Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Archiv článků Psychologie obchodování Jak na obchodní plán Mé obchodní strategie
  • Různé typy grafů – díl 5, Footprint / Numbers bary

    Mezi méně tradiční grafy, ale o to zajímavější, patří grafy pomáhající identifikovat orderflow – aktivity nakupujících a prodávajících na jednotlivých cenových hladinách. Tento typ grafů nepoužívá mnoho obchodníků, přesto stojí za pozornost, jelikož zejména v diskréčním obchodováním může pomoci napovědět o aktuální detailní struktuře trhu a hlavním zájmu obchodníků.

    Grafy, které jsou předmětem dnešního dílu seriálu, mají v různých platformách různá označení. Nejčastěji se jim říká Footprints což je marketingové označení výrobce software MarketDelta, který s těmito grafy přišel patrně jako první (minimálně v masovém měřítku), v programu Sierra Charts najdete tyto grafy pod názvem Numbers Bars. V článku se budu držet především označení Footprint.

    Zjednodušeně řečeno představují Footprint grafy vizuální interpretaci aktivity nakupujících a prodávajících skrz obchody uskutečněné buď za bid nebo ask cenu. Do velké míry tak lze z Footprint grafů vyčíst podobnou informaci jako z tradičního Time & Sales, ale s tím rozdílem, že v Time & Sales jsou informace interpretovatelné defacto jen v reálném čase, kdežto Footprint tyto informace nabízejí k interpretaci jak v reálném čase, tak i v historii.

    Footprint grafy si lze představit jako „grafickou nadstavbu“ nad libovolný graf, která zobrazuje souhrnné informace o obchodech provedených za bid/ask na dané cenové hladině s tím, že vytváření „svíček“ je řízeno primárním timeframe. Footprint grafy tak mohou mít klasickou časovou periodou, častěji se však aplikují na alternativní grafy – zejména rangebary.

    Takto vypadá Footprint graf (alá Numbers bar) v programu Sierra Chart. Footprint je zobrazen na range bar grafech 4 ticky v trhu ES (podrobný popis range bar grafů naleznete v předcházejícím díle našeho seriálu Různé typy grafů – díl 3, range bary😞

    footprint1.gif

    Na obrázku vidíte, že Footprint bary jsou zobrazovány ve stejných blocích jako range bary (tj. na screenshotu je zobrazeno 5 range barů), bloky jsou však široké aby do nich bylo možné vepsat potřebné informace. Na jednotlivých cenových hladinách pak v daném range baru vidíme, kolik obchodů proběhlo za cenu bid (číslo nalevo) a kolik za cenu ask (číslo napravo). Na rozdíl např. od DOMu (viz Obchodování z DOMu vs. obchodování z grafu) jsou ve Footprintu vidět pouze skutečně zrealizované obchody. Jak však s touto informací naložit?

    Využití Footprint grafů

    Práce na úrovni analýzy bid/ask objednávek je podle mých zkušeností vždy do vysoké míry subjektivní. Neexistují žádná jednoznačná pravidla a pohled je hodně závislý na zkušenostech obchodníka. Už jen z důvodu, že každý ze zobrazených obchodů může znamenat jak otevření nové pozice, tak ale i uzavření starší otevřené pozice (jinými slovy – nákup je často prováděn za ASK, ovšem nákup trhu používáme jak pro vstup do dlouhé pozice, tak pro výstup z krátké pozice). To však nesnižuje význam Footprint grafů, které mohou při určitém stylu obchodování hodně napovědět a pomoci především s jemným časováním vstupů a umísťováním stop-lossů.

    Osobně nemám své obchodování postavené na Footprintech, nicméně pro některé situace v trhu používám Time & Sales, což je velmi podobný nástroj, mohu tak pomoci s určitým nasměrováním se základními tipy při případném studiu tohoto stylu zobrazování grafů. Věřím, že další tipy se objeví v diskuzi.

    Především bid/ask analýzy je třeba provádět teprve až jako poslední nástroj technické analýzy, poté, co má obchodník jasnou představu o aktuálním kontextu trhu. Drtivá většina obchodníků pracuje s nástroji typu Footprint tak, že si nejprve analyzuje trhy na vyšším timeframe, zakreslí si S/R zóny a teprve, když se trh začne obchodovat v oblasti předpokládaného vstupu do pozice, používají grafy typu Footprint pro potvrzení vstupu. Potvrzení skrz Footprint grafy mohou mít nejrůznější podoby a defacto již mají charakter prvků obchodních systémů (tj. neexistuje nějaká jednoznačný pattern, který by fungoval za všech okolností). Navíc každý trh má jinou likviditu a „čísla“ ve Footprintech tak vypadají pokaždé jinak. Pokud se rozhodnete s Footprint grafy seznamovat, nejjednodušší je patrně zkoumat jejich vzhled na historických grafech v oblastech silných S/R oblastí. Mj. je zajímavé sledovat cenové hladiny kde výrazně převažovala jedna strana objednávek (bid/ask) nad druhou a následný vývoj, který daná aktivita způsobila (proražení, revers). Spoustu zajímavých videí na téma Footprint grafů lze nalézt na stránkách MarketDelta.

    Footprint grafy jsou zajímavé také z pohledu zkoumání „mikro S/R úrovní“ v rámci jednotlivých svíček – např. pro umisťování vstupních limitních příkazů nebo stop-lossů. Tyto mikro S/R úrovně často vznikají na cenové hladině, která byla nejvíce obchodována a právě Footprint grafy dokáži tyto hranice zcela zřetelně identifikovat (na screenshotu ceny s černým rámečkem):

    footprint2.gif

    A pochopitelně existuje celá řada dalších interpretací a patternů, které lze ve Footprintech objevovat. Pozor však na skutečnost, že Footprint grafy mohou vést k paralýze z analýzy – vždy je třeba mít v hlavě nejprve velký obraz a teprve potom se případně věnovat takto extrémní „mikroúrovni“. Tj. jako vždy jde o nástroj, který není nutný pro profitabilní obchodování, ale pro některé styly obchodování může být přínosem.

    Nastavení v Sierra Chart

    Numbers bary se v Sierra Chart nastavují tradičně v Chart > Chart Settings (F5). Zde je třeba nejprve nastavit typ grafů a poté v okénku Graph Type zvolit Bid Vol x Ask Vol Numbers Bars. Takto vypadá nastavení pro trh ES s range bary 4 ticky:

    footprint3.gif

    Pro diskuzi a rozvíjení této taktiky můžete použít toto vlákno uzavřené diskuze. Ta je určena pouze pro účastníky kurzu Pokročilé intradenní obchodování s pomocí Price Action s využitím intermarket a volume analýzy, ve kterém se také Numbers Bary zabýváme.


    Petr Podhajský

    Fulltime obchodník věnující se tradingu více než 20 let. Specializace na systematické strategie obchodované na futures a akciích. Oblíbený styl obchodování: stavba automatizovaných portfolio systémů, které využívá i v alternativním fondu, který spravuje.


    Další články na toto téma

    Jak na dobré výstupy – lekce z FIMS

    V pondělním článku Technická analýza pro nováčky 6: Jak plánovat výstupy? připravil Tomáš důležité informace o základním plánování výstupů v intradenním obchodování. V tomto článku téma rozvedu z pohledu mé praxe se systémem FIMS.
    Jednoznačně se mohu podepsat pod význam občasných větších profitů – tedy obchodů s pozitivním RRR. Právě podobné situace jsou ty, které posouvají náš účet tím správným směrem.
    Osobně neobchoduji v rámci FIMS s fixním RRR. Tedy že bych například do obchodu vstupoval se stop-lossem 100 dolarů a očekával zisk 200 dolarů. S takovým přístupem je možné v tradingu začínat, kdy se každý začínající trader musí posouvat postupně a nesnažit se zvládnout všechny disciplíny obchodování najednou. Časem je však třeba začít rozumět tomu, že trhy jsou „jen“ o chování davu nakupujících a prodávajících, kteří mají pokaždé trochu jinou dynamiku, a tudíž jednotlivé vstupy vyžadují trochu jiný ideální risk a nabízejí jiný potenciál.
    Obchodování s hlavním momentem je tak jeden z velmi silných přístupů, se kterými řídím své pozice a výstupy. Jak ukazuji na kurzu, ale hodně i ve veřejně dostupných článcích a videích na Finančníkovi, své pozice řídím na základě orderflow. To je téma poměrně komplexní, ale v zásadě se vše odvíjí od jednoduché logiky. Do trhu vstupuji s očekáváním určité reakce. Například nástup nakupujících, kteří začnou tlačit cenu vzhůru. Pokud vstoupím long, ovšem nakupující se neobjeví – pozici opouštím. Například s malým ziskem, B/E či s malou ztrátou. Pochopitelně, že občas inkasuji ztrátu na základním stop-lossu, ale snažím se, aby těchto situací nebylo příliš.
    RRR tak pro mě nepředstavuje fixní proměnnou, ale dynamickou za určité období. Zpětně chci vidět, že obchoduji pro větší průměrný zisk, než je má průměrná ztráta.
    A jak dosahovat větších profitů v trzích, ve kterých nikdy nevím, co bude v následující minutě? Snažím se držet ziskových pozic, co to jen jde. Tedy dokud v trhu vnímám momentum. To se mi vesměs daří jen pokud dobře vstoupím.
    Vstupy a výstupy jsou velmi propojené. Nelze špatně vstupovat a myslet si, že budeme vydělávat. Zde jsou základní tipy, které ze své praxe mohu k výstupům doporučit:
    Dobrá lokalita vstupu je základ
    Proto si v rámci FIMS děláme přípravy. Chceme vstupovat jen do míst nabízející vysokou pravděpodobnost, že se k našemu vstupu připojí další obchodníci. Pro orientaci v trhu používejte různé referenční body a čím více se jich na určité ceně shoduje, tím sebevědomější pak můžeme být v řízení pozice.
    Pokročilejší aplikace spočívá v aplikování různého position sizingu u situací, které nemají vysokou frekvenci, ale zato nabízejí vysokou pravděpodobnost.
    Například v rámci FIMS mentoringu ukazuji své živé vstupy na trzích NQ/YM. Sám obchoduji i další trhy s různým position sizingem, ale pro potřeby výukových ukázek a videí vesměs jedu v trzích NQ/YM s pozicí 4 kontraktů, které již nabízejí solidní prostor pro demonstrace řízení pozice. V prvním prosincovém týdnu 2013, na jehož konci tento článek připravuji, jsem měl jediné dva obchody s dvojnásobnou pozicí (8 kontraktů). Oba zároveň představovaly vstupy do nejzajímavějšího momenta (v rámci toho, co trhy aktuálně nabízejí).
    Proč jsem zvednul pozici zrovna u těchto jediných dvou vstupů? Z pohledu obchodního plánu jsem vstupoval ve velmi dobré lokalitě nabízející pro mě solidní potenciál momenta. A to přesto, že jeden vstup byl reverzní a druhý trendový.
    Spolu s dobrou lokalitou vstupu je pro mne důležitá samotná vstupní cena. Opět se může zdát, že pár ticků na vstupu nemá žádnou souvislost s velikostí targetů, osobně však nemám tuto zkušenost. Pokud se mi podaří dobře vstoupit (například blízko high/low swingů), mám mnohem lepší možnosti v řízení pozice. Vesměs vyberu část pozice na prvním targetu a mohu si dovolit přitáhnout stop-loss a stále dát pozici dostatek prostoru. Mám tak výrazně vyšší šanci, že se obchod dostane ke vzdálenějším targetům.
    Daní za toto je fakt, že mi některé vstupy utečou. Musím říct, že toto mě však v daytradingu netrápí, neboť zajímavých obchodních příležitostí mám většinu seancí dostatek.

    S ohledem na vstup blízko horní hrany konsolidace si mohu dovolit likvidovat první target (zde 2 kontrakty) v oblasti odpovídající cca RRR 1:1 předtím, než se trh případně odrazí od hrany konsolidace zpět vzhůru. Zároveň si poskytuji solidní prostor pro případné vzdálenější targety po proražení konsolidace. Vzdálenější targety mám v trhu jen "odložené". V průběhu života obchodu s nimi dále pracuji – nevystupuji na fixních targetech.

    Nakonec jsem pozici likvidoval takto postupně s tím, že poslední část pozice jsem trailoval, což je opět dobrý způsob, jak dosáhnout na co nejvzdálenější targety.
    Poslední základní nástroj, který mně velmi pomáhá počkat si na vzdálenější targety, je analýza orderflow. A to opět zejména v oblasti vstupu, kde je sledování obchodu nejkritičtější. Zasahování vzdálenějších targetů je otázkou pravděpodobností. Trhy se jednoduše buď dostatečně rozjedou, či nikoliv. To jestli se rozejdou, bude záležet na tom, zdali se k pohybu přidá dostatek dalších obchodníků a kde jim jiní obchodníci vstoupí do cesty. Tedy nic, co bychom sami dokázali ovlivnit. Z mého pohledu je tak klíčová bitva především v oblasti vstupu. První targety ukončuji poměrně brzy (přibližně ve stejné vzdálenosti, co mám svůj bezpečnostní fixní stop-loss) a pak nechávám do hry vstupovat dlouhodobé pravděpodobnosti. Ty jsou ovšem napojeny na edge, který obchodujeme – nezapomeňte, že trhy se jednoduše „samy nerozjedou“. Vždy je potřeba palivo v podobě agresivních nákupů (pro růst) nebo agresivních prodejů (pro pokles) a tato orderflow s vyšší pravděpodobností přicházejí v místech, které je logické pro obchodníky zadávající své příkazy. Proto je z mé zkušenosti tak důležité začít vzdálenější targety jemně plánovat od správného místa, kde do trhu vstupujeme.

    Co je obchodní systém FIMS?

    Jelikož čas od času dostávám otázky týkající se mého přístupu pro intradenní obchodování, připravil jsem souhrnný článek vysvětlující základní principy obchodního systému včetně ukázky typických obchodů.
    FIMS znamená zkratku pro Finančník InterMarket Systém. Jde o obchodní systém určený pro obchodování intradenních trhů. Sám jej aplikuji především na akciové indexy, ale mám již studenty, kteří s ním profitují na dalších trzích (například Bund a Euro).
    Je důležité zdůraznit, že jde o systém pro diskréční obchodování. Nejde o přístup založený na mechanickém vyhledávání patternů v trhu, který by šlo jednoduše zmechanizovat. Základem přístupu je porozumění aktuálnímu charakteru trhu a vyhledávání obchodních příležitostí vycházejících ze změny nabídky/poptávky v místech, kde existuje velká pravděpodobnost odmítnutí ceny (tudíž vznik obchodovatelného momenta).
    Nástroje, které FIMS používá
    FIMS nepoužívá žádné klasické matematické indikátory odvozené z ceny (ať již klouzavé průměry, či indikátory typu MACD, CCI atd.). Pracuje jen s cenovými grafy a volume. Z tohoto pohledu je systém velmi univerzální a lze jej používat ve většině běžných programů pro technickou analýzu. V rámci systému nepoužívám žádné proprietární nástroje.
    Pro zkoumání charakteru trhu používám vyšší timeframe (většinou 30 minut a výše). Vstupuji na timeframu 2-5 minut podle aktuální volatility.
    Princip fungování obchodního systému FIMS
    V rámci obchodování nejprve identifikuji hlavní charakter trhu (většinou s použitím vyššího timeframu) a následně vyhledávám oblasti, ve kterých existuje vysoká šance, že na ně bude v budoucnu trh reagovat (bude docházet ke změně nabídky/poptávky). Spolu s analýzou charakteru trhu tak získávám informace typu: kde chci obchodovat, jakým směrem (long/short) plánuji dané oblasti obchodovat a kam chci mířit své profit targety.
    Identifikace historických S/R oblasti je věc jedna, druhá je naučit se rozpoznávat, kdy do pozice vstoupit na základě aktuální aktivity v daném trhu. Pro to používá FIMS dvě základní taktiky:
    - Vyhledávání příležitostí s využitím intermarket analýzy (sledování vztahů mezi několika silně korelujícími trhy).
    - Vstup na základě potvrzení skrz aktuální změnu nabídky/poptávky. Toto v rámci FIMS sledujeme na tzv. footprintech nebo skrz speciální cenové pattterny.
    Typy vstupů
    S FIMS lze obchodovat jak tzv. reversals, tak trendově. Pod reversals jsou myšleny vstupy proti mírnému momentu (tj. na high/low swingů). Nejde však o protitrendové obchody, neboť cílem FIMS není obchodovat proti silnému trendu.
    Ukázkovým obchodem může být například tento vstup short v trhu e-mini Russell 2000, který jsem obchodoval v pátek 9. 8. 2013:

    U tohoto patternu mě například těšilo, že ačkoliv já jej obchodoval v TF, tak mí studenti v rámci mentoringu vnímali realtime situaci pro short v trhu NQ (kde byl vstup také validní).
    Typickou ukázkou trendového vstupu je situace, kterou jsem obchodoval v YM 2. 8. 2013:

    Opět jde o obchod, který se stejnou exekucí vnímali další obchodníci, kteří FIMS obchodují a sdílejí se mnou své výsledky.
    V rámci FIMS tedy nevstupuji na tzv. breakoutech.
    Pro výstupy používám buď tzv. volatility profit target, případně klasický profit target umísťovaný podle S/R úrovní. Obecně obchoduji pro pozitivní RRR (tj. mé průměrné zisky jsou vyšší než průměrné ztráty).
    Jaký používá FIMS risk management?
    Každý obchod v rámci FIMS má svůj stop-loss. Ten se liší podle obchodovaného trhu a volatility v oblasti vstupu. V levnějších trzích typu YM pracuji aktuálně se stop-lossem kolem 50 USD / kontrakt. Obchodovat lze tak i s malými účty od cca 5 000 USD, kde stop-loss 50 USD / kontrakt představuje dostatečně konzervativní risk 1 % z celkového kapitálu.
    Dosahují všichni obchodníci FIMS stejných výsledků?
    Znovu raději zopakuji, že FIMS není mechanický systém. Jde o přístup, kterým pomáhám ostatním porozumět principům nabídky/poptávky a naučit se konkrétně časovat vstupy skrz velmi jasná pravidla. Ovšem současně všechny obchodníky učím, že každý musí do svého tradingu zapojit trade management zohledňující jak jeho toleranci k risku, tak velikost účtu. Výsledky jednotlivých obchodníků se určitě liší už jen z těchto pohledů (obchodníci s menšími účty musí čekat s vyšší trpělivostí na situace vyžadující menší risk atd.). Pochopitelně, že se liší výsledky obchodníků i podle jejich zkušenosti, se kterou dokáží nabídku/poptávku v trhu analyzovat.
    Obchodované trhy
    Osobně obchoduji FIMS na běžných akciových indexech. Především jde o trhy TF, ES, NQ a YM. V rámci výuky ukazuji obchodování na levnějších trzích NQ a YM, které jsou pro tento přístup velmi vhodné.
    Funguje FIMS na forexu?
    S tím nemám bohužel žádnou zkušenost, ovšem vím, že někteří studenti dělají analýzu na měnách na futures a exekuce následně na forexu. Tímto způsobem pak lze určitě forex obchodovat i skrz FIMS.
    Je intermarket analýzy povinná složka FIMS?
    Z mého pohledu ano. Osobně považuji interpretaci aktuální aktivity trhu z pohledu několika ostatních, silně korelujících trhů za jeden z edge, se kterým pracuji.
    Současně bych však rád upozornil, že například vyhledávání intermarket divergencí tvoří jen menší část celého obchodního systému. Už jsem komunikoval s mnoha obchodníky, kteří se snažili mechanicky vyhledávat a obchodovat v trhu divergence a nebyli moc úspěšní. V rámci FIMS se velmi věnuji analýze nabídky/poptávky v oblasti vstupu a zejména v aktuální době nižší volatility mám do vstupů zapojenou i taktiku využívající změnu volatility v oblasti vstupu.
    Jak se FIMS liší od FinWinu?
    Je to koncepčně zcela něco jiného. FIMS je univerzálnější systém vycházející z analýzy nabídky/poptávky v aktuálním prostředí obchodovaných trhů. Časování vstupů skrz „patterny“ představuje až finální krok v rámci systému. Větší důraz než na vstupní patterny je kladen na studium charakteru trhu a trade management.
    Komu mohu FIMS doporučit?
    Osobně se mi osvědčilo učit FIMS obchodníky, kteří si již prošli základním kolečkem hledání svatého grálu – univerzálního a jednoduchého systému, který bude fungovat za každých podmínek. FIMS oceňují obchodníci, kteří chtějí pochopit souvislosti v trzích a na těch pak budovat svůj edge.

    Orderflow trader David a jeho cesta v číslech k profitabilnímu intradennímu obchodování

    V dnešním článku jsem připravil rozhovor s traderem Davidem, který již delší dobu publikuje ve FIMS vlákně pod nickem BOBR své obchody, na kterých je patrná vysoká konzistence a profitabilita. Jaký vývoj ovšem stojí za podobnými úspěchy? Co znamená být profitabilní intradenní trader, obzvlášť při velmi malém vstupním kapitálu? O tom všem je dnešní rozhovor.
    Ve FIMS diskuzi jste jeden z traderů, který dlouhodobě ukazuje své výsledky s poměrně vysokou konzistencí. Můžete na začátek ukázat, jakých zhruba výsledků v intradenním obchodování dosahujete?
    Předně bych rád řekl, že sdílení mých výsledků („screenshotů“) ve FIMS skupině vzniklo čistě z vnitřní potřeby mít nějaký kontakt s ostatními tradery, kteří obchodují podobnou optikou a já mohl něco pochytit od ostatních. Mám na mysli strukturu trhu, S/R úrovně, orderflow atd. Postupně se stala diskuze jednou z nejživějších. Mé přispívání se stalo rutinou, kde prezentuji své obchody, které uskutečním. Touto cestou bych tedy rád vyjádřil dík všem, kteří se do diskuze aktivně zapojují a mohli se tak vzájemně vzdělávat.
    Mým cílem už od počátku byla především konzistence z důvodu poměrně malého účtu (viz dále). Tohoto stavu jsem přitom dosáhl (subjektivní pohled) až tento rok. Konkrétní ziskovost byla pro mě jen orientační a druhořadá.
    Má ekvity křivka od 1. 1. 2014 – 6. 11. 2014:

    Na equity je stále spousta míst, která představují stagnaci a výraznější propady. Tyto místa jsou předmětem analyzování a prostorem pro další zlepšování do dalších let. Současný rok se mi podařilo ustálit své obchodování, kterým dokáži naplňovat své týdenní profit targety ve většině případů.
    Výsledky jsou o to zajímavější, že vím, že jste svou fázi live tradingu vedoucí k těmto výsledkům začínal s velmi malým kapitálem. Kolik let to bylo zpět a s jakým kapitálem jste začínal?
    Tradingem se zabývám téměř 6 let. Poslední 3 léta obchoduji systém, který má prakticky stálou podobu a dochází jen k drobným úpravám, které jsou podmíněny mými poznatky a zkušenosti v průběhu času.
    Dříve jsem měl nějaké pokusy obchodovat live, ale vždy velmi neúspěšně. Jednalo se převážně o indikátorové přístupy s minimálním zapojením price action. Po každém novém startu jsem již do tradingu nemohl tolik investovat (jsem studentem VŠ). To je samozřejmě základní chyba -> podkapitalizace. Sám jsem věděl, že větší účet mi stejně příliš nepomohl, protože jsem nepřikládal obchodování dostatečnou pozornost. Vědomí dostatečného „polštáře“ působilo spíše kontraproduktivně. Vždy jsem musel vědět, že riskuji dost, abych byl pozorný a důsledný v dodržování plánu. Vím, jaké by měly být částky pro rozumný start. Zde na finančníkovi je spousta článků na toto téma. Nikde (literatura, semináře atd.) se na začátek obchodování tak nízký kapitál nedoporučuje a ani já jej nedoporučuji. Znamená to přílišnou dřinu na začátek a dlouhotrvající nemožnost osahat si live. Já neměl na vybranou! Mým počátečním kapitálem byla částka $5000.
    Hodně obchodníkům jste nyní patrně poskytl naději, že jde začít i s malým kapitálem. Jak dlouho jste však trénoval na SIMU, než jste si s podobnými financemi dovolil jít live, a jaké jste měl na SIMu výsledky?
    Na simu jsem trénoval přerušovaně lehce přes 1 rok. Důležité bylo nedávat si žádný přesný termín, jak dlouho budu na simu. V mé situaci bylo kritérium jasné. Měl jsem vždy nějaké přestávky, kdy jsem se stále dokola vracel k jednotlivým chybám a propadům, které mě doprovázely. Kritérium pro přechod do live s tak malým účtem je „hladká equity“ a nízký drawdown, který by mě jinak velmi snadno poslal k vymazání účtu. Skálopevně dostat pod kůži celý přistup a zaměřovat se více na drobnější nuance. V té době mi šlo především o „visual score“ – posuzování equity křivky dle vzhledu. Vedl jsem si v deníku všechny důležité informace o DD, Win%, RRR atd., ale s takto malým účtem bylo velmi těžké nastavit nějaké rozumné procentuální mantinely a omezení, kdy se případně zastavit a podobně.
    Postupný vývoj na SIMu:

    První equity představuje obchodování v délce dvou měsíců. Základním cílem bylo umět rozeznat mnou hledanou situaci v reálném čase. Na různých backtestech jsem měl vytipované „obrázky“, situace, patterny. V pohybujících trzích jsem je nedokázal včas vysledovat a zareagovat. Když jsem příležitost viděl, bylo pozdě, cena byla „ujetá“. Tím jsem získal zcela jinou (horší) cenu než v backtestu. S tím souvisel i SL, který pak nebyl dostatečně daleko vůči struktuře trhu. Podobně to bylo s PT. Se špatnou vstupní cenou mi ve většině případů vyprchalo potřebné momentum těsně před zasažením PT. PT jsem snižovat nechtěl, protože bych neudržel pozitivní RRR. Bez řízení pozice jsem jen strnule čekal na zasažení základního SL.
    Poučení z tohoto období bylo zřejmé. Pokud nedostanu dobrou cenu, je rozumné nechat situaci raději plavat a trh nenahánět!

    Druhá equity představuje obchodování v délce dvou a půl měsíců. Zde jsem se více zaměřoval na pochopení struktury trhu. Snažil jsem se naladit na sentiment swingování a podle něj i přizpůsobovat svůj PT. Snažil jsem se odhadovat, jaký potenciál každý obchod může individuálně mít. To je dobře viditelné i ze samotné equity, kdy některé profity jsou mnohem větší než okolní ztráty. Série ztrát byly převážně tvořeny neschopností umět si počkat na vhodný moment (timing entry), zbytečné reentry vstupy (ego chtělo mít pravdu) a občasně přehnaně velký PT, který trh nezasáhl.

    Třetí equity představuje obchodování v délce devíti měsíců. Ta reprezentuje obchodování, kdy jsem přesně věděl, na co v trhu čekám a uměl to zároveň vyhodnotit v krátkém čase, který máte při exekuci obchodu. Celý svůj obchodní plán jsem měl dobře zažitý, a tak jsem se mohl lépe soustředit jen na jemnější odlaďování přístupu. Parametr, který byl pro mě rozhodující, byl čas, přes který se stabilní equity rozložila (9 měsíců). Chtěl jsem nabýt vnitřní důvěry, že obchodování probíhalo v různorodých podmínkách a bylo protkáváno nejrůznější nahodilostí trhu. Proto nejsem příliš zastáncem krátkých backtestů / SIM obchodování. Myšlenky některých začátečníků, jít po měsíci SIMu do live, jsou dosti naivní.
    Schopnosti, které jsem uměl aplikovat do trhů na SIMu, jsem se znovu od začátku učil v live obchodování.
    Bylo i s takovým tréninkem live obchodování s malým kapitálem snadné? S čím jste se případně potýkal? Jak vypadaly výsledky po přechodu ze SIMu na LIVE?
    Obchodování s malým kapitálem má opravdu spousty nevýhod a omezení. Rozhodně se jedná o náročnější cestu. Nevýhody jsem plně pochopil až ze zpětného pohledu, kdy účet narostl a mně se začalo obchodovat s mnohem větší lehkostí.
    S malým kapitálem jsem nemohl pořádně podchytit a kontrolovat procentuální risk na jeden obchod (základ), stanovit jaký bude můj max. drawdown, obchodovat více jak 1–2 obchody denně, obchodovat více kontraktů atd. Velmi sužující byla taky myšlenka, která se mi držela v hlavě na začátku. „Pokud přijdu o tento kapitál, tak nový bude až za hodně dlouho“. Vše to byly aspekty, které mi můj začátek značně komplikovaly a solidně kapitalizovanému obchodníkovi odpadají.
    Největší překvapení na mě čekalo až po prvním roce live. Po perfektním SIMu se stabilní equity jsem zakončil rok, který byl sice ziskový, ale absolutně nekoreloval s výsledky, které jsem dosahoval na SIMu. Půl roku jsem se motal kolem „kladné nuly“. Byl to pro mě skutečný důkaz, jak moc emoce ovlivňují mé výsledky:

    Další rok live obchodování se mi podařilo obchodovat s již větším klidem. Krizové období je vidět na začátku a poté okolo 120. obchodu. Byla to období (únor a listopad) s velmi nízkou volatilitou, na kterou jsem neuměl příliš reagovat. Nakonec mi tato období, díky důkladnému vedení deníku, velmi pomohla. Trénoval jsem na nich jak vstupovat proaktivně, pracovat s dynamickýma PT/SL a scale out výstupy. Přesto samotný průběh neodpovídal mým představám:

    Teprve třetí rok live obchodování začíná skutečně vypadat podle mých představ (viz. Equity 2014 - % trade by trade). Nyní se soustředím taky na obecně nižší risk na obchod, který se stále ponižuje růstem účtu.
    Po absolvování FIMS kurzu jste nicméně takto pečlivě SIM trénovat nezačal a měl jste i ztráty v live obchodování. V čem byla ta zásadní změna, že dnes již dokážete konzistentně v intradenních trzích profitovat?
    Pro konzistentní obchodování vnímám, že nelze zmínit pouze jednu zásadní věc, která by ke konzistenci vedla. U mě se jednalo o určitý mix schopností, které se mi postupně dařily přenášet z teorie do praxe.
    1) Úplně z počátku mi nejvíce pomohlo uvědomění, že cena není jen náhodně vygenerovaná čára, která se hýbe nahoru a dolů, ale že za ni stojí kupci a prodejci, kteří se chtějí dostat do trhu za lokálně „výhodnou“ cenu. To mě dovedlo ke struktuře trhu, analýze volume profilu a vytyčovaní oblastí, které mohou být výhodnou cenou pro mě v podobě silných S/R úrovní. Možnost tvořit scénáře předem byla revoluční. Zvládnutí S/R je jeden z nejdůležitějších stavebních kamenů, které mohou systém razantně posunout k ziskovosti. Nikoliv však konzistenci, protože nelze každou S/R obchodovat „naslepo“ bez dalších informací z trhu.
    2) Lepší porozumění aktuálně se odvíjející seanci. Jestli je daný den spíše trendový, nebo v nějakém kanálu. Podle jednotlivých fází trhu pak flexibilně měnit přístupy, zda budu obchodovat spíše trendově, protitrendově, nebo situaci nerozumím a neobchoduji.
    3) Samotné čtení toku objednávek. Jde o analýzu orderflow, ale taky jak cena „tiká“ (poskakuje) v určité oblasti, s jakou dynamikou se pohybuje v místě, kde plánuji vstup, jak vypadá situace na jiných vysoce korelujících trzích. Vše jsem se učil nakoukáváním v reálném čase a z nahrávek monitoru (cca 3 000 hodin). To mě dovedlo k další efektivnosti v podobě dynamického řízení svého vstupu/ výstupu – trade management.
    4) Poslední velmi důležitá věc, která stojí za zmínku, je podrobný deníkový záznam. V Excelu si každý jednotlivý měsíc dále dělím a analyzuji na týdenní bázi. To byla věc, které mi pomohla pochopit, že zhodnocení, na které mířím, si mohu smysluplně rozdělit na malé částky, které se mi daří snadno dosahovat. Týdenní výsledky se spojují do měsíčních atd. Výsledkem je větší pohoda, radost z dosažených cílů a celková větší kontrola nad svou výkonností.
    Takto to vypadá rozbor pro září 2014:

    Měl byste pro začínající intradenní obchodníky nějaký zásadní tip, co se této cesty týče?
    Začínajícím obchodníkům bych jednoznačně doporučil hned od začátku trénovat a pracovat se dvěma kontrakty. Je to cesta náročnější na kapitál a psychiku, ale mnohem snazší k dosahování pozitivního RRR a %Win mezi 35–45%. S jedním kontraktem, malým účtem a malými zkušenostmi jste velmi závislí na Vašem výkonu, ve kterém není prostor pro žádnou chybovost.
    Velmi důležité je mít i přiměřené nebo možná lépe skromné očekávání zhodnocení. Osobně bych doporučil cílit maximálně na 100 % p.a. a podle toho si vše rozdávkovat na menší cíle. Skromné očekávání bývá psychicky největší problém většiny nováčků, protože jim nominální částky mohou připadat malé. Proto je možná lepší hned od začátku pracovat v procentech.
    Posledním tipem je tvoření nahrávek. Nahrávejte si monitor, ale zároveň zvuk mikrofonu a přemýšlejte nahlas. Můžete být sami sebou překvapení, jak jiní jste, když obchodujete pod tlakem. Tady se dá udělat velký kus práce a zlepšit se v čekání na obchod (časování vstupu), objektivním pohledu, lepším porozumění orderflow, pilovat trade management.
    Davide, moc děkuji za rozhovor a přeji další úspěchy na Vaší cestě tradera.
×
×
  • Vytvořit...