Strach ze ztrát je snad nejčastější emoční překážkou, se kterou se setkávají obchodníci na všech úrovních zkušeností a znalostí. Jakmile máme otevřený obchod, vždy existuje riziko a nejistota, že skončí celá transakce finanční ztrátou.

Tento strach a nejistota může vést u řady obchodníků k iracionálnímu chování: někdy drží pozice déle, než jim diktuje jejich obchodní plán, jindy naopak ukončují ziskové obchody předčasně. Cílem tohoto článku je vysvětlit, proč ztráty tolik bolí (a že za tím stojí velmi lidský a racionální základ) a především ukázat, jak systematicky pracovat na tom, abychom tento strach dokázali překonat.

Obsah:

• Proč jsou ztráty tak bolestivé: Emoční horská dráha tradingu
• Jak se strach ze ztrát projevuje v praxi
• Hlubší vysvětlení strachu v kontextu tradingu: Prospect Theory a averze ke ztrátám
• Tři klíčové tipy, jak překonat strach ze ztráty
  • Definujte a přijměte riziko dříve, než vstoupíte do obchodu
  • Budujte emoční odolnost a zaměřte se na proces
  • Využijte automatizaci a systematické přístupy
• Závěr

Proč jsou ztráty tak bolestivé: Emoční horská dráha tradingu

Finanční ztráty se často dotýkají našich nejhlubších obav, protože peníze pro nás nejsou jen pouhé číslo na účtu – představují jistotu, status, a někdy dokonce i určitou formu sebehodnocení. Když trh klesá proti naší pozici, nemusí nás trápit jen pokles účtu, ale spouští se hlubší emoční reakce:

• Stres a panika: Cítíme úzkost, že bychom mohli ztratit ještě víc.
• Lítost a frustrace: Zpětně si vyčítáme, že jsme mohli udělat něco jinak, nebo litujeme, že jsme peníze neinvestovali do jiné příležitosti.
• Ego a sebehodnota: Realizovaná ztráta může vzbudit pocit selhání – ať už selhání naší strategie, nebo dokonce osobní selhání nás samotných.

Proč to zmiňuji? Protože tyto emoční spouštěče jsou hlavním motorem iracionálního chování. Když si uvědomíme, že ztráta sahá daleko za pouhou finanční újmu, pochopíme, proč obchodníci často ignorují vlastní pravidla a jedou ve spirále nesystematických rozhodnutí.

Jak trefně popisuje nositel Nobelovy ceny Daniel Kahneman ve své knize Thinking, Fast and Slow (2011):

Důležité

Pro většinu lidí je bolest ze ztráty peněz zhruba dvakrát silnější než radost z obdobného zisku.

Tento psychologický efekt vysvětluje, proč se tolik obchodníků točí v kruhu neuspokojivých výsledků – strach ze ztráty je vede k manipulacím s obchody, které by jinak měly logický základ.

Jak se strach ze ztrát projevuje v praxi

Praktická podoba strachu ze ztráty může mít různé projevy. Níže uvedený seznam shrnuje nejčastější projevy, se kterými se coby obchodníci potýkáme v momentu, kdy podlehneme tlaku ze ztrátové pozice nebo nervozitě z možného poklesu profitu. Je důležité tyto reakce rozpoznat, protože jsou prvním varovným signálem, že emoční složka převládá nad disciplinovaným přístupem k obchodování.

1. Ignorování stop-lossu
   Místo abychom přijali předem definovanou ztrátu, odstraňujeme nebo posouváme stop-loss stále dál v naději, že „se to obrátí“. Tím ale ztrátu zpravidla pouze navyšujeme.
2. Příliš rychlé uzavření ziskové pozice
   Obava, že se zisk rychle vypaří, nás vede k ukvapenému výstupu. Často tak přijdeme o větší zisk, který ale bude chybět v dlouhodobé výkonnosti strategie.
3. Revenge trading
   Po ztrátě cítíme nutkání získat peníze rychle zpět, a proto do trhů vstupujeme impulzivně. Nezřídka následuje další série nepromyšlených obchodů a prohloubení ztráty.
4. Vyhýbání se dalším obchodům
   Pokud byla ztráta psychicky bolestivá, můžeme se bát do dalšího obchodu vůbec vstoupit. Systematičtí obchodníci mohou mít strach dál jet podle obchodního plánu a vypínají své strategie.
5. Přílišná složitost
   Strach ze ztráty se projevuje i zahlcením obchodování novými indikátory a metodami, protože doufáme, že snížíme riziko „špatného vstupu“. Výsledkem ale často bývá informační chaos a paralýza, kdy si sami protiřečíme nebo promarníme nejvhodnější okamžik k obchodu.

Tip: Poznání těchto reakcí je prvním krokem k nápravě. Ve chvíli, kdy si všimnete, že začínáte posouvat stop-loss nebo máte pokušení ukončit pozici bez jasného signálu, zastavte se a sami sobě položte otázku: „Reaguji teď podle pravidel svého systému, nebo jen prchám před strachem?“

Hlubší vysvětlení strachu v kontextu tradingu: Prospect Theory a averze ke ztrátám

Abychom porozuměli, proč jsou ztráty pro nás obchodníky tak emočně náročné, můžeme se opřít o Prospect Theory, kterou vyvinuli Daniel Kahneman a Amos Tversky. Tato teorie zásadně zpochybňuje tradiční předpoklad, že se lidé rozhodují čistě racionálně. Místo toho ukazuje, že naše rozhodnutí se často zakládají na kognitivních zkresleních a emočních reakcích – zejména na silné touze vyhnout se ztrátám.

Prospect Theory se točí kolem toho, jak vnímáme potenciální zisky a ztráty. Následující tři principy objasňují, proč máme tendenci upínat se na ztrátové obchody, nebo brzy uzavírat ty ziskové.

Referenční body

V rámci Prospect Theory posuzujeme ztráty a zisky v porovnání s určitou referenční hodnotou, nikoli v absolutních číslech. Pro nás jako tradery to často znamená:

• Vstupní cena: Každý cenový pohyb pod vstupem do dlouhé pozice vnímáme jako ztrátu, i když by z hlediska celé naší obchodní bilance mohlo jít jen o dílčí fluktuaci.
• Výše účtu: Pokud máme v hlavě „magickou“ hranici (například 10 000 Kč, 100 000 Kč), jakýkoli pokles pod tuto hodnotu nás psychicky znervózní více, než by odpovídalo reálné velikosti ztráty.

Proč je to důležité: 
Jestliže se příliš upneme k jedné konkrétní referenční hodnotě, můžeme se začít chovat iracionálně jen proto, abychom se vyhnuli přiznání, že „jsme pod vstupní cenou“ nebo „účet klesl pod důležitou úroveň“.

Averze ke ztrátám

Averze ke ztrátám je jev, kdy psychologická bolest ze ztráty bývá zhruba dvakrát silnější než potěšení ze srovnatelného zisku. Ve světě tradingu se to projevuje dvěma zásadními způsoby:

• Držení ztrátové pozice: Věříme, že se trh „nějak“ vrátí, takže v obavě z realizace ztráty necháváme otevřené obchody dále klesat.
• Předčasné zavírání zisků: Raději rychle realizujeme menší zisk, abychom nepřišli ani o něj, místo abychom nechali potenciální profit růst podle plánu.

Proč je to důležité:
Právě averze ke ztrátám způsobuje, že na jedné straně necháváme ztráty nabobtnat (abychom si je nemuseli „přiznat“), a na druhé straně nedáme ziskovým obchodům dostatečný prostor k rozvinutí. Ve výsledku může být náš poměr rizika k výnosu výrazně pokřivený, což má dlouhodobě negativní vliv na celkovou profitabilitu.

Klesající citlivost

Dalším pilířem Prospect Theory je klesající citlivost vůči ztrátám (i ziskům) při zvyšování jejich absolutní hodnoty:

• Malý účet cítí vše: Ztráta 1 000 dolarů může být pro někoho s účtem 10 000 dolarů likvidační, zatímco majitel mnohamilionového portfolia ji téměř nepocítí.
• Zisk přestává být vzrušující: Pokud se účet výrazně zvětší, menší profit už nám nepřináší takové nadšení, jako když jsme začínali.

Proč je to důležité:
Velcí obchodníci mohou riskovat až nezdravě moc, protože menší ztráty v absolutních číslech je nevyvedou z míry. Naopak ti s menším účtem mohou být příliš ustrašení i z nepatrných výkyvů. Výsledkem je buď přílišná agresivita, nebo přehnaná opatrnost.

Tři klíčové tipy, jak překonat strach ze ztráty

V předchozích kapitolách jsme si ukázali, proč nás ztráty v tradingu psychicky zatěžují a jak se strach z nich projevuje v praxi. Zde jsou slíbené tři konkrétní tipy, které vám pomohou vybudovat emoční stabilitu a nenechat se obavami ze ztráty vychýlit z obchodního plánu.

Definujte a přijměte riziko dříve, než vstoupíte do obchodu

Základem psychicky stabilního tradingu je mít před vstupem do obchodu jasně definovaný risk. Position sizingem určujeme, kolik jsme ochotni v obchodu ztratit. Tuto částku mentálně i technicky „odepisujeme“. Když se trh otočí proti nám, nebude nás to tolik bolet. Někteří obchodníci ve svých statistikách vypočítávají ekvity křivky tak, že u otevřených obchodů započítávají automaticky výstup na stop-lossu, což je z mého pohledu také velmi dobrý přístup. Připravujeme se na nejhorší a zisk může jen pozitivně překvapit.

Další dobrou praxí je, když nesledujeme riziko jen na úrovni jednoho obchodu, ale i v kontextu celého portfolia. Osobně obchoduji více systémů naráz a na jednotlivé obchody riskuji jen 0,1–0,5 % účtu podle typu strategie. Celkovou denní fluktuaci účtu chci udržet kolem 0,5–2 %. Když se mi některý den nedaří, vím, že ztráta nepřesáhne tuto úroveň, a to mě nechává v klidu.

Praktická poznámka: Než cokoliv začnu obchodovat, důkladně testuji strategii na historických datech a zaměřuji se na nejkritičtější období (např. výrazné propady trhů). Pokud zjistím, že by denní ztráty mohly být hlubší než 2 %, zmenším v reálném obchodování velikost pozic. Tak zajistím, že ztráty zůstanou v mezích, se kterými jsem emočně i finančně v pohodě.

Budujte emoční odolnost a zaměřte se na proces

Základem stabilního přístupu k tradingu je přijmout ztráty jako nedílnou součást obchodování. Pokud je bereme jako „náklad na podnikání“, přestaneme je vnímat jako něco výjimečně špatného. Důležitější než zisk či ztráta z jednoho obchodu je náš obchodní proces – tedy to, zda jsme dodrželi předem stanovená pravidla a zda jednáme systematicky.

Osobně mám dnes větší uspokojení z toho, když přijmu ztrátu podle plánu, než kdybych jednorázovým zásahem nepříznivý výsledek otočil v profit. Vím totiž, že později bych se stejnou „diskreční akcí“ mohl ziskový obchod naopak proměnit ve ztrátový, a to by mne mnohem silněji zasáhlo po emoční stránce.

Pokud obchodujete diskrečně, může vám výrazně pomoci psychologický deník, kam zaznamenáváte nejen výsledná čísla, ale také své pocity a myšlenky. Pravidelným vyhodnocováním deníku rychle zjistíte, jestli jednáte ve shodě s vlastním plánem, nebo podléháte strachu a impulzivním reakcím.

Využijte automatizaci a systematické přístupy

Automatizace může být silným nástrojem pro nás všechny, kdo bojujeme s emočním rozhodováním. Algoritmický systém pracuje podle předem připravených pravidel, a tím dokáže výrazně snižovat tlak emocí v jednotlivých obchodech. Samozřejmě to neznamená, že by automatizované obchodování bylo zcela bez stresu – z vlastní zkušenosti ale můžu potvrdit, že přináší do tradingu nebývalou dávku psychické úlevy. Pokud systém navíc pečlivě otestujeme na historických datech, získáme jasný přehled o jeho silných i slabých stránkách. Takto nabytá důvěra ve statistickou výhodu pomáhá ustát i drawdowny, aniž bychom okamžitě sahali k unáhleným zásahům do systému.

Neméně důležitou výhodou automatizace je větší záběr – díky automatizaci můžeme sledovat více trhů a instrumentů současně, což podporuje diverzifikaci. Nevsázíme vše na jednu kartu, a tím efektivně snižujeme psychický tlak na každý jednotlivý obchod. Zároveň je třeba dodat, že automatizace není univerzální řešení pro všechny problémy: je to spíš rámec, kde jasně definovaná pravidla usměrňují naše reakce ve chvílích, kdy by nás emoce nejvíce sváděly k neuváženým krokům.

Závěr

Strach ze ztráty je v tradingu přirozený a vychází ze samotné lidské psychiky, kterou krásně popisuje Prospect Theory od Daniela Kahnemana a Amose Tverskyho. Jak trefně uvádí Michael M. Pompian ve své knize Behavioral Finance and Wealth Management:

Důležité

Emoční zkreslení často vede k rozhodnutím, která nejsou v souladu s našimi dlouhodobými cíli.

Pro náš trading je proto klíčové přijmout fakt, že ztráty k obchodování patří a nemá smysl před nimi utíkat. Pokud se naučíme pracovat se správně definovaným rizikem, zaměříme se na proces místo na jednotlivé obchody a v případě potřeby využijeme automatizaci, získáme nejen větší konzistenci výsledků, ale i potřebnou duševní pohodu. Mnoho studií z oblasti behaviorálních financí (například články publikované v Journal of Finance či v Behavioral Finance and Wealth Management) opakovaně potvrzuje, že disciplinovaný, systematický přístup dokáže snížit roli emocí a zvýšit pravděpodobnost dlouhodobé úspěšnosti.

Nakonec je dobré mít na paměti, že každá ztráta je jen dalším dílkem skládačky na cestě ke stabilnímu obchodnímu výkonu. V tom spočívá skutečná síla – umět se poučit a jít dál, aniž bychom strachu dovolili, aby nás ochromil.

V obchodování nás většinou nepotopí to, co plánujeme dělat. Ale to, co dělat neplánujeme.

Toto je dobré si průběžně připomínat.

Pokud jste někdy obchodovali diskrečně, dobře víte, o čem píši. Stav obchodního účtu se obchodováním strategie krásně zvyšuje až do momentu, kdy podlehneme pokušení a provedeme neplánovaný obchod. V jednom okamžiku může obchodník ztratit to, co si pilně vybudoval třeba za poslední měsíc či rok.

Podobně to platí i v oblasti aktivních investic. Za klidných tržních podmínek obchodníci metodicky analyzují své kroky a budují perspektivní portfolia. Avšak stačí jedna nová, rychle se vyvíjející situace v trzích, a může vzniknout impulsivní, neplánovaný obchod, který se dále může rychle zvrtnout v noční můru.

Sám jsem slyšel mnoho příběhů, kdy obchodníci přešli do takzvaného „blackout režimu“, který začal jedním impulzivním obchodem následovaným dalšími neplánovanými kroky, až skončili s téměř prázdným účtem.

Jak se těmto pastem vyvarovat?

Prvním krokem je uvědomění si, jak destruktivní mohou být neplánované obchody. Ironií je, že občas mohou tyto obchody přinést zisk, což činí jejich opuštění ještě těžším. Mnozí obchodníci mylně věří, že obchody, které jim jednou přinesly zisk, budou stále klíčem k úspěchu. Realita je však jiná, zejména proto, že neplánované obchody často zahrnují podceněný risk.

Mnoho obchodníků ospravedlňuje svoje neplánované obchody intuicí či "šestým smyslem". Ovšem intuice bez konkrétních dat a analýzy je často jen nepodloženým tipem. A tipování v trhu může rychle vést k finanční a psychické katastrofě.

Vyřazení neplánovaných obchodů z našeho tradingu není psychicky snadné. Protože to, co zbude, jsou nudné, plánované exekuce podle dopředu otestovaných a promyšlených plánů.

Takové obchody nás ovšem málokdy potopí, tj. vymažou podstatnou část účtu.

A tím se vlastně dostáváme k tomu, že každý dostává z trhů to, co chce.

Pokud budete podvědomě hledat akci, vzrušení a šanci rychle zbohatnout, budete podléhat pokušení dělat intuitivní „chytré“ neplánované obchody. Pokud budete hodně riskovat, je zde skutečně malá šance, že peníze rozmnožíte nadstandardním zhodnocením, ale mnohem, mnohem větší, že vás taková cesta potopí až na dno.

Pokud si uvědomíte, že v trhu hledáte cesty s kontrolou risku, je třeba se neplánovaných obchodů vzdát.

A dopředu upozorňuji, že to skutečně není psychicky jednoduché.

Vlastně jsem přesvědčený, že aby člověk obchodoval pouze dopředu naplánované obchody, musí si zažít, jaké dopady (psychické a finanční) neplánované obchody mají.

Ovšem aby vaše případné ztráty z neplánovaných obchodů nebyly zbytečné, doporučuji co nejvíce neplánované obchody evidovat a analyzovat. Čím dříve obchodník dokáže pochopit jejich destruktivní dopad na svou praxi, tím dříve se pohne dopředu.

Osobně dnes obchoduji 100% naplánované obchody. To lze i diskrečně, ovšem člověk na to musí mít skutečně ohromnou disciplínu (zejména u rychlých intradenních obchodů). Sám obchoduji mechanicky. To znamená, že potenciální obchodní situaci si převedu do mechanických pravidel, otestuji je na ohromném množství dat a ve své obchodní praxi pak již následuji takto vytvořená pravidla.

Samozřejmě i s plánovanými obchody budeme procházet ztrátovými obdobími. Je ale ohromný rozdíl mezi ztrátovým obdobím a obchody, které ničí psychiku a účet. Sám například obchody plánuji s určitou úrovní risku (vycházím z principu, kterému se říká anualizovaná průměrná volatilita), a kolísání kapitálu na mém účtu se tak pohybuje v poměrně odhadnutelných pásmech.

A byť se na burze může stát cokoliv, s poměrně vysokou pravděpodobností dokáži odhadnout, v jakém pásmu se budou mé profity a ztráty v nejbližších měsících pohybovat. To je velký rozdíl od toho, kdy se obchodník ráno probudí s dobrým pocitem z posledních obchodních dnů, po otevření trhů neplánovaně klikne a večer uzavírá platformu s tím, že vymazal výraznou část svého kapitálu a není si jistý, zdali a jak bude v obchodování vůbec pokračovat.

U mnoha neúspěšných obchodníků lze vnímat silný společný faktor – přeceňování obchodního štěstí nad reálnými schopnostmi a možnostmi. Chováte se také podle tohoto vzorce?

Z krátkodobého pohledu bezesporu závisí výsledek obchodování z určité míry na obchodním štěstí. Pokud jsme ve správný okamžik na správném místě, mohou nás trhy velmi štědře odměnit i bez ohledu na naše reálné přičinění.

Nedávno jsem například s jedním traderem diskutoval jeho, z mého pohledu dost přeoptimalizovanou, mechanickou strategii pro nákup akciových indexů. Začal ji obchodovat v roce 2017 a dosahoval velmi nadstandardních výsledků. Bohužel pak přišel rok 2018, kdy se charakter akciových trhů výrazně změnil a jeho strategie začala prodělávat.

Z pohledu psychologie obchodování toto bývá velký problém. Období nadstandardního úspěchu, byť založené na štěstí, u traderů vytváří silnou důvěru ve vlastní schopnosti a hodně zvyšuje ego. Obchodník má pocit, že již plně pochopil podstatu trhů a pro peníze si může přijít de facto kdykoliv. Zvrat ve výsledcích po podobném dobrém období často vede k mnoha nežádoucím jevům. Negativnímu myšlení, ale také ke zvýšené agresivitě obchodování – a to i v mechanických systémech (jejich přepisování, rychlé nasazování dalších metod atd).

V diskrečním (ručním) obchodování toto bývá ještě mnohem intenzivnější. V intradenních trzích znám tradery, kteří obchodují týden či dva s vyšší úspěšností a hned se cítí jako mistři tradingu. Jsou přesvědčeni, že si podobnou výkonnost dokáží udržet dlouhodobě. Vždyť přeci již dokáží „číst trhy“. Podobná euforie trvá vždy jen velmi omezenou dobu, kdy se najednou na čas vytratí z diskuzí a sociálních sítí. Štěstí je opustilo. Přišla série ztrát, ve které často ztratili vše, co vydělali (a většinou i trochu více).

Poznáváte se v tomto vzorci chování?

Pak mám pro vás bohužel špatnou zprávu. Pokud nezvládnete změnit své myšlení a přístup k trhům, budete se v podobných vlnách pohybovat klidně ještě mnoho let. Budou to období frustrace a zmaru, kdy budete mít průběžně pocity „že už to umíte“, aby vás trhy vzápětí přesvědčily, že realita je úplně jinde.

Štěstí v trzích je určitý „bonus“. Nejde jej replikovat. Nejde na něj cílit. Můžeme se mu otevřít tím, že budeme v trzích přítomni. Mít přiměřená očekávání a dobrý risk management.  U mnoha typů strategií se pak může stát, že budeme v obchodovat zrovna v době, kdy nám hvězdy byly nakloněny a vyděláme více, než je běžné. Ale je nutné rozumět tomu, že tato doba jednou skončí. A že nadstandardní výsledek nebyl ovlivněn naší genialitou, ale určitým obchodním štěstím.  

Jak z popsaného vzorce chování ven?

Základem jsou přiměřená očekávání. Hodně se tomu věnuji v první lekci základního kurzu. Budete-li mířit na zhodnocení, která se dlouhodobě nikomu dosahovat nepodařila, tak logicky nikdy nemůžete uspět. Budete se chytat nejrůznějších zmínek ve fórech a sociálních sítí neúspěšných obchodníků zmiňujících svá krátkodobá období šťastného obchodování (předtím, než se opět tiše propadnou do velkých ztrát) a snažit se obchodovat podobně. Čemuž budou přesně odpovídat výsledky.

Predikovat chování trhů je velmi nejisté a funguje jen s určitou pravděpodobností. Nejde se to „naučit lépe“. Můžete mít štěstí a několikrát za sebou odhadnout v intradenních trzích odražení trhů od S/R úrovně. Neznamená to ale, že jste v sobě našli takové schopnosti, které ostatní nemají. Bylo to štěstí, na kterém nelze stavět trading. Čím dříve toto přijmete, tím dříve se můžete posunout dále.

Máte-li přiměřená očekávání a chápete-li, že obchodování funguje jen s určitou dlouhodobou pravděpodobností, jste na dobré cestě. Ale je třeba výsledky reálně a upřímně vnímat z adekvátně dlouhodobého pohledu. Měsíce, často i déle.

Samozřejmě, že v obchodování nakonec peníze vydělají naše schopnosti. Ty ale paradoxně málo souvisí se schopností čtení trhů. Schopnosti je třeba směřovat hlavně do implementací obchodovaných modelů. Tedy abychom co nejsystematičtěji dokázali vyhodnocovat risk, obchodovali dobře otestované systémy, zajistili exekuce podle plánů atd. Platí to univerzálně – bez ohledu na to, jestli obchodujete ručně, poloautomaticky či plně mechanicky.

Vím, že k podobným poznáním si řada obchodníků musí dojít sama. Na druhou stranu cílem Finančníka je ukazovat cestu a inspiraci. Z pohledu psychologie obchodování je důležité přemýšlet nad tím, kam vůbec míříme naši mysl a energii. Je to do oblastí, které reálně můžeme ovlivnit?

Zde je pro inspiraci můj aktuální pohled na burzovní obchodování:

• Prioritou je jednoduchost a robustnost obchodované myšlenky. Není cílem získávat krásné výsledky v backtestu přeoptimalizovaných strategií, ale obchodovat edge, který v trhu přetrvává.
• Dobré výsledky jednotlivých strategií jsou většinou dostatečné. Podstatné je jednoduché a robustní myšlenky obchodovat systematicky a dlouhodobě.
• Odměna přichází v tradingu na úrovni portfolií. Svou hlavní pozornost a schopnosti směřuji právě sem. Spojením i slabších jednotlivých systémů vznikají často robustní řešení.

Jak jste na tom vy? Kam směřujete v tradingu svoji pozornost? Do oblastí, kterou můžete ovlivnit, nebo tam, kde nadstandardní výsledky přicházejí jen se štěstím, které ale neovlivníme? To je otázka, nad kterou je dobré se zamýšlet.

Naprosto odlišný princip prosazuje metoda známá jako „Přístup zaměřený na řešení“. Místo zabývání se tím špatným, soustředíte se na své cíle: na to, co chcete, aby fungovalo. Jakmile si naprosto přesně stanovíte, co byste chtěli dělat lépe, pak se můžete soustředit na situace, ve kterých již těchto cílů dosahujete, i třeba jen částečně. Namísto toho, abyste se ptali svého obchodního guru například na to, kam máte umístit své ochranné příkazy nebo jak načasovat své vstupy, měli byste znovu prozkoumat své vlastní obchodní záznamy a vyhledat situace, ve kterých jste to již udělali správně – správně jste umístili své ochranné příkazy, správně jste načasovali své vstupy. To vám umožní zaměřit se na tyto pozitivní momenty a vyvinout si vzorce řešení založené na tom, co již správně děláte.

Přístup zaměřený na řešení funguje, protože staví na již existujících silných stránkách, upevňuje dovednosti a schopnost najít řešení problémů, se kterými se potýká každý. Klíčem je hledání momentů, kdy negativní vzorce nezafungovaly, konkrétních okamžiků obchodování, kdy neděláte ty chyby, které vás trápí a kdy obchodujete dobře. Na těchto výjimkách vystavíte základy svého pozitivního jednání, které si můžete neustále nacvičovat a opakovat ho jak v mysli, tak při reálném obchodování.

Nejjednodušší obchodní deník, který by si měli nováčci vést, je zaznamenávat každý den jednu věc, kterou udělali špatně a chtějí ji druhý den opravit a jednu věc, kterou udělali dobře a rádi by na ni zítra navázali. Důvodem pro takovýto typ záznamů je, že staví do rovnováhy koncentraci na problém a koncentraci na řešení. Pokud budete jen opravovat své chyby, v nejlepším případě se posunete z oblasti nedostatečný do oblasti průměrný. Ti nejlepší v jakémkoliv oboru skvěle znají své silné stránky, staví na nich a hledají cesty, jak jejich pomocí kompenzovat a zpracovávat své slabé stránky.

Do určité míry, určitým způsobem, jste již tím traderem, kterým chcete být. Jakmile si to uvědomíte, půjde jen o to vytříbit své kvality, přeměnit je ve zvyk a vytrvat v nich. Mistrovství znamená víc než zdánlivou absenci problémů. Je to cílevědomé zdokonalování vašich nejlepších vlastností.

Jak tedy začít s „přístupem zaměřeným na řešení“? Následující cvičení a jednoduchý návod by vám měly pomoci:

První krok: Na jednu stranu papíru napište vše, co nejčastěji jako trader děláte špatně – vše, co považujete za své nejhorší chování během obchodování. Mělo by vám to pomoci uvědomit si, která vaše obchodní rozhodnutí a období byla nejhorší za poslední rok, a pak zapište své nejhorší návyky, které přispěly k těmto slabým obchodním obdobím.

Na druhou stranu papíru napište vše, co hodnotíte na svém obchodování kladně: vše, co děláte dobře a co vám funguje. Mělo by vám to pomoci uvědomit si, která vaše obchodní rozhodnutí a období byla za poslední rok nejúspěšnější.

Jak dlouhý je váš seznam problémů? Jak dlouho vám trvalo rozmyslet si jednotlivé body seznamu a zapsat je? Jak dlouhý je váš seznam úspěchů? Jak dlouho vám trvalo, než jste si na ně vzpomněli?

Pokud jste jako většina traderů, mnohem více se zabýváte svým problémovým chováním než svými úspěšnými kroky. Vskutku, mnoho traderů je zaskočeno, když je požádám, aby jasně popsali své silné stránky.

Je-li pro vás mnohem těžší rozpoznat své nejlepší dovednosti a rozhodnutí, než identifikovat své problémové vzorce, pak jste „zaměřeni na problém“ ne na „řešení“. Pokud byste byli myší, viděli byste jen díry v ementálu, ale nikdy byste si nekousli sýra. Potravou je pro nás ale sýr, ne díry.

Chcete-li se zaměřit na řešení, pak můžete začít jen jednou jedinou věcí: Shrňte své nejlepší kroky po každém ze svých úspěšných obchodních dnů. Tyto kroky můžete rozdělit do následujících skupin:

Nejlepší kroky při hledání obchodních nápadů
Nejlepší kroky při realizování vašich obchodních nápadů
Nejlepší kroky při řízení a kontrole risku
Nejlepší kroky při navyšování nebo snižování pozic
Nejlepší kroky při kontrole stávajících pozic
Atd.

Klíčem je být si stále vědom toho, co vám funguje. Každý úspěšný obchodní den by měl přispět do vašeho katalogu nejlepších obchodních dovedností a rozhodnutí. Jakmile si vytvoříte seznam toho nejlepšího, každá z položek seznamu se stane ideálem, ke kterému budete směřovat. Ano, každý bod seznamu se může stát vaším konkrétním obchodním cílem, který vás bude udržovat v kontaktu s vašimi silnými stránkami. Koneckonců, nemůžete jednat podle toho nejlepšího ve vás, pokud nevíte, co to je.

Vaše nejlepší rozhodnutí a kroky se stanou cílem, cíl se stane rutinou: ti nejlepší z nás změnili dokonalost ve zvyk. Toto je klíč k úspěšnému sebezdokonalování.

Autorem textu je Dr. Brett Steenbarger, který jej publikoval na svém blogu http://traderfeed.blogspot.com. Text se souhlasem autora přeložila pro Finančník.cz Blanka Davídková.
Pokud vás myšlenky Dr. Bretta Steenbargera zaujaly, určitě nepřehlédněte jeho knihu Trading Coach, která vyšla v českém překladu. Jde o vynikající soubor 101 rad a postupů, jak vyřešit své psychologické problémy v tradingu, a které vám tak mohou pomoci stát se podstatně lepším traderem.

Proto bych dnes rád na tento článek navázal. Tentokrát si povíme, jak a proč bojovat jako draci? A proč zrovna jako draci? Protože ti mají něco, co my všichni také potřebujeme a měli bychom si to připomenout. Jsou to: křídla, oheň a bojovnost.

Křídla

Křídla nám dávají možnost vznášet se. A trochu toho vznášení (pozor, ne příliš) je nutné, pokud chceme mít nějaké sny, plány – a jít jim vstříc.

Lidé od určitého věku zapomenou být snílky. Zapomenou, že jako mladší měli touhy, vize a sny, za které chtěli bojovat. Ztratili svá křídla, nebo je spíše dobrovolně odložili s argumentem, že "do reality křídla nepatří". Je to ale pravda?

Co třeba takový Elon Musk, megaúspěšný podnikatel? Přečtěte si s ním pár rozhovorů a hned poznáte, že křídla jsou tím, co jeho úspěch pohání vpřed. Jak troufalé je fantazírovat o elektromobilu s vlastnostmi sportovního automobilu (Tesla car) nebo vlastní raketě úspěšně létající do kosmu (SpaceX)? Nebo třeba o tom, že jeden den budou všechny platby na internetu fungovat jediným stisknutím tlačítka myši (PayPal)? A jak troufalé je to dokázat realizovat?

Co třeba Steve Jobs? Jak troufalé je fantazírovat o mobilu bez klávesnice, o přerostlém mobilu bez klávesnice a o malé krabičce nebo o počítačích, které jsou na pohled krásné?

A co třeba nějaký příklad z běžného života? Vždy si vzpomenu například na příběhy svobodných matek s malými dětmi, které musely celý den pracovat a po večerech si ještě dodělávaly vysokou školu, aby jednou mohly mít lepší život pro své dítě i pro sebe? A svobodné matky na podpoře, které začaly podnikat a dokázaly se vypracovat k úspěchu a finančnímu zaopatření, protože to byl jejich sen, o kterém věděly, že ho chtějí dokázat? Jen si to zkuste! A nezapomínejte na paní Rowlingovou, která toužila být úspěšnou spisovatelkou a Harryho Pottera napsala téměř na pokraji bídy, navíc s opakovaným odmítáním téměř všech vydavatelů!

Křídla zkrátka a dobře nesmíme odkládat. Myslím si, že jedním z důvodů našeho života je také plnit si své sny. Jenom na to příliš rychle zapomínáme. Vždy jsem měl své sny a nikdy jsem od nich neupustil jenom proto, že "ono se to nepovedlo hned napoprvé, takže je to moc těžké, realita je krutá". Co se kdy povedlo v životě hned napoprvé? Kolikrát jsme spadli, když jsme se postavili na nohy? Kolikrát jsme si odřeli kolena, když jsme poprvé usedli na kolo?

Zatímco přes den musíme být nezbytně realisté, abychom přežili (ano, je to tak, přiznávám), večer bychom se měli stávat snílky, abychom někam směřovali (myslím tím někam ven, mimo stereotyp zaběhlé a často nemilé "reality").

Pro úspěch a plnění cílů je však třeba být snílkem i realistou, fantastou i praktikem. Pouze snít nestačí. Sen je jen impulsem všeho. Zbytek už je tvrdá práce – avšak když během ní nastávají skutečně těžké okamžiky, jsou to právě naše sny, které nám po jejich připomenutí dávají křídla a pomohou nám povznést se nad trable i realitu tak, abychom ty těžké momenty dokázaly "přelétnout". Neodkládejme svá křídla, buďme opět draky!

Oheň

Oheň je vášeň pro to, co děláme. Pokud máme pro něco vášeň, vzplane uvnitř nás oheň a rozdmýchá nový temperament, energii a sílu. Lidé se vás pak ptají, jak to, že jste celý den plní energie, pořád aktivní, pořád plní elánu. Jak to, že se nezajímáte o zprávy, netlacháte o vládách a odborech a jste pozitivně naladění. Přitom to není žádné tajemství – stačí najít něco, co nás baví a dělat to s vášní! Je jasné, že povalování na gauči žádnou vášeň a energii nepřinese.

Každý úspěšný člověk vám řekne, že se dostal až tam, kam vždy toužil, zejména proto, že vždy měl vášeň pro to, co dělá. Vášeň vás téměř nepozorovaně vede k učení se novým věcem, k zdokonalování se, k hledání nových řešení a možností – a to aniž byste ztráceli svou energii nebo se cítili vyčerpaní!

Vždyť i česká věda má hrdiny, kteří s vášní hledali a hledají léky na různé nemoci, nenechají se zastavit ani házením klacků pod nohy od neúspěšných kolegů – a nakonec se prosadí i ve světě! Víte o tom, že plastickou chirurgii vynalezli Češi? František Burian a Arnold Jirásek otevřeli první plastickou chirurgii na světě! Víte o tom, že kontaktní čočky jsou také vynálezem Čecha? Víte o tom, že Češi jsou nejprogresivnější národ v oblasti nanovláken? A myslíte, že vše toto by bylo možné bez ohně draka, bez vášně pro to, co děláme?

Možná jsme malý, zakřiknutý, nesebevědomý a rád si stěžující národ – ale když chceme, když opravdu chceme, tak umíme! Když ten oheň přijde, dokážeme být světoví!

Jenom na to bohužel trochu zapomínáme... Média nám příliš ráda připomínají jen to špatné a spíše vynechávají to dobré. Zažehněte svůj vnitřní oheň, vypněte TV!

Osobně si neumím představit, jak bych dnes bez vášně pro trading mohl ještě obchodovat. Jak bych mohl být jinak v tradingu úspěšný a vydělávat v něm peníze...? Je pořád tolik nového a úžasného k objevování a vylepšování! A je to právě podobný oheň, který mně pomáhá překonávat drawdowny a období, kdy se tradingu příliš nedaří!

Bojovnost

Drak je bojovník. Je velký, takže se před ničím nezastaví.

My sami jsme tak velcí, nebo tak malí, jak se cítíme. Jsme tak slabí, nebo silní, jak se cítíme. Každý máme v sobě vrozenou sílu a bojovnost, jenom někteří už obojí příliš potlačili a zapomněli na to. Třeba proto, že zapomněli na svá křídla, nebo že zpohodlněli příliš na to, aby rozdmýchali oheň vášně pro něco, co dělají. Nikdo z nás není jiný, naše bojovnost a síla jen plyne z toho, jak na sebe necháme působit své okolí, společnost a obecná dogmata.

Bojovnost je naše přirozená vlastnost. Bojovnost sice byla značně otupěna tím, že se máme příliš dobře (i když si mylně většina lidí myslí pravý opak), takže už nemusíme bojovat o potravu, dokonce ani o střechu nad hlavou. Bojovnost byla otupena výmysly jako socialismus, sociální dávky atd. Přesto ale v našich DNA stále zůstává!

Jsme také velcí. Všichni. Velcí a významní – pokud se rozhodneme, že takoví chceme být a zapomeneme na to, co nám říkávali naši rodiče, protože to už v dnešní době dávno neplatí a nefunguje (nevím, jak to bylo u vás, ale v mém případě nás škola učila držet ústa, krok a mít pokoru k "autoritám" a rodiče zase preferovali raději stát někde schovaný na okraji a pasivně vyčkávat na zázrak, než se drát vpřed za svými sny – kam bychom s tímto myšlením dnes došli!). Zamyslete se nad tím, jak vás podobná společenská dogmata dnes brzdí ve vaší bojovnosti, hoďte je za hlavu a jděte vpřed svou vlastní cestou! Jsou to vaše sny, váš život – a bojovnosti máme v sobě každý dost, pokud tedy chceme!

Buďte jako draci – bojovní, sebevědomí a postupující stále a za každé okolnosti vpřed. Zůstávejte ale slušní, ohleduplní a čestní – to, že tací nejsou a nikdy nebudou naši politici, ještě neznamená, že takoví nemůžeme a nemáme být my (jenom mimochodem, procestoval jsem dost na to, abych viděl, že s politiky je to všude stejné, takže jednodušší je se nad toto vše povznést, jít si opět svou cestou a politikou se obecně příliš nezabývat). Důležité je, abychom také měli dobrý pocit sami ze sebe!

Závěr

Bojujte jak vlci a bojujte jak draci. Nehovořím teď zdaleka jenom o tradingu. Hovořím o univerzálním postoji k životu, který dává možnost snáze se povznést nad frustraci, nalézat novou sílu a energii díky tomu, že stále máme nové sny, které chceme realizovat (vždyť život je tak krátký, není škoda ho zbytečně prožít v nudném stereotypu?). Nenechme se porazit tím, čemu říkáme "realita", protože nic takového stejně neexistuje. Není žádná jednotná realita, každý máme svoji realitu, kterou si zároveň tvoříme ve své hlavě. Pokud budeme tvořit realitu tím, co nám říká a co dělá naše okolí, budou naši realitu formovat společenská dogmata a budeme žít v obecném průměru. Pokud budeme tvořit realitu tím, co říkáme my, co říká naše vnitřní já, naše vášně, naše sny a naše přání, budeme tvořit realitu takovou, jakou chceme. Nenalhávám, že i tak to bude frustrující a náročné – ale oproti běžně vnímané "realitě" alespoň může být na konci nějaký zcela nový cíl, dosažení našeho snu, jedinečná nová zkušenost a naplnění vnitřní touhy. Takže je rozdíl bojovat a být frustrován "pro nic" a bojovat a být frustrován pro něco.

V nejtěžších chvílích si vzpomenu na velmi smutné momenty mé návštěvy v koncentračních táborech v Terezíně. Jak je možné, že lidé dokázali tak dlouho přežívat bez jídla, v kruté zimě, namačkáni v malé, vlhké místnosti po stovkách, tvrdě fyzicky pracující 6 dnů v týdnu, 12 hodin denně, plni strachu a nejistoty? Musí to dokazovat něco o tom, že když jde skutečně o život, máme v sobě tolik síly a bojovnosti, kolik se nám ani nezdá! Berte tedy své sny a touhy jako otázku života a smrti – berte je vážně, protože pak vám vaše tělo a mozek začne dávat veškeré potřebné ingredience, o kterých jste doposud ani neměli tušení.

Když jsem byl naposledy před měsícem v Praze (celoročně jinak žiji na jihu Španělska), měl jsem takový zvláštní pocit: jako by to všichni už vzdali. Jako by zavládla odevzdanost, apatie a poraženectví. Jako by se ztratila víra ve vlastní sny, kterou jsme vyměnili za role poraženeckých obětí, které už nic lepšího v životě nečeká. Jako bychom došli k naprosto mylné iluzi, že naše životy závisí na našich vládách a že jsme opravdu tak malí a bezvýznamní, že sami už nic nezmůžeme – a vlastně ani nechceme. Bylo mně z toho smutno. A tak nyní na všechny apeluji: Zahoďte role obětí, vlastní sebelítost, odřízněte se od negativismu národa. Otevřete oči, nastartujte své pozitivní já, nechte energii vplout zpět do vašeho těla, začněte si věřit – a bojujte za své sny. Příležitosti byly, jsou a budou. Krize je jen v našich hlavách (a masových médiích). Vyberte si cestu prosperity – a hledejte ji, dokud ji nenajdete. Nechte remcaly a negativisty za sebou, protože ti vám v životě nic dobrého nepřinesou. Vykašlete se na oblíbené české "to nejde" a dokažte sami sobě, co vše ve skutečnosti jde (a je toho opravdu hodně, sami budete překvapeni)! Utněte zprávy o korupcích a našem malém Kocourkově a začněte vyhledávat ve svém okolí lidi, kteří místo blábolů a bulváru tráví raději čas něčím užitečným. Pošlete závistivce a skeptiky někam a nenechte je, aby se vám snažili kazit cestu za vaším vlastním úspěchem. A hlavně – začněte věřit sobě a své budoucnosti. Protože vaše budoucnost bude převážně taková, jak o ní smýšlíme právě teď. Jděte si svou cestou, za svými sny, bez dogmat národa, společnosti i rodičů. Nechte dav, ať si nadále směřuje do svého negativistického hnízda – ale nebuďte jako oni, bojujte. Máte na mnohem více, než si myslíte a než vám každý říká. Pamatujte si: Už u principu vás každý bude od všeho odrazovat a vše vám rozmlouvat – protože každého doslova děsí, že by se vám náhodou povedlo něco, co jemu ne. Nenechte se strhávat, nahlodávat a odrazovat. Jsou pouze dva typy lidí: ti, co své sny vzdali, a ti, co za ně stále bojují. Vyberte si tu druhou stranu. Bojujte, nikdy se nevzdávejte, učte se, vzdělávejte se, vystupujte z kruhu svého pohodlí, zkoušejte nové věci, zažívejte, prožívejte, zdokonalujte se, poznávejte – žijte.

Vím, o čem hovořím. Znám moc dobře situace, kdy vše vypadá, že se nic nedaří, nic nejde, vše jde jenom z kopce dolů. Byl jsem tam. Před mnoha lety jsem zažil dobu, kdy jsem byl bez zakázek, bez peněz, do toho mně vykradli byt, mé dluhy narůstaly a po většinu dnů jsem jedl jenom špagety s kečupem. Měl jsem vředy, melancholické stavy a má sebedůvěra pořádně klesla. Ale nikdy jsem se nevzdával! Proč? Protože jsem vždy věděl, že pokud existuje lepší život pro jiné, zákonitě musí existovat i pro mě.

Vždy jsem byl fascinovaný příběhy úspěšných, nikdy jsem jim nezáviděl, ale raději se zajímal o to, jak se ke svému úspěchu dopracovali. A co mě vždy překvapovalo – mnoho úspěšných lidí nejsou výjimečně inteligentní nebo vzdělaní, nejsou nadanější nebo zázračnější. Jsou to lidé z masa a kostí jako vy a jako já, jsou to často vcelku "obyčejní" lidé. Jediné, co mají navíc, je vůle – chuť uspět, zvítězit, jít dopředu, bojovat za sebe, svou lepší budoucnost – bojovat jak vlci! Jsou to lidé, kteří se nebojí riskovat, nesnáší sedět na místě (a stěžovat si), rádi zkoušejí, kam nově mohou posunout své možnosti – ale to vše vy přece můžete také! Není nikdo, kdo by vás nyní držel, a říkal "tohle nemůžeš, tohle nedokážeš, tohle nejde". A pokud ano – tak zkrátka a dobře takového člověka na nějaký čas ze svého života vypusťte a už z principu si dokažte pravý opak!

Katastrofou národa je, že vám nikdy nikdo neřekl "jsi dobrý, máš na to, jsi důležitý, život lze žít s úsměvem a pozitivismem i v krizi (sám jsem toho zde ve Španělsku každodenním svědkem)". Nikdy vám nikdo neřekl, že si máte věřit, být na sebe hrdí, nebát se hledět na sebe s respektem. A tak vám to nyní říkám já. Protože od našich "slavných" médií vždy uslyšíte jenom bulvár, negativismus a zprávy, jejichž úkolem je vás ještě více nas... , nikoliv potěšit, motivovat, inspirovat a dát vám trochu milého a příjemného.

Začněte koukat nově na naše "národní" dogmata. Pokud má soused kozu a vy ne, nic nezmůžete tím, že budete sousedovi přát, aby mu chcípla. Naučte se raději přemýšlet, jak se sousedem inspirovat, motivovat – a dokázat sami sobě, že pokud si soused dokázal vydělat na kozu, znamená to skvělou zprávu – dokážete to i vy! A nikdo neříká, že si nemůžete vydělat postupně i na dvě, nebo celé stádo! A pokud váš soused získal kozu korupcí a podvodem, tak si toho prostě nevšímejte, politujte ho – a hledejte takového, který si na ni vydělal vlastní snahou a prací. Jsou tací lidé – a takovými se obklopujte, namísto závisti! Dávejte takové lidi za příklady svým dětem, učte je, že co člověk chce a vezme si do hlavy, může dokázat nezávisle na tom, kdo je a z jakých poměrů pochází. Vyděl jsem takovouto mentalitu na vlastní oči během své nedávné cestě po Asii a byla tak inspirující, motivující a povznášející, že se nám ani nechtělo zpět!

Najděte si na YouTube sérii Extraordinary people. Jessica Cox pilotuje letadlo – aniž by měla ruce. Liz Murray se vypracovala z bezdomovce až na absolventku Harvardu. Koukněte se na hendikepovaného Jiřího Ježka, jak výtečný je cyklista a golfista – bez jedné nohy! Opravdu to musí být hendikepovaní, kteří nám musí dokazovat, že lze naprosto vše? Opravdu to musí být ti nejvíce nemohoucí, co nám musí ukazovat, jak hodně jsme zpohodlněli, upadli do cyklu nekonečných výmluv – a stali se nešťastnými, protože člověk nečinný nemůže být člověk šťastný? Opravdu si myslíte, že oproti takovým lidem neodkážete něco tak malicherného jako shodit pár kilo, přestat kouřit nebo pokořit trading? Pokud si toto opravdu myslíte, je nejvyšší čas, abyste se nad sebou zamysleli!

Trading přece není let do vesmíru. Není to hloubkový ponor na samotné dno oceánu – a k tomu ještě bez skafandru. Není to profese, která by vyžadovala titul PhDr. Je to jen jedna z mnoha dalších profesí – kterou se lze jako každou profesi naučit studiem, praxí, vůlí a pílí! Je to normální podnikání, je to jen sestavení plánu, provedení exekuce, trocha disciplíny – a nezbláznit se z toho, když občas přijde nějaká ztráta – vždyť kolik z vás musí v rámci vlastního podnikání vynakládat peníze, které skončí jako ztráta – a přesto se na konci roku můžete těšit ze skvělých zisků! Trading má přeci tolik možností a přístupů, že musí existovat nějaký vhodný i pro vás! A pokud jste nedisciplinovaní a nevěříte si? Také jsem takový byl! Ale chodit a mluvit jsme se přeci taky naučili, ne?

A pár drobných neúspěchů přeci není důvod, abychom upadali do poraženectví a negativismu. Co je to neúspěch? Je to jen ukázka cesty, kterou nejít – to je vše! A každá taková cesta nám navíc naznačí i mnoho dalších cest, kudy je možné vydat se příště!

Nehledejte problémy a překážky, hledejte vášeň, vůli a potenciál. Hleďte dopředu, nikoliv dolů. Ano, život je nezřídka nesnadný a není fér – ale to neznamená, že by v něm neustále, každý den, každou chvilku neexistovaly další příležitosti pro vás! Nestůjte na místě, hýbejte se vpřed. Nemarněte čas – to přenechte těm, co si vybrali poraženectví namísto úspěchu! Zkuste začít koukat na svět jiným pohledem než tím, kterým učili na svět hledět soudruzi před pár desetiletími a který na nás předávali naši rodiče. Zapomeňte na konzervatismus, protože to vás jen ukotví na místě a nikam neposune. Vydejte se do neznáma, získejte nové životní zkušenosti – věřte si a nebojte se! Zkrátka a dobře – bojujte jak vlci. Proč? Protože to máme v sobě – protože to není zase až tak dávno, co jsme my lidé bojovali o holé přežití, v drsných a nehostinných podmínkách, bez antibiotik, internetu a sociálních dávek! A víte co? Přežili jsme! Neříká to mnohé o naší vůli bojovat a vítězit?

Takže, hlavu vzhůru, zítra je také den. Den něco dokázat.

Foto (c)iStockphoto.com/MichelleMitha&nbsp

Během nedávného propadu trhů (pozn. Finančníka – původní článek se vztahuje k podzimu roku 2008) byli mezi úspěšnými ti tradeři, kteří velmi pečlivě zvažovali risk svých obchodů, zobchodovávali krátkodobější pohyby trhů, omezili dlouhodobější držení pozic a měnili své pozice s ohledem na rychle se měnící volatilitu. Soustředili se na vydělávání peněz a omezení ztrát. Rychle rozpoznávali, kdy nemají pravdu, a vystoupili z pozice jednou, dvakrát, třikrát před tím než konečně vystihli očekávaný pohyb trhu.

Obchodníci, kteří neuspěli, byli ti tvrdohlaví. Byli přesvědčeni o svém názoru na vývoj trhu a trvali na něm, i když se trh obrátil proti nim. S jistotou, že se trhy musí otočit, čelili velikým ztrátám a oslabení, které vedlo k dalšímu zklamání. Soustředili se víc na svou pravdu, než na vydělávání peněz: váhali, když měli vystoupit a namísto toho čekali, až trhy konečně potvrdí jejich domněnky.

Zajímavé je, že stejné uvažování jsem viděl i u individuálních investorů. Někteří s ohledem na předchozí zkušenosti upravili svá portfolia tak, aby snížili riziko, včetně snížení vkladů u rizikovějších investic. Někteří také přehodnotili svůj náhled na budoucnost finančních trhů a začali pro své investice vyhledávat oblasti, které dokáží z měnících se ekonomických podmínek těžit (firmy vytvářející hotovost a které jsou méně odkázané na půjčky, společnosti, které jsou zaměřeny na běžného zákazníka spíše než na luxus, bezpečné výnosy mezi dluhopisy). Ostatní investoři ztuhli, ponořeni v naději, že „se situace vrátí zpátky“. Připomínali mi investory, kteří ochromeni ztrátou 50% svých fondů trvali na tom, že dno je již na dosah. Bohužel, mnoho z těchto trhů pokleslo ještě o více než 75% než jsme mohli vidět dlouhodobější dno – a mnoho z těchto společností pokles vůbec nepřežilo.

Toto je jeden z paradoxů tradingu a investování: musíte se rozhodnout, kdy riskovat své peníze, a musíte u svých rozhodnutí vytrvat, abyste dokázali zvítězit. Současně se ale nemůžete s těmito názory oženit; musíte umět rychle přehodnotit nebo dokonce opustil svůj pohled na věc tak, abyste omezili ztráty. Můžeme obchodovat a investovat, protože to potřebuje naše ego, nebo můžeme obchodovat a investovat, abychom vydělali peníze: v dlouhodobém horizontu nelze ale dělat obojí současně. Formulovat své názory a jednat podle nich vyžaduje velkou sebedůvěru, ale ještě větší sebevědomí je třeba k tomu, abychom z nich dokázali ustoupit v případě, že se nepotvrdí.

Jeden ze čtenářů se mě zeptal:
„Jak se mohu vyvarovat nevyhnutelným změnám nálad, když několik obchodů dopadne špatně? Pár dní v březnu jsem žil ve strachu a bál jsem se naskočit zpátky do sedla. Musel jsem se přemlouvat, abych začal znovu obchodovat. Byl to jediný způsob, jak to překonat.“

Mou odpovědí je, že vždy budou situace, kdy „několik obchodů dopadne špatně“. Pokud dosáhnete v průměru 55% vítězných obchodů, budete mít dvě po sobě jdoucí ztráty zhruba ve 20% případů. U aktivního tradera to znamená, že „několik obchodů nedopadne dobře“ každý týden, ne-li denně.

Změny nálady, když se obchody nedaří nejsou nevyhnutelné. Profesionální trader počítá se svými chybami a podle toho řídí své obchody. Tento trader ví, že může obchodovat dobře a stejně se několik obchodů nepovede. Ruku v ruce s rizikem a nejistotou, úspěšný trader omezuje ztráty tím, že kontroluje velikost svých pozic a stanovuje limity ztrát (na obchod, za den).

Dobrý obchod, který dopadl špatně, často poskytuje traderovi cenné informace – pokud je trader ochoten tento vzkaz přijmout. Dnes jsem pracovat s traderem, který odpoledne zkusil nakoupit jeden trh a byl téměř okamžitě zastaven. Chvíli poté si všiml oslabování 10 letých dluhopisů a svoji pozici otočil. Na konci dne jeho zisk tvořila hezká šesti místná cifra. „Špatný obchod“ mu nabídl příležitost, ne hrozbu.

Pokud zažíváte výkyvy nálad během ztrátových obchodů, je to nejspíše proto, že se hodnotíte podle toho, zda máte pravdu – ne z hlediska toho, zda obchodujete dobře. Není to ztrátový obchod, ze kterého se cítíte špatně; je to očekávání perfekcionisty, který musí mít vždy pravdu. Pokud přijmete nejistotu a zůstanete otevření lekcím, které vám poskytuje, může se pocit ohrožení při ztrátách změnit na příležitost přehodnotit své předpoklady o pohybu trhu.

Autorem textu je Dr. Brett Steenbarger, který jej publikoval na svém blogu http://traderfeed.blogspot.com. Text se souhlasem autora přeložila pro Finančník.cz Blanka Davídková.
Pokud vás myšlenky Dr. Bretta Steenbargera zaujaly, určitě nepřehlédněte jeho knihu Trading Coach, která vyšla v českém překladu. Jde o vynikající soubor 101 rad a postupů, jak vyřešit své psychologické problémy v tradingu, a které vám tak mohou pomoci stát se podstatně lepším traderem.

Domnívám se, že připomínky traderů a jejich návrhy v emailech, které dostávám, nabízejí velmi užitečné myšlenky o tom, jak zvládnout tlak během obchodování. Nicméně v tomto příspěvku přidám dva návrhy ze své dílny.

* Autohypnóza – Tento způsob staví na myšlenkách z mé první knihy o obchodování: Psychologie obchodování (pozn.: zatím nevyšla v českém jazyce). Když trader reaguje na obchodní situaci úzkostně, požádám ho, aby zavřel oči, dýchal zvolna a hluboce, zaměřil svou pozornost na hudbu a podržel své ruce asi metr od sebe tak, aby dlaně směřovali k sobě. Hudba Philipa Glasse má výrazně opakující se rytmus a slouží jako pomůcka pro koncentraci. Po delší chvíli pomalého hlubokého dýchání a koncentrace na hudbu, požádám tradera, aby si představil, že mezi jeho dlaněmi je magnet, který ruce pomalu a soustavně přitahuje k sobě. Jak se ruce přibližují, vsugeruji mu, že se cítí stále odpočatější, uvolněnější a sebejistější. Cvičení dospěje k závěru v momentu, kdy se dlaně navzájem dotknou. Doba cvičení je minimálně 15 minut.

Cvičení se postupně stává autohypnózou, kdy tradeři sami sobě poskytují sugesce v době, kdy se ruce přibližují. Například si mohou sugedovat (vnitřním hlasem nebo pomocí namluvené audio nahrávky) jak se cítí více a více smíření s nedávnými ztrátami a budují si tak schopnost nechat ztráty za sebou. Klíčem je nastolení vysoce koncentrovaného a uvolněného stavu mysli předcházejícího autosugesci a je nutné provádět toto cvičení poctivě a pravidelně každý den. Po určité době budou tradeři snadněji navozovat koncentraci, uvolnění a uplatňovat své vlastní sugesce. Popřípadě se mohou vždy dostat do uvolněného stavu (a aktivovat své sugesce) pouhým hlubokým dýcháním a spojením dlaní. To umožňuje využívat tuto techniku v reálných obchodních situacích, kdy je čas pouze na pár hlubokých nadechnutí a jednoduché gesto. Základem pro zvládnutí této techniky je ovšem neustálé opakování.

* Přeprogramování úzkosti pomocí biologické zpětné vazby – Pravidelní čtenáři vědí, že považuji biofeedback za nejlepší cvičení pro tradery, s velkou šíří uplatnění pro mnoho různých emocionálních situací, které ovlivňují výkon a rozhodování. Nedávno jsem využil systému sledování kolísavosti tepu pomocí programu Freeze-Framer, který nabízí přehledné grafické rozhraní pomáhající uživatelům sledovat svůj pokrok a vizuálně stanovit, jestli jsou plně koncetrovaní. Při tréninku biofeedbacku nejdříve učím tradery, jak vstoupit do stavu naprosté koncentrace, podobně jak jsem popsal výše, pomocí regulace svého dýchání a udržením pevného soustředění své mysli. Toto, samo o sobě, je velmi užitečná dovednost, která slouží jako preventivní opatření pro zvládnutí stresu při obchodování.

Jakmile si trader tuto techniku osvojí, přidám ke cvičení druhou složku: Trader si musí živě vizualizovat situaci vyvolávající mírnou úzkost, zatímco je připojen na biofeedback a uržuje se stav relaxace. Jakmile je trader opakovaně schopen této představy, a přesto zůstává klidný na záznamu biofeedbacku, přesuneme se na vyšší úroveň. Často velmi pomáhá používat variace stejného scénáře během oddělených terapeutických sezení. Následně se přesuneme k situacím vyvolávajícím největší úzkost, opakujeme je stále dokola s různými obměnami, dokud není trader schopen zachovat klid i v těch nejhorších okamžicích. Přidaná hodnota této metody je, že učí tradery rozpoznat momenty, kdy potřebují dostat svou mysl a tělo pod kontrolu. Toto uvědomění může být pak přeneseno do reálných situací, kdy vše, co trader musí udělat, je koncentrovat svoji pozornost a ovládnout své dýchání ve stresových okamžicích. Možnou obměnou práce s biofeedbackem, která je také velmi užitečná, je procvičování konstruktivního samomluvy během relaxovaného stavu.

Všimněte si, že obě tyto metody obsahují změnu fyzického, vědomého a emocionálního stavu, jako způsob vyrovnání se s úzkostí. Pokud dokážeme ovládnout naše stavy, můžeme se sami uvádět do „režimu“ myšlení a cítění, který úzkost nepřipouští. Podle mých zkušeností si tradeři dokáží osvojit tuto dovednost samostatně, pouze s minimální pomocí kouče. Vytrvalým cvičením se lze dopracovat ke stupni dokonalosti, která se přesouvá i do jiných oblastí života. Jsem naprosto přesvědčen, že díky tomu co jsem se naučil v obchodování, jsem schopen mnohem lépe vyrovnávat s různými stresovými situacemi i v životě.

Jednou možností je naučit se stres a úzkost zvládnout. Druhou možností je předejít tomu, aby vůbec nastala.

Možná přemýšlíte o tom, jak je možné předejít úzkosti během obchodování? Konec konců přeci nedokážeme řídit chování trhů!

Je pravdou, že nemůžeme řídit trhy, ale oproti tomu můžeme „vždy“ omezit risk, který podstupujeme v každém daném obchodě (nebo týdnu nebo měsíci). Maximální částku, kterou jsme ochotni ztratit, lze kontrolovat třemi způsoby:

1) Určením počtu kontraktů, které hodláme obchodovat.
2) Určením stop-lossu, na kterém ukončíme ztrátový obchod.
3) Rozhodnutím, jakou část peněz jsme ochotni ztratit v daném časovém období před tím, než dále snížíme riskovaný kapitál na jeden obchod.

První dvě možnosti určují náš riskovaný kapitál v jednom obchodě, tj. kolik jsme ochotni ztratit ve snaze o určitý zisk. Třetí možnost je součástí řízení velikosti našeho kapitálu tj. jaké snížení kapitálu jsme ochotni připustit před tím, než se stáhneme, přehodnotíme a limitujeme stupeň rizika v budoucnu.

Z psychologického hlediska je klíčové stanovení pravidel tak, aby nás „nakopla“ před tím, než nás ovládne úzkost. Vzpomeňte si, že úzkost je reakce na vnímanou hrozbu. Naše emoce chtějí, aby ztráty a snížení kapitálu byly normální a neohrožující. Mohou být zklamáním, ale nemusí nutně vyvolat pocit ohrožení naší emocionální a finanční pohody. Správně definovaná pravidla řízení rizika jsou preventivním nástrojem proti nástupu úzkosti a traumatu.

Podívejte se na to z tohoto pohledu: každý trader má limit pro velikost obchodů a svých portfolií. Z trhu nakonec vždy vystoupíme buď kvůli limitům danými našimi pravidly nebo díky limitu naší emocionální bolesti. Řízení rizika je ten nejlepší způsob, jak strachu a bolesti předcházet.

Autorem textu je Dr. Brett Steenbarger, který jej publikoval na svém blogu http://traderfeed.blogspot.com. Text se souhlasem autora přeložila pro Finančník.cz Blanka Davídková.
Pokud vás myšlenky Dr. Bretta Steenbargera zaujaly, určitě nepřehlédněte jeho knihu Trading Coach, která vyšla v českém překladu. Jde o vynikající soubor 101 rad a postupů, jak vyřešit své psychologické problémy v tradingu, a které vám tak mohou pomoci stát se podstatně lepším traderem.

Stejný trader, stejný obchodní systém – pouze výše rizika ovlivnila jeho emoce, jeho rozhodování a jeho výkon.

Některé výzkumy naznačují, že riziko a zisk jsou zpracovávány každý v jiné části mozku. Navíc se zdá, že aktivace mozku je v případě zisku rychlejší, než pokud čelíme riziku. Jiné výzkumy ukazují, že individuální rozdíly v mozkové aktivitě úzce souvisí s naší snášenlivostí rizika a případnou averzí k riziku. Tyto výzkumy také zjišťují, že naše mozková „centra odměny“ se stávají více či méně aktivní v závislosti na tom, jak mnoho peněz můžeme získat či ztratit. V podstatě se tyto „centra odměny“ nacházejí v té stejné části mozku, která se aktivuje, když lidé berou kokain, jí čokoládu nebo se dívají na hezkou tvář.

Zdá se, že vzrušení z rizika a vyhlídka na zisk začne ovládat centra odměny v mozku, zvláště systém distribuce dopaminu. Výsledky výzkumu zdůrazňují, že hazard ovlivňuje části mozku související s „plánováním a formováním strategií“. Není tedy divu, že má mnoho traderů obavy ze „ztráty disciplíny“.

Od tradera, který mi napsal, se tedy můžeme naučit jednu velmi důležitou lekci: Pokud jsme schopni kontrolovat naši snášenlivost zisku a ztrát, dokážeme kontrolovat, jak moc bude náš mozek ovládán. Vystavením se 100% risku se změní naše obchodování na hazard; omezením rizika opět snížíme nadměrnou aktivitu našeho dopaminového systému.

Existuje další podstatný důsledek: pokud nedokážeme řídit naše riziko – den po dni, týden po týdnu – můžeme si způsobit trvalé změny v mozku. Jak uvádí jeden z vědců: „U lidí, u kterých se vyvinou problémy se závislostí na hazardu, se zdá, že tyto části mozku již nefungují tak dobře jako dříve.“ Změnou systému distribuce dopaminu v mozku se i normální člověk může změnit v hráče závislého na hazardu. Toto je příklad „neuroplasticity“: schopnosti mozku změnit svou strukturu a funkčnost v závislosti na životních zkušenostech.

Pokud vytvoříme správné životní zkušenosti, můžeme doslova modelovat náš mozek pro úspěch. Pokud vygenerujeme špatné zkušenosti, můžeme si sami poškodit schopnost správného rozhodování. Rozdíl mezi správným a špatným u traderů často mizí s rostoucí výší jejich riskovaného kapitálu.

Emoce a trading

Protože trading znamená riskování ve velmi nejistém prostředí, nutně se budou vedle našeho intelektu projevovat také naše emoce. Jaké emoce trading vyvolává a jaký mají vliv na výkon a rozhodování tradera?

Do rodiny emocí spojených s úzkostí patří nervozita, tíseň, stress, strach a obavy. Všechny jsou odezvou na vnímané ohrožení. Jsou částí strategie „bojuj nebo uteč“, která nám umožňuje vypořádat se s nebezpečnými situacemi.

Žádný trader neprožívá úzkost stejným způsobem. Pro některé je to primárně kognitivní jev, během kterého se zrychluje myšlení a objevují se starosti. U jiných je kognitivní složka spojena s fyzickými projevy: zrychlující se tep, napětí ve svalech a zrychlené mělké dýchání. Občas jsou projevy úzkosti nejdříve fyzické, aniž by si jich byl sám trader vědom. Toto se stává často, pokud je svalové napětí hlavním způsobem, jak se úzkost projevuje.

Protože úzkost reprezentuje vzorec chování „bojuj nebo uteč“, který je pevně zakódovaný, nutí nás k akci. Průtok krve se zintenzivní v oblasti mozku zodpovědné za motoriku, a obejde čelní mozkovou kůru zodpovědnou za naše plánování, úsudek a racionální rozhodování. Z tohoto důvodu můžeme ve stavu úzkosti činit rozhodnutí, která nejsou shodná s těmi, která bychom činili v klidném stavu a s rozmyslem.

Všimněte si, že úzkosti je reakcí na vnímanou hrozbu. Tyto hrozby mohou být reálné, ale jsou i takové, které si vytváříme sami díky negativnímu myšlení. Pokud například dva tradeři se stejnou velikostí účtu absolvují ztrátový měsíc, jeden to vnímá jako běžnou sérii ztrát a zažívá pouze menší obavy či napětí, zatímco druhý pochybuje o svých obchodních schopnostech a reaguje s nezanedbatelnou úzkostí. To, co vyvolává naši reakci „bojuj nebo uteč“, není až tak realita samotná, ale spíše způsob, jak realitu vnímáme a zpracováváme sami v sobě.

Z tohoto důvodu dva prvotní úkoly pro tradery, kteří bojují s úzkostí, je uvědomit si její projevy a určit, zda hrozby jsou primárně reálné nebo způsobené jejich vnímáním. Uvědomění si našich individuálních projevů úzkosti je zásadní pro to, abychom dokázali přerušit reakci „bojuj nebo uteč“ a dokázali se vrátit co nejdříve k vědomému stavu, ve kterém dokážeme používat naše racionální rozhodovací schopnosti.

Většina z nás má své jedinečné projevy, které prozradí náš strach nebo nervozitu. Mezi běžné projevy patří: napětí v určitých svalových skupinách, typická sekvence negativních myšlenek, svíravý pocit v žaludku, třes, nával utrápeného myšlení… Naším primárním cílem je zkrátka uvědomit si, co cítíme a jak prožíváme naše emoce. Nemůžeme něco změnit, pokud si toho nejsme vědomi.

Dobrým cvičením je pravidelné zaznamenávání si našich myšlenek, emocí a fyzických pocitů v průběhu obchodní seance a přiřazování jejich projevů k aktuálnímu chování trhů, našim obchodním rozhodnutím a výsledkům. Po určité době zaznamenáte zřetelné vzorce: určité konstelace myšlenek, pocitů a tělesných počitků, které se opakují během náročných obchodních situací. Jakmile zaznamenáte své vlastní vzorce spojené s úzkostí a skutečně uvidíte, jak zasahují do vašeho rozhodování, dokážete mnohem efektivněji tyto vzorce narušit a pozměnit.

Nerad přeháním, ale podle mého názoru, je toto jedno z nejdůležitějších témat, které jsem kdy zveřejnil na svém blogu. Ti, kteří se seznámili se zmíněnými výzkumy a vezmou v potaz sdělení o souvislosti mezi fungováním mozku a míře podstupovaného rizika, mohou doslova a do písmene zachránit svoji obchodní kariéru a podstatně zvýšit své šance na úspěch. Nelze uspět, pokud nemáte kontrolu, a nedosáhnete kontroly, pokud „oblast odměny“ ve vašem mozku je ovládána ztrátami a ziskem, o který usilujete.

Autorem textu je Dr. Brett Steenbarger, který jej publikoval na svém blogu http://traderfeed.blogspot.com. Text se souhlasem autora přeložila pro Finančník.cz Blanka Davídková.
Pokud vás myšlenky Dr. Bretta Steenbargera zaujaly, určitě nepřehlédněte jeho knihu Trading Coach, která vyšla v českém překladu. Jde o vynikající soubor 101 rad a postupů, jak vyřešit své psychologické problémy v tradingu, a které vám tak mohou pomoci stát se podstatně lepším traderem.

Pozn.: Dr. Steenbarger publikoval texty na svém blogu TraderFeed jako krátké, spíše nesouvislé poznámky. Proto i následující text má podobnou strukturu a jednotlivé odstavce by měly sloužit především k dalšímu zamyšlení a inspiraci a nejsou pojaty coby „kniha“. Podrobné návody jak na psychologii obchodování naleznete např. v knize Trading Coach.

Několik výsledků pozorování z oblasti psychologie obchodování

* Díky práci se začínajícími tradery mohu říci, že 90 % z nich nedokáže vytrvat v systematickém vedení solidního obchodního deníku. Ve skupině, která si obchodní deník vede, se více jak 90 % záznamů týká jich samých a dosažených zisků a ztrát. Téměř nikdy nevídám obchodní deník, jehož záznamy se týkají popisu trhů samotných.

* Značná část obchodníků, kteří mají problémy, obchoduje podle plánů a patternů, které kdysi fungovaly, ale dnes jsou již nefunkční. Postrádají schopnost měnit se spolu s měnícími se trhy.

* Často slýcháváme, že tradeři selhávají, protože se nedrží svých plánů. Moje zkušenost je jiná. Tradeři vyvíjejí plány a patterny, které jednoduše nefungují; jsou založeny na náhodnosti. Když patterny nefungují, tradeři začínají být frustrovaní a opouští své plány. Takže to vypadá, že neúspěch v obchodování způsobuje nedostatek disciplíny. Ale pouhé vytvoření obchodního plánu zárukou úspěchu není; k tomu je potřeba ještě důkladnost a systematičnost. Dodržování plánu založeného na nahodilosti není žádná ctnost.

* Ve své knize jsem zmínil důležitý zákon lidského konání: v každém důležitém oboru lidské činnosti – od olympijských atletů po Broadway – tráví lidé více času tréninkem než vlastním vystoupením. Tak se získává dokonalost. Poměr času stráveného „tréninkem“ (času stráveného v trzích mimo vlastní obchodování) a času věnovaného obchodování je cenným ukazatelem budoucího úspěchu tradera.

* Mezi často zmiňovanými faktory úspěchu v obchodování je značně nadhodnocována „vášeň pro trading“. Úspěšní obchodníci mají vášeň pro trhy, která je velmi odlišná od vášně pro trading. Celkem vzato, vášeň pro trading spolu s absencí vášně pro trhy je čistou definicí závislosti.

* Někteří obchodníci mají ve zvyku vyhledávat vrcholy u rostoucích trhů a dna u klesajících trhů. V protitrendových vstupech lze rozhodně najít mnoho užitečného, ale ne ve chvíli, kdy potřeba mít pravdu převyšuje potřebu vydělávat peníze.

* Jeden trader, se kterým jsem nedávno mluvil, mi řekl, že se chystá obchodovat agresivněji zvyšováním frekvence svých vstupů. Agresivnější obchodování neznamená, že obchodujeme častěji a určitě to také není obezřetné chování. Obchodovat agresivněji znamená, že dané obchodní myšlence přidělíme vyšší riskovaný kapitál.

* Mnoho traderů selže, protože jsou zaměření na to, co by trh „měl dělat“, spíš než na to, co opravdu „dělá“. Akciový trh řídí, ne následuje, ekonomické fundamenty. Některé z nejlepších investičních příležitostí se objeví, když trhy zohledňují poslední zprávy, pozitivní nebo negativní.

* Úspěch v tradingu vyžaduje také osobní investici. Příliš mnoho obchodníků končí své úsilí spolu s uzavřením svých pozic na konci dne.

Další rady a postřehy Dr. Bretta pro tradery

* Pokud nevnímáte trh správně, odstupte a přehodnoťte svůj pohled. Pokud děláte špatná obchodní rozhodnutí, odstupte a přehodnoťte sami sebe. Schopnost pružně splynout s trhy a opět se od nich odpoutat je důležitou součástí vaší obchodní dlouhověkosti.

* Pokud jste frustrovaní, zjistěte, které z vašich potřeb zůstávají nenaplněny, a pokuste se nacházet situace, které tyto potřeby uspokojí. Trh nemůže vždy naplňovat vaše potřeby. Ujistěte se, že žijete i běžný život. Je velmi drahé snažit se uspokojovat nenaplněné potřeby v trzích.

* To, že znáte své chybné vzorce jednání, vám samo o sobě nezabrání, abyste je nezopakovali. Ale pokud je znát nebudete, upadnete do starých pastí téměř stoprocentně.

* Jaké procento vašich obchodů je doprovázeno velmi silným přesvědčením, že všechno souhlasí, ladí, dává smysl a vy vidíte trhy správně? Proč obchodujete, když toto přesvědčení postrádáte?

* Jak konkrétně se vaše obchodování zlepšilo za poslední rok? Skutečný vývoj pochází z posilování vašich silných stránek, nejen z redukování chyb.

* Jaký hmatatelný důkaz máte o tom, že se zlepšují výsledky vašeho obchodování? Pokud nejste důslední při dodržování změn, pak se tyto změny nikdy nestaly součástí vás samých. Jednou něco změnit není tak těžké, ale vytrvat ve změnách je cesta k úspěchu.

* Pokud chcete jednat jinak, myslete jinak. Pokud chcete myslet jinak, vnímejte jinak. Pokud chcete vnímat jinak, změňte fyzický a emocionální stav, ve kterém se nacházíte. Všechny změny začínají u osobního „přehození výhybky“. Zůstaňte na stejné koleji a doberete se stejných životních výsledků.

* Životní cíle začínají u cílů tohoto dne. Životní úspěchy začínají u úspěchů tohoto dne.

* Existují období, jakkoliv jsou prchavá, ve kterých jste blízko svému svatému grálu. Soustřeďte se na ně a zjistěte, jak jste k nim dospěli: určitě se zde vyskytuje nějaký pozitivní vzorec chování, který stojí za to vystopovat.

* Když budete na kolenou, bude kolem vás mnoho lidí. Skutečný přítel ale bude sdílet i vaše sny a úspěchy. Ti, kteří jsou s vámi, když se vám nedaří, ale neunesou vaše úspěchy, nejsou vaši přátelé. Nikdy.

* Změna je souboj se setrvačností: raketoplán potřebuje tah motorů, aby překonal sílu gravitace. Bez tahu a paliva v nádrži se i my nevyhnutelně vrátíme zpátky na zem.

* Pokud máte v životě nějaký idol, hledejte i ten, který máte tam někde uvnitř sebe. Ten jediný vám přinese úspěch a naplnění.

* Vyhledejte své největší obchody a své nejaktivnější obchodní dny – vše za poslední tři měsíce – a zhodnoťte pouze jejich zisk nebo ztrátu. To vám napoví hodně o tom, jak přistupujete k řízení risku (RRR).

* Vyhledejte svých deset nejziskovějších a deset nejztrátovějších obchodů během posledních tří měsíců a porovnejte jejich výsledky. To vám hodně napoví o vaší obchodní disciplíně.

* Pokud jste více nešťastní, když ztrácíte, než šťastní, když vítězíte, 50% úspěšnost vám bude připadat jako ztráta času, i když budete vydělávat.

* Pokud budete neustále vyhledávat další obchod, budete nakonec obchodovat příliš.

* Věříte-li své schopnosti vydělávat peníze, nebudete se bát, že zmeškáte některé pohyby trhu.

* Pokud konzistentně obchodujete jen s trendem, nebo naopak pouze proti trendu, nebudete konsistentně vydělávat peníze.

* Rozpitvejte své nejlepší obchody a zjistíte, jakým jste traderem.

* Nemůžete pořád vydělávat, ale měli byste vždy očekávat, že budete dobře obchodovat.

* Nemůžete kontrolovat trhy, ale vždy můžete kontrolovat, kdy a kolik sázíte.

* Pokud by atlet strávil tolik času tréninkem, jako vy strávíte u svého obchodování, uživil by se jako profesionál?

* Nejlepší tradeři na sobě pracují zejména po vlně vítězných obchodů.

* Jistota při ztrátách, pokora při vítězstvích: to je recept na dlouhodobý úspěch v trzích.

Autorem textu je Dr. Brett Steenbarger, který jej publikoval na svém blogu http://traderfeed.blogspot.com. Text se souhlasem autora přeložila pro Finančník.cz Blanka Davídková.
Pokud vás myšlenky Dr. Bretta Steenbargera zaujaly, určitě nepřehlédněte jeho knihu Trading Coach, která vyšla v českém překladu. Jde o vynikající soubor 101 rad a postupů, jak vyřešit své psychologické problémy v tradingu, a které vám tak mohou pomoci stát se podstatně lepším traderem.

Stres během tradingu bychom mohli zjednodušeně definovat jako stav, během kterého dochází k biologickým procesům v těle, které způsobují pocity vysílení, vyčerpání, úzkosti, ale také které výrazně utlumují smysly a snižují schopnost racionálního a bystrého vnímání. Zvýšený stres bude často doprovázen i určitými fyzickými příznaky – staženými svaly, napjetím v těle, nervózním poklepáváním nohou, výrazně zrychleným dechem, nadměrným kouřením cigaret atd.

Jak vidíte, stres během tradingu se neliší od stresu v běžném životě. Stres je stav, který natolik vyčerpává náš organismus, že dochází k okamžitému oslabení, a nemoc je tak doslova za rohem. Je to ale také stav, během kterého tělo natolik intenzivně signalizuje o pomoc, že množství různých chemických procesů v našem mozku rázem přináší stav vysoce emocionální, přecitlivělý, s pocity snadné podrážděnosti a značnou nervozitou. Tj. stav, ve kterém je prakticky nemožné objektivně myslet (jakékoliv snahy o objektivní myšlení jsou výrazně zakaleny emocionálním vyčerpáním) a rozhodovat. Hledět na grafy při vysoké hladině stresu je totéž, jako byste se na ně pokoušeli hledět skrze nějakou kouřovou clonu – celý obraz rázem působí chaoticky a nečitelně a tělo emocionálně reaguje na každičký pohyb úsečky. Není třeba podotýkat, že toto je přesně stav, ve kterém se prakticky nedá obchodovat (protože bez objektivity se stává trading jenom pouhým gamblingem). Přitom je to bohužel zároveň i stav, který se týká mnoha obchodníků.

Stres je zvláštní věc. Je tak absolutní, nedílnou součástí dnešní uspěchané doby a na výkon zaměřené společnosti, že jej bereme jako samozřejmost. Nepozastavujeme se nad ním, nepřemýšlíme nad ním. Prostě stres prožívám, zažíváme, absorbujeme – a dříve či později nám nebude nic jiného, než přijmout jeho neblahé následky. Řekl bych, že je stres novodobou chorobou, mnohem závažnější než například sezónní chřipky, na které jsme si také již zvykli, ale i závažnější než řada skutečně vážných nemocí.

Je těžké říci, jak se jednoznačně a jednomyslně vyhnout stresu v dnešní velmi komplikované společnosti, to však neznamená, že bychom se neměli naučit na stres soustředit, rozpoznat jej a okamžitě adekvátně reagovat – tak, aby došlo k jeho minimalizaci.

Pojďme si tedy nyní říci, co vše může udělat trader proto, aby jeho stres byl co nejmenší – nezapomínejte, že stres je prakticky totéž, jako užít určitou dávku drogy – výsledkem bude zatemněná mysl, ve které není možné svobodně a objektivně myslet a rozhodovat.

6 tipů k boji proti stresu v tradingu (i v životě)

1. Podkapitalizace.

Pokud pracujeme s příliš malým účtem, nebo naopak s příliš vysokými stop-lossy, nutně to povede ke stresu. Ne nadarmo zde neustále píšeme, že řádná kapitalizace je kriticky důležitá – nejenom z technického pohledu řízení rizika, ale především z pohledu psychologie obchodování.

Pokud během tradingu začínáte pociťovat příliš vysokou hladinu stresu (napětí v těle a ve svalech, nepříjemné pocity od žaludku, přecitlivělost, podrážděnost, celkovou nepohodu) tak to znamená jednu ze dvou věcí: buďto si nejste jisti tím, co děláte, nebo riskujete více, než co jste schopni unést. Tečka.

U nováčků je to o to horší, že navíc často bývá důvodem stresu kombinace obojího. Nedostatečná příprava a silná podkapitalizace s iluzorní vidinou rychlého a snadného výdělku (vedoucí díky neúspěchu k neurotickým reakcím v mozku, které celkový stres ještě zvyšují).

V prvé řadě musíte už od začátku riskovat co nejméně – tak málo, abyste si mohli riskovanou částku dovolit ztratit. Nejde jenom o to, aby procentuální vyjádření bylo 1-3 % účtu na obchod, ale také o to, aby částka v případě zasaženého stop-lossu skutečně nezpůsobovala přílišné zvýšení úrovně stresu. Pokud je pro vás e-mini Russell 2000 se stop-lossem například 150 USD příliš stresový, musíte přejít na e-mini Dow Jones nebo e-mini NQ nebo podobný trh, kde můžete zkusit své obchody s polovičním stop-lossem. Není důležité, zda v takovém trhu i méně vyděláte – pokud budete mít abnormální úroveň stresu, stejně nevyděláte nic.

V druhé řadě musíte velmi přesně vědět, co děláte. Tj. backtest, obchodní plán, check-list, dostatečný paper-trading. Mně osobně zvedá úroveň hladiny stresu už jenom představa, že bych jedno z toho neměl.

2. Dechová cvičení.

Dechová cvičení jsou velmi dobrým způsobem, jak lépe zklidnit celkovou frekvenci těla, a tudíž i zmírnit stres. Občas stačí prostě jen začít pomalu dýchat, soustředit se na pravidelnost dechu, na vzduch, jak proudí dovnitř a ven. Není ani tak důležité, jak budou dechová cvičení složitá nebo jednoduchá (stačí ta úplně nejjednodušší). Daleko důležitější je, KDY začneme dechové cvičení aplikovat. Mělo by to být v okamžiku, jak ucítíme byť jediný náznak zvyšující se úrovně stresu. Proto je tak důležité naučit se pozorovat své vlastní emoce během tradingu – případné problémy musíme likvidovat už v samotném zárodku. Naučte se v klidu dýchat a zklidnit celkový tep těla co nejrychleji – hned, jak by se mohlo zdát, že je něco v nepořádku. Dechová cvičení používají i profesionální obchodníci a mají je jako součást svého obchodního plánu pro případy, že se stane cokoliv, co by je mohlo rozhodit (a tudíž zvýšit hladinu stresu).

3. Zklidňující čaje.

Nejsem příliš typ dající na „rady babky kořenářky“, ale účinek zklidňujících čajů mohu potvrdit. Pokud jeden takový vypijete před tradingem, docela možná budete v daleko větší pohodě. Minimálně to stojí za pokus – cokoliv vám zvedne pohodu a sníží stres před tradingem, stojí za to. Důležité je vypít ještě před samotnou obchodní seancí, ať se látky zklidňující mysl a tělo stačí vstřebat. Zkuste klidně více druhů čajů.

4. Nebojte se vykřičet do polštáře.

Nahromaděný stres je tu a tam třeba vypustit. Tragédií dnešní společnosti je předsudek, že jakýkoliv projev emocí se považuje za nežádoucí slabost. Přitom přirozené filtrování emocí je jeden ze skvělých způsobů, jak nahromaděný stres dostávat z těla ven, aniž bychom mu dovolili udělat větší neplechu, než je zdrávo.

Vykřičet se do polštáře je nejenom zdravé a účinné, ale především vás to zbaví části stresu a dá příjemný, uvolňující pocit. Nebojte se do polštáře křičet, řvát i mlátit. Pokud vám to připadá divné, je to jenom předsudky, neznalostí a ignorancí společnosti. Uvidíte, že to pomáhá a příjemně uvolňuje stres. Což je pořád lepší, než jej hromadit v sobě až do podoby smrtelných nemocí a nežádoucích ztrát v tradingu.

5. Meditace.

Meditace jsou nejlepší a nejefektivnější prevencí stresu. Na toto téma existují tisíce studií a prakticky všechny dokazují totéž. Jenom si vybavte obraz buddhistického mnicha: připadá vám jako stresovaný člověk? Meditace uvolňuje stres zcela přirozeně, spontánně a do hloubky. Dokonce vytváří uvnitř mozku speciální mapu, která později umožňuje mnohem rychlejší a přirozenější vyrovnání s jakýmkoliv stresem. Bohužel západní společnost opět trpí silnými předsudky vůči podobným metodám. Ke škodě všech.

6. Vědět, kdy přestat.

A konečně – občas nezbude proti stresu bojovat jinak, než že zkrátka a dobře musíme přestat. Vědět, kdy přestat, by mělo být opět součástí vašeho obchodního plánu. Pokud nedokážete stres mírnit nebo filtrovat, jakékoliv další jednání povede většinou k dalším a dalším škodám. Je tedy třeba přesně vědět, kdy nekompromisně přestat, vypnout počítač a jít se věnovat něčemu jinému.

Tolik tedy k tématu stresu.

A zcela závěrem - co z toho provozuji já? Především meditace, a to 2x denně 20-30 minut, vždy ráno a večer. Naprosto každý den, i na místech jako je letiště apod. Neznám lepší a efektivnější způsob uvolňování stresu (řada stresu je skrytého a ani si neuvědomujeme, že se ve skutečnosti jedná o stres). Dále rád používám dechová cvičení. A samozřejmě mám vždy obchodní plán a nikdy nejsem podkapitalizovaný.

Představme si, že by k nám přišel nějaký známý člověk, nebo třeba i Bůh, pokud chcete, a řekl: "na začátku každého týdne ti dám 1000 Kč, ale na konci stejného týdne ti 500 Kč zase seberu".

I hloupý jedinec si rychle spočítá, že taková nabídka by byla více než přívětivá - na konci každého týdne by nám 500 Kč zbylo, takže bychom dostávali pravidelně peníze zadarmo.

Mám ale vážné obavy, že je v lidské povaze zakódováno něco, co by zákonitě ve většině z nás vzbudilo dříve či později otázku: "nebyla by cesta, abych nemusel na konci týdne odevzdat oněch 500 Kč, a tak by mně každý týden zbyla celá tisícikoruna?"

Někteří by pak takovéto myšlenky raději zaháněli, a snažili být vděční za to, co dostávají, jiní by zaručeně začali přemýšlet, jak se při nedělním odevzdávání 500 Kč co nejvíce "zatloukat", a vyhnout se tak této nepříjemné povinnosti. Jsem si ale velmi jistý, že "ďáblík" by se dříve či později ozval v každém z nás.

Tato analogie, možná trochu filosofická, možná trochu úsměvná, je ale bohužel i přesnou studií toho, jak se jako lidé v drtivé většině chováme v trzích, a svou chamtivost tak necháváme dojít až do krajností, díky kterým nemáme nakonec nic.

Určitou "tragédií" trhů je fakt, že můžeme vidět data zpětně. Ano, bez této úžasné možnosti bychom nemohli stavět obchodní systémy, hledat statistické výhody, ani backtestovat naše myšlenky. V tomto ohledu je nám historie požehnáním a možná i tím hlavním důvodem, proč jsme vůbec ochotni se do tradingu pustit. Tragická rovina však je ta, že při každém pohledu okamžitě vidíme ohromné množství pohybů, které bychom "mohli mít". Necháváme v sobě tak vzbuzovat iluze, že můžeme mít všechno - až nakonec nemáme nic.

Pojďme se o této skutečnosti pobavit trochu konkrétněji:

Každý obchodník, který v počátku dostal, získal nebo si vybudoval svůj vlastní obchodní systém, který těží z určitých statistických anomálií trhů (trhy skutečně nejsou efektivní a něco jako zcela efektivní trh je absolutní iluze - pokud by byly trhy efektivní, nemohly by prakticky existovat), je v přesně té stejné situaci, kterou jsem popsal na samotném začátku: tu a tam na nepravidelné bázi inkasuje díky pohybu trhu slušnější profit, ale ihned jak naskočí peníze na jeho účet, jako by zároveň podepisoval smlouvu, ve které se zavazuje, že část zisku zase v dohledné době odevzdá zpět - ať už na jediném ztrátovém obchodě, nebo na celé sérii ztrát.

Tato smlouva je přitom přesně to, co se nám nelíbí. Naše chamtivost není ochotna vzdávat se toho, co už jednou nabyla a není ani ochotna připustit myšlenku, že pokud se vzdáme části toho, co jsme právě nabyli, můžeme za nedlouho získat ještě více.

Náš mozek tak začíná fungovat v režimu určité otupělosti, kdy hledáme způsob, jak obejít "smlouvu s trhy" o tom, že část každého zisku dříve či později budeme muset odevzdat, a začínáme tak bojovat s nekompromisním monstrem, které není rozhodně v pozici přizpůsobovat se našim pravidlům nebo tomu, co chceme my. Tím pádem se vydáváme na slepou cestu a v konečném důsledku nemáme nic. Nejvíce paradoxní na tom je, že ono nekonečné hledání "výjimky ze smlouvy" jako by nám bylo příjemnější než finanční růst a prosperita s tím, že část našich profitů budeme muset zase odevzdávat zpět. Pokud by nám totiž byl příjemnější druhý případ, raději bychom začali využívat první možnost úspěšného obchodování trhů, kterou najdeme. Jenomže ono to z nějakého důvodu takto nechodí - tragédie možnosti vidět historii grafů, a tudíž i profity, které jsme "mohli mít, ale nemáme", z nás raději dělá potenciální zlatokopy než pomalu rostoucí úspěšné tradery.

Některé věci se zkrátka a dobře nikdy nezmění, a pokud si tyto skutečnosti co nejdříve uvědomíme, bude naše obchodování o to jednodušší:

• vždy bude v trzích mnoho velkých pohybů, kterých se nikdy nezúčastníme;
• občas v tom, co vidíme jako příležitost, budeme zažívat naopak ztráty;
• a konečně - vždy bude nutné odevzdávat část toho, co vyděláme.

Můžete tomu říkat třeba "vyšší princip", ale jakýkoliv boj s těmito třemi axiomy vždy povede k jedinému: vaše chamtivost mít více skončí tím, že nebudete mít nakonec nic.

Závěr

Odevzdejte se faktu, že část toho, co získáte, bude nutné zase "redistribuovat" zpět. Naučte se v této skutečnosti relaxovat. Naučte se být vděčni za to, že se zúčastníte velkého pohybu - a rozhodně to neberte jako samozřejmost. Ne všechny velké pohyby v trhu jsou zde pro vás. Trh nezajímá, co chcete vy. Ale alespoň vám dá šanci, pokud začnete respektovat jeho pravidla. A nesnažte se hledat „výjimky z pravidel“, díky kterým bychom historicky hledali způsoby, jak „napasovat“ nějaký obchod na situace, kdy by trh celý den trendoval a my nedostali jediný signál. Je to cesta do finančních pekel.

V prvé řadě je třeba si uvědomit, že se nikdo nestane traderem na plný úvazek ze dne na den. Jakákoliv představa, že dnes dám výpověď v práci, a zítra začnu „novou“ práci jako trader s okamžitými příjmy, je zcela naivní a pouze ukazuje, jak málo daný člověk o tradingu a obecně o založení nového byznysu ví. Založit nový byznys je vždy běh na delší trať, je to proces, kdy na první zakázky a tudíž i příjmy můžeme čekat dlouhé měsíce. Je to něco, u čeho musíme vydat mnoho energie a úsilí, abychom si alespoň nadělili možnost, že po nějaké době začneme také sklízet ovoce. Trading je v prvé řadě byznys, takže musíme uvažovat naprosto stejně, jako kdybychom šli zakládat novou firmu (akorát s tím rozdílem, že tento byznys nepotřebuje žádné zaměstnance, žádné prostory, můžete jej začít provozovat kdekoliv na světě a vaše vstupní náklady budou naprosto minimální). Dle mé zkušenosti a obecné informovanosti je doba, než začne jakýkoliv nový byznys generovat stabilnější příjmy, alespoň 1 rok velmi intenzivní práce, někdy i déle – takže i v tradingu nemůžeme počítat s tím, že začnete generovat stabilní příjmy dříve, jak za rok.

Dalším důležitým faktorem je, zda-li ukončujete práci jako řadový zaměstnanec, nebo podnikatel. Obecně se dá říci, že jsou podnikatelé v lehké výhodě, neboť jsou zvyklí na větší pocit nejistoty, znají prostředí byznysu a vědí, že výplata nemusí přijít každý měsíc. Mají myšlení nastavené trochu blíže tradingu, takže jsou lehce lépe připravení.

Řadový zaměstnanec je v podstatě v nejhorším možném stavu, neboť je většinou zvyklý jednat dle toho, co mu kdo řekne, jeho denní rutina je řízena přesnými instrukcemi a úkoly a odměna zasílána naprosto pravidelně ve stejný den, o stejné výši. Řadový zaměstnanec je rozhýčkán sociálními benefity a jistotami – na vše toto můžete v tradingu zapomenout. Pro řadového zaměstnance může být přechod na práci full-time tradera značný šok: jenom si představte, že ráno vstanete a nikdo vám nedá žádné úkoly, nikdo vám neřekne, že dnes máte dělat to a to a pokud to uděláte, pak dostanete tolik a tolik. Jako trader ráno vstanete, sám si určíte a naplánujete, co budete daný den dělat, kam se chcete daný den posunout – a následně musíte mít dostatek vnitřní vůle a disciplíny vše, co si naplánujete, také splnit. Musíte mít vysoký stupeň vnitřní sebedisciplíny jednat takto každý den a počítat s tím, že vás za vaší práci nikdo nebude chválit, nikdo hubovat a nikdo vám nebude říkat, co jste udělali špatně a co kde máte opravit a napravit. Vše bude na vás, na vašem vlastním uvažování. Budete muset docela možná zapojit mozek na mnohem vyšší úrovni, než na co jste byli doposud zvyklí – a přes to vše vzít v potaz ještě to, že budete měsíc pracovat a nepřijde přitom třeba vůbec žádná odměna. Vaše příjmy navíc budou značně kolísavé; žádný jasně daný fixní plat každý měsíc. Některé měsíce vyděláte výrazně méně a některé zase tolik, že byste už do konce roku nemuseli hnout prstem – přesto se musíte připravit na to, že po podobných měsících nejde o nově nastavený „standard“, ale zákonitě přijde zase měsíc slabší, což vás nesmí vykolejit.

Ať už pak budete chtít přejít k tradingu na plný úvazek jako řadový zaměstnanec, nebo podnikatel, rozhodně potřebujete značnou finanční rezervu, alespoň na několik měsíců. Nejhorší možný scénář je, že budete pod finančním tlakem a budete potřebovat vydělat rychle a za každou cenu – pak vám garantuji, že nejenom nevyděláte nic, ale ještě k tomu ztratíte. Tlak produkuje stres a ten dále produkuje emocionální nestabilitu, která vede k porušování obchodního plánu, impulsivnímu jednání a další sérii jevů, které rozhodně nezaručí, že vyděláte peníze. Musíte si tedy být jistí, že jdete obchodovat s dostatečnou „pohodou“, že můžete nadále finančně fungovat a k tomu se věnovat tradingu i s tím, že pár měsíců ještě nemusíte vydělat jediný dolar.

Má doporučení

Pokud tedy opravdu chcete skončit s prací a věnovat se tradingu na plný úvazek, pak striktně doporučuji, abyste se nacházeli alespoň v jednom z následujících stavů:

a) trading vám již stabilně fungoval při zaměstnání; dokázali jste konzistentně vydělávat alespoň 6 měsíců v kuse a to částku alespoň poloviční toho, co nyní potřebujete na základní životní náklady. Navíc máte na účtu rezervu alespoň na 6 měsíců živobytí. V případě takovéhoto stavu bude vaše hlavní práce postupné navyšování pozic, případně rozšiřování obchodního času a rozšiřování množství strategií k obchodování. Obojí je pozvolný proces, který vyžaduje několik měsíců času. Počítejte s tím, že po většinu dne budete stále dokola backtestovat, hledat různá drobná vylepšení a velmi intenzivně studovat money-management, zejména pak position-sizing a vhodnou metodu navyšování pozic.

b) Máte za sebou nejzákladnější práci (základní backtesty, jasno o vašem obchodním stylu a směru, jasno o obchodním systému, srovnání různých systémů a druhů výstupů, atd.), máte již za sebou několik živých obchodů, takže víte, jak reagujete po psychologické stránce a znáte již své slabé a silné psychologické stránky v tradingu. Navíc máte rezervu na živobytí alespoň 12 měsíců. Počítejte s nekonečnem dalších backtestů a výrazné práci na psychologii, zejména pak na změnu každodenních návyků (bude třeba se naučit disciplíně, již nebudete mít nad sebou žádného šéfa, který vám bude říkat, co a kdy dělat, atd.), vysokou úroveň vnitřní disciplíny. Najděte si také způsob, jak od tradingu pravidelně oddychovat (například nějaký sport), abyste mohli držet od tradingu potřebný zdravý odstup.

c) Máte za sebou vše zmíněné v předešlém bodě, ale nemáte potřebných 12 měsíců rezervy na pokrytí živobytí; v takovém případě si k tradingu najděte poloviční úvazek a snižte své základní životní náklady tak, abyste se mohli polovinu dne věnovat tradingu a polovinu dne jiné práci, která vám bude pokrývat životní náklady.

V jakémkoliv jiném případě bych o opouštění zaměstnání a přechod na full-time trading neuvažoval (a samozřejmě, ani pokud dodržíte výše zmíněné, neexistují žádné garance). I my s Petrem jsme si mohli dovolit jít se věnovat tradingu na plný úvazek až v době, kdy jsme už o tradingu něco věděli, měli jsme za sebou řadu obchodů a uměli jsme v tradingu něco vydělat. Navíc jsme díky prodeji firem měli s Petrem dostatečnou finanční rezervu, v našem případě více jak na 12 měsíců.

Samozřejmě, jakkoliv tvrdě a nemile toto může pro vás znít, je to realita, na kterou je třeba se připravit a postavit se jí čelem. Je také třeba zakalkulovat kladné stránky, které onu nejistotu značně vyvažují: pokud to dokážete a uspějete, vaše možnosti a vaše svoboda budou až neuvěřitelné. Budete naprostým pánem svého života, sami budete dělat, co chcete, kdy chcete – a kde chcete. To jsou dost výrazné benefity, které samozřejmě nepřijdou samy od sebe a „zadarmo“.

Pokud jste již dosáhli stavu, že se věnujete tradingu full-time, podělte se prosím v diskusi s ostatními o tom, jak vaše cesta k full-time tradingu vypadala, konkrétně pak jak jste ukončili své zaměstnání a připravili se na dráhu tradera. Každý takový příspěvek bude určitě pro ostatní čtenáře velkou inspirací.

Nežádoucí návyky, nebo také vzory chování, jsou častým problémem začínajících (ale i pokročilých) obchodníků. Pokud hovoříme o nežádoucích vzorech chování, máme na mysli takové, které prokazatelně zhoršují naše obchodní výsledky - tj. jsou kontraproduktivní a nežádoucí. Takových vzorů může být bezpočet, například:

• špatný návyk vstupovat do trhu ještě dříve, než se dovykreslí úsečka,
• špatný návyk vstupovat na příliš volatilních úsečkách, i když statistika může ukazovat, že takové jednání není přínosné,
• špatný návyk zvětšovat stop-loss nad úroveň obchodního plánu,
• špatný návyk vstupování do trhu v jasně viditelném chopu,
• atd.

Toto je samozřejmě pouze několik ukázkových bodů, problematických vzorů chování existuje velmi mnoho a také se liší individuálně obchodník od obchodníka. Mým cílem není dnes zabývat se konkrétně různými nežádoucími vzory chování, ale raději způsobem, jak takové případně oslabit, nebo ideálně zcela přerušit. Zde tedy jak na to.

1. Abyste mohli posoudit, co je nežádoucí vzor chování, musíte vědět, co je ten žádoucí

Špatně se říká, co je pro vás nežádoucí jednání v trzích, pokud nemáte žádné porovnání s tím, co je to správné. Abychom mohli začít formovat smysluplná vodítka v tom, co jsou žádoucí a efektivní vzory chování, musíme tedy začít věcí, kterou zde opakujeme stále dokola - důkladným backtestem obchodního systému a důkladného sepsání obchodních pravidel. Tímto prvním krokem si totiž jasně vytvoříme určité mantinely a budeme dobře vědět, co mimo ně je již jednoznačně kontraproduktivní.

Abychom však i toto byli schopni dělat co nejefektivněji, nestačí jen "slepě" (nebo také zcela "nahrubo") systém zbacktestovat a pak už moc nepřemýšlet a jít hned živě obchodovat, ale je také třeba zužitkovat veškeré informace, které jsme už v backtestu odhalili jako slepé uličky; právě takové nám pomohou pro budoucnost již v předstihu co nejlépe definovat možné oblasti, kde bych se mohl dopouštět nežádoucího jednání a být tak lépe ve střehu.

Příklad: během backtestu intradenního obchodního systému důkladně analyzuji veškeré vstupy formující se velmi těsně denního high a low dne. Zjistím, že signály do určité vzdálenosti od high nebo low daného dne byly většinou jenom skalperské pasti a tudíž je v těchto oblastech potenciál značné řady (bolestivých) ztrát.

Nyní - nestačí pouze zaznamenat do obchodního plánu "neberu signály X dolarů od high/low dne", ale je dobré také do přílohy obchodního plánu přidat výsledky právě všech těchto neefektivních situací s ukázkou equity křivky (často negativní) a tím si okamžitě definovat "zónu potenciálního nebezpečí". V obchodním plánu si můžete například vytvořit appendix s názvem "zóny nebezpečí" a do nich si jasně popisovat jakákoliv podobná zjištění. Tím budete mít do budoucna jasně definované některé oblasti, ve kterých musíte být ve střehu a dávat pozor na to, že se v nich nebudete dopouštět nežádoucího chování a tvořit si tak v nich špatné návyky. Jednoduše se dá říci, že už v procesu backtestování si můžete vytvářet jednu velikou prevenci. Čím silnější budete mít prevenci, tím méně vzorů chování budete muset v budoucnu přerušovat.

2. Pokud jste zanedbali prevenci, je nutné rozpoznat a přiznat si, co je nežádoucí vzor chování

Mnoho obchodníků zbytečně setrvává v nežádoucích vzorech chování (a tudíž se neustále dopouštějí stejných chyb, díky kterým nikdy nevydělají), jenom proto, že si nedokáží přiznat potenciální problém. Je poměrně jednoduché formovat si pocit falešného nadměrného sebevědomí, ale nezřídka už není tak jednoduché přiznat si, že v určitých bodech zcela selháváme a že v nich tedy evidentně máme výrazný problém. Přiznat chybu a nedokonalost není v dnešní společnosti, kde se od náš ze všech stran vyžaduje pravý opak, úplně snadné - je to však nezbytné, pokud chceme změnit takové vzory chování, které pro nás nefungují. Jinými slovy, teprve když si opravdu ale opravdu přiznáme problém, můžeme s ním něco dělat.

Velmi důležité však je, jakým způsobem si onen potenciální problém přiznáme, resp. jak jeho přiznání si zpracujeme. Často se střetávám s extrémy, kdy lidé nejprve vystupují s falešným přehnaným sebevědomím a určitý problém se tak snaží ze všech sil maskovat, později nakonec problém přiznají, ale záhy padnou do deprese a sklíčenosti z vlastní nedokonalosti.

Taková reakce je samozřejmě zbytečná a i svým způsobem smutná, neboť nikdo není dokonalý a bezchybný (pouze někteří naši politici si to o sobě myslí) a hlavně - každý nežádoucí vzor chování je změnitelný, tzn. máme poměrně svobodnou vůli formovat naše jednání do podob, které pro nás budou fungovat lépe. Přiznání si určité nedokonalosti a nedostatku v opakujícím se nežádoucím vzoru chování nesmíte tedy nikdy interpretovat jako špatnou nebo negativní informaci, ale naopak jako informaci poměrně pragmaticky-pozitivní; udělali jste právě první důležitý krok k tomu, abyste začali formovat nový a více žádoucí vzor jednání.

3. A nyní - jak správně změnit nežádoucí návyk

Nyní tedy již máme nežádoucí návyky odhalené, přiznali jsme si je a jsme ochotni s nimi něco udělat. Velmi dobře. Naštěstí řada jedinců dojde až do tohoto bodu - naneštěstí nemálo z nich v tomto bodě i skončí, protože neví, jak nyní nežádoucí návyk změnit v žádoucí.

Výraznou chybou, se kterou se neustále setkávám dokola, je skutečnost, že lidé se při objevení nežádoucích vzorů chování začínají soustředit na své slabiny, nikoliv silné stránky. Jinými slovy, při odhalení nežádoucího vzoru chování začnou dělat nejhorší možnou věc - onen vzor ještě detailněji pozorovat, ještě detailněji pitvat, ještě více s ním žít. Věnují tomuto nepříteli náhle ještě mnohem více pozornosti, rozmazlují ho, hýčkají si ho a dopřávají mu tolik pozornosti, že potenciální nepřítel paradoxně začíná růst, místo aby začal ustupovat. Zde se nachází zásadní důvod, proč tak málo lidí dokáže do budoucna změnit nežádoucí vzory chování.

Lidský mozek bohužel nefunguje tak jednoduše, že pokud něco tisíckrát zopakujete, můžete to pak jednorázově přetnout. Lidský mozek v principu jednak vyhledává a podvědomě navozuje cokoliv, co vyvolává pocity potěšení, jednak na podvědomé úrovni vyvolává situace, které potřebují uvolnit některá minulá neodžitá dramata a stresy (častý důvod, proč obchodníci jednají zcela v rozporu se svým plánem - a neumí si vysvětlit proč) a jednak skutečně funguje na principu "opakování je matkou moudrosti", tj. cokoliv se neustále opakuje, to více a více přijímá za "své" a činí tak z opakovaných činů automatické repetivní činy, neboli vzory chování - aniž by od určitého bodu už uměl rozeznat, zda-li jsou pro nás dobré, nebo nikoliv.

Abyste dokázali mozek "ošálit", nedokážete to žádným kouzlem, ani skrytým trikem - a už vůbec ne nějako zkratkou - ale pouze těmi zbraněmi, se kterými náš mozek onen nežádoucí vzor chování vytvořil. Těmi zbraněmi je tedy pochopitelně opět opakování a do určité míry také imaginace (velmi silná technika).

Pro přerušení nežádoucích vzorů chování je tedy třeba dvou věcí:

a) stanovit si, co je "dobrý" vzor chování, nebo-li takový, kterým bychom chtěli ten starý nahradit;

b) nekonečným opakováním "nového" vzoru chování docílit toho, že si jej mozek vezme "za svůj", na místo toho starého.

Jelikož je mozek velmi rafinovaný nepřítel, bohužel to pět není tak zcela jednoduché, jak se na první pohled může zdát (přesto stále můžeme poměrně jednoduchými technikami celý proces otočit v náš prospěch).

Abychom mohli ze špatného vzoru chování udělat ten správný, musíme si tedy nejprve zcela jasně stanovit, jak má ten správný vypadat. Musíme si naprosto jasně popsat, jak bychom chtěli jednat v určitých situacích "nově", tj. s novým vzorem chování. Například se můžu postavit k určitému problému následovně: jeli můj vzor nežádoucího chování to, že kdykoliv trhy zrychlí, tak začnu impulsivně vstupovat do obchodu, pak si musím definovat, že můj nový vzor bude při zrychlení trhu klidné sezení před obrazovkou, pomalé dýchání a rozvážné pozorování situace, s čekáním na naprosto konkrétní podobu signálu. Vždy musím naprosto přesně vědět nejenom co chci změnit za vzor chování, ale hlavně do jaké nové podoby chci daný vzor změnit. Musíte být naprosto detailní a konkrétní - pouze tak bude změna fungovat.

V momentě, kdy máte jasno o nové podobě vzoru chování v určitých situacích, je třeba začít takový trénovat. Je však samozřejmě velmi těžké trénovat v reálných podmínkách, protože je zde stále fakt, že v dané situaci má již mozek příliš silně zakořeněný onen starý vzor chování - je tedy těžké aplikovat jakýkoliv nový, když ten starý stále drží kontrolu. Jak tedy z toho ven? Můžeme náš nový vzor vizualizovat.

Řada vědeckých studií prokázala, že správná vizualizace určitých činů a chování způsobuje, že mozek neumí rozeznat, jedná-li se o skutečné a reální jednání, nebo pouze jednání v naší představivosti - díky tomu tedy můžeme náš mozek "ošálit", protože je to jeho slabé místo. Pokud tedy chceme vytvořit v určitých situacích nový vzor chování, můžeme to udělat jenom tak, že si každý den na 10 minut v klidu sedneme nebo lehneme se zavřenými oči a budeme si naprosto konkrétně představovat, jak bychom v dané problematické situaci jednali tak, jak by bylo žádoucí a jak by bylo pro nás efektivní.

Klíčové zde je, že musíme být v dané představě co nejdetailnější: studie opět prokázaly, že tato technika funguje pouze v případě, že jsme tak detailní, jak je to jen možné. Musíme si tedy představovat konkrétní místnost, kde sedíme, konkrétní počasí, konkrétní podobu počítače a monitoru, ale hlavně naprosto konkrétní grafy, konkrétní barvy a velikosti svíčce, konkrétní cenu trhu, konkrétní směr, jak svíčky těkají... Pouze takto detailní imaginace bude pro mozek stejná, jako reálná situace a budete v ní tudíž schopni začít poměrně bez námahy začít vytvářet nové vzory chování.

Další klíčový bod je, že musíme tuto techniku praktikovat pravidelně a dlouhodobě, nemůžeme čekat výsledky dříve, jak za 2 měsíce, samozřejmostí pak je, že budeme vizualizaci praktikovat 10 minut každý den. Pokud jsme do mozku zakotvili nežádoucí vzor tím, že jsme jej 500x opakovali, nemůžeme očekávat, že 20 opakování ve vizualizaci nahradíme starý vzor tím novým. Musí zde být rozumná proporce, pouze tak dojdeme k výsledku.

Poslední věcí je nutnost připravit se na to, že v reálném obchodování, kdy se situace bude objevovat v reálných podmínkách, nemusíme ani po prvních pár týdnech vizualizačního tréningu ještě vidět pokroky. A až se začnou pokroky objevovat, je třeba počítat s tím, že v prvním kroku to bude určitý "mix" starého a nového vzoru chování - občas se nám podaří jednat podle toho nového, občas se ještě bude vracet ten starý. I tato přechodná fáze může trvat řadu týdnů - je však skvělým ujištěním, že jste na správné cestě.

Celá technika je poměrně jednoduchá a velmi účinná, vyžaduje však trpělivost a čas (jako vše, co má být uděláno pořádně a kvalitně). Samozřejmě skutečnost, zda-li onen potřebný čas do změny nežádoucího vzoru chování investujete, už samo o sobě říká, zda-li skutečně daný vzor chování chcete změnit. Kdo má skutečný zájem vzor chování změnit, bez debat si vše zařídí tak, aby po několik měsíců 10 minut denně mohl dané technice věnovat, kdo není ochoten pro svoji změnu nežádoucího vzoru reakcí nic udělat, neměl by si stěžovat, neboť se sám svobodně rozhodnul, že si daný vzor jednání ponechá.

Jinak celou techniku je možné použít i na "běžné" věci v životě - ať už se chcete zbavit jakéhokoliv zlozvyku.

Takže, na ženu jménem Brandon Bays, jakožto autorku světového knižního bestselleru Cesta (The Journey), jsem narazil zcela náhodou. Se svojí kamarádkou, dlouhodobou a úspěšnou traderkou, jsem jeden večer seděl v exotické restauraci a povídali jsme si o psychologické stránce tradingu. V té době jsem poměrně usilovně studoval techniku Traders Tribe Proces (TTP) od velmi uznávaného světového tradera Eda Seykoty a se svými poznatky se s touto traderkou okamžitě dělil, konkrétně probíral možné praktické postupy, neboť zmíněná traderka je v podobných záležitostech velmi zkušená. Ten večer jsem sotva dopověděl podstatu zvládání emocí s procesem TTP, okamžitě jsem dostal odpověď: „to je úplně stejné, jako proces zvaný Cesta od Brandon Bays! Akorát ta od Brandon je jemnější a jednodušší!“. A tak jsem hned druhý den šel, koupil si knihu Cesta od zmíněné autorky a vydal se do úplně nových směrů poznání. Neměl jsem ani tušení, co mě čeká – ale co postupem času přicházelo, bylo doslova dech beroucí.

Úvodem je nutné říci, že skutečně nejsem žádný nováček v oblasti studia psychologie a pilování způsobů, jak co nejlépe umět ovládat vlastní emoce a vlastní já. Má knihovna je v tomto ohledu velmi rozsáhlá a krom toho je psychologie vždy první věc, o které vedu dlouhé debaty s každým úspěšným traderem. Postupem času jsem si vypracoval mnoho vlastních technik, jak zvládat emoce při obchodování a většinu z nich (v podstatě všechny), nějakým způsobem předal na Finančníkovi ostatním. Takže čtenáři vědí, že v tomto ohledu najít pro mě něco opravdu nového a překvapujícího není jenom tak.

Musím také upřímně říci, že čím více a hlouběji jsem se postupem času začal zabývat emocemi, jejich příčinami, vznikem, ale také jejich významem, tím více jsem začal studovat i alternativní literaturu s výrazným duchovním zaměřením. Nemám žádný zájem dělat z tohoto serveru jakkoliv duchovní a meditační klub, skutečně i nadále se hodlám zde zaměřovat na ryze praktické a pragmatické rady a tipy pro úspěšný trading, ale věřte mně, že pochopit emoce bez výrazného rozšíření záběru do duchovní sféry je prakticky nemožné. Emoce mají velmi daleko od nějaké exaktní vědy a svým způsobem jsou natolik abstraktní záležitostí, že vyžadují značně abstraktní postoj a ochotu vydat se do zcela jiných sfér myšlení.

Osobně jsem se tedy rozhodnul naprosto otevřít i těmto možnostem a přijmout cokoliv – opravdu cokoliv, co mně emoce alespoň trochu vysvětlí, co mně umožní pochopit vlastní vnitřní emoční procesy, proč je mám, k čemu jsou určené, jak s nimi nakládat. S čistým svědomím mohu prohlásit, že odpovědi jsem našel (i když žádná odpověď není nikdy definitivní, neboť vše je neustále v procesu vývoje a zlepšování), takže i když to zřejmě nebudou odpovědi definitivní, jsou to odpovědi pro mě v daný moment absolutně uspokojivé. Pokud se ptáte, kde jsem je našel, tak to bylo na seminářích Brandon Bays.

Zúčastnil jsem se celkem dvou, a to letošní rok v Holandsku. První trval dva dny a jmenoval se Journey Intensive. Byla to má zcela první zkušenost s takto výrazně alternativním přístupem a duchovní rozměr v místnosti, ve které bylo 200 lidí a dalších 113 asistentů (ano, opravdu tolik tam bylo asistentů), byl pro mě v prvý okamžik natolik silný, že můj mozek vyráběl tisíce pochybností a důvodů, proč jsem bezpečně na špatném místě. Nicméně, zůstal jsem a poprvé zažil věci, které pootevřely dveře k naprosto novému náhledu na člověka, jeho skutečnou podstatu a samozřejmě i na emoce. Cílem semináře bylo projít celkem dva emocionální procesy zvané Cesta, které autorka popisuje ve své knize a jejichž cílem je podívat se hlouběji do svého já. Základ Cesty je velmi silný a je postavený na průchodu vrstvami emocí, což je přesně to, s čím jsem si do té doby sám již poměrně dlouho „hrál“ v rámci tradingu, avšak na mnohem méně dokonalé úrovni.

O měsíc později jsem opět cestoval do Holandska na pokračování semináře, a to na 3denní seminář Manifest Abundance Retreat. Jelikož jsem už z prvního semináře věděl, na co zhruba se mám připravit a o co zhruba půjde, rozhodl jsem se opravdu maximálně otevřít všemu, co by mohlo přijít (a věřte, že jelikož se jedná o proces, kdy nahlížíte do sebe samých, není to prakticky nikdy příjemné) a musím říci, že tentokrát bylo vše, co jsem poznal a prožil, naprosto ohromující a troufám si říci, že pro budoucnost mého tradingu naprosto zlomové (píši pro budoucnost, protože je to teprve 3 týdny, co jsem se ze semináře vrátil a vše je třeba nechat „usadit“ i několik měsíců).

Opravdu bych si přál, abych mohl vylíčit vše, co jsem zažil a prožil, ale bohužel to není reálné – jedná se o něco, co si musí prožít každý sám a po svém a také o něco, co je do jisté míry velmi osobní a co jsem schopen sdělit pouze pár lidem kolem mě, kteří jsou naladěni na stejnou vlnu. Věřte ale, že můj pohled na emoce se naprosto radikálně změnil. Všechny procesy Cesty totiž ukázaly pro mě do té doby prakticky nemyslitelnou věc, a sice, že emoce je JENOM emoce. Je to jenom něco, co trvá pár vteřin, ale také něco, za čím je ABSOLUTNÍ KLID. To tedy znamená, že pokud toto pochopíte a naučíte se spontánně i vědomě procházet vrstvami vlastních emocí (musíte ale vědět jak na to a dělat to skutečně „správně“), ve většině případech můžete už po pár minutách (pokud proces již opravdu zvládáte) dojít do stádia absolutního klidu a emoce jenom volně nechat procházet s úsměvem skrze vás, aniž by byl váš vnitřní klid jakkoliv narušený, nebo aniž by emoce ovlivňovaly váš trading. Toto je ostatně něco, o čem jsem zde psal články už dříve a co jsem už dříve praktikoval, z dnešního pohledu ale vidím, že to byla praxe v té době velmi nezralá – učení se od podstatně zkušenější osoby v tomto ohledu bylo nezbytné.

Pokud se dostanete až do této části, přichází následně další a ta je ještě pozoruhodnější (a upozorňuji, že v mém případě se vše ještě stále „usazuje“) – začnete totiž své emoce doslova milovat. Zjistíte totiž, že vaše emoce jsou váš NEJLEPŠÍ PŘÍTEL! Proč? Protože vám umožňují dostat se dovnitř svého vlastního klidu. Pokud emoce nejsou, nemáte nástroj, skrze který byste vstoupili dovnitř svého klidu. Pokud ale emoce vzniknou, pak, pokud máte štěstí (jak jsem zjistil, bohužel to nefunguje každý den), projdete díky procesu Cesty vrstvami svých aktuálních emocí, až dojdete k bodu absolutního klidu. Ten klid je natolik silný, že předešlé emoce můžete následně s pomocí tohoto klidu a energie zcela „negovat“ a pokud projdete Cestou opravdu důsledně a silně, tento absolutní klid vám vydrží i další 3-4 dny. O čem mluvím je skutečně absolutní, nerušený klid, ale také neuvěřitelná energie a absolutní radost ze všeho kolem – nějaký stop-loss s vámi neudělá skutečně nic.

Od té doby tedy emoce při tradingu po většinu času opravdu miluji. Jsou totiž branou do klidu, ve kterém můžete exekuovat svůj obchodní plán s opravdu, ale opravdu absolutním klidem a nerozhází vás nic, ať se děje cokoliv. Je ale třeba mít stále na paměti, že i proces Cesty je dovednost a je nutné ji trénovat, jako cokoliv jiného. A samozřejmě zvládání procesu Cesty nic nemění na tom, že pokud nemáte obchodní plán, backtesty, atd., je zcela zbytečné vůbec se procesem začít zabývat.

Abych tedy své doposud dvě výpravy za semináři The Journey uzavřel: toto je zatím naprosto nejdál, kam jsem kdy ve své cestě za poznáním emocí došel (děkuji) a cítil jsem nutnost se s ostatními podělit. Nahlédnul jsem opravdu, ale opravdu do rozměru nového poznání a naučil se (nebo spíše se ještě postupně učím) dělat ze zdánlivého nepřítele toho nejlepšího přítele. Emoce pro mě dostaly nový rozměr a tím pádem i trading. Na své emoce se velmi často už doslova těšíte, protože jsou výzvou a příležitostí. Pokud daný den vyděláte, je to fajn. Pokud ale projdete emocemi do klidu, je to ještě lepší. Najednou máte tedy z tradingu rovnou dva benefity. Nové rozměry, o kterých se mně dříve ani nezdálo. Už rozumím tomu, čemu se říká „obchodování v zóně (trading in the Zone).“ Ještě tam neumím setrvat, ale už jsem si tam velmi výrazně našlápnul. A opět opakuji, nemluvím nyní o penězích, ty už jsou jen určitým „vedlejším“ produktem.

Závěrem však ještě musím říci několik slov:
1) Pokud se budete chtít zúčastnit někde v zahraničí semináře Cesta (konají se v angličtině nebo němčině různě po Evropě), nutně musíte před tím přečíst knihu Brandon Bays: Cesta.
2) I když je proces Cesta v knize detailně vysvětlený, je ABSOLUTNĚ NEMOŽNÉ zvládnout proces pouze dle knihy. Potřebujete někoho, kdo vám přesně ukáže, jak na to. Snaha o vlastní pokusy, navíc čistě osobní (abyste se Cestu naučili, musíte být dva), je úplně zbytečná a garantuji, že nikam nepovede.
3) Cesta NENÍ pro každého. Tak to prostě je. Je to alternativní přístup, který vyžaduje hodně odvahy. Abyste pochopili, musíte nahlédnout do sebe samých, do svých vlastních emocí. Většina lidí nemá odvahu takovýto krok udělat. Děsí se toho, co by mohli zjistit. Na tom se nic nezmění.
4) Jelikož společnost The Journey roste, nestíhá už všechny semináře pořádat Brandon Bays sama. Má tedy řadu dalších „vyučujících“. Já osobně striktně doporučuji počkat si na seminář přímo s Brandon Bays. Stojí to za to. Některé z dalších vyučujících jsem měl možnost osobně poznat, určitě vám také dají mnoho, ale Brandon je Brandon. Za to dávám ruku do ohně.
5) Vím, že máme pár čtenářů v Anglii. Brandon bude mít letos ještě seminář v Londýně. Vřele doporučuji.
6) Měl jsem možnost poznat, že určité „hybridy“ Cesty poskytují někteří jednotlivci (takzvaní „Guru“) i v ČR. Samozřejmě, neznám všechny z nich, takže nemohu soudit, ale o jednom případě už jsem slyšel a hrůzou mně stály vlasy na hlavě. Jinými slovy, pokud chcete Cestu absolvovat, pak raději doporučuji opravdu přímo u Brandon Bays nebo některých z jejich vlastních vyučujících. Vyhnete se možnosti nemilého překvapení.
7) Pokud půjdete Cestu absolvovat, nemějte ŽÁDNÁ očekávání. Jakákoliv očekávání výrazně účinek Cesty sníží. Nechť se stane, co se stane. Nic si neplánujte, na nic netlačte.
😎 Nečekejte po Cestě v tradingu okamžité zázraky. Cesta uvede věci do pohybu, vše ale potřebuje čas, aby se usadilo. Nadále musíte mít trpělivost. Navíc pamatujte, že i netrpělivost je JEN pocit, skrze který se dá jako skrze vrstvu projít (není to ale vždy lehké).
9) Nepřikládejte Cestě žádné mystické významy. Buďte při zemi. Jenom tak bude Cesta paradoxně opravdu fungovat.
10) Je mně vcelku jedno, co si myslíte o tomto článku i o podobných alternativních přístupech. Tento článek píši dnes zejména pro lidi, o kterých vím, že jsou otevření, a že by toto mohla být cesta pro ně.
11) Samozřejmě i nadále platí, že je stále mnoho obchodníků, kteří dokážou úspěšně obchodovat i bez podobných alternativním metod. Já na tradingu miluji mimo jiné i fakt, že jsou trhy dokonalým odrazem vás samotných a proto se na podobné cesty vydávám. Člověk neroste jen finančně, ale i duchovně. To mě na tom opravdu, ale opravdu baví.

Otázka

Dobrý deň prajem.

Mam problém a neviem ho vyriešiť. Mal som minulý rok založený účet, začal som reálne obchodovať. Ako náhle som viacej zarobil, tak som sa nemohol ovládať a začal som nesmierne moc riskovať a nedokázal som to zastaviť, len som sa pozeral ako o svoje peniaze prichádzam. Keby ako som bol v moc veľkej eufórii z toho zisku. Tak som o účet prišiel po roku som sa zase odhodlal. Poriadne som všetko naštudoval a dávam pomaličky svoje skúsenosti do obchodu, ale len zase na demo účtu a po mesačnom obchodovaní som dodržal plán v poriadku. Ako som videl, že mam viacej na učte tak som kúpil o 3 kúsky viacej (za účelom viac zarobiť) a zrazu aká to krásna suma na mojom učte a v tej eufórii som zase moc riskoval. Potom som prerobil viac ako som zarobil. Neviem ako mam stým bojovať, neviem kde mam hľadať chybu. prosím poraďte mi.

Vopred ďakujem s pozdravom ,Peter D.

Odpověď

Dobrý den, s tímto problémem jsem se setkal u některých obchodníků už dříve.

V prvé řadě bych doporučil nastavit „technické“ záležitosti tak, aby vám nebylo umožněno otevírat větší množství pozic, než si sám stanovíte. To můžete ovlivnit tím, že si na účtu necháte pouze tolik peněz, aby vám vystačily marginy přesně na předem daný počet kontraktů, plus trošičku více. Pokud například obchodujete s marginem 2000 USD, pak nekompromisně doporučuji nechat si nějaký čas na účtu pouze 4500 USD, abyste neměl možnost současně otevřít více, jak 2 kontrakty.

Další krok, který doporučuji – okamžitě jak více vyděláte, prostředky odčerpejte. Je to opět jednoduchý technický „trik“, jak nadále zabránit vašemu nechtěnému přeobchodovávání a zároveň už nechávat plynout peníze „domů“ a tam si je řádně užívat. Jakmile vyděláte peníze na úroveň, že by bylo technicky možné opět navýšit množství kontraktů, zkrátka a dobře účet snižte zase na „základní minimum“ a vydělané peníze co nejpravidelněji odčerpávejte, abyste neměl možnost prodělat je zpět.

Jako poslední doporučuji začít přemýšlet, proč máte podvědomě tendence takto jednat. Jedná se o vzor chování, který má konkrétní důvod – jde o to zamyslet se, zda-li se podobný vzor jednání neobjevoval už někdy v minulosti a pokud ano, co bývalo příčinou. Můžete například mít pocit, že jste ony peníze vydělal příliš jednoduše a že si je „nezasloužíte“, proto vaše podvědomí začne řídit nežádoucí akce, které způsobí, že peníze opět proděláte. Překvapivě mnoho lidí tímto „syndromem“ trpí – tolik jim bylo v minulosti vtloukáno do hlavy, že peníze je možné vydělat jenom tvrdou prací, že jejich mozek přestane zvládat situaci, kdy téměř bez práce vydělají mnohonásobně více peněz, než by si kdy mysleli. Podvědomí pak může spouštět konflikty plynoucí z toho, v čem jsme byli vychovávání, tj. „peníze kazí člověka“, „kdo má moc peněz bez práce příliš rychle nemůže být slušný člověk“, „nic není zadarmo“, atd. Proto je občas dobré začít trading už jenom tím, že si upřímně pokusím zodpovědět otázky typu kolik si myslím, že si opravdu ale opravdu zasloužím peněz, nebo si spočítat, kolik by byla adekvátní měsíční částka se kterou bych se cítil spokojený a klidný a nesnažit se hned v začátku příliš rychle vydělávat nad takto stanovené „nutné minimum“. Jelikož podobné podvědomé vlivy už jsou velmi individuální a osobní, nejsem schopen poradit hlouběji, pokud jste však člověk technicky zaměřený, restrikce navrhované výše by měly pomoci, pokud jste otevřený a ochotný zkoušet jiné způsoby řešení, doporučuji navštívit ve svém okolí nějakého odborníka, který se specializuje na rodinné konstalace – tam by se případně daly najít příčiny podobných vzorů jednání.

Otázka

Dobrý den, mám jednoduchý dotaz: nedaří se mně udržet pozornost 2,5 hodiny při intradenním obchodování. Obchoduji graf range-bars 150 USD. Děkuji, Jiří K.

Odpověď

Zdravím, velmi dobrý dotaz. Udržet dlouhodobější pozornost opravdu není snadné.

Jako první bych striktně doporučil změnit time-frame. Range bars jsou sice skvělou alternativou, filtrující do značné míry chop, avšak nevýhodou je jejich absolutní nekonstantnost v časové délce vykreslování úsečky a tak je podstatně náročnější udržet pozornost, než obvykle. Doporučuji zkusit například 2, 3 nebo 5 minutový graf. Důkladně si všechny tyto minutové timeframe zbacktestuje, vyzkoušejte, a uvidíte, který vám bude případně vyhovovat. Konstantní časová perioda výrazně snižuje nároky na koncentraci a už jenom tímto krokem byste měl být schopen svému problému citelně „ulevit“.

Jako další krok doporučuji stanovit si úroveň, při které skončíte obchodování. Udělejte si například na základě svých backtestů přehled toho, kolik je nejčastěji dosahovaná maximální rozumná výše profitu za jednu obchodní seanci. Pokud například zjistíte, že je to 300 USD, tak po dosažení této částky přestaňte s obchodováním. Nemá cenu nadále setrvávat u počítače, obzvláště pokud víte, že se tím dramaticky snižuje úroveň vaší koncentrace.

Poslední, co dávám ke zvážení, je vyzkoušet možnost, že byste vždy obchodoval pouze první signál dne. Nedávno o tomto hovořil na svém semináři Mplay a zdá se mně to jako velmi vhodná technika pro každého, kdo má problém s dlouhodobější koncentrací. Sice vyděláte průměrně za měsíc mnohem méně a s menší stabilitou, ale navýšení kontraktů může kompenzovat nižší zisky a fakt, že budete mít mnohem více volného času zase nižší stabilitu distribuce zisků. Také můžete zkrátit obchodní seanci pouze na první hodinu – sám moc dobře vím, že nejzajímavější signály mého obchodování se většinou odehrají už během prvních 60-90 minut obchodní seance.
Je třeba mít neustále na paměti, že v tradingu není naše práce vyjádřena tím, jak dlouho u ní sedíme, ale tím, zda-li vyděláváme v souladu s našimi možnostmi, schopnosti a časovými představami. Bohužel neštěstí pracovní doby 8,5 hodiny je v tom, že řada lidí má pocit, že k vydělávání peněz je nutné někde sedět co nejvíce hodin a tím také zvyšovat naše příjmy. V tradingu tomu vůbec tak není. V tradingunení příliš neexistuje úměra mezi tím, kolik času nad danou věcí strávíte a kolik následně vyděláte. Daleko více platí úměra, že čím více přizpůsobíte trading své personalitě, tím větší šance na stabilní příjem (nezávisle na době, kterou tradingem strávíte) a také čím větší účet, tím více kontraktů můžeme obchodovat a tím více vyděláváme (a opět nezáleží příliš na tom, kolik času nad tradingem strávíte – nemusíte k tradingu přidat ani minutu a přitom můžete vydělávat mnohonásobně více už jenom tím, že navýšíte počet kontraktů).

Jako poslední doporučuji začít dělat nějakou aktivitu, která obecně pomáhá zvyšovat koncentraci. Zkuste něco tak „nudného“ a „pomalého“, jako je jóga nebo cvičení tai-chi, uvidíte, že cvičení pouhých 15 minut denně může dlouhodobě naprosto zásadně zvýšit úroveň vaší koncentrace.

Jak posílat dotazy:

1) Zašlete popis svého problému na mail: petr@financnik.cz. Posílejte dotaz s diakritikou, tj. háčkami a čárkami. Dotazy bez diakritiky nebudou uveřejněny.
2) Každý týden budu po určitou dobu vybírat zajímavé osobní problémy a zkušenosti z oblasti tradingu, ke kterým budu schopen reagovat s nějakými postřehy, nápady, atd.
3) Bohužel, možná se takto nedostane na všechny, za co se předem omlouvám. Tento projekt NENÍ osobní poradnou 1-to-1, ale skutečně slouží jen k tomu, abych pravidelně vybíral nejzajímavější dopisy a na ně reagoval podobně, jako na ten dnešní. V každém článku se však budu snažit odpovídat na 2 otázky zároveň, abych mohl uspokojit co nejvíce tázajících.
4) Žádný z vašich mailů nebude nikdy nikde zveřejněn z celým vašim jménem - zaručuji vám všem tedy anonymitu.
5) Posílejte pouze emaily s psychologickou tématikou – dotazy na technické záležitosti budou ignorovány (nejsem IT specialista, na technické věci si sami najímáme odborníky).

Děkuji za dotazy, které mně zasíláte ohledně svých psychologických problémů s tradingem. Abych měl možnost pomoci co největšímu množství čtenářů, rozhodnul jsem se, že se budu snažit odpovídat alespoň na dva dotazy v každém jednom článku. Dnes tedy další psychologické dotazy čtenářů a mé soukromé rady a tipy na tyto dotazy.

Otázka

Založil jsem si reálný účet. Mým problémem je, začít vůbec obchodovat na něm. Při demu jsem samozřejmě tyto problémy neměl.I když i tam jsem zvažoval nějaké vstupy. Zkrátka mám pocit, že jsem se zablokoval a teď spíše bojuji sám se sebou.

Díky moc za radu a s pozdravem, Petr P.

Odpověď

Zdravím Petře, nepíšete jak veliký účet a jaký trh se chystáte obchodovat, ani s jakým SL. Nic méně, předpokládám, že nejvíce se bojíte začít proto, protože byste mohl inkasovat ztrátu. Příčin může být celá řada.

1) Příčinou může být, že stále nemáte pořádnou důvěru ve váš obchodní systém. Vy si možná na vědomé úrovni nalháváte, že ano, ale podvědomí ví, že nikoliv – proto se vás snaží držet od živých obchodů dál. Otázka tedy je – kolik máte backtestováno a jak hodně a dlouho jste jel simulovaně? Jaké jste měl výsledky? Máte obchodní plán opravdu kvalitně sepsaný a opravdu mu věříte? Pokud v těchto fázích jsou stále jakékoliv pochybnosti, pak prostě jen nemáte tak důkladnou přípravu, abyste si mohl dostatečně věřit začít „live“.

2) Pokud jste opravdu dostatečně připravený (tj. nikoliv, že si jen nalháváte, že jste, ale opravdu jste věnoval přípravě dlouhou a poctivou dobu), pak bude třeba se trochu „otrkat“. Jako první bych zkusil zadat příkaz se SL 10 USD a PT 10 USD a prostě jen „kliknout“ proto, abych viděl, že to nekouše, že to nebolí, že to jde. Skutečně ale udělat jenom jednou – ne začít bezmyšlenkovitě klikat. Uvidíte, jaká reakce se dostaví po takovém pokusu, nechte reakci „uležet“ a příště už to zkusit dle plánu. Začněte pomalu – 1 obchod denně a po něm si dát okamžitě pohov a od počítače odejít, ať se může vše „zažít“. Váš mozek si takto začne pomalu zvykat na to, že celý proces není tak hrozný, jak se může zdát.

3) Další příčinou může být podkapitalizace. Máte moc malý účet a riskujete proti němu moc veliký SL. Vaše podvědomí se prostě brání neadekvátně velikému SL. Pak je nutné změnit trh nebo time-frame a dostat se na úroveň stop-lossu, se kterou se cítíte dobře a „bezpečně“.

Celkově jde o to, že obchodování na burze je výrazně jiné prostředí, než na které jsme zvyklí. Musíme tedy dát našemu mozku postupnou šanci si na toto prostředí zvyknout. Když jsem byl prvně v autoškole, byla silnice natolik novým prostředím, že jsem v určitý moment byl také paralyzovaný. Když jsem měl první hodinu létání, byl jsem paralyzovaný ještě než jsme vůbec vzlétli, jak to pro mě bylo nové prostředí. Vše je možné postupně překonat – ale musíte to „dávkovat“ mozku pomalu a po částech. Tj. především v začátku riskovat jen velmi malé % účtu, pracovat s malými stop-lossy, raději na pomalejším a klidnějším trhu a ze začátku dělat jen 1 obchod denně, každou takovou zkušenost pak nechat „usadit“. Tím si pomalu můžeme začít na nové prostředí zvykat.

Otázka

Děkuji Vám za cenné rady, které se snažím aplikovat do svého obchodování. Nicméně bych se s Vámi rád poradil o jedné záležitosti, kterou nyní potřebuji vyřešit. Počátkem léta loňského roku jsem se začal intenzivně věnovat intradennímu obchodování. Provedl jsem podrobný backtest trhu ES, ve kterém jsem vyhledával D/T a D/B. Přitom jsem do tabulky zapsal každou takovou formaci, která se v trhu objevila, a to bez ohledu na to, jestli byl trend nebo chop. Základní SL byl nastaven na 125 USD a upraven dle aktuální délky vstupního baru. SL jsem pak posouval na BE+1 při otevřeném profitu 125 USD. SL jsem pak posouval 2 ticky pod nejnižším low dosaženém za poslední dvě dokončené úsečky. Celkově mě to dalo 69% úspěšnost toho, že jsem byl v daném obchodě v zisku a průměrný zisk na obchod 95 USD. Z psychologického hlediska to pro mě bylo dobré. Z MFE mě vyšel PT ve výši 275 USD. Pak jsem začal s papertradingem, který jsem aplikoval tři měsíce. Bez zapojení emocí dosahoval systém prakticky stejných hodnot jako v backtestu. Proto jsem od března tohoto roku začal obchodovat live. První obchod byl ziskový. Pak jsem utržil ztrátu, pak druhou, třetí… Dle backtestu normální, ale mě to jaksi paralyzovalo. Nyní následovala série chyb. Po ztrátovém obchodu jsem např. vynechal další obchod, který byl nakonec ziskový. Stále paralyzován jsem vynechal i další obchod, který byl také ziskový. Ze strachu, že mě uteče další potencionální zisk jsem intuitivně vzal další obchod, i když jeho vstupní podmínky plně nesplňovaly můj plán. Samozřejmě jsem ve většině těchto případu chytl další ztrátu. Nedodržel jsem předem stanovenou denní hranici ztráty, při které bych měl ukončit své obchodování. Tu jsem měl tenkrát stanovenou na hodnotě 250 USD. Mnohdy jsem však končil se ztrátou i 450 USD doufajíc, že svou ztrátu ten den pokryji. Hnán potřebou pokrýt ztrátu jsem se nakonec dostal do emočního vypětí, kdy mě emoce naprosto ovládly. Tímto destruktivním postupem jsem z původního vkladu 10 000,- ztratil již 25%. Nyní jsem si řekl, že takto to dále nelze dělat. Proto jsem se rozhodl, že začnu znovu, ale s trhem NQ, kde je možné použít menší SL. Přitom jsem si stanovil, že při obchodování live okamžitě ten den skončím při první ztrátě, a pak pojedu jen na simulovaném účtu. Proč? Protože nyní jakákoli ztráta u mě spouští proces, který mě zatemňuje mozek. Do druhého dne se z toho vyspím a jedu na novo. Je tento můj postup správný? Co byste mě mohl, prosím, poradit, abych obchodoval alespoň tak, jako při papertradingu.

Děkuji a s pozdravem Ruda.

Odpověď

Rudo, postup, který jste zahájil, je maximálně rozumný. Volba trhu s menším SL je určitě velmi dobrý základ – ještě před tím bych ale doporučil dát si na 2-3 týdny od tradingu úplně pokoj. Máte zcela nové zkušenosti a ty je potřeba zažít a nechat „usadit“, musíte dát vašemu podvědomí prostor nechat vše řádně zpracovat. Je také třeba si uvědomit, že burza může být (a bývá) pro nováčky velmi stresujícím prostředím a jak známo, stres je spouštěčem celé řady nechtěných vzorů chování. To už jste konec konců poznal sám na sobě. Problém je v tom, že jakmile se tento proces jednou „nastartuje“, není možné jej zase zpět utlumit ze dne na den. Je vždy třeba na delší dobu úplně vynechat, dát tomu klid, přestat na to myslet, aby došlo k maximálnímu útlumu reakcí spouštěných zvýšenou hladinou stresu. Prostě jak říkám, aby se vše „usadilo“ a vy jste mohl začít pokračovat z „nového startovního bodu“, s čistou hlavou, usazenými pocity a energiemi.

Jako další bych doporučoval stanovit si co nejnižší frekvenci obchodů. Dejte si za cíl neudělat například denně více jak 2-3 obchody, čímž opět snížíte hladinu stresu a nebudete moci za den ztratit tolik. Po 2-3 obchodech počítač spíše nekompromisně vypněte, než pokračovat v demu – jde opět o to, aby se mohlo vše zažít. Nesoustřeďte se zatím na výsledek, ale na samotný proces – tj. na to jak reagujete, jaká KONKRÉTNĚ situace vám zvyšuje hladinu stresu a spouští nechtěné reakce.

Zcela poslední věc, kterou bych doporučil, je zvykat si na to, že peníze v tradingu se vydělávají na poměrně náhodné distribuci zisků a ztrát a i když můžete mít několik ztrátových dnů v řadě, při rozumném systému ještě stále můžete zakončit měsíc ve výrazném profitu. Co z vašeho dopisu cítím je, že se příliš soustředíte na jeden jediný obchod, ale vůbec se nesnažíte vidět celou věc z pohledu celku. Celek = alespoň 20 obchodů, takže připravte si tabulku, kde si vytvoříte 20 řádků a vašim úkolem bude naplnit těchto 20 řádků obchody přesně dle plánu. Nesoustřeďte se na výsledek jednotlivého obchodu, pouze v sobě najděte dost síly provést dle plánu 20 obchodů a naplnit jimi tuto tabulku – pak teprve poznáte, zda-li jste vydělal, nebo prodělal. Je třeba neustále mozek trénovat na dlouhodobější pohled, na to, abychom trading viděli jako celek a nevkládali veškeré emoce do jediného obchodu. Jakmile toto začneme chápat a mozek si "zvykne", nebude vás už jedna ztráta tak nervovat a spouště nechtěné procesy.

Také doporučuji napsat si, kolik přesně byste chtěl v začátku vydělávat, proč právě takovou částku a jakou cestou jste schopen toho docílit / takovouto částku naplnit. Uvidíte, že pro začátek vám stačí méně, než si myslíte. Jakmile si ujasníte, jak takového cíle dosáhnout a kolik max. obchodů na takový cíl se svým RRR a WIN% měsíčně potřebujete (většinou je to podstatně méně, než si myslíme), celý tento náš byznys začne dostávat jiné kontury, začne být realističtější a hlavně – začneme se na něj dívat z dlouhodobějšího pohledu. Tím pádem vkládáme méně emoci do jediného obchodu a úroveň stresu se snižuje. Začneme chápat, že jedna ztráta nic neznamená, zrovna tak ztrátový den, nebo ztrátový týden.

Jak posílat dotazy:

1) Zašlete popis svého problému na mail: petr@financnik.cz. Posílejte dotaz s diakritikou, tj. háčkami a čárkami. Dotazy bez diakritiky nebudou uveřejněny.
2) Každý týden budu po určitou dobu vybírat zajímavé osobní problémy a zkušenosti z oblasti tradingu, ke kterým budu schopen reagovat s nějakými postřehy, nápady, atd.
3) Bohužel, možná se takto nedostane na všechny, za co se předem omlouvám. Tento projekt NENÍ osobní poradnou 1-to-1, ale skutečně slouží jen k tomu, abych pravidelně vybíral nejzajímavější dopisy a na ně reagoval podobně, jako na ten dnešní. V každém článku se však budu snažit odpovídat na 2 otázky zároveň, abych mohl uspokojit co nejvíce tázajících.
4) Žádný z vašich mailů nebude nikdy nikde zveřejněn z celým vašim jménem - zaručuji vám všem tedy anonymitu.
5) Posílejte pouze emaily s psychologickou tématikou – dotazy na technické záležitosti budou ignorovány (nejsem IT specialista, na technické věci si sami najímáme odborníky).

Otázka

Dobrý den, velmi se mi zalíbil Váš nápad s poradnou, protože čím déle se obchodování věnuji, tim více si uvědomuji, že moje hlava je bohužel to, co mě dělí od úspěchu. Zatímco v papertradingu jsem schopen vydělávat, naostro se mi to zatím nedaří.

Mé problémy jsou v zásadě 2.

Ten hlavní spočívá v tom, že nejsem schopen unést vlastní chybu. Tím nemyslím ztrátu, pokud je ztráta podle obchodního plánu, je to v pořádku. To co mě dokonale rozhodí, je obchod, který jsem vynechal nebo naopak vzal navíc. Taková chyba mě dokáže rozhodit na několik dní dopředu někdy i do konce měsíce a výsledek je takový, že mě to většinou zablokuje a nejsem schopen brát obchody – snažím se je asi podvědomě vynechávat, abych buď dohnal ušlý zisk, nebo ztrátu navíc.
Druhý problém se týká toho, že pokud některý den vydělám zajímavější peníze (400 USD +), už se mi je nechce riskovat a uvědomuji si, že vyhledávám sám sobě důvody proč když přijde další platný signál, obchod nebrat.(vidím chop,trojúhelník, malý potenciál, trh se nehýbe …). Zatím jsem se to snažil vyřešit úpravou obchodního plánu – prostě jsem vyfiltroval své vstupní signály abych jich měl méně a většinou již nemusím takové dilema do konce obchodního dne řešit. Nevím, jestli je to dobře, možná že jsem upravil obchodní plán své mentalitě a možná jen problém obcházím. Jinak obchoduji US trhy ID, obch. den mám rozdělen na dvě části(vynechávám oběd), po úpravě obchodního plánu mám 40-70 obchodů měsíčně – záleží na měsíci.

Odpověď

Dobrý den, děkuji za dotaz.

Začnu odpovědí na druhou otázku. To co popisujete, není problém, ale naopak – veliká výhoda. Našel jste totiž svojí „hranici optimálního denního zisku“, kterému jste přizpůsobil svůj obchodní plán a to dokonce dalším velmi důležitým směrem, tj. snížení počtu obchodů. Vše je tedy správně – redukoval jste počet obchodů jen na „nutné minimum“ a máte svým způsobem denní target. Pokud po naplnění tohoto denního targetu přestanete už obchodovat, je to jenom a jenom dobře. Více jste si uvědomil, co vám v aktuální moment vyhovuje, jaké jsou v aktuální moment vaše meze a hranice, tj. pracujete opravdu na tom, aby plán seděl zcela vaší povaze. Samozřejmě, toto vše se může v průběhu času ještě měnit – např. jak porostete jako trader, denní target se bude zvyšovat, atd. Pro aktuální chvíli máte ale již rozumnou představu, v jakých mantinelech jste schopen se pohybovat.

S druhou otázkou je to podstatně složitější. Celkově o tomto problému přemýšlíte relativně správným směrem, uvědomujete si, že se jedná o nechtěné podvědomé reakce. Občas ale nemusí jít nutně hned o podvědomou reakci, ale jen o pouhou nezkušenost – nepíšete, jak dlouho již obchodujete.

Pokud by se jednalo o případ nedostatečné zkušenosti, pak může být řešením například uvědomit si, kolik % ve svém obchodním plánu dáváte pro subjektivní posouzení. Můžete si například říci, že dáváte svému plánu 20-30% subjektivního posouzení, které spočívá přesně v tom, zda-li v určité situaci záměrně nějaký obchod „nepustit“, nebo naopak nevzít agresivněji. Já například obchoduji v úvodu dne lehce agresivněji a tak jsem schopen vzít obchod i jen dle 70% svého plánu a naopak v momentě, kdy se úvodní pohyb začíná vyčerpávat, záměrně občas vynechávám nějaké obchody, protože krátkodobý chop po úvodním vyčerpání neumím obchodovat dostatečně efektivně. Prostě v určitém bodě chci vidět nejenom, že je vše dle plánu, ale tak nějak mít z celé věci ještě onen správný „pocit“. Je tedy dobré si uvědomit, v jakých situacích jste silný a v jakých slabý a stanovit si, že ve vašich silných situacích povolíte uzdu striktnosti nad váš plán a v situacích, kde příliš silný nejste, naopak zase svou uzdu ještě více utáhnete.

Druhá možnost je, že vaše podvědomí záměrně řídí tuto činnost směrem, aby způsobovalo určité „drama“. V takovémto případě by se opět jednalo o určité potlačované pocity jakéhokoliv charakteru. Píšete, že vás porušení plánu rozhodí a že nejste schopen unést vlastní chybu. Začněte tedy tím, že si oba tyto pocity budete jemně prožívat. Lehněte si někam v klidu na záda, zavřete oči a vybavte si situace, kdy jste takto porušil plán. Opět se vám vybaví ony pocity rozhození a neunášení vlastní chyby. Nechte tyto pocity volně projít. Co je extrémně důležité: NETLAČTE, NEANALYZUJTE a NEODMÍTEJTE tyto pocity. Jen je vyvolejte a velmi jemně pozorujte, kde je cítíte ve svém těle. Nechte je pak působit tak dlouho, jak chtějí a po celou dobu je přijímejte – nestavte se k nim tak, že je „nesnášíte“, ale chápejte je jako přirozenou součást, jako něco, co prostě je a takto to přijměte. Poděkujte za to, že máte možnost tuto emoci prožít a skutečně jí dejte volný prostor chvíli vibrovat. Celé to bude chtít trochu cviku a ze začátku to asi nepůjde úplně snadno. Pokračujte v tom ale po několik týdnů – tímto procesem budete emoci oslabovat a podvědomí by mělo začít podobná dramata vyvolávat méně a méně.

OTÁZKA:

Po analýze svého chování při obchodování jsem se rozhodl požádat vás o radu. Přečetl jsem si na finančníkovi články o psychologii konkrétně o vědomí vs. podvědomí a došel jsem k tomuto závěru: můj problém je slabé podvědomí. Ve Vašich článcích se mi zdá, že je popsán spíše opačný problém a to silné podvědomí, které brání v obchodování.

Moje chování vypadá takto: US dopoledne obchoduji docela dobře, většinou když udělám zisk 300 USD na kontrakt, nebo jakékoliv PT tak jsem v pohodě a ten den obchoduji dobře, pokud ale udělám prostě ztrátu - třeba i malou, začnu skalpovat a to hlavně v odpoledním obchodování. To skalpování je můj hlavní problém, snažím se zlikvidovat ztrátu a tím začnu zadávat vstupní příkazy, počet obchodů se tím velice zvětšuje.

Myslím si, že podvědomí ví, že to je špatné, ale je slabé a neumí s tím nic udělat. Vědomí se asi zatáhne do hry a má pocit že ze situací musí něco udělat.

Myslím, že situace se pomalu lepší, ale stále to není ono.

ODPOVĚĎ:

Prvně je třeba uvést na pravou míru, že jste otočil pojmy. Není to tak, že by bylo silné vaše vědomí a slabé vaše podvědomí, je to přesně naopak – pokud tedy pojmy „silný“ a „slabý“ chápeme z pohledu toho, co má vaše chování více pod kontrolou.

Vaše vědomí, tj. to, co si uvědomujete na vědomé úrovni, ví moc dobře, že to, co děláte, je špatné. Vy sám si uvědomujete, že je špatné začít skalpovat po první, byť i drobné ztrátě, neboť víte, že to není součástí vašeho plánu, že možná moc dobrý skalper nejste (nepíšete, zda-li je pro vás skalpování profitabilní, či nikoliv) a že děláte vlastně něco, co vědomě nechcete.

To, že děláte něco, co vědomě nechcete – to je práce podvědomí. To tedy znamená, že vaše podvědomí je mnohem silnější, než vaše vědomí. Ať si uvědomujete na vědomé úrovni sebevíce, že děláte něco, co zřejmě není správné, podvědomí vás to stejně nutí dělat. Podvědomí si můžeme představit jako určitou skrytou sílu, která nás „vede“ k nechtěným úkonům. My si můžeme sice myslet, že to, co děláme a není v našem zájmu, děláme ve skutečnosti na vědomé úrovni, ale není tomu tak – jedná se o proces, který je zcela pod kontrolou podvědomí, které nás takto ovládá.

Ve vaší situaci tedy dochází k pravému opaku toho, co píšete. Vaše vědomí ví, že je to špatné, ale nedokáže s tím nic udělat, protože vaše podvědomí je silnější a má celou záležitost daleko více pod kontrolou.

Pojďme však dále. Co vlastně podvědomí dělá?

Musíme si v prvé řadě uvědomit, že podvědomí má úplně jiné zájmy, než naše vědomí. Naše vědomí má jediný zájem – vydělat peníze. Našemu podvědomí jde ale celkově o „vyšší dobro“. Našemu podvědomí jsou peníze lhostejné. Vy si možná myslíte, že jsou pro vás důležité, ale kdykoliv se podíváte hlouběji za to, proč lidé tak urputně chtějí hodně peněz, zjistíte, že je to většinou nějaký druh strachu. Například budu mít peníze = nemusím se strachovat o budoucnost, nebo také peníze = moc a pokud budu mocný, nemusím mít strach. Naše podvědomí se tedy snaží v prvé řadě řešit konflikty na „vyšší úrovni“, to znamená, že jde přímo do jádra problému, kvůli kterému provádíme určité akce na úrovni vědomé (například trading).

Takže, co vlastně naše podvědomí dělá a proč nás nutí k akcím, které jsou nechtěné?

Pokud vy začnete obchodovat a dostanete se do ztráty, pak se ve vás uvolní určité strachy. Jsou to strachy, které si ani nemusíte uvědomovat – strach ze selhání, strach z neúspěchu, strach z toho, že ztratíte svou tvář před ostatními, atd. Tyto strachy spouštějí podvědomí, které přebírá kontrolu nad vašim vědomým chováním. Podvědomí má primárně 2 úkoly – jednak vás před strachy ochránit a jednak, a to je daleko důležitější, pomoci vám podobné strachy vyřešit. Problém je však v tom, že vaše podvědomí nemá ani tušení o tom, jak funguje trading – jak již jsem psal, podvědomí vše řeší na vyšší úrovni. První věc, kterou tedy udělá je, že se zeptá: o jaký druh strachu se jedná?

Všechny naše strachy plynou jen z naší minulosti, z našich předešlých zkušeností a úplně nejvíce z určitých potlačovaných emocí. Prakticky každý strach můžeme v konečném důsledku vystopovat uvnitř sebe jako nějakou potlačenou emoci, pocit, atd. Takže podvědomí když ucítí strach jde, najde uvnitř vás „zdroj“ tohoto strachu, který má podobu určité potlačené emoce a tento bod „aktivuje“. Podvědomí vám vlastně říká: zde je potlačená emoce a aby jsi se zbavil svého strachu ze ztrát, musíš tuto potlačenou emoci nejprve nechat proběhnout a prožít, čímž ztratí svou sílu a nebude mít již tak silný účinek. Bohužel forma, kterou vaše podvědomí zvolí, je trochu nešťastná – podvědomí začne způsobovat „drama“, které vás nutí vědomě jednat tak, aby došlo k reálné nové zkušenosti na úrovni oné potlačené emoce a to z toho důvodu, abyste měl možnost tuto potlačenou emoci znovu prožít. Takže fakt, že vás náhle nutí podvědomí scalpovat a dělat daleko více neurotické akce plyne z toho, že si zkrátka a dobře máte prožít nějaký určitý druh potlačeného pocitu, který vás má zbavit strachu a tím celého problému na vyšší úrovni. Nežádoucí chování má za úkol jenom znovu vyvolat potlačené pocity – protože vaše podvědomí ví, že pokud by konečně došlo k projevu určitého druhu potlačených emocí, pak by se určitý druh strachu vytratil a přišlo by tak zřejmě řešení celého problému na vyšší úrovni – už byste nepotřeboval scalpovat, protože zkrátka a dobře už byste neměl v rámci ztrát strach z toho, co teď ve vás možnost ztráty vyvolává (chudoba, ztráta společenského kreditu, nebo cokoliv jiného). Pokud jste například četl knihu Marka Douglase – The Disciplined Trader, zcela na začátku jste se mohl dočíst, že Mark nejprve musel přijít o všechno, aby se mohl stát velmi profitabilním obchodníkem. Na začátku byl velmi silný strach, který byl silně prožit až se ztrátou veškerého majetku, tím tedy došlo k uvolnění tohoto druhu strachu a Mark náhle mohl začít obchodovat úspěšně – už ho nesvazovaly podobné strachy. Samozřejmě, ztráta majetku je velmi extrémní příklad, nic takového není nutné, abyste vyřešili různé psychologické problémy v rámci tradingu.

Takže, co tedy máte dělat?

1) V momentě, kdy ztrácíte kontrolovat své vědomé reakce nad trhem, začněte pozorovat, co se děje uvnitř vás. Snažte se pozorovat veškeré pocity uvnitř sebe a dejte jim volný průchod. NEANALYZUJTE JE A NEPOSUZUJTE JE. Jenom je nechte, ať se projeví, ať tyto emotivní reakce projdou vašim tělem.

2) Opakujte tento proces delší dobu, nečekejte zázraky hned. Často je třeba skutečně dlouhodoběji pracovat na tom, abychom se opravdu naučili uvědomovat si své emoce a uměli jim dát volný průběh.

3) Nesoustřeďte se během tradingu na výsledek, ale na proces. Nepřemýšlejte o tom, kolik právě vyděláváte, nebo ztrácíte. Soustřeďte se pouze na samotný trh a na to, zda-li každý krok, který uděláte, je plně v souladu s přesvědčením vašeho plánu, strategie a toho, čemu v rámci tradingu věříte. Dobrý den není ten, kdy na konci máte silný pocit ze zisku, ale ten, kdy na konci máte silný pocit z toho, že jste vše udělali správně (a pokud takovýto silný pocit přijde, nechte ho pořádně prožít).

Nyní, tuto svou teorii nikomu nenutím. Můžete jí přijmout, ale také nemusíte. Tuto svou teorii také nepíšu s vědomím, že potřebuji někomu dokazovat nebo vyvracet její funkčnost, takže předem upozorňuji, že se nebudu zapojovat do možných konfrontačních diskuzí ohledně tohoto článku, protože v oblasti psychologie obchodování jde převážně o to, čemu vy sami věříte a co vám samotným funguje. Toto je koncept, kterému věřím já, se kterým se snažím pracovat a který mně osobně pomáhá. Jakoukoliv psychologickou radu jsem schopen dát pouze v rámci tohoto svého vlastního konceptu.

Takže, kdo chcete, můžete mně zaslat své vlastní psychologické problémy související s tradingem. Zde jsou pravidla:

1) Zašlete popis svého problému na mail: petr@financnik.cz
2) Každý týden budu po určitou dobu vybírat zajímavé osobní problémy a zkušenosti z oblasti tradingu, ke kterým budu schopen reagovat s nějakými postřehy, nápady, atd.
3) Bohužel, zřejmě se takto nedostane na všechny, za co se předem omlouvám. Tento projekt NENÍ osobní poradnou 1-to-1, ale skutečně slouží jen k tomu, abych pravidelně vybíral nejzajímavější dopisy a na ně reagoval podobně, jako na ten dnešní.
4) Žádný z vašich mailů nebude nikdy zveřejněn mimo tento seriál a nikdy nebude zveřejněno vaše jméno, ani v rámci tohoto seriálu. Zaručuji vám všem tedy anonymitu.
5) Posílejte pouze emaily s psychologickou tématikou – dotazy na technické záležitosti budou ignorovány (nejsem IT specialista, na technické věci si sami najímáme odborníky).

Začněme upřesněním jedné věci. Bohužel jsem zjistil, že technika popsaná v jednom z nedávných článků byla některými špatně pochopena. Řada lidí se mě například ptala, zda-li vzít klávesnici a roztřískat ji je daní průchodu emocím, pokud to tak v daný moment cítím. Rovnou odpovídám, že v žádném případě NE. Tento případ je právě pravý opak – nechali jsme emoce, aby nás zcela ovládly a my ztratili kontrolu nad svým vlastním já.

Dávání průchodu vlastním emocím je velmi jemný proces, který samozřejmě nejde každému hned od začátku – většině to bude trvat několik týdnů, než uvidí alespoň drobné pokroky.

Emoce fungují zvláštním způsobem. V prvé řadě, čím více jim stavíme bariéru, tím více sílí. Stavěním bariéry pak navíc nikdy nemůžeme nad emocemi vyhrát, takže je jen otázka času, než „povolíme“ a emoce nás ve mžiku dostanou zcela pod kontrolu.

Řekněme například, že při každém vstupu do obchodu pociťujeme strach – což je jen tak mimochodem zcela přirozené. Nyní, pokud se začínáme tvářit jako hrdinové, a namlouváme si, že žádný strach ve skutečnosti nemáme, pak ve skutečnosti naše pocity strachu zcela blokujeme. Tím, jak je postupně blokujeme, se někde uvnitř nás více a více hromadí a začínají být silnější a silnější. Čím jsou silnější, tím více naše emoce „tlačí“ a tak stejně dříve či později přijde moment, kdy už tlak emocí neuneseme a tak náhle „vybouchneme“, tj. uvolníme přehradu, kterou jsme dané emoci stavěli a ta nás celou svou silou dostane na moment pod kontrolu – většinou dostatečně dlouhý moment proto, abychom začali v tradingu výrazně chybovat.

V tento moment také může nastat ono zmíněné „roztřískání klávesnice“ – protože množství do této doby potlačovaných emocí nás ovládlo opravdu silně a my si vůbec nemusíme uvědomovat naše chvilkové chování, ani mít nad sebou jakoukoliv kontrolu. Tento proces však NENÍ filtrování emocí a nechávání jim volný průběh – je to naopak nejposlednější stádium opačného případu, tj. nejposlednější stádium potlačování emocí.

Jak tedy vypadá správný proces volného průchodu emocí?

Nejprve si musíme uvědomit, jak vlastně emoce vnímáme. Pokud budeme své emoce pozorovat opravdu velmi jemně, brzy zjistíme, že se jedná zcela v prvním kroku o jemné chvění, nebo také brnění v určitých částech těla. Může to být například v žaludku, v rukou, v břiše... Můžeme si tak zárodek emocí představit jako energii, která se citelně projevuje v některých částech našeho těla. Nyní, co prakticky každý z nás podvědomě v takový moment udělá – aniž by si to vůbec uvědomoval? Do těchto bodů staví bariéru. Začíná myšlenkově do podobných bodů v těle stavět „protitlak“, a to ať už mentální, tak fyzický – proto začínáme zatínat pěsti a napínat svalstvo v těle. Není to nic více a nic méně, než protitlak našim emocím – čímž tedy začínáme stavět emocím bariéru.

Správný způsob nechávání průchodu emocím je však dát oné energii v daném bodě našeho těla zcela volný průchod. Nestavět mu žádnou překážku, neblokovat ho – prostě jen nechat emoci projít. Tím, že jí neklademe žádný odpor, ona za chvilku sama zmizí. Málokterá emoce trvá déle jak pár desítek vteřin, pokud jí dáme zcela volný průchod. Samozřejmě, aby byl průchod co nejvolnější, musíme být také uvolněni fyzicky. Proto u tradingu musíme pozorovat naší uvolněnost – sedět volně v židli/křesle, v klidu dýchat a sledovat, kdy se o nás pokoušejí emoce. Jakmile takový moment ucítíme, je třeba nestavět překážky, ale nechat emoci „projít“, občas i trochu „prožít“ (avšak s absolutní neškodlivostí) a odeznít. Tento proces navíc můžeme postupem času zcela „zmechanizovat“ – resp. je jen otázka času, než se vše bude odehrávat na zcela podvědomé úrovni. Podstatné je však být k sobě jemní, nic netlačit a nedělat silou a naučit se reakce ve svém těle pozorovat.

Můžete začít třeba tím, že si lehnete někam do klidu a ticha a začnete si pomalu vybavovat některé minulé situace, které ve vás vyvolávají ať už příjemné, tak i nepříjemné pocity. Tyto pocity pak přesně registrujte, hledejte jejich umístění a nechávejte je co nejvolněji projít (což může být doprovázeno například velmi chvilkovým zachvěním celého těla, apod). Pokud tomuto postupu věnujete pouhých 15 minut denně, pak za pár týdnů budete sobě a svým emocím rozumět již podstatně více.

Tolik tedy k dovysvětlení celého procesu. Nyní jsem ještě slíbil dodatečný zdroj k dalšímu studiu.

Takže, v prvé řadě doporučuji knihu Brandon Bays: Svoboda. Nemusíte číst knihu celou, jediné co po vás chci je přečíst si kapitolu EMOCE. Má knihovna je plná nejrůznějších knih na téma psychologie obchodování a emoce, avšak nikdy jsem nečetl přímočařejší a jednodušší popis procesu emocí a našeho stavění odporu k nim než v kapitole této knihy.

Těm, kteří se nebojí nahlédnout do sebe samotných, doporučuji přečíst knihu Brandon Bays: Cesta. Jedná se o velmi účinnou techniku odbourávání různých podvědomých vzorů chování . Technika je velmi podobná Traders Tribe Procesu obchodníka Eda Seykoty, pouze trochu jinak strukturována (podstata je velmi podobná). Upozorňuji však, že se nejedná o žádné „5 zaručených kroků jak se stát šťastným a vyrovnaným traderem“, ani o nic podobného. Jakákoliv psychologická změna, která má odbourat některé nežádoucí vzory našeho chování (například v tradingu) vyžaduje více, než jen „stisknout někde nějaký knoflík“ – vyžaduje překonat své ego a začít nahlížet postupně do sebe samotných. Rovnou říkám, že většina lidí není na něco takového připravena.

Tolik tedy pro dnešek k tématu „emoce“.

Tomuto podivuhodném fenoménu jsem věnoval velmi mnoho času – vše začalo už před několika lety, kdy jsme začali pořádat naše první semináře. Již po krátké době jsem si všimnul, že dáte-li člověku jednoduchý, ale funkční způsob, jak vydělávat na burze (například náš systém FinWin), s tím, že očekáváte pouze nekomplikované následování pár pravidel, velmi brzy zjistíte, že daná osoba začne zdánlivě jednoduchou věc rozšiřovat do velmi komplikované, avšak již mnohem méně funkční podoby. Ještě více se setkávám s tímto fenoménem u naší strategie širokého IronCondora na trhu RUT, který vyučujeme na naší Opční akademii: prakticky vždy, když představíme pravidla o 4 řádcích, k jejichž následování stačí pár minut měsíčně a které v dané strategii dávají naprosto nejlepší výsledky, okamžitě už padají návrhy, jak si celou věc zkomplikovat a udělat složitější. Proč takto uvažujeme? Proč nejsme schopni přijmout jednoduchou myšlenku a jít jí efektivně využívat? Proč neustále musíme vymýšlet složitosti, které jsou mnohem méně efektivní – avšak přesto je následujeme raději? Myslím, že odpověď je velmi jednoduchá: je to naše vlastní ego.

Za posledních pár let jsem pochopil a naučil se, že překvapivě téměř naprosto každý člověk má o své inteligenci podstatně vyšší mínění, než jaká je realita. Jako by nám naše ego v každé situaci a v každý moment říkalo „ty jsi chytřejší, inteligentnější, ty máš navíc“. Nevidím na tom nic špatného, myslím, že je to součást lidské přirozenosti. Problém je však v tom, že pokud nám ego neustále „podsouvá“, že jsme chytřejší, lepší, inteligentnější a máme na víc, je pak pro nás podstatně složitější přijímat jednoduchá řešení.

Došel jsem k pozorování, že pokud člověku dáte jednoduché, ale funkční řešení, málo kdo takové přijme, neboť prakticky okamžitě začne ego „našeptávat“ jednu z následujících frází (resp. některé z nich podobných):

1) „Tohle není nic pro tebe. Ty máš vysoké IQ. Ty jsi VELMI chytrý. Máš kvalitní a vysoké vzdělání. Nesnižuj se k takovým banálnostem, jdi dělat něco adekvátního tvé velikosti.“

2) „Jestli tohle funguje samo o sobě takto jednoduché, ty to URČITĚ dokážeš udělat lepší. Ty jsi přeci lepší než takové jednoduchosti, ty dokážeš díky své velikosti a inteligenci takovou jednoduchost VYLEPŠIT.“

3) „Autoři udělali možná dobrý základ, ale NEJSOU tak chytří, jako já. Takže je jasné, že JÁ to musím udělat ještě mnohem lépe a dokonaleji“.

Poznáváte se? Jen se přiznejte. Nikdo není dokonalý a každému neustále pracuje ego – sám jsem zažil bezpočet situací, kdy jsem myslel, že jsem chytřejší a lepší než někteří moji učitelé, abych později s pokorou přiznal svůj veliký omyl.

Pokud naše ego funguje takovýmto stylem, jako že u většiny bohužel ano, je pak velmi náročné přijímat cokoliv, co vypadá příliš jednoduše.

Představte si například, že vlastníte finanční fond. Jste ředitel tohoto fondu, máte vysoké vzdělání a mnoho let jste studoval a četl snad každou knihu, která byla napsána o obchodování – samozřejmě pak ty nejvíce složité a vědecké knihy, protože takové jsou vašemu velkému mozku „adekvátní“. Přesto si váš fond vede velmi špatně, podobně jako většina fondů – takže se rozhodnete, že najmete dalšího portfolio-managera do svého fondu, který by měl situaci vylepšit.

Nyní si představte, že přijdou dva zájemci:

Prvním z nich je absolvent Harvardu, s titulem MBA, praxí u Merrill Lynch. Zná všechny ekonomické teorie, které si jen umíte představit, dokonce i takové, kterým vy nerozumíte. Ovládá tisíce cizích slov a z grafu dokáže vykouzlit takové konstrukce a hypotézy, že tomu sám nemůžete věřit. Rozumí velmi dobře věcem jako Elliotovy vlny či nejnovější hypotézy o správě portfolia, zná a ovládá každý indikátor, dělá dojem snad 50ti způsoby, jak managovat průběh obchodů.

Druhý kandidát nemá ani vzdělání a o trzích ví jenom to nejnutnější a v podstatě nejzákladnější. Přesto má něco, co první kandidát nemá: výpis za poslední 4 roky ukazující, že tento kandidát stabilně zhodnocuje účet o 25% za rok.

Zeptáte se ho tedy: „jak jste to udělal“?

A tento muž odpoví: „jednou měsíčně otevřu strategii IronCondor na akciovém Indexu“.

Vy: „to je vše?“

On: „Ano.“

Vy: „Kolik času se tedy denně trhům věnujete?“

On: „Asi minutu, abych své pozice překontroloval.“

Vy: „Umíte ještě něco?“

On: „To je vše, pane.“

Co bude pravděpodobně následovat? Jsem si velmi jistý, že s vysokou pravděpodobností by většina nechala kandidáta číslo 2 jít a najala kandidáta číslo 1. Proč? Protože váš fond je VELKÝ. Je to firma na úrovni, velká tak, jak vaše ego. Je to firma, která zaměstnává jen ty NEJLEPŠÍ. Stejně NEJLEPŠÍ, jako jste vy sám. Takže – muž číslo 1 je pro firmu rozhodně zajímavější volbou. Měli jste volbu: buďto přijmete zcela jednoduché řešení, na úrovni 1 minuty denně, ale s velmi slušnou pravděpodobností, že váš fond bude vydělávat 20-25% ročně. Nebo jste se mohli přiklonit ke složitějšímu řešení: mnoha komplikovaným metodám a teoriím, které sice zatím NEPROKÁZALY funkčnost, ale už pro svou složitost a komplexnost vám znějí velmi dobře (protože vaše ego má rádo komplexní a složité věci, může si tak neustále dokazovat svou velikost). Přeci: pokud muž s průměrnou inteligencí dokáže zhodnocovat ročně o 25%, co pak musí dokázat člověk takto vzdělaný a chytrý?

Ještě názornější příklady jsem zažil, když jsem dříve spoluvlastnil reklamní agenturu a účastnil se řady schůzek u klientů: téměř každá z těchto schůzek byla dokonalou demonstrací předhánění se v tom, kdo navrhne něco „chytřejšího“, „většího“, a „inteligentnějšího“. Pod tlakem vlastního ega mnohých z účastníků se tak jednoduchá řešení měnila do složitých konstrukcí, které byly ve finále jenom kompromisem mezi několika egy.

Myslím, že přesně takto svět funguje – díky lidskému egu je opakovaně opomíjen zdravý selský rozum a tak se vytváří podivné složitosti, kombinace a mutace, které mají nulový výsledek, ale utěší ego mnoha zúčastněných. Vídáme to denně: v politice, v naší práci, atd. Přitom jednoduchost se nejčastěji ukazuje jako nejsilnější a nejúčinnější řešení. Fráze „když je to tak jednoduché, proč to nedělá každý?“ je ve skutečnosti jenom alibi. Je to alibi proto, abychom si buďto mohli odůvodnit, proč se do dané věci vůbec nepouštět (vlastní pohodlnost a neschopnost činu), nebo abychom si mohli obhájit, proč jít dělat danou věc raději složitěji a potěšit tak vlastní ego (dokázat si, že na to máme, že my jsme chytřejší a víme víc).

Takže, pokud se budete chtít do čehokoliv pustit a během své cesty najdete řešení, které vypadá příliš jednoduše, položte si otázku, proč touto jednoduchou cesto nejdete: je to proto, protože máte reálný důkaz, že tato cesta nemůže fungovat, nebo proto, protože už jste tak navyklí na složitosti prokazující růst vlastní inteligence, že již nejste schopni jednoduchá řešení ani zkusit?

Chápu, že složitá řešení nejsou občas od věci, protože velmi přispívají k vlastnímu inteligenčnímu rozvoji. Je ale třeba si položit otázku:
Chci si touto věcí rozšířit své obzory, zvýšit svůj inteligenční růst, konfrontovat své IQ a dokázat si, že na to mám? Nebo chci prostě jen danou věcí vydělat peníze (apod.)?

Tyto otázky znějí banálně, ale často pomohu uvědomit si, proč se stále nemůžeme dopracovat ke svému cíli. Pamatuji například, že na naprostém začátku mně více bavilo studovat teorie trhů, než vydělávat – více se mně líbila myšlenka dokazovat si, kolik toho dokážu pochopit a nastudovat a analyzovat, než vydělat nějaký ten dolar!

Opět se tedy vracíme k tomu, co řekl známý obchodník „Ed Seykota“ a co jsem zde už psal několikrát:

„Každý dostane, co žádá.“

Kdo žádá důkaz o své velikosti, bude dostávat důkazy o své velikosti. Kdo chce být profitabilní trader, bude profitabilní trader.

Tento článek z tématu psychologie obchodování nemusíte chápat jako nějaký tip nebo radu, ale pouze jako mou vlastní úvahu, nad kterou není od věci trochu se zamyslet. Nechápejte jej také prosím jako nějaký útok na vaší osobnost – snažím se jen obecně hovořit o lidské přirozenosti. Není nic špatné na tom přiznat si, že my lidé mámě ve většině případů mnohem větší ego a větší mínění o sobě, než je vůbec zdrávo.

I když techniky umožňující volný průběh emocí (bez toho, že bychom na ně reagovali a nechali je ovládat nás samotné a naše obchodování) jsou velmi dobrým pomocníkem, bohužel nevyřeší jeden podstatně pragmatičtější fakt, pro který řada obchodníků prožívá během obchodování emoce. Tím hlavním důvodem příliš emotivního obchodování je často "jen" jednoduchá, ale zcela zásadní nedůvěra (pochybnost) v to, co obchodník dělá a zda-li je na to dostatečně připravený.

Začněme trochu jinak. Člověk je obecně tvor, který se necítí dobře v čemkoliv, v čem nemá předchozí zkušenosti, a naopak rád se účastní věcí, ve kterých zkušenosti má. Pokud jste například nikdy nestáli na lyžích a náhle vás někdo vytáhne do hor a bude vás nutit, abyste s ním šli na sjezdovku, budete se zřejmě cítit velmi nepohodlně a nepříjemně. Pokud naopak budete mít za sebou roky lyžařské praxe, budete se na takový výlet na sjezdovku těšit.

Člověk, který je nucen dělat něco, v co nemá dostatečnou důvěru, resp. v čem si sám nevěří, se automaticky dostává do zvláštního psychického stavu, ve kterém je daleko citlivější a podstatně méně racionální. To tedy znamená, že člověk postaven do situace, kde se necítí jako ryba ve vodě, má okamžitě podstatně větší pravděpodobnost, že se každou chvilku dostaví silné emoce, které začnou takového jedince velmi silně ovládat, omezovat a zkreslovat jeho úsudek. Klasickým příkladem může být například ona situace, kdy jedete na lyže s kamarádem a přitom jste na lyžích nikdy nestáli – je docela možné, že brzy „vybouchnete“, pokud vám lyžování nepůjde, nebo že naopak budete extrémně sebevědomí, pokud na poprvé sjedete sjezdovku bez pádu (jen pouhé štěstí začátečníka) a záhy dostanete pořádnou lekci pokory, protože po zbytek dne už nedokážete sjezdovku sjet alespoň bez 5 pádů.

Bohužel, málokdo si tuto skutečnost uvědomuje v případě obchodování. Mnoho začínajících obchodníků se považuje za mistry ještě než vůbec udělají první obchod. Mechanismus však v tomto případě funguje úplně stejně: jelikož se dostáváme do prostředí, ve kterém si naprosto nevěříme (nehovořím zde o falešné sebedůvěře, která není postavená na realistických základech a vychází jen z příliš velkého ega) a ve které nemáme ani objektivní důvěru (zatím jsme na vlastní kůži nezažili, zda-li to fungovat může nebo nikoliv, takže objektivní důvěra díky absenci zkušenosti zcela chybí), dostáváme se do psychického stavu, který velmi snadno sklouzne k emotivnímu jednání a snížení racionálního uvažování. Celá situace je často u nováčků zhoršena ještě i tím, že racionální uvažování nemá žádný pořádný základ, od kterého by se mohlo „odrazit“, neboť mozek nebyl „trénován“ různými situacemi, možnostmi a kombinacemi – tj. veškerá práce je pak přenechána prakticky v maximální míře na iracionální části mozku, což nemůže vést jinam než do záhuby.

Tato absence sebedůvěry a důvěry, resp. absence zkušeností a racionální opory ve studiu jsou bohužel tak silné, že i když budete praktikovat techniky volného průchodu emocí, pomohou vám jen minimálně. Možná trochu utlumí celkové emotivní stavy, rozhodně vám však nenavodí psychickou pohodu a už vůbec z vás neudělají úspěšné obchodníky.

Tímto se tedy opět dostáváme k tomu, co opakujeme na finančníkovi neustále dokola a co si bohužel stále uvědomuje příliš málo začínajících obchodníků: bez řádného ověření funkčnosti obchodního systému (backtest) nedáváte vaší racionální části mozku žádné pevné základy a bez jasného obchodního plánu tak vznikají v racionální části mozku pouze pochybnosti, které způsobují to, že nakonec racionální část mozku „dobrovolně“ přenechá celou záležitost iracionální části mozku.

Takže, abychom mohli říci emocím „ne“, naprostým základem je pochopitelně stavba obchodního plánu a jeho řádný backtest. Tento krok mnohým obchodníkům dodá poměrně dostatečnou důvěru v to, co dělají a tím výrazně oslabí iracionální část mozku. Bohužel, jak jsem během času poznal, u některých ani to ještě nestačí a i přes důkladný backtest a jasný plán stále dochází k příliš mnoho emotivnímu chování. Toto může být ve většině případech zdůvodněno jednoduchým faktem toho, že backtestování je statický proces. Náš mozek se racionálně dobře připraví na statickou verzi obchodování, avšak samotný průběh grafů je vysoce dynamický – úsečky v grafu se mění každou vteřinu a jelikož naše racionální část mozku nebyla na tuto skutečnost trénována, opět může začít ztrácet „půdu pod nohama“ a raději přenechávat veškeré řízení iracionální části mozku.

Je tedy i z tohoto cesta ven? Samozřejmě je. Nejideálnější je několik měsíců obchodovat v reálných podmínkách trhů jen se simulovaným účtem, to však může být časově velmi náročné. Pokud mohu doporučit, pak se domnívám, že dostatečné řešení je trénování na takzvaném „playbacku“ historických dat, který dnes již nabízí řada obchodního software. Doporučil bych zvýšit rychlost 4-5x, čímž můžete 2,5 hodinovou obchodní seanci „projet“ za 30 minut a i když se takto zrychlená dynamika trhu neshoduje s tou reálnou, stačí to k tomu, aby se mozek naučil přizpůsobit holému faktu, že samotné obchodování není oproti backtestu statické, ale neustále v pohybu. Je vysoce pravděpodobné, že ze začátku vám to ani v playbacku příliš nepůjde a budete se značně odchylovat od backtestů. To je však přirozený proces, mozek si musí zvyknout na nové podmínky. Pokud však budete trpěliví, měli byste své „playbackové“ výsledky brzy začít srovnávat s těmi backtestovými. Tímto způsobem výrazně posunete své obchodování do bodu, kdy budete mít důvěru v systém a sebedůvěru v sebe a tak omezíte své emoce do bodu, kdy už by mělo být reálné začít je zvládat pomocí technik popsaných v předchozích dílech tohoto seriálu.

Pamatujte, že bez zkušenosti a tréninku jenom těžko budete hned lyžovat bez pádů, zrovna tak těžko hned vydělávat peníze.

Další myšlenka využití volného průchodu emocí se týká absolutního začátku dne, tj. měli bychom se ji naučit aplikovat vždy krátce předtím, než sedneme k obchodování. Aniž by si to obchodníci příliš uvědomovali, tento moment krátce před obchodní seancí je velmi důležitý, protože může ovlivnit vývoj celého obchodního dne. Hned vysvětlím, co mám na mysli.

Lidský mozek má v rámci tradingu jednu nepříjemnou vlastnost: každý náš poslední obchod nebo obchodní den, který provedete a který s vysokou pravděpodobností budete emotivně prožívat (pokud je to ziskový obchod, tak formou euforie, pokud ztrátový, tak formou frustrace), si vaše podvědomí dobře zapamatuje – převážně pak ve spojení s onou emocionální rovinou. Toto „pamatování si“ našeho podvědomí se pak okamžitě projeví hned následující den - pokud se druhý den ke grafu vrátíte, pak v momentě, kdy se na grafy trhů znovu podíváte, podvědomí všechny tyto emoce z poslední seance většinou „obnoví“ a předurčí tak částečně postoj k dalšímu obchodnímu dni. Ve zjednodušené podstatě se dá říci, že i když si myslíme, že ke každému novému dni sedáme s čistou hlavou, není to tak úplně pravda (pokud již nejsme velmi zkušený obchodník), ve skutečnosti totiž sedáme k novému obchodnímu dni s řadou emocionálních „attachementů“ ze dne posledního. (Omlouvám se za použití anglického slova „attachement“, ale skutečně jsem nenašel vhodné slovo v našem jazyce; attachament znamená v tomto ohledu „něco, co je k nám připnuté“ – tj. konkrétně emoce).

V praxi to tedy znamená, že i když jsme se v průběhu dne snažili dávat všem našim emocím volný průběh, s poměrně vysokou pravděpodobností se nám stejně nepodařilo nechat volně projít všechny emoce beze zbytku a tak v nás něco málo zůstalo, co si naše podvědomí pamatuje. Jakmile druhý den otevřeme grafy, ty na naše podvědomí okamžitě zafungují jako „spouštěč“, následně opět vyvolá emoce a situace z předešlého obchodního dne a tak naše podvědomí předurčí poměrně silně obchodování do nového dne.

Emocionální „attachementy“, které si z předešlého dne neseme, mají různou formu a vycházejí z celé řady situací, prakticky všechny se však projevují podobně, většinou zvýšenou agresivitou při obchodování (aniž bychom si tento stav pořádně uvědomovali). Jedny z nejčastějších attachementů, které si s sebou nosíme do nového dne a které mají dále popsané následky, jsou následující:

• attachement euforie z minulého dne. Pokud byl náš předešlý obchodní den dobrý a úspěšný a my v sobě máme stále emoce euforie z tohoto dne, docela možná budeme v novém dni více agresivní, protože si budeme připadat jako „neohrožený Rambo“;
• attachement skepse a frustrace z předešlého dne. Pokud jste minulý den prožili mnoho frustrace, pak nový den budete buďto také agresivní, protože si budete vylévat vztek a chtít dohnat ztráty, nebo budete naopak příliš opatrní a nebudete exekuovat vaše obchodní signály dle plánu;
• attachement frustrace z obchodu, který nám „utekl“ . Pokud „trpíme“ takovýmto attachementem, nový obchodní den budeme zřejmě příliš agresivní, aby nám už nic neuteklo;
• attachement frustrace z toho, že někdo v mém okolí minulý den vydělal a já ne. V takovémto případě budeme opět mít tendence být agresivní a všechny kolem „dohnat“.

Toto jsou nejzákladnější attachementy, které si s sebou většina začínajících obchodníků nosí do nového obchodního dne. Jak sami vidíte, skutečně jakýkoliv attachement, který si přineseme z minulého dne, má nakonec za důsledek buďto přespříliš agresivní, nebo přespříliš opatrné obchodování. Tedy nic, co by našemu obchodování pomohlo, spíše naopak.

Jak celé této situaci ulevit? Použijeme opět naši techniku popsanou v minulém článku.

Vše, co uděláme, je, že si v nový obchodní den, krátce před obchodováním, v klidu sedneme a při pravidelném a klidném dechu si vybavíme své poslední obchody z předešlého dne. Vybavte si převážně ty, které jste nejvíce prožívali a vybavujte si je přitom do takových detailů, že je začnete prožívat znovu. Jak už správně tušíte – jde nám opět o znovunarození „nevybité“ emoce. Opět použijte vše, co jsme si pověděli minule – proces je prakticky stejný, pouze v tomto případě záměrně navozujeme emoce z minulého dne. Toto cvičení praktikujte tak dlouho, dokud nepocítíte, že emoce z minulého dne výrazně slábnou a již tak necítíte pnutí, nebo chvění v těle v momentě, kdy si znovu vybavujete, jak trh protnul váš stop-loss, jak vám ujel obchod, na který jste čekali, jak jste se téměř vznášeli, když trh dosáhnul vašeho profit-targetu atd. Z vašeho těla se musíte pokusit udělat emocionálně opět „prázdnou nádobu“, tj. tyto emoce vyprázdnit tím, že jim dáte volný průchod a necháte je znovu prožít.

Pokud cvičení uděláte správně a necháte veškeré emoce proběhnout do té míry, že ztratí svou sílu, pak s vysokou pravděpodobností zasednete k novému obchodnímu dni s daleko větší objektivitou. Nežádoucí „attachementy“ zmizí, nebo se alespoň oslabí a nebudou podvědomě diktovat či negativně ovlivňovat váš obchodní den.

Tuto techniku pak doporučuji naučit se aplikovat skutečně před každým začátkem obchodního dne a pokusit se z ní udělat běžnou obchodní rutinu.

Pojďme si nejprve trochu více říci o principu potlačovaných emocí.

V základu tkví problém prožívaných emocí během tradingu (a následně uskutečňování nechtěných a kontraproduktivních chyb) v emocích podobného charakteru, avšak s tím, že takové proběhly někdy v minulosti za jiných okolností a jejich průběh byl maximálně potlačován, namísto aby byl emocím dán volný průběh. To znamená, že řadu emocí, které pociťujeme během tradingu, už náš mozek důvěrně zná, neboť podobné emoce jsme zažili už v minulosti v jiných situacích (například během nějaké situace v zaměstnání, v jiném byznyse, v rámci nějaké rodinné situace atd). V momentě, kdy jsme takové emoce zažili v minulých situacích, udělali jsme jednu základní chybu: pokusili jsme se emoce potlačit a nedat jim prostor se projevit (což je v dnešní době bohužel samozřejmou praxí, v dnešní době je například prakticky nepřípustné projevovat některé z emocí v našem zaměstnání, proto takové během celého dne vědomě potlačujeme, aby se nemohly projevit). Tyto emoce se tedy někde uvnitř nás nahromadily a ustálily v podobě nějakého „chumáče“, který nedostal volný průběh k projevení se.

V tento moment tedy máme v těle „chumáč“ potlačených emocí. Co se s ním děje dál? Jako další krok se zapojí naše podvědomí a celou situaci začne ještě trochu zhoršovat.

Jelikož si je naše podvědomí o takovýchto „chumáčích“ potlačených emocí zcela vědomo, a chápe tyto „chumáče“ zcela právem za něco nechtěného a kontraproduktivního, a jelikož je hlavní „prací“ našeho podvědomí chránit nás, začne dělat podvědomí v našem životě poměrně nechtěnou, ale pro logiku podvědomí zcela pochopitelnou věc: naše podvědomí začne záměrně vytvářet situace, které by umožnily dostat se znovu do situace, kdy by bylo možné si danou emoci „uvězněnou“ v „chumáči“ prožít. To tedy znamená, že nás opět postaví do situace, která nám opět takovou emoci přinese (jsou to situace, ve kterých často máme pocit, že naše jednání vypadá jako nějaký „zkrat“ – v rámci tradingu prožívají nezkušení tradeři řadu „zkratů“).

Opět se tedy dostaneme do situace, kdy se znovu projeví emoce, kterou ve skutečnosti nemáme vůbec rádi, spíše můžeme říci, že ji nesnášíme. Co se nyní stane? Naše reakce zcela jistě bude podobná, jako při prvním projevení této emoce – opět jsme se takovou snažili potlačit, neboť nemáme ani potuchy o tom, jaký je skutečný záměr našeho podvědomí. Náš „chumáč“ nechtěné a potlačené emoce uvnitř nás se tedy náhle začal nabalovat do větších a větších rozměrů s dalším a dalším potlačováním této emoce a naše podvědomí opět začne hledat situace pro prožití této emoce, abychom opět mohli dostat šanci takovou emoci prožít. Bohužel je však v dalším případě situace ještě o trochu horší, protože tím, že „chumáč“ potlačené emoce se zvětšuje, podvědomí logicky hledá i silnější situace, které by umožnily emoci prožít podstatně intenzivněji, než minule. A jelikož samozřejmě s vysokou pravděpodobností opět záměr našeho podvědomí nepochopíme a opět nenecháme naši emoci prožít, začneme mít brzy pocit pohybování se v „uzavřeném kruhu“, jinými slovy, náhle máme pocit, že to, co nejvíce nechceme, se nám neustále dokola děje (přiznejme si narovinu: kolik z vás toto zná z tradingu i běžného života)?

Trading je pak pro podvědomí další skvělá příležitost, jak nám opět navodit co nejvíce a nejintenzivněji potlačovaných emocí. Jelikož může být trading sám o sobě pro většinu velmi silně emotivním místem, podvědomí záměrně vytváří „dramatické situace“, abychom opět začali prožívat emoce, které jsou uvnitř nás už kolikrát v podobě velmi značných „chumáčů“ a které je nutné si prožít. Bohužel, ani v případě tradingu záměry našeho podvědomí nechápeme a emoce během tradingu se snažíme opět co nejvíce potlačovat, čímž celou věc ještě zhoršujeme a opět se dostáváme do uzavřeného kruhu.

Toto je tedy základní proces, pro který většinou nezkušení tradeři jednají v rozporu se svým obchodním plánem a pod vlivem vlastních emocí. Co tedy dělat?

Je to velmi jednoduché. V prvé řadě si musíme připustit, že během tradingu nějaké emoce máme. Musíme si přestat hrát na Ramba a tvrdit o sobě, že jsme naprosto v klidu a žádné emoce nemáme (to je veliký sebeklam). Musíme si připustit, že s námi trading patřičně hýbe a že za řadu našich chyb nemůžou brokeři, platformy, nebo externí okolnosti, ale naše vlastní nežádoucí chování (v podobě opakovaného porušování obchodního plánu apod).

V druhé fázi se musíme naučit nechat každou emoci, kterou během tradingu máme, nechat prožít co nejvíce naplno. Čím více emocí necháte v celém procesu proběhnout, tím lépe.

Můžeme například začít momentem, kdy zadáváte obchodní příkaz. Jaké emoce v takový moment pociťujete? Buší vám srdce a chvěje se vám celé tělo? Co nejvíce se uvolněte a nechte své tělo chvět se ještě více. Co nejméně tomuto pocitu braňte, co nejvíce mu jděte naproti. Chtějte z něj „vyždímat“ co nejvíce, chtějte, aby se projevila tato emoce co nejvíce. I pokud se vám začne klepat celé tělo a vy sami ze začnete podivně ošívat na židli, je to v naprostém pořádku – to je pouze a jen dobré znamení toho, že emoce dostává svůj prostor. Nic přitom nesmíte „tlačit“, nepoužívejte žádnou sílu, pouze nebraňte tomu, co se děje a dejte tomu co nejvolnější průběh.

Pokud například v další fázi probíhá již samotný obchod, tj. jste v pozici a trh se začíná otáčet proti vašemu stop-lossu a vy pociťujete úzkost, nechte opět tuto úzkost proběhnout naplno. Uvolněte se, pozorujte ve svém těle každý sval, kde tuto úzkost pociťujete a snažte se ji pocítit co nejvíce v celém svém rozsahu. Tělo je v tomto bodě velmi důležité – skrze fyzické tělo totiž můžete emoci pociťovat skutečně silně. Pokud vás tělo „tlačí“ k nějakým formám, pohybům apod., nechte emoci, ať celá taková forma a pohyb proběhnou v celé své síle.

Pokud naopak pociťujete euforii z toho, že trh se právě hýbe zcela dle vašeho předpokladu (tj. vaším směrem), musíte dát prostor i této eufórii – protože i ona je podstatnou emocí. Pokud máte pocit začít křičet radostí, křičte; pokud máte pocit skákat do vzduchu radostí, skákejte. Udělejte cokoliv proto, abyste se co nejvíce uvolnili a nechali emoci co nejvíce proběhnout, v celé své škále.

A to je prakticky vše, co musíte udělat a co po vás chci. Co se totiž stane, pokud začnete tuto techniku praktikovat?

Po pár případech se veškeré emoce obdobného charakteru nahromaděné uvnitř vás „uvolní“ a chumáče různých emocí se začnou zmenšovat, až pomalu zmizí. Jednoho krásného dne tak tedy vstoupíte do obchodu a zjistíte, že celý proces probíhá prakticky bez emociálního dopadu, respektive že na případné emoce už naprosto nereagujete a nejste jejich obětí či otrokem. Tím pádem proces tradingu s vámi už nebude emocionálně „mávat“, protože veškeré emoce budou oslabené na minimum. Jednak to naprosté minimum, co bude probíhat, necháte naprosto nenuceně proběhnout – pokud budete techniku praktikovat svědomitě, začne se vše odehrávat na podvědomé bázi, takže už ani nebudete o celém procesu přemýšlet, budete jej dělat automaticky. Celý proces navíc může přinést výsledky u mnohých lidí neuvěřitelně rychle: někomu může stačit nechat své emoce prožít jenom dvakrát nebo třikrát a už může pociťovat výrazný posun vpřed a výrazné oslabení takových emocí, respektive závislosti na nich.

Ze všech technik, které jsem ve svém životě tradera studoval a aplikoval, je tato naprosto nejlepší a nejúčinnější, jakou jsem kdy našel, a používám ji tak často, jak jenom mohu. Je to také jedna z nejdůležitějších věcí a zkušeností, o kterou se mohu s vámi podělit.

Profit-targety

Předem stanovené, zcela konkrétní hranice výstupu, vyjádřené většinou jako konkrétní dolarová částka, jsou specifické možností jednak si trochu blíže stanovit dobu trvání v obchodě, a jednak pracovat s konkrétním „cílem“.

Doba setrvání v obchodě může být poměrně podstatný psychologický faktor. Jsou obchodníci, které dlouhodobější setrvání v obchodě může nechtěně nutit k dodatečným (neefektivním) krokům nad rámec obchodního plánu (třeba proto, že už jsou délkou trvání obchodu příliš „znuděni“, nebo že zkrátka mají pocit, že se „nic neděje). Já osobně upřednostňuji být venku z intradenního obchodu v rozmezí několika desítek minut až jedné hodiny, dlouhodobější setrvání v trzích mně zkrátka a dobře není příjemné.

Profit-targety umožňují spolu se správnou volbou time-frame nastavit poměrně efektivně takové tempo, které je pro nás přijatelné, co nejvíce odpovídá našemu temperamentu a co nejméně nás nutí k nechtěným akcím mimo plán. Čím menší profit-target si zvolíme, tím kratší dobu budeme obvykle v trhu a samozřejmě naopak. Například profit-target o velikosti 150 USD může v rámci intradenního obchodování být většinou dosažen v rámci pár minut, kdežto například pro profit-target 450 USD může trh „jít“ už i celou hodinu a déle. Samozřejmě se nyní bavíme pouze o psychologickém rozměru obchodování profit-targetů, je naprostým předpokladem, že je náš profit-target zároveň dostatečně podložený money-managementem (analýzou MAE/MFE) a my víme, že profit-target zvolený jako „ideální“ pro naší povahu je zároveň i zcela funkční z pohledu money-managementu a v kombinaci s našimi stop-lossy vykazuje zisky v podobě stabilně rostoucí equity křivky.

Co je ale ještě výraznější psychologický faktor profit-targetů, je fakt, že většinou sedí lidem, kteří jsou zvyklí na plnění konkrétních, jasně stanovených cílů, a to například ze svého zaměstnání.

Pokud je například vaší prací plnit každý měsíc nějaké konkrétní cíle stanovené vaším zaměstnavatelem (finanční cíle, výrobní cíle, počet oslovených klientů, atd….), docela možná jste již na systém „stanovených cílů“ podvědomě „naprogramováni“ a profit-targety mohou být tedy pro vás skutečně dobrou volbou; zkrátka a dobře vám totiž dají jasně definované rámce, ve kterých se pohybovat a existence těchto jasně daných rámců vám může celkově dodat na komfortnějším pocitu při obchodování. Sám patřím k lidem, kteří si jakýkoliv dlouhodobější cíl rozplánují na řadu drobných kroků, které chci naplnit a které mně v podstatě z psychologického pohledu velmi připomínají profit-targety, proto mně stejná metoda doposud vyhovuje v tradingu ze všech nejlépe.

High a Low dne, pivoty, Fibonnaci a trendové čáry

Velmi zajímavých cílem profitů mohou být High a Low dne (platí pro intradenní obchodování), různé pivoty, Fibonnaci úrovně a trendové čáry. Zkrátka a dobře nějaké konkrétní linie zakreslené v grafu, na základě určitého systému, který si obchodník sám definuje a vyhodnotí jako efektivní.

Obchodování výstupů na základě podobných úrovní je poměrně blízké obchodování fixních profit-targetů, akorát že v tomto případě jsou již targety proměnlivé. Jsou různě velké dle toho, v jakém rozpětí právě obchoduje trh a také jak hodně je trh právě volatilní.

Pro stanovování si targetů na základě různých podobných úrovní zakreslených v grafu je psychologicky podobné obchodování konkrétních fixních profit-targetů, akorát s tím rozdílem, že dává možnost „individuálnějšímu“ vyjádření; jelikož řada těchto čar vyžaduje trochu subjektivního posouzení, dávají tyto metody stanovování výstupů často pocit, že se podílím nad rámce zcela mechanického přístupu a že individuálně svůj výstup částečně ovlivňuji. Tento způsob výstupů je tedy vhodný pro ty, kteří mají rádi pocit trochu pohybu nad úroveň stanoveného rámce, nebo pro ty, kteří mají rádi pocit, že do tradingu přidávají i trochu „kreativity“. Tato zbraň může být dvojsečná – pokud to přeženete a začnete být příliš kreativní, v podstatě přestanete obchodovat dle svého plánu a váš trading se docela určitě stane neziskovým. Podobné metody jsou tedy vhodné pouze pro ty, kteří již vědí, že nemají problém disciplinovaně dodržovat souhrn jednoduchých, ale jasných pravidel a v případě individuálnějšího vyjádření se lehce nad úroveň těchto pravidel moc dobře vědí, co si ještě mohou dovolit a co ne. Jedná se také o způsob vhodný pro ty, kteří již mají trochu nakoukané grafy a mají pro ně cit.

Osobně sleduji High a Low dne a pokud jsou mé fixně stanovené profit-targety někde poblíž, posunu je až na úroveň High/Low dne. Podobně občas i činím se swingy. Tato metoda mně dává pocit trochu více individuality nad úroveň naprosto mechanického přístupu, vychází však z jasně backtestovaných podkladů, a také vím, co si ještě mohu dovolit a co už ne.

Výstupy s použitím indikátorů a patternů

Poslední možnost výstupů je použití různých indikátorů, klouzavých průměrů, nebo patternů.

Takováto metoda výstupů je v prvé řadě velmi proměnlivá – jednou vám může nabídnout 1000 dolarů na kontrakt, jindy zase pouze 100 dolarů na kontrakt. U podobných výstupů nemůžeme příliš hovořit o stabilitě, jakou nám nabízí například fixní profit-targety.

Co je však velkým pozitivem podobných výstupů je jejich možná dlouhodobá efektivita. Podobné „sofistikovanější“ metody výstupů je totiž možné modifikovat do podob, které z dlouhodobého pohledu přinášejí nejlepší finanční efekt, tj. vydělají dlouhodobě více, než předešlé dvě varianty. Cenou za takovouto efektivitu je pak již zmíněná nižší „stabilita“.

Používání různých indikátorů a patternů k výstupům je ideální pro ty, kteří rádi hledají maximální efektivitu, avšak jsou si vědomi toho, že jejich povaha zvládne velmi rozdílné distribuce profitů – co obchod, to jiný profit. Je také vhodná pro ty, kteří chtějí hledat způsoby, jak z trendujícího trhu získat naprosté maximum; zatímco obchodník využívající fixní profit-targety získá z velikého pohybu jen svou jasně definovanou částku, obchodník pracující s různými indikátory a patterny je často schopen výstup v podobně dlouhých pohybech značně prodloužit a inkasovat tak i několikanásobně větší profit.

Na druhou stranu, pokud trh moc netrenduje, obchodník používající profit-targety může dosahovat stále svých nízkých profit-targetů, zatímco obchodníkovi používajícímu indikátory můžou stejné obchody přinášet třeba i ztráty. V tradingu není nic dokonalé a každé pro má své proti.

Závěr

V tomto článku jsem se tedy pokusil demonstrovat, že výstupy nejsou jen otázkou toho, kolik budeme vydělávat, ale také toho, zda budeme schopni systém efektivně obchodovat, protože všechny jeho prvky plně odráží naší povahu a náturu.

Samozřejmě, je naprosto běžným jevem různé přístupy kombinovat. Například obchodovat vždy sudý počet kontraktů a zatímco s první polovinou budeme vystupovat na profit-targetech, čímž si ideálně nadělíme šance na co nejčastější, rychlý profit (pokud to bude nízký profit-target), s druhou polovinou kontraktů můžeme vystupovat na základě nějakého indikátoru a tak se snažit dostat z trhu co nejvíce v případě, že právě výrazně trenduje. V takovém případě se psychologicky snažíme být efektivní ve velikých trendech, ale zároveň si dávat i co nejčastěji šance vydělat „alespoň něco“ a tím neustále podněcovat naši sebedůvěru a důvěru v další obchody.

Nyní navrhuji, aby se ostatní podělili v diskusním vláknu s tím, jaké výstupy sami používáte a proč právě tyto.