontrakty (pokud to pravidla money managementu umožní), může být paradoxně psychologicky mnohem jednodušší než obchodovat jeden (a bohužel to není možné říci předem, dokud si to nevyzkoušíme). Vysvětlím proč.

Jde o to, že pokud nasadíme hned v začátku 2 kontrakty, můžeme pro jeden z kontraktů použít mnohem menší profit target (například s RRR 1:1), a tudíž inkasovat na tento jeden kontrakt mnoho malých profitů. Odmysleme teď fakt, že si celkově znehodnotíme RRR na celou pozici – pokud však stále vykazujeme celkové RRR jako pozitivní, je důležitější, abychom dělali něco, co je pro nás převážně psychologicky přijatelné. Pokud pak jeden z kontraktů likvidujeme na malém PT a inkasujeme alespoň na jeden z kontraktů mnohem častěji nějaký (byť malý) profit, je pravděpodobné, že některým díky tomu mnohem rychleji vzroste potřebná důvěra a jistota v trading.

Oproti tomu tuto techniku by nebylo možné jednoduše aplikovat s jediným kontraktem. Obchodování s jediným kontraktem tak, abychom měli RRR 1:1, je téměř vražedné, pokud nedokážeme stabilně držet úspěšnost 60 % a více – což neznám začínajícího obchodníka, který by to dokázal.

Takže využití dvou kontraktů, kdy jeden likvidujeme na nízkém RRR pro rychlý a častý zisk a druhý obchodujeme s pozitivním, zajímavým RRR, je vlastně kombinace toho nejlepšího z obou světů. Psychologicky můžeme zažívat mnohem častěji pocit "vítězství" díky prvnímu kontraktu s nízkým RRR, ale druhý kontrakt s podstatně vyšším RRR bude "dohlížet" na to, že i tak máme stále naše parametry jako je RRR stále "v pořádku".

Jinou technikou může být, že likvidujeme oba kontrakty na stejné metě, ale u prvního mnohem rychleji používáme posunutí SL na vstup. To vše jsou určité možnosti, které mohou psychologicky někomu pomoci – a to se v tradingu rozhodně počítá.

Psychologické nevýhody

Každé pro přináší i své proti. Zde je ono proti vcelku zřejmé – zasažený stop-loss na dvou kontraktech je dvakrát tak bolestivý než zasažený stop-loss na jednom kontraktu. A s tím bohužel nic nenaděláte. Mimochodem i proto je důležité už od začátku hledět na náš risk jako % našeho účtu, protože tím si pak nebudeme vytvářet zbytečné strachy z více kontraktů (1,5 % je stále 1,5 % a počet kontraktů s tím nemá v podstatě nic společného). Je vcelku pochopitelné, že mnoho nováčků se bude lépe cítit v začátku pouze s jediným kontraktem, byť jejich účet a money management dovoluje více kontraktů.

V konečném důsledku tedy jako vždy platí, že je třeba oba přístupy vyzkoušet (případně si i udělat srovnávací backtest s dvěma různými výstupními metami a hned uvidíme, jak může dojít k vyhlazení equity křivky) a podle toho se teprve rozhodnout. Jak jsem už zmínil, pokud je dodržené pravidlo money managementu, oba přístupy jsou naprosto v pořádku!

A co když už nějakou dobu stabilně obchoduji s 1 kontraktem?

Jiná otázka je situace, kdy už nějakou dobu s jedním kontraktem živě obchodujeme a chtěli bychom naší pozici zvýšit. Kdy konkrétně kontrakt přidat? V tomto případě by se daly podmínky pro přidání dalšího kontraktu shrnout do tří jednoduchých bodů.

1) Opět záleží na money managementu.

Opět bychom měli vycházet v prvé řadě z money managementu. Přidat další kontrakt můžeme až ve chvíli, kdy k tomu dostatečně povyroste náš obchodní účet. Ať se vám daří v živém obchodování jakkoliv, i při sebelepším výsledku je základem být dostatečně kapitalizovaní. Do té doby rozhodně kontrakt nepřidávat.

2) Musíte se už cítit "silní" s jedním a pevně věřit tomu, co děláte.

Pokud chcete přidat další kontrakt, musíte mít už za sebou praxi a dobré výsledky v živém obchodování. Určitě bych doporučil alespoň 3 a více ziskových měsíců v řadě s tím, že už bezpečně více, co děláte, cítíte se se systémem dobře a věříte si ve svém obchodování. Co bych ale doporučil ještě více, uvažujte o dalším kontraktu až v momentě, kdy jste si už prožili nějaký výraznější drawdown a dokázali jste se z něho dostat zpět do plusu. Je nutné si uvědomit, že dva kontrakty v případě ztrátové série budou náhle znamenat mnohem větší propad účtu a pokud nebudete mít s drawdownem zatím žádnou zkušenost, může to být psychologicky velmi nepříjemné. Schopnost umět se dostat z drawdownu je tedy pro přidání kontraktu důležitá – pokud jste si takovou situaci v živém obchodování zatím nezažili, bylo by lepší ještě nějakou chvilku počkat.

3) Nepřidávejte kontrakt neprodleně po ziskové sérii.

Poslední rada vychází z mé vlastní zkušenosti. V minulosti jsem měl tendence přidávat kontrakty v momentě, kdy jsem byl značně "rozjetý", tj. měl zrovna velkou ziskovou sérii a má sebedůvěra byla adekvátně vysoko. Bohužel se téměř vždy potvrdil Murphyho zákon trhů. To znamená, že prakticky vždy jsem přidával kontrakt na vrcholu vítězné série, po které přišla série ztrátová – a s novým počtem kontraktů to byl nezřídka rychlý sešup dolů. Musel jsem se tedy naučit přidávat kontrakt do (lehce) ztrátové, nebo stagnující série. Je to sice psychologicky náročnější, ale z celkového pohledu to dává největší smysl. I pokud dnes například nasazuji nový AOS, nezřídka čekám na jeho nasazení po ztrátovém měsíci, abych se vyhnul riziku, že systém nasadím na samém vrcholu ziskové série.

Závěr

Přidání kontraktu není obecně třeba se jakkoliv bát, pokud jsou splněna pravidla money managementu a pokud už trochu víme a rozumíme tomu, co děláme. A samozřejmě, i když výše popsané bylo modelované pro potřeby daytraderů, úplně totéž platí například při obchodování spreadů apod.

V tutoriálu si ukážeme, jak měnit české koruny na eura. Pochopitelně, že stejným způsobem lze měnit koruny na libovolné jiné měny, případně převádět zahraniční měny zpět na koruny. Směna není využitelná jen pro tradery, kteří si chtějí fundovat své účty a mají kapitál v českých korunách. Lze ji využít při podnikání (když potřebujeme výhodně měnit zahraniční měny) nebo i při různých zahraničních cestách. Úspory na získaném „lepším“ kurzu oproti klasickým směnárnám, ale i dealingům bank mohou být značné (pochopitelně konkrétně závisí na výši měněné částky, kde a jak je měníte). Návod je určen pro klienty brokera Interactive Brokers, u kterého s Tomášem obchodujeme, viz Otevření účtu u Interactive Brokers).

Převod českých korun k Interactive Brokers

Začněme tedy tím, že máme české koruny v některé české bance a chceme je převést na eura. Tyto prostředky je třeba levně převést k Interactive Brokers. Ten relativně nově podporuje práci s českými korunami a disponuje účtem v pražské pobočce HSBC. Převod CZK k IB se tedy provádí úplně normálním bankovním převodem v rámci České republiky a je za poplatek, který běžně platíte ve své bance za libovolný platební příkaz (tj. buď zdarma, nebo za několik málo Kč).

Převod je třeba „nahlásit“ ve webové administraci Interactive Brokers. Konkrétně v záložce Funding > Fund Transfers > Deposit Funds. Zde je třeba vyplnit převáděnou částku a ideálně IBAN odesílající banky, aby broker mohl platbu dobře identifikovat. V currency vybereme „Czech Koruna“. Takto je například vypadá nahlášený převod 200 000 Kč z Raiffeisen banky:

Interactive Brokers vám následně zobrazí instrukce k převodu částky na korunový účet u HSBC banky. Ve vaší bance stačí zadat běžný bankovní převod. IB standardně zobrazuje instrukce pro převod použitelné spíše pro mezinárodní převod, ale není problém použít například následující informace, které mám odzkoušené:

Cílový účet: 1535303109/8150 (uvádím jen pro ilustraci, pochopitelně použijte účet, který vám IB zobrazí v instrukcích).
Variabilní symbol: IB se nezmiňuje, sám používám číselnou část svého účtu (tj. čísla za písmenem „U“)
Převod v měně: CZK
Konstantní symbol: není nutné vyplňovat
Zpráva pro příjemce: For further benefit UCET/JMENO

Takto například vypadá předpřipravený příkaz k úhradě v Raiffeisen bance:

Převod korun k Interactive Brokers probíhá v běžné pracovní dny přibližně do 24 hodin. Tj. například prostředky na screenshotu byly odeslány odpoledne, aby byly na finální účet u Interactive Brokers připsány druhý den dopoledne.

Poplatek spojený s převodem se platí pouze české bance za běžný převod – u Raiffeisen banky jsou to např. 4 Kč, u jiných bank typu Fio je převod zdarma. U Interactive Brokers je připsání peněz bez poplatku (viz http://www.interactivebrokers.com/en/p.php?f=otherFees&p=deposit)

O stavu převodu se můžeme u IB informovat v on-line managementu účtu. Konkrétně v záložce Funding > Transaction History > Cash Deposits. Takto vypadá informace, že peníze došly na účet:

Vidíme, že prostředky v tomto případě došly na účet 29. 11. 2012 (IB vám potvrzení přijetí prostředků oznámí i e-mailem). Zároveň je zde uvedeno, že si je můžeme zaslat zpět nejdříve 4. 12. 2012. To znamená, že s českými korunami nyní můžeme pracovat – můžeme je převést na eura, můžeme je použít k obchodování, ale z účtu je můžeme vybrat až za několik dnů. Pochopitelně však, že pokud máte na účtu jiné prostředky a potřebujete si jen „převést koruny na eura“, tak můžete celou transakci provést během jednoho dne. Interactive Brokers vám bude jen jednoduše blokovat částku odpovídající tomuto konkrétnímu převodu (zde tedy 200 000 Kč) na svém účtu do data uvedeného ve sloupci „Available for Withdrawal“.

Jakmile budete mít částku připsánu na svém účtu, uvidíte ji pochopitelně ve všech svých přehledech o stavu účtu. Tj. například skrz záložku „Account“ z TWS. Zde platforma funguje tak, že všechny souhrnné informace jsou zobrazovány v jedné primární měně, kterou si můžete zvolit ve webové administraci – například USD, EUR, CZK, nebo i další měny. Toto se nastavuje jednorázově skrz Manage Account > Settings > Configure Account > Base Currency.

Tato volba nikdy nepřevádí žádné finance – pouze řídí, v jaké měně jsou zobrazovány výpisy a různé přehledy. Na účtu tak můžete mít vložené různé částky v různých měnách.

Takto například bude vypadat výpis v záložce Account v případě, že máme na účtu finance v EUR, USD a nyní v CZK:

Jednotlivé částky jsou na účtu oddělené s tím, že souhrny jsou uváděné v Base Currency. Tj. například uvidíme na účtu stav financí v CZK (na screenshotu je zaslaných 200 000 Kč), potom stav účtu v euro, dolarech a dalších měnách a pod tím budeme mít například součet Total uvedený v USD (které jsou na tomto účtu nastaveny jako „Base Currency“).

Co se množství měn týče – v IB stačí mít jednu měnu, ale více měn nemusí být na škodu například z pohledu určité diverzifikace. Každopádně platí, že pokud například budete obchodovat americké akcie a nebudete mít na účtu dostatečné množství USD, IB zablokuje margin z CZK nebo jiné měny.

V dokončení článku, které vyjde na Finančníkovi příští týden, si ukážeme, jak měny mezi sebou konvertovat. Tj. jak konkrétně převést zaslané CZK na EUR a jak si je poslat zpět na účet. Včetně uvedení všech poplatků, které jsou s podobnou transakcí spojené.

Problém, o kterém hovoříme, se nazývá "kotvení". Je to vlastnost mozku, která má tendence určité situace "zakotvit" v našem podvědomí, s nimi však i vzory následného jednání.

V principu jde o to, že pokud trhy zrovna výrazně trendují a my inkasujeme jeden profit za druhým, jedná se nezřídka také o velmi silný pozitivní emocionální zážitek (neboť inkasujeme nemalé profity), který vytváří skrze silné biochemické procesy v našem mozku intenzivní aktivitu vytvářející určitý "obraz" v rámci našich mozkových map (neuronových sítí). Tento celkový mentální obraz může být pak natolik silný a uspokojivý, že stejný obraz drží náš mozek a naše podvědomí do dalšího obchodního dne a v podstatě nám tak stále "promítá" den včerejší, čímž se nám nedaří rozpoznávat skutečnou realitu dnešních trhů.

Jinými slovy, pokud jsme právě zažili extázi z nádherného, trendujícího a profitabilního dne a druhý den opět otevřeme grafy, tak ty na náš mozek okamžitě zafungují jako velmi silný stimulus a odezvou našeho mozku bude vyvolání včerejšího obrazu. Hledíme tedy na grafy s "ukotvenou" vidinou krásného, trendujícího dne, přitom realita může být zcela jiná – celý den může probíhat výrazný, netrendový chop. Důsledky jsou pak následující:

a) Jelikož máme v podvědomí stále mentálně ukotvený obraz trendujícího, úspěšného dne, přehlížíme podvědomě náznaky chopu a skutečné reality, ukazující nehezký den – a klikáme se stejným "nadšením" jako den minulý;

b) Zároveň dochází k výraznému neurotickému konfliktu mezi tím, co skutečně probíhá (chop), a tím, co se snaží promítat náš mozek (včerejší trend). Tím se zvyšuje úroveň stresu, následně chybovost a "klikání jak o život".

Výsledkem je tedy velmi rychlá ztráta včera získaných profitů. Obchodujeme s intenzitou hodnou trendujících trhů v prostředí, které je však už úplně jiné a pro klikání nežádoucí. Klikáme na základě projekce včerejšího trendu, avšak do dnešní reality chopu.

Obrana proti mozkovému kotvení

Jak se této běžné a přirozené mozkové vlastnosti bránit? Nabízím několik rad a tipů:

1. Neuro-mozkové hry

Zmíněná vlastnost mozku má mimo jiné mnoho společného s flexibilitou mozku. Proto si v podobných situacích mohou lépe vést mladší jedinci (vytrénovaní na rychlé změny flexibility například z počítačových her apod.). Není ale nutné být počítačový "pařan". Flexibilitu mozku je možné velmi efektivně trénovat skrze jednoduché hry na internetu nebo mobilu zvané neuro-mozkové hry. Ty slouží právě k trénování podobných dovedností mozku. Osobně například hraji jednoduché hry na Lumosity.com (tato služba je placená, ale existuje řada her i zdarma, stačí hledat na internetu). Konkrétně ve flexibilitě dosahuji na Lumosity téměř nejvyššího skóre, což zpětně přisuzuji i určitému "vytrénování" z tradingu. Hry jsou většinou velmi jednoduché a vcelku zábavné, Lumosity má i zjednodušenou verzi zdarma pro iPad.

2. Zítřek není dnešek

Pravda, naší zemi sice po volbách čekají opět dny, kdy zítra bude dnes, ale trader si musí vždy uvědomovat, že zítřek není dnešek.

Pokud jste měli úspěšný den, připravte se vnitřně na to, že zítra může nastat cokoliv. Jednoduchá technika je například před otevřením trhů zavřít oči a vizualizovat si v duchu různé mentální scénáře, co vše může nastat. Představit si, jak se trh nikam nehýbe, nebo roste, nebo padá, nebo se hýbe pomalu atd. (ale vypusťte scénář včerejšího dne). Co se pak stane, je to, že k mentálnímu ukotvenému obrazu ze včerejška přidáte mentální obrazy dalších možností a váš mozek tak bude flexibilnější, nebude tolik "trvat" pouze na včerejším kotvení. Vzrostou tedy šance, že rychleji rozpoznáte změny, případný chop atd.

3. Snižte kontrakty na polovinu

Pokud máte problém, že ztrácíte rychle po velmi úspěšném dni, a obchodujete už více kontraktů, snižte kontrakty na polovinu. Je to v podstatě další jednoduchá (dočasná) ochrana před vaší možnou obchodní agresivitou. Minimálně budete ztrácet už jen polovinu toho, co byste ztráceli normálně.

4. Neobchodujte prvních 15 minut

Intenzita obchodování díky fenoménu kotvení může být nezřídka nejvyšší právě prvních 15-20 minut po otevření trhů. Není tedy od věci dát si v takovém případě pohov a prvních 15 minut trhy jen pozorovat, bez jediného kliknutí. Pozorování nám opět pomůže srovnat se rychleji na dnešní, aktuální tempo trhů a zeslabit mentální obraz včerejška. Pokud víte, že budete mít problém nekliknout, přepněte se na prvních 15-20 minut na demo a klikejte zde.

Závěr

Fenomén kotvení mozku obecně přináší řadu různých psychologických výzev v tradingu (proto je psychologie tradingu tolik důležitý obor, o kterém je třeba něco vědět). Obecně jako obrana nejlépe pomáhá snažit se vysledovat a izolovat situace, po kterých mohou následovat největší ztráty díky agresivnímu obchodování a porušování obchodního plánu. Pokud se naučíme takové situace vědomě rozpoznat, jsme už na ně mnohem lépe připraveni a jejich nebezpečí se bude postupně snižovat. To je také jeden z důvodů, proč jsme už mnohokrát doporučovali vést si psychologický deník. Nezřídka za největším množstvím ztrát díky porušení obchodního plánu může stát jediný stále se opakující vzor chování (například právě díky kotvení mozku), který když rozpoznáme a pojmenujeme, máme už z poloviny vyhráno.

Dotaz zněl:

Pokud byste se podival zpatky a zhodnotil Vase obchodovani. Mohl byste mi napsat takove TOP 5 chyb, kterych byste se vyvaroval, kdybyste zacinal znovu se soucasnymi zkusenostmi. Vim, ze zkusenosti v live obchodovani musim nasbirat a ze clovek se chybami uci, ale nekdo taky rekl, ze jenom hlupak se uci z tech vlastnich.

Musím se přiznat, že jsem dlouho přemýšlel, zdali existuje něco, co bych ve svém tradingu mohl nazvat závažnou „chybou“, která by měla obecnou platnost a které se dá jednoduše vyhnout. Pochopitelně, každý chybujeme a některé chyby máme myslím hluboce vryty do své paměti.
Ovšem je otázkou, jestli ty klasické „chyby“ mají obecnou platnost. Spíše nikoliv a bohužel si tak každý musí některými problémy projít sám. Já si například dodnes živě pamatuji, jak jsem v jednom svém obchodě přišel o několik tisíc dolarů během pár minut proto, že jsem určitou neopatrností odroloval grafy v platformě tak, že se neaktualizovaly. S potěším jsem tak sledoval cenu, jak „stále drží“ nad S/R úrovní, pod kterou jsem byl obchod připraven modifikovat skrz opce, abych po určité době zjistil, že cena už je v trhu úplně jinde – na mém vzdáleném základní stop-lossu. Na podobné chyby člověk určitě nezapomíná a jsem si naprosto jist, že znovu podobnou technickou chybu již v životě neudělám (a v rámci svého tradingu mám nastaveny i procesy, které mě na ni případně upozorní). Ovšem podobnými „technickými chybami“ si bohužel musí projít každý (a nedělám si iluze, že se jiné a pro mne zatím neznámé komplikace nedostaví v budoucnu znovu). Jediná rada, jak čelit podobným chybám, je s podobnými situacemi určitým způsobem počítat přes svůj money management. Vím, že když nastane nějaký opravdu nepříjemný problém, tak to stále nemůže zásadně ohrozit můj obchodní kapitál, který mám například i z podobných důvodů rozdělen do několika účtů a podobně.

Z pohledu začínajících traderů tak vidím důležitější koncentraci na určité základní principy, které vedou k profitabilnímu obchodování. Sám ze svého vývoje vím, že kdybych dnes začínal, pak bych třeba některým věcem věnoval méně času (zkoumání konkrétních technických nástrojů) a jiným bych se od začátku věnovat mnohem intenzivněji (například trade management, celkový money management a podobně). Zde jsou tipy rozepsány podrobněji:

Hledání vlastní cesty

Pokud bych měl vyzdvihnout pouze jeden bod, který mne posunul v tradingu nejdále, pak je to schopnost hledat své vlastní cesty a nevěnovat zas tak mnoho času tomu, co říkají ostatní.

Většina začínajících obchodníků přistupuje k tradingu s tím, že pro úspěšné obchodování musí načerpat co nejvíce informací od zkušenějších. Je to pochopitelné a do určité míry rozumné. Je zbytečné, aby člověk znovuobjevoval „kolo“ a načerpání inspirace od jiných obchodníků mne osobně vždy posouvalo dopředu. Současně je však potřeba snažit se získávané informace používat (minimálně ve formě testování na historických datech) a zejména o nich přemýšlet. Dobré také je nenechat se cizími názory ovlivňovat příliš a už vůbec ne od anonymních „všeználků“ všudypřítomných ve všech internetových diskuzích, kterých jsem se naštěstí nikdy aktivně nezúčastňoval.

Trader začne být profitabilní v okamžiku, kdy začne obchodovat způsobem, který mu zcela sedne a kterému dokáže důvěřovat. To je zcela kritické, protože bez skutečné důvěry v to, co děláme, nemůžeme nikdy překonávat průběžné drawdowny vyskytující se v každém stylu obchodování. Ovšem abychom obchodní metodě opravdu důvěřovali, vyžaduje to hodně času, trénování a přemýšlení.

Současně je nezbytné nevěřit všemu, jen proto, že „se to někde píše“. Už jenom z důvodu, že každý máme pro trading jiné podmínky (různé zkušenosti, různou akceptaci risku, různý kapitál a desítky dalších podobných faktorů). Všechny informace je třeba kriticky zkoumat z různých pohledů, testovat a případně skládat do vlastního přístupu. Když se mi něco v daném přístupu nezdá, vždy se snažím najít odpověď. Pokud se podívám do minulosti ve své kariéře tradera, vnímám svůj progres jako určitou spirálu. Občas se k některým principům po čase vrátím, abych se jejich vypilováním posunul vpřed. Trading je pro mne nikdy nekončící proces, ve kterém se snažím stále zlepšovat.

Tip 1: Přemýšlejte nad technikami, které se snažíte v tradingu používat. Pokud vám něco úplně nesedí, je potřeba to zkoumat z jiného pohledu. Neznamená to nahradit jeden indikátor druhým, ale pokusit se například místo o vstupu přemýšlet o jiném výstupu, risk managementu atd. Do živého tradingu je dobré se pouštět až v okamžiku, kdy mám přístup, který mi sedí a rozumím mu. Současně vím, proč jej obchoduji a mám jej otestovaný na simu.
Vyvaroval bych se tedy především snaze mechanicky a bez rozmyslu přejímat obchodní principy jiných obchodníků a především jejich okamžitého nasazení s reálnými penězi.

Risk management a Money management

Coby především intradenní obchodník vnímám, že trader nemůže začít systematicky vydělávat, dokud nezačne svou aktivitu v trzích zcela podřizovat správnému risk managementu.

Do této oblasti spadá spousta extrémně důležitých principů – přiměřený risk na obchod, adekvátní práce s řízením risku u každého obchodu, adekvátní výstupy s ohledem na vstupy a aktuální dění v trhu, denní limit ztrát, adekvátní očekávání zhodnocení a podobně.

Častou chybou začínajících traderů je, že o těchto věcech z počátku příliš nepřemýšlí. Trading vnímají spíše coby snahu o hledání „jednoduchých a zcela jasných vstupů“ a nechtějí si připustit, že burza je pro jednoduché přístupy příliš komplexní – naše vstupy nebudou nikdy dokonalé. Jediné co musíme mít skutečně striktně pod kontrolou (a také jako jediné můžeme kontrolovat) je řízení risku.

Tip 2: Pokud s tradingem začínáte, máte pocit, že jste si otestovali určitou strategii, sedí vám a plánujete ji obchodovat na živo, přistupujte k tradingu z pohledu, že jste opravdu jen na samotném začátku. Nenechte se pohltit chamtivostí, která vás bude nutit obchodovat hned „naplno“. Skutečně si nastavte takové parametry svého přístupu, aby počáteční ztráty byly co nejmenší – např. skrz týdenní limity ztrát, kdy po určité ztrátě přejdete na zbytek týdne na sim a podobně. Časem začnete objevovat různé nuance – například právě v řízení risku – které je třeba dodefinovat a je zbytečné před jejich „objevením“ ztratit velkou část účtu. Bohužel příliš mnoho obchodníků dokáže například po prvních ziskových obchodech hned agresivně navyšovat pozice, aby následně odevzdali zpět vše, co vydělali (a často i podstatně více).

Dostatečná kapitalizace

Na toto téma na Finančníkovi padlo již mnoho článků. Osobně vnímám dostatečnou kapitalizaci jako jeden z velmi důležitých faktorů pro úspěch v obchodování. A to nejen z pohledu risk managementu (tj. dostatečný kapitál pro adekvátní risk na jeden obchod), ale především z psychologického hlediska.

Tradeři obchodující s malou pozicí (například jedním kontraktem, malým počtem akcií, mikroloty na forexu a podobně) mají často tendenci být agresivnější, protože profity (ale i ztráty) naskakují poměrně pomalu. Mívají například tendence jít si v trhu jen pro „opticky nejzajímavější profit targety“, které bývají často za hranicí toho, co je v daném timeframu a volatilitě přiměřené. Pochopitelně toto je velmi individuální a nemusí se to týkat každého tradera. Ovšem má osobní zkušenost je ta, že mnoho obchodníků je tímto silně ovlivněno.
Měl jsem možnost zkoumat výsledky několika obchodníků, kteří se lišili v počtu obchodovaných kontraktů. A přestože nešlo o žádný statisticky významný vzorek, bylo zřejmé, že tradeři obchodující s více kontrakty mnohem rozumněji čekali na ty lepší obchodní příležitosti a spokojí se s menším počtem obchodů. Obchodníci s jedním kontraktem měli mnohem větší tendenci k přeobchodování. Důvod byl zřejmý jasný – obchodujete-li například pět kontraktů v trhu e-mini Russell a při aktuální nízké volatilitě získáte target například v oblasti 200 dolarů/kontrakt, jde o 1000 dolarů, což je pro mnoho traderů „uspokojivé“. S jedním kontraktem jde „jen“ o 200 dolarů a mnoho obchodníků zkusí například čekat ještě na dalších „sto dolarů“, což může často znamenat výstup na B/E. To pochopitelně obchodníka příliš nepotěší a tak za chvíli hledá příležitost k opětovnému „opožděnému“ vstupu do dané formace a podobně.

TIP 3: Pochopitelně, že je nezbytné začít živě obchodovat s co nejmenší pozicí. Ale opravdu silně doporučuji to, co zde píšeme již mnoho let – zkuste si strategie papertradovat i s trochu vyšším počtem kontraktů a přemýšlet, zdali byste s více kontrakty obchodovali stejně jako s jedním. I při samotném živém obchodování může někomu pomoci simulovaně výsledky zapisovat tak, jak by se vyvíjely s více kontrakty.

Důslednost v psaní poznámek

V tradingu mne dále jednoznačně posunul okamžik, kdy jsem si do OneNote začal důsledně zapisovat všechny své poznámky. Z počátku jsem tuto oblast spíše podceňoval a jde určitě o jeden z tipů, který dokáže obchodníka silně posouvat kupředu. Více k tomuto tématu například článek Jak efektivně dokumentovat procesy tradingu.

Rutina

V neposlední řadě je pak nutné jednoznačně vnímat trading jako určitou nezbytnou rutinu a seriózní business. Například v intradenním obchodování mě nikdy nenakoplo nic více, než když jsem trhy kdysi začal pravidelně sledovat den za dnem. Bez toho se bohužel člověk nepohne dál. Více viz například článek Obchodování a potřebná rutina.

Shrnutí

Vidíte, že v článku nepadly žádné tipy na konkrétní obchodní techniky či nástroje. Zde musí skutečně každý obchodník sám objevit to, co mu sedí nejvíce. Také jsem pochopitelně zkoumal mnoho směrů obchodování, abych se nakonec některým taktikám prakticky nevěnoval. Byl to pro mne ztracený čas? Naprosto nikoliv – v tradingu neexistuje jednoduchá cesta. Není to tak, že by bylo obchodování opcí jednodušší než obchodování akcií, diskréční obchodování složitější než naprogramování funkčního AOS. Všechny cesty jsou náročné a uspějeme v nich jen, pokud nás cesta bude bavit. Skutečně nečekejte, že se v některé technice tradingu skrývá „svatý grál“ – svůj grál můžete objevit v kterémkoliv stylu tradingu, ale je třeba chápat, že objevení toho, co mi sedí, je skutečně jen začátek nikdy nekončící cesty…

Co jsou divergence

Divergence je dvěma slovy selhání trhu. Jedná se o situaci, kdy trh "předstírá" růst nebo pokles, ale určitý nástroj technické analýzy nás varuje, že skutečné momentum může být vyčerpané a pravděpodobněji nastane spíše obrat než další růst (resp. pokles). Určování divergencí v grafech není z mé zkušenosti příliš kvalitní a přesné s použitím počítačových kódů (AOS), proto se tato technika využívá spíše pro diskréční obchodování. S trochou praxe a citu je možné divergence využívat na kterémkoliv trhu (komodity, akcie, forex) i libovolném časovém rámci (od denních a týdenních grafů až po minutové a alternativní grafy).

Divergence jsou pak nástroj, který zde po léta byl, je a bude. Jedná se o nástroj ověřený lety a praxí, který používá celá řada obchodníků – buďto jako hlavní obchodní nástroj (intermarket divergence dle Petra), nebo jako doplněk obchodního systému (mé zapojení do systému FinWin).

Jak na to

Divergence se rozdělují na dvě kategorie – divergence regulérní (regular) a divergence skryté (hidden). V tomto článku se budu zabývat pouze divergencemi regulérními.

Pokud "číháme" na regulérní divergenci, sledujeme především high a low dne (u intradenních grafů) a zároveň některý z dalších nástrojů – například CCI, které používám v obchodním systému FinWin. Zajímá nás pak situace, kdy trh vytvoří dva vrcholy, které při propojení rostou nebo klesají, avšak při propojení stejných vrcholů na příslušném indikátoru dochází k opačné situaci (tj. pokud propojené vrcholy na trhu vykazují růst, pak propojené vrcholy na indikátoru musí přinášet pokles, a opačně). Pokud taková situace nastane, můžeme spekulovat na otočení trhu směrem dolů. Opačné samozřejmě platí pro spekulaci na růst – v takovém případě čekáme na divergenci na low dne.

Z následujícího obrázku by mělo být vše jasnější.

Z obrázku by mělo být patrné, jak divergence vyhledávat. V tomto případě jsem zakreslil vyčerpání na low dne, které bylo podpořeno divergencí. Pro jasnější názornost jsem zakroužkoval konkrétní body (low swingů), jejichž propojením vznikla divergence.

Na jakém nástroji divergence aplikovat

Nejčastěji se divergence aplikují na oscilátorech, jako jsou RSI, Stochastics, MFI apod. Běžné je dále používání s pomocí CCI a MACD.

Pokročilejší a velmi silné využití nastává v případě sledování intermarket divergencí (například vypilovaná technika Petra) nebo Market Internals divergencí (velmi odlišný a velmi silný přístup).

Výhoda oscilátorů a indikátorů typu CCI je existence překoupených a přeprodaných oblastí. Ty nám při používání divergencí tedy umožňují zapojit určitý práh citlivosti a lépe nastavit potřebné parametry pro daný trh, timeframe a obchodní styl. Sám jsem s divergencemi začínal, a to na indikátoru RSI, obecně ale neexistuje rada, který nástroj je nejlepší, protože se jedná čistě o osobní preferenci. Viděl jsem například tradery, kteří úspěšně kombinovali Stochastics a MACD, přičemž první nástroj používali pro regulérní a druhý pro skryté divergence.

Divergence na indikátorech CCI, RSI a Ultimate Oscilator. Jak vidno, všechny 3 indikátory udělají podobnou službu.

Jak využívám divergence já

Jak už jsem zmínil, na divergencích jsem v podstatě "odrostlý". Divergence vždy tvořily, tvoří a budou tvořit součást mého obchodování.

Divergence používám převážně jako potvrzení protitrendových patternů FinWin (viz například příklady na obchodních příležitostech z minulých týdnů, které dokumentuji ve vlákně Obchody FinWin podle Tomáše). Občas je ale mohu použít i jako varování před vstupem do trendového patternu nebo jako signál k výstupu na několika kontraktech.

Pro divergence využívám jak CCI14, tak CCI50. Nemám zde preferenci, tvrdím, že divergence vždy zůstane divergencí, ať je na CCI14, nebo CCI50.

Další tipy

Nejlepší je hledat divergence ve spojitosti s formacemi double top / double bottom nebo dalšími situacemi, které naznačují vyčerpání trhu. Divergence také mohou být skvělým výstupním signálem.

Jako filtr je možné použít minimální časové rozpětí divergence. Osobně mám vypozorováno, že divergence vytvořené v kratším časovém úseku mohou být spíše falešné signály a že divergence utvořené v rámci širšího časového rozsahu, během kterého navíc trh opakovaně stagnuje, mají nezřídka vyšší validitu.

Slabá stránka divergencí jsou silně trendující trhy. V takové dny je lepší divergence zcela vypustit a soustředit se na trendové signály (například FinWin 0/v a FinWin 2v). Naopak pro trhy bez jasného pohybu mohou být divergence velmi silný nástroj, pokud jsou obchodovány spolu s vhodnými a inteligentními výstupy.

Závěr

Neustálý přísun novinek a trendů v tradingu nám občas dává zapomenout na techniky prověřené časem. Možná nám mohou připadat trochu nudné a "omleté", ale na druhou stranu fungují. Proto je lepší trávit čas s něčím, co už prověřil čas, než se nadchnout pro cokoliv nového jenom proto, že je to nové.

Kde je držen stop-loss?

Stop-loss by měl být především naše ochrana proti nenadálým technickým potížím, jako je například výpadek internetu či porucha hardwaru. Zejména při intradenním obchodování futures je nezbytné, aby byl stop-loss vždy držen mimo náš počítač. Komodity se umí intradenně hýbat velmi rychle a i menší nechráněná pozice může na menším účtu udělat za pár minut solidní zářez.

Každý trader by si měl zjistit, zdali je jeho stop-loss skutečně umístěn buď na serveru brokera, nebo na burze. Nemusí to tak být automaticky – některé programy a brokeři fungují tak, že stop-loss je držen pouze na počítači obchodníka. Pokud ale dojde k přerušení spojení s burzou, nebude logicky takový příkaz exekuován.

Naštěstí musím říct, že dnes už neznám žádné běžně používané řešení, které by základní stop-loss drželo jen na počítači tradera. Ovšem vždy bych se pro jistotu u brokera informoval – především pak při obchodování některých exotičtějších produktů na méně používaných burzách.

Kde je držena vazba mezi profit targetem a stop-lossem?

Se základními stop-lossy tedy dnes situace není tak nepřehledná jako dříve, ale problémy zůstávají ve způsobu zacházení s vazbou mezi profit targetem a stop-lossem. Většina intradenních obchodníků používá souběžně oba zmíněné příkazy. Vstoupím-li do dlouhé pozice například nákupem komodity za cenu 100, potom coby profit target umístím do trhu limitní prodejní příkaz na cenu například 120 a coby stop-loss prodejní stop příkaz na cenu 90.

Po dobu kdy jsem v otevřené pozici, mám k exekuci připravené oba příkazy, ovšem pochopitelně chci provést vždy jen jeden z nich. Buď pozice skončí na profit targetu, nebo na stop-lossu. Jakmile bude exekuován prodejní limitní příkaz (profit target) na ceně 120, pozice se uzavře a samozřejmě očekávám, že bude automaticky zrušen druhý prodejní příkaz, který visel na ceně 90 coby „stop loss“.

O zrušení druhého čekajícího příkazu se stará tzv. OCO (One cancels others) nebo OCA (One cancels all) vazba. Jednoduše řečeno broker s příkazy pracuje jako s určitým „kompletem“ – je-li proveden jeden příkaz, druhý (zbylé) se zruší.

Aby ovšem zmíněná vazba fungovala i v případě výpadku internetu, je třeba, aby byla držena mimo náš počítač (u brokera), což však vůbec není pravidlem! Existuje celá řada softwarů, které vazbu pouze simulují v rámci svého prostředí. Dále pak existuje celá řada běžně používaných brokerů, kteří tuto vazbu nedrží u sebe, ale opět nechávají vše na počítačích samotných traderů.

V případě výpadku internetu se pak zadaný stop-loss i profit target chovají jako dva samostatné příkazy. Pokud je jeden zasažen, druhý se nezruší. Což pochopitelně znamená, že nezrušený příkaz může otevřít novou pozici, která nebude navíc chráněna žádným stop-lossem.

Řekněme, že vyjdeme z výše uvedeného příkladu, kde máme na ceně 120 zadaný prodejní limitní příkaz (profit target) a na ceně 90 prodejní stop příkaz (stop-loss). Jsme tedy v dlouhé pozici a vypadne internet, porouchá se počítač, spadne program nebo jej uživatel sám zavře. Cena v trhu poroste až k úrovni 120, zde se obchod uzavře skrz čekající prodejní limitní příkaz. Ovšem na ceně 90 nám čeká prodejní stop příkaz. Pokud se cena obrátí a doklesá až k hodnotě 90, tento příkaz otevře novou, nechráněnou short pozici.

Taková situace může leckoho zaskočit a každý by minimálně měl vědět, jak jeho platforma a broker funguje. Pracujete-li s Interactive Brokers (který standardně drží OCO vazby na svých serverech) pak se můžete přesvědčit, zdali jsou vaše obchody zadávány včetně OCO vazem následovně:

V dashboardu TWS klikněte na ikonku „klíče“ (viz černá šipka s číslem „1“ na níže uvedeném screenshotu) a do layoutu si přidejte i sloupec s informací o OCA group. Naleznete jej v záložce Order Columns, skupina Order Attributes:

Po otevření obchodu uvidíte ve sloupci OCA Group u příkazů představující stop-loss a profit target čísla OCA vazeb. Viz následující ukázka, kde jsem čísla OCA vazeb zvýraznil žlutými obdélníky:

Pokud jsou tato čísla stejná, jsou příkazy odeslány jako OCA – v případě vypnutí primární platformy nebo výpadku internetu bude vždy zbylý příkaz automaticky zrušen poté, co dojde k aktivaci jednoho z odeslaných příkazů. Na screenshotu vidíte, že jsou otevřeny dvě pozice, kde v každé je zadaný stop-loss a profit target – příkazy mají stejnou OCA vazbu pochopitelně jen vždy v rámci „svého“ obchodu.

OCO vazba vzniká vesměs až při otevření pozice

A poslední věc, na kterou bych rád upozornil, protože na ni občas obchodníci zbytečně ztrácí peníze. OCO/OCA vazba vzniká skoro vždy až v okamžiku, kdy vstoupíme do trhu. A to i v případě obchodování skrz Interactive Brokers s využitím programů typu Sierra Chart nebo NinjaTrader. Vstupujete-li do trhu tak, že připravíte v Sierra Chart / NinjaTraderu na cenovou úroveň limitní příkaz a pak čekáte delší dobu na jeho vyplnění, je potřeba počítat s tím, že v případě výpadku internetu před exekucí příkazu, může být tento později v trhu vyplněn bez ochranného stop-lossu. Ten je k brokerovi v takovém případě většinou totiž posílán ze softwaru až poté, co program od brokera obdrží informaci o vyplnění vstupního příkazu.

Výjimku tvoří řešení úzce integrovaná s brokerem. Například u Interactive Brokers je možné zadat vstupní příkaz tak, že se pozice automaticky doplní o ochranný stop-loss i v případě, že je celá platforma vypnutá. Ale takový obchod je třeba zadávat rovnou v prostředí TWS, nikoliv skrz Sierra Chart či NinjaTrader.

Závěrem

Pochopitelně, že nemusí být problém obchodovat ani v případě, že broker u sebe nedrží OCO/OCA vazby, případně když vstupujeme skrz vyčkávající limitní příkaz z platformy typu Sierra Chart nebo NinjaTrader. Jen je důležité vnímat rizika, se kterými pracujeme a případně se na ně připravit – mít k dispozici např. záložní připojení skrz mobilní telefon a nenechávat situaci bez dozoru.

Dnešní cvičení však pojmeme trochu jinak. Nebude se dnes jednat o obvyklé cvičení rozdělené na dvě části. Co po vás dnes chci, je, abyste se důkladně zadívali na obrázek níže, avšak zatím nečetli dále! Na obrázku jsem totiž vyznačil veškeré trendové příležitosti FinWin, které jsem na tomto grafu našel. Vaším úkolem je nyní zamyslet se, které ze situací byste zobchodovali a které nikoliv – a také proč. Jakmile budete mít jasno, můžete svůj pohled na vyznačené příležitosti porovnat s tím mým (viz dále).

Pro doplnění dodávám, že graf je na trhu e-mini Russell 2000 (TF) a 2minutový timeframe.

Pokud jste si tedy zanalyzovali situace výše, můžete nyní pokračovat a dozvědět se, jak jednotlivé situace vidím já.

Situace 1. Pattern 0/v long. První úsečku dne však většinou neobchoduji, navíc žádný potenciál k HOD (to se teprve etabluje). Žádný obchod.

Situace 2. Pattern 2v short. I když máme nuanci TNG (v rámci celkového otočení trendu), nacházíme se zcela na LOD, plus CCI14 má patu "véčka" již v extrému. To je akceptovatelné v rozjetém trendu, což však není případ této situace. Žádný obchod.

Situace 3. V podstatě totožný příklad s předešlým. Opět jsme na samotném LOD, což je nejzásadnější překážkou. Opět žádný obchod.

Situace 4. Rámcově kvalitní situace. Pattern 2v short, paty "véčka" v pořádku, nuance TNG v pořádku, potenciál k LOD v pořádku. Bohužel však máme Failure Swing (viz pokročilé techniky z E-mini II), který nás v této konkrétní situaci drží stranou. Žádný obchod.

Situace 5. Pattern 0/v short. Nuance TNG, "véčka" v pořádku, potenciál k LOD nádherný. Vše konečně zapadá do sebe. První obchod short a vzhůru k profitům.

Situace 6. Pattern 2v short. Pata "véčka" na CCI50 v extrému. Lehký extrém je akceptovatelný, toto už je však příliš. Žádný potenciál k LOD. Žádný obchod.

Situace 7. V podstatě se opakuje situace 6. Žádný obchod.

Situace 8. Pattern 0/v short. Ukázková nuance TNG, pata "véčka" v pořádku, potenciál LOD luxusní. S vysokou pravděpodobností bych vstoupil až lehce později po proražení drobné S/R úrovně, na které se zarazilo low této potenciálně vstupní úsečky. Vzhůru ke druhému profitu dne.

Situace 9. Pattern 2v short. Pata "véčka" na CCI50 není překážkou. Máme rozjetý trend a jsme blízko úrovně -100, což je akceptovatelné (v rozjetém trendu). Chybí nám však nuance TNG a jsme na LOD. Žádný obchod.

Situace 10. Pattern 0/v short. Veškeré podmínky splněny. O zhruba 6 minut dříve je však patrné, že trh má již problém dělat nižší LOD, a tudíž začíná být vyčerpaný. Obchod tedy vezmeme, ale jakmile se trh přiblíží k LOD, pro jistotu přitahujeme SL na BE. Vystupujeme s nulou.

Situace 11. Pattern 0/v short. V podstatě opakování situace 10. V situaci 10 došlo navíc k potvrzení toho, že trh je aktuálně na stranu short opravdu vyčerpaný a je tedy třeba maximální opatrnost. Jelikož už je navíc 12 minut po 12. hodině, zřejmě bych už nechal obchod plavat. Pokud bych však obchod vzal, velmi rychle bych snížil SL na polovinu, nebo úplně posunul na BE. V takových situacích musím vidět jasnou vůli trhu útočit na LOD, jinak trvá mé přesvědčení o vyčerpání, a tudíž jsem maximálně opatrný a chráním si své peníze.

Ze všech situací bychom tedy zobchodovali jenom 3 (tj. pouze 27 % všech příležitostí) a v závislosti na tom, s jakými pracujeme výstupy, bychom realizovali za celý den potenciálně velmi slušný profit. Osobně používám pro výstupy analýzu MAE/MFE, HOD/LOD nebo FinWin Pivoty. Většinou pro různou část kontraktů aplikuji různé výstupy.

Závěr

Z tohoto jednoduchého cvičení je tedy zřejmé následující:

1. Základem kvalitního tradingu je vyčkávání jen na nejlepší a nejzajímavější příležitosti, kdy opravdu vše "zapadá do sebe". Selektivnost byla, je a bude klíčem. Trpělivost a čekání patří k úspěšnému tradingu.

2. Jak tu píšeme neustále dokola, není možné jen slepě následovat každé "véčko" na CCI. Je nutné vzít v potaz celkový kontext situace a celkovou strukturu trhu a dle toho teprve reagovat. Struktura trhu a celková situace jsou nejdůležitější činitel.

3. Přesto pravidla obchodování trendových patternů FinWin zůstávají jednoduchá, snadno rozpoznatelná a lehce aplikovatelná v praxi.

4. Stačí nám 1-4 obchody denně k tomu, abychom stabilně vydělávali. Více obchodů neznamená v žádném případě větší profity, většinou právě naopak.

5. Vše se výrazněji usadí se zkušeností, tj. paper tradingem a živým obchodováním trhů.

Nutno také dodat, že existují situace, ve kterých velmi, velmi zřídka jsem ochotný vzít i obchod na LOD/HOD. Takové situace však už vycházejí z čisté zkušenosti a nedají se příliš backtestovat. Záleží totiž na tom, jak vidím, že "čistě" trh padá nebo roste v rámci vykreslování úsečky – tj. zda opravdu vidím mimořádnou sílu. Je to ale opravdu minimální počet situací.

Dovoluji si také připomenout, že veškeré obchody FinWin za minulý týden jsem den po dni vkládal s podobným popisem do vlákna FinWin obchody podle Tomáše (součástí jsou samozřejmě i protitrendové situace).

Pokud jsou ke cvičení výše jakékoliv dotazy, rád je našim studentům zodpovím v diskuzi k tomuto článku.

Důležitost výstupů

Výstupy jsou pochopitelně pro naši strategii klíčové, protože až skrz ně se realizuje zisk nebo ztráta. Pokud dva obchodníci vstoupí do stejného obchodu na základě stejného patternu, může jeden uzavřít obchod se ziskem a druhý se ztrátou – vše záleží pouze na použitém trade managementu.Tedy způsobu, jakým budou daný obchod řídit a kdy pozici ukončí.

Podívejte se například na následující, zcela imaginární ukázku. Řekněme, že by obchodník dostal signál na close výrazné klesající úsečky označené šipkou:

Klikněte pro větší náhled screenshotu.

Vstup obchodu je jasný, výsledek daného obchodu záleží skutečně jen na tom, jakým způsobem obchod ukončíme, případně jak jej budeme řídit. Situace může skončit jakkoliv – od ztráty přes B/E, malý zisk až velký zisk.

Většinu začínajících a věčně ztrácejících obchodníků ovládá chamtivost a současně strach. Proto také v dlouhodobém horizontu prodělávají.

Chamtivost se nejčastěji projevuje tak, že v každém obchodu chtějí vidět velké zisky – homerun. Očekávají, že pokud jsou short, tak se po každém jejich vstupu začnou trhy řítit nekontrolovatelně dolů. Vstoupí-li do dlouhé pozice tak doufají, že rozpětí daného dne bude třeba i 3x větší než předcházejících dnů a trhy uzavřou až úplně na svém vrcholu. Současně však obchodují se strachem a pro velké profity nejsou ochotni riskovat – pracují s malým stop-lossem, případně pozice rychle ukončují na B/E.

Bohužel trhy jsou nastaveny tak, aby daných slabostí využily do posledního ticku. Všimněte si i situace na ukázce – po shortu se trhy vrátily, aby přesně vymetly stop-lossy, které má většina začínajících traderů tick či dva nad high podobného baru. Navíc v rozsahu klasického „finančního stop-lossu“ kolem 120 – 150 dolarů v trhu e-mini Russell.

Samozřejmě, že stejně jako neexistuje optimální vstup, tak neexistuje optimální výstup, který bych vám zde mohl prozradit. Je ovšem potřeba o této oblasti velmi intenzivně přemýšlet.

V trzích není nic zadarmo a vesměs platí, že se peníze vydělávají skrz principy, které zejména z počátku jdou vesměs proti naší přirozenosti.

Chcete obchodovat pro větší targety? Bezesporu dobrá cesta, je však třeba naučit se snášet přiměřený risk v otevřené pozici. Současně je třeba příslušným způsobem plánovat vstupy. Pro co větší targety budeme obchodovat, tím důležitější je časovat je z nějaké vyšší struktury trhy. Studování momenta na dvouminutové úsečce může být fajn, ale do jaké míry má daná aktivita vliv na to, zdali celý den bude trh například spíše klesat?

Z mé zkušenosti jsou pro začínající obchodníky v trhu dosažitelnější menší targety, ovšem pochopitelně obchodované s pozitivním RRR. Sám obchoduji první targety vesměs k nejbližším S/R úrovním a zejména pokud vnímám, že trh nemá celkově silné momentum, obchody zde často ukončuji celé. Při podobném přístupu je nutné ovšem bojovat s vlastní chamtivostí – občas se pochopitelně stane, že trhy S/R úrovně prorazí a mohl bych inkasovat mnohem větší profit. Často se mi na druhou stranu podaří inkasovat solidní profit target těsně předtím, než se trh otočí a spěchá vymést stop-lossy obchodníků, kteří jen agresivně posunuli po vstupu svůj stop-loss na B/E a čekají, že budou mít tu největší odměnu „bez rizika“.

Pokud bych vstoupil do výše uvedeného hypotetického obchodu, měl bych tak v plánu inkasovat první profit target u nejbližší S/R úrovně (tj. v okolí bodu A), u zbylých pozic bych jednoznačně posouval SL na B/E. Pochopitelně, že bych obchod otevíral jen v případě, že bych čekal na výsledek s pozitivním RRR (na ukázce je prostor k S/R poměrně dost malý, tj. v reálu bych na close klesající úsečky patrně vůbec nevstupoval).

Co by si z uvedeného měl odnést začínající obchodník? Především to, že o výstupech by měl přemýšlet minimálně stejně jako o vstupech. Z mé zkušenosti je výstupy potřeba přizpůsobovat stylu vstupů. Pokud vstupuji na určitém momentu – např. skrz orderflow, CCI či cokoliv, potom v okamžiku, kdy momentum v trhu „vyprší“, se náš obchod dostává prakticky z dosahu „vstupního edge“ a začínáme pozici ponechávat určité náhodě. Proto by naše první výstupy měly být například v běžném dosahu „momenta“ využívaném při vstupu.

Vstupujete-li do krátkodobých obchodů vyvolaných momentem s fixními výstupy (tj. například fixní SL 100 a PT 200), pak je potřeba neustále vnímat, zdali daným výstupům odpovídá aktuální volatilita a zdali nestojí výstupu v cestě nějaká bariéra v podobě S/R oblasti (např. bod A na naší ukázce). Myslete navíc na to, že výsledek obchodu je minimálně z poloviny ovlivněn výstupem. Pokud se vám nedaří, zkuste analyzovat nejen způsob vstupu, ale i to, jakým způsobem z obchodů vystupujete.

Úvod

Začněme nejprve definováním pojmu AOS. Za AOS považuji takové strategie, které běží bez zásahu uživatele (pokud odmyslím občasnou nutnost zásahu kvůli nějakému technickému zádrhelu jako například výpadek dat apod.), čili takové, které dle předem nadefinovaných podmínek samy vstupují do trhu, samy řídí průběh obchodu a samy z obchodu vystupují. Jsou to tedy strategie, které se obchodují automaticky a nemusíme kvůli nim vůbec sedět u počítače (mojí specializací jsou v tuto chvíli automatické intradenní breakout strategie).

Pokud chceme provozovat na svém počítači automatické obchodní systémy, potřebujeme v podstatě software k následujícím účelů:

1) K vývoji a definování automatické obchodní strategie. To znamená k definování a zapsání podmínek jako například "nakup dnes za open, pokud byl včerejší den pokles" apod., které následně necháme počítač automaticky zbacktestovat na historických datech.

2) K optimalizaci obchodní strategie. Můžeme chtít například rozšířit podmínku "nakup dnes za open, pokud byl včerejší den pokles a zároveň rozpětí včerejšího dne (H-L) bylo větší než X". Jak velké má být ale X? Je lepší vstupovat, pokud včerejší den udělal rozpětí 5 bodů, 10 bodů, nebo 15 bodů? Na to se můžeme jednoduše zeptat počítače, pokud máme program, který umožňuje optimalizaci. Zadáme zkrátka a dobře "otestuj X v rozsahu 1 až 30" a počítač nám vyjede výsledky pro všechny tyto varianty.

3) K testování robustnosti obchodní strategie. Pokud najdeme fungující podmínky a využijeme proces optimalizace, může se stát, že optimální hodnoty byly perfektně "vyladěné" na minulosti (přeoptimalizace), ale v budoucnu nebudou pravděpodobně fungovat. Potřebujeme tedy ujištění v tom, že naše optimalizované hodnoty jsou robustní a dávají nám šanci úspěchu v budoucnu. Toto je nejvíce kritická část vývoje automatických obchodních systémů, nad kterou jsem strávil nejvíce času (veškerý svůj postup prezentuji v semináři breakout strategií). Existuje řada různých postupů, abychom to nekomplikovali, nejjednodušší z nich je, že optimalizujeme na 80 % všech dat z minulosti, které máme k dispozici a finální výsledky pak pustíme na zbylých 20 % dat, která se snaží simulovat neviděnou (nejistou) budoucnost. Tomuto jednoduchému testu se říká "InSample/OutOfSample" (IS/OOS) test.

4) K automatickému obchodování obchodní strategie.Pokud máme vytvořené podmínky, provedenou optimalizaci a provedený test robustnosti, můžeme se rozhodnout pustit strategii "live", to znamená spustit v příslušném programu v našem počítači a nechat strategii již automaticky obchodovat.

Nyní tedy pojďme k jednotlivým programům a vysvětlení toho, co z výše zmíněných procesů pro nás přesně dělají.

Co je MultiCharts a TradeStation

Jsou to programy, které v plném rozsahu umožňují realizovat kroky 1-4.

Oba programy mají k zadávání podmínek poměrně jednoduchý jazyk, který se jmenuje EasyLanguage (v překladu "jednoduchý jazyk"). Oba programy mají speciální okno (editor), které si otevřete a do něj zapíšete podmínku, kterou chcete testovat. Je třeba naučit se několik jednoduchých příkazů, které vycházejí ze základních anglických slovíček. Pokud chci například zapsat do EL (EasyLanguage) zmíněnou podmínku "nakup dnes za open, pokud byl včerejší den pokles a zároveň rozpětí včerejšího dne (H-L) bylo větší než X", napíšu:

If //pokud

CloseD(1) < OpenD(1) //tento řádek říká, že včera (jeden den nazpět) chceme vidět pokles

and HighD(1) - LowD(1) < 5 //tento řádek říká, že včerejší rozpětí dne musí být menší než 5

then //pak

buy 1 contract this bar at market; //tento řádek říká, že pokud jsou předchozí podmínky splněny, chceme nakoupit 1 kontrakt za market příkaz

setexitonclose; //tento řádek říká, že chceme vystoupit na konci dne

Nyní jsme tedy vytvořili velmi jednoduchý obchodní systém. Jako další tedy takový chceme otestovat například na denním trhu S&P500. Uložíme tedy systém pod názvem "test1" a v MCH nebo TS si otevřeme denní graf trhu S&P500. Vložíme do něj systém s názvem "test1" a vybereme v menu "View Strategy Performance Report" (ukaž výsledky systému). Program automaticky otestuje podmínky na celé historii dat, kterou mu dáte k dispozici a ukáže vám equity a miliony dalších údajů o tomto obchodním systému.

Pokud chcete, můžete také v nabídce zadat, ať vám program (po drobné úpravě kódu) otestuje různé varianty rozpětí včerejšího dne a TS/MCH vám ukáže optimalizované výsledky. Můžeme provést automaticky optimalizaci InSample a provést kontrolu na "neviděné budoucnosti" (OutOfSample), abychom viděli možnou přeoptimalizaci. V obou programech to není žádný problém.

A následně, pokud budeme chtít systém obchodovat, pouze vybereme v nabídce příslušný účet a systém spustíme, čímž se začne automaticky obchodovat.

Programy MCH a TS jsou tedy oba komplexním balíkem, který vám umožní realizovat veškeré potřebné kroky. Oba programy používají stejný jazyk pro zapisování podmínek, jsou tedy vzájemně kompatibilní. Nejzásadnější rozdíly pak jsou: Multicharts podporuje všechna jádra procesoru, je tedy mnohem rychlejší a také existuje ve verzi 64-bit, takže umí pracovat s mnohem větší pamětí. Dále je možné program pro automatické obchodování napojit na bezpočet různých brokerů jako Interactive Brokers apod. Oproti tomu TradeStation je platforma nativně vytvořená k obchodování pouze s účtem u TradeStation, umí optimalizovat jen s využitím jediného jádra procesoru, neumí využít veškerou paměť počítače, ale zase nabízí již implementovaná veškerá historická data – do MultiCharts si musíte historická data "sehnat" (například o svého brokera nebo někde zaplatit jako službu atd.). Každý program má tedy svá pro i proti, já osobně používám oba.

Co je AdaptradeBuilder

Abychom lépe pochopili, co je program AdaptradeBuilder, vraťme se ještě na chvilku k úvodu.

Nyní tedy už víme, že pokud máme nějaký nápad (nakupovat, pokud je včerejší den pokles), musíme takový zapsat do kódu, vložit kód do příslušného grafu, nechat počítačem otestovat a následně případně provést optimalizaci, kterou si chceme nechat zobrazit na InSample datech (equity ukazující výsledek po optimalizaci) a OutOfSample datech (equity ukazující výsledek na "neviděné" budoucnost, tj. na datech, které nebyly využity v optimalizaci).

Problém je ale v tom, že abychom našli nějaký zajímavý, funkční a robustní systém, musíme mít mnoho nápadů a otestovat mnoho podmínek typu "nakup, pokud byl včera pokles". Co ale, když nám už veškeré nápady došly? Co když potřebujeme další inspiraci? A co když nemáme čas pořád všechny ty nápady přepisovat do kódu, vkládat do grafu a optimalizovat s použitím IS/OOS procesu?

Pak je zde právě AdaptradeBuilder.

Jednoduše jde o to, že do programu vložíte data, na kterých se snažíte najít nějaký obchodní systém (například trh S&P500 na 5minutových datech, forexový trh apod.), data můžete například vyexportovat z TradeStation. Následně v programu specifikujete, jaké nástroje a indikátory má program při hledání obchodních systémů využít (například různé klouzavé průměry, CCI, MACD, RSI atd.), případně nastavíte různé metody a úrovně výstupů, stop-lossů, profit targetů atd. A pak už necháte program, ať za vás hledá, optimalizuje a ověřuje IS/OOS zcela sám.

Jak konkrétně to program udělá? Program má v sobě implementovaný velmi nároční algoritmus (nazvaný "genetický algoritmus"), do jehož podstaty se zde nebudu pouštět. V základu jde ale o to, že program nejprve náhodně navrhne třeba 10 000 systémů (záleží, jakou hodnotu nastavíte – tomuto se říká populace) a všechny je okamžitě otestuje na datech, která jste programu dali k dispozici – pokud jste mu dali více trhů a více timeframů, okamžitě všech 10 000 strategií otestuje na VŠECH trzích, které jste mu dali k dispozici. Poté všechny systémy uloží do své paměti a podívá se, zda některé z nich vypadají nadějně (konkrétní požadavky je možné specifikovat). Pokud pár takových najde, začne je automaticky rozvíjet, vzájemně mezi sebou kombinovat a tvořit nových 10 000 systémů, které však už vycházejí z toho, co našel jako zajímavé v předešlém běhu (říká se tomu generace, můžeme nechat systémy vzájemně kombinovat a vylepšovat třeba celkem 10x, což znamená, že by se jednalo o návrh systému v 10 generacích).

Vše, co AdaptradeBuilder navrhne a okamžitě i otestuje, si můžete jediným kliknutím v mžiku prohlédnout. Kliknete na příslušný systém a zobrazí se vám equity systému, test InSample + OutOfSample a po druhém kliknutí finální kód systému, který už je zcela hotový a připravený pro TradeStation a MultiCharts.

Pokud například máte rychlejší počítač, můžete nastavit 10 000 populací a 10 generací a počítač vám za cca 12-24 hodin vytvoří a otestuje celkem 100 000 (10 000 x 10) systémů (strategií) na trhu e-mini S&P500, 15minutový timeframe. Jen si představte, jak dlouho by vám trvalo vymyslet, zapsat, vložit do grafu, otestovat a optimalizovat 100 000 strategií? Možná celý život, zatímco s AdaptradeBuilder je to otázka hodin.

Pokud se vám nějaký ze systémů líbí, pak si zkrátka a dobře kód zkopírujete, vložíte ho do MCH/TS a tam se dále snažíte zkoumat logiku, abyste pochopili, co systém vlastně dělá, přidáte případně vlastní úpravy, provedete další testy robustnosti přímo v TS/MCH, a pokud máte štěstí, dopracujete se ke kvalitnímu automatickému obchodnímu systému.

AdaptradeBuilder však už neumí systémy obchodovat – pouze je navrhovat a testovat, proto pro obchodování potřebujeme právě TS/MCH. AdadaptradeBuilder také umí generovat systémy pouze v jazyku EasyLanguage, tj. právě pouze pro programy MCH/TS.

Co jsou NinjaTrader a MSA

Pokud chceme vytvářet, testovat a obchodovat automatické obchodní strategie, můžeme k tomu také použít NinjaTrader. I tento program umí veškeré potřebné kroky, avšak programovací jazyk je mnohem náročnější a komplexnější a navíc neumí rozeznat systémy v EasyLanguage, takže není možné použít strategie vygenerované z AdaptradeBuilder. Nicméně je to zase nástroj, ve kterém můžeme navrhovat a testovat AOS zcela zadarmo.

Program MSA je zkratka pro Market System Analyzer, který je od stejného výrobce jako program AdaptradeBuilder. Tento program však neslouží k žádnému z kroků popsaných výše pro tvorbu a obchodování AOS. Tento program slouží k simulacím position sizingu a portfolií systémů. Například máte 3 různé AOS a chcete vidět, jak vypadají výsledky, pokud se spojí dohromady a použijete některý z modelů automatického navyšování pozic (position sizing). Vyexportujete si tedy výsledky z TS/MCH do MSA, kde se vám všechny systémy spojí do jedné equity a následně můžete provádět nejrůznější simulace.

Dnešní dávka inspirace pro intradenní obchodování akciových indexů se váže k pondělí 5. listopadu 2012, v jehož podvečer tento článek připravuji. Opět si ukážeme praktickou aplikaci několika taktik, které každodenně používám ve svém vlastním intradenním obchodování.

Čekání na obraty ve strategických S/R zónách

Jak jsem již zde mnohokrát uvedl, v rámci přípravy svého obchodování si každý den do trhu zakresluji silné S/R úrovně, vycházející z mého obchodního plánu (ten podrobně prezentuji na kurzu Pokročilé intradenní obchodování s pomocí Price Action s využitím intermarket a volume analýzy). Zejména v době aktuální nižší volatility mi toto hodně pomáhá v celkové orientaci v trzích – jednak do připravených S/R zón časuji protitrendové vstupy a současně v jejich blízkosti neotevírám trendové obchody. V neposlední řadě mám pak skrz přípravu z vyššího timeframu neustále představu o tom, kam by trh mohl zhruba směřovat a samozřejmě tomu přizpůsobuji své konkrétní vstupy.

V pondělí 5. listopadu 2012 jsem měl například hranu hlavní resistence umístěnou v trhu e-mini S&P 500 na úrovni 1411. Tato zóna je skutečně ukázková, a pokud si zakreslujete úrovně stejně jako já, měli byste ji v daný den v trhu zakreslenou. Včetně plánu pro obchod short. Pokud tomu tak nebylo, napište do tohoto diskuzního vlákna, kde můžeme situace dále rozebrat.

Jakmile trh začal k dané úrovni mířit, byl jsem si jí vědom, a to nejen na trhu ES, ale i na TF, kde občas obchoduji trendově. Akciové indexy jsou skutečně velmi provázané a jakmile začne jeden – například tak vysoce obchodovaný, jako je ES – bojovat s velmi silnou S/R úrovní, vesměs to může zbrzdit i ostatní trhy.

E-mini S&P 500 postupně dostoupalo k S/R zóně a na tick přesně oblast odmítlo. Z pohledu našeho plánu je důležité, že celý obchod se odehrával zároveň na IMD3 patternu. Řada obchodníků tak patrně vstoupila do shortu agresivně na základě změny orderflow. Co když však pro vás situace nebyla dostatečně přesvědčivá (jako pro mě), nebo pokud principiálně chcete otevírat spíše obchody na výraznějších potvrzeních?

Silné potvrzení vstupu skrz Price Action

Dobrým dodatečným vodítkem byl průraz drobné konsolidace tvořící se na hraně zóny skrz výrazně volatilnější úsečku – tedy pattern, který jsem popisoval v článku Studujeme Price Action I a komentoval v nedávném videu Studujeme Price Action II (video).

Příklad na ES zde ukazuji z důvodu, abyste se sami přesvědčili, že podobný Price Action pattern může mít celou řadu podob. Hlavní konsolidace pod cenou 1411 má spíše drobnější charakter – na dvouminutovém timeframu vidíme tři úsečky, které jsou poskládány jedna vedle druhé. Následuje volatilnější úsečka, která má sílu uzavřít mimo danou konsolidaci – a to v situaci, kdy je trh v IMD3 patternu a navíc se odráží od silné předpřipravené S/R zóny.

Nejsem-li již v krátké pozici, pak podobná Price Action je pro mne často posledním impulzem pro otevření obchodu. Pochopitelně, že čím blíže se mi podaří vstoupit ke kraji „mikro konsolidace“, tím lépe. Proč? Protože podobná oblast bude velmi často sloužit i jako přirozený „retardér“ pro případný cenový protipohyb a stop-loss umístěný na druhé straně podobné oblasti (nebo alespoň za polovinou výšky konsolidace, jde-li o vyšší oblast) je jednoznačně umístění v „logické zóně“.

Klikněte na obrázek pro zobrazení plné velikosti obrazovky.

Sledování ES i při obchodování jiných trhů

Poslední velmi důležité vodítko, které mi každý den pomáhá k intradenním profitům, je pozorování, zdali se všechny trhy sledované v rámci mé intermarket analýzy hýbou v podobném rytmu. Obzvlášť důležité je to v období s nižší volatilitou. Zde chci opravdu vidět, že všechny trhy vytvářejí například podobnou „volatilnější úsečku“, pokud na jejím základě chci časovat svůj vstup. Nebo časuji-li například vstup na základě orderflow, pak chci vidět, že ostatní trhy také začínají odmítat sledovanou oblast.

Zde je konkrétní příklad. Takto například vypadala situace pro výše popisovaný short, tentokrát v trhu e-mini Russell 2000:

Klikněte na obrázek pro zobrazení plné velikosti obrazovky.

Opět zde vidíme skoro ideální podobu našeho reverzního patternu. Také e-mini Russell 2000 se obchodoval na silné S/R úrovni a vytvořil drobnější konsolidaci. Tu prorazil, přičemž měl trh sílu uzavřít mimo konsolidaci – i zde se nám tak trh nastavil pro pěkný short. Vstup vyhledáváme buď v oblasti close úsečky, která konsolidaci prorazila, nebo zcela ideálně na flipu vycházející z hrany původní konsolidace.

Cílem ukázky bylo demonstrovat, že nejsilnější vstupy nám často poskytují vodítka hned na několika trzích najednou, což je neocenitelné zejména v době, kdy trhy tráví spoustu času v chopu. Pochopitelně, že případný vstup bychom provedli jen v jednom trhu – v tom, na který se aktuálně zaměřujeme.

Pro diskuzi a rozvíjení konceptu můžete použít toto vlákno uzavřené diskuze. Ta je určena pouze pro účastníky kurzu Pokročilé intradenní obchodování s pomocí Price Action s využitím intermarket a volume analýzy, ve kterém se podrobně věnuji svému obchodnímu plánu, kterého se dnešní článek týká.

Mnoho začínajících traderů si úplně neuvědomuje, že data z burzy (tj. nikoliv mimoburzovní data typu forex) jsou komerčním produktem dané burzy. Burza přitom vydělává jak na různých poplatcích, tak mj. i na prodeji informací typu dat. To je důvod, proč neexistují desítky serverů, kde bychom data mohli bezplatně stahovat. Naopak – burzy si svá data vysoce cení a u některých produktů obchodníci běžně platí dost vysoké poplatky, aby se k datům vůbec dostali – např. intradenní data trhu e-mini Russell 2000, kde se u mnoha brokerů platí poplatek 70 dolarů měsíčně. Data pro nejrůznější futures (včetně tzv. e-mini trhů, tj. futures na akciové indexy) tak vesměs nikde nejsou k dispozici ve formě nějaké bezplatné oficiální distribuce.

Jsou však cesty, jak se k nim může začínající trader dostat – přes rozumné využití různých demoverzí. Tyto cesty jsou vždy určitým kompromisem – data jsou zdarma, ovšem často jen na omezenou dobu a především je často třeba vyvinout určitou snahu – informovat se o aktuální nabídce, komunikovat s poskytovatelem daného produktu a podobně.

Aby bylo úplně jasno – osobně jsem přesvědčen, že cesta získávání dat přes různá „dema“ je skutečně rozumná jen pro opravdu začínající tradery. Ti často potřebují získat třeba i několik měsíců na to, aby si vůbec příležitostně osahali, o čem burza je a zdali je pro ně toto prostředí vůbec zajímavé. V takové fázi samozřejmě nemá smysl hned investovat do dat nebo si otevírat účet u brokera. Přijde mi však zbytečné, pokud se někdo na podobných principech snaží fungovat extrémně dlouhodobě a místo koncentrace na seriózní trading, tak neustále obnovuje nejrůznější demoverze…

Tento článek tedy představuje skutečně tipy pro začínající tradery, kteří ve své prvotní fázi hledají, odkud začít.

Historická data

Potřebujete-li nejrůznější historická data v co nejvyšším rozsahu a kvalitě, doporučuji vyzkoušet demo do některé z firem, specializující se na komerční poskytování dat. Osobně si platím data od firmy IQFeed, která poskytuje i solidní rozsah historických dat – například 120 dnů tickových dat, několik let minutových dat (e-mini do září roku 2005) atd. IQFeed je přitom podporován většinou softwaru a na svém webu nabízí zkušební týdenní demoverzi. Můžete tak použít zcela bezplatný NinjaTrader, do kterého si lze během týdenního trialu od IQFeed stáhnout data libovolných trhů ve vysoké kvalitě, která následně můžete testovat a analyzovat v průběhu dalších několika měsíců. Historická data samozřejmě v programu zůstanou i poté, co je zkušební verze IQFeed ukončena.

Pracujete-li s programem Sierra Chart, tak lze použít stejný princip, ovšem výhodnější je využít dat, která jsou v programu k dispozici v ceně pronájmu programu. Historická data se v tomto případě automaticky doplňují o nové obchodní dny – z mého pohledu jde o jedno z ideálních řešení pro testování historických dat bez nutnosti otevírání účtu u brokera. Podrobněji jsem o historických datech v Sierra Chart psal v článku Sierra Chart a dostupná historická data.

Real-time data

Pro dočasné získání real-time dat je jednoznačně nejlepší využít zkušebního účtu některého z brokerů, kteří toto nabízejí. Je třeba volit brokera podporující software, který budete používat. Pro NinjaTrader najdete přehled brokerů na této stránce. Seznam brokerů pro Sierra Chart naleznete zde. Záměrně zde neuvádím žádný konkrétní link, protože takový k dané službě přivede často tisíce zájemců o zkušební účet a nezřídka se stane, že provozovatel pak například omezí možnost využívání demoverze. Většina demoverzí u brokerů je omezena na měsíc, ale opět je vše věcí „zkoušení“ a především komunikace. Tj. u některých brokerů si lze vytvořit registraci pro zkušební verzi automaticky znovu, jinde vám broker sám demoverzi svých služeb prodlouží poté, co jej o to požádáte. Určitě však není problém čerpat tímto způsobem data i několik měsíců. Upozorňuji, že někteří brokeři – jako například Interactive Brokers – použitelné demoverze neposkytují, celá řada však ano.

Co se kvality poskytovaných dat v rámci demoverze brokerského účtu týče, vesměs mám tu zkušenost, že jde o zcela regulérní data – tj. stejná, která broker poskytuje běžným klientům (s výjimkou „dema“ od Interactive Brokers, kde jsou v běžném demu skutečně poskytována prakticky náhodná data určena jen k testování technických funkcí systému). O kvalitě dat píši ve starším článku Jak na software pro obchodování [2] - problematika dat, případně v článku Jaká data při intradenním obchodování e-mini?.

Shrnutí

Jak vidíte, získání plně funkčního softwaru pro technickou analýzu včetně dat zcela zdarma (v případě řešení postaveném na NinjaTraderu), nebo za velmi přijatelný poplatek (v případě použití Sierra Chart) je velmi jednoduché. Jde o řešení, které byste měli mít v nějaké podobě rozchozené prakticky za den nebo velmi podobnou dobu. S tím, že možných „komponent“, které do podobného řešení použít, existuje celá řada (skrz demoverze různých poskytovatele dat a brokerů).

Raději ještě jednou zdůrazním, že popsané řešení skrz různá dema jednoznačně považuji za dočasné. Osobně si nedokáži představit řešit neustále obnovování různých demoverzí déle než několik málo měsíců. Jakmile zjistíte, že trading je to, čemu se chcete věnovat, potom je jednoznačně nejrozumnější cesta získávání dat skrz otevření účtu u některého brokera, který vám pak bude data trvale poskytovat zdarma, nebo za minimální poplatek (například pokud u něj nebudete aktivně obchodovat).

Krok 1: Celková situace na trhu

Mnoho začínajících diskréčních obchodníků dělá základní chybu v tom, že vstupy na základě svých indikátorů nebo jiných vstupních metod aplikuje trochu "slepě", bez celkového posouzení trhu. Jak si za chvilku povíme, indikátory a další nástroje TA pro vstupy slouží pouze k časování vstupů do trhu. Což ještě neznamená, že musíme obchodovat naprosto každé příležitosti, které v trhu daný indikátor zobrazí.

Základní pointa je v tom, že v trhu existují v podstatě tři různé fáze: trend, vyčerpání a chop.

Trendoví obchodníci by měli zásadně vyčkávat na trend. Měli by mít jasná pravidla, dle čeho trend posoudit – například s použitím některého klouzavého průměru, s využitím sledování struktury swingů, s posouzením několika různých timeframů atd. Teprve až v trhu identifikují trend, měli by začít své trendové signály obchodovat a tím pádem se nehnat slepě do každé příležitosti. Trendové signály potřebují trend, bez toho to nejde.

Protitrendoví obchodníci zase čekají na vyčerpání trhu. Což znamená, že opět nemá cenu slepě následovat všechny protitrendové indikátory a patterny jenom proto, že nám právě ukázaly signál. Musíme si nejprve položit otázku, zda celková situace na trhu vypadá tak, aby bylo časování obratu trhu vhodné. To znamená, že ideálně bychom měli vidět vyčerpání na high nebo low dne nebo na nějaké důležité S/R úrovni nebo bychom měli mít zároveň formaci double-top / double bottom nebo divergenci nebo zkrátka a dobře využít jakékoliv další techniky, která nám jasněji ukáže, že celková situace na trhu opravdu ukazuje vyčerpání.

A konečně – poslední situací v trhu je takzvaný chop neboli situace, kdy je trh mrtvý a příliš se zrovna nikam nehýbe. V takové situaci bychom měli stát opodál, případně plánovat určité možné průlomy, pokud již víme, co děláme. Nejhorší věc je následovat naše indikátory (pokud tedy nejsme scalpeři) v trhu, který je mrtvý a nikam se nehýbe. Takové obchody nás totiž stojí zbytečné peníze a nervy.

Z výše popsaného by tedy mělo být jasné, proč základem diskréční technické analýzy je nejprve čtení celkové struktury trhu (celkové situace na trhu), teprve po té časování vstupů.

Krok 2: Časování vstupu

Časování vstupů je už ta jednodušší část. Existuje bezpočet indikátorů a obchodních přístupů, pro které je možné nastavit naprosto konkrétní a striktní pravidla, která nám řeknou, kdy přesně nakoupit a prodat. Pokud jsou takové signály aplikovány v souladu s celkovou strukturou a situací na trhu, je to zcela v pořádku.

Občas slýchám, že například není možné vydělávat tím, že se obchoduje pouze nějaké křížení CCI nebo jiných indikátorů. To je poměrně nevyzrálý a značně zúžený pohled na věc. Jednak je to diskutabilní, protože na základě mých testů je možné některá čistě mechanická podobná křížení obchodovat na 100% mechanicky (například i některé protitrendové patterny FinWin), tj. přesně ono pouhé "A překříží B". Jde jenom o to přijít na to, jaké použít ono A a jaké ono B. Nicméně, pokud zde na Finančníkovi v rámci diskréčního obchodování hovoříme o časování vstupů s pomocí křížení čehokoliv, prakticky vždy také hovoříme o celkovém pohledu na strukturu trhu. To je totiž často právě onen klíč intradenního obchodníka.

Já například také nenásleduji slepě každý pattern systému FinWin. Nejprve chci vidět u trendových patternů etablovaný trend – a to s pomocí EMA34 a EMA204. Pokud naopak obchoduji protitrendově, vždy chci krom protitrendového patternu systému FinWin i nějaké další potvrzení v rámci celkové struktury trhu. Tj. například formaci DB/DT, divergenci nebo neúspěšná testování aktuálních HOD/LOD.

Z mého pohledu vždy musí vše perfektně "pasovat do sebe". Indikátor může ukázat "pouhé" překřížení, důležité ale také je, aby přišlo v okamžik, ve který má. Pokud je struktura trhu vůči trendovým nebo protitrendovým patternům v pořádku, jsou patterny typu FinWin velmi silným nástrojem k časování ideálního vstupu do takové situace, a tudíž snížení celkového rizika.

Krok 3: Plánování výstupu

A konečně, mnoho začínajících obchodníků si stále neuvědomuje dostatečně fakt, že ke kvalitní a profesionální technické analýze (ať už diskréční, nebo čistě mechanické), patří nedílně také plánování výstupů z obchodu. Mnoho začínajících obchodníků se soustředí pouze na vstup s tím, že po té už to "nějak udělají". To přináší do tradingu výraznou neprofesionalitu, nekonzistentnost – a v neposlední řadě také nemožnost backtestovat naše edge, protože konstantní metoda výstupů je nedílnou součástí edge (naší výhody v trhu). Plánování výstupu nám také pomáhá určit případné Risk-Reward-Ratio a vůči němu zvážit velikost stop-lossu a teprve plánování výstupů spolu se vstupy nám pomůže efektivně zvládnout náš money management.

Výstupy je možné opět plánovat různými způsoby – od fixních profit targetů, přes výstupy na S/R úrovních, na základě křížení určitého indikátoru, na základě posouvaného SL atd. Důležité je opět udělat si jasný, konstantní plán – a ten pak aplikovat pokud možno vždy stejně. Právě celkový a jasný plán nám lépe pomůže náš systém ověřit v procesu backtestování.

Závěr

Tyto tři kroky mně vždy pomáhají lépe rozpoznat, kdo je v trhu zkušený a kdo je naprostý amatér. Nestačím se občas divit, když čtu určitá doporučení "odborníků" na různé nákupy akcií, komodit atd. Taková doporučení se snaží vypadat co nejvíce odborně z pohledu technické analýzy, dávají vám tisíce argumentů, proč by dané aktivum mělo růst, a říkají vám, že právě nyní byste měli vstoupit. Neříkají už ale nic o tom, kdy bychom měli vystoupit a zda je dané nákupní ideji také nakloněná celková struktura trhu. Chybí tedy komplexní plán, který by zároveň bylo možné ověřit na minulosti, takže se jedná v konečném důsledku o slepé hádání.

Důležité je také mít na paměti, že veškeré tři kroky není třeba vůbec komplikovat. Někomu postačí k prvnímu kroku pouze jeden klouzavý průměr nebo sledování swingů a S/R úrovní, ke druhému kroku nějaký indikátor a ke třetímu obyčejné zapojení stop-lossu a profit targetu. Je už na každém, jak si takový přístup udělá jednoduchý, nebo komplikovaný – musí být hlavně jasně sepsaný a ověřitelný v podobě backtestu a záhy simulovaného obchodování.

Nejnáročnější krok je pak asi ten zcela první – naučit se lépe číst strukturu trhu občas vyžaduje už trochu dovednosti, cviku a hledění do grafu. Ostatně, v jakékoliv profesi na světě se zlepšujeme pouze a jen čistou praxí.

Jak jsme na Finančníkovi zmiňovali již mnohokrát, Interactive Brokers neposkytuje klasická ticková data. Živým datům, které získáváme z IB pro obchodování, říká tento broker „snapshot data“. V praxi to znamená, že není posílán každý tick (tj. informace o každém spárovaném obchodu), ale data jsou distribuována s nepatrným prodlením v určitých „balíčcích“. Prodlení je skutečně minimální – snapshot data by měla být distribuována s frekvencí jednou za 300ms, což je z pohledu diskréčního obchodování prakticky „realtime“.

Z pohledu zadávání příkazů v intradenním obchodování jsou tak data zcela dostatečná a sám na nich obchoduji. Stejně tak, pokud si budete vytvářet jakýkoliv časový graf na timeframe řekněme 5 minut a výše, budou se data chovat podobně jako ticková.

Problém se snapshot daty nastává v případě, že jsou pro naše analýzy rozhodující všechny „ticky“ – tradičně například při používání různých alternativních grafů jako jsou volume, range bar nebo tickové grafy (o různých typech grafů se na Finančníkovi můžete dočíst v seriálu Různé typy grafů). Alternativní grafy jsou vytvářeny až v našem počítači a pro jejich správné zobrazení potřebuje program pro technickou analýzu získat všechny „ticky“. V případě „snapshot dat“ od Interactive Brokers se může stát, že v rámci jedné „dávky“ dat získá například Sierra Chart 5 ticků „zabalených“ do jednoho obchodu. Program pochopitelně s takovou informací pracuje stejně, jako by se jednalo o jeden obchod, a alternativní grafy jsou pak vesměs „pomalejší“ a jednoznačně nejsou vykreslovány přesně. Stejný problém nastává, pokud potřebujete na svých datech vytvářet analýzy s použitím volume. Z tohoto důvodu osobně pro intradenní obchodování kombinuji data z Interactive Brokers s daty od IQFeed – v programech typu NinjaTrader nebo Sierra Chart není problém pracovat najednou s více zdroji dat. Viz například tutoriál Sierra Chart a obchodování u Interactive Brokers s daty od IQFeed.

Nepřesnost „snapshot dat“ však může občas vadit i v případě používání klasických nižších časových timeframů – například dvouminutových. Jsou-li trhy rychlejší, nebo vytvoří-li se i v pomalejších grafech rychlejší volatilnější průraz některé silnější úrovně, může se stát, že nejsou zcela přesně zobrazeny základní parametry svíčky jako high/low/close. Jednoduše proto, že ticky definující například close úsečky byly zrovna „zabaleny“ do některého z 300ms balíčku. A co si budeme povídat – informace o close úsečky může být někdy důležitá, ať již skrz ni obchodník vyhodnocuje prolomení některé S/R úrovně nebo na jejím základě například vstupuje do pozice.

Možná jste na problém narazili z jiného úhlu – vytvořili jste si analýzu na živých datech od IB, později jste si nechali data obnovit coby historická ze serverů IB a zjistili jste, že některé úsečky vypadají „jinak“. Je to právě z popsaného důvodu – realtime „snapshot data“ mohou některé úsečky zkreslovat, kdežto historická data jsou přesná (co se open/high/low/close informací týče, IB neposkytuje ticková data ani ve svých historických backfillech).

Co s tím, pokud si nechcete platit jiného poskytovatele dat, ale současně si chcete být jisti, že minutové úsečky jsou vykreslovány správně?

Jedno řešení může být použití tzv. True Dat. Jde o data, která jsou streamovaná jednou za 5 vteřin a která mají vždy zcela přesné hodnoty open/high/low/close. Sám toto řešení občas používám, když na svém notebooku pracuji jen s daty od IB. True Data nejsou vhodná pro samotné obchodování, neboť nejsou aktualizovaná realtime a 5vteřinová prodleva je samozřejmě v intradenním obchodování již znát. Můžete si je však otevřít například v malém referenčním okně vedle hlavního cenového grafu, ve kterém máte zobrazeny běžná data od IB. Referenční okno pak lze použít například v případě, že trh udělal rychlý pohyb po reportu a máte podezření, že klíčová úsečka není zobrazena v hlavním grafu správně.

S použitím True Dat mám zkušenost jen v programu Sierra Chart, tj. bohužel neporadím, jak si je zobrazit v jiném programu. V Sierra Chart se postupuje podobně jako u výše uvedeného tutoriálu, kde jsem popisoval propojení dvou datových zdrojů.

1) Je třeba si nainstalovat samostatnou kopii Sierra Chart, kterou propojíme s IB. V nastavení Data/Trade Settings je potřeba vybrat jiné číslo „Instance“, než které budete mít zobrazené v „hlavní“ Sieře, ze které budete obchodovat. Dále klikněte na tlačítko „More Interactive Brokers Settings“ a zaškrtněte volbu Record True Real-Time Data in Intraday Charts.

V tento okamžik se vám všechny grafy zobrazené v této instalaci Sierry budou aktualizovat jednou za cca 5 vteřin, časové grafy však budou zcela shodné s těmi, které poskytuje IB při backfillu.

2) Pokud si budete chtít True Data zobrazit v hlavní kopii Sierra Chart, kde obchodujete, je třeba obě kopie propojit. Přepněte se do hlavní kopie Sierra Chart a zvolte File > Find Symbol (propojení skrz tuto funkci je relativně nové – dříve se to dělalo jinak).
Následně vyberte instanci Sierry, ve které máte zobrazeny True Data a příslušný trh:

Tímto způsobem můžete mít tedy v jedné instanci Sierra Chart zobrazeny dva grafy – jeden zcela realtime pracující se snapshot daty získávanými od Interactive Brokers, druhý referenční pracující s parametrem True Data.

Předně je třeba říci, že podobné charakteristiky změn nálad trhů jsou vcelku běžné. Občas zažíváme trhy s vysokou volatilitou, občas s nízkou, jindy zase trhy s trendem na celý den a další měsíc pravý opak – trhy, co své trendy neudrží. Zkrátka a dobře, trhy si vždy dělaly, dělají a budou dělat, co chtějí. Pro nás jako obchodníky je důležité disponovat dostatečným arzenálem nástrojů, které nám umožní co nejvíce flexibilně reagovat, resp. které nám umožní diverzifikovat se co nejvíce mezi různé obchodní příležitosti, v různých konstelacích trhů. Nehovořím zde v žádném případě o diversifikaci mezi trhy nebo úplně odlišnými obchodními přístupy, ale jednoduše o tom, že k trendovým patternům FinWin je vždy dobré mít připravené i některé protitrendové. Obecně se totiž dá říci, že bývají období, kdy se lépe daří trendovým patternům a pak období, kdy se lépe daří protitrendovým.

Ani já samozřejmě aktuálně nejásám z faktu, že chybějí celodenní pohyby. Při obchodování systému FinWin není aktuálně příliš reálné stanovovat profit targety na všechny tři FinWin pivoty, trh nemá dostatečnou sílu k nim dojít, většinou pouze k prvnímu. Průměrný zisk na obchod se tedy aktuálně snížil a zrovna tak mé breakout strategie aktuálně vydělávají zlomek toho, co v trendujících trzích (naštěstí stále vydělávají). Tak to zkrátka a dobře je, tak to v trzích chodí. Vše toto k tradingu patří.

Takže, co je možné nyní dělat lépe konkrétně u obchodního systému FinWin? Zkrátka a dobře počítat s tím, že trhy mnohem častěji mění svou náladu a připravit se na případné protitrendové obchody, nebo obraty trendu – například s pomocí divergencí.

Divergence jsou obecně ultra-silný nástroj, prověřený desetiletími a stále velmi dobře funkční. Je to nástroj, který když umíte uchopit, nemůžete udělat špatně. Je to nástroj, který denně využívá Petr (ovšem trochu jiným způsobem) a je to i nástroj, který čas od času využiji i já. S tím, že v mém případě platí, že mám rád pro divergenci nějaké další extra "potvrzení", nebo alespoň utvrzení v tom, že pohyb je skutečně maximálně vyčerpaný a vyčkávat na obrat se vyplatí.

Pojďme tedy ke konkrétním příkladům divergencí na systému FinWin. Tento článek píšu a připravuji v pátek 19. 10., pojďme se tedy podívat na předešlý den, čtvrtek 18. 10.

V daný den vznikly celkem tři příležitosti, které jsem označil do grafu výše.

První příležitost se odehrála krátce po otevření dne. Došlo totiž k výraznému odmítnutí úrovně na Globex High  a utvořila se i jasná divergence = skvělá obchodní příležitost. V momentě, kdy se trh dostal blíže LOD je nutné posunout SL (alespoň na vstup), abychom omezili riziko, že v rámci LOD dojde k dalšímu odrazu. Profit target s plánem pár ticků nad FinWin pivot 1.

Druhý signál nastal po vyčerpání úvodního pohybu, kolem 10:45. Zde došlo k marné snaze pokračovat v započatém trendu (koukněte na prudkou protireakci při proražení LOD), která v kombinaci s divergencí opět nabídla skvělý obchod. Profit target opět pár ticků pod FinWin pivot 1, posunutí SL nejpozději v momentě, kdy se trh dostane do oblasti 50% retracementu, kde je opět nebezpečí vyčerpání a následného otočení trhu.

Poslední příležitost nastala krátce po 12:00 (tj. 18:00 našeho času), a to vyčerpáním na HOD. Obchodníci, kteří stejně jako já obchodují pouze první 2,5 hodiny obchodní seance, mohli tušit divergenci už pár minut před dvanáctou, takže si tu čtvrthodinku ještě počkali. Výstup opět pár ticků nad FinWin pivot 1 s tím, že opět přitahujeme SL v oblasti kolem 50% retracementu, ze stejného důvodu jako u předešlého obchodu.

Pouze tyto tři příležitosti s výstupy na FinWin pivotech nabídly v daný den potenciál profitu přes 1 000 USD na kontrakt. Samozřejmě platí, že úplně nejlepší je podobné příležitosti (tj. divergence) kombinovat s protitrendovými patterny FinWin a spojovat tak to nejlepší z obou světů.

Závěr

Existuje mnoho způsobů, jak uchopit divergence. Toto je ten nejjednodušší v případě, že využíváte pro obchodování CCI. Osobně mně nezáleží na tom, zda se divergence odehraje na CCI14, nebo CCI50. Divergence zůstává divergencí, a to, na které periodě CCI se vytvoří, již nehraje roli. Jak jsem zmiňoval, důležité spíše je, aby celková situace dávala "smysl" a bylo z toho zřejmé, že trh je s vysokou pravděpodobností vyčerpaný. Další důležitý aspekt je také plánování výstupů, protože teprve výstupy nezřídka rozhodují o tom, jak nakonec dopadneme. V případě obchodování s více kontrakty platí, že je optimální vystupovat na různých úrovních.

Každopádně platí, že divergence jsou nástroj, který se v arzenálů daytraderů nikdy neztratí.

V aktuálních trzích panuje stále velmi nízká celková volatilita. Té jsem se podrobněji věnoval v nedávném článku Poznámky k aktuální volatilitě trhů a jak je vidět na následujícím screenshotu, situace se za poslední měsíc vůbec nezměnila. Denní graf indexu volatilitu VIX ukazuje, že volatilita je stále na dlouhodobém minimu:

Na první pohled začínajících traderů by se mohlo zdát, že nízká volatilita je dobrá pro začátek obchodování, protože trhy se hýbou pomaleji, a tudíž s menším riskem. Bohužel opak je pravdou – nízká volatilita vytváří na běžných intradenních timeframech prakticky neustále oblasti nebezpečného chopu a jde tak z pohledu intradenního obchodování o velmi zrádné prostředí. V aktuálních trzích je tak skutečně třeba velká obezřetnost.

Několik tipů, které aplikuji v aktuálním intradenním prostředí při svém obchodování:

Nižší volatilitě jsem přizpůsobil svůj trade management. Obchoduji spíše pro nižší targety, ovšem stále s pozitivním RRR. Většinu profitu vybírám poté, co trhu dojde po vstupu jeho prvotní momentum. Současně umísťuji targety k nejbližším i slabším S/R úrovním dané např. high/low předchozích swingů atd. Tj. v posledních týdnech neobchoduji pro vzdálenější profit targety a scale-out výstupy.

Snažím se obchodovat v době, kdy lze očekávat zvýšenou volatilitu. Tj. například po důležitých reportech. Ve dnech, kdy nejsou vyhlašovány žádné zásadní reporty, jsem velmi, velmi opatrný a někdy danou seanci zcela vynechám. Tématu kde sehnat přehled reportů jsme se věnovali v článku: Které ekonomické reporty sledovat při intradenním obchodování a kde sehnat jejich přehled?.

Výrazně více než dříve obchoduji v dravějších trzích, které stále dokáží vytvořit zajímavé pohyby. Většinu měsíců první poloviny letošního roku jsem trávil v ES. To však poslední týdny dělá skutečně velmi malé pohyby, a jelikož vstupuji do trhu na základě určitého momenta (skrz orderflow), potřebuji vidět v trhu po vstupu alespoň nějakou akci. ES je však s nižší celkovou volatilitou opravdu pomalé. V tomto trhu tak exekuuji skutečně jen ty nejzajímavější patterny na hlavních S/R úrovních, pro ostatní situace se snažím vyhledávat vstupy především v TF (e-mini Russell 2000) a dopoledne občas v DAXu. To samozřejmě neznamená, že bych tyto trhy doporučoval komukoliv k tradingu. Jen je skutečně potřeba vybírat si pro své strategie takové trhy, jejichž volatilita je pro nás dobře obchodovatelná. Taktiky, které obchoduji, a kterým se na Finančníkovi věnuji, vycházejí ze struktury trhu a fungují tak univerzálně. Tj. například v případě intermarket strategií máme na výběr automaticky několik trhů, které můžeme obchodovat a pokud jeden trh začne být „příliš mrtvý“ není potřeba se jej držet za každou cenu.

V nižší volatilitě je třeba zvýšená trpělivost. A to jak při čekání na vstupní pattern, tak v obchodu – zejména pokud se trh motá kolem našeho vstupu. Bohužel nižší volatilita neznamená, že můžeme automaticky pracovat s nižšími stop-lossy. Osobně se snažím vstupovat v oblastech s vyšší volatilitou, ale i tak se mi výrazně častěji než dříve stává, že trh jde pár ticků po vstupu proti mé pozici, aby se pak zas obrátil a vyrazil zamýšleným směrem. Při každém vstupu tak mám připravený základní stop-loss za hlavní S/R úroveň pod mým vstupem (při long pozici) a vždy se ujišťuji, aby měl trh dostatek prostoru pro drobný „šum“, který se může v oblasti vstupu vytvářet. S ohledem na nižší volatilitu platí u mých strategií více než dříve, že vystupuji dříve, než je zasažen můj záchranný stop-loss – tj. v okamžiku, kdy z ordeflow vidím, že se trhy nevydaly předpokládaným směrem. Většinou se snažím vystupovat se ztrátou maximálně rovnou cca výšce průměrné úsečky na mém obchodovaném timeframu.

V rámci vstupů se snažím čekat na situace, kdy trh potvrzuje momentum skrz například breakout velmi drobné S/R úrovně či předchozí konsolidace. Hlavně u intermarket divergencí využívám na volatilnějších trzích situace, které jsem popisoval v nedávném videu Studujeme Price Action II.

Viz jeden ze dvou vstupů, které jsem měl dnes (článek připravuji v úterý 16. 10. 2012) na trhu e-mini Russell 2000:

Trh se kolem 15:40 obchodoval v jedné z „našich“ S/R úrovní a vytvářel krásný patten skrz intermaret divergenci. Ve volatilnějším trhu bych vstupoval patrně agresivněji na nižší ceně, dnes jsem čekal na potvrzení momenta skrz prolomení zobrazené konsolidace. Vstupoval jsem až po close úsečky, která uzavřela mimo danou konsolidaci – tj. taktika popisovaná v nedávném videu.

To jsou tedy základní taktiky, které mě v aktuálním prostředí nižší volatility pomáhají v hledání situací, které stojí za riskování mého kapitálu.

Pro účastníky mého kurzu Pokročilé intradenní obchodování s pomocí price action s využitím intermarket a volume analýzy mám následující úkol – najděte v zobrazeném grafu trhu e-mini Russell 2000 dvě důležitá vodítka vycházející z cenové struktury trhu, které mě utvrdily v tom, že daný vstup long má velmi solidní šanci na úspěch i v tomto prostředí všeobecně nižší likvidity.

Své analýzy a další dotazy můžete vkládat v tomto vláknu diskuze, která je z praktických důvodů určena jen pro účastníky zmíněného kurzu.

Při rozhodování, do jakého směru se v rámci tradingu pustím, rozhodují v podstatě tři faktory: náš čas, náš kapitál a naše očekávání.

Čas je nejdražší komodita nás všech a tak většina hledá, jak začít s minimem časové investice. V tomto ohledu vidím pouze dva možné směry: komoditní spready nebo jednoduché (nesměrové) opční strategie.

Komoditní spready jsou směr, který nevyžaduje žádné náročné "biflování", žádné náročné studování ani žádné náročné testování. Vyžaduje spíše hodně trpělivosti a selektivnosti. Časová složka je tu velmi střídmá. Většina spreadových obchodníků stráví průměrně 2 hodiny o víkendu přípravou nových potenciálních pozic pro následující týden a následně během týdne do 15 minut k finálnímu rozhodnutí, zadání vstupních příkazů, řízení samotného obchodu a výstupu z obchodu. I přes časovou nenáročnost nabízejí spready stále zajímavé zhodnocení. Začátkem roku jsme přinesli rozhovor s jedním naším studentem, který zhodnotil účet o 723 % za dva roky. Ve spreadové diskuzi je pak příběh obchodníka ještě úspěšnějšího (včetně jeho konkrétních obchodů). Nutno ale také dodat, že toto není standardní zhodnocení: pro podobné zhodnocení je třeba již podstatně agresivnější přístup, agresivní navyšování pozic a výraznější expozice účtu.

Nepříjemnou stránkou spreadů je nutnost vyšší kapitalizace, ideálně alespoň 10 000 USD do začátku. Ostatně Interactive Brokers, se kterými většina obchodníků spready obchoduje, ani neumožňují otevřít účet s menší částkou.

Druhou časově zajímavou alternativou jsou opce a některé opční obchody. V podstatě strategiím jako Iron Condor je třeba věnovat zhruba 5 minut měsíčně pro otevření a pak cca 1 minutu denně pro kontrolu pozice (možno i na mobilním telefonu atd.). Časová expozice je tedy ještě menší než u spreadů, ale je třeba očekávat i menší zhodnocení – v dobrých letech v řádu desítek procent, záleží také na typu obchodního přístupu, konkrétních pravidlech, navyšování pozic atd. Opce mohou vypadat ze začátku trochu jako příliš komplexní a složité téma, ale v mnoha ohledech je toto téma nafukováno mnohem komplexněji, než je třeba. Jenom při troše snahy se už brzy ukážou opce ve skutečnosti jako vcelku jednoduché i rychlé na pochopení. Zajímavé také je, že například ke strategiím typu Iron Condor teoreticky vůbec nepotřebujete grafy trhů. S postupnou praxí je možné opce dále kombinovat, využívat jako doplněk k akciovému obchodování atd.

Nevýhodou je zde opět kapitál. Opět je rozumné začít s vyšším účtem, ideálně kolem 10 000 USD – mnoho obchodníků opět obchoduje opční strategie skrze Interactive Brokers.

Jinou skupinu může trápit nedostatečný kapitál do začátku. V tomto ohledu je ideální diskréční intradenní obchodování, které je díky možnosti menší kapitalizace tolik populární. V podstatě u trhů, kde je nízká volatilita jako e-mini Dow Jones, si umím představit obchodovat s částkou od 3 000 USD. Volatilnější trhy s účtem od 5 000 USD výše. Zhodnocení je v tomto směru velmi otevřená záležitost: s nadsázkou se dá říci, že meze se nekladou. Domnívám se, že při rozumném, konzervativnějším přístupu a bez navyšování pozic (position sizingu) bychom měli začít uvažovat na úrovni 60-80 % za rok. Ovšem s navyšováním pozic a zkušeností se vše může posunout do zcela jiných úrovní. Samozřejmě ne každý bude jako Larry Williams, aby z 10 000 USD udělal 1,1 milionu USD za rok, ale minimálně tato vysoká laťka ukazuje, kam až je možné s agresivním navyšováním pozic zajít. Stovky procent ročně může být s dostatkem zkušeností další meta. Výhodou také je, že diskréční intradenní obchodování nevyžaduje žádné programátorské dovednosti a technická stránka (obchodní software) se dá vcelku rychle zvládnout.

Nevýhodou diskréčního intradenního obchodování je časová náročnost a pro mnohé zjevně i psychologický faktor. To vše vyžaduje postupnou práci, postupné učení se, práci na disciplíně (ta je ovšem nutná u jakéhokoliv přístupu). Diskréční intradenní obchodování je také svým způsobem "nejzábavnější" a "nejakčnější", ovšem pozor, nikdy nesmíme obchodovat kvůli zábavě – vždy musíme obchodovat kvůli zisku.

Pozor také na obchodování příliš levných produktů, hlavně těch, které jsou nabízeny "zadarmo". Nedávno jsme se s Petrem dostali do zajímavé diskuze na téma, kolik ono "zadarmo" vlastně stojí. U oblíbeného alternativního produktu k trhu e-mini Russell 2000, který je nabízen "zadarmo", se ukázalo, že rozdíl mezi BID–ASK ono "zadarmo" prodražuje více jak 120x oproti běžné fixní komisi. Tak drahé je tedy "zadarmo" (konkrétně více jak 120x). Bohužel je pravdou, že lidé s účty pár stovek dolarů a vyhledávající produkty "zadarmo" mají prakticky nulové šance. Tam, kde běžný obchodník už dávno vykazuje profit, podobný "zadarmo" obchodník nevykazuje ještě ani pokrytí poloviny spreadu mezi BID–ASK.

Poslední možností je obchodování automatických obchodních strategií. Zde je časová náročnost diskutabilní. Času potřebujeme opět spoustu, protože vývoj úspěšných mechanických strategií čas vyžaduje. Výhoda této časové složky je však v tom, že čas je možné řídit zcela flexibilně (oproti diskréčnímu intradennímu obchodování, které je vždy "od–do"), plus mnoho práce je možné přenechat počítači. Určitě se jedná o směr ideální pro ty, kdo jsou silnější s počítači a své počítačové dovednosti chtějí použít jako leverage (páku) v prostředí tradingu. Co se zhodnocení týče, sám cílím na 60-80 %, ale ve své těsné blízkosti znám obchodníky, kteří jsou schopní s agresivnějším navyšováním pozic dosahovat i mnohem více. Účet se odvíjí od konkrétních strategií. Já kapitalizuji 3-4x více, než je největší historický drawdown dané strategie. Pokud například mám systém s historicky maximálním drawdownem 2 500 USD, pak na takový kapitalizuji 7 500 – 10 000 USD, pokud mám portfolio 3 systémů s historickým drawdownem 5 000 USD, tak na takové kapitalizuji 15 000 – 20 000 USD atd.

Pokud jste pak už obchodník na plný úvazek nebo k tomu míříte, osobně se domnívám, že je ideální obchodovat všechny přístupy kvůli lepší diversifikaci. Například nesměrové opční strategie (Iron Condor) vám pomohou vydělat, když je zrovna nízká volatilita trhů a daytrading příliš nevydělává. Komoditní spready jsou pak další zcela samostatná kategorie, žijící si "svůj život" a skvěle tak doplňuje portfolio pro větší diversifikaci / rozložení rizika. Jakožto profesionální trader na plný úvazek mám rád pocit, že nevsázím vše do jednoho košíku. A jelikož se dnes trhy chovají velmi podobně, nestačí už zdaleka diverzifikovat mezi obchodní instrumenty – je třeba diverzifikovat také mezi absolutně rozdílné obchodní přístupy jako právě například daytrading + opce + spready (nebo jiné) apod.

Pro spuštění klikněte na náhled vloženého videa:

Pro diskuzi a rozvíjení konceptu můžete použít vlákno Uzavřená diskuze k videu Studujeme Price Action II kurzu Úvodní kurz do intradenního obchodování e-mini trhů, kde se věnujeme základům práce s S/R úrovněmi v intradenním obchodování.

Foto (c)iStockphoto.com/frentusha &nbsp

Lidské vnímání hodnoty věcí/výsledků je neracionální v mnoha ohledech a je vždy hodně ovlivněno kontextem, ve kterém se rozhodování odehrává. Mnoho lidí například výrazně více utrácí po výplatě, protože vydaná „stokoruna“ pro ně má subjektivně nižší hodnotu než na konci měsíce, kdy jich „zbývá v peněžence méně“. Naše mysl bývá dále například často „uspokojena“, pokud se nám podaří koupit zboží s vysokou údajnou slevou, byť za stejné peníze se dá často pořídit kvalitnější „nezlevněná“ alternativa. A to nemluvíme o faktoru času – věci, které můžeme mít „nyní“, mají pro nás výrazně vyšší hodnotu, než ty které mohou být sice hodnotnější, ale jejich získání si žádá čas. Vnímání jakékoliv hodnoty je tedy jednoznačně velmi těkavé a je to jedna z velkých překážek, které musíme v rámci obchodování každý den překonávat.

Z pohledu obchodníka se často stává, že jinak vnímáme kvalitu aktuálně otevřené pozice poté, co jsme v předchozím obchodování zinkasovali dva stop-lossy a jinak poté, co jsme zinkasovali dva profit targety. Přitom trhům jsou naše předcházející výsledky samozřejmě zcela ukradené a vyvíjí se bez ohledu na našem vlastním obchodování.

A tento častý vzorec chování pochopitelně nevede k ničemu dobrému. Schválně si představte, jak se chová trader po několika ztrátách, jimiž se nechá ovlivnit. Bývá agresivní v dalších vstupech a současně velmi netrpělivý v otevřených profitech. Obojí většinou vede k dalším ztrátám – agresivní vstupy jsou často mimo plán a jen prohlubují „zoufalství“ v daném dni. Netrpělivost v otevřených profitech pak vypadá tak, že obchodník i potenciálně pěkně ziskové obchody uzavírá s minimálním profitem, aby „pokryl alespoň část ztrát“. Ztrátovým obchodům přitom většinou obchodník nechává stále větší prostor. To jsou alespoň mé zkušenosti – jak dřívější z mých vlastních začátků, tak aktuální, když čas od času studuji výsledky začínajících traderů, se kterými komunikuji.

Dopad na psychiku a na jiné vnímání hodnoty aktuálních obchodů nemá ale pouze špatná série obchodů na začátku dne. Podobně negativně může působit i dobrý start v podobě pěkného zisku. Obchodníkova mysl se může přepnout do stavu „po výplatě“ a začít vnímat hodnotu obchodů jinak než na začátku obchodního dne.

Každopádně je dobré si uvědomit, že podobné chování je v nás hluboce zakořeněno a vychází z našeho principiálního vnímání hodnot obecně. Přičemž není pro nikoho jistě překvapením, že toto vnímání je často zcela opačné, než bychom potřebovali pro činnosti typu trading. Na internetu je na toto téma hodně materiálů, mohu doporučit například toto krátké video z dřívějšího TEDu, které se ke mně nedávno náhodou dostalo.

A jak s tímto naložit pro lepší intradenní trading?

Důležité je vůbec si uvědomit, že můžeme mít tendence různě vnímat hodnotu výsledků našich obchodů podle kontextu, ve kterých je přijímáme. Pro každého přitom může být daný kontext různý – někoho výrazně ovlivní dva neúspěšné/úspěšné obchody, jiného neúspěšný/úspěšný týden. Toto je třeba zkoumat v našich denících a snažit se identifikovat momenty, ve kterých například začneme předčasně uzavírat otevřené ziskové obchody, abychom získali „alespoň něco“.

Z mé zkušenosti je dále dobré hodnotit výsledky intradenního obchodování až z určitého odstupu – například za měsíc nebo čtrnáct dnů s tím, že hodnotíme vždy „předcházející“ období, které již nemůžeme ovlivnit dalšími obchody. Každému může fungovat něco jiného, ovšem mnoho obchodníků má tendenci například „dohánět“ výsledky daného období nebo naopak propadat příliš velkému optimismu, pokud se pravidelně a detailně věnují průběžným výsledkům svého obchodování v ještě neukončené „periodě“.

Samozřejmě absolutní základ je dobře nastavený risk management. Tj. riskovat přiměřeně na obchod a na delší období - den/týden. Každý intradenní obchodník by měl vědět, kdy přestat když se nedaří. Tj. mít jasně danou ztrátu pro den/týden, po jejímž dosažení přestane obchodovat. Toto zcela základním pravidlo by mělo bránit tomu, abychom během krátké doby a určitého potenciálního „zatmění mysli“ udělali obchody, kterých budeme delší dobu litovat a které mohou na dlouho výrazně ovlivnit naši psychiku.

Pokud bojujete s popisovaným problémem, může vám pomoci nastavit obchodování tak, aby mezi jednotlivými podobnými obchody v rámci jednoho systému byl dostatečný časový odstup. Jak už zde mnohokrát zaznělo, pro začínajícího tradera může být dobrá cesta jeden obchod denně. Jde o princip, který zcela automaticky potlačuje mnoho emocí spojených s tradingem, neboť každý den začínáme „s čistým stolem“. Je-li pro vás jeden obchod denně málo, zkuste si systém rozdělit do několika samostatných celků a každý sledovat zvlášť s vlastními pravidly risk managementu – např. protitrendový obchod, trendový obchod, obchod v první hodině po otevření, kdy u každého obchodu máme v plánu max. 1-2 obchody denně /pokud trh nabízí pro to podmínky dle našeho obchodního systému/. Cest je určitě celá řada, důležité je najít si nějaké základní principy, které nám mentálně pomohou oddělit od sebe jednotlivé obchody tak, abychom další obchod brali s co „nejčistší“ hlavou. Přičemž samozřejmě pro každého toto může znamenat trochu něco jiného.

V článku jsem nezmínil potřebu funkčního otestovaného obchodního plánu, který je samozřejmě úplným základem pro jakýkoliv úspěšný trading.

Sledujete-li v Sierra Chart různé volume profily, můžete si nyní nechat automaticky vyznačovat místa s vyšším a nižším volume. To se může hodit zejména u různých kompozitních volume profilů. Ve verzi 902 je zatím funkce implementována nově a má některá omezení (například nefunguje u profilů, které jsou vykreslovány se svislou základnou vpravo), nicméně jak je u Sierry běžné, podobné věci budou doladěny patrně velmi brzy.

Linky zvýrazňující místa s vyšším a nižším volume v profilu se nastavují skrz funkci Volume by Price, kde v Settings and Inputs je nyní volba Draw Peaks & Valleys (je třeba zapnout na Yes) a Peaks & Valleys Sensitivity (pro nastavení citlivosti vyhledávaných extrémů):

V záložce Subgraphs přibyla možnost nastavovat „Peaks & Valleys“ graficky.

Volume histogramy lze nyní zobrazovat i v DOMu (vizualizace hloubky trhu). Podrobnosti o obchodování z DOMu v Sierra Chart naleznete v nedávném článku Sierra Chart a Depth Of Market (DOM). Se zobrazenými volume profily může pak DOM vypadat například takto:

Volume profil se v DOMu zapne následovně. Přímo v okně DOMu zvolte Chart > Studies . Přidejte indikátor Volume by Price. V nastavení indikátoru je třeba upravit následující hodnoty:
Ticks per Volume Bar nastavte na 1.
Time Period Type for Fixed by Time nastavte na Days.
Time Period Length for Fixed by Time nastavte na 1.
Maximum Volume Bar Width Type nastavte na Window Width.
Display Volume in Bars nastavte na Total Volume.

Navíc lze nově v DOMu i více kontrolovat barevnost zobrazených prvků. Jednotlivé volby můžete prozkoumat v nabídce Global Settings > Graphics Settings.

Sledujete-li v Sierra Chart orderflow, potom vás jistě potěší vylepšený panel Numbers Bars Calculated Values, skrz který lze sledovat různé souhry u Numbers barů. Nástroj „Numbers Bars Calculated Values“ se nyní automaticky vkládá do samostatného panelu pod cenový graf (coby indikátor) a lze nastavovat velikost zobrazené tabulky nezávisle na velikosti grafu. Změna velikosti panelu se provádí jednak tažením cenové osy (stejně jako u indikátorů), dále pak nastavením velikosti písma použitého pouze pro tuto tabulku. Změna velikosti písma se provádí přes settings indikátoru Numbers Bars Calculated Values. Současně do panelu přibylo několik praktických nových informací – například denní a týdenní range.

Velmi praktickým nástrojem je Pullback Column v rámci Numbers bar. Zjednodušeně řečeno jde o samostatný Numbers bar, který zobrazuje orderflow od okamžiku, kdy trh v rámci dané úsečky otestoval nové high nebo low.

Pullback Column se často používá ve spojení s reverzním typem grafu (viz článek Různé typy grafů – díl 7, reverzní svíčky), ale velmi dobře lze nástroj použít i s jinými typy timeframe. Zejména však těch, které občas vykreslují vyšší svíčky. Skrz Pullback Column můžeme číst orderflow reagující na high/low baru – dostáváme odpovědi na otázky typu, zdali převládají po otestování high/low posledního baru agresivní nakupující, nebo agresivní prodávající, případně s jakou dynamikou jedna strana „vítězí“ nad druhou. Jinými slovy jde o Numbers Bar, který se „vynuluje“ při vytvoření nového high/low v rámci baru. Osobně používám coby praktického pomocníka pro časování vstupů do obchodů.

Pullback Column se zapíná v nastavení indikátoru pro vytváření Numbers Barů. Je třeba jen vyplnit údaje u položky Pullback Column 1 a indikátor se pak již objeví v grafu coby poslední Numbers Bar (Sierra podporuje zobrazovat až tři tyto sloupce najednou). Pullback Column pochopitelně funguje jen pokud se grafy hýbou, ve statických grafech nemá žádné uplatnění. Nicméně v programu Sierra Chart jej lze využívat i při replay grafů.

Hovoříme-li o Numbers barech, pak je důležité upozornit, že i tento samostatný indikátor doznal za posledních několik verzí Sierry dost zlepšení. Bary se dnes již dají nastavovat velmi komplexně graficky a současně si lze v Numbers barech nechat vykreslovat v rámci jedné úsečky hned několik sloupců s různými informaci. Můžeme si tak nechat zobrazovat například rozdíl ask vs. bid volume a současně počet uskutečněných obchodů. Toto se zapne tradičně v nastavení Numbers Bars tak, že vybereme příslušnou informaci v položce Column2 a Column3.

Pokud máte dotaz k mému nastavení některého z indikátorů nebo jak jej používám, ptejte se prosím v uzavřené diskuzi účastníků kurzu Pokročilé intradenní obchodování s pomocí Price Action s využitím intermarket a volume analýzy, ke kterému se tyto nástroje vztahují. Případné komentáře a dotazy tedy pokládejte prosím do tohoto uzavřeného vlákna.

Volatilitu bychom si stručně mohli představit jako „těkavost trhů“ – míru jejich pohybu. Pohyb ceny, tedy určitou rozumnou volatilitu, potřebuje každý intradenní obchodník. Bez toho, aniž by se cena rozumně hýbala nemůžeme očekávat, že se dostane k našim profit targetům. Samozřejmě všeho příliš může škodit a tak i extrémně vysoká volatilita může být nebezpečná – především pro začínající tradery, kteří se nedokáží se svoji psychikou a menšími účty adaptovat na vyšší stop-lossy, které jsou ve zvýšené volatilitě nezbytné. Ovšem nízká volatilita svědčí opravdu málokomu a od všech typů obchodníků vyžaduje především zvýšenou trpělivost. V nízké volatilitě se trhy hýbou spíš do strany, tedy v typickém chopu a je skutečně třeba čekat na vhodnou příležitost ke vstupu. Často je dobré popřemýšlet i o přizpůsobení stop-lossů a profit targetů, aby dávaly smysl aktuální cenové aktivitě.

Sám mám v nynějším období výrazně méně obchodů než před prázdninami. Dnešní článek připravuji například v pondělí 17. 9. 2012, kdy celá dopolední americká seance vytvořila na trhu S&P 500 range celkem 4 body (200 USD) a na trhu e-mini Russell 2000 také 4 body (400 USD). Navíc je v trhu velmi nízká likvidita a trh tak v daném mikrorange poskakuje nahoru dolů – každou chvíli vypadá, že range prorazí například níže, aby nachytal agresivní prodávající a obratem se hnal k jejich stop-lossům. Takové prostředí je opravdu velmi nebezpečné a začínající tradery svádí k přeobchodování.

V intradenním obchodování v zásadě platí, že čím nižší volatilita, tím méně agresivní obchodníci bychom měli být. Proto je dobré volatilitu nějakým způsobem sledovat.

Osobně sleduji volatilitu skrz následující tři nástroje:

Indikátor Average True Range (ATR)

Z indikátoru ATR získáváme informaci o průměrné výšce úseček za posledních X period. Výpočet indikátoru je nepatrně složitější, ale zjednodušeně řečeno si jej můžeme popsat následovně. Řekněme, že budeme pracovat s indikátorem Average True Range s periodou 10 na denních grafech. Indikátor pak jen odečte High-Low za posledních deset úseček a tuto hodnotu zprůměruje. Výsledkem je tedy hodnota průměrné výšky úsečky za posledních deset dnů (ve skutečnosti indikátor pracuje ještě s možnostmi různých gapů, proto výpočet vždy nepracuje jen s High a Low – viz například tento popis).

ATR tedy můžeme použít jako přímý nástroj měření volatility, neboť nás informuje o průměrném rozpětí úseček na daném timeframu.

Na screenshotu vidíte denní graf trhu ES od roku 2011. Modrý indikátor představuje ATR s periodou 7. Informuje nás o průměrném rozpětí úseček za posledních 7 pracovních dnů. Na první pohled je zřejmé, jak se volatilita v průběhu času mění a že v současně době se graf nachází v době s nižší volatilitou. Koncem srpna byla volatilita na jedné z dlouhodobě nejnižších hodnot a není proto divu, že mnoho obchodníků hlásilo ztrátové období – trhy se hýbaly jen velmi málo. Minulý týden se volatilita díky důležitým reportům zvýšila, ale stále je třeba myslet na to, kde se ATR nachází. Osobně vesměs očekávám trochu lepší cenové pohyby ve dnech, kdy jsou vyhlašovány reporty.

Pokud je tedy ATR například o polovinu nižší než před měsícem, jednoduše to znamená, že trhy udělají v průměru o polovinu menší pohyby – tomu je samozřejmě potřeba přizpůsobit především naše profit targety (a přiměřeně i stop-lossy). Navíc na grafu je zobrazena 24hodinová seance daného trhu – tj. podobnému zkoumání je dobré podrobit samostatně i denní seance, případně časové úseky, ve kterých obchodujete (například jen začátek obchodního dne a podobně).

Stejný pohled na e-mini Russell 2000. I zde je vidět, že volatilita trhu je stále na velmi nízkých hodnotách – průměrné ATR(7) je aktuálně kolem 12 (tj. rozsah 12 bodů), na konci října byla hodnota dokonce pod 10 body.

VIX

Dalším dobrým vodítkem pro sledování aktuální volatility je VIX nebo podobné indexy volatility. Konkrétně VIX je počítán skrz implicitní volatilitu opcí na index S&P 500 a vyjadřuje očekávání obchodníků o budoucí volatilitě.

Indikátor typu ATR měří tedy volatilitu skrz skutečná rozpětí aktuálně obchodovaných úseček, VIX je počítán z prémií opcí a vychází z náhledů obchodníků na budoucí volatilitu daného trhu.

Podíváme-li se na denní graf VIXu vidíme podobný obrázek jako u ATR aplikovaného na denní graf trhu S&P 500 – aktuální hodnoty VIXu jsou na dlouhodobých minimech, což opět svědčí o mimořádně nízké volatilitě. Chcete-li VIX sledovat na internetu, můžete použít například tento graf na Yahoo.

Price Action

V případě intradenního obchodování je dobré vnímat volatilitu nějakým způsobem i skrz samotné cenové grafy. Opět je možné použít indikátory typu ATR nebo často stačí pohled na samotnou price action. V nízké volatilitě jsou cenové úsečky většinou skládány vedle sebe a trh se pohybuje velmi nejistě. Pokud trh prorazí některou zhuštěnou oblast, má tendenci se vracet zpět, aby teprve po otestování původní zhuštěné oblasti případně pomalu vyrazil ve směru breakoutu. Je-li naopak volatilita vyšší, vidíme v cenových úsečkách často pěkné swingy a malé trendy. Pokud trh prorazí zhuštěnou oblast, bývá to pod vyšším momentem a trh se již příliš nevrací zpět. Konkrétní jemné nuance samozřejmě záleží na jednotlivých trzích – jinak se chová volatilnější e-mini Russsell 2000 a jinak S&P 500, ale určitě je dobré trhy zkoumat i z tohoto pohledu.

Pojďme se nyní na tento fenomén podívat trochu blíže. Pokusím se dnes popsat dva modely myšlení na téma "mít pravdu" a přidat svůj pohled na to, který je pro trading lepší.

Běžný a špatný model myšlení: Chci mít pravdu v tomto obchodě

Člověk už ze své podstaty miluje, pokud má pravdu. Je to dáno naším egem, které je u někoho silnější, u někoho slabší – ale ego bylo, je a bude součástí přirozenosti každého, proto i nadále bude každému dělat dobře pocit, že měl v čemkoliv pravdu.

Náš společenský i pracovní systém je do jisté míry založen právě na boji za vlastní pravdu, proto jsme v našem přirozeném prostředí neustále nuceni dělat vše proto, abychom měli pravdu – protože do jisté míry na tom záleží i naše společenské a pracovní postavení. Pokud přesvědčím šéfa, ať mně povolí realizovat nový projekt proto, že věřím, že bude úspěšný, musím se opravdu snažit, abych ve svém odhadu měl pravdu. Protože pokud pravdu mít nebudu, bude to mít pro mě pracovní i společenské následky.

Jelikož aktuální svět je do jisté míry "drsný" právě v nutnosti obhájit si svou pravdu (stojí na tom povýšení v práci, ale i různé dynamiky ve vztazích atd.), máme potřebu návyk "mít pravdu" o to více v sobě pěstovat a o to větší jsou emocionální dopady, pokud pravdu máme nebo nemáme. V případě že se ukáže, že jsme pravdu měli, cítíme hluboké uspokojení, pokud se ukáže, že jsme jí neměli, cítíme vztek, frustraci, nebo i deprese.

Bohužel tento model myšlení, který je nám vcelku přirozený, není pro mnohé příliš funkční, pokud se vrhnou do tradingu. Každý jejich obchod se totiž stává stejným "argumentem", jako v jejich pracovním či osobním životě, přičemž mít pravdu je do vysoké míry žádoucí (protože v konečném důsledku je nutnost mít pravdu součástí naší adaptibility a nutnosti přežít). A tak se z každého obchodu stává u začátečníků osobní záležitost, u které jde o to, mít pravdu "za každou cenu". U přirozených egoistů je toto vše ještě horší a vnitřní boje jsou ještě náročnější. Výsledkem jedinců s vysokým egem je pak zvýšený sebeklam v tom, že vědí, co dělají, ale zároveň o to větší frustrace při každé ztrátě. To vše jsou mimo jiné důvody, pro které vám každý úspěšný trader řekne, že právě psychologie obchodování je to nejdůležitější – bez důrazné sebekontroly a lepšího zvládnutí svého ega je to v tradingu velmi, velmi těžké.

Obchodovat tedy proto, abych měl pravdu v daném obchodě, je zásadně špatné. Pro trading je třeba model myšlení změnit a potřebu mít pravdu přesměrovat trochu jiným směrem. Pokud chceme obchodovat konzistentně a profitabilně, z psychologického pohledu musíme v prvé řadě přestat trvat na tom, abychom chtěli mít pravdu v každém obchodě – jakkoliv je to uspokojivé. Musíme přestat myslet na to, že obchodujeme, abychom si dokázali, že umíme hádat směr trhu, protože to je přesně ten model myšlení, který nám může hodně zavařit.

Správný model myšlení: Chci mít pravdu se svým systémem

Správný model myšlení je z mého pohledu postaven na předpokladu reálného fungování úspěšného tradingu, kdy opakovaně obchodujeme určitou situaci v trhu proto, že v sérii několika obchodů taková obsahuje statistickou výhodu. Jinými slovy obchodujeme strategii proto, že víme (z backtestu a paper tradingu), že sice budeme mít ztrátové obchody, ale při konzistentním obchodování dané situace budeme v drtivé většině případů vykazovat konečný zisk po určité sérii obchodů (např. 10, 15, 20 atd.).

Náš nový cíl tedy musí být nedokazovat sobě (našemu egu) pravdu tím, že dokážeme hádat, kam se právě vydá aktuální obchod (nikdo to nedokáže s jistotou hádat), ale raději dokazovat sobě (svému egu) pravdu tím, že máme opravdu kvalitní obchodní přístup, který v rámci delší série obchodů funguje – a který také takto dokážeme obchodovat. Musíme si dokázat, že máme dobrý systém – jehož součástí ale budou vždy i ztrátové obchody –, a musíme si dokázat, že takový zvládneme bez chyb obchodovat.

Pěstováním tohoto nového pohledu začínáme opouštět přehnanou soustředěnost na jediný obchod (ten, ve kterém se právě nacházíme) a začínáme se soustředit na celkový obraz (série obchodů dle obchodního plánu, bez ohledu na to, kolik obchodů v dané sérii vydělá nebo prodělá, plus soustředění na kvalitní exekuce plánu). Profity jsou v tradingu vždy tvořeny jako celek obchodů, nikoliv v rámci jediného obchodu.

Pokud tedy přesměrujeme své potřeby mít pravdu tímto směrem, začneme chápat, že jediný obchod nic neznamená. Tím pádem přestaneme do každého jediného obchodu vkládat emoce a začne nám být jedno, jak daný obchod dopadne. Výsledek nám bude do určité míry lhostejný, zisky sice potěší, ale nezblázníme se z nich, ztráty sice nepotěší, ale mávneme nad nimi rukou. Protože to jediné, na čem záleží, je pokračovat v realizaci obchodního plánu a dokázat si, že máme s naším aktuálním obchodním plánem pravdu na větším vzorku realizovaných obchodů a také si dokázat naší pravdu, že zvládneme systém obchodovat bez zbytečných chyb.

Tím pádem také pomalu přeorientujeme svůj mozek a svůj pohled z jediného obchodu na delší časové období, například jeden měsíc. Nebudeme přemýšlet o tom, kam se teď trh vydá, nebudeme přemýšlet o tom, zda náhodou nebude příští obchod další stop-loss. Nebudeme řešit tento ani příští obchod, budeme jen dělat vše proto, abychom bez chyb pokračovali v exekuci našeho obchodního plánu – protože to je vše, na čem záleží. Musíme si dokázat, že máme pravdu v tom, že v sérii obchodů náš obchodní plán funguje. A proto onu sérii musíme nejprve naplnit – a dokázat si, že jí naplnit zvládneme.

Předpokladem samozřejmě je, že máme skutečně funkční plán – takový, který jsme si již dříve ověřili na backtestu a paper tradingu. Bez toho se vracíme k modelu myšlení číslo 1 a vydáváme se s mnohem větší pravděpodobností na cestu ztrátového obchodníka.

Závěrem

Dnešní článek byl tedy spíše kratším zamyšlením nad tím, jakým směrem bychom měli směřovat naše myšlenky před tradingem a během tradingu a pokusit se tak formovat naše nové myšlení. Takové, které bude efektivnější pro trading. Čím dříve začneme hledět na trading jako na celek, tím jednodušší bude zbavit se pocitu, že jsou naše ztráty čistě osobní záležitostí. Protože pokud pochopíme, že jediný obchod nic neznamená, není pak na takovém ani příliš nic osobního.

Dnešní článek připravuji v podvečer 6. 9. 2012 (čtvrtek), kdy mají americké trhy za sebou konec dopolední seance. E-mini S&P 500, které odpoledne aktuálně obchoduji nejčastěji, nabízí podobný obrázek:

Z pohledu hlavní obchodní seance dnes trh otevřel gapem vzhůru a prakticky celou dopolední seanci rostl – ne nějak extrémně rychle, spíše by se dalo hovořit o „váhavém plížení“. Ovšem bez výraznějších korekcí (na obrázku je 5minutový timeframe), ve kterých by se dalo bezpečně naskočit s rozumným RRR.

Podobná cenová struktura může v začínajících obchodnících spouštět řadu emocí, vedoucích k obchodování mimo obchodní plán. Jednoduše proto, že na první pohled udělala cena opravdu velký pohyb (obzvlášť v porovnání s předcházejícími dny), avšak povaha pohybu pustí do trhu prakticky jen breakout obchodníky, případně ty, kteří agresivně naskočili hned v oblasti otevírací ceny. Tradeři obchodující korekce s dostatečným RRR k high/low dne v danou seanci „nedostanou šanci“ a obchodovat protitrendově podobné pohyby je také cesta ke stop-lossu. Obchodník se skutečně musí naučit rozeznávat kontext, který vyhovuje jeho strategii a ostatní situace neobchodovat, byť se „trh hýbe“. Je tedy úplně v pořádku podobný typ dne zůstat bez obchodu, pokud se na něj nezaměřujeme ve svých plánech.

Sám obchoduji výraznější swingy v ustálených trzích, nabízející pro mne čitelnou cenovou strukturu. Do trhu většinou vstupuji protitrendově skrz intermarket divergence. V podobných pohybech je tak pro mne důležité zůstat s daným vstupem mimo trh. Dnes se mi to podařilo, jindy mohu zinkasovat například jednu ztrátu. Důležité je skutečně vždy myslet hlavně na risk management a nesklouznout k tomu, abychom se protitrendově pokoušeli obchodovat každý náznak vrcholu podobného pohybu.

Samozřejmě, že coby intradenní obchodníci se můžeme diverzifikovat skrz různé obchodní přístupy, je však také třeba myslet na to, že přílišné obchodování za každou cenu a v každém typu price action většinou nevede k lepším výsledkům. Osobně se mi vyplácí snaha identifikovat základní typy struktury trhu a zaměřovat se především na ty, které jsou nejčastější a nejvíce vyhovují mému stylu obchodování. Jinými slovy nemusím diskréčně obchodovat každý den a za každou cenu.

Obchodujete-li podobným stylem jako já, zde je několik tipů, které mně v tento den pomohly zůstat s intermarket divergencemi mimo trh:

- Trh se již skutečně velmi dlouho pohyboval ve zřetelném kanálu a bylo jen otázkou času, kdy kanál prorazí. Současně byly vyhlašovány ve čtvrtek tento týden poprvé důležité „červené“ reporty, které měly sílu s trhem „pohnout“. První důvod pro zvýšenou ostražitost a důvod pro možný breakout aktuálně obchodovaného pásma.
- V noční seanci se volume koncentrovalo velmi výrazně na vrcholu aktuálně obchodovaného pásma – hned na hraně jedné z nejbližších výrazných SR zón. Pokud jste měli zónu zakreslenou podobně jako já v oblasti okolo 1413, tak právě z tohoto důvodu nebylo dobré přemýšlet o případném shortu z této úrovně hned po otevření.
- Trh po otevření bez váhání vyrazil vzhůru bez toho, aniž by znovu testoval otevírací cenu. Jednoznačná známka velmi silného přesvědčení nakupujících.
- Na 16. hodinu byly naplánovány další důležité reporty.

Toto jsou celkem silné varovné signály pro protitrendové obchodování. V průběhu podobného dne je pak pro mě extrémně důležité sledovat, kde se odehrává největší množství obchodů. Je-li to na stále vyšších cenách jako dnes, máme prakticky potvrzeno, že trh jednoznačně nejde do strany a nemá smysl se v daný okamžik pokoušet proti daným obchodům shortovat.

Dnes jsem tak s ohledem na množství varovných signálů čekal s případným protitrendovým obchodem alespoň prvních cca 45 minut obchodování – tj. po skončení případné reakce na naplánovaný report v 16 hodin. Za tuto dobu trh dostal až k ceně 1422, což je dlouhodobé high – tedy oblast, kterou protitrendově neobchoduji a nebylo dál nad čím uvažovat.

Samozřejmě, že v úvahu připadaly i trendové obchody z naplánovaných S/R úrovní. Ovšem podle svého obchodního plánu musím mít v případě trendového vstupu dostatečný prostor k high dne, což podobné typy dnů nenabízí a ani dnes se žádná příležitost tohoto typu v trhu nevyskytla.

Patříte-li k obchodníkům, kteří popisovaný obchodní den skončili s několika ztrátami, doporučuji si den několikrát přehrát skrz replay a mimo jiné sledovat, jak se v jeho průběhu vyvíjela distribuce orderflow. Čtvrteční price action byla velmi typická pro tento typ dne, kdy samozřejmě nikdy nemůžeme dopředu odhadnout, kam trhy „porostou“, ale máme k dispozici celou řadu indicií, že dané prostředí není vhodné například pro shortování.

"Štěstí přeje připravenému," říká se. U burzy to platí dvojnásob. Je přitom paradox, že právě na burzu se vrhá extrémní množství lidí bez jakékoliv přípravy. Pokud tedy chcete minimalizovat své ztráty v začátku, pokusím se dnes naprostým nováčkům sepsat několik základních rad.

Porozumějte tomu, co děláte.

Občas na naše semináře dorazí obchodníci, kteří již ztratili větší část účtu – a náhle se diví, že existuje něco jako stop-loss, backtest, že trh bez poplatků se draze platí rozdílem mezi BID a ASK. A já se naopak nestačím divit tomu, jak se lidé mohou vrhat do něčeho, čemu absolutně nerozumí.

Pokud se chceme začít šťourat šroubovákem v zásuvce, musíme nejdřív pochopit, co je to jistič, fáze, zemnění. Pokud chceme začít řídit auto, musíme pochopit, jak používat řadící páku a co znamenají jednotlivé dopravní značky – nestačí jen točit volantem.

Pokud chce někdo začít na burze, musí nejprve chápat základní principy. Musí rozumět pojmům BID, ASK, LAST, musí vědět, co je to short a long, co je to stop-loss a profit target, jaký je rozdíl mezi příkazy market, stop a limit. Musí ale také pochopit, co je to obchodní plán a backtest a jak si naše ideji ověřit na historii, dříve, než je začneme aplikovat na živý účet.

Mnoho začínajících obchodníků bych označil kategorií "nevím, co dělám, ale hlavně je třeba dělat to rychle". Ale rychlé zbohatnutí neexistuje. Dokonce i českým politikům trvá nějaký čas, než rozkradou naše peníze. Také musí porozumět tomu, jak to v jejich podivné branži chodí.

Člověk je poměrně učenlivý a adaptivní tvor, ale musí dostat šanci a čas se adaptovat. Pokud vás zavřu do cizího domu, budete potřebovat nějaký čas, abyste zjistili, kde se co nachází, jak co funguje, jak se v domě "správně" pohybovat. Pak se možná do nového prostředí adaptujete. V tradingu je to totéž. Musíme pochopit, co je burza, co na ní děláme – a proč to tak děláme. Jaké jsou základní principy, mechanismy a zejména nástroje burzy (a není to zdaleka jenom platforma, kterou nám dal náš broker proto, abychom v ní co nejvíce klikali).

Základy burzovního obchodování nejsou těžké ani složité. Vše se lze naučit poměrně snadno a rychle, dokonce i bez znalosti angličtiny. Není k tomu potřeba žádné "šprtání", ale je potřeba velmi jednoduše pochopit, jak to vlastně na takové burze funguje. To je první předpoklad k tomu, abychom neztráceli peníze.

Pochopte základy money managementu.

Pokud pochopíte, proč je důležité neriskovat více jak 1-5 % účtu na jediný obchod, vzroste pravděpodobnost toho, že neztratíte příliš rychle příliš mnoho peněz. Pomůže vám to také ujasnit si nutnou kapitalizaci a vybrat trh adekvátní vašemu účtu. Pokud k tomu pochopíte i princip Risk-Reward-Ratio, budete na tom ještě lépe. Jenom pro příklad: Při risku 1 % účtu na obchod bych potřeboval 50 obchodů v řadě, abych přišel o polovinu účtu. O takovéto sérii ztrát jsem ještě nikdy neslyšel. Pokud k nízkému risku přidáte systém s Risk-Reward-Ratio 1:2 a lépe a budete mít alespoň trochu funkční obchodní plán, i přes množství začátečnických chyb můžete být pořád jen "nula od nuly pojde". Malý, konstantně držený risk a správně nastavený money management (výstupy, Risk-Reward) prudce zvyšují šance, že moc v začátku neztratíte.

Vyberte si trh s malými pohyby a malou volatilitou.

Většinou, když na našich seminářích vysvětlím, že trhy jako DAX a ropa jsou jedny z nejnebezpečnějších pro nováčky, záhy se dozvím, že to jsou přesně ty trhy, na kterých většina přítomných ztrácejících obchodníků nechala peníze.

Jelikož je bohužel slušná pravděpodobnost, že na začátku ztratíte peníze díky vlastní impulsivnosti, nedostatečné připravenosti a nedisciplinovanosti, je maximálně rozumné nastavit si vše tak, abychom alespoň ztratili co nejméně.

Výhoda trhů jako e-mini Dow Jones, e-mini NASDAQ a za určitých okolností i e-mini S&P 500 je, že tyto trhy lze intradenně obchodovat s malým riskem a zároveň se na nich naučit vše potřebné k tomu, abychom později stejné dovednosti mohli aplikovat na trzích mnohem větších a volatilnějších. Risk se může pohybovat mezi 40-100 USD na obchod, což je relativní nic proti například risku 2 000 USD, který musím aplikovat na svém breakout systému na trhu s ropou. Na druhou stranu, byť se u zmíněných trhů dá pracovat s velmi malým rizikem, zároveň už pracujeme s částkou, která pro nás něco znamená – a tudíž bereme vše mnohem vážněji. Je to tedy rozumný kompromis mezi tím, jak příliš neztratit, ale zároveň pracovat se skutečným riskem, ne pouze imaginárním a zdánlivým riskem, jako je tomu u různých mini, mikro, nano a piko nesmyslů.

Poziční obchodník by si měl rovněž vybrat trh s minimální volatilitou. Najít komoditní trh s rozumně malou denní volatilitou není jednoduché, proto je pozičně kolikrát lepší začít s komoditními spready, nebo využít opce. Spready díky jištění jedné pozice druhou mohou vykazovat mnohem menší volatilitu než samotný trh a i s opcemi je možné pracovat s velmi malým (a navíc velmi přesně definovaným) riskem do začátku.

Vyhněte se exotickým produktům.

Pokud obchodujete komodity, akcie, komoditní spready nebo opce, obchodujete produkty, které se exekuují osvědčenou, prověřenou cestou. Vše se odehrává na centralizované burze, která je pod přísným dohledem.

Oproti tomu, existuje dnes řada "exotických" tradingových nástrojů, které se tváří seriózně, nově a sexy, ale ve skutečnosti se obchodují na necentralizovaných místech, cenotvrobu určuje nezřídka samotný broker daného instrumentu a bez pochyb není nemožné u takových exotických "novinek" s pomocí algoritmů zařídit, aby si trader vedl skvěle na demu (pokud možno v krátké době astronomické částky) – a aby pak s překvapením zjistil, že reál je přesně opačný. Ještě horší pak je, pokud jsou podobné exotické "novinky" nabízeny zadarmo, protože pak to znamená, že rozdíl mezi BID a ASK může být astronomický a ve finále obchodník zaplatí i 100x více, než je běžnou praxí.

Držet se osvědčeného a zaběhnutého je jedna z dalších cest, jak minimalizovat naše počáteční ztráty.

Pokud to nebude fungovat na historii, jak to může fungovat v budoucnu?

Existují nekonečné, vyčerpávající diskuze na téma backtestu. Souhlasím, že backtest je jen omezený nástroj a nic se s ním nemá přehánět. Jak ale můžete vědět, že váš obchodní přístup bude fungovat v živém trhu, když jste si to ani neověřili na datech z minulosti? Už se mně v minulosti stalo, že jsem potkal obchodníka, který mně nadšeně popsal svůj obchodní plán, o kterém byl zcela přesvědčený, že bude fungovat. Když jsem se ho zeptal na backtest, jako mnoho ostatních jen mávnul rukou s tím, že je to zbytečné (zjevně milujeme zjednodušovat si práci i za cenu velkých ztrát). Jelikož byla jeho pravidla poměrně jasná a konkrétní, ze zvědavosti jsem zkusil doma pravidla automaticky otestovat. Výsledkem byla prudce klesající equity. Když jsem jí danému obchodníkovi poslal, bylo mně vysvětleno, že o tradingu nic nevím – a prodělečný systém šel daný obchodník obchodovat. Už jsem od něj nikdy více neslyšel.

Samozřejmě, můžete si vytvořit roční historii obchodů tak, že je budete skutečně obchodovat – v reálu, nebo v demu. Za rok pak uvidíte, na kolik je váš obchodní plán dobrý. Není to ale zbytečné, když můžeme stejnou věc alespoň rámcově zjistit za jediný víkend?

A pokud váš koncept, byť v hrubých rysech (protože v reálu zřejmě bude trochu jiný), nefunguje na historii – proč by měl fungovat v budoucnu?

Pokud to nedokážete na demu, nedokážete to ani v reálu.

Většina začínajících obchodníků se domnívá, že demo je zbytečné (u některých exotických nástrojů a brokerů skutečně ano). Souhlasím, že reálná praxe naučí neporovnatelně více a že emoce v reálu a emoce u dema jsou dvě rozdílné věci. Pokud ale hned v začátku nechceme ztrácet peníze, musíme na demu začít. A většina začátečníků je záhy překvapena, že ani na demu nedokáží první měsíc vydělat. Proč by pak měli vydělávat v reálu, pokud to nedokáží ani na demu?

Pokud nedokážete mít alespoň 2-3 měsíce po sobě ziskové v demu, v reálu to rozhodně nebude lepší. Spíše naopak.

Nenechte se stresovat okolím.

Pokud možno, v momentě, kdy začnete živě obchodovat, s nikým o tom moc nemluvte. Z vašeho okolí může začít vůči vaší činnosti vyzařovat vysoké očekávání, které vás dostane pod tlak, čímž budete stresovaní a budete dělat mnoho chyb. Nebo naopak může být ve vašem okolí trader, který už obchoduje delší dobu a bude se mu dařit v době vašich prvních ztrát – což vás opět dostane pod tlak a stres. A jiná část okolí si z vás zase bude dělat legraci a utahovat si, což vám opět sebedůvěru nedodá.

Nejlepší je dělat si věci tak trochu "potají", nedělat si to zbytečně složitější, než to je. Ani já sám se po letech tradingu na plný úvazek nedělím s vlastní ženou o to, jaký jsem měl obchodní den. Nechávám si to pro sebe, abych na sebe nenechal působit možná očekávání svého okolí. Teprve na konci roku má žena pozná, jak dobře se mně v tradingu dařilo – a to podle toho, jakou cestovní třídou letíme na dovolenou.

Trading je velmi niterní věc. Netahejte do něho okolí. Dokonce i to, které vás velmi podporuje, může být nebezpečné, protože můžete mít tendence chtít se takovému okolí zavděčit a tím se opět dostat pod zbytečný stres. Překvapte svou ženu až novým autem – ale zároveň jí příliš neříkejte o tom, jak jste na něj vydělali. Mohla by mít tendence začít mít očekávání, že tomu nyní tak bude už každý rok:-) A samozřejmě, tlak na vás by se nebezpečně zvýšil...

Ověření dat se používá k nastavení pravidel pro uživatelem zadávané hodnoty. Každému se někdy stane, že se přepíše. Při prohledávání a následném zpracovávání dat může pak takový překlep způsobit řadu nepřesností a následně i starostí či práce s jeho dohledáním.

Abychom těmto situacím předešli, můžeme si v našem backtestovacím deníku nastavit u buněk funkci, která nám ověří správnost vkládaných dat. Neumožní nám tak vepsat nic jiného, než co jsme si předem určili. Ať už to bude typ dat nebo konkrétní hodnoty.

Kde funkci najdeme a co chceme ověřovat?

Funkce Ověření dat se nachází na kartě Data, skupina Datové nástroje. Nabízí více možností, a proto si musíme nejdříve ujasnit, co konkrétně chceme ověřovat nebo omezovat.

Můžeme využít přednastavené možnosti jako je Čas, Datum, Celé číslo, Desetinné číslo, Seznam nebo Délka textu. Pomocí těchto kritérií omezíme například časové nebo kalendářní údaje mimo určené časové rozmezí, zobrazování jen kladných nebo záporných čísel atd. Pokud bychom chtěli ověřit něco jiného, můžeme využít poslední položku ve výběru, tj. Vlastní. U jednotlivých možností pak můžeme dále vybírat z Rozsahu a ten pak ještě dále upřesnit. Tato funkce nám tak poskytuje velké množství variant.

Při zadávání pravidel pro ověřování dat je dobré si nejdřív označit oblast, pro kterou chceme pravidlo nastavit (například si označíme buňky A1:C10). V případě, že máme ověření nastavené jen pro buňku A1 (zapomněli jsme oblast označit nebo chceme nastavení změnit až v budoucnu), stačí buňku A1 zkopírovat do požadované oblasti a ta se zkopíruje i s pravidlem pro ověření dat.

Jak ale poznám, na jaké buňky jsem ověření dat aplikoval?

Chcete-li vyhledat buňky, u kterých jste si ověření dat nastavili, stačí jít na kartu Domů. Tam ve skupině Úpravy najedete na položku Najít a vybrat (ikona dalekohledu) a pomocí šipky se zobrazí výběr, ve kterém klikněte na položku Ověření dat. Buňky, kde je ověření nastavené se zbarví světle modrou barvou. Abyste zjistili, jaké pravidlo jste si pro ně zvolili, je dobré si při nastavování ověření dat vepsat nápovědu, která se nám zobrazí při kliknutí na buňku. Tu také využijeme, když funkci ověření dat máme u více buněk v různých variantách a nepamatujeme si, jaká je u dané konkrétní buňky podmínka. Popis pravidla by proto měl být jednoznačný.

V nastavení je k dipozici i možnost zadat chybovou hlášku. Ta nám vypíše zprávu, která se zobrazí při vepsání chybné hodnoty. Opět máme na výběr z několika variant – stop, varování a informace. Každá varianta má jiné uplatnění. Stop nám zakáže zadat do buňky nesprávná data. Naopak Varování nám nesprávná data dovolí zadat, ale upozorní nás na to. Podobně jako Varování funguje i poslední varianta Informace.

Jak ověření dat odeberu?

Chcete-li ověření dat odebrat, můžete si zvolit, zda tak učiníte jen pro určitou konkrétní buňku, nebo pro všechny buňky se stejným pravidlem.

Pro odstranění ověření dat z jedné buňky ji stačí vybrat a poté kliknout na Ověření dat (karta Data, skupina Datové nástroje). V možnosti Nastavení, kde se zadává pravidlo pro ověření je možnost Vymazat vše. Tak se rychle zbavíte všech nastavených ověření pro jednu konkrétní buňku, na které jste se zrovna nacházeli.

Pokud chcete vymazat ověření dat ze všech buněk se stejným pravidlem, stačí zaškrtnout „Použít tuto možnost u všech ostatních buněk se stejným nastavením“. Pak opět klinout na Vymazat vše.

Na závěr trochu praxe

Pro lepší představu, jak tuto funkci MS Excelu použít ve svém backtestovacím deníku, si nyní zkusíme nastavit ověření dat pomocí Seznamu. Jedná se o možnost zadávat do buněk jen předem nadefinovaná data a nic jiného. Tak se můžeme vyhnout nejen překlepům, ale ušetříme si tím i čas s vepisováním delšího textu.

Začnete tím, že si na libovolném z listů Excelu vytvoříte seznam patternů, které používáte. Oblast, na kterou chcete ověření dat aplikovat, označíte myší (v našem příkladu zapisujeme patterny od buňky B8 dolů). Poté kliknete na Ověření dat (karta Data, skupina Datové nástroje). Zde zvolte možnost Seznam a vyberte data z vytvořeného seznamu patternů (v našem příkladu A2:A5).

Chcete-li, můžete si nastavit nápovědu nebo i chybovou hlášku. Poté nastavení potvrďte. Nyní, když kliknete na buňku, kde jste pravidlo nastavili, zobrazí se šipka dolů a po jejím rozkliknutí seznam patternů. Stačí vybrat ten správný.

Pomocí této funkce můžete ušetřit nejen čas při zápisu, ale i při opravování chybně zadaných názvů.

V okamžiku, kdy pak zinkasují první sérii ztrát, vnímají je jako chybu. Chybu v obchodním plánu, ve své analýze nebo sami v sobě. Přitom skutečnost je taková, že trhy vždy budou do vysoké míry nepředvídatelné a každý obchodní systém generuje občas ztrátové obchody, drawdowny a výsledky je třeba vždy vnímat z odpovídajícího delšího časového horizontu. Například intermarket divergence představující můj oblíbený vstupní pattern profitují nejvíce v situacích, kdy jdou trhy spíše do strany, nebo alespoň vytvářejí výrazné swingy. Pokud trhy začnou silně trendovat, protitrendové vstupy přirozeně ztrácejí. Obchodníci vyhledávající například prolomení trhu zase potřebují v trhu silnější pohyb, který není v trhu každý obchodní den atd.

Lze systémy vstupu vylepšovat? Jistě, všechno lze posouvat dále, ale otázka zní, nakolik je to efektivní. Žádný obchodní systém nemůže jednoduše stejně vydělávat v silných trendech a současně i v době, kdy jdou trhy do strany. Začnu-li například přidávat ke vstupům na intermarket divergencích stále komplexnější podmínky pro obchodování i v silných trendech, získám nakonec hybrid, který nebude vydělávat ani v dobách, kdy by se mu z principu mělo dařit nejvíce. Přitom právě podobné ladění vstupů je oblast, nad kterou tráví začínající obchodníci nejvíce svého času.

Lepším řešením hledání stability je i v diskréčním obchodování podle mých zkušeností:
1) Funkční dotažení jednoho přístupu, kdy hlavní pozornost by měla být věnována správnému risk managementu a přiměřeným očekáváním.
2) Po zvládnutí bodu 1 u jednoho systému určitá diverzifikace např. skrz jiný typ vstupů nebo jiné obchodní přístupy.

Bod 1 je kritický a teprve v okamžiku, kdy jej trader skutečně pochopí, se může posunout dále. V praxi to znamená přijmout skutečnost, že pokud obchoduji například intermarket divergence a trh bude daný den nakonec silně trendovat, zinkasuji patrně ztrátu/ztráty, nebo v lepším případě nevydělám. Není to moje chyba, není to chyba systému. Chyba je zkoušet vydělat za každou cenu, obchodovat protitrendově cokoliv, co jen vzdáleně divergenci připomíná a za den ztratit 15 % účtu. Jinak řečeno jsou dny, kdy obchodník udělá vše „správně“ a přesto ztratí. Zkušení obchodníci se mohou situaci snažit zvrátit vyšší intradenní frekvencí obchodů, ovšem začínajícím traderům bych toto opravdu nedoporučoval z mnoha důvodů, které na Finančníkovi průběžně zaznívají.

Díky spolupráci s mnoha tradery jsem si ověřil, že především v začátcích je lepší věnovat pozornost risk managementu než snaze „rozumět trhům“ za každých okolností. Konkrétně to znamená například zkusit jeden, dva protitrendové obchody za den s dobrým potenciálním targetem (hovoříme-li například o intermarket divergencích, to samé platí pro jiné typy vstupů – například korekce do trendů atd.) a mít tak jasně danou hranici potenciální maximální ztráty za den. Pokud se nezadaří, nechat obchodování na další den, kdy mohou být pro daný typ obchodování lepší podmínky. Takový přístup sice bude nadělovat ztrátové dny, ale ztráta bude limitovaná na velmi malé procento účtu. Současně má trader velkou šanci, že při rozumném obchodním plánu bude nakonec každý měsíc hodnotit svůj účet. Na rozdíl od obchodníků, kteří se snaží hyperaktivně obchodovat každý den bez dostatečných zkušeností.

Navíc i v diskréčním obchodování je přirozená určitá diverzifikace. Například skrz obchodování trendových a protitrendových patternů. Ovšem několikrát se mi potvrdilo, že je lepší jít v tomto ohledu skutečně „krok za krokem“ a nejprve zvládnout jeden typ vstupů (např. trendové patterny) a teprve následně přidat další typy vstupů. Pokud se začínající diskréční obchodník snaží obchodovat najednou trendově i protitrendově, vesměs to končí tak, že nakonec vidí „vstupy úplně všude“. Navíc diverzifikace, skrz kterou se většinou dostáváme ke stabilnějším profitům, nemusí nutně probíhat na jednom timeframu – zkušenější obchodníci často kombinují například intradenní obchodování s občasným opčním obchodem atd. To je už však mimo hlavní téma dnešního článku, kterým jsem chtěl navodit inspiraci směrem, že není dobré koncentrovat veškerou energii na perfektnost jednoho obchodního přístupu a snahu vydělat s jedním systémem za každých podmínek.

Každý trader se samozřejmě časem zlepšuje a s tím se zvyšuje i jeho šance vydělávat více s daným přístupem díky vlastnímu úsudku. Zejména z počátku je ale prostě nutné přijmout fakt, že to, co nám generuje peníze, není naše geniální schopnost odhadnout další vývoj trhu, ale dobrý risk a trade management posuzovaný z dlouhodobějšího horizontu. Obchoduji-li například intermarket divergence v S/R zónách, pak se výsledky obchodování určitě o moc nezhorší (naopak!!) budu-li obchodovat denně jeden, maximálně dva vstupy. A pokud budou oba ztrátové, přijmu jenom skutečnost, že daný den trhy trendují a vydělám jindy (ideálně díky vyšším RRR více, než kolik jsem dnes ztratil). Podobné uvažování je velmi osvobozující a obchodník rázem získá jak hodně energie, tak spoustu extra času, který by jinak trávil snahou zkusit daný den „ještě nějak vydělat“.