Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Archiv článků Psychologie obchodování Jak na obchodní plán Mé obchodní strategie
  • Začínáme: souhrnné informace pro naprosté nováčky

    Pokud se rozhodneme zhodnocovat své peníze na finančních trzích, ať už akciových nebo komoditních, u nás nebo v zahraničí, měli bychom v prvé řadě vědět, že existuje celá řada způsobů, jak se do takového úkolu pustit. Pokusíme se začít tím nejzákladnějším dělením aktivních obchodníků na burze – tj. dělením na investory a tradery. Jak si již za moment vysvětlíme, jsou to dva poměrně rozdílné světy zhodnocování peněz.

    První zmíněný přístup – investování – patří k těm obecně známnějším. Investor je člověk, který v první řadě uvažuje v dlouhodobém horizontu. Jeho cílem je využít zdánlivě stabilního růstu některých konkrétních společností nebo komodit, takovou nakoupit a dlouhodobě držet a doufat, že i nadále daná akcie nebo komodita poroste. Slovo dlouhodobě je zde skutečně na místě – uvažujeme totiž v řádech minimálně jednotek let, často ale i desítek.

    Ačkoliv je investování poměrně značně propagováno (povědomí o tradingu je doposud podstatně menší), je nutno říci, že investování s sebou přináší řadu aspektů, na které není dostatečně poukazováno. Tak například historie opakovaně dokázala, že společnosti, které se po několik let držely na vrcholu a jejichž akcie stabilně vykazovaly růst a tudíž zisky, dříve či později spadly do běžné průměrnosti až podprůměrnosti (některé společnosti v minulosti označované za „elitní“ se dnes dokonce už na burze vůbec neobchodují). To znamená, že velmi často musí investor čelit situacím, kdy se jeho za 60 dolarů nakoupené akcie obchodují jeden den na hodnotě 100, ale o pár týdnů později klidně už na hodnotě 35. Dlouhodobý investor sice může věřit tomu, že čas hraje v jeho prospěch a že v následujících měsících až letech se zase jeho společnost zotaví a postaví „na nohy“ a její akcie opět vyletí vzhůru, avšak řada společností dokáže stagnovat i po dlouhá léta a tak čas může být paradoxně nepřítel a investor může i po deseti letech skončit se ztrátou. Pointa je zde jednoduchá – snažit se cokoliv předvídat dlouhodobě je v dnešním komplexním a složitém světě velmi náročné. Svět se dynamicky mění podstatně rychleji než dříve a případů, kdy je společnost jeden rok na vrcholu a druhý dok na samotném dnu je čím dál tím více (jeden příklad za všechny: ještě minulý rok v prosinci se akcie banky Bear Stearns obchodovaly za 170 USD za kus, tato banka byla investory považována za jednu „nejjistějších“ a „nejlepších“ investic na světě. Dnes, o pár měsíců později, se akcie obchodují za 2 USD za kus a mnoho investorů to stáhlo doslova „ke dnu“ – podobných případů díky vzrůstající dynamice světa bude do budoucna více a více). Strategii dlouhodobého investování se často říká „buy and hold“ (nakup a drž), poslední dobou se však v neustále se měnících trzích přejmenovala spíše na „buy and pray“ (nakup a modli se). Jinými slovy, ve vyspělém finančním světě se pro dlouhodobou nejistotu od klasického způsobu investování čím dál tím více opouští a pozornost těch, kteří se rozhodli naučit jak dělat ze svých peněz ještě více peněz, se přesouvá k oblasti zvané trading.

    citibank_1.jpg

    Akcie banky Citibank byly rovněž považovány ještě minulý rok za „absolutní jistotu“. Mnoho lidí nakupovalo akcie na ceně kolem 55, mezi nimi i řada těch, kteří se rozhodli investováním šetřit na důchod. Dnes se akcie obchodují za méně než polovinu.

    Trading (volně přeloženo jako „obchodování“), je v podstatě velmi aktivním stylem investování. Jelikož je dlouhodobější budoucnost nejistá, jeví se dnes jako lepší způsob hodnocení peněz velmi aktivní krátkodobé obchodování, jehož součástí je i aktivní řízení risku. Trading navíc s sebou přináší ještě jednu důležitou změnu – v aktivním tradingu se čím dál tím více opouští od fundamentálních analýz a přechází se k analýzám technickým, o čemž si povíme více v jednom z budoucích dílů. S tradingem navíc může začít naprosto každý, neboť i s malým kapitálem se dá dosáhnout velmi dobrého zhodnocení.

    Jak si tedy představit takového tradera? Trader je člověk, který si u některé brokerské společnosti otevře účet s částkou od 5 000 USD, postaví si vlastní obchodní systém a s ním aktivně obchoduje dle časového horizontu, který mu vyhovuje – několikrát měsíčně, několikrát týdně, a nebo také několikrát denně. Snaha tradera je aktivně se účastnit řady drobných pohybů v trzích (akciových i komoditních), neboť trader ví, že drobných pohybů nabízí trh spustu prakticky nepřetržitě a trader navíc spekuluje i na pokles – klidně nejprve danou akcii nebo komoditu prodá, aby ji po poklesu mohl nakoupit zpět levněji a tak vydělat.

    SPY_acd.jpg

    Úkolem tradera je soustředit se na řadu drobých pohybů nahoru a dolů a na těch se snažit aktivně profitovat.

    Trader tedy aktivně vstupuje do trhu a zase z něho vystupuje, nestará se o dlouhodobé pohyby, vidí příležitost v ohromné řadě drobných pohybů. Na konci roku se tedy může stát, že například daný trh povyrostl pouze o 5%, avšak trader zhodnotí svůj účet například o 50%, protože jeho obchodní styl byl mnohem aktivnější a protože využil mnohem více obchodních příležitostí, než pouhé doufání, že daná společnost během jediného roku zaznamená alespoň minimální růst.

    Trading se stává převážně v USA novou moderní vlnou správy peněz a tradery se čím dál tím více stávají i běžní občané. Jelikož jsem sám aktivním traderem a do USA jezdím s kolegou každý rok na setkání traderů do Las Vegas, nepřekvapuje mě, jak širokou škálu zde vidím: od ředitelů investičních fondů, přes bývalé CEO mamutích firem, až po studenty a dokonce i důchodce. Pojďme ale dál.

    Pokud se rozhodneme stát se tradery, a to na jakékoliv časové úrovni (tj. jak s vizí tradingu jako hlavního finančního příjmu, nebo pouze s vizí zhodnocování peněz s minimální časovou náročností), na výběr máte celou řadu možností jak se do tradingu pustit. Můžete se rozhodnout stát se intradenním obchodníkem, denním obchodníkem, dlouhodobým pozičním obchodníkem, nebo například spreadovým obchodníkem. Každý z přístupů má svá pro i proti a každému přístupu je třeba do jisté míry i přizpůsobit současný životní styl.

    Intradenní obchodník - je takový, který obchoduje pouze v rámci dne, své pozice (akcie nebo komodity) nikdy nedrží přes noc. Intradenní tradeři vstupují do trhu a vystupují z trhu i několikrát denně a spekulují tak na intradenní výkyvy trhů, které mohou být velmi ziskové. Není nic neobvyklého uskutečnit za jediný den i více jak desítku obchodů. Intradenní obchodování je velmi zajímavé z toho pohledu, že každý den začínáte i končíte „s čistým listem“. Každý den máte navíc celou řadu obchodních příležitostí a každý den můžete vydělat (nebo i ztratit) úctyhodnou částku. Intradenní obchodování je však na druhou stranu i jedno z nejnáročnějších ze všech; vyžaduje vysokou soustředěnost a pozornost, je třeba sledovat trhy nepřetržitě i několik hodin v kuse. Díky časovému posunu to pro našince znamená většinou od cca 3 hodin odpoledne až do cca 11 hodin večer (záleží na daném trhu). Během několika hodin je nutné být přítomen u obrazovky počítače, příliš se nerozptylovat a věnovat trhům maximální pozornost. Odměnou pak mohou být skutečně třeba i tisícové zisky za jediný den (myšleno v USD), takže není divu, že mnoho intradenních obchodníků má obchodování jako svůj hlavní příjem. Intradenní obchodování je vhodnější aplikovat s komoditními trhy než s akciovými trhy, konkrétně mezi nejoblíbenější trhy intradenních obchodníků patří akciové indexy obchodované na komoditních trzích, jako například e-mini S&P500 a e-mini Russell2000 (o trzích si více řekneme ještě v dalších dílech). U nás je aktuálně intradenní obchodování velmi rozšířené a stále více lidí se do této sféry tradingu pouští, neboť začít se dá už s 5000 USD.

    Denní obchodník (nebo také swingový obchodník) je takový, který drží své pozice otevřené maximálně několik dnů, výjimečně několik týdnů, tj. spekuluje na krátké několika denní pohyby trhů nahoru a dolů. I když se to nezdá, i denní obchodování může být časově relativně náročné; je třeba sledovat trhy většinou po celý obchodní den alespoň „kouskem oka“, tj. párkrát během dne překontrolovat své obchody na počítači, přes PDA nebo přes mobilní telefon. Swingový obchodník musí v rámci možností monitorovat trhy například z důvodů možného nečekaného vysoce volatilního (prudkého) pohybu, na který je třeba vždy včas reagovat. Denní obchodování se však již dá dělat při každém zaměstnání, ideální je takové, které končí ještě před otevíráním trhů a během obchodních hodin pak má již obchodník relativně dost času trhy sledovat - i když ne nezbytně po celou dobu a v plné koncentraci. Jedním z nejslavnějších swingových obchodníků světa je Larry Williams, který dokázal opakovaně proměnit 10 000 USD do více jak 1 milionu USD za pouhých 12 měsíců.

    Dlouhodobý poziční obchodník - je takový, který své pozice drží třeba i několik týdnů až měsíců. Nespornou výhodou pozičního obchodování je relativně nízká časová náročnost. Řada pozičních obchodníků plánuje své obchody během víkendu, navíc pak každý den stráví tak půlhodinku nad grafy, aby mohli pravidelně mapovat situaci. Když se poziční obchodník rozhodne do obchodu vstoupit, většinou v něm setrvává celé týdny a průběžné monitorování jeho pozic opět zabere maximálně hodinku denně. Dlouhodobý poziční obchodník se již trochu blíží k investorovi, avšak investor většinou drží své akcie nebo komodity s vyhlídkou několika let, kdežto dlouhodobý poziční trader většinou s vyhlídkou maximálně pár měsíců. Poziční tradeři dosahují velmi solidního procentuálního ročního zhodnocení účtů, většinou v řádu desítek procent ročně. Stinnou stránkou dlouhodobého pozičního obchodování je nutnost být maximálně trpělivý. Na obchodní příležitosti je někdy třeba čekat i celé týdny. Poziční obchodování tedy rozhodně není pro povahy příliš netrpělivé, hledající „akci“ každý den. Na druhou stranu, být dlouhodobým pozičním obchodníkem znamená mít relativně hodně volného času a věnovat se při obchodování celé řadě dalších aktivit.

    Spreadový obchodník - posledním typem je trader obchodující s komoditními spready. Jedná se o velmi specifickou, z běžného pohledu netradiční techniku obchodování komodit, kdy současně jednu komoditu nakoupíme a druhou prodáme (vytvoříme z ní takzvanou „krátkou“ pozici). Takovéto současné otevření nakoupené i prodané pozice výrazně snižuje riziko. Spreadové obchodování se z časového pohledu nachází někde mezi denním a dlouhodobým pozičním obchodováním - ve spreadových pozicích se většinou setrvává několik týdnů. Spreadové obchodování je opět časově prakticky nenáročné, většinou bohatě stačí věnovat mu půlhodinku denně a nějaký čas o víkendech. Spready se dají obchodovat i při zaměstnání, dokonce i v případě vstupů a výstupů stačí sledovat trhy pouze krátký čas při otevírání a krátký čas při zavírání daného trhu. Výhodou je tedy již zmíněná časová nenáročnost a třeba i relativně vysoké potenciály zisků při relativně nízkém riziku. Nevýhodou pak může být fakt, že je na spreadové příležitosti potřeba čekat - obvykle se během měsíce naskytne kolem 5-8 obchodních příležitostí.

    Každý budoucí trader může tedy začít přemýšlet, kterým směrem by se mohl chtít v budoucnu ubírat. Mnoho obchodníků styly tradingu obchoduje – například svůj hlavní příjem z intradenního obchodování dále hodnotí ve spreadovém obchodování, atd. Obecně platí, že čím intenzivněji budete chtít obchodovat (intradenní obchodování), tím více budete potřebovat na trading času, a čím dlouhodobější obchody budete chtít uskutečňovat (poziční obchodování), tím více budete potřebovat do začátku peněz.

    Aby pak vše nebylo ještě tak úplně jednoduché, obchodování dále dělíme ještě na další dva způsoby. Takzvané fundamentální a technické.

    Fundamentální obchodníci se při svém rozhodování řídí nabídkou a poptávkou dané komodity a dalšími vlivy, které mají na rovnováhu nabídky a poptávky vliv (zůstanu v příkladech u komodit, neboť ty jsou mým hlavním obchodním nástrojem). Fundamentální obchodníci studují zásoby, sledují počasí, zabývají se změnou nabídky a poptávky dané komodity v globálním měřítku i v jednotlivých regionech atd. Tak například, v případě mrazíků na Floridě spekulují fundamentální obchodníci na snížení produkce pomerančů a tak vzrůst jejich ceny. Fundamentální obchodování vyžaduje hlubokou znalost dané komodity. S ohledem na globální ekonomiku je třeba sledovat v podstatě celý svět, neboť sníženou úrodu pšenice v USA může zastoupit dovoz stejné komodity z Ruska a podobně. Fundamentální obchodník se tak zaměřuje na několik málo komodit, jejichž studiu věnuje celý svůj čas. Fundamentální obchodování často vyžaduje i celé týmy odborníků a je jen velmi málo rozšířené mezi běžnými, drobnými obchodníky.

    Většina malých obchodníků (jako jsem já) je daleko raději zaměřena technicky. Rozhodování technických obchodníků nevychází ze studia samotné komodity a souvislostí k ní se pojících, ale daleko raději ze studií grafů. Obchodní grafy zobrazované na počítačových obrazovkách jsou hlavními obchodními nástroji této kategorie obchodníků.

    Techničtí obchodníci hledají primárně v grafech různé formace nebo pracují s nástroji zvané indikátory, matematickými vzorci, případně reagují na cenový vývoj s ohledem na davové rozhodování běžných obchodníků (takzvané sentiment indikátory). Techničtí obchodníci v podstatě nemusí znát ani podrobnosti o obchodované komoditě (nebo akcii), vše co jim stačí je aktuální graf cenového vývoje. Právě s jeho pomocí plánují budoucí obchody, ale také přesně definují své riziko nebo definují body výstupu ještě před samotným vstupem do obchodu.

    Techničtí obchodníci si s pomocí grafů trhů vytváření a následně obchodují takzvané obchodní strategie. Většina takových strategií bývá postavena na obchodování s trendem. Úkolem trendového obchodníka je naučit se identifikovat na grafu trend a následně dokázat načasovat vstup do trhu v momentě, kdy je nejnižší riziko ztráty (k tomu pak využívají například různé obchodní indikátory).

    kukurice_3c.jpg

    Graf trhu kukuřice (Corn). Už od letmého pohledu vidíme, že se trh nachází v rostoucí fázi – býčím trendu. Většina obchodníků se nyní snaží do takovéhoto trendu nakupovat, což může činit mimo jiné i s pomocí některého z indikátorů (základní nástroje technické analýzy). Na obrázku vidíme indikátor zvaný CCI (Commodity Channel-Index).

    Každý obchodník, který vstupuje do trendu, se záhy stává takzvaným býkem, nebo medvěděm. O co jde? Je to velmi jednoduché: trh, který roste (cena komodity nebo akcie jde nahoru), se nazývá býčí trh (anglicky bull) a trh, který klesá (cena komodity jde dolů), se nazývá medvědí trh (anglilcky bear). Takže obchodníci, kteří nakupují do rostoucího trendu se nazývají býci a obchodníci kteří prodávají do klesajícího trendu zase medvědi.

    Samotný vstup do trhu, čili nákup nebo prodej dané komodity / akcie nám zprostředokovává prostředník, kterému se říká broker.

    Broker má za úkol naše obchodní plány a rozhodnutí realizovat – tj. provádět exekuce konkrétních nákupních a prodejních příkazů. Jak konkrétně to funguje?

    Tak například, pokud chce někdo nakoupit nebo prodat jakoukoliv komoditu (stát se v dané komoditě býky nebo medvědy), kontaktuje svého brokera (telefonicky, emailem, nebo také může využít přímo nákupní a prodejní tlačítka v takzvané on-line obchodní platformě), zadá mu příkaz k nákupu či prodeji patřičného množství konkrétní komodity (nebo akcie) a broker pak tento příkaz dále předá (e-mailem nebo telefonicky nebo jinak elektronicky) na obchodní parket (též pit aréna), kde jeho člověk pro vás danou komoditu nakoupí nebo prodá, nebo-li exekuuje (vyplní) váš příkaz (jinou možností je obchodovat takzvané elektronické trhy, kdy příkazy putují jenom skrze burzovní servery). Od koho takový komoditní kontrakt nakoupí? Od kohokoliv, kdo je v daný okamžik ochoten kontrakt za vámi stanovenou cenu prodat. Samozřejmě, mnoho burz po celém světě má dnes již i své elektronické divize, což znamená, že obchodování probíhá už pouze a jen elektronicky, přes počítače a servery. Tak i tak ale platí, že bez brokera, jakožto prostředníka, nemáte jinou možnost, jak začít na burze participovat.

    Brokerů existuje po celém světě bezpočet a liší se nejenom servisem, ale i úrovní toho, co vše vám poskytnou. Tak například mezi obvyklý světový standard dnes již patří, že vám broker poskytne mimo jiné i kompletní software, který si nainstalujete do počítače a okamžitě si tak můžete začít prohlížet vybrané grafy libovolných trhů a plánovat své obchody.

    Plánování obchodů je prakticky to nejdůležitější ze všeho (nejdůležitější není ani broker, ani software, jak si většina v začátcích myslí). Obchody totiž musíme plánovat na základě něčeho, čemu se říká obchodní systém.

    Obchodní systém je souhrn pravidel, která nám dávají statistické výhody v trhu – tj. takové výody, se kterými je možné stabilně profitovat. Takový obchodní systém musí být nejprve řádně otestován na historických datech (takzvaný backtest) a následně odzkoušen jen s hypotetickými penězi (takzvaný paper-trading). Obchodní systémy si obchodníci buďto sami staví a vymýšlejí, nebo přejímají od jiých obchodníků.

    Poslední fází je naučit se obchodní systém správně exekuovat – tj. dodržovat striktně naše pravidla a obchodovat jej co nejvíce bez chyb a bez impulsivních, emotivních „přídavků“.

    17.8.2008

    Tomáš Nesnídal


    Sdílíme, co nám samotným funguje.
    7 výukových lekcí.

    Jak reálně uspět v tradingu?

    Naučte se vydělávat na své sny (naše metody na Finančník.cz)

    Praktický návod, jak v trzích získat šanci vydělávat stovky tisíc až miliony dolarů ročně bez vlastního kapitálu a nutností trávit denně hodiny před počítači (bez práce to ale nepůjde).

    >> Získat kurz zdarma <<
×
×
  • Vytvořit...