Technická analýza pro nováčky: volume

Technická analýza je metoda hodnocení aktiva na základě historických dat, zejména cen a objemu obchodování. Oproti fundamentální analýze, která se snaží určit skutečnou hodnotu aktiva prostřednictvím jeho základních ukazatelů, se technická analýza soustředí na identifikaci vzorů v cenových grafů s cílem předpovědět budoucí cenové pohyby.
V kontextu aktivního tradingu obchodníci často využívají technickou analýzu k identifikaci vstupních a výstupních bodů v trhu. To může zahrnovat použití různých technických indikátorů, jako jsou klouzavé průměry, RSI, MACD a mnoho dalších.
Příklad:
Představte si, že jste obchodník a sledujete cenový graf akcií společnosti DEF. Pozorujete, že cena akcií několikrát odráží od určité úrovně, což může naznačovat existenci "supportu". Na základě tohoto vzoru a dalších technických indikátorů můžete rozhodnout o nákupu akcií v očekávání, že cena bude pokračovat v růstu, jakmile tento support potvrdí svou sílu.

V minulém díle technické analýzy pro nováčky jsme se věnovali stop-lossu, dnes se zkusíme trochu blíže podívat na možné plánování výstupů z trhů - s tím, že dnes nebudeme ani tak hovořit o tom, KDE plánovat výstupní body, ale spíše JAK plánovat výstupní body. Jak si totiž už za moment ukážeme, jedná se o oblast, ve které se musíme vždy řídit trochu širšími souvislostmi než jen tím, co právě vidíme v grafu.
Nejzákladnější souvislost k pochopení
Hned na úvod podotýkám, že možností výstupů z trhů je prakticky nekonečné množství (a některým konkrétním se budu možná věnovat ještě v příštích dílech tohoto seriálu), dnešní článek však nebude ani tak o tom, jaké konkrétně z nich používat, ale spíše o nutnosti pochopit některé základní souvislosti, které úzce souvisí s výstupy z trhů a které by měly být alfou omegou každého začínajícího obchodníka.
Takže, o co jde: Výstupy jsou komplexnější otázkou, protože ovlivňují celkový money management našeho obchodního systému – a kdykoliv přemýšlíme o výstupech, musíme zahrnout právě i pohled na to, co se v rámci různých výstupních technik děje s naším obchodním systémem z pohledu money managementu. Nejzákladnější pravidla při plánování toho, jak daleko umístíme náš výstup, jsou přitom následující:
Vzdálenost výstupu souvisí s tím, jak velký máme základní stop-loss, a dále s tím, s jak vysokou úspěšností jsme schopni obchodovat. Základem je tedy Risk-Reward-Ratio (RRR) neboli poměr mezi naším riskem na obchod a naším plánovaným výstupem. Jako nováčci bychom si při plánování našich výstupů měli být okamžitě vědomi toho, jaké RRR s naplánovaným výstupem v daném obchodu získáme. Čím blíže našemu vstupu pak umístíme výstup (s tím, že relativně blízko našemu vstupu máme i náš stop-loss), tím menší RRR většinou dostaneme. A čím menší RRR, tím větší úspěšnost s našimi obchody potřebujeme, abychom vydělávali! A opačně, čím dále od našeho vstupu umístíme výstup (pozor, stále však musí být v realisticky dosažitelné vzdálenosti), tím vyšší většinou získáme RRR a tím menší úspěšnost nám stačí k tomu, abychom vydělávali. Celou tuto závislost, která je pro začátek velmi důležitá k pochopení, je možné zobrazit tímto jednoduchým grafem:

Ze všeho výše popsaného tedy vychází, že ať už plánujeme naše výstupní mety kdekoliv (a opět, nehovoříme zde o výstupech na základě posouvaného SL nebo podobných záležitostech – hovoříme zde o konkrétní oblasti v grafu, v rámci které naplánujeme náš případný výstup), musíme dosahovat pozitivní RRR v případě, že nejsme zatím schopni obchodovat s poměrně vysokou procentuální úspěšností (což většina nováčků není), aby náš systém (obchodní plán) dlouhodobě fungoval. (Samozřejmě, validní argument zde je, že se snížením výstupních met by logicky měla vzrůst i naše úspěšnost, avšak ta je v případě naprostých nováčků diskutabilní, protože běžné chyby nováčků úspěšnost reálně sníží a nízké RRR tak může negativně ovlivnit veškeré výsledky obchodního plánu/systému.)
Plánování výstupů s rozumem a ohledem na RRR
Takže, jak na to prakticky.
S ohledem na vše, co jsme si právě vysvětlili výše, bychom měli v samotném začátku našeho obchodování volit buďto fixní profit targety na úrovni cca 2–3násobku našeho risku, nebo plánovat výstupy na základě S/R úrovní odpovídajících 2–3násobku risku (nebo kombinace obojího).
Koukněme na případ první. Na grafu jsem vyznačil nákupní vstup na základě patternu FinWin 2v TNG na trhu e-mini Russell 2000 (TF). Vstupní úroveň je 1098.10. Předpokládejme, že pracujeme s normalizovaným stop-lossem 150 USD. Pak to znamená, že náš profit target by měl být nejméně na úrovni 300 USD, tj. v grafu na úrovni 1098.10 + 3 = 1101.3 (což je zhruba tam, kam v průběhu dne trh došel).
Proto plánovat v samotném začátku výstupy jen striktně na základě fixních profit targetů na úrovni 2x větší, než je náš stop-loss, má své určité výhody – i s nižší úspěšností obchodování (což je u nováčků časté) bychom měli být stále profitabilní.

Na druhou stranu je ale logické, že naše výstupní mety by měly být rozumně zvoleny i v souladu s tím, co vidíme na grafu – tj. například na základě některé blízké S/R úrovně. Proto náš fixní profit target můžeme buďto vždy lehce poupravit a posunout do blízkosti nějaké S/R úrovně (ale tak, abychom stále drželi pozitivní a příznivé RRR), nebo pokud to aktuální situace dovolí, tak plánovat výstupní mety už přímo do oblastí S/R úrovní – avšak pozor, takových, které jsou vzdálené na úrovni příznivého RRR.
Takže opět příklad na obrázku. Na jiné obchodní seanci jsem opět označil nákupní pattern FinWin 2v TNG se vstupem na 1101.70. Opět uvažujme konstantní stop-loss na úrovni 150 USD.
Nyní tedy zkusíme naplánovat výstupní úroveň na základě S/R úrovně. Ta nejbližší je zhruba na ceně 1102.10. To je zatraceně blízko, o RRR 1:2 se nám může jen zdát. Proto musíme kouknout na vyšší timeframe a najít v nedávné historii jinou vhodnou úroveň. Ta, kterou jsem zakreslil (viz graf s vyšším timeframem na pravé straně), je přibližně na ceně 1106 a to je již 430 USD od našeho vstupu. Hravě tedy dodržíme RRR alespoň 1:2 (zde i téměř 1:3), a pokud náhodou nenajdeme nějakou bližší S/R úroveň, je toto nejbližší možný kandidát, kam na základě S/R úrovně umístit náš výstup.

Jak tedy vidíte, v rámci výstupů musíme vždy uvažovat v širším kontextu a hledět na to, aby i z pohledu money managamentu dávaly naše výstupní úrovně smysl.

Nováčci mají dnes jednu zásadní nevýhodu: Existuje dnes tolik různých nástrojů technické analýzy, tolik indikátorů, že je téměř nemožné se vůbec rozhodnout, co si vybrat. Pokusím se tedy dnes stručně popsat, co jsem já sám shledal za svou obchodní kariéru jako zajímavé, nebo naopak nezajímavé.
Základní nástroje technické analýzy
Supporty a resistence. I když je sám příliš nepoužívám (jsou spíše parketou Petra), jsou jedním ze základních, velmi důležitých a funkčních nástrojů technické analýzy. Umožňují nám plánovat obchody, nebo alespoň jejich části do budoucna a říkají nám skutečně mnoho o struktuře trhu. Ať už je váš obchodní styl jakýkoliv, S/R úrovně jsou něco, co byste měli ovládat. I pokud je nebudete v budoucnu vyloženě používat, v řadě případů se může čtení S/R úrovní hodit například pro plánování posunu SL nebo plánování výstupu části kontraktů.
Swingy. Pro mě osobně alfa-omega pro čtení struktury trhu, jak jsem psal v minulém článku. Neumím si představit práci s grafy bez swingů, protože ty mně řeknou téměř vše potřebné o směru trhu a také o oblastech jeho nerozhodnosti. Stejně jako S/R úrovně i čtení swingů chce trochu citu a praxe, ale později se může hodit pro téměř jakýkoliv obchodní styl. Ne vyloženě pro časování vstupů a výstupů, ale především pro určení aktuální struktury trhu a trendu a dle toho získání lepšího pohledu na to, zda vůbec na nějakou obchodní příležitost právě vyčkávat - a jakým směrem.
Pivoty. Nikdy jsem v nich nenašel nic, co by mně dalo nějakou smysluplnou informaci nebo mně pomohlo. Jedinou výjimkou jsou FinWin Pivoty, které ale využívám v podstatě pro trh e-mini Russell 2000 jako jednu z metod výstupů. Jinak si myslím, že pokud si nakreslíte do trhu S/R úrovně, dají vám solidnější a funkčnější základ.
Volume. Abych se přiznal, sám jsem ve volume nikdy nenašel žádné hlubší využití. Tím neříkám, že zde není - jen osobně jsem nenašel ani v diskréčním obchodování FinWin ani v AOS obchodování nic, co by mně dalo skrze volume nějakou výhodu a vylepšilo mé obchodování. Oproti tomu Petr skrze volume a orderflow dokáže číst řadu zajímavých informací, které v jeho obchodním stylu FIMS pomáhají, jsou to však již pokročilejší záležitosti. Myslím si tedy, že rámcově se bez hlubší znalosti volume v začátcích každý obejde, později záleží už na profilování osobního obchodního stylu, při kterém nástavba skrze volume informace může být pro jistý okruh obchodníků již užitečná a nápomocná.
Fibonacciho retracementy. Za jediný opravdu validní retracement považuji 50% retracement, který hojně používám a tvoří nedílnou součást systému FinWin. Ostatní Fibonacciho úrovně mně nikdy žádný extra benefit nepřinesly a opět myslím, že zakreslení S/R úrovní a orientace ve struktuře swingů jsou spolehlivějším ukazatelem. Vím, že někteří obchodníci používají různé Fibonacciho úrovně například pro výstupy, což si myslím, že rámcově není špatný přístup, ale řekl bych, že je asi tak na úrovni jakékoliv jiné běžné výstupní techniky. Neurazí, ale ani ničím výrazně nepřekvapí. Toť jsou mé zkušenosti a závěry (proto také krom 50% retracementu vůbec nepoužívám).
Indikátory
Klouzavé průměry. Opět se jedná v oblasti indikátorů o to naprosto nejzákladnější a dle mého názoru to naprosto nejlepší. Já sám zbožňuji klouzavé průměry všeho druhu. Používám je jako téměř základní prvek diskréčního obchodování FinWin (EMA34 a EMA204), ale i řada mých AOS využívá různé druhy klouzavých průměrů, ať už pro vstupy, tak i pro řízení výstupů a posouvání stop-lossu. Nejraději mám SMA, EMA a (K)AMA, ale nepohrdnu jakýmkoliv typem klouzavého průměru 🙂 Využití je obrovské a troufám si říci, že i s pouhými klouzavými průměry + čtením struktury trhu se dá postavit skvělý obchodní systém.
Momentum indikátory. Obecně mám opět momentum indikátory rád, a to všech typů. Mé oblíbené je samozřejmě CCI, které je opět základem systému FinWin - ovšem POZOR, někteří lidé se mylně domnívají, že CCI a FinWin patterny jsou u systému FinWin to nejdůležitější, není to však pravda. Naprostý základ je struktura trhu, to je opět alfa-omega, FinWin patterny a CCI už jen slouží k jemnému časování (více v našem on-line semináři Daytrading od A do Z). A ono to tak nějak platí obecně. Struktura je základ, pak teprve přicházejí na řadu vstupy. Proto vstup na základě faktu, že "A překříží B" je poměrně naivní přístup, vždy záleží v prvé řadě na celkovém kontextu trhu.
Oscilátory. Zkušenosti s oscilátory mám tak na půl. Existují zajímavá využití například pro výstupy nebo divergence. Takže zde už spíše záleží na typu obchodníka a jeho celkovém obchodním stylu, směru a pojetí. V zásadě oscilátory vůbec nepoužívám a zcela se bez nich obejdu. Ale vím, že pracovat se s nimi rozumně dá.
Křivky. Různé druhy "Bands" (Bollinger Bands, Keltner Channel atd.) se mně spíše neosvědčily. Opět se dá nalézt několik zajímavých funkčních přístupů, ale zrovna tak si myslím, že v začátcích je to něco, bez čeho se trader vcelku bez problémů obejde. Pokud nějaké rozumné využití křivek máte a používáte, je to určitě super, pokud jste s křivkami do styku zatím nepřišli, určitě začněte spíše se základní strukturou trhů, nějakým klouzavým průměrem a případně nějakým momentum indikátorem (nebo oscilátorem).
Závěr
Závěrem bych ještě rád dodal, že hlavní je držet si věci jednoduché a příliš je nekomplikovat. I s jednoduchými nástroji se dá postavit kvalitní strategie, podstatný je pak ale převážně money management a psychika tradera.