Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Archiv článků Psychologie obchodování Jak na obchodní plán Mé obchodní strategie
  • Technická analýza - moje základní patero

    Osobně ke svému obchodování využívám téměř ze 100 % technickou analýzu. V dnešním článku bych rád shrnul svých nejdůležitějších pět pravidel, o kterých jsem se za svou desetiletou kariéru úspěšného tradingu naučil, že jsou úplně ta nejdůležitější.

    1. Základem je trend.

    V mém obchodování je trend alfa-omega. Ať už v diskréčním, nebo automatickém obchodování. V případě automatických breakout-strategií se v podstatě snažím předpovídat začátky trendů a s takovými se pak svést. V případě systému FinWin se snažím nejprve trend rozpoznat a pak na něj reagovat. Dokonce i protitrendové obchody vyžadují, abychom uměli číst a rozpoznat trend - protože nezřídka až po jeho vyčerpání můžeme začít časovat protitrendové obchody. A trend, jakožto základní předpoklad a požadavek, nalezneme i u komoditních spreadů: Zde zase pro změnu vybíráme obchody těsně před začátkem předpokládaného trendu, se kterým se později pokusíme svést.

    Trend je vlastně pohyb, takže je logické, že trend potřebujeme, abychom mohli vydělávat. V technické analýze je ale pak důležité mít vhodné nástroje, kterými trend určovat. Já používám především klouzavé průměry EMA u diskréčního obchodování, indikátory DMI a ADX u automatických obchodních strategií a sezónnost u spreadového obchodování.

    Kriticky důležité je ale také si uvědomit, že pokud není trend, není co obchodovat - musíme stát stranou. To je jeden z častých důvodů, proč začínající obchodníci neprofitují. Nemají dostatek trpělivost a disciplíny počkat si na příležitosti, kdy jim jejich trendové nástroje potvrzují, že již je v trhu skutečně trend.

    2. Indikátory jsou naprosto skvělá věc - pokud víte, jak je používat.

    Osobně v rámci technické analýzy miluji indikátory. Doposud jsem nenašel žádný důkaz o tom, že by price action byla lepší než indikátory nebo naopak. Každá z obou oblastí je skvělá, pokud víte, jak jí používat - a já si troufám říci, že o vhodném používání indikátorů už toho vím docela dost, hlavně o tom, jak je používat jinak a originálněji.

    Pokud víte, jak indikátory vhodně používat, můžete s nimi docílit naprosto všeho: identifikace trendu, vhodného časování vstupů, získání skvělých a funkčních výstupních technik, měření volatility pro množství pozic do obchodu. Ze své dlouholeté zkušenosti vím, že klíčem je být inovativní a hledat nové a nové způsoby, jak obecně známé indikátory používat. "Klasické" a běžně popisované používání většinou nefunguje, přesto je ale stále mnoho cest, jak z indikátorů dostat opravdu mnoho. Indikátory umožňují nekonečné experimentování, hledání nových a zajímavých cest k zajímavějším výsledkům. Je jen třeba trochu invence a nápaditosti.

    Osobně mám rád především následující indikátory: EMA, AMA, CCI, DMI, ADX, ATR, TR, RSI. Používám je poměrně hodně a často - a hlavně úspěšně. Mé základní pravidlo ale zní - hlavně neustále přemýšlet, jak využít indikátory jinak a nově. (Mnoho o indikátorech a jejich vhodnému použití vysvětluji v online semináři Indikátory v praxi).

    3. O všem stejně rozhodnou až výstupy.

    Vezměte jeden vstup, přidejte mu 3 různé výstupní techniky - a dostanete zcela odlišné výsledky.

    Výstupy je to, co rozhoduje o finálním úspěchu. Většina nováčků hledí na technickou analýzu jen z pohledu vstupů, ale už se téměř vůbec nezajímají o výstupy (nebo jsou příliš pohodlní testovat a zkoušet různé výstupní metody).

    Výstupy z pohledu technické analýzy rozděluji na 3 části:

    1) Samotné výstupní techniky. Tj. konkrétní výstupní podmínky, jako kdy se má co překřížit, protnout atd., abychom dostali signál k výstupu z trhu (případně použití profit targetů).

    2) Výstupy na základně posouvaného stop-lossu. Občas je lepší stop-loss neposouvat, občas ano. Každopádně existuje opět obrovské množství způsobů, jak stop-loss posouvat (nápomocny nám opět mohou být obchodní indikátory). Můžeme například opět použít různé klouzavé průměry, PSAR atd.

    3) Záměrné oddálení výstupů. V řadě případů je vhodné samotný výstup trochu "oddálit". Tj. mít například pravidlo, že aktivuji výstupní techniky až po určité době nebo určitém pohybu nebo určité změně volatility. Taková pravidla je asi nejnáročnější vymyslet a poskládat, ale pokud se to povede, mohou přinést další zajímavá zlepšení.

    Osobně pracuji se všemi body výše a také hledám různé jejich vzájemné kombinace. Protože výstupy (a řízení obchodu) je to, co ve finále dělá zásadní rozdíly (nejvíce pak s více kontrakty, kdy s každým vystupujeme jinak, nebo každý jinak řídíme). Je tedy třeba mít na paměti, že technická analýza znamená možná ještě více experimentovat s výstupy než se vstupy.

    Momentálně například pracuji na poměrně vyčerpávajícím testu stovek výstupů a kombinací s pomocí velmi sofistikovaného kódu, který využívá genetické algoritmy (a na které jsem pracoval mnoho týdnů). Některé zajímavé obecnější závěry zde představím v jednom z budoucích článků.

    4. I sebelepší technická analýza je k ničemu bez řízení rizika.

    Pokud chceme být v tomto byznysu skutečně dlouho, nepomůže nám k tomu jen skvělé využití technické analýzy, ale především řízení rizika. Nejdůležitější pravidlo je riskovat na jediný obchod jen minimální část účtu, např. 1–3 %. Jenom tak můžeme ustát případné série ztrát a být zde ještě i v momentě, kdy se našemu systému zase začne dařit. Toto pravidlo se však dá rozvíjet do řady dalších podob: Například skrze riskované procento účtu a stanovený stop-loss (který může být proměnlivý na základě volatility) můžeme určovat počet kontraktů do pozice (a s těmi pak vystupovat s rozdílnými výstupními technikami) apod.

    Ovšem pozor. To není zdaleka vše, co zahrnuji do řízení rizika.

    Řízení rizika je u mě i následující:

    1) V diskréčním obchodování neobchodovat zásadně v chopu, nebo pokud není jasný trend. Protože i to není nic více a nic méně než řízení rizika. Proč riskovat v trhu, který se nikam nehýbe?

    2) V AOS snižovat kontrakty, pokud se zrovna systému nedaří. Za několik let zkušeností s AOS jsem se naučil, že občas přijde období, ve kterém se určitému systému nemusí zrovna dařit. Po mnoha experimentech jsem došel k závěru, že v rámci řízení rizika je nejlepší v takové situaci snížit počet kontraktů. Systém totiž může být zrovna tak na konci své životnosti.

    3) Ve spreadech nikdy nevstupovat, pokud nejsem na nějakém velmi významném dnu. Vstupovat uprostřed sezónnosti není rozumné řízení rizika. Je nutné vstupovat tam, kde je riziko nejmenší - a to je vždy na co nejnižším sezónním low.

    Bez rizika na prvním místě vám nepomůžou sebelepší nástroje technické analýzy.

    5. Technická analýza není žádná věda a my nemusíme rozumět všemu.

    U technické analýzy záleží na jediném: praktické aplikaci. Obor technické analýzy je nesmírně široký a komplexní. Nejhorší, co můžeme udělat, je snažit se pochopit a rozumět všemu.

    K technické analýze nemá cenu přistupovat jako k nějakému vědnímu oboru. Nemá cenu studovat donekonečna poučky, vzorečky a snažit se přistupovat k tomuto tématu jakkoliv akademicky. Samozřejmě, je dobré rámcově chápat, co tak děláme a s čím tak pracujeme. Avšak nejrychlejší způsob, jak najít profitabilní využití technické analýzy, je experimentování, přemýšlení o nových (i zdánlivě bláznivých) způsobech používání běžných nástrojů, neustálé backtestování nových nápadů. Nedávno jsem četl rozhovor s jedním velmi úspěšným byznysmenem, který prohlásil: "Všichni vaříme z vody". Postupné "vaření z vody", následné rozvíjení nápadů a zkoušení a testování je to, co přivede k profitům rychleji než snaha všemu rozumět.

    Technickou analýzu v tradingu není třeba zbytečně komplikovat - myslím, že k ní stačí jednoduchý přístup se zdravým rozumem. Technická analýza je dle mého názoru opravdu pro každého.

    26.5.2013

    Tomáš Nesnídal


    Sdílíme, co nám samotným funguje.
    7 výukových lekcí.

    Jak reálně uspět v tradingu?

    Naučte se vydělávat na své sny (naše metody na Finančník.cz)

    Praktický návod, jak v trzích získat šanci vydělávat stovky tisíc až miliony dolarů ročně bez vlastního kapitálu a nutností trávit denně hodiny před počítači (bez práce to ale nepůjde).

    >> Získat kurz zdarma <<

    Další články na toto téma

    Práce s grafy pro nováčky: Jaké nástroje a indikátory jsem shledal jako účinné a neúčinné

    Nováčci mají dnes jednu zásadní nevýhodu: Existuje dnes tolik různých nástrojů technické analýzy, tolik indikátorů, že je téměř nemožné se vůbec rozhodnout, co si vybrat. Pokusím se tedy dnes stručně popsat, co jsem já sám shledal za svou obchodní kariéru jako zajímavé, nebo naopak nezajímavé.
    Základní nástroje technické analýzy
    Supporty a resistence. I když je sám příliš nepoužívám (jsou spíše parketou Petra), jsou jedním ze základních, velmi důležitých a funkčních nástrojů technické analýzy. Umožňují nám plánovat obchody, nebo alespoň jejich části do budoucna a říkají nám skutečně mnoho o struktuře trhu. Ať už je váš obchodní styl jakýkoliv, S/R úrovně jsou něco, co byste měli ovládat. I pokud je nebudete v budoucnu vyloženě používat, v řadě případů se může čtení S/R úrovní hodit například pro plánování posunu SL nebo plánování výstupu části kontraktů.
    Swingy. Pro mě osobně alfa-omega pro čtení struktury trhu, jak jsem psal v minulém článku. Neumím si představit práci s grafy bez swingů, protože ty mně řeknou téměř vše potřebné o směru trhu a také o oblastech jeho nerozhodnosti. Stejně jako S/R úrovně i čtení swingů chce trochu citu a praxe, ale později se může hodit pro téměř jakýkoliv obchodní styl. Ne vyloženě pro časování vstupů a výstupů, ale především pro určení aktuální struktury trhu a trendu a dle toho získání lepšího pohledu na to, zda vůbec na nějakou obchodní příležitost právě vyčkávat - a jakým směrem.
    Pivoty. Nikdy jsem v nich nenašel nic, co by mně dalo nějakou smysluplnou informaci nebo mně pomohlo. Jedinou výjimkou jsou FinWin Pivoty, které ale využívám v podstatě pro trh e-mini Russell 2000 jako jednu z metod výstupů. Jinak si myslím, že pokud si nakreslíte do trhu S/R úrovně, dají vám solidnější a funkčnější základ.
    Volume. Abych se přiznal, sám jsem ve volume nikdy nenašel žádné hlubší využití. Tím neříkám, že zde není - jen osobně jsem nenašel ani v diskréčním obchodování FinWin ani v AOS obchodování nic, co by mně dalo skrze volume nějakou výhodu a vylepšilo mé obchodování. Oproti tomu Petr skrze volume a orderflow dokáže číst řadu zajímavých informací, které v jeho obchodním stylu FIMS pomáhají, jsou to však již pokročilejší záležitosti. Myslím si tedy, že rámcově se bez hlubší znalosti volume v začátcích každý obejde, později záleží už na profilování osobního obchodního stylu, při kterém nástavba skrze volume informace může být pro jistý okruh obchodníků již užitečná a nápomocná.
    Fibonacciho retracementy. Za jediný opravdu validní retracement považuji 50% retracement, který hojně používám a tvoří nedílnou součást systému FinWin. Ostatní Fibonacciho úrovně mně nikdy žádný extra benefit nepřinesly a opět myslím, že zakreslení S/R úrovní a orientace ve struktuře swingů jsou spolehlivějším ukazatelem. Vím, že někteří obchodníci používají různé Fibonacciho úrovně například pro výstupy, což si myslím, že rámcově není špatný přístup, ale řekl bych, že je asi tak na úrovni jakékoliv jiné běžné výstupní techniky. Neurazí, ale ani ničím výrazně nepřekvapí. Toť jsou mé zkušenosti a závěry (proto také krom 50% retracementu vůbec nepoužívám).
    Indikátory
    Klouzavé průměry. Opět se jedná v oblasti indikátorů o to naprosto nejzákladnější a dle mého názoru to naprosto nejlepší. Já sám zbožňuji klouzavé průměry všeho druhu. Používám je jako téměř základní prvek diskréčního obchodování FinWin (EMA34 a EMA204), ale i řada mých AOS využívá různé druhy klouzavých průměrů, ať už pro vstupy, tak i pro řízení výstupů a posouvání stop-lossu. Nejraději mám SMA, EMA a (K)AMA, ale nepohrdnu jakýmkoliv typem klouzavého průměru 🙂 Využití je obrovské a troufám si říci, že i s pouhými klouzavými průměry + čtením struktury trhu se dá postavit skvělý obchodní systém.
    Momentum indikátory. Obecně mám opět momentum indikátory rád, a to všech typů. Mé oblíbené je samozřejmě CCI, které je opět základem systému FinWin - ovšem POZOR, někteří lidé se mylně domnívají, že CCI a FinWin patterny jsou u systému FinWin to nejdůležitější, není to však pravda. Naprostý základ je struktura trhu, to je opět alfa-omega, FinWin patterny a CCI už jen slouží k jemnému časování (více v našem on-line semináři Daytrading od A do Z). A ono to tak nějak platí obecně. Struktura je základ, pak teprve přicházejí na řadu vstupy. Proto vstup na základě faktu, že "A překříží B" je poměrně naivní přístup, vždy záleží v prvé řadě na celkovém kontextu trhu.
    Oscilátory. Zkušenosti s oscilátory mám tak na půl. Existují zajímavá využití například pro výstupy nebo divergence. Takže zde už spíše záleží na typu obchodníka a jeho celkovém obchodním stylu, směru a pojetí. V zásadě oscilátory vůbec nepoužívám a zcela se bez nich obejdu. Ale vím, že pracovat se s nimi rozumně dá.
    Křivky. Různé druhy "Bands" (Bollinger Bands, Keltner Channel atd.) se mně spíše neosvědčily. Opět se dá nalézt několik zajímavých funkčních přístupů, ale zrovna tak si myslím, že v začátcích je to něco, bez čeho se trader vcelku bez problémů obejde. Pokud nějaké rozumné využití křivek máte a používáte, je to určitě super, pokud jste s křivkami do styku zatím nepřišli, určitě začněte spíše se základní strukturou trhů, nějakým klouzavým průměrem a případně nějakým momentum indikátorem (nebo oscilátorem).
    Závěr
    Závěrem bych ještě rád dodal, že hlavní je držet si věci jednoduché a příliš je nekomplikovat. I s jednoduchými nástroji se dá postavit kvalitní strategie, podstatný je pak ale převážně money management a psychika tradera.

    Fibonacci extensions

    Fibonacci extensions, neboli Fibonacciho rozšíření, je nástroj technické analýzy, který se používá k identifikaci potenciálních cílových cen po trendovém pohybu. Účelem použití je identifikovat úrovně, na kterých se ceny mohou odrazit nebo pokračovat v trendu.
    Základní princip
    Fibonacci extensions jsou, stejně jako Fibonacci retracements, založeny na Fibonacciho posloupnosti, která začíná čísly 0 a 1 a pokračuje součtem předchozích dvou čísel. Například prvních několik čísel Fibonacciho posloupnosti je následujících:
    0, 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21, 34, 55, 89
    Poměr mezi těmito čísly je velmi přesný a často se vyskytuje v přírodě, umění a architektuře. Fibonacciho rozšíření využívá tento poměr k identifikaci potenciálních cílových cen na finančních trzích.
    Hlavní hladiny Fibonacciho rozšíření jsou 138,6 %, 150 %, 161,8 %, 261,8 % a 423,6 % a jsou považovány za úrovně, na kterých se ceny mohou odrazit nebo pokračovat v trendu.

    Indikátor Fibonacci extensions aplikovaný na graf akcie Apple. Barevné linky znázorňují úrovně indikátoru. Červené šipky ukazují, že trh testoval úrovně 161,8 %, 261,8 % a trendoval k úrovni 361,8 %.
    Závěr
    Fibonacciho rozšíření je užitečný nástroj technické analýzy, který lze použít k identifikaci potenciálních cílových cen po trendovém pohybu. Obchodníci mohou použít Fibonacciho rozšíření k tomu, aby se pokusili předpovědět, kam se trh bude v budoucnu ubírat.

    Technická analýza pro nováčky: Kam umístit základní stop-loss?

    Stop-loss je naprostý základ dlouhodobě úspěšného tradingu. Riziko je to jediné, co můžeme v trzích kontrolovat, a stop-loss je nástroj, jak tuto kontrolu reálně aplikovat. Správné umístění stop-lossu je občas vcelku solidní věda, ale je třeba začít alespoň s něčím rozumným a smysluplným. Pojďme si tedy dnes povědět, jak se pustit do umísťování stop-lossu a ukázat si alespoň tři jednoduché, základní metody.
    Nesprávně položená otázka
    A hned úvodem se pustím do tématu trochu netradičně. Ona otázka: "Kam umístit stop-loss?" totiž není tak úplně správně položena, respektive je tak trochu nekompletní. Správně by otázka měla znít: "Kam umístit stop-loss a zároveň nepřekročit maximální risk stanovený na jeden obchod?"
    Každý obchodník by totiž měl začít tím, že si stanoví konkrétní maximální procento účtu, které bude na každý obchod riskovat (většinou od 0,5 do 3 %) a toto číslo nikdy nepřekročit. Tento základní krok je také naprostým základem money managementu a nejdůležitějším základem úspěšného obchodování – stačí si dohledat starší články na téma money managementu. Svým způsobem by se dalo říci, že stop-loss bychom mohli klidně umísťovat skutečně jen dle riskovaného procenta a nedělat z toho větší vědu. My jsme však v seriálu o technické analýze a technická analýza nám může nezřídka napovídat, že je možná škoda umísťovat do trhu zbytečně velký stop-loss, když nám určité formace říkají, že se dá riskovat i méně. A právě proto tedy o umístění stop-lossu do trhu přemýšlíme – aby vhledem k technické analýze a tomu, co se právě v trhu děje, nebyl příliš malý ani příliš velký, aby byl v souladu s maximální námi povolenou riskovanou částkou na obchod (vyjádřenou jako procento z účtu) a abychom zbytečně nevstupovali jen s jedním kontraktem tam, kde nám případná kombinace malého stop-lossu a až několikanásobně vyššího námi maximálně povoleného limitu nabízí množství kontraktů mnohem vyšší.
    Takže, pojďme na to.
    Swing
    Za nejuniverzálnější metodu umísťování stop-lossu bych asi zvolil swingy. Myslím, že umísťovat stop-loss nad/pod swingy je technika, kterou nikdy nic nezkazíme a která bude mít vždy v technické analýze značný význam. Tato technika je jednoduchá, univerzální, zároveň aplikovatelná na všech časových rámcích i trzích. Nevýhodou může občas být přílišná velikost stop-lossu při umístění právě pod/nad swing, nicméně z pohledu technické analýzy mají swingy značný význam a tak si z pohledu technické analýzy příliš lepší metodu umísťování pro začátečníky představit nedovedu.
    Pojďme na jednoduchý příklad.
    Nezbytnou a velmi důležitou součástí mého přístupu obchodování systému FinWin jsou odrazy od EMA34. Zkusme tedy nyní bez CCI jen pro příklad nasimulovat několik vstupů do trendu právě v podobě odrazu od EMA34 a zakreslit si, kam přesně bychom pod tyto long obchody umístili základní stop-loss:

    Umístění bych dle vkusu vybíral 1–3 ticky pod swing a v rozjetém trendu využil swingy i k posunům stop-lossu. Pokud velikost od vašeho vstupu ke stop-lossu vyjádřena v USD je menší než vámi povolený maximální risk vašeho účtu, můžete zvážit i vstup s více kontrakty. Příklad: Obchodujeme s účtem 5 000 USD a riskujeme max. 2 % na obchod, což je 100 USD. Pokud by byla vzdálenost od vstupu ke stop-lossu 50 USD, není důvod nevstoupit do trhu se dvěma kontrakty.
    Další výhodou této techniky je, že je takzvaně "marked-based", tj. vaše stop-lossy jsou skutečně umístěny dle toho, co právě dělá trh a kde má své důležité úrovně.
    Analýza MAE
    Druhá metoda, kterou mohu vřele doporučit nováčkům v tradingu, se nazývá MAE (Maximum Adverse Excursion) a je to technika již trochu komplexnější, vyžaduje i trochu práce v Excelu. Je to ale má oblíbená technika, kterou jsem používal nesmírně dlouho a používám v řadě případů dodnes. Z mého pohledu je to technika spolehlivá, odzkoušená, i když oproti swingům má tu nevýhodu, že již není market-based. Spíše než na aktuální situaci v trhu reaguje na statistické analýzy minulosti. Výhodou naopak je, že pokud najdeme náš "optimální" stop-loss, můžeme ho nastavit do naší obchodní platformy a stop-loss už se zadá při vstupu do trhu automaticky sám – nemusíme tudíž nic umísťovat ručně.
    Co je tedy MAE?
    Je to největší protipohyb, který vaše pozice provedla za dobu své "existence. Na obrázku vidíme příklad, kdy bychom vstoupili short do trhu TF na ceně 1065.70. Než se trh rozjel naším směrem, udělal největší protipohyb hned na další svíčce, a to na cenu 1067.10. Celkový protipohyb tedy představuje 1.4 bodu, tj. 1.4 x 100 = 140 USD. MAE tohoto konkrétního obchodu je tedy 140 USD.
    Pointa analýzy MAE pak je, že v rámci backtestu zanalyzujeme MAE všech našich testovaných obchodů a koukneme se, jaké MAE bylo u všech našich obchodů nejčastější. Dle toho pak najdeme optimální velikost našeho stop-lossu, tj. takovou, která odráží nejčastější protipohyby trhu v rámci našeho systému. Takový stop-loss pak budeme používat (případně jiný na stranu long a jiný na stranu short).
    Pro kompletní postup analýzy MAE v tomto článku bohužel není prostor, doporučuji tedy případně prohledat starší články..
    Výhoda této techniky také je, že v řadě případů jsou stop-lossy na základě optimalizace MAE menší než při použití swingů (záleží ale na řadě okolností).

    Klouzavý průměr / PSAR
    Poslední zajímavou technikou pro začínající obchodníky může být využití některého z klouzavých průměrů nebo indikátoru PSAR (Parabolic SAR). I když v obou těchto případech už se jedná o trochu náročnější techniky, neboť musíme otestovat několik různých typů nastavení period, než najdeme tu správnou.
    Pro klouzavé průměry pak můžeme udělat drobný "trik". Pro obchody short budeme používat klouzavý průměr z hodnot HIGH (nikoliv close) a pro obchody long budeme používat klouzavý průměr z hodnot LOW. Existují také různé typy klouzavých průměrů a i v tomto ohledu se vyplatí trochu experimentovat a otestovat případně více variant (třeba tak, že do našeho testovacího Excelu si přidáme řadu sloupců s různými periodami klouzavého průměru / PSAR a zapíšeme při vstupu hodnotu každého z nich; později pak v Excelu zanalyzujeme, které z nastavení by bylo v kombinaci s našimi vstupy nejvhodnější).
    Na obrázku je příklad použití indikátoru PSAR, který existuje v každém solidnějším analytickém programu. Nevýhoda je, že na můj vkus občas mohou být stop-lossy s PSAR trochu velké. Záleží ale opět na stavení a stylu obchodování s tímto indikátorem. Osobně jsem doposud tento indikátor v praxi nikdy nevyužil, ale například s klouzavými průměry jsem prováděl řadu experimentů v rámci AOS a potenciál zde vidím. Tj. pro koumavější nováčky v tradingu určitě i klouzavé průměry a PSAR jsou věci, které mohou být zajímavé.

     
    Závěr
    Dnešní tři tipy jsou tedy jednoduché metody, se kterými se dá začít – a se kterými si navíc docela možná vystačíte i velmi dlouho.
    Základem je ovšem jako vždy backtest a konzistence. Je nutné si definovat v rámci umístění základního stop-lossu konkrétní pravidla a ta s konzistencí zbacktestovat, abychom viděli, co od dané techniky můžeme očekávat. Navíc jak už jsem psal na začátku, nikdy nesmíme porušit naše pravidlo maximální riskované částky našeho účtu. Pokud by byl stop-loss větší, než námi povolený maximální risk vyjádřený jako procento účtu, je lepší nevzít obchod raději vůbec.
×
×
  • Vytvořit...