Vlastní žurnál v diskuzi: Co to přinese vám

Nejprve si ujasněme jednu věc. Nejsme ve škole. Nikdo vám nebude nadávat, trestat vás za chyby, ponižovat vás za to, že něco uděláte špatně. Chápu, že většina z nás může být doposud traumatizována ze způsobu výuky, který jsme si zažili na ZŠ během let komunistické nadvlády. Chápu, že taková traumata některým mohou být překážkou, díky permanentnímu strachu z toho, "jak budu vypadat, když něco udělám nebo napíšu špatně". Takovému smýšlení je však konec. Nyní začneme všichni smýšlet jako úspěšní lidé.

Člověk s úspěšným myšlením nevidí chyby, vidí inspiraci. Člověk s úspěšným myšlením neuvažuje, zda něco udělal špatně, nebo dobře, ale uvažuje tak, jak z toho, co se ukázalo chybou, vyvodit zlepšení do budoucna a z toho, co se ukázalo jako správný krok, vytvořit do budoucna nové pravidlo. Takže, proč si založit v diskuzi vlastní žurnál?

Předně, udělat si veřejný žurnál vás posune dopředu. Řeknu vám proč.

Zaprvé, každá myšlenka, která je sepsána, je myšlenka, která má mnohem větší váhu než pouze ta v naší mysli. To, že začnete veřejně sepisovat vaše obchodní situace, vaše myšlenky během nich a vaše nápady a myšlenky po nich, vám začne třídit myšlenky mnohonásobě rychleji a váš obchodní styl se bude o to rychleji vytvářet, pilovat - a vy si budete více a více vědomi toho, co přesně děláte. Z tápání v mlze se začnou čím dál tím jasněji utvářet vaše konkrétní pravidla, vaše obchodní zkušenosti a váš obchodní styl.

Zadruhé, pokud začnete sepisovat i své pocity během určitých situací v obchodu, mnohem rychleji naleznete psychologické aspekty, které vás brzdí v rozvoji, a budete schopni se s nimi rychleji vypořádat. Abychom mohli odstranit kontraproduktivní vzory chování, musíme si je začít nejprve uvědomovat. Abychom si takové uvědomovali, musíme je začít konkrétně nazývat a popisovat - neboli někam psát. A pokud to začneme dělat veřejně, začneme být k sobě mnohem upřímnější. Náš veřejný žurnál se začne stávat naším zrcadlem, ze kterého budou více a více patrné silné i slabé stránky, myšlenky a prostor ke zlepšování.

Za třetí, pokud doposud nejste příliš disciplinovaní, začnete se učit disciplíně, jako nikdy před tím. Váš "veřejný závazek" bude to, co vás konečně začne nutit dělat věci organizovaně, disciplinovaně, pravidelně. A to je v tradingu zatraceně důležité. Žurnál vás naučí z tradingu dělat organizovanou rutinu více než cokoliv jiného.

A za poslední - pokud začnete vy, začnou i ostatní. A pokud začnou ostatní, vznikne za chvilku celá studnice nových nápadů, idejí a stylů, jak FinWin, FIMS a spready obchodovat ještě lépe a efektivněji. Takže krom vás samotných to posune dopředu také všechny ostatní. Vy ale musíte být ti, co budou patřit mezi ty, kteří udělají ten první krok. Žádné národní pasivní "vyčkávání". Buďte tvůrcem, mužem nebo ženou akce, ukažte světu, že to myslíte s tradingem zatraceně vážně a že budete bojovat, abyste to dokázali.

Vlastní žurnál v diskuzi: Co to přinese ostatním

Většina začínajících obchodníků tráví čas zcela špatně. Namísto soustředění a tahu na branku, skenují tuny nesmyslných diskuzí různě po internetu, kde mají neúspěšní tradeři potřebu vylévat si zlost. Neúspěšné a závistivé je slyšet pořád a všude, a pokud jim začnete věnovat pozornost, budete to za chvíli i vy, kdo bude patřit mezi takové - velmi rychle vás dokáží stáhnout "na svou stranu".

Pokud ale vznikne prostředí, kde bude namísto pomluv a naříkání raději inspirace, práce druhých, kde ostatní uvidí, že mnoho lidí to myslí s tradingem opravdu vážně, jsou schopni a ochotni překonávat překážky a bojovat za svůj cíl - bude to pozitivně inspirovat a motivovat všechny.

Vsadím se, že když minulý rok v diskuzi věnované spreadovým obchodům prezentoval náš student Lukáš své obchody (spolu s několika komentáři), okamžitě to všechny inspirovalo k tomu, začít na svém spreadovém obchodování pracovat tvrději.

Obchody, jak je minulý rok ve spreadové diskuzi pro inspiraci ostatním uveřejnil náš student Lukáš. Taková inspirace dokáže "nakopnout" všechny ostatní.

A to je přesně to, o čem hovořím. Nikdo od vás nečeká výkony typu Lukáš, to je jasné. Proměnit ve spreadech za jediný rok 30 000 USD do téměř 285 000 USD už je výkon na úrovni šampiona, ne začínajícího obchodníka. Není tedy třeba pociťovat žádný tlak, nikdo od vás nemá žádná očekávání. Pokud ale bude více žurnálů, více bojovníků, už to samo o sobě bude ostatní inspirovat k tomu, aby také bojovali a posouvali se vpřed.

Opět ale podotýkám. Musíte začít i vy sami. Národní pasivní myšlení typu "já si počkám, až co budou dělat ostatní a jak to bude vypadat, a podle toho uvidím", nebo ono věčné "já ještě nic neumím, jak bych vypadal před ostatními" z vás úspěšné neudělá. Tečka. Buď jste mužem/ženou akce, nebo jen následovníkem.

Vlastní žurnál v diskuzi: Jak začít

Je to naprosto jednoduché. 3 kroky, minuta času.

1) Založte si žurnál v podobě diskuzního vlákna dle vaší úrovně a zaměření.

Pokud jste studentem spreadů, založte si svůj žurnál v podobě vlastního vlákna v diskuzi absolventů spreadového workshopu. Diskuze je zaměřená na spreadové obchodníky všech úrovní. Můžete do vašeho žurnálu vkládat postupně plánované spready, následné exekuce, plánování SL a výstupů a následné výsledky.

Pokud jste studentem základní podoby systému FinWin, založte si svůj žurnál v podobě vlastního vlákna v diskuzi absolventů kurzu intradenního obchodování (nyní online seminář Daytrading od A do Z). V této diskuzi se pohybuje většina začínajících obchodníků, určitě zde tedy začínající obchodníci nemusí pociťovat žádný stres nebo obavy.

Pokud jste studentem systému FIMS, založte si svůj žurnál v podobě vlastního vlákna v diskuzi Intermarket a volume analýza. Tato diskuze je věnována kompletně obchodnímu přístupu Petra a můžete zde založit vlastní žurnál, ať už jste obchodník na jakékoliv úrovni. Zaměření je zde čistá cenová akce (price action) v kombinaci s intermarket, případně volume analýzou.

A pokud jste studentem pokročilých technik FinWin, založte si svůj žurnál v podobě vlastního vlákna v diskuzi E-mini II - pokročilá aplikace systému FinWin. V tomto vlákně také nemusíte být ještě "profi trader", ale měly by se zde řešit pokročilejší záležitosti než "véčko" a "oblouček". Toto vlákno by mělo být určené například tomu, kdo již obchoduje více jak 1 kontrakt, kdo chce komentovat (a případně s ostatními diskutovat) různé výstupní techniky a jejich kombinace atd.

2) Dejte žurnálu svá vlastní pravidla

Pokud cítíte, že například nechcete, aby ostatní psali k vašim obchodům své připomínky, protože máte pocit, že by vás to rozptylovalo - stanovte si pro svůj žurnál vlastní pravidla (pozor, musí však být vždy v souladu s pravidly diskuze). Jasná pravidla pro žurnál stanovte zcela na začátku v prvním příspěvku. Můžete si dát jakákoliv další pravidla - pokud budou v souladu s pravidly diskuze.

3) Žurnál nazvěte tak, aby vystihoval podstatu obsahu

Například "FinWin podle Josefa", nebo "Jirkův FIMS obchodní deník", apod.

Pokud ale chcete, můžete v názvu více specifikovat váš obchodní styl (FinWin agresivní styl Josefa), váš trh nebo timeframe (Jirkům FIMS NQ 5min. deník), nebo váš cíl (FinWin 100 kontraktů do roka s Filipem).

Prosíme, nepoužívejte příjmení - pouze křestní jména (Tomáš), nickname (tomnes), nebo jen zkratu příjmení (Tomáš N.)

Založit žurnál je pak velmi snadné - otevřete si příslušnou VIP diskuzi, k níž jako student máte přístup a v níž si chcete založit žurnál, klikněte na "Nové téma" a to pojmenujte jako svůj žurnál / deník .

Co konkrétně je nyní v diskuzi za žurnály

Aktuálně existují následující žurnály nebo zajímavé diskuze:

• FinWin obchody podle Tomáše - aktuálně 32 stránek. Každý týden zde popisuji každodenní vstupní situace dle mých pravidel FinWin. Aktuálně na 1minutovém a 2minutovém timeframe trhu e-mini Russell 2000.
• FinWin obchody podle Martina - 1minutový timeframe na trhu e-mini Russell 2000.
• Obchodní systém FinWin - aktuálně 90 stránek. Různé příspěvky různých obchodníků. Věřím, že někteří diskutující v tomto vláknu si brzy vytvoří vlastní žurnál.
• Intermarket analýza - aktuálně 57 stránek. Opět věřím, že někteří diskutující si brzy vytvoří vlastní žurnál.
• Kmotrův deník - YM večerní seance (v diskuzi e-mini II) - večerní obchodování trhu emini DowJones.
• Diskuze o aktuálních obchodech 2013 - aktuálně 36 stránek. Diskuze nad spreadovými obchody ve spreadové diskuzi. Také věřím, že někteří z diskutujících si již brzy založí vlastní žurnál.

Kniha, jak již název napovídá, se zaměřuje na trend following. Tradiční poziční obchodní přístup „následování trendu“, který v době moderního tradingu patrně nejvíce proslavil Richard Dennis se svým legendárním „želvím experimentem“. Podrobněji viz například tato perfektní kniha Way of the Turtle: The Secret Methods that Turned Ordinary People into Legendary Traders, kterou jsem na Finančníkovi recenzoval v roce 2007.

Obchodování na základě trend followingu má mnoho různých podob, ale základ bývá stejný. Na začátku je určitý breakout (donchian kanálu, klouzavého průměru atd.) a pozice je ukončena většinou na některém typu posouvaného stop-lossu. Obchodování vesměs probíhá na vyšších timeframe a trend following obchodníci se snaží zobchodovat ty nejvýraznější pohyby v trzích. Na toto téma bylo popsáno mnoho knih. V čem je tato jiná? Je hodně praktická.

Following the Trend od Andrease Clenowa by se dala popsat jako manuál pro tento styl obchodování. Ovšem nikoliv ve stylu plánu popisujícího optimalizované nuance vstupů pro jeden timeframe jednoho trhu, ale coby manuál univerzálního komplexního přístupu pro obchodování portfolií. Clenow ve své knize tak přímo cílí na „slabiny“ trend following přístupu z pohledu mnoha individuálních obchodníků s malými účty, kteří často prohlašují podobné metody za „mrtvé“. Tyto techniky jednoduše nelze úspěšně a konzistentně profitabilně obchodovat na jednom trhu, protože ty vždy prochází různými fázemi volatility a trendů.

Na trend following strategie tedy není možné nahlížet jako na nástroj, který nás „bude živit“ na jednom trhu, ale je třeba je aplikovat současně na několik trhů najednou. To s sebou pochopitelně nese vyšší nároky na kapitál, odměnou je ovšem obrovská škálovatelnost daných přístupů. Skrz metody je možné obchodovat jak menší, tak ohromné účty, což se také děje. Většina velkých hedge fondů obchoduje trhy s využitím některé formy tohoto přístupu. A právě v této oblasti se mi kniha jeví jako nejzajímavější. Andreas Clenow ukazuje, že z dlouhodobého pohledu příliš nezáleží na konkrétním vstupu (tj. zdali vstupujeme na základě křížení klouzavých průměrů, breakoutu doncian kanálu, či jiném podobném vstupu), ale na složení portfolia a řízení risku.

V knize jsou prezentovány jednoduché koncepty trend followingových strategií s konkrétními výsledky a jejich equity srovnávány s nejúspěšnějšími hedge fondy současnosti. Autor ukazuje, jak s použitím základních vstupů, ale různě složeného portfolia, je možné prakticky reprodukovat výkonnost těchto fondů, a to ze zcela jednoduchého důvodu – většina firem v trhu využívá pro své velké obchody vesměs některé metody vstupu po breakoutu – tedy trend following. Z dlouhodobého pohledu se nuance ve vstupech stírají a výsledky záleží především na samotných pohybech v obchodovaných trzích.

Příjemné navíc je, že autor sám, podle svých slov, provozuje hedge fond a jednoznačně ví, o čem píše. V knize jsou popisovány například taktiky porovnávání korelací jednotlivých obchodovaných oborů, ukazovány různé metody práce s normalizovaným riskem pro různě volatilní trhy a podobně. V dalších kapitolách jsou rozebírány přístupy jako obchodování a rolování pozic, diverzifikace skrz různé timeframe, obchodování syntetických kontraktů a mnoho dalších praktických informací.

Kniha by se dala vnímat jako určitá kuchařka pro obchodníky, kteří směřují k provozování hedge fondu. Takových pochopitelně nebude na Finančníkovi moc, přesto si myslím, že kniha stojí za přečtení i bez podobných ambicí. Skrz konkrétní studie a příklady totiž ukazuje, jak málo v tradingu záleží na jednom konkrétním obchodu/vstupu a vše se odvíjí od dlouhodobých výsledků, systematického přístupu k řízení risku a diverzifikaci. Současně je v knize krásně ukázáno, že různí obchodníci mohou používat své „tajné“ nuance, ale pokud obchodují větší objem kontraktů, jejich výsledky se z dlouhodobého pohledu nemusí příliš lišit. Jednoduše proto, že všichni budou naskakovat do podobných hlavních pohybů v dostatečně likvidních trzích. To co se v různých hedge fondech liší a ovlivňuje jejich výsledky, je zejména skladba portfolia obchodovaných trhů a výše risku, kterou mají ve svých systémech zakomponovanou.

Pochopení uvedených principů tak může být zajímavé i pro intradenní obchodníky, neboť i zde jednoznačně platí, že úspěch obchodníka netkví jen ve „správných vstupech“, ale v dlouhodobé schopnosti následovat profitabilní plán. Nicméně v případě intradenního obchodování je nutné nezapomínat na to, že z pohledu kratších časových rámců existuje výrazně větší flexibilita ve vytváření vlastního edge. Existují zde zajímavé obchodní příležitosti, které z důvodu omezené likvidy nejsou využitelné právě většími fondy. Obchodník se tak může specializovat i na obchodování jednoho či jen několika trhů a například využívat příležitosti, které plynou ze vstupů těchto větších, dlouhodobějších obchodníků.

Vydavatel: Wiley
Počet stran: 300
Datum prvního vydání: leden 2013
Link na Amazon: Following the Trend: Diversified Managed Futures Trading (Wiley Trading)

Poznámka: Automatizaci v oblasti univerzálního trendfollowingu na úrovni řízení portfolia se podrobněji věnuji poslední rok. Pokud je zde někdo, kdo se v dané oblasti také realizuje, směřuje například k vytvoření hedge fondu a měl by chuť v této oblasti případně spolupracovat, tak se mi ozvěte. Můžeme například porovnat některé postupy a závěry.

Bojím se ztráty (a proto jsem ještě nezačal naživo)

Ztráty k tradingu patří. Trading je byznys, ve kterém to bez občasných ztrát nejde. I přesto se dá stále skvěle vydělávat.

Na ztráty je třeba hledět pozitivně. Nesmíme hledět na ztráty jako na trest za to, že jsme něco "udělali špatně", ale naopak jako na příležitosti, které nás nutí přemýšlet, co udělat lépe, a neustále na sobě a našem tradingu pracovat.

Frustrace ze ztrát v rámci jasného a dodržovaného obchodního plánu se časem otupí. Výsledky tvoří celá řada obchodů, ne pouze jediný obchod. Pár ztrát za sebou nic neznamená, pokud dodržujeme základní pravidla money managementu, neriskujeme moc a máme smysluplný obchodní plán, jehož pravidla dodržujeme.

Nebojte se ztrát. Čím dříve si pár prvních zažijete, tím lépe - tím dříve to budete mít za sebou (a uvidíte, že to není až tak hrozné). A čím dříve se ze ztrát zase dostanete, tím rychleji vám naroste sebedůvěra, protože uvidíte, že dostat se zpět ze ztrát je reálné a že to dokážete - takže není důvod, abyste postupem času nedokázali také profitovat.

Pokud se však bojíte ztrát z toho důvodu, že si nemůžete dovolit ztratit, pak buďto našetřete na větší účet, nebo začněte s trhem, ve kterém je možné pracovat s minimálním riskem (NQ, YM apod.). Podkapitalizace je skutečně nebezpečná.

Jednou se do toho stejně pustit musíte. Jednou ten první krok je třeba udělat. Připravte se raději dopředu, že první obchod bude ztrátový - protože pokud nebude, můžete být už jen příjemně překvapení. Úspěšný trader doufá v nejlepší, ale připravuje se na nejhorší. Neúspěšný trader se připravuje na nejlepší a nepřipouští si to nejhorší.

Naplánujte si na jeden konkrétní brzký den, že ten krok uděláte. Zavřete se do klidu, a udělejte ho. Nakonec uvidíte že tak hrozné to není 🙂

Nemám čas se do toho ponořit

Rozumím tomu. Čas je nejdražší komodita nás všech. Času máme většinou neustálý nedostatek.

Pokud je čas ten problém, proč jste stále na začátku - začněte přístupem, který vyžaduje minimum vašeho času. Mezi takové přístupy patří například určité opční strategie, nebo komoditní spready.

Zároveň si vyčleňte alespoň to minimum, které jste schopni tradingu pravidelně věnovat, a udělejte z toho pravidelnou rutinu. Byť by to mělo být 15 minut denně a 2 hodiny o víkendu, už se s tím dá něco se strategiemi zmíněnými výše dělat - pokud tento čas budete dodržovat rutinně a uděláte z toho návyk. Takový návyk vám totiž pomůže začít se pomalu do tradingu ponořovat se a třeba budete schopni za chvilku vyčlenit i trochu více času.

Opět je nejdůležitější udělat ten první krok. Napsat si na papír pravidelný čas pro pravidelnou tradingovou rutinu. Napsat si, jak v nebližších dnech tento čas věnovaný tradingu konkrétně využiji. A začít. Nakonec to také nebude tak hrozné, jak to na první pohled vypadá.

Připadám si jak v mlze

Řada lidí trading již delší dobu studuje a přesto si stále připadají jak ztracení někde v mlze. Nevědí, kde začít, proto nezačínají.

Chápu vás. A vím, jaké to je. Také si často připadám jak v mlze například při studiu Španělštiny a všech těch komplikovaných minulých časů a podmiňovacích tvarů. Nejsem žádný talent na jazyky a musím na tom opravdu pracovat. V mlze si připadám po většinu doby. Ale víte co? Musím pokračovat. Je to jediný způsob, jak tou mlhou projít. Kráčet dál, nezastavovat se a jít si za svým. Chtít to zvládnout a dokázat.

Pokud si připadáte v mlze, zřejmě to bude tím, že jste si na začátku příliš vše překomplikovali. Máte příliš mnoho informací, jelikož jste na začátku a neumíte je často ani správně interpretovat, připadají vám protichůdné.

Zjednodušte si vše na absolutní minimum. Vyberte si jedinou věc, jediný přístup z toho, co vše víte. Vyberte si to jediné, co vás nejvíce oslovuje.

Vyberte si jediný trh, jediný timeframe. Zjednodušte vše, co nejvíce to jde. Čím to bude jednodušší, tím spíše budete schopni alespoň začít.

Nesoustřeďte se hned na profit. Soustřeďte se na to, abyste dokázali začít, udělat první krok. Prožijte si první zkušenosti a první obchody - ale co nejjednodušeji, protože čas na komplikace bude v budoucnu vždy. Ale pokud si to budete dělat příliš komplikované už nyní, pak nikdy nezačnete.

A v momentě kdy začnete s tím nejjednodušším, co si vyberete, izolujte se na moment od všeho kolem, co by vás mohlo ovlivňovat. Přestaňte scanovat diskuze, přestaňte řešit každou maličkost s miliony lidí kolem sebe, protože potřebujete nějaký názor, nebo nějaké utvrzení.

Vyberte si něco jednoduchého, s tím se zavřete - a jděte bojovat sami za sebe. Je to jediná cesta z mlhy. Krůček po krůčku.

Potřeboval bych, aby mě někdo korigoval

Jednou z dovednostní tradera je nutnost naučit se korigovat sami sebe.

Tradeři nemají nad sebou šéfa, který jim bude říkat, co mají dělat, jak to mají dělat, a kdy mají práci odevzdat. Úspěšní tradeři obecně nemají rádi, když jim někdo říká, co a jak mají dělat - protože si vše chtějí vyzkoušet, porovnat a prožít sami a budovat svůj úspěch na vlastní zkušenosti.

Vlastní zkušenost je to nejdůležitější. Vlastní zkušenost je to, co vás bude posouvat dále. Jako budoucí tradeři se musíte naučit být samostatní, sami se naučit analyzovat své chyby a hledat jejich zlepšení. Trading je naprosto svobodné povolání, které můžete dělat kde chcete a kdy chcete, ke kterému nepotřebujete žádné nadřízené ani podřízené, ale cenou za to je, že také musíte bojovat čistě sami za sebe.

Pokud přesto trochu toho korigování potřebujete a jste studenti systému FinWin nebo FIMS, tak každý s Petrem máme pro naše studenty samostatná diskuzní vlákna, kam můžete vkládat své obchody a získat od nás zpětnou vazbu. Někteří studenti online semináře Daytrading od A do Z tohoto již využívají v mém vlákně FinWin podle Tomáše a věřím, že jim to pomáhá.

Závěrem

Každá nová činnost na světě vyžaduje sebrat odvahu, udělat první krok a bojovat. Před pár lety jsem si z návštěvy jedné úžasné přednášky Dr. Alana Wolfa, průkopníka v oblasti kvantové fyziky a promotéra aplikace získaných znalostí z tohoto oboru v každodenním životě, odnesl jedno z nejdůležitějších ponaučení, které Dr. Wolf na základě závěrů z kvantové fyziky prezentoval: "Ať už děláte cokoliv, čekejte, odpor".

Ano, nic nejde bez trochy té dřiny a odporu. Ale na druhou stranu, to je také ten důvod, proč se můžeme zlepšovat a stávat postupně mistry v činnosti, kterou děláme. Takže, odvahu, hlavu vzhůru - a do toho.

V první řadě musím upozornit na to, že jsem jel do Asie mimo jiné si i odpočinout a načerpat trochu nové inspirace. Proto jsem se obecně tradingu věnoval podstatně méně a „více na pohodu“ než při obchodování na Lanzarote. Například jsem neobchodoval ty strategie na amerických trzích, které bych musel řídit na konci obchodního dne, kdy je již v Asii hluboká noc. I v samotném daytradingu jsem více experimentoval například s méně aktivním stylem řízení pozice. Ovšem na druhou stranu jsou to právě podobné změny, skrz které se mi daří objevovat různá vylepšení svých přístupů a postupně se tak coby trader posouvat dále.

Jaké postřehy jsem tak ze svého posledního „tradingu na cestách“ získal?

Co se týče zázemí, prakticky jsem se při svých cestách nesetkal se zásadnějšími problémy s internetovým připojením. V některých hotelech bylo občas připojení slabší a pak se mi jej buď podařilo dostatečně „posílit“ skrz externí anténu (viz popis mého technického vybavení Trading na cestách – Asie), nebo jsem prostě pár dnů v daném místě neobchodoval. Ve většině destinacích (Thajsko, Malajsie, Singapur) bylo internetové připojení snad ještě kvalitnější, než které mám na Lanzarote. Trochu slabší byl internet v Indonésii (Bali), ale stále byl pro daytrading na 3minutovém timeframu dostatečný.

Z praktického pohledu se mi osvědčilo pronajímat si větší apartmány, kde jsem měl svůj oddělený prostor pro trading. Ovšem příliš prostoru jsem na svůj daytrading nepotřeboval. Až trochu překvapivě jsem si vesměs vystačil se svým notebookem a nepoužíval ani žádné externí monitory. Musel jsem proto trochu zefektivnit workflow, se kterým analyzuji intradenní trhy, ovšem to opět vnímám jako velkou výhodu a do budoucna plánuji u využívání jen jednoho notebooku pro daytrading zůstat.

V Asii je oproti USA poměrně výrazný časový posun, kdy americká seance začíná v noci místního času. Pokud bych zde žil déle, patrně bych se v daytradingu začal orientovat z důvodu časového posunu více na asijské či evropské trhy. Při aktuálním cestování mě ale nakonec vyhovovalo, že jsem se trhům věnoval hodinku až dvě na konci dne předtím, než jsem šel spát. Upřímně i skrz tuto dobu lze pomocí jednoho či dvou obchodů denně vytvářet solidní zhodnocení obchodního účtu nebo financovat podobné cestování. Omezená doba, kterou jsem se mohl daytradingu na cestách věnovat, je další z věcí, která mě v Asii pozitivně ovlivnila. Na Lanzarote některé dny trávím s daytradingem i větší část obchodní seance, což jsem zde nemohl a znovu se mi potvrdilo, že méně znamená více. Přestože jsem se daytradingu někdy věnoval i jen hodinu denně, průměrné zisky na kontrakt jsem měl nakonec vyšší, než když je volatilita podobná při aktivnějším obchodování.

Co se samotného daytradingu týče. Zde je třeba připomenout, že akciové indexy se aktuálně nacházejí ve stále nižší volatilitě, čemuž je nutné přizpůsobit naše očekávání příjmů. Jednoduše není možné očekávat, že budeme v podobném prostředí vydělávat stejně jako v období, kdy se trhy neustále hýbou. Podrobněji jsem o tomto psal před časem v článku Poznámky k aktuální volatilitě trhů. Od té doby se přitom volatilita ještě snížila! Stačí jeden pohled na aktuální denní graf indexu VIX:

Na grafu je vidět, že aktuální volatilita akciových indexů je skutečně extrémně nízká a bohužel si nemyslím, že by se v nejbližší době tato situace měla změnit.

V mém intradenním obchodování jsem tento fakt reflektoval přes následující úpravy svého obchodního plánu:
- Obchody plánuji s využitím vyšších timeframů. Základní strukturu připravuji stále v souladu s FIMS na timeframech 30–60 minut, ovšem aktuální S/R oblasti pro vstup a výstup z pozice upřesňuji s využitím posledního vývoje na 15minutovém timeframu.
- Na vstupním timeframu (3–5 minut) čekám na výrazné potvrzení změny nabídky/poptávky. Vstupuji skutečně jen v oblastech, kde vnímám nejen samotnou změnu nabídky/poptávky, ale současně doprovázenou i vyšší volatilitou (vyšší aktivitou na orderflow). Jsou tak dny, kdy vůbec nevstoupím do pozice, neboť trhy na připravené S/R oblasti reagují bez náznaku zvýšené volatility a do takových oblastí nevstupuji.
- Zejména na cestách jsem obchodoval all-in/all-out. Všechny vstupy a výstupy jsem realizoval najednou, při výstupech neodhazuji kontrakty postupně. Je to z důvodu, že v akciových indexech vnímám nižší šanci na nějaký skutečně zajímavý trendový obchod, kde by se mi vyplatilo postupně odhazovat pozice na vzdálenějších targetech. Navíc na cestách obchoduji s menší pozicí než obvykle a byl jsem si vědom, že trhy jsou velmi pomalé. Snažil jsem se tak využít hlavního momenta pohybu.
- Obchodní příležitosti si hodně vybírám a vždy zvažuji RRR. Vstupuji „se slevou“ – obchody otevírám vesměs limitními příkazy.
- V nižší volatilitě výrazně méně řídím své obchody.

Při aktuálním cestování po Asii jsem intradenně obchodoval hlavně akciový index Nasdaq. Bylo to hned z několika důvodů. Jak už jsem naznačil v dřívějším článku, nemám na cestách na svém notebooku k dispozici živá data z e-mini Russell 2000 a Nasdaq vnímám jako použitelnou alternativu. Současně se mi tento trh jeví jako aktuálně velmi zajímavý pro začínající tradery a jelikož jsem přistoupil na poptávku intenzivněji mentorovat daytrading malou skupinku traderů, využil jsem cestování coby příležitost tento trh sám obchodovat živě na vlastní účet, abych pro něj mohl upravit například nuance money managementu. Z tohoto pohledu mohu potvrdit, že Nasdaq je při aktuální volatilitě jeden z velmi zajímavých trhů pro začínající daytradery. Trh je možné nyní obchodovat s využitím taktik z FIMS se stop-lossem 50–60 USD / kontrakt a targety 1:2 až 1:3, tj. cca 120–180 USD / kontrakt. V současné volatilitě se mi jeví rozumné obchodovat 1, maximálně 2 obchody denně (při sledování trhů cca 2 hodiny po otevření).

Co se dalších tipů na intradenní obchodování akciových trhů týče. Nižší volatilita je jednoznačně těžší období pro intradenní obchodování a z mého pohledu je tak více než jindy důležité v obchodním plánu trvat na striktních pravidlech money managementu (například nepřeobchodovávat), orientovat se podle struktury trhu z vyšších timeframů a zohledňovat do plánu aktuální volatilitu v trhu. Osobně se mi i na cestách velmi osvědčilo využívat při daytradingu potvrzení skrz intermarket analýzu (při obchodování NQ jsem sledoval dále hlavně ES na YM).

Opět mohu jen doporučit naplánovat si předem S/R úrovně (tedy oblasti, ve kterých očekáváme změnu nabídky/poptávky a vyšší aktivitu dalších obchodníků). Právě skrz plánování S/R úrovní jsem byl schopen pohodlně obchodovat i po večerech na cestách. Trhům se intenzivně věnuji při jejich přípravě, následně nastavím zvukové alerty a grafy začnu sledovat až v okamžiku, kdy se cena pohybuje na pro mne zajímavých úrovních.

Zde je například ukázka „včerejšího“ obchodu z pátku 15. 3. 2013 (článek připravuji s předstihem, neboť v následujícím týdnu se budu přesouvat z Asie zpět na Lanzarote):

Šrafované čáry představují zjednodušenou přípravu, kterou jsem provedl před obchodováním. V grafu na vyšším timeframu si vyznačím oblasti, které jsou z pohledu FIMS potenciálně zajímavé pro mé vstupy. Jednou z oblastí byla cena na úrovni 2788. Jakmile vytvořím přípravu na danou úroveň nastavím zvukový alert a obchodům se věnuji až v okamžiku, kdy trh začne danou oblast testovat.

Takto pak vypadal graf s živou exekucí skrz Interactive Brokers, který jak vidíte je velmi podobný tomu, co jsem zde prezentoval před týdnem (viz článek Lekce z živého obchodování intradenních e-mini trhů – 11. 3. 2013). Počítač si mě „přivolá“ v okamžiku, kdy cena atakuje připravenou úroveň a v daný okamžik věnuji svou pozornost čekání na vstupní příležitost. Ta pro mne představuje analýzu risku a potenciálu obchodu, čekání na kombinaci signálu silné změny nabídky/poptávky v trhu (skrz price action nebo orderflow) a potvrzení skrz intermarket analýzu. Výstup jsem v tomto případě připravil k nejbližší vrchní oblasti, kde jsem očekával možnost nástupu agresivních prodávajících, a tudíž minimálně zbrzdění pohybů růstu trhu. Pochopitelně, že tato oblast byla pak zajímavá i pro vyhledávání short obchodů, které však již byly mimo „můj časový rámec“.

Ukázku zde prezentuji znovu z důvodu, že intradenní obchodování vnímám více jako strategickou bitvu mezi nabídkou/poptávkou (viz Intradenní obchodování coby strategická bitva) a z tohoto pohledu lze i tento styl obchodování provozovat například na cestách. Právě proto, že není třeba intenzivně sledovat každý tick v grafu a snažit se odhadnout následující vývoj trhu.

Nejprve začněme tím, čím se poslední 3 roky zabývám. Poslední 3 roky pracuji téměř výhradně s akciovými indexy TF, EMD, ES, YM. Mým cílem bylo vytvořit sérii daytradingových AOS strategií postavených na breakout logikách, s pomocí kterých bych mohl utvořit zajímavé AOS portfolio pouze pro akciové indexy. Svým způsobem se mně nakonec podařilo vytvořit a do živého obchodování nasadit skutečně velmi solidní množství breakout strategií pro akciové indexy s uspokojivou korelací - viz zde:

Korelační tabulka některých z mých systémů postavených na indexech. .

Nicméně i když je možné dosáhnout strategií s nízkou korelací v rámci indexů, i to má své slabiny - když zkrátka a dobře není například volatilita, progres nedělá žádná ze strategií a equity neroste. Proto jsem postupem času ocenil, že mohu do portfolií začlenit i trhy mimo indexy, a to díky mému kamarádovi, se kterým si již několik let vyměňujeme své zkušenosti, poznatky, ale také automatické obchodní systémy (AOS). Doposud jsem ve svých portfoliích v podstatě neměl žádný z vlastních systémů pro jiné trhy - přesto ty, které díky spolupracujícímu kamarádovi používám, jasně ukázaly, že diversifikace mezi další trhy je také velmi důležitá. Pustil jsem se tedy do nové oblasti - tvorby portfolií pro širokou škálu komoditních trhů (vše v rámci daytradingu s pomocí AOS).

Nový přístup

Nutno hned v začátku říci, že tentokrát jsem zvolil zcela jiný přístup. Zatímco má aktuální indexová portfolia jsou tvořena systémy (resp. několika rodinami systémů, přičemž každá z rodiny má několik svých dalších variant), které byly vytvořeny individuálně, individuálně testovány na robustnost a individuálně doladěny dle trhu, tentokrát jsem se rozhodnul o opačný přístup - stavbu jediného systému, který by fungoval na co nejvíce (ideálně všech) komoditních trzích. K tomu jsem provedl další změnu - dolarové hodnoty stop-lossů jsem zaměnil za "market-based" stop-lossy, tj. takové, které se počítají dle volatility. Pravidlo pro SL je tedy nyní jednotné pro všechny trhy, zrovna tak jako veškeré další optimalizační parametry. Jinými slovy, stejný systém bez jediné úpravy, bez změn stop-lossů (protože ty jsou nyní market-based), aplikovatelný na co nejvíce trhů.

Pro prvotní testování jsem vytvořil takových systémů několik, všechny jsou velice jednoduché breakout-strategie, fungující na drtivé většině trhů a drtivé většině intradenních časových rámců (5, 10, 15, 20, 25, 30 a 60 minut). V tomto článku budu používat dále jenom jediný z nich, můžeme ho nazvat třeba "PortfolioTester1".

Následně jsem věnoval čas studiu korelací mezi jednotlivými komoditními trhy - a to na několika úrovních. Nakonec jsem došel k závěru, že nejzajímavější je korelace mezi 4-5 různými komoditními odvětvími. Tj. pro finální portfolio vybrat krom indexů také trh z některých dalších komoditních odvětví, jako jsou zrniny, bondy, měny, energie, kovy (doposud jsem se zatím nedostal ke kategorii "Softs"). V každém odvětví je třeba vybrat trh, který by byl vhodným reprezentantem, především pak z pohledu likvidity a volatility. Možnosti jsou různé, zde už zřejmě musí každý vybírat dle vlastních preferencí.

Následně jsem tedy pro prvotní testy vybral zástupce z odvětví indexů, zrnin, bondů a energií.

Equity pak vypadají zhruba takto - jde o stejný systém, bez jakýchkoliv úprav (equity od 1. 1. 2007 do 13. 3. 2013, 15minutový graf):

Systém "PortfolioTester1" - aplikovaný na zástupci z kategorie zrnin. Systém zde s aplikovaným normalizovaným riskem - viz dále.

Systém "PortfolioTester1" - aplikovaný na zástupci z kategorie bondů. Systém zde s aplikovaným normalizovaným riskem - viz dále.

Systém "PortfolioTester1" - aplikovaný na zástupci z kategorie energií. Systém zde s aplikovaným normalizovaným riskem - viz dále.

Systém "PortfolioTester1" - aplikovaný na zástupci z kategorie indexů. Systém zde s aplikovaným normalizovaným riskem - viz dále.

Jak vidíte, equity obecně nejsou nejhorší, ale pro mě osobně to ani nejsou equity, které bych běžně v této podobě pouštěl live takto jednotlivě. Nicméně nyní musíme uvažovat jinak - a sice na úrovni portfolia. Všechny tyto 4 equity mají totiž velmi nízkou korelaci na denní bázi, a to je tedy přesně to, co by nám mělo pomoci při vzájemném spojení vytvořit stabilitu, které se snažíme docílit. Takže spojení těchto 4 odvětví s nízkou korelací při obchodování s jediným kontraktem (bez normalizovaného risku - viz dále) pak vypadá takto (equity od 1. 1. 2007 do 13. 3. 2013):

Tím jsme tedy dosáhli mnohem lepšího vyhlazení equity, aniž bychom museli jakkoliv zasahovat do obchodního systému. Navíc jsme dosáhli ještě jedné důležité věci - náš obchodní systém je teď vlastně otestovaný na vzorku téměř 4 500 obchodů, což je velmi solidní statistický vzorek.

Nyní ale provedeme ještě jednu úpravu. V portfolio equity výše bylo sice testováno s jednotným systémem a jednotnou logikou aplikace stop-lossu, ale risk na různé trhy byl rozdílný, protože každý z trhů má jinou volatilitu. Takže nyní aplikujeme na celé portfolio ještě jednu důležitou věc - normalizaci risku. Jinými slovy, stanovíme si jednu konkrétní riskovanou částku na každý z obchodů a počet pozic pro každý obchod se už přizpůsobí dle toho, aby se vešel do risku 500 USD.

Equity po této úpravě vypadá následovně (opět, jedná se jen o úpravu v oblasti money managementu, do samotného systému nebyl provedený jakýkoliv zásah - equity opět od roku 2007):

To jsou už vcelku slibné výsledky tohoto testování, které mě utvrzují, že jdu správným směrem. Mým aktuálním cílem je tedy dopracovat jedno takovéto portfolio zaměřené na 4-5 komoditních odvětví a zařadit do živého obchodování (aktuální portfolia si však také nechávám). Zbytek se ukáže až v živém obchodování.

Závěr

Nutno říci, že na celé práci nejsem zdaleka hotový - spíše na samotném začátku. Prezentované equity například neobsahují komise a slip. Průměr na obchod je jedna z věcí, kterou ještě musím zlepšit, protože zatím není ideální. Další věc je práce na money managementu a výstupech, protože v tuto chvíli se vždy vystupuje na konci dne. V rámci lepší diversifikace plánuji rozdělit pozici na více částí a pro každou část používat jiný výstup. Jsem si vědom i několika dalších případných rizik a nebezpečí, na kterých postupně pracuji (výsledky se například dle trhu o 5-10 % zhorší při aplikaci intrabar náhledu). Práce s portfoliem je navíc poměrně náročná jak časově, tak na požadavky hardwaru a softwaru. Přesto jsem s prozatímním vývojem spokojený a věřím, že během léta se mně vše podaří dopracovat do podoby, abych byl schopen první takto založené portfolio nasadit živě. Naše cestovatelské plány vyžadují aktuálně jak větší časovou volnost, tak větší finanční příjem z oblasti AOS (pro mě je AOS jediná možnost, jak na cestách obchodovat, plus ještě spready), proto momentálně tvrdě pracuji na tom, aby se mně celý AOS byznys podařilo co nejdříve posunout do další úrovně.

Připomínám, že od poloviny ledna jsem stále na cestách po různých zemích Asie. Intradenně proto obchoduji výrazně méně, než když jsem na Lanzarote. Je to především proto, že bydlím v hotelech s různou internetovou konektivitou, čelím výraznému časovému posunu (americká seance otevírá až v noci asijského času) a v neposlední řadě si také potřebuji někdy od tradingu odpočinout. V Asii vesměs obchoduji maximálně první hodinu až dvě otevření americký burzy, s menšími pozicemi a jen ve dnech, kdy mám ubytování se stabilním internetem.

K intradennímu sledování trhů jsem se dostal například v pondělí 11. 3. 2013. Aktuálně jsem v Indonésii na Bali, kde je 12. 3. 2013 svátek Nyepi – den ticha, kdy se celý hinduistický ostrov ponoří do modlideb, platí zákaz vycházení a řada dalších omezení. Podobné události pochopitelně nabízejí příležitost věnovat se více tradingu. Je jen třeba si vybrat hotel s rozumným internetem, což se mi naštěstí i na Bali podařilo.

Dnešní obchod vychází z obchodního plánu systému FIMS. Tedy z taktik obchodování skrz S/R úrovně, price action a intermarket analýzu. Obchodoval jsem trh NQ, neboť na svém cestovním notebooku nepracuji aktuálně s daty e-mini Russellu. Ale upřímně s ohledem na prvky mého systému si mohu dovolit obchodovat víceméně jakýkoliv dostatečně volatilní trh (s tím, že osobně se zaměřuji na akciové indexy).

Ve svém tradingu se hodně zaměřuji na přípravu. První je pohled do ekonomického kalendáře – zde jsem viděl, že na odpolední seanci nejsou plánované žádné zásadní reporty. Důležitá informace, která může naznačovat, že seance nebude patrně příliš volatilní. Současně se v USA měnil čas – trading začínal z pohledu mnoha částí světa o hodinu dříve, na což spousta obchodníků zapomíná a své platformy tak spustí o hodinu později – další informace, kterou je třeba mít na paměti. Celkově jsem tedy očekával spíše klidnější den s nižší volatilitou.

Dalším krokem je samozřejmě pohled na vyšší timeframe a zakreslení S/R zón. Ty si zakresluji sofistikovaněji, a konkrétní výklad by byl již nad rámec této analýzy. Ovšem na první pohled na 30ti minutový timeframe trhu NQ je zřejmé, že se NQ obchoduje v pásmu s některými velmi zřetelnými S/R úrovněmi. Hlavní obchodní příležitost jsem – s ohledem na celkový rostoucí charakter trhů - vnímal v potenciálním odrazu trhu od spodní S/R úrovně 2788 k horní hraně kanálu na ceně 2803. Jelikož se trh chystal otevřít nad vyznačenou S/R úrovní, byl jsem připraven zobchodovat případně i pokles k dané úrovně – ovšem s menší pozicí, neboť jde jednoznačně o riskantnější obchod než zmíněný long.

Tip 1: Zakreslení S/R úrovně je pro mne pouze přípravou k obchodu v dané oblasti. Neberu obchody automaticky, ale vesměs čekám na potvrzení změny nabídky/poptávky skrz price action nebo orderflow. Ve svém plánu tak kombinuji informace o historickém dění v grafu s aktuálním pohledem na aktivitu prodávajících a kupujících.

Samotná obchodní situace na nízkém timeframe pak vypadala následovně:

Na screenshotu jsou vyznačeny i body vstupu a výstupu z obchodu, které jsem exekuoval skrz Interactive Brokers. Pro finální analýzu jsem použil 3minutový timeframe, neboť v aktuálně celkově nižší volatilitě jsou pro mne nižší timeframe již příliš zašumělé.

Trh se po otevření pokusil prorazit připravenou oblasti 2797, ovšem byl zde výrazně odmítnut (bod 1). Price action nám indikovala aktuální změnu nabídky/poptávky v trhu a s ohledem na hypotézu poklesu trhu k úrovni 2788 (kde jsem byl připraven obchodovat long) jsem zkusil menší short na mikro S/R úrovni označené číslem 2. Ta vychází ze vstupního patternu potvrzující změnu nabídky/poptávky v trhu. SL jsem měl nad bodem 1 (60 dolarů / kontrakt), a tudíž celkový potenciál obchodu k úrovni 2788 stále poskytoval dostatečné RRR 1:2. Obchod nebyl podpořen silným klasickým IM patternem ze systému FIMS. Nicméně vnímal jsem různé chování ceny na dané úrovni u jednotlivých sledovaných trhů.

TIP 2: V nižší volatilitě čekám na potvrzení výraznější změny nabídky/poptávky v trzích a vyplácí se mi vstupovat „se slevou“ limitními příkazy. Hodně k tomu využívám mikro S/R úrovně vycházející z orderflow v oblasti změny nabídky/poptávky. I na uvedeném příkladu je zřejmé, jakou „oporu“ dokáží podobné body pro obchod poskytnout.

Co se řízení obchodu týče, SL jsem posouval po překonání úrovně označené jako 3. V této oblasti jsem další vývoj ceny vnímal 50:50 – buď trh bude mít sílu doklesat k vyznačené výstupní úrovni, nebo se vrátí do oblasti vstupu (což by nebylo tak úplné překvapení, neboť ostatní indexy neměly k poklesu příliš tendenci).

NQ nakonec doklesal k vyznačené výstupní S/R oblasti. Zde jsem vystoupil v okamžiku, kdy jsem začal v trhu sledovat potenciální nástup nakupujících – tj. formující se novou výraznou oblast změny nabídky/poptávky.

Právě oblast vyznačená v grafu coby "4" pak představuje skutečně ukázkový potenciální long vstup dle všech bodu FIMS. Máme předpřipravenou S/R úroveň, obchodujeme s hlavním trendem, byla zde krásná vstupní intermarket divergence podpořená patternem změny nabídky/poptávky. Ideální vstup vnímám na ceně cca 2789.50 se SL cca 2787 – tj. risk 50 USD / kontrakt. Potenciál pohybu byl přitom cca 250 – 300 USD / kontrakt. Osobně jsem do obchodu již nevstupoval, neboť na Bali se čas pomalu blížil půlnoci a jeden ziskový obchod s RRR 1:2 byl pro mne v aktuálním nastavení trhů zcela dostatečný.

Co na pondělní ukázce vnímám za podstatné:

Přestože jsem nevystihl hlavní pohyb trhu vzhůru, dokázal jsem skrz jeden obchod získat dostatečný profit. V e-mini skutečně není třeba honit se za každým swingem či dokonce tickem. Důležité je obchodovat konzistentně s rozumným RRR.

První obchod (do které jsem vstoupil) pracoval s riskem 60 USD / kontrakt, druhý potenciální vstup v bodě 4 měl risk 50 USD / kontrakt. Při risku 2 % na obchod (a jednom obchodu denně) se podobný přístup dá na levnějších trzích s aktuální volatilitou obchodovat s účtem od cca 3000 USD/kontrakt. Nezapomínejte však, že například zrealizovaný zisk 114 USD / kontrakt po komisích potom představuje zhodnocení 3,8 %. Je pak opravdu počítat s tím že podobné zisky nebudeme inkasovat každý den. Některé dny budou ztrátové (na úrovni například zmíněných 2 %), ovšem na konci měsíce můžeme disponovat stále příjemným zhodnocením účtu. Na full-time trading pochopitelně obchodování s jedním kontraktem nestačí, ovšem je to cesta jak si právě krok za krokem větší účet vybudovat. Při obchodování multikontraktů již podobné výsledky dokáží nadělit příjemné profity.

Trading je hlavně o trpělivosti počkat si na tu správnou obchodní příležitost. Na zobrazené ukázce vidíte, že obraty v oblasti silnějších S/R úrovní nesou znaky silné změny nabídky/poptávky, kterou je možné rozvíjet do obchodovatelných a jasně definovatelných pravidel.

Pojďme si nyní udělat rekapitulaci celkové situace.

Od roku 2007 jsme prakticky neviděli na indexech nová maxima. Ano, pár pokusů o proražení se objevilo v roce 2011 a 2012, avšak všechny tyto pokusy vyzněly do prázdna. Na skutečné prolomení historického maxima jsme tedy museli čekat přibližně 5 let.

Nová maxima začala přicházet počátkem letošního roku, převážně pak během minulého a současného měsíce. Je zřejmé, že určitou zásluhu na tom budou mít nejrůznější fundamentální skutečnosti jako kvantitativní uvolňování, velmi nízké úrokové sazby atd. Nás jako tradery však více zajímá, co tyto okolnosti znamenají pro nás. Pokusím se shrnout tedy některé postřehy nyní.

Grafy trhů e-mini Russell 2000 a e-mini Dow Jones. Jak vidno, trhy právě tvoří absolutní historická maxima.

Diskréční daytrading

Abych se přiznal, klasické diskréční intradenní obchodování nevnímám v těchto okolnostech jinak než v jakoukoliv jinou dobu. Pokud se podíváte na běžné intradenní průběhy, na první pohled nerozeznáte žádné rozdíly (tedy minimálně během dopoledních seancí) - jediným rozdílem je, že tu můžeme mít více dnů, které strmě rostou, aniž by nadělovaly korekce, na kterých je možné naskočit - to se však děje i v jiných obdobích. Již několik měsíců pravidelně rozebírám všechny potenciální vstupy FinWin ve svém vlákně FinWin obchody podle Tomáše a kdo z našich studentů vlákno sleduje, myslím, že nevnímá žádné rozdíly v příležitostech mezi historickými maximy a jakýmkoliv jiným obdobím.

Dokonce i při pohledu na volume a volatilitu (ATR) v rámci denních grafů vidíme, že volume je stále v podobných mezích (v oblastech nedávného maxima lehce vyšší), pouze volatilita nám ukazuje trochu větší extrémy mezi dny s abnormálně nízkou průměrnou volatilitou a abnormálně vysokou průměrnou volatilitou, ovšem podíl na tom v rámci tohoto grafu mají gapy.

Jinými slovy, běžný diskréční intradenní obchodník zřejmě nová maxima nepocítil, snad pouze s rozdílem, pokud nedrží své pozice v případě silného trendu celý den (nebo alespoň většinu dne), v takových případech totiž vznikaly mnohem zajímavější situace - už delší dobu zde chyběla vůle trhů růst celý den, až do svého konce. Obchodníkům s vhodnými výstupy do trendujících trhů tudíž mohl razantně poskočit průměrný profit, protože příležitosti pro takové obchodníky zde (konečně) byly.

Zrovna tak se může stát, že někomu vycházely poslední dobou hůře obchody na stranu short, zejména pak protitrendové obchody. Osobně jsem v rámci svého obchodování měl silné právě obchodování na stranu long, s obchodováním na stranu short to bylo už slabší - ale nedá se generalizovat, záleží na systému, obchodníkovi, stylu atd.

Složitější pak může být situace pro intradenní obchodníky, kteří používají k obchodování různé S/R úrovně. V tento okamžik totiž není příliš čeho se "chytit", resp. jelikož trh vytváří nová maxima, musí se v tomto novém prostoru nejprve trochu "etablovat", aby mohl vytvořit nové S/R úrovně a ukázat nám skutečné stagnace trhu. Osobně S/R úrovně vůbec nepoužívám, takže nejsem schopen k tomuto tématu hovořit více (S/R úrovně jsou specializací Petra), ale umím si představit, že v aktuálních trzích toto může být trochu výzva. FinWin obchodníci se tímto trápit nemusí a myslím, že pro ně příliš rozdílů od běžných dnů zde nebude.

Intradenní breakout strategie

Pokud někdo mohl pocítit nová maxima výrazněji více, zřejmě to byli intradenní breakout obchodníci. Breakout strategie jsou založeny na průlomu, a takový průlom historického high je tedy z tohoto pohledu už vcelku velká událost, která zákonitě musí mít dopad na intradenní breakout obchodování.

Osobně se momentálně specializuji převážně právě na AOS daytrading založený na breakout strategiích. Jak už jsem psal minulý rok, pomalu se snažím přesunout na 100 % jenom na AOS obchodování, a to z toho důvodu, abychom se se ženou mohli ještě více věnovat cestování (na letošní rok už jsme si díky tomu mohli naplánovat více cest než při běžném diskréčním obchodování, které z tohoto pohledu bylo pro mě více svazující). V podstatě dnes primárně obchoduji právě AOS, a to i díky tomu, že aktuální velikosti mých AOS účtů už mně dovolují vytvořit při zhodnocení 60-80 % ročně dostatečné příjmy k všem mým nemalým výdajům, včetně potřebných rezerv. V rámci AOS využívám také řady zkušeností, které jsem se naučil při diskréčním obchodování systému FinWin, řadu nových věcí se ale také stále učím. Nicméně, mnohaletá zkušenost z diskréčního obchodování s mnohem menšími účty mně určitě při přesunu na AOS velmi pomohla.

Mé breakout strategie jsou postaveny na maximálně jednom obchodu denně, kdy po určitém průlomu držím pozici až do konce dne. Aby takový systém mohl co nejvíce profitovat, jsou ideální dny, které výrazně rostou nebo klesají. Nejhorší jsou pro takové systémy období stagnace.

Právě silně růstové dny se odehrávají poslední dobou - a mé breakout strategie tedy mají vcelku pozitivní období (nutno ale dodat, že v portfoliích mám i celou řadu dalších strategií s jinou logikou, které vytvořil pro změnu můj spolupracující kamarád, který se specializuje zase trochu jiným směrem). Obchoduji celkem 3 různá portfolia na 3 různých účtech a prakticky všechna vykázala jak vysokou aktivitu, tak velmi solidní zisky.

Nejlépe se pak dařilo účtu, na kterém obchoduji většinu mých breakout strategií právě na indexech TF a EMD. Tento účet povyrostl za jediný měsíc o vcelku solidních +21.4% (11 261 USD, resp. cca 220 000 Kč při počátečním účtu 52 589 USD), což je určitě spíše neobvyklé měsíční zhodnocení u AOS strategií. Ani ostatní 2 účty s AOS však na tom nebyly špatně a na nových maximech se jim velmi pozitivně dařilo.

Všechny mé 3 účty vykázaly na nových maximech indexů solidní měsíční zhodnocení. Nejlépe se vedlo účtu TS (+21.4%), kde primárně obchoduji indexy TF a EMD.

Co dále?

Domnívám se, že trh je nyní tak aktuálně nastavený na korekci, kterou bych očekával každou chvilku. To určitě bude zajímavý moment pro obchodníky price action, nebo trh začne vytvářet v nových maximech nové silné S/R úrovně. Zároveň se ale domnívám, že zdaleka nemáme maxima u konce a po korekci bude následovat další pokus nedávná maxima překonat a jít ještě výše. Vcelku bych předpokládal, že se jim to i podaří (což samozřejmě může být opět ideální situace pro mé breakout strategie).

Tak i tak je pozitivní, že v dnešní době finančně-ekonomických škrtů, pohrom, a celkově nové společenské tendence vidět vše jen černě, existuje něco, co vykazuje růst. A ideálně, pokud na tom ještě něco sami profitujeme 🙂

První měřítko, které doporučuji studovat, je aktuální stav volatility skrz price action. Tomu jsem se věnoval podrobněji v článku Význam volatility v diskréčním intradenním obchodování, kde jsem ukázal, že jedním z kritérií pro posuzování volatility je pro mne dostatečná přítomnost volatilních úseček.

Dále jsem v článku naznačil, že mi i v tomto období velmi pomáhá intermarket analýza, na které mám z větší části postaven svůj obchodní plán. Nicméně v době nižší volatility řeší mnoho traderů problém i v rámci intermarket analýzy – trhy korelují obecně méně než při vyšší volatilitě a na spoustě míst vytvářejí různé falešné průrazy po nichž nepřichází potřebný pohyb ani na jednu stranu. Důvod je jasný – při nižší volatilitě je v trzích i nižší likvidita a trhy jsou tak více náchylné na manipulace skrz nejrůznější HFT automaty.

Řešení, které se mi osvědčuje, je následující: I v rámci intermarket analýzy sleduji především situace vytvářené skrz volatilní úsečky. Tj. takovou price action, která v sobě zahrnuje co nejvíce volatility.

Řekněme, že obchodujete například akciový index Nasdaq – skrz futures NQ, a pro intermarket analýzu budete pracovat s trhem e-mini Russell nebo ETFs titulem IWM (iShares Russell 2000 Index), pokud Russell používáte jen pro intermarket analýzu a museli byste u svého brokera za data trhu TF platit.

Velmi silná price action, která mne upozorňuje na potenciální obchod, je situace, kdy na jednom trhu vnímám výraznou volatilní úsečku vytvářející nové high/low, ovšem v druhém sledovaném trhu síla chybí a volatilní úsečka nové high/low nevytvoří:

Horní graf na screenshotu reprezentuje cenovou price action futures trhu NQ, spodní akciového titulu IWM, který sleduje index Russell. Graf pochází z 28. 2. 2013. Přestože oba trhy silně korelují, na úsečce „1“ můžeme vidět odlišnou price action. NQ vytváří volatilní úsečku prorážející poslední swing. Jde tedy o úsečku identifikující převahu agresivních nakupujících. Ti měli sílu vytlačit trh nad silnější S/R úroveň a pro nás intradenní obchodníky se nyní nabízí otázka – představuje pohyb regulérní breakout (a tudíž je příhodné nachystat se na long na nejbližším flipu), nebo budou nakupující chyceni do pasti, a tudíž bude výhodné spekulovat na short?

Částečnou odpověď nám může poskytnout pohled na trh IWM (nebo TF, či jiný korelující index), kde trh neměl takové momentum, aby skrz stejnou volatilní úsečku překonal high příslušného swingu. V trhu jako celku tedy není zas takové jednoznačné přesvědčení nakupujících. Což může být dobrá příležitost pro případný short v NQ. Pochopitelně, že v souladu s dalším prvky našeho obchodního plánu – minimálně by se obchod měl odehrávat v naší předpřipravené S/R zóně.

Vidíte ovšem, jak velmi jednoduchá taktika skrz čtení price action může výrazně pomoci v orientaci v trzích, které jinak v obecně nízké volatilitě poskytují často více šumu než validních signálů.

Podobných situací lze v trzích nalézt celou řadu a lze je použít jak pro vytváření trendových, tak protitrendových obchodních příležitostí.

Zde je například ukázka podobné price action, tentokrát směrem do trendu. Jde o graf z předcházejícího obchodního dne – 27. 2. 2013:

NQ prorazil skrz volatilní úsečku předcházející swing, ovšem stejná price action na trhu IWM low předcházejícího swingu neprorazila. To je velmi slibný náznak toho, že obchodníci agresivně prodávající v NQ byli chyceni do pasti a budou muset své pozice opustit. A toho samozřejmě můžeme dobře využít pro naše krátkodobé dlouhé obchody.

A poslední příklad vycházející z price action 25. 2. 2013. Opět můžeme vidět stejný obrázek:

Obchodníci agresivně nakupující v NQ byli chyceni do pasti. Trh po breakoutu neměl sílu růst dále a dlouzí obchodníci budou muset své pozice likvidovat, což může být pochopitelně velmi zajímavá oblast pro otevření short obchodu.

Samozřejmě, že uvedená taktika představuje základní princip, který používám pro orientaci v trhu. Vstupu je potřeba ještě doplnit minimálně o:
- Obchodování v silnějších S/R zónách.
- Pravidla pro vstup, která by měla potvrdit další změnu nabídky a poptávky (tj. neochotu trhu pokračovat v naznačeném pohybu po breakoutu).
- Pravidla pro umístění stop-lossu a výstupu. Ovšem na první pohled je, myslím, ze screenshotů zřejmé, že podobný vstup dokáže nadělovat velmi příznivé RRR.

Osobně taktiku obchoduji na samotných cenových grafech (stejně jako další vstupy), ovšem lze ji použít i jako velmi silný filtr zejména protitrendových vstupů například u klasického FinWinu tak, jak jej obchoduje Tomáš.

Domácí úkol:

Domácí úkol:
1) Najděte v nedávné historii grafů IWM a NQ alespoň 10 situací, kdy jeden trh vytvořil volatilní úsečku vytvářející nové high/low, či prorážející výraznější swing, avšak druhý trh takovou sílu neměl. Pokuste se shrnout vaše pozorování – jak se se vyvíjela situace po dané price action?
2) Pokuste se zformulovat pravidla pro vstup (skrz price action) v podobné situaci. Vyjít můžete z ukázkového patternu popsaného v páté lekci on-line kurzu, ale zkuste přijít i s dalšími tipy na situace potvrzení změny nabídky/poptávky.
3) Bonusově doporučuji prozkoumat zapojení taktiky při obchodování komplexnější IMA – například ve spojení všech trhů, které sledujete.

Aby byly úkoly co nejpřehlednější, vládejte je prosím do vlákna jako PDF soubory – pro jeden domácí úkol by měl stačit jeden příspěvek. Přibližně za týden plánuji úkoly ve vláknu vyhodnotit a doplnit o své tipy obchodování popisovaných situací. Úkoly vkládejte prosím do uzavřeného vlákna Domácí úkoly z článku "Tip na profitabilní taktiku intradenní obchodování v nižší volatilitě", které je určeno studentům mého kurzu. Úkoly vkládejte do 15. 3. – poté připravím shrnutí a po závěrečné diskuzi vlákno uzavřu, aby se pozornost v diskuzi mohla soustředit vždy jen na hlavní diskutovaná témata.

Touto otázkou se trápím už delší dobu. Převážně mé automatické intradenní breakout strategie vydělávají skvěle, když trhy trendují a je v nich volatilita, ale jak volatilita opadne, je to již celkově horší. Mým zájmem přitom samozřejmě je generovat profity pokud možno každý měsíc, nezávisle na volatilitě. Proto jsem strávil mnoho času a přemýšlení nad tím, jak tento problém vyřešit. Jinými slovy, jak se diversifikovat pro nízkou volatilitu - a hovořím zde převážně z pohledu ryze automatického obchodování (samozřejmě, že jeden ze způsobů diverisifikace může být například přidání obchodování strategií IronCondor, kterým se nejlépe daří často v době, kdy se trhy příliš nehýbou a jsou tak dalším možným způsobem ochrany proti nízké volatilitě - ale to není technika, která by šla na 100% zmechanizovat, alespoň dle mých představ a v rámci mých cílů mít portfolio 100% řízené počítačem). Vytvořil jsem tedy sérii různých studií, které mně pomohly najít odpověď, jaké kroky vytvořit k vyřešení tohoto problému - a o jednu z těchto studií se s vámi podělím v tomto článku.

Cílem studie bylo ověřit si, zda má smysl zabývat se obchodováním indexů také na úrovni swingového obchodování. To znamená, zda by v trzích s nízkou volatilitou pomohlo, pokud bych v rámci svých AOS některé pozice držel přes noc, nebo dokonce několik dnů, nebo pokud bych vytvořil samostatnou swingovou strategii, kterou bych přidal do portfolia. Ve studii jsem přitom nepracoval s žádným konkrétním systémem - zajímaly mě pouze obecné tendence. Pokud by se takové potvrdily, pak by to mohlo znamenat, že prodloužit výstup pozice v nízké volatilitě stále může přinést rozumné profity i v trzích s nízkou volatilitou.

Postup vytvoření studie

Ke studii jsem použil denní data trhu e-mini Russell 2000 a program Excel.

Nejprve jsem izoloval všechny dny, kdy trh udělal velmi malé denní rozpětí (od Low k High). Rozdělil jsem si tyto dny od velikosti 3.4 (denní rozpětí od Low k High pouze 340 USD) k velikosti 7.2 (denní rozpětí od Low k High o velikosti 720 USD). Tím jsem vlastně izoloval dny s nízkou volatilitou, přičemž denní rozpětí H-L u trhu emini Russell 2000 na úrovni mezi 300-500 USD vnímám jako skutečně nízkou volatilitu, takže můj zájem je soustředit se převážně na tuto oblast.

Jako další jsem nechal Excel vyhledat veškeré růstové dny, které po těchto dnech následovaly. Úvaha zde byla jednoduchá: Řada mých breakout AOS strategií je zaměřená na obchodování pouze na dlouhou stranu, proto mě zajímalo, jak velký průměrný pohyb nastane po nízké volatilitě.

Jako další jsem simuloval u těchto růstových dnů výstup ve stejný den, kdy došlo ke vstupu (v grafu označen jako "dnešní range") a dále výstup o 1, 2 a 3 dny později. Neřešil jsem zde nic jiného, než výstup na Close dne o X-dnů později, tj. v tento moment mě nezajímalo, jaký průběh trh dělal v rámci těchto 1-3 dnů. Jedná se pouze o základní studii s obecnými tendencemi.

Vše jsem pak nechal zobrazit v podobě následujícího grafu.

Nyní, co nám tento graf říká?

Osa X je velikost rozpětí předešlého dne (od Low k High) neboli včerejší volatilita. Máme zde tedy včerejší rozpětí od velikostí 340 až 720 USD (3.4 až 7.2 bodů u trhu e-mini Russell 2000).

Osa Y je konkrétní hodnota pro průměrnou velikost všech rostoucích dnů (Close větší než Open), které po těchto dnech následovaly.

Samotný graf nám pak ukazuje, jak velký pohyb vzhůru bychom v průměru zobchodovali, pokud bychom při každý ze včerejších volatilit zobchodovali následující růstové dny s výstupem ve stejný den, nebo o 1-3 dny později.

Výsledky grafu jsou vcelku jednoznačné a doslova na nás křičí: Pokud byla včera velmi nízká volatilita a dnes vznikne pohyb vzhůru, bude zřejmě také velmi málo volatilní. Pokud však opozdíme výstup o 1-3 dny, může být pohyb výrazně větší.

Takže pokud by například byla včerejší volatilita vyjádřená jako rozdíl mezi Low a High o velikost 340 USD a dnes nastal pohyb vzhůru (Close uzavře výše, než Open), měl by tento pohyb v průměru velikost 200 USD (měřeno od Open k Close) - viz tmavě modrá čára v grafu. Všimněte si také, jak se úměrně zvyšuje průměrné rozpětí v případě, že se zvyšuje včerejší volatilita. Pokud včerejší volatilita byla 720 USD, dnešní růst může mít v průměru už zhruba 320 USD (měřeno od Open k Close).

Oproti tomu, pokud bychom vystupovali o 1–3 dny později, pak při velmi nízké volatilitě výrazně roste velikost průměrného pohybu vzhůru. Zatímco u včerejší volatility na úrovni 340 USD by dnešní růst měl v průměru pouze 200 USD, v případě držení pozice další 3 dny by byl průměrný růst už kolem 700 USD! Toto výrazné zlepšení se pak projevuje pouze do určité volatility včerejšího dne - zhruba do 450 USD.

Takže jednoduše řečeno se dá interpretovat celá studie následovně: Pokud včerejší den přinesl velmi nízkou volatilitu (v rozpětí 340 - 450 USD), pak v případně dnešního růstu můžeme očekávat také malou volatilitu, tudíž malý profit (pokud vůbec nějaký). Pokud však stejný růstový den prodloužíme o 1-3 dny, potenciál možného zisku razantně povyroste a my tak můžeme teoreticky i v trzích s velmi nízkou volatilitou inkasovat zajímavý profit. Pokud však včerejší den vykázal již běžnou volatilitu, rozdíly se smazávají, resp. nejsou už tak znatelné, a tudíž můžeme nadále naše pozice držet pouze do uzavření stejného dne, kdy jsme pozici otevřeli.

Závěr

Studie mně osobně tedy přinesla velmi jasný směr pro další práci, kterou bude implementace a testování "prodloužených" výstupních technik v rámci mých systémů pro dny, kdy měly trhy velmi nízkou volatilitu. Pokud v takových dnech budu držet pozice o několik dnů déle, je zde předpoklad, že bych i v nízké volatilitě měl generovat rozumné profity. Samozřejmě, součástí studie zatím není žádné praktické řešení, jako například jak chránit pozici přes noc atd. Studie jenom ukazuje další možný směr a na praktických aspektech na základě této studie nyní pracuji. Podobných studií na různá témata jsem udělal v posledních měsících celou řadu a nyní se na jejich základě snažím posunout svůj trading AOS do další úrovně, abych naplnil své obchodní cíle.

Zrovna tak se ze studie výše nabízí otázka, co takhle obchodovat swingově celé portfolio akcií. Tj. krom mého AOS obchodování zaměřeného na indexy a pár dalších trhů obchodovat také swingově velké portfolio akcií. S touto myšlenkou jsem si chvilku pohrával a seriózně o ní rozmýšlel. Když jsem si však udělal detailnější analýzu, poměrně rychle jsem ji zase zavrhnul. Důvodů je celá řada - od technických (není příliš platforem, které umí obchodovat celé portfolio akcií), přes ryze pragmatické (čím více instrumentů současně obchoduji, tím větší šance, že se něco pokazí a tím také pro mě náročnější vše sledovat), přes různá možná rizika (už vím z párového obchodování, že akcie občas mohou mít split, nečekaně veliký gap atd. a zatímco u statických arbitráží se to dá v rámci rozumného množství párů ještě uhlídat, tak u stovek akcií to může být už noční můra) až po finanční (data na velké množství akcií něco stojí, obzvláště pokud chceme současně streamovat třeba celý index Russell 2000, není to vůbec tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá). Zkrátka a dobře, i když vím, že tato cesta má určitě zajímavý potenciál, není to cesta pro mě.

Přiznám se také, že i když mým cílem je portfolio na 100% řízené počítačem, jednu strategii si stále ponechávám naprosto diskréční, a zřejmě tomu tak i (minimálně ještě nějaký čas) zůstane, a tou jsou komoditní spready. Zdá se totiž, že těm je volatilita vcelku ukradená a překvapivě dobře tato technika funguje jako možná diversifikace k prakticky jakémukoliv obchodování, převážně tomu intradennímu. Je to totiž možnost, jak se od indexů diversifikovat mezi různé komodity a především logika spreadů je zcela jiná než běžný daytrading, proto dosahujeme diversifikace také složením zcela rozdílných obchodních přístupů.

Každopádně, udělat z daytradingového obchodu skrze změnu výstupu obchod swingový se zdá velmi rozumný přístup v trzích s nízkou volatilitou.

V tomto článku se nebudu podrobně věnovat všem konkrétním vstupům, které jsem zde již mnohokrát zmiňoval. Jen připomenu, že v rámci svého intradenního obchodování pracuji především s intermarket divergencemi a flipy, s tím že vstupy potvrzuji skrz cenové patterny nebo orderflow.

Samotné vstupy jsou však až na konci mého rozhodovacího procesu. Stejně jako v kterékoliv jiné bitvě, mě nejprve zajímá prostředí, ve kterém se chystám riskovat své peníze. Jednak jej mapuji z pohledu nedávných hlavních oblastí změny nabídky a poptávky a současně si chystám určitou rámcovou strategii, jak bych mohl dané prostředí obchodovat.

Při svém obchodování používám pro zkoumání struktury trhy různé nástroje, ovšem i jednoduchý pohled na vyšší timeframe trhu nám může poskytnout velmi solidní obrázek o oblastech, které by mohly být zajímavé pro naše obchodní strategie.

Podívejme se například na nedávný vývoj akciového indexu NQ, což je jeden z trhů zajímavý pro začínající intradenní obchodníky:

Při pohledu na 30minutový timeframe, který většinou používám pro své základní analýzy, můžeme v trhu vnímat zcela zřetelnou strukturu. Velmi zjednodušeně řečeno vidím, že se trh obchoduje v určitých pásmech, jejichž hrany jsem vyznačil žlutými linkami. Z grafu je zřetelné, jak trh v daných pásmech rotuje a hrany pásma představují silné S/R zóny. Takové úrovně (a další) podrobněji analyzuji. Pokud odpovídají mému obchodnímu plánu, zakresluji si je do přípravy pro daný obchodní den a současně uvažuji, kam by se trh mohl vydat poté, co se od dané S/R zóny odrazí, nebo ji prorazí.

Jedna z prvních myšlenek, která by měla napadnout každého obchodníka, je, že pokud se trh vrátí do oblasti pod cenu cca 2 780, mohl by trh udělat znovu rotaci mezi cenami 2 780 až cca 2 757 tak, jak to v této oblasti již udělal několikrát (cenové úrovně zde uvádím skutečně jen hrubě). Tyto hranice jsou pak pro mne velmi klíčové při samotné „intradenní bitvě“.

Podívejme se například, jak se trh vyvíjel na nízkém timeframu (2 minuty) následující obchodní den:

Mohli jsme vnímat, že po otevření se NQ vrátilo zpět pod úroveň 2 780 a začalo klesat. V takovém případě nevyhledávám slepě a mechanicky každý pattern v grafu, ale obchoduji je v souladu se strategií vycházející z mé přípravy.

Pokud bych tak například v bodě 1 dostal, hypoteticky, vstupní long pattern na základě intermarket divergence long, nebudu jej s největší pravděpodobností obchodovat, neboť takový obchod by šel rovnou proti S/R úrovni na ceně 2780. Pokud by trh tuto úroveň prorazil, pokusil bych se do obchodu naskočit později (ideálně na některém flipu nad úrovní 2 780). Pokud mi nástroje technické analýzy ukazují potenciální pokles trhu, vyhledávám naopak různé příležitosti pro short směrem k 2 757.

Nejraději mám v takovém případě situace podobné bodu 2. Různé menší flipy do směru předpokládaného trendu po proražení menších mikrokonsolidací. Případně oblasti podobné té s označením 3, kde chci vidět nejlépe potvrzení skrz trendovou podobu intermarket divergence.

Mimochodem, sami se podívejte, jak v následující dny NQ dále respektovalo zakreslenou strukturu:

Je pochopitelné, že některé dny se nám podaří trh odhadnout dokonale, jinde nás může překvapit. Ani příprava na vyšším TF není rozhodně žádný svatý grál. Ovšem nezapomínejte na to, že coby tradeři disponujeme ještě jednou zásadní zbraní – money managementem. Se svými obchody můžeme pracovat tak, aby průměrné ztráty byly menší než průměrné zisky. A to je již velmi silná kombinace.

V rámci svého tradingu pak již nedělám příliš o mnoho více. V prvním kroku se pokouším popsat aktuální strukturu trhu a vyhledávám oblasti, ve kterých očekávám změnu nabídky a poptávky. Pokud se trh pohybuje v naznačené struktuře, ujišťuji se, že má dostatečnou volatilitu pro mé obchody (viz minulý článek Význam volatility v diskréčním intradenním obchodování). Následně čekám na své vstupní situace a současně vyhodnocuji místa, do kterých budu chtít umístit svůj stop-loss. Pro to se mi osvědčily jak různé price action formace (nejčastěji různé mikrokonsolidace), tak studium volume v dané oblasti. Má-li obchod s daným stop-lossem i přiměřený potenciál (opět vyhodnocuji nejčastěji skrz volume, případně price action), je toto ta správná příležitost vstoupit do trhu.

Nezapomínejte také, že vyhrát bitvu neznamená vyhrát válku. Příliš mnoho traderů pohoří na tom, že si sice vytvoří své strategické plány, ale pak všechnu svou munici vystřílí během jediného dne, či dvou. Pro rozumné konzervativní zhodnocování obchodního účtu se nemusíme účastnit každého pohybu. Naopak – můžeme využít jedné z nejsilnějších zbraní, které máme k dispozici – počkat si jen na takovou příležitost, kde všechny prvky obchodního plánu zapadají do sebe.

Takže, v prvé řadě, proč tato otázka vůbec vznikla. Ve svém zmíněném vlákně v diskuzi jsem několikrát nastínil, že obchodování s pomocí více kontraktů má své silné výhody, které mohou mít pozitivní dopad na lepší řízení pozic, vyhlazenější equity i flexibilnější práci s výstupy. Nicméně ve světě tradingu není nikdy nic černé, nebo bílé a každé pro má také své proti. Takže, měl by začínající obchodník obchodovat 2 kontrakty? Co mu to může přinést za výhody?

Výhody obchodování dvou kontraktů pro začínající obchodníky

Ačkoliv to může znít paradoxně, obchodování dvou kontraktů může být mnohem jednodušší než pouze jednoho. Trik je ovšem v tom, že už musíte vědět, co děláte – proto pro začínajícího obchodníka mohou být dva kontrakty i prokletí, pokud nerozumí dostatečně tomu, co mu dva kontrakty mohou přinést.

Výhody diskréčního obchodování se dvěma kontrakty by se daly shrnout v podstatě do tří skupin. Tou první je určitá možnost výběru v situacích, ve kterých si nejsem jistý. Tou druhou je možnost vyhladit equity, aniž bychom jakkoliv zasáhli do vstupů systému, nebo přidávaly jakékoli filtry. Tou třetí je možnost trochu více experimentovat a učit se tak novým případným možnostem během diskréčního obchodování.

Začněme tím, jak vám dva kontrakty mohou pomoci při nejistotě. Je to vcelku jednoduché. Začínající obchodník nemá potřebné situace ještě dostatečně "nakoukané" a nezřídka ho trápí vnitřní nejistota, zda by daný signál měl zobchodovat, zda by aktuální pozici neměl držet déle než k blízkému profit targetu, protože trh má aktuálně velkou sílu, nebo zda by naopak neměl ze své aktuální pozice vystoupit, protože trh se hezkou chvilku už nikam nehýbe.

Toto náročné rozhodování může být rázem zjednodušené. Zatímco s jedním kontraktem je volba buďto vše, nebo nic, se dvěma kontrakty je volba buďto jeden kontrakt, nebo dva kontrakty. A to už je mnohem jednodušší rozhodování. Pokud máte vstup dle pravidel, ale situace se vám z nějakého důvodu nepozdává na 100 %, můžete se rozhodnout zobchodovat takovou situaci pouze s jediným kontraktem. Pokud je trh silně rozjetý, má sílu a je blízko vašeho profit targetu, můžete s jedním kontraktem vystoupit dle původního plánu a druhý kontrakt nechat ještě trochu růst s pomocí posouvaného stop-lossu. A pokud jste v pozici, která se nikam nehýbe, z čehož jste nejistí, můžete pozici snížit o jeden kontrakt. To vše je nová úroveň flexibility, která může značně zjednodušit obchodování řadě obchodníků.

Další a zřejmě největší výhodou dvou kontraktů je fakt, že můžete výrazně vyhladit a vylepšit equity, aniž byste vymýšleli složité obchodní plány plné filtrů a nuancí – což je běžná tendence začínajících obchodníků. Pokročilejší obchodníci už vědí, že vstupy je lepší držet maximálně jednoduché a komplexnost přidat do výstupů. To lze však až s více kontrakty. A vyžaduje to už zde řadu vlastního přemýšlení a experimentování. Základní idea je experimentovat s různými výstupy a vzájemně je pak skládat do sebe, abychom viděli, jak jako celek ovlivní equity křivku. Možnosti jsou zde nekonečné a občas až šokující – i ze zdánlivě nezajímavého obchodního systému se dá udělat systém zajímavý, pokud pracujeme s vhodnou kombinací různých výstupů. V rámci některých svých obchodních přístupů jsem byl například schopen s pomocí dvou kontraktů zvýšit dle očekávání 2x profit, ale zároveň ponechat drawdown blízko k úrovni hodnoty, kterou přinášel pouze jeden kontrakt. To vše jen kombinací vhodných výstupních technik (samozřejmě s ještě větším počtem kontraktům jsou možnosti ještě širší, ale také už komplikovanější, sám pracuji maximálně se třemi sety výstupů, tj. počet kontraktů dělím maximálně na třetiny). Zde je zkrátka výhoda dvou kontraktů "k nezaplacení" – pokud ovšem už víme, co děláme.

Poslední možností je prostor pro experimentování v případě diskréčních obchodníků. Diskréční obchodníci se během své obchodní praxe v živých trzích učí nejenom exekuovat správně svůj obchodní plán, ale také lépe reagovat na to, co se v trzích právě děje. To je s jedním kontraktem velmi náročné, protože u jednoho kontraktu se zkrátka a dobře předpokládá dodržení obchodního plánu se vším všudy a na 100%. Dva kontrakty však dávají možnost využít jeden z nich k občasnému lehkému experimentování, které může přinést zlepšení obchodních dovedností a obchodního stylu.

Výhody dvou kontraktů jsou tedy zjevné.

Nevýhody obchodování dvou kontraktů pro začínající obchodníky

Základní nevýhoda je také zjevná. Pokud vás "bolí" stop-loss, tak teď vás bude bolet dvojnásob. Zkrátka a dobře, dva stop-lossy je o 100 % více než jeden stop-loss a s tím naprosto nic nenaděláte.

Další nevýhoda je, že ona flexibilita dvou kontraktů může být pro řadu nováčků naopak spíše nevýhodou. Ze začátku je zejména důležité naučit se dodržovat obchodní plán, protože teprve až toto dokážeme na 100 %, můžeme si dovolit začít být flexibilní. Dva kontrakty mohou s onou zvýšenou flexibilitou přinést začínajícímu obchodníkovi příliš mnoho "svobody", která mu může obchodní rozhodování naopak komplikovat, nebo ho nutit až k přílišnému porušování svého obchodního plánu.

A samozřejmě, poslední nevýhodou pro mnohé je fakt, že stále musíme dodržovat pravidlo risku 1-3 % na obchod. Takže pokud například pracujeme s účtem 5 000 USD a stop-lossem 150 USD, představuje to risk 3 %, což už i tak je příliš. Pro druhý kontrakt bychom v takové situaci potřebovali dvojnásobný účet. Musíme si tedy přesně spočítat, kolik kontraktů si můžeme dovolit s našim účtem obchodovat. Rovnice je zde jednoduchá:

Možný počet kontraktů = (účet * max. risk na obchod) / stop-loss.

Pokud máme účet 5 000 USD, riskujeme 2 % účtu na obchod a náš stop-loss je 80 USD, bude výpočet následující:

Možný počet kontraktů = (5 000 * 0.02) / 80= 1.25

Na dva kontrakty tedy v tomto případě nemůžeme ani pomyslet. Museli bychom navýšit účet o další 3 000 USD, abychom si mohli dovolit obchodovat 2 kontrakty.

Závěr

Jak tedy vidíte, rozhodování v rámci dvou kontraktů není jednoduché. Výhody jsou jasné, nevýhody také.

Osobně jsem přesvědčený, že pokud někdo nedokáže alespoň trochu vydělávat s jedním kontraktem, s vysokou pravděpodobností to nedokáže ani se dvěma – spíše se vše ještě zhorší.

Pokud ale začínající obchodník už trochu ví, co dělá, dokáže už nějaký ten profit vydělat, pak mu může správná práce se dvěma kontrakty výrazně pomoci a rychleji ho katapultovat ke zlepšení obchodních výsledků.

Jinak detailní práci se dvěma kontrakty v rámci obchodního systému FinWin se budu věnovat v rámci samostatné kapitoly ve zcela novém připravovaném on-line kurzu E-mini II zaměřeném pouze na systém FinWin (předpokládám, že hotový by měl být ve 2. polovině března).

Je zřejmé, že volatilita a její vliv změny na obchodní výsledky obchodníka se bude lišit podle jednotlivých obchodních stylů. Nicméně si dovolím odhadnout, že pro většinu běžných diskréčních intradenních stylů je volatilita klíčová. Pokud se trhy hýbou, je mnohem snazší vydělávat než v dobách, kdy se cena mění jen velmi pomalu a v trzích úřadují především nejrůznější počítačové skalpovací algoritmy.

Každý intradenní obchodník by tak podle mého názoru měl volatilitu sledovat a nějakým způsobem s ní pracovat ve svém obchodním plánu.

Obecně mám například ve svém obchodním plánu toto rámcové pravidlo:
Je-li volatilita nízká, je třeba v obchodech velká opatrnost. Snížit frekvenci vstupů, případně počet obchodovaných kontraktů.
Jsou-li trhy v pohybu a volatilita narůstá, jde o potenciálně dobrou obchodní příležitost, kde mohu obchodovat agresivněji. S tím, že všeho je občas moc a je-li volatilita příliš vysoká, opět pozice snižuji, abych si mohl dovolit obchodovat s větším stop-lossem, který velká volatilita vyžaduje.

Toto je samozřejmě základ, který je možné dále rozvíjet. Zde je k tématu několik tipů:

Volatilita se mění neustále. Můžeme sledovat různé dlouhodobé trendy, ale také změny v průběhu jedné obchodní seance. Obecně platí, že některé části dne bývají volatilnější než jiné (například otevření americké seance vůči poledni), ovšem i tak je dobré začlenit do obchodního plánu určitou metriku, jak vyšší/nižší volatilitu identifikovat.

Sám hodně pracuji s price action a jedna věc, kterou v trzích s ohledem na volatilitu sleduji je například to, jak vypadají „volatilnější“ úsečky na intradenních grafech. Pohyby trhů nejsou lineární ve smyslu, že by se neustále vedle sebe skládaly úsečky se stejnou výškou. Trhy mají vesměs tendence pohybovat se v určitých fázích, a to ať je sledujeme na libovolném timeframu. Často tak můžeme vnímat cenovou strukturu vytvářenou nižšími úsečkami, po které následuje volatilnější úsečka a tak stále dokola. A právě skrz volatilní úsečky prorážející mikro S/R úrovně lze získávat solidní představu o aktuální volatilitě v trhu. Jedna z věcí, kterou sleduji v intradenních grafech, je razance prorážení trhu skrz mikro S/R úrovně a to, zdali v těchto oblastech vytváří trh volatilnější úsečky způsobené výraznou nerovnováhou nabídky/poptávky. Celkově mě pak dále zajímá frekvence těchto úseček v grafu a jejich výška. Pokud se trh obchoduje na nízkém timeframu dlouhé minuty bez výraznější volatilnější úsečky vím, že volatilita pro mne přestává být obchodovatelná. Trhy jsou v takovém stavu velmi efektivní a je pro mne obtížné obchodovat s určitou výhodou vytvářející profity.

Podívejme se například na aktuální trh ES, který je velmi málo volatilní:

Jde o graf 12. 2. 2012. Po otevření trhu vnímám dvě volatilnější úsečky, které měly sílu prorážet určité mikrokonsolidace. A to je vše. Následně se trh pohyboval skrz velmi nízké úsečky, tj. při nízké intradenní volatilitě. A takové prostředí je pro diskréční obchodování velmi náročné.

Na druhou stranu takto vypadá graf, který má pro mne obchodovatelnou volatilitu:

Jde o trh NQ, konkrétně 15. 2. 2012. V grafu vnímám, že trh pravidelně překonává mikro S/R úrovně skrz volatilnější úsečky. Právě do podobného prostředí se snažím časovat své vstupy. Vím, že pokud se trh rozjede mým směrem, je velká šance, že trh opět vytvoří volatilní úsečku a cena se dostane do bezpečné vzdálenosti od mého vstupu.

Dalším dobrým pomocníkem pro vyhodnocování intradenní volatility je pro mne intermarket analýza. Pokud vnímám, že trhy mají sílu vytvářet volatilnější úsečky na všech sledovaných trzích, je to pro mne potvrzení určité síly v trhu a obchodovatelné intradenní volatility.
A naopak – mrtvo v trzích poznám mj. tak, že jeden z hlavních sledovaných trhů se pokusí vytvořit volatilní úsečku, ale ostatní trhy příliš nereagují.

Co dělat, pokud mají intradenní trhy nízkou volatilitu?

Pokud je v trzích příliš nízká volatilita, může pomoci zvýšit timeframe. Například místo 2minutového použít 5minutový, či vyšší. S ohledem na nižší volatilitu lze i na vyšších timeframech pracovat s velmi podobným stop-lossem a současně se vyhneme obchodování šumu.

Prochází-li trhy obdobím s nižší volatilitou (jako poslední měsíce), je dobré sledovat ekonomické reporty a obchodovat především ve dny, kdy můžeme v trzích očekávat vyšší zapojení větších obchodníků. Tedy v právě v období vyhlašování různých reportů.

V neposlední řadě lze vždy přemýšlet o obchodování jiného, volatilnějšího trhu. Několikrát jsem zde psal, že by intradenní obchodník neměl být fixován na jeden jediný trh. A právě příliš nízká/vysoká volatilita je jedním z důvodů, proč čas od času měním trhy, které intradenně obchoduji.

Závěr

Pokud cítíte, že různá volatilita způsobuje ve vašem obchodování ztráty, může být rozumné postavit si vstupní patterny tak, aby různou volatilitu zohledňovaly. Do vstupní situace můžeme například zohlednit právě volatilní úsečku prorážející například mikro S/R úroveň – a to buď formou vzhledu price action, nebo skrz orderflow. Rázem tak máme v obchodním systému „automatický filtr“, který nás nebude pouštět do obchodů v době, kdy jsou trhy příliš málo volatilní. Ovšem jde pochopitelně jen o určitou základní inspiraci, kterou je třeba rozvést do větších detailů.

1. Flexibilnější vyhrává

Za deset let v tradingu mohu říci, že nejdůležitější schopnost je být flexibilní. Trhy se pořád mění, nikdy nejsou statické. A tak vyhrává ten, kdo umí být flexibilní. Změnit stop-lossy nebo výstupy, když se změní volatilita. Adaptovat se, když po pohybech přijde chop a po chopu pohyb. Přemýšlet, kde co momentálně vylepšit, pokud objevíme období, ve kterém je naše obchodování aktuálně slabé. Důležité je dělat to, co právě říká trh, ne to, co si myslíme, že by trh měl dělat. Být flexibilní je těžké, ale také profitabilní. Nemůžeme být příliš agresivní, když trhy chopují, ale také příliš pasivní, když trhy trendují. Musíme být zkrátka a dobře flexibilní a umět se rychle adaptovat. Proto je trading sice práce s absolutní časovou a místní flexibilitou, ale je to také kontinuální proces učení se a získávání nových dovedností, které zároveň učí tradera být i flexibilnější.

2. Jednoduché je dobré a složité je také dobré

Za svou obchodní kariéru jsem viděl triviálně, až primitivně jednoduché obchodní přístupy, které fungovaly a vydělávaly. A pak jsem viděl různé složité a komplexní, které kupodivu také fungovaly. Takže v otázce toho, jak má být co jednoduché, nebo složité, odpověď neleží. Každý si to musí udělat tak jednoduché, nebo složité, aby mu to samotnému vyhovovalo – ale především vydělávalo. Občas slyším názory, že trading je příliš komplexní a je třeba jít na něj doslova vědecky. Občas zase vidím, že stačí zdravý rozum a co nejmenší komplikovanost. Pravda je obojí – jak co komu vyhovuje. Osobně obchoduji některé absolutně jednoduché techniky, jako například komoditní spready, ale také poměrně komplexní AOS systémy, vytvořené s pomocí sofistikovaných genetických algoritmů. Nejsem vyhraněný ani pro jedno ani pro druhé – beru cokoliv, co funguje a vydělává.

3. Jde to i s málem, ale ne s příliš málem

Poznal jsem skvělé tradery, kteří začali s účtem pár tisíc dolarů a udělali z toho jmění. Takže to jde. Ale zase jsem nepoznal ani jednoho, kdo začal s pár stovkami a mikroloty a udělal z toho solidní obživu. Takže to asi moc nejde. Dá se tedy začít s málem a něco z toho vybudovat, ale ne s příliš málem. Vydělávat peníze vyžaduje peníze. Rozumná kapitalizace byla, je a bude důležitým aspektem úspěšného tradingu.

4. Když se nedaří, tak se nedaří, když se daří, tak se daří

Občas se zdá, jako by v tradingu neexistovalo nic "mezi". Když se daří, tak se daří opravdu pořádně. Celé dny se zdá, že profity nikdy neskončí, že účet poroste až do nebes. Neděláme nic jiného, než že počítáme nekonečné zisky. A pak náhle přijde přesný opak. Místo chvilkové pauzy na oddych, z ničeho nic nastanou nekonečné série ztrát. Takže se velmi často zdá, že neexistuje žádný stav mezi. I s tím se musí trader naučit žít. Důležité je, aby ztrátová období byla vždy menší než ta zisková. Jedině tak můžeme dlouhodobě vydělávat. Proto je důležitý money management a risk-reward-ratio. A také je důležité si pamatovat, že po špatných obdobích zase chodí ta dobrá. Takže se musíme naučit ta špatná přečkat.

5. Více neznamená více

Více obchodů, větší intenzita obchodování, více hodin před monitorem, neznamená vždy větší profity. Obzvláště diskréční trading je náročný mentálně a po určité době klesá soustředěnost. Spíše než na intenzitě záleží na selektivnosti, umět si počkat na správné příležitosti a řídit správně risk. Tlačit na pilu se v tradingu nevyplácí – pokud zatlačím proto, že chci vydělat rychleji více peněz, většinou skončím s tím, že rychleji přijdu o více peněz. Proto obzvláště nováčkům opakujeme, že nemají přeobchodovávat, mají být selektivní a v začátku mají mít reálná očekávání.

6. Výplata nechodí první týden v měsíci

V tradingu bohužel musí každý zapomenout na stabilní plat k určitému dni v měsíci. Takto trading nefunguje. Můžeme mít několik měsíců nekončicích profitů, ale také tři měsíce, kdy si nic nevyděláme. Proto tradeři musí vytvářet určité úspory a myslet vždy pár měsíců napřed. Musí být připraveni na to, že budou období, kdy to zkrátka a dobře tak dobře nepůjde – a přesto musíme mít z čeho žít. Proto je trading trochu jednodušší pro podnikatele, kteří už vědí, že někdy jsou skvělé příjmy, někdy jen náklady – a trochu horší pro zaměstnance, kteří jsou zvyklí na své "jistoty". Trading nabízí mnoho věcí, které běžná práce nikdy nenabídne, především samostatnost a velikou svobodu a také možnost výrazně nadprůměrných zisků. Ale jisté to mít nikdy nebudete. Je to něco za něco.

7. Ježíšek nechodí v prosinci

Jinými slovy, v tradingu nikdy nevíte, kdy přijde. Může vám přijít v polovině roku a ještě se 3x stavit ke konci roku. S balíky těch nejlepších a nejluxusnějších dárků. Ale také celý rok nemusí přijít vůbec a dokonce se ani k vašemu domu přiblížit. Další důvod, proč flexibilnější vyhrává.

8. Pauza není špatná, vlastně je důležitá

I tradeři mají prázdniny a dovolené. Lidé se mě ptají, proč jezdím na dovolenou, když žiju v místě (Andalusie) a stylem, které dovolenou připomíná. Je to jednoduché – také potřebuji občas vypnout. Každý trader to občas potřebuje. Takže jsou období, kdy vypustím trading úplně z hlavy, dokonce vypnu i veškeré AOS a nemyslím na práci vůbec. I tradeři potřebují odpočívat. Začínající obchodníci by si pak měli rozhodně dát občas pauzu, když se jim zrovna nedaří, pročistit si hlavu a získat znovu nadhled a odstup.

9. Internet a notebook opravdu stačí

Za svou obchodní kariéru jsem obchodoval z nejrůznějších míst po celém světě, z nejrůznějších časových pásem. Trader rozhodně nemá jistotu příjmu právě tento měsíc, ale zato má jistotu, že díky dnešním technologiím opravdu může žít a tradovat, kde jen chce (a kdy jen chce). Zažil jsem daytrading z kaváren v různých městech Evropy, ale i opční obchodování v Africe, na místech se šíleným připojením k internetu. Procestoval jsem nejrůznější místa s tím, že veškerý můj trading bylo připojování se k serveru s mými AOS skrze mobilní telefon a spíše podprůměrnou internetovou rychlost. Opravdu toho pro trading moc nepotřebujete. Celý svůj byznys skutečně můžete zabalit do batohu a vzít si ho, kam jen chcete.

10. Dva kontrakty jsou jednodušší než jeden

Nebo ještě lépe, více kontraktů je lepší než jeden. Jeden kontrakt je příjemný z toho pohledu, že nikdy moc neztratíte. Ale nedává vám úžasné možnosti a flexibilitu jako více kontraktů. Různé výstupní mety, větší flexibilitu reagovat a řídit pozice, celý vesmír nových možností. Více kontraktů dokáže vyhladit equity bez zásahu do systémů, více kontraktů může zvýšit zisky a zároveň snížit drawdown. Proto to mají začínající tradeři v tomto ohledu těžší. Nemá cenu obchodovat více kontraktů, dokud nedokážeme něco vydělat alespoň s jedním, ale zároveň už pouhé dva kontrakty nám mohou pomoci řadu věcí začít značně zjednodušovat (na téma obchodování dvou kontraktů se systémem FinWin připravuji zcela novou kapitolu ve zcela novém on-line semináři E-mini II, který bude během března).

To je tedy desatero, které jsem vám dnes chtěl předat.

Především proč?

V prvé řadě se možná ptáte – proč vůbec uvažovat o dlouhodobých pobytech v zahraničí? Navíc v souvislosti s prací na vlastním projektu typu trading? Je to samozřejmě velmi individuální, ale s Tomášem s tím máme jen ty nejlepší zkušenosti. Ostatně maximální spokojenost s životem v přímořských oblastech nás vedla k tomu, že oba dnes žijeme převážně „na jihu“ Evropy. I krátkodobým životem v zahraničí lze získat zkušenosti a podněty, které dokáží motivovat a posouvat dál. Už jen tím, že se člověk dostane mimo běžnou rutinu dosavadního života, musí začít být trochu kreativní a přestat řešit „běžné nicotnosti“, kterými jiní dokáží občas vyplnit celý život. Navíc při dlouhodobějším cestování nebo životě v zahraničí člověk naráží na množství pozitivních lidí z úplně jiného prostředí, kteří dokáží inspirovat svými „normálními“ životními příběhy. A právě často i jen špetka nové inspirace a motivace dokáže člověka vyvést z dlouhodobého stereotypu a nasměrovat k něčemu novému, lepšímu. A obzvláště v tradingu jsou podobné impulzy občas potřeba.

Míst, kam je možné vycestovat za podobnou změnou, je pochopitelně ohromné množství. Asie může být dobrou volbou z několika důvodů:
- je zde výrazně levněji než v západním světě,
- přitom na mnoha místech je často bezpečněji než v západním světě,
- lze žít na velmi podobné úrovni jako v Evropě (což může být pro někoho nevýhoda, ale osobně mám rád „exotiku“ spíš na krátkodobější turistické pobyty),
- na mnoha místech se dá domluvit solidně anglicky,
- letecky je oblast dobře dosažitelná,
- zejména v době, kdy je v Evropě nejtužší zima, je v Asii velmi příjemné počasí, které mimo jiné opět dokáže velmi inspirovat při práci.

Samozřejmě, že Asie má i svá „negativa“. Především….. je to Asie. Lidé jsou příjemní, ale jsou zvyklí na jiné pořádky – Evropan se musí přizpůsobit. Běžný standard „čistoty“ se hodně liší a je tak potřeba více hledat místa, která nám budou vyhovovat. Evropan je zde jasným turistou, byť není obecně příliš „atakován“ jako například v arabském světě.
Pro dlouhodobý život tak osobně upřednostňuji jiné lokality, ovšem pro několikaměsíční „únik z rutiny“ jde myslím o jedno z velmi dostupných a vhodných míst.

Na základě svých občasných zpráv z aktuálního života v Asii, které jsem publikoval na Facebooku, dostávám dotazy týkající se konkrétní finanční náročnosti 3měsíčního pobytu řekněme v Thajsku. Finančník pochopitelně není cestovatelský portál, jelikož však toto téma považuji z pohledu osobního růstu za zajímavé i z pohledu tradingu, sepsal jsem několik základních bodů, od kterých je případně možné se „odpíchnout“ při vlastním pátrání.

Konkrétně Thajsko se mi jeví jako rozumná destinace například pro studium tradingu. Země je velmi bezpečná, technologicky vyspělá a tak velká, že si zde snad každý najde část, ve které se mu bude líbit. Současně už dnes dokáže Thajsko nabídnout poměrně solidní zázemí pro život (z pohledu západního světa), což mně osobně pro dlouhodobější pobyty vyhovuje (dobrodružnější místa volím spíše pro kratší cesty). Osobně jsem Thajsko dříve trochu přehlížel, protože pro mě mělo nálepku spíše sexuální destinace, ovšem celková realita je od tohoto velmi vzdálená – obzvlášť, pokud člověk podobnou tématiku nevyhledává a vyhne se několika málo vyhlášeným oblastem.

Na Thajsku se mi mj. líbí, že podobná místa bývají pokryta solidním internetem a není tak žádný problém na tabletu občas zkontrolovat obchodní pozice...

Víza

Na maximální délku 90 dnů za rok je možné do Thajska cestovat bez víza. Tj. z legislativního pohledu není nic jednoduššího než „sednout na letadlo“ a přesunout se do objednaného apartmánu. Platí zde jen omezení, že bezvízově je možné zůstat v zemi bez přerušení max. 30 dnů. Pak je nutné zemi opustit, ale je možné se bezprostředně vrátit a získat víza na dalších 30 dnů (pokud je návrat letecky) nebo 14 dnů (pokud jde o překročení hranice pozemní cestou). Česká republika má tyto podmínky stejné jako ostatní západní země, takže třeba na prodlužování víz je zde postaven solidní business – každá nejmenší cestovní kancelář nabízí „VISA RUN“ – co nejkratší zájezd na nejbližší hranice Thajska, kde cizinec dostane potřebné razítko a tak další prodloužení pobytu. Pro delší pobyty existují i další typy víz – hodně lidí zde studuje jazyk, k čemuž se váží dlouhodobá víza.

Ubytování

Náklady na ubytování v Thajsku pochopitelně záleží na tom, s jakým standardem se člověk spokojí. Plánujete-li ubytování odpovídající řekněme evropskému standardu 3-4 hvězdičkových hotelů, může vás překvapit, že ubytování není v Thajsku tak levné „jak se říká“. Navíc kvalita (vybavení pokojů, ale hlavně čistota) se v jednotlivých hotelech opravdu hodně liší bez ohledu na cenu. Thajsko je ohromná země a platby za ubytování se tak liší s místem a také dobou. Různé oblasti mají různé „hlavní sezóny“ podle toho, kdy zde prší, případně kdy jsou větší horka. Velmi příjemné klima (kolem 32° C) je zde nyní, tj. začátkem roku. Tato doba je považována za „hlavní sezónu“, tedy období s vyššími cenami ubytování. Ve zmíněném „normálním standardu“ se zde ubytování na noc nabízí za cca 1 500 – 3 000 bathů (a výše), což je v přepočtu cca 950 Kč – 1 950 Kč. Na spodní cenové hranici lze sehnat slušné ubytování, ale pokud si budete ubytování shánět na poslední chvíli, většinou už zbude spíš „průměr“, což odpovídá cca dvouhvězdičkovému českému hotelu někde mimo Prahu. To samozřejmě jsou ceny dostupné pro dovolenou, nicméně už méně pro dlouhodobý pobyt s cílem získat inspiraci a prostor pro práci nebo studium. Naštěstí existuje východisko – dlouhodobé pronájmy. Mnoho hotelů a domů s apartmány nabízí dlouhodobé pronájmy (minimum většinou měsíc), kde není problém sehnat kvalitní ubytování (hezký apartmán v hotelu) např. za 15 000 bathů / měsíc, tj. cca 9 500 Kč / měsíc. Za dvojnásobek lze pořídit měsíční nájem luxusního penthouse v některé z běžných turistických destinací. To vše samozřejmě velmi orientačně.

K ubytování několik tipů:
- Jednotlivé oblasti Thajska se velmi liší (množství turistů, čistota pláží atd.) a zejména nejexponovanější oblasti s letištěm a všude nabízenými letovisky už jsou dneska skutečně hodně komerční.
- Ubytování není možné vybírat jen na základě fotografií na webu. Hlavní problém u běžných hotelů je ten, že prostory chátrají a nejsou moc renovovány (případně je problém s čistotou obecně). Zejména při zajišťování dlouhodobých pronájmů je potřeba mít skutečně dobré reference, nebo si ideálně místo nejprve prohlédnout osobně.
- Budete-li plánovat cestu v hlavní sezóně a uvažujete-li o dlouhodobém ubytování, je třeba si ho objednat s větším předstihem. Dobře hodnocených míst s dobrým poměrem kvalita/cena není zas tak mnoho a bývají dost obsazené. Při běžném cestování skrz Thajsko není problém bookovat hotely „po cestě“ – je ovšem nutné často volit různé kompromisy v ceně, nebo v kvalitě.

Prostředí pro práci na internetu

Přestože jsem byl v Asii již několikrát, překvapilo mě, jak solidní je dnes obecně v Thajsku internet. Paradoxně nejhorší linku jsem měl v poměrně luxusním hotelu v Bangkoku, ve všech turistických oblastech jsem měl na pokoji zdarma internet, co reálně fungoval rychlostí 3–15 Mbs a velmi rozumným pingem. Internet přitom fungoval spolehlivě, v některých částech země jsou ale běžné drobné výpadky elektrického proudu, se kterými jsem se ale zatím setkal jen asi 2x.

Dostupný je i mobilní internet. V Thajsku operuje hned několik mobilních operátorů, kteří nabízejí různé předplacené hlasové a především datové tarify. SIM karty se dají získat zdarma na letišti nebo koupit kdekoliv v samoobsluze (za cca 70 Kč), kde je možné si i nabít kredit a skrz SMS objednat službu. Například mobilní internet s FUP 2 GB dat se dá pořídit za cca 200 Kč, za cca 1 000 korun měsíčně jsou k dispozici neomezené datové tarify (konkrétní nabídka závisí na operátorovi). S ohledem na rozlohu země se liší jejich pokrytí. Vzhledem k dobré kvalitě internetu ve všech hotelech a v restauracích jsem si nakonec pořídil SIM kartu jen jednoho operátora, u kterého jedu ve většině oblastí pomaleji skrz „edge“. Což je ale pro mne zcela dostačující pro kontrolu otevřených pozic, případně pro nějaké krizové řízení pozice pokud bych se s notebookem nedostal na internet skrz klasickou wi-fi.

Celkově jsou podmínky v Thajsku pro práci skrz internet velmi příznivé. Je ovšem pochopitelně potřeba počítat se sedmihodinovým časovým posunem. Z pohledu obchodování je tak ideální se věnovat například dopolední evropské seanci, případně jsou k dispozici samozřejmě i asijské trhy.

Životní náklady

Pokud budete o dlouhodobější cestě do Thajska uvažovat, tak hlavní finanční náklad jednoznačně představuje zmíněné ubytování a letenka. Ostatní náklady jsou často výrazně nižší než při životě v ČR.

Srovnání s Lanzarote

Jeden z dotazů směřoval na srovnání života na Lanzarote, kde obchoduji normálně. To se pochopitelně srovnává velmi obtížně. Hlavním důvodem pro letošní přesun do Asie byla jednoznačně skutečnost, že zdejší „thajská zima“ je výrazně příjemnější než ta v Evropě. I na Lanzarote nyní klesají přes den teploty k cca 19–20°C (s vyšší šancí na déšť než ve zbytku roku, kdy neprší vůbec), kdežto v Thajsku je příjemných 30–32°C. Zejména v tomto období jsou tak thajské přímořské pláže pro odpočinek nesrovnatelné s drsnějším pobřežím chladnějšího Atlantiku, které je nyní z mé zkušenosti vhodné více pro surfování v neoprenu.
Přestože se svět stále více globalizuje, nabízí dále Thajsko a další asijské země stále určitou exotiku, a tudíž zcela nové podněty – obzvlášť, pokud se člověk trochu otevře místní kultuře duchovního vnímání světa. Na druhou stranu exotika se po čase stane také realitou a ta asijská má svá specifika. Jednoduše řečeno – obě oblasti (a mnoho dalších) mají co nabídnout a nemohu než doporučit vyzkoušet obojí. Dnešní technologie práce skrz internet umožňuje zkoušet život v různých částech světa a za sebe nemohu více než doporučit tyto možnosti využívat. Jak jsem se snažil ukázat v tomto článku, život v Asii rozhodně nemusí být dražší než stejný čas strávený například v Praze (včetně nákladů na dopravu, pokud člověk zvolí nějakou levnější letenku), přitom nabízí zase úplně jiné možnosti a impulsy pro další osobní rozvoj.

Pochopitelně, že Thajsko není jediná zajímavá asijská destinace – naprosto ne. Je to spíš taková „sázka na jistotu“, kterou jsem dnes zmínil právě z tohoto důvodu, že zde člověk nemusí mít obavy o svou bezpečnost a současně si může být jistý, že za rozumný peníz nalezne rozumné zázemí se vším, co potřebujeme k práci. A to vše s bonusem skutečně krásné přírody a pláží, které vám často samy dokáží rozlousknout i ty nejsložitější problémy vaší mysli…

Následující jednoduchá studie, kterou zde krok po kroku vysvětlím, byla jedna z velkého balíku mých současných studií na téma volatility. V rámci veškerého testu dále předpokládám, že čtenář již ví, co je to indikátor volume – pokud nikoliv, může nastudovat podrobnosti například zde.

Takže, pojďme si nejprve provést jednoduchou vizuální kontrolu toho, zda skutečně platí, že vyšší volume znamená větší pohyby. Logický předpoklad je, že ano, protože větší volume znamená větší "pohon" trhů – můžeme si volume zjednodušeně představit jako palivo, které pohání burzu. Pro jednoduché vizuální ověření v rámci trhu e-mini Russell 2000 jsem použil 10 let historie 15minutových dat, která jsem importoval do programu Excel. Následně jsem v rámci těchto dat nechal pro každou úsečku vypočítat rozpětí (range) na každé úsečce, a to formulí HIGH-LOW. Získal jsem tak jednoduchým způsobem volatilitu každé 15minutové úsečky.

Poté jsem vytvořil jednoduchý graf, kdy jsem proti sobě zrcadlově nechal zobrazit toto rozpětí (volatilitu) každé úsečky (červená část grafu, ke kterému se vztahuje osa Y vpravo) a volume na každé úsečce (modrá část grafu, ke kterému se vztahuje osa Y vlevo).

Výsledek vypadá následovně:

Samotná vizuální interpretace tohoto vztahu mezi range a volume již dává poměrně silný náznak toho, že vazba mezi volume a volatilitou tedy bude zřejmě docela silná. Všimněte si, že kde rostlo volume, rostla i volatilita a kde volume dosahovalo absolutních maxim a extrémů, platilo nezřídka toto i pro volatilitu.

Jako další vizuální kontrolu jsem využil již trochu pokročilejší koncept. Vytvořil jsem LOG hodnoty rozpětí a LOG hodnoty volume a nechal je zobrazit v rámci scatter grafu, do kterého jsem nechal vložit spojnici trendu. V ideálním případě bychom chtěli vidět přímku 45 stupňů, která by ukazovala jasnou závislost mezi volume a volatilitou.

Výsledek je následující:

Opět vcelku jasný obrázek potvrzující domněnku, že volume silně ovlivňuje volatilitu. Zbývá tedy poslední test a tím je výpočet korelace. Pro tu jsem provedl nejenom rozdíly mezi HIGH-LOW, ale také mezi OPEN-CLOSE.

Zde opět výsledky v rámci trhu e-mini Russell 2000 na 15minutovém grafu:

Korelace mezi volume a volatilitou vyjádřenou jako rozdíl mezi HIGH a LOW každé úsečky je 71%, což je vysoké číslo a finální potvrzení našeho předpokladu.

Po těchto jednoduchých testech tedy můžeme bezpečně říci, že mezi volume a volatilitou je velmi silná vazba.

Praktické zapojení

Praktická aplikace podobných výsledků je spíše otázka individuálních cílů a individuálního přemýšlení. Pro mě osobně byl toto jeden ze základních testů a v rámci svých potřeb jsem provedl podobných testů mnohem více a mnohem hlouběji, všechny pak nakonec vyústily například ve tvorbu úplně nového, zcela originálního a relativně komplexního indikátoru měření volatility, který se zřejmě nyní stane novým klíčovým prvkem mých AOS (omlouvám se, ale nic z tohoto zmíněného se již publikovat nechystám, považuji to za velmi cenné know-how, které si chci ponechat z důvodů konkurenční výhody v trzích v rámci AOS).

Nicméně i běžným diskréčním intradenním obchodníkům se zde nabízí potenciál. Svým způsobem se můžeme nyní pokusit trochu předpovídat volatilitu pro daný den. Jedna z možností může být například to, že si uděláme přehled běžného volume na několika prvních úsečkách po otevření dne v rámci různých volatilit. Můžeme si tedy například nastudovat, jaké bylo v minulosti průměrné volume v prvních 15 minutách, pokud trhy byly extrémně volatilní, pokud trhy byly běžně volatilní, nebo pokud byly trhy málo volatilní. Tyto hodnoty pak můžeme porovnat s dnešním otevřením trhů a udělat si představu, jaký nás tak může čekat den z pohledu volatility. Dle toho je pak možné pro daný den nastavit míru opatrnosti/agresivity nebo případně zvolit jinou velikost SL a PT.

Zrovna tak může být zajímavá myšlenka zkusit po první hodině až hodině a půl (myšleno po otevření trhů) otestovat v backtestovém deníku práci s menším stop-lossem (případně i profit targetem). Po otevření trhů totiž většinou volume výrazněji klesá, a jelikož nyní víme, že volume souvisí s volatilitou, dávalo by vcelku smysl pro další hodinu a půl zkusit pracovat s menším SL (případně i PT), neboť očekáváme menší volume, a tudíž i volatilitu. A naopak, poslední hodinu zase vrátit SL (nebo i PT) na "původní" hodnoty. Tuto myšlenku si může ostatně vcelku jednoduše každý otestovat ve svém backtestovém Excelu, pokud takový už má. Stačí mu izolovat obchody například po hodině, hodině a půl, nebo dvou hodinách a provést si dle toho analýzu MAE/MFE, která může přinést nižší SL (nebo i PT) v pozdější fázi po otevření trhů. Osobně bych se takové myšlence nebránil – studie výše takové uvažování podporuje.

Jak už jsem zmínil, i jednoduchá studie, jako je tato, může přivést nejrůznější nápady. Některé z nich se pak mohou ukázat jako výrazný posun vpřed správným směrem a přinést zlepšení obchodního systému.

Začátek letošního roku trávím až do druhé poloviny března v Asii, kde chci letos cestovat především po Thajsku, Malajsii a Indonésii. Pochopitelně, že pobyt v těchto zemích není jen o krásném počasí, exotické kultuře, úžasných přírodních scenériích a vesměs příjemných lidech. Pokud zde chce člověk strávit více času, je třeba zkoumat i zázemí pro práci. A na to se plánuji zaměřit ve svých článcích. Asie je poměrně levná destinace (byť to už zdaleka není to, co to bývalo) a z tohoto pohledu i zajímavá pro mnoho traderů, kteří si dokáží vydělávat přes internet. Co si budeme povídat; za stejné peníze zde přeci jen člověk získá výrazně kvalitnější život u moře než například v zimním ospalém evropském velkoměstě, často plném smogu.

Při cestování je třeba se připravit i na takové situace, kdy v některých částech světa není k dispozici elektřina v tak běžném rozsahu, jako to známe ze svých domovů. Nyní jsem například na thajském ostrově Koh Samui, kde s nedostatkem elektřiny hodně bojují - například tak, že na silnici jsou v hustěji obydlených oblastech rozestavěny ohromné nákladní agregáty napájející rozvodné sítě. I tak je třeba se připravit na pravidelné výpadky elektřiny.

Technická příprava

V následujících článcích plánuji popsat své zkušenosti se životem a obchodováním v jednotlivých částech navštívené Asie. V tomto článku se zaměřím na popis toho, co si vždy beru na podobné cesty z pohledu technické přípravy.

Je zřejmé, že většina cestujících traderů, kteří nejedou pouze na dovolenou, ale chtějí na cestách i pracovat, je závislá na připojení k internetu (byť jeho význam je úměrný stylu, jakým daný obchodník pracuje). Internet je většinou k dispozici v hotelech, ovšem co si budeme namlouvat, zejména v Asii často s velmi kolísavou kvalitou. Kvalitu internetu v hotelu není vesměs možné ověřit dopředu a jde tak vždy o určitou loterii. Přitom v běžně navštěvovaných oblastech bývají k dispozici i různé další wifi sítě, většinou však mimo dosah malých antén zabudovaných do notebooků. Osobně tak mohu jen doporučit brát si s sebou na podobné cesty techniku, která nám pomůže připojit se i k vzdálenějším zdrojům wifi signálů. Takto se často připojuji například k nějaké lokální placené wifi síti mimo hotel (kde stačí zaplatit skrz Paypal určitý časový paušál, např. na den či týden), případně k méně vytíženějšímu vzdálenějšímu wifi vysílači mého hotelu. V případě nouze se lze připojit například i na bezplatnou wifi nedaleké restaurace a podobně.

Jak konkrétně technicky na to? Stačí nám nějaký malý wifi modem s externí anténou.

Osobně cestuji se směrovou panelovou anténou J&J JPA-9 P/3 nabízející zisk signálu 9dBi. Jde o malý a lehký kus plastu v ceně necelých 400 Kč (viz například tento prodej na Czech computer), který však dokáže zprostředkovat hodně muziky. V turistických oblastech stačí anténu nasměrovat často i uvnitř pokoje na vzdálený zdroj wifi signálu a zesílení signálu je oproti wifi v notebooku skutečně neporovnatelné.

Anténu je pochopitelně potřeba někam připojit, přičemž notebooky nemají žádný výstup pro podobné zařízení. Je tedy potřeba použít nějaký malý wifi modem. Osobně používám AirLive WL-5460 AP, který je kompatibilní s RP-SMA konektorem antény. Jednoduše stačí odmontovat malou anténku na modemu a připojit kabel této externí antény. Wifi modemů existuje pochopitelně celá řada, tento patří mezi ty menší, lehčí a zcela dostačující pro popisovaný úkol. Např. na Czech computeru můžete tento modem koupit za cca 850 Kč (viz zde).

K AirLive pak již stačí síťovým kabelem připojit notebook a používat jej jako klasický access point. Přičemž lze pochopitelně modem různými způsoby nastavovat – k základní funkčnosti patří schopnost prohledávat dostupné wifi sítě a zobrazovat jejich sílu. Většinou je pak jen otázkou času, kdy lze různým směrováním externí antény nalézt dostatečný zdroj připojení k internetu.

K dokonalosti podobného řešení je většinou dobré připojit k sestavě ještě jeden wifi vysílač, který nám vytvoří vlastní wifi síť – např. v hotelovém pokoji. K takové síti je pak možné bezdrátově připojit další používaná zařízení (mobily, tablety, další notebook atd.). Pro tento účel stačí kterýkoliv z nejlevnějších wifi modemů. V Asii mám s sebou nyní modem TP-LINK TL-MR3020, který má doslova miniaturní rozměry. Lze pořídit pochopitelně i více low-end model. Tento mám pořízený proto, že se dokáže připojit i na 3G sítě mobilních operátorů (o tom až jindy).

Byť popsané řešení může vypadat jako náročné na cestování, opak je pravdou. Celá sestava se vejde do malé plastové krabičky, která váží tak maximálně 1Kg. Umožňuje mi přitom výraznou flexibilitu – a to i v případě, že je internet k dispozici v hotelu. Snadno si mohu například skrz další místní komerční wifi síť mimo hotel vytvořit záložní internetové připojení a podobně. Pokud plánujete cestovat a současně potřebujete mít k dispozici internet, doporučuji si podobné řešení připravit ještě před odjezdem. Jednotlivé komponenty lze koupit i v zahraničí, ovšem velmi špatně se shání, pokud nevíme, kde konkrétně je hledat.

Další tipy

Raději hned na závěr tohoto článku zdůrazním, že využívání cizích wifi sítí s sebou nese různá rizika a nemůžeme počítat, že trading bude stejný, jako na domácí pevné lince. Vždy je třeba se přizpůsobit aktuálním možnostem a našim plánům. Pokud někde zůstávám například na měsíc a déle, je zřejmé, že hledám hotel nebo apartmán s dostatečným kabelovým připojením. Při cestování se však málokdy zdržuji tak dlouho na jednom místě a je nutné se spoléhat na wifi (a mobilní sítě o kterých budu psát příště). Tomu přizpůsobuji jednak svůj styl obchodování, tak pochopitelně počítám i s příslušnými riziky. Například zde v Asii jsou časté krátkodobé výpadky elektřiny a vždy tak zadávám SL do trhu spolu se vstupním příkazem. Současně je třeba myslet na bezpečnost – jednak obchoduji za vlastním HW firewallem (pro to využívám právě AirLive router) a současně se na internet připojuji skrz šifrované VPN.

Příště budu pokračovat s konkrétními zkušenostmi z aktuální cesty z pohledu tradera, který cestuje nejen za exotickými zkušenostmi, ale současně v zemi potřebuje zázemí pro svou práci.

Vytvoření hlasového alertu

Práce s různými zvukovými alerty je pochopitelně věc vlastního vkusu. Sám rád používám hlasové alerty, kterými nechám počítač srozumitelněji upozorňovat na některé důležité momenty v mých strategiích. Na rozdíl od různých „pípání“ u hlasového alertu ihned vím, o které upozornění jde. Konkrétně to může být například extrém indikátoru $tick, případně vstup trhu do předpřipravené S/R zóny.

Sierra Chart umí přehrávat jakýkoliv zvuk vytvořený ve formátu wav. Alert lze vytvořit celou řadou cest – od nahrání vlastního hlasu přes mikrofon počítače, po vytvoření syntetického hlasu. Sám používám rád právě různé umělé hlasy a pro generování alertů používám službu AT&T Natural Voices, která je pro osobní, nekomerční potřeby zdarma. Svůj hlasový alert si můžete vygenerovat na této adrese: http://www2.research.att.com/~ttsweb/tts/demo.php. Pochopitelně, že hlasy jsou připraveny především pro vytváření cizojazyčných vět.

Nastavení alertů v Sierra Chart

Vytvořený wav soubor je možné uložit kamkoliv na disku, doporučuji ale použít předpřipravený adresář SierraChart/AlertSounds, ve kterém jsou nahrané ostatní alerty, se kterými je Sierra Chart dodávána. Pokud použijete pro generování alertu službu AT&T Natural Voices je dobré si vytvořený soubor přejmenovat tak, aby bylo zřejmé, co je obsahem daného alertu.

V Sierra Chart se následně alerty nastavují skrz menu Global Settings > General Settings.

V menu Alert Sound Settings je potřeba si vybrat „pozici“ pro konkrétní alert (aktuálně je zde možné definovat 64 alertů) a k dané „pozici“ přiřadit vybraný zvukový soubor (skrz tlačítko Select Sound File).
Dále si zde můžeme nastavit, kolikrát bude upozornění přehráno (Number of Times to Play this Alert) a především jméno alertu – User Defined Name.

Použití alertu v Sierra Chart

Alerty lze v programu použít celou řadou způsobů. Sám většinu času nastavuji alerty pro běžné nástroje technické analýzy – např. pro různé linky. Nejprve je třeba nakreslit například linku – řekněme, že použijete nástroj Tools > Horizontal Line. Poté najeďte myší nad danou linku a klikněte pravým tlačítkem myši. Zobrazí se kontextové menu, ve kterém vyberte položku Alerts.

Zobrazí se dialogové okno Chart Drawing Alerts, ve kterém je třeba nadefinovat podmínku pro dané upozornění:

Je potřeba zaškrtnout volbu Enable Alert For Chart Drawing. Chcete-li, aby se upozornění při splnění podmínky přehrálo pouze jednou, zaškrtněte Alert Once Per Bar.
Následně je třeba sestavit podmínku, na jejíž splnění čekáte. Například pokud chcete být upozorněni na situaci, kdy cena doklesá k vyznačenému supportu, vyberte z levého menu Last (poslední cena) a z pravého menu Crossing (kříží). Tato podmínka znamená, že alert je nastaven pro situaci, kdy poslední cena trhu kříží zakreslenou horizontální linku.
V Alert Sound zvolte příslušné zvukové upozornění – pokud jste si jej v předchozím kroku pojmenovali, uvidíte v rozbalovacím menu již vámi zvolené jméno alertu.

Přehled alertů a jejich deaktivace

Budete-li pracovat s alerty intenzivně na několika grafech současně, může se vám po čase stát, že se spustí nějaké dříve nastavené hlasové upozornění a na první pohled nebude zřejmé, ze kterého grafu byl alert vyvolán. Rychlou identifikaci alertu naleznete skrz Window > Show/Hide Alerts Log. Volba zobrazí okno se seznamem všech spuštěných alertů a skrz příslušné tlačítko je možné rychle přejít do příslušného grafu:

Alert nastavený pro nástroj technické analýzy lze deaktivovat dvěma způsoby. Buď opět vyvoláme funkci Alert (pravé tlačítko myši nad konkrétní linkou) a v dialogovém okně Chart Drawing Alert odškrtneme volbu Enable Alert For Chart Drawing, nebo jednoduše příslušnou linku v grafu smažeme. Tím se smaže i nastavený alert.

Přednastavení alertů

Alerty lze pro nástroje technické analýzy i přednastavit. Pokud bychom chtěli například mít konkrétní zvukový alert vyvolaný překročením ceny u každé zakreslené horizontální linky, můžeme to provést takto:

Zvolíme menu Global Settings > Tool Configs > Horizontal Line a kromě toho, že v daném dialogovém okně můžeme přednastavit vizuální parametry nástroje (barevnost, tloušťku čáry, zobrazované popisky atd.), je možné skrz poměrně nenápadné tlačítko „A“ vyvolat dialog pro nastavení alertů:

Pokud bych měl hned na začátek říci, jak složitý plán by měl být, pak bych vše shrnul do jediné věty: Obchodní plán by měl být natolik složitý, aby byl pro mě akorát tak jednoduchý k reálné exekuci. Úroveň složitosti obchodního plánu není tedy možné generalizovat a záleží hodně obchodník od obchodníka, na obchodním stylu a na doposud nasbíraných zkušenostech. Přesto se pokusím dát několik konkrétních rad a typů do začátku.

1. Základ je aplikovatelnost v praxi

Můžete mít sebelepší obchodní plán s naprosto dokonalými backtesty, pokud ale nebudete takový obchodní plán schopni exekuovat v praxi, příliš vám neposlouží.

Stavba obchodního plánu nováčka by se tedy měla pohybovat někde mezi backtesty, vlastními nápady a minimálně paper tradingem. To znamená, že každý prvek, který do obchodního plánu vložíte, musíte také minimálně ověřit alespoň v rámci simulovaného obchodování, ale s živě se hýbajícími trhy v reálném čase, abyste se ujistili, že to, co vidíte ve statickém backtestu, vidíte také v živém vykreslování trhů – a jste schopni takovou záležitost exekuovat.

Obecně platí, že "papír a backtest snesou všechno". Takže v případě našich studentů často vidím v jejich obchodním plánu krom jednoduché vstupní formace a jednoduchého výstupu také posuzování několika dalších timeframů, různých S/R úrovní, doprovodných indikátorů atd. Samozřejmě, že backtest s použitím všech těchto "filtrů" vypadá ve finále většinou dobře, ale je potřeba si reálně položit otázku, zda vše, co jsem doposud používal ve "statickém" backtestu, budu schopen sledovat také v živém trhu.

Proto se domnívám, že trading není činnost, kterou je možné na 100 % "nadefinovat předem", protože živé trhy a později psychologické aspekty pošlou obchodníka novým kurzem, který nezřídka přinese dodatečné úpravy v obchodním plánu (v začátku často ve formě zjednodušování). Trader tudíž musí neustále reagovat na nové zkušenosti, které právě v trzích nasbíral a vůči nim modifikovat obchodní plán a styl – proto obchodní plán musí být právě tak složitý, aby byl především jednoduchý k exekuci.

Takže, jak postupovat prakticky? Zkuste to vzít od toho nejjednoduššího a postupně přidávat. Vezměte si třeba pro začátek jenom nějakou jednoduchou situaci (vstupní úroveň, pattern) s jednoduchými pravidly struktury trhu (základní S/R úrovně, rozpoložení EMA apod.) a zkuste si na simulovaném obchodování s živými daty (nebo případně na playbacku) vyzkoušet na několika dnech, jak jste schopni danou situaci vnímat a především exekuovat v reálném čase. Pokud bez problémů, můžete zkusit přidat další prvky – a přidávat tak dlouho, dokud není pro vás rozhodování při exekuci příliš složité a jste schopni obchodní plán následovat (a především dokud vám přidané prvky pomáhají vylepšovat výsledky). Pokud však už při tomto jednoduchém testu zjistíte, že situace v živých trzích se vám nedaří situaci rozpoznávat, je třeba se lépe připravit. Možností je několik. Jeden přístup může být snažit se situaci na několika měsících zpět zbacktestovat proto, abych lépe pattern nebo situaci "nakoukal a dostal do krve". Problém nemusí být totiž ještě v případné složitosti, ale právě ve faktu, že jste ještě situaci dostatečně nedostali "do oka". Další přístup může být zkusit situaci pro začátek o nějaký ten prvek zjednodušit. A v krajním případě se může ukázat, že zkrátka a dobře vám daná situace nevyhovuje a bude nutné zauvažovat nad obchodováním jiných situací v trhu – tj. pokusit se vytvořit jiný obchodní plán, který by mně lépe "padnul".

Každopádně ze zpětného pohledu mohu říci, že v rámci učení se obchodování může pro mnoho lidí více fungovat pracovat na fázích "plán-backtest-simulované obchodování" spíše současně než krok po kroku. Tyto tři aspekty se totiž navzájem ovlivňují a obchodník pracující současně na všech těchto třech aspektech může lépe formovat svůj plán a své chování v trzích do podoby, kdy bude schopen v živých trzích lépe exekuovat to, co vidí ve statickém backtestu.

2. Nesoustřeďte se hned na peníze a především na drawdowny

Důvodem složitosti obchodních plánů bývá v případě nováčků častá podvědomá snaha vytvořit takové podmínky na minulých datech, aby zpětně vše vydělávalo co nejvíce a s co nejmenším drawdownem. To je samozřejmě logický a běžný postup, nicméně zcela na začátku je třeba se mnohem více trápit tím, abychom byli schopni dělat to, co máme – tj. exekuovat v živých trzích to, co říká náš obchodní plán. Pokud přeženu "manipulaci podmínek s cílem vytvořit perfektní pravidla na datech minulosti" z toho důvodu, abych se vyhnul drawdownu a maximalizoval zisk, pak mám téměř jistotu, že začnu živě obchodovat s přesně opačným efektem – drawdownem a bez profitů.

Jako nováčci se bohužel příliš nenaučíte obchodovat pro hodně peněz s malými drawdowny statickou prací a vymýšlením lepších a lepších podmínek pro minulá data (hovořím zde o diskréčních obchodnících). Naučíte se to právě opačným postupem – pokud zvládnete exekuovat plán, který bude zatím svým způsobem "nedokonalý", bude mít své drawdowny a bude vydělávat navzdory vysokým očekáváním nováčkům "málo", pak jste na nejlepší cestě snižovat drawdowny a zvyšovat profity i v reálném obchodování v budoucnu. Budujete si totiž zkušenosti, sebedůvěru a posouváte se k postupnému zlepšování ve všech ohledech a složkách tradingu.

Takže nováček by měl mít pro začátek také takový obchodní plán, který zvládne exekuovat v reálných trzích, ale který zároveň s klidem nabízí jen skromnější příjem a běžnou úroveň drawdownů. Je třeba začít postupně a od mála a časem zvyšovat. Jako kterékoliv podnikání – každý byznys se buduje od základu, v začátku jsou očekávání i realita nezřídka spíše více při zemi, teprve až se naučíme náš byznys správně "exekuovat" (řídit firmu, zaměstnance, zakázky, výrobu atd.), pak teprve může začít přicházet rozlet výše a výše.

Nesoustřeďte se tedy hned na naplnění svých nebeských představ, a tudíž "dokonalý plán" (nic takového ani neexistuje, plán se neustále vyvíjí a přizpůsobuje aktuálním zkušenostem a dovednostem z trhů). Soustřeďte se v začátku především na skvělou exekuci (zároveň si ale z backtestů buďte jisti, že máte v plánu nějaké edge, které může dlouhodobě vydělávat) a plán si postavte takový, aby byl především exekuovatelný. Jakmile překonáte tento první krok, věci se začnou o sebe už tak trochu "starat samy" – další vývoj a zlepšování by se mělo odvíjet už mnohem přirozeněji a především s větší sebejistotou a sebedůvěrou. Zvládněte to základní (exekuci obchodního plánu v živých trzích) a větší zisky s menšími drawdowny už začnou přicházet se zkušenostmi a praxí samy. Nebudujte hned vzdušné zámky, budujte byznys, ve kterém budete profesionálové – a to mimo jiné znamená obchodní plán s možností kvalitní exekuce i v reálných trzích.

3. Spíše než na filtry se soustřeďte na risk management

Obchodní plány nováčků jsou většinou plné filtrů, které mají zlepšovat profit a snižovat drawdown, ale neobsahují téměř nic ohledně risk managementu.

Obchodní plán by měl být nejenom postavený tak, aby byl prakticky exekuovatelný, ale také tak, aby přinášel praktické řízení kapitálu v momentě, kdy se nám nebude dařit. Náš plán musí odrážet totiž scénáře toho, jak se cítit psychologicky dostatečně odolný ve dnech, kdy se nedaří – a v takových dnech nadále pokračovat v obchodování (protože po špatných dnech většinou přicházejí zase dny dobré a těch se bohužel už řada nováčků neúčastní, neboť se "vyplaší" a přestanou svůj systém obchodovat).

Risk management je vcelku komplexní téma, ale v základu bychom měli vědět, kolik riskovat na jeden obchod, abychom i v nějaké zcela extrémní sérii ztrát v řadě (například 10) přišli jen o akceptovatelnou část účtu. Dále může být pro řadu nováčků rozumný nápad stanovit si nějaký maximální risk na den nebo na týden, aby si nepřipustil ztratit opět více, než je pro něj z pohledu účtu i psychiky akceptovatelné. V neposlední řadě může být součástí plánu uzavírání pozic v případě, že se trh naším směrem do určitého počtu úseček nerozjede, což nám sice snižuje úspěšnost, ale opět to může zlepšit naší faktickou exekuovatelnost plánu – řada obchodníků se cítí lépe, pokud neriskují zbytečně déle, než je nutné (a navíc průměrná ztráta se tímto způsobem může snižovat).

A především by si měl nováček do plánu nejenom definovat také rozumný risk, ale tuto hodnotu naopak snížit o 50 %. Z vlastní zkušenosti vím, že nováčci si většinou o sobě v začátku myslí, že snesou hodně, ale ve skutečnosti snesou velmi málo. Pokud se například domnívají, že ztratit za den 1 000 USD pro ně nebude žádný problém, měli by stanovit risk na den reálně na polovinu - tj. 500 USD. Pokud si myslí, že riskovat 3 % účtu na obchod pro ně není problém ani v případě 10 ztrát za sebou, měli by risk snížit automaticky na 1,5 % na obchod atd.

Pamatujte, že ze začátku není primárním cílem hned zbohatnout, a to s minimálním drawdownem (což není příliš pravděpodobné ani reálné, neboť se musíme učit a zlepšovat postupně), ale nějak to s prvními zkušenostmi tohoto zcela nového, netypického byznysu "nějak přežít". Zvládnout všechny ty novinky, nuance, psychologii atd. Proto riskovat málo v začátku je kriticky důležité i za cenu toho, že zatím budete vydělávat jen "střídmě".

Závěr

Jak tedy vidíte, není ani tak otázka toho, jak by obchodní plán měl být složitý, nebo jednoduchý, ale především, jak ho udělat exekuovatelný a v začátku s ním v případě, že by se hned nedařilo, ztratit co nejméně. Zažil jsem studenty, kteří dokázali hned v začátku (po mnoha hodinách na playbacku) obchodovat živě poměrně komplexní plány, ale i studenty, kteří nejprve museli ztratit, aby si uvědomili, že pravidla risk managementu nejsou zbytečná a že přílišná složitost s vyhlídkou vysokých zisků nemusí být pro začátek tak vhodná jako střídmější plán se střídmějšími očekáváními.

Scale-in představuje taktiku, kdy trader obchoduje s více kontrakty, které však neotevírá na jedné ceně, ale pozici otevírá postupně na různých cenách. V češtině se částečně používá pro podobou strategii slovo „přikupování“, které se ale váže především pro long obchodování akcií. V klasickém tradingu lze postupně vstupovat pochopitelně jak do krátké, tak do dlouhé pozice.

Scale-in používají někteří obchodníci u všech typů obchodování – od pozičních přes swingové až po intradenní. Hlavním důvodem je fakt, že skrz scale-in nemusí být obchodník zcela přesný v odhadu vstupní ceny a pokud jde trh proti němu, může si dalším vstupem vylepšit průměrnou vstupní cenu.

Pojďme si principy scale-in vstupu vysvětlit na konkrétním příkladu. Řekněme, že intradenní obchodník bude obchodovat trh e-mini S&P 500 a vstupoval by na ceně 1458 představující předchozí silnější S/R úroveň. Pracoval by s velmi běžným stop-lossem 2 body (100 USD) a své výstupy má plánované s RRR 1:2. Stop-loss by tedy měl na ceně 1456 a profit target na ceně 1462. Jak už se tak stává, příliš malý stop-loss může obchodníka vyhodit z pozice i v případě, že celkově dobře vyhodnotí situaci, ale trh prostě ještě vytvoří protipohyb, který zasáhne stop-loss.

Řešením by mohl být vyšší stop-loss – například 4 body. Ovšem pro RRR 1:2 by již obchodník musel jít pro target 8 bodů, což je například v ES již hodně veliký pohyb, jehož zobchodování již není tak pravděpodobné jako například 4bodový pohyb.

V případě scale-in vstupu může být taktika následující – první vstup na ceně 1458, stop-loss 4 body. Druhý vstup na ceně 1456, stop-loss 2 body. Pokud by obchodník vstoupil na obou cenách, jeho průměrná vstupní cena bude na úrovni 1457 a jeho průměrná ztráta na kontrakt v případě zasažení stop-lossu 3 body/kontrakt. Při RRR 1:2 by pak svůj profit target mohl umístit na cenu 1463 (průměrných 6 bodů/kontrakt).

Na příkladu je vidět, že s pomocí scale-in vstupů získává obchodník flexibilitu, jak danou situaci obchodovat. Flexibilita je přitom mnohem větší, než jsme si uvedli v daném příkladu, neboť obchodník pochopitelně může i výstupy časovat postupně, může do jednotlivých vstupů jít s různě velikými pozicemi a podobně. Výše uvedený příklad jsem připravil skutečně pro tu nejzákladnější demonstraci popisovaného přístupu.

Je tedy použití scale-in vstupu vždy výhodou? Základní úskalí tohoto principu spočívá ve skutečnosti, že je potřeba jej aplikovat ve spojení s jasným a striktním money managementem. Rozhodně neznamená, že pozdější vstup by měl automaticky vyšší pravděpodobnost úspěchu (to bychom přeci mohli čekat vždy jen na tento typ vstupu) a je absolutně nezbytné počítat s tím, že i scale-in vstup může skončit ztrátou. Ta pak stále musí představovat rozumnou část našeho účtu stejně, jako pokud obchodujeme taktikou all-in. V intradenním obchodování riskuji na celou pozici většinou maximálně 1 % své účtu. Pokud pracuji se scale-in vstupy vždy mám tedy naplánováno:

- Kolik maximálních scale-in vstupů si mohu dovolit (například dva)
- Kolik procent účtu mohu riskovat na každém scale-in vstupu (například 0,5 % účtu)
- Jaká je má maximální možná ztráta z celého obchodu (například 1 % účtu)

Podobně jako se smrtelný Martingale může pro neznalé tvářit jako svatý grál v případě position sizingu, tak i scale-in strategie dokáží v rámci různých backtestů občas vypadat jako něco, co zaručeně „vydělá rychle miliony“. Pokud totiž budeme strategii zkoumat na trzích, které se alespoň trochu hýbou v pravidelných swinzích, pak je velká pravděpodobnost, že při dostatečném počtu scale-in vstupů a rozumných výstupech budeme mít za zkoumané období drtivou většinou obchodů ziskových. Stejně jako u martingale je ovšem podobné myšlení (především při obchodování na páku) velmi nebezpečné. Postupné otevírání pozic bez striktního money managementu přivede obchodníka dříve nebo později do situace, kdy se „na trhu stalo něco neobvyklého“ a v jednom obchodě najednou riskuje výrazně více, než by si kdy přál, v horším případě dostane margin call.

Při aplikaci rozumného money managementu se ale ze scale-in vstupů stává běžný nástroj pro řízení pozice, který má jasná pozitiva, ale i negativa. Mezi největší mínusy patří skutečnost, že nikdy přesně nevíme, s jak velkou pozicí nakonec zobchodujeme případný ziskový obchod. Trh se jednoduše může otočit hned po prvním vstupu a my tak „nejlepší obchod týdne“ můžeme nakonec zobchodovat jen s 1/3 celkově zamýšlené pozice (pokud bychom do pozice vstupovali na třikrát). Ztráty ale v principu inkasujeme na plném stop-lossu všech postupně otevíraných kontraktů.

Zkoumaní scale-in vstupů jsem se věnoval v minulosti velmi intenzivně. Dělal jsem jak mnoho ručních testů, tak i několik automatizovaných studií především z pohledu intradennního obchodování akciových indexů. Závěry zejména z automatizovaných testů například scale-in vstupů v trzích typu e-mini S&P 500 jednoznačně ukazují, že scale-in vstup poskytuje určitou dodatečnou výhodu nad jednorázovým vstupem na jedné ceně. V případě budování AOS tak jde o přístup, nad kterým je dobré uvažovat (což zde již uváděl i Tomáš, který scale-in u svých AOS také využívá).

V diskréčním intradenním obchodování mně ale vyhovuje více vstupování „all-in“. Tj. otevírání všech kontraktů na jedné ceně. Jde ale spíše o otázku určité osobní preference a především obchodního stylu. Čím menší pohyby obchodník v trhu obchoduje, tím je podle mé zkušenosti důležitější se koncentrovat na výstupy a příliš proměnných (například různé úrovně vstupů, různě úrovně výstupů) už mi diskréční trading moc komplikuje. Nakonec když vstoupím v místě, které se ukáže jako nesprávné, vždy mohu pozici uzavřít a otevřít později nový obchod.

Nicméně čím větší pohyby obchodník obchoduje, tím větší důležitost mohou scale-in vstupy mít. Například pro obchodníky budující dlouhodobé poziční akciové portfolio jde o velmi přirozený způsob otevírání jednotlivých titulů.

Začínajícím intradenním obchodníkům bych nicméně doporučil zaměřovat se spíše na studování výstupů a vstupovat na jedné ceně. Zejména obchodujete-li s menším účtem, pak scale-in jednoznačně není ten úplně nejvhodnější přístup. Určitě bych doporučil nejprve se naučit profitabilně obchodovat skrz jednorázový vstup (all-in) na jedné ceně, zvládnout risk management v této jednoduší podobě a teprve později případně zapojovat podobné pokročilejší taktiky.

Při budování AOS je dobré scale-in vstupy studovat, ale vždy v souladu s rozumným risk managementem. Ten by měl být v tradingu jednoznačně alfa omegou. Hluboce řetězené scale-in vstupy v intradenním obchodování mohou sice vypadat dobře z pohledu hypotetických backtestů, ale nikdy nesmíme zapomínat na to, že trhy si vždy v budoucnu naleznout okamžik, kterým nás dokáží překvapit. A jediné, co tak můžeme v trzích kontrolovat, je náš risk v daném obchodě.

Nejprve jednoduché shrnutí toho, co je program AdaptradeBuilder. Jedná se o velmi jednoduchý a intuitivní program, který s pomocí takzvaného genetického programování umí sám hledat, stavět a testovat automatické obchodní strategie. Jednoduše zvolíme vstupní parametry naší strategie (jaké indikátory bychom chtěli ve strategii mít, jaké metody výstupů, jaké metody stop-lossu atd.) a necháme program běžet například přes noc, kdy bude program automaticky stavět, navrhovat a testovat strategie a ukládat do databáze ty nejzajímavější. Druhý den tedy máme k dispozici bezpočet navržených AOS strategií, se kterými můžeme dále pracovat.

Jenom pro připomenutí, tématu jsme věnovali již několik článků:

• Trading a genetické algoritmy - otázky a odpovědi
• Automatická stavba super-robustních systémů
• Genetické algoritmy: K čemu jsou pro trading dobré?

Program AdaptradeBuilder se stal poměrně rychle oblíbeným nástrojem obchodníků, kteří využívají ke stavbě AOS programy typu TS nebo MCH, které využívají programovací jazyk EasyLanguage. Doposud totiž uměl AdaptradeBuilder generovat systémy pouze pro tyto programy a další užití nebylo možné.

Nyní však přichází dobrá zpráva – program umí nově generovat systémy i pro MetaTrader. Je to velmi jednoduché, v záložce StrategyEvaluation stačí vybrat právě program MetaTrader – a je hotovo, již se budou generovat systémy s kódem právě pro program MT:

Krom toho pak poslední verze 1.5 přináší ještě několik drobných zlepšení jako například:

• Povolit nebo zakázat aplikování "indikátorů na indikátor" (tzv. nesting). Toto považuji za velmi užitečnou volbu, protože osobně nemám vnořené indikátory rád, a jsem rád, že nyní je tato volba zcela pod kontrolu uživatele.

• Shift (posun) indikátorů. Zatím nemám přesný názor na to, k čemu všemu to může být dobré, možnosti práce s posunutým indikátorem budou tedy zřejmě předmětem některých z mých budoucích studií. Nyní je v AB možné ovlivnit, jak často se má zhruba shift indikátorů ve stavbě návrhů strategií vyskytovat.

Cenu vstupu a výstupu je nyní možné brát z hodnot BID a ASK místo LAST, resp. počítat při plnění se spreadem. Tím se dostáváme k simulaci mnohem reálnějších plnění než pouze za cenu LAST. Samozřejmě předpoklad je pracovat s importovanými daty, které již hodnoty ASK/BID obsahují.

Tolik tedy k nejdůležitějším novinkám v programu AdaptradeBuilder. Jako vždy platí, že kdo už jednou zakoupil plnou licenci, má veškeré budoucí upgrady zdarma, může tedy upgradovat na poslední verzi zcela bezplatně.

Jak s programem pracovat

Je třeba mít jednak k dispozici data trhů, které je nutné do programu naimportovat – tedy ta data trhů, na kterých chceme systémy stavět. Já například vždy exportuji data z TradeStation a stejná pak jednoduše načtu do AdaptradeBuilderu.

Dále je třeba provést několik nastavení a zde je nutné věnovat práci s programem nějaký čas, naučit se experimentovat s různými nastaveními a hledat to, které pro náš trh dává nejlepší výsledky. Osobně například rád používám jen minimum indikátorů, jako BuildMetric mám rád Corr Coeff (korelační koeficient, který se snaží hledat cokoliv, co se bude nejvíce blížit "perfektní equity", Return/DD ratio (pro své AOS používám 20) a AvgTrade (záleží na trhu, musí jít o rozumný průměrný zisk na obchod). Dále mám rád obří populaci na Build Options (co snese mých 16 GB RAM, takže ideálně tisíce nebo desetitisíce) a spíše jen pár jednotek generací.

Je vcelku pravděpodobné, že "perfektní equity" nebudou padat hned, i tento program potřebuje nějaký čas na zvládnutí a naučení se správně používat. Jako s každým softwarem i zde mohou být první krůčky lehce frustrující – tak už to zkrátka v dnešním technickém světě chodí:-)

Výstupy z AdaptradeBuilderu osobně nikdy nenasazuji hned k obchodování, ale podrobuji obrovskému množství dalších testů. Většinou používám AdaptradeBuilder spíše jako takový "Idea Maker". Svou službu ale plní dokonale.

Závěrem

Je důležité chápat, že program AdaptradeBuilder umí systémy najít a otestovat, ale neslouží už k jejich obchodování. Po té, co máme systém, který odpovídá našim kritériím, musíme vygenerovaný kód zkopírovat do daného programu (TradeStation, MetaTrader), ověřit zde výsledky a případně buďto dále se strategií pracovat (doupravovat, dodatečně testovat robustnost, dodatečně optimalizovat apod.), nebo právě z daného programu začít strategii automaticky obchodovat. AdaptradeBuilder tedy není určený k tomu, aby se zároveň i napojil na některého brokera a vygenerované strategie rovnou obchodoval.

Osobně program MetaTrader neznám, forexem se z mnoha důvodů nezabývám, takže případné podrobnosti je třeba adresovat přímo autorovi programu.

Program je možné stáhnout ve zkušební verzi na webu výrobce

Foto seewhatmitchsee / 123RF Stock Photo

Z pohledu intradenního obchodování jsem publikoval celou řadu praktických článků – od vysvětlení základních patternů skrz různé tipy vycházející z mého obchodního plánu až po konkrétní obchodní taktiky.

Taktiky pro úspěšné intradenní obchodování

Pokud s tradingem začínáte, určitě nepřehlédněte článek Základy nabídky/poptávky – jak se hýbou trhy? vysvětlující základní principy nabídky a poptávky, od kterých se na trhu vše odvíjí.

Hledáte-li strategii pro intradenní obchodování a vyhovuje-li vám analýza vycházející z price action (studování samotných cenových grafů) připravil jsem v několikadílném seriálu ukázku obchodování mé aktuálně nejoblíbenější cenové formace. Seriál začíná článkem Studujeme Price Action I a jeden z dílů obsahuje i video s konkrétní ukázkou aplikace situace v cenových grafech. Využití popisované mikrostruktury trhu v trzích s nižší volatilitou (se kterou museli bojovat všichni intradenní obchodníci zejména v druhé polovině roku 2012) popisuji v článku Praktické tipy pro obchodování v aktuálních podmínkách intradenních trhů.

Cenové patterny mohou být zajímavé pro časování vstupů, ovšem důležitější je z mého pohledu celková orientace ve struktuře trhů vycházející z vyšších timeframů. Konkrétně se tématu věnuji v článku Práce s více timeframe na praktických příkladech.

Ve svém vlastním tradingu vycházím právě ze struktury trhů na vyšších timeframech, abych si do grafů zakresloval S/R zóny, ve kterých očekávám změnu nabídky/poptávky. Jinými slovy si v grafech předpřipravím oblasti představující potenciálně zajímavá místa pro vyhledávání vstupních patternů na nízkém timeframu. Příprava může mít různé formy, ale jednoznačně jde z mé zkušenosti o taktiku, která může velmi pomoci na cestě k profitabilnímu tradingu. Konkrétní ukázku mé přípravy jsem publikoval v článku Komentovaná ukázka přípravy k intradennímu obchodování. Nad významem připravených S/R úrovní v intradenním obchodování jsem se zamýšlel ještě v článku Poradna: Mám v intradenním obchodování používat S/R úrovně nebo nikoliv? . Další informace o mém obchodním plánu jsem publikoval v článcích Shrnutí Petrova stylu intradenního obchodování a Pohled na můj monitor při dopoledním intradenním obchodování.

Trade management

Pochopitelně, že vstupy jsou jen jednou z částí obchodního plánu. Mnohem důležitější je celkový risk management a také trade management. Tedy taktiky pro práci se stop-lossy a výstupy. V této oblasti považuji za důležité především loňské články Tipy z praxe intradenního obchodování – posouvání SL na B/E při protitrendových obchodech , Tipy z praxe intradenního obchodování – posouvání stop-lossu v trendu, Tipy z praxe intradenního obchodování – důraz na rozumné RRR a Zamyšlení nad výstupy v intradenním obchodování .

Psychologie intradenního obchodníka

Výše zmiňované články se týkaly především technických aspektů obchodních plánů. Úspěch v intradenním obchodování záleží z velké míry i na dalších vlivech. O těch jsem se podrobněji rozepisoval v článcích Lekce z výsledků začínajícího tradera, Principy ziskových obchodníků, Co dělat, když se trh otáčí tick od plánovaného vstupu? a Poradna: Mé výsledky jsou závislé na posledních obchodech.

Alternativní techniky

Přestože se sám zaměřuji především na studium struktury trhu skrz cenové úsečky (ve spojení s analýzou volume) zkoumám průběžně pochopitelně různé alternativní techniky intradenního obchodování. Mezi ty zajímavější patří jednoznačně ty popisované na těchto stránkách: Kumulativní delta, Různé typy grafů – díl 6, renko a Různé typy grafů – díl 7, reverzní svíčky.

Praktické tipy

V neposlední řadě jsem v loňském archivu našel dva články, které mají spíše obecnější charakter, ale z mého pohledu jsou zejména pro začínající intradenní obchodníky také velmi podstatné a doporučuji jejich přečtění: Praxe – levná směna korun na eura (a opačně) skrz IB a Kdy mohou při obchodu přijít problémy při výpadky internetu? Co je to OCO vazba? .

Hned na úvod mně však dovolte říci, že v tradingu nic jako "ideální den" neexistuje. Pro tradera je každý den novou výzvou. Pro tradera bude v 99 % času volatilita jeden den příliš nízká, druhý den příliš vysoká (co je vlastně ideální volatilita?), jeden den za málo trendující, další den za příliš trendující bez dostatečných korekcí. Trhy neustále mění, měnily a budou měnit svojí podobu a tak nejdůležitější je vždy vědět, co je naše hlavní myšlenka, kterou se snažíme v trhu obchodovat, co jsou obecně situace, které nám dávají výhodu v trhu (ověřeno na základě backtestu), a jaké situace máme vyzkoušené, že bychom se jim měli vyhýbat. Obecně však každý den v trhu bude těžký, protože každý den nebudeme dopředu vědět, co se stane, každý den budeme dělat jen to nejlepší, co jsme se doposud naučili a zároveň se snažit učit něčemu novému. Trading je profese neustálého vývoje a to dělá tuto profesi krásnou a zajímavou.

Pojďme tedy na typicky náročné dny.

Typ náročných trhů 1: Trh nedosahuje žádné pozitivní MFE

Asi jeden z nejvíce frustrujících dnů je ten, kdy trhy nabídnou vcelku zajímavé a férové signály, avšak následuje po nich pouze nepatrný pohyb, který dříve, či později vede ke stop-lossu.

Typickým příkladem takového dne je graf níže. Všimněte si doby před 12. hodinou a chvilku po 12. Trh nám nabídnul potenciálně 3-4 zajímavé trendové signály, vykazoval jasný a čistý downtrend, přinesl korekce s nuancí TNG. Přesto situace nevykázaly žádné pozitivní MFE (respektive pouze minimální) a trh se otočil za pár desítek minut proti nám.

Co v takových situacích dělat?

Předně si pamatujte, že vystoupit z trhu, kde očekáváme pohyb, ale ten se neděje, není žádná ostuda. Pokud obchodujeme trendové patterny FinWin, očekáváme obecně momentum čili pohyb v našem směru. Pokud jsme po čtvrt hodině s otevřeným P/L maximálně pár drobných v plusu, znamená to, že momentum zkrátka a dobře nepřichází. Situace na obrázku je o to kritičtější, že trh je velmi blízko LOD, resp. má LOD doslova nadohled – a přesto má problém k němu dojít! LOD a HOD jsou jako magnety, které nám říkají, jak je právě silná jejich přitažlivost – a pokud je příliš slabá, trhy zjevně nejsou pokračování trendu příliš nakloněny. Pokud tedy vidíme, že trh nejede, neprohloupíme tím, že vystoupíme s pár ticky profitu, nebo kolem nuly (případně s minimální ztrátou).

Vše toto vede tedy k možnosti používání časového stop-lossu, který si při troše přemýšlení můžete také sami backtestovat. Časový stop-loss může být jednoduchá podmínka ve stylu "pokud po 15 minutách v pozici nebudu alespoň x ticků v plusu, pozici uzavřu". Tuto podmínku mimo jiné velmi úspěšně využívám ve svých AOS, takže vím, že tato podmínka funguje a může pomoci. Čas, kdy podmínku evaluovat, záleží na konkrétním trhu, timeframu i osobní preferenci. Obecně se však dá říci, že pokud máte trendový signál FinWin a po 15 minutách se vám stále "převaluje na místě", momentum v trhu spíše není.

A jak tedy takovou podmínku přidat do backtestu? Jednoduše si přidejte například 3 sloupečky a do každého si zapište, jaká je uzavírací cena CLOSE po 5, 10 a 15 minutách od momentu vašeho vstupu (nebo zvolte jiný časový interval). S pomocí těchto údajů už jednoduše vyhodnotíte, v jakém otevřeném zisku pozice po určité době byla a můžete zkoušet simulovat různá časová pravidla předčasných výstupů. Pokud jste pokročilejší v práci s programem Excel, můžete v daných intervalech zapisovat MFE a analyzovat právě tuto hodnotu.

Jiný styl samozřejmě může být namísto analýz trénovat takovouto podmínku v praxi a pracovat spíše ze zkušeností – což dělám já.

Pro mě osobně je pak důležitá ještě jedna věc: Pokud předčasně vystoupím z pozice, protože se příliš dlouho nikam nehýbe, znovu vstoupím pouze na signálu, který je níže (v případě downtrendu), nebo výše (v případě uptrendu) než signál, který se nikam nehýbal. Chci totiž opět vidět, že se trh někam alespoň snaží hýbat.

Typ náročných trhů 2: Trh je v chopu

Je mně jasné, že toto je příklad, který všem zřejmě nedává nejvíce spát. Chopové trhy jsou jednoznačně jedna z nejnáročnějších věcí v tradingu, mimo jiné také emocionálně a z pohledu potřeby udržet disciplínu.

Asi nejnáročnější jsou pak celé série chopových dnů, které bohužel nejsou ničím neobvyklým. Typický prototyp chopového dne je vidět na obrázku.

Osobně mám zkušenost, že v chopových dnech bychom se měli výrazněji více vyhýbat trendovým patternům, které potřebují jasný trend a směr.

Na druhou stranu, obchodování v chopu není vždy bez příležitostí. Chce to sice už trochu praxe a zkušenosti, ale poměrně zajímavé bývá obchodování protitrendových divergencí. Je to dáno tím, že trhy nemají v chopu příliš sílu a tendence tvořit nová denní high a low a spíše po snahách nového LOD/HOD přicházejí prudké protireakce, které se dají zobchodovat právě s pomocí divergencí. Podmínkou je však potřeba být relativně rychlý, hlavně pak v oblasti výstupu – právě proto, že trhy v chopu mění příliš prudce své nálady. V podobných situacích plánuji výstupy většinou do oblasti kolem 50% retracementu.

Chopové trhy je potřeba studovat a naučit se je lépe rozpoznávat, proto našim studentům vždy říkáme, že nejdůležitější je vědět, kdy neobchodovat. Pamatuji si na jednoho našeho úspěšného studenta, který se stal stabilně profitabilním obchodníkem, až když do své praxe zavedl heslo "všechno je chop, pouze pokud se vší snahou nejsem schopen najít žádný příznak chopu, pak je to zřejmě trend – a v takovém chci obchodovat".

Pokud se pomalu začnete učit rozpoznávat a obchodovat příležitosti i v rámci chopu (například zmíněné divergence), pak pamatujte na potřebu rychlosti. Pokud nastane větší pohyb potřebným směrem, je v chopu pravděpodobné, že může přinést stejně rychlou protireakci. Pokud vstoupíte na divergenci nebo protitrendovém patternu FinWin s předpokladem korekce trhu k 50% retracementu, řiďte se opět pravidlem z předchozího bodu – pokud se nic takového po chvilce neděje, raději vystupte.

Dále v chopu snižte počet kontraktů a zdvojnásobte trpělivost.

Typ náročných trhů 3: Signály se vstupy na LOD/HOD nebo nenabízí korekce ke vstupu

A konečně – stejnou frustraci může přinést i trend, který nenabízí žádné korekce ke vstupu nebo nabízí veškeré vstupy na HOD/LOD.

Nejprve k tomu prvnímu: Co dělám, pokud nenastane korekce a trh přitom strmě trenduje? NIC. Jsem bez signálu. Mým cílem není impulsivně klikat pokaždé, když se trh jenom trochu pohne. Mým úkolem je čekat na naplánované příležitosti, které mně dávají smysl a které jsem si ověřil backtestem a praxí. Takže takové situace berte jako naprosto úžasné procvičování trpělivosti – protože přesně tyto momenty vám nastaví zrcadlo a ukáží, jak na tom s trpělivostí jste. Až dokážete "nekliknout" v takovéto okamžiky, víte, že se v disciplíně velmi zlepšujete.

Druhá situace je trochu složitější. Všichni naši studenti moc dobře vědí, proč nevstupovat na HOD/LOD, co je hlavním důvodem. Nicméně také už z řady našich seminářů víte, že úvod dne nezřídka nabízí skvělé příležitost a že existuje moment, kdy plánovat obchody s možností vstupu na HOD/LOD: je to v moment, kdy mám úvod dne a v dohledné vzdálenosti je GLOD/GHOD (Globex high/low). Ty totiž v takové situaci suplují HOD/LOD a umožňují nám vstoupit do rozjetého trhu, který právě nadělil signál na HOD/LOD (procvičování této techniky připravuji ve zcela nové on-line podobě E-mini II).

Osobně pak mohu udělat ještě jednu velmi vzácnou výjimku a vstoupit na HOD/LOD pokud opravdu vidím, že síla je abnormálně vysoká. To je ale skutečně už otázka zkušeností a praxe a nováčkům bez zkušeností takto experimentovat nedoporučuji.

Závěrem

Těžké dny je něco, s čím se musíme naučit žít. Žádné podnikání, žádný obor na světě nemá pouze "ideální" dny. Spíše má takových minimum. Na druhou stranu, právě těžké dny z nás dělají lepší tradery. Učí nás totiž být připravenější a flexibilnější, což nám dává mnohem větší sebejistotu pro všechny budoucí obchody. Peníze bohužel nepadají z nebe samy, vše vyžaduje určité zapojení, práci, snahu a trénink. Ale u tradingu je ta výhoda, že až se to podaří, je člověk alespoň zcela svým pánem.

Praktické tipy z oblasti obchodování

Kostru článků publikovaných na Finančníkovi stavíme zejména z nadčasových informací popisujících principy obchodování a naše zkušenosti z trhů. V této kategorii patřily v roce 2012 mezi nejčtenější následující články:

Rozhovor Petr S.: Zhodnocení 723% za dva roky
Studujeme Price Action I
Lekce z výsledků začínajícího tradera
Principy ziskových obchodníků
Poradna: Má smysl se aktivnímu tradingu dlouhodobě věnovat jen „part time“?
Daytrading 2x jinak
Position-sizing: Dobrý sluha, špatný sluha
Základy nabídky/poptávky – jak se hýbou trhy?

V roce 2012 jsme se s Tomášem dále opět snažili přinést mnoho praktických rad z oblasti intradenního obchodování, kterému se stále velmi aktivně věnujeme. Z mého „pera“ to byly především články zabývající se využitím price action a S/R úrovní, Tomáš sdílel své zkušenosti s FinWinem:

Intradenní obchodování - price action

Shrnutí Petrova stylu intradenního obchodování
Praktické tipy pro obchodování indexů v evropské dopoledne
Praxe intradenního obchodníka – jít pro menší nebo jen větší profity?
Práce s více timeframe na praktických příkladech
Tipy z praxe intradenního obchodování – posouvání SL na B/E při protitrendových obchodech
Komentovaná ukázka přípravy k intradennímu obchodování
Praxe – levná směna korun na eura (a opačně) skrz IB

Intradenní obchodování – FinWin

Procvičujeme obchodní systém FinWin: Zadání
Procvičujeme obchodní systém FinWin: Vyhodnocení
FinWin & MACD
FinWin a pokročilé agresivní obchodování na HOD/LOD
FinWin a analýza pozičního obchodníka: zlato

Sierra Chart

Coby spokojený uživatel programu SierraChart, který trvale prochází důležitými inovacemi, jsem i v průběhu roku 2012 publikoval důležité tipy, které vám mohou pomoci zvýšit efektivitu při práci s tímto programem. Mezi nejčtenější články patřily:

Vlastní analýzy a studie v programu SierraChart přes Microsoft Excel
Sierra Chart a obchodování u Interactive Brokers s daty od IQFeed
Obchodování z grafů v Sierra Chart
Sierra Chart a Depth Of Market (DOM)
Sierra Chart a vylepšené funkce pro práci s volume a orderflow

Praxe s AOS

Jelikož se Tomášovou doménou obchodování stávají stále více automatizované obchodní systémy, věnovali jsme na Finančníkovi nově prostor i tomuto tématu. Z publikovaných článků vás nejvíce zaujaly:

Mé léto s daytradingem AOS (+reálné výsledky)
Úvod do breakout strategií
Proč mám rád obchodní indikátory a jak nám mohou pomoci
Test obchodních indikátorů v praxi a hledání funkčních přístupů (VIDEO)
Automatická stavba super-robustních systémů

Životní styl

Jsou to již tři roky, co jsme se s Tomášem oba trvale přesunuli do teplejších krajin – sám bydlím na španělském ostrově Lanzarote, Tomáš dává v tuto chvíli přednost španělské pevnině. Své zkušenosti se životem u moře jsme i letos popsali ve dvou článcích:

Trading a život u moře – Lanzarote #3
Život tradera v Andalusii #1

Psychologie obchodování a motivace

Množství článků jsme pochopitelně i v roce 2012 věnovali psychologii obchodování a motivaci. Zde jsou ty s nejvyšší čteností:

Psychologie úspěchu: Bojujte jak vlci
Psychologie úspěchu: Činění, namísto šetření
Poradna: Úspěch a mé okolí
Více práce, lepší soustředěnost, lepší výsledky: Vypněte zprávy
Psychologie úspěchu: Bojujte jak draci
Mistr Jiro sní o sushi

Chcete-li si pročíst články, které patřily mezi nejvyhledávanější v minulých letech, můžete použít tyto „rozcestníky“:
Shrnutí nejčtenějších článků roku 2011
Nejčtenější články na Finančníkovi v roce 2010

Slovo gadget jsem uvedl záměrně – mobilní externí širokoúhlý monitor není pro každého a rozhodně netvrdím, že se bez něj trader neobejde. Ovšem pokud také hodně cestujete a současně máte rádi při práci na svém notebooku větší pracovní plochu, pak to může být zajímavé řešení.

Lenovo ThinkVision LT1421 je 14“ monitor, který se připojuje k notebooku skrz USB konektory. Hlavní pointa je v tom, že jde skutečně o mobilní řešení – celý monitor je velmi tenký a současně chráněný solidním kovovým pouzdrem. Váha celého monitoru je pod 1 kg (bez krytu 0,84 kg) a celé řešení je skutečně velmi kompaktní.

Osobně jsem si monitor pořídil coby cestování náhradu externího monitoru, který při práci a tradingu běžně používám. Ovšem externí monitor nelze normálně převážet a tak jsem zkoušel najít alespoň částečnou náhradu – hlavně na delší cesty, na kterých běžně pracuji a obchoduji. Jelikož letošní jaro budu trávit přes dva měsíce po cestách v Asii, zalíbilo se mi řešení od Lenova právě v podobě zmíněného LT1421. Ono bohužel v této kategorii není aktuálně ani z čeho vybírat – další technicky podobné řešení neexistují.

Monitor má rozměry 335 x 217,9 x 21,5 mm a rozlišení 1366 x 768 bodů. Z pohledu velkých externích monitorů jde tedy o určité kompromisní řešení. Na druhou stranu se i na toto rozlišení dá „odložit“ důležitá část pracovní plochy, kterou mám při obchodování rád k dispozici, a která už se mi na hlavní monitor notebooku nevejde. Stejně tak při vyřizování běžné kancelářské agendy se podobná externí plocha hodí – byť to samozřejmě záleží na stylu práce každého člověka.

Praktické zkušenosti

Monitor se mi opravdu líbí. Na to, o jak mobilní řešení jde, je jeho použitelnost vysoká. Propojení s notebookem je záležitost na pár minut – vše začne fungovat po nainstalování ovladačů z dodaného CD (mám notebook DELL, na novějších noteboocích Lenovo by ovladače měly být předinstalovány). Následně se s externím monitorem dá pracovat jako s kterýmkoliv externě připojeným monitorem – můžeme na nějak plochu duplikovat nebo ji rozšířit.

Monitor se připojuje přes jediný mikro USB kabel, který má na straně připojení k notebooku dva běžné USB konektory. Je tedy potřeba počítat s tím, že připojení si vyžádá dva volné USB porty (patrně bude fungovat i přes různé rozbočovače, což jsem nezkoušel). Stačí USB verze 2. Monitor tedy nemá vlastní napájení a není tak nutné sebou vozit další adaptér.

Co se kvality obrazu týče, na trading je zcela dostatečná. Četl jsem různé názory na pomalejší překreslování monitorů připojených přes USB, ovšem na mém notebooku tedy žádné podobné problémy nepozoruji (a to pracuji na již starším notebooku s procesorem i7 M620 @2.67 GHz).

Určitě je však pravda, že monitor má spíše horší podání barev. Papírové parametry jsou: kontrast 400:1, 262 tisíc barev, jas 200 cd/m2. Oproti kvalitnímu monitoru jsou barvy jednoznačně vybledlejší a monitor má horší pozorovací úhly. Ovšem na zobrazení grafů toto myslím opravdu není příliš důležité. Navíc má obrazovka monitoru matnou úpravu, což jsou naopak pro trading body k dobru – obraz se neleskne a grafy jsou dobře čitelné.

Monitor je dodáván s kovovým krytem, který při cestování chrání LCD obrazovku. Není tak problém monitor úplně běžně přepravovat například v cestovní tašce spolu s notebookem. Pro práci je monitor vybaven integrovanou nožičkou a celkově je monitor na stole solidně stabilní. Pro případnou ještě vyšší stabilitu lze monitor postavit na dodávaný kryt, který má z vnitřní strany vytvořené drážky právě pro tyto účely.

Cena a shrnutí

Monitor rozhodně spadá do kategorie levnějších gadgetů, nad kterými obchodník nemusí příliš přemýšlet. Na podzim roku 2012 jsem jej kupoval za cenu 4 000 Kč včetně DPH. Pokud hledáte skutečně mobilní řešení tohoto typu, potom jej mohu jednoznačně doporučit.

V žádném případě však netvrdím, že jde o plnohodnotnou variantu externího monitoru. Za podobnou, nebo jen trochu vyšší cenu se dají určitě pořídit klasické LCD monitory s vyšší kvalitou zobrazení a lepším rozlišení. Ve svém hlavním „trading roomu“ na kanárských ostrovech mám také klasické velké LCD monitory a práce na nich je jednoznačně příjemnější hlavně kvůli jejich větší ploše. Ovšem na cesty mi toto řešení přijde jako velmi příjemný kompromis – stále mohu pracovat tak, jak jsem zvyklý a současně mě řešení při cestování nijak neomezuje ani svými rozměry ani váhou. Zatím jsem s monitorem pracoval spíše na kratších cestách, proto podrobnější zkušenosti s reálným dlouhodobějším intradenním obchodování skrz tuto sestavu podám příští rok.

Na základě minulého tutoriálu máme nyní v Interactive Brokers české koruny. Pojďme si ukázat, jak je „směnit“ na eura. Pochopitelně, že stejným způsobem můžete provádět libovolné jiné měnové konverze.

Směna CZK na EUR není pochopitelně nic jiného než jednoduchý forexový obchod. V IB tak existuje hned několik cest, jak toto provést. Osobně používám tu úplně nejjednodušší – do hlavní záložky TWS si zapíši nový ticker – v tomto případě měnový pár EUR.CZK.

Měnový pár EUR.CZK říká, že jde o pár, ve kterém je základní měnou EUR – nákupem páru nakupujeme euro, prodejem páru euro prodáváme. CZK je pak tzv. „quote currency“ udávající, za jakou cenu nakupujeme první měnu.

Po zadání páru EUR.CZK do TWS tak můžeme vidět například podobný řádek:

Kromě dalších informací vidíme především cenu bid a cenu ask – tedy ceny, za které můžeme aktuálně euro nakoupit (ask) nebo prodat (bid). Podrobněji o ask/bid viz článek Hodnoty bid a ask v intradenním obchodování. Na screenshotu například vidíme, že 1 EUR můžeme nakoupit za cenu 25.209.

Chceme-li tedy nakoupit například 4 000 euro z našich českých korun. Stačí zadat BUY 4000 EUR.CZK a příslušný příkaz. Níže je screenshot, jak bude daná operace vypadat s limitním nákupním příkazem garantujícím určitou námi zadanou maximální cenu. Ta bude pochopitelně vyplněna jen v případě, že se trh bude na dané ceně obchodovat. Podrobně vysvětlení fungování obchodních příkazů naleznete v článcích Obchodní příkazy v praxi – market, stop a limit.

Několik poznámek k zadanému příkazu:
V políčku Destination lze volit IDEALPRO, nebo FXCONV. Volby se liší tím, co s převedenou měnou udělají v přehledu účtu. Tj. zdali obchod vedou jako spekulaci, nebo jako konverzi. Pokud chcete měny převést, zadejte FXCONV (jinak obchod uvidíte jako například otevřenou dlouhou pozici v euro, kterou pak samozřejmě můžete dále upravit).
Zobrazené hodnoty bid/ask jsou určeny pro obchodování pozic s velikostí minimálně 25 000 USD, viz popis u IB. Pokud budete převádět menší částku – například nakupovat 4 000 euro jako na screenshotu, IB negarantuje uvedený kurz a plnění může být nepatrně horší. Rozdíl je ale absolutně minimální a zejména při konverzích menších částek naprosto zanedbatelný. Navíc je vždy možné provádět konverzi skrz limitní příkaz – viz screenshot.
Počet nakupované měny uvádíme do políčka Quantity – zde je uvedeno 4K což znamená 4 000. Políčko lze editovat na libovolnou částku. Pokud tedy nakupujeme pár EUR.CZK a zadáme do políčka quantity 4000 nakupujeme 4 000 EUR, které se nám převedou z CZK.

Po odeslání příkazu se standardně zobrazí potvrzení příkazu. Zde se nám jednak zobrazuje výše popsané upozornění (tj. že při převodu méně než 25 000 USD není garantovaná exekuce za uvedený kurz) a současně vidíme shrnutí transakce. Nakupujeme 4 000 EUR při kurzu 25.2, tj. na konverzi se "použije" 100 800 Kč. Celý poplatek na straně IB bude 2,5 USD:

Jakmile celá konverze proběhne, můžeme vidět potvrzení v přehledu Trades. Zde je vidět přesná komise, kterou nám IB zobrazuje v korunách při aktuálním kurzu k měně, ve které je celý účet u IB veden – tj. konkrétně jsme zaplatili za konverzi 48.51 Kč:

Převod EUR zpět do české banky

Pokud jste si převáděli české koruny na euro s tím, že euro chcete dál využít například pro cestování či business, zde je několik tipů, jak udělat převod co nejlevněji:

Z Interactive Brokers lze zdarma odesílat peníze 1x za měsíc. Jinak se platí 300 Kč / převod. Viz tento ceník. Pokud tedy budete podobné transakce dělat jednou měsíčně, je to na straně IB zcela zdarma.

Peníze je třeba posílat do banky, která má rozumné poplatky za příchozí europlatby. IB eura posílá z německé banky a některé česky banky dokáží na podobou platbu nasadit poplatek i několik set korun (tj. na toto je třeba si dát pozor). Osobně mám pro tyto účely zřízen například euro účet u Fio banky – vedení je zcela zdarma a poplatek za přijetí euro platby z IB je 1 euro. Z IB si můžete peníze poslat pochopitelně na libovolný účet vedený na stejné jméno, na který byl u IB účet otevřen. Převod IB – Fio opět trvá necelých 24 hodin.

Peníze se z IB posílají jako běžný transfer. V on-line managementu účtu vyberete Funding > Fund Transfers. Zvolíte Withdraw Funds, Method: Wire a skrz Add New Instructions si nastavíte „šablonu“ pro posílání peněz do své banky:

Konkrétně do Fio banky stačí šablonu vyplnit takto:

Vložíme tedy jen, že přesun je v euro a zadáme IBAN našeho účtu a SWIFT banky.

Občas IB žádá ještě identifikaci účtu u korespondenční banky – např. u Fio to tak dělá. Opět vkládám SWIFT kód Fia a peníze procházejí bez problémů:

Jakmile si jednou šablonu pro odesílání peněz nadefinujete, posílají se peníze pak již jen tak, že se zvolí příslušná šablona banky a zadá částka k odeslání.

Shrnutí

Popsaný proces lze využít mnoha způsoby. Určitě bych jej volil v případě, že máte kapitál v CZK a chcete si jej poslat k IB a zde obchodovat například z EUR nebo USD. Budete-li měnit peníze v ČR a pak je posílat ještě s drahými zahraničními poplatky, zbytečně přijdete o nezanedbatelnou část svých financí. A sami vidíte, že postup převodu CZK na cizí měnu není v IB vůbec složitý – a poplatky jsou minimální. I z toho důvodu se mi převod měn přes IB jeví jako zajímavý způsob směny i v případě, že potřebujete jen směnit peníze například pro účely svého podnikání nebo cestování. Celý proces je velmi rychlý a celou směnu máte plně pod vlastní kontrolou.