Obchodní výhoda plynoucí z přehnané reakce obchodníků

Poslední měsíce máme na Finančníkovi opravdu živo.  Zde je přehled o tom, kam se posunula naše skupina a kam výkonnost strategií. Plus informace o plánech na nejbližší měsíce.
Spuštěna výuka long mean reversion + živé obchody
V září jsme v Trading Room publikovali pro všechny kurz výuky long mean reversion strategie. Kompletní popis vývoje obchodního přístupu krok za krokem – od myšleny, po live trading.
Sám jsem strategii ihned po dokončení spustil na živém účtu. Mám za sebou 11 obchodů se ziskem přes 2 000 dolarů a úspěšností 81,82 %. Takto vypadá má dosavadní živá ekvity křivka:

V rámci výuky sdílím zcela otevřeně kompletní pravidla systému, který tak lze obchodovat nezávisle skrz libovolné platformy. Pro ty, co začínají a nechtějí si signály generovat sami, jsou signály připravovány i v interaktivním dashboardu pod označením MRZ:

Během přibližně dvou týdnů máme v plánu do kurzu přidat i python skener, který všem umožní s využitím bezplatných Yahoo dat připravovat signály strategie bez potřeby jakéhokoliv skriptování nebo budoucí účasti v Trading Room.
K výuce máme opravdu velmi pozitivní zpětnou vazbu. Pro budoucí nové členy Trading Room je výuka dostupná již jen v ročním členství a rozhodně doporučuji výuku shlédnout a MRZ zařadit do portfolia.
Silná výkonnost intradenního breakoutu
Druhým systémem, který na Finančníkovi v Trading Room sdílíme v plně otevřené podobě (spolu s otevřenými autotradery), je intradenní breakout. Podrobně viz Trading Room intradenní breakout - Zákulisní orientace
Ten obchodujeme od května 2024 a takto aktuálně vypadá ekvity křivka se sdílenými pravidly:

Výkonnost se vztahuje ke kapitálu 20 000 dolarů a risku 200 dolarů na obchod. Od spuštění systém vydělává cca 22 % ročně při drawdownu -7,5 %. Sharpe ratio cca 1.3.
Jde o kontinuální backtest vyučované varianty s tím, že jednotliví členové aplikují různé své nuance.
Mé vlastní živé obchodování tohoto systému od spuštění v Trading Room vydělalo již 23 359 dolarů (reálné peníze, nikoliv backtest). Live trading ekvity z Interactive Brokers vypadá následovně:

Mé aktuální sharpe ratio v live tradingu intradenního breakoutu je 1.16.

Hledáte cestu, jak se dostat ke konzistentním profitům?
Rádi byste i v aktuálním kontextu obchodovali stabilně a bez emocí?
Určitě si přečtěte novou knihu Od myšlenky k reálným obchodům
Implementujte již od samotného začátku své praxe důležité systematické procesy a správné myšlení, které výrazně zvyšuje šance na stabilně profitabilní obchodování.
Inspirujte se, jak trading dělat jinak a lépe. Výhodou systému je, že obchoduje jen občas a velmi dobře sdílí kapitál s dalšími strategiemi.
Nová maxima u Deep Dip
V Trading Room sdílím signály k několika dalším svým strategím (zde zatím bez výuky systému).
Krásnou výkonnost má například Deep Dip  - long mean reversion časovaný pomocí implikované volatility. Podrobně jsem o systému psal na Finančníkovi v článku Časování návratu k průměru pomocí implikované volatility.
Systém obchoduji živě přes rok a stále vytváří nová maxima bez výraznějších drawdownů:

Shorty a připravovaný kurz
Specifickou kategorií obchodů v mém portfoliu je shortování akcií.
Signály ke své short mean reversion strategii sdílím v Trading Room od poloviny roku 2021 a takto vypadají od té doby mé živé výsledky z Interactive Brokers:

Jde o export mých vstupů a výstupů z platformy Interactive Brokers, kdy velikost pozice byla přepočítána na alokaci 10 % účtu na pozici (protože v rámci živého obchodování mám position sizing dynamický a je ovlivněn dalšími strategiemi v účtu). Obchodovaný systém  je stále stejný a používám kódy sdílené v Swingový simple mean reversion (SMR) systém – „hotové kódy“.
S výkonností jsem spokojený, nicméně z praxe plyne, že shorty jsou spojené s mnohem více know-how, než obodobné obchody do longů.
Z tohoto důvodu připravuji v Trading Room kurz, ve kterém si swingovou short mean reversion postavíme opět od myšlenky k live tradingu. Důvod je jednoduchý – kombinaci cca tří systémů vnímám jako základní proto, aby trader byl schopen provozovat konzistentně profitabilní trading. A v rámci tradingu skutečně chcete obchodovat kombinace systémů - viz vysvětlení, co je to portfolio.
Jakých tří systémů? Například právě vyučované long mean reversion, plánované short mean reversion, plus momentum – například rotační momentum, které obchoduji na Finančníkovi jako SMO NDX – viz Co jsou zač rotační momentum strategie? Mimochodem právě na rotační strategie bych rád zaměřil další kurz poté, co probereme short mean reversion.
Pro inspiraci – takto vypadá ekvity křivka portfolia (černá křivka) složená ze tří systémů:
Červená – můj live trading (exekuce vytažené z Interactive Brokers) strategie MR3000S  - short mean reversion na amerických akciích – signály strategie jsou sdíleny v Trading Room.
Modrá – můj live trading strategie NDX SMO (rotační momentum strategie na Nasdaq 100) – signály strategie jsou sdíleny v Trading Room.
Zelená – backtest nově postavené long mean reversion strategie MRZ, která je  v Trading Room vyučována se všemi pravidly:

Výkonnost odpovídá zhodnocení 32,3 % ročně, při dradownu -14,5 %. Sharpe ratio 1,53. Portfolio využívá obchodování na margin.
Solidní výkonnost, navíc při plné automatizaci (podobné řešení lze obchodovat skrz autotrader, který sdílíme v TechLabu).
Mým cílem je tak v TradingRoom poskytnout v průběhu následujících měsících know-how k tomu, aby si každý mohl podobné portfolio postavit a obchodovat třeba i bez další účasti ve skupině.
Ovšem samozřejmě v praxi pravděpodobně nebudete chtít skončit u obchodování tři systémů. Protože čím více nekorelujících strategií do portfolia zapojíte, tím stabilnější výkonnost získáte. Sám například stejné strategie obchoduji mimo jiné na ne amerických burzách. Ale k podobné diverzifikaci je potřeba se dobrat postupně.
Proto pokud vás svět automatizovaného obchodování zajímá, je ideální se nyní zapojit do ročního předplatného TradingRoom. Začít aplikovat již sdílené know-how a postupně se s ostatními posouvat kupředu.

Při obchodování na burze můžeme pracovat s různými statistickými výhodami. Jednou z nich může být i IPO, kdy se akcie poprvé dostávají na burzu.
Obsah článku:
Co je IPO? Kolik je IPO za rok? Proč se o IPO z pohledu tradingu zajímat? Obchodování IPO Tendence pohybů akcií po IPO SPAC vs. tradiční IPO Identifikace SPAC v historických grafech Obchodní plán vycházející z IPO Backtest mechanické IPO strategie Mechanické obchodování IPO – shrnutí Co je IPO?
"IPO" je zkratka pro "Initial Public Offering" a označuje první veřejnou nabídku akcií společnosti na burze. Tento proces je klíčovým momentem pro mnoho soukromých společností, protože znamená jejich vstup na veřejný akciový trh a nabídnutí svých akcií široké veřejnosti. Před IPO je společnost obvykle vlastněna zakladateli, ranými investory, jako jsou venture kapitalisté, a možná malým počtem privátních investorů. IPO umožňuje společnosti získat kapitál od široké veřejnosti prostřednictvím prodeje akcií a současně poskytuje raným investorům a zakladatelům možnost zhodnotit část své investice.
Kolik je IPO za rok?
O kolika potenciálních obchodech hovoříme?
I když aplikujeme na první obchodní den akcie po IPO konzervativní filtr likvidity C*V > 10 milionů, abychom vyloučili různé penny stocks, jde stále o vyšší desítky, někdy i stovky obchodních příležitostí ročně:

Historická data ukazují, že poslední roky je IPO méně, zejména v roky, kdy akciové trhy klesaly. Ale stále jde o zajímavé množství signálů.
Proč se o IPO z pohledu tradingu zajímat?
Coby tradeři obecně vyděláváme především na neefektivitách trhů. Ty se často odehrávají v dobách, kdy v trzích panují emoce. Což uvedení nové společnosti na veřejně obchodovaný trh často představuje. O společnostech vstupujících na trh se hodně hovoří a především není známá jejich tržní cena. Ta se teprve bude tvořit.
Obchodování IPO
IPO lze obchodovat jednak tak, že se účastníme samotného úpisu. Při vstupu na burzu je na základě poradců a investičních bank stanovena cena, za kterou se akcie upisují. Za tuto cenu lze nakupovat akcie u brokerů, kteří IPO umožňují obchodovat. Řada obchodníků akcie nakupuje právě v IPO a vydělává na tzv. fenoménu IPO pop – rozdílu mezi první otevírací cenou akcie na burze a cenou, za kterou byla akcie upsaná. Řada akcií na základě zájmu investorů otevře výše, než za kterou byly primárně upsány. Nasdaq ve svých statistikách udává, že průměrný IPO pop v roce 2020 byl 38 %  (viz Trends in IPO Pops).
IPO lze obchodovat ale i tak, že akcie nakupujeme až poté, co se začnou obchodovat na burze. Což je cesta, která se dá dělat systematicky s běžnými nástroji, které máme všichni k dispozici. Oproti etablovaným akciím můžeme coby tradeři těžit ze zvýšené volatility a již zmíněného prostého faktu, že trh teprve hledá férovou tržní cenu dané společnosti. To se promítá do toho, že některé tituly mohou po svém IPO dosáhnout ohromného zhodnocení. Zde je graf nejvyšších zhodnocení akcií za 30 obchodních dnů od první uzavírací ceny:

 
Vidíme, že každý rok, včetně let 2022–2023, se našly tituly, které během 30 dnů po IPO uzavřely o několik desítek procent výše, než za jakou cenu skončilo na burze jejich obchodování první den. To jsou bezesporu zajímavé obchodní příležitosti.
Tendence pohybů akcií po IPO
Výše uvedený graf by mohl naznačovat, že akcie mají po IPO tendenci růst. Obecně tomu ale tak nebývá (výše publikovaný graf ukazuje maxima). Takto vypadají průměrná zhodnocení za 30 obchodních dnů od první uzavírací ceny po IPO:

Zejména v době celkového klesajícího trhu akcie po IPO průměrně klesaly. A některé opravdu výrazně. Takto vypadá nejnižší zhodnocení akcií po IPO za 30 dnů od první uzavírací ceny:
 

Akcie tedy umí v relativně krátké době po IPO vytvořit jak ohromný zisk, tak ohromnou ztrátu. To je paradoxně přesně prostředí, které pro aktivní trading potřebujeme. Vesměs vyděláváme hlavně na volatilitě, kdy se obchodované trhy hýbou.
SPAC IPO vs. tradiční IPO
IPO v grafu poznáme tak, že v daný den začíná cenový denní graf daného tickeru. Budete-li grafy testovat a například na IPO stavět obchodní systém, je potřeba mít na paměti druhý možný způsob, jak se společnosti dostávají na burzu. Může jít o výše popsané tradiční IPO, ale i o tzv. SPAC (Special Purpose Acquisition Company). SPAC IPO a tradiční IPO jsou dva rozdílné přístupy, jak společnost může vstoupit na veřejný akciový trh. Zatímco oba procesy mají stejný konečný cíl – získat kapitál od veřejných investorů a obchodovat na burze – způsob, jakým k tomu dosáhnou, se značně liší.
SPAC, někdy označovaný jako „blank check company“, je entita vytvořená výhradně za účelem akvizice jedné nebo více nejmenovaných podniků. Společnost se na burzu dostane tak, že skupina investorů nebo sponzorů vytvoří novou společnost (SPAC) a uvede ji na burzu. Přičemž investoři kupují akcie bez znalosti, jaká konkrétní akvizice bude provedena. Jde skutečně o prázdnou společnost, kdy se teprve později hledá firma, u které SPAC provede akvizici. Jakmile je cílová společnost identifikována (často měsíce až několik let), akcionáři SPAC hlasují o schválení akvizice. Po schválení se cílová společnost stává veřejně obchodovanou společností prostřednictvím fúze se SPAC.
Rozlišovat mezi tradičním IPO a SPAC IPO je při analýze grafů velmi důležité. Cena SPAC IPO zpočátku nemá souvislost s akvizovanou společností.
Identifikace SPAC v historických grafech
SPAC můžeme v historických grafech identifikovat například pomocí Norgate Dat (je potřeba alespoň platinum tarif). Takto vypadá jednoduchý indikátor, kterým si do grafu vykresluji, jestli byla společnost SPAC:
#include_once "Formulas\Norgate Data\Norgate Data Functions.afl" blankcheckcompany = NorgateBlankCheckCompanyTimeSeries(); Plot(blankcheckcompany,"SPAC",colorBlack,styleHistogram); Screenshot z Amibrokeru zobrazuje cenový vývoj healthcare společnosti Clover Health Investments (CLOV):

Ta vstoupila na burzu v roce 2021 prostřednictvím SPAC IPO. Vývoj grafu v roce 2020 (kde na spodním indikátorů vidíme čárky) se netýkal společnosti CLOV, ale investičního nástroje (prázdné společnosti), která byla uvedena na burzu, ale ještě se nevědělo, se kterou společností se spojí.
Obchodní plán vycházející z IPO
V případě systematického obchodování IPO se tedy budeme chtít zaměřit na nové společnosti (existuje v grafu jen několik úseček), které nejsou SPAC. Patrně budeme chtít tyto společnosti nakupovat (shortování akcií se mi jeví v této fázi jako hodně riskantní, nehledě na to, že shorty nemusí být vůbec k dispozici). 
Jeden z nejjednodušších způsobů obchodování, které se nabízí, je obchodovat momentum.
To dává smysl i s ohledem na výše publikované tendence. Některé společnosti mají po IPO tendence ke skutečně silnému trendování.
Může tak být výhodné nakoupit trh v okamžiku, kdy cena poprvé uzavírá výše, než byly předcházející maximální ceny.
Takto může vypadat konkrétní obchodní plán:
Vstupní podmínky:
Společnost je obchodována na US burze a není SPAC. První obchodní den měl dostatečný objem. C*V>10000000 Trh nakoupíme při otevření následující den poté, co poprvé uzavřel výše než kterákoliv předcházející cena. Na signál čekáme v prvních 100 dnech obchodování titulu. Risk management:
Stop-loss 20 % od vstupu. Profit target 30 % od vstupu. Obchodujeme současně maximálně 5 pozic, každé alokujeme 20 % kapitálu. Pokud je k dispozici více signálů než pozic, které si můžeme dovolit otevřít, řadíme signály podle aktuálního průměrného C*V. To je vše.
Kromě podmínky likvidity nemá systém žádnou optimalizovatelnou vstupní podmínku. Což je velké pozitivum – čím méně proměnných, tím vyšší šance na robustní systém.
Optimalizovatelný je risk managment. Ten ale upřímně vnímám jako základní a pro živé obchodování bych volil místo fixního stop-lossu patrně nějakou formu posouvaného stop-lossu.
Backtest mechanické IPO strategie
Backtest podobného ukázkového přístupu rozhodně naznačuje, že v této oblasti bude zajímavý edge.
Historicky by strategie dosahovala zhodnocení 20,53 % p.a. při drawdownu -31,57 %. A to po započtení komisí dle Interactive Brokers. Testováno za období 1. 1. 2003 - 25. 4. 2025. Do testu byly zahrnuty i delistované akcie. Použita Norgate Data.
Průměrný obchod má velmi nadstandardní zhodnocení +6,72 % při průměrné délce obchodu 67 dnů. Sharpe ratio je 0,95.
Zde jsou graficky zobrazené výsledky backtestů.
Graf vývoje stavu účtu strategie (modrá křivka) vs. benchmark S&P 500 (šedá linka). Logaritmické měřítko:

O tom, jak ohromný rozdíl v absolutních číslech je ve zhodnocení strategie vůči držení indexu S&P 500, dobře vypovídá graf v běžném měřítku:

Mechanické obchodování IPO – shrnutí
Jednoduchá ukázková strategie ukazuje, že v mechanickém trendovém obchodování IPO může být zajímavý edge. I velmi jednoduchá pravidla strategie vykazují stabilní růst equity křivky. Strategie má přitom velmi jednoduchá pravidla a implementovat ji do portfolia není složité.

Jedním z tradičních přístupů v systematickém obchodování s akciemi je strategie návratu k průměru (mean reversion). Tato strategie se zaměřuje na situace, kdy cena akcie dočasně vybočuje od své průměrné hodnoty a očekává se, že se brzy vrátí k normálu. Tradičně se pro časování vstupů používají nástroje technické analýzy. V dnešním článku se s vámi podělím o svůj inovativní přístup k časování vstupů vycházejících z očekávání opčních obchodníků.
Obsah:
Co je implikovaná volatilita? Co je realizovaná volatilita? Využití implikované volatility ve strategii návratu k průměru Praktické zkušenosti s obchodováním systému Dlouhodobý backtest systému Kombinace mean reversion systémů založených na implikované a realizované volatilitě Shrnutí Co je implikovaná volatilita?
Pro časování vstupů a výstupů v rámci dnes popisované strategie budeme pracovat s tzv. implikovanou volatilitou (IV). Hodnota vyjadřuje očekávání obchodníků ohledně budoucích pohybů cen akcií odvozenou z cen opčních kontraktů.
Tato volatilita se obvykle počítá na základě opcí s expirací přibližně 30 dnů a poskytuje představu o tom, jaké cenové pohyby mohou investoři v dané akcii očekávat v následujícím období. Pro využití IV nepracujeme s opcemi. Jde jednoduše o jedinou hodnotu, kterou stahujeme od svého poskytovatele dat.
Pokud je například implikovaná volatilita akcie 15 %, znamená to, že trh očekává, že se cena této akcie bude během následujícího roku pohybovat o ±15 % kolem své aktuální hodnoty s 68% pravděpodobností (v rámci jedné standardní odchylky). Implikovaná volatilita je prakticky takový VIX index, ale pro jednotlivé akcie.
Co je realizovaná volatilita?
Realizovaná volatilita (historická volatilita) naopak vyjadřuje skutečné pohyby ceny akcie v minulosti. Zatímco implikovaná volatilita předpovídá budoucí pohyby na základě cen opcí, realizovaná volatilita se počítá z historických dat cenových pohybů akcií. Pro výpočet se běžně používá například indikátor Average True Range.
Realizovaná volatilita je retrospektivní měřítko toho, jak moc se cena trhu skutečně měnila v určitém časovém období. Mnoho mean reversion strategií tradičně využívá právě realizovanou volatilitu k identifikaci momentů, kdy došlo k neobvyklým cenovým výkyvům, které pravděpodobně neodpovídají průměrnému chování dané akcie.
Využití implikované volatility ve strategii návratu k průměru
Mean reversion systémy využívající implikovanou volatilitu mohou být extrémně jednoduché. Sám postupuji následovně:
Stahuji hodnoty implikované volatility pro jednotlivé akcie z Interactive Brokers. Porovnávám denní cenový pohyb s hodnotou denní implikované volatility. Pokud pokles akcie za jediný den překročí hranici denní implikované volatility, může to signalizovat, že trh ovládla panika a akcie se po zklidnění situace vrátí k průměru. Takové trhy nakupuji. Je-li systém v dlouhé pozici, snaží se vystoupit na profit targetu odvozeném z hodnoty denní implikované volatility – ta nám napovídá, jaký může být přibližně denní rozkmit trhu. Praktické zkušenosti s obchodováním systému
Long mean reversion systém založený na porovnání denního pohybu s implikovanou volatilitou obchoduji živě od března 2024. Systém, kterému říkám DEEPDIP, obchoduji v rámci portfolia na svém větším účtu u Interactive Brokers.
Systém mám nastavený tak, že čeká na extrémnější situace a neobchoduje tak příliš často. Od spuštění jsem živě zobchodoval 17 obchodů s anualizovaným zhodnocením 10,19 % při drawdownu -2,52 %. Sharpe ratio mých živých obchodů je 1,89. Zhodnocení systém dosáhl při průměrném využití 3,84 % kapitálu. Což je z mého pohledu opravdu excelentní.
Takto vypadal jeden z posledních obchodů:

Jde o typický mean reversion obchod, ve kterém je pozice otevřena maximálně několik dnů.
Dlouhodobý backtest systému
Na základě svých pozitivních zkušeností se systémem jsem DEEPDIP zařadil do systémů sdílených v dashboardu Trading Room. K dispozici jsou zde nyní úplně stejné signály, které sám zadávám do trhu.
Zde je kopie backtestu z dashboardu Trading Room:

Od roku 2019 je hypotetická (backtest) výkonnost systému srovnatelná s výkonností S&P 500, ovšem při podstatně nižším drawdownu (DEEPDIP -4,68 %, S&P 500 -33,70 %) a zejména při výrazně nižší alokaci kapitálu. Pro dosažení výnosů využíval DEEPDIP kapitál jen ze 4 %! Systém tak lze efektivně kombinovat do systematických portfolií s dalšími systémy.
Kombinace mean reversion systémů založených na implikované a realizované volatilitě
Využití implikované volatility k časování krátkodobých akciových obchodů je zajímavé i z toho důvodu, že vstupy bývají v úplně jiných situacích než při časování skrz realizovanou volatilitu. Analýza mých živých výsledků z roku 2024 ukazuje, že výsledky z long mean reversion strategie založené na implikované volatilitě a výsledky z long mean revision strategie založené na realizované volatilitě mají velmi nízkou a navíc negativní korelaci. Konkrétně jde o hodnotu -0,28.
Sám tak ve svém US portfoliu obchoduji 3 mean reversion systémy – MR3000L (long systém vstupující na základě realizované volatility), MR3000S (short systém vstupující na základě realizované volatility) a DEEPDIP (long systém vstupující na základě implikované volatility). Signály všech systémů tak, jak je obchoduji, sdílím v Trading Room. MR3000 Long/Short je navíc k dispozici jako hotový swingový systém (viz - Swingový simple mean reversion (SMR) systém – „hotové kódy“).
A takto vypadají mé živé výsledky tohoto „mean reversion portfolia“. Jde o skutečná plnění z Interactive Brokers mých reálných obchodů, které jsem jen přepočítal na kapitál 10 000 USD a alokaci přidělenou pouze těmto systémům:

Černá linka představuje výkonnost „mean reversion“ miniportfolia, oranžová benchmark v podobě držení SPY.
Při takto volených váhách (kdy bych měl v portfoliu jen tři mean reversion systémy) by tedy mé portfolio obchodovalo po započtení skluzů a poplatků podobně jako S&P 500, podstatné ovšem je, že průměrně alokovaný kapitál byl jen 32 %. Cca 70 % kapitálu bych mohl dále využívat v jiných systémech!
Což je to, co přesně v rámci svého obchodování dělám. Stejný kapitál sdílený s mean reversion strategiemi ještě využívám v rámci momentum strategií a také v rámci intradenních strategií.
Shrnutí
Použití implikované volatility v obchodování návratu k průměru představuje podle mého názoru zajímavou alternativu k tradičním přístupům založeným na technické analýze a realizované volatilitě. Na rozdíl od realizované volatility, která se zaměřuje na minulost, implikovaná volatilita poskytuje představu o budoucích očekáváních trhu, a může tak pomoci lépe načasovat vstupy do obchodů.
Tato metoda je obzvláště zajímavá v obdobích zvýšené volatility, kdy jsou cenové pohyby trhem výrazně podhodnoceny nebo nadhodnoceny.
Osobně jsem se zatím nikdy s podobným využitím implikované volatility nesetkal a rozhodně si myslím, že tato cesta stojí za využití. Cesta k systému navíc není složitá. To hlavní, co dělám, je porovnání aktuálního poklesu trhu s implikovanou volatilitou stahovanou k jednotlivým akciím z Interactive Brokers.
Pokud chcete systém využívat bez jakýchkoliv časových investic, zvažte práci se stejnou strategií, se kterou sám pracuji. Kompletní backtesty a své signály sdílím v rámci dashboardu Trading Room (spolu s dalšími strategiemi, se kterými obchoduji). Registrovat se můžete do Trading Room zde.