Tento článek se vztahuje k účtu u Interactive Brokers s pobočkou v Maďarsku, kde se automaticky zakládají nové účty z České republiky a Slovenska. Zda máte účet u maďarské pobočky Interactive Brokers poznáte například na výpisu z účtu – je na něm uvedeno Interactive Brokers Central Europe Zrt., Madach Imre ut 13-14, Floor 5, Budapest, 1075, Hungary.

Zasílání peněz na účet

Pokud chcete na svůj účet u Interactive Brokers zaslat peníze, je potřeba se nejprve přihlásit do webové administrace na www.interactivebrokers.com. Webové rozhraní IB prochází průběžnými úpravami. Je třeba nalézt položku Transfer&Pay. Rozbaluji menu sbalené v levém horním rohu:

A vybírám položku „Transfer&Pay > Transfer Funds". Pro vklad prostředků vybírám volbu Make Deposit (vytvořit vklad).

Zobrazí se stránka, na které zvolíme „Use a new deposit method“, která založí nový profil banky, nebo zvolíme některý dříve založený:

Při vytváření nové platební metody se zvolí jen měna (currency) a následně stačí vyplnit pouze jméno banky. Číslo účtu je nepovinné (ale osobně mám vyplněno):

Po kliknutí na Get Transfer Instruction se zobrazí informace kam peníze posílat.

Interactive Brokers má sběrný účet v České republice (u Raiffeisen banky), tedy největší smysl dává posílat české koruny. Převod je zadarmo. IB nepracuje s variabilním symbolem. Vždy je třeba do poznámky převodu přepsat to, co je v instrukcích v položce „Payment Reference/For Further Credit to“. Tedy číslo účtu / jméno účtu.

Vždy převádím peníze z účtu, který nese stejné jméno, na které je vedený účet u InteractiveBrokers.

Samozřejmě v rámci EU je možné zadarmo převádět i euro. Určitě bych se vyhnul převodu dolarů, protože u těch si berou české banky nehorázné poplatky.

Oznámený převod je dohledatelný opět skrz menu Transfer & Pay > Transaction Status & History. V přehledu je převod možné i zrušit. Oznámení samozřejmě nevyvolá převod v bance, je to jen informace pro IB, že má platbu očekávat. V naší bance musíme zadat tradiční bankovní převod.

Výběry peněz probíhají podobně. Zvolíme Transfer & Pay > Transfer Funds a zde vybereme Make a Withdrawal (výběr). Osobně převádím Kč, které přijdou z účtu z Raiffeisen banky. Tedy vklady i výběry jsou bezplatné a vše se posílá přes sběrný účet u české banky.

Konverze a měna účtu

Poslání Kč na účet Interactive Brokers znamená, že nám přijdou české koruny. Bez ohledu na měnu, kterou máme nastavenou jako základní.

Měna účtu se nastavuje skrz nastavení účtu (Settings):

Jde o položku s názvem Base Currency:

Já mám nastavenou měnu účtu v českých korunách. Toto nastavení má vliv prakticky jen na to, v jaké měně jsou zobrazovány zůstatky účtu (například na výpisech) a v jaké měně jsou účtovány poplatky. Na účtu stále můžeme mít různé měny – sám mám například Kč, USD a EUR. Jakou měnu mít na účtu bude vycházet hlavně z toho, co obchodujete. Pokud budete například obchodovat s americkými akciemi, je patrně výhodnější převést si část účtu do USD. Jinak se vám bude margin strhávat z korunového zůstatku, což s sebou přináší různé forexové konverze.

Z důvodu nějakých zákonných omezení v Maďarsku nelze na tomto účtu dělat volně konverze měn (de facto forexové obchody), jak to šlo dříve například v IB UK. Převody lze dělat jen do základní měny nebo v případě, že máme v dané měně záporný zůstatek.

Jak tedy převést poslané české koruny na dolary? Cesty jsou prakticky dvě:

1. Změníme si na chvíli základní měnu na USD. Změna se projeví na účtu druhý den. A jakmile máme Base Currency USD, můžeme prodat poslané CZK a nakoupit USD. Jak na to jsme popisovali v těchto dřívějších článcích: Praxe – levná směna korun na eura (a opačně) skrz IB a Praxe – levná směna korun na eura (a opačně) skrz IB. Dokončení. Jakmile máme převod dokončený, můžeme základní měnu změnit zpět na CZK. Pozor: asi existují různá omezení, jak často jde měnu účtu měnit. Na účtu vedeném na společnost s.r.o. žádné omezení nevidím, ale na osobním účtu mám informaci, že změnu mohu dělat jen několikrát za rok.
2. Počkáme, až budeme mít na účtu negativní zůstatek v USD a následně nám IB směnu povolí. Tedy můžeme například nakoupit americké akcie s tím, že máme na účtu pouze české koruny. IB automaticky převede část Kč na USD, které jsou potřeba na margin. Prakticky uvidíme na účtu negativní zůstatek v dolarech. A v tento okamžik nám opět dovolí IB dolary nakoupit.

Stejným způsobem lze postupovat s dalšími měnami.

Pohyby posledních měsíců mohou obchodníkům přinášet zajímavé profity. Ať již z poklesu trhů, nebo jejich rychlých krátkodobých růstových korekcí. Vyplatí se pro podobné pohyby nakoupit opce, které neváží příliš kapitálu a umožňují obchodovat s pákou? Pojďme se na to podívat ze systematického pohledu.

Nákupy opcí s krátkou dobou expirace jsou lákavé zejména pro obchodníky s malými účty. Opci s blízkou dobou expirace lze pořídit levně, kontrolujeme přitom velkou akciovou pozici. Problém je, že máme omezený čas. Investice se tak zhodnotí jen v případě, že trh, na který máme opci nakoupenou, se musí pohnout opravu hodně.

Jak konkrétně nákup opcí funguje?

Řekněme, že spekulujeme na pokles S&P 500 a naše analýza nám říká, že trh začne klesat v průběhu několika málo dnů. Mohli bychom shortovat trh SPY, což je de facto akcie sledující index S&P 500. Jenže SPY se aktuálně obchoduje na ceně cca 380. Pokud bychom chtěli nakoupit 100 shares, potřebujeme kapitál 38 000 USD. Část si sice můžeme půjčit od brokera na margin, ale stále půjde o velké peníze.

Řada obchodníků tak může uvažovat o opcích, tzv. „At The Money“ PUT opce. Tedy se strike nejblíže úrovni, na které se obchoduje SPY, se dá v současné volatilitě a expiraci 10 dnů koupit za cca 6 dolarů. Opce kontroluje 100 akcií, takže za ní zaplatíme cca 600 dolarů. To je opravdu podstatně méně než 38 000 dolarů, pokud bychom shortovali samotné akcie. Přitom nákupem PUT opce spekulujeme na short podobně jako shortem samotné akcie.

Hlavní rozdíl je ovšem ve dvou zásadních bodech:

• Opce za určitý čas „vyprší“, čímž přicházíme o kupní cenu a obchod končí. V našem případě se pokles musí odehrát do 10 dnů.
• Oproti shortu akcie jsme v nevýhodě o zaplacenou cenu opce. Věci jsou trochu složitější, protože časová cena opce se rozpadá postupně, ale s určitým zjednodušením můžeme říci, že vydělávat na takovém shortu budeme až poté, co trh klesne o 6 dolarů (cena zaplacená za opci). 6 bodů v SPY se nezdá jako moc (vůči ceně 380 je to 1,57 %), ale realita je taková, že trhy se nehýbou tolik, jak to na první pohled může vypadat. Většina opcí tak nakonec vyprší jako bezcenné.

Pojďme si udělat systematické testy. Protože v roce 2022 trhy převážně padaly, pracovat budu s PUT opcemi.

Nejprve použiji trh SPY a vytvořím simulaci, která bude poslední dva roky nakupoval PUT ATM opci s expirací nejblíže 10 dnům. První nákup proběhl 3.1.2021. Jakmile opce expiruje, systém nakoupí druhý den novou. Backtest vychází z reálných cen opcí, pro simulaci používám plnění za průměrnou denní cenu (O+H+L)/3. Obchod končí zpětným odkupem opce v den expirace opět za průměrnou denní cenu.

Takto vypadá výsledná equity křivka popsaného přístupu:

V roce 2021 by byla strategie nákupu krátkodobých PUT opcí v SPY naprosto ztrátová, situace se moc nezlepšila ani v roce 2022, přestože index klesal.

Lepší situace je u opcí, které mají delší expiraci. Zde jsou výsledky testu, kdy systém vybíral nejbližší expiraci s alespoň 20 dny života opce:

Na první pohled je patrné, že expirace delší o 10 dnů udělala již výrazný rozdíl a i takto mechanické nákupy PUT opcí by byly v roce 2022 v SPY ziskové.

Pojďme se podívat na opce obchodované na Nasdaqu 100, který v roce 2022 padal mnohem výrazněji než S&P 500. Backtester nakupuje opce na ticker QQQ.

Takto vypadala situace nákupu PUT opce na ticker QQQ s expirací nejblíže 10 dnům:

Strategie by v roce 2022 vydělala, ale na to, jak Nasdaq 100 padal, to skutečně není nic závratného.

Trochu lepší je opět situace u opcí s expirací 20 dnů:

Podobné testy pochopitelně neposkytují jednoznačnou univerzální odpověď, ale naznačují, že pokud obchodovat poklesy (nebo i růst trhů) skrz nákupy opcí, je určitě výhodnější volit opce se vzdálenější dobou expirace.

Osobně používám expirace vzdálené několik měsíců a jakmile se začne blížit poslední cca měsíc životnosti opce, tak je odprodávám zpět. A samozřejmě bývá výhodné nákupy opcí kombinovat s nějakým výpisem vzdálenější OTM opce (vytváření spreadů), skrz které si snižujeme náklady na pořízení opce.

A co mi na této dávce testů přijde nejzajímavější?

I přes výrazné pohyby roku 2022 by bylo stále velmi profitabilní opce vypisovat – tedy prodáváme opce a inkasujeme prémium. Zde jsou testy, kdy bychom najednou vypsali „AT The Money“ CALL a PUT opci na aktuálně obchodované strike ceně.

Test výpisu PUT a CALL opcí „At The Money“ 10 dnů do expirace v trhu QQQ:

Stejný test v trhu SPY:

Samozřejmě výpis naked PUT a CALL má svá specifika. Pozice váže vyšší kapitál než nákup opce, teoreticky se otevíráme „neomezené ztrátě“. Ale pochopitelně s přístupem jde dál pracovat – risk můžeme omezit nákupem ochranných opcí, nebo se lze jistit například v non-stop obchodovaných futures v momentě, kdy se dají trhy do nějakého výrazného pohybu (de facto kombinovat výpis naked opcí s breakout strategií).

Pointa této analýzy je ukázat, že věci se v trzích často mají jinak, než si podvědomě myslíme. Hodně začínajících obchodníků si například myslí, že v aktuálně klesajících trzích vydělají ohromné peníze tím, že budou pracovat s vysokou pákou a levnými krátkodobými opcemi. Populární se stávají „Zero Days to Expiration“ opce – jednodenní opce, což je z mého pohledu opravdový extrém. Jak naznačují i výše uvedené testy, čím kratší doba do expirace, tím nižší šance, že opce vydělá peníze.

Pokud opce nakupovat, volil bych vzdálené expirační měsíce.

Z pohledu systematického obchodování jsou myslím velmi inspirující grafy výnosů výpisů opcí s krátkou dobou do expirace. Protože jak je vidět, přístup může dobře fungovat jak v klidných růstových letech, tak i v době vyšší turbulence. Zejména, pokud se k němu přidá nějaká logika ochrany pro případ, že trhy vytvoří skutečně rychlý a extrémní pohyb v krátkém čase.

Trhy byly v roce 2022 skutečně výjimečně bláznivé a pro drtivou většinu těžko obchodovatelné svojí nepředvídatelností a odlišností od toho, co jsme prožívali poslední roky.

Představovaly ale také dobrou příležitost posunout obchodní taktiky dopředu tak, aby nadcházející rok 2023 mohl být o to lepší.

Dovolte nám, abychom vám za Finančníka popřáli do nového roku 2023 hodně zdraví, rodinné pohody a úspěchů v obchodování.

A těším se na to, že i v roce 2023 budeme v obchodování spolu.

Často doslova, protože s mnohými z vás se průběžně potkáváme v našich obchodních skupinách.

A pokud si zatím v systematickém obchodování nejste úplně jistí, máte nyní možnost naskočit hned na začátku ledna do TechLabu. Skupiny několika set obchodníků, ve které sdílíme technické tipy, postupy a podporu tak, aby všichni mohli obchodovat podobně jako my – systematická a často plně automatizovaná portfolia diverzifikovaných obchodních strategií. Třeba tak jako Josef, jehož cestu jste mohli nedávno shlédnout prostřednictvím tohoto článku.

V rámci TechLabu připravujeme průběžně i bezplatné minikurzy zaměřené na zvládnutí všech potřebných technikálií. Budete se tak moct pustit hned do vzdělávání od úplných základů a začít rok 2023 stavbou první systematické obchodní strategie. Kurzy jsou aktivně vedené, založené na domácích úkolech a diskuzi. Do TechLabu se můžete registrovat zde.

Ještě jednou vám všem přejeme vše nej do nového roku.

Petr spolu s týmem Finančník.cz

Mnoho obchodníků postupně implementuje principy systematického obchodování tak, jak je na Finančníkovi vyučujeme.  A je radost sledovat, že řada z vás sklízí v tomto směru ovoce. Dnes publikuji zkušenosti pana Josefa, který na Finančníkovi vystupuje pod nickem illk.

Níže popsané výsledky přinášejí z mého pohledu inspiraci hned ve dvou směrech. Jednak jsou dosažené výsledky s ohledem na velmi nestálý vývoj akciových trhů v roce 2022 velmi solidní. Současně je jistě pro všechny povzbuzující, že illk není programátor – podniká v oblasti profesionální fotografie.

S illkem plánuji připravit na Finančníkovi podrobnější rozhovor, ve kterém se můžeme zaměřit i na otázky, které zajímají vás – pokud takové máte, pošlete mi je prosím na e-mail petr@financnik.cz.

Zde jsou illkovi zkušenosti tak, jak je sdílel v TechLabu, kde s Bogdanem průběžně poskytujeme podporu v technických otázkách obchodování právě tak, aby obchodování portfolií systematických strategií nepředstavovalo technickou překážku skutečně pro nikoho, kdo má zájem se tomuto oboru věnovat.

Původní illkův příspěvek z TechLabu:

Ahoj všem, přikládám své výsledky a dole připojuji trochu podrobnější komentář. Třeba to někoho z vás bude v něčem inspirovat. 😉 Jedná se o reálné obchody na live účtu. Souhrn za letošní rok 2022. Klidně pište dotazy (pozn. Petra - viz e-mail výše), rád odpovím.

Výkonnost jednotlivých strategií:

Výkonnost celého portfolia:

Korelace strategií:

Některé strategie vzešly z kurzu od Petra nebo z jeho myšlenek publikovaných zde v Techlabu či na Finančníkovi. Uchoval jsem vždy jejich název, nicméně jsou modifikované, proto je celkem jisté, že můj Mopull Limit bude vycházet úplně jinak než ten původní v kurzu.

Strategie Mopull Limit, MicroBreaOut, MeanRevLong5 a BreakOutAll jsou na long stranu.

Strategie FinWin a Long5Short5 jsou intradenní strategie na obě strany. Obchoduji až od konce listopadu.

Zbývající strategie jsou short.

Počet pozic je různý u různých strategií, nicméně pohybuje se mezi 5 až 15.

Kapitál ve výši 120 % mám rozložený mezi long strategie a 120 % mezi short strategie. Vzhledem k tomu, že jejich expozice je kolem 25 %, u některých dokonce jen 10 %, není to problém. Podle testů využití kapitálu bych mohl ještě trochu přidat. (nejvíce mám 35 % a nejméně 20 % u dílčích strategií)

U intraday strategií mám pak 30 % na každou, tedy dalších 60 %. V rámci intraday obchodování je možná větší páka, tak to je opět ok.

Strategie jsem v průběhu roku dále vyvíjel a zejména short strategie i trochu "krotil" (přidány další filtry jako min. cena 10 $, u některých strategií i 20 $, maximální povolené ATR v několika posledních dnech atp.). Občas se mi stalo, že ty nejlepší obchody nebyly vyplněné (shortovatelné). Navíc jsem se necítil komfortně v tom, co jsem si na papíře myslel, že hravě zvládnu.  Proto jsem přestal strategii MeanRevAll na konci listopadu obchodovat úplně. Dle backtestu jsem věděl, že jde o volatilnější strategii a myslel si, že to bude v pohodě. Ale v reálu jsem z ní byl trochu nervózní, tak šla pryč.

Obchoduji tak, že vstupuji max. dvakrát do stejného titulu (někdy vyjde signál ve více strategiích) a nově vynechávám vstupy do mean reversion strategií po earnings.

Naprosto skvělých výsledků dosáhla letos strategie Fast Short. A ano, opravdu jde o modifikovanou FastShort, kterou najdete v kurzu Petra. Jsou tam lehce optimalizované parametry a je aplikovaná na všechny US akcie (jako všechny mé strategie vyjma Mopull Limit, tu mám jen na Russell 300). Podle backtestu má mít letos dokonce zisk 120 %. Je to jednak tím, že jsem ji v polovině roku ještě modifikoval (na základě podnětů od Petra - asi zde v Techlabu nebo ve vlákně jiných kurzů, už si nepamatuji) a také jsem udělal při live obchodování pár chyb (zapomenutý výstup atp., však to asi všichni znáte).

Obecně mi vychází, že dosahuji poloviční výkonnosti, než mi vychází backtesty. Většinou je to mou chybou, musím ještě zautomatizovat výstupy. Část je dána neshortovatelností akcií, ale to už se mi stává málokdy (ale až po patřičných úpravách strategií).

A kde vidím potenciál dále? V eliminaci chyb pomocí automatizace. Také vidím skvělou příležitost v diverzifikaci obchodování i na jiných burzách než v USA. Zkusil jsem namátkou Kanadu a výsledky mne opravdu povzbudily. Stejné strategie, které používám na USA trzích, dávají pěkné výsledky i v Kanadě a co je na tom nejlepší, že equity z Kanady téměř nekorelují s equity křivkami z USA! To jsem vůbec nečekal. Může být tedy mnohem snazší aplikovat stejnou či lehce modifikovanou strategii v jiné krajině, než vymýšlet zcela novou strategii pro stejný trh.

Podstatná část mého systematického portfolia obchoduje krátkodobé swingové mean reversion strategie na akciových trzích. Svou výkonnost průběžně porovnávám s benchmarky, abych získával odpověď na to, jestli mé strategie fungují i v době, kdy si procházejí drawdowny.

Osobně jsem se svými mean reversion strategiemi letos s výkonností „kolem nuly“, což s ohledem na pohyby, které jsme tento rok v trzích viděli, vnímám jako velmi pozitivní. Mean reversion strategie v zásadě obchodují proti trhu. Tedy nakupují, co padá, shortují, co roste. Jako všechny strategie mají lepší a horší roky. Ten letošní určitě patří k těm horším hlavně proto, že mnoho akciových titulů padalo ve velmi volatilních pohybech, které se k meanu nevracely. Ovšem jako velmi pozitivní vnímám, že výkonnost mých systémů, které obchoduji ve svém fondu, byla mnohem lepší, než pokud bych klasicky držel akcie (buy and hold některého z indexů).

Jak ale při horší výkonnosti poznat, jestli systém funguje nebo třeba přestal pracovat díky přeoptimalizaci? Osobně porovnávám jeho výkonnost k benchmarkům, které si vytvářím. Ty představují absolutně nejjednodušší formu obchodovaného principu. U mean reversion vypadá můj benchmark následovně:

• Sleduji akcie daného indexu, jejichž cena je vyšší než 20 dolarů a průměrné volume za 20 dnů vyšší než 200 000.
• Sleduji akcie, které mají dostatečnou volatilitu a které se obchodují nad svým dlouhodobým klouzavým průměrem MA200.
• Pro LONG sleduji akcie, které uzavírají níže než MA5 – 1 * ATR5. U nich další den otevírám obchody limitním příkazem ve vzdálenosti Close - 0,75 * ATR5. Pozici uzavřu na prvním rostoucím dnu, nebo pokud je obchod otevřen 5 dnů.
• Pro SHORT sleduji akcie, které uzavírají výše než MA5 + 1 * ATR5. U nich další den otevírám obchody limitním příkazem ve vzdálenosti Close + 0,75 * ATR5. Pozici uzavřu na prvním klesajícím dnu, nebo pokud je obchod otevřen 5 dnů.

V rámci bechmarku obchoduji všechny možné signály bez ohledu na kapitál. Nesleduji obchodní poplatky. Zajímají mě hlavní charakteristiky výsledku při obchodování všech signálů.

Takto jednoduché benchmarky v zásadě vystihují základní princip zachytávaného edge. Pokud by benchmarky rostly, ale výkonnost mého živého obchodování klesala, byl by čas hledat ve svých vlastních systémech chybu. Pokud by benchmarky začaly vykazovat nějakou zásadní změnu vůči historickým průběhům testů, bylo by třeba přemýšlet, jestli je daná alfa v trhu stále přítomná.

Nyní vypadá situace následovně.

Benchmark aplikovaný na akcie indexu Russell 3000:

Benchmark aplikovaný na akcie indexu S&P 500:

Benchmark aplikovaný na akcie indexu Nasdaq 100:

Benchmark aplikovaný na Biotech akcie:

Benchmark aplikovaný na akcie indexu Russell MicroCap:

Benchmark aplikovaný na akcie indexu Russell MidCap:

Benchmark aplikovaný na kanadské akcie indexu S&P/TSX Composite (zde bez ohledu na cenu akcie):

Červená linka zobrazuje výkonost short části strategie, modrá long část. Černá linka výkonnost celého portfolia (long + short). Grafy jsou v logaritmickém měřítku. Strategie jsou ošetřeny na survivorship bias – obchodují jen akcie, které byly v den obchodu v indexu.

V rámci svého portfolia obchoduji široké spektrum US akcií a kanadských akcií. U US mě tak nejvíce zajímá benchmark akcií indexu Russell 3000, jehož výkonnost jde poslední cca rok a půl do strany. Což vesměs odpovídá tomu, co se děje na mém účtu. Na dlouhodobém grafu benchmarku je ovšem patrné, že největší zisky z mean reversion přicházejí cyklicky. U svých strategií tak zatím žádné zásadní změny nedělám a budu sledovat, jak se budou vyvíjet benchmarky v průběhu příštího roku, až se trhy opět trochu ustálí.

Mimochodem – na první pohled vypadá nejzajímavěji equity křivka benchmarku vycházejícího z kanadských akcií (na živém účtu obchoduji zatím jen long složku). To jde v souladu s mým přesvědčením, že dobře fungující algoritmické strategie z US trhů lze ještě profitabilněji obchodovat na trzích, které nejsou ještě tak těžce algoritmicky vytěžované.

Po více než dvaceti letech každodenního obchodování jsem se mimo jiné naučil, že nejjistěji se vydělává s co nejjednoduššími taktikami. Současně je ale třeba si občas na profity počkat.

Svůj trading jsem zásadním způsobem změnil přibližně před rokem a půl, kdy jsem veškerou svou činnost v trzích nasměroval skrz svůj nově založený fond k plně mechanickým strategiím, jejichž obchodování je časově nenáročné a automatizovatelné. Důvěru v tento zásadní krok mi poskytovala jednak praxe, kterou jsem měl s trhy za sebou, podrobné testy nasazovaných strategií a také zkoumání prokazatelné výkonnosti obchodníků, kteří šli tímto směrem (plná automatizace) déle než já. U nich jsem viděl, že lze dosahovat solidních profitů s výrazně nižší časovou náročností, než kterou jsem trhům dříve sám věnoval.

Inspirace je v tradingu ohromná síla. Je ji ale současně potřeba vynakládat směrem, který je realizovatelný. Sám tak posledních několik let zkoumám jen výsledky, které pocházejí z brokerských platforem a jsou tvořeny ideálně mechanickým obchodováním, které je replikovatelné. A ideálně, pokud lze z výsledků vytušit, jakým způsobem obchodník obchoduje.

Obchodníků, kteří mě v minulosti při přechodu na plně mechanické obchodování inspirovali, je celá řada. Jedním z nich je australský trader Nick Radge, který zrovna nedávno publikoval aktualizovanou výkonnost svého mechanického portfolia na na svém Twitteru:

Zdroj: Twitter Nicka Radgeho

Screenshot ukazuje růst jeho účtu o 200 % za poslední necelé tři roky (modrá linka) v situaci, kdy  trh S&P 500 (zelená linka) rostl o 20 %.

Podobná čísla se mi pochopitelně vždy líbila. Zejména proto, že jsem tušil, že je za nimi plně automatizované obchodování, které „funguje samo“ bez výrazné časové náročnosti. Dnes mám podobné equity křivky rád o to více, že se často podobají těm, které sám od svého obchodování očekávám a se kterými mohu své obchodování porovnávat.

Konkrétně Nick měl podle svých tweetů na účtu nasazených pět systematických strategií. A bez ohledu na to, že netuším, s jakými konkrétními strategiemi Nick obchoduje, z jeho Twitteru a webu je patrné, že obchoduje velmi podobné jednoduché portfolio, které jsem si sám postavil – swingovou long/short mean reversion strategii (kterou velmi podrobně popisuji v bezplatném doprovodném kurzu dostupném ke knize Od myšlenky k reálným obchodům), intradenní long/short mean reversion strategii (jejíž stavbu jsem popisoval na finwin.cz, kde stále v reálném čase publikuji své obchody) a nějakou formu obchodování momenta (patrně podobná strategie jako SMO PRO ze swingového workshopu).

Jak je možné, že s podobně jednoduchými strategiemi lze dosahovat tak vysokého zhodnocení?

Důvodem je hlavně sdílení kapitálu v rámci portfolia. Strategie většinou neobchodují ve stejný čas, a stejný kapitál lze tak u více strategií sdílet, což výrazně zvyšuje výkonnost.

Dobře to vidím na svém vlastním portfoliu, které dnes obchoduji a které se do určité míry jistě bude podobat tomu, co obchoduje Nick.

Sám mám aktuálně v portfoliu 8 strategií, kde každé alokuji 20 % kapitálu portfolia. Teoretické výsledky portfolia od začátku roku 2020 vypadají takto:

Srovnám-li výsledky s časovým oknem publikovaných Nickových výsledků, vidím na svých testech celkový zisk 70 % při drawdownu -6,88 %. Startovací kapitál 500 000 dolarů je hypotetický, na živém účtu obchoduji s jinou částkou. Uvedený graf představuje backtest. Portfolio obchoduji živě od druhé poloviny minulého roku a na svém velkém účtu jsem jej spouštěl postupně a z počátku častěji měnil váhy systémů. Přesto mají mé živé výsledky tvar equity křivky velmi podobné té z backtestu.

Co je podstatné – při 20% alokaci do jednotlivých strategií dostávám následující využití kapitálu v čase:

Prakticky neustále obchoduji bez využití marginu a kapitál je využíván přibližně z poloviny. To je u mě nyní naprosto OK, neboť obchodování není jen o strategiích. Průběžně řeším automatizaci obchodování, ladím technologické workflow a jelikož obchoduji s již nemalými penězi, chci být opatrný.

Ovšem při pohledu na Nickovo portfolio mě pochopitelně napadá – mají mé aktuální strategie stejný potenciál?

Pro ověření stačí, když v portfoliu zvýším alokaci každé strategii na 50 % a hned vidím výsledky:

Ve stejném časovém okně, jako jsou výsledky Nicka, získávám prakticky shodné zhodnocení: 188 % u mě při 15% drawdownu.

Takto vypadá využití kapitálu:

Portfolio je pořád naprosto dobře obchodovatelné. A to i na retailovém účtu, protože dvě strategie obchodují pouze intradenně, a mohou tak využívat extra 4x margin pro intradenní pozice. Mé portfolio navíc těží z portfolio marginu, kde bych měl pro dané pozice naprosto dostatečný prostor. Takový, že by váhy šly posouvat ještě výše.

Závěrem

Síla jednoduchosti tradingu mě dokáže stále mile překvapit a je to koncept, který doporučuji každému, kdo chce v trzích vydělávat. Různé obchodní systémy se pochopitelně liší mnoha detaily a krátkodobě budou poskytovat odlišné výsledky. Ovšem z pohledu několika tisíc obchodů (jako že na výše uvedených křivkách podobný počet obchodů je) se nuance stávají nepodstatnými. Krásně je to vidět na výše uvedených příkladech, kde se obchodují různé systémy s jen podobnými charakteristikami a výsledky jsou přitom dost podobné.

Dnes proto upřednostňuji co nejjednodušší systémy. Když vyvíjím nový systém, chci v něm vidět co nejméně podmínek a proměnných.

Na letošní výkonnosti mnoha obchodníků je vidět určitá stagnace – patrné je to i na equity křivce Nicka. Procházení podobným obdobím není nic vzrušujícího, pro začátečníky může být podobné období i demotivující. Opět je tak důležité, pokud můžete svoji výkonnost porovnávat s dalšími zkušenými tradery, kteří obchodují podobně, ale s jinými systémy. Mě osobně aktuálně nastavené portfolio utvrzuje v tom, že má skutečně velký potenciál, ale vše chce v trzích svůj čas.

Osobně nyní zvažuji zvýšení vah systému v portfoliu tak, abych o trochu více využil jeho potenciál.

Mé hlavní systematické portfolio krátkodobých strategií funguje v trzích de facto autonomně, což mi dává možnost zaměřovat svou pozornost na dlouhodobější diskreční obchody. V nich aktuálně vnímám ohromné příležitosti, v tuto chvíli stále do shortu.

Na sociálních sítích jsem minulý týden sledoval určité nadšení z možných plánů amerického FEDu na snížení agresivity zvyšování úrokových sazeb a z toho plynoucího možného růstu akciových trhů.

Osobně se ale u trhů přikláním k výrazně vyšší pravděpodobnost dalšího poklesu. A to i kdyby FED přestal sazby zvyšovat.

Jako hlavní důvod pro další pokles amerických akcií vnímám očekávané horší hospodářské výsledky společností. Ty snižují valuaci firem, nižší EPS pak vede k nižším cenám.

Aktuální odhadované EPS S&P 500 na rok 2023 je 237 a postupně klesá:

Očekávám, že EPS S&P 500 bude dál klesat s postupným vyhlašováním hospodářských výsledků.

Silný tlak na další pokles indexů vnímám jak v nerostoucím odhadu EPS S&P 500, tak v rychlosti změny nákladů na kapitál, které společnosti nyní mají. Přičemž právě snižování nákladů na kapitál bylo to, co pohánělo v minulé dekádě hodnotu trhů výše.

Takto vypadá vývoj výnosů BBB korporátních bodů od roku 2000 – na podzim loňského roku to bylo pod 2,5 %, nyní jsme na 6,52 %. Změna je to skutečně obrovská:

Existují různé modely valuace firem vycházející z různých ekonomických a makro dat. U těch, co sleduji, vesměs vychází potenciál pro další pokles indexů o cca 20 % z nedávných low – tedy někam k ceně 280 v SPY:

A z toho vychází můj rámcový plán. V rámci svého investičního portfolia vyčkávám s otevíráním hlavních dlouhých pozic. Trhy postupně shortuji. Jednak takticky skrz například short v Eurostoxx dividend futures popisovaný v minulém článku a jednak čekám i na technickou příležitost pro přímé shorty indexů.  V SPY zatím vyčkávám na příležitost pro short někde v naznačené oblasti 400.

Pokud zvažujete investice do akcií, byl bych nyní extrémně opatrný. Je možné, že v rámci medvědího trhu uvidíme nyní nějaké ostřejší korekce vzhůru (například k mé vyhlédnuté oblasti 400 v SPY), ale pokud FED nějak opravdu zásadně nezmění svůj pohled na inflaci, tak vnímám jako vysoce pravděpodobné, že se v dalších měsících SPY podívá pod 300.

Světové trhy jsou stále nejistější, inflace na maximech, konec války na Ukrajině v nedohlednu. O to důležitější je aktivněji přemýšlet, jak naložit s úsporami a kam směřovat hlavní pozornost v tradingu. Zde je můj aktuální rámcový plán včetně pozic, které nyní otevírám.

Zhodnocování a vydělávání peněz na finančních trzích dělím do dvou skupin – aktivního tradingu a dlouhodobého investování.

Aktivní trading dnes provozuji v mechanické podobě. Zaměřuji se na obchodování mixu strategií v portfoliích. A jsem přesvědčený, že význam aktivního tradingu se bude postupně zvyšovat. Doby, kdy stačilo držet SPY a vydělávat nadstandardní výnosy, se podle mého názoru hned tak nevrátí. Mé mechanické portfolio letos rozhodně pasivní držení indexu výrazně překonává, byť equity křivka se motá lehce pod nulou. Je to hlavně proto, že rok jsem začínal s portfoliem strategií zaměřených především na nákup akcií. Strategie nakupující akcie tak buď nemají letos žádné signály, nebo jsou ve ztrátě (hlavně ty mean reversion na dlouhou stranu). Mean reversion short vydělávají, ovšem spíš tak, že kompenzují dlouhou stranu. Mimochodem takto aktuálně vypadá equity křivka mean reversion short obchodované na mém velkém účtu (toto je teoretická výkonnost, ovšem live statistiky shortů mám letos obdobně dobré):

Letos krátkodobé shortování akcií skrz mean reversion strategie funguje opravdu velmi dobře.

Byť bych si samozřejmě dokázal v rámci svého systematického tradingu představit letos celkově větší zisky, jsem s celým systematickým portfoliem spokojený. Kvalita strategií se z mého pohledu vždy projeví v krizi. A pokud portfolio postavené z větší části na krátkodobém nakupování akcií letos výrazně neztrácí, je to pro mě velmi dobré znamení. Postupně navíc přidávám do portfolia strategie, které vydělávají i na momentu. Viz popis vytváření momentum breakout strategií, o kterém jsem psal v posledním článku.

V systematickém obchodování tak žádné zásadní změny nedělám a spíše se postupnými kroky posouvám vpřed. Jsem spokojený s tím, že letos portfolio výrazně neztrácí přesto, že jsem v něm měl většinu strategií nakupujících slabé akcie (mean reversion). Uvidíme, jak se vyvine konec letošního roku. V historii jsem zažil i období, kdy se většina ročních zisků vytvořila v průběhu jednoho či dvou měsíců.

Své mechanické portfolio mám tedy stále postavené hlavně na mean reversion strategiích. Ty do velkého detailu popisuji v knize Od myšlenky k reálným obchodům. Zejména v bonusovém kurzu, který je ke knize bezplatně k dispozici a kde detailně popisuji pravidla mean reversion strategie (výše uvedená strategie, kterou obchoduji živě na svém účtu se od té popisované v bonusovém kurzu liší jen minimálně). Pokud systematické portfolio shrnu: mean reversion strategiím letošní kontext trhů z logiky věci úplně nesvědčí, na druhou stranu nevygenerovaly žádnou zásadní ztrátu a s přehledem překonávají index. O to větší očekávání od nich mám pro další období, kdy se trhy stabilizují.

Co se celkových trhů týče

V květnu jsem v analýze psal, že u SPX očekávám minimální pokles k 50% retracementu od covidových low a že tento pokles představuje ohromnou příležitost pro vytváření dlouhodobých akciových pozic.

V minulém týdnu jsme se k avizovanému 50% retracementu v SPX podívali:

Osobně v trhu očekávám ještě další pokles minimálně o dalších cca 16 až 20 %. Tj. k hodnotám pod 3 000 v SPX.

V tuto chvíli tak v rámci investičního portfolia držím většinu peněz v dolarech. Od jara jsem postupně nějaké pozice otevíral, nicméně stále mám větší část portfolia v hotovosti. Držím hlavně defenzivní dividendové tituly. Zejména akcie ze zdravotnictví, bank a akcie spojené s energetikou. Pozici vytvářím i v jednom technologickém titulu, který by mohl v budoucnosti zazářit. Ovšem pozici se snažím jistit sázkou na pokles u jiných technologických titulů. I tyto své obchody sdílím ve větší míře v Trading Roomu, kde jsem komentoval i svůj „technologický hedge“. Konkrétně držím PUT opce na strike 145 v Apple (expirace začátkem roku 2023). Ty jsem otevíral 12.8., nyní jsou již v penězích a generují v portfoliu nezanedbatelný příjem (na který se dívám hlavně jako na hedge technologických titulů).

Tedy v rámci investic se snažím vstupovat zejména do amerických defenzivních dividendových titulů, jejichž cena se mi jeví atraktivní a které plánuji držet dlouhodobě.

Na druhou stranu ale vnímám ještě potenciál trhu klesat a hledám způsoby, jak se zajišťovat.

Jeden ze zajímavých způsobů hedge, který jsem otevíral tento pátek, se mi jeví skrz shortování evropských dividendových futures.

Přímé shortování akciových indexů (nebo další nakupování PUT opcí) vnímám v současné době jako poměrně riskantní. Akciové trhy jsou nyní dost přeprodané a extrémně závislé na rétorice FEDu. Stačí třeba jen drobná zmínka o záměru nesnižovat dál výrazně úrokové sazby nebo o plánu nákupu dluhopisů (který již spustila britská centrální banka) a rázem zde budeme mít výrazný růst. Případný budoucí profit z krátké pozice se může kdykoliv velmi rychle vypařit.

Osobně tak shortuji evropské dividendové futures (Eurostoxx 2023 dividend futures). Jsou to futures, které nereagují na růst nebo pokles ceny trhu, ale na změnu ve vyplácení dividend. Konkrétně těch v indexu Eurostoxx. Dividendy v Evropě hodně korelují s výnosy. A snižující se výnosy při blížícím se vyhlašování hospodářských výsledků bude podle mého názoru to, co bude tlačit na cenu níže.

V tuto chvíli odráží Eurostoxx dividend futures pro rok 2023 pokles dividend oproti roku 2022 o cca 6 %:

Osobně očekávám, že pokles bude pro rok 2023 výrazně vyšší. Všichni si na vlastní kůži prožíváme v Evropě situaci s energiemi a sám situaci v evropských podnicích příliš optimisticky nevnímám. Červená linka z grafu Interactive Brokers tak zobrazuje úroveň, ze které jsem v Eurostoxx 2023 dividend futures short. Short bude tedy vydělávat v momentě, kdy evropské firmy začnou ohlašovat snižující se hospodářské výsledky a snižující se dividendy. Dobré z mého pohledu je to, že tento short může vydělávat i v situaci, kdy cena akcií začne růst (například kvůli rozhodnutí centrálních bank skončit se zvyšováním sazeb). Samozřejmě short v Eurostoxx dividend futures může prodělat. A to za předpokladu, že evropské firmy začnou vyhlašovat velmi dobré hospodářské výsledky a zvyšující se dividendy. Tato situace mi ale přijde výrazně méně pravděpodobná, než že ohlašované výsledky začnou být s nastupující zimou stále horší. Pokud jste zapojeni v Trading Roomu, tak technickou stránku věci (kontrakty, stop-loss atd.) diskutuji v této pracovní poznámce Trading Room, kde je tradičně možné k tématu i diskutovat.

Celkové shrnutí

V rámci svého systematické portfolia (moje hlavní činnost) obchoduji stále převážně mean reversion strategie ve spojení s long swingovými strategiemi v akciích. Aktuální vývoj v trzích mě utvrzuje v tom, že sázka na portfolia krátkodobých strategií je velmi perspektivní.

Z pohledu dlouhodobých investic čekám s hlavní alokací peněz další pokles trhů. Zatím jsem investoval (menší část kapitálu) hlavně do defenzivních amerických dividendových titulů. Portfolio zajišťuji. Aktuální největší zajištění realizuji přes short Eurostoxx dividend futures.

Pro vydělávání v trzích potřebujeme spolehlivý obchodní systém. Zde jsou tipy, jak systémy vytvářet včetně konkrétní ukázky mého způsobu.

Vytvářet obchodní systémy lze v zásadě dvěma cestami – rozvinutím základní obecně fungující myšlenky (idea first), nebo pomocí dataminingu. V případě dataminingu prohledávají specializované softwary pomocí genetických algoritmů nejrůznější kombinace indikátorů/price action a z toho vytvářejí obchodní plány. Osobně jsem vůči této cestě dnes velmi skeptický a vnímám ji jako výhodnou spíše pro vývojáře platforem, kteří mají dobře propagovatelný produkt. Bohužel o co jednodušší je pomocí dataminingu systém vyvinout, o to náročnější je profitabilně jej obchodovat v živých trzích.  

Sám jsem příznivec vytváření jednoduchých systémů z jednoduchých myšlenek (idea first cesta).

Jak se k systému cestou idea first dostat?

Při vytváření systémů se snažím nejprve najít obecně fungující princip a ten rozvinout. Pochopitelně to vyžaduje již určitou orientaci v trzích a přehled, který člověk postupně získává praxí. Jako podstatné proto vnímám začít v trzích co nejdříve živě systematicky obchodovat. Pochopitelně s malým riskem, protože z počátku je potřeba se připravit na to, že věci nebudou fungovat úplně ideálně. Doporučuji začít s akciemi, kde lze solidně kontrolovat risk i u velmi malých účtů. Právě každodenní praxe aplikovaná týdny a měsíce do trhů začne generovat nápady, jak trading posouvat a co by mohlo dobře fungovat. Úplně na začátku, když obchodník „nemá nic“, je možné na Finančníkovi vyjít ze strategií vyučovaných ve Swingovém workshopu nebo těch, které obchoduji v Trading Room.

Obecně fungujících principů existuje celá řada. Poslední roky jsem se věnoval například mean reversion v akciích, který popisuji v knize Od myšlenky k reálným obchodům. Když budete testovat jen úplně holé podmínky mean reversion na denních grafech akcií, dostanete dlouhodobě pozitivní výsledky.

Na jiných trzích dobře fungují breakouty. Například v akciových indexech. V těch jsem v poslední době pracoval na breakout strategiích a opět jsem začal tím, že jsem hledal nějaký princip, který si dlouhodobě drží edge a dává mi logický smysl. S tím, že pokud takový princip najdu, mohu do něj časovat vstupy skrz breakout silné S/R úrovně a zvyšovat výkonnost systému na obchodovatelnou úroveň.

Příkladem mohou být situace, kdy akciové indexy otevřou růstovým gapem. Tedy otevřou výše, než uzavřely předchozí den. Otevírací mezera (gap) je způsobena zájmem nakupujících v noční seanci. Dávalo by mi poměrně smysl, pokud by takový zájem přerostl v rostoucí den, do kterého by bylo zajímavé vstupovat pomocí breakoutů.

Základní ideu pak zkoumám samostatně – bez sledování komisí, stop-lossů nebo dodatečných filtrů. Vesměs jde v Amibrokeru o ultra jednoduchý kód. Takto mohou vypadat výsledky testu. Konkrétně na futures kontraktech na akciové indexy NQ, YM a ES, kdy bychom vstupovali na open v případě otevření růstovým gapem a vystupovali na konci obchodního dne. Jde o backtest za posledních cca 10 let:

Samozřejmě nejde o obchodovatelný systém, ale o zkoumanou tendenci. Vidím, že na ohromném vzorku obchodů (více než 5 000 obchodů) měly trhy tendenci v případě růstového gapu uzavřít výše v 55 % případech. A i bez použití stop-lossu a nějakého jemného časování se RRR blíží 1:1. Princip dále zkoumám na dalších indexech, individuálních akciích a například s obrácenou logikou – mají akcie otevírané s klesajícím gapem tendenci klesat?

Pokud se základní tendence ověří jako silná (tu výše popsanou jako silnou vnímám), rozvinu ji do jednoduchého obchodního systému. Velmi často stačí přidat nějaký velmi jednoduchý filtr, stop-loss a pochopitelně časování vstupu (v tomto případě breakout silné S/R úrovně).

Zde je třeba zdůraznit, že bohužel jednoduché systémy nevznikají snadno. Sám si rozděluji data na tzv. in sample (IS), na kterých různé filtry testuji. Například u indexů používám pro intradenní systémy roky 2018–2019. Pak mám out-of sample data (OOS), na kterých ověřuji, zda systémy fungují i na neviděných datech. Mohou to být například roky 2020–2021. V grafech procházím jednotlivé dny s otevíracím gapem a přemýšlím, jaké principy mohou mít vliv na to, jestli trh uzavře výše či nikoliv. Nebývá to proces na jedno odpoledne. O principu mohu přemýšlet třeba týdny a nové myšlenky opět přicházejí hlavně z živého obchodování. Třeba i jiných strategií. Například se mi otevře pozice v mean reversion systému, která ztratí. Dívám se, jak vypadal její intradenní průběh a opačnou logiku vstupu testuji například do breakoutu.

Pokud jsem s výsledky systému na mých IS/OOS datech spokojený, testuji je na dalších datech, která mám v záloze a která vůbec nepoužívám k vývoji strategií. Na těch chci vidět, že výsledky mají podobnou tendenci, jako na datech, kde probíhal vývoj. Nečekám, že získám perfektní equity křivku, ale strategie by měla i na neviděných datech vydělávat.

Z výše popsaného idea first principu vznikla například strategie, kterou nyní nasazuji k prvotnímu obchodování. Její equity křivka zahrnující i data nepoužitá při vývoji strategie vypadá takto:

Výsledky backtestu s komisemi. Bez použití reinvestování.

Strategie má jen jediný nastavitelný parametr (násobek volatility pro vstup do breakoutu ve směru gapu) a jednu jednoduchou price action podmínku. A co více – strategie obchoduje pravidla do longu i do shortu:

Takovou strategii začínám obchodovat s malým účtem živě. Live trading preferuji před paper tradingem proto, že mohu současně vyhodnocovat plnění a skluzy. A pokud strategii přiřadím nějaké malé procento účtu, reálně nemohu příliš ztratit.

Pokud to shrnu, tak u strategií je pro mě důležité:

• Mít je postavené na ultra jednoduchém základu, kterému rozumím a který má sám o sobě edge. Mj. je to důležité proto, že tento základ mohu kdykoliv testovat samostatně a sledovat, jestli „edge stále funguje“. To je velmi důležité v době, kdy bude strategie v drawdownu.
• Mít systém založený na co nejméně filtrech a parametrech. Ve výše popsaném systému je jediný parametr – násobek ATR sloužící pro výběr breakout úrovně. Pochopitelně chci vidět, že systém funguje s různými násobky.
• Pokud stejnou logiku mohu použití pro long a short vstupy, o to lépe.
• Backtestované výsledky musí mít dostatek prostoru pro očekávanou horší výkonnost v budoucnosti. Pochopitelně testuji výsledky po odečtení komisí a očekávaném skluzu v plnění.
• Strategii se nesnažím pilovat k perfektní historické výkonnosti. Neočekávám ani, že bude perfektně fungovat v budoucnosti – stačí mi, když vydělá v přiměřeném časovém horizontu. Pochopitelně, že ji budu obchodovat v portfoliu dalších strategií, kde není úplně podstatné, jak vypadá krátkodobá výkonnost jednotlivých systémů (viz poslední článek Proč obchoduji krátkodobé strategie?).

Skutečně asi to nejdůležitější, co bych ve vývoji strategií doporučil, je důraz na jednoduchost a testování systémů v portfoliích. Pokud si sestavíte portfolio z několika podobných jednoduchých principů, strategie budou mít rozumné backtesty v minulosti a minimum parametrů, je skutečně vysoce pravděpodobné, že v přiměřeně dlouhém horizontu budete na burze vydělávat. Důležité je také chápat, že strategie sama o sobě nemusí generovat enormní zhodnocení. Podstatné je sledovat zhodnocení ve vztahu k risku a využití kapitálu. Většina krátkodobých strategií (zejména ve futures) využívá kapitál minimálně a v portfoliu je tak možné sdílet jeden kapitál mezi mnoha strategiemi.

Na začátku malé upozornění. Krátkodobé obchodování je časově náročné. I v případě automatizované podoby, kterou provozuji. Jednoduše existují důvody, proč to „nedělá každý“. Jako u každé sofistikovanější činnosti, i zde existuje nezanedbatelná časová náročnost potřebná k získání nezbytného know-how.

Co je krátkodobé obchodování? Jsou to nákupy a prodeje různých finančních instrumentů, které nedržíme příliš dlouho. Sám dnes obchoduji akcie, které držím od řádu hodin po několik dnů. Tyto obchody ještě kombinuji se středně dlouhým obchodováním, kde pozice držím v řádu týdnů.

Proč se krátkodobému obchodování věnuji? Jako hlavní výhodu vnímám to, že obchody neváží kapitál příliš dlouho. Kapitál lze tak otáčet rychleji, a tím i více vydělávat. V této souvislosti je ale potřeba si uvědomit, že rychlé otáčení kapitálu nemusí znamenat provádění mnoha obchodů v jediném trhu, což je v dnešním prostředí velmi, ale opravdu velmi náročné.

Může to znamenat i to, že obchodujeme větší množství strategií čekajících na své příležitosti, kdy tyto strategie sdílí kapitál mezi sebou. A to je směr, který mi dává naprostý smysl.

Sám skládám do portfolií poměrně jednoduché strategie, které mezi sebou málo korelují a nesdílejí podobné otevřené pozice (viz tento článek). Síla strategií není tedy v geniálnosti každé z nich, ale ve výsledném portfoliu – skupině strategií.

V zásadě tak v tradingu pracuji na třech paralelních úkolech:

• Vytvářím strategie, které nemají silnou historickou korelaci s žádnou další strategií, kterou již obchoduji. Podstatné je pro mě také to, aby strategie ve stejný čas neobchodovaly stejné akcie.
• Sestavuji portfolio jako celek. Každá strategie má v portfoliu svou váhu vycházející zejména ze své historické volatility. Jako klíčové vnímám správné nastavení sdílení a reinvestování kapitálu mezi jednotlivými strategiemi.
• Pracuji na algoritmech zajišťujících exekuci celého portfolia.

Celý proces vývoje svého řešení jsem letos detailně sdílel na osobních setkání v rámci Trading Forum Meetings, kde jsem prezentoval „vše, co vím“. Hodně z vás tak zná mou cestu ve velkých detailech.

Pro ostatní vypíchnu příklad, který by měl sílu portfolia krátkodobých strategií demonstrovat nejvíce.

Na setkání v Praze a Brně jsem na jaře prezentoval prvotní stav portfolia tak, jak jsem jej v daný čas obchodoval ve svém fondu. V tuto dobu jsem v portfoliu obchodoval pět strategií, jejichž váhy jsem měl nastavené tak, že využívaly průměrně cca 50 % kapitálu fondu. Maximální využití kapitálu bylo cca 90%, ovšem toto nastávalo v testech jen ve výjimečných případech. Na setkání jsem prezentoval řadu metrik, které mě brzdily ve využití více kapitálu u daných pěti strategií – jednoduše řečeno bych riskoval příliš. Historické průměrné zhodnocení tohoto portfolia vycházelo v testech cca 26 % ročně při maximálním drawdownu cca 8 %.

Na posledním letošním setkání, které proběhlo v sobotu ve španělské Malaze, jsem ukazoval, že mé stávající portfolio má již devět strategií.

Přestože jsem skoro zdvojnásobil počet strategií v portfoliu, využití mého kapitálu se zvýšilo jen trochu. Zde je ukázka, jak současných devět strategií vytěžuje v testech kapitál portfolia:

Portfolio stále obchoduje prakticky bez páky, většinu času pracuje jen cca 1/2 kapitálu. To je pro mě skvělá zpráva. Protože jednak mohu postupně zvyšovat alokaci kapitálu do jednotlivých strategií a především mohu přidávat další strategie. A přidávání dalších strategií vede k vyšší výnosnosti, vyšší diverzifikaci a nižšímu risku.

Pro zajímavost. Historické backtesty portfolia s devíti strategiemi mi nyní indikují průměrné roční zhodnocení 34 % při drawdownu 6 %. Podstatně lepší výsledky než v portfoliu s pěti systémy. Samozřejmě jde o historické testy a realita bude horší, ale pointa příkladu je myslím zřejmá.

Takto vypadá mimochodem korelační matice mých jednotlivých systémů:

Přestože všechny systémy obchodují zatím pouze akcie a jsou velmi jednoduché (žádná optimalizaci ani komplexní využití indikátorů), mají solidně nízkou korelaci.

Pro mě je tak podstatné, že systémy nesdílejí v žádném čase pozice ve stejném trhu. Jednu akcii v portfoliu pak typicky otevírám s využitím 2 % kapitálu portfolia.  I kdyby otevřená pozice teoreticky ztratila 100 % své hodnoty, zásadně to neohrozí celé portfolio.

Portfolia krátkodobých systémů jsou pro mě zajímavá tedy především proto, že celek se stává stále silnějším tím, čím více nediverzifikovaných strategií obchoduji. Každá další strategie typicky nespotřebuje příliš mnoho kapitálu portfolia (protože obchoduje v jiný čas než zbývající strategie), ale pomůže trochu zlepšit průměrnou výkonnost a snížit risk.

Jistě, přidávání nových strategií není úplně triviální a je to kontinuální proces.

Opravdu důležité je ale vnímat portfolio jako celek.  Protože pokud vezmu jednu nebo dvě krátkodobé strategie, tak obchodní výsledky určitě nemusí být stabilní ani dobré. V systematickém obchodování je proto potřeba postupovat po krocích. Začít obchodovat nejprve dostupné strategie s malými váhami a ladit celkový proces exekucí. Postupně vytvářet další strategie, zapojovat je do portfolií a takto vylepšený celek pak obchodovat s vyšší agresivitou.

Ústředním bodem mého obchodování je práce na diverzifikovaných portfoliích složených z více strategií. Jelikož se v tuto chvíli zaměřuji především na akcie, může se stát, že stejný titul bude chtít najednou otevřít více strategií. Jak k tomuto přistoupit?

Při práci s akciovými strategiemi lze nalézt mnoho logik vstupů a výstupů vedoucích k historicky relativně nekorelovaným systémům. Potíž může být v momentě, kdy strategie z nějakého důvodu budou obchodovat podobné akcie.

Zde je zjednodušený příklad:

Obr. č.1: Původní strategie

Modrá linka je short strategie velmi podobná MR3000S, kterou obchoduji kromě svého fondu i v našem Trading roomu. Červená linka představuje hypotetickou další short strategii, kterou jsem připravil kvůli demonstraci v tomto článku. Jde o upravenou strategii, která se od modré liší v drobných nuancích vstupních a výstupních pravidel. Na první pohled se výkonnost modré a červené strategie od sebe zas tolik neliší a v praxi bych rozhodně obě strategie jako diverzifikované neobchodoval.

Pro pointu dnešního článku je podstatné, že obě výše uvedené strategie sdílí poměrně dost velmi podobných obchodů na stejných titulech a níže demonstrovaný princip na této kombinaci dvou podobných systémů bude velmi výrazný.

Při obchodování mého portfolia nechci, aby systémy držely stejné pozice v různých systémech. A to z pochopitelných důvodů. Jednotlivé akcie reagují na fundamenty a mohlo by se stát, že shodou náhod bych měl násobnou expozici zrovna v akcii, která vygeneruje vyšší ztrátu. V každém čase tak osobně ve svém portfoliu držím přes všechny systémy v jakékoliv akcii jen jednu pozici.

Co tedy dělat, pokud se sejde signál pro vstup do stejné akcie ve více systémech?

V zásadě máme dvě možnosti:

1)      Duplicitní signál vypustit a nahradit jej dalším signálem v pořadí.

2)      Duplicitní signál vypustit a nenahrazovat jej žádným dalším signálem (budeme tak obchodovat méně signálů).

Intuitivně by většina traderů volila patrně bod 1). Zejména pokud jako já analyzujete mnoho tisíc akcií a většinu dnů je k dispozici více signálů, než kolik chceme otevřít. V případě dostupnosti více signálů postupují mé systémy tak, že si dostupné signály seřadí podle nějakého klíče a obchodují „top x signálů“. Například „top 5 signálů“, kdy každému obchodu přiřadí 2 % účtu. Pokud v top „5 signálech“ bude nějaký trh duplicitní s jinou strategií, mohl by se tento vynechat a obchodovat další v pořadí – tedy například šestý. Testy ovšem ukazují, že tento přístup není optimální. Jednoduše proto, že náhradní signály bývají slabší.

Zde je konkrétní ukázka:

Obr. č.2: U červené strategie byly duplicitní obchody nahrazeny jinými

Modrá linka představuje stále stejnou výkonnost původní modré strategie. U druhé short strategie (červená linka) vidíme úplně jiný, výrazně horší, historický průběh výkonnosti.

Jak to?

V červené lince systém vypustil akcie, které by byly shodné s pozicemi v modrém systému. A nahradil je dalšími signály, které byly v pořadí. Na první pohled je zřejmé, jak výrazně horších výsledků takový přístup dosahuje. Pochopitelně bude záležet na přesné logice, podle kterých se signály k obchodování řadí. Většina mých testů ale potvrzuje, že nahrazování duplicitních signálů dalšími v pořadí vede k výrazně horším výsledkům.

Osobně proto postupuji druhou cestou. Pokud je v portfoliu duplicitní signál, tak jej vynechám a nenahrazuji.

Backtest naší simulace by pak vypadal následovně:

Obr. č. 3: U červené strategie byly duplicitní obchody vynechány bez náhrady

Modrá linka představuje stále stejnou výkonnost původní modré strategie. U druhé short strategie (červená linka) vidíme opět jiný průběh výkonnosti než na prvním grafu. Ovšem je podstatně lepší než na druhém grafu.

V tomto případě obsahuje výkonnost červené linky stejné obchody jako na grafu č.1. Jsou jen bez náhrady vynechány obchody, které ve stejný čas obchodovaly stejnou akcii jako modrá strategie. Červená strategie tak má mnohem nižší počet obchodů (protože řada z nich byla vynechána) a v absolutním měřítku vydělá méně než červená strategie v grafu č.1. Ovšem také s nižší expozicí kapitálu (není využíván) a kapitál lze využívat v jiných strategiích. Tedy toto rozhodně není špatný výsledek. Naopak. Výsledná kombinace obou strategií nabízí solidnější diverzifikaci než v grafu č.1 – jednak strategie nesdílejí ani jeden současně obchodovaný trh a také je vidět, že výkonnostní křivky jsou si méně podobné.

V případě portfolií sám tedy postupuji druhou variantou:

Duplicitní signály vypouštím a nenahrazuji jej žádným dalším signálem.

Dobrou zprávou je, že je to také technicky jednoduší řešení.

I v samotném backtestu portfolia stačí, pokud z historických výsledků v Excelu nebo pomocí Pythonu odstraníte obchody, které by se ve stejný čas odehrávaly ve stejných akciích.

Při živém obchodování pak jednoduše do Interactive Brokers neposílám signály, se kterými pracují jiné strategie nebo které se shodují s akciemi, které jsou v jiných systémech otevřené.

Základní recept Finančníka na reálně dosažitelné profity je jednoduchý (byť ne snadný) – obchodovat systematické strategie v diverzifikovaných portfoliích. Systematické strategie nám umožňují velmi podrobně analyzovat risk profil strategií na historických datech a obchodovat podle mechanických plánů bez emocí a „blackoutů“. Obchodování více systematických strategií je důležité jednak z pohledu diverzifikace (v různé časy fungují různé strategie) a také z důvodu většího využití kapitálu (momentálně nepoužívaný kapitál v jedné strategii je možné používat ve strategii další).

Krásnou ukázku toho, jak se mohou různé obchodní přístupy doplňovat, sdílel Bogdan ve vlákně Aktuální trhy a výkonnosti strategií TechLab skupiny. Bogdan je hlavní moderátor skupiny, takže pokud potřebujete poradit s tím, jak rozchodit například podobné analýzy portfolií mnoha systémů, je TechLab místem přesně pro vás.

Kopie Bogdanova příspěvku:

Dobrý den,

v letošním roce se mean reversion strategiím prozatím moc nedaří. Swingové portfolio, ve kterém obchoduji většinou upravené varianty poskytovaných strategií, prochází téměř po celou dobu drawdownem a upřímně není moc motivující vývoj sledovat, i když poslední měsíc se propad zastavil a celková equity se mírně začíná otáčet nahoru.

Existuje cesta, jak v dnešním kontextu trhů vydělávat?

Stále více vnímám, že klíčem k úspěchu je diverzifikace a pak přiměřeně nastavená velikost obchodovaného kapitálu.

Začátkem roku jsem vytvořil druhé portfolio, ve kterém se zaměřuji na obchodování futures. Musím přiznat, že je to trochu jiná liga, protože velikosti pohybů jsou i v případě práce s mikro kontrakty vyšší než u akciového portfolia. Na druhou stranu mi hodně psychicky pomáhají principy systematického obchodování, kdy mám přesně dané vstupní a výstupní podmínky, které jsou výsledkem mých testů.

Zvolil jsem trochu pomalejší strategie obchodující vesměs na měsíčním a týdenním timeframe, nyní mám v portfoliu tři systémy a výsledky jsou prozatím v mezích očekávání.

Půl roku je sice krátká doba na nějaké větší hodnocení, ale kombinace obou portfolií mi dává smysl a výsledná euity je na cca 6 % (zelená linka).

P.S. Mimochodem jedna ze strategií vychází ze systému, který budeme budovat v rámci připravovaného minikurzu “První strategie v Amibrokeru".

V rámci akce Trading Forum Meeting jsme se letos potkávali v různých českých městech. 10.9.2022 proběhne poslední letošní setkání, tentokrát ve španělské Malaze. Setkání bude doslova „VIP“ – určené pro 10 obchodníků. Půjde tak o ideální příležitost sdílení praxe se systematickým obchodováním a navázání hlubších osobních kontaktů. Zde jsou podrobnosti.

Po Brně a Praze proběhne poslední letošní osobní setkání v Malaze. Konkrétně 10.9.2022 od 14 hodin.

Od tuzemských setkání, kde se potkává kolem 100 obchodníků, se bude španělské lišit svoji komorní atmosférou.

Máme zabookovanou krásnou místnost v historickém centru Malagy, ke které můžeme využívat pro pauzy k neformálním debatám střešní terasu. Plánovaná kapacita je jen 10 obchodníků.

Program

Program bude vycházet z rozsáhlé prezentace věnující se mým systematickým strategiím obchodovaných v rámci fondu, kterou jsem měl na pražském a brněnském setkání.

Vzhledem k malému počtu účastníků bude prostor nejen pro diskuzi nad vším, co se týče mé aktuální obchodní praxe, ale i pro vaše případné vlastní dotazy k systematickému obchodování.

Atmosféra pochopitelně bude záležet na konkrétních účastnících, osobně ale očekávám, že se může rozjet velmi podrobná debata nad používanými strategiemi a taktikami.

Setkání bude trvat cca 2-3 hodiny podle dotazů a diskuze. V případě zájmu uvažuji, že na večer 10.9.2022 naplánujeme ještě neformální společnou večeři v centru Malagy (ta již není v ceně, platit si bude každý svoji konzumaci).

Proč děláme „VIP“ akci pro 10 obchodníků jen za 484 Kč?

Vstupné je pochopitelně jen symbolické a zdaleka nepokryje ani samotný nájem. Celou akci pořádáme hlavně proto, abychom si formát vyzkoušeli. Je zřejmé, že s účastí na akci jsou pro všechny spojeny ještě další časové a finanční náklady (letenka, hotel atd.) a akce je tak určena pro obchodníky, kteří mají o setkání a vzájemnou diskuzi opravdový zájem. Navíc takové, kteří také rádi cestují a uvítají, pokud mohou spojit příjemné s užitečným (v září je v Andalusii krásné počasí, včetně možnosti koupání v moři).

Cílem této akce je proto také zjistit zájem o podobný typ akce, který by se třeba mohl stát trvalým způsobem, jak se potkávat. Ovšem do budoucna z pochopitelných důvodů za jiných cenových podmínek. Proto v případě zájmu nezmeškejte tento jedinečný termín.

Letenky, ubytování

Dopravu a ubytování si každý účastník řeší individuálně. Nejsnazší je letět z Prahy přímo do Malagy se SmartWings. Přímý let trvá cca 3,5 hodiny. Sám tímto letem lítám několikrát ročně a cesta uteče velmi rychle. Letiště je navíc s Malagou propojené vlakem, který jezdí každých cca 40 minut a stojí cca 2,5 euro. Cesta z letiště do centra Malagy trvá přibližně čtvrt hodiny.

Pokud je pro vás blízko vídeňské letiště, pak je možné využít levných letů s Wizzair. Například v době psaní tohoto článku je pro let 9.9.–12.9.2022 zpáteční letenka k dispozici za 159 euro.

Covid risk

Žijeme v době, ve které s ohledem na covid situaci není možné nic 100% plánovat. Osobně poletím do Malagy taky začátkem září a nelze vyloučit, že v tu dobu budou vyžadovány opět covid testy. A tak bohužel ani to, že může nastat situace, kdy se nebudu schopen kvůli covid karanténě akce zúčastnit. A jelikož setkání stojí na mé osobní účasti, bude v tomto případě akce z naší strany zrušena a všem vráceno uhrazené vstupné. Je na každém účastníkovi, aby vzal při registraci v potaz tento risk. Coby pořadatelé nebudeme v žádném případě kompenzovat náklady, které by vám s případným zrušením akce vznikly. Z povahy situace může být akce, v případě mé covidové karantény, zrušena i těsně před jejím plánovaným termínem. Samozřejmě ale všichni věříme, že setkání proběhne podle plánovaného harmonogramu.

Setkání se bude konat na adrese MarLife business hub, C. Marqués de Larios, 9, Malaga, Španělsko

 V případě zájmu se registrujte tímto registračním formulářem.

Poslední dobou nebyl problém nalézt i u drahých akcií situace, kdy ráno otevřely výrazným gapem (otevírací cena byla mnohem nižší než včerejší uzavírací cena). Vyplatí se podobné akcie nakupovat? Třeba jen na krátkodobou spekulaci?

Podobné myšlenky testuji dnes na co nejširším množství dat. Nejčastěji používám všechny (i delistované) akcie obchodované na amerických burzách.

Vesměs začnu tím, že zkusím popsat testovanou situaci v co nejjednodušší podobě a na in sample datech zkusit simulovaně zobchodovat všechny výskyty.

Pro odpověď na výše uvedenou otázku jsem konkrétně situaci specifikoval následovně:

• Akcie se obchodovala na americké burze.
• Její close cena je vyšší než průměrná close cena za 100 dnů, tj. C>MA(C,100).
• Akcie otevře níže, než bylo včerejší low, od kterého ještě odečtu průměrný denní range - ATR(5).
• Výstup na konci obchodního dne.

Při obchodování každého signálu, alokaci 1 % kapitálu do obchodu, ignorování marginové politiky brokera (tj. otevíral bych všechny signály) a ignorování komisí, bychom za období 2012–2020 dostali podobný obrázek:

Takový vůbec nevypadá špatně.

Nicméně základní otázkou u podobných testů vždy je, jestli by dané situace byly vůbec obchodovatelné. Hodně technických situací nabízí teoreticky edge právě proto, že jej nebylo možné zobchodovat (v trhu chybělo volume).

Pro porozumění dopadu likvidity na ziskovost si mohu jednotlivé obchody rozdělit do skupin podle toho, jak likviditní byla obchodovaná akcie v momentě vstupu:

Na svislé ose je průměrná velikost obchodu (stále bez komisí a bez skluzů). Jednotlivé sloupce pak představují skupiny akcií rozdělené do 20 dílků podle svého volume. Ve sloupci zcela vlevo je 5 % akcií s nejvyšším volume. Ve sloupci vpravo je 5 % akcií se zcela nejnižším volume.

A tendence je zde bohužel zcela jednoznačná – regresní linka strmě roste vpravo vzhůru a dokládá, že čím nižší volume, tím vyšší byl zisk. To bude v praxi znamenat, že největší profity by na širokém backtestu byly realizovány na akciích s velmi nízkou likviditou. A zde bychom patrně dostávaly tak vysoké skluzy v plnění, že by strategie nebyla vůbec obchodovatelná.

Mě pro testy zajímají hlavně likvidní akcie.

Takto vypadá backtest akcií, jejichž volume patřilo v den před vstupem mezi 10 % nejvyšších (na horním histogramu by šlo o první dva levé sloupce). Tento test již obsahuje komise (jako u Interactive Brokers) a realistický skluz v plnění o velikosti 0,01 % vstupní ceny:

A zde je pro ukázku stejný test na maximálním vzorku dat, který mám k dispozici. V rámci testu tedy sleduji všechny akcie, které byly obchodovány na US burzách. Každý den je srovnán podle volume (používám neupravené volume z daného obchodního dne), použiji jen akcie, jejichž volume spadá do 10 % nejlikvidnějších titulů daný den. Otevírám všechny signály, každému přiřazuji 1 % kapitálu (bez ohledu na marginovou politiku brokera – jde mi jen o tendence). Do výsledků jsou zahrnuty komise a skluzy v plnění:

Shrnutí

Akcie, které otevřou výrazným gapem podle předcházející low možná představují vizuálně lákavou nákupní obchodní příležitost, nicméně zejména u likvidních titulů nepředstavují jejich nákupy dlouhodobě ziskovou záležitost.

Současně test také ukazuje, jak významný dopad má na vyhodnocování obchodované situace volume. Vždy je třeba u sledovaných patternů zkoumat, zdali byly obchodované objemy tak vysoké, aby bylo možné daný obchod skutečně realizovat.

V tradingu je dobré věnovat pozornost detailům. Dříve jsem například vystupoval na konci dne market příkazy zadávanými přibližně minutu před koncem obchodování. Dnes používám MOC příkazy. Pojďme si ukázat proč.

V minulém článku jsme si ukázali, že u mnoha strategií se vyplatí uzavírat pozice na konci obchodního dne. To lze prakticky dělat mnoha způsoby. Jedním je poslat na burzu příkaz Market On Close (MOC), který se však musí odeslat s určitým předstihem před koncem obchodní seance a pak již nelze měnit. Alternativním způsobem může být výstup skriptem například minutu před uzavřením burzy.

Představují tyto dva způsoby finanční rozdíl?

Můžeme to otestovat. Příkaz MOC zařadí naši pozici do tzv. uzavírací aukce. Výsledkem je plnění, které v grafech vidíme jako oficiální „Close“ cenu. Pokud budeme vystupovat například minutu před uzavřením trhu, budeme nejspíše prodávat za bid a nakupovat za ask. Pochopitelně záleží také na velikosti pozice. Pokud bychom obchodovali větší pozici, můžeme v rámci MOC uzavírací cenu ovlivnit. Stejně tak nemusíme být schopni nakoupit za aktuální ask. Předpokládejme ale, že pracujeme s menší pozicí, kterou by bylo možné bez problémů exekvovat za běžnou bid/ask cenu.

Pro test vyjdu z mé  swingové mean reversion strategie obchodované v Trading Roomu. Ke všem výstupům stáhnu z databáze bid/ask ceny minutu před koncem obchodování.

Nejprve testuji long stranu mean reversion strategie. Například 25.5.2022 bych uzavíral long pozici v SMCI. Close cena byla 48,77. Bid/ask ceny minutu před koncem seance vypadaly pro ticker následovně:

Pro test použiji hodnotu bid price co nejblíže času 15:59 (USA čas), tedy 48,79. V tomto případě bych tedy uzavřel pozici příkazem typu market odeslaném minutu před koncem obchodování za lepší cenu (48,79), než pokud bych vystupoval příkazem typu MOC (48,77).

Projdu-li všechny long pozice strategie od roku 2019 a zobrazím-li příslušnou equity křivku, dostanu následující graf:

Modrá linka představuje výkonost při výstupech marketem minutu před koncem obchodování. Oranžová výstupy příkazem MOC (komise nejsou v tomto srovnání zahrnuty, ve srovnání také nejsou zahrnuty delistované akcie, u kterých nemám k dispozici bid/ask ceny).

Takto vychází srovnání, pokud bych pozici uzavíral 20 vteřin před koncem obchodní seance:

Opět jednoznačně vítězí výstup pomocí MOC příkazu. Rozdíly na jednotlivých obchodech nejsou extrémní, ale na 300 obchodech se výkonnost odlišuje již o více než 1 000 dolarů. A to rozhodně není málo.

Stejným způsobem mohu zkoumat short obchody.

Ty mohu opět ukončovat buď MOC, nebo pro porovnání market příkazem poslaným na burzu minutu před koncem obchodní seance. V tomto případě budeme  pozici ukončovat za ask cenu.

Jeden z posledních obchodů byl podle testu short v trhu STNG. S použitím MOC by byl výstup za cenu 35,19. Historické bid/ask ceny vypadají takto:

S poměrně velkou jistotou lze říci, že bychom pozici mohli ukončit za cenu 35,18. Tedy o cent lépe než v případě MOC.

Takto pak vypadá srovnání na delší historii:

Opět je patrné, že MOC výstupy (oranžová linka) vychází lépe. Pozn.: výkonnost je opět orientační a vychází z backtestu strategie. V živém obchodování nelze všechny shorty exekvovat a u některých nevstupuji z důvodu fundamentálních filtrů. Smyslem grafu je pouze porovnat plnění.

Dnešní srovnání jednoznačně ukazuje, že výstupy s použitím MOC příkazů vycházejí dlouhodobě lépe, než když budeme vystupovat z pozic marketem např. minutu před uzavřením trhů.

V Trading Roomu jsem dostal zajímavý dotaz: „Nebylo by výhodnější nechat ztrátovým swingovým pozicím prostor přes noc a uzavírat je až další den?".

Osobně hledám odpovědi na podobné otázky v testech.

V rámci Trading Roomu obchoduji tři swingové systémy – mean reversion long, mean reversion short a trendový microbreakout.

Všechny výstupy dnes provádím příkazem MOC (Market on Close) při uzavření burzy. Samozřejmě ne vždy jde o ziskové obchody. Výstupní signál může být i v momentě, kdy je pozice ztrátová (například na časovém stop-lossu nebo v momentě, kdy se „trh vrací k běžné hodnotě“, ale pozice je stále ve ztrátě).

Dotaz zněl, jestli by portfoliu pomohlo ztrátové pozice neuzavírat na close dne, ale podržet je přes noc.

Zde je srovnání:

Černá křivka je aktuální podoba swingové části portfolia obchodovaného v Trading Roomu (výstupy na close), šedá alternativní portfolio, kdy by se ztrátové výstupy držely přes noc a uzavíraly při otevření burzy MOO (Market on Open).

Na první pohled je patrné, že uzavírání pomocí MOC poskytuje lepší výsledky.

Studium jednotlivých systémů ukázalo, že největší rozdíly vytváří long swingová mean reversion MR3000L:

Modrá linka představuje MR3000L v obchodované podobě (výstup na MOC), šedá alternativní způsob výstupu – ziskové pozice uzavírány MOC, ztrátové druhý den MOO. Z grafu je patrné, že zejména letos přinášelo držení ztrátových pozic přes noc ještě větší ztráty.

Sám dnes ukončuji všechny krátkodobé systémy při uzavření burzy. Dlouhodobě mi vychází, že jde o nejziskovější způsob výstupu.

V uzavřené skupině TechLab máme připravené dva nové běhy minikurzů – praktické začátky s Pythonem a základy Amibrokeru. Minikurzy představují systematické vzdělávání plné moderované diskuze a řešení domácích úkolů. Pro účastníky TechLabu jsou zdarma. Začínáme v pátek 27.5.2022.

Hlavním směrem obchodování na Finančníkovi jsou systematické strategie, jejichž fungování je možné automatizovat, a tudíž provádět s minimální časovou náročností i při práci s širšími diverzifikovanými portfolii (která považujeme za hlavní svatý grál retailového obchodníka).

Systematizace obchodování s sebou nese potřebu osvojit si technické nástroje a postupy, které nám v tradingu následně šetří čas a zvyšují efektivitu. Podle toho, z jakého zázemí obchodník přichází (sám nejsem programátor, ani jsem dříve příliš technice nerozuměl), je pak přirozené, že technické výzvy mohou vyvolávat mnoho průběžných dotazů a nejistot. Proto na Finančníkovi vznikla skupina TechLab, jejímž cílem je všem pomoci překonat technické problémy a inspirovat se, jak situace řeší v tradingu ostatní. Ve skupině je dnes mj. přes 5 000 příspěvků a 117 videotutoriálů o délce přibližně 1 800 minut.

Aby se v tématech dobře orientovalo i těm, kteří se zrovna pouští do práce se zvládnutím technikálií, je naším plánem připravovat v TechLabu průběžně minikurzy zaměřené na určitou složitější problematiku.

Zde je plán TechLabu na nejbližší období.

Minikurz Základy zvládnutí Pythonu

Od 27.5.2022 máte možnost zapojit se do minikurzu Základy zvládnutí Pythonu – od nuly k práci s daty. Výuka je určena neprogramátorům. Zaměřena bude na nejdůležitější nástroje, které z Pythonu pro trading používáme – zejména knihovnu Pandas. Těšit se můžete na následující výukové bloky:

27.5.2022 Lekce 1 – Úvod do Pandas. Hned od první lekce se pustíme do práce s poskytnutými datasety. Po úvodním představení kurzu a shrnutí přípravy prostředí se naučíme do Pandas načíst data z csv souboru. Dále si ukážeme funkce pro omezení záznamů a řekneme si, jak následně provedené změny uložit.

3.6.2022 Lekce 2 – Datové typy. V lekci si vysvětlíme, co to jsou základní datové typy, ukážeme si funkce pro zjištění, s jakými datovými typy v jednotlivých sloupcích tabulky pracujeme a také se naučíme techniky převodu dat, které nám umožní předcházet případným chybám vycházejícím z nesouladu datových typů.

10.6.2022 Lekce 3 – Seznámení s DataFrame. V této lekci se podíváme trochu komplexněji na datové typy, představíme si nejběžnější složené datové typy, také si řekneme, co je to dataframe a naučíme se základní operace napříč tabulkou.

17.6.2022 Lekce 4 – Získáváme první data. V této lekci si vysvětlíme, jak pracovat s osami v rámci dataframe, dále se naučíme postupy pro ošetření prázdných hodnot v načtených datech a také si ukážeme, jak aplikovat na datech základní statistické operace.

24.6.2022 Lekce 5 – Práce s indexy. Lekce zaměřená na práci s indexy, vysvětlíme si, jak s indexy pracovat a naučíme se, jak můžeme díky indexu efektivně získávat z dataframe požadované hodnoty a také, jak pomocí stejných principů nahrazovat hodnoty za jiné.

1.7.2022 Lekce 6 – Seskupování dat. Pokud bude dataset obsahovat záznamy více systémů, pak nás kromě pohledu na celkový stav portfolia budou zajímat také dílčí výsledky jednotlivých strategií. Dnes si vysvětlíme principy seskupování dat, které nám umožní právě tyto dílčí výsledky získávat rychleji a efektivněji.

8.7.2022 Lekce 7 – Spojování tabulek. V lekci se naučíme spojovat tabulky, vysvětlíme, jak řešit dva nejčastější důvody spojování tabulek, kterými jsou přidávání dalších řádků ke stávajícím záznamům a také rozšíření tabulky o další sloupce. Současně připojíme další dva datasety. První obsahuje data našeho pracovního portfolia za delší období, druhý pak doplňující informace o průběhu jednotlivých obchodů.

15.7.2022 Lekce 8 – Smyčky. Zaměřeno na smyčky, které patří mezi nejčastěji používané techniky v programování a setkáme se s nimi v téměř každém Python skriptu. V našem minikurzu si podrobněji vysvětlíme, jak funguje smyčka for...in, která nám umožní procházet záznamy v dataframe poměrně jednoduchou a srozumitelnou syntaxí.

22.7.2022 Lekce 9 – Vizualizace dat. V závěrečné lekci minikurzu se naučíme data vykreslovat do grafů. Vysvětlíme si základní principy použití funkce plot a předvedeme, jak zobrazit průběh equity celého portfolia i jednotlivých strategií.

Videotutoriály z praxe

Mezi plánovanými minikurzy budou v TechLabu publikované nové tutoriály pokrývající naši aktuální praxi se systematickými strategiemi.

Minikurz Základy Amibrokeru

Od září se můžete zapojit do nového minikurzu, který vás naučí pracovat s Amibrokerem – doslova od nuly k prvním strategiím. Harmonogram bude následující:

2.9.2022 Lekce 1 – Úvod do AFL. V první lekci si Amibroker podrobněji představíme, vysvětlíme si možnosti AFL editoru a základy skriptování.

9.9.2022 Lekce 2 – Vytváření první strategie. V této lekci se naučíme formulovat strategie a převádět je do základní podoby skriptů. Vytvoříme si základní AFL kód první konkrétní obchodní strategie.

16.9.2022 Lekce 3 – Optimalizace a vyhodnocování výsledků. Ukážeme si, jak je vhodné se dívat na práci s proměnnými a jak rozumně používat optimalizaci. Současně se zaměříme na interpretaci výsledků, které máme v Amibrokeru k dispozici.

23.9.2022 Lekce 4 – Zobrazení grafů. Amibroker je velmi silný ve vizuálním zobrazování jakýchkoliv informací.

30.9.2022 Lekce 5 – Práce v různých časových rámcích. Ze strategie pracující na denních datech připravíme strategii využívající vyšší timeframe.

7.10.2022 Lekce 6 – Obchodování více trhů najednou. Ukážeme si, jak v Amibrokeru aplikovat strategii na více trhů najednou. Vytvoříme si jednoduchý mean reversion portfolio systém.

14.10.2022 Lekce 7 – Skener a Explorer. Důležité nástroje, s jejichž pomocí můžeme skripty debugovat, sledovat aktuální trhy nebo vytvářet signály pro další automatizaci.

21.10.2022 Lekce 8 – Debugování skriptů. Abychom historickým testům mohli důvěřovat, musíme mít důvěru ve správnost samotných skriptů. K tomu nám mohou pomoci taktiky pro debugování.

28.10.2022 Lekce 9 – Testování futures trhů. Ukážeme si, jak v Amibrokeru importovat data futures trhů a jak na těchto datech testovat strategie .

Další tutoriály a minikurzy

Na připravené minikurzy budou navazovat další tutoriály a minikurzy. Veškerý obsah, včetně průběžné diskuze a technické podpory, je přístupný všem účastníkům TechLabu za cenu od 500 Kč + DPH /měsíčně.

Hledáte-li cesty, jak technické výzvy v oblasti systematického obchodování zvládnout, pak je TechLab jednoznačně pro vás. Zaregistrovat se do něj můžete zde.

Akciové trhy procházejí poslední týdny solidní turbulencí. Osobně vnímám propady jako velkou příležitost pro nové investice. V tuto chvíli ale většinu prostředků držím v hotovosti a jsem připravený na další poklesy.

Pohled na graf vydá za tisíc slov. Největší propady se poslední týdny odehrály v menších technologických růstových titulech. Index Rusell 2000 se minulý týden propadl na 50 % hodnoty posledního pohybu. Resp. dosáhl předcovidových hodnot:

Od 50% retracementu se v pátek odrazil také index Nasdaq 100, který je ale stále podstatně výše, než byly hodnoty indexu před covidem.

Diverzifikovanější index SP500 se zatím drží výrazně více – propad byl zatím v oblasti cca 35% retracementu pohybu za poslední dva roky:

Aktuální propady bohužel ne úplně vyhovují mým hlavním systematickým strategiím – tedy mean reversion systémům, které jsou letos zatím ve ztrátě (což ale vnímám jako zcela přirozené s ohledem na aktuální kontext trhů), současně ale přinášejí ohromnou příležitost pro vytváření dlouhodobých akciových pozic. Jak jsem ukazoval v historických článcích, sám se diverzifikuji i do pomalejších strategií a určitě se nebráním ani pasivnímu držení zajímavých titulů s cca 3letým výhledem tak, abych z investičních výnosů neplatil žádné daně.

Zásadní otázka tak zní – je již nyní čas nakupovat, nebo je lepší vyčkávat?

Bohužel křišťálovou kouli nemám, s většími nákupy ale zatím vyčkávám. V tuto chvíli mám přibližně 75 % kapitálu volného a 25 % zainvestovaného.

S výraznějšími nákupy plánuji začít v oblasti 50% retracementu SPX s tím, že věřím, že se trhy mohou podívat i podstatně níže.

Pochopitelně to může znamenat, že se do vybraných pozic nikdy nedostanu. Na druhou stranu nepředpokládám, že by růst byl tak raketový jako v roce 2020, kdy byly trhy živeny „covidovými penězi“.  Takže pokud by se trhy stabilizovaly, předpokládám, že bude prostor plány přehodnotit.

Jedna z hypotéz, se kterou pracuji je, že určitou nemalou paniku by letos mohlo přinést ochlazení bubliny v kryptu. To neznamená, že bych kryptu věštil zánik, nicméně celý systém se může pořádně rozhoupat, pokud by se hodně lidí pokusilo s dalšími poklesy a kauzami vybrat své hypotetické profity nebo ukončit přepákované pozice otevírané za vysoké ceny. Viz kauza destabilizace a ztráty hodnoty „stable“ coinu UST a krach jednoho z největších altcoinů Luna, který během minulého týdne ztratil prakticky veškerou svou hodnotu (jeho kapitalizace byla přitom v desítkách miliard dolarů).  To už jsou situace, které myslím hodně lidí donutí o kryptotrzích přemýšlet i z pohledu, že velmi rychle mohu ztratit vše. A krypto svět je dnes s tradičním burzovním propojen na mnoha úrovních. Jeho rozkolísání by mohlo vyvolat solidní paniku, která by se promítla do všech trhů. A kde je panika, budou příležitosti. Proto dnes sám sleduji pokles Bitcoinu, záchvěvy dalších stable coinů atd.

Osobně bych tak s otevírám pozic v indexech a akciích úplně nespěchal. Situace na trzích se mi jeví stále jako příliš klidná. A když pozice otevírat, tak opravdu pomalu a počítat s dalším přikupováním za nižší ceny. Ano, máme zde vysokou inflaci a investiční peníze v hotovosti trpí. Část kapitálu pochopitelně pracuje v mých rychlejších strategiích, ale u nejkonzervativnější části svých úspor věřím, že trpělivost ty nejzajímavější investiční příležitosti na trzích teprve přinese.

Na druhou stranu je výše napsané jen mým osobním názorem. Možná, že nakonec nejvíce vydělají ti, kteří jsou dnes v aktuálním poklesu již 100% zainvestovaní a věří, že nyní máme v trzích dno. V trzích člověk opravdu nikdy neví. Sám ale zatím vyčkávám.

Pražské setkání systematických obchodníků máme úspěšně za sebou a již se chystáme na další termín. Tentokrát v Brně.  Těšit se můžete na podobnou atmosféru:

Srdečně vás zveme na Trading Forum Meeting, kde se můžete osobně potkat s ostatními obchodníky, získat cenné kontakty, sdílet zkušenosti a v neposlední řadě nabrat inspiraci. Přednáška má 40 slajdů a je zaměřena výhradně na praxi se sestavením a živým obchodováním systematického portfolia s větším účtem. Zde je snímek prezentace zobrazující, na co se můžete těšit:

V souvislosti se založením fondu obchodujícího výhradně pomocí mechanických strategií jsem stál u podobného rozhodnutí jako řada z vás – jaké strategie použít a jak je poskládat do funkčního portfolia? Popíši strategie, se kterými jsem spustil obchodování; ukáži, jak se rozhoduji při posuzování risku, který mě dovádí ke konkrétním váhám strategií v portfoliu. Portfolio obchoduji pomocí systematických strategií využívajících americké akcie. Lze si z něj vzít inspiraci jak pro větší, tak malé účty.

V kontextu diskutovaného portfolia popíši, jak dnes generuji signály a mám nastavené technické workflow. Ale také jaké parametry portfolia mi pomáhají vyhodnocovat, jestli jde obchodování podle plánu, či bych měl přemýšlet o nějakých změnách.

Jedno ze zásadních zjištění poslední doby se mi potvrdilo v nastavení práce s kapitálem na úrovni portfolia. Ukáži vám, jak konkrétně lze uvažovat o obchodování více systémů najednou a jaké změny v risku a výnosech to vytvoří.

Na živém účtu fondu mám za sebou prvních 700 živých obchodů. To je dostatečný vzorek na to, abych se s vámi podělil o tipy, jak dnes vnímám nejvhodnější způsob zadávání obchodů a jak mi dané nastavení snižuje náklady obchodování.

Samozřejmě poreferuji o posledním vývoji na svém účtu a také poskytnu několik praktických tipů, které jsem se naučil při obchodování mean reversion strategií představujících základ mého portfolia.

Do prezentace jsem zapojil i popis toho, jak začínám s vytvářením strategií a chci poskytnout i inspiraci na několik obchodních směrů, jejichž rozpracování mi přijde perspektivní.

V neposlední řadě se plánuji podělit o to, že není v dnešní době a právním kontextu naší země vůbec nereálné obchodovat miliony dolarů externího kapitálu. A pokusím se načrtnout základní rámec toho, jak se od malého účtu k práci s milionem dolarů dostat.

Věřím tak, že setkání bude velmi praktické. Cílem mé přednášky je jednak předat zkušenosti z poslední doby, a především poskytnout půdu pro navazující diskuzi. A to jak vzájemné, tak mezi jednotlivými účastníky.

Upozorňuji, že obsah setkání nebude nahráván.

Trading Forum Meeting proběhne již 21.5.2022 od 14 hodin v centru Brna.

Na setkání je třeba se registrovat, neboť prostory jsou omezené. Doporučuji registraci provést ještě dnes, neboť lze očekávat, že kapacita prostor se brzy naplní.

Registrace probíhají na této adrese.

Těším se na setkání a osobní diskuzi.

První dva měsíce v roce 2022 přinesly do trhů hodně výrazných pohybů a především nejistoty. Svá systematická portfolia mám založena na obchodování (a především nakupování) akcií, je tak zajímavé podívat se, co se mi na účtu první dva letošní měsíce dělo.

Trhy počátkem roku 2022 žily především zimní vlnou covidu, kdy nebylo zprvu zřejmé, co světu přinese tehdy nová mutace omicron. Jen co se ukázalo, že omicron nepředstavuje zásadní hrozbu, rozjela se nejprve chystaná a následně realizovaná ruská invaze na Ukrajinu. Po opravdu dlouhé době tak začaly akciové trhy výrazněji klesat a hlavní indexy se podívaly pod dlouhodobý klouzavý průměr MA200. Ten je mnoha obchodníky považován za hlavní indikaci změny trendu. Takto vypadá graf SP500 (nahoře) při současném pohledu na „index strachu“ – VIX (dole):

Na grafu je patrné, že trhy klesají, ale rozhodně ne tak dramaticky jako při startu covidové pandemie v roce 2020. I VIX se pohybuje v několikaletém pásmu a nevykazuje žádné extrémní hodnoty.

Když se na SPX podívám optikou ATR 14 (Average True Range – průměrný denní pohyb trhu za 14 dnů), tak i zde vidím, že v SP500 jsme přibližně na 2/3 toho, co jsme zažívali začátkem roku 2020:

Trochu jiná situace je v technologických akciích. Zde je letošní pokles srovnatelný s tím, který se odehrál začátkem 2020:

Obecně situaci v akciích vnímám tak, že obchodníci jsou velmi opatrní, likvidují své pozice zejména v některých sektorech. Ale v trzích se zatím neodehrává žádná hysterie.

Z toho mi plyne několik důležitých bodů:

Pokud u svých obchodů a výsledků pociťujete nyní obavy, je potřeba přehodnotit velikost pozic, s jakou trhy obchodujete. Situace v trzích může a bude jednou mnohem horší. I z pohledu VIXu jsme stále v režimu, ve kterém by strategie měly fungovat normálně a neměli bychom nad jejich exekucemi váhat.

Současně je ale přirozené, pokud vám systémy držící dlouhé pozice akcií nyní prodělávají. Zejména pokud jsou orientovány na technologické akcie. Výsledky svého obchodování byste měly vztahovat vždy k benchmarku – patrně některému z akciových indexů.

Sám se dnes v obchodování zaměřuji především na zhodnocování účtu svého fondu. Zde obchoduji v tuto chvíli výhradně mechanické strategie a pouze na akciích.

Mám systémy držící nakoupené akcie – tyto systémy vstupují jak na korekcích (například Monday Buyer popisovaný v mé knize), tak na breakoutech. A pak systémy, které obchodují tzv. mean reversion (prakticky kompletní systém popisuji v doprovodném bezplatném kurzu ke knize). Ty obchodují jak swingově, tak intradenně (výsledky tohoto přístupu publikuji v reálném čase zde). Obchoduji tak akcie long i short, ale celkově jsem orientován s portfoliem spíše na rostoucí trhy (shorty obchoduji s menší váhou a v méně systémech). Tedy klesající trhy nejsou doménou, ve které by aktuální portfolio mělo vydělávat.

I tak se na účtu dobře projevuje dopad diverzifikace. Takto vypadá equity křivka mého fondu (modrá linka) vs. SP500 (zelená linka) na výpise z Interactive Brokers:

Přestože SPY udělal drawdown k -11 %, equity fondu od začátku roku roste, byť jsem vydělal doslova jen trochu.

Zde je opět dobré si připomenout, že zisk můžeme v trzích řídit podstupovaným riskem. Ten se nejjednodušeji ovládá pomocí využívané páky. Já zatím na účtu fondu páku nepoužívám a obchoduji velmi konzervativně.  Mým cílem nejsou stovky procent zhodnocení ročně, ale spíše průměrné nižší desítky procent. V tomto kontextu jsem s aktuální výkonností spokojený. Hlavně proto, že při správě větších úspor každý investor výrazně více vnímá propady kapitálu než trochu vyšší zhodnocení.

Pokud byste se ale orientovali více na vyšší výnos, bylo by možné i při podobné kombinaci systémů páku využít a vydělat více.

Jinak osobně jsem aktuální portfolio jakkoliv neupravoval a obchoduji jej zatím tak, jak jsem s ním ve fondu začal.

Pozn.: Fond je založen podle § 15 odst. 1 zákona č. 240/2013 Sb. a umožňuje provádět „správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním“.  Fond je podle uvedeného zákona pouze registrován u ČNB a nepodléhá její regulaci či dohledu jako tradiční investiční fondy. Ve fondu nespravuji malý kapitál veřejnosti a je určen pouze pro kvalifikované investory.

Závěry?

Sám jsem příznivcem aktivního obchodování a věřím, že systematickými strategiemi lze dlouhodobě porážet index při nižších drawdownech. Pochopitelně to nelze dělat s neomezenou výší účtu, ale do oblastí, kam mířím sám (řádově miliony dolarů), je to realizovatelné.

Klíčová jsou přitom portfolia diverzifikovaných systémů.

Současné trhy vám mohou dobře naznačit, jaký typ pohybu současnému  portfoliu dělá problémy a jakým směrem zaměřit další vývoj. Ve svém portfoliu vnímám mezery v obchodování volatility. Rád bych do portfolia přidal automatizované obchodování opcí, ale na této cestě mě čeká ještě dost práce.

A ano, občas dostávám např. na sociálních sítích reakce, že aktivní obchodování je složité a časově náročné. Což je pravda. Sám obchoduji mechanicky, ale přesto vývoji strategií věnuji množství času. Je to ale práce, kterou mám rád. Ovšem je třeba i jen časové náklady zvážit a  vždy mít nějaký plán, kam člověk směřuje a čeho chce dosáhnout. Za mě doufám, že Finančník dává inspiraci v tom, že je možné jednou získané know-how postupně zužitkovat třeba do správy externího kapitálu a účtovat si procenta ze zisku spravovaných peněz. A zatím se mi potvrzuje, že u mechanických strategií nedělá psychologickou zátěž obchodovat další vyšší kapitál.

Začátkem roku 2021 jsem v sérii YouTube videí popisoval, jak postupovat krok za krokem při stavbě nového obchodního systému. Začal jsem zkoumáním myšlenky, pokračoval přes backtest až k prvnímu nasazení strategie živě. Videa můžete stále nalézt na stránce finwin.cz.

První obchod jsem provedl 28.1.2021 a od té doby dokumentoval každý nový provedený obchod. Jakkoli bláznivě to může znít, tak i prostřednictvím vstupů, které publikuji prakticky v reálném čase na Twitteru (rychlý přehled obchodů můžete najít na zmíněné stránce finwin.cz). Cílem celé série bylo ukázat, že systematické vydělávání na burze není nedosažitelné. Podstatné je dodržovat určité základní zásady, které jsem se snažil co nejpodrobněji popsat i v knize Od myšlenky k reálným obchodům a jsem přesvědčený, že vydělávat může každý s dostatkem odhodlanosti.

Pochopitelně, že v době počátku publikování seriálu jsem nemohl vědět, jak obchodování Finwinu skončí. Nicméně moje zkušenost ukazuje, že pokud se pracuje s tzv. „idea first“ metodou popsanou i v knize, většinou se pozitivní výsledky dostaví. I proto jsem se nebál poslat Finwin na burzu s reálnými penězi. A vyplatilo se.

Po roce je equity křivka Finwinu na historickém maximu.

Takto vypadá equity křivka systému, pokud bychom jej obchodovali s účtem 20 000 dolarů:

Za rok jsem se systémem zobchodoval 355 obchodů. Absolutně všechny obchody byly reportovány na Twitteru v reálném čase. Reportuji vždy vstup, výstup je na konci dne (jak je podrobně vysvětleno ve videích).

Například takto vypadal Twitter včera (článek píši v pátek 4.2.2022):

Systém shortoval dvě akcie – ARCH a QCOM. A takto vypadá plnění z mého účtu u Interactive Brokers:

Na účtu je vidět nejprve short v QCOM za cenu 189.33 v 15:38:14 a následně short v akcii ARCH v 15:55:56 za cenu 110.99. Přesně, jak jsem v reálném čase reportoval na Twitteru. Pozice byly uzavřeny s uzavřením burzy – ve 22:00 českého času. Zisk si můžete spočítat sami nebo vzít ten z mé brokerské platformy – tyto dva obchody mi včera na účet přinesly 1 145,40 dolarů, tedy cca 24 000 Kč. To znamená, že sám dnes obchoduji Finwin s výrazně vyšším účtem než 20 000 dolarů – postupem času jsem pozice navyšoval.

Finwin jde obchodovat s prakticky libovolným účtem. Dnes sdílím v Trading Roomu jak své signály, tak nástroj autotraderu, se kterým obchody exekvuji. Podobné metody lze obchodovat i s pár tisíci dolary (na výpise je vidět, že komise se pohybují kolem 0,30 dolarů /obchod, což je u IB minimum, které platí i pro menší pozice).

Jelikož jsem sám dynamicky navyšoval v systému pozice, reportuji teoretickou výkonnost s účtem 20 000 dolarů. Ve výkonnosti tedy vstupy a výstupy odpovídají mému živému obchodování, ale velikost pozice vychází z uvedené hypotetické velkosti počátečního účtu bez reinvestování.

Takto by pak vypadaly equity křivky long/short pozic, které jsem obchodoval:

Červená linka představuje zisky shortů, šedá longů. Long i short pozice byly tedy ziskové, ale výrazně více zisků přišlo ze shortů. Což je skvělá zpráva, protože ve svém portfoliu používám Finwin dnes jako jednu ze složek diverzifikace akciových portfolií, které strategie spíše nakupují.

Takto pak vychází porovnání dosažené výkonnosti Finwinu s vývojem SP500 (reprezentovaného tickerem SPY):

Tmavá linka reprezentuje výkonnost Finwinu, šedá linka indexu. Na grafu je vidět, že výkonnost obou křivek je v důsledku velmi podobná. Finwin vydělal více, ale jen o trochu. Obě křivky mají roční míru zhodnocení kolem 20 %  (Finwin bez reinvestování, které výkonnost ještě zvyšuje). Velmi podobné byly i drawdowny. Jak Finwin, tak index měly v průběhu roku nejvyšší drawdown kolem 10 %. V čem se ale systémy liší podstatně, je míra využití kapitálu. V indexu by byl kapitál investován celý (100 % účtu), Finwin kapitál používal z 1/3 (konkrétně 27 %). To je ohromný rozdíl, protože 2/3 kapitálu může pracovat a vydělávat v jiných strategiích, což je přesně to, co dělám v rámci svých diverzifikovaných portfolií. Navíc výkonnost indexu byla za poslední rok nadstandardní, jen málokdo myslím očekává, že indexy pojedou dále s roční mírou zhodnocení 20 %.

Co se dalších statistik týče, Finwin ve svém prvním roce obchodoval s úspěšností 52,17 % a pozitivním RRR. Průměrný zisk byl 2,54 % účtu, průměrná ztráta 2,01 % účtu. Expectancy byla 0,36 %. Tedy průměrně lze u obchodu očekávat zisk 0,36 % účtu. Sharpe ratio za první rok obchodování bylo 1,43.

Takto vypadala měsíční distribuce zisků a ztrát strategie:

Dobře je vidět, jak strategii svědčí volatilita v trzích.  Letos se strategii slušně daří v momentech, kdy si indexy procházejí propady. Proto tento přístup vnímám jako dobrý pro diverzifikaci pomalejších swingových strategií například ze swingového workshopu.

Shrnutí

S ročním výročím obchodování Finwinu jsem tedy naprosto spokojený. Jednak proto, že jsem sám vydělal nemalé peníze. Ale také proto, že si nedokáži představit o moc lepší inspiraci pro ostatní, než kterou Finwin poskytl. V sérii veřejných videí jsme si kompletně popsali, jak z myšlenky vykřesat konkrétní obchodní systém. Jak uvažovat při jeho nasazení. V průběhu roku jste na Finančníkovi mohli číst komentáře k vývoji strategie a po roce se ujistit, že nasazená strategie je s profity na maximech.

Řada lidí zde na Finančníkovi dnes na základě publikované série určitou obdobu Finwinu obchoduje a vydělává. Jsem rád, že jsem mohl poskytnout inspiraci. V dnešní šílené inflační době je potřeba s penězi aktivně pracovat a automatizované systematické obchodování je z mého pohledu jednou z velmi perspektivních cest. Nejvíce se mi na ní líbí, že práci je třeba odvést jednou při stavbě systému a následně už „věci jedou samy“.

Pokud hledáte asistenci s rozhozením podobného principu obchodování, pak doporučuji začít s knihou  Od myšlenky k reálným obchodům. Rozhodnete-li se stavět podobný systém sami, můžete využít kompletní kód mean reversion strategie MR3000 sdílené v otevřené podobě ve swingovém workshopu. U strategie stačí předělat výstup na „EOD“ a Finwin je hotový. Pro pomoc s exekucí systémů se můžete zapojit do Trading Roomu. Zde sdílím přesně stejné signály, které sám obchoduji (a které následně publikuji na Twitteru), plus připravuji průběžně reporty, kde se naučíte na strategie nahlížet s využitím dalšího mého know-how. A samozřejmě je zde k dispozici i můj intradenní autotrader. Obchodníci s ročním členstvím jej dokonce získají v podobě otevřeného Python kódu a mohou tak libovolně strategie rozšiřovat již vlastním směrem bez nutné počáteční časové investice.

Hlavním směrem obchodování na Finančníkovi jsou systematické strategie, jejichž fungování je možné automatizovat, a tudíž provádět s minimální časovou náročností i při práci s širšími diverzifikovanými portfolii (která považujeme za hlavní svatý grál retailového obchodníka).

Systematizace obchodování s sebou nese potřebu osvojit si technické nástroje a postupy, které nám v tradingu následně šetří čas a zvyšují efektivitu. Podle toho, z jakého zázemí obchodník přichází (sám nejsem programátor, ani jsem dříve příliš technice nerozuměl) je pak přirozené, že technické výzvy mohou vyvolávat mnoho průběžných dotazů a nejistot. Proto na Finančníkovi vznikla skupina TechLab, jejímž cílem je pomoci všem překonat technické problémy a inspirovat se, jak situace řeší v tradingu ostatní. Ve skupině je dnes mj. přes 5 000 příspěvků a 117 video tutoriálů o délce přibližně 1 800 minut. Každý týden přitom přibývá další tutoriál z naší praxe.

Aby se v tématech dobře orientovalo i těm, kteří se zrovna pouští do práce se zvládnutím technikálií, je naším plánem připravovat v TechLabu průběžně minikurzy zaměřené na určitou složitější problematiku. Po prvním superúspěšném minikurzu Základy zvládnutí Pythonu – od nuly k práci s daty nyní bude startovat minikurz Obchodní deník v Pythonu.

Minikurz vás naučí spouštět a ovládat dnes již sofistikovaný obchodní deník, jehož kódy byly v TechLabu publikovány a průběžně aktualizovány. Výsledkem je hotová aplikace, kterou můžete používat s naším Autotraderem, nebo vlastními skripty. Deník umí navíc zpracovat i ručně zadané obchody, a je proto použitelný i pro ty, co automatizaci obchodovaných systémů prozatím chystají.

Všechny kódy jsou poskytovány v otevřené podobě. Aplikace je připravena v jazyce Python a není problém ji používat, i když nemáte s Pythonem žádné zkušenosti. V rámci minikurzu poradíme, jak aplikaci na počítači zprovoznit.

Minikurz doporučujeme především účastníkům swingového workshopu, kteří s jeho pomocí mohou rozchodit řešení pro evidenci obchodů. Přínosem bude ale i pro všechny ostatní tradery, kteří hledají způsob, jak evidovat výsledky systematických strategií.

Minikurz se bude skládat z pěti lekcí, ke kterým bude poskytována osobní podpora.

V úvodní první lekci si ukážeme, jak připravit prostředí pro spuštění obchodního deníku. Budeme pracovat s databází, která je součástí řešení Autotraderu. Nicméně pokud Autotrader nepoužíváte, bude možné ve vlákně deníku stáhnout prázdnou databázi, která je také připravena pro účely deníku. Ukážeme si, jak nastavit strukturu složek, kde uložit získanou databázi, případně jak si otestovat kompatibilitu stávající databáze Autotraderu a jak si ji případně upgradovat. Následně se naučíme, jak pomocí Python skriptu stahovat z Interactive Brokers záznamy o provedených obchodech.

V druhé lekci se naučíme pracovat s nástrojem SQL DB browser. Ukážeme si, jakým způsobem prohlížet nebo editovat obsah tabulky s provedenými obchody. Vysvětlíme si význam jednotlivých sloupců a také jak případně doplnit chybějící záznamy o provedených obchodech. Jakmile budeme mít vše připravené a databáze bude obsahovat první záznamy o obchodech, můžeme spustit skript obchodního deníku.

Ve třetí lekci si vysvětlíme, jak skript funguje, co umožňuje a také si popíšeme jeho základní funkce. V prostředí Jupyter notebooku si načteme obsah deníku a provedeme základní analýzu.

Ve čtvrté lekci si představíme možnosti vizualizace výsledků ve formě grafů a také pomocí integrovaných funkcí. Dále si ukážeme, jakým způsobem deník propojit s řešením Quantstas.

V poslední páté lekci se budeme věnovat správě řešení. Ukážeme si, jak důležité úlohy spojené s deníkem automatizovat a také jak zálohovat nebo případně exportovat data.

Shrnutí

Minikurz začne v TechLabu ve středu 9.2.2022. V tento den publikujeme první lekci, ke které bude navázána diskuze s osobní podporou. Další lekci zveřejníme vždy za týden. Všechny lekce jsou předem připravené a není tak stanoven jednotný čas jejich vysílání. Každý může obsah sledovat v době, která mu vyhovuje nejvíce. Za pět týdnů pak budete mít jasno v tom, jak konkrétně obchodní deník používat a jak jej zapojit do svého obchodního workflow.

Do minikurzu se mohou zapojit všichni účastníci TechLabu. Pokud v TechLabu nejste, můžete se registrovat zde. Po skončení minikurzu je obsah z TechLabu stažen a zůstane k dispozici jen absolventům minikurzu. Pokud o zapojení do TechLabu uvažujete, tak nyní je určitě správný čas k registraci.