Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Archiv článků Psychologie obchodování Jak na obchodní plán Mé obchodní strategie
  • Trading a život u moře – Lanzarote #3

    Poslední dobou jsem psal hodně technických článků týkajících se mého obchodního stylu, dnes přináším trochu odlehčení. Průběžně dostávám spoustu dotazů ke svému pobytu u Atlantiku a v dnešním článku jsem se proto pokusil sepsat řadu praktických tipů odpovídajících na otázky, co to konkrétně znamená bydlet například právě na španělském ostrově Lanzarote.

      
    lanzarote-zima.jpg
    Zima na Lanzarote 

    Tento článek navazuje na dva předcházející, které jsem na Finančníkovi již v minulosti publikoval Trading a život u moře – Lanzarote a Trading a život u moře – Lanzarote #2 .

    Dnes jsou to tedy více než dva roky, kdy jsem se na Lanzarote přesunul a musím přiznat, že mi prostředí vyhovuje čím dál více. Hlavních důvodů je několik. Především celoročně velmi stabilní a příjemné počasí neskutečně působí na psychiku a zvyšuje produktivitu v tradingu a v dalších činnostech. Pro práci mám jednoduše rád, když svítí sluníčko, které ani v zimě nezapadá ve čtyři odpoledne. Patrně hlavně díky počasí jsem výrazně posunul svůj životní styl směrem k pravidelnému sportu a Kanárské ostrovy jsou z mého pohledu jednou z nejlepších evropských destinací pro celoroční sportovní vyžití. V neposlední řadě čím dál více oceňuji čistý vzduch a samozřejmě dostupnost ryb a dalších darů moře. To vše v kombinaci s dobrým spojením po Evropě a možností přímého letu do Prahy, který trvá přibližně stejně dlouho, jako například cesta vlakem z Prahy do Bratislavy.

    Můj pohled může působit jako zcela neobjektivní a samozřejmě také neobjektivní je. Na světě je pochopitelně ohromné množství zajímavých míst a každému vyhovuje něco jiného. Tento článek nabízí subjektivně podbarvené informace o Lanzarote, protože se týká mých aktuálních zkušeností a určitě to neznamená, že by každý měl mít stejná přání a preference. Lanzarote je hodně specifické i svým vzhledem a spousta lidí mi potvrzuje, že si ostrov oblíbí „až na podruhé“. Pro mě jde stále o příjemnou volbu zejména s ohledem na počasí, dostupnost z ČR a „normální“ evropskou kulturu. Do Čech chci jezdit cca 4x ročně a vzdálenější destinace typu Nový Zélend, Asie a podobně si proto zatím nechávám raději na dovolenou.

    Protože dostávám často ryze praktické dotazy týkající se „přestěhování“ do podobné destinace, připravil jsem následující sumář, obsahující základní tipy a odpovědi.

    Dlouhodobé ubytování

    Situace s ubytováním se na jednotlivých ostrovech liší. Lanzarote patří k levnějším ostrovům, protože leží mimo hlavní turistický zájem (ten se směřuje více na Gran Canarii a Tenerife). Což vnímám pro bydlení jako výhodu. Na Lanzarote není problém si pronajmout nemovitost za přiměřené peníze, minimální doba dlouhodobého pronájmu se sjednává většinou na 6 měsíců. Nemovitosti se zde pronajímají často zařízené, byť pochopitelně pokud hledáte „tu správnou“ nemovitost v „ideální“ poloze, může to chvíli trvat.

    Stejně jako kdekoliv jinde i na Lanzarote se cena a kvalita ubytování odvíjí od lokality. Přestože je ostrov poměrně malý (845.9 km2) existují zde různá centra. Místa vzdálená od sebe 40 km disponují úplně jinou nabídkou nemovitostí, ale i vyžití. Ohromný stavební boom probíhal poslední dobou v jižním cípu ostrova, ve městě Playa Blanca, kde se dnes dá sehnat k pronájmu i prodeji množství nových nemovitostí. Není problém si zde pronajmout například řadový domek s bazénem za cca 700 euro měsíčně, ovšem na druhou stranu je tato oblast opravdu hodně oddělená od zbytku ostrova. Byt v hlavním městě Arrecife, kam se soustředí většina místních aktivit, stojí okolo 400 – 700 euro podle rozlohy a nabídka kvalitního bydlení (například s výhledem na moře) je výrazně omezenější. Dále zde existuje několik vysloveně turistických letovisek, kde jsou k dispozici občas hezké nemovitosti, ale turistická atmosféra. Budete-li chtít celé dny surfovat, patrně budete chtít bydlet ve městě Famara. A pak je zde samozřejmě mnoho míst „mezi“ – např. směrem do vnitrozemí, kde se dají pronajmout krásné domy za např. 1000 euro, ale je třeba se spokojit s tím, že k moři musí člověk dojet autem. Pokud byste uvažovali o bydlení na Lanzarote, určitě doporučuji nejdřív si ostrov pořádně projet a promyslet, co zde chcete dělat. Pochopitelně, že vzdálenosti zde z pohledu ČR nejsou nějak extrémní, ale o to více absurdní je pro mě představa strávit zde dojížděním například hodinu a půl každý den. Většinu svých aktivit máme v pěší vzdálenosti nebo jízdou na kole, což mi připadá jako jedna z výhod zdejšího bydlení.

    Budete-li hledat inspiraci pro dlouhodobý pronájem/nákup nemovitostí, můžete začít například z této stránky nebo zde. Místní inzerují například na webu fotocasa či idealista.

    Existují zde také samozřejmě možnosti krátkodobého pronájmu například luxusních vil na měsíc nebo dva. S tím nemám moc zkušenost, ale ceny jsou pochopitelně vyšší. Nicméně určitě doporučuji v případě objednávání takové nemovitosti vyjednávat. Zejména v oblasti Playa Blanca je volných nemovitostí extrémně mnoho a pronajímatelné jsou vděčni za každého nájemce.

    Pro dlouhodobý pobyt není třeba žádné papírování či povolení, neboť jsme stále v EU. Většina lidí si vyřídí tzv. „residenci“, což spočívá jen v administrativním přihlášení na místní policii. Residence je potřeba pro vlastnění auta či nemovitosti, pro běžný život se hodí např. při odběru vody, která se zde vyrábí uměle z oceánu a pro „místní“ jsou speciální ceny. Další výhody lze uplatnit například při cestování mezi kontinentem a ostrovem.

    Internet a časový posun

    Internet není na ostrově absolutně žádný problém. Mám zde zkušenost jak s kabelovým internetem od společnosti Ono, tak aktuálně s tradičním ADSL od Telefonica. Ta poskytuje internet za cca 30 euro měsíčně a reálná rychlost je kolem 5MB/s. Je znát, že každým rokem se zde internet zlepšuje a dnes je již v kvalitě, skrz kterou lze bez problémů obchodovat intradenně. Pevný internet vám zde zavedou přibližně do týdne, většinou se objednává alespoň na rok, ale sankce za případné dřívější vypovězení nejsou nijak zásadní. Je zde k dispozici i 3G internet, který je spíš pomalejší a obchodovat přes něj intradenně určitě nejde. Bezplatný rychlý internet je navíc v mnoha kavárnách po celém ostrově.

    Na Lanzarote je čas oproti České republice posunut o hodinu zpět. Dopolední evropskou seanci obchoduji od cca 8 hodin do cca 10 hodin.

    Počasí

    Počasí na Lanzarote je velmi stabilní s tím, že největší „zima“ je zde přibližně měsíc, kolem února (tedy aktuálně nyní). To se denní teploty pohybují okolo cca 19C a občas je pod mrakem. Po zbytek roku se teploty pohybují kolem 23-25C s tím, že občas dorazí vzduch ze 100 km vzdálené Afriky a teploměr poskočí vzhůru. Aktuální informace o počasí naleznete například zde, kde jsou k dispozici i komplexní historické přehledy. Neskutečné je, že kromě února je většina dnů opravdu bez mráčků. Subjektivně nejpříjemnější počasí mi zde připadá na podzim, kdy je krásně teplo a také oceán je teplejší.

    Určitě je potřeba se připravit na to, že na kanárských ostrovech občas trochu fouká – přeci jen jde o malé ostrovy uprostřed Atlantiku. Pro mě osobně je to ale spíš výhoda, kterou lze dobře využít u spousty vodních sportů. Navíc oceán není moře, takže vždy bude studenější než letní moře například ve středozemí.

    Doprava

    Na Kanárské ostrovy lítají z Prahy dva přímé chartrové spoje. Na Lanzarote Canaria Travel a na Gran Canarii Smartwings. Z Lanzarote trvá let cca 4,5 hodiny což je pro mě osobně ještě na hranici vzdálenosti, která uteče „rychle“. Pochopitelně, že je zde enormní množství spojů do všech hlavních evropských destinací, nejvíce patrně do Madridu. Tam trvá let cca 2,5 hodiny, letů je každý den celá řada a letenky se dají běžně koupit od cca 20 euro (se slevou pro residenty, což není problém zařídit i pro občany ČR).

    Pochopitelně, že zajímavé je přesouvat se i mezi ostrovy. S přítelkyní si rádi děláme různé „prodloužené víkendy“. Fungují zde dvě místní letecké společnosti BinterCanarias a Islas, kde lety mezi ostrovy trvají přibližně stejně, jako když se v Praze přesouváte metrem z jednoho okraje Prahy na druhý. Ceny letenek se liší podle ostrovů, na které letíte a termíny, kdy se objednávají. Ale opět jde často o ceny kolem 20 euro za jednu cestu a osobu.

    Práce

    Čas od času dostávám dotazy, jak je to zde s potenciálním zaměstnáním. S tím bohužel nemám žádnou zkušenost, situace ovšem určitě nebude dobrá. Španělsko má aktuálně velmi vysokou průměrnou nezaměstnanost a na ostrově je nezaměstnanost ještě větší, než na pevnině (snad kolem 30%, ale čísla se hodně vyvíjejí). Podle mého názoru je tak nereálné sem přijet a získat zde nějakou dobře placenou práci. Nevsázel bych ani na místa v barech či hotelech. Pokud uvažujete o práci v zahraničí, potom Lanzarote není ta správná volba.

    Ovšem díky dobré dostupnosti a solidnímu internetu mohou být ostrovy zajímavé pro ty, kteří chtějí být v dosahu ČR a Slovenska, vyřizují svoji práci skrz internet a nebo samozřejmě pro tradery.

    Celkové náklady na život

    Celkové náklady na život jsou myslím hodně srovnatelné s ČR, možná nepatrně vyšší, protože člověk si zde bude přirozeně více dopřávat. Něco je levnější, něco dražší a pochopitelně extrémně záleží, jak se člověk stravuje, co vyhledává za sporty, zábavu atd. Levný je zde benzín (ten aktuálně stojí kolem 1 euro / litr), jídlo v supermarketu je obecně dražší než v ČR (jablka se například pohybují kolem 1,5 – 2 euro /kg, ryby od cca 7 euro /kg. Přibližně rok starý přehled cen základních potravin můžete nalézt například zde), ale spousta potravin se prodává v různých akcích za výrazně nižší cenu. Restaurace jsou vesměs dražší (ovšem zase výrazně levnější než na pevnině – např. v Arrecife není problém mít dobré polední menu včetně nápoje a kávy za cenu kolem 7 euro). Pochopitelně, že zde navíc existují i obchody typu Lidl, kde se určitě dají věci pořídit trochu levněji (nemám praktickou zkušenost).

    Několik tipů na závěr

    Pokud byste uvažovali o životě v podobné destinaci, doporučuji pečlivě přemýšlet o tom, jak chcete trávit volný čas a podle toho volit konkrétní místo. Život v cizině vám nikdo organizovat nebude a pokud budete jen čekat na to, „co se stane“, tak se logicky začnete hodně nudit. Lanzarote si dokáži představit jako ideální klidnou destinaci například pro rodiny s malými dětmi a nebo, jako v našem případě, pro sportovně založené lidi. Možností sportovního vyžití jsou zde opravdu hodně široké. Na druhou stranu je Lanzarote menší ostrov se svými limity – například možnosti pro nákupy luxusního zboží zde určitě nejsou takové, jako například na Gran Canarii, kde také žije podstatně více lidí.

    Pokud se budete chtít vyhnout tradičním turistickým destinacím je určitě dobré se naučit alespoň trochu španělsky. V nejhorším si ale vystačíte i s angličtinou (v řadě turistických oblastí se ani jinak nemluví). A dobrý tip na závěr – jelikož je zde celoročně teplo, člověk opravdu nepotřebuje moc věcí ani na dlouhodobý pobyt. Proto v případě, že vás podobné vycestování láká, a jste pracovně nezávislí, není třeba dělat žádné extrémní přípravy. Podobné destinace jsou od ČR jen pár hodin cesty a s trochou nadsázky si lze i například šestiměsíční pobyt zařídit za pár dnů z hotelu, které jsou zde navíc poměrně levné (viz booking.com).

    Každopádně mé zkušenosti z Lanzarote jsou zatím jen veskrze pozitivní.

    22.2.2012

    Petr Podhajský

    Fulltime obchodník věnující se tradingu více než 20 let. Specializace na systematické strategie obchodované na futures a akciích. Oblíbený styl obchodování: stavba automatizovaných portfolio systémů, které využívá i v alternativním fondu, který spravuje.


    Další články na toto téma

    Existuje vůbec nějaký malý trader, který se živí tradingem?

    Hodně obchodníků se na začátku zaplete do slepých uliček. A jistě je napadají myšlenky typu té uvedené v nadpisu dnešního článku. Tu mi nedávno poslal Vlastimil. Jak to vidím z pohledu svých více než 15letých zkušeností v trzích?
       Foto (c)depositphotos.com   Předně – na podobnou otázku není snadné jednoznačně odpovědět.
    Už jen proto, že pod jednotlivými pojmy jako „malý trader“ a „živit tradingem“ si každý může představit něco jiného. Začněme u „živit se tradingem“. Předpokládám, že pod tím si každý představuje situaci, kdy náš jediný příjem plyne z trhů a našich strategií. V takové konstelaci bude obchodník jistě hledat především méně volatilní strategie dobře kontrolující risk, se kterými se jde dobře diverzifikovat a lze je obchodovat i s většími penězi. Takové ale pochopitelně nevydělávají nějaké závratné částky. Určitě hovoříme o max. nízkých desítkách procentech ročně, nejčastěji v rámci 10-20 %. Aby tradera takové zhodnocení uživilo, musí mít kapitál. Kolik, si každý jistě dokáže spočítat sám podle toho, co pro něj představuje „rozumná životní úroveň“.
    Pokud v tuto chvíli začínáte, tak vás jistě napadá – to se skutečně nedá vydělat více?
    Tomu se na Finančníkovi věnujeme poměrně často a průběžně. Dá se vydělat více, ale jen s vyšším riskem. Příjmy jsou ve finančním světě nedílně spjaty s podstoupeným riskem. Zjednodušeně řešeno – pokud na nejbližší obchod „vsadíte“ např. 1 % svého účtu, patrně v případě zisku vyděláte v podobných řádech. Pokud byste vsadili celý účet, tak můžete svůj účet zdvojnásobit během jediného obchodu. A určitě se vám to může povést i několikrát za sebou. Ale pochopitelně to není cesta, jak se tradingem živit. Dříve nebo později bychom o kapitál přišli. A samozřejmě existují i cesty mezi. Můžete obchodovat tak, že vám nevadí 50% drawdown a pak můžete dosahovat mnohem vyššího zhodnocení. Opět si ale nemyslím, že je možné být finančně závislý na podobném přístupu, tj. riskované peníze skutečně potřebovat pro zajištění životních potřeb. Takový způsob obchodování lze provozovat v případě, že má obchodník i další rezervní příjmy nebo výrazné úspory.
    Větších zhodnocení se dá dosahovat také zrychlováním obchodování. Tam se ale malý obchodník bude potýkat s ohromnými psychickými výzvami, a také si proto nemyslím, že je možné se na podobné příjmy spolehnout jako na jediný způsob obživy.
    Tedy řekněme, že jste malý trader s typickými 10 000 USD startovního kapitálu a „stačilo by vám“ vydělat například za rok 10 000-20 000 USD. Je možné, že se vám to se štěstím povede? Ano, je to možné. V momentě, kdy nebudete příliš kontrolovat risk a budete mít štěstí. A někteří obchodníci mají štěstí. Podaří se jim například první rok vytvořit se štěstím výrazné zhodnocení – třeba i několik set procent, pokud budou na správném místě ve správnou dobu (viz třeba trend v bitcoinu v roce 2017. A výrazné trendové pohyby lze nalézt i na komoditních trzích a akciích). I v historii Finančníka jsem se potkal s řadou obchodníků, kterým v prvním roce obchodování účet vystřelil raketově vzhůru. Jenže hlavní problém „života z malého kapitálu“ je ten, že pokud budete zisky spotřebovávat, tak další rok budete „na startu“, po vybrání kapitálu na život, opět například s účtem 10 000 USD. A pokud se budete pokoušet o podobné štěstí „stále dokola“, tak nakonec o peníze přijdete. Pravděpodobnosti pracují nelítostně. (viz černá labuť).
    Rozhodně se na tomto principu nedá stavět obživa. Pro tu skutečně potřebujeme adekvátní kapitál. Ten představuje základní pracovní nástroj tradera.
    Je tedy reálné naspořit 10 000 USD, vzít je, začít obchodovat na burze a v krátkém čase žít jen a pouze z těchto peněz? Určitě není. A pokud vám kdokoliv tvrdí opak, pak lže. Ano, viděl jsem i na českém internetu reklamy, co slibují výdělek 20 % měsíčně opcemi a byť to vše zní lákavě, tak toto prostě není dlouhodobě možné. Vím, že tomu občas někdo uvěří a skutečně je možné, že se vám takový výsledek podaří za jeden, dva měsíce. Ale pak v takovém případě pracujete s určitou formou skrytého risku, která dříve nebo později skončí černou labutí, která rázem dlouhodobě průměrné zhodnocení pošle do adekvátních mezí…
    Existuje tedy malý trader, který se živý tradingem?
    Existují lidé, kteří byli na začátku malými tradery (začínali s pár tisíci dolary), postupně se vypracovali na větší obchodníky a dnes se tradingem živí naplno. To je z mé zkušenosti jediná možná cesta. Tedy postupně se ve fulltime tradera vyvinout.
    Přičemž jde o proces trvající roky a vyžadující podnikavého ducha stejně jako v kterémkoliv businessu.
    Vím, že většina začínajících traderů nechce na otázku „Jak získat na burze finanční a osobní svobodu?“ komplikované odpovědi. Chtějí prostě jen vědět, jaký pattern v trhu sledovat, kdy vstoupit a vystoupit. A ať to hlavně není moc sofistikované, protože nemají v dnešní době vůbec žádný volný čas ještě něco studovat a učit se.
    Trading ale není jednoduchá cesta. Už někdy před deseti lety jsem na Finančníkovi psal, že pokud jsou vaše ambice vydělávat měsíčně pár desítek tisíc korun a „jen nepracovat pro šéfa“, tak je mnohem jednodušší dosáhnout takový cíl spíše vlastním podnikáním. Ale pochopitelně to má své limity, které v tradingu nejsou, a proto je trading tak lákavý.
    Pokud tedy s tradingem začínáte, máte pár tisíc dolarů, musíte se rozhodnout.
    Buď budete v trzích trochu pokoušet štěstí a obchodovat s vyšším riskem pro občasný „jackpot“, který s určitým štěstím může přijít. Jak jsem zmínil, řada obchodníků i na Finančníkovi vydělala podobným způsobem někdy i stovky procent ročně. Ale bude to hodně hrbolatá cesta, neboť pro podobné zhodnocení je třeba podstoupit vysoký risk (pro začátečníky bohužel často v podobě skrytého risku, o kterém zatím nevědí) a bohužel občas přijdete i o větší část svého účtu (nebo celý). Takto se tedy dá fungovat jedině s dalšími příjmy, a trading tak bude určitá forma přivýdělku. Což je samozřejmě naprosto v pořádku. Důležité je ale myslet na to, že i kdybyste se štěstím vydělali hodně peněz, nedá se taková cesta provozovat dlouhodobě. Pro obživu je nutné najet na jiné strategie s kontrolovaným riskem, které budou vydělávat řádově méně.
    Nebo se rozhodnete pro kariéru tradera, ale pak je třeba pojmout opravdu trading jako busisness. Využít všech příležitostí, jak postupně získat větší kapitál. Opět znám na Finančníkovi řadu traderů, kterým se to povedlo. Nejčastěji pracují tak, že postupně spravují peníze jiným lidem. Několik obchodníků, které znám osobně, spravuje kapitál v řádech desítek a stovek milionů korun – opravdu to není zas tak výjimečné, jak by se začátečníkům mohlo zdát. Ale pochopitelně tato cesta už je typickým podnikáním – každý si musí najít cestu, která mu bude vyhovovat. Někdo upřednostňuje správu cizího kapitálu, jiný se raději k vyššímu vlastnímu kapitálu dostane pronajímáním systémů, další využívá trhy tak, že postupně zhodnocuje například příjmy ze svého jiného podnikání a takto se dopracovává k většímu účtu.
    Cest je skutečně hodně. Trading jednoznačně stojí za tu námahu. Ale je potřeba počítat s tím, že ve své podstatě jde o business jako kterýkoliv jiný. A nelze v něm uspět zcela bez práce a bez překonání některých základních překážek. Protože pak by uspěl každý, což v tradingu rozhodně neplatí.

    Trading, tradeři a burza: Jak to chodí v zahraničí

    Při svých nedávných cestách jsem samozřejmě využil každé příležitosti, abych trochu "zmapoval" aktuální tradingovou situaci v daném regionu. Mojí oblíbenou činností je například navštěvovat budovy lokálních burz, pročítat lokální ekonomické časopisy a bavit se obecně s lidmi, kteří mají k ekonomické oblasti v daném regionu blízko. Jak je to tedy s tradingem ve světě a jak si v celkovém měřítku vede Česká Republika?
    Východní Asie
    Začal bych částí světa, u které se domnívám, že momentálně prochází v oblasti tradingu skutečně silným rozvojem.
    Rozvoj tradingu ve východní Asii je z mého pozorování velmi rychlý, spolu s tím, jak aktuálně roste životní úroveň a bohatství v mnoha Asijských zemích. Mezi země s největší koncentrací traderů patří jednoznačně Hongkong, Singapur, Japonsko – a překvapivě i Čína. Obzvláště v Číně se odehrává zajímavá situace (několikrát na toto téma byly publikovány velmi zajímavé články v časopise Business Week). Velké americké banky a hedgeové fondy totiž zjistily, že mezi Číňany je dnes možné najít velké množství vysoce schopných, talentovaných a inteligentních jedinců, které se vyplatí vyškolit na tradery, a přímo v Číně je pak nechat spravovat nemalé finanční prostředky – v mnoha ohledech jsou totiž i zde Číňani efektivnější a levnější než jinde ve světě. Dříve bych takový stav komentoval slovy "když i Číňan se dokáže naučit úspěšně obchodovat, musí to už dokázat každý" – ovšem dnes už vidím situaci jinak. Snaha, píle a cílevědomost lidí ve východní Asii je pro mě natolik (opakovaně) překvapující, že se nedivím tomu, že i v Číně vzniká množství elitních traderů.
    V Japonsku a Hongkongu jsem znal několik traderů, kteří obchodovali čistě na svůj účet, delší dobu však s nimi již ve styku nejsem. Všichni obchodovali většinou futures akciové indexy (e-mini, ale i velké indexy) nebo akcie. Někteří diskréčně, někteří jako AOS. Jenom pro zajímavost – abyste si mohli v Hongkongu nebo Tokiu dovolit zaplatit trochu slušnější byt, potřebujete alespoň 5 000 USD měsíčně (a to si moc vyskakovat nebudete). Celkové životní náklady těchto traderů začínaly bez problémů na částkách kolem 10 000 USD (200 000 Kč) měsíčně, což bylo naprosté minimum na přežití, které si museli každý měsíc vydělat (u řady z nich to nebyl výraznější problém). Tj. to, o čem řada začínajících traderů u nás sní jako o svém ideálním tradingovém příjmu, to se stává v jiných zemích naprosto základním, nezbytným minimem.
    V Singapuru jsem dodnes v kontaktu s několika tradery. Velmi intenzivně pak s jedním kamarádem, který 6 let obchoduje AOS a dopracoval se až ke svému vlastnímu hedgeovému fondu. S tímto kamarádem jsem v týdenním kontaktu, vzájemně si sdílíme mnoho cenného know-how a on sám je pro mě velikou inspirací, protože je jedním z lidí, kteří ukazují, že s cílevědomostí, systematickou prací, vytrvalostí a inteligencí se dá dojít velmi daleko – i když začínáte od nuly (kamarádovi je přes 50, takže nezačínal zrovna nejmladší, přesto se mimo jiné vypořádal se všemi technickými aspekty AOS bez jakýchkoliv problémů, dokonce se naučil i programovat v C#).
    Osobně se domnívám, že Asie je dnes skvělou destinací pro tradery všeho druhu. Najdete tu velké množství tradingových služeb, brokerů, velmi nízké daňové zatížení, řadu dalších traderů – a co hlavně, pokud někomu na ulici řeknete, že jste trader, nejenom, že si nebude poklepávat na čelo, ale docela možná vám řekne, že i on je trader. Krom toho je v Asii skvělé jídlo, mnoho inspirace, a pokud se budete prohánět po ulici v nejnovějším Ferrari, řada lidí vám místo závisti projeví uznání a obdiv, že jste se dokázali vypracovat tak vysoko.

    U kamaráda tradera v Singapuru.
    Austrálie a Nový Zéland
    V této části světa má trading poměrně silnou tradici (osobně zde znám dva tradery, jeden z nich je původně z NZ, dnes žije v Austrálii).
    Je ovšem třeba věci uvést do trochu širšího kontextu. Austrálie je obecně národ gamblerů. Australané milují sázky všeho druhu, milují hrát, hazardovat, gamblovat. Proto milují i burzu – což ovšem v konečném důsledku bohužel znamená, že většina na burze spíše gambluje, než seriózně obchoduje. Mnoho Australanů má tudíž burzu spíše jako hobby než jako seriózní příjem.
    I přesto ale nelze generalizovat, nejdete tu totiž skutečně prvotřídní tradery s výrazně inovativním uvažováním. Právě inovace se mně líbí u Australanů nejvíce, viděl jsem několik opravdu zajímavých nápadů a myšlenek, pocházejících právě z této oblasti. Australané rádi obchodují především na australských burzách, ať už jsou to akcie, nebo australské indexy. Mnoho z těch úspěšných, co znám, se ale se stejnou intenzitou koncentruje i na futures trhy v USA.
    Trh s brokery je v této oblasti značný a rozvinutý, hovořit o tradingu a spekulacích je zde naprosto běžné. Bohužel pro zdejší tradery je tu trochu nepříjemné vysoké daňové zatížení. Ve městech jako Sydney se pak žije velmi draze, takže lokální soukromí tradeři se opět musí pohybovat minimálně na částkách kolem 10 000 USD měsíčně, aby mohli vůbec pokrýt své nejzákladnější měsíční potřeby.

    Hlavni burza ve Wellingtonu (Nový Zéland).
    Arabské země
    Z arabských zemí, které jsem procestoval, mám pocit, že je zde trading spíše v plenkách. Dle mého názoru to má ale hodně společného s jejich vírou, kulturou a tradicemi. Určité náznaky jsem viděl v Dubaji, tím to ale hasne.
    Na druhou stranu, pro úspěšné soukromé tradery může být dnes život v Dubaji vcelku zajímavý. Ultra-moderní, velmi otevřené, dynamické, bezpečné město, kde je teplo po celý rok a kde nechybí jakékoliv služby nejvyššího standardu. K tomu všemu nízké daňové zatížení. Kdo si dokáže na burze vydělat, může si zde užívat velmi vysokou úroveň života, se všemi službami, které ho jen napadnou. Zrovna tak se domnívám, že zde stále může existovat prostor pro hedgeové fondy, osobně ale o lokálním trhu nic nevím, takže těžko říci, jak by to zde bylo náročné.
    USA
    Amerika je dnes i nadále hlavním sídlem traderů. Najdete je prakticky ve všech státech, samozřejmě s největší koncentrací v městech jako New York, Chicago, Los Angeles apod.
    S Petrem jsme poznali v USA celé tradingové komunity, mezi nimi tradery veterány i tradery začátečníky. Trading je zde chápán jako naprosto běžná věc, běžné povolání. Projděte se centrem Chicaga a docela možná každý třetí, na kterého narazíte, bude trader nebo bude alespoň pracovat v profesi, která je tradingu blízká. V USA jsou tradeři všeho druhu, všeho zaměření. S Petrem jsme v minulosti poznali tradera, který si vydělával denně kolem 500 USD scalpováním na futures trzích, tradera, který již několik desítek let obchoduje úspěšně opce (později nás hodně naučil), poznali jsme zde tradery všeho věku, tradery úspěšné, neúspěšné, částečně úspěšné, profesionální i naivní. Vždy se ale jednalo o prostředí, kde zkrátka a dobře být traderem není nic exotického, každý vás jako tradera bere tak, jako byste dělali jakékoliv jiné povolání – protože tak je v USA trading chápán. Trading zde má tradici, renomé, mnoho úspěšných traderů obchodujících na své účty i mnoho "superstars" v oblasti hedgeových fondů.
    Úspěšní tradeři zde berou svůj trading velmi vážně, chápou burzu jako vysoce soutěživé prostředí. Na druhou stranu, dokáží ocenit, pokud jste úspěšní i vy nebo pokud přijdete s něčím novým.
    Na můj vkus je jen v Americe vše trochu moc "velké" a rychlé – jako trader bych v USA žít moc nechtěl.
    Evropa
    Většina lidí zná ve spojitosti s tradingem hlavně Londýn, kde se samozřejmě vyskytuje obrovské množství traderů. Naše kamarádka, která v Londýně prodávala nemovitosti na nejdražší ulici, nám povídala příběh o soukromém traderovi, který si tam šel koupit multi-milionový byt v šortkách a potištěném tričku. Vypadal jak nejběžnější kluk z ulice, ale byl to velmi úspěšný trader (podobně vypadá mnoho úspěšných traderů, jen u nás v ČR z nějakého důvodu stále panuje přesvědčení, že úspěšní tradeři musejí jezdit v Bentley a ukazovat se na obdiv – je zkrátka a dobře patrné, že majetkové mindráky z dob komunismu stále ještě nebyly u nás ani zdaleka vyřešeny).
    Tradery ale nenaleznete zdaleka jen v Londýně. Sám jsem byl překvapený, jak úspěšní tradeři uvažují podobně – pokud mají možnosti, které trading nabízí (obchodovat kdekoliv na světě), tak je rádi a hojně využívají. Takže když jsem se například stěhoval do Španělska, do našeho apartmentu v první linii u moře, vlastně mě ani tak moc nepřekvapilo, že první trader, na kterého jsem narazil, byl můj soused (bohužel ve stejné době se stěhoval na Korsiku). O několik měsíců později jsem zjistil, že Holanďan, se kterým jsme se pravidelně setkávali v našem bloku, je trader-broker. Takže docela možná jen u nás na Costa del Sol je traderů slušné množství – není ale samozřejmě snadné je najít, je to spíš otázkou náhody.
    Dalšími zeměmi, ve kterých je mnoho traderů, jsou Německo a Švýcarsko (tam jsme s Petrem znali jednoho osobně). Evropa se ale obecně zaměřuje spíše na akcie, futures trh je zde méně rozšířený.
    Každopádně i v mnoha místech Evropy je naprosto v pořádku, pokud řeknete, že jste trader – nikdo se nad tím nepozastavuje.
    Česká Republika
    Česko je samozřejmě vysoce konzervativní zemí, navíc plnou předsudků a špatných zkušeností. Na vše se u nás hledí s podezřením – a rozhodně jsme ještě nedošli do fáze, kdy by bylo možné brát trading jako kteroukoliv jinou profesi (což je v mnoha částech světa naprosto samozřejmé).
    I přesto ale musím říci, že jsem pozitivně potěšen, že vnímání se pomalu mění a v rámci národního konzervatismu a podezřívavosti ve stylu "za vším hledej podvod", se stává pomalu, ale jistě i trading onou respektovanou a běžnou činností. Bude to ještě nějaký čas trvat, ale domnívám se, že máme vykročeno správným směrem, a trading vidím jako něco, co bude častější a běžnější (a tak trochu se domnívám, že k osvětě pomohl do značné míry i Finančník.cz). Navíc i u nás již znám řadu naprosto výtečných traderů, kteří si nic nezadají v invenci a schopnosti úspěšně obchodovat s jinými světovými tradery, navíc jsou to nezřídka skvělí lidé.
    Česko je také zemí pogramátorů, a to velmi schopných, ale bohužel velmi nezkušených a neznalých v tradingu. V minulosti mě oslovilo několik lokálních fondů, zda bych nechtěl pracovat s jejich "geniálními programátory". Většinou se jednalo o oslovení vcelku nabubřelé, takže jsem vždy odpověděl se zdvořilým "děkuji, ne". Nepochybuji o šikovnosti českých programátorů (sám jsem vděčný, že s takovým spolupracuji), ale bohužel po mnoha zkušenostech vím, že 99 % z nich chybí zkušenosti z trhů a jakákoliv invence v hledání tradingových nápadů, které programovat. Zkušenost a invence jsou v tradingu základem – ale u nás (logicky) zatím spíše velikou výjimkou.
    Další překážkou, kterou vidím k lepšímu rozvoji v této oblasti u nás, je potřeba lepší vzdělanosti lidí v tom ohledu, že ne vše "zadarmo" je dobré. Český člověk je bohužel posedlý slovem "levnější" a "zadarmo", takže pak velmi rád poskytuje své finanční prostředky buďto brokerům kdesi v offshorových oblastech, nebo se snaží (marně) obchodovat s produkty typu forex a CFDs, aniž by si dokázal spočítat, proč ono "zadarmo" je někdy i 100x dražší než fixní (rozumný) poplatek na futures a akciových trzích (a pak se diví, proč nevydělává). Mnoho Čechů zatím také stále nechápe rozdíly mezi centralizovaným a necentralizovaným trhem (kde broker může obchodovat proti svému klientovi) a později se diví, že pokud začnou vydělávat, jejich broker je vyhodí.
    Poslední věcí, kterou také vnímám doposud spíše s nevolí, je fakt, že Češi jsou z nějakého důvodu stále posedlí obchodováním tuzemských akcií. Lokální akciový trh je naprosto nezajímavý, mrtvý, drahý a bez výběru. Nic dnes nebrání tomu, aby šel obchodník obchodovat výrazně lepší a vhodnější americké akcie, navíc s velkými možnosti opčního zajištění.
    I přesto jsme urazili velký kus cesty. Vidím u nás stále více (úspěšných) traderů a docela dost věřím, že trading bude více a více běžnou záležitostí. A nemyslím tím zdaleka jen na úrovni hobby, ale především na úrovni seriózní profese. Myslím, že Češi se dokáží stále více prosazovat i v této oblasti (a také více využívat možnosti, které trading nabízí, a chápat, že trading opravdu není o soukromých ostrovech a že kvalita života není o tom, kolik miliard musíme vydělávat, a že kvalita tradera se neměří tím, kolik obchoduje kontraktů). Tradingu a traderům u nás tedy větším dobrou budoucnost.

    Poradna: Mám na trading mnohem méně času, než bych si představoval

    Je naprostou pravdou, že změny v životě vyžadují čas. Pokud chceme například zhubnout, musíme upravit svůj denní režim a najít si denně čas na příslušné aktivity. Pokud se chceme naučit nový jazyk, je to totéž. A pokud se chceme naučit tradingu, nemůžeme zkrátka věnovat obchodování "mnohem méně času, než bych si představoval", protože pak se nikam moc nepohneme. Takže, jak na to? Jaké další možnosti máme?
      
    Foto (c)depositphotos.com/ SergeyNivens V běžném životě platí, že úměra času je rovná tomu, jakou očekáváme odměnu (samozřejmě vždy bohužel bez finální garance, ale tak to v životě už chodí).
    V tradingu tato "rovnice" možná vyžaduje zakomponovat ještě třetí proměnnou a tou je kapitál. Jinými slovy, časová odměna je rovná tomu, jakou očekáváme odměnu – a při jakém kapitálu. Velmi zjednodušeně by se dalo říci, pokud máte na trading méně času, než byste si představovali, pak určitá "pomoc" existuje v tom, že přidáte kapitál. Hned vysvětlím, co mám na mysli.
    Většinou začínající trader s malým kapitálem očekává největší zhodnocení. Je to logické, pokud máme malý kapitál a chceme se stát tradery na plný úvazek, pak musíme náš kapitál zatraceně hodně znásobit, aby to bylo možné. Zároveň ale malý kapitál přináší možnost jen velmi malých risků na obchod – na každý obchod si můžeme dovolit riskovat jenom "pár dolarů". To dramaticky snižuje možnost instrumentů, které můžeme obchodovat (hovořím zde o futures, do FX se už z principu nemíchám, kdo chce, ať si najde v některém z nedávných vydání časopisu Business Week (nepamatuji si už přesně, který to byl) článek o tom, jak je FX manipulovaný skrze uzavřenou skupinu traderů (o nebezpečích FX jsem tu psal tolikrát, že už se odmítám opakovat), a zároveň prakticky nedává žádný prostor pro chybovost, která se ale u začínajících traderů předpokládá. Takže, shrnuto a podtrženo – obchodníci začínající s malým účtem musí většinou zatraceně zapracovat, pokud se chtějí pohnout vpřed, a to pochopitelně vyžaduje hodně času. A pokud takový nemáte, je nutné si dramaticky přeorganizovat život tak, abyste ho měli. Není to jednoduché, ale znám lidi, kteří to s úspěchem udělali, takže je to možné.
    Ovšem druhá možnost je smířit se s tím, že holt s časem bojujeme (jako všichni), a pokusit se pustit do směru, který je časově méně náročný, ale vyžaduje logicky přiměřenější kapitál.
    Nejprve opět něco o tom, proč právě kapitál je tak důležitý, pokud chceme snížit časovou expozici. Ono kouzelné slovo je zde "diversifikace". S větším kapitálem si můžeme dovolit více akce různými směry, což nám umožňuje i přidat lehce prostoru pro případnou chybovost a dává nám celkově trochu více možností. Umožňuje nám to ale hlavně pustit se do směrů, pro které je možné mnohem lépe si zorganizovat čas, i když se nám ho příliš nedostává.
    V tomto ohledu jsem zde už několikrát psal, že dle mého názoru jsou vhodné hlavně dva obchodní směry – komoditní spready a AOS.
    Komoditní spready bych nazval jako "low-time-demanding" obchodní metodu. Samotné spready jsou tak jednoduché, že většině studentů stačí jediné shlédnutí našeho webináře (dejte tomu hodinu denně po večerech a do týdne budete vědět a z části i umět a chápat vše podstatné) a následně stačí najít si trochu rutiny o víkendech, abyste si dokázali připravit obchody pro příští týden. V průběhu týdne už se pak bavíme o nutnosti času pár desítek minut denně, což si již dokáže zorganizovat téměř každý. Ovšem je zde třeba počítat právě s nutností kapitálu – i když teoreticky můžete začít s částkou od 5 000 USD, tak až kapitál kolem 8 000 – 10 000 USD vám začne dávat skutečně zajímavé možnosti, tj. umožní vybírat ze široké škály obchodů, pracovat s více kontrakty (a využívat tak různé scale-in / scale-out techniky s různými počty kontraktů) apod. Ze všech obchodních přístupů je ale tento časově ten nejméně náročný, jaký jsem kdy poznal – přesto stále může být silně profitabilní.
    AOS (Automatické Obchodní Strategie) je druhá možnost, která vám při vyšším účtu dává nemalou možnost časově větší flexibility. Nyní, nechápejte mě špatně: Osobně coby full-time AOS obchodník přemýšlím o svých AOS téměř 24 hodin denně, takže vlastně jsem tímto směrem pohlcen neustále. Stále je co zlepšovat apod. Ovšem na druhou stranu, nasazené strategie již obchodují na serveru zcela samy, takže maximálně párkrát přes den jen vše zkontroluji přes mobilní telefon (celkově 5 minut denně časové expozice). Pro vývoj a testování nových strategií jsem si vytvořil speciální work-flow, které optimalizuje čas tak, jak je to jen možné. Tj. konkrétně stačí vždy večer pustit počítač a ráno projet výsledky, ty nejzajímavější dát stranou a o víkendu realizovat testy robustnosti. Je tu tedy opět možnost časové flexibility a lepší organizace než například u daytradingu, kde je větší nutnost dodržovat každý den konkrétní obchodní časy apod. Stinnou stránkou je pak pochopitelně vyšší kapitálová náročnost – minimální kapitál pro obchodování AOS je z mé zkušenosti alespoň 10 000 USD (a i tak bude fuška najít strategie s malým riskem), jakýkoliv vyšší kapitál je pak už jen výhodou a nabízí opět řadu možností v rámci diversifikace apod. A i zde samozřejmě existuje stále možnost zajímavých profitů.
    Takže, pojďme se ještě jednou vrátit k původnímu tématu poradny – "Mám na trading mnohem méně času, než bych si představoval".
    Odpověď zde zní, že pokud máte méně času, ale větší kapitál, je možné s tím něco dělat a najít vhodnější obchodní přístupy s ohledem na váš čas (takových vhodných obchodních přístupů je určitě více, já výše popsal především ty dva, se kterými mám sám osobní zkušenosti a kterým se i zde na Finančníkovi dlouhodobě věnujeme, další možností jsou samozřejmě například opce).
    Pokud pak máte méně času a menší kapitál, máte bohužel jedinou možnost – udělat ve vašem životě takové organizační změny, které povedou k větší časové flexibilitě, k možnostem pravidelného času věnovaného pro trading. Je to výzva, ale rozhodně to také není nemožné.
    Koneckonců budu rád, pokud se pro inspiraci podělíte s ostatními v diskuzi o to, jaké jste sami provedli organizační změny v životě, abyste měli více času věnovat se tradingu.
×
×
  • Vytvořit...