Co jsou zač rotační momentum strategie?

Rotační momentum strategie jsou zajímavé jak pro obchodníky s většími účty, tak i pro začínající tradery a obchodníky s malými účty, kterým umožňují hlouběji se seznamovat s širšími principy fungování finančních trhů. Pojďme si ukázat, jak se vytvářejí a co od nich očekávat.

Jeden ze silných obchodních přístupů představuje obchodování tzv. momenta – nastupování do silného započatého pohybu s využitím pravděpodobnosti, že pohyb bude ještě nějakou dobu pokračovat.

Momentum se obchoduje na různých trzích a timeframe. Typickým reprezentantem momentum strategie je například tzv. trend following, na který se tradičně zaměřuje mnoho fondů zejména v komoditách. Velcí obchodníci často spekulují na vyšších timeframe prakticky ve všech trzích na průrazy dlouhodobých high a low, a pokud se trh skutečně rozjede, snaží se v obchodu vydržet co nejdéle. Strategie mají typicky velmi nízkou úspěšnost, ale vysoké tzv. risk reward ratio. Ziskových obchodů bývá málo, ale když je obchodník dokáže zobchodovat, zaplatí takový obchod mnoho ztrát a ještě pěkný zisk zbude. Trend following strategie nejsou složité a fungují proto, že řada trhů prostě prochází ze základních principů dlouhými trendy. Navíc některé trhy – jako například akcie – z fundamentálních důvodů dlouhodobě rostou, a i tuto skutečnost lze pochopitelně do strategií zakomponovat.

Nevýhodou strategií typu trend following je potřeba většího kapitálu a automatizace. Obchodník by měl co nejvíce eliminovat možnost, že zmešká nějaký signál například proto, že již nemá kapitál na otevření pozice v daném trhu nebo proto, že si signálu „nevšiml“.

Postupem času tak začalo mnoho retailových obchodníků pracovat s alternativními přístupy, které využívají podobné principy jako zmíněné trend following strategie, ale nejsou náročné na kapitál ani automatizaci.

Jak je to možné?

Základ je ve využití tzv. sektorových ETF (Exchange Trading Funds). Zjednodušeně řečeno jde o akcie fondů sledujících hodnotu například určité komodity nebo tržního segmentu. ETF se pak dají obchodovat skutečně coby akcie – lze je kupovat od jednoho kusu a pracovat s opravdu malým kapitálem.

Teoreticky by tak jistě šlo postavit tradiční trend following strategie následující jednotlivé komoditní trhy čistě s využitím ETF. Ale to už se opět dostáváme do poměrně komplikované oblasti pracující s mnoha desítkami titulů, kde v případě ETF je třeba u méně obchodovaných titulů sledovat i další faktory, jako je likvidita. Ne všechny komodity je navíc možné reálně přes ETF obchodovat.

Proč se ale omezovat jen na komodity, když v případě ETF máme k dispozici nástroje obchodující prakticky cokoliv? Existují například ETF sledující celé tržní segmenty – kromě zmíněných komodit také trhy, jako jsou dluhopisy, zahraniční akcie, stav realitního trhu atd.

Tímto způsobem vznikly rotační momentum strategie, prostřednictvím kterých se obchodníci snaží jednoduše diverzifikovat kapitál do sektorů, které jsou aktuálně v nejlepší kondici a kde lze očekávat další růst (rotační strategie tyto sektory vesměs nakupují, neshortují je).

Rotační strategie ve zkratce

Strategie vychází z definování koše ETF, který z pohledu obchodníka vyjadřuje co nejefektivnější diverzifikaci „v dobrých a špatných časech ekonomiky“. Například tradičně lze předpokládat růst dluhopisů v momentě, kdy se nedaří akciím.

Velmi jednoduché portfolio se tak může skládat z ETF reprezentujících americký akciový trh (často se pracuje s titulem SPY následujícím index S&P 500) a ETF reprezentujících dluhopisy (například titul TLT sledující americké státní dluhopisy se splatností delší než 20 let).

Logika rotační strategie pak spočívá v tom, že sledujeme, kterému trhu se za určité zpětné období daří a do toho alokujeme kapitál. V extrémně jednoduché zmíněné podobě by tak obchodník například jednou za měsíc analyzoval trhy. Pokud akciový index S&P 500 rostl více než dluhopisy, alokoval by kapitál do trhu SPY. Pokud akciový index klesal a dluhopisy rostly, alokoval by kapitál do TLT. Své portfolio tedy obchodník v určité pravidelnosti rebalancuje a kapitál alokuje podle pravidel strategie do připravených ETF. V průběhu času tak kapitál rotuje mezi různými ETF vykazujícími nejvyšší momentum, čímž jsme se dostali k jádru rotační momentum strategie.

V praxi jsou rotační strategie komplexnější než náš jednoduchý příklad. Obchodník se v rámci svého plánu musí rozhodnout pro konkrétní podobu složení koše obchodovaných trhů, frekvenci rebalancování, taktiku vyhodnocování momenta a způsobu alokování kapitálu (kolik trhů obchodovat najednou atd.)

Rotační strategie mají velký smysl i pro začínající obchodníky s malými účty

Rotační strategie patří jednoznačně mezi pomalejší poziční strategie. Pracují s nimi nejčastěji obchodníci spravující větší účty a dlouhodobé úspory, u kterých by jinak patrně přemýšleli o pasivním zhodnocení například prostřednictvím nákupů indexů a akcií.

Mají tak rotační strategie smysl pro malé a začínající obchodníky? Jednoznačně. Nikoliv z pohledu možných ohromných výnosů, ale z důvodu pochopení širších tržních souvislostí. Strategie pracuje s různými sektorovými ETF jako jsou akciové indexy, drahé kovy, energie, úrokové míry a přirozeně pomáhá v pochopení důležitých vztahů mezi různými sektory finančního světa. Typický začínající obchodník hledá v trhu akci a zaměřuje se na jednodušší taktiky vyhledávání různých patternů v jednom trhu, nejčastěji na nižším timeframe. Nakonec nevydělá už jen proto, že mu uniká pointa finančního světa jako celku.

Nejúčinnější cesta získávání skutečných zkušeností s trhy je skrz živé obchodování. Reálné držení otevřené pozice přitahuje pozornost obchodníka a zvyšuje jeho motivaci o dané pozici a trzích přemýšlet více do hloubky. Extrémně důležitý je ale pochopitelně přiměřený risk management. Příliš vysoké pozice vyvolávají nežádoucí stres a nutkání je upravovat/uzavírat. Příliš malé pozice nemusí mít na obchodníkovu mysl žádný vliv.

Rotační momentum strategie představují de facto poziční obchodování. Obchodník má většinu času otevřenou pozici. Současně se ale řídí plně systematickými pravidly, které je možné dlouhodobě testovat a případně automatizovat. Nicméně rotační strategie jsou velmi nenáročné i při ručním řízení. Vyžadují prakticky několik minut měsíčně. Z tohoto pohledu představují i zajímavou možnost reálného obchodování pro obchodníky, kteří mají minimum času, chtějí ale obchodovat systematicky a nechtějí pozice pouze pasivně držet.

Jak konkrétně na rotační momentum strategie?

Pro úspěšné obchodování rotačních momentum strategií musí obchodník otestovat a nastavit následující základní komponenty systému:

Obchodované sektory – tedy co obchodujeme. Jak jsem již uvedl. Základní podoba by mohla být například akciový index a dluhopisy, ale patrně budete chtít obchodovat širší koš. Na druhou stranu nic se nemá přehánět. Sám obchoduji koše o velikosti do cca 10 titulů. Doporučuji vybírat zástupce sektorů typu: americké akcie, světové akcie, drahé kovy, energie, dluhopisy atd.

Frekvence rebalancování - princip rotačních momentum strategií jsem již zmínil. Obchodník sleduje s určitou frekvencí historickou výkonnost trhů v portfoliu a přelévá kapitál do těch trhů, kterým se daří (tomu se říká rebalancování). Základní otázkou tak je, jak často rebalancovat. Doporučuji na začátku jít pomalejší cestou a rebalancovat jednou za měsíc.

Logika vyhodnocování momenta - rotační strategie mohou být jednoduché, ale i poměrně komplexní. Záleží na samotné obchodní logice, se kterou se vyhodnocuje momentum sledovaných trhů. Toto je mozek samotné strategie spočívající v setřídění obchodovaného koše v momentě rebalancování podle našeho zvoleného klíče – použít lze například některý z momentum indikátorů.

Celkový risk management - rotační strategie alokují do zvolených sektorů nejčastěji celý vyhrazený kapitál, a to po dobu, než dojde k rebalancování. Obchodník musí tedy při stavbě strategie přemýšlet o tom, do kolika sektorů najednou kapitál alokovat, aby byl co nejvíce diverzifikovaný i v rámci období jednoho rebalancování. Při menších portfoliích o přibližně 10 sektorech testy ukazují, že nejvhodnější je alokovat kapitál strategie do několika málo sektorů najednou. Tedy nevybírat pouze jeden sektor s nejvyšším momentem, ale například tři sektory s nejvyšším momentem, do kterých je kapitál rozdělen rovnoměrně.

Nedělejte si věci příliš složité

Rotační strategie nevytvářejte zbytečně složité. Fungují i opravdu jednoduché principy, které bývají nejrobustnější.

Připomínám, že pomalé rotační strategie samozřejmě nikdy nebudou vydělávat tolik, jako třeba rychlé intradenní strategie. Ale jejich pointa je, že jsou robustní. A lze je samozřejmě obchodovat současně s dalšími strategiemi. Navíc zcela systematicky (mechanicky). Z mého pohledu tak představují i ideální start pro obchodníky, kteří hledají způsoby, jak v trzích obchodovat pomalu a podle 100% definovaných pravidel. Stačí pracovat s pár akciemi ETF a postupně uvidíte, jak se v trhu mění režimy a kapitál rotuje mezi jednotlivými sektory. Následně můžete začít uvažovat a testovat myšlenky, jak v těchto sektorech pracovat s rychlejšími strategiemi a krok za krokem se posouvat v obchodování dopředu.

Své konkrétní nastavení rotační strategie včetně obchodního kódu sdílím v pracovní skupině AlgoLab. Pro ilustraci výkonnosti zde uvádím equity křivku strategie (zelená šrafovaná linka) vůči výkonnosti indexu (SPY reprezentující S&P 500):

Backtest je od roku 2006, kdy se začaly obchodovat všechny sektorové ETF, které ve strategii používám. Na první pohled je vidět, že strategie má menší drawdowny, než celkový trh a lze ji tak obchodovat i s vyšší pákou (uvedený graf je bez páky).

Z mého pohledu tak rotační strategie jednoznačně stojí za pozornost.

Aktualiaty kolem Finančník.cz: Co dále nového v AlgoLab?

AlgoLab je pracovní skupina systematických obchodníků, do které plánuji postupně publikovat jak závěry nejzajímavějších zkoumání, tak i mou průběžnou práci nad trhy. Podrobný popis skupiny naleznete zde.

Kromě své rotační strategie jsem v minulém týdnu otevřel ve skupině vlákno Momentum/breakout portfolio – akcie a opce [mé pracovní téma] zaměřené na vytváření systematického momentum portfolia v jednotlivých akciích. Tedy vývoj automatizace breakout obchodů popisovaných v článku Proč obchodovat raději algoritmicky a jak jednoduše na to? [2]. I když s trhy začínáte a jste účastníky AlgoLab, tak doporučuji na vlákno nastavit "sledování", abyste dostávali průběžné nové příspěvky e-mailem, a mohli se tak ve vývoji přístupu posouvat se mnou.