Mé třicatero intradenního obchodníka

Řada dotazů v našem diskuzním fóru směřuje k otázce, který trh si vybrat pro intradenní obchodování? Pojďme si proto téma rozebrat co nejpodrobněji a ukázat si, co se dnes pro intradenní obchodování nabízí a jakým způsobem postupovat při výběru.
Základní požadavky na trh pro intradenní obchodování
Intradenní obchodování znamená, že obchodujeme pro menší profity než u pozičního obchodování a často za obchodní seanci stihneme provést několik obchodů (frekvence obchodů závisí na obchodním stylu a povaze obchodníka). Nejdůležitějším parametrem pro výběr trhu je tak dostatečná likvidita. Pouze v dostatečně likvidních trzích budeme schopni skutečně kdykoliv otevřít a uzavřít pozici s minimálním skluzem v plnění. Dostatečně likvidní trh také znamená, že rozdíl mezi bidem a askem je minimální a tudíž nám vznikají co nejmenší náklady na otevírání/uzavírání pozice.
Zcela základní podmínkou, zejména pro začínajícího obchodníka, je elektronické obchodování daného trhu (tj. obchodování na elektronické burze). Pitově obchodované trhy mohou na grafech vypadat čitelně, ale díky vyšším nákladům na exekuci a vyšším skluzům v plnění nemá smysl se jimi zabývat (pokud samozřejmě člověk není zkušený a přesně ví, co a proč dělá).
Trhů splňující tento základní požadavek je celá řada. V čem se tedy liší a podle čeho si trader trh vybírá?
Dolarová hodnota ticku. Trhy jsou v principu různě škálované, tj. mají jinou hodnotu nejmenšího pohybu. Jsou proto různě drahé a začínající obchodníci nebo obchodníci s menším účtem tak většinou preferují (resp. měli by) preferovat levnější trhy. Pokud budeme hovořit o komoditních indexech (viz níže), které se pro intradenní obchodování používají nejčastěji, je velký rozdíl zda-li budete obchodovat trh DAX, kde nejmenší tick má hodnotu 12,50 euro, nebo velmi podobný trh YM, kde má nejmenší tick hodnotu 5 dolarů.
Volatilita Každý trh je také jinak dravý, volatilní. Ve volatilnějším trhu se může trader dočkat vyšších profitů, ale protože i „šum“ bude v takovém trhu často vyšší, je třeba pracovat s většími stop-lossy a tudíž i většími obchodními účty. Navíc každému obchodnímu přístupu svědčí trochu jiné prostředí. Někdo může vyhledávat rychlejší, volatilnější trhy, jinému obchodníkovi mohou více vyhovovat pomalejší, méně volatilní trhy.
Charakter trhu Jednotlivé skupiny trhů se podstatně liší svým charakterem. Například akciové indexy mají jiný charakter než měny a určitě se v průběhu dne chovají jinak než třeba trhy zemědělských komodit. Nelze říci, že jedna skupina trhů je lepší než druhá, protože samozřejmě ve všech skupinách existují profitabilní i ztrácející obchodníci. Co znamená charakter trhu? Třeba způsob, jakým se trhy rozjíždějí do trendů (některé trhy mají rozjezdy postupné, jiné jdou hodiny do strany aby pak najednou v několika vteřinách „vystřelily“), trhy se hodně liší ve způsobu, jakým reagují na různé S/R úrovně (některé velmi přesně, jiné mají více tendenci úrovně falešně prolamovat), velké rozdíly jsou mezi tím jak se trhy pohybují (některé mají tendenci více kmitat a vyhazovat blízké stop-lossy atd.). Každé skupině obchodníků tak může vyhovovat jiný trh a trhy mezi sebou tak nelze jednoduše porovnávat přes nějakou jednoduchou formuli. Je to podobné jako ve sportu – existuje spousta velmi podobných míčových her, a přesto můžeme mít silné preference k tomu, aby se nám některá hrála lépe než jiná.
Čas obchodování Podle toho, kde se trhy obchodují, se liší i čas, kdy můžeme daný trh obchodovat. Pokud zůstaneme u komodit, někteří obchodníci mohou upřednostňovat evropské trhy, které se obchodují v našich dopoledních hodinách, jiným mohou vyhovovat americké trhy, které se obchodují odpoledne až navečer našeho času. Pochopitelně, že existují i trhy, které lze obchodovat hluboko v noci našeho času. V tomto se meze nekladou a obchodník si skutečně může vybrat trhy, které odpovídají jeho časovým představám.
Dostupnost v platformě V neposlední řadě jsme nicméně při výběru trhu omezeni jejich dostupností v obchodní platformě. Samozřejmě, že vždy se dá najít broker, který nabízí to co potřebujeme, ale například v případě komodit se drtivá většina brokerů zaměřuje především na americké burzy a případně německý Eurex. Tyto trhy jsou pak pro běžné obchodníky nejdostupnější.
Skupiny trhů pro intradenní obchodování
V příštím článku se pokusím porovnat nejběžněji používané trhy pro intradenní obchodování spolu s detailnějším komentářem, dnes si zatím trhy okomentujme z pohledu jednotlivých „skupin“.
Klasické komodity
Většina obchodníků si nejprve pod komoditami představí „tradiční“ surovinové komodity, jako jsou futures kontrakty na ropu, pšenici, různá masa atd. I v této skupině jsou velmi zajímaví kandidáti na intradenní trading, nicméně určitě nejde z pohledu intradenních obchodníků o hlavní trhy. Mezi trhy, které lákají největší pozornost intradenních obchodníků patří například ropa a zlato. Ostatní trhy nejsou pro intradenní obchodování příliš vyhledávané a z pohledu začínajícího obchodníka bych se této skupině vyhnul zcela – prostě existují pro intradenní obchodování lepší trhy.
Indexy
Ty nejzajímavější představují komoditní kontrakty na akciové indexy. Ceny akciových indexů přestavují váženou hodnotu určitého, často velmi velkého, souboru akcií a pohyby akciových indexů jsou tak často „méně bouřlivé“ než pohyby jednotlivých titulů. Samotný akciový index představuje pouhou matematicky vypočítanou hodnotu, kterou nelze obchodovat napřímo, ale naštěstí to jde prostřednictvím odvozených finančních nástrojů, jako jsou mj. komodity na akciové indexy.
Komodity na akciové indexy si získaly mezi intradenními obchodníky obrovskou popularitu a představují jedny z nejčastěji intradenně obchodovaných trhů. Velké oblibě se těší jak americké trhy (např. ES - E-MINI S&P500, který má denně často několik milionů zobchodovaných kontraktů; TF – E-mini Russell 2000; NQ - E-MINI NASDAQ 100, YM - MINI DOW a další), tak hlavní indexy dalších světových burz (v našich podmínkách jde pak především o německé indexy DAX a Dow Jones EURO STOXX 50).
S Tomášem sami obchodujeme intradenně výhradně trhy v této skupině právě z důvodů charakteristiky jejich pohybů. Podrobnému srovnání jednotlivých trhů se budeme věnovat v následujícím článku.
Komodity na úrokové míry
Mezi často intradenně obchodované komodity patří také trhy z oblasti finanční sféry. Konkrétně se intradenně velmi často obchodují americké dluhopisové komodity, jako jsou T-Notes a T-Bonds, zajímavé jsou také dluhopisy obchodované na německé a londýnské burze (německé dluhopisy viz článek Zajímavé německé komoditní trhy – dluhopisy.
Komodity na úrokové míry mají obecně trochu jinou charakteristiku pohybu, než ostatní akciové indexy. Může proto být dobré se na tyto trhy v rámci backtestu podívat a zjistit, zda-li vám vyhovují. Co se amerických dluhopisových komodit týče, jde navíc o trhy, které spadají spíše mezi dražší trhy – jeden tick má hodnotu 15,63 dolarů. Nováčky může od trhů odradit i skutečnost, že jsou kotované tak, že nejmenší pohyb (tj. 1 tick) má hodnotu 1/64 bodu, což je na první pohled výrazně méně srozumitelné, než kotování u akciových indexů.
Měny
Trhy, na které se zaměřují oči ohromného množství intradenních obchodníků jsou samozřejmě také měny. Ty lze obchodovat jak přes centralizovaný trh v podobě komoditních kontraktů na měny, tak přes necentralizovaný forexový trh.
Měny mají opět jinou charakteristiku než například komodity na akciové indexy a není snazší odpověď na otázku, zda-li vám tyto trhy budou vyhovovat, než vlastní backtest a porovnání výsledků. Měny se obchodují 24 hodin a výrazněji reagují na různé fundamentální zprávy než například komodity na akciové indexy. To může být jejich výhoda i nevýhoda. Moje osobní zkušenost je taková, že pro začínajícího obchodníka je obtížnější úspěšně obchodovat měny, než akciové indexy (byť samozřejmě ani jedno není snadné). Pokud se vrhnete do oblasti obchodování měn přes forex je nutné nejprve také podrobně pochopit principy, jak fungují mimoburzovní trhy, jaké subjekty se zde pohybují a skutečně si dobře vybrat nejen trh, ale také i brokerského partnera, neboť zde na úrovni běžného „retailu“ obecně čeká výrazně více potenciálně problematických firem, než v oblasti centralizovaného burzovního trhu (viz V čem se liší burzovní a mimoburzovní brokeři?).
Akcie a ETFs
Atraktivní trhy pro intradenní obchodování představují také akcie. Zajímavých akciových titulů existují tisíce a tisíce a tak si vždy můžeme najít trh s pohybem, který vyhovuje našim kritériím. Na rozdíl od akciových indexů, které jsou odvozeny od určitého koše akcií, a tudíž jsou méně citlivé na konkrétní fundamenty, je třeba u akcií sledovat zprávy, které se jednotlivých titulů týkající, protože ty zásadnější mohou v daném titulu způsobit skutečně velmi prudký pohyb.
Akcie jsou zajímavé i tím, že si každý obchodník může zcela na svém uvážení nastavit finanční objem, se kterým obchoduje, a který odpovídá jeho risk managementu a velikosti účtu. Například začínající obchodník může obchodovat se 100 akciemi, což představuje práce s rizikem v řádech jednotek dolarů. To je ohromná výhoda oproti komoditním kontraktům, které jsou standardizovány tak, že i při jednom kontraktu riskujeme vždy nejméně desítky dolarů (samozřejmě podle zvoleného trhu).
Řada akcií disponuje přitom skutečně ohromnou likviditou a jsou i tituly, přes které můžeme obchodovat stejné pohyby, jako s komoditními kontrakty. Konkrétně existují ETFs trhy (chovající se stejně jako běžná akcie – viz článek Trhy podrobněji: ETFs), přes které jde obchodovat trhy jako ropa (trh USO), zlato (GLD), nebo akciové indexy (např. SPY pro trh S&P 500, IWM pro trh emini Russell 2000) atd.
Dalo by se tak říci, že akcie mohou představovat zajímavou „startovní“ pozici pro intradenního obchodníka, protože lze obchodovat často stejný trh s menším rizikem (a samozřejmě nižším potenciálem profitu). Bohužel tomu tak není především díky platné americké regulaci. Ta stanoví, že pro intradenní obchodování akcií je třeba mít obchodní účet o velikosti nejméně 25 000 dolarů, což je nedostupné pro většinu běžných začátečníků. kteří si chtějí osahat trhy s výrazně nižší částkou (u intradenního obchodování komodit nebo měn žádný takový požadavek neexistuje). V důsledku jsou tak intradenní obchody na akciových trzích velmi zajímavé, ale využívané spíše pokročilejšími obchodníky.
Opce
Intradenní pohyby lze obchodovat i přes další finanční instrumenty. Jedním z používanějších jsou například opce (na komodity, na akcie). Nicméně v případě opcí na akcie opět platí omezení minimálního účtu 25000 dolarů pro intradenní obchodování a tak jsou opce pro začínající obchodníky velmi atraktivní spíše z pohledu dlouhodobějšího obchodování (kde omezení minimálního účtu není a je tak možné obchodovat i s minimálním účtem).
Shrnutí
Jak vidíte, intradenní obchodník si skutečně může vybírat z velmi široké nabídky produktů. S Tomášem obchodujeme intradenně výhradně komoditní akciové indexy, především pro jejich klidnější denní průběhy, ale samozřejmě jsme dříve zkoumali i ostatní trhy, což vřele doporučujeme. Za týden se podíváme na srovnání nejčastěji obchodovaných trhů mezi komoditami na akciové indexy.

Jelikož sám obchoduji v trhu čistou price action, vím, jak nepřehledně mohou čisté cenové grafy bez indikátorů zpočátku působit. Naštěstí existuje celá řada cest, jak se v cenových úsečkách orientovat. Jednou z nich jsou cenové swingy.
Čím nižší timeframe pro trading používáme, tím více šumu obsahuje. Při vstupech v rámci FIMS tak neustále myslím na to, abych zpracovával informace od těch nejdůležitějších po méně důležité. Začínám na vyšších timeframech, poté se přesouvám na nižší timeframe, ovšem zde nesleduji tolik samotné cenové úsečky, ale swingy a jejich strukturu. A teprve když v rámci nižší struktury vidím oblasti zajímavé pro vstup, zaměřím se na nejnižší element – vstupní svíčky, resp. jejich orderflow (viz například článek Intradenní obchodování a vnímání orderflow).
Co jsou tedy swingy? Jde o vrcholy a dna „vlnek“, které grafy vytvářejí:

Na obrázku vidíte typický swing high (vrchol nějakého krátkodobého pohybu) a swing low (dno krátkodobého pohybu).
Pevnou strukturu swingu vidíme pochopitelně až poté, co je swing dokreslen. Sledujeme-li například vytváření swingu high, můžeme si takový zakreslit až v okamžiku, kdy trh vytvoří vrchol, po kterém začne klesat. Finální swingy tak vždy budeme zakreslovat s příslušným zpožděním.
Také je třeba zdůraznit, že různí obchodníci mohou používat různé definice pro zakreslování swingů. Někteří mohou sledovat malé swingy a pro „otočku“ jim stačí potvrzení v podobě dvou úseček odrážejících se od dna. Jiný obchodník bude chtít sledovat hrubší strukturu swingů (větší pohyby) a bude čekat na potvrzení v podobě deseti úseček. To vše je v pořádku, neboť swingy samy o sobě nejsou vstupními signály. Je to nástroj pro orientaci v trhu a každému může vyhovovat něco trochu jiného. Každý obchodník by měl však mít přesná pravidla, jak swingy zakresluje.
Použít lze i různá automatizovaná řešení. V Sierra Chart jde o studii Zig Zag (v ostatních programech se bude studie jmenovat většinou dost podobně).
Nastavím-li studii následujícím způsobem:

Bude mi program zobrazovat swingy například takto:

Zaměříme-li se v grafu jen na vrcholy swingů, získáváme výrazné zjednodušení aktuální struktury a lepší prostředí pro rozhodování.
Všimněte si například, že jsem u swingů nechal zobrazovat písmena HH, LH, HL, LL. Jde o zkratky pro:
HH = higher high (vyšší swing high)
LH = lower high (nižší swing high)
HL = higher low (vyšší swing low)
LL = lower low (nižší swing low)
Při pozorném zkoumání struktury swingů pak můžete snadno získávat jednoznačný kontext pro své obchody.
Pokud trh například silně trenduje vzhůru, vytváří často strukturu typu HH-HL-HH-HL. Tedy vrchol vyšší než předcházející vrchol následovaný dnem, které je vyšší než předcházející dno, a tak stále dokola.
Naopak v downtrendu vidíme často strukturu LH-LL-LH-LL. Vrchol nižší než předcházející vrchol, následovaný dnem vytvořením níže než předcházející dno a tak dále.
Jdou-li trhy do strany, můžeme vidět nepravidelnou strukturu vytvářející například HH-LL – tedy vyšší vrchol a nižší dno.
Pomocí struktury swingu můžeme získávat jasný kontext pro naše obchody – tedy buď pro trendové, nebo reverzní vstupy.
Konkrétní příklad
Jedním z mých oblíbených kontextů jsou obraty po menším trendovém pohybu. Líbí se mi, když trh například klesá (vytváří strukturu LH-LL-LH-LL), následně se pokusí vytvořit nové low, ale v trhu již není dostatečná síla prodávajících. Místo nižšího low pak trh vytvoří vyšší low (HL). Situace může vypadat například takto:

Trh NQ se pokusil zaútočit na poslední nižší low na ceně 3475.5, ale neměl sílu oblast prorazit – ani se k ní přiblížit. Prodávajícím došla síla a trh začínají ovládat nákupy. Jednak obchodníků likvidujících své shorty (vybírání profitů) a současně prvních traderů spekulujících na růst.
Sledujeme-li strukturu swingů, je pro nás samozřejmě podstatná reakce trhu na oblast posledního LH – v tomto případě 3488.75. Pokud trh oblast prorazí, bude vznikat vyšší high (HH) – a tedy již uptrendová struktura (budeme mít LH-HL-HH). Řada obchodníků v oblasti LH (3488.75) vstupuje do longu na breakoutu. Osobně breakout vstupy neobchoduji, ale čekám na pullback k této ceně:

V rámci FIMS vstupuji na základě orderflow. Z pohledu struktury trhu ale očekávám, že by trh mohl vytvořit již vyšší low.
Ukázka byla pochopitelně zjednodušená a ilustrativní. Je zřejmé, že existuje celá řada kombinací swingů, které lze využít pro naše vstupy. Na screenshotech však můžete sami vidět, že už jen zobrazení swingů výrazně usnadňuje orientaci v cenovém grafu a další vhodný kontext pro vstup a výstup z trhů vás bude napadat mnohem snáze.

Dnešním článkem se opět zaměřím na praxi zejména intradenního obchodování. Konkrétně na taktiky spojené se vstupy do obchodů. Je výhodnější vstupovat limitními příkazy na S/R úrovních, nebo až po potvrzení skrz price action či indikátory?
Hledáte-li rychlou a jednoznačnou odpověď na danou otázku, tak vás musím zklamat. Podle mého názoru jednoznačná odpověď neexistuje, neboť každému může vyhovovat v tradingu trochu něco jiného. Už jen s ohledem na různé styly, se kterými lze v trzích profitovat. Na druhou stranu je ovšem toto téma velmi zásadní a vyplatí se o něm přemýšlet a různě jej testovat.
Začínající obchodníci často nad otázkou, jak vstupovat , příliš nepřemýšlí. Většinou vstupují marketem na základě několika souběžných potvrzení svých obchodních systémů, což může znamenat, že se cena již vzdálila od oblasti, na kterou reagovala. Neznamená to, že by takový vstup byl špatný – velmi záleží na cenové struktuře, kterou trader obchoduje a především na aktuálním stavu trhu (zdali silně trenduje a podobně). Zejména v méně likvidnějších trzích však může výrazně opožděný vstup představovat citelné snížení výkonnosti obchodního systému.
Pojďme si problematiku rozvést trochu podrobněji.
Mnoho intradenních obchodníků (včetně mě) vstupuje na základě předpokládané reakce trhů na určitou cenovou úroveň (vycházející ze struktury ceny, volume, indikátorů atd.) – a to buď v souladu s krátkodobým trendem, nebo proti němu. V zásadě se pak nabízí dvě možnosti, jak danou reakci obchodovat:

1. Můžeme příslušný pohyb „předjímat“ a vstupovat agresivně v bodě, kde očekáváme reakci trhu. Na screenshotu hypotetický ukázkový bod 1.
2. Můžeme počkat na potvrzení vstupu sledováním reakce cenových úseček nebo indikátoru na danou úroveň a vstoupit až poté, co dané potvrzení získáme – typicky například na close vyznačené úsečky, která by již jistě dostatečně rozhýbala různé indikátory.
Znovu nejprve zopakuji, že z mého pohledu nelze jednoznačně označit jeden z přístupů za dobrý a druhý za špatný. Pojďme si však nastínit některé důležité principy, které můžete dále rozvíjet ve svých testech:
Přístup 1 vypadá agresivně a také agresivnější je. Obchodník časuje svůj vstup na základě určité hypotézy o S/R úrovni vycházející z historického vývoje grafu. Může se pochopitelně stát, že vstoupí například short na předpokládané S/R úrovni, kterou trh ale nebude respektovat a bez sebemenšího zaváhání jí projede. Na jeho straně však stojí výhoda v podobě řízení risku. Zcela hypoteticky předpokládejme, že bychom pracovali v trhu ES se stop-lossem 2,5 bodu (125 dolarů). Takový stop-loss by pak obchodník mohl v našem příkladu umístit až nad high posledního swingu (na obrázku SL1), což mu v mnoha případech poskytuje rozumný prostor pro další řízení obchodu. Případně pochopitelně může zvolit nějaký velmi malý stop-loss hned nad S/R úrovní a pracovat tak i v méně volatilních trzích s rozumným RRR.
Obchodník vstupující v bodě 2 má k dispozici více informací. Už ví, že v jeho vyznačené oblasti (v našem hypotetickém případě modrá linka) se trh skutečně otočil. Ovšem za tuto informaci platí výrazně horší vstupní cenou, neboť trh od high swingu již urazil cca 2,5 bodu. Vstoupí-li obchodník do short obchodu na close úsečky, bude muset buď pracovat s větším stop-lossem než 2,5 bodu nebo použije „standardní stop-loss“, který mu vystačí jen tak tak k SR úrovni, kde jej trh „jako na potvoru“ z obchodu vyhodí.
Nezanedbatelná je i otázka výstupů z obchodů. Představte si, že vstoupíte do obchodu v bodě vstupu 1. Potom v oblasti vstupu 2 už lze obchod pomalu zavírat na prvním targetu s RRR 1:1 (pokud bychom obchodovali s komfortním SL až nad nejvyšším high na grafu). V případě vstupu v oblasti 2 by měl obchodník spekulovat na větší pohyby, protože pro nějaké jemné řízení pozice zde není prakticky prostor.
Jak vidíte, dva různé přístupy ke vstupům nabízejí najednou celou řadů různých scénářů obchodování stejné úrovně z pohledu řízení obchodu a risku. Obchodníci mohou spekulovat na stejnou akci v trhu (odraz od S/R), ovšem místo vstupu je často jedním z kritérií, od kterého se v intradenním obchodování odvíjí zisk/ztráta/BE daného obchodu.
V rámci jednoho článku není možné danou oblast pokrýt příliš podrobně, jednoznačně však doporučuji danou problematiku zkoumat z pohledu svého obchodního systému.
Jak například tuto otázku řeším při obchodování FIMS?
V případě protitrendových signálů na nových high/low jsem při vstupech konzervativnější. Tyto obchody nabízejí celkově solidní RRR a čekám tak na určitou formu potvrzení otočení trhu (vycházející z orderflow nebo price action). Po potvrzení však vstupuji limitním příkazem a snažím se získat lepší vstupní cenu tak, abych měl vždy SL pod/nad aktuálním hlavním swingem.
Vstupuji-li do trendových obchodů nebo uprostřed aktuálně obchodované cenové struktury (různá pásma, DT/DB atd.) většinou vstupuji agresivněji limitním příkazem připraveným na mikro S/R úrovni. Těžím z toho, že v takovém případě mohu svůj stop-loss umístit do zajímavé vzdálenosti za předpokládanou S/R úroveň a zároveň inkasovat první profit target často hned v prvním momentu odrazu od S/R úrovně.
Jaký typ vstupů tedy používat?
Jednoznačnou odpověď vám dají pochopitelně jedině vaše vlastní testy.
Při používaní agresivnější vstupů skrz připravený limitní příkaz je potřeba zakomponovat do svého obchodního plánu metodiku pro definování silných S/R oblastí, na jejichž odražení spekulujeme. Současně je třeba klást důraz na pochopení aktuální struktury a volatility, ve které se trh pohybuje. Jednoduše řečeno není možné bezhlavě sázet limitní příkazy před rozjetý trh nebo opožděně vstupovat na potvrzujících úsečkách v trhu, který se jen líně převaluje do strany.