Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Hledat v
  • Více možností...
Najít obsah, který ...
Hledat výsledky v ...
Seriály Komoditní Manuál Psychologie obchodování
  • Money management: jaké otázky si klást

    O důležitosti money-managementu jsme psali na našem serveru již mnohokrát. Dnes bych rád toto téma rozebral z pohledu studií známé obchodnice Lindy Raschke a zároveň položil důležité otázky, které je třeba si v souvislosti s money-managementem klást.

    Linda Bradford Raschke patří k jedněm z nejlepších obchodníků světa a bez nadsázky může být považována za zcela nejlepší obchodnici-ženu, dokazujíc, že úspěch v tomto businessu je možný nejenom pro muže. Linda spravuje velké, multimilionové fondy a mimo jiné je autorkou knihy Street Smarts (Chytráci z ulice), ze které nyní budu čerpat výsledky studií v souvislosti s money-managementem.

    Jedná se o studii, které se Linda Raschke zúčastnila přibližně před 10 lety a jejímž účelem bylo zjistit, jaký faktor má nejdůležitější vliv na úspěch obchodování a proč. Posuzovány měly být 3 faktory:

    a) psychologie
    b) money-management
    c) edge (technika vyhledávání obchodů a vstupů do nich)

    V rámci této studie bylo „zkoumáno“ 925 komoditních obchodníků s certifikátem CTA a veškeré jejich obchody realizované v letech 1974 až 1995. Část psychologická byla vedena odborným psychologem a její výsledky nejsou v knize dále popsány. Část 2 a 3 byla vedena Lindou Raschke.

    Ze zmíněných 925 obchodníků v průběhu let zcela skončilo celkem 435, zbylých 490 v businessu stále s úspěchem setrvává. Hlavním cílem studie bylo zjistit, zda-li za důvodem úspěchu/neúspěchu stojí převážně edge, nebo money-management. (Pro vysvětlení: egde je vaše „výhoda“ v trhu, resp. vaše vstupní metoda. Za edge je možné považovat například každý z patternů systému WoodiesCCI. Některé edge jsou lepší, jiné horší. Některé mají vysokou úspěšnost, jiné nižší. Přesto však není úspěšnost nejpodstatnější faktor – podstatný je money-management, nebo-li jak řídíme průběh obchodu, jak máme nastavené techniky výstupů a posouvání SL atd.) K posuzování byla celá řada kritérií a není v možnostech článku ani mým cílem vypisovat všechny (v případě zájmu doporučuji zakoupit zmíněnou knihu). Zde jsou však klíčové závěry:

    • úspěšní obchodníci pracují často s edge, které naděluje o trochu menší průměrné roční profity než edge obchodníků neúspěšných, avšak edge úspěšných obchodníků naděluje větší průměrné měsíční profity; volatilita zisků/ztrát úspěšných obchodníků je podstatně menší

    Dále ze studie plyne, že úspěšní obchodníci používají často malinko horší edge než neúspěšní, avšak používají rozdílný money-management, který se liší v následujících bodech:

    • úspěšní obchodníci mají průměrně menší měsíční draw-down
    • úspěšní obchodníci používají systém, který se z největšího draw-downu dokáže dostat zpět na nulu rychleji, než v případě obchodního systému neúspěšných obchodníků
    • úspěšní obchodníci měli menší standardní odchylku v rámci průměrných zisků

    Celkovým závěrem pak je tedy skutečnost, že money-management je pro úspěch obchodování podstatnější než edge. Hlavním cílem obchodníka při stavbě obchodního systému, resp. plánu money-managementu (výstupy, velikost stop-lossu, posouvání stop-lossu) by pak mělo být soustředění se na následující faktory:

    • co nejmenší volatilita zisků a ztrát; klidně brát menší roční profity, avšak za cenu menších draw-downů a větších průměrných měsíčních zisků
    • stavět systém s velikým důrazem na to, aby se dokázal co nejrychleji ze svých největších draw-downů dostat zpět na nulu (tak zvané „recovery“); právě recovery se ukázalo jako jeden z nejkritičtějších bodů

    V souvislosti s touto studí vám tedy nabízím několik otázek, které by si měl každý zodpovědět v průběhu budování obchodního systému:

    Jak velký stop-loss používat?

    Pokud budete používat malý stop-loss, budete tu a tam předčasně vyhozeni z potenciálně ziskového obchodu. Avšak větší stop-loss může znamenat i větší draw-down a delší recovery čas. Je tedy důležité nesnažit se šponovat zisky „na maximum“ a raději volit cestu, kdy zisky nejsou možná až tak vysoké jak by mohly být, ale zároveň dosahujeme i menšího draw-downu.

    Jak z trhu vystupovat?

    Otázka výstupů je naprosto kritická a platí u ní totéž, co v otázce stop-lossu. Snažte se vystupovat klidně s menšími zisky, avšak tak, abyste měli lepší průměrné měsíční výsledky. Z pohledu celého roku možná s technikou „drobnějších“ zisků vyděláte méně, než s nějakou agresivnější technikou výstupu za účelem „velkých zisků“, avšak systém bude stabilnější, zrovna tak jako vaše profity.

    Jak a kdy posouvat stop-loss?

    Posouvat stop-loss co nejrychleji na úroveň vstupu, abychom byli co nejdříve v „bezrizikovém obchodě“ je možná dobré z pohledu psychologie, ne však vždy nutně z pohledu obchodního systému. Pokud budete posouvat stop-loss na vstup příliš brzy, budete inkasovat nulové zisky tam, kde by při pozdějším posunu stop-lossu mohly být alespoň drobné zisky. Tím si tedy výrazně snížíte potenciál mít vyšší průměrný měsíční zisk a i potenciál rychlejšího recovery. Samozřejmě, správné posouvání stop-lossu je otázka hlubší studie s použitím technik MAE (maximum adverse excursion) a MFE (maximum favorable excursion) – což platí i pro techniky výstupů a umisťování základního stop-lossu.

    Závěrem

    Trávit přespříliš času hledáním „optimální“ metody vstupů do trhu je zbytečné. Daleko důležitější je věnovat čas technikám money-managementu, nebo-li hledání efektivního způsobu řízení otevřených obchodů, ať už použijeme jako vstupní signál cokoliv.

    Nesouvisející sdělení serveru www.financnik.cz

    V rámci článku bych si dovolil uveřejnit ještě jedno nesouvisející sdělení. Poslední týdny dostáváme stále více a více soukromých dotazů na naše e-maily. Jak je jasně napsáno zde, já ani Petr neposkytujeme soukromé konzultace a odpovědi na soukromé dotazy formou 1-to-1. Není to bohužel v našich časových možnostech. Důrazně vás tedy žádáme, nepište nám své dotazy na naše soukromé e-maily – nebude na takové odpovídáno. K jakýmkoliv dotazům je zde zřízeno diskusní fórum www.financnik.cz/forum, kde bývá většina dotazů zodpovězena. Děkujeme za pochopení a respektování našeho soukromí.

    27.8.2006

    Tomáš Nesnídal


    Mohlo by vás dále zajímat

    Nakolik reverzním strategiím pomůže zajištění prodejem indexu?

    Rychlé propady akciových indexů se pochopitelně promítly i do výsledků řady obchodních strategií. Nakolik pomůže, pokud bychom obchodovali strategii zajištěně? Tj. při otevírání dlouhých pozic v akciích bychom pozice jistili prodejem indexu?
    V tradingu je úžasné, že samotnou strategií vesměs obchodování jen začíná. Konečné výsledky jsou do velké míry ovlivněny především tím, jaký money management na jednotlivé vstupní a výstupní logiky aplikujeme. Tedy jak s pomocí velikosti pozice ovlivňujeme celkový risk profil strategie.
    V minulém článku Klíčová role money managementu na cestě k úspěchu v tradingu jsme si ukázali jeden možný přístup řízení risku. Dnes se chci podívat na další, který se ještě více blíží oblastem, ve které sám vnímám největší svatý grál – zajišťování pomocí long/short diverzifikace v rámci portfolia.
    Řekněme, že budeme obchodovat některou z tradičních reverzních strategií nakupující akcie. Ty spočívají v tom, že nakupujeme trhy po výrazném krátkodobém poklesu a držíme je pár dnů do doby, než se jejich cena vrátí do běžné hodnoty. Tedy princip využívající neefektivitu trhu vznikající díky krátkodobé panice – obchodníci se často iracionálně zbavují pozic, které proti nim prudce klesnou.
    Reverzní strategie fungují dobře a dlouhodobě. Slabé chvilky mají ale v momentě, kdy prudce poklesne celý trh (jako například nyní v reakci na koronavirus). Cena slabé akcie se nevrací k běžné hodnotě, ale dál klesá s celým trhem a strategie se propadá do drawdownu.
    Takto to může vypadat konkrétně. Jde o hypotetickou strategii nakupující bez páky 5 pozic v akciovém indexu SP100:

    Strategie dlouhodobě krásně vydělává, ale pochopitelně rychlé propady celého trhu se promítají do drawdownů. Bez použití páky se drawdowny u podobných strategií vesměs pohybují v aktuálním kontextu kolem 30 %:

    Jak by vypadaly výsledky, pokud bychom strategii obchodovali se zajištěním?
    Tedy na každých 1 000 dolarů otevřených v dlouhé akciové pozici bychom otevřeli short pozici v akciovém indexu v hodnotě stejných 1 000 dolarů?
    Pokud má naše strategie dlouhodobý edge, měla by i se zajištěním vydělávat (protože by měla bez hedge index překonávat). Jaké ale budou konkrétní výsledky napoví až konkrétní backtest. Ten jsem provedl za vás a výsledky jsou tyto:


    Výnosová křivka podle předpokladu nemá tak hluboké propady, protože když prodělává samotná strategie nakupující akcie, vydělává short pozice v indexu.
    Z tohoto pohledu vypadá podobný hedge (zajištění) jako dobrý nápad.
    Bohužel každá ochrana v trhu stojí peníze. A stejné je to se zajištěním pomocí indexu. Je potřeba si uvědomit, že zajištění je v trhu permanentně a v dobách růstu indexu „ztrácí peníze“. Prostě stejně, jako klasické pojištění – to nás stojí spoustu peněz a využijeme jej jen ve výjimečných případech.
    Konkrétně se výkonnost strategie snížila s využitím zajištění z ročního zhodnocení 20,15 % (bez páky) na 14,24 %.  Současně se nám ale o polovinu snížil historický drawdown.
    Vyplatí se tak obchodovat reverzní strategie se zajištěním pomocí indexu?
    Na uvedeném příkladu je vidět, že to nemusí být špatný nápad. Hodně bude záležet i na konkrétních strategiích a doporučuji s principem experimentovat. Je možné testovat i to, že nezajišťujeme plnou pozici, ale jen částečnou atd.
    Samozřejmě v praxi hedging přináší další výzvy například v technické implementaci. Otevíráme další extra pozice a z pohledu EU traderů musíme řešit i to, jakým trhem se zajistit. Protože klasické americké ETF nemusí být na malých účtech k dispozici. Použít jdou ale například mikrokontrakty na akciové indexy, což je prakticky řešení, které sám používám. Hedge nevytvářím úplně mechanický, ale zajišťuji se pomocí strategií – viz +93 % za 3 měsíce – breakout systém na ES, kdy v této výjimečně volatilní době velmi dobře fungují trendové obchody (i do shortu). A díky možnosti využívat mikrokontrakty lze podobné strategie jemně škálovat tak, aby se vhodně doplňovaly se zbytkem portfolia.
    Je ale pochopitelné, že vše chce v obchodování svůj čas a je dobré postupovat krok za krokem. Pro mnoho obchodníků tak může být výhodné jistit se v trzích zcela mechanicky – třeba short pozicí v indexu nebo nakoupením put opce. Ale vždy je dobré si konkrétní dopad hedgingu na strategii nasimulovat. Třeba tak, jak jsem to udělal v tomto článku.
    K praktické stránce: Výše uvedené simulace jsem připravil v Amibrokeru pomocí low level CBT. V něm lze sledovat například velikost otevíraných pozic a podle toho upravovat velikost potřebného zajištění v indexu. Není to ale úplně triviální. A tak pro všechny, kdo chtějí s principem experimentovat a chtějí ušetřit dny, které jsem se skriptem sám strávil, připravím do archivu návodů Techlabu v tomto týdnu tutoriál včetně kompletního kódu, se kterým můžete hned začít pracovat bez potřeby vlastního programování.

    Penalizace obchodování systému v drawdownu

    Tutoriál ukazuje, jak v Amibrokeru testovat techniky pokročilého money managementu. Konkrétně si ukážeme dynamické řízení otevíraných pozic na základě aktuálního drawdownu.

    Tutoriál naleznete zde.

    Klíčová role money managementu na cestě k úspěchu v tradingu

    Většina obchodníků zaměřuje svoji pozornost především na logiku vstupů a výstupů. Peníze se však při obchodování tvoří z nemalé části prostřednictvím money managementu. V současných turbulentních časech může být ideální příležitost se na tuto oblast více zaměřit.
    Co tvoří základ úspěšného obchodování?
    Mnoho obchodníků odpoví, že kvalitní vstupy a výstupy. Tedy řekněme logika obchodních signálů. A následně se může diskuze svést na to, jestli se signály přesněji vytvářejí přes price action, oscilátory, klouzavé průměry nebo třeba volume profily.
    Jenže obchodní signály jsou jen částí úspěšného obchodování. V zásadě nám říkají, KDE vstoupit a vystoupit.
    Druhou částí je money management, který nám diktujte, KOLIK v daném obchodu riskovat.
    Jakou váhu mají obě složky v obchodování?
    Dnes jednoznačně vnímám, že mnohem klíčovější je money management. Právě ten totiž nejvíce ovlivňuje, kolik peněz ve finále vyděláme nebo ztratíme.
    Podívejte se na následující příklad.
    Tato equity křivka pochází z mého swingového systému nakupujícího akcie v korekci. Systém obchoduje jednou týdně a silný propad trhů v poslední době pochopitelně vedl k drawdownu:

    Ukázková equity křivka vychází z velmi jednoduchého money managementu. Systém otevírá maximálně 8 pozic a každé je přiřazen kapitál odpovídající 1/8 stavu účtu (12,5 %). Systém tedy obchoduje bez páky a jen alokuje peníze na účtu do maximálně 8 současně otevřených obchodů. Po odečtení komisí vychází roční výnos na 9,61 %.
    Výsledky můžeme srovnat s druhou equity křivkou:

    U té vidíme podstatně vyšší výnos (16,26 %) a podstatně nižší aktuální drawdown. Přitom jde o úplně stejný systém otevírající úplně stejné obchody. Co se liší, je velikost otevíraných obchodů. Tu řídí money management modul, který:
    Obchodům přiděluje kapitál o velikosti 6-25 % aktuálního stavu účtu podle toho, jak se systému dařilo v posledním měsíci (Pokud trhy spolupracují, systém využívá margin. Pokud trhy nespolupracují, pak mu kapitál omezuji.). Penalizuje obchodování v drawdownu. Pokud se například systém dostane do 5% drawdownu, money management modul mu přidělí poloviční kapitál. Stejné vstupy, a přesto tak odlišná celková výkonnost.
    Money management je opravdu extrémně silná taktika, kterou hodně obchodníků podceňuje. V tradingu pochopitelně nelze zvládnout vše najednou a dává smysl začít s jednoduchými typy money managementu. Ale jen co si základy systematické práce se strategiemi osvojíte, je dobré se samotnými vstupy a výstupy již tolik času netrávit a pozornost věnovat právě oblasti celkového money managementu.
    Aktuální trhy přitom paradoxně nabízejí perfektní příležitost podívat se na obchodování z jiného pohledu a na money managementu zapracovat.
    Proč? Současné pohyby bezesporu dovedly mnoho traderů k tomu, aby zastavili obchodování svých systémů v momentě, kdy již nemohli unést další prohlubování drawdownů. Přitom tuší, že je to přirozeně špatně, protože bez konzistentního obchodování a překonávání propadů equity křivek se nikdo nemá šanci k dlouhodobým profitům dostat.
    Živý kontakt s drawdowny tak může pomoci nastavit si takový money management, který vám příště pomůže další krizí projít bez potíží. A třeba s podstatně vyšším kapitálem.
    Moje zkušenost je taková, že se v případě money managementu vyplatí soustředit nejen na co nejvyšší výnosy, ale právě i na ochranu před hlubokými propady kapitálu. A to především z pohledu únosnosti obchodování strategie s ohledem na naši psychiku. Protože ta je klíčová. Pokud nedokážeme systematicky obchodovat strategie v době drawdownů, nikdy na trzích neuspějeme. Takové ochranné mechanismy sice mohou způsobit, že vyděláme méně než bez nich, ale poskytují ohromnou psychologickou úlevu. Například v momentě, kdy systém v drawdownu snižuje expozici na polovinu (a při dalším propadu třeba na další polovinu). V době, kdy se systému daří si oproti tomu můžeme dovolit více riskovat.
    Sám věnuji studiu a aplikování money managementu na úrovni portfolia poslední roky ohromnou pozornost a bohužel to není technicky úplně jednoduchá věc (a stále nejsem tam, kde bych si přál být). Nicméně jednodušší taktiky na úrovni samotných systémů lze velmi snadno aplikovat pomocí pár řádků kódů. A jednoznačně s tímto doporučuji experimentovat.
    P.S: Jelikož je toto téma opravdu velmi aktuální, tak konkrétní základ, jak je možné penalizovat systémy v drawdownu v Amibrokeru, ukáži v pravidelném tutoriálu tento týden v TechLabu.
×
×
  • Vytvořit...

Důležitá informace

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy.